Strategie rozvoje Zlínského kraje v období

Strategie rozvoje Zlínského kraje v období 2009 - 2020 – SRZK – SEA

Str. 1 z 143

RNDr. Alexander Skácel, CSc. RNDr. Alexander Skácel, CSc. – Aquakon, Průkopnická 24, 70030 Ostrava – Jih IČ: 13 59 45 16

Tel/fax: 596 748 979, 777 674 897

e-mail: [email protected]

Strategie rozvoje Zlínského kraje v období 2009 - 2020 Vyhodnocení vlivů koncepce dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. O posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění

Zpracoval: RNDr. Alexander Skácel, CSc. Osvědčení odborné způsobilosti dle zákona č. 244/92 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí vydáno 29.3.1994 pod č.j. 3869/625/OPV/93, autorizace podle zákona č. 100/2001 Sb. vydána dne 28.11.2003 pod č.j. 3454/740/03

Spolupráce: RNDr. Vladimír Suk, RNDr. Ivo Machar Počet výtisků: 3 (včetně 1 autorského výtisku). Výtisk č. ___________

Ostrava, červenec 2009


Str. 2 z 143

RNDr. Alexander Skácel, CSc.

STRATEGIE ROZVOJE ZLÍNSKÉHO KRAJE V OBDOBÍ 2008 - 2020 Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. O posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění

Obsah: I. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím. ........................................................4 I.1. Obsah a cíle koncepce ..................................................................................................4 I.2. Vztah k jiným koncepcím Zlínského kraje....................................................................6 II. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce................................................................................................9 II.1. Stav životního prostředí v Zlínském kraji ....................................................................9 II.2. Pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce .........................................................21 III. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. .............................................................................................................24 IV. Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů12a)). .................................................26 V. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení...............................................................41 V.1. Referenční cíle OŽP..................................................................................................41 V.2. Vazby jednotlivých strategických cílů na referenční cíle OŽP...................................42 Referenční cíle OŽP .....................................................................................................45 VI. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí.............................................................46 VI.1. Hodnocení výsledného znění strategického dokumentu............................................46 VI.1.1. Část analytická..................................................................................................47 VI.1.2. Část koncepční..................................................................................................49 VI.1.3. Implementace strategie .....................................................................................51 VI.2. Varianty řešení koncepčního dokumentu .................................................................51 VI.3. Hodnocení návrhové a implementační části .............................................................52 VI.4. Posouzení strategického dokumentu pokud jde o očekávané environmentální aspekty .........................................................................................................................................62 VII. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce...........................66 VIII. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how). ...........................................................................68 VIII.1. Varianty řešení ..................................................................................................68 VIII.2. Pravděpodobné vlivy v důsledku neprovedení strategie (tzv. nulová varianta) ...69 VIII.3. Metodika posouzení ..........................................................................................70 VIII.4. Postup zpracování vyhodnocení dle zákona č. 100/2001 Sb...............................71 IX. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí....75 X. Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce. .......................................................................................75


Str. 3 z 143


XI. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu. ..........................................................77 XI.1. Posouzení systému implementace ............................................................................77 XI.2. Předprojektové environmentální hodnocení při přípravě projektů ............................79 XI.3. Formální environmentální hodnocení v rámci výběrových řízení .............................81 XII. Vlivy koncepce na veřejné zdraví..................................................................................83 XIII. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. .................................................................88 XIV. Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. ....................................................................................................90 XIV.1. Vyjádření k „Oznámení“ SEA ..............................................................................90 XIV.2. Vyjádření ke koncepčnímu materiálu (vlastní strategii) .........................................99 XV. Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci. .........................................99 XV.1. Závěr posouzení strategického záměru z hlediska očekávaných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví................................................................................................100 XV.2. Návrh stanoviska ke koncepci. .............................................................................102 XVI. Přílohy.......................................................................................................................107


Str. 4 z 143


I.

Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným

koncepcím. I.1. Obsah a cíle koncepce Jedná se o základní koncepční dokument programového charakteru, který má zvláštní postavení mezi ostatními koncepčními materiály zpracovanými pro rozvoj Zlínského kraje. Postavení SRZK vůči ostatním koncepcím je nadřazené a zastřešující a úkolem SRZK je stanovit základní vůdčí priority, které budou rozpracovávány v detailech v rámci působnosti jednotlivých dílčích rozvojových programů. Z tohoto pohledu se jedná o jeden z nejvýznamnějších programových dokumentů rozvoje Zlínského kraje. Vymezením rozsahu strategického dokumentu byla přijata strategická vize: „Zlínský kraj – region s moderní prosperující ekonomikou s rostoucí životní úrovní a vysokou zaměstnaností atraktivní pro obyvatele, investory a návštěvníky“. Koncepce SRZK představuje strategii rozvojových priorit. Je tvořena čtyřmi základními vzájemně provázanými prioritními oblastmi řešení – pilíři, na nichž stojí konkurenceschopnost ekonomiky i kvalita života Zlínského kraje. Tyto pilíře rozvojového programu jsou propojeny horizontálními tématy rozvoje, které představují vzájemné propojení základních pilířů rozvoje Zlínského kraje a zajišťují jejich harmonizaci a koordinaci. Účelem zpracovaného dokumentu je zastavit narůstající rozdíly mezi ukazateli Zlínského kraje a jiných regionů v ČR a vyrovnat úroveň Zlínského kraje ve srovnání s celorepublikovým průměrem při využití rozvojového potenciálu vázaného na jeho přírodní a kulturně – společenské i ekonomické podmínky. Strategický dokument SRZK čerpá z dokumentů speciálního charakteru a vybírá z nich oblasti, které jsou z hlediska rozvoje Zlínského kraje pociťovány jako nejvýznamnější. Zároveň se však do budoucna očekává i opačný vliv, kdy na základě nejvyšších priorit z hlediska rozvoje Zlínského kraje budou stanovena přednostní kriteria pro jednotlivé dílčí koncepce platné v Zlínském kraji. Z hlediska vlivů na životní prostředí je potřebné zachovat při realizaci SRZK i environmentální hodnoty, lokální charakter a krajinný ráz Zlínského kraje. SRZK řeší základní směry rozvoje Zlínského kraje, otázku ochrany a zlepšování kvality životního prostředí přitom řeší konkrétní realizační opatření a specifické koncepce zaměřené především na složky životního prostředí. Koncepce SRZK z těchto dílčích specifických a projednaných


Str. 5 z 143


koncepčních dokumentů vychází a uvádí je do kontextu s komplexními potřebami rozvoje Zlínského kraje ve vymezeném období let 2008 – 2020.

Vymezení rozsahu koncepce: Hlavní cíl: ekonomická vyspělost regionu se ke konci sledovaného období přiblíží (či dosáhne) 100 % úrovně EU-27. Ekonomická vyspělost bude kvantifikována ukazatelem hrubého domácího produktu přepočteného na jednoho obyvatele a vyjádřeného v paritě kupní síly. K dosažení tohoto hlavního cíle poslouží níže uvedené cíle pro všechny čtyři pilíře. V přepočtu na jednotlivé roky to znamená, že regionální růst HDP Zlínského kraje bude až do horizontu této Strategie v roce 2020 představovat v průměru 5,5 %. To vše za realistického předpokladu, že hospodářství Evropské unie v jejím aktuálním složení bude růst průměrným tempem ve výši 2,3 %, což je průměrná hodnota růstu tamějšího HDP za posledních osm let. Tato hodnota byla vyvozena a aktualizována na základě vývoje ekonomiky v období 2. pololetí roku 2008 a 1. pololetí roku 2009, kdy se projevují důsledky globální celosvětové hospodářské krize. Čtyři základní pilíře, na nichž je Strategie postavena, tvoří relativně autonomní oblasti, složky, které reflektují podstatnou část toho, co region představuje a jak region žije. Nicméně jejich autonomie je jen relativní, neboť tyto pilíře současně představují vzájemně propojený, integrovaný a vzájemně se podmiňující systém, který dále doplňují i klíčová horizontální témata. Základní strukturu koncepce SRZK je možno znázornit v tabulce: Zlínský kraj – region s moderní prosperující ekonomikou s rostoucí životní úrovní a vysokou zaměstnaností, atraktivní pro obyvatele, investory i návštěvníky 1. Konkurenceschopná 2. Úspěšná ekonomika společnost

3. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova

4. Atraktivní region

• Podnikání MSP a služby • Průmysl, věda, výzkum a inovace • Informační a komunikační technologie

• Životní prostředí a energetika • Zemědělství a rozvoj venkova • Doprava

• Cestovní ruch • Kultura a památková péče

• Školství a celoživotní učení • Trh práce • Sociální služby • Zdravotnictví


Str. 6 z 143


Strategické cíle koncepce a jednotlivá opatření jsou v plném znění uvedena v tab. 1a až 1d v příloze č. 3.

Horizontální témata, která propojují uvedené pilíře, představují následující oblasti: -

Efektivní výkon veřejné správy

-

Trvale udržitelný rozvoj

-

Rovné příležitosti

-

Kohezní politika Evropské unie po roce 2013

-

Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP)

-

Urbánní dimenze

I.2. Vztah k jiným koncepcím Zlínského kraje Koncepční část posuzovaného materiálu vychází: §

ze současných strategických dokumentů kraje, které jsou uvedeny v tab. 2.

§

z legislativního rámce vymezujícího kompetence kraje a krajského úřadu

§

z analytické části SRZK a SWOT analýzy

§

z platných pravidel a opatření EU pro podporu rozvoje regionů a mikroregionů

§

z dokumentů a celostátních koncepcí, které byly využity jako zdroj dat a informací o potřebách rozvoje Zlínského kraje

§

z připomínek členů pracovního a expertního týmu, koordinačního výboru Zlínského kraje a pracovních skupin a z dalších přípravných a schvalovacích jednání včetně semináře k veřejnému projednání SRZK dne 23.2.2009

Tab. 2: Přehled koncepcí platných pro území Zlínského kraje – červen 2009 Koncepce Zlínského kraje (http://www.kr-zlinsky.cz) § § § § § § §

Informační strategie Koncept snižování emisí a imisí Zlínského kraje a Územní energetická koncepce Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje Koncepce environmentálního vzdělávání,výchovy a osvěty ve Zlínském kraji Studie o lesním hospodářství Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji


Str. 7 z 143

RNDr. Alexander Skácel, CSc. § § § § § § § § § § § § §

Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji Plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro rok 2008 Generel dopravy Zlínského kraje Koncepce prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2006-2008 Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro období 2009 - 2011 Koncepce prevence kriminality ve Zlínském kraji Koncepce rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji - pracovní verze Marketingová strategie a marketingová značka Východní Moravy 2009 – 2015 Koncepce romské integrace na období 2004 – 2008 ve Zlínském kraji Strategie rozvoje Památníku protifašistického odboje na Ploštině Strategie revitalizace dostihového areálu ve Slušovicích

Uvedené koncepční materiály jsou dostupné na internetových stránkách Zlínského kraje. Z přehledu uvedeného v tab. 2 je zřejmé, že základní požadavky a limity zmíněných koncepčních materiálů jsou v SRZK již zahrnuty a byly zohledněny i při formulaci strategických směrů a cílů koncepce. Do způsobu hodnocení jednotlivých konkrétních projektů a jejich potenciálního vlivu na životní prostředí jsou zahrnuty i požadavky na trvale udržitelný rozvoj (TUR), které zahrnují i hlediska ochrany složek ekosystémů, krajiny, požadavky rozvoje infrastruktury obcí a požadavek na rozvoj potenciálně perspektivních činností vhodných pro Zlínský kraj. Součástí TUR je i potřeba zajištění ekonomické efektivity a využití produkčního potenciálu krajiny, neboť bez něj není existence lidské společnosti možná. Potenciální souborně pojaté styčné body koncepcí Zlínského kraje a hlavních cílů SRZK jsou uvedeny v tab. 3:

Tab. 3: Potenciální souborné styčné body koncepcí Zlínského kraje a SRZK Hlavní cíle

Potenciální kontakt s koncepcí ZLK

1. Konkurenceschopná ekonomika 1.1. Zvýšit konkurenceschopnost aplikací výsledků výzkumu a vývoje a inovačními projekty 1.2. Posílit význam sektoru služeb v regionální ekonomice 1.3. Posílit roli malých a středních podniků 1.4. Dominantní průmyslové sektory udrží svoji konkurenceschopnost

§ § §

Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji


Str. 8 z 143


2. Úspěšná společnost 2.1. Zvýšit konkurenceschopnost pracovní síly v prostředí ekonomiky založené na znalostech 2.2. Přiblížit skutečnou míru nezaměstnanosti k přirozené míře 2.3. Zefektivnit sítě sociálních služeb na základě skutečné poptávky 2.4. Zefektivnit sítě zdravotnických služeb na základě potřeb a finančních možno

§ § §

Plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro rok 2008 Koncepce prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2006-2008 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro období 2009 - 2011

§

3. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova 3.1. Zlepšit parametry životního prostředí

§

3.2. Zatraktivnit život na venkově a podporovat diversifikaci činností na venkově

§

3.3. Zlínský kraj se stane významnou dopravní meziregionální destinací

§ §

3.4. Rozvíjet systém veřejné dopravy a podporovat ekologické aspekty dopravy

§ § §

Koncept snižování emisí a imisí Zlínského kraje a Územní energetická koncepce Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje Studie o lesním hospodářství Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji Koncepce rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji - pracovní verze Generel dopravy Zlínského kraje

4. Atraktivní region 4.1. Zvýšit ukazatele návštěvnosti využitelnosti kapacit cestovního ruchu

a

4.2. Zvýšit konkurenceschopnost Zlínského kraje jako destinace cestovního ruchu 4.3. Zajistit ochranu a rozvoj kulturního dědictví regionu 4.4. Kulturní instituce sehrají roli významného nositele kulturnosti regionu

§ §

Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji Koncepce rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji - pracovní verze


Str. 9 z 143


II. Informace o současném stavu životního prostředí

v dotčeném

území

a

jeho

pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce. II.1. Stav životního prostředí v Zlínském kraji Tato kapitola byla zpracována podle jednotlivých biogeografických regionů dle Culka, které se vyskytují na území Zlínského kraje a v jeho bezprostředním dosahu. Měřítko zpracování stavu životního prostředí odpovídá celokrajské Koncepci ochrany přírody a krajiny Zlínského kraje (pasáž byla převzata). Podrobná hodnocení lokálních charakteristik životního prostředí budou provedena až v rámci projektové EIA na lokalitách, dotčených projekty, které splní kriteria uvedená v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. Zlínský kraj a jeho okolí zasahuje do následujících bioregionů a má následující biogeografické podmínky:


Str. 10 z 143


Biogeografické regiony ČR (http://www.herber.kvalitne.cz/FG_CR/obrazky/biogeografie/bioregiony.gif, )

3.1. ŽDÁNICKO LITENČICKÝ BIOREGION Bioregion leží ve středu jižní Moravy, zabírá severní část geomorfologického celku Ždánický les, severní okraj celku Kyjovská pahorkatina a celek Litenčická pahorkatina. Bioregion obepíná téměř ze všech stran Chřibský bioregion.

Potenciální vegetaci tvoří v nižších polohách dubohabřiny Carici pilosae-Carpinetum, které jsou pouze na nejextrémnějších stanovištích nahrazeny teplomilnými doubravami ze svazu Quercion petraeae (zejména Potentillo albae-Quercetum), výjimečně i šípákovými doubravami ze svazu Quercion pubescenti-petraeae (Sorbo torminalis-Quercetum). V nejvyšších polohách jsou bučiny (Carici pilosae-Fagetum). V údolích kolem potoků lze předpokládat luhy asociace Pruno-Fraxinetum. V plochých depresích jsou ojediněle i bažinné olšiny (Alnetion glutinosae). Primární bezlesí pravděpodobně chybělo. Podstatnou součástí přirozené náhradní vegetace jsou xerotermní travinobylinné porosty, náležející převážně svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, na ně často navazují lemová


Str. 11 z 143


společenstva svazu Geranion sanguinei a křoviny Prunion spinosae, vzácněji i Prunion fruticosae. Výjimečně na kyselých substrátech v jižním podhůří Chřibů byl zaznamenán výskyt vegetace svazu Koelerio-Phleion phleoidis. Vlhké louky jsou vzácné, s vegetací svazu Calthion i Molinion, dříve řídce i Caricion davallianae.

3.2. CHŘIBSKÝ BIOREGION Bioregion leží na pomezí jižní a východní Moravy a zabírá téměř celý geomorfologický celek Chřiby.

Potenciální vegetaci tvoří bučiny, převážně asociace Carici pilosae-Fagetum, omezeně snad i Melico-fagetum, vzácněji acidofilní bučiny (Luzulo-Fagetum). Pouze v nejnižších polohách jsou dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum). Teplomilné doubravy ze svazu Quercion petraeae (Potentillo albae-Quercetum) jsou výjimečné, na prudkých svazích se skeletovitými půdami se ojediněle vyskytuje Sorbo torminalis-Quercetum. Na kyselých substrátech nižších poloh se snad vyskytují i acidofilní doubravy ze svazu Genisto germanicae-Quercion. Na prudkých svazích se dají předpokládat výskyty suťových lesů svazu Tilio-Acerion. V údolích podél potoků jsou potoční luhy, v nejnižších polohách Pruno-Fraxinetum, výše Carici remotae-Fraxinetum. Primární bezlesí prakticky chybí. V přirozené náhradní vegetaci převažují mezofilní typy luk a pastvin Arrhenatherion a Cynosurion (zvl. Anthoxantho-Agrostietum), v lemech se vesměs nachází vegetace svazu Trifolion medii, křoviny náležejí pouze svazu Prunion spinosae. Řidčeji se střetáváme s vlhkými loukami svazu Calthion a s náznaky subxerofilní asociace Brachypodio-Molinietum (svaz Cirsio-Brachypodion pinnati).

3.3. HLUCKÝ BIOREGION Bioregion leží na východě jižní Moravy, přičemž zabírá jižní polovinu geomorfologického celku Vizovická vrchovina. Na konvexních svazích, zejména v jižním sektoru, potenciálně převažovaly teplomilné doubravy (Potentillo albae-Quercetum), výjimečně byly přítomny i šípákové doubravy (Corno-Quercetum). Na konkávních tvarech a v severním sektoru jsou vesměs typické karpatské dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum), okrajově se zastoupením buku, v kontaktu s doubravami lze místy předpokládat výskyt panonských dubohabřin (Primulo veris-


Str. 12 z 143


Carpinetum). Podél vodních toků jsou nivy, pravděpodobně nejčastěji Pruno-Fraxinetum. Přítomnost primárního bezlesí je problematická, snad existovalo na sesuvech a maloplošně i kolem pramenišť. Přirozená náhradní vegetace je představována především subxerofilními lučními společenstvy s nápadně bohatou druhovou diverzitou, náležejícími svazu Cirsio-Brachypodion pinnati (zejména asociace Brachypodion-Molinietum). Na pramenných výchozech se objevuje vegetace svazu Caricion davallianae. Podél větších toků byla zaznamenána vegetace svazu Phalaridion arundinaceae (Caricetum buekii), na mokřadech vegetace svazů Caricion gracilis a Oenanthion aquaticae. Ve vegetaci křovin převažuje svaz Prunion spinosae (Prunion fruticosae se vyskytuje pouze ojediněle), v lemech je zastoupena vegetace svazu Geranion sanguinei. Na úhorech a na polích jsou místy dosud zachována velmi charakteristická plevelová společenstva (Caucalion).

3.4. HRANICKÝ BIOREGION Bioregion leží na východě střední Moravy, zabírá západní část geomorfologických celků Moravská brána, Podbeskydská pahorkatina, výběžek Nízkého Jeseníku, Hornomoravského úvalu i Vizovické vrchoviny. Potenciálně se zde vyskytují dubohabrové háje (Carici pilosae-Carpinetum). Při úpatí nad údolím Bečvy a též lokálně na vyvýšených místech plochých hřbetů jsou nevelké ostrůvky acidofilních doubrav (Genisto germanicae-Quercium, zřejmě asociace Luzulo albidaeQuercetum). Na devonských vápencích průlomového údolí Bečvy jsou vyvinuty suťové lesy svazu Tilio-Acerion (Aceri-Carpinetum). Podél Bečvy se táhnou měkké luhy svazu Salicion albae, při menších tocích jsou typické údolní luhy (Stellario-Alnetum glutinosae), ve východní části vzácně i Pruno-Fraxinetum. V podmáčených sníženinách v nivě Bečvy jsou ojediněle přítomny fragmenty bažinných olšin svazu Alnion glutinosae. Primární bezlesí chybí. V náhradní

přirozené vegetaci fragmentárně doznívají semixerotermní trávobylinná

společenstva svazu Cirsio-Brachypodion pinnati. V okolí vápencových lomů se nachází pozoruhodná ruderalizovaná vegetace primitivních půd, náležejících svazu Alysso alyssoidisSedion. Na spoře zachovaných loukách se setkáváme s vegetací Arrhenation, snad i


Str. 13 z 143


Cynosurion. Vlhké louky náležejí svazu Calthion. Lemy, pokud jsou vyvinuty, náležejí svazu Trifolion medii, ojediněle jsou v krajině zachovány křoviny Prunion spinosae.

3.6. BĚLOKARPATSKÝ BIOREGION Bioregion leží na východní hranici Moravy, převážná část se nachází na Slovensku. Bioregion zabírá geomorfologický celek Bílé Karpaty (bez severního výběžku), do řešeného území zasahuje jen malou částí na jihovýchodě okresu Uherské Hradiště. Přirozenou vegetaci území reprezentují v nižších částech karpatské dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum), vesměs s účastí buku, které výše plynule přecházejí v bučiny, v nichž je pozoruhodná absence jedle. Převážně jde o Carici pilosae-Fagetum, v nejvyšších polohách Dentario enneaphylli-Fagetum, ojediněle je na kyselých pískovcích i Luzulo-Fagetum. Na prudkých svazích jsou přítomny suťové lesy (Aceri-Carpinetum). V nejnižších částech byly snad v minulosti přítomny i teplomilné doubravy (Potentillo albae-Quercetum). Podél potoků jsou nivy, na nichž zřejmě převažuje Carici remotae-Fraxinetum. Přirozené bezlesí pravděpodobně chybělo. Na místech po vykácených lesích se objevují různé typy travinobylinné vegetace. V nižších polohách západní části bioregionu jsou charakteristické druhově mimořádně bohaté subxerotermní květnaté louky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, výše louky svazu Cynosurion (zejména Anthoxantho-Agrostietum), ojediněle i fragmenty vegetace svazu Violion caninae. Na loukách jsou typická četná prameniště (Caricion davallianae). Křoviny náležejí svazu Prunion spinosae, v lemech převažuje vegetace svazu Trifolion medii.

3.7. ZLÍNSKÝ BIOREGION Bioregion leží na východní Moravě, zabírá severní polovinu geomorfologického celku Vizovická vrchovina, avšak bez jeho severních a západních výběžků. Potenciální vegetaci nižších částí bioregionu tvoří karpatské dubohabřiny (Carici pilosaeCarpinetum), na prudších svazích kyselých substrátů snad též ostrůvkovitě acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion). Výše přecházejí do bučin (Carici pilosaeFagetum, respektive Luzulo-Fagetum). V nivách podél větších toků je pravděpodobně Pruno-


Str. 14 z 143


Fraxinetum, podél menších potůčků často Carici remotae Fraxinetum. Přirozené bezlesí chybí. Přirozenou náhradní vegetaci tvoří mezofilní luční porosty svazů Arrhenatherion a Cynosurion (typické Antoxantho-Agrostietum), na vlhkých místech přecházející v Calthion (Cirsietum salisburgensis). Xerofilnější vegetační typy jsou velmi vzácné, vegetace svazu Cirsio-Brachypodion pinnati je přítomna pouze ve fragmentech. Na kyselých substrátech se objevuje fragmentálně vegetace svazu Violion caninae. Na svahových prameništích se předpokládá zastoupení méně náročných typů vegetace svazu Caricion davallianae. Křoviny náležejí svazu Prunion spinosae, v lemech je zastoupena vegetace svazu Trifolion medii.

3.8. HOSTÝNSKÝ BIOREGION Bioregion leží na východní Moravě, zabírá západní část geomorfologického celku Hostýnskovsetínská hornatina a severní výběžek Vizovické vrchoviny. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří na úpatí karpatské dubohabřiny (Carici pilosaeCarpinetum), výjimečně na strmých svazích na kyselých pískovcích snad acidofilní doubravy (Genisto germanicaeQuercion). Většinu plochy zabírají bučiny, zastoupené asociacemi Dentario enneaphylli-Fagetum, Festuco-Fagetum a Carici pilosae-Fagetum. Na sutích pod skalnatými hřebeny jsou vyvinuty typické suťové lesy (Mercuriali-Fraxinetum a LunarioAceretum). Podél potoků jsou nivy, náležející převážně asociaci Carici remotae-Fraxinetum. Přirozené bezlesí chybí. V přirozené náhradní vegetaci jsou zastoupeny suché louky a pastviny s vegetací svazů Arrhenatherion a Cynosurion (zejména charakteristické Anthoxantho-Agrostietum), ojediněle i Violion caninae. V dosti vzácných lesních lemech je typická vegetace svazu Trifolion medii. Xerofilní vegetace prakticky chybí. Na vlhkých místech je přítomna vegetace svazu Calthion (zejména Cirsietum salisburgensis), na svahových prameništích fragmenty vegetace svazu Caricion davallianae.


Str. 15 z 143


3.9. VSETÍNSKÝ BIOREGION Bioregion leží na severovýchodní Moravě a částí zasahuje na Slovensko. Zabírá geomorfologický celek Javorníky, východní část celku Hostýnsko-vsetínská hornatina a severní výběžek Vizovické vrchoviny. Potenciálně zcela převažují květnaté bučiny (Dentario enneaphylli-Fagetum, Dentario glandulosae-Fagetum a lokálně Melico-Fagetum), které kontaktují s porosty jedlobučin až květnatých jedlin (Galio-Abietion), některé ochuzené porosty však mají bližší vztahy k podhorským acidofilním bučinám (Luzulo-Fagetum). V nejvyšších polohách se nacházejí maloplošně acidofilní horské bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum). Lokálně jsou vyvinuty suťové lesy, v nižších polohách Aceri-Carpinetum, na svazích údolí vzácně AruncoAceretum. Do svahů rozevřených údolí pronikají háje (Carici pilosae-Carpinetum). V zaříznutých údolích jsou maloplošně vyvinuty luhy asociace Carici remotae-Fraxinetum. Podél říčních toků se nacházejí lemy vrbových porostů ze svazu Salicion eleagni, na malých tocích vrbové křoviny ze svazu Salicion triandrae. Přirozenou náhradní vegetaci tvoří rozšířené smilkové louky a pastviny (Cynosurion a Violion caninae), na úživných substrátech obohacené o mnohé orchideje. Ploché hřebeny chudých kamenitých půd provázejí lemy brusnicových keříků (Vaccinion). Na hlubších půdách jižních svahů vystupují dosti vysoko (600 m) druhově bohaté travinobylinné pastvinné louky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati (blízké asociaci Brachypodio-Molinietum), v nižších polohách jsou květnaté lesní lemy Trifolion medii. Křoviny náležejí svazu Prunion spinosae. Na vlhkých místech se setkáváme s vegetací svazu Calthion, ojediněle s rašelinnými loukami svazu Caricion fuscae a zbytky bezkolencových luk (Molinion).

3.10. BESKYDSKÝ BIOREGION Bioregion leží na pomezí východní Moravy, Slezska v ČR, Slovenska a Polska. Zabírá geomorfologický celek Moravskoslezské Beskydy, Jablunkovské mezihoří a Slezské Beskydy, bioregion je protažen ve směru ZJZ – VSV.

V potenciální vegetaci převládají květnaté bučiny. Pro vyšší polohy (nad 900 m, v inverzích i níže) jsou charakteristické horské acidofilní bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum) a v


Str. 16 z 143


nejvyšších polohách (Kněhyně) fragmenty horských smrčin (Calamagrostio villosaePiceetum). Lokálně se v nižších osídlených částech vyskytují také acidofilní bučiny podhorského typu (Luzulo-Fagetum). Na extrémních svazích se místy vyvinuly suťové lesy (Arunco-Aceretum, lokálně až do vysokých poloh Lunario-Aceretum), ve vyšších polohách ojediněle i analogické kapradinové smrčiny (Athyrio alpestris-Piceion). V údolích jsou fragmenty horských olšin (Alnetum incanae), u menších toků fragmenty jasanových luhů Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae, v erozních rýhách a na lesních prameništích olšové jaseniny Carici remotae-Fraxinetum. Zřídka se na prameništích v inverzních polohách vyskytují podmáčené rašelinné smrčiny (Sphagno-Piceetum). Na štěrkových lavicích větších vodních toků v nižších polohách jsou vyvinuta společenstva svazů Salicion eleagni a Phalaridion arundinaceae (typicky zvláště Calamagrostietum pseudophragmitis). Přirozené bezlesí prakticky chybí. Náhradní přirozená vegetace na částečně odlesněných hřebenech i v odlesněných submontánních polohách inklinuje ke smilkovým pastvinám (Cynosurion a Violion caninae), rozšířené jsou i brusnicové lemy svazu Vaccinion (Rhodococco-Vaccinietum myrtilli). V rozevřených údolích při úpatí jsou luční cenózy svazů Calthion, řídce Molinion, vzácně na prameništích i Caricion fuscae. Na ojediněle se vyskytujících rašeliništích jsou fragmenty vegetace svazu Sphagnion medii.

3.11. KOJETÍNSKÝ BIOREGION Bioregion leží na střední Moravě, zabírá geomorfologický podcelek Středomoravská niva v rámci celku Hornomoravský úval. Potenciální vegetace je tvořena lužními lesy podsvazu Ulmenion (zejména Ficario-Ulmetum campestris), které na vyvýšených místech přecházejí do dubohabřin (svaz Carpinion). Primární bezlesí představovala pouze vodní vegetace. Přirozenou náhradní vegetaci na místě lužních lesů představovaly zaplavované louky svazu Alopecurion pratensis, od jihu sem zasahovala vegetace svazu Cnidion venosi. Kolem vodních ploch je typická vegetace svazů Phragmition communis a Caricion gracilis. Ve vodách (zejména v minulosti) byla přítomna řada typů vegetace svazu Nymphaeion albae.


Str. 17 z 143


4.4. HODONÍNSKÝ BIOREGION Bioregion leží na východě jižní Moravy, zabírá malou střední část geomorfologického celku Dolnomoravský úval. Potenciálně se zde vyskytují acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion), na mělčích vrstvách písku endemické teplomilné doubravy z panonského svazu Aceri tatarici-Quercion (Carici fritschii-Quercetum), maloplošné na vlhčích místech a s větším podílem hlinitých částic v půdě háje (Primulo veris-Carpinetum). Na vlhčích písčitých místech je vegetace svazu Alnion glutinosae (Carici elongatae-Alnetum), resp. Betulion pubescentis. Alespoň lokálně bylo v minulosti na organogenních substrátech vyvinuto primámí bezlesí (komplex mokřadní a rašeliništní vegetace). Náhradní vegetace na otevřených písčinách náleží do svazu Corynephorion, s tranzity do svazu Festucion vaginatae. Na slatinných a rašelinných místech jsou vyvinuta společenstva svazů Magnocaricion elatae, Calthion a dosud výjimečně i Caricion davallianae.

4.5. DYJSKO-MORAVSKÝ BIOREGION Bioregion leží na jihu jižní Moravy, zabírá široké nivy - osy geomorfologických celků Dyjsko-svratecký a Dolnomoravský úval. Směrem k jihu bioregion přesahuje do Rakouska a na Slovensko. Potenciálně zde převládají lužní lesy. Tvrdý luh je tvořen vegetací podsvazu Ulmenion, zejména asociacemi Ficario-Ulmetum campestris a Fraxino pannonicae-Ulmetum, které zřídka na nejvyšších místech aluvia přecházejí do typů blízkých panonskému Primulo verisCarpinetum a snad až k teplomilným doubravám. V depresích se často objevuje SaliciPopuletum ze svazu Salicion albae. Primámí bezlesí je vyvinuto na mokřadech (vnitrozemská delta, mrtvá ramena) s katénou vegetace svazu Phragmition communis, Caricion gracilis, které přecházejí ve vodě v různé typy vegetace, náležející svazům Hydrocharition, Nymphaeion albae, Potamion lucentis, Potamion pusilli a Batriachion aquatilis. V současnosti lesy a primární bezlesí pokrývají zhruba pětinu plochy. Na části bezlesí jsou vyvinuty přirozené luční porosty, náležející zejména svazům Cnidion venosi, Alopecurion pratensis, ojediněle Veronico longifoliae-Lysimachion vulgaris. Na nejvyšších místech nivy


Str. 18 z 143


(hrúdy) jsou ostrůvky xerofilní luční vegetace, náležející zřejmě svazu Festucion valesiacae nebo Koelerio-Phleion phleoidis.

Biogeografická příslušnost jednotlivých regionů je z hlediska charakteru živé přírody, která se utvářela v souladu s přírodními podmínkami jednotlivých částí Zlínského kraje (podmínky orografické, pedologické, hydrologické, klimatické a další) určující pro opatření, která se týkají jednotlivých projektů, avšak životní prostředí jako celek je zásadně ovlivňováno i antropickými činiteli včetně hospodaření v krajině, zemědělství, lesnictví, vlivy vlivy průmyslové výroby, dopravy a dalšími faktory souvisejícími s existencí lidské společnosti. Z každoročně zpracovávané zprávy o stavu životního prostředí je současný stav životního prostředí ve Zlínském kraji charakterizován následujícím způsobem (stav k roku 2007, zdroj http://www.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=28228&doctype=ART&nid=2753&cpi=1 ): Většinu území Zlínského kraje tvoří značně členitá krajina karpatských pahorkatin a vrchovin, oblast podél řeky Moravy je nížinná a zemědělsky využívaná. Přírodní hodnotu dokládá fakt, že velkou část kraje (cca 30%) zaujímají chráněné krajinné oblasti (CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty). Jižně od Beskyd se rozkládají Hostýnsko – Vsetínské vrchy a Vizovická vrchovina. Na východě se rozkládají Javorníky. Do jižní části Zlínského kraje zasahuje i výběžek Panonské nížiny – Dolnomoravský úval, který je klimaticky nejteplejším územím ČR. Území kraje odvodňuje řeka Morava se svými přítoky (Bečva, Olšava). Většina kraje má mírně teplé až teplé klima, pouze oblast Beskyd je klimaticky chladnější.

OVZDUŠÍ: Největšími producenty emisí TZL, NOx a CO jsou mobilní zdroje. Velké spalovací zdroje produkují ve Zlínském kraji nejvíce emisí SO2. Malé zdroje znečištění ovzduší se podílejí nejvíce na emisích NH3 a VOC. Z vývojového trendu je zřejmé, že kraj nebude mít problém se splněním hodnot krajských emisních stropů k roku 2010, jejich splnění je možno konstatovat již v roce 2007. Problémem kraje je, že většina dopravy je vedena středy obytných zón a spolu s nárůstem provozu mobilních zdrojů znečištění a nedostačující kapacitou silniční sítě je způsobena lokálně nepříznivá imisní situace atmosférickými škodlivinami z dopravy. Imisní situace ve Zlínském kraji se postupně zlepšuje. Postupně se snižuje rozloha kraje, která je charakterizována jako OZKO (oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší).


Str. 19 z 143


VODA: Ve Zlínském kraji je sledováno 12 monitorovacích profilů kvality vody na vodních tocích. Hlavní sledované toky jsou Morava, Bečva, Vsetínská a Rožnovská Bečva, Haná, Dřevnice a Vlára. V třídě jakosti vody V. (V. stupeň – velmi silně znečištěná voda) je v současné době cca 60% vodních toků ve Zlínském kraji (jedná se o ukazatele „A“ – „Obecné fyzikální a chemické ukazatele“). Průměrná spotřeba pitné vody v roce 2007 činila 83,9 l/os/den. 72,3% obyvatel kraje žije v domech napojených na kanalizaci s koncovou čistírnou odpadních vod (ČOV).

LESY, KRAJINA, ZEMĚDĚLSTVÍ: Struktura využití území ve Zlínském kraji představuje lesní pozemky (39,8%), ornou půdu (31,7%), trvalé travní porosty (14,2%), ostatní plochy (8%), zahrady (2,5%), zastavěné plochy a nádvoří (1,8%), vodní plochy (1,3%) a ovocné sady (0,7%). V posledních letech klesá výměra orné půdy a vzrůstá výměra trvalých travních porostů a lesních pozemků. Výměra ostatních ploch se významně nemění. Lesnatost Zlínského kraje je nad celostátním průměrem.

OCHRANA PŘÍRODY: Na území Zlínského kraje leží dvě velkoplošná chráněná území (CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty). V kraji se nalézá 169 maloplošných zvláště chráněných území a 7 přírodních parků.

Seznam

chráněných

území

http://drusop.nature.cz/,

a

jejich

popisy

jsou

k dispozici

např.

na

http://www.ochranaprirody.cz/?cmd=page&type=102,

http://nature.hyperlink.cz/, předměty ochrany podléhající soustavě Natura 2000 jsou uvedeny na stránkách http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php.

PRŮMYSL, TĚŽBA: Z hlediska vlivů průmyslových podniků na životní prostředí se projevuje pokles emisí „klasických“ škodlivin (NOx, SO2), naproti tomu emise těkavých organických láítek (VOC) v posledních letech stoupaly. Emise ostatních škodlivin mají setrvalý charakter. Jako nejvýznamnější zdroje škodlivin jsou v Integrovaném registru znečišťovatelů (IZ, Cenia, http://www.irz.cz/vyhledavani-v-registru) uvedeny podniky DEZA a.s., Atel Energetika Zlín, s.r.o. – Teplárna Zlín, Teplárna Otrokovice, a.s., Barum Continental spol. s r.o., Fatra, a.s. provozovna Napajedla a provozovna Chropyně.


Str. 20 z 143


Z těžební činnosti se v Zlínském kraji projevuje nejvíce těžba štěrkopísků. Na ostatní suroviny je Zlínský kraj poměrně chudý. Z minulosti je Zlínský kraj postižen lokalitami se starou ekologickou zátěží. Přehled těchto lokalit je uveden v příloze č. 2 této SEA.

DOPRAVA: Intenzita dopravy v kraji je spíše nižší, kraj není významněji zasažen tranzitní dopravou. Z hlediska tranzitu se projevují spíše lokální problémy a zvýšená dopravní zátěž pouze na několika nejvýznamnějších trasách. Z celostátního pohledu je Zlínský kraj zasažen dopravními vlivy na jednom z posledních míst (třetí nenižší dopravní zátěž mezi kraji ČR).

ODPADY: Nejvýznamnějšími producenty odpadů jsou průmyslové podniky, obce, čistírny odpadních vod a stavební výroba. Na území Zlínského kraje není provozována žádná spalovna komunálního odpadu, jsou provozovány 4 spalovny nebezpečného odpadu (Chropyně, Zlín – Malenovice, Valašské Meziříčí, Nemocniční spalovna Uherské Hradiště). V kraji je provozováno 8 skládek komunálního odpadu a 1 skládka inertního odpadu. Skladba produkovaných odpadů je ovlivněna vysokým zastoupením zemědělské výroby (7 kompostáren). Nakládání s odpady respektuje priority a nárůstem separování odpadů a jejich materiálového využití.

VEŘEJNÉ ZDRAVÍ: Z hlediska vlivů na veřejné zdraví se projevuje z celokrajského hlediska jako nejvýznamnější vliv hluková zátěž obyvatel, především silniční doprava. Největší problém tohoto faktoru se projevuje v okolí hlavních komunikací v hustě osídlených velkých městech – Zlín, Valašské Meziříčí, Uherské Hradiště. Informace ze strategického hlukového mapování jsou uvedeny na http://hlukovemapy.mzcr.cz/silnice.html

a

http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs. Další vlivy, které se z hlediska vlivů životního prostředí projevují na zdraví exponovaných osob, je zvyšující se výskyt alergických onemocnění a výskyt akutních respiračních onemocnění, u nichž byla epidemiologicky prokázána přímá vazba na kvalitu ovzduší.


Str. 21 z 143


Z hlediska vlivu na veřejné zdraví je však také nutno zmínit alespoň důsledky kvality pracovního prostředí, důsledky životního stylu a vlivy sociálních determinant zdraví.

II.2. Pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce Touto otázkou se podrobně zabývá již vstupní analytická část SRZK a odvozuje ji na základě dostupných statistických ukazatelů jak v časovém hledisku trendů současného vývoje tak očekávaných efektů ve srovnání jednotlivých regionů České republiky. Zvlášť je kladen důraz na porovnání ukazatelů s republikovým průměrem a dalšími regiony České republiky v současné době. Jednotlivé ukazatele zahrnují jak výrobní a produkční efektivitu, ekonomickou základnu a podnikání, zahraniční investice, sídelní strukturu a obyvatelstvo, lidské zdroje, infrastrukturu a životní prostředí, venkov a zemědělství a cestovní ruch. Sumární vyhodnocení postavení Zlínského kraje mezi ostatními regiony v ČR a trendy jejich vývoje během posledních cca 10 let (závisí na dostupných datech pro jednotlivé ukazatele) je podkladem pro analýzu SWOT. Očekávaný vývoj bez koncepčních změn pro zajištění komplexního rozvoje Zlínského kraje je možno charakterizovat následujícím způsobem:

Obecně : -

v případě nezvýšení atraktivity kraje hrozí silnější pokles počtu obyvatel způsobený dalším odchodem mladých vzdělaných občanů do ostatních regionů ČR či do zahraničí

-

podle projekce ČSÚ se počet obyvatel Zlínského kraje do roku 2020 sníží o 3,6 % s jasným trendem dalšího poklesu do roku 2050 (-20 %)

-

jedinou základní do budoucna trvale rostoucí věkovou skupinou obyvatelstva budou občané ve věku 65 a více let, v důsledku čehož dojde k radikálnímu stárnutí populace

I nadále se budou prohlubovat současné problémy, které vyžadují koncepční řešení v rámci celého regionu:


Str. 22 z 143


Pilíř 1 – konkurenceschopná ekonomika -

stále výrazně ekonomicky podrozvinutý region zaostávající za průměrem ČR i EU

-

stále relativně nízký podíl terciárního sektoru na HDP

-

absence skutečně velkého podniku a zaměstnavatele s více než 5000 pracovníky

-

region ztratil svoji tradiční pozici v oblasti leteckého průmyslu, obuvnického a textilního průmyslu

-

absence využité funkční strategické průmyslové zóny

-

relativně nízká vnější otevřenost průmyslu ve Zlínském kraji (relativně nižší bezprostřední konfrontace s kritérii odbytu v zahraničí)

-

ne ideálně fungující přenos poznatků z akademické sféry do praxe a nedostatečná ochrana intelektuálního vlastnictví

-

stále relativně nízký podíl výdajů na výzkum, vývoj a inovace v celostátním měřítku

Pilíř 2 – Úspěšná společnost -

nedostatečný rozsah a uvědomění si potřeby celoživotního vzdělávání

-

stále mírně podprůměrná vzdělanostní struktura obyvatelstva

-

klesající počet žáků odborných škol (s ohledem na rozsah a strukturu průmyslových oborů v regionu) ve prospěch „ekonomicko-administrativního“ středoškolského vzdělávání

-

stále značně poddimenzovaný rozsah terciární sféry v evropském srovnání, co se týče podílu na zaměstnanosti

-

poddimenzovaná zaměstnanost v činnostech výzkumu, vývoje a inovací

-

průměrná mzda se nachází hluboko pod celostátním průměrem a je relativně nízká i při meziregionálním srovnání bez započítání Prahy

-

nejrizikovější skupinou na trhu práce bez průkazných známek výrazného zlepšování (s ohledem na konjunkturní vývoj) jsou pracovníci ve věku 45 – 54 let

-

některé služby sociální péče užívány občany, kteří je nepotřebují, v důsledku čehož vzniká dojem jejich nedostatečných kapacit


Str. 23 z 143


-

omezená kupní síla obyvatel pro adekvátní zajištění sociálních služeb

-

velmi vysoká úroveň pracovní neschopnosti

Pilíř 3 – Efektivní infrastruktury a rozvoj venkova -

stále značný výskyt starých ekologických zátěží a spontánně šířených skládek

-

celková částka ve prospěch environmentálních investic v celostátním porovnání není vysoká a meziročně klesá

-

rostoucí

emise

tuhých

znečišťujících

látek

z

malých

spalovacích

zdrojů

v domácnostech a emise oxidu dusíku díky zintenzivnění automobilové dopravy -

absolutní útlum zemědělských aktivit a zaměstnanosti v zemědělství doprovázený poklesem rozsahu zemědělských ploch

-

nevyužívaný potenciál regionálně typických zemědělských činností a produktů (produkty ze švestek, ovčí a kozí produkty)

-

nedostatečná

kvalita

stávající

dopravní

infrastruktury charakterizovaná

stále

chybějícím napojením na dálniční síť ČR -

nedostatečná úroveň a míra integrace dopravní obslužnosti a veřejné dopravní služby

Pilíř 4 – Atraktivní region -

negativní vývojové trendy v cestovním ruchu (nestabilní návštěvnost a klesající strávená doba, stagnace počtu kapacit, nerostoucí využitelnost)

-

nízká úroveň cen turistických produktů (hlavně ubytování)

-

nedostatek zahraničních turistů (pouze 14%) pod vlivem absence špatného dopravního spojení

-

nedostatečná marketingová propagace regionu jako zajímavé turistické destinace

-

nedostatečné využití statutu UNESCO pro rozvoj turismu na Kroměřížsku (zcela neodpovídající kvalitativní požadavky na ubytovací kapacity v potřebném množství)


Str. 24 z 143


1. Vliv na životní prostředí se neprojeví očekávanými přínosy, které jsou součástí SRZK v oblasti snižování zanedbanosti investičních činností v oblasti vodního hospodářství, péče o krajinu a životní prostředí, dopravy a infrastruktury. Z hlediska ochrany přírody a přírodních zdrojů lze očekávat bez realizace SRZK nanejvýše konzervaci současného stavu, ale bez konkrétní perspektivy pro zlepšení životního prostředí 2. Zlínský kraj jako nejvenkovštější kraj by bez základní koncepce s celokrajskou prioritou v této oblasti zachoval nevýhodné podmínky života ve venkovských sídlech oproti městům s postupným trendem vylidňování a stárnutí populace na venkově 3. Bez podpory cestovního ruchu by byla i nadále využita pouze malá část potenciálu Zlínského kraje v nabídce turistiky a v možnosti podpory této ekonomické aktivity

III.

Charakteristiky

životního prostředí

v

oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. Tato kapitola uvádí přehled současného stavu vybraných parametrů krajiny a výčet pouze nejdůležitějších rysů, které mají význam z celokrajského hlediska. Většina údajů byla uvedena v „Oznámení“ SEA SRZK, které prošlo zjišťovacím řízením na MŽP ČR. Vybrané oblasti problematiky životního prostředí, které by mohly být zasaženy provedením SRZK, byly v průběhu tvorby strategického dokumentu diskutovány při jednáních pracovních skupin, které pokrývaly celou šíři působnosti SRZK. Problematika rozvoje Zlínského kraje byla zevrubně prezentována a diskutována při zasedáních Koordinačního výboru v roce 2008, v jednání pracovních skupin a při předběžném veřejném projednání koncepčního materiálu SRZK dne 23.2.2009, za účasti cílových skupin subjektů i široké veřejnosti. Věcné vymezení styčných ploch SRZK a životního prostředí v oblastech, které by mohly být zasaženy, je následující: -

Ovzduší, struktura emisí a imisní zátěž území ZLK


Str. 25 z 143


-

Voda a vodní hospodářství včetně zásobování vodou a čištění odpadních vod a zajištění podmínek stanovených ve vyhlášených Ochranných pásmech vodních zdrojů a Chráněných oblastí přirozené akumulace vody (CHOPAV)

-

Půda včetně struktury a péče o půdní fond ZLK včetně vodní a větrné eroze

-

Ložiska nerostných surovin a možnost jejich využívání

-

Ochrana přírody – respektování podmínek pro realizaci Plánů péče o CHKO (CHKO Beskydy a Bílé Karpaty) a evropských chráněných území (Natura 2000)

-

Hospodaření s odpady

-

Problematika starých ekologických zátěží na území ZLK

-

Doprava na území ZLK

-

Energetika – zásobování obyvatel ZLK energií a podpora využití alternativních zdrojů energie

-

Problematika vodní a větrné eroze a opatření pro jejich minimalizaci

Uvedené oblasti životního prostředí jsou podrobně zpracovány v „Oznámení“ koncepčního materiálu SRZK podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění, ve Zprávě o stavu životního prostředí v ČR v roce 2007, případně v dalších dokumentech.

Celkové hodnocení stavu životního prostředí a jeho složek ve Zlínském kraji na základě dostupných dat je uvedeno v kapitole II. Vzhledem k rozsáhlosti problematiky jsou uvedeny i odkazy na informační zdroje, případně odkazy na odborné materiály a instituce, které sledují stav životního prostředí ve vymezených oblastech.


Str. 26 z 143


IV. Veškeré

současné problémy

životního

prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů12a)). Stav životního prostředí Zlínského kraje a oblasti životního prostředí, které mohou být realizací SRZK dotčeny, byly uvedeny v předchozích dvou kapitolách. Z hlediska realizace SRZK jsou významná především lokální posouzení jednotlivých projektů, které budou koncepcí schváleny a podpořeny, a to za konkrétních podmínek jejich realizace. Pro jejich hodnocení je potřebné vzít v úvahu hlediska navržená v příloze tohoto dokumentu a posoudit, jestli řešení projektu koliduje s: -

Vymezením území Natura 2000, chráněných částí přírody a zásadami oblasti obecné ochrany přírody

-

Rizikem nepříznivého ovlivnění kvality ovzduší

-

Erozním rizikem lokality

-

Rizikem kolize se starou ekologickou zátěží

-

Chráněnými ložisky nerostných surovin

-

Hranicemi CHOPAV, zásadami jejich ochrany

-

Koncepcemi pro ochranu složek ekosystémů – především koncepčními materiály na úseku ochrany ovzduší, vodního hospodářství a nakládání s odpady

-

Stavem životního prostředí z hlediska ochrany veřejného zdraví


Str. 27 z 143


V případě že hodnocení projektů ukáže riziko kolize s některými zájmy ochrany přírody, je potřebné provést podrobnější analýzu a projednat řešení projektu, jeho cíle a důsledky s příslušnými kompetentními orgány. Z pohledu ochrany podle zvláštních právních předpisů je nejvýznamnější potřeba zajištění podmínek ochrany ptačích oblastí a evropsky významných lokalit ve Zlínském kraji. Následující stanovisko je zpracováno autorizovanou osobou pro tuto oblast.


Str. 28 z 143


Hodnocení důsledků koncepce

STRATEGIE ROZVOJE ZLÍNSKÉHO KRAJE 2008 – 2020

na území a stav ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v území Zlínského kraje podle § 45i zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění

Zpracovatel hodnocení : Ing.Ivo Machar, Ph.D., autorizace MŽP ČR čj. 630/347/05

e-mail : [email protected]; mobil: 724 502 474

Datum zpracování: červen 2009

Hodnocení koncepce je provedeno podle § 45i ZOPK a metodického pokynu MŽP ČR (Věstník vlády ČR č.2, roč.4, 2006)


Str. 29 z 143


OBSAH : 1. Úvod 2. Předmět posouzení koncepce 3. Lokality evropské soustavy Natura 2000 ve Zlínském kraji 3.1. Evropsky významné lokality 3.2. Ptačí oblasti 4. Vyhodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti v soustavě Natura 2000 v řešeném území Zlínského kraje 4.1. Hodnocení úplnosti podkladů 4.2. Identifikace potenciálně dotčených lokalit soustavy Natura 2000 4.3. Komentář k hodnocené koncepci a jeho rozvojovým opatřením 4.4. Vliv koncepce na předměty ochrany potenciálně dotčených lokalit 4.5. Vliv koncepce na celistvost soustavy Natura 2000 4.6. Kumulativní a přeshraniční vlivy 5. Závěrečné stanovisko posouzení 6. Použité podklady

Použité zkratky : ZOPK – zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění EVL – evropsky významná lokalita (§ 3, odst.1, písm.o/ ZOPK) PO – ptačí oblast (§ 45 e/ ZOPK) SR ZK – posuzovaná Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 - 2020 ZK – Zlínský kraj


Str. 30 z 143


1.Úvod Vstupem ČR do Evropské unie byla u nás ochrana přírody a krajiny povýšena na „evropskou úroveň“. Pro ČR vznikla povinnost začlenit (transponovat) do svého právního řádu mimo jiné i povinnosti vyplývající ze dvou základních směrnic, upravujících ochranu přírody v EU: Směrnici Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků a Směrnici Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Podrobné překlady textů obou směrnic včetně originální anglické verze lze najít v literatuře (Roth P., ed., 2003). Směrnice Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků (Birds directive) je historicky první právní předpis zemí Evropských společenství na ochranu přírody (Roth, 2003). Neplatí na území Grónska. Směrnice má 19 článků a 5 příloh. Podle článku č.4 Směrnice mají členské státy za povinnost pro druhy a poddruhy ptáků, uvedených v příloze I a dále pro pravidelně se vyskytující tažné druhy ptáků zřizovat tzv. území zvláštní ochrany (SPA: Special Protection Areas, u nás tzv. Ptačí oblasti). Jednotlivé přílohy směrnice, obsahující druhové seznamy, byly postupně novelizovány. Podle této směrnice jsou ovšem chráněny v krajině i všechny ostatní struktury, sloužící ochraně těchto ptačích druhů. Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Habitats directive) stanovila původně termín vzniku seznamu chráněných lokalit celého Společenství na rok 1998. Díky prodlevám členských států s transpozicí směrnice byly první tzv. národní seznamy předloženy Evropské komisi až po uvalení sankcí na některé státy v roce 2000. Cílem směrnice je „přispívat k zabezpečení biologické rozmanitosti prostřednictvím ochrany přírodních stanovišť a volně žijící fauny a flóry na evropském území členských států“. Směrnice je tvořena 24 články a 6 přílohami. V roce 1997 byla směrnice novelizována (zejména její přílohy I a II), další doplnění druhových seznamů v přílohách směrnice navrhly nově přistupující členské státy včetně ČR. O plnění povinností, vyplývajících ze směrnice, musí členské státy v šestiletých intervalech informovat Evropskou komisi. Nejrozsáhlejší povinností, plynoucí ze směrnice, je vytvoření a aktivní ochrana soustavy lokalit, pro niž se zavádí název Natura 2000. Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. V ČR je soustava Natura 2000 tvořena dvěma typy území: ptačími oblastmi (viz Birds directive) a evropsky významnými lokalitami (viz Habitats directive). Podrobné definování pojmů uvedených v tomto odstavci obsahuje § 3 zákona č.114/1992 Sb. ve znění pozdějších novelizací (ZOPK). Jakákoliv koncepce, která může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území ptačí oblasti nebo evropsky významné lokality (EVL), podléhá hodnocení důsledků na území soustavy Natura 2000 a na stav její ochrany. Posuzování důsledků koncepce na soustavu Natura 2000 má velmi úzkou vazbu na proces SEA/EIA. V případě, kdy příslušný orgán ochrany přírody (či současně více orgánů ochrany přírody) svým stanoviskem k předložené koncepci konstatuje, že „nelze vyloučit“ významný vliv na ptačí oblast nebo EVL, je předkladatel koncepce povinen (hodlá-li ji dále realizovat) podrobit ji procesu SEA, v rámci něhož proběhne i vlastní „naturové“ posouzení podle § 45i ZOPK. Hodnocení je zaměřeno (článek 6.3 Habitats directive) na „cíle ochrany“ a „celistvost (integritu)“ konkrétní lokality v soustavě Natura 2000. Cílem ochrany ptačí oblasti nebo EVL je podle směrnic EU „zachování předmětů ochrany (tj. vybraných druhů ptáků v ptačí oblasti a evropsky významných druhů a stanovišť v EVL) v tzv. příznivém stavu z hlediska ochrany“


Str. 31 z 143


(definice stavu lokality příznivého z hlediska ochrany viz § 3 ZOPK). Celistvost (integrita) lokality zahrnuje její ekologické funkce. 2. Předmět hodnocení koncepce Název koncepce :

Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 - 2020

Umístění:

Zlínský kraj

Předkladatel:

Krajský úřad Zlínského kraje

Zpracovatel SEA hodnocení: RNDr. Alexander Skácel, CSc. (autorizovaná osoba) Charakteristika a obsah koncepce: Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020 patří společně s územními plány velkých územních celků (ÚP VÚC) a územně-analytickými podklady (ÚAP) mezi základní koncepční materiály řešící komplexně celkový rozvoj kraje. SR ZK je dlouhodobý programový dokument k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje, který specifikuje strategické cíle, úkoly a aktivity Zlínského kraje, které jsou cílovými faktory rozvoje kraje v roce 2020 a které bude kraj ve své samostatné působnosti podporovat. SZ RK navazuje na Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje, který byl zpracován v roce 2001 a je zaměřen na období let 2002 – 2010. Dokument je zpracován na základě zákona č. 248/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů o podpoře regionálního rozvoje, který v §3 specifikuje oblasti na které je zaměřena podpora regionálního rozvoje a v §8 až 10 roli krajů v oblasti podpory regionálního rozvoje, obsah programu a územního obvodu kraje a způsob finanční podpory rozvoje územního obvodu kraje. Dokument Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020 je strukturován do následujících kapitol: 1. Úvod 2. Zlínský kraj v otevřené České republice, v rámci Evropské unie a globalizovaného světa 3. Strategická analýza anebo kde jsme a kam kráčíme 4. Scénář proveditelného naplnění vize 5. Shrnutí strategické vize regionu s ohledem na hlavní cíl 6. Finanční parametry strategie 7. Implementace strategie 8. Monitorovací systém 9. Přílohy Cílem SR ZK je vyjádřit pro stanovené období aktuální rozvojové směry kraje v souladu s rozvojovými směry EU a ČR, poukázat na potenciální aktivity a možnosti ve všech řešených oblastech, jež jsou na regionální a lokální úrovni Zlínského kraje žádoucí a budou veřejnou správou podporované.


Str. 32 z 143


3. Lokality evropské soustavy Natura 2000 ve Zlínském kraji Územní rozsah hodnocené koncepce se týká území celého Zlínského kraje. Tím je dán tzv. územní průmět koncepce z hlediska možného vlivu na lokality soustavy Natura 2000. Soustavu lokalit Natura 2000 tvoří dvě kategorie území : ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Bližší informace k jednotlivým lokalitám lze najít v jejich zřizovacích předpisech (viz: 6.Použité podklady) a dále např. na www.natura2000.cz . 3.1. Evropsky významné lokality Evropsky významná lokalita (EVL) je lokalita, vyžadující ze zákona zvláštní územní ochranu. Evropsky významné lokality byly vymezeny v příloze nařízení vlády CR č.132/2005 Sb. a tvoří tzv. „národní seznam“ lokalit soustavy Natura 2000. Podrobnosti k národnímu seznamu (včetně mapového vymezení jednotlivých EVL) lze nalézt na internetových stránkách MŽP a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Národní seznam předložila Česká republika Evropské komisi a ta po jeho prověření z hlediska úplnosti seznamu na základě vědeckých principů rozhodla o zařazení lokalit do tzv. „evropského seznamu“ (Sdělení MŽP č.81/2008 Sb.). Všechny EVL požívají vysoký stupeň ochrany podle ZOPK. Národní seznam obsahuje pro každou jmenovitou lokalitu i návrh kategorie zvláště chráněného území (ZCHÚ podle § 14 ZOPK), v níž je EVL navrhována vyhlásit. Do 30ti dnů od zveřejnění evropského seznamu ve Sbírce zákonů musí orgány ochrany přírody, kompetentní k vyhlášení dané kategorie ZCHÚ uvedené u konkrétní EVL, oslovit vlastníky pozemků s nabídkou uzavření smlouvy o tzv. smluvní ochraně lokality. Pokud tato smlouva nebude uzavřena, musí být EVL vyhlášena jako ZCHÚ do šesti let od jejího přijetí Evropskou komisí do evropského seznamu.

Tab.č.1 Evropsky významné lokality, vymezené v území řešeném SR ZK Č.

Kód lokality

Název lokality

Rozloha lokality (ha)

1 CZ0720013

Babí hora

2 CZ0720016

Kovářův žleb - Obora

3 CZ0720033

Semetín

4 CZ0720153

Troják

5 CZ0720185

Rusava - Hořansko

6 CZ0720190

Ondřejovsko

298.0803

7 CZ0720192

Velká Vela

770.6784

8 CZ0722198

Hodňovská dolina

9 CZ0722199

Hrušová dolina

10 CZ0722201

Kobylí hlava

11 CZ0722205

Tratihušť

12 CZ0723007

Čerťák

49.2911 214.1899 1327.2647 654.2318 73.4279

7.5629 98.2995 3.7207 47.7809 4.2366


Str. 33 z 143

RNDr. Alexander Skácel, CSc. 13 CZ0723012

Insel

0.4518

14 CZ0723020

Údolí Okluky

17.1855

15 CZ0723024

Rochus

57.9347

16 CZ0723401

Březnice u Zlína

1.0044

17 CZ0723402

Březová - Studený vrch

0.1359

18 CZ0723403

Uhliska

19 CZ0723406

Chvalčov

1.1934

20 CZ0723409

Kurovice - lom

6.6510

21 CZ0723410

Mokřad Pumpák

1.9306

22 CZ0723412

Mokřad u Slováckých strojíren

8.6276

23 CZ0723413

Ovčírka

10.2205

24 CZ0723414

Polichno - Pod duby

26.8077

25 CZ0723415

Polichno

67.1242

26 CZ0723416

Popovické rybníky

98.7478

27 CZ0723417

Pozděchov

28 CZ0723421

Remízy u Bánova

67.4180

29 CZ0723423

Skalky

11.1350

30 CZ0723424

Stonáč

5.5088

31 CZ0723425

Stráně u Popovic

32 CZ0723426

Střížovice

29.5549

33 CZ0723430

Údolí Bánovského potoka

21.6227

34 CZ0723434

Vlára

35 CZ0723435

Vlára - polesí

36 CZ0723750

Jankovice - kostel

0.0281

37 CZ0723751

Komňa - kostel

0.0792

38 CZ0723752

Lidečko - kostel

0.0307

39 CZ0723753

Luhačovice - zámek

0.1355

40 CZ0723754

Pozděchov - kostel

0.0594

41 CZ0723755

Rusava - kostel

0.0240

42 CZ0723756

Slavičín - kostel

0.1042

43 CZ0723757

Slavičín - zámek

0.1046

44 CZ0723758

Slušovice - kostel

0.0662

45 CZ0723759

Štola Sintrová

0.0398

50.6735

0.3557

130.8608

9.5720 1136.2199


Str. 34 z 143

RNDr. Alexander Skácel, CSc. 46 CZ0723813

Kotrlé

0.4461

47 CZ0724087

Újezdecký les

48 CZ0724088

Březová - Kalábová

49 CZ0724089

Beskydy

50 CZ0724090

Bílé Karpaty

14915.1993

51 CZ0724091

Chřiby

19226.4511

52 CZ0724107

Nedakonický les

53 CZ0724120

Kněžpolský les

521.1706

54 CZ0724121

Nad Jasenkou

738.5750

55 CZ0724428

Tesák

932.2740 1.2221 120386.5332

1524.7908

1103.1868

3.2. Ptačí oblasti Ptačí oblasti vymezuje vláda ČR příslušným nařízením ve Sbírce zákonů. V nařízení vlády je definován předmět ochrany ptačí oblasti a případně i výčet činností, k nimž je v ptačí oblasti nutný souhlas orgánu ochrany přírody. Kompetence orgánů ochrany přírody v ptačích oblastech jsou poněkud komplikovaně rozdělené : leží-li uvnitř ptačí oblasti maloplošné území se statutem „národní přírodní rezervace“ (NPR) nebo „národní přírodní památka“ (NPP), pak je příslušným orgánem pro ptačí oblast správa chráněné krajinné oblasti, pokud v ptačí oblasti není NPR ani NPP, pak je příslušný krajský úřad. V ptačí oblasti může orgán ochrany přírody s vlastníkem nebo nájemcem pozemku uzavřít smlouvu o hospodaření v zájmu podpory ochrany ptačích druhů.

Tab.č.2 Ptačí oblasti, vymezené v území řešeném SR ZK Č.

Název lokality

1 Horní Vsacko 2 Hostýnské vrchy 3 Beskydy


Str. 35 z 143


4. Vyhodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti v soustavě Natura 2000 v řešeném území Zlínského kraje

4.1. Hodnocení úplnosti podkladů Podklady, které byly zadavatelem hodnocení předány autorizované osobě pro účely tohoto posouzení, jsou úplné a dostatečné pro kompletní zpracování posouzení vlivů koncepce podle § 45i ZOPK. 4.2. Identifikace potenciálně dotčených lokalit soustavy Natura 2000 SR ZK je obecně formulovanou regionální rozvojovou koncepcí, která má za cíl podpořit ve Zlínském kraji v období 2008 – 2020 aktuální rozvojové směry kraje v souladu s rozvojovými směry EU a ČR a dále zdůraznit potenciální rozvojové aktivity a jejich možnosti ve všech řešených oblastech ZK. Hodnocená koncepce ve své návrhové části samozřejmě musí respektovat ustanovení Směrnice Rady 79/409/EHS a Směrnice Rady 92/43/EHS (viz úvodní část tohoto hodnocení) a realizace projektů z koncepce vycházejících nesmí významně negativně ovlivnit jednotlivé lokality i celistvost soustavy Natura 2000. Identifikace konkrétních lokalit soustavy Natura 2000 ve Zlínském kraji, potenciálně dotčených posuzovanou koncepcí, je vzhledem k velké míře její obecnosti možná jen obtížně. Většina cílů, úkolů a opatření, které SR ZK navrhuje v části 4.3., nemá konkrétní územní průmět nebo je nejasný. Proto v dalším hodnocení koncepce (kap.4.3. posudku) je pozornost zaměřena na. Konkretizaci těch opatření, u nichž lze ovlivnění lokalit soustavy Natura 2000 očekávat.

4.3. Komentář k hodnocené koncepci SR ZK obsahuje v části 4. konkretizaci cílů, úkolů a opatření, která tvoří návrhovou část celé strategie. V části 4.2. je tabulkový souhrn těchto cílů a k nim přiřazených úkolů a opatření, v části 4.3. jsou cíle, úkoly a opatření detailněji specifikována. U pilířů „4.3.1. Konkurenceschopná ekonomika“ a „4.3.2. Úspěšná společnost“ nebyl identifikován žádný potenciální vliv na lokality nebo celistvost soustavy Natura 2000. V části pilíře „4.3.3. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova“ může mít pro některé lokality soustavy Natura 2000 pozitivní vliv realizace úkolů a opatření, vyplývajících z následujících dvou cílů: 3.1. Zlepšit parametry životního prostředí a 3.2. Zatraktivnit život na venkově a podporovat diversifikaci činností na venkově. Potenciálně negativní vliv na lokality soustavy Natura 2000 by mohl nastat při realizaci některých opatření, vyplývajících z cíle 3.3. Zlínský kraj se stane významnou dopravní meziregionální destinací. V rámci úkolu Úkol 3.3.1. Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR je uvažováno o výstavbě nebo dostavbě některých silničních


Str. 36 z 143


komunikací, které by mohly potenciálně negativně ovlivnit lokality soustavy Natura 2000. SR ZK není územně-plánovací dokumentace a nenavrhuje tedy konkrétní dopravní koridor nebo stavbu. Proto v tomto případě v SR ZK nelze objektivně identifikovat konkrétní dotčené lokality. Z tohoto důvodu je při hodnocení této záležitosti uplatněn princip předběžné opatrnosti a v závěru tohoto posudku je formulován požadavek na úpravu textu SR ZK. Další potenciálně negativní vliv posuzované koncepce SR ZK byl identifikován v úkolu č. 3.4.4. Podporovat ekologicky šetrnou dopravu: Opatření 3.4.4d. Intenzivnější využívání vodní dopravy navrhuje vytvoření podmínek pro širší rekreační využívání vodních cest a celkové rozšíření atrakční oblasti vodní cesty, v rozvoji vodní cesty Morava včetně průplavu Otrokovice – Rohatec (tzv. „Baťův kanál“) pro účely rekreační plavby. Tato lokalita je významnou součástí soustavy Natura 2000 a další rozvoj jejího využívání pro vodní dopravu není žádoucí, protože by mohlo vyvolat přímé ohrožení předmětu ochrany (populaci bobra evropského). Dále je v textu opatření 3.4.4.d nejasný návrh k podpoře modernizace a výstavbě přístavů na vnitrozemských vodních cestách včetně implementace telematických systémů. Přestože není zcela jasné, o jaké vodní cesty se v tomto případě jedná, lze opět s přihlédnutím k principu předběžné opatrnosti považovat tento text za generování potenciálně negativních vlivů na lokality soustavy Natura 2000 v budoucnosti. Závěrečná část textu opatření 3.4.4.d by mohla zahrnovat projekt na výstavbu ekologicky silně kontraverzního vodního kanálu Dunaj – Odra – Labe (Dlouhodobou rozvojovou možností je vybudování plavebního kanálu spojujícího tok řeky Moravy s tokem Labe a Odry, resp. umožňujícího její splavnost do Dunaje a využitelnost i pro účely nákladní dopravy.) Tato část textu koncepce ovšem nemůže být identifikována jako text, navrhující podporu konkrétního projektu, který by v případě budoucí realizace významně negativně ovlivnil celistvost soustavy Natura 2000 v povodí Moravy (projekt DOL není v textu koncepce výslovně uveden a blíže specifikován), proto nelze v tomto bodě hodnotit koncepci v kvantifikaci vlivů „mínus dva“ (Tab. 3.). Pilíř 4.3.4. Atraktivní region v textu cíle 4.1. Zvýšit ukazatele návštěvnosti a využitelnosti kapacit cestovního ruchu navrhuje zvýšení ukazatelů návštěvnosti a využitelnosti kapacit cestovního ruchu formou podpory rozvoje oblastí, u kterých byl vyhodnocen z hlediska cestovního ruchu koncentrovaný potenciál, Rožnovsko a Horní Vsacko (s dominantním produktem zimní sporty, letní dovolená, poznávací turistika) a Luhačovicko (s dominantním produktem lázeňství). Všechny tři oblasti jsou součástí evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí, kde ekologicky nešetrně prosazovaný rozvoj návštěvnosti a cestovního ruchu může negativně ovlivnit předmět ochrany. Samotné zvýšení „ukazatelů návštěvnosti a využitelnosti kapacit“ je administrativním opatřením, navíc obecného charakteru, jehož skutečný (reálný) vliv na lokality soustavy Natura 2000 nelze dost dobře objektivně zhodnotit.


Str. 37 z 143


4.4. Vliv koncepce na předměty ochrany potenciálně dotčených lokalit Kvantifikace významnosti vlivů je v rámci „naturových hodnocení“ standardně prováděna za pomoci stupnice z příslušného Metodického pokynu MŽP (Obr.1). Kritické hodnotě „významný negativní vliv“ zde odpovídá hodnota „-2“.

Obr. 1 – Významnost vlivů (převzato z Věstníku MŽP ČR, roč.XVII, částka 11) Tab.3 – Kvantifikace významně negativních vlivů koncepce SR ZK na soustavu Natura 2000 Identifikovaný vliv, Potenciálně ovlivněná Potenciálně ovlivněný předmět Kvantifikace vyplývající z textu lokalita soustavy Natura ochrany významnosti koncepce 2000 vlivů Úkol 3.3.1. Napojit Nelze přesně Nelze identifikovat silniční sítě regionu identifikovat, mohlo by jít na dálniční systém např. o Evropsky ČR a SR významnou lokalitu Beskydy a stejnojmennou ptačí oblast

-1

Opatření 3.4.4.d

Výstavbou kanálu DOL Nelze identifikovat by došlo k negativnímu ovlivnění (zničení) většiny lokalit soustavy Natura 2000 v nivě řeky Moravy

-1

Opatření 3.4.4.d

EVL Strážnicko Populace bobra evropského (CZ0623797) – lokalita se nachází mimo území ZK

-1


Str. 38 z 143


Cíl 4.1. Zvýšit ukazatele návštěvnosti a využitelnosti kapacit cestovního ruchu

Ptačí oblast Beskydy, Nelze objektivně identifikovat -1 Ptačí oblast Horní z důvodu obecné formulace Vsacko, Evropsky koncepce významná lokalita Bílé Karpaty

4.5. Vliv koncepce na celistvost soustavy Natura 2000 Celistvostí soustavy Natura 2000 se rozumí „ekologické funkce“ a konektivita lokalit v krajinném prostoru (Roth 2003). Posuzovaná koncepce by mohla generovat nebo podporovat některé projekty nebo opatření, které by vytvářely v krajině bariérové efekty nebo narušovaly vzájemnou konektivitu lokalit mezi sebou. Jde zejména o nové dopravní stavby liniového charakteru. Stejně tak celistvost soustavy Natura 2000 by nepochybně negativně narušila realizace navrhovaného opatření 3.4.4.d. Lze proto konstatovat, že ekologické funkce soustavy Natura 2000 jako celku mohou být některými opatřeními z posuzované koncepce ovlivněny.

4.6. Kumulativní vlivy Většina opatření nebo konkrétních projektů, která by mohla být realizována v budoucnosti na základě posuzované koncepce SR ZK, může vytvářet kumulativní působení s jinými vlivy na lokality soustavy Natura 2000. Z důvodu obecné formulace posuzované koncepce však nelze případné kumulativní vlivy objektivně identifikovat.


Str. 39 z 143


5. Závěrečné stanovisko hodnocení Vliv koncepce na jednotlivé lokality a celistvost (integritu) soustavy Natura 2000 z hlediska cílů ochrany ve smyslu Směrnice Rady 92/43/EHS a § 45i zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění: Posuzovaná koncepce Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 - 2020 NEBUDE MÍT VÝZNAMNĚ NEGATIVNÍ VLIV na lokality i celistvost soustavy Natura 2000 ZA PŘEDPOKLADU NÁSLEDUJÍCÍCH ÚPRAV TEXTU KONCEPCE: 1. Text úkolu 3.3.1. Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR bude doplněn o tuto nově vloženou větu: „U opatření a projektů dopravních staveb, které budou realizovány na základě SR ZK, bude vždy postupováno v souladu se směrnicemi EU a právními normami o ochraně lokalit a celistvosti soustavy Natura 2000 .“. 2. Text cíle 4.1. Zvýšit ukazatele návštěvnosti a využitelnosti kapacit cestovního ruchu bude doplněn o tuto nově vloženou větu: „Všechna opatření a projekty, realizované v rámci toho cíle, budou respektovat cíle ochrany a předměty ochrany územně dotčených evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v soustavě Natura 2000.“

3. Text Opatření 3.4.4d. Intenzivnější využívání vodní dopravy bude doplněn o tuto nově vloženou větu: „Záměry a projekty z tohoto opatření mohou být realizovány jen na základě podrobného předchozího posouzení vlivu konkrétních projektů na území a celistvost soustavy Natura 2000 a vždy pouze v souladu se směrnicemi EU a právními normami o ochraně lokalit soustavy Natura 2000.“.

Podpis zpracovatele hodnocení:

V Horce nad Moravou dne 30.6.2009

.................................................................. Ing. Ivo Machar, PhD.


Str. 40 z 143


6. Použité podklady Hora, J. (ed.) 1998: Legislativa EU a ochrana přírody. – Česká společnost ornitologická, Praha. 96 pp. Hora, J., (ed.) 2000 : Směrnice ES o ochraně volně žijících ptáků v České republice. ČSO, Praha. Miko, L. a kol., 2005 : Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. Nakladatelství C.H.Beck, Praha. Nařízení vlády č.132/005 Sb. (národní seznam). Sdělení MŽP č.81/2008 Sb. (evropský seznam) Věstník vlády ČR č.2, roč. 4, 2006. Podklady v elektronické podobě poskytnuté zadavatelem. Konzultace se zadavatelem. www.natura2000.cz www.biomonitoring.cz www.birdlife.cz


Str. 41 z 143


V. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení. V.1. Referenční cíle OŽP Referenční cíle slouží ke zjištění vazeb jednotlivých koncepčních dokumentů, tedy i Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020, z hlediska ochrany životního prostředí a zároveň k vyhodnocení souladu cílů a opatření posuzovaných koncepčních dokumentů s cíli ochrany životního prostředí. Na základě analýzy relevantních národních a regionálních koncepčních dokumentů a na základě analýzy stavu životního prostředí stanovil SEA tým základní sadu referenčních cílů ochrany životního prostředí. Následně byl vyhodnocen vztah strategických cílů – pilířů (čtyř hlavních prioritních oblastí), formulovaných v posuzovaném koncepčním dokumentu k jednotlivým referenčním cílům ochrany životního prostředí (viz tabulka 1v následující kapitole). Pro hodnocení cílů a jednotlivých opatření pak byly vybrány ty referenční cíle ochrany životního prostředí, u nichž byla identifikována možná vazba alespoň s jedním ze strategických cílů.


Str. 42 z 143


V.2. Vazby jednotlivých strategických cílů na referenční cíle OŽP Hlavním cílem Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020 je základní vize: Zlínský kraj – region s moderní prosperující ekonomikou s rostoucí životní úrovní a vysokou zaměstnaností, atraktivní pro obyvatele, investory i návštěvníky. Nedílnou součástí tohoto cíle je zlepšení konkurenčního postavení kraje v rámci České republiky a střední Evropy. K realizaci tohoto cíle jsou definovány čtyři tzv. vize - hlavní prioritní oblasti (strategické cíle), kterými jsou:

1. Konkurenceschopná ekonomika 2. Úspěšná společnost 3. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova 4. Atraktivní region

Ke každé z uvedených prioritních oblastí jsou v dokumentu definovány: Cíle – výsledky nutné pro naplnění vize Úkoly – dílčí milníky na cestě k dosažení cílů Opatření – konkrétnější kroky použité ke splnění úkolů, dále je naznačena jejich realizace prostřednictvím jednotlivých nástrojů. Možné vazby takto stanovených dílčích strategických cílů Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020 na referenční cíle ochrany životního prostředí jsou uvedeny v tabulce č. 1


Str. 43 z 143


tabulka 1: Vazby mezi referenčními cíli OŽP a strategickými cíli koncepce Referenční cíle OŽP

Ovzduší, klima a odpady (SPŽP)

strategický cíl - vize 1

2

X

X

X

přispět k omezování vzniku odpadů snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel snížit znečištění ovzduší z dopravy

X X

X

X X

X

X

X

zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť stanovovat priority ve zlepšování kvality ovzduší ze zdravotního hlediska prostřednictvím hodnocení rizik

X

dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů stanovených pro OlK pro SO2, NOx ,VOC a amoniak omezovat emise těch znečišťujících látek (či jejich prekurzorů), u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů a stabilizace emisí těch látek, u kterých k překračování emisí nedochází přispět k omezování emisí „skleníkových plynů“ ¨, zejména CO2 a metanu přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji

3

4

X

X

X

X

X

X

chránit ozónovou vrstvu snižováním spotřeby látek, které ji poškozují zlepšit informovanost o kvalitě ovzduší a jeho působení snižovat expozici hluku zastavit zvyšování hluku, zejména dopravního, a rozšiřovat chráněné zóny Hluk zajistit, aby osoby používající stroje a zařízení, které jsou zdrojem (SPŽP) hluku a vlastníci, případně správci objektů, jejichž provozem vzniká hluk, byli povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit dodržování hygienických limitů hluku, hygienické limity nesmí být překračovány u hluku z provozoven a u hluku veřejnosti přístupné produkce hudby Povrchové a zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu podzemní snížit environmentální rizika vody snížit nároky na úpravu vod (SPŽP)

X

X

X

zajistit výrobu pitné zdravotně nezávadné vody z podzemních i povrchových zdrojů a zachování zdrojů léčebných a minerálních vod zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana biotopů) snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů zavést nové přístupy k limitům průmyslového znečištění dle BREF vedoucí k omezování znečištění v průmyslu v souladu s uplatňováním směrnice 96/61/EC (IPPC) podporovat využití kalů z ČOV v zemědělství zejména omezováním vstupu nebezpečných látek z průmyslu do veřejných kanalizací stanovit priority pro intervence ke zlepšování kvality a zdravotní nezávadnosti vody ze zdravotních hledisek předcházet poškození zdraví z požívání a užívání vod zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí

X

X

X


Str. 44 z 143

RNDr. Alexander Skácel, CSc. omezení záborů, eroze a zhutnění půdy Půda, horninové prostředí a přírodní zdroje (SPŽP)

Fauna, flóra, ekosystémy a krajina

X

X

X

X

X

usměrněné využívání surovinových zdrojů a zabránění nežádoucí exploatace horninového prostředí obnova funkčního využití poškozeného území analyzovat aplikaci principů trvale udržitelného rozvoje a míru uplatnění územního plánování při využívání neobnovitelných zdrojů surovin a při prosazování vyššího využití druhotných surovin v jednotlivých členských zemích EU a navrhnout souměřitelný model pro ČR identifikovat a kvantifikovat vstupy cizorodých látek do půdy, včetně jejich bilancování z pohledu ekologického, ekonomického a zdravotního zlepšit kvalitu půdy omezením vstupu rizikových látek do kompostů a kalů využít kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických plodin omezit degradační procesy, zejména kontaminaci a zrychlenou erozi půd komplexní řešení managementu chráněných území modifikace sítě chráněných území prostřednictvím vytváření soustavy Natura 2000 zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti

X

zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace půdy a podzemní vody Staré zátěže snížit zdravotní rizika

X

X

X

X

X

zvýšit efektivitu využívání přírodních zdrojů (např. zdrojů pitné vody) využit tzv. ”brownfields” v urbanizovaných územích s cílem omezení výstavby ”na zelené louce” zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí

X

X

X

vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Osvěta a vzdělávání

podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje

X

X

X

X

X

X

působit na dospělou populaci za účelem podpory vhodného životního stylu, návyků a postojů vedoucích k šetření přírodními zdroji, ochraně životního prostředí a akceptování podmínek udržitelného rozvoje zajistit optimální zapojení veřejnosti do rozhodování v oblasti životního prostředí prosazovat respektování principu udržitelného rozvoje jako standardní součásti rozhodování veřejné správy vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání

X

Referenční cíle ochrany životního prostředí byly stanoveny na základě cílů ochrany životního prostředí stanovených ve Státní politice životního prostředí ČR, Programu ochrany přírody a krajiny ČR aj., na základě legislativy k ochraně životního prostředí. V následující tabulce


Str. 45 z 143


jsou uvedeny vybrané referenční cíle, které respektují analýzu stavu životního prostředí v ČR a pokrývají ty oblasti životního prostředí, které mohou být ovlivněny.

Tab. č.2: Vybraná sada referenčních cílů

Referenční cíle OŽP 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji přispět k omezování vzniku odpadů snížit znečištění ovzduší z dopravy a ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť snižovat expozici hluku zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí omezení záborů, eroze a zhutnění půdy zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody asnížit krajiny zdravotní rizika zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvojekonkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání vytvořit podmínky pro zvýšení


Str. 46 z 143


VI.

Závažné

synergických,

vlivy

(včetně

sekundárních,

kumulativních,

krátkodobých,

střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí. VI.1.

Hodnocení

výsledného

znění

strategického

dokumentu Strategický dokument SRZK je tvořen čtyřmi základními směry rozvoje Zlínského kraje ve vymezeném období, které působí ve vzájemné provázanosti v jeden výsledný koncepční dokument: Ø Konkurenceschopná ekonomika Ø Úspěšná společnost Ø Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova Ø Atraktivní region Tím jsou v koncepci formulovány 4 strategické oblasti – rozvojové cíle. Jejich výčet a vertikální složení je uvedeno v tab. 1 v příloze č. 3. Pro všechny strategické oblasti rozvoje Zlínského kraje zpracovává strategický dokument základní vertikální bloky: Ø Analytická část včetně SWOT analýzy Ø Koncepční část – scénář proveditelného naplnění včetně nástrojů horizontálního propojení jednotlivých pilířů koncepce


Str. 47 z 143


Ø Finanční parametry strategie Ø Nástin implementační strategie včetně návrhu bloků a časových horizontů pro stanovení akčních plánů se zpětnými vazbami ve čtyřletých časových horizontech a vymezení oblasti zodpovědnosti hlavních subjektů Ø Návrh monitorovacího systému a ukazatelů pro vyhodnocení úspěšnosti provádění SRZK v časových blocích i v celém období 2008 – 2020

Součástí východisek pro koncepční část a akční plán je analýza SWOT – přehled silných a slabých stránek rozvoje kraje, rozvaha příležitostí a ohrožení realizace navržené rozvojové koncepce. Z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí je potřebné posoudit každý stupeň tvorby strategického dokumentu. Otázkou je, jak hodnotit implementační část, která představuje systém průběžného předkládání projektů a jejich vyhodnocování v časových horizontech čtyřletých časových bloků s perspektivou do relativně vzdáleného budoucího období. Tyto projekty budou budou pravidelně vyhodnocovány na konci každého časového bloku a pro další část období platnosti strategického dokumentu je poskytnuta možnost upravit formulaci některých cílů, úkolů a opatření podle aktuálních podmínek platnosti strategického dokumentu SRZK.

VI.1.1. Část analytická Analytická část SRZK je tvořena čtyřmi oblastmi členěnými podle hlavních cílů – pilířů SRZK, které jsou členěny podle uvažovaných úkolů: -

Strategická analýza v konkurenceschopné ekonomice o Strategická analýza podnikání, malých a středních podniků a služeb o Strategická analýza průmyslu, vědy, výzkumu a inovací o Strategická analýza informačních a komunikačních technologií

-

Strategická analýza v Úspěšné společnosti o Strategická analýza školství a celoživotního vzdělávání


Str. 48 z 143


o Strategická analýza trhu práce o Strategická analýza sociálních služeb o Strategická analýza zdravotnictví -

Strategická analýza v Efektivní infrastruktuře a rozvoji venkova o Strategická analýza životního prostředí a energetiky o Strategická analýza zemědělství a rozvoje venkova o Strategická analýza dopravy

-

Strategická analýza v Atraktivním regionu o Strategická analýza cestovního ruchu o Strategická analýza kultury, památkové péče a volného času

Analytická část SRZK je obsahově velmi rozsáhlá a zahrnuje široké spektrum problematiky, což odpovídá postavení SRZK mezi ostatními koncepčními materiály. SRZK zahrnuje také oblast environmentální a oblast průmyslu a zemědělsko – produkční i oblast sociálně – demografickou, ekonomickou, podnikatelskou a současný stav při získávání zahraničních investic a přípravy podnikatelských zón. Součástí analytické sekce SRZK je hodnocení využití potenciálu Zlínského kraje včetně lokálně specifických činností, které jsou součástí rekreačního nabídkového potenciálu Zlínského kraje. Součástí textu analytické části je i analýza SWOT, která je přehledem nejvýznamnějších závěrů vyplývajících z analýzy současného stavu Zlínského kraje ve všech čtyřech základních pilířích rozvojové činnosti. Tato část je inventurou zdrojů a potenciálu, který je možno při koncepční části SRZK využít. Analýza SWOT je rozčleněna do čtyř oblastí podle příslušnosti k jednotlivým hlavním pilířům SRZK, které jsou hodnoceny touto metodou samostatně.

Již z tohoto přehledu je zřejmé, že se jedná o přípravu koncepčního dokumentu, který nemůže předem řešit konkrétní specifika jednotlivých projektů a jednotlivých lokalit. Zvláště velké rozvojové projekty s významných společenským dopadem a očekávaným přínosem s sebou


Str. 49 z 143


nesou i riziko významného ovlivnění životního prostředí a jako takové budou posuzovány samostatně svým nezávislým procesem hodnocení vlivů na životní prostředí. Díky postavení SRZK jako zastřešujícího koncepčního dokumentu Zlínského kraje s integrující funkcí je popsaná šíře problematiky zpracované v analytické části potřebná a žádoucí. Analytická část je východiskem pro stanovení základních cílů v koncepční části SRZK. Z hlediska celospolečenského odpovídá přesně době, ve které byla zpracovávána a reflektuje vývoj Zlínského kraje a ČR v období ro poloviny roku 2008, v souvislosti s dostupnými údaji, rozhodnými pro formulaci cílů a opatření. V roce 2009 byla vezhledem k celosvětovému ekonomickému vývoji provedena aktualizace a přehodnocení

stanovených

dílů

koncepce

SRZK

podle

reálných

podmínek

odpovídajících polovině roku 2009.

VI.1.2. Část koncepční Koncepční část dokumentu vychází z části analytické, která představuje vstupní informaci o podmínkách, ve kterých funguje a rozvíjí se Zlínský kraj a z analýzy SWOT, která hodnotí hlavní potenciální možnosti Zlínského kraje pro dosažení základního cíle formulovaného k roku 2020 (vize) – Zlínský kraj – region s moderní prosperující ekonomikou s rostoucí životní úrovní a vysokou zaměstnaností, atraktivní pro obyvatele, investory a návštěvníky. Tato část vychází z legislativního prostředí, které je dáno národními i evropskými směrnicemi a dokumenty, a tím začleňuje Zlínský kraj a budoucí zaměření regionu, ve kterém bude probíhat realizace SRZK již definitivně do evropského prostoru. Celkové zaměření SRZK má základní rozvojový cíl, kterým je růst HDP ve Zlínském kraji a vyrovnání tempa jeho rozvoje s jinými regiony v ČR. Základní rozvojové cíle ji byly uvedeny jako pilíře SRZK: 1. Konkurenceschopná ekonomika 2. Úspěšná společnost 3. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova 4. Atraktivní region


Str. 50 z 143


Podrobné členění je uvedeno v tab. 1a – 1d v příloze č. 3. Vlivy na životní prostředí se mohou projevit nejzřetelněji realizací prvního a třetího pilíře. Tyto priority budou ovlivňovat životní prostředí přímo. Zbylé dvě prioritní oblasti rozvoje Zlínského kraje se uplatní na kvalitě životního prostředí nepřímo – přes postojové hodnoty obyvatel, přes jejich informační a vzdělanostní základnu a dostupnost informací o environmentálně šetrných způsobech hospodaření v krajině a investičních aktivitách a přes kulturní povědomí obyvatel Zlínského kraje a návštěvníků, které do Zlínského kraje přivede podpora a rozvoj potenciálu regionu v oblasti cestovního ruchu. Uvedené dva pilíře (Konkurenceschopná ekonomika a Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova) v sobě skrývají jak potenciální přínosy i rizika pro životní prostředí a veřejné zdraví. Zároveň v sobě nesou příležitost například při využití brownfields, revitalizace opuštěných území a nápravy starých ekologických zátěží. Způsob ovlivnění závisí na charakteru a lokalizaci projektu. Je věcí komplexního posouzení navržených projektů v rámci působnosti SRZK jako zastřešující koncepce, aby celospolečenské pozitivní vlivy byly v převaze. Je samozřejmě žádoucí, aby projekty bez výjimky zlepšovaly životní prostředí. V některých případech však bude nutno zvážit, zda očekávané jiné přínosy projektu v rámci SRZK převáží nad zvýšenou zátěží nebo poškozením životního prostředí. Týká se to například budování a využití průmyslových zón, realizace liniových staveb, projektů souvisejících s rozvojem podnikání, zemědělstvím, projektů při zavádění nových prvků infrastruktury obcí apod. Koncepční část počítá s nutností koordinace činností mezi jednotlivými pilíři rozvojové strategie Zlínského kraje. Tato oblast je formulována v horizontálních tématech, které zahrnují -

Efektivní výkon státní správy

-


-


-


-

Partnerství veřejného a soukromého sektoru


Str. 51 z 143


VI.1.3. Implementace strategie Implementace strategie představuje základní architekturu pro její realizaci v podmínkách sociálního, ekonomického a environmentálního prostředí Zlínského kraje. Základními rysy této architektury jsou -

Pravidelnost aktualizace

-

Vymezení kompetencí pro jednotlivé úkoly

-

Vyhodnocování

naplňování

SRZK

v souladu

s navrženým

systémem

jejího

monitoringu -

Iniciování užitečnosti zpracování dílčích a průřezových strategií Zlínského kraje

-

Zajišťování expertní partnerské báze pro zpracování čtyřletých a ročních plánů rozvoje

SRZK představuje v tomto pohledu rámcový strategický rozvojový dokument, jež bude v horizontu svého naplňování dále zpřesňován doprovodnými dokumenty pracujícími s větší úrovní detailu a sledujícími kratší časový horizont. Jejich existence bude zaměřena na -

Konkretizaci cílů a úkolů SRZK na čtyřleté období ve formě PRÚOZK (Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje) a roční bázi ve formě akčních plánů

-

Bližší stanovení finančního rámce cílů a úkolů, směřující až do úrovně přibližného rozpočtu

-

Navržená opatření jsou považována za inspirativní zásobník možných opatření, která se v průběhu implementace v závislosti na aktuální situaci v navržené podobě mohou či nemusí implementovat

-

Stanovení přesně určené institucionální (i osobní) zodpovědnosti za naplňování cílů, úkolů a navržených opatření

VI.2. Varianty řešení koncepčního dokumentu Jak je zdůvodněno v kapitole VIII., SRZK je koncepčním materiálem vycházejícím ze specifických záměrů a koncepcí Zlínského kraje a analýzy SWOT, která hodnotí potenciál rozvoje Zlínského kraje a základnu pro dosažení hlavního cíle i nejvýznamnější rizika, která


Str. 52 z 143


jsou s jeho realizací spojena, a je proto finálně po diskusích při zpracování jednotlivých etap SRZK zpracován jako jednovariantní materiál. Finální znění SRZK vychází z dosavadního ekonomického a společenského vývoje ve Zlínském kraji a obsahově tato koncepce navazuje a aktualizuje doposud vytvoření koncepční materiály rozvoje Zlínského kraje v jednotlivých rozvojových oblastech, které jsou postupně aktualizovány. Příprava SRZK pro období 2008 – 2020 probíhala po dobu asi 13 měsíců a zohledňuje zkušenosti při tvorbě dílčích koncepcí Zlínského kraje a potřeby regionu pro trvalou udržitelnost jeho rozvoje. SRZK v sobě koncentruje dílčí odborné koncepční materiály, které řeší problematiku trvale udržitelného rozvoje v nejvýznamnějších oblastech života obyvatel a aktivit, které se odehrávají v Zlínském kraji. Již tyto koncepční materiály jsou stavěny s ohledem na zohlednění požadavků trvale udržitelného rozvoje ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb. (TUR). Významnou oblastí rozvojových aktivit je zajištění ekonomického rozvoje regionu a potřebné infrastruktury pro využití lidského potenciálu, oblast rozvoje ekonomického potenciálu Zlínského kraje podporou podnikání i oblast rozvoje venkova. I další koncepční materiály jsou stavěny s ohledem na potřebu zajištění podmínek života obyvatel tak, aby Zlínský kraj byl atraktivní oblastí pro trvale bydlící obyvatele i subjekty zvenčí – investory z pohledu ekonomického prostředí i jednotlivce jako turisty. Z obou těchto hledisek je potřeba zajištění vhodných a bezpečných životních podmínek a zajištění ekostabilizačních funkcí krajiny jednou z nutných podmínek pro realizaci jakéhokoliv dlouhodobého nebo výhledového záměru. Tomu je podřízen i náhled na zamýšlené aktivity a vytvoření společenského prostředí pro jejich realizaci. Potenciální vlivy koncepce na některé složky životního prostředí a potřeba zajištění souladu rozvojových aktivit s environmentální legislativou byly jednou z oblastí, která byla zohledňována během přípravných prací na SRZK i na koncepčních materiálech, které jsou využity jako zdroj informací. Proto nebylo potřebné řešit a navrhovat ve výsledném koncepčním materiálu SRZK varianty řešení a koncepce je formulována jako univariantní dokument.

VI.3. Hodnocení návrhové a implementační části K hodnocení návrhové a implementační částí byla použita sada referenčních cílů ochrany životního prostředí, která je uvedeny v tabulce č. 2 v kap. V.2. V dalším postupu byl


Str. 53 z 143


hodnocen vzájemný vztah referenčních cílů a k nim příslušejících opatření hodnoceného koncepčního dokumentu k vybraným referenčním cílům ochrany životního prostředí. Cíle Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020 jsou formulovány v koncepční části dokumentu, kapitola 4. Je zde zvolena čtyřstupňová hierarchie, která pro každou prioritní oblast definuje cíle, úkoly a opatření k jejich realizaci. Výčet specifických cílů je uveden v tabulce č. 3.

Tab. č.3 Specifické cíle Programu Strategický cíl/ prioritní oblast

Specifický cíl

1. Konkurenceschopná ekonomika

1.1. Zvýšit konkurenceschopnost aplikací výsledků výzkumu a vývoje a inovačními projekty 1.2. Posílit význam sektoru služeb v regionální ekonomice 1.3. Posílit roli malých a středních podniků 1.4. Dominantní průmyslové sektory udrží svoji konkurenceschopnost

2. Úspěšná společnost

2.1. Zvýšit konkurenceschopnost pracovní síly v prostředí ekonomiky založené na znalostech 2.2. Přiblížit skutečnou míru nezaměstnanosti k přirozené míře 2.3. Zefektivnit sítě sociálních služeb na základě skutečné poptávky 2.4. Zefektivnit sítě zdravotnických služeb na základě potřeb a finančních možností

3. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova

4. Atraktivní region

3.1. Zlepšit parametry životního prostředí 3.2. Zatraktivnit život na venkově a podporovat diversifikaci činností na venkově 3.3. Zlínský kraj se stane významnou dopravní meziregionální destinací 3.4. Rozvíjet systém veřejné dopravy a podporovat ekologické aspekty dopravy

4.1. Zvýšit ukazatele návštěvnosti a využitelnosti kapacit cestovního ruchu 4.2. Zvýšit konkurenceschopnost Zlínského kraje jako destinace cestovního ruchu 4.3. Zajistit ochranu a rozvoj kulturního dědictví regionu 4.4. Kulturní instituce sehrají roli významného nositele kulturnosti regionu

Za účelem zjištění, zda navrhované specifické cíle jsou v souladu s cíli ochrany životního prostředí bylo provedeno zjištění možných vazeb těchto specifických cílů, stanovených v dokumentu SRZK, se sadou referenčních cílů ochrany životního prostředí. Výsledky této


Str. 54 z 143


analýzy jsou uvedeny v tabulce č. 4. Pro toto a všechna další hodnocení byla použita následující stupnice: stupnice hodnocení:

+2 – silný pozitivní vliv, +1 – slabý pozitivní vliv 0 – bez vlivu -1 – slabý negativní vliv, -2 – silný negativní vliv

Tab. č.4 Vazby mezi referenčními a specifickými cíli Referenční cíl č. ochrany životního prostředí 1.

Vazby specifických a referenčních cílů Specifické cíle 1.1.

1.2.

1.3.

1.4.

2.1.

2.2.

2.3.

2.4.

3.1.

3.2.

3.3.

3.4

4.1.

4.2.

4.3.

4.4.

+1

0

0

0

0

0

0

+1

+1

0

+1

0

0

0

0

2.

+1

0

0

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

0

0

0

3.

0

0

0

0

0

0

0

+1

0

0

0

0

0

+1 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 +1

0 +1

0 +1

0 0

0 0

0 0

0 0

6.

0

0

0

0

0

0

0

+1

0

+1

0

0

0

0

7.

0

0

0

0

0

0

0

+1

0

+1, -1 0 +1, -1 +1, -1 0

+2

4. 5.

0

0

0

0

0

8. 9. 10. 11. 12.

0 0 0 0 +1

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 +1

0 0 0 0 +1

+1 0 +1 +1 0

0 0 0 +1 0

0 0 +1 0 0

0 0 +1 0 0

0 0 0 0 0

0 0 +1 0 0

+2 +1 +2

+1 +1 +1

+1 +1 +1

+1 +1 +1

0 0 0

0 +1 0

0 +1 0

0 +1 +1

0 0 0

0 0 0 0 +1, -1 +1 0 +1

0 0 0 0 +1

13. 14. 15.

+1, -1 +1, -1 +1, -1 0 +1, -1 +1, -1 +1, -1 0 0 0 0 +1, -1 0 0 0

0 0 +1

0 0 0

+1 0 +1

0 0 0

0 0 0

Možný negativní vliv na složky životního prostředí byl identifikován u specifického cíle 1.4 a 3.3.

V případě specifického cíle: 1.4. Dominantní průmyslové sektory udrží svoji konkurenceschopnost může nastat situace, kdy snahy průmyslových sektorů o udržení konkurenceschopnosti se budou ubírat směrem snižování nákladů i za cenu zvyšování negativních dopadů na některou


Str. 55 z 143


ze složek životního prostředí. Podrobnější analýza bude provedena u hodnocení opatření, která jsou k realizaci tohoto cíle stanovena.

V případě specifického cíle: 3.3. Zlínský kraj se stane významnou dopravní meziregionální destinací se jedná o nebezpečí, že v regionu vzroste objem osobní a nákladní automobilové dopravy a projektované nové, případně rekonstruované komunikace mohou být vedeny v blízkosti obytných zón a může tak dojít k negativní změně hlukového klimatu v lokalitě. Podrobnější analýza bude provedena u hodnocení opatření, která jsou k realizaci tohoto cíle stanovena.

Formulované prioritní oblasti (strategické cíle) Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020 a k nim příslušející specifické cíle jsou v dokumentu podrobně rozpracovány na příslušné úkoly a jednotlivá opatření, která tak mají přímou vazbu na danou prioritní oblast (strategický cíl). Podrobný výčet struktury specifických cílů a opatření je uveden v následujících tabulkách. .


Str. 56 z 143


Tab. č. 5a Cíle a opatření Strategický cíl/ priorita

Konkurenceschopná ekonomika

Specifický cíl

Navrhovaná opatření

1.1. Zvýšit konkurenceschopnost aplikací výsledků výzkumu a vývoje a inovačními projekty

1.1.1. Propojit regionální firmy s institucemi výzkumu a vývoje (VaV) 1.1.2. Dále rozvíjet podpůrnou infrastrukturu pro podporu inovací a podnikání 1.1.3. Zajistit větší integraci a spolupráci existujících institucí podporujících inovace a podnikání 1.1.4. Stimulovat inovační aktivity podnikatelů

1.2. Posílit význam sektoru služeb v regionální ekonomice

1.2.1. Do SPZ Holešov lákat výrobu s vysokou přidanou hodnotou a služby 1.2.2. Podporovat prodeje služeb a know-how za hranice regionu 1.2.3. Podporovat kinematografii a sektory zábavy a kreativity

1.3. Posílit roli malých a středních podniků

1.3.1. Zlepšit přístup k financím pro začínající podnikatele 1.3.2. Zlepšit nefinanční podmínky podnikání MSP

1.4. Dominantní průmyslové sektory udrží

1.4.1. Efektivně naplnit strategickou průmyslovou zónu

svoji konkurenceschopnost

Holešov 1.4.2. Podpořit zvýšení exportní výkonnosti průmyslových firem v regionu 1.4.3. Podpořit zvýšení kapitálové expanze firem v regionu mimo území kraje 1.4.4. Vytvářet podmínky pro integraci cizinců do společnosti


Str. 57 z 143


Tab. č. 5b Cíle a opatření Strategický cíl/ priorita

Úspěšná společnost

Specifický cíl


2.1. Zvýšit konkurenceschopnost pracovní

2.1.1. Zajistit větší spolupráci firemního a vzdělávacího sektoru

síly v prostředí ekonomiky založené na

2.1.2. Zvýšit podíl vysokoškolsky vzdělané populace

znalostech 2.1.3. Zvýšit podíl populace zapojené do systému celoživotního vzdělávání 2.1.4. Optimalizovat a zkvalitňovat primární a sekundární vzdělávací stupeň 2.2.

Přiblížit

skutečnou

míru

nezaměstnanosti k přirozené míře

2.2.1. Zvýšit zaměstnatelnost absolventů škol 2.2.2. Zvýšit zaměstnatelnost osob v předdůchodovém věku 2.2.3. Naplnit strategickou průmyslovou zónu Holešov 2.2.4. Zavádět prvky aktivní politiky zaměstnanosti

2.3. Zefektivnit sítě sociálních služeb na základě skutečné poptávky

2.3.1. Optimalizovat sítě poskytovatelů sociálních služeb 2.3.2. Zvýšit kvalitu poskytovaných sociálních služeb 2.3.3. Podpořit zlepšení dostupnosti sociálních služeb 2.3.4. Vybudovat dostatečné kapacity sociálního systému

2.4. Zefektivnit sítě zdravotnických služeb na základě potřeb a finančních možností

2.4.1. Optimalizovat sítě zdravotnických zařízení 2.4.2. Zvýšit kvalitu zdravotnické péče 2.4.3. Rozvíjet prevenci a podporovat veřejné zdraví

.


Str. 58 z 143


Tab. č. 5c Cíle a opatření Strategický cíl/ priorita

Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova

Specifický cíl


3.1. Zlepšit parametry životního prostředí

3.1.1. Zkvalitnit nakládání s odpady 3.1.2. Eliminovat staré ekologické zátěže 3.1.3. Zlepšit kvalitu odpadních vod 3.1.4. Snížit emise znečišťujících látek do ovzduší 3.1.5. Udržitelně využívat zdroje energie 3.1.6. Rozvíjet přátelštější přístup k životnímu prostředí

3.2. Zatraktivnit život na venkově a podporovat

diversifikaci

činností

na

3.2.1. Dobudovat odpovídající technickou infrastrukturu 3.2.2. Dobudovat odpovídající občanskou vybavenost

venkově 3.2.3. Podporovat alternativní ekonomické aktivity na venkově 3.2.4. Posílit konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví 3.3. Zlínský kraj se stane významnou dopravní meziregionální destinací

3.3.1. Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR 3.3.2. Zvýšit plynulost a bezpečnost nedálniční silniční dopravy 3.3.3. Modernizovat železniční infrastrukturu 3.3.4. Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště 3.3.5. Podporovat kombinovanou dopravu

3.4. Rozvíjet systém veřejné dopravy a podporovat ekologické aspekty dopravy

3.4.1. Dále rozvíjet integrovaný dopravní systém (IDS) 3.4.2. Zefektivnit veřejné dopravní služby 3.4.3. Zavádět moderní technologie ve veřejné dopravě 3.4.4. Podporovat ekologicky šetrnou dopravu

.


Str. 59 z 143


Tab. č. 5d Cíle a opatření Strategický cíl/ priorita

Atraktivní region

Specifický cíl


4.1.

Zvýšit

ukazatele návštěvnosti a

využitelnosti kapacit cestovního ruchu

4.1.1. Rozvíjet oblasti s koncentrovaným potenciálem cestovního ruchu 4.1.2. Rozvíjet ostatní oblasti s potenciálem cestovního ruchu 4.1.3. Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR 4.1.4. Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště 4.1.5. Podporovat bezmotorovou dopravu s potenciálem v cestovním ruchu

4.2.

Zvýšit

konkurenceschopnost

Zlínského kraje jako destinace cestovního ruchu

4.2.1. Zkvalitnit úlohu marketingu a řízení cestovního ruchu v kraji 4.2.2. Rozvíjet návazné služby na cestovní ruch 4.2.3. Rozvíjet lidské zdroje v cestovním ruchu

4.3. Zajistit ochranu a rozvoj kulturního dědictví regionu

4.3.1. Pečovat o nemovité kulturní dědictví 4.3.2. Pečovat o movité kulturní dědictví 4.3.3. Pečovat o nehmotné kulturní dědictví 4.3.4. Horizontálně podporovat činnosti subjektů v oblasti kultury

4.4.

Kulturní

instituce

sehrají

roli

významného nositele kulturnosti regionu

4.4.1. Více propojit kulturu s cestovním ruchem 4.4.2. Více propojit kulturu se vzdělávacím systémem 4.4.3. Budovat a rozvíjet koncepční zahraniční vztahy v kultuře 4.4.4. Zlepšit dostupnost kultury

Jednotlivá opatření byla v SEA procesu hodnocena ve vztahu k referenčním cílům ochrany životního prostředí (viz Tab. č.2). Dále byl v tomto procesu stanoven i potenciální vliv realizace jednotlivých opatření na jednotlivé složky životního prostředí, jejichž popis je uveden v následující tabulce.


Str. 60 z 143


Tab. č. 6 Hodnocené složky životního prostředí složka č. 1 2 3 4 5 6 7

Popis obyvatelstvo, lidské zdraví fauna, flora, ekosystémy krajina půda, horninové prostředí voda ovzduší, klimatické faktory hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

K hodnocení byla použita stejná hodnotící stupnice, jak byla uvedena v případě zjištění vazeb mezi specifickými a referenčními cíli OŽP. Výsledky hodnocení jsou uvedeny v tabulkách č. 7. až 22 v příloze č. 4.

Možné negativní vlivy na životní prostředí byly identifikovány u opatření, která se týkají dostavby a modernizace dopravní infrastruktury (silniční a železniční) ve Zlínském kraji a přestavby a modernizace veřejných letišť v kraji. Dalším opatřením, při jehož realizaci by mohlo dojít k negativním vlivům na složky životního prostředí je problematika efektivního naplnění průmyslové zóny Holešov. Při realizaci opatření uvedeného charakteru může, jejich nevhodnou aplikací, dojít k negativním vlivům na kvalitu ovzduší, vod a půdy a zhoršení životních podmínek obyvatel v důsledku zvýšení hlukové zátěže obyvatelstva a rovněž jsou i rizika vyšších emisí škodlivin z výfukových plynů do ovzduší. V těchto případech se ovšem jedná o vlivy lokální, vztažené k blízkému okolí dané aktivity. Při výběru projektů a jejich předprojektové analýze je nutno v těchto případech důkladně analyzovat tyto možné negativní vlivy a minimalizovat je výběrem takových projektů, které řeší kromě stránky podnikatelské i minimalizaci vlivů realizace projektu na komplex složek životního prostředí a minimalizuje negativní dopady na zdraví obyvatel. Podrobný rozbor možných vlivů vyplývajících z realizace těchto opatření a aktivit je uveden v tabulkách č. 23 až 26.

Opatření, u kterých lze očekávat, při jejich realizaci, i negativní vlivy jsou tato: 1.2.1. Do SPZ Holešov lákat výrobu s vysokou přidanou hodnotou a služby 1.4.1. Efektivně naplnit strategickou průmyslovou zónu Holešov.


Str. 61 z 143


2.2.3. Naplnit strategickou průmyslovou zónu Holešov 3.3.1. Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR 4.1.3. Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR 3.3.3. Modernizovat železniční infrastrukturu 3.3.4. Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště 4.1.4. Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště

Uvedená opatření jsou průřezová, týkají se vždy několika hlavních prioritních oblastí. V případě opatření ve vztahu k průmyslové zóně Holešov se jedná o oblasti 1. Konkurenceschopná ekonomika a 2. Úspěšná společnost. Opatření Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR a opatření Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR se dotýká prioritních oblastí 3. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova a 4. Atraktivní region U uvedených opatření bylo provedeno detailní zhodnocení možných vlivů a navrženy podmínky při jejich realizaci. Reformulace těchto opatření není navrhována.

Sada navrhovaných opatření je velmi dobře nastavena. Postihuje všechny problémové oblasti, klade důraz na jejich řešení a dle provedeného hodnocení jednotlivých navrhovaných opatření dobře pokrývá i všechny referenční cíle ochrany životního prostředí a při jejich realizací lze očekávat, ve velké většině případů, pozitivní vliv na zdraví obyvatel a jednotlivé složky životního prostředí. Jak je patrné z hodnocení jednotlivých opatření, vyskytují se opatření, která mohou, při necitlivé aplikaci, mít ve svých důsledcích negativní dopady na některou ze složek životního prostředí. Tato skupina čtyř opatření byla rozpracována v tabulkových formulářích do podrobného hodnocení jejich možných vlivů na životní prostředí. Jejich případné negativní dopady jsou řešeny v komentáři u hodnocení jednotlivých opatření. Reformulace opatření navrhována není, jsou ovšem navrženy podmínky realizace u těchto opatření.


Str. 62 z 143


Tabelární hodnocení vztahu konkrétních cílů a opatření SRZK k referenčním cílům a složkách životního prostředí je uvedeno v příloze č. 4 tohoto dokumentu.

VI.4. Posouzení strategického dokumentu pokud jde o očekávané environmentální aspekty Potenciální rizika spočívají ve zvýšené environmentální zátěži související s rozvojem podnikání a průmyslu v městských i venkovských oblastech, v okolí průmyslových zón, venkovských sídel, jejich ekonomickým i rekreačním využíváním jejich potenciálu i v důsledku rozvoje dopravy a dopravní sítě. Na základě údajů ze SRZK a „Oznámení“ hodnocení vlivů záměru na životní prostředí, vyjádření dotčených subjektů a provedených konzultací je možno formulovat následující potenciální oblasti vlivů SRZK na životní prostředí: 1. Vlivy na obyvatelstvo – pravděpodobně nevýznamné, za daných okolností jsou preventabilní. Vzhledem k rozvojovým projektům zaměřeným na rozvoj podnikání, vzdělanosti, infrastruktury obcí, jejich sociální a kulturní rozvoj a zvýšení celkové atraktivity se očekává převaha pozitivních vlivů. Potenciální negativní vlivy na veřejné zdraví mohou mít spíše lokální charakter a mohou se projevit pouze za předpokladu, že rozvojové projekty neprojdou předprojektovým posouzením z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. V souvislosti s rozvojem podnikání a průmyslu je nutno upozornit na problematiku pracovního prostředí, jehož kvalita je určena platnými předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví a je také kontrolována kompetentním orgánem ochrany veřejného zdraví (KHS Zlín). 2. Vlivy na abiotické složky ekosystémů a funkčnost ekosystémů. Při dodržení kriterií pro přijetí projektů buď bez jakýchkoliv vlivů nebo jsou vlivy zanedbatelné a přijatelné z hlediska současného způsobu hospodaření v krajině. Jednotícím kriteriem pro přijetí rozvojových projektů je jejich přínos některému aspektu krajinotvorby a ekologické stability. Podle příslušnosti projektu k některé prioritě je možno očekávat zaměření buď do zlepšování přírodního prostředí (venkova a periferní oblasti Zlínského kraje), do zlepšování podmínek v obytném prostředí (městské oblasti a malá sídla), případně v oblasti nepřímého působení na kvalitu bydlení a podporu motivace


Str. 63 z 143


pro ekonomicky vhodné aktivity v Zlínském kraji (oblast infrastruktury a vzdělávání). Pouze projekty související se zlepšováním dopravní sítě a podporou podnikání a průmyslu se mohou projevit určitým zvýšením imisní zátěže prostředí škodlivinami. Pro zahájení provozu zdrojů znečištění ovzduší však platí legislativní omezení včetně požadavku na povolení provozu po vyhodnocení potenciálního vlivu nového zdroje na kvalitu ovzduší pomocí rozptylové studie a odborného posudku, které musí být zpracovány autorizovanými osobami. 3. Vlivy na biotu – podle současných poznatků bezvýznamné za předpokladu dodržení kriterií pro vstupní posouzení rozvojových projektů. Dodržení kriterií pro ochranu zvláště chráněných území zajistí i soulad s požadavky na ochranu ptačích oblasti a evropsky významných lokalit, ostatní biota, která je předmětem obecné ochrany přírody, nebude na základě současných poznatků významně negativně ovlivněna. Výběrem vhodných rozvojových projektů, revitalizací brownfields, snižováním starých ekologických zátěží v území, diverzifikací průmyslové a zemědělské výroby, zavedením prvků ekologického zemědělství a krajinotvorbou s cílem zvýšení retenční schopnosti krajiny jsou očekávány pozitivní vlivy na biotu v důsledku realizace SRZK, který je zastřešující koncepcí pro výběr prioritních oblastí rozvoje Zlínského kraje. 4. Vliv na krajinný ráz – projeví se v důsledku rozvoje sídel, realizace aktivit v průmyslových zónách, revitalizace brownfields, diverzifikace průmyslové a zemědělské výroby, pokračujícího převodu agrokultur na trvalé travní porosty, event. lesní pozemky, v důsledku podpory rozvoje sídel a městské, příměstské i venkovské výstavby obytných i produkčních zón. Na krajinném rázu se projeví i rozvoj infrastruktury, především komunikací a jiných liniových staveb. Na základě současných poznatků lze při dodržení legislativních požadavků na rozvoj území očekávat převažující pozitivní vlivy. Některé projekty budou podléhat samostatnému posouzení projektovou EIA podle zákona č. 100/2001 Sb. 5. Vlivy na ekonomické a sociální klima jsou v důsledku realizace SRZK očekávány pozitivní, jejich důsledkem bude rozvoj sociálních determinant zdraví, které ovlivní obyvatele jak v oblasti fyzické (zlepšení fyzické kondice a zdravotního stavu) tak psychické. Významnou součástí je i podpora vzdělanosti, především celoživotního


Str. 64 z 143


vzdělávání a technického i humanitního vysokého školství, a podpora rozvoje informačních technologií, podpora rozvoje a dostupnosti zdravotnictví a školství.

Celkové zaměření SRZK je zaměřeno na cíl komplexního zlepšení podmínek pro život obyvatel v Zlínském kraji jak po stránce sociální a ekonomické tak po stránce kvality života a kvality jejich životního prostředí a ekonomického a sociálního klimatu. Základní požadavek je zastavit prohlubování rozdílu v rozvoji Zlínského kraje oproti jiným regionům ČR. Tomuto základnímu cíli odpovídá i formulace pilířů koncepce – strategických cílů, zaměřených na čtyři oblasti rozvoje –

Konkurenceschopná ekonomika

–

Úspěšná společnost

–

Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova

–

Atraktivní region

Tyto pilíře jsou propojeny horizontálními tématy –

Efektivní výkon veřejné správy

–


–


–


–

Partnerství veřejného a soukromého sektoru

Požadavek na soulad rozvojových programů s politikou životního prostředí ČR i environmentální politikou trvale udržitelného rozvoje regionů včetně rozvoje regionálních center, oblastí pro rozvoj zemědělství a venkova je nepřímo obsažen již v kriteriích pro přijetí jednotlivých rozvojových programů. Tato kriteria je možno doplnit o navržené posouzení z pohledu ryze environmentálního na základě návrhu formulářů pro posouzení projektu uvedených v příslušné kapitole tohoto dokumentu. V průběhu schvalování a řešení rozvojových aktivit v rámci SRZK je možno doporučit další kriteria, specifická pro jednotlivé fáze řešení rozvojových projektů.


Str. 65 z 143


Pro fázi schvalování projektů Ø do

posouzení

rozvojových

projektů

při

jejich

schvalování

zahrnout

environmentální kriteria Ø konzultovat s pracovníky odborného orgánu ochrany životního prostředí, především ochrany přírody, obecních úřadů s rozšířenou působností a CHKO Beskydy a Bílé Karpaty přijatelné limity změny krajinného rázu pro jednotlivé fáze řešení projektů Ø před realizací rozvojových aktivit zajistit příslušná schválení projektů z pohledu ochrany životního prostředí

Pro fázi realizace projektů Ø zajistit kontrolu průběhu řešení projektů Ø během realizace projektů dodržovat legislativní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, především složek ekosystémů a chráněných částí přírody Ø informovat o průběhu, účelu a době řešení projektů občany dotčené obce

Pro fázi ukončení projektů Ø provést vyhodnocení projektu z hlediska věcného i environmentálního Ø do hodnotících kriterií zahrnout i vyhodnocení, nakolik se projekt projevil na životním prostředí, event. zdali došlo v průběhu realizace k ohrožení složek životního prostředí

Hodnocená strategie SRZK nebude mít z hlediska ovlivnění složek životního prostředí ani souvisejících vlivů význam přesahující státní hranice. Zlínský kraj sousedí sice se Slovenskou republikou, ale využití potenciálu přeshraniční spolupráce včetně rekreačního a krajinného potenciálu venkova se neodrazí z hlediska koncepčního na mezistátní úrovni. Drobné vlivy přesahující státní hranice budou řešeny jako součásti projektové EIA v případě jednotlivých konkrétních projektů. Důsledkem vstupu ČR a SR do Schengenského prostoru se sice


Str. 66 z 143


odbouraly bariéry pro přechod státní hranice a v důsledku realizace SRZK se očekává posílení mezinárodní spolupráce a zvýšení atraktivity Zlínského kraje pro cizince včetně občanů Slovenské republiky, avšak neočekává se natolik významná změna příhraničního pohybu, která by se mohla projevit v celokrajském měřítku. Drobnější lokální vlivy přesahující státní hranice budou podle potřeby řešeny jako součást projektové EIA příslušných projektů, pokud naplní kriteria uvedená v zákoně 100/2001 Sb ve znění pozdějších předpisů.

VII. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních

vlivů

na

životní

prostředí

vyplývajících z provedení koncepce. Opatření formulovaná v materiálu SRZK respektují ve své formulaci: -

omezení vyplývající z mezinárodních požadavků na ochranu životního prostředí za podmínek tržního hospodářství a trvale udržitelného rozvoje malých sídel

-

nutnost ochrany složek ekosystémů

-

potřebu zajištění ekonomického rozvoje a konkurenceschopnosti regionu při využití krajinného a lidského potenciálu za podmínek přátelského přístupu k životnímu prostředí

-

potřebu snižování ekologické zátěže území vlivem rozvojových projektů

-

potřebu revitalizace postižených území – brownfields a staré ekologické zátěže

-

potřebu ochrany CHOPAV

-

ochranu vodních zdrojů a limitů rozvoje území

-

vytvoření prvků ekologické stability a krajinotvorby

-

požadavek na zvýšení retenční schopnosti krajiny

-

zajištění podmínek pro ekologické zemědělství

-

zachování a tvorbu krajinného rázu


Str. 67 z 143


-

posílení ekologických funkcí krajiny a především její ekologické stability

-

nutnost zajištění potřebné infrastruktury pro multifunkční využívání krajiny

-

nutnost posílení informační základny a podpory vzdělanosti v Zlínském kraji

-

potřebu práce s lidskými zdroji, jejich stabilizace v kraji a podpora využití tohoto potenciálu

-

potřebu podpory rozvoje využívání místních zdrojů a využití potenciálu lokálních charakteristik a zvláštností

-

potřebu rozvoje vzdělanosti a rozvoje infrastruktury v obcích

-

potřebu rozvoje komunikací a doplnění silniční sítě

-

potřebu ekonomického rozvoje a zvýšení atraktivity regionu pro občany jiných regionů i jiných částí EU

Uvedené požadavky na projekty, které budou v rámci SRZK realizovány, jsou zahrnuty v kriteriích a monitorovacích ukazatelích, které jsou uvedeny v návrhové části dokumentu. Jejich environmentální aspekty jsou zdůrazněny v požadavcích na posouzení projektu z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí (návrh formuláře s uvedením jednotlivých kriterií je uveden v kapitole XI.2. a XI.3.). Zástupci SEA týmu se účastnili jednání v období zpracování a přípravy SRZK, mnohé připomínky a požadavky na ochranu životního prostředí byly vzneseny i samotnými členy přípravných komisí a dalších přípravných subjektů při přípravných jednáních pro zpracování SRZK. Další požadavky, formulované Ministerstvem životního prostředí ČR, orgány Zlínského kraje i dalšími subjekty, byly zapracovány do finálního znění SRZK. Z uvedených důvodů není nutno další návrhy formulovat.


Str. 68 z 143


VIII. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně

případných

problémů

při

shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné knowhow). VIII.1. Varianty řešení Strategický dokument SRZK pro zajištění regionálního rozvoje Zlínského kraje není v písemné formě řešen ve variantách. Technologické variantní řešení není součástí strategického dokumentu, bude součástí jednotlivých projektů včetně vnějšího projevu, charakteru a funkčnosti například staveb pro rozvoj podnikání, liniových staveb, případně doplnění infrastruktury sídel ve Zlínském kraji. Geografické varianty nejsou zpracovány, neboť se jedná o strategii rozvoje Zlínského kraje a strategie je vázána na tento region. Přesunem záměrů do jiné lokality by dokument ztratil svůj význam. Organizační varianty řešení SRZK jsou v principu možné. Jejich diskuse však probíhala v průběhu zpracování hlavního pokladového dokumentu – vlastní koncepce. Navržené varianty a možnosti řešení byly projednány přímo členy Koordinačního výboru Zlínského kraje a pracovních skupin, které zahrnují stanoviska a názory odborníků a specialistů i představitelů politického života Zlínského kraje. V průběhu přípravných prací byla provedena selekce požadavků na organizaci SRZK s ohledem na jeho celospolečenský vliv a účelnost. Jedním z kriterií byla i vhodnost navržených programů s ohledem na geografické, ekonomické, politické a další podmínky subregionů nebo mikroregionů včetně dostupnosti lidských zdrojů, předpokládané dopravní náročnosti umístění záměru do dané části Zlínského kraje apod. Drobných variant a odmítnutých řešení se objevilo v průběhu přípravy SRZK


Str. 69 z 143


mnoho, jejich popis není účelný, a proto bylo od popisu jednotlivých stadií vzniku a přípravy SRZK z pohledu postupné krystalizace jednovariantního řešení z hlediska vnitřní organizace a lokalizace preferovaných činností v Zlínském kraji upuštěno.

VIII.2. Pravděpodobné vlivy v důsledku neprovedení strategie (tzv. nulová varianta) Neprovedení strategie nebo její absenci je možno hodnotit ze dvou pohledů: Ø Postup dosavadního vývoje stejným směrem jako doposud (pasivní nulová varianta) Ø Odhad pravděpodobných důsledků vývoje s ohledem na předpokládané nové skutečnosti (aktivní nulová varianta) Obě tyto „nulové“ varianty jsou zatíženy určitou mírou nejistoty a statistické chyby, která je dána m.j. i nejistotou ve vstupních datech. Tyto okolnosti se zvlátě projevují za podmínek ekonomické krize globálních rozměrů, která se projevuje v současné době a představuje jednu část ekonomického cyklu. Na základě analýzy vstupních dat z materiálu koncepce vyplývá, že pasivní nulová varianta vede k pravděpodobnosti stagnace rozvoje Zlínského kraje a k pravděpodobnosti zvyšování rozdílů mezi Zlínským krajem a jinými regiony ČR. Tyto odlišnosti se nebudou týkat pouze ekonomické síly obyvatel, ale povedou i k rozdílům ve vzdělání, v míře zaměstnanosti, ve vztahu ke kulturním a sociálním hodnotám společnosti, snížení celkové atraktivity regionu, jeho zaostávání v dopravní dostupnosti, využívání krajinného potenciálu apod. Uvedené faktory jsou jedním z významných vlivů, který se uplatňuje i ve vztahu k životnímu prostředí a ovlivňuje m.j. i kvalitu života ve smyslu ochrany veřejného zdraví. Sociální vlivy se uplatňují na zdravotním stavu obyvatel, na způsobu života včetně zneužívání návykových látek a rizikového chování. Smysluplná náplň volného času a osobní zájmová aktivita vedou ve svém důsledku k prodloužení aktivního věku obyvatel a k prodloužení i absolutního vědu dožití. Aktivní nulová varianta se může projevit při snížení ekonomického a sociálního stavu populace v Zlínském kraji sklonem k emigraci ze Zlínského kraje. Po určité době dojde k devastaci společnosti díky nedostatku vzdělaných schopných lidí a tato absence lidských zdrojů uvolňuje prostor i ve smyslu geografickém. Opuštěné lokality pak mohou být skoupeny zahraničním investorem pro realizaci jeho záměrů, které však mají většinou ryze


Str. 70 z 143


exploatační podtext. V kumulaci s krizovým vývojem celosvětové ekonomiky se tento scénář jeví jako reálný a je proto potřebné realizovat koncepční opatření pro zmírnění jeho potenciálních odpadů na region i na životní podmínky jednotlivců – občanů Zlínského kraje. Obě tyto nulové varianty takto předjímají značně problémový vývoj metropolitní oblasti Zlínského kraje, spádových měst i venkova, pokud nebude jeho rozvoj koncepčně podporován s cílem udržet a rozvíjet lidské a ekonomické zdroje v regionu a poskytnout atraktivní prostředí pro život obyvatel při zajištění potřebných podmínek života s ohledem na dostupnost zdrojů ekonomických, environmetálních i sociálních. Konkrétní rizika vývoje bez provedení koncepce a odhad pravděpodobného vývoje ve Zlínském kraji bez realizace SRZK jsou uvedeny v kapitole II.2.

VIII.3. Metodika posouzení Strategický dokument SRZK byl posouzen z pohledu potenciálních vlivů na životní prostředí v souladu s materiálem „Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí“, kterou stanovilo MŽP ČR. Podle dosavadních zkušeností je možno využít při posouzení koncepce dva přístupy: -

stanovení referenčních cílů ochrany životního prostředí v souladu se závaznými národními i mezinárodními dokumenty a v souladu s politikou životního prostředí ČR

-

odhad pravděpodobných vlivů koncepce na jednotlivé složky životního prostředí v jednotlivých pravděpodobně dotčených regionech s ohledem na limity rozvoje území a limity ochrany životního prostředí

Vzhledem k charakteru a rozsahu SRZK byl přijat první přístup. Byly stanoveny referenční cíle, které se staly kriteriem pro posouzení strategických směrů a opatření uvedených v SRZK. V případě, že některé opatření neposkytne jednoznačný výsledek pozitivního nebo indiferentního vlivu na životní prostředí, je problematické koncepční opatření podrobeno detailní analýze. Podrobněji je metodika popsána v kap. VI.


Str. 71 z 143


VIII.4. Postup zpracování vyhodnocení dle zákona č. 100/2001 Sb. V březnu 2009 byl vznesen ze strany Odboru regionálního rozvoje Zlínského kraje požadavek na zpracování vyhodnocení koncepce dle zák. 100/2001 Sb. v platném znění (zákon 93/2004 Sb.) pro posouzení vlivů připravovaného aktualizovaného znění SRZK na životní prostředí. První podklady byly předány jako pracovní materiál Zlínského kraje a na základě kontaktu s konzultační firmou, která zpracovává aktualizované znění programu SRZK, vlastní hodnocení bylo prováděno na základě objednávky ze strany zpracovatele koncepce – Zlínského kraje. Na základě uvedených skutečností byly autorizovanou osobou podle zákona č. 100/2001 Sb. zahájeny práce na zpracování SEA (Strategická EIA – hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí ve smyslu platné národní české legislativy a metodických pokynů). Již dříve se však zpracovatel seznámil se závěry jednání Koordinačního výboru Zlínského kraje i hlavními závěry jednání pracovních skupin, která se ve věci zpracování uvedené koncepce odehrávala na úrovni regionální i na úrovni celostátní (jednání se zástupci MŽP ČR, vyjádření k Oznámení koncepce a závěr zjišťovacího řízení). Zpracovatel hodnocení SEA se však nezúčastnil semináře k veřejnému projednání SRZK v únoru 2009. Zpracování posuzovaného koncepčního materiálu předcházela přibližně roční historie vzniku a přípravných prací. Z této fáze přípravy SRZK pochází i „Oznámení koncepce“, které bylo projednáno Koordinačním výborem a prošlo poté zjišťovacím řízením vedeným MŽP ČR. Verdikt závěru zjišťovacího řízení rozhodl, že oznámení koncepce odpovídá požadavkům na materiál tohoto druhu a zároveň formuloval požadavky na oblasti, které mají být v dalším stupni hodnocení vlivů posuzovaného koncepčního materiálu zohledněny. Součástí závěru zjišťovacího řízení bylo, že materiál SRZK bude dále posuzován procesem SEA včetně autorizovaného hodnocení vlivu na soustavu Natura 2000. Jednalo se především o následující oblasti (další drobnější požadavky jsou uvedeny v příslušných pasážích tohoto dokumentu, především v kapitole vyhodnocení připomínek a požadavků – kap. XIV): -

Vyhodnocení souladu SRZK s relevantními krajskými a celostátními koncepcemi, zejména koncepcemi ochrany přírody a krajiny

-

Vyhodnocení, zda jsou z hlediska ochrany ovzduší při naplňování cílů SRZK reflektovány programové dokumenty Zlínského kraje, zejména Krajský program


Str. 72 z 143


zlepšování kvality ovzduší Zlínského kraje a Územní energetická koncepce Žlínského kraje -

Vyhodnocení, jako dopady může mít SRZK na zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, přírodní parky, územní systémy ekologické stability, zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů, zranitelné biotopy, biodiverzitu a krajinný ráz

-

Vyhodnocení, zda je SRZK v souladu s plány péče o chráněné území, která leží nebo zasahují na území Zlínského kraje

-

Porovnání a vyhodnocení navržených variant řešení ve vztahu k zájmům přírody a krajiny

-

Vyhodnocení, zda a jak jsou v SRZK zohledněny principy ochrany ZPF, zejména ve vztahu k navazující územně plánovací činnosti a stavební, těžební a průmyslové činnostia při geologickém a hydrogeologickém průzkumu

-

Vyhodnocení, zda a jak jsou v SRZK zohledněny principy ochrany PUPFL, zejména se zaměřením na vhodné umísťování staveb, kompenzační opatření k minimalizaci negativních dopadů na les

-

Vyhodnocení, zda a jak je v SRZK zohledněna oblast vodního hospodářství Zlínského kraje s výhledem do roku 2020. Posouzení problematiky plošného znečišťování povrchových vod

-

Vyhodnocení, zda a jak se SRZK zabývá problematikou nakládání s odpady

-

Vyhodnocení, zda a jak bere SRZK v úvahu možnost modernizace zdrojů na tuhá paliva, případně podporu alternativních zdrojů vytápění

-

Vyhodnocení, zda a jak SRZK řeší sanace starých ekologických zátěží

-

Vyhodnocení, zda jsou u záměru komunikace R49 navržena opatření k dostatečné průchodnosti krajiny pro zvěř v návaznosti na migrační trasy živočichů

-

Vyhodnocení, zda a jak SRZK řeší využití nerostného bohatství ve zjištěných ložiscích nerostných surovin stanovených dobývacími prostory a chráněnými ložiskovými územími

-

Vyhodnocení, zda a jak SRZK řeší územní podmínky pro rozvoj rekreace šetrné k životnímu prostředí

-

Vyhodnocení, zda SRZK navrhuje jako součást staveb realizaci doprovodné iniové zeleně, u výrobních objektů realizaci izolační a doprovodné zeleně a u nově navrhovaných ploch pro bydlení realizaci ploch veřejné zeleně

-

Při stanovení kriterií pro výběr projektů maximálně zohlednit podporu ochrany přírody a krajiny, ochranu lidského zdraví a přednostní využívání brownfields

-

Vzhledem k tomu, že zpracovatel Oznámení koncepce SRZK předpokládá její možné vlivy přesahující hranice ČR, je nutno tento předpoklad vyhodnotit jasným výrokem, zda území dotčené realizací koncepce SRZK může zasahovat mimo území ČR.

Oznámení SEA, které zpracoval Zlínský kraj, je datováno na prosinec 2008. Tento dokument prošel zjišťovacím řízením, které bylo ukončeno 26.1.2009. Požadavky na zpracování dokumentu SEA bylo tak možno zohlednit již ve fázi dopracování závěrečných fází


Str. 73 z 143


koncepčního materiálu SRZK. Finální verze SRZK byla k dispozici po jejím přepracování a aktualizaci vzhledem k změněné ekonomické situaci ve společnosti dne 1.7.2009. Další úprava do finální podoby SRZK byla provedena na základě závěrů hodnocení SEA – především hodnocení vlivů na soustavu Natura 2000 (z hodnocení ostatních částí SEA nevyplynuly požadavky na reformulaci některých částí koncepce). Hodnocení vlivů koncepce vychází z písemně zpracovaného „Oznámení“, oficiálně dodaných materiálů a stanovisek k vlastní SRZK i k „Oznámení“ vlivů na životní prostředí, z oficiálních jednání zainteresovaných orgánů, ze kterých byly zpracovateli SEA poskytnuty zápisy, se zainteresovanou veřejností dne 23.2.2009, z přípravných jednání k materiálu SRZK v dubnu 2008 až květnu 2009, osobních jednání se zainteresovanými stranami i reprezentanty zadavatele (Zlínský kraj), především na odboru regionálního rozvoje. Při těchto akcích byla prodiskutována stanoviska dotčených orgánů, odborné i laické veřejnosti, aby bylo zajištěno, že další závažné připomínky, kromě připomínek v dodaných vyjádřeních a stanoviscích, nejsou. Při konzultacích s kompetentními orgány byly získány informace o postoji veřejnosti i na potenciálně dotčených velkoplošných chráněných územích. Terénní šetření nebylo vzhledem k charakteru materiálu, měřítku zpracování a poznatkové rozsáhlosti SRZK účelné. Zpracovatel hodnocení vlivů na životní prostředí vycházel z odborných publikací a stanovisek MŽP ČR i zahraničních pramenů, jejichž některé pasáže byly využity jako podklady pro posouzení „Oznámení“ vlivů na životní prostředí, pro zpracování celkového hodnocení vlivů SRZK na životní prostředí a pro přípravu veřejného projednání koncepce SRZK včetně oblasti SEA a Natura 2000.


Str. 74 z 143


Podklady použité při zpracování hodnocení vlivů "Strategie rozvoje Zlínského kraje v období 2008 – 2020" na životní prostředí. Při zpracování hodnocení SEA dle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění byly využity podklady poskytnuté zadavatelem – Krajským úřadem Zlínského kraje, hodnotitelem – Ministerstvem životního prostředí ČR, materiály z jednání ve věci přípravy SRZK i osobní konzultace se zainteresovanými stranami, odbornou veřejností, případně další podklady. Pro zpracování materiálu SEA byla využita Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí, publikovaná MŽP ČR.

Podklady pro SEA a vyjádření k „Oznámení“ vlivů SRZK 1. SRZK, verze k 1.7.2009, zpracovatelský tým: Petr Zahradník a Jan Jedlička 2. Krajský úřad Zlínského kraje, 2009: Strategie rozvoje Zlínského kraje v období 2008 - 2020. Oznámení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, 24 str. 3. Zákon č. 100/2001 Sb. O posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění 4. Metodika hodnocení vlivů strategických dokumentů na životní prostředí, MŽP ČR Praha 5. Strategická posouzení vlivů na životní prostředí obdobných koncepcí – dle informačního serveru MŽP 6. Vyjádření dotčených subjektů během zjišťovacího řízení a během zpracování SRZK 7. Hodnocení vlivů SRZK na systém Natura 2000 (soustavu evropsky chráněných území a ptačí oblasti) – autorizovaná osoba Ing. Ivo Machar, PhD.


Str. 75 z 143


IX.

Stanovení

(indikátorů)

monitorovacích

vlivu

koncepce

ukazatelů na

životní

prostředí. Základní monitorovací ukazatele pro jednotlivá koncepční opatření jsou stanoveny již v materiálu SRZK. Tyto ukazatele je možno v průběhu realizace SRZK doplnit o aktuální kriteria na základě zkušeností s přijímáním a schvalováním projektů pro rozvoj ekonomického, kulturního i sociálního prostředí v Zlínském kraji. Stanovení specifických referenčních cílů

pro

environmentální posouzení Opatření

formulovaných v materiálu SRZK je navrženo v kapitole XI.2. a XI.3. hodnocení SEA ve formě formuláře pro environmentální posouzení přihlášených projektů. V současné době je předpoklad, že tento formulář nebude nutno v průběhu platnosti SRZK výrazně měnit, pouze může být v případě potřeby doplněn o aktuální ukazatele podle vývoje životního prostředí a legislativy během platnosti dokumentu SRZK. Potřeba aktualizace tohoto formuláře a struktury referenčních indikátorů je doporučena posoudit jedenkrát v průběhu realizace každé čtyřleté subetapy SRZK při použití časového harmonogramu, který je navržen jako součást zpsobu implementace hodnocené koncepce SRZK.

X. Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce. Opatření budou směrována podle -

složek ekosystémů

-

prvků ekologické stability krajiny

-

očekávaného celospolečenského, sociálního a ekonomického přínosu přihlášených konkrétních rozvojových projektů


Str. 76 z 143


Podle povahy strategického dokumentu SRZK by měly schválené projekty přispívat přímo nebo

následně

k zajištění

trvale udržitelného

rozvoje v rámci Zlínského

kraje.

Plánovaná opatření pro eliminaci a kompenzaci případných negativních vlivů jsou založena v podkladových materiálech SRZK již preventivním přístupem. Jedná se především o koncepční materiály v oblasti ochrany složek životního prostředí i materiály rozvojového charakteru – především koncepční dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny, složek ekosystémů, odpadového hospodářství a s nimi související dokumenty. Potenciální negativní vlivy na životní prostředí, které by se mohly realizací některých navržených projektů projevit, budou na úrovni současných znalostí o procesech probíhajících v ekosystémech zjištěny již v průběhu schvalovacího řízení pro schválení a podporu navržených projektů. Z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví mohou být rizikové prakticky pouze projekty rozvoje podnikání a výroby. Ty z projektů, které naplní kriteria pro posuzování vlivů činnosti na životní prostředí (tzv. projektová EIA), budou posuzovány samostatně podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. Přednostní využívání brownfields a potřeba sanací starých ekologických zátěží je formulována v příslušných opatřeních, která jsou součástí SRZK. Z hlediska vlivu na životní prostředí je však vždy nutno posoudit každý konkrétní projekt, zda je v souladu s cíli SRZK a zda v konkrétní navržené podobě respektuje požadavky na ochranu životního prostředí a veřejné zdraví. Za popsaných podmínek, při celkovém charakteru posuzované koncepce SRZK a při předprojektovém posuzování projektů SRZK z hlediska jejich vlivu na životní prostředí dle formuláře z kap. XI.2. a XI.3. nejsou samostatná opatření vyplývající z hodnocení SEA potřebná.


Str. 77 z 143


XI. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu. Kriteria pro výběr projektu budou obdobná jako stanovené referenční cíle. K nim přibudou i posouzení kladů v oblasti sociální – výchova, vzdělání, udržitelnost populace v Zlínském kraji, zajištění rozvojových programů, dosažení dotačních kapitol pro jednotlivé projekty a podobně.

Metodika

posuzování

projektů

bude

odpovídat

metodickému

postupu

doporučenému MŽP. Návrh dokumentu pro posouzení projektu je uveden v kap. XI.2. a XI.3., doporučená stupnice je pětibodová (vliv je (-2) velmi negativní, (-1) negativní, (0) indiferentní, (1) pozitivní, (2) velmi pozitivní). Tímto způsobem je možno pro každý navržený a posuzovaný projekt získat bodové skóre, které napomůže i při rozhodnutí o pořadí projektů s ohledem na jejich přínos v oblasti životního prostředí. V této souvislosti však je nutno upozornit, že jednotlivá kriteria mohou mít rozličnou váhu. Přiřazení významnosti jednotlivým kriteriím však je otázka místně specifická a není ji možno provést jednotně pro území celého Zlínského kraje.

XI.1. Posouzení systému implementace Strategie rozvoje Zlínského kraje představuje rámcový strategický rozvojový dokument, jež bude v horizontu svého naplňování dále zpřesňován doprovodnými dokumenty pracujícími s větší úrovní detailu a sledujícími kratší časový horizont, které budou zaměřeny především na: •

konkretizaci cílů a úkolů Strategie na čtyřleté a roční bázi (ve formě ročních akčních plánů),

•

bližší stanovení finančního rámce jednotlivých cílů a úkolů, směřující až do úrovně přibližného rozpočtu,

•

navržená opatření jsou považována za inspirativní zásobník možných opatření, která se v průběhu implementace v závislosti na aktuální situaci v navržené podobě mohou či nemusí implementovat,

•

stanovení přesně určené institucionální (i osobní) zodpovědnosti za naplňování cílů, úkolů a navržených opatření.

Dalším krokem SEA procesu bylo hodnocení navrhovaných opatření k jednotlivým strategickým cílům s cílem posoudit, zda pomocí v dokumentu navržených opatření lze


Str. 78 z 143


dosáhnout splnění jednotlivých strategických cílů. (výčet všech opatření, která se vztahují k jednotlivým strategickým cílům je uveden v tabulce. č. 5). strategický cíl/priorita

opatření

stanoveno 13 1. Konkurenceschopná ekonomika opatření

monitorovací

stanovení

finanční

ukazatele

kompetencí

zabezpečení

stanoveny 4

stanoveny

bude upřesněno

ukazatele

v ročních akčních

viz tabulka č. 5a

2. Úspěšná společnost

plánech

stanoveno 15

stanoveny 4

opatření

ukazatele

stanoveny

v ročních akčních

viz tabulka č. 5b 3.

Efektivní

infrastruktura

rozvoj venkova

a

plánech

stanoveno 19

stanoveny 4

opatření

ukazatele

stanoveny

bude upřesněno v ročních akčních

viz tabulka č. 5c 4. Atraktivní region

bude upřesněno

plánech

stanoveno 16

stanoveny 4

opatření

ukazatele

stanoveny

viz tabulka č. 5d

bude upřesněno v ročních akčních plánech

Z provedeného hodnocení je zřejmé, že implementace cílů programu je poměrně dobře zajištěna po věcné stránce, ve velké většině případů existuje i legislativní (účinná či méně účinná) podpora, implementaci jednotlivých opatření lze účinně monitorovat a kontrolovat. Zvýšenou pozornost bude ovšem třeba věnovat finančnímu zajištění. K tomuto účelu jsou navrženy i možné zdroje, ze kterých lze (za splnění podmínek) finance potřebné pro realizaci čerpat. Tento krok bude průběžně upřesňován v ročních akčních plánech. Z provedeného hodnocení vyplývá, že stanovená opatření postihují všechny problémové oblasti, které byly identifikovány v analytické části a velmi dobře pokrývá i všechny, v dokumentu stanovené, strategické i referenční cíle Důslednou aplikací navržené sady opatření lze stanovených cílů dosáhnout. Doplnění této části dokumentu nejsou navrhována. Určitým problémem však je finanční zabezpečení realizace jednotlivých opatření. Zpracovatel SEA dokumentace doporučuje, aby tomuto aspektu byla věnována náležitá pozornost.


Str. 79 z 143


XI.2. Předprojektové environmentální hodnocení při přípravě projektů Zpracovatelé projektů, které budou předkládány pro financování v rámci tohoto koncepčního dokumentu,

by

měli

mít

možnost

provedení

nepovinného

předprojektového

environmentálního hodnocení připravovaných projektů. Toto hodnocení lze provádět pomocí tabulek připravených dle rámcové Předlohy A. Poskytování těchto služeb může zajišťovat příslušný odbor Krajského úřadu Zlínského kraje, popřípadě externí subjekt, který bude pověřen k této činnosti. Provedení tohoto hodnocení poskytne žadatelům informace o možnostech eliminace případných negativních dopadů jednotlivých připravovaných projektů na ŽP. Hodnocení zároveň pomůže maximalizovat environmentální přínos projektu již v počáteční fázi jeho přípravy. Toto hodnocení povede ke zkvalitnění přípravy projektů a k úsporám finančních prostředků na zpracování projektové dokumentace.

Předloha č. A: Před-projektové environmentální hodnocení Projekt

Je nutné posouzení vlivů projektu na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. -

ANO

- NE Je nutné posouzení vlivů projektu dle zákona č. 76/2002 Sb. -

ANO

-

NE


Str. 80 z 143


Předběžné hodnocení vlivů projektu na:

Předběžné hodnocení vlivů (tato

Doporučení pro úpravy

hodnocení by měla vzít v úvahu

měla respektovat doporučení

hodnocení možných env. rizik

předešlé části SEA

aktivit/opa-tření (viz předešlé části SEA dokumentace)

koncepční dokument: .... (Pozn.: pro hodnocení plnění referenčních cílů OŽP byly stanoveny podrobné indikátory pro každý z posuzovaných koncepčních dokumentů – viz Kapitola 5) Dílčí složky ŽP -

obyvatelstvo, lidské zdraví, biologická rozmanitost, fauna, flóra, krajina půda, voda, ovzduší, klimatické faktory, hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

SEA týmu k jednotlivým aktivitám/opatřením (viz

jednotlivých

Plnění referenčních cílů OŽP pro daný

projektu (tato doporučení by

poziti

bez

negativ

vní

vlivu

ní

dokumentace)


Str. 81 z 143


XI.3.

Formální

environmentální

hodnocení

v rámci

výběrových řízení Formální environmentální hodnocení bude prováděno jako nedílná součást výběrových řízení pro poskytnutí finančních prostředků v rámci implementace opatření a jednotlivých aktivit. Toto hodnocení bude prováděno pro všechny projekty a lze k němu využít tabulek připravených dle rámcové Předlohy B (viz níže). Toto hodnocení bude mj. i určovat závazné podmínky pro podporu realizace jednotlivých projektů ze strany Krajského úřadu. Dodržení těchto podmínek bude kontrolováno v rámci sledování realizace projektů. Jejich nedodržení v průběhu realizace může vést k změně rozhodnutí o podpoře pro daný projekt. Dokumentace o podpořených projektech (včetně údajů o hodnocení environmentálních vlivů) budou ukládány na příslušném odboru Krajského úřadu, zodpovědném za implementaci koncepčního dokumentu. Tyto informace budou zpřístupněny veřejnosti na vyžádání dle procedury podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Tento systém nenahrazuje formální vyjadřování (úřadů) k projektu v rámci zákonem vyžadovaných procedur (EIA, IPPC). Projekty, které vyžadují posouzení vlivů projektu na životní prostředí podle platné legislativy ČR, bude nutné podrobit zákonem stanovenému postupu.

Předloha B: Formální environmentální hodnocení Projekt Shrnutí výsledků formálního posouzení projektu dle zákonů č. 100/2001 Sb. a č. 76/2002 Sb. (pokud bylo vyžadováno)


Str. 82 z 143


Hodnocení

Závazné podmínky pro

hodnocení

jednotlivých

přidělení

jednotlivých

relevantních

prostředků

Shrnutí vlivů projektu na: Kvantitativní

relevantních ukazatelů ukazatelů s případným

slovním výběrová komise -

v rámci

jednotlivých

koncepcí

(provádí

výběrová

tato hodnocení by komise- tato doporučení

vysvětlením (informace

(provádí

finančních

podává měla

předkladatel projektu)

vzít

v úvahu by

hodnocení možných

měla

respektovat

doporučení SEA týmu

env.rizik jednotlivých k jednotlivým aktivitám, aktivit/opatření (viz opatřením - viz předešlé předešlé části SEA části SEA dokumentace) dokumentace)

Plnění referenčních cílů OŽP pro daný koncepční dokument: ....

(Pozn.: pro hodnocení plnění referenčních cílů OŽP

byly

stanoveny

podrobné indikátory pro každý

z posuzovaných

koncepčních dokumentů – viz Kapitola 5)


Str. 83 z 143


Dílčí složky ŽP - obyvatelstvo, lidské zdraví - biologická rozmanitost, fauna, flóra, - krajina - půda, - voda, - ovzduší, klimatické faktory, - hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví Stanovisko k podpoře projektu ze strany KÚ

XII. Vlivy koncepce na veřejné zdraví. SRZK se potenciálně může projevit na stavu veřejného zdraví dotčených občanů – obyvatel Zlínského kraje. Ovlivnění je možno očekávat jak v přímém vlivu na dotčené složky ekosystémů a jejich kvalitu tak zprostředkovaně v materiální podobně (např. přes potravní řetězec) i nemateriální podobě (např. změna postojové orientace obyvatel). Další vlivy je možno očekávat v celkovém ovlivnění způsobu života ve městech a především na venkově vlivem rozvoje infrastruktury jako je zlepšení možností pro podnikání a inovace, dostupnost služeb, zdravotní péče i dostupnost informací a zvýšení úrovně vzdělanosti, zlepšením sociálních služeb, zvýšením cestovního ruchu, zvýšením ekonomického statusu občanů a další. Protože cílem a účelem zpracování koncepčního materiálu je zajištění perspektivy Zlínského kraje po stránce ekonomické, sociální, environmentální i výchovné, je možno požadovat převahu potenciálních kladných vlivů realizace SRZK na veřejné zdraví. Z komplexního pohledu je nutno definovat celkový rozsah determinant lidského zdraví, které mohou být ovlivněny prostředím, způsobem života a životními podmínkami lidí. Obvykle jsou formulovány ve čtveřici:


Str. 84 z 143


1. Vliv genetického základu jedince a populace (ca 10%) 2. Vliv zdravotní péče (cca 10%) 3. Vliv podmínek prostředí (ca 30%) 4. Vliv životního způsobu, podmínek života, práce, trávení volného času a dobrovolného vystavení své osoby rizikovým faktorům z hlediska potenciálního ovlivnění zdraví (cca 50%) Ze zaměření SRZK vyplývá, že jeho realizací budou ovlivněny především poslední dva body, vliv zdravotní péče bude ovlivněn v souvislosti s charakterem koncepce zdravotnictví – především její dostupností, kvalitou a stupněm odborné erudice.

Vliv podmínek prostředí bude realizací SRZK ovlivněn jak přímo – vlivem na kvalitu povrchové a podzemní vody budováním podnikatelské sféry a infrastruktury (např. komunikací, kanalizací a čistíren odpadních vod), zlepšením kvality ovzduší (např. v důsledku plynofikace obcí a podporou moderních způsobů energetického hospodaření především ve venkovských sídlech), omezením potenciálních negativních vlivů odpadů důsledným uplatněním zásad Programu odpadového hospodářství, event. dalšími vlivy. Významný vliv má i kvalita potravy. Potravní řetězec může být realizací SRZK ovlivněn jak negativně například vlivem rozvoje podnikání, rozvojem průmyslové zóny, použitím agrochemikálií a dalšími metodami intenzivní zemědělské velkovýroby tak pozitivně zaváděním environmentálně šetrných výrobních technologií, ekologického zemědělství a environmentálně přátelskými průmyslovými technologiemi, ekologickými směry dopravy, péčí o zvláště chráněné části přírody a pomocí dalších opatření. Formulace rozvojových cílů SRZK preferuje omezení negativních vlivů na složky životního prostředí krajinotvorbou založenou na současném způsobu poznání v oblasti řízení kvality složek životního prostředí. Do této oblasti spadá působnost speciálních koncepcí na úseku ochrany životního prostředí a ochrany přírody. Nepřímé vlivy na složky ekosystémů se mohou projevit jako následný efekt rozvoje těch složek výroby, podnikání a zemědělských i průmyslových technologií, které se projeví jako perspektivní z hlediska podpory projektů v rámci realizace SRZK. Do této oblasti patří i péče o prvky ÚSES a prvky ekologické stability krajiny, rozvoj infrastruktury obcí a podpora těch takových výrobních technologií, které jsou z hlediska zátěže životního prostředí relativně málo zatěžující.


Str. 85 z 143


Vliv způsobu života spadá do oblasti sociálních determinant zdraví. Do této oblasti se řadí především vliv sociální příslušnosti, vliv ekonomické situace jedince a rodiny, vliv vzdělání, vliv sociálního zázemí a sociální integrace. Mezi další vlivy patří rodinné prostředí a pocit osobní zodpovědnosti za svou osobu i za příslušníky své rodiny a za péči o své zdraví. Další oblastí společenských vlivů, které se uplatňují na zdravotním stavu jedince, skupiny osob i veřejnosti, je rizikové chování a dobrovolné i nedobrovolné vystavování se rizikovým faktorům jako je kouření a alkohol, nepřiměřené slunění, expozice během domácích prací a prací při údržbě obydlí nebo expozice chemikálií během zájmových aktivit (například modeláři, zahradníci apod.). Poslední skupinou rizikových faktorů společenského charakteru jsou faktory behaviorální – především rizikové chování jako například používání vozidel, která neodpovídají bezpečnostním předpisům, podceňování významu používání ochranných prostředků při volnočasových aktivitách a podobně. Při expozici a jejím vlivu na veřejné zdraví hraje významnou roli také vnímání rizika. Především v této oblasti se významně projevuje vliv vzdělání a informační kampaně, které objasní vážnost některých rizikových faktorů, které mohou být veřejností přeceňovány nebo naopak podceňovány. Více informací také vede nejen k pocitu znalosti míry rizika určitého chování a expozice, ale také k pocitu možnosti ovlivnit rizikové faktory, které mohou ovlivnit zdravotní stav jednotlivce. Zdravotní riziko, které je podstupováno dobrovolně, je obvykle vnímáno jako méně nebezpečné. Vzhledem k tomu, že způsob života ovlivňuje zdravotní stav populace až z 50%, je tato otázka velmi významná. SRZK jako rozvojový program Zlínského kraje nabízí možnosti pro zlepšení podmínek života obyvatel a podílí se tak m.j. i na zaměření jejich výchovy, vzdělávání, na zvýšení hygienických podmínek a kultury bydlení, cestování, na zvýšení dostupnosti informací, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, zlepšení ekonomické situace osob pro možnost zajištění vhodného způsobu stravování, oblékání, rekreace a uspokojování kulturních potřeb. Snížení míry nezaměstnanosti přispívá k sociální integraci obyvatel, k zvýšení jejich morálního postoje ke společnosti a ke snížení nadužívání návykových látek. Také pozitivním způsobem upravuje rytmus života, práce a odpočinku zaměstnaných osob. Pozitivní je také nalezení smyslu života, vytváření rodinného zázemí a nalezení pocitu jistoty v rodinném kruhu. Z průzkumů je také prokázáno, že určitý stupeň úsilí a cílevědomosti a starostí je také prospěšný pro individuální i kolektivní zdraví. Život bez starostí, například na náklady sociálních programů, je nemotivující a projevuje se nejprve sociálně, poté psychicky a nakonec devastací zdravotního stavu jedince, jeho rodiny i okolí.


Str. 86 z 143


Očekávané příklady potenciálních vlivů, které mohou zakládat „opatření“ SRZK, není možno vzhledem k jejich komplexnosti a komplexnosti pojetí SRZK postihnout. Jejich konkrétní posouzení je věcí jednotlivých projektů, které mohou definovat kvalitativní rozsah možných zdravotních přínosů a rizik a v některých případech i kvantitativní vlivy.

Vlivy na veřejné zdraví jsou širším pojetím než hodnocení a odhad zdravotních rizik. Jejich cílem je hodnocení kladných i záporných vlivů na veřejné zdraví. Všechny doposud popsané okolnosti ovlivňují veřejné zdraví a SRZK má jako základní cíl zvýšení ekonomické výkonnosti Zlínského kraje při využití a zachování potenciálu přírodního prostředí, především na severu kraje. Základní pojetí SRZK podporuje oblasti, které je možno z hlediska vlivů na veřejné zdraví považovat za faktory, podporující zlepšení ukazatelů veřejného zdraví. Proto se realizací SRZK očekává převaha pozitivních vlivů na veřejné zdraví (viz tab. 27).


Str. 87 z 143


Tab. 27: Potenciální vlivy opatření SRZK na veřejné zdraví Strategický cíl (opatření)

Potenciální vlivy na veřejné zdraví Pozitivní

Negativní

I. Konkurenceschopná ekonomika Podnikání MSP a služby Průmysl, věda, inovace Informační technologie

a

komunikační

Podpora sociálních determinant zdraví – ekonomické síly obyvatel

Riziko ohrožení složek prostředí, riziko pracovního prostředí

II. Úspěšná společnost Školství a celoživotní učení Trh práce Sociální služby Zdravotnictví

Podpora sociálních determinant zdraví – vědomostní a postojová

Neznámé

orientace obyvatel Dostupnost zdravotní péče

III. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova Životní prostředí a energetika

Podpora sociálních

Riziko ohrožení

Zemědělství a rozvoj venkova

determinant zdraví –

složek prostředí,

dostupnost služeb, zvýšení

Dopravní vlivy –

kvality obytného prostředí

emise, hluk, úrazy,

Doprava

IV. Atraktivní region Cestovní ruch Památková péče

jednostranná orientace a kulturních aktivit

na využití volného času mládeží


Str. 88 z 143


XIII. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. Posouzení hodnotí vliv SRZK na životní prostředí. Koncepce je zpracována v souladu s představami o rozvoji Zlínského kraje ve vymezeném období let 2008 – 2020. Základní nutností je snížit propad Zlínského kraje pokud jde o tempo rozvoje ve srovnání s jinými regiony ČR, stabilizovat lidské zdroje, poskytnout podmínky pro domácí i zahraniční investory, vytvořit předpoklady pro podporu projektů rozvoje Zlínského kraje ze zahraničních i národních fondů a vytvořit tak komplexní podmínky pro zvýšení atraktivity celého regionu spadajícího do územní působnosti Zlínského kraje. Zpracovaná koncepce SRZK je v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací Zlínského kraje. Koncepce je střednědobý dokument, předpokládá se dvanáctiletý časový horizont trvání koncepce rozdělený na tři časové úseky po čtyřletých obdobích. Postavení SRZK mezi ostatními koncepčními materiály pro rozvoj Zlínského kraje je neobvyklé. Hlavním úkolem SRZK je koordinace jednotlivých oborových činností, které jsou řízeny svými vlastními specificky zaměřenými koncepčními materiály. SRZK má tyto činnosti integrovat a optimalizovat výběr takových rozvojových směrů, které přinesou největší míru společenského prospěchu a strategické výhody Zlínského kraje pro jeho budoucí rozvoj. Trvalá udržitelnost v Zlínském kraji může být zajištěna pouze za předpokladu, že environmentální, ekonomické a sociální klima v tomto regionu bude atraktivní pro většinu místní i cizí populace. Podkladem pro zpracování koncepce byly statistické údaje ČSÚ, vymezené celostátně i místně až na územní obvody obcí. Zadavatel využívá i závěry jiných souvisejících koncepčních materiálů pro Zlínský kraj, které byly již v různém stupni schváleny. Z analýzy a hodnocení současného stavu a možností rozvoje Zlínského kraje metodou SWOT vyplývá, že vizí rozvoje regionu do roku 2020 je:

ZLÍNSKÝ KRAJ – REGION S MODERNÍ PROSPERUJÍCÍ EKONOMIKOU S ROSTOUCÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNÍ A VYSOKOU ZAMĚSTNANOSTÍ, ATRAKTIVNÍ PRO OBYVATELE, INVESTORY I NÁVŠTĚVNÍKY. Na základě zvolené strategie byly formulovány 4 strategické priority – pilíře SRZK:


Str. 89 z 143


1. Konkurenceschopná ekonomika 2. Úspěšná společnost 3. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova 4. Atraktivní region

Tyto základní směry – pilíře koncepce SRZK – jsou propojeny horizontálními tématy, které zajišťují koordinaci činnosti mezi jednotlivými směry rozvoje a optimalizaci řízení rozvoje Zlínského kraje. Významné při plnění zásad implementace projektů v rámci SRZK je i periodické hodnocení realizace SRZK jako celku v čtyřletých cyklech se stanovenými ročními plány a individuální posuzování jednotlivých projektů podle navržených kriterií, která mohou být aktuálně upravována. Uvedené prioritní oblasti odrážejí nutnost zajištění trvalé udržitelnosti rozvoje Zlínského kraje, která předpokládá nalezení vhodného řešení, zohledňuje celková rizika i celkové přínosy pro obyvatelstvo, přírodu i krajinu. SRZK hraje na regionální úrovni úlohu nadřazeného dokumentu, který stanovuje nejdůležitější rozvojové priority kraje z pohledu celospolečenského a představuje tak základní strategický dokument Zlínského kraje. Přehled koncepčních materiálů, které byly zohledněny při zpracování SRZK, je uveden v tab. 2. Přehled jednotlivých rozvojových cílů a opatření SRZK je uveden v tab. 1a – 1d v příloze č. 3. Posouzení vlivů SRZK na životní prostředí bylo provedeno metodou referenčních cílů v souladu s Politikou životního prostředí České republiky a v souladu s mezinárodně závaznými dokumenty, které jsou platné i pro ČR. Na základě tohoto posouzení byla strategie SRZK posouzena jako přijatelná a byla doporučena kriteria environmentálního hodnocení jednotlivých konkrétních rozvojových projektů. Zároveň byla doporučena opatření pro zajištění rozvojových projektů během jejich přípravy, realizace a po jejich ukončení tak, aby byly zajištěny požadavky na ochranu životního prostředí. Součástí posouzení vlivů SRZK na životní prostředí je i hodnocení možných vlivů na soustavu Natura 2000 (soustava evropsky významných chráněných území a ptačí oblasti). Posouzení vlivu koncepce SRZK doporučilo úpravu formulace některých opatření z hlediska jejich potenciálních vlivů na soustavu Natura 2000 a tato doporučení byla zpracovateli SRZK beze zbytku respektována.


Str. 90 z 143


XIV.

Souhrnné

vypořádání

vyjádření

obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. K „Oznámení“ SRZK byla podána v zákonném termínu vyjádření obsažená v této kapitole. Do zpracování hodnocení byla zahrnuta dostupná vyjádření a připomínky i z celé doby během zpracování SEA koncepčního materiálu SRZK. Tento materiál byl zveřejněn na Krajském úřadu Zlínského kraje, probíhala k jeho řešení informační kampaň a jeden seminář pro připravované veřejné projednání. SRZK byla projednána v lednu – únoru 2009 i v jednotlivých výborech zastupitelstva Zlínského kraje. Některá vyjádření byla doručena na Krajský úřad Zlínského kraje již před zahájením zjišťovacího řízení. Dostupné náměty, vyjádření a připomínky, které byly během této doby doručeny zpracovateli hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí nebo na Krajský úřad Zlínského kraje, jsou v této kapitole zohledněny. „Oznámení“ i vlastní strategický dokument SRZK byly zveřejněny podle požadavku zákona č. 100/2001 Sb. na stanovených místech a byla k nim získána vyjádření závazných orgánů státní správy. Mimoto se mohla stát účastníkem posuzovacího procesu i veřejnost, popřípadě mohly být na základě studia zveřejněného oznámení podány podněty, námitky, připomínky či stížnosti dalších subjektů. Tato kapitola diskutuje vyjádření, která byla v zákonné lhůtě dodána na Krajský úřad Zlínského kraje a na Ministerstvo životního prostředí v rámci zjišťovacího řízení. Dalším informačním místem, kde byly dokumenty zveřejněny, jsou internetové stránky krajského úřadu Zlínského kraje. Na tomto místě byly vystaveny všechny dokumenty týkající se vzniku hodnocené koncepce nepřetržitě již od dubna 2009.

XIV.1. Vyjádření k „Oznámení“ SEA V průběhu zjišťovacího řízení dle zákona 100/2001 Sb. v platném znění a do doby zpracování hodnocení vlivů SRZK na životní prostředí byly doručeny zpracovateli následující materiály,


Str. 91 z 143


stanoviska, vyjádření a požadavky na hodnocení vlivů SRZK na životní prostředí v rámci procesu SEA. 1. MŽP Praha, 2009: Závěr zjišťovacího řízení Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020, č.j.5627/ENV/09, ze dne 26.1.2009 2. MŽP Praha, 2008: Vnitřní sdělení odboru zvláště chráněných částí přírody č.j. 93595/ENV/08 ze dne 22.12.2008 3. MŽP Praha, 2009a: Vnitřní sdělení odboru péče o krajinu č.j. 91987/ENV/08 ze dne 12.1.2009 4. MŽP Praha, 2008a: Vnitřní sdělení odboru ochrany ovzduší č.j. 91987/ENV/08 ze dne 17.12.2008 5. KÚ ZLK, 2009: Vyjádření k Oznámení koncepce Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020, č.j. KUZL 2114/2009 ze dne 12.1.2009 6. Městský úřad Uherské Hradiště, 2009: Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020 – Zjišťovací řízení. Souhrnné vyjádření odboru ŽP. Č.j. ŽP 103647/2008 ze dne 6.1.2009 7. Městský úřad Holešov, 2009: Vyjádření odboru životního prostředí ke koncepci Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020, č.j. ŽP/27619/2008/Šu ze dne 7.1.2009 8. Městský úřad Uherský Brod, 2009: Stanovisko k záměru Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020, č.j. OŽP/4146/08/So ze dne 7.1.2009 9. Městský úřad Bystřice pod Hostýnem, 2009: Souhrnné stanovisko dotčených orgánů odboru ŽP MěÚ Bystřice pod Hostýnem k zahájení zjišťovacího řízhení ke koncepci „Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020“, č.j. MUBPH 620/2009 ze dne 13.1.2009

Krajský úřad Zlínského kraje mimoto obdržel stanoviska následujících subjektů: 10. CHKO Bílé Karpaty, 2009: Vyjádření ke koncepci SRZK, č.j. 2548/BK/2008 ze dne 9.1.2009 11. ČIŽP, OI Brno, 2009: Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020, č.j. CIZP/47/IPP/0802364 002/08/BLV ze dne 5.1.2009 12. Obvodní báňský úřad v Ostravě, 2009: Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020, č.j. 11075/2008-630/Ing.Le/Mc ze dne 16.1.2009


Str. 92 z 143


13. Občanské sdružení Vizovické vrchy, 2009: Připomínka ke zveřejněnému Oznámení Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020, ze dne 13.1.2009

K jednotlivým materiálům je možno uvést: 1. MŽP Praha, 2009: Závěr zjišťovacího řízení Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020, č.j.5627/ENV/09, ze dne 26.1.2009, zahrnuje i dokumenty 2 – 4 (MŽP) Připomínky, náměty, požadavky: na základě zjišťovacího řízení dospěl orgán k závěru, že hodnocení SEA by měla zaměřit na následující aspekty: §

Vyhodnocení souladu SRZK s relevantními krajskými a celostátními koncepcemi, zejména koncepcemi ochrany přírody a krajiny.

§

Vyhodnocení, zda jsou z hlediska ochrany ovzduší reflektovány programové dokumenty Zlínského kraje, zejména aktualizovaný Krajský program zlepšování ovzduší Zlínského kraje a Územní energetická koncepce Zlínského kraje.

§

Vyhodnocení, jaké dopady může mít koncepce na zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, přírodní parky, územní systémy ekologické stability, zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů, zranitelné biotopy, biodiverzitu a krajinný ráz.

§

Vyhodnocení, zda je SRZK v souladu s plány péče o zvláště chráněná území, která leží nebo zasahují na území Zlínského kraje.

§

Porovnání a vyhodnocení navržených variant řešení ve vztahu k zájmům ochrany přírody a krajiny.

§

Vyhodnocení, zda a jak jsou v SRZK zohledněny principy ochrany ZPF, zejména ve vztahu k navazující územně plánovací činnosti a stavební, těžební a průmyslové činnosti a při geologickém průzkumu. Posoudit zpřístupňování zemědělské půdy v rámci pozemkových úprav sítí polních cest a možné problémy s erozí půdy.

§

Vyhodnocení, zda a jak jsou v SRZK zohledněny principy ochrany PUPFL, zejména se zaměřením na vhodné umísťování staveb, kompenzační opatření k minimalizaci negativních dopadů na les a převod dlouhodobě neobdělávaných zemědělských ploch na lesní pozemky, příp. dočasné využití těchto ploch při pěstování rychle rostoucích dřevin pro energetické účely.


Str. 93 z 143


§

Vyhodnocení, zda a jak je v SRZK zohledněna oblast vodního hospodářství Zlínského kraje s výhledem do roku 2020. Posouzení problematiky plošného znečišťování povrchových vod.

§

Vyhodnocení, zda a jak se SRZK zabývá problematikou nakládání s odpady, zejména ve vztahu k sedimentům z toků, kalem ČOV a biologicky rozložitelným komunálním odpadům.

§

Vyhodnocení, zda a jak bere SRZK v úvahu možnost modernizace zdrojů na tuhá paliva, případně podporu alternativních zdrojů vytápění. Přechod na centrální zásobování teplem může být, zvláště ve venkovských oblastech, komplikované jeho finanční a technickou náročností.

§

Vyhodnocení, zda a jak SRZK řeší sanace starých ekologických zátěží, zejména areál bývalé Loany, Holešov, areál MOPAS Holešov, areál bývalé STS Ludslavice, areál Aircraft Industries v Kunovicích a pozemek JMP v Uherském Hradišti.

§

Vyhodnocení, zda jsou u záměru vybudování rychlostní komunikace R49 navržena opatření pro zajištění dostatečné průchodnosti pro zvěř v návaznosti na migrační trasy živočichů.

§

Vyhodnocení, zda a jak SRZK řeší využití nerostného bohatství ve zjištěných ložiscích nerostných surovin stanovených dobývacími prostory a chráněnými ložiskovými územími.

§

Vyhodnocení, zda a jak SRZK řeší územní podmínky pro rozvoj rekreace šetrné k životnímu prostředí.

§

Vyhodnocení, zda SRZK navrhuje jako součást staveb realizaci doprovodné liniové zeleně, u výrobních objektů realizaci doprovodné zeleně izolační, a doprovodné zeleně a u nově navrhovaných ploch bydlení realizaci ploch veřejné zeleně.

§

Při stanovení kriterií pro výběr projektů maximálně zohlednit podporu ochrany přírody a krajiny, ochranu lidského zdraví a přednostní využívání brownfields.

§

Pro potřeby případného přeshraničního posuzování vyhodnotit jasným výrokem, zda území dotčené koncepcí bude zasahovat mimo území ČR.


Str. 94 z 143


§

Hodnocení bude obsahovat autorizované posouzení vlivů SRZK na evropsky významné lokality a ptačí oblasti zařazené do soustavy Natura 2000.

Stanovisko hodnotitelů SEA: §

Koncepce SRZK vychází z platných a schválených koncepcí celostátních a krajských, které byly do poloviny roku 2009 zpracovány. Tyto koncepce jsou zohledněny ve všech oblastech včetně ovzduší, ochrany přírody, odpadového hospodářství.

§

Koncepce SRZK je koncepcí se zvláštním postavením, je zpracována jako koncepce koordinující jednotlivé oborové dílčí koncepce a její měřítko odpovídá jejímu základnímu záměru. Stanovené cíle (pilíře) a jednotlivá opatření (úkoly) jsou formulována v obecné rovině a nenahrazují ani podrobná řešení a opatření jednotlivých dílčích oborových koncepcí (např. koncepce ochrany přírody a krajiny) ani opatření pro projektová řešení, která nejsou koncepcí SRZK předjímána ani omezována. Vztah formulace jednotlivých opatření a cílů SRZK k životnímu prostředí je vyhodnocen v příslušných tabulkách v příloze SEA. Konkrétní hodnocení vlivů na životní prostředí v konkrétních lokalitách bude provedeno až se znalostí projektových záměrů jako součást jejich předprojektového hodnocení, případně jako součást projektové EIA, pokud budou naplněny požadavky zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

§

Požadavek vyhodnocení vlivů koncepce na systém Natura 2000 byl splněn, podrobnější informace jsou uvedeny ve stanoviscích a vyjádření dotčených subjektů.

§

Problematika odpadového hospodářství ani vodního hospodářství není v SRZK stanovena jako hlavní priorita. Zaměření projektů podporovaných SRZK však musí respektovat Program odpadového hospodářství Zlínského kraje a vodohospodářské koncepce kraje a povodí jednotlivých toků. Tato oblast zahrnuje i problematiku vodní eroze.

§

Vztah k plánům péče o CHKO Beskydy a Bílé Karpaty není v SRZK samostatně řešen, konkrétní projekty však musí být v souladu s těmito dokumenty a budou procházet předprojektovým hodnocením, které tuto problematiku zahrnuje.

§

Ochrana ZPF ani PUPFL

není postavena v SRZK jako hlavní priorita.

V předprojektovém hodnocení však je tato oblast zohledněna.


Str. 95 z 143


§

Oživení brownfields a sanace starých ekologických zátěží jsou postaveny v koncepci SRZK mezi úkoly a opatření. Konkrétní projekty budou respektovat i stanovené dobývací prostory a chráněná ložisková území. Jejich vymezení je uvedeno v příloze 1 a příloze 2 SEA.

§

Výstavba průchodů pro zvěř, parametry ochranné, liniové a veřejné zeleně nejsou v koncepci SRZK vzhledem k jejímu zaměření a celokrajskému měřítku zohledněny, koncepčně jsou však tato opatření požadována a budou konkrétně řešena při projednání a posouzení konkrétních navržených projektů.

§

Přeshraniční hodnocení koncepce je provedeno v příslušné kapitole SEA, významné vlivy realizace koncepce SRZK mimo území ČR byly vyloučeny.

§

Posouzení potenciálních vlivů na veřejné zdraví koncepce řeší jako podporu projektů zaměřených do této oblasti. Případné vlivy se mohou projevit v důsledku realizace jednotlivých projektů jako lokální zhoršení životních podmínek pro obyvatele, případně zlepšení podmínek pro veřejné zdraví v oblasti životního prostředí i sociálního klimatu v závislosti na charakteru jednotlivých projektů. Těžiště ochrany v této oblasti spočívá v posouzení celkových očekávaných přínosů a rizik – tedy v řízení zdravotních rizik, které je v kompetenci orgánu ochrany veřejného zdraví, případně může být pro vybrané konkrétní projekty provedeno hodnocení jejich vlivů na veřejné zdraví pomocí metodika HRA.

§

Ke kumulaci vlivu na životní prostředí realizací vlastní koncepcí SRZK nedochází, neboť tato koncepce má především funkci stanovení vrcholných priorit rozvoje Zlínského kraje a funkci koordinace a integrace činností v jednotlivých částech Zlínského kraje.

2. KÚ ZLK, 2009: Vyjádření k Oznámení koncepce Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020, č.j. KUZL 2114/2009 ze dne 12.1.2009 Připomínky, náměty, požadavky: požaduje pro zpracování navazující územně plánovací činnosti respektovat požadavky ochrany ZPF a PUPFL. Stanovisko hodnotitelů SEA: programový dokument SRZK je zaměřen na směry celkového rozvoje kraje, péče o ZPF a PUPFL bude řešena na úrovni jednotlivých konkrétních projektů. Projekty podporované SRZK budou posouzeny z pohledu očekávaných vlivů na životní


Str. 96 z 143


prostředí a veřejné zdraví a při tomto hodnocení bude proveden i odhad jejich vlivů na ZPF a PUPFL.

3. Městský úřad Uherské Hradiště, 2009: Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020 – Zjišťovací řízení. Souhrnné vyjádření odboru ŽP. Č.j. ŽP 103647/2008 ze dne 6.1.2009 Připomínky, náměty, požadavky: K SRZK nemá zásadní připomínky, požaduje však, aby hodnocení SEA zohlednilo oblast vodního hospodářství a oblast ochrany lesa. Stanovisko hodnotitelů SEA: Hodnocení vlivu konkrétního projektu na vodohospodářskou a lesohospodářskou situaci dotčeného území není možno řešit na úrovni koncepce, požadavky na soulad projektů a činností v rámci SRZK s uvedenými směry je potřebné zajistit při environmentálním hodnocení před jejich schválením po formulaci konkrétního rozsahu jednotlivých projektů.

4. Městský úřad Holešov, 2009: Vyjádření odboru životního prostředí ke koncepci Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020, č.j. ŽP/27619/2008/Šu ze dne 7.1.2009 Připomínky, náměty, požadavky: Požaduje zaměřit se na ochranu půd před vodní erozí a důsledky přívalových srážek a celkově zvažovat investorskou činnost na zemědělských pozemcích. Stanovisko hodnotitelů SEA: Jedná se o požadavky v oblasti ochrany vod, využití brownfields sanaci starých ekologických zátěží, požaduje se stanovení regulativů zeleně. Uvedené požadavky jsou v koncepci SRZK detailně zohledněny a počítá se s praktickou činností v požadovaných oblastech až v souvislosti s přípravou jednotlivých konkrétních projektů. Požadavky na soulad projektů a činností v rámci SRZK s uvedenými směry je potřebné zajistit při environmentální hodnocení před jejich schválením.

5. Městský úřad Uherský Brod, 2009: Stanovisko k záměru Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020, č.j. OŽP/4146/08/So ze dne 7.1.2009 Připomínky, náměty, požadavky: jsou zaměřeny do oblasti odpadového hospodářství, oblasti ochrany ovzduší a ochrany přírody a krajiny.


Str. 97 z 143


Stanovisko hodnotitelů SEA: SRZK nemá za úkol nahrazovat program odpadového hospodářství Zlínského kraje a nemůže stanovovat prognózy budoucího nakládání s odpady. U ochrany ovzduší není účelem koncepce SRZK nahrazovat energetickou koncepci a může ovlivnit způsob vytápění na některých lokalitách pouze koordinací jednotlivých odborných dílčích koncepčních materiálů. Ochrana přírody a krajinného rázu nemůže být řešena plošně na úrovni celokrajského dokumentu, tato problematika bude stejně jako problematika ovzduší a odpadů hodnocena při předprojektovém posuzování zaměřeném na oblast životního prostředí.

6. Městský úřad Bystřice pod Hostýnem, 2009: Souhrnné stanovisko dotčených orgánů odboru ŽP MěÚ Bystřice pod Hostýnem k zahájení zjišťovacího řízhení ke koncepci „Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020“, č.j. MUBPH 620/2009 ze dne 13.1.2009 Připomínky, náměty, požadavky: požaduje se zaměřit na ochranu ZPF a zpřístupňování zemědělské půdy v rámci pozemkových úprav sítí polních cest, hodnotit problémy eroze půdy vlivem použitých plodin. V oblasti ochrany přírody požaduje vyhodnocení i mimo zvláště chráněná území a předmětů ochrany soustavy Natura 2000. Stanovisko hodnotitelů SEA: jednotlivé projekty budou posuzovány v rámci jejich předprojektové přípravy i z hlediska jejich vlivů na uvedené oblasti, které není možno hodnotit plošně v rámci celokrajského koncepčního dokumentu bez znalosti konkrétních projektů, které budou působit především lokálně.

7. CHKO Bílé Karpaty, 2009: Vyjádření ke koncepci SRZK, č.j. 2548/BK/2008 ze dne 9.1.2009 Připomínky, náměty, požadavky: požaduje vyhodnocení variant řešení koncepce SRZK na biodiverzitu, chráněné druhy rostlin a živočichů i krajinný ráz. Nevyloučila vliv koncepce na soustavu Natura 2000. Stanovisko hodnotitelů SEA: požadavky na variantní řešení nebylo možno zohlednit, neboť po diskusích v rámci přípravného řízení, které zahrnulo i problematiku životního prostředí, byla koncepce SRZK předložena již v jediné variantě. Vlivy na požadované oblasti nemůže řešit bez znalosti konkrétních projektů, jejich hodnocení bude provedeno v rámci předprojektové přípravy a posuzování konkrétních projektů, případně v rámci hodnocení projektové EIA,


Str. 98 z 143


pokud některé projekty naplní požadavky zákona 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Hodnocení vlivu koncepce SRZK na předměty ochrany soustavy Natura 2000 bylo zajištěno autorizovanou osobou.

8. ČIŽP,

OI

Brno,

2009:

Strategie

rozvoje

Zlínského

kraje

2008

–

2020,

č.j.CIZP/47/IPP/0802364 002/08/BLV ze dne 5.1.2009 Připomínky, náměty, požadavky: požaduje předprojektové posouzení konkrétních záměrů s důrazem na oblasti ochrany lesa. Stanovisko hodnotitelů SEA: předprojektové hodnocení zahrnuje vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví podle navrženého formuláře, požadavek je zohledněn.

9. Obvodní báňský úřad v Ostravě, 2009: Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020, č.j. 11075/2008-630/Ing.Le/Mc ze dne 16.1.2009 Připomínky, náměty, požadavky: požaduje zapracovat do SRZK oblast využití nerostných surovin ve zjištěných ložiscích stanovených dobývacími prostory a chráněnými ložiskovými územími. Stanovisko hodnotitelů SEA: požadavek bude respektován a projekty navržené pro SRZK budou tento požadavek respektovat. Seznam dobývacích prostorů je přílohou č. 1 tohoto dokumentu.

10. Občanské sdružení Vizovické vrchy, 2009: Připomínka ke zveřejněnému Oznámení Strategie rozvoje Zlínského kraje 2008 – 2020, ze dne 13.1.2009 Připomínky, náměty, požadavky: zpochybňuje potřebu budování R49 na Slovensko jako zbytečnou investici, požaduje rozvoje šetrné turistiky a diverzifikaci dřevozpracujícího průmyslu a vyhodnotit dopad koncepce na krajinný ráz, celistvost území, požaduje restrukturalizaci ekonomiky, rozvoj ekologických forem dopravy, a eliminovat bariérový efekt silnic vyšší třídy a zajistit průchodnost krajiny pro velké savce. Stanovisko hodnotitelů SEA: připomínky jsou legitimní, ale pro směry komplexního rozvoje Zlínského kraje nejsou zásadní, neboť spadají do působnosti jednotlivých dílčích koncepcí (například koncepce rozvoje dopravy, koncepce ochrany přírody a krajiny a další). Hodnocení


Str. 99 z 143


jednotlivých projektů bude provedeno konkrétně, na základě znalosti jejich parametrů, v rámci jejich předprojektového posuzování a přípravy s využitím navrženého formuláře.

XIV.2. Vyjádření ke koncepčnímu materiálu (vlastní strategii) K vlastnímu koncepčnímu materiálu SRZK nebyla v době zpracování posouzení vlivů tohoto strategického materiálu v období leden – červen 2009 doručena žádná připomínka ani podnět, který by byl směřován k oblasti životního prostředí a veřejnému zdraví a riziku jeho ovlivnění v důsledku realizace SRZK.

XV. Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci. Strategický dokument SRZK je postaven jako strategie rozvoje kvality života obyvatel Zlínského kraje z komplexního pohledu. Kvalita životního prostředí je významným prvkem, který ovlivňuje kvalitu života obyvatel metropolitních měst, spádových obcí i venkova. Proto si SRZK klade za cíl posílit kvalitativně jednotlivé součásti životního prostředí obyvatel jak v prostředí velkých měst i v prostředí venkovských sídel a mimo ně (ve volné krajině a v extravilánu). Pohled na rozvoj Zlínského kraje je však komplexní a SRZK zahrnuje i oblasti, které jsou potřebné pro zajištění chodu společnosti, především po ekonomické a sociální stránce s hlavním cílem který je formulován ve formě vize. Jedním z hlavních kriterií pro výběr rozvojových projektů je proto míra naplnění hlavních ukazatelů, které tato vize obsahuje – vyrovnání tempa rozvoje Zlínského kraje v porovnání s jinými regiony ČR, zajištění trvale udržitelného rozvoje Zlínského kraje a zvýšení jeho atraktivity pro obyvatele i návštěvníky a v neposlední míře využití krajinného a lidského potenciálu Zlínského kraje pro rozvoj investic včetně zahraničních investorů ze zemí EU i mimo tento prostor. Součástí kvality života je i sociální zázemí, možnost vzdělávání a kulturního vyžití a odpovídající infrastruktura obcí, která zajistí atraktivitu prostředí Zlínského kraje především


Str. 100 z 143


pro mladou generaci, zpomalí tak proces stárnutí a vylidňování Zlínského kraje a zmírní současnou emigraci především kvalifikovaných mladých lidí z regionu.

XV.1. Závěr posouzení strategického záměru z hlediska očekávaných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví Strategický záměr SRZK je svou povahou zaměřen na podporu prvků trvale udržitelného rozvoje v celém regionu Zlínského kraje a ve všech oblastech života obyvatel – v oblasti ekonomické, sociální, rozvoje lidských zdrojů, rozvoje sídel i rozvoje ekonomické základny kraje. Neméně důležitá je oblast rozvoje infrastruktury a dostupnosti služeb v regionálních centrech i malých sídlech a na venkově, zajištění podmínek pro vstup zahraničních investorů a využití národních i evropských podpůrných fondů domácími i zahraničními subjekty pro realizaci rozvojových záměrů na území Zlínského kraje. Zároveň však je nutno zajistit, aby zůstal zachován charakter životního prostředí a krajinného rázu Zlínského kraje a rozvíjel se potenciál krajiny, který je v některých částech Zlínského kraje z celostátního i evropského hlediska vysoký. Úkolem SRZK je integrace ostatních rozvojových koncepcí a stanovení nejvyšších rozvojových priorit z hlediska celospolečenské potřeby. Významnou součástí SRZK je formulace cílů environmentálních, podle nichž budou podporovány projekty ochrany složek životního prostředí, projekty ekologicky šetrného hospodaření v krajině s podporou environmentálně přátelských průmyslových technologií a ekologických forem zemědělské činnosti i dopravy, rozšiřování stabilních krajinotvorných prvků a ochranou zvláště chráněných území i ekologicky únosných forem cestovního ruchu. Pro zajištění environmentální přijatelnosti jednotlivých projektů jsou již v základním strategickém dokumentu formulovány cíle ochrany a zlepšování životního prostředí v souladu se současným stupněm poznání v oblasti zachování produkčního i obytného a ekologického potenciálu krajiny při jejím multifunkčním využívání pro bydlení, rekreaci, ekonomickou a samočistící funkci i funkci pro poskytování neobnovitelných přírodních zdrojů.

Kriteria pro posouzení jednotlivých konkrétních projektů SRZK jsou zaměřena tak, aby byla složka ochrany a tvorby životního prostředí posouzena již v době prvotního posouzení


Str. 101 z 143


rozvojových projektů. Tato kriteria jsou dle návrhu tohoto posouzení doplněna o speciální environmentální posouzení projektu. Ty rozvojové projekty, které naplní požadavky přílohy č. 1. zákona č. 100/2001 Sb., budou posuzovány procesem EIA samostatně (jako projektová EIA). Z celkového pohledu očekávaných rizik se realizace SRZK jeví jako přínosná a při dodržení navržených opatření pro hodnocení jednotlivých rozvojových projektů jsou rizika jejich realizace pro životní prostředí minimální. Také očekávané vlivy na veřejné zdraví nedefinují žádnou oblast SRZK, která by systémově zakládala negativní vlivy na veřejné zdraví bez možnosti jejich prevence. Strategický dokument SRZK je z hlediska jeho pravděpodobných očekávaných vlivů na životní prostředí akceptovatelný v navržené podobě, požadavek na změnu formulace opatření byl vznesen pouze při hodnocení potenciálního vlivu SRZK na soustavu Natura 2000 a tento požadavek byl beze zbytku zpracovateli a zadavateli koncepce akceptován.


Str. 102 z 143


XV.2. Návrh stanoviska ke koncepci. STANOVISKO

Ministerstva životního prostředí

podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.,

k návrhu koncepce

Strategie rozvoje Zlínského kraje v období 2008 - 2020 Dále pouze SRZK

verze červen 2009

Předkladatel koncepce:

Zlínský kraj, Krajský úřad Zlínského kraje

Zpracovatel posouzení:

RNDr. Alexander Skácel, CSc. (osvědčení odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí č.j. 3869/625/OPV/93, vydáno 29.3.1994)

RNDr. Vladimír Suk, Ostrava Ing. Ivo Machar (autorizace č.j. 630/347/05 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) Autorský tým – Petr Zahradník a Jan Jedlička


Str. 103 z 143


Průběh posuzování: Oznámení koncepce, zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“), bylo Ministerstvu životního prostředí předloženo dne 15.12.2008. Zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 23.12.2008 zveřejněním oznámení koncepce v Informačním systému SEA a rozesláním oznámení koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Zjišťovací řízení bylo ukončeno dne 26.1.2009 vydáním závěru zjišťovacího řízení. Dne 15.9.2009 proběhlo na Krajském úřadu Zlínského kraje ve Zlíně veřejné projednání návrhu koncepčního materiálu SRZK. Návrh koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí, zpracovaného v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., byl Ministerstvu životního prostředí předložen dne 20.8.2009 a po kontrole náležitostí byl dne 24. 8. 2009 zveřejněn v Informačním systému SEA a rozeslán dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Veřejné projednání koncepčního materiálu SRZK včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí se konalo dne 21.9. 2009 od 13 hodin na Krajském úřadu ve Zlíně. Zápis z veřejného projednání obdrželo Ministerstvo životního prostředí dne 25. 9. 2009.

Stručný popis koncepce: Koncepční dokument SRZK představuje mezi koncepčními materiály rozvoje Zlínského kraje zvláštní postavení. Je to strategický dokument, který sdružuje dílčí hlediska formulovaná v jednotlivých rozvojových koncepčních materiálech přijatých pro Zlínský kraj. Vymezením rozsahu strategického dokumentu byl přijat cíl pro budoucí stav Zlínského kraje k roku 2020 „Zlínský kraj – region s moderní prosperující ekonomikou s rostoucí životní úrovní a vysokou zaměstnaností, atraktivní pro obyvatele, investory i návštěvníky“. Koncepční materiál SRZK jako zastřešující základní rozvojový dokument zahrnuje plošně celé území Zlínského kraje a věcně pokrývá podstatnou část aktivit, které budou realizovány v oblasti investiční výstavby, rozvoje průmyslu, zemědělství, podnikání i vzdělávání v podmínkách Zlínského kraje, rozvoje společenského života, informační základny v kraji i potřebné infrastruktury na úrovni obcí i z pohledu potřeb celého kraje. Oblast rozvoje se promítá do čtyř hlavních rozvojových směrů – pilířů: - Konkurenceschopná ekonomika - Úspěšná společnost - Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova - Atraktivní region Přímé ovlivnění složek životního prostředí se projeví především jako potenciální důsledek realizace konkrétních projektů. Směry rozvoje ZLK jsou propojeny horizontálními tématy: § Efektivní výkon veřejné správy §


§


§


§

Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP)

§

Urbánní dimenze


Str. 104 z 143


Oblasti potenciálních přímých vstupů do krajiny a složky životního prostředí nejsou v SRZK přímo definovány, mohou se však projevit jako průvodní jev realizace rozvojových záměrů především dvou pilířů rozvoje Zlínského kraje – Konkurenceschopná ekonomika a – Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova. Tyto oblasti jsou do značné míry pokryty schválenými dílčími koncepcemi Zlínského kraje. Strategický dokument SRZK ani založení již přijatých koncepčních materiálů, se kterými je SRZK v souladu, nezjistilo systémově založené postupy, ohrožující životní prostředí a veřejné zdraví. Požadavky na environmentální prioritní přístup při realizaci projektů v navržených pilířích rozvoje Zlínského kraje v období 2008 – 2020 jsou formulovány v jejich cílech pro jednotlivá opatření a jsou zahrnuty i do hodnotících a monitorovacích ukazatelů pro jednotlivé konkrétní projekty, které budou posuzovány v rámci uvedených koncepčních materiálů.

Stručný popis posouzení: Posouzení vlivů SRZK na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem a zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. Posuzování bylo prováděno po zpracování koncepce, která byla podrobena veřejnému projednání. K posouzení byla využita metoda referenčních cílů, tj. porovnávání možného vlivu specifických cílů SRZK na stanovené referenční cíle ochrany životního prostředí. Vyhodnocení vychází z analýzy SWOT a míry zohlednění cílů ochrany životního prostředí při činnostech, které předpokládá SRZK v oblasti vstupů do krajiny, v oblasti ochrany složek životního prostředí, v oblasti vlivů na ekonomické prostředí kraje i v oblasti očekávaných sociálních důsledků realizace strategického materiálu, především rozvojem infrastruktury a lidských zdrojů. Jednotlivé koncepční směry a opatření byly posouzeny pomocí metody referenčních cílů politiky životního prostředí vydané MŽP ČR. Tabelární forma matice předpokládaných vlivů nezjistila významné očekávané negativní nebo limitující působení některého navrženého opatření z pohledu ochrany životního prostředí. SRZK byl rovněž vyhodnocen dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a to z hlediska důsledků na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a stav jejich ochrany z uvedených hledisek dle § 45h zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Tato část posouzení formulovala požadavky na úpravu vybraných části SRZK, které byly zpracovateli koncepce beze zbytku přijaty. Závěry posouzení: Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán podle § 21 zákona č. 100/2001 Sb., na základě návrhu koncepce, zpracovaného posouzení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., včetně vyhodnocení koncepce dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vyjádření dotčených orgánů státní správy, dotčených územně samosprávných celků a veřejnosti a výsledků veřejného projednání vydává:


Str. 105 z 143


SOUHLASNÉ STANOVISKO ke koncepci

Strategie rozvoje Zlínského kraje v období 2008 - 2020 verze červen 2009

za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska (část A).

Realizace koncepce SRZK nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska (část B).

A. Podmínky souhlasného stanoviska:

1) Při realizaci SRZK budou respektovány podmínky, stanovené vyhodnocením vlivů Opatření SRZK na životní prostředí. 2) Budou konzultovány s pracovníky odborného orgánu ochrany životního prostředí, především ochrany přírody, obecních úřadů s rozšířenou působností a CHKO Beskydy a Bílé Karpaty přijatelné limity změny krajinného rázu pro jednotlivé fáze řešení projektů 3) Navazující strategické dokumenty SRZK, především jednotlivé dílčí koncepce rozvoje Zlínského kraje, zohlední environmentální požadavky související s realizací rozvojových směrů řešených v rámci SRZK a budou plně respektovat platné celostátní koncepční materiály z oblasti životního prostředí, zejména Státní politiku životního prostředí ČR, Integrovaný národní program snižování emisí v ČR, Plán odpadového hospodářství ČR, Strategii biologické rozmanitosti ČR a další. 4) V rámci realizace SRZK bude přijímání projektů v rámci jednotlivých rozvojových směrů a priorit respektovat aktuální vývoj národní i evropské legislativy


Str. 106 z 143


5) Předkladatel koncepce zveřejní na svých internetových stránkách vyhodnocení došlých vyjádření a připomínek z veřejného projednání, a to jak ke koncepci, tak i k jejímu posouzení.

B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000: 1) Každé opatření, navržené v SRZK, bude realizováno s respektováním ochrany území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000. 2) Po úpravě textu koncepce SRZK (viz text autorizovaného hodnocení) bez dalších podmínek.

Ministerstvo životního prostředí dále předpokládá, že řídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého řešení co nejširší publicitu a informování veřejnosti. ------------------------------

Datum zpracování hodnocení:

25.07.2009

Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele posudku a osob, které se podílely na zpracování posudku:


Podpis zpracovatele hodnocení:

_______________________

Autorizace ke zpracování hodnocení:

č.j. 3869/625/OPV/93, vydáno 29.3.1994

oprávnění podle zákona 100/2001 Sb.


Str. 107 z 143


XVI. Přílohy 1. Seznam lokalit, ve kterých je nutno vyžádat pro jejich vyznačení do ÚPD v souvislosti s realizací SRZK Obvodní Báňský úřad v Brně 2. Seznam lokalit v Zlínském kraji postižených starou ekologickou zátěží 3. Přehled jednotlivých pilířů, úkolů a opatření koncepce SRZK 4. Hodnocení jednotlivých směrů a opatření ve vztahu k životnímu prostředí a veřejnému zdraví – tabulková část 5. Doklad o autorizaci zpracovatele posudku EIA a oprávnění pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví


Str. 108 z 143


Příloha č. 1: Seznam lokalit, ve kterých je nutno vyžádat pro jejich vyznačení do ÚPD v souvislosti s realizací SRZK Obvodní Báňský úřad v Brně


Str. 109 z 143


Příloha č. 2: Seznam lokalit v Zlínském kraji, postižených starou ekologickou zátěží (zdroj http://www.kr-zlinsky.cz/lstDoc.aspx?nid=7799): Aircraft Industries, a.s. Kunovice (LET Kunovice) , - okres Vsetín Bánov - "Za dvorem" , Bánov - okres Uherské Hradiště Barum Continental spol. s r.o. - Otrokovice , Otrokovice - okres Zlín Bojkovice - Na Vranovy Žleby , Bojkovice - okres Uherské Hradiště Boršice u Blatnice , Boršice u Blatnice - okres Uherské Hradiště Boršice u Buchlovic , Boršice - okres Uherské Hradiště Břest , Břest - okres Kroměříž Buchlovice - skládka Křižné cesty , Buchlovice - okres Uherské Hradiště Bylnice - Cihelna , Bylnice - okres Zlín Bylnice - Hluboče , Bylnice - okres Zlín Bylnice- skládka JMDZ , Bylnice - okres Zlín Bystřice pod Hostýnem - Cihelna I,II , Bystřice pod Hostýnem - okres Kroměříž Bystřička - Řehořov , Bystřička - okres Vsetín COLORLAK a.s., Staré Město , Staré Město - okres Uherské Hradiště Červenka , Vsetín - okres Vsetín Česká Zbrojovka Uh.Brod , Uherský Brod - okres Uherské Hradiště DEZA a.s. - Valašské Meziříčí , Valašské Meziříčí - okres Vsetín Dolní Němčí - Nad hájkem , Dolní Němčí - okres Uherské Hradiště Držková - Pod vlekem , Držková - okres Zlín Francova Lhota - Kožovo , Francova Lhota - okres Vsetín Fryšták - Žabárna , Fryšták - okres Zlín GROZ-BECKERT CZECH s.r.o. - Valašské Klobouky , Valašské Klobouky - okres Zlín Hanhart Morkovice s.r.o. , Morkovice - okres Kroměříž Hluk - Cihelna , Hluk - okres Uherské Hradiště Holešov - U Žop , Žopy - okres Kroměříž Hostišová - Lom , Hostišová - okres Zlín Hostišová - U letiště , Hostišová - okres Zlín Hošťálková , Hošťálková - okres Vsetín Hrachovec - Hliník , Hrachovec - okres Vsetín Hulín - Padělky , Hulín - okres Kroměříž Hvozdná - Vršek , Hvozdná - okres Zlín CHČaP Uh. Brod , Uherský Brod - okres Uherské Hradiště Choryně, Hrušová 1. černá skládka , Choryně - okres Vsetín


Str. 110 z 143


Choryně, Hrušová 2. černá skládka , Choryně - okres Vsetín Choryně, Hrušová 3. černá skládka , Choryně - okres Vsetín Chropyně - Smeťák , Chropyně - okres Kroměříž Jablůnka , Jablůnka - okres Vsetín Javořice a.s., Ptení (JMDZ a.s.) - Bystřice pod Hostýnem , Bystřice pod Hostýnem okres Kroměříž Jihomoravská plynárenská, a.s - Kroměříž , Kroměříž - okres Kroměříž Jihomoravská plynárenská, a.s. - Uherské Hradiště , Uherské Hradiště - okres Uherské Hradiště Kateřinice , Kateřinice - okres Vsetín Klečůvka , Klečůvka - okres Zlín Koryčany - Liští , Koryčany - okres Kroměříž Kostelec u Holešova - Vymětalova debřa , Kostelec u Holešova - okres Kroměříž Kotojedy - Skládka Magneton Kotojedy , Kotojedy - okres Kroměříž Kroměříž - Horní zahrady, Chropyňská ulice , Kroměříž - okres Kroměříž Kromexim Kroměříž, a.s. , Kroměříž - okres Kroměříž Kunovice - Oběšenec , Kunovice - okres Vsetín Kurovice - Kurovický les , Kurovice - okres Kroměříž Lechotice - Hrabí , Kroměříž - okres Kroměříž Lhota u Zlína , Lhota - okres Zlín Litenčice - Nový Dvůr Marie , Litenčice - okres Kroměříž Lochy Kvasice - Nová Dědina , Kvasice - okres Kroměříž Louky nad Dřevnicí - Padělky , Louky - okres Zlín Ludkovice - Úvozová cesta , Ludkovice - okres Zlín Ludslavice - Kameňák , Ludslavice - okres Kroměříž Luhačovice - Losky , Luhačovice - okres Zlín Lutopecny - Cihelna , Lutopecny - okres Kroměříž Magneton a.s. - Valašské Klobouky , Valašské Klobouky - okres Zlín Magneton Kroměříž , Kroměříž - okres Kroměříž Machová - Boří , Machová - okres Zlín Malá Bystřice , Malá Bystřice - okres Vsetín Mirošov u Val. Klobouk , Mirošov - okres Zlín Mladcová - skládka popílku , Zlín - okres Zlín Mladcová - Suchý důl , Mladcová - okres Zlín MOPAS a.s., Holešov , Holešov - okres Kroměříž Morkovice - Cihelna , Morkovice - okres Kroměříž Mysločovice - Za školou , Mysločovice - okres Zlín Napajedla - Zemník , Napajedla - okres Zlín


Str. 111 z 143


Neubuz - Bílá Hlína , Neubuz - okres Zlín Nový Hrozenkov - Lušová , Nový Hrozenkov - okres Vsetín Ořechov - Jarošovy , Ořechov - okres Uherské Hradiště Otrokovice,Tečovice - Kamenec Rokytí , Tečovice - okres Zlín Pilana Tools , spol. s r.o., Zborovice , Zborovice - okres Kroměříž Pilana Tools, a.s., Hulín , Hulín - okres Kroměříž Plastika a.s., Kroměříž , Kroměříž - okres Kroměříž Podhradní Lhota - Šraňky , Podhradní Lhota - okres Kroměříž Police - Cimbál , Police - okres Vsetín Pozděchov , Pozděchov - okres Vsetín Pravčice - Hliník , Pravčice - okres Kroměříž Prusinovice - Ovčí debřa , Prusinovice - okres Kroměříž Příluky - ČSPHM , Zlín - okres Zlín Rataje u Kroměříže - Havlák , Rataje - okres Kroměříž Rožnov pod Radhoštěm - Tylovice , Rožnov pod Radhoštěm - okres Vsetín Rožnov pod Radhoštěm, Kozák-Palkovňa , Rožnov pod Radhoštěm - okres Vsetín SAMOHÝL MB a.s. - budova č.91 Svit Zlín , Zlín - okres Zlín SANDRIK - MEZ Vsetín s.p. , Vsetín - okres Vsetín Sazovice - Mesla , Sazovice - okres Zlín Seninka , Seninka - okres Vsetín Skaštice - Cihelna , Skaštice - okres Kroměříž Slavičín - Divnice - MOEX, rýhy , Divnice - okres Zlín Slavičín - Divnice - skládka galvanických kalů , Divnice - okres Zlín Slavičín - Radašovy , Slavičín - okres Zlín Slévárna Vsetín, spol. s r.o. , Vsetín - okres Vsetín Spytihněv - Za Moravou , Spytihněv - okres Zlín Strání - Jahodná , Strání - okres Uherské Hradiště Stříbrnice u Uh.Hradiště - Podsadová , Stříbrnice - okres Uherské Hradiště Střítež nad Bečvou, černá skládka , Střítež nad Bečvou - okres Vsetín STS divize 004 Ludslavice u Holešova , Ludslavice - okres Kroměříž STS Otrokovice , Otrokovice - okres Zlín TES Vsetín, s.r.o. , Vsetín - okres Vsetín TESLA TELEVISION, a.s., Rožnov pod Radhoštěm , Rožnov pod Radhoštěm - okres Vsetín Těšnovice - Hvězda , Těšnovice - okres Kroměříž TOMA a.s. - Otrokovice , Otrokovice - okres Zlín Uherský Brod - Katovka , Uherský Brod - okres Uherské Hradiště


Str. 112 z 143


Uhřice u Kroměříže - Pískovna , Uhřice - okres Kroměříž Újezd u Val. Klobouk - Hrabůvky , Újezd - okres Zlín Valašské Klobouky - Březina , Valašské Klobouky - okres Zlín Valašské Meziříčí - Krhová , Valašské Meziříčí - okres Vsetín Valašské Meziříčí - Vichury , Valašské Meziříčí - okres Vsetín Vážany u Kroměříže - Hliniště cihelny Vážany - stará cihelna , Vážany - okres Kroměříž Velké Karlovice , Velké Karlovice - okres Vsetín Velký Ořechov - Padělky , Velký Ořechov - okres Zlín Věžky - Úlehla , Věžky - okres Kroměříž VISTEON - Autopal, s.r.o. Hluk , Hluk - okres Uherské Hradiště Vlčí doly 1,2,3 , Vlčí Doly - okres Kroměříž Zašová , Zašová - okres Vsetín Zborovice - Srnovská zmola , Zborovice - okres Kroměříž Zbrojovka Vsetín - nástroje a.s. , Vsetín - okres Vsetín Zdislavice - Hliník , Zdislavice - okres Kroměříž Zdounky - Světlá , Zdounky - okres Kroměříž ZEVETA Bojkovice, a. s. , Bojkovice - okres Uherské Hradiště Zubří - Březovec , Zubří - okres Vsetín Zubří - Hamra , Zubří - okres Vsetín Žeranovice - Hrádek , Žeranovice - okres Kroměříž

Příloha č. 3: Přehled jednotlivých pilířů, úkolů a opatření koncepce SRZK Pilíř 1 – Konkurenceschopná ekonomika Tab. 1a: Přehled cílů, úkolů a možných opatření v Konkurenceschopné ekonomice

Cíle

Úkoly

(čeho chceme dosáhnout)

(dílčí milníky k dosažení Cílů)

1.1. Zvýšit konkurenceschopnost aplikací výsledků výzkumu a vývoje a inovačními projekty

1.1.1. Propojit regionální firmy s institucemi výzkumu a vývoje (VaV) 1.1.2. Dále rozvíjet podpůrnou infrastrukturu pro podporu inovací a podnikání 1.1.3. Zajistit větší integraci a spolupráci existujících institucí podporujících inovace a podnikání 1.1.4. Stimulovat inovační aktivity podnikatelů

Zásobník možných opatření*) (jak to chceme udělat) 1.1.1a. Ustavení nového orgánu pro koordinaci součinnosti VaV institucí a podnikatelů 1.1.1b. Zvyšování intersektorální mobility 1.1.2a. Budování a rozvoj inovačního zázemí 1.1.2b. Budování a rozvoj výzkumného a vývojového zázemí

1.1.3a. Vytvoření sítě kvalifikovaných poradenských služeb pro inovační poradenství 1.1.3b. Pravidelně aktualizovaná Regionální inovační strategie 1.1.4a. Zvyšování informovanosti podnikatelů 1.1.4b. Výchova a činnost „inovačních praktiků“ 1.1.4c. Aktivity pro zapojení firem do mezinárodních projektů v oblasti inovací výrobu 1.2.1a. Cílené oslovování a lákání žádoucích typů investorů

1.2. Posílit význam sektoru služeb 1.2.1. Do SPZ Holešov lákat s vysokou přidanou hodnotou a služby v regionální ekonomice 1.2.2. Podporovat prodeje služeb a know- 1.2.2a. Informační a marketingová podpora how za hranice regionu 1.2.3. Podporovat kinematografii a sektory 1.2.3a. Investiční pobídky pro žádoucí typy investorů zábavy a kreativity 1.3. Posílit roli malých a středních 1.3.1. Zlepšit přístup k financím pro 1.3.1a. Spolupráce se sítěmi business angels 1.3.1b. Spolupráce se sítěmi rizikového kapitálu podniků začínající podnikatele 1.3.1c. Speciální úvěrové a garanční facility


Str. 114 z 143


1.4. Dominantní průmyslové sektory udrží svoji konkurenceschopnost

1.3.1d. Speciální facility rizikového kapitálu 1.3.2. Zlepšit nefinanční podmínky 1.3.2a. Usnadnění MSP napojit se do obchodních a odbytových linií 1.3.2b. Asistence v oblasti marketingu podnikání MSP 1.3.2c. Zajištění kvalitního a přehledného přístupu k informacím 1.3.2d. Asistence ve schopnosti lobbovat a prosadit svůj názor 1.4.1. Efektivně naplnit strategickou 1.4.1a. Cílené oslovování a lákání perspektivních průmyslových firem

průmyslovou zónu Holešov 1.4.2. Podpořit zvýšení exportní výkonnosti 1.4.2a. Založení speciální podpůrné instituce průmyslových firem v regionu 1.4.3. Podpořit zvýšení kapitálové expanze 1.4.3a. Založení speciální podpůrné instituce firem v regionu mimo území kraje 1.4.4. Vytvářet podmínky pro integraci 1.4.4a. Osvěta a poradenství pro integraci cizinců cizinců do společnosti 1.4.4b. Organizace jazykových a kulturních kurzů pro cizince 1.4.4c. Redukce a odstraňování právních a administrativních bariér mobilitě

*) Jedná se o zásobník nápadů na možná opatření, prostřednictvím kterých budou naplněny dané úkoly. Jaká konkrétní opatření budou během horizontu strategie nakonec realizována, bude teprve rozhodnuto odpovědnými implementačními orgány na základě vyhodnocení aktuální momentální situace a z ní vyplývajících potřeb.


Str. 115 z 143


Pilíř 2 – Úspěšná společnost Tab. 1b: Přehled cílů, úkolů a možných opatření v Úspěšné společnosti

Cíle

Úkoly



2.1.1a. Zvyšování mobility pracovníků mezi vzdělávacím a podnikatelským sektorem 2.1.1b. Zapojení regionálních podnikatelských partnerů do tvorby vzdělávacích programů 2.1.1c. Nový orgán pro koordinaci součinnosti vzdělávacích institucí a podnikatelů 2.1.1d. Výchova studentů k podnikatelství a inovacím včetně ekoinovací 2.1.1e. Zpětná vazba absolventů UTB ve Zlíně 2.1.2a. Rozšíření vzdělávacích kapacit vysokých škol v regionu 2.1.2. Zvýšit podíl vysokoškolsky vzdělané 2.1.2b. Podpora mobility odborných pracovníků populace 2.1.2c. Podporovat rozvoj bakalářských studijních programů 2.1.3a. Využít kapacity a možnosti škol pro účely dalšího vzdělávání 2.1.3. Zvýšit podíl populace zapojené do 2.1.3b. Integrace různých směrů celoživotního vzdělávání systému celoživotního vzdělávání 2.1.4a. Optimalizace nabídky škol na základě poptávky s důrazem na 2.1.4. Optimalizovat a zkvalitňovat řemesla a technicky orientované obory primární a sekundární vzdělávací stupeň 2.1.4b. Zavádění systémů kvality a hodnocení škol 2.1.4c. Rozšíření výuky cizích jazyků a ICT 2.1.4d. Podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků 2.1.4e. Podpora zahraniční spolupráce škol 2.1.4f. Zajištění adekvátní úrovně vybavení moderními učebními pomůckami 2.1.4g. Rozvoj účinného systému prevence sociálně patologických jevů 2.2.1a. Zapojení regionálních podnikatelských partnerů do tvorby 2.2.1. Zvýšit zaměstnatelnost absolventů vzdělávacích programů

2.1. Zvýšit konkurenceschopnost 2.1.1. Zajistit větší spolupráci firemního a vzdělávacího sektoru pracovní síly v prostředí ekonomiky založené na znalostech

2.2. Přiblížit skutečnou míru

Zásobník možných opatření*) (jak to chceme udělat)


Str. 116 z 143


nezaměstnanosti k přirozené míře škol

2.2.2. Zvýšit zaměstnatelnost osob v předdůchodovém věku 2.2.3. Naplnit strategickou průmyslovou zónu Holešov 2.2.4. Zavádět prvky aktivní politiky zaměstnanosti

2.3. Zefektivnit sítě sociálních služeb na základě skutečné poptávky

2.3.1. Optimalizovat sítě poskytovatelů sociálních služeb 2.3.2. Zvýšit kvalitu poskytovaných sociálních služeb

2.3.3. Podpořit zlepšení dostupnosti sociálních služeb 2.3.4. Vybudovat dostatečné kapacity sociálního systému 2.4.1. Optimalizovat sítě zdravotnických 2.4. Zefektivnit sítě zdravotnických služeb na základě zařízení potřeb a finančních možností 2.4.2. Zvýšit kvalitu zdravotnické péče

2.2.1b. Ustavení nového orgánu pro koordinaci součinnosti vzdělávacích institucí a podnikatelů 2.2.1c. Vytvoření sítě pracovišť kariérního poradenství 2.2.2a. Vytvoření sítě pracovišť kariérního poradenství 2.2.3a. Cílené oslovování a lákání žádoucích typů investorů 2.2.4a. Podpora pružné formy pracovní doby 2.2.4b. Aplikace aktivních opatření politiky zaměstnanosti 2.2.4c. Asistence při budování podnikových školek 2.2.4d. Podpora dopravy zaměstnanců do zaměstnání organizovaná zaměstnavatelem 2.3.1a. Podpora stávajících sociálních služeb 2.3.1b. Rozvoj chybějících sociálních služeb 2.3.2a. Vytvoření jednotného systému na sledování a vyhodnocování sociálních služeb 2.3.2b. Zavádění standardů kvality sociálních služeb 2.3.2c. Vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách 2.3.2d. Zapojení dobrovolníků do poskytování sociální péče 2.3.2e. Zvýšení informovanosti o poskytovaných sociálních službách 2.3.3a. Zvýšit adresnost pečovatelské služby 2.3.3b. Preference terénních a ambulantních sociálních služeb 2.3.4a. Podpora budování domovů/penzionů pro seniory 2.3.4b. Podpora budování soukromé pečovatelské služby 2.4.1a. Stanovení priorit rozvoje nemocniční a ambulantní péče 2.4.1b. Integrace nemocnic ve vlastnictví kraje 2.4.1c. Připravit zdravotnictví na stárnutí obyvatelstva 2.4.2a. Koncentrace a centralizace zdravotnické péče 2.4.2b. Modernizace zdravotnické infrastruktury


Str. 117 z 143


2.4.3. Rozvíjet prevenci a podporovat veřejné zdraví

2.4.2c. Zamezit stárnutí praktických lékařů 2.4.3a. Rozvíjet programy zaměřené na prevenci onemocnění a podporu veřejného zdraví 2.4.3b. Motivovat obyvatele ke zdravému životnímu stylu



Str. 118 z 143


Pilíř 3 – Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova Tab. 1c: Přehled cílů, úkolů a možných opatření v Efektivní infrastruktuře a rozvoji venkova

Cíle

Úkoly



3.1. Zlepšit parametry životního prostředí

3.1.1. Zkvalitnit nakládání s odpady

3.1.2. Eliminovat staré ekologické zátěže

3.1.3. Zlepšit kvalitu odpadních vod 3.1.4. Snížit emise znečišťujících látek do ovzduší 3.1.5. Udržitelně využívat zdroje energie

3.1.6. Rozvíjet přátelštější přístup k životnímu prostředí 3.2. Zatraktivnit život na venkově 3.2.1. Dobudovat odpovídající technickou a podporovat diversifikaci činností infrastrukturu na venkově

Zásobník možných opatření*) (jak to chceme udělat) 3.1.1a. Budování integrovaných systémů nakládání s odpady 3.1.1b. Rozvoj infrastruktury pro nakládání s odpady 3.1.1c. Předcházení vzniku odpadů a omezování jejich množství 3.1.1d. Rozvoj systémů odděleného sběru odpadů 3.1.2a. Inventarizace a kategorizace priorit starých ekologických zátěží na kontaminovaných místech 3.1.2b. Sanace vážně kontaminovaných lokalit 3.1.3a. Budování čističek odpadních vod 3.1.3b. Budování kanalizační sítě 3.1.4a. Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek 3.1.4b. Snížení emisí oxidu siřičitého do ovzduší 3.1.4c. Snížení emisí oxidů dusíku do ovzduší 3.1.5a. Realizace energetických úspor a zvyšování energetické účinnosti 3.1.5b. Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) 3.1.5c. Šíření informací o možnostech udržitelného využívání zdrojů energie 3.1.5d. Příkladné chování kraje a jeho institucí 3.1.6a. Rozvoj environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty 3.1.6b. Přímé ovlivňování soukromých i podnikatelských aktivit 3.1.6c. Podpora zachování biodiversity a přírodního bohatství regionu 3.2.1a. Zvýšení napojenosti na veřejný vodovod 3.2.1b. Zvýšení napojenosti na síť zemního plynu a komfortních způsobů vytápění 3.2.1c. Zvýšení napojenosti na veřejnou kanalizaci s odpovídající


Str. 119 z 143


3.2.2. Dobudovat odpovídající občanskou vybavenost 3.2.3. Podporovat alternativní ekonomické aktivity na venkově 3.2.4. Posílit konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví

3.3. Zlínský kraj se stane významnou dopravní meziregionální destinací

3.3.1. Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR

3.3.2. Zvýšit plynulost a bezpečnost nedálniční silniční dopravy 3.3.3. Modernizovat železniční infrastrukturu 3.3.4. Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště 3.3.5. Podporovat kombinovanou dopravu 3.4.1. Dále rozvíjet integrovaný dopravní 3.4. Rozvíjet systém veřejné dopravy a podporovat ekologické systém (IDS) aspekty dopravy 3.4.2. Zefektivnit veřejné dopravní služby 3.4.3. Zavádět moderní technologie ve

kvalitou čištění odpadních vod 3.2.1d. Dobudování ostatní infrastruktury 3.2.2a. Rozvoj zdravotnické, vzdělávací, sociální a kulturní vybavenosti 3.2.2b. Budování moderní komunikační infrastruktury 3.2.2c. Podpora občanské společnosti na venkově 3.2.3a. Rozvoj drobných řemeslných a průmyslových aktivit 3.2.3b. Rozvoj služeb na venkově 3.2.4a. Modernizace zemědělských a lesnických podniků 3.2.4b. Další odborné vzdělávání a informační činnost 3.2.4c. Podpora spolupráce drobných zemědělců 3.2.4d. Zvýšení orientace na perspektivní produkty 3.3.1a. Dokončení dálnice D 1 3.3.1b. Vybudování rychlostní komunikace R 49 3.3.1c. Vybudování rychlostní komunikace R 55 3.3.1d. Zkapacitnění dalších významných silničních tahů 3.3.2a. Dobudování obchvatů zastavěných území obcí 3.3.2b. Rekonstrukce silnic II. a III. třídy 3.3.2c. Rozvoj sítě místních a účelových komunikací 3.3.3a. Modernizace a elektrifikace páteřních tratí 3.3.3b. Rekonstrukce další železniční infrastruktury 3.3.4a. Přestavba či modernizace letiště 3.3.4b. Propagace letiště 3.3.5a. Rozvoj potřebné infrastruktury pro kombinovanou dopravu 3.3.5b. Finanční pobídky dopravcům 3.4.1a. Zavádění integrovaných systémů veřejné dopravy ve vybraných aglomeracích 3.4.1b. Zlepšování stávající infrastruktury IDS 3.4.2a. Realizace příměstské dopravy ve velkých regionálních celcích 3.4.2b. Zavádění specifického vozového parku pro různé účely 3.4.3a. Modernizace informačních a platebních systémů


Str. 120 z 143


veřejné dopravě 3.4.4. Podporovat ekologicky šetrnou dopravu

3.4.3b. Rozvoj inteligentních řídících systémů veřejné dopravy 3.4.4a. Dostavba sítě cyklostezek 3.4.4b. Omezení negativních dopadů dopravy 3.4.4c. Zavádění ekologicky příznivých vozidel 3.4.4d. Intenzivnější využívání vodní dopravy



Str. 121 z 143


Pilíř 4 – Atraktivní region Tab. 1d: Přehled cílů, úkolů a možných opatření v Atraktivním regionu

Cíle

Úkoly



4.1.1a. Dobudování a modernizace veřejné infrastruktury pro CR 4.1.1b. Zatraktivnění prostředí měst, obcí a venkova z pohledu CR 4.1.1c. Modernizace a vybudování nových ubytovacích služeb 4.1.1d. Rozvoj spolupráce podnikatelského a veřejného sektoru 4.1.2. Rozvíjet ostatní oblasti s potenciálem 4.1.2a. Dobudování a modernizace veřejné infrastruktury pro CR 4.1.2b. Zatraktivnění prostředí měst, obcí a venkova z pohledu CR cestovního ruchu 4.1.2c. Modernizace a vybudování nových ubytovacích služeb 4.1.2d. Rozvoj spolupráce podnikatelského a veřejného sektoru 4.1.3a. Dokončení dálnice D 1 4.1.3. Napojit silniční sítě regionu na 4.1.3b. Vybudování rychlostní komunikace R 49 dálniční systém ČR a SR 4.1.3c. Vybudování rychlostní komunikace R 55 4.1.3d. Zkapacitnění dalších významných silničních tahů 4.1.4a. Přestavba či modernizace letiště 4.1.4. Budovat a rozvíjet veřejná 4.1.4b. Propagace letiště mezinárodní letiště 4.1.5. Podporovat bezmotorovou dopravu s 4.1.5a. Dostavba sítě cyklostezek 4.1.5b. Intenzivnější využívání vodní dopravy potenciálem v cestovním ruchu 4.2.1. Zkvalitnit úlohu marketingu a řízení 4.2.1a. Zpracování komplexního marketingového plánu včetně systému monitoringu cestovního ruchu v kraji 4.2.1b. Další rozvoj speciální agentury destinačního managementu 4.2.1c. Vytvoření odpovídajícího brandu turistické destinace 4.2.1d. Rozvoj turistických informačních center 4.2.1e. Zlepšit a sjednotit informační systémy pro účely turismu 4.2.2. Rozvíjet návazné služby na cestovní 4.2.2a. Podpora rozvoje sportovních služeb 4.2.2b. Podpora rozvoje služeb venkovské turistiky

4.1. Zvýšit ukazatele návštěvnosti 4.1.1. Rozvíjet oblasti s koncentrovaným a využitelnosti kapacit cestovního potenciálem cestovního ruchu ruchu

4.2. Zvýšit konkurenceschopnost Zlínského kraje jako destinace cestovního ruchu

Zásobník možných opatření*) (jak to chceme udělat)


Str. 122 z 143


4.2.2c. Podpora rozvoje ostatních služeb 4.2.3a. Koordinace aktivit rozvoje lidských zdrojů v CR 4.2.3b. Aktivní příprava programů pro rozvoj lidských zdrojů v CR 4.3.1a. Obnova a zachování památkového fondu a jeho revitalizace 4.3. Zajistit ochranu a rozvoj 4.3.1b. Posílení koordinace zainteresovaných stran kulturního dědictví regionu 4.3.1c. Spolupráce s občanskými iniciativami v péči o památkový fond 4.3.2a. Modernizace a rekonstrukce kulturních zařízení 4.3.2. Pečovat o movité kulturní dědictví 4.3.2b. Podpora činnosti kulturních zařízení 4.3.3. Pečovat o nehmotné kulturní dědictví 4.3.3a. Modernizace a rekonstrukce kulturních zařízení 4.3.3b. Podpora činnosti kulturních zařízení 4.3.3c. Podpora tradiční lidové a ostatní kultury 4.3.4a. Vybudování systému odborného poradenství 4.3.4. Horizontálně podporovat činnosti 4.3.4b. Zlepšení komunikace organizací, obcí, odborů Zlínského kraje subjektů v oblasti kultury 4.4.1a. Provázání aktuálních informací o kultuře s cestovním ruchem 4.4. Kulturní instituce sehrají roli 4.4.1. Více propojit kulturu s cestovním 4.4.1b. Propojit institucionální autority v oblasti kultury a cestovního významného nositele kulturnosti ruchem ruchu regionu 4.4.1c. Oživení kulturních statků včetně nehmotné kultury k užívání 4.4.2. Více propojit kulturu se vzdělávacím 4.4.2a. Vytvořit výukové a motivační programy pro školy 4.4.2b. Zapojení kulturních zařízení a profesionálních umělců do školní systémem výuky 4.4.3a. Navázat vzájemné kontakty s rozvojovým potenciálem 4.4.3. Budovat a rozvíjet koncepční 4.4.3b. Kulturní výměna umělců se zahraničím zahraniční vztahy v kultuře 4.4.4a. Podpora výjezdů umělců do oblastí mimo sídelního města 4.4.4. Zlepšit dostupnost kultury 4.4.4b. Propagace kulturních aktivit v regionu

ruch 4.2.3. Rozvíjet lidské zdroje v cestovním ruchu 4.3.1. Pečovat o nemovité kulturní dědictví



Str. 123 z 143


Příloha č. 4: Vyhodnocení jednotlivých směrů a opatření ve vztahu k životnímu prostředí a veřejnému zdraví – tabulková část

Tab. č. 7. Hodnocení navrhovaných opatření ke specifickému cíli č.1.1 Opatření 1.1.x

referenční cíl OŽP

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.

přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji přispět k omezování vzniku odpadů snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť snižovat expozici hluku zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny snížit zdravotní rizika zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání obyvatelstvo, lidské zdraví fauna, flora, ekosystémy krajina půda, horninové prostředí voda ovzduší, klimatické faktory hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

1 0 0 0

2 0 0 0

3 0 0 0

4 +1 +1 0

0 0

0 0

0 0

+1 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 +1 +1

0 +1 +1

0 +1 +1

+1 +2 +1

+1

+1

+1

+2

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 +1 +1 0


Str. 124 z 143


Tab. č. 8. Hodnocení navrhovaných opatření ke specifickému cíli č.1.2 referenční cíl OŽP

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.


Opatření 1.2.x 1 0 +1 +1, -1

2 0 0 0

3 0 0 0

0 +1, -1

0 0

0 0

0 0 +1, -1

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0

0 0

0 0

+1, -1 +1 0

0 +1 +1

0 0 0

+1

+1

0

+1, -1 0 0 +1, -1 +1, -1 +1, -1 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0


Str. 125 z 143


Tab. č. 9. Hodnocení navrhovaných opatření ke specifickému cíli č.1.3. referenční cíl OŽP

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.


Opatření 1.3.x. 1 0 0 0

2 0 0 0

0 0

0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0

0 0

0 +1 +1

0 +1 +1

+1

+1

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0


Str. 126 z 143



1.

přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji

2.

přispět k omezování vzniku odpadů

3.

6.

snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť snižovat expozici hluku

7.

zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu

4. 5.

8. 9.

snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 11. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 12. snížit zdravotní rizika 13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 14. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje 15. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání 16. obyvatelstvo, lidské zdraví 17. fauna, flora, ekosystémy 18. krajina 19. půda, horninové prostředí 20. voda 21. ovzduší, klimatické faktory 22. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

Opatření 1.4.x. 1 +1, -1 +1, -1 +1, -1 0 +1, -1 +1, -1 +1, -1 0 0

2 0

3 0

4 0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

+1, -1 0 0

0

0

0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

0

+1, -1 0 0 +1, -1 +1, -1 +1, -1 0

0

0

0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0


Str. 127 z 143



1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.


Opatření 2.1.x. 1 0 0 0

2 0 0 0

3 0 0 0

4 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 +1 +1

0 +1 +1

0 +1 +1

0 0 +1

+1

0

0

0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0


Str. 128 z 143



Opatření 2.2.x.

1.

přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji

1 0

2 0

4 0

0 0

3 +1, -1 +1, -1 +1, -1 0 +1, -1 +1, -1 +1, -1 0 0

2.

přispět k omezování vzniku odpadů

0

0

3.

0

0

0 0

0 0

6.

snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť snižovat expozici hluku

0

0

7.

zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu

0

0

0 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0

0

0

13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 14. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje 15. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání

0 0

0 0

+1, -1 0 0

0

0

0

0

16. obyvatelstvo, lidské zdraví

0

0

0

17. fauna, flora, ekosystémy 18. krajina 19. půda, horninové prostředí

0 0 0

0 0 0

20. voda

0

0

21. ovzduší, klimatické faktory

0

0

22. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

0

0

+1, -1 0 0 +1, -1 +1, -1 +1, -1 0

4. 5.

8. 9.

snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 11. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 12. snížit zdravotní rizika

0 0 0 0 0 0 0 0

0 0

0 0 0 0 0 0


Str. 129 z 143



1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.


Opatření 2.3.x. 1 0 0 0

2 0 0 0

3 0 0 0

4 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

0

0

0

0

+1 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 0 0 0


Str. 130 z 143



1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.


Opatření 2.4.x. 1 0 0 0

2 0 0 0

3 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0

0 0

0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

0

0

0

+1 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 0 0 0


Str. 131 z 143



1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.


Opatření 3.1.x. 1 +1 +2 +1

2 0 +1 0

3 0 0 0

4 0 0 +2

5 +2 +1 +1

6 +1 +1 +1

0 +1

0 0

0 0

0 +2

+2 +1

0 +1

+1 +1 +1 +1

0 +1 +2 +2

0 +2 +1 +1

0 0 +1 0

0 0 +1 +1

+1 +1 +1 0

+1 +1

+1 +1

+1 +1

+1 +1

+1 +1

+1 +1

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

0 0 +1

0

0

0

0

0

0

+1 +1 +1 +1 +1 +1 0

+1 +1 +1 +1 +1 +1 0

+1 +1 0 +1 +2 0 0

+1 +1 0 0 0 +2 0

+1 +1 +1 +1 +1 +1 0

+1 +1 +1 +1 +1 +1 +1


Str. 132 z 143



1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.


Opatření 3.2.x. 1 +1 0 0

2 0 0 0

3 +1 +1 0

4 0 0 0

0 +1

0 0

0 0

+1 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 +1

0 0

0 0

0 0

0 0 0

0 0 0

0 +1 0

0 +1 0

0

0

0

+1

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 +1 0 0 0 0

0 0 +1 0 0 0 0


Str. 133 z 143



1. 2. 3. 4. 5. 6.

přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji přispět k omezování vzniku odpadů snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť snižovat expozici hluku

7. 8. 9.

zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 11. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 12. snížit zdravotní rizika 13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 14. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje 15. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání 16. obyvatelstvo, lidské zdraví 17. fauna, flora, ekosystémy 18. krajina 19. půda, horninové prostředí 20. voda 21. ovzduší, klimatické faktory 22. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

Opatření 3.3.x. 1 0 0 +1, -1 0 +1, -1 +1, -1 0 0 0

2 0 0 +1

3 0 0 0

4 0 0 0

5 0 0 +1

0 +1

0 0

0 0

0 +1

0 0

0 0

+1, -1 +1 0

0

+1

0

+1, -1 +1, -1 +1, -1 0 0 +1, -1 0

+1

+1 0 0 0

0 0

0

+1, +1, -1 -1 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0

+1, +1, -1 -1 0 +1 0 0 0

0

+1, +1, -1 -1 0 0

+1 0 0 0 0 0 +1 0 0 0

+1 0

0

0

0

0

0 0 +1

0 0 0

0 0 0

0 0 +1

0

0

0

0


Str. 134 z 143


Tab. č. 18. Hodnocení navrhovaných opatření ke specifickému cíli č 3.4. referenční cíl OŽP

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.


Opatření 4. 1.x 1 +1 0 +2

2 +1 0 +1

3 +1 0 +2

4 +1 0 +1

0 +1

0 +1

0 +1

0 +1

+1 0 0 0

+1 0 0 0

+1 0 0 0

+1 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1

0

0

0

+1 0 0 0 0 +1 0

+1 0 0 0 0 +1 0

+1 0 0 0 0 +1 0

+1 0 0 0 0 +1 0


Str. 135 z 143



Opatření 4.1.x. 1 0 0 0

2 0 0 0

0 0

0 0

0

0

0 0 0

0 0 0

0 +2

0 +2

0

0

13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 14. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje 15. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání

0 0

1. 2. 3. 4. 5. 6.

přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji přispět k omezování vzniku odpadů snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť snižovat expozici hluku

7. 8. 9.

zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 11. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 12. snížit zdravotní rizika

3 4 0 0 0 0 +1, 0 -1 0 0 +1, 0 -1 +1, +1, -1 -1 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0

5 0 0 +2 0 +2 +1 0 0 0 0 +1 +1

0 0

+1, +1, -1 -1 +1 +1 0 0

0

0

+1

0

16. obyvatelstvo, lidské zdraví

0

0

17. fauna, flora, ekosystémy

0

0

18. krajina

0

0

19. půda, horninové prostředí 20. voda 21. ovzduší, klimatické faktory

0 0 0

0 0 0

22. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

0

0

+1, +1, -1 -1 +1, 0 -1 +1, 0 -1 0 0 0 0 +1, 0 -1 0 0

0

0 0

+1 +1 0 0 0 +1 0


Str. 136 z 143



1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.


Opatření 4.2.x. 1 0 0 0

2 0 0 0

3 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 +1

0 +1

0 0

0 +1 0

0 +1 0

0 +1 0

0

0

0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0


Str. 137 z 143



1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.


Opatření 4.3.x. 1 0 0 0

2 0 0 0

3 0 0 0

4 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0 0 0 0 0 0 +2

0 0 0 0 0 0 +2

0 0 0 0 0 0 +2

0 0 0 0 0 0 +2


Str. 138 z 143



1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 2. přispět k omezování vzniku odpadů 3. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel 4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 5. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť 6. snižovat expozici hluku 7. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu 8. snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 9. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 11. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 12. snížit zdravotní rizika 13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 14. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje 15. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.

obyvatelstvo, lidské zdraví fauna, flora, ekosystémy krajina půda, horninové prostředí voda ovzduší, klimatické faktory hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

Opatření 4.4.x. 1 0 0 0

2 0 0 0

3 0 0 0

4 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0


Str. 139 z 143


Tab. č. 23. Hodnocení opatření 1.2.1, 1.4.1, 2.2.3. Opatření:

1.2.1. Do SPZ Holešov lákat výrobu s vysokou přidanou hodnotou a služby 1.4.1. Efektivně naplnit strategickou průmyslovou zónu Holešov. 2.2.3. Naplnit strategickou průmyslovou zónu Holešov Referenční cíle Komentář 1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a +1, Rozvoj průmyslové zóny přináší sebou přírodními zdroji -1 zvýšené nároky na odběr energií 2. přispět k omezování vzniku odpadů +1, Rozvoj průmyslové zóny může přinést -1 nové zdroje vzniku odpadů 3. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů +1, Rozvoj průmyslové zóny může přinést s největšími riziky pro zdraví obyvatel -1 nové zdroje znečištění ovzduší 4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných 0 Bez vlivu zdrojů 5. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů +1, Rozvoj průmyslové zóny přináší zvýšení a malých lokálních topenišť -1 četnosti nákladní automobilové dopravy 6. snižovat expozici hluku +1, viz komentář k ref. cíli č. 5 -1 7. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu +1, Rozvoj průmyslové zóny může přinést -1 nové zdroje znečištění vod 8. snižovat plošné znečištění a znečištění z 0 Bez vlivu difuzních zdrojů 9. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních 0 Bez vlivu procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. zvýšení ekologické stability krajiny a její 0 Bez vlivu biologické rozmanitosti 11. harmonizace využití území (např. z hlediska 0 Bez vlivu cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 12. snížit zdravotní rizika +1, viz komentář k ref. cíli č. 5 a 6 -1 13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského 0 Bez vlivu prostředí 14. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený 0 Bez vlivu na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje 15. vytvořit podmínky pro zvýšení 0 Bez vlivu konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání Složky ŽP 1. obyvatelstvo, lidské zdraví +1, viz komentář k ref. cíli č. 5 a 6 -1 2. fauna, flora, ekosystémy 0 Bez vlivu 3. krajina 0 Bez vlivu 4. půda, horninové prostředí +1, viz komentář k ref. cíli č. 3, 5 a 7 -1 5. voda +1, viz komentář k ref. cíli č. 7 -1 6. ovzduší, klimatické faktory +1, viz komentář k ref. cíli č. 3 a 5 -1 7. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně 0 Bez vlivu architektonického a archeologického dědictví Návrh reformulace opatření: Není navrhována Návrh podmínek pro realizaci: Nové aktivity v průmyslové zóně připustit pouze za předpokladu implementace nejlepších dostupných technologií


Str. 140 z 143


Tab. č. 24. Hodnocení opatření 3.3.1 a 4.1.3 3.3.1. Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR 4.1.3. Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR Referenční cíle Komentář 1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a 0 Bez vlivu přírodními zdroji 2. přispět k omezování vzniku odpadů 0 Bez vlivu 3. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů +1, Výstavba nových a rekonstrukce s největšími riziky pro zdraví obyvatel -1 stávajících komunikací přináší zvýšení četnosti dopravy a tedy i zvýšení emisí z dopravy 4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných 0 Bez vlivu zdrojů 5. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů +1, Výstavba nových a rekonstrukce a malých lokálních topenišť -1 stávajících komunikací přináší zvýšení četnosti dopravy a tedy i zvýšení emisí z dopravy 6. snižovat expozici hluku +1, Jedná se o lokální vliv dopravního hluku -1 v blízkosti komunikací. 7. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu 0 Bez vlivu 8. snižovat plošné znečištění a znečištění z 0 Bez vlivu difuzních zdrojů 9. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních 0 Bez vlivu procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. zvýšení ekologické stability krajiny a její 0 Bez vlivu biologické rozmanitosti 11. harmonizace využití území (např. z hlediska 0 Bez vlivu cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 12. snížit zdravotní rizika +1, viz komentář k ref. cíli č. 5 a 6 -1 13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského +1 Nové a rekonstruované komunikace zlepší prostředí dopravní dostupnosti jednotlivých lokality v regionu a urychlí dopravu materiálu a výrobků 14. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený 0 Bez vlivu na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje 15. vytvořit podmínky pro zvýšení +1 viz komentář k ref. cíli č. 13 konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání Složky ŽP 1. obyvatelstvo, lidské zdraví +1, viz komentář k ref. cíli č. 5 a 6 -1 2. fauna, flora, ekosystémy +1, viz komentář k ref. cíli č. 3 a 5 -1 3. krajina +1, viz komentář k ref. cíli č. 3 a 5 -1 4. půda, horninové prostředí 0 Bez vlivu 5. voda 0 Bez vlivu 6. ovzduší, klimatické faktory +1, viz komentář k ref. cíli č. 3 a 5 -1 7. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně 0 Bez vlivu architektonického a archeologického dědictví Návrh reformulace opatření: Není navrhována

Opatření:


Str. 141 z 143

RNDr. Alexander Skácel, CSc. Návrh podmínek pro realizaci: Při výběru tras pro nové komunikace pečlivě vážit všechny možné dopady na jednotlivé složky životního prostředí, současně s výstavbou komunikací realizovat i protihluková opatření a trasy komunikací navrhovat s ohledem na minimalizaci trvalých záborů půdy

Tab. č. 25. Hodnocení opatření 3.3.3.. Opatření: 3.3.3. Modernizovat železniční infrastrukturu Referenční cíle 1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 2. přispět k omezování vzniku odpadů 3. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel 4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 5. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť 6. snižovat expozici hluku

7. 8.

zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 9. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 11. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 12. snížit zdravotní rizika 13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 14. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje 15. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání Složky ŽP 16. obyvatelstvo, lidské zdraví 17. 18. 19. 20. 21. 22.

0

Komentář Bez vlivu

0 0

Bez vlivu Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

+1, -1 0 0

Modernizace železniční infrastruktury může přinést zvýšení hlukových emisí v okolí železničních tratí Bez vlivu Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

+1, -1 0

viz komentář k ref. cíli č. 6 Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

+1, -1 0 0 0 0 0 0

viz komentář k ref. cíli č. 6

fauna, flora, ekosystémy Bez vlivu krajina Bez vlivu půda, horninové prostředí Bez vlivu voda Bez vlivu ovzduší, klimatické faktory Bez vlivu hmotné statky a kulturní dědictví, včetně Bez vlivu architektonického a archeologického dědictví Návrh reformulace opatření: Není navrhována Návrh podmínek pro realizaci: navrhovat s ohledem na minimalizaci hlukových emisí a realizovat příslušná protihluková opatření


Str. 142 z 143


Tab. č. 26. Hodnocení opatření 3.3.4. a 4.1.4 Opatření: 3.3.4. Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště 4.1.4. Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště Referenční cíle 1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a 0 přírodními zdroji 2. přispět k omezování vzniku odpadů 0 3. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů 0 s největšími riziky pro zdraví obyvatel 4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných 0 zdrojů 5. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů 0 a malých lokálních topenišť 6. snižovat expozici hluku +1, -1 7. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu 0 8. snižovat plošné znečištění a znečištění z 0 difuzních zdrojů 9. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních 0 procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. zvýšení ekologické stability krajiny a její 0 biologické rozmanitosti 11. harmonizace využití území (např. z hlediska 0 cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 12. snížit zdravotní rizika +1, -1 13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského +1 prostředí 14. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje 15. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání Složky ŽP 1. obyvatelstvo, lidské zdraví 2. 3. 4. 5. 6. 7.

fauna, flora, ekosystémy krajina půda, horninové prostředí voda ovzduší, klimatické faktory hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví Návrh reformulace opatření: Není navrhována

Komentář Bez vlivu Bez vlivu Bez vlivu Bez vlivu Bez vlivu Rozvoj veřejných a mezinárodních letišť přináší zvýšení hlukových emisí v okolí Bez vlivu Bez vlivu Bez vlivu

Bez vlivu Bez vlivu viz komentář k ref. cíli č. 6

0

Rozvoj veřejných a mezinárodních letišť přináší zlepšení dopravní dostupnosti regionu Bez vlivu

0

Bez vlivu

+1, -1 0 0 0 0 0 0

viz komentář k ref. cíli č. 6 Bez vlivu Bez vlivu Bez vlivu Bez vlivu Bez vlivu Bez vlivu

Návrh podmínek pro realizaci: : navrhovat s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na obyvatelstvo


Str. 143 z 143


Příloha č. 5: Doklad o autorizaci zpracovatele posudku EIA a oprávnění pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví

Strategie rozvoje Zlínského kraje v období

Recommend Documents