Zastupitelstvo Jihomoravského kraje 23. zasedání konané dne 17. 12. 2015 Materiál k bodu č. 11 programu:
Zpráva o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii (důvodová zpráva je uvnitř materiálu)
Projednáno: Rada Jihomoravského kraje projednala materiál dne 17. 12. 2015. Návrh na usnesení: Zastupitelstvo Jihomoravského kraje v souladu s ustanovením § 35 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské řízení), ve znění pozdějších předpisů, b e r e n a v ě d o m í Zprávu o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii za měsíce listopad a prosinec 2015 (příloha č. 1 materiálu).
Zpracoval: Mgr. Jan Schlossarek v.r. pověřen vedením odboru kancelář hejtmana
Právní garance: Mgr. Petra Vančurová v.r. odbor kancelář hejtmana
Předkládá: Rada Jihomoravského kraje Ing. Roman Celý, DiS. v.r. náměstek hejtmana Jihomoravského kraje
DŮVODOVÁ ZPRÁVA Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii zprostředkovává kontakty a poskytuje informace o aktuálním dění v evropské politice, prezentuje a prosazuje zájmy Jihomoravského kraje (JMK) u institucí Evropské unie, navazuje spolupráci Jihomoravského kraje s ostatními evropskými regiony a propaguje kraj v zahraničí. Mezi hlavní aktivity zastoupení patří: •
Získávání a předávání aktuálních informací o připravované legislativě EU a dotačních programech
•
Příprava a realizace seminářů, prezentací a dalších aktivit na témata specifická pro a v zájmu JMK
•
Podpora klíčových žadatelů z JMK o finanční podporu z evropských zdrojů
•
Zprostředkování kontaktů mezi odpovědnými představiteli evropských institucí a jihomoravskými zástupci z oblasti politiky, veřejné správy, vědy a podnikatelské sféry
•
Navazování kontaktů a spolupráce s ostatními evropskými regiony
•
Včasné prezentování a prosazování stanovisek JMK v procesu rozhodování evropských institucí včetně informování evropských institucí o problematice regionální politiky z pohledu JMK
•
Realizace úřednických a studentských stáží v zastoupení JMK
•
Poskytování informací zájemcům o informace o JMK
Mezi prioritní tematické oblasti, na které se při své činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při EU zaměřuje a které jsou v souladu se Strategií rozvoje Jihomoravského kraje, patří: •
moderní technologie a produkty s vysokou přidanou hodnotou,
•
vzdělávání,
•
kvalitní životní prostředí a krajina,
•
zemědělství a rozvoj venkova,
•
doprava.
Zastoupení Jihomoravského kraje předkládá pravidelně na každé zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje zprávu o své činnosti, kterou prezentuje přímo pracovnice Zastoupení Mgr. Eliška Buzková. Aktuálně je Zastupitelstvu Jihomoravského kraje předložena Zpráva o činnosti za měsíce listopad a prosinec 2015.
Příloha č. 1: Zpráva o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii za listopad a prosinec 2015
Příloha č. 1 ZPRÁVA O ČINNOSTI ZASTOUPENÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PŘI EVROPSKÉ UNII ZA LISTOPAD A PROSINEC 2015 1) Pracovní skupina ERRIN Doprava Setkání proběhlo 4. listopadu. Valentine Willmann představila Asociaci HYER, která spojuje regiony, pomáhá s přípravou projektů apod. V rámci tzv. projektové burzy se prezentovaly např. tyto projekty: - SAMI – Sustainability Mobility Innovations z regionu Smalande Blekinge (Jižní Švédsko), - Zlepšení spojení mezi městem a periferiemi z regionu Troms (Severní Norsko), - Strategie námořní dopravy a elektrifikace dopravy z Quebecu (Kanada). Za Jihomoravský kraj byla představena společnost KORDIS JMK a.s. a Integrovaný dopravní systém JMK, který posluchače velmi zaujal. Byly prezentovány další možnosti zapojení se do projektů z jiných regionů a příklady dobré praxe. 2) Konference Koheze a růst: výzvy a budoucnost 4. listopadu se konala také konference, kde zaznělo, že evropská kohezní politika prošla v roce 2013 výraznou reformou. Mezi 450 regionálních a národních programů bude do roku 2020 rozděleno celých 350 miliard eur. Zároveň ale začíná i příprava na reformu po období 2020 a debata o ní se pravděpodobně vyhrotí v následujících dvou letech. V dnešním briefingu byly prezentovány náhledy na reformu kohezní politiky EU spolu s problémy a budoucími perspektivami koheze a růstové politiky po roce 2020. 3) Informační den k Pracovnímu programu EK 2016-17 k SC4 Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava 5. listopadu představili zástupci Evropské komise projektové výzvy podle Pracovního programu EK 2016-17 k SC4 Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava, rozděleného do 3 oblastí: 1. Mobility for Growth – 8 technických oblastí, 36 témat, dvojstupňový proces podání návrhu projektu pro RIA a IA, první termín 20. 1. 2016; 2. Automated Road Transport – 7 témat, dvojstupňový proces podání návrhu projektu, první termín; 3. Green Vehicles – 12 témat, jednofázový proces pro všechny akce, termín 26. 1. 2016; téma NMPB-08-2016. Nejdůležitější informace k přípravě projektů byly: - Sledovat Účastnický portál, tam jsou všechny výzvy (lépe než odděleně v programech) a důležitá příručka/online manuál k H2020; - Pro úspěch: přinést něco inovativního, dobře porozumět programům i evaluačnímu procesu, připravit excelentní návrh projektu („na míru“ jen k jedné konkrétní výzvě, nezkoušet předložit k více výzvám, jestli se někde „uchytí“!), jednoduše srozumitelně vysvětlit, dát přečíst někomu mimo obor, jestli porozumí, prezentovat jako podnikatelský plán investorům, je potřeba zaujmout, nadchnout a přesvědčit hodnotitele, kteří jsou z různých oborů, ale zároveň musí být jasná strategie, jak zapadá do dlouhodobého rozvoje; - První fáze dvoufázových výzev: návrh projektu max. deset stran, termín 20. ledna 2016; - Termín jednofázových výzev 26. ledna 2016;
-
Konsorcia většinou 3-5 partnerů.
4) Pracovní skupina a partnerská burza ERRIN ICT 9. listopadu se sešla pracovní skupina sítě ERRIN pro ICT a konala se také partnerská burza. Setkání bylo zaměřeno na excelentní vědu, vedoucí postavení průmyslu, LEIT. Již proběhly podobné události pro oblasti ICT ve Zdraví a Kybernetická bezpečnost. Podrobněji byly představeny projektové výzvy ICT-11, 12, 32, 38. Nejdůležitější k přípravě projektů je sledovat Účastnický portál, dobře porozumět programům, prioritám, způsobu hodnocení. V návrzích projektu je hlavně kladen důraz na Budoucí internet, propojení se strategiemi a projektem FIWARE, ale psaní jednoduchým jazykem tak, aby porozuměli i lidé mimo obor. Hodnotitelé se zaměřují i na kapacity lidských zdrojů, jestli jsou dostatečně kvalifikovaní pro projekt, vize a sliby, a musí porozumět, jaká je výchozí situace, problém, inovace, návrh a obchodní plán. Za Jihomoravský kraj byly prezentovány společnosti BioVendor, OptimSys a TrustPort, které využívají služeb Jihomoravského inovačního centra. 5) Konference V4 – Digitální den 9. listopadu pořádalo Stálé zastoupení ČR při EU tzv. V4 Digital Day. České předsednictví V4 považuje za zásadní přechod zemí V4 z fragmentovaných národních trhů k Jednotnému digitálnímu trhu. Na konferenci Digital Day představilo několik úspěšných společností zemí V4, kterým se podařilo prosadit v oblasti internetu a digitálních technologií, a ukázat tak, že tyto země již nejsou jen střediskem oustourcingu, ale začínají být skutečným technologickým centrem. Došlo k výměně názorů na Jednotný digitální trh, k diskuzi o strategii Evropské komise v této oblasti a výměně informací. Polsko představilo společnost Allegro Group. Její zástupce hovořil o pozitivním přístupu Komise, ale upozornil na problémy s internetovou neutralitou a ochranou dat. Společnost Prowly následně ukázala svůj nový grafický program pro vytváření vlastního grafického stylu v oblasti médií. Za Českou republiku se představil projekt Costlocker, což je systém zhodnocení finanční efektivity především pro firmy mezi 5 a 50 zaměstnanci, jež si obvykle nemohou dovolit drahé systémy běžně dostupné na trhu. Hovořil také zástupce společnosti Seznam, která je známá především pro svůj vyhledávač, ale dnes vlastní také prohlížeč, vlastní média, mail atd. a je jednou z nejúspěšnějších firem na českém digitálním trhu. Maďarsko jako úspěšný příklad na konferenci vyslalo zástupce projektu Kitchen Budapest, což je virtuální místo pro zjednodušení aktivity start-upů, které nabízí podporu a konzultaci při zakládání těchto programů. Společnost Wyze přinesla nový nástroj zaměřený na plánování financí a podnikání s cílovou skupinou dnešních mladých lidí, kteří jsou podobným projektům více otevřeni. Slovensko představilo velmi úspěšnou firmu vytvářející antivirové a bezpečnostní programy ESET a společnost Mentegram, která nabízí lepší a efektivnější podporu pro pacienty s psychickými problémy skrze internetové propojení pacientů i terapeutů. 6) Informační den o Noci vědců 10. listopadu se konal informační den k Noci vědců. 14. října byla vyhlášena nová výzva na Evropskou noc vědců 2016-2017. Deadline pro předložení návrhů je 13. ledna 2016. Výzva je financována na dva roky v rámci programu Marie Sklodowska-Curie Actions
(MSCA) a v jejím rámci bude rozděleno 8 milionů eur. Byly představeny podrobnosti programu a požadavky na podobu jednotlivých návrhů. Zájemci z jednoho nebo i více členských států mohou žádat o pokrytí až 100 % nákladů buď na jednu, nebo dvě akce v rámci Noci vědců. Klíčový je fakt, že centrem aktivit budou samotní vědci, čímž mají ukázat veřejnosti svou „lidskou tvář“, demonstrovat, že věda je zábavná a zajímavá, a v neposlední řadě také motivovat děti a teenagery, aby se vydali na vědeckou dráhu. Při hodnocení žádosti o grant se řeší tři kritéria: excelence (jasné cíle, dobrý koncept, vhodná metodologie), dopad (využití výsledků projektu, kvalita předání projektu cílovému obecenstvu) a implementace (kvalita Pracovního plánu, vhodnost rozdělení úloh). Excelence je přitom nejdůležitější. 7) FERRMED konference „Dopad mezinárodního obchodu na konkurenceschopnost a hlavní dopravní koridory nákladní přepravy v EU“ 11. listopadu se konala konference zaměřená na nákladní železniční a námořní přepravu v kontextu mezinárodního obchodu a důležitosti Asie, např. Číny (díky dlouhodobému rychlému ekonomickému růstu). Predikce naznačují velký nárůst objemu nákladní přepravy a mezinárodního obchodu, ale infrastruktura na to není zcela připravená, investice nejsou dostatečné a chybí akce a reálná implementace plánů. Tři hlavní globální vektory růstu jsou západní sever-jih (EULER), středomořský a severovýchodní (Evropa-Asie). Důležité jsou přístavy ve Středomoří (hlavně východní pobřeží Španělska) a na západu a severu Evropy, mezi nimiž roste konkurence. Také roste objem obchodu a přepravy mezi kontinenty, velikost lodí a důležitost námořní přepravy v mezinárodním obchodu (zejména s Asií a Amerikami). Kontejnery jsou ale často přetížené a roste také zátěž a negativní dopad na životní prostředí. Významnou roli a hlavně další příležitosti do budoucna má stále také železniční přeprava a hlavní železniční koridory v Evropě, spojení přes Rusko do Asie, transsibiřská magistrála (Transsib) a tzv. Nová hedvábná stezka pro spojení s Čínou. Doprava je služba, způsob záleží na přepravovaném zboží. Do budoucna je nutná standardizace železniční přepravy, zlepšení námořní přepravy a obchodu ve Středomoří, zrealizování TEN-T a dokončení koridorů, stejně jako propojení se zeměmi mimo EU. Je potřeba hodně práce ze strany Evropské komise, členských států, sdílení rizik a investic privátního sektoru nebo subjektů mimo EU (a EU fondy), jako např. Číny. Všechny predikce hlavních vektorů růstu, klíčové přepravní železniční koridory a toky mezinárodního obchodu obchází ČR buď směrem Amerika-západní/severní EvropaPolsko/Pobaltí-východní Evropa-Asie nebo směrem Afrika/Amerika-jižní/západní EvropaMnichov-Vídeň-Košice-Transsib. 8) Konference Cíle udržitelného rozvoje Konference k tématu cílů udržitelného rozvoje proběhla 12. listopadu. Nová Agenda OSN 2030 pro udržitelný rozvoj, která byla přijata v září, stanovuje bezprecedentně široký plán akcí pro společnost, životní prostředí a ekonomický rozvoj. 17 cílů udržitelného rozvoje se zabývá všemi hlavními problémy, kterým čelí státy i společnosti po celém světě. Všechny země by se měly účastnit a nastartovat svou tranzici směrem k zelenějšímu, férovějšímu a více inkluzivnímu rozvoji do roku 2030. Ambiciózní strategie je cílem k implementaci těchto cílů jak v Evropě, tak i ve světě.
Jedná se o: 1) eliminaci chudoby, 2) nakrmení hladových, 3) dobré zdraví, 4) kvalitní a rovné vzdělávání, 5) genderová rovnost, 6) čistá voda a hygiena, 7) udržitelná a čistá energie, 8) důstojné zaměstnání a ekonomický růst, 9) průmysl, inovace a infrastruktura, 10) snížení nerovností, 11) udržitelná města a komunity, 12) zodpovědná spotřeba a produkce, 13) ochrana životního prostředí, 14) ochrana života pod vodou, 15) ochrana života na zemi, 16) mír, spravedlnost a silné instituce, 17) partnerství. 9) Debata Výzkum a inovace, zaměstnanost, vzdělávání a sociální politiky V kontextu online kurzu Výboru regionů „Regiony, EU instituce a tvorba politiky“ proběhla 13. listopadu debata se zástupkyní z Evropské komise – DG regionální a městské politiky. V rámci debaty odpovídala na otázky jak z publika, tak z online diskuzního fóra. Tazatelům sdělila např. to, že v evropských fondech – samozřejmě s výjimkou kohezní politiky – nejsou upřednostňovány méně rozvinuté regiony, rozhovořila se o Otevřené inovaci a Chytré specializaci nebo zapojení občanů do jednotlivých projektů a strategií. 10) Konference EK „Otevřené standardy pro ICT veřejné zakázky: Podpora interoperability“ 13. listopadu se konala konference ke standardům pro ICT veřejné zakázky. Hlavní výchozí problém je „vendor lock-in“ – faktická závislost na jediném dodavateli. Možným řešením je využívaní open source programů. Klíčem k akci a úspěchu v řešení problému jsou sítě a partnerství. Lídrem v problematice je pravděpodobně Dánsko, velmi úspěšně kopírují a rozvíjí i Nizozemí a skandinávské země. Příklady z členských zemí (např. Nizozemí, Švédsko) ukazují podobné zkušenosti, z nich a také z diskuzí tak vyplývá, že koordinace na úrovni EU je možná a žádoucí. Evropská komise pracuje na tvorbě jednotného EU katalogu ICT standardů a nabízí webináře a online brainstorming (v rámci projektu Open source a Otevřené veřejné zakázky) na platformě JoinUp, kde se tvoří také komunita pro sdílení zkušeností a dobré praxe. 11) Konference „Rozsáhlé výzkumné infrastruktury: maximalizace potenciálu obnovení růstu v Evropě“ Konference organizovaná 16. listopadu švédským regionem Skåne a byla zaměřená zejména na jejich dvě nová rozsáhlá světová výzkumná střediska: Evropský spalační zdroj neutronů ESS a laboratoř Max IV, ale také na jejich dopad, resp. obecně dopad rozsáhlých výzkumných infrastruktur na rozvoj regionu. Věda a výzkum se zdá být hlavním hybatelem regionálního rozvoje budoucnosti. Je ovšem potřeba mít dlouhodobé strategie, spojovat regiony, experimentovat a implementovat. Tzv. triple helix – propojení univerzit, průmyslu a vlády se stává více quatro – s městy a občany jako koncovými uživateli inovací a čtvrtou klíčovou zájmovou skupinou, která by se měla podílet na rozhodování a tvorbě politik. 12) Konference NISTO nástroj na evaluaci chytrých mobilitních projektů 16. listopadu byl představen NISTO, mezinárodní projekt partnerů z 5 zemí (UK, Belgie, Francie, Nizozemí, Německo) podporovaný z projektu Interreg IVB NWE. Jeho výsledkem bylo vyvinutí nového a chytrého nástroje k evaluaci chytrých mobilitních konceptů. Pět klíčových prvků, které projekt zahrnuje – mobilita, ekonomika, kvalita životního prostředí, bezpečnost a spokojenost spotřebitelů – učiní budoucí mobilitní projekty úspěšnějšími. NISTO toolkit je dostupný zdarma na www.nistotoolkit.eu.
13) Konference Digitální schopnosti pro budoucnost 17. listopadu zaznělo, že digitalizace evropské ekonomiky má významný dopad na regiony a města. Odhaduje se, že strhnutí regulačních bariér a vytvoření jednotného digitálního trhu z původních 28 národních by mohlo přispět až 415 miliard eur ročně k ekonomice EU, ale také vytvořit až stovky tisíc nových pracovních míst. Mezi současnými tematickými prioritami, co se týče projektů financovaných z evropských fondů, je zlepšení schopností v oblasti informačních a komunikačních technologií. Přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce a výměna osvědčených postupů mezi regionálními a lokálními autoritami jsou v současnosti jednou z priorit podpory z programů EU. 14) Konference „Poptávková strana inovací“ 17. listopadu byl představen také projekt Projekt Poptávková strana inovací (DSI = “demandside innovation“): společnost Ernst & Young (EY) provádí studii ve spolupráci s výzkumnými institucemi a dalšími partnery. Studie se zabývá metodologickým přístupem k hodnocení nástrojů pro poptávkovou stranu inovací. Finálním výstupem bude „Příručka pro monitorování a hodnocení politik na straně poptávky po inovacích“ (2016). Evropská komise se snaží pomocí nástrojů veřejných politik postavit mosty nad tzv. údolím smrti – fáze mezi aplikovaným výzkumem a poptávkou trhu po inovacích, a popohnat tam firmy, organizace a aktéry. V několika paralelních workshopech na různá témata diskutovali zástupci privátního sektoru, větších asociací, regionální aktéři a zástupci z institucí EU o budoucnosti poptávkové strany inovací, možných rolích a intervencích veřejného sektoru na trzích, budoucích veřejných politikách, a shrnuli jejich doporučení. 15) Seminář „Podpora inovací v malých a středních podnicích“ Seminář k tématu podpory inovací v malých a středních podnicích se konal 18. listopadu. Úroveň EU/nadnárodní a úroveň regionální/lokální jsou obě stejně důležité pro rozvoj a podnikatelské inovace. Klíčový je podnikatelský duch a kultura na lokální úrovni, vycházející z jednotlivých podniků a občanů, jejich podpora a individuální koučing. Na druhou stranu je zásadní také finanční podpora plynoucí např. z různých nástrojů EU a hlavně možnost tvorby mezinárodních kontaktů a partnerství, postavených na regionálních sítích, a přejímání příkladů nejlepší praxe. Jedním z nich je program koučování malých a středních podniků Platinn ze Švýcarska, velmi úspěšně přizpůsobený a implementovaný v JMK. 16) Konference Budoucnost alternativních pohonných hmot v dopravním sektoru 18. listopadu proběhla konference k budoucnosti alternativních pohonných hmot v dopravním sektoru. Dopravní sektor výrazně přispívá k emisím z uhlíkových plynů v EU. Ty je však nutné v budoucnu co nejvíce omezit, jinak jednotlivé členské státy nebudou schopny dodržet své dlouhodobé závazky na poli klimatických změn. Cílem semináře bylo poskytnout vhled do budoucnosti dopravní politiky v Evropě a také ukázat způsob, jakým se s problémem vypořádává region Osla a Gothenburgu. Představen byl Gothenburský projekt zplyňování biomasy, jehož cílem je široká produkce bioplynu. Projekt má snížit vysokou závislost švédského dopravního sektoru na produktech z ropy, a to především skrze produkci udržitelného bio metanu z odpadního dřeva. Následně byla prezentována strategie GREAT, jejímž cílem je vytvořit dopravní koridor mezi Hamburgem a Oslem s využitím alternativních pohonných hmot, jako je (bio)plyn, vodíkový
a elektrický pohon ad. Společnost Swedegas představila svůj plán investovat do LNG infrastruktury, z čehož bude těžit jak námořní, tak pozemní doprava, a bude se také jednat o první LNG terminál ve Švédsku založený na principu přístupu třetí strany. 17) Výstava vily Tugendhat v Gentu 19. listopadu se uskutečnila vernisáž výstavy vily Tugendhat spoluorganizovaná Českým centrem v Bruselu a Fakultou architektury katolické univerzity v Lovani. Vernisáž byla spojená s přednáškou ředitelky vily Tugendhat paní Černé o historii a rekonstrukci vily. Výstava bude dále z Gentu převezena do Lucemburku. 18) Informační den o Společenské výzvě 2 Informační den představil 24. listopadu výzvy k předkládání návrhů v rámci Společenské výzvy 2: Bezpečnost potravin, udržitelné zemědělství a lesnictví, mořské a vnitrozemské vodní plochy, výzkum a bioekonomika. Byly také prezentovány nové příležitosti k získání prostředků z evropských fondů v rámci Společenské výzvy 2 (SC2) 2016 v rámci čtyřech oblastí: 1) udržitelná bezpečnost potravin, 2) modrý růst, 3) zemědělská renesance, 4) bio inovace. 19) Expertní workshop k Makro regionálním strategiím: Karpatská úmluva a Podunajská strategie, výzvy a příležitosti pro regionální spolupráci 25. listopadu se konalo setkání expertů k makroregionálním strategiím. Jelikož pohoří Karpat tvoří jádro podunajského regionu, je žádoucí větší kooperace a koordinace strategií a akcí jednotlivých národních států pod hlavičkou Podunajské strategie a Karpatské úmluvy. Zástupci Evropské komise představili evropské programy podpory a financování dotýkající se tematiky pohoří a horských oblastí. Zástupci účastnících se zemí diskutovali dosavadní aktivity, návrh dokumentu k synergii strategie a úmluvy a další budoucí akce. 20) Setkání s komisařkou pro regionální rozvoj CRETU Dne 30. listopadu 2015 se konalo společné zasedání představitelů regionálních zastoupení s komisařkou pro regionální politiku, Corinou Creţu. Na zasedání komisařka zmínila úspěchy, kterých dosáhla v prvním roce svého mandátu, poděkovala všem přítomným za spolupráci, která je velmi cenná, neboť představitelé jednotlivých regionů a jejich zkušenosti a požadavky jsou nepostradatelnými ukazateli při tvorbě regionální politiky. Creţu zmínila, že navštívila v tomto roce kolem dvaceti čtyř zemí a mluvila s jejich představiteli, aby zjistila, jaké překážky stojí na cestě mezi nimi a čerpáním finančních prostředků, které jsou nabízeny prostřednictvím regionální politiky. Komisařka uvedla, že je třeba zjednodušit regionální politiku, snížit její administrativní bariéry, udělat ji čistší a transparentnější, neboť zjistila, že většinu zájemců o čerpání finančních prostředků odradí přemíra byrokracie spojená se žádostmi o dotace. Dále se věnovala budoucnosti regionální politiky a uvedla priority pro nadcházející rok, jedná se o budoucnost regionální politiky a implementaci jednotlivých programů. Komisařka uvedla čtyři hlavní otázky, které se týkají nadcházejícího období. 1. jak zjednodušit regionální politiku 2. jak udělat regionální politiku flexibilnější, aby odpovídala současným a budoucím výzvám 3. jak snížit bariéry v regionální politice? 4. jak zlepšit regionální politiku, aby byla efektivnější a bylo dosahováno větších výsledků?
21) Jednotný digitální trh Akci pořádal 2. prosince Výbor regionů. Plná implementace Jednotného digitálního trhu by mohla zvýšit evropské HDP až o 5 % v horizontu příštích osmi let, a to skrze investice do ICT, zlepšení internetových dovedností, inovací veřejného sektoru a reformování podmínek pro internetovou ekonomiku. Iniciativy na regionální a lokální úrovni budou zásadní pro dosažení cílů Jednotného digitálního trhu, a i regiony samotné budou profitovat z ekonomiky založené na znalostech. Investice do e-vlády zlepší výkon administrativy, ale i její interakci s občany na městské a regionální úrovni. Přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce a výměna osvědčených postupů mezi lokálními autoritami bude zásadní a obdrží i podporu z plánovaných EU programů. Konference projednávala plánované vytvoření Jednotného digitálního trhu a roli regionů a měst v této oblasti. Městská agenda byla označena za jednu z priorit, a to nejen jako motor ekonomického růstu a zaměstnanosti, ale i jako místo pro nové podniky, start-upy a inovační projekty. Zdůrazněna byla i potřeba počítačové gramotnosti obyvatel, umožnění všem občanům připojit se na internetovou síť a nutnost zlepšit jejich počítačové dovednosti. V neposlední řadě je také třeba se zaměřit na kybernetickou bezpečnost a ochranu soukromí. 22) Seminář „Zjednodušení politiky soudržnosti“ Seminář pořádaný 2 prosince skupinou ALDE s množstvím zástupců různých zájmových skupin, Evropského parlamentu, Komise, Evr. účetního dvora, Evr. Investiční banky a regionálních aktérů. Byla založena Pracovní skupina na monitorování zjednodušení evropských strukturálních a evropských fondů a otevřena diskuze týkající se politických i technických výzev a překážek pro budoucí politiku soudržnosti, hlavně po roce 2020, ale s možností aplikací a úprav již v tomto období 2014-20. Návrhy se týkají hlavně většího využití finančních instrumentů, zvýšení efektivity auditu, větší orientace projektů na výsledky, rozšíření e-nástrojů, důrazu na inovace. 23) Plenární zasedání Výboru regionů Tématem 115. plenárního zasedání byla role místních a regionálních orgánů v oblasti migrace a integrace uprchlíků, pracovní program Evropské komise na rok 2016, společné priority Evropské komise a Výboru regionů. Dále byla řešena stanoviska k odměňování zaměstnanců EU, úlohy sociální ekonomiky v obnovení hospodářského růstu a boj s nezaměstnaností, směrnice o ptactvu a přírodních stanovištích, budoucnost Paktu starostů a primátorů, systém zdanění korporací v Evropě či budoucnost Územní vize 2015. 24) Diskuze k hospodářské soutěži a státní podpoře Diskuze konaná 4. prosince s Christianem Jordalem (Kontrolní úřad ESVO/EFTA Surveillance Authority) a Wolfgangem Petzoldem (Výbor regionů) v kontextu 7. Kapitoly online kurzu (MOOC) “Regions, EU Institutions and Policy Making”. Státní podpora činí přibližně 0,11 % HDP = €75 mld. (celkem ze všech 28 členských zemí, nicméně většina této sumy je koncentrována kvůli tradičním důvodům v Německu, Itálii a Francii). Regionální podpora je možná za splnění podmínek (např. řídce osídlený region, s nízkým životními standardy, vysokou nezaměstnaností, aj.) Během času se koncentrace podpory snížila, zaměření kontroly se přesunulo více na kvalitu podpory, otázku zda je dosahováno cílů. Nyní tedy spíše snaha o více ekonomické hodnocení, ne tolik hodnocení legálnosti procesu a politické rozhodování.
25) 7. – 10. 12. 2015 EVROPSKÝ INOVAČNÍ SUMMIT: 7. 12. Konference Energetická unie – zbývající výzvy Základ Energetické unie EU tvoří výzkum, inovace a konkurenceschopnost. Úspěch v dlouhodobém horizontu bude zaručen skrze inovativní evropské společnosti, které vyvinou průmyslové produkty a know-how potřebné k dosažení energetické efektivity a nízkouhlíkových technologií. Tato konference přivedla experty a politiky z různých odvětví energetického sektoru, aby debatovali o tom, zda je Evropa skutečně globálním lídrem v oblasti obnovitelných energií, jak lze zvýšit energetickou efektivitu v domácnostech i průmyslech, jak dát větší moc spotřebitelům skrze chytré energetické systémy, a také jak zvýšit udržitelnost evropského dopravního sektoru. 8. 12. Seminář „E-zdravotnické služby v ekosystémech pečovatelské a sociální péče“ V rámci projektu ENS4Care vytvořilo 24 zájmových skupin pokyny pro rozšíření nových ICT technologií a tzv. e-zdravotnických služeb v pečovatelské a sociální péči, které povedou k budoucí vizi integrované péče o každého jednotlivce s větším důrazem na kontinuitu během celého života a roli komunity. Cílem je udržitelný systém zdravotní a sociální péče, k jehož vytvoření může pomoci jednotný digitální trh. Pokyny mají podobu pěti dokumentů pro oblasti Integrovaná péče, Prevence, Nurse ePrescribing, Rostoucí role vysoce kvalifikovaného a motivovaného personálu a Klinická péče. Experti a zástupci různých zájmových skupin diskutovali také bezpečnost citlivých dat, důvěrných informací, důležitost a komplexnost vzdělávání zdravotnického personálu. 8. 12. Konference Inovace na všech úrovních: chytré regiony, chytrá města Téměř tři čtvrtiny občanů EU dnes žijí ve městech. Ta jsou motorem ekonomického růstu a vytvářejí mnoho pracovních míst. Aby se zlepšil život občanů měst, bylo pro začátek vyhrazeno 370 milionů eur na „Inovativní akce“ na úrovni měst. „Chytrá města“ jsou ta, která využívají technologická vylepšení a inovace, aby se stala bezpečnějšími, zdravějšími, čistšími a obecně lepšími místy k životu. Znamená to například chytřejší městské dopravní sítě, nové efektivní způsoby osvětlení a vytápění budov nebo interaktivnější a více odpovědná městská administrativa. Pro inovaci na úrovni EU jsou zásadní také regiony. Inovace se stále více odehrává na regionální úrovni skrze sítě a inovátory, vytváření lokálních clusterů, vhodného využívání fondů a přeshraniční spolupráce výzkumných institucí. Problém je, že úroveň inovace v regionech se v rámci jednotlivých zemí značně liší. Iniciativa „Chytrá specializace“, na kterou Komise klade velký důraz, má snížit právě tyto rozdíly a využít plný potenciál Evropy. 8. 12. Seminář „Jaké jsou socio-ekonomické dopady Celoevropských společných podniků?“ Celoevropské společné podniky mají jako Partnerství veřejného a privátního sektoru přinášet stabilitu a inovace do klíčových evropských průmyslů a pomáhat v řešení komplexních a celoevropských výzev. Pro evropskou konkurenceschopnost a společnost jsou ale důležité také obecnější socio-ekonomické dopady jako tvorba pracovních míst, ekonomický rozvoj, řešení sociálních problémů. Zástupci ze sektorů letectví, elektronických komponentů, zdravotnictví, dopravy a energetiky, bioproduktů a bio materiálů představili jejich dosavadní úspěchy i na kvantitativních datech a diskutovali cíle do budoucna.
9. 12. Seminář „Inovativní ekosystémy v Evropě: Start-upy, inkubátory a rizikový kapitál“ Na základě teze, že v budoucnosti budou hrát čím dál větší roli inovativní ekosystémy, experti představili a diskutovali nynější stav start-upů, inovací, inkubátorů a programů pro podnikatele v Evropě, institucionální zázemí, roli regionů, lokálních aktérů, vlád a veřejných politik i srovnání s USA. Problémem v Evropě je zejména nedostatek investic v pozdějších fázích vývoje start-upů, obvykle je dostatek počátečního kapitálu (resp. např. i grantů nebo programů podporovaných vládou), inkubátorů a programů pro začínající podnikatele a startupy, ale chybí další rozvoj, prodej, investoři do rizikového kapitálu, rozšíření na trzích a zájem spotřebitelů. 9. 12. Konference „Urychlení zavádění inovací pro aktivní a zdravé stárnutí na trh“ Zástupci členských zemí a několika vedoucích regionů v EU prezentovali jejich inovativní programy a akce pro aktivní a zdravé stárnutí, zapojení ICT technologií, diskutovali důležitost dlouhodobých strategií, lokální problémy i výzvy a potřeby do budoucna, jako např. kvalitní a dostatečné sítě lékařů a sociálních služeb (i v odlehlejších lokalitách), digitální/technologickou gramotnost, zabezpečení dat a důvěrných informací, důležitost komunit. Partneři Evropského partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí podepsali závazek spolupráce pro zavádění digitálních inovací vedoucích k zlepšování života a diskutovali další kroky pro naplnění cílů do roku 2020. 26) Festival na náměstí Schuman: Večer Zastoupení členských zemí a regionů při EU 10. prosince se konal festival uspořádaný sdružením Rond Point Schuman na ploše před hlavní budovou Evropské komise a Rady EU. Regionálním zastoupením byla nabídnuta možnost prezentace, kterou Zastoupení využilo a představilo návštěvníkům festivalu výrobky Střední školy potravinářské, obchodu a služeb Brno a také jihomoravská vína, obojí slavilo velký úspěch. 27) Schůze Komise pro politiku územní soudržnosti a rozpočet EU ve Výboru regionů (COTER) Na schůzi konané 10. prosince vystoupila náměstkyně generálního tajemníka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) s hodnocením aktuálního stavu a načrtnutím budoucí spolupráce Výboru regionů a OECD. Představila způsoby měření regionálního rozvoje a blahobytu jiné než HDP a rámec a pokyny pro užívání indikátorů při tvorbě veřejných politik. Účastníci schůze diskutovali o pozměňovacích návrzích a hlasovali o návrhu stanoviska od zpravodajky Marini k využívání ukazatelů územního rozvoje nad rámec HDP. 28) Slyšení k programu Erasmus+ Paní europoslankyně Šojdrová uspořádala 11. prosince v Evropském parlamentu slyšení o provádění programu Erasmus+. Slyšení se soustředilo na jednotlivé aspekty provádění programu, včetně problematických bodů, mezi něž patří zejména byrokratické procedury a dosud nedostatečná elektronizace. Na slyšení promluvil mimo jiné komisař EU pro vzdělávání Tibor Navracsics, německá ministryně zastupující spolkové země Brunhild Kurthová i řada odborníků z Evropské komise a národních agentur. Za Českou republiku vystoupil ředitel odboru EU Ministerstav školství, mládeže a tělovýchovy Luboš Dubovský.
Program Erasmus+ zastřešuje financování všech aktivit v oblasti primárního, sekundárního a terciárního vzdělávání, včetně mládeže a sportu a patří mezi nejúspěšnější a nejlépe hodnocené programy EU. Odpovídá tomu výrazné navýšení jeho rozpočtu o 40 %, a to i v době krize a úspor. Program Erasmus+ již není jen programem pro mobilitu studentů vysokých škol, ale je plnohodnotným nástrojem růstu a posilování ekonomiky (např. formou podpory odborné mobility, stáží či mladých podnikatelů). Česká republika si vede velmi dobře, pokud jde o dosahované výsledky. Zástupce MŠMT se soustředil především na příklady úspěšných projektů z oblasti e-twinningu (on-line spolupráce mezi školami) a propojování škol. Právě oblast výměny zkušeností formou partnerství mezi vzdělávacími institucemi je druhou hlavní osou celého programu vedle podpory mobility. 29) Šesté setkání Baltsko-jaderského koridoru Projekt Baltsko-jaderského koridoru spadá pod program TEN-T. Po dokončení bude spojovat baltské přístavy v Polsku s Jaderským mořem. Celý koridor bude dlouhý přes 2400 km a na jeho vytvoření spolupracuje 6 zemí: Polsko, Česká republika, Slovensko, Rakousko, Slovinsko a Itálie. Na setkání byly prezentovány výsledky počáteční fáze studie koridoru. Ta došla k závěru, že je nutné vytvořit jednotný soubor klíčových ukazatelů výkonnosti (KPIs), a to především v oblasti měření stavu daného koridoru, jeho srovnávání s jinými koridory a v oblasti analýzy implementace investic. Vylepšené KPIs by měly splňovat následující požadavky: musí být založené na již existujícím strategickém rámci, bude je možné vyčíslit, získat je z veřejných statistik, agregovat je do současné sítě a také budou relevantní pro měření výkonu daného koridoru. V rámci RFC5 (Balticko-jaderský vlakový koridor 5) je již v operačním stavu projekt C-OSS, a to od 10. listopadu 2015. Toto koordinační těleso především poskytuje základní informace ohledně alokace kapacity infrastruktury. Představeny byly také aktivity Evropské investiční banky a způsob, jakým může pomoci s financováním projektů – především skrze EFSI, což nejsou klasické evropské fondy, ale nezávislá právní entita podporovaná Evropskou komisí a Skupinou EIB. 30) Podzimní Generální shromáždění sítě ERRIN 15. prosince se konalo každoroční generální shromáždění sítě ERRIN. Cílem bylo shrnout aktivity z minulého roku a projednat připravované akce na rok 2016. Došlo k ratifikaci předsedy a místopředsedů na nadcházející rok. Byly prezentovány nové webové stránky a nové pracovní skupiny a probrány společné projekty.
Sepsala dne 15. prosince 2015 Mgr. et Mgr. Eliška Buzková, zástupkyně Jihomoravského kraje při Evropské unii
