Zastupitelstvo Jihomoravského kraje 9. zasedání konané dne 19. 12. 2013 Materiál k bodu č.
programu:
Zpráva o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii (důvodová zpráva je uvnitř materiálu)
Projednáno: Rada Jihomoravského kraje projednala materiál dne 19. 12. 2013. Návrh na usnesení: Zastupitelstvo Jihomoravského kraje v souladu s ustanovením § 35 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, b e r e n a v ě d o m í Zprávu o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii za měsíc listopad a prosinec 2013, která tvoří přílohu č. ... zápisu (příloha č. 1 materiálu).
Zpracoval: Mgr. Čeněk Absolon, Ph.D., v.r. vedoucí odboru vnějších vztahů
Právní garance: Mgr. Petr Foltýn, v.r. právník odboru vnějších vztahů
Předkládá: Rada Jihomoravského kraje Bc. Roman Celý, DiS. náměstek hejtmana Jihomoravského kraje
DŮVODOVÁ ZPRÁVA Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii zprostředkovává kontakty a poskytuje informace o aktuálním dění v evropské politice, prezentuje a prosazuje zájmy Jihomoravského kraje (JMK) u institucí Evropské unie, navazuje spolupráci Jihomoravského kraje s ostatními evropskými regiony a propaguje kraj v zahraničí. Mezi hlavní aktivity zastoupení patří:
Získávání a předávání aktuálních informací o připravované legislativě EU a dotačních programech Příprava a realizace seminářů, prezentací a dalších aktivit na témata specifická pro a v zájmu JMK Podpora klíčových žadatelů z JMK o finanční podporu z evropských zdrojů Zprostředkování kontaktů mezi odpovědnými představiteli evropských institucí a jihomoravskými zástupci z oblasti politiky, veřejné správy, vědy a podnikatelské sféry Navazování kontaktů a spolupráce s ostatními evropskými regiony Včasné prezentování a prosazování stanovisek JMK v procesu rozhodování evropských institucí včetně informování evropských institucí o problematice regionální politiky z pohledu JMK Realizace úřednických a studentských stáží v zastoupení JMK Poskytování informací zájemcům o informace o JMK.
Mezi prioritní tematické oblasti, na které se při své činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při EU zaměřuje, a které jsou v souladu se Strategií rozvoje Jihomoravského kraje, patří:
moderní technologie a produkty s vysokou přidanou hodnotou, vzdělávání, kvalitní životní prostředí a krajina, zemědělství a rozvoj venkova, doprava.
Zastoupení Jihomoravského kraje předkládá pravidelně na každé zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje zprávu o své činnosti, kterou prezentuje přímo pracovnice Zastoupení Mgr. Eliška Buzková. Aktuálně je Zastupitelstvu Jihomoravského kraje předložena Zpráva o činnosti za měsíce listopad a prosinec 2013.
Přílohy: Příloha č. 1:
Zpráva o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii za listopad a prosinec 2013
Příloha č. 1 ZPRÁVA O ČINNOSTI ZASTOUPENÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PŘI EVROPSKÉ UNII ZA LISTOPAD A PROSINEC 2013
1) Zelená infrastruktura – angažování regionů, měst a obyvatel Výbor regionů, Evropský hospodářský a sociální výbor spolu s Evropskou komisí uspořádali 4. listopadu konferenci na téma Zelená infrastruktura. Evropský komisař pro životní prostředí Potočik uvedl, že je třeba využívat zelené oblasti tak, abychom z nich čerpali výhody, které přispějí k udržitelnému rozvoji území. Díky projektu Green infrastructure (GI) můžeme zpomalit postupnou změnu klimatu, můžeme přispět k efektivnějšímu stálému udržitelnému rozvoji území. GI může mít i sociální a zdravotní dopad, protože zelené okolí měst (parky, louky, lesy) přispívá duševnímu a tělesnému zdraví, navíc poptávka po zelených oblastech v městech stoupá. Byly prezentovány příklady podpory zelené infrastruktury v Estonsku, Valencii, Berlíně, Kodani, Lisabonu, dále pak iniciativa Green Belt. 2) Transformace priorit EU v energetické příležitosti na venkově v období 2014 - 2020 5. listopadu proběhla v Evropském parlamentu konference, na které zaznělo, že se v rámci kohezní politiky EU musíme více soustředit na investice do udržitelných energií, které zajistí lepší kvalitu života, přinesou růst, nová pracovní místa a větší konkurenceschopnost Evropy. Evropský parlament trvá na rozšíření politiky udržitelé energie – rozvoj čistých energií, zajištění bezpečnosti energetických dodávek, rozvoj smart grids apod. Již nyní je možné použít finance z Evropského sociálního fondu k financování obnovitelných zdrojů energií, dále pak slouží Regionální rozvojový fond a finance na společnou zemědělskou politiku. Obnovitelné zdroje představují klíčový areál budoucích investic. Jejich využití musí být podpořeno politiky (např. European agricultural fund for rural development, EAFRD). DG zemědělství Evropské komise může přerozdělovat peníze nejen do veřejného sektoru, ale i do soukromého (firmy, průmysl) a také pro domácnosti a jednotlivce. Většina obnovitelných zdrojů energií může být vyráběna na venkově (např. biomasa, biopaliva, geotermální energie, elektřina ze solárních, větrných a vodních elektráren). 3) Rozvoj Public Private Partnerships (PPP) pro společný zájem 6. listopadu se uskutečnil seminář zaměřený na definování nejúčinnějšího způsobu implemetace PPP do národních a regionálních politik. PPP je dlouhodobým partnerstvím a úzkou spoluprací mezi veřejným a soukromým sektorem se sdílením znalostí, je tedy důležitým prostředkem k řešení rozvoje širokého spektra potřeb (potraviny a výživa, přístup ke vzdělání, zdravotní péče a zdravotnická zařízení, kultura atd.). Projekty oboustranně koordinované veřejnými a soukromými subjekty poskytují všem zúčastněným stranám výhody jako je sdílení dovedností a znalostí, sladění činností soukromého sektoru s politickými cíly nebo vyjasnění postupů veřejných orgánů. Dále je prostřednictvím PPP podporována výměna osvědčených postupů, na základě nichž by mohlo dojít k vytvoření úspěšných inovativních programů. Dle diskutujících je potřeba co nejdříve posílit PPP projekt v rámci národních, regionálních a místních politik. 4) Vítání českých občánků Ve středu 6. listopadu 2013 uspořádalo Velvyslanectví České republiky v Belgii spolu s představiteli města Brna a ve spolupráci se Zastoupením 5. ročník Vítání českých občánků
narozených v Belgii. Akce proběhla v prostorách Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii v Bruselu. Slavnostního předávání pamětních dekretů, repliky historického pražského groše a plyšového brněnského draka se zúčastnil velvyslanec České republiky v Belgii Ivo Šrámek, vedoucí Odboru zahraničních vztahů města Brna Mojmír Jeřábek, vedoucí sekretariátu primátora Romana Onderky Alice Zafirelisová a ředitelka Turistického informačního centra města Brna Petra Kačírková. Při Vítání občánků byla prezentována vína z Jižní Moravy společnosti Vinselekt Michlovský a turistické možnosti jihomoravského regionu a města Brna. Dětští účastníci akce si pak mohli vybrat z řady dárků od Zastoupení. 5) Smart specializace pro regionální inovaci: Koncepty a výzvy 7. listopadu byly prezentovány strategie a perspektivy pro regiony v oblasti smart specializací. Nejvýkonnější v inovacích jsou severské, germánské a anglosaské země, v druhé řadě jsou středozemní země a Estonsko a Slovinsko, třetí postkomunistické členské země EU, Itálie a Řecko, čtvrtou skupinou jsou nedávno přistoupivší země, jako je Bulharsko a Rumunsko. Odstraňování propastných rozdílů v inovaci mezi jednotlivými státy bude i nadále velkou výzvou, musí být vytvořeny nezbytné rámcové podmínky, aby byl uveden RIS-3 do pohybu. Nedostatky regionálních politik jsou roztříštění a duplikace veřejných investic pro vědu, výzkum a inovace, nedostatečné propojení znalostí ekonomických činitelů, vědy, obchodu, administrativy a spolupráce se sociálními partnery, zastaralé přístupy a nevyužívání všech možností v příhraniční inovaci, slabé strategické přístupy. Byla prezentována regionální perspektiva španělského regionu Navarra - byl zde vytvořen Moderna plán (týká se různorodého rozvoje např. automobilového průmyslu, školství, těžby, služeb zdravotnických a sociálních ad.), na jehož vytváření se podílelo 5 000 lidí (univerzity, soukromý sektor, odborná i neodborná veřejnost, informatici a další). Cílem regionu je to, aby se dostal mezi dvacítku nejlepších v Evropě, práce regionu je postavena na několika principech: investice do lidí, spolupráce, vyslechnutí postojů ostatních subjektů, sledování dlouhodobých cílů, hledání talentů a jejich podpora. 6) Key Enabling and Industrial Technologies v Horizontu 2020 – co je v nich nové pro univerzity a regiony? 7. listopadu uvedl Richard Tuffs, ředitel ERRIN seminář slovy, že v Horizontu 2020 je partnerství univerzit s firmami daleko důležitější, to vzbuzuje i velký zájem o Key Enabling Technologies (KETs), jejichž hlavním tahounem je průmysl. Horizont 2020 alokuje pro období 2014-2020 70 mld. EUR pro vědu a inovace. Klíčové projekty jsou Inovační unie a Evropský výzkumný areál (ERA), které představují odpověď na krizi a posílení postavení Evropy ve světě. V rámci KETs Evropská komise určila 6 strategických technologií, které jsou klíčové pro udržení konkurenceschopnosti Evropy. EU se tedy snaží posílit aplikovaný výzkum skrze KETs, Evropu 2020, Horizont 2020, Inovační unii a ERA. Vydává tzv. cestovní mapy (road maps) pro nanotechnologie, energii, biomateriály apod., podporuje projekty atd. Problém je, že skoro všechny výzkumné projekty a výzvy jsou postaveny na tom, aby vědci získali dotace, ne aby uspěli na trhu, je zájem toto v příštím období změnit. 7) Regiony jako motory nového růstu skrze smart specializace – odpovídající strategie pro společné cíle 8. listopadu v Evropském parlamentu prohlásil Johannes Hahn, evropský komisař pro regionální politiku, že každý region potřebuje pro svůj růst mít vlastní strategii pro smart specializace. Inovace představují nejen nové technologie, ale i nové PR strategie, tržně orientované strategie, business inovace, nové modely pro cestovní ruch a zemědělství, zkrátka vše, co zvyšuje konkurenceschopnost. Smart specializace zvyšují konkurenceschopnost regionů, tím přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti celé Evropy.
Dále zaznělo, že pro změnu jsou důležití jak veřejní představitelé, tak i školy a univerzity, soukromý sektor a občanská veřejnost. Partnerství soukromého a veřejného sektoru se musí v politikách více odrážet. Strategie smart specializací je prerekvizitou pro získání financí z evropských fondů na inovace. Regiony si nesmí stanovovat velký počet priorit, naopak, je nutné si vybrat, do kterého oboru budu investovat. Strategie pro smart specializace je pružný dokument, strategie bude možné měnit. Regiony při tvorbě strategií nejsou samy, Evropská komise má k dispozici 90 expertů, kteří mohou regionům pomoci. 8) Divadelní představení Casanova a Crumbajglová V neděli 10. listopadu 2013 (a v reprízách pak 15. a 16. listopadu) proběhlo v prostorách Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii představení Casanova a Krumbajglová. Jednalo se o netradiční provedení hry o dvou protagonistech, známým cestovatelem a prostopášníkem Giacomem Casanovou a prostou komornou. Hra se odehrála na zámku v Duchcově, kde stárnoucí Casanova prožil poslední dny svého života, a kde sepisoval své paměti. Atmosféru vzpomínek, čilé konverzace i těžko uvěřitelného vypravování podtrhlo živým doprovodem hudební trio. Akce proběhla pod záštitou stálého představitele České republiky při EU Martina Povejšila. Diváci měli možnost vychutnat si po skončení hry skleničku jihomoravského vína a dozvědět se o turistických zajímavostech jižní Moravy. 9) Mysli evropsky – jednej lokálně: role federálních států a regionů ve strategii EU pro mladé 11. listopadu proběhla ve Výboru regionů konference věnovaná Evropské strategií pro mladé. Zaznělo, že mladí chtějí hlavně práci – dlouhodobou, finančně zabezpečující, chtějí více pracovních příležitostí v zahraničí a s tím související uznávání kvalifikací a diplomů. Chtějí transparentnější politiku, chtějí se účastnit rozhodovacího procesu, chtějí důvěru v mladé lidi a větší solidaritu ve společnosti, ale i mezi členskými státy. Mladí lidé jsou klíčoví pro udržení solidarity a demokracie v Evropě, musí být úspěšní při budování své budoucnosti. Byl představen ERASMUS+, který je integračním programem, obsahuje vzdělávání (formální i neformální), stáže i sport. Zahrnuje 3 hlavní akce: mobilitu (od studijního Erasmu po neformální Mládež v akci, cílem je vyjet do zahraničí, získat nové schopnosti a dovednosti, poznat Evropu), spolupráci, podporu politik (Erasmus+ je v souladu se strategií Evropa 2020 i s Horizontem 2020, Strategií pro mladé 2018). Erasmus+ má o 40 % vyšší rozpočet než v předchozím programovém období, tím přináší více příležitostí, podporu regionálním akcím, podporu strukturálního dialogu, mládežnickým organizacím, podporu národním agenturám. 10) Využití půdy: Proč se starat o biodiverzitu? Dne 12. listopadu proběhla v Evropském parlamentu debata na téma využití půdy, biodiverzity a role soukromého vlastnictví v tomto procesu. Debata se zaměřila na vztah mezi ekonomikou a ekologií a na roli biodiverzity v dlouhodobě udržitelném rozvoji. Hosté debaty se shodli, že intenzivní využívání zemědělské půdy, rozvoj životní úrovně a klimatické změny jsou hlavní příčinou úbytku biodiverzity v celé Evropské unii. V ohrožení jsou zejména nové členské státy EU, Českou republiku nevyjímaje, ve kterých dochází k intenzifikaci zemědělství, ztrátě různorodosti, znečištění a využívání geneticky modifikovaných organismů. Padla shoda o tom, že Evropská unie má povinnost poskytnout prostředky uživatelům půdy na ochranu biodiverzity, podpořit soukromý sektor v přechodu na dlouhodobě udržitelný způsob využívání půdy a zasadit se o sjednocení regulačních podmínek pro pronájem a využívání zemědělské půdy v členských státech.
11) Fast track proces: rychle a jednoduše pro SME´s Dne 12. listopadu se v prostorách Stálého zastoupení České Republiky při EU uskutečnil seminář o novém nástroji „Fast Track to Innovation“, který by měl pomoci malým a středním podnikům v čerpání dotací z EU a zároveň podpořit rozvoj inovace technologií. V programovém období 2014 - 2020 budou malé a střední společnosti naplno součástí inovačního procesu, účastníci z jakéhokoli sektoru budou moci kdykoli předkládat vědeckovýzkumné projekty. Proces zjednoduší a zkrátí čas při získávání dotací z EU a umožní i malým konsorciím zrychlit proces vedoucí od vzniku myšlenky k její aplikaci v rámci trhu. Bude sledovat záměr usměrňovat investice soukromého sektoru, podporovat výzkum a inovaci s ohledem na tvoření hodnot a zrychlení technologického rozvoje (inovace produktů, procesů a služeb). 12) Modernizace evropského sociálního modelu a průmyslových vztahů Účast pracovníků na očekávání a řízení změn: jakými způsoby ji nejlépe zajistit? 13. listopadu se uskutečnil seminář se zástupci Evropské komise a několika velkých zaměstnavatelů, kde bylo diskutováno, jakým způsobem zajistit lepší pracovní příležitosti. Měla by se zlepšit informovanost pracovníků o pracovních příležitostech a o možnostech rekvalifikace. Toho se dosáhne zlepšením informačních systémů. Uplatnění pracovníků je opravdu základní kámen Evropského sociálního modelu. V rámci strategie 2012 - 2014 byl vytvořen rámec na podporu zaměstnávání mladých, nový sociální fond, sociální investiční balíček, podporována spolupráce se sociálními partnery za účelem reformy národních penzijních systémů, vytvořeny studie za účelem zmapování dopadu krize na životní podmínky obyvatelstva EU a zmapování toho, jakým způsobem ovlivňují evropské prostředky zaměstnaneckou politiku členských zemí. 13) Evropa a mladí inovátoři: možnosti financování z EU v období 2014 - 2020 13. listopadu se v Evropském parlamentu představilo Evropské fórum pro mladé inovátory. Shrnulo činnost za rok 2013 a představilo akce na rok 2014 (Innovation Convention organizované Evropskou komisí, Innovation Roadshows v regionálních inovačních centrech, Innovation Incubator a další). Ze strany Evropského parlamentu zaznělo, že EU musí zavést nízkoúročené půjčky pro mladé podnikatele, musí se více poskytovat start-upy a zajistit větší podporu pro SME´s. Mladí podnikatelé a malé a střední podniky (SME) by měly snížit závislost na bankovních půjčkách a diverzifikovat své finance. Rovněž by se měl rychle implementovat program Youth Guarantee (Garance pro mladé) pro mladé lidi ve věku 18 - 25 let. Byl představen Akční plán Enterprise 2020, program COSME pro ty firmy, které se nezabývají inovacemi a výzkumem. EU dále vyčlenila 50 milionů EUR pro nové business plány. Pro Evropský sociální fond je vyčleněno 80 mld. EUR, zejména na trénink, budování kapacit, vytvoření nových pracovních míst. Má napomoci snížit nezaměstnanost mladých lidí, členské státy si samy rozhodnou, jak peníze z fondu využijí, EU poskytuje jen obecný rámec. Pro výzkum a inovace je vyčleněna obrovská částka, velmi ambiciózní – 79 mld. EUR (v předchozím období to bylo 25 mld. EUR). Tato oblast je rozčleněna na 3 části: excelentní věda (granty pro vědce, např. grant Marie Curie pro mladé vědce, další granty, které mají přilákat vědce v různých částech světa do Evropy, budoucí technologie, ICT a FETs), průmyslové vedení (programy pro SME) a společenské výzvy. První výzva Evropské komise byla vyhlášena 13. prosince 2013. Evropská komise vytvořila pro ty nejlepší mladé podnikatele tzv. Leaders Club jako možnost pro navazování kontaktů, vše pod nálepkou Start-up Europe. Komise jim dává příležitost se setkat a začít spolupracovat.
14) Evropské strukturální a investiční fondy 2014 - 2020: Které regionální strategie jsou vhodné pro udržitelný rozvoj a zaměstnanost? 14. listopadu uspořádalo Zastoupení regionu Ille de France při EU setkání věnované novým regionálním strategiím v evropském kontextu. Strategie Ille de France na období 2014 - 2020 se dělí na Inteligenční růst (posílení faktorů konkurenceschopnosti, cíle jsou: posílení výzkumu a inovací, zlepšení dostupnosti informačních a komunikačních technologií), Udržitelný růst (region chce podporovat změny v energetice, zejména podporou přechodu k slabým emisím CO2) a Růst podporující začlenění (region se pokouší udělat vše za účelem snížení míry disparity uvnitř regionů, zabránit předčasným opouštěním škol, pomáhat nezaměstnaným vrátit se do zaměstnání a podporou mobility pracovníků, dalšího vzdělávání a kvalifikace pracovníků). Dále byly prezentovány zkušenosti francouzského departmentu Val d´Oise, kde se nachází 3 nejchudší obce ve Francii a lidnatého německého regionu Severní Porýní- Vestfálsko. 15) Horizont 2020: velká příležitost pro výzkum a inovace v regionech 13. listopadu se prezentoval region Ille de France jako nejlepší region s výzkumnými kapacitami v EU, je zde alokováno 40 % veškerého výzkumu ve Francii. Mají sice výborný výzkum, vědce, ale financování projektů a investice nejsou dobře vyřešené, málo využívají evropské dotace, instituce mezi sebou nespolupracují, což ztěžuje výzkum. Musí zjednodušit byrokracii a administrativu, překonat institucionální bariéry a podpořit spolupráci. Region výzkum silně podporuje, je pro něj klíčovou oblastí, studuje zde 600.000 studentů, pracuje 10.000 vědců, nachází se tu 16 univerzit a vzdělávacích center. Ze strany Evropské komise zaznělo, že rok 2014 bude pro celou EU kritický, bude zvolen nový Evropský parlament, zformována nová Evropská komise, plán pro období 2014 - 2020 atd. Evropská ekonomika po krizi potřebuje nutně investovat do výzkumu, jen tak znovu nastartuje hospodářský růst. Všechny programy v rozpočtu zaznamenaly pokles peněz, až na konkurenceschopnost a výzkum a inovace. Podpora výzkumu a inovací je poprvé zajištěna politikami – patří mezi priority Horizontu 2020. Proto musí být podpořeny projekty, které přispívají k ekonomickému růstu a k tvorbě pracovních míst, musíme se soustředit na výzkum, který však musí mít světový dopad. Prioritami jsou excelentní věda (evropský výzkum musí vědce přitahovat a udržet si je, proto se musí investovat do stavby zařízení a infrastruktury, zdroje financí jsou European Research Council, Marie Curie grant a další), vedoucí průmysl (biotechnologie, informační a komunikační technologie, nové materiály, důraz je kladen na malé a střední podniky), společenské výzvy (doprava, klimatické změny, životní prostředí, lidské zdroje, všechny netechnologické problémy zde. Zdraví je prioritou č. 1, doprava pak č. 2). 16) Řízení mobility: Inteligentní cesta k udržitelné mobilitě v zemích Evropy, regionech a městech 15. listopadu pozvala Evropská platforma pro řízení mobility (EPOMM) zájemce na uvedení knihy: Řízení mobility: Inteligentní cesta k udržitelné mobilitě v zemích Evropy, regionech a městech. Ze strany řečníků zazněl zejména důraz na využívání moderních technologií a budování železniční a vodní infrastruktury a cyklistických stezek. Byly prezentovány příklady dobré praxe omezení automobilové dopravy ve městech Utrechtu, Malmő, Londýně a dalších. Byla zde zdůrazněna důležitost využití legislativy k motivaci obyvatel využívat i jiné dopravní prostředky než auta a dále nutnost stálého hledání nových alternativ dopravy pro motorová vozidla. 17) Nástroje pro tvorbu a implementaci programů týkajících se kvality ovzduší v evropských regionech Cílem konference bylo představit projekty Appraisal a Atmosys, prezentovat závěry a východiska vzešlá z těchto dvou projektů, prodiskutovat mezery a výzvy spojené
s implementací programů týkajících se kvality ovzduší v EU, soustředit se na nástroje, které umožňují a podporují tvorbu i implementaci politik souvisejících s kvalitou ovzduší v EU. Appraisal je evropský projekt, jehož cílem je hodnocení silných a slabých stránek rozličných metodologií, které jsou využívány členskými státy při hodnocení a monitorování kvality ovzduší. Na fungování tohoto projektu se podílelo konsorcium složené z 10 aktérů z 10 členských zemí. Atmosys je generická webová služba sloužící k správě kvality ovzduší na lokální a regionální úrovni. Znečistění ovzduší s sebou kromě environmentálních a zdravotních negativ přináší i ekonomické škody. Ve většině evropských regionů je doprava (především silniční) hlavním zdrojem polutantů a celkového znečištění ovzduší, následuje průmysl, domácí spalování a zemědělství. Bydlení ve vzdálenosti do 100 m od velkých silnic je lidskému zdraví vskutku nebezpečné. Tipy pro zlepšení kvality ovzduší: zaměření se na vlakovou a elektromobilovou dopravu, zlepšení energetické účasti, šetření energií, omezování individuální dopravy, podpora cyklistiky, zavedení hybridních autobusů, zlepšení systému čištění ulic a další. 18) Nanotechnologie jako klíč k vytváření hodnot 19. listopadu na Zastoupení Saska-Anhaltska při EU zaznělo, že nanotechnologie jsou klíčovou podmínkou pro evropský růst, zvýšení konkurenceschopnosti, kapitalizaci a internacionalizaci. Na nanotechnologiích závisí budoucnost hi-tech výrobků i dalších, nanotechnologie mají využití v různých vědeckých sektorech (výzkum, optika, mechanika, využití i ve stavbách a textilu). Evropa má problém transformovat své znalosti/vědu ve zboží a produkty, dostat se na trh, ve výzkumu je silná, ale produkce se nachází převážně mimo EU. Je třeba posílit průmyslovou výrobu v Evropě a spolupráci členských států. Nové nástroje pro období 2014 - 2020: Horizont 2020 (6,7 mld EUR na KETs), Evropský regionální rozvojový fond (KETs jsou v regionálním fondu prioritou), Evropská investiční banka (výhodné půjčky). Nově bude možné získat na 1 projekt finance z více fondů – z regionálních i z Horizontu 2020. Potenciál nanotechnologií je stále podceňován, protože tyto technologie zatím nevydělávají, v budoucnu ale budou zisky z nich obrovské. V Německu byla v roce 2011 založena Německá asociace nanotechnologií, která reprezentuje všechny jednotlivce v oblasti nanotechnologií ze soukromého i veřejného sektoru. Následně byl sestaven seznam všech center excelence v Německu, díky čemuž došlo k vytvoření sítě univerzit, SME´s a dalších firem a průmyslu, síť se rozrostla. Nyní má 80.000 členů a centra ve 12 německých státech. 19) Financování v počáteční fázi a regionální rozvoj: Prezentace nových rovnocenných prostředků ESIF (European Structural and Investment Funds) 2014 – 2020 20. listopadu se uskutečnil seminář, který měl motivovat zúčastněné zájemce k využívání prostředků finančního inženýrství a poskytnout jim informace a rady, jak správně využít nástroje pro odstartování jejich činnosti a dalšího vytváření malých a středních podniků. Kromě diskuze týkající se kritických aspektů implementace prostředků finančního inženýrství zde byl diskutován také evropský regulační rámec a kritéria pro vybrání si příslušného finančního modelu. Byla zde diskutována a prezentována řada praktik, které se vyvinuly z evropských zkušeností s různými investicemi (od inovačních začátků po tradiční SME´s) s ohledem na výsledky jejich využívaní a jejich regionální dopad. Účastníci se shodli, že nejlepší cesta je spolupráce soukromého a veřejného sektoru, tedy společné investice, kdy veřejný sektor poskytne většinu financí a soukromý sektor poskytne znalosti, služby a zkušenosti, jelikož veřejný sektor není tak způsobilý řídit to, v co investoval, jako soukromý.
20) Územní spolupráce a Evropský sociální fond: jaké jsou nové praktiky pro období 2014 - 2020? 21. listopadu zaznělo ve Výboru regionů, že ESF může financovat vzdělávání, výzkum, technologický rozvoj, investice do lidských zdrojů, infrastrukturu, teritoriální spolupráci, tak bude dosaženo efektivnějších výsledků. Sociální a zaměstnanecké politiky jsou klíčové, je nezbytné dostat dlouhodobě nezaměstnané zpět na trh práce, důležitý je boj proti nezaměstnanosti, zahrnutí mladých lidí a jejich organizací do tvorby strategií apod. V tomto procesu jsou klíčové regionální autority. ETC (Evropská teritoriální spolupráce) představuje nezbytnou podmínku kohezní politiky, sousední regiony mají vždy obdobné problémy, navzájem si pomohou při jejich řešení. ESF financuje mobilitu – mladí díky ní budou silnější, sebevědomější, úspěšnější. EU už začala mladým dávat garance – pokud jsou nezaměstnaní 4 měsíce, zajistí jim trénink a stáže. Dále se musí věnovat pozornost návratu na pracovní trh dlouhodobě nezaměstnaných a dalších znevýhodněných skupin, např. bývalých vězňů, rovněž také seniorům. Byly prezentovány projekty z francouzských a španělských regionů, francouzskolucemburský projekt Mobilita pro zaměstnance mladé lidi bez dovedností a další. 21) Setkání k Horizontu 2020 22. listopadu proběhla ve Skotském domě prezentace Evropského sdružení inovačních univerzit. Jedná se o 11 evropských univerzit zaměřených na inženýrství a sociální vědy, které jsou intenzivně výzkumně činné, zaměřují se na rozvíjení nových forem vyučování a vzdělávání a jejich cílem je nabídnout vysokou kvalitu vzdělávání s mezinárodním zaměřením. Lobbuje za uvedení dialogu s Evropskou komisí a dalšími zúčastněnými osobami za lepší politiku vzdělávání. Univerzity chtějí využít Horizontu 2020 k partnerství v rámci příhraničí spolupráce. Debata byla zejména o možnostech financování a projektech typu Fast Track to Innovation Pilot. 22) Superpočítače v dopravě 25. listopadu proběhlo v Pražském domě setkání věnované vyžití superpočítačů v dopravě. ČR je velkým producentem všech typů vozidel, nejen osobních automobilů, navíc je tranzitní zemí, nachází se ve středu Evropy. S automobilovým průmyslem je svázán i systém vzdělávání, z toho všeho vyplývá, že ČR má velkou kapacitu pro výrobu inteligentních dopravních systémů (ITS). Např. IDOS byl zvolen nejlepším produktem (Smart Mobility Challenge) v roce 2012. ČR patří mezi evropské leadery inteligentních dopravních systémů. Význam ITS pro přepravu poroste, nyní stojíme na počátku dopravní revoluce. Pořád oddělujeme různé typy dopravy (silniční, železniční, říční, leteckou), na každý typ dopravy existují různé systémy, navigace apod. Do 20 let už to bude ale integrovaný systém. V roce 2011 vydala Evropská komise dokument Smart mobility challenge – plánování cest uvnitř EU není možné kvůli různým národním omezením. Je třeba mít otevřený přístup k datům o cestách, koordinovat výměnu dat, standardizovat služby. Systémy, které budou navzájem kompatibilní, jsou k revoluci v dopravě nezbytné, díky inovacím dojde k vytvoření nových pracovních míst, poroste evropský ITS průmysl a Evropa bude hrát klíčovou roli v ITS technice, produktech i službách na světovém trhu. V červnu 2013 schválila česká vláda národní dopravní politiku 2014 - 2020, která je v souladu s plány EU. Plánuje rozšíření dopravních systémů, využití Galilea, chytrých měst, rozšíření infrastruktury pro hybridní automobily a další inovační myšlenky.
23) Dláždění cesty pro soutěživou a dynamickou evropskou znalostní ekonomiku: cesta vpřed ve výzkumu vzácných onemocnění 26. listopadu byl 2 členkami Evropského parlamentu ve spolupráci s Brains to Brain nadací (sdružení 60 nejvýše postavených univerzit v Evropě) v Evropském parlamentu uspořádán seminář k výzkumu vzácných onemocnění. Evropská unie má více absolventů přírodních oborů než USA, ale ve finále mnohem méně osob v EU se věnuje výzkumu než USA, proto je třeba mladé lidi motivovat k vědecké činnosti. Je potřeba zvýšit množství investic do této oblasti a podporovat nárůst lidských zdrojů. Zároveň je třeba sjednotit roztříštěnou politiku zdravotnictví. Měli bychom společnými silami vytvořit určitou vědeckou síť v Evropě, díky které by se mohli vědci učit navzájem jeden od druhého, mohla by být tak vyvíjena lepší léčiva a rozpoznány vzácnější nemoci. Je třeba pracovat společně k dosažení lepšího poznání a porozumění nemocím. Evropská unie může fungovat jen tak, když zůstane soucitná ke všem znevýhodněným osobám. Proto musíme poskytnout vědeckému výzkumu veškerý možný ekonomický potenciál, veškeré know-how a veškeré sociální a institucionální sítě pro prosperitu naší společnosti. 24) Regiony a inovace: přeshraniční spolupráce 26. listopadu byla ve Výboru regionů konference na téma příhraničí spolupráce regionů a inovací. Byl představen projekt RIM Plus, síť regionů sdílejících své znalosti týkající se inovačních trendů v EU, navzájem se informujících o svých strategiích, dění a prioritách. Projekt začal v roce 2010, klade velký důraz na dialog všech zúčastněných stran, síť organizuje workshopy a návštěvy regionů, zprávy publikuje na svém webu. Dále byla představena studie OECD Regions and Innovation: Collaborating across borders, která má za úkol podpořit hospodářský rozvoj regionů, jsou zde uvedeny výhody spolupráce. V publikaci je uvedeno 6 případových studií regionální spolupráce v oblasti výzkumu a inovací (Finsko-Švédsko, Norsko-Švédsko, Finsko-Estonsko, Irsko-Severní Irsko, Dánsko-Švédsko a Nizozemí-Belgie-Německo). Trojúhelník Lovaň-Eindhoven-Cáchy spolupracuje v zdravotnickém výzkumu, life sciences, smart systémech, pokročilých materiálech a chemikáliích, je zde koncentrováno hodně firem, budují společnou vědeckou infrastrukturu, projekty ve výzkumu a vývoji. Finanční podporu získali z projektu Interreg, vytvořili i společný projekt Cross Roads, který zapojuje malé a střední podniky do různých projektů. Oblast kolem Horního Rýna tvoří Francie, Německo a Švýcarsko, mají dlouhou tradici přeshraniční spolupráce, celá oblast je ekonomicky velmi silná a výkonná, hovoří se o ní jako o zlatém trojúhelníku – nachází se zde 70 univerzit, 170.000 studentů, 20.000 vědců, což představuje největší koncentraci výzkumu a vývoje v Evropě. Oblast je silná ve všech oblastech vědy, což je dále podpořeno projektem, zajišťujícím, aby student, který je zapsán na 1 z univerzit v oblasti, mohl navštěvovat kurzy i na ostatních tamních univerzitách. Region Öresund má 3,8 milionu obyvatel, nachází se mezi Dánskem a Švédskem – spojeny mostem od roku 2000, který zakládá počátek intenzivnější spolupráce. Nachází se zde 12 univerzit, 100.000 studentů, školy mezi sebou úzce spolupracují. Region má celkově malý růst HDP, od průmyslu se přesunul k hospodářství založeném na službách. Po dostavbě mostu začala větší mobilita pracovníků, každý den přes něj jezdí přes 20.000 lidí za prací. 25) Inovační unie: příspěvek evropských měst a regionů 27. listopadu byla ve Výboru regionů představena Inovační unie. Ta se zavazuje zvýšit investice do výzkumu na 3 % HDP do roku 2020. Výbor regionů vydal průvodce v implementaci Strategie EU 2020. Ta klade důraz na inovace (celý proces je o navazování kontaktů a spolupráci), dále posílení bottom-up aktivit, úsilí o sociální inovace skrze living labs, otevřené inovace, implementace Knowledge
Triangle (trojúhelníku znalostí) – větší synergie mezi výzkumem, vzděláním a inovacemi, větší důraz na celoevropskou spolupráci. Cílem RIS3 je posílení angažovanosti všech zúčastněných stran pod jednotnou, sdílenou vizí, napojit malé inovační firmy, ale i velké společnosti do sítě kontaktů, zavázat hlavní aktéry ke spolupráci skrze organizované víceúrovňové vládnutí, pomoci vytvořit kreativní a sociální kapitál a díky tomu zvýšit návratnost kapitálu na místní a regionální úrovni. Aby byla strategie smart specializace úspěšná, region musí stavět na něčem, v čem už má základy, ne vytvářet něco úplně nového. Průměrný čas, který uběhne od výzkumu po založení firmy nebo uvedení produktu na trh, je 18 měsíců, což je pomalejší proces než v USA nebo v Asii. Sociální inovace jsou rovněž velmi důležité, je mezi nimi 7 specifických specializací: personalizované zdravotnictví a zdravotnická péče, průmysl, skladování energií, energeticky efektivní budovy, digitální technologie, ITC, sport a infrastruktura na horách. Hlavními tahouny inovací jsou 3T: talent, technologie a teritorium, inovace musí probíhat na místní a regionální úrovni, v místním ekosystému, jen tak budou dostatečně konkrétní. Spojení s konkrétním místem, ekosystémem je pro úspěch Inovační unie klíčové. 26) Vzdělávání v rámci TEN-T dnů 2013 – Přepravní výzvy, možnosti a role přepravní politiky EU pro evropské regiony 28. listopadu proběhlo ve Stálém zastoupení Švédska při EU setkání k TEN-T koridorům. Klíčovým elementem je podpora implementace Bílé knihy dopravy do nové politiky infrastruktur. Na akci bylo v rámci říční sítě zdůrazněno Labe a v rámci železniční sítě dráha Praha -Pardubice -Brno – Břeclav. Jak vytvořit koridor? Je třeba si zvolit schopné koordinátory, vypracovat si řádný pracovní plán, vzájemně konzultovat plány výstavby koridorů, dále si nechat schválit pracovní plán členskými státy a je třeba, aby bylo vydáno implementační rozhodnutí. Byl prezentován Nástroj na propojení Evropy (CEF), dále oblast severního partnerství v rámci dopravy a logistiky (NDPTL) a EU strategie pro Baltický mořský region, propojení moří (cílem je zlepšit spojení s Ruskem a sousedními zeměmi a zvýšit využití možností dopravy na Baltském moři, v období mezi koncem roku 2014 a polovinou roku 2015 bude přijata nová makroregionální strategie pro vytvoření oblasti Adriatic Ionian Alpian). 27) Druhý ročník Czech Fashion & Design Weekend O víkendu 29. listopadu - 1. prosince 2013 se uskutečnil druhý ročník Czech Fashion & Design Weekend organizovaný Zastoupením Jihomoravského kraje a Plzeňského kraje při Evropské unii spolu s Českým centrem v Bruselu. Akce se uskutečnila pod záštitou Denisy Šedivé a proběhla opět v prostorách Plzeňského domu v Bruselu. Mladí návrháři zde představili a prodávali své originální výrobky a oblečení. Z Brna bylo zastoupeno 5 z 9 prodávajících. Akci během tří dní navštívilo několik stovek zájemců, o akci vyšla reportáž v Českém rozhlase a zájem byl i ze strany belgického tisku. 28) Valná hromada ERRIN 3. prosince se uskutečnila Valná hromada sítě ERRIN, která shrnula činnost za rok 2013 a nastínila plány pro rok 2014. Síť má již přes 100 členů, je v Bruselu známá, zvána k řadě debat, má dobré kontakty na Evropskou komisi, jiné sítě a další strategické organizace. V roce 2013 se uskutečnilo 115 událostí sítě. Členský poplatek pro rok 2014 zůstává stejný jako letos, asociovaný člen 2.100 EUR, plný člen 2.700 EUR. Pro rok 2014 chce ERRIN posílit svoji image jako kontaktu pro evropské instituce v oblasti výzkumu a inovací, posílit pracovní skupiny a vztahy s dalšími sítěmi –(EUREKA, POLIS, AER a další), posílit vztah s Výborem regionů a s Evropskou komisí, EURADA, Eurocities (http://www.eurocities.eu/), zvýšit počet členů.
29) Turismus bez bariér v Evropě Ve dnech 3. a 4. prosince proběhla v budově Evropské komise konference s názvem Turismus bez bariér v Evropě v návaznosti na Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením (UN Conventions of rights of persons with disabilities), kterou EU ratifikovala. Diskutovalo se zde zejména o možnostech cestování pro handicapované a o překážkách v turismu, které bychom se měli v budoucnu pokusit odstranit. V dnešní době turistické destinace neposkytují handicapovaným lidem dostatečné možnosti k cestování. Měl by se zlepšit přístup k informacím, přizpůsobit cestovní ruch požadavkům stárnoucí populace. Je třeba lépe školit personál v hotelích a jiných turistických zařízeních, je třeba lépe informovat handicapované o jejich právech. Byly prezentovány příklady dobré praxe, např. z Disneylandu (servis dostupnosti pro hosty), speciální informační portály o dostupnosti turistických cílů atd. 30) Řešení společenských problémů prostřednictvím strategického partnerství univerzit a průmyslu 3. prosince se představila aliance 4 nejlepších technických univerzit v Evropě (Technical University of Denmark DTU, École Polytechnique Fédérale de Lausanne EPFL, Technische Universität München TUM a Technische Universiteit Eindhoven TU/e) s názvem EuroTech Universities, která vznikla v roce 2011 a v říjnu 2012 zřídila vlastní kancelář v Bruselu. Všechny 4 univerzity spojené v EuroTech jsou extrémně dobré ve spolupráci s průmyslem. Univerzita v Eindhovenu byla založena v 50. letech a už na jejím vzniku se podílela firma Philips. V 90. letech na univerzitě vyučovalo 50 profesorů – zaměstnanců Philips. Univerzita založila program Impuls – snaží se nalézt odpovědi na společenské výzvy (mobilita, energetika, zdravotnictví…), v těchto tématech spolupracují s velkými firmami. Pro spolupráci univerzit a průmyslu je nezbytná důvěra a dlouhodobost. Siemens s univerzitou spolupracuje v oblastech zdravotnictví, energetiky (úspory energií, skladování energetických zásob apod.). Spolupráce má dopad na podnikatelské aktivity – studenti se zapojují do projektů, ví se o nich. Siemens má specifické oddělení, které spolupracuje s různými inkubátory, start-upy apod., poskytuje jim podporu z technické stránky, hodnotí jejich nápady, zda mají potenciál pro business a poskytují jim investice. Firmy věnují jen malou pozornost střední a východní Evropě, navzdory tomu, že se v této části Evropy nachází mnoho dobře vzdělaných a talentovaných technicky zaměřených studentů. 90 % peněz na výzkum jde do starých členských zemí EU (EU15), spolupráce dále probíhá např. se Singapurem, s Jižní Koreou apod. 31) Efektivní integrace Romů 5. prosince proběhla v Evropském parlamentu konference týkající se integrace Romů. Zaznělo, že je nezbytné ihned začít bojovat proti diskriminaci a sociálnímu vyloučení Romů na evropské úrovni. V Evropě žije 10 milionů Romů, mnoho z nich musí čelit diskriminaci, která jde proti základním lidským právům a lidské důstojnosti a pohání extremistické skupiny a politiky. Romové musí být integrováni. Abychom dosáhli jejich integrace, musíme se nejprve soustředit na aktivity na místní úrovni a musíme posílit jejich přístup k evropským fondům. Rovněž se musí zajistit, aby romští představitelé byli zahrnuti do rozhodovacího procesu, který se jich přímo týká, jinak veškeré snažení opět selže. Musí se začít na místní úrovni a musí být koordinována skrze Národní kontaktní body pro romskou integraci. 32) Spolupráce mezi rodiči a školami: prevence předčasného ukončení školní docházky 9. prosince byla v Evropském hospodářském a sociálním výboru představena činnost COFACE, konfederace evropských rodinných organizací, byla založena v roce 1958 a má 24 členů ze států EU + Švýcarsko. Konfederace se zabývá mnoha problémy a tématy, organizuje kampaně, vytváří plány atd. Prevence předčasného ukončení školní docházky
(early school leaving, ESL) patří mezi jednu z priorit Evropy 2020 spolu s dalšími sociálními tématy, jako je nezaměstnanost mladých lidí, hledání cesty z ekonomické krize apod. Překážku představuje nedostatečná spolupráce rodičů. V roce 2011 byla zřízena tematická pracovní skupina zabývající se ESL, vydává doporučení pro členské státy. Klíčové je zajistit dlouhodobý politický a finanční závazek k redukci ESL a zajistit, aby problém ESL zůstal vysoko v politické agendě, musí se dosáhnout správného mixu prevenčních, intervenčních a kompenzačních řešení. Rozvoj politiky musí být založen na silné spolupráci národní, regionální a místní úrovně a zúčastněné strany musí být zahrnuty do procesu, je třeba identifikovat a odstranit překážky ve školním vzdělávání, které přispívají k růstu ESL, zajistit snadnou tranzici mezi různými úrovněmi vzdělávání, dostupnost kvalitního vzdělávání a kvalitního odborného vyučení. Dále je třeba podpora škol v rozvoji příznivého a podporujícího vyučovacího prostředí, zahrnutí ESL do vzdělávání učitelů a jejich profesního rozvoje, posílení poradenského systému, studenti si musí být vědomi různých studijních a pracovních možností. V zapojení rodičů jsou v popředí státy jako Irsko, Německo, Nizozemí, Dánsko a skandinávské země. Byly prezentovány zkušenosti některých regionů, např. Valonsko zavedlo v roce 2009 zákon, který doporučuje všem školám zřízení rodičovské asociace – ta se zabývá vším možným, bezpečnostní, zdravou stravou ve školách, učícím procesem, domácími úkoly, poplatky za studium, násilí ve školách. Rodičovské asociace neřeší individuální, ale kolektivní problémy, podporují aktivní participaci rodičů. Aktuality regionální politiky Informace na základě listopadového rozhovoru s komisařem Johannesem Hahnem o budoucnosti evropské regionální politiky: Regionální politika hraje klíčovou roli a pomáhá regionům najít cestu z krize. Mění se z infrastrukturně orientované směrem k investicím a vytváření pracovních míst. Pro období 2014-2020 by měla kohezní politika získat druhou největší alokaci z rozpočtu EU. Klíčovou změnou je důraz na investice do méně priorit, ve kterých se Evropa rozhodla dosáhnout největšího růstu: stanovení nových podmínek před schválením financování, požadavek jasných strategií členských států i regionů, kam chtějí peníze investovat a jaké očekávají výsledky. Větší spolupráci napomůže i nastavení společných pravidel pro využívání peněz ze všech evropských fondů (Evropský regionální rozvojový fond, Kohezní fond, Evropský sociální fond a fond pro rozvoj venkova a rybářství). Tento rámec napomůže lepší spolupráci s dalšími nástroji EU (Horizont 2020 nebo Connecting Europe Facility). V Evropském regionálním rozvojovém fondu musí být zdroje koncentrovány na malý počet klíčových priorit. 50 % až 80 % zdrojů bude koncentrováno na výzkum a inovace, digitální agendu, konkurenceschopnost malých a středních podniků a nízkouhlíkové hospodářství. Pro nízkouhlíkovou ekonomiku je zde další požadavek – alokovat 12 % až 20% zdrojů na energetickou efektivitu a obnovitelné zdroje energií = nejméně 23 mld EUR bude podporovat nízkouhlíkovou ekonomiku. Pro období 2014-2020 členské státy a regiony budou muset vysvětlit, čeho chtějí využitím evropských fondů dosáhnout = musí si stanovit jasné, transparentní a hmotné cíle. Ty pak budou monitorovány, měřeny a integrovány do programů. Pokud státy a regiony učiní pokrok za dosažením svých cílů, dostanou ke konci programového období další finance. Navíc k tomuto všemu členské státy a regiony musí splnit přísné podmínky, než budou moci peníze z fondů využít. Investice začnou pouze tehdy, pokud budou stanoveny dobré strategie nebo splněny nezbytné podmínky. Mezi nezbytné podmínky patří např. strategie pro smart specializace, dopravní strategie, opatření pro zlepšení zadávání veřejných zakázek nebo dodržování zákona o životním prostředí.
Reforma regionální politiky pro období 2014 - 2020 v 10 bodech: 1. Investice do všech regionů EU a přijetí úrovně podpory a příspěvku členských států (spolufinancování) podle jejich úrovně rozvoje: - méně rozvinuté regiony (HDP menší než 75 % průměru EU27) - regiony v tranzici (HDP mezi 75 % - 90 % průměru EU27) - více rozvinuté regiony (HDP vyšší než 90 % průměru EU27) 2. Cílení zdrojů do klíčových sektorů: investice z Evropského regionálního rozvojového fondu budou koncentrovány na 4 klíčové oblasti – inovace a výzkum, digitální agenda, podpora malých a středních podniků a nízkouhlíkové hospodářství, spolufinancování je určeno podle úrovně vývoje regionů (méně vyvinuté 50 %, regiony v tranzici 60 %, více vyvinuté regiony 80 %). Do těchto sektorů bude alokováno okolo 100 mld. EUR, z toho nejméně 23 mld. EUR půjde na nízkouhlíkové hospodářství (energetickou efektivitu a obnovitelné zdroje energií). Pro nízkouhlíkové hospodářství platí oddělené podmínky spolufinancování (12 % málo vyvinuté regiony, 15 % regiony v tranzici, 20 % více rozvinuté regiony). Kolem 66 mld. EUR z Kohezního fondu bude alokováno pro trans-evropské dopravní sítě a klíčové environmentální infrastrukturní projekty. Evropský sociální fond se zaměří na zaměstnanost (celoživotní vzdělávání, školství, sociální inkluze). Nová iniciativa Zaměstnanost mladých lidí (Youth Employment Initiative) spojená s ESF se zaměří na specifické problémy mladých. 3. Upevnění jasných, transparentních a měřitelných cílů pro odpovědnost a výsledky: státy a regiony budou muset předem uvést, jakých cílů chtějí za pomoci evropských fondů dosáhnout a přesně měřit pokrok k dosažení těchto cílů. To umožní pravidelné monitorování pokroku a diskuzi o využití finančních prostředků. Pokud státy prokazatelně dosáhnout pokroku za dosažením stanovených cílů, budou pro ně na konci programového období alokovány další finanční prostředky (z tzv. výkonnostní rezervy, performance reserve). 4. Nutnost splnění podmínek před využitím investic k zajištění efektivnějšího financování: např. strategie pro smart specializace, reformy ke zlepšení obchodního prostředí, dopravní strategie, opatření pro zlepšení systému zadávání veřejných zakázek nebo dodržování zákonů o životním prostředí. 5. Ustanovení společné strategie pro větší spolupráci a menší překrývání: společný strategický rámec poskytuje základ pro lepší koordinaci mezi evropskými strukturálními a investičními fondy (Evropským regionálním a rozvojovým fondem, Kohezním fondem, Evropským sociálním fondem a 3 fondy v rámci kohezní politiky a Fondu pro rozvoj venkova a rybářství). Toto také umožňuje lepší spojení s ostatními nástroji EU, např. Horizontem 2020 nebo Connecting Europe Facility. 6. Snížení byrokracie a zjednodušení využití investic EU: prostřednictvím společného souboru pravidel pro všechny fondy, zjednodušením účetních pravidel, cílenějšími poptávkami a dalším využitím digitálních technologií (e-cohesion).
7. Posílení městské dimenze politiky vyčleněním minimálního množství prostředků z Evropského regionálního rozvojového fondu, která mají být vynaloženy na integrované projekty ve městech. 8. Posílení přeshraniční spolupráce a usnadnění podmínek pro přeshraniční projekty: Z národních a regionálních programů musí být rovněž podporovány makroregionální strategie jako Podunajská nebo Baltského moře.
9. Zajištění, aby kohezní politika EU byla v souladu s širšími ekonomickými záležitostmi EU: Programy musí být v souladu s národními reformními programy a přispět k řešení příslušných reforem stanovených v rámci evropského semestru. 10. Podpora většího využití finančních nástrojů malými a středními podniky zajištěním přístupu k úvěrům: půjčky a záruky budou podpořeny fondy EU skrze společná pravidla pro všechny fondy, rozšířením jejich rozsahu a poskytováním pobídek. Větší důraz na úvěry (nikoli granty) zajistí větší kvalitu projektů a jejich dotační nezávislost.
Sepsala dne 15. prosince Mgr. Eliška Buzková, zástupkyně Jihomoravského kraje při Evropské unii
