Zpráva o nedostatcích a negativních dopadech EET

Zpráva o nedostatcích a negativních dopadech EET Důvody pro odmítnutí zákona

V této zprávě poskytujeme poslancům Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky argumenty a důvody proti návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb a proti jejímu zavedení. Opakujeme zde některé informace o účelovém postupu MFČR při přípravě EET a popisujeme některé negativní dopady EET na podnikání v ČR.

Zprávu zpracoval: Radomil Bábek, předseda asociace

V Praze 15. 6. 2015

Obsah Úvod Hlavní důvody, proč nemá být EET zavedena Chybné premisy předkladatele Špatný příklad Chorvatska Plošné restrikce Porušení principu přiměřenosti (zpráva NKÚ) Právní aspekty zavedení EET Komu zavedení EET ve skutečnosti prospěje Závěr

kontakty ▪ mail ▪ web

[email protected] www.asociacepm.cz

2

3 3 4 5 5 6 6 7 8

Kancelář asociace Hvožďanská 2053/3 148 00 Praha 4 – Chodov

Sídlo asociace Mimoňská 3223 470 01 Česká Lípa

Úvod Ti, kteří prosazují EET, stále vyzývají nás, kritiky, abychom byli konkrétní, a abychom svá tvrzení doložili. Faktem ovšem je, že my občané máme právo kritizovat a vyžadovat vysvětlení, a naopak politici a úředníci mají povinnost vysvětlovat a dokládat. Přesto je to ve všech diskuzích o EET obráceně. My uvádíme argumenty, fakta a čísla. Jsme věcní a konkrétní. A předkladatelé a podporovatelé zákona o EET jsou slepí a hluší k věcným argumentům a stále dokola opakují totéž.

Hlavní důvody, proč nemá být EET zavedena Opakovaně jsme upozorňovali na zbytečnost a závadnost elektronické evidence tržeb. Je zřejmé, že potřebnost tohoto opatření je zakládána na vykonstruovaných důvodech. Například, výroky ministra Babiše o tom, jak to v Chorvatsku funguje, se zcela rozcházejí s údaji Eurostatu, a tento rozpor je vytrvale ignorován. Návrh zákona je postaven na principech kolektivní viny a presumpce viny, což zcela odporuje obecným principům liberálně demokratického státu. Politicky motivované prosazování EET má negativní dopady na českou společnost a porušuje nejen principy práva, ale, jak se domníváme, dokonce i konkrétní zákony. Nejprve zopakujeme hlavní důvody, proč nemá být EET zavedena: 1. EET je zbytečná, protože stát disponuje prostředky pro výběr daní. Finanční správa má všechny informace potřebné k tomu, aby identifikovala ty, kdo případně krátí daně nebo neplatí DPH. Úředníci místních pracovišť finančních úřadů nežijí ve vzduchoprázdnu a dobře znají poplatníky ve svém okolí. 2. Protože je EET nepotřebná, byly by veřejné prostředky za ni vydány zbytečně, a tedy nehospodárně. 3. EET má vysoký korupční potenciál. Nemalým nebezpečím jsou korupční rizika, spojená jak se zaváděním, tak i provozem systému. 4. EET je robustní a drahý nástroj, zacílený na nepatrnou část daňových úniků. Podle zprávy NKÚ je pouze 7% výpadku DPH zaviněno malými podnikateli a živnostníky. Přesto ministerstvo financí na ně zaměřuje svoje hlavní úsilí. 5. Zavedení EET je typickou plošnou restrikcí. To by mohlo porušovat principy subsidiarity a proporcionality. Stát má přece stíhat nepoctivé, aniž by tím obtěžoval poctivé a stát má vždy přijmout nejmírnější nástroj restrikce z těch, které jsou k dispozici. Oba tyto principy by byly zavedením EET zjevně porušeny. 6. EET nepřinese zvýšení výběru daní, ale pravděpodobně zaviní ukončení podnikání velkého počtu malých podnikatelů a živnostníků. Protože se MFČR rádo zaštiťuje příkladem Chorvatska, pak nemůže popřít, že podle údajů Eurostatu nedošlo v Chorvatsku po zavedení EET k navýšení výběru daní, zvýšil se však rozpočtový deficit a zanikly tisíce firem a živností. Tolik výčet hlavních důvodů, proč nemá být EET zavedena. Dále pak některé argumenty proti EET rozvádíme a popisujeme jejich aspekty a souvislosti.



3



Chybné premisy předkladatele Asi nejčastěji používaným falešným tvrzením je to, že EET „narovná podnikatelské prostředí“. To je tzv. sympatická lež, které lze tak snadno uvěřit. EET naopak deformuje podnikatelské prostředí. Zatímco dnes je na trhu dostatek malých obchodníků, kteří vyvažují nabídku, ceny i rozložení služeb, po zavedení EET bude malých obchodníků ubývat. Tím se posílí tržní podíl a síla velkých firem, obchodních či jiných řetězců. Zatímco dnes tedy máme podnikatelské prostředí v maloobchodu a gastronomii jakžtakž vyvážené, EET je zcela rozvrátí. Přesně tento vývoj přišel v Chorvatsku, kde desetitisíce malých firem a živnostníků zanikly a jediný, kdo posílil, byl na trhu zcela dominantní maloobchodní řetězec Agrokor. Skutečně je velmi obtížné v argumentaci ministerstva financí najít něco konkrétního a dokonce pravdivého. Účelová tvrzení, sympatické lži, uvěřitelná manipulativní tvrzení, bagatelizování a překrucování. Zde je několik konkrétních příkladů: Není pravda, že v Chorvatsku došlo k zlepšení výběru daní. Od zavedení EET se tam vybírá tolik, jako před zavedením EET. Není pravda, že podnikatele a živnostníky EET nijak neohrozí. I v Chorvatsku, kterým se Andrej Babiš tak rád zaštiťoval, zanikly od zavedení desítky tisíc živností a malých podniků. Jediným, komu zavedení EET v Chorvatsku jednoznačně prospělo, byl dominantní maloobchodní řetězec Agrokor. Není pravda, že „ti poctiví se nemají čeho bát“. Naopak, právě poctivé podnikatele a živnostníky EET zasáhne nejvíce, zatímco nepoctiví se tomu budou smát. Není pravda, že „Neodvedené prostředky zásadně ztěžují možnost snižovat schodek státního rozpočtu“ (citace: Důvodová zpráva MFČR k návrhu zákona o EET). Tedy, není to pravda, pokud se malých podnikatelů a živnostníků týká. Vždyť ze zprávy NKÚ o výběru DPH jasně vyplývá, že na nevybraném DPH se malí podnikatelé a živnostníci podílí jen 7%. A Andreje Babiše a vládu ČR zjevně těch „zbývajících“ 93% nezajímá, oni se zaměřili na ten zlomek, který jde na vrub těch malých. Není pravda, že vybudování EET nevykazuje žádná nebo vykazuje jen zanedbatelná korupční rizika, jak se opět píše v důvodové zprávě. Opak je pravdou. Korupční rizika jsou obrovská, ba dokonce se dá říct, že jde o korupční jistoty. Bude se možná i krást a podvádět, ale jistě se bude s našimi penězi velmi špatně hospodařit. Příklady toho nám dává státní správa denně, v oblasti IT zakázek obzvlášť. Není pravdou, že MFČR dokládá svoje záměry čísly. Ta čísla jsou dílem vymyšlená a dílem velmi, velmi nepřesná. K těm vymyšleným patří například tvrzení náměstkyně Hornochové, že vyberou po zavedení EET 10 až 12 miliard, a to jen od maloobchodních firem a malých hospodských. Srovnejte to se zprávou NKÚ, kde se uvádí, že celá sféra malého podnikání nedoplatila asi 7 miliard Kč. Malé podnikání, včetně živnostníků, tvoří asi 1 milion 100 tisíc subjektů. Z toho maloobchodních a restauračních podnikatelů je asi 180 tisíc – a to jsou ti, kteří mají podle Hornochové zaplatit těch 10 – 12 miliard navíc?



4



Špatný příklad Chorvatska Je zřejmé, že neustálé argumentování Chorvatskem je jen zastírací manévr. Chorvatsko, kde to „prý“, „moc dobře“ a „k všeobecné spokojenosti“ funguje, má jen odvést pozornost od faktu, že MFČR nedokáže rozumně argumentovat a neodpovídá konkrétně na konkrétní otázky. Veřejně, v diskusním pořadu ČT „Máte slovo“ 4. 6. 2015, prohlásil ministr Babiš o Chorvatsku: „Navýšil se počet podnikatelů. Snížily se daně. Vybralo se o to víc. Takže je to odzkoušený. Přestaňte lhát, prosím vás,“ hájil ministr chorvatský experiment. Eurostat však uvádí něco jiného: Počet podnikatelů klesá v Chorvatsku od roku 2010 (zpočátku ještě vlivem ekonomické krize): 2012 244 tisíc 2013 ubylo jich 15 tisíc 2014 ubylo o dalších 22 tisíc. Nejvíce bylo pokladnami postiženo zemědělství (-25 tisíc živností a podniků) a maloobchod (-9 tisíc živností a podniků). Restaurací a hotelů bylo před zavedením pokladen 14 tisíc, loni jich bylo o 2 tisíce méně. Výběr jednotlivých druhů daní se v Chorvatsku po roce 2012 obecně snižoval nebo stagnoval. V případě daně z přidané hodnoty, na kterou se projekt EET zaměřuje, se v roce 2012 vybralo 40,6 miliardy kun, o rok později 41,7 miliardy a loni 41 miliardy kun. Od zavedení EET se hospodářství Chorvatska jen zhoršuje. Zvýšil se schodek rozpočtu, státní dluh, narostly nezaměstnanost i daně. Snížil se výběr daní, zanikají živnosti a podniky. To je příklad hodný následování?

Plošné restrikce Stát má povinnost stíhat nepoctivé, aniž by tím omezoval či obtěžoval poctivé. Zavedením EET však dojde k porušení tohoto principu. Stát nehledá konkrétní delikventy, nepátrá po neplatičích daní, nepracuje s informacemi, které má. Naopak, stát chce sledovat všechny, kdo přijímají hotovostní platby, a to bez ohledu na jejich poctivost a plnění povinností k státu. Stát si tím zjednodušuje svou práci a přenáší své povinnosti na podnikatele. A argumentuje floskulí, že „poctiví se nemají čeho bát“. Tento princip plošné restrikce by se dal použít i v jiných oblastech společnosti a delikventního chování. Porovnejme tři situace řešené pomocí stejného principu: Krádeže zboží v maloobchodních prodejnách V maloobchodních prodejnách v ČR je zákazníky a zaměstnanci ročně ukradeno zboží asi za 13 mld. Kč. To je asi téměř dvakrát více, než činí podle NKÚ mezera ve výběru DPH malých podnikatelů a živnostníků. Je to velký problém pro obchodníky a zároveň je to únik prostředků, které by byly odvedeny státu. Dá se tomu zabránit tím, že budou



5



všichni zákazníci a zaměstnanci, kteří opouští provozovnu prohledáni – oni osobně i jejich zavazadla. Nepřijatelné? Proč, vždyť ti poctiví se nemají čeho bát. Domácí násilí a týrání dětí Domácí násilí, a týrání dětí obzvlášť, jsou odporné kriminální činy, které si zaslouží tvrdě trestat. Vypátrat je a viníky usvědčit však není vůbec snadné. Jednoduchým řešením by bylo umístit do všech domácností kamery. Nejen, že by jistě domácího násilí ubylo, ale navíc by bylo celkem snadné delikventy usvědčit. Nepřijatelné? Proč, vždyť ti poctiví se nemají čeho bát. Výpadky ve výběru DPH malých podnikatelů a živnostníků Někteří malí podnikatelé a živnostníci neplatí daně, krátí tržby nebo jinak okrádají stát. Jistě jich bude výrazná menšina, protože jen prostým vydělením nedoplatků DPH ve výši asi 7 mld. Kč (dle zprávy NKÚ) počtem 1,1 milionů povinných osob (přibližný počet malých podniků a živnostníků dle ČSÚ), nám vyjde, že těch, kteří opravdu neplatí podstatné částky je jen zlomek. To znamená, že kvůli několika tisícům, možná desetitisícům nepoctivých budeme sledovat všechny poctivé. Nepřijatelné? Proč, vždyť ti poctiví se nemají čeho bát. Všechna tři řešení jsou založena na stejném principu. Stát chce vymáhat dodržování pravidel, a protože si s tím neví rady, přenese svou práci a povinnosti na občany. A to na všechny, aniž by rozlišoval, zda jsou poctiví, či nepoctiví.

Porušení principu přiměřenosti (zpráva NKÚ) Stát chce pomocí EET, robustního, drahého a plošně implementovaného nástroje, řešit nepatrný podíl nevybrané DPH. Zatímco na 93% mezery ve výběru DPH, zapříčiněné hlavně velkými a středními organizacemi, stát rezignuje, na malé podnikatele a živnostníky chystá nástroj, který bude nejen předimenzovaný, co do potřebnosti, ale také extrémně drahý, neadekvátně k možným přínosům. Podle zjištění NKÚ byla míra daňových úniků v České republice v roce 2013 měřená mezerou DPH 25,7 % a dosáhla 105 miliard korun. NKÚ vyčíslil podíl jednotlivých faktorů podílejících se na daňových únicích při výběru DPH: 40 % mezery DPH tvoří podnikatelé úmyslně zkreslující údaje (velké a střední podniky) 28 % mezery DPH tvoří ostatní daňové úniky nebo chyby v daňových přiznáních 25 % mezery DPH tvoří přírůstek nesplacených nedoplatků 7 % nelegální a stínová ekonomika (malí podnikatelé, živnostníci, stavebnictví apod.) (zdroj: Zpráva NKÚ - Tisková zpráva ke KA č. 14/17 – 27. 4. 2015)

Právní aspekty zavedení EET V oblasti výběru daní, do které svým zaměřením zákon o elektronické evidenci tržeb spadá, je princip proporcionality explicitně vyjádřen v §5 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb,



6



daňového řádu, který stanoví, že správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob v souladu s právními předpisy a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní. Není proto pochyb, že obzvláště v oblasti výběru daní je zákonodárcem kladen důraz na zachování principu přiměřenosti. Tento princip navrhovaný zákon o EET porušuje. Požadavek proporcionality je však kladen také obecně na každý právní předpis, který je nebo má být součástí českého právního řádu. Ačkoliv stát má ústavní oprávnění k výběru daní (čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod), musí při ukládání těchto povinností dbát na zachování základních práv a svobod, jak ukládá čl. 4 odst. 1 Listiny. Zavedením zákona o elektronické evidenci tržeb bude zasaženo do základního práva soukromých osob vlastnit majetek (čl.11 odst. 1 Listiny) a svobodně podnikat (čl. 26 odst. 1 Listiny) a stejně jako práva na ochranu před neoprávněným shromažďováním údajů o své osobě (čl. 10 odst. 3 Listiny). Za situace, kdy jsou tedy takto postavena do střetu základní práva a svobody, je právní úprava podrobována tzv. testu proporcionality, jehož součástí je také zkoumání „potřebnosti“ – porovnávání zkoumaného legislativního nástroje s jinými prostředky, jež umožňují dosáhnout stejného cíle, přičemž je třeba použít nejšetrnější řešení ze všech možných. Jsme přesvědčeni, že elektronická evidence tržeb neobstojí v testu proporcionality, neboť stát má k dispozici nástroje, za jejichž pomoci by dosáhl stejného cíle, tedy zlepšení výběru daní, a kterými není zasahováno do základních práv a svobod, resp. s výrazně menší intenzitou, avšak v současné době tyto nástroje nevyužívá dostatečně efektivně. To v žádném případě nemůže být na újmu soukromým subjektům v podobě jejich nadměrného omezení, nehledě na nákladnost celého projektu. Princip přiměřenosti, který zde akcentujeme, je obecným principem liberálně demokratického státu vyjadřující prioritu jednotlivce a jeho svobody před státem.

Komu zavedení EET ve skutečnosti prospěje? EET bude ku prospěchu úzké skupině lidí a firem. Jedním z hlavních důvodů, byť skrývaných, je samotné vybudování systému EET. Původní odhady nákladů MFČR byly ve výši 350 milionů Kč na vybudování a asi 250 milionů korun ročně na provoz (podle deníku E15 však existuje interní materiál MFČR, který uvádí částky podstatně vyšší). Navíc za zavedení a následný provoz zaplatí sami podnikatelé v průběhu několika let miliardy ze svých prostředků. Existuje jen úzká skupina firem, které se budou moci účastnit tak velkých projektů. Velké softwarové firmy, velcí operátoři mobilní telefonie a velcí poskytovatelé připojení. Dokonce MFČR ve svých materiálech uvádí tyto prostředky jako přednost celého procesu s tím, že pomohou ekonomice těchto firem. Takže jaká je logika tohoto přístupu? Stát vezme peníze jedněm, malým podnikatelům a živnostníkům, aby podpořil podnikání jiných, tedy velkých firem. To je nepřijatelné. Kromě finanční motivace k prosazení EET však existuje ještě i motivace jiná. EET bude sbírat obrovské množství dat o podnikání a chování malých podnikatelů a živnostníků. Tato data se stanou snadno přístupná velkým korporacím, řetězcům a výrobcům, kteří tak budou moci omezovat, ovlivňovat či dokonce likvidovat své malé konkurenty. Jsou lidé, kteří říkají, že to je konspirační teorie. Není. Je to realita, která se



7



děje. Data v EET budou jistě zcizována a bude se s nimi obchodovat. Jediná data, která se nedají zcizit, jsou ta, která nikam neuložíte. Motivací těch, kteří podporují EET je potlačit konkurenci malých podnikatelů, protože ti ukusují z koláče zakázek velkým firmám. Na co jsou malí výrobci masných výrobků, když to zvládnou ti velcí. Na co jsou malí pekaři, když ti velcí by mohli mít větší obraty. Na co jsou malé lesnické firmy a pily, když ty velké by mohly dostat od státu více peněz, kdyby nebylo té malé konkurence.

Závěr EET posiluje moc státu. EET popírá liberálně demokratické principy. EET omezuje svobodu podnikání. Přijmout zákon a zavést EET znamená ignorovat fakta i zdravý rozum. EET je ku prospěchu jen úzké skupině lidí a firem. EET má být zavedena v neprospěch a proti malým podnikatelům a živnostníkům.

V Praze dne 15. června 2015 Za Asociaci podnikatelů a manažerů, z.s.: Radomil Bábek předseda Asociace podnikatelů a manažerů, z.s. [email protected]

Zdroje: Eurostat, Český statistický úřad, Nejvyšší kontrolní úřad, Ministerstvo financí ČR, Echo24, Podnikatel.cz, Česká justice, E15 a další veřejné zdroje.



8



Zpráva o nedostatcích a negativních dopadech EET

Recommend Documents