Strategie rozvoje podporovaného zaměstnávání v ČR

Strategie rozvoje podporovaného zaměstnávání v ČR, poslední návrh

Strategie rozvoje podporovaného zaměstnávání v ČR Listopad 2004

Obsah: 1.

Úvod ................................ ................................ ................................ ..................... 2

2.

Analýza výchozího stavu – SWOT analýza................................ ................................ .... 3

3.

VIZE 2010................................ ................................ ................................ .............. 4

4.

Strategie naplnění vize 2010 ................................ ................................ ..................... 5

5.

Přílohy................................ ................................ ................................ ................... 9

6.

Seznam literatury................................ ................................ ................................ ...16

Česká unie pro podporované zaměstnávání, listopad 2004

1


1. Úvod Strategie vzniká v rámci projektu EQUAL CZ-5 „Podporované zaměstnávání, rozšíření metodiky, národní a mezinárodní spolupráce“, který je veden a administrován občanským sdružením Rytmus. Na vzniku se podílejí partneři projektu EQUAL, členové České unie pro podporované zaměstnávání, zástupci dalších poskytovatelů této služby, úřadů práce a statní správy. V rámci iniciativy EQUAL přispěje Strategie k udržení a rozvoji výsledků výše uvedeného projektu. Vznik Strategie a její naplňování řídí Česká unie pro podporované zaměstnávání ve spolupráci se státní správou. Podporované zaměstnávání Podporované zaměstnávání je časově omezená služba určená lidem, kteří hledají placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí ale přitom jsou jejich schopnosti získat a zachovat si zaměstnání z různých důvodů silně omezeny. Služby jsou poskytovány před i po nástupu do práce. Skládají se z následujících prvků: pracovně právní poradenství, kariérové poradenství, individuální i skupinový trénink dovedností, zastupování práv, doprovázení a asistence na pracovišti. Smyslem podporovaného zaměstnávání je podpořit sociální začlenění lidí, kteří v důsledku zdravotního postižení nebo jiných znevýhodňujících faktorů mají ztížený přístup na otevřený trh práce a kteří by v důsledku toho mohli být nebo jsou sociálně vyloučeni. Podstatou podporovaného zaměstnávání je vyrovnání příležitostí takto znevýhodněných lidí v přístupu k pracovním příležitostem. Přitom je respektováno, že podporované zaměstnávání není jediný způsob, jak se začlenit do práce. Hlavním cílem PZ je umožnit lidem získat a udržet si pracovní místo, které odpovídá jejich schopnostem a možnostem, přitom se počítá s vývojem dovedností a nároků, které vyústí v potřebu místo změnit, jak je to běžné u ostatních lidí. Druhým cílem je zvýšit míru samostatnosti lidí - zlepšit jejich dovednosti potřebné k nalezení, získání a udržení si práce, posílit jejich pracovní návyky a umožnit jim využívat služeb zaměstnanosti a jiných služeb souvisejících s pracovním uplatněním. Důvody zpracování strategie rozvoje PZ Podporované zaměstnávání se v ČR osvědčilo jako účinný nástroj podpory pracovního uplatnění lidí, pro které v našich dosud neexistovala služba napomáhající jim pracovat nebo získat práci na otevřeném trhu práce, což také vyplývá z analýzy silných stránek podporovaného zaměstnávání (viz příloha). Analýza stávajícího stavu ale také ukazuje, že PZ není v České republice zdaleka dostupné všem, kteří by ji chtěli a mohli využít. Důvodem zpracování strategie je potřeba rozšířit služby podporovaného zaměstnávání, tak aby je mohli využít další lidé v ČR. Tuto potřebu vnímají nejen stávající agentury pro PZ, ale i zájemci z oblastí, kde služba dosud není zavedena, úřady práce a MPSV. Pro rozšíření podporovaného zaměstnávání v ČR bude potřeba vytvořit systém financování, odpovídající legislativnímu zakotvení a zároveň zajistit zachování a další rozvoj kvality této služby v ČR.


2


2. Analýza výchozího stavu – SWOT analýza Vnitřní faktory - Silné stránky Ověřená, fungující praxe, existující metodika Sjednocující a zastřešující funkce České unie pro podporované zaměstnávání (PZ) Existující nástroje pro zajištění kvality a výkonnosti Vzdělávání v oblasti podporovaného zaměstnávání Dobrá regionální spolupráce Podporované zaměstnávání využívá rozmanitá skupina lidí Existují některé základní statistické údaje o podporovaném zaměstnávání Existují mechanismy přenosu dobré praxe a informací Vnitřní faktory - Slabé stránky Nedostatečná dostupnost podporovaného zaměstnávání Některé cíle PZ se nedaří naplňovat Nízké mzdy v podporovaném zaměstnávání Zvyšující se míra administrativy Poskytovatelům chybí některé dovednosti Hodnocení kvality může ohrozit některé agentury Konkurence mezi agenturami Vnější faktory - Rizika Širší ekonomické potíže zaměstnavatelů – krachující české firmy Nedostatek vhodných pracovních příležitostí Tlak zaměstnavatelů na vysoký výkon Negativní vliv firemní kultury Negativní postoje zaměstnavatelů k zaměstnávání uživatelů PZ Nízké povědomí o podporovaném zaměstnávání Chybí návazné služby anebo ochota návazných služeb spolupracovat a agenturami Nedořešené financování Omezená možnost ovlivňovat státní politiku Omezení daná legislativou Vypadnou cílové skupiny, pro které bylo podporované zaměstnávání původně určeno Odklon od původní metodiky Neexistující návaznost na školský systém Vnější faktory - Příležitosti Zájem „terénu“ o další rozvoj podporovaného zaměstnávání Možnost společného podávání projektů Zájem o vyžívání podporovaného zaměstnávání Vstřícnost zahraničních firem Soulad podporovaného zaměstnávání s politikami Česká unie pro podporované zaměstnávání, listopad 2004

3

Strategie rozvoje podporovaného zaměstnávání v ČR, poslední návrh Zahraniční kontakty Možnost využít komunitní plánování Spolupráce s VoŠ a VŠ Nové trendy Možnost víc využívat dobrovolníky

3. VIZE 2010 Podporované zaměstnávání je v povědomí široké veřejnosti a je dostupné lidem z celé ČR, kteří jsou znevýhodnění na otevřeném trhu práce do té míry, že potřebují k získání a udržení si zaměstnání individuální, intenzivní podporu. Podporované zaměstnávání je běžně využívaným a účinným nástrojem služeb zaměstnanosti. Udržitelnost podporovaného zaměstnávání vychází z legislativního zakotvení a účinného, hospodárného a transparentního systému financování z veřejných rozpočtů. Podporované zaměstnávání je založeno na partnerství s úřady práce, sociálními a zdravotními službami, vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli. Zaměstnavatelé využívají služby podporovaného zaměstnávání a nabízejí vhodné pracovní činnosti pro uživatele služeb podporovaného zaměstnávání. Služby podporovaného zaměstnávání jsou poskytovány profesionálními týmy, které rozvíjejí místní a regionální partnerství a reagují na změny potřeb zájmových skupin. Poskytovatelé podporovaného zaměstnávání splňují standardy kvality a mají možnost se opřít o metodickou pomoc a strategické vedení ze strany České unie pro podporované zaměstnávání.


4


4. Strategie naplnění vize 2010

Společenský výsledek

1. Faktor: Podporované zaměstnávání dostupné lidem z celé ČR. Kritérium 1.1: Podporované zaměstnávání bude poskytováno v minimálně 53 okresech ČR. V každém kraji je poskytovatel PZ alespoň v 70 % okresů. Kritérium 1.2: PZ je poskytováno minimálně 1.200 uživatelům v jeden okamžik. Kritérium 1.3: Průměrná čekací doba nepřekračuje v regionech s průměrnou nezaměstnaností 1 měsíc. Cíle v roce 2005:

-

V min. 7 nových okresech zahájí činnost noví poskytovatelé, zejména s využitím ESF. Z toho min. jeden nový poskytovatel je v Karlovarském kraji, kde zatím PZ není vůbec zastoupeno. (zodpovídá: všichni poskytovatelé dle možností ve spolupráci s Českou unií PZ)

-

Sesbírat zkušenosti s komunitním plánováním u dvanácti poskytovatelů, kteří jsou zatím zapojeni. (Česká unie PZ ve spolupráci poskytovateli a ÚP)

-

Proběhne jednání se zástupci min. 50 % regionů, kde probíhá komunitní plánování, o začlenění vzniku anebo posílení poskytovatelů PZ, jsou nabídnuta známá data o PZ – zejména v regionech s malou kapacitou – říjen ’04: Karlovarský, Plzeňský, Liberecký kraj 0 uživatelů, Jihomoravský, Královéhradecký kraj a Vysočina – do 20 uživatelů. (Iniciuje Česká unie ve spolupráci s vybranými poskytovateli a ÚP).

-

Setkat se se zástupci všech ÚP, které v dotazníkovém šetření projevily zájem o PZ anebo jeho rozšíření a navrhnout postup, jak PZ v daném regionu posílit. (Iniciuje Česká unie ve spolupráci s vybranými poskytovateli a ÚP)

-

Zmapovat případné zájemce o poskytování PZ a navázat s nimi spolupráci. (Česká unie anebo poskytovatel z blízkého regionu) 2. Faktor: Podporované zaměstnávání je dostupné všem cílovým skupinám1.

Kritérium 2.1: V min. 50 % okresů jsou poskytovatelé schopní poskytovat podporované zaměstnávání zástupcům všech skupin uživatelů. Cíle v roce 2005:

-

Ve vzdělávacím programu České unie PZ bude nabídka seminářů, přednášek apod. zaměřených na konkrétní cílové skupiny. (Česká unie PZ)

-

Vytvoří se pracovní skupina pro řešení problémů při práci s lidmi s duševním onemocněním, která bude složena ze zástupců různých typů služeb pro tuto skupinu. (Česká unie PZ)

-

Podle potřeby se vytvoří pracovní skupiny pro další cílové skupiny (v závislosti na zájmu ze strany ÚP a poskytovatelů), které budou řešit otázky spojené se specifiky služby pro dané skupiny lidí (koordinují iniciátoři – poskytovatelé, ÚP nebo Česká unie PZ)

-

Součástí profesních kompetencí pracovníků v podporovaném zaměstnávání, budou také požadavky na „specialisty“ pro práci se specifickými cílovými skupinami. (Koordinuje Česká unie PZ)

1

lidé, kteří jsou znevýhodnění na otevřeném trhu práce do té míry, že potřebují k získání a udržení si zaměstnání individuální, osobní podporu vyškoleného pracovníka


5

Strategie rozvoje podporovaného zaměstnávání v ČR, poslední návrh 3. Faktor: PZ je účinným nástrojem Kritérium 3.1: Služba je účinnější ve srovnání se stávající situací v následujících okruzích: trvání pracovního poměru zprostředkovaného uživatelům PZ, průměrný počet uživatelů na jednoho pracovníka poskytovatele, doba trvání nalezení pracovního místa, vliv PZ na vývoj dovedností uživatelů získat a udržet si práci. Cíle v roce 2005:

-

Připravit systém monitorování délky trvání pracovního poměru u uživatelů PZ a jeho odzkoušení v praxi. (Rytmus v rámci EQUAL)

-

Navrhnout systém monitorování ukazatelů účinnosti PZ u poskytovatelů, kteří nepoužívají software SES, a odzkoušet ho (formou metodiky, kterou vydá Česká unie PZ).

-

25 % poskytovatelů (agentur) používá systém umožňující sledovat výsledky podporovaného zaměstnávání pomocí software SES. (Rytmus a SES používající následující organizace)

Finanční a nefinanční zdroje

4. Faktor: Systém financování PZ z veřejných rozpočtů je účinný, hospodárný a transparentní. Kritérium 4.1: Pro financování PZ existuje jasný, systémový postup, vycházející z podstaty PZ jako individuálně koncipované služby, která je poskytována před i po uzavření pracovně právního vztahu. Kritérium 4.2: Náklady na PZ je možné pokrýt z prostředků na APZ. Cíle v roce 2005:

-

Existuje jasný a funkční model financování PZ jako pracovní rehabilitace. (SSZ MPSV)

-

Je připraven alespoň jeden projekt modelového financování PZ pro cílové skupiny mimo osoby se zdravotním postižením. (poskytovatelé PZ ve spolupráci s Českou unií PZ) 5. Faktor: PZ je poskytováno profesionálními týmy

Kritérium 5.1: V každém okrese, kde je PZ poskytováno, je tým min. 3 pracovníků, kteří splňují předpoklady dle stanovené metodiky. Kritérium 5.2: Mzdy v PZ jsou co do výše srovnatelné se mzdami, které jsou nejčastější (nikoli průměrné) u jednotlivých kategorií pracovníků podle dosaženého stupně vzdělání. Cíle v roce 2005:

-

Vytvořit standardy/metodiku určující předpoklady pro profesionální tým. (Česká unie PZ ve spolupráci s poskytovateli PZ)

-

V kalkulaci nákladů na PZ počítat s úrovní mezd, které se blíží (alespoň řádově) spodní hranici nejčastějších mezd v dané skupině pracovníků (podle dosaženého stupně vzdělání), tzn. pracovní asistenti se středoškolským vzděláním s maturitou: 16.000 – 18.000 Kč, pracovní konzultanti s vysokoškolským vzděláním: 20.000 – 25.000 Kč2. (poskytovatelé PZ)

Struktury a procesy

2

Výsledky strukturálního šetření za rok 2003, ČSÚ 2004


6

Strategie rozvoje podporovaného zaměstnávání v ČR, poslední návrh 6. Faktor: PZ je založeno na partnerství úřadů práce se sociálními a zdravotními službami, vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli Kritérium 6.1: V 90 % regionů (úroveň okresů), kde je poskytováno PZ, je navázána spolupráci mezi výše uvedenými organizacemi a institucemi (alespoň ÚP a poskytovatel PZ). Cíle v roce 2005:

-

Zástupce poskytovatelů v nových regionech (okresy) jsou začleněni do odborných pracovních skupin podle § 7 nového zákona o zaměstnanosti. (poskytovatelé a ÚP)

-

V týmech pro individuální plány uživatelů jsou zapojeni relevantní zástupci všech stran - např. ÚP, škola, sociální služba. (poskytovatelé a ÚP)

-

Navázat spolupráci alespoň na krajské úrovni. (poskytovatelé PZ a ÚP) 7. Faktor: PZ je legislativně zakotveno jako nástroj APZ.

Kritérium 7.1: Možnost využívat PZ jako nástroj APZ je legislativně upraveno bez omezení na osoby se zdravotním postižením. Kritérium 7.2: Pravidla pro poskytování PZ jsou upravena alespoň metodickým pokynem MPSV ČR.

Cíle v roce 2005: -

Dotvořit a začít používat systém zjišťování míry potřebné podpory pro všechny dosavadní cílové skupiny PZ. (Rytmus, Česká unie PZ a další poskytovatelé)

-

Vytvořit a zveřejnit metodický pokyn k PZ jako nástroji pracovní rehabilitace (SSZ MPSV ve spolupráci s Českou unií PZ za podpory ÚP a poskytovatelů PZ) 8. Faktor: Poskytovatelé PZ splňují standardy kvality stanovené pro tuto službu.

Kritérium 8.1: Většina poskytovatelů PZ vzniklých ke konci roku 2008 prošla auditem. Kritérium 8.2: Všichni poskytovatelé PZ projdou auditem úspěšně. Cíle v roce 2005:

-

Proběhne min. 15 auditů. (poskytovatelé a Česká unie PZ)

-

Je vyškolena další skupina auditorů. (Česká unie PZ)

-

Jsou nabízeny vzdělávání akce (semináře, workshopy a konzultace) zaměřené na zvládnutí auditu. (Česká unie PZ ve spolupráci s auditory a úspěšnými poskytovateli)

Inovace a učení

9. Faktor: Česká unie PZ poskytuje metodickou pomoc a strategické vedení pro poskytovatele PZ v ČR. Kritérium 9.1: Existuje kapacita kompetentních metodických pracovníků pro nově vznikající i stávající poskytovatele PZ. Kritérium 9.2: Česká unie PZ organizuje čtvrtletní kolokvia, v jejichž rámci je pro poskytovatele PZ prostor pro diskusi nad odbornými tématy. Kritérium 9.3: Česká unie je partnerem pro instituce důležité pro rozvoj PZ na národní úrovni. Kritérium 9.4.: Existuje systém základního a dalšího vzdělávání pro pracovníky v PZ. Základní kurz je akreditován příslušnými institucemi. Cíle v roce 2005:

-

Bude veden registr metodických pracovníků pro PZ, pro které bude zajištěno vzdělávání. (Česká unie PZ)


7


-

Na základě aktuální poptávky bude vytvořena nabídka základního a dalšího vzdělávání v PZ. Bude vytvořen projekt za účelem čerpání prostředků na vzdělávání z ESF (Česká unie PZ)

-

Jsou uspořádána 4 kolokvia. (Česká unie PZ)

-

Pokračuje vydávání čtvrtletního zpravodaje IN, funguje celá nabídka na webové stránce www.unie-pz.cz (Česká unie PZ)

-

Proběhnou alespoň 3 schůzky k vyhodnocení strategie a naplánování dalších kroků k jejímu naplnění. Výsledky budou zveřejněny. (Česká unie PZ)

-

Jsou vytipována výzkumná témata, která jsou dána k dispozici školám k možnému využití - např. diplomové práce, ročníkové, seminární etc. (Česká unie PZ a pak poskytovatelé v regionech)

-

Pracovat na tom, aby se Česká unie PZ stala připomínkovým místem. (Česká unie PZ)

-

Zajistit akreditaci na základní kurz pro pracovní konzultanty. (Česká unie PZ) 10. Faktor: Pracovní týmy reagují na změny potřeb

Kritérium 11.1: Existují a poskytovateli jsou používány (od r. 2006) metodické postupy pro zjišťování potřeb klíčových zájmových skupin (uživatelé PZ, zaměstnavatelé, úřady práce). Kritérium 11.2: Zjištění týkající se změn v potřebách zájmových skupin vedou k úpravě nabídky služeb PZ se zachováním základních principů. Cíle v roce 2005:

-

Je vypracována a ověřena metodika zjišťování potřeb zájmových skupin PZ. (Česká unie PZ a poskytovatelé) 11. Faktor: PZ je v povědomí široké veřejnosti

Kritérium 11.1: O PZ a práci na otevřeném trhu projevuje zájem více potenciálních uživatelů a jejich zástupců, včetně poskytovatelů návazných sociálních služeb. Kritérium 11.2: PZ je součástí minimálních vzdělávacích standardů pro VoŠ i VŠ sociálního zaměření minimálně jako výběrový předmět anebo alespoň jako součást některého předmětu u dalších škol, které připravují manažery, personalisty apod. Cíle v roce 2005:

-

Je zorganizována alespoň 1 národní akce na téma PZ pro pracovníky ÚP za účelem přenosu příkladů dobré praxe z jiných ÚP. (SSZ MPSV ve spolupráci s Českou unií PZ a vybranými poskytovateli)

-

O PZ jsou poskytnuty informace zástupci krajů prostřednictvím Asociace krajů a obcí prostřednictvím Svazu měst a obcí. (Česká unie PZ)

-

Je vyhlášen a zrealizován 2. ročník soutěže „Zaměstnavatele roku“. (Rytmus)

-

Bude pokračovat jednání s MŠMT, Asociací vzdělavatelů v sociální práci a s jinými školami o zařazení problematiky PZ do výuky alespoň jako součásti některého předmětu. (Poskytovatelé, Česká unie PZ ve spolupráci se SSZ MPSV) 12. Faktor: Zaměstnavatelé využívají služby PZ a nabízejí vhodné pracovní činnosti

Kritérium 12.1: Zvýší se počet zaměstnavatelů (vědomě tzn. že zaměstnavatel ví, že zaměstnanec je klientem agentury) využívajících služeb PZ. Kritérium 12.2: Podíl zaměstnavatelů plnících tzv. „povinný podíl“ standardním způsobem (zaměstnáním pracovníka se zdravotním postižením) je vyšší a má tendenci růst. Kritérium 12.3: Agentury aktivně nabízejí služby zaměstnavatelům a nejenom u nich „hledají pracovní místa“. Česká unie pro podporované zaměstnávání, listopad 2004

8

Strategie rozvoje podporovaného zaměstnávání v ČR, poslední návrh Cíle v roce 2005:

-

Zjistit na začátku 2005, kolik zaměstnavatelů využívá služby PZ v souvislosti ze zaměstnáváním konkrétního uživatele/uživatelů. (Česká unie PZ v součinnosti s poskytovateli)

-

Zjistit detailněji potřeby zaměstnavatelů vůči službě PZ. (poskytovatelé ve spolupráci s ÚP a Českou unií PZ)

-

Popsat a zveřejnit příklady dobré praxe využití služeb PZ ze strany zahraničních firem. (Česká unie PZ ve spolupráci s poskytovateli)

-

Popsat a zveřejnit principy spolupráce (poskytování podpory) se zaměstnavateli, vycházet ze zahraničních i místních zkušeností – formou metodického materiálu. (Český unie PZ ve spolupráci s poskytovateli)

-

Navrhnout regionální strategie zaměřené na seznámení zaměstnavatelů s možnostmi plnění povinného podílu bez využití náhradního plnění a s důrazem na využití PZ. (poskytovatelé a ÚP)

5. Přílohy Analýza současného stavu Souhrn z dotazníkových šetření a dalších zdrojů Silné stránky Podporované zaměstnávání je v ČR poskytováno podle modelu, který byl převzat z USA a později obohacen o další zahraniční, zejména norské zkušenosti. Praktickým ověřováním použitelnosti tohoto modelu v ČR se zabýval projekt PALMIF realizovaný v letech 1999 - 2002. Stanovené výstupy projektu byly výrazně překročeny. Projekt doložil, že podporované zaměstnávání je účinné pro nezaměstnané, kteří k tomu, aby získali a udrželi si práci, potřebují individuální podporu poskytovanou před i po uzavření pracovně právního vztahu. Na tyto výsledky navázal projekt EQUAL CZ – 5, v jehož rámci byl model podporovaného zaměstnávání dále rozvíjen zejména prostřednictvím metodiky a standardů. Standardy shrnují základní principy charakterizující podporované zaměstnávání. Nově připravovaná metodika popisuje proces této služby jednak na obecné úrovni a jednak na úrovni specializace této služby pro vybrané uživatelské skupiny (lidé s mentálním, fyzickým a kombinovaným postižením, lidé s duševním onemocněním, závislostí na návykových látkách a lidé, kteří jsou sociálně znevýhodněni z jiných příčin. Podporované zaměstnávání má dobré výsledky: průměrná velikost úvazku získaného prostřednictvím této služby je 27 hodin týdně; průměrná hodinová mzda uživatelů odpovídá charakteru práce (pomocné činnosti) a po nástupu do práce činí 44,1 Kč za hodinu, v Praze je průměr vyšší 52 Kč (situace červen 2003). Průměrné měsíční náklady na poskytování podporovaného zaměstnávání se pohybují řádově kolem 3.500 Kč, což je částka srovnatelná s jinými nástroji APZ. Toto číslo bude v dohledné době stanoveno poměrně přesně díky připravovanému nástroji měření výkonnosti podporovaného zaměstnávání SES. Základní rámec pro podporované zaměstnávání je průběžně slaďován s ostatními evropskými státy prostřednictvím spolupráce s Evropskou unií pro podporované zaměstnávání (EUSE). To zajišťuje Česká unie pro podporované zaměstnávání, která se stala členem této evropské organizace v roce 2001. Informace získané prostřednictvím zahraničních kontaktů jsou využívány pro rozvoj poskytovatelů a podporovaného zaměstnávání. Pro šíření poznatků je využíván čtvrtletně vydávaný zpravodaj IN České unie PZ, který je rozesílán nejen poskytovatelům podporovaného zaměstnávání ale také úřadům práce, obcím a zařízením poskytujícím sociální služby i jiné druhy pracovní rehabilitaci.


9

Strategie rozvoje podporovaného zaměstnávání v ČR, poslední návrh Česká unie PZ sdružuje větši poskytovatelů3 podporovaného zaměstnávání – celkem 14 organizací, které představují 24 z celkových 32 poskytovatelů. Česká unie PZ umožňuje na národní úrovni efektivně prosazovat zájmy poskytovatelů podporovaného zaměstnávání. V roce 2004 byly dotvořeny Standardy kvality podporovaného zaměstnávání, které by se měly stát základním východiskem pro zajištění stabilně vysoké úrovně kvality této služby. Za účelem posuzování úrovně kvality se v současné době dotváří metodika hodnocení - auditů a je vyškolována skupina hodnotitelů. Standardy, metodika a skupina vyškolených hodnotitelů umožní zjišťovat, zda jednotliví poskytovatelé podporovaného zaměstnávání splňují základní principy této služby. Pracuje se na nástrojích pro sebehodnocení, které by měly sloužit poskytovatelům pro odhalování slabých a silných míst, pro trvalý rozvoj kvality služeb i pro profesní rozvoj pracovníků v podporovaném zaměstnávání. V rámci projektu EQUAL vzniká v ČR zcela ojedinělý nástroj zjišťování výkonnosti podporovaného zaměstnávání nazvaný SES (Supported Employment System). Ten umožní zjišťovat náklady na služby poskytované jednotlivým uživatelům, porovnávat náklady na služby uživatelům s obdobnou mírou nároků na podporu, porovnávat výkonnost jednotlivých poskytovatelů podporovaného zaměstnávání apod. Současně SES poslouží jako nástroj řízení pro management agentur a v budoucnu by s jeho pomocí mělo být možné předpovídat náklady na služby pro jednotlivé uživatele. Školicí a znalostní centrum České unie PZ nabízí od letošního roku 80ti hodinový základní kurz pro pracovní konzultanty a kurzy dalšího vzdělávání pro pracovníky v podporovaném zaměstnávání. Podporované zaměstnávání se stalo vyučovacím předmětem vysokých (FTVS UK, PedF MU Brno, PedF UP Olomouc, Zdravotně sociální fakulta Jihočeské university) a vyšších odborných škol JABOK. Na FTVS UK Praha je podporované zaměstnávání povinným předmětem, na ostatních patří k volitelným. Na základě praktických zkušeností byl vytvořen model regionální spolupráce, jehož cílem je rozvoj a udržení spolupráce a partnerství mezi zainteresovanými subjekty. Regionální partnerství vede k lepším výsledkům (a efektivitě) při poskytování služeb PZ. Do spolupráce jsou zapojeni poskytovatelé podporovaného zaměstnávání, úřady práce, zaměstnavatelé, poskytovatelé dalších služeb a organizace sdružující potenciální uživatele, orgány státní správy a samosprávy vzdělávací instituce apod. Slabé stránky V mnoha oblastech ČR podporované zaměstnávání není dostupné v 56 ze 76 okresů (nepočítaje Prahu rozdělenou na správní obvody a okresy Liberec a Plzeň, kde sice je poskytovatel, ale zatím neposkytuje služby) a v celém Karlovarském kraji. V Praze zajišťuje podporované zaměstnávání 8 poskytovatelů. Služba je zde sice regionálně dostupná, ale naprosto nestačí kapacitou – viz dále.

DC LB TP

UL

JN

CL

MO

SM

CV

CH

SO

LT ME

LN

KV

KL RA

PM

RO

PZ

PY

PI

UO

OP OL ZR

PE

PV

JI

FM

VS BM BO

TR

CB

PT

NJ PR

BK

ST JH

OT KA

SY

HB

TA

BR

SU

CR

KH BN

JE

RK

PU

KO

PJ

KT

NA HK

NB

PB DO

TU

JC

AB BE

PS TC

MB

VY

KM ZL UH

ZN

HO BV

CK

3

Pro poskytovatele PZ se v textu užívá označení „poskytovatel“ nebo „agentura“.


10

Strategie rozvoje podporovaného zaměstnávání v ČR, poslední návrh Mapka rozložení existujících poskytovatelů podporovaného zaměstnávání v ČR, situace listopad ’04.

Okresy s PZ 12 10 8 počet okr okrPZ 2004

6 4 2

ZL Ph a

PZ

lo Pa rd

O

c

S M

Lb

KH

KV

JM

Sk r

0

Graf: Pokrytí okresů v jednotlivých krajích: nižší sloupce představují počet okresů s PZ Kapacita podporovaného zaměstnávání (počet uživatelů v jeden okamžik) je 490 osob, do konce roku vlivem nově otevíraných agentur v Liberci a Plzni převýší 500. U některých poskytovatelů se však kapacita pohybuje v jednotkách. Poskytovatelé nejsou schopní pokrýt poptávku uživatelů ani v regionech, kde působí. Víc jako polovina poskytovatelů (63%) eviduje žadatele o službu, které nemůže uspokojit (v září 2004 138 lidí). Průměrná čekací doba na podporované zaměstnávání je cca 1 měsíc. Počet neuspokojených zájemců o službu a doba čekání se v regionech liší. Největší převis poptávky nad nabídkou byl v Praze (44 osob) a Moravskoslezském kraji (40 osob), jinde není evidován žádný „čekatel“. Nejdelší průměrná čekací doba je v Praze - 6 měsíců.

Počet potenciálních uživatelů podporovaného zaměstnávání nelze zjistit ze dvou hlavních důvodů: instituce, které „mají“ potenciální uživatele, často z nedostatku praktických zkušeností neví, pro koho je tato služba vhodná (úřady práce) nebo nesledují zájem o práci svých nezaměstnaných klientů (poskytovatelé sociálních služeb). Přitom jen sociální služby využívají v ČR řádově tisíce lidí, zejména lidí s mentálním a kombinovaným postižením, u nichž se nikdy nepočítalo s tím, že by mohli a chtěli pracovat na otevřeném trhu práce. Jde např. o obyvatele ústavů sociální péče, kteří často pracují jako dobrovolníci v zařízeních, kde žijí nebo se na práci připravují v ústavní pracovní rehabilitaci, která však podle zjištěných informací na trh nevede a je spíš pracovní terapií. Lidé z cílových skupin o služby podporovaného zaměstnávání zájem. Např. v Jihočeském kraji byl realizován průzkum poptávky po službách na podporu zaměstnávání u 213 osob (v souboru byli

lidé s mentálním, fyzickým, smyslovým postižením, duševním onemocněním, Romové, bývalí uživatelé drog a lidé bydlící v azylovém domě). Zájem o alespoň jeden prvek

podporovaného zaměstnávání projevilo celkem 69 % respondentů. (Zdroj: Klailová, J. o.s. Koník Č. Budějovice, 2003) Zájem o služby potvrdil také další průzkum mezi lidmi se zdravotním postižením provedený v Táboře, ze které vyplývá, že 75 % respondentů (ze 40) má zájem o využití služby podporovaného zaměstnávání, které umožní překonat specifické překážky při hledání zaměstnání. (Říhová, Z.: Návrh projektu: agentura podporovaného zaměstnávání v Táboře. Diplomová práce, ZSF JU, Č. Budějovice, 2004). Cílová skupina podporovaného zaměstnávání se postupně rozšiřuje, přesto podporované zaměstnávání není dostupné nezaměstnaným ze všech relevantních cílových skupin. Mezi uživateli Česká unie pro podporované zaměstnávání, listopad 2004

11

Strategie rozvoje podporovaného zaměstnávání v ČR, poslední návrh převažují lidé se zdravotním postižením, z nich nejčastěji zastoupenou skupinou jsou lidé s duševním onemocněním a s mentálním postižením. Ve více než polovině okresů, kde je podporované zaměstnávání poskytováno, je tato služba dostupná pouze lidem se zdravotním postižením, často pouze některých typů postižení. Lidem bez domova, po návratu z výkonu trestu, se závislostí na návykových látkách atd. je v mnoha krajích tato služba buď nedostupná (vzhledem ke specializaci agentur na skupiny uživatelů se zdravotním postižením) nebo ji nevyužívají. Největší vyhranění z pohledu uživatelů vykazují agentury vzniklé při organizacích poskytujících služby lidem s duševním onemocněním.

Zastoupení cílových skupin v PZ 25

10

bez domova

zrakové p

sluchové p

kombinované p

duševní nem.

fyzické p

mentální p

6

3

4

3

2 Romové

12

odchod z DD

15

zneužív. Návyk. Látek

16

návrat z VTOS

23

Graf: Zastoupení cílových skupin u poskytovatelů PZ Poskytovatelé se potýkají s některými praktickými problémy. Problémy dělají některé aspekty práce s uživateli – nejčastěji ty, které se týkají motivace uživatelů k práce a k jejímu udržení, nereálných požadavků a nepřijatelného chování uživatelů. Problémy byly identifikovány nejčastěji v souvislosti s uživateli s duševním onemocněním. Je těžké najít vhodnou práci pro uživatele s duševním onemocněním a kombinovaným postižením. Poskytovatelé často uvádějí potíže s nalezením práce pro uživatele a to i Praze, kde je nezaměstnanost velmi malá. Současně uvádí nedostatečné schopnosti pracovat se zaměstnavateli, zejména s velkými firmami. Uživatelé podporovaného zaměstnávání jsou poměrně často propouštěni z práce, kterou získali, nebo jim není prodloužen pracovní kontrakt. Z výsledků projektu EQUAL4 vyplývá, že 27,5 % uživatelů služeb o práci přijde a je nutno hledat jiné místo. Zaměstnatel jim neprodlouží pracovní kontrakt nebo je přímo propustí. Nejčastějším důvodem na straně uživatelů je nedostatečný výkon a pracovní nekázeň. Další důvody souvisí s ekonomickou situací zaměstnavatelů: hospodaření firem (např. ukončení dotace na mzdu apod.) a také obavy zaměstnavatelů a nepřijetí potřebné formy podpory pro pracovníka, kterou nabízí agentura. Stabilita pracovních míst zajištěných jednotlivými agenturami se liší. Pracovníci v podporovaném zaměstnávání vnímají své mzdy jako nízké a nemotivující: průměrná hrubá mzda pracovního konzultanta (nejčastěji VoŠ nebo VŠ vzdělání) je 11.000 Kč, pracovního asistenta 8.000 Kč (až na výjimky vždy min. SŠ s maturitou). Podle vedoucích pracovníků agentur to ve svém důsledku znamená těžkosti při hledání kvalitních pracovníků a při jejich udržení. Vlivem zvýšené míry vykazování údajů za účelem kvality, výkonnosti a transparentnosti a vzhledem ke změně systémů zaznamenávání dat se přechodně zvyšuje míra administrativy. Rizika Zvýšení počtu agentur v jednom regionu znamená nárůst konkurence mezi poskytovateli a soupeření o zdroje. V Praze a v Českých Budějovicích operuje v jednom prostoru více vzájemně

4

Stav září 2004 podle deníků koordinátorů.


12

Strategie rozvoje podporovaného zaměstnávání v ČR, poslední návrh nezávislých agentur. Situace, kdy finanční zdroje nejsou rozdělovány podle pravidel a transparentně, pak může poškodit regionální spolupráci a ve svém důsledku i kvalitu a účinnost podporovaného zaměstnávání. Pracovní místa klientů jsou ohrožena krachujícími firmami. Z ankety pro poskytovatele vyplynulo, že 14% důvodů propuštění anebo neprodloužení smlouvy má právě tuto příčinu. V některých regionech (Ústecký a Moravskoslezský kraj) je nedostatek pracovních příležitostí daný vysokou nezaměstnaností. Agentury mají potíže s nalezením jednoduché, manuální práce a práce pro nezaměstnané s kombinovaným postižením, s neznalostí, nedůvěrou a dalšími překážkami. Postoje zaměstnavatelů a jejich pracovníků ke uživatelům jsou někdy negativní. Obavy ze znevýhodněných lidí, nepřijetí potřebné podpory (kompenzační pomůcky, asistence na pracovišti apod.), úprava pracovní náplně/doby ve svém důsledku vede v téměř pětině případů k propuštění/neprodloužení pracovního kontraktu. Řadu problémů identifikovali samotní zaměstnavatelé v rámci dotazníkového šetření.

Probl.s konkret.skupin.lidi 7%

Nedůvěra 5%

Neumí si to představit 4%

Nevidí překážky 25%

Nadstandardní pozornost 4%

Nedostatek pom. míst 14%

Bez zkušen. 15%

Kultura podniku 10% Nebez.úrazu 8%

Fyz.nár.práce 8%

Graf: Překážky na straně zaměstnavatelů, identifikované samotnými zaměstnavateli Zaměstnavatelé očekávají od zaměstnanců pracovní nasazení vysoký pracovní výkon, spolehlivost, vzdělání a praxi, což jsou také zaměstnavateli nejčastěji identifikované problémy (73 %) při zaměstnávání lidí ze znevýhodněných skupin obyvatelstva. Zaměstnavatelé preferují zaměstnance se zdravotním postižením s minimálním dopadem na jejich výkonnost, za „méně peněz chtějí aby zvládli přinejmenším to co zdraví jedinci“. Novelou zákona č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění byly zrušeny odpočty u osob hrazených státem s platností od 1. 8. 2004, což motivaci zaměstnavatelů zaměstnávat pracovníky, jejichž výkon je vlivem zdravotního postižení snížen, dále snižuje. Podmínky pro práci na otevřeném trhu jsou pro znevýhodněné pracovníky někdy nepřijatelné z důvodu špatných mezilidských vztahů - netolerance apod. nikoli proto, že by primárně nezvládli práci v požadovaném čase a kvalitě. O podporovaném zaměstnávání je nízké povědomí u odborné veřejnosti (poskytovatelé jiných služeb, úřady práce) i širší veřejnosti včetně rodin uživatelů a jejich rodin. Někdy je postoj k této službě dokonce negativní. Z praktických zkušeností poskytovatelů vyplývá, že důvody jsou různé: nedostatek propagačních a informačních materiálů, nedostatek prostoru na osobní jednání se zástupci zájmových skupin, všeobecná neobeznámenost o problematice uživatelských skupin podporovaného zaměstnávání, absence regionálních partnerství, obava poskytovatelů jiných služeb z konkurence, obavy lidí se zdravotním postižením ze ztráty invalidního důchodu. Podporované zaměstnávání není dostatečně v povědomí ani mezi úřady práce. V sedmi krajích, kde je podporované zaměstnávání poskytováno, zná tuto službu jen 71 % ÚP.


13

Strategie rozvoje podporovaného zaměstnávání v ČR, poslední návrh Některé agentury uvádí, že chybí návazné služby typu osobní asistence nebo jiné služby podporující samostatnost. Na druhou stranu tři čtvrtiny agentur spolupracuje s uživateli, kteří současně využívají sociální služby. Prostor pro vzájemnou spolupráci má ale mnoho mezer. Současný způsob financování není systémový a nezajišťuje rozvoj sítě poskytovatelů podporovaného zaměstnávání. Podporované zaměstnávání je financováno z prostředků na sociální služby prostřednictvím grantů pro NNO. Prostředky APZ, pokud se využívají, jsou vztahovány a vypláceny na personál agentur místo na uživatele služeb. Nový zákon o zaměstnanosti otevřel prostor pro systémové financování prostřednictvím proplácení nákladů na pracovní rehabilitaci pouze pro skupinu lidí se zdravotním postižením. To, zda bude možno nový systém použít, však zatím není jasné. Klíčové osoby (zástupci řady úřadů práce i samotných poskytovatelů) stále často nevidí v nový předpisech prostor pro podporované zaměstnávání a jeho financování. Chybí metodiky vydané institucí s patřičným respektem (SS MPSV). Zcela nejasný je způsob financování pro nezaměstnané, kteří nepatří do skupiny „osoby se zdravotním postižením“. Není jisté, zda bude možno pro tento účel použít ESF alespoň do doby, než bude i pro tuto cílovou skupinu navržen systémový způsob financování služeb podporovaného zaměstnávání. Zvyšování kapacity je možné převážně jen díky prostředkům ze zahraničí, převážně z EU.

40 32

EQUAL

30

28

20

PALMIF 17 10

10 7

03

02

04 20

20

20

01 20

00

99

3

20

98

2

19

97

2

19

2

19

96

1

19

19

95

0

Graf: Rozvoj počtu poskytovatelů PZ, stav k 1.11. 2004 Nedaří se systematicky prosazovat zájmy poskytovatelů i uživatelů PZ do státních politik. Např. Národní akční plán zaměstnanosti na rok 2004 neobsahuje žádné opatření na podporu rozvoje PZ v ČR. Převažují opatření, která nepodporují integraci znevýhodněných skupin lidí na otevřených trh práce. Národní akční plán sociální inkluze se podařilo ovlivnit jen náhodou stejně jako prováděcí vyhlášku k novému zákonu o zaměstnanosti. Nový zákon o zaměstnanosti znevýhodňuje jednu z cílových skupin uživatelů PZ: úřady práce podle nemohou zaregistrovat nezaměstnané, kteří pobírají plný invalidní důchod podle písmene a). V důsledku uvedeného ustanovení zaměstnavatelé těchto lidí nemohou získat dotaci na mzdu jako u registrovaných uchazečů. Neexistuje návaznost na školský systém. Podle praktických zkušeností poskytovatelů nehraje převážně žádnou roli při hledání práce pro uživatele s mentálním postižením jejich předchozí vzdělání. Podle agentur je problémem absence provázanosti školského systému se systémy práce a sociálních věcí. Jediný „most“, který existuje – IPS, je určen pouze pro běžné školství. Chybí metodiky i legislativa. Prostor pro rozvoj podporovaného zaměstnávání, aktuálně hlavně díky ESF, vytváří situace, kdy pod značkou podporovaného zaměstnávání mohou vznikat nekvalitní služby, což ve svém důsledku sníží kredit podporovaného zaměstnávání. Řada lidí včetně odborné veřejnosti vnímá pojem podporované zaměstnávání v obecném slova smyslu a nespojují si jej se specifickou metodou. Za podporované zaměstnávání jsou pak vydávány i služby, které jsou principielně zcela odlišné např. různé typy chráněných dílen a stacionářů.


14

Strategie rozvoje podporovaného zaměstnávání v ČR, poslední návrh Vnější faktory - Příležitosti Od roku 1995, kdy je podporované zaměstnávání v ČR poskytováno stále roste kapacita i počet poskytovatelů této služby. O podporované zaměstnávání chce rozšířit nabídku svých služeb rozšířit řada organizací i v regionech, kde zatím tato služba není vůbec dostupná. Zájem projevily zájem některé úřady práce a samospráva. V 7 krajích, kde je PZ v některém okrese poskytováno a kde probíhalo dotazníkové šetření, má zájem o rozšíření služby 56 % úřadů práce. Zajímavým zdrojem pro další rozvoj PZ je spolupráce s VoŠ a VŠ, které vedle profesní přípravy pracovníků v podporovaném zaměstnávání (předmět a skripta o PZ) mohou přispět při výzkumech, do nichž se zapojí jejich studenti, při personálním zajištění služeb díky praxím a dobrovolné práci studentů. Pro uživatele PZ možno využít nové trendy v oblasti zaměstnanosti, např. sdílená pracovní místa, jejichž podstatou je sdílení jednoho pracovního místa dvěma pracovníky, kteří pracují na zkrácený úvazek a střídají se. Zahraniční firmy vstupující na místní trh práce, které mají vstřícnou podnikovou kulturu. Poskytovatelé uvádějí, že v zahraničních firmách je méně předsudků, více zkušeností s lidmi se zdravotním postižením, a více ochoty vyslechnout a společně hledat řešení. Nepřehlédnutelnou příležitostí pro další rozvoj podporovaného zaměstnávání poskytují Evropské sociální fondy. V tomto kontextu je zásadní, že podporované zaměstnávání je zcela v souladu s konceptem sociálního začlenění a politikou zaměstnanosti EU. Účast v mezinárodních projektech přináší do ČR nové nástroje zajištění kvality a účinnosti PZ – např. projekty Leonardo nebo EQUAL (CD, manuály pro sebehodnocení, Tool Boxu). Účast v evropských tematických skupinách nám umožňuje podílet se na tvorbě evropské i národní politiky zaměstnanosti. Víc jak 35% agentur je zapojena nebo se v blízké době zapojí do komunitního plánování, které by mohlo pozitivně ovlivnit rozvoj sítě poskytovatelů. Mimo to lze od této metody očekávat lepší propojení služeb v regionu a efektivní využití financí. V podporovaném zaměstnávání nejsou zcela naplněny možnosti využívání dobrovolníků, kteří přitom tvoří možnou pomoc v mnoha oblastech fungování agentury. Dobrovolníky využívá aktuálně 30% agentur, nejčastěji pro administrativní práce, osobní asistenci a různé technické práce.

Využité metody a postup práce Pro analýzu výchozího stavu byla využita SWOT analýza. Základem zpracování strategie je metoda Vyvážený úspěch (Balanced Scorecard) a školicích materiálů twinnigového projektu PHARE 2000 „Modernizace státní správy“. Na tvorbě materiálu spolupracovali poskytovatelé podporovaného zaměstnávání, zástupci úřadů práce, státní správy apod. Za účelem zjišťování dat byla provedena řada anket a dotazníkových šetření, na nichž participovaly agentury podporovaného zaměstnávání. Materiál byl konzultován zejména na kolokviích PZ a jsou do něj zapracovány průběžně zasílané připomínky.

Pracovní skupina pro zpracování Strategie Za účelem vytvoření Strategie rozvoje podporovaného zaměstnávání byla vytvořena pracovní skupina složená ze zástupců zájmových skupin podporovaného zaměstnávání. Skupina se sešla celkem třikrát a proběhla také řada diskusí a jednání s jednotlivými členy skupiny. Smyslem existence pracovní skupiny je vnášet do dokumentu pohled zastupované strany (poskytovatelé PZ, úřady práce, centrální státní správa), dávat váhu konečné podobě strategie a tím přispět k naplňování jednotlivých cílů. Složení skupiny •

Alexandra Zajíčková - ÚP Písek a Česká unie pro podporované zaměstnávání

•

Blanka Nováčková - ÚP hlavního města Praha

•

Jana Majerová - Správa služeb zaměstnanosti MPSV ČR

•

Pavel Ptáčník - Úřad vlády, Vládní výbor pro zdravotně postižené

•

Pavla Oriniaková - o.s. Koník Česká unie pro podporované zaměstnávání, listopad 2004

15

Strategie rozvoje podporovaného zaměstnávání v ČR, poslední návrh •

Pavla Baxová - o.s. Rytmus

•

Tamara Křivánková - o.s. Mesada

•

Milena Johnová - Česká unie pro podporované zaměstnávání

6. Seznam literatury Definice a principy PZ, Česká unie pro podporované zaměstnávání, www.unie-pz.cz Průběžné výsledky projektu EQUAL Cz – 5, interní materiály o.s. Rytmus Zpravodaj České unie pro podporované zaměstnávání IN 3/2003 Výsledky ankety mezi poskytovateli, Česká unie PZ v květnu 2004 Výsledky dotazníkových šetření mezi: ústavy sociální péče a poskytovateli dalších sociálních služeb, úřady práce, poskytovateli a zaměstnavateli


16

Strategie rozvoje podporovaného zaměstnávání v ČR

Recommend Documents