Zastupitelstvo Jihomoravského kraje Materiál k bodu č.
11. zasedání konané dne 24. 4. 2014 programu:
Zpráva o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii (důvodová zpráva je uvnitř materiálu)
Projednáno: Rada Jihomoravského kraje projednala materiál dne 24. 4. 2014. Návrh na usnesení: Zastupitelstvo Jihomoravského kraje v souladu s ustanovením § 35 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, b e r e n a v ě d o m í Zprávu o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii za měsíce březen a duben 2014, která tvoří přílohu č. ... zápisu (příloha č. 1 materiálu).
Zpracoval: Mgr. Čeněk Absolon, Ph.D. vedoucí odboru vnějších vztahů v z. PhDr. Pavol Foltín, v. r. odbor vnějších vztahů
Právní garance: Mgr. Petr Foltýn, v. r. právník odboru vnějších vztahů
Předkládá: Rada Jihomoravského kraje Bc. Roman Celý, DiS., v. r. náměstek hejtmana Jihomoravského kraje
DŮVODOVÁ ZPRÁVA Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii zprostředkovává kontakty a poskytuje informace o aktuálním dění v evropské politice, prezentuje a prosazuje zájmy Jihomoravského kraje (JMK) u institucí Evropské unie, navazuje spolupráci Jihomoravského kraje s ostatními evropskými regiony a propaguje kraj v zahraničí. Mezi hlavní aktivity zastoupení patří: Získávání a předávání aktuálních informací o připravované legislativě EU a dotačních programech Příprava a realizace seminářů, prezentací a dalších aktivit na témata specifická pro a v zájmu JMK Podpora klíčových žadatelů z JMK o finanční podporu z evropských zdrojů Zprostředkování kontaktů mezi odpovědnými představiteli evropských institucí a jihomoravskými zástupci z oblasti politiky, veřejné správy, vědy a podnikatelské sféry Navazování kontaktů a spolupráce s ostatními evropskými regiony Včasné prezentování a prosazování stanovisek JMK v procesu rozhodování evropských institucí včetně informování evropských institucí o problematice regionální politiky z pohledu JMK Realizace úřednických a studentských stáží v zastoupení JMK Poskytování informací zájemcům o informace o JMK Mezi prioritní tematické oblasti, na které se při své činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při EU zaměřuje, a které jsou v souladu se Strategií rozvoje Jihomoravského kraje, patří: moderní technologie a produkty s vysokou přidanou hodnotou, vzdělávání, kvalitní životní prostředí a krajina, zemědělství a rozvoj venkova, doprava. Zastoupení Jihomoravského kraje předkládá pravidelně na každé zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje zprávu o své činnosti, kterou prezentuje přímo pracovnice Zastoupení Mgr. Eliška Buzková. Aktuálně je Zastupitelstvu Jihomoravského kraje předložena Zpráva o činnosti za měsíce březen a duben.
Přílohy: Příloha č. 1:
Zpráva o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii za měsíce březen a duben 2014
Příloha č. 1 ZPRÁVA O ČINNOSTI ZASTOUPENÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PŘI EVROPSKÉ UNII ZA BŘEZEN A DUBEN 2014 1) Začátek stáže Jany Měchurové Dne 3. března začala stáž studentky oboru Mezinárodní vztahy Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Jany Měchurové. Tříměsíční stáž je hrazena z programu Erasmus. Náplní stáže je výpomoc při akcích zastoupení, účast na konferencích a seminářích, psaní zápisů a vyhledávání informací stěžejních pro subjekty v JMK. 2) Spoluorganizace semináře k mezinárodnímu projektu Literacy Dne 4. března se uskutečnil seminář k projektu Literacy, jehož cílem je posílit dovednosti a kompetence dospělých a mladých lidí s dyslexií. Organizátory konference byla brněnská společnost B&M InterNets s.r.o, Pedagogicko - psychologická poradna Brno, Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace a zastoupení. Akce se zúčastnili také zástupci Evropské komise, regionálních zastoupení, univerzit, vědeckých kanceláří a další. 3) Výpomoc s organizací konference k mezinárodnímu projektu SMART smartsurveillance.eu Ve dnech 4. – 5. března se v budově Výboru regionů uskutečnila závěrečná konference k projektu SMART Surveillance zaměřeného na využívání technologií „inteligentního dohledu“ ve společnosti, spolupráci bezpečnostních složek a ochrany soukromí a dat. Zastoupení vypomohlo s organizací konference a následného poprojektového jednání partnerů projektu (za ČR Masarykova univerzita – Právnická fakulta). 4) Účast na pracovní skupině Design a kreativita Dne 6. března se uskutečnilo setkání pracovní skupiny sítě ERRIN zaměřené na design a kreativitu. Byl prezentován program Creative Europe, jeho cíle, priority, jednotlivé podoblasti (Culture, Media, Cross-sectoral), dále byla představena činnost společnosti KEA (poradenství a výzkum v oblasti umění a kultury), projekt Podpory růstu inovativního a kreativního průmyslu v oblasti informačních a komunikačních technologií pro malé a střední podniky a závěrem byl projednán program Dnů designu 2014. 5) Inovační konvent Ve dnech 10. – 11. března se uskutečnil Inovační konvent, během kterého proběhla řada seminářů na témata inovací, rozvoje malých a středních podniků, synergií mezi strukturálními fondy a evropskými programy, sociálních inovací, vzdělávání a dalších souvisejících témat. Byla prezentována řada novinek (interaktivní roboti, Google Glass, novinky společností Nokia, Samsung, Hewlett Packard a dalších). Závěrem konventu bylo vyhlášeno hlavní město inovací (pro rok 2014 se jím stala Barcelona, statutární město Brno bylo také přihlášeno). 6) Clean Energy for 2030 and beyond 13. března uspořádal ERRIN seminář na téma právě projednávaného rámce energetické a klimatické politiky 2030. Byly shrnuty hlavní body balíčku a klíčové změny, které z něj plynou pro regionální a místní autority. Rovněž bylo vyjádřeno očekávání, že se regiony a města do diskuse ohledně podoby plánovaného rámce aktivně zapojí, ovšem teprve po shodě na úrovni národních států. Následovala panelová diskuse, ve které zástupci měst, regionů i podnikové sféry vyjádřili svoje názory na tento balíček z hlediska svých zájmů, potřeb a cílů. Zasedání pokračovalo prezentací realizovaných projektů a plánů v oblasti obnovitelných zdrojů a energetiky představiteli tří měst (Malmő, Záhřeb, Varšava) a jedné provincie (Siena). Na prezentaci navazovaly názory a postřehy panelistů. Meeting byl
zakončen prezentací výzvy "Udržitelná a bezpečná energie pro rok 2030 a dále" organizacemi WWF a ICLEI Europe, které celou akci pořádaly. 7) Bigger schools, better governance V pátek 14. března proběhla v sídle vlámské agentury Vleva debata soustředěná kolem otázky vhodné velikosti škol a jejich vedení a rovněž role regionálních a místních úřadů v poskytování kvalitní výuky. Téma bylo zkoumáno v souvislosti s krácením výdajů na vzdělávání vyplývajícího z úsporných ekonomických opatření, která jsou v současné době v řadě evropských zemí implementována. Součástí konference byla prezentace vzdělávacích systémů v Belgii, Nizozemí, Skotsku a Švédsku a jejich zkušeností se zvětšováním škol i se zapojením regionálních a místních autorit. Prezentované systémy i názory na ideální velikost škol a jejich managementu se značně lišily. Panelisté se nakonec shodli na tom, že téma je natolik komplexní, že není možné určit ideální velikost školy a také na tom, že pro kvalitní výuku jsou klíčové i další faktory, jako například celková kultura školy. Vhodná velikost školy i školního vedení se rovněž odvíjí od řady faktorů, např. způsobu organizace a práce vedení školy, sociálně-ekonomického zázemí žáků či geografických specifik. 8) Seminář Post 2020 Energy and Climate Protection Targets 17. března se konala konference věnovaná Klimatickému a energetickému rámci 2030. Snížení energetické náročnosti bude vyžadovat mimo jiné rozsáhlé investice, které se ale dle řečníků ovšem časem vyplatí, a to zejména s přihlédnutím k současnému geopolitickému kontextu a potřebě posílit energetickou soběstačnost Evropy. Dopady balíčku se budou lišit stát od státu, a z tohoto důvodu musí být členským zemím poskytnuta jistá míra flexibility, což jim však současná podoba balíčku dává. Současně je nutné zachovat konkurenceschopnost Evropy, mimo jiné je třeba před zahraniční konkurencí ochránit tradiční evropský průmysl, jako např. ocelářství. 9) Workshop Regional Innovation Monitor Plus Partneři Regionálního inovačního monitoru plus (za ČR se společného projektu účastní Jihomoravské inovační centrum) se sešli dne 18. března na workshopu na téma role regionů v průmyslu a pokročilé výrobě a strategie pro boj proti klesající výrobě v Evropě. Workshopu se zúčastnili také zástupci z veřejného i soukromého sektoru, Evropské komise, byly prezentovány konkrétní příklady regionálních strategií pro posílení průmyslové činnosti. 10) Vyhlášení Evropského stromu roku 19. března proběhlo v Evropském parlamentu slavnostní vyhlášení Evropského stromu roku. Anketa o strom se silným příběhem byla založena Nadací Partnerství a zapojují se do ní organizace zaměřené na ochranu životního prostředí v rámci celé Evropy. Jihomoravský kraj se již čtvrtým rokem spolupodílel na organizaci vyhlášení Evropského stromu roku, a při této příležitosti také prezentoval vína z jižní Moravy. Na stánku Jihomoravského kraje byl prezentován také CzechGlobe AV ČR a Mendelova univerzita v Brně. Za Jihomoravský kraj se akce zúčastnil pan radní Parolek a vedoucí odboru životního prostředí paní Hubáčková. Součástí jejich návštěvy bylo také jednání s paní europoslankyní Brzobohatou a exkurze do arboreta Wespelaar. 11) Zasedání regionů Podunajské strategie Dne 21. března se konalo setkání regionů Podunajské strategie organizované Zastoupením spolkové země Bádensko-Württembersko při EU. A. J. Krabatsch (DG REGIO Evropské komise) informovala o aktuálním stavu implementace Dunajské strategie. V současnosti Evropská komise připravuje oznámení o řízení makroregionálních strategií, které by mělo být zveřejněno koncem května 2014. Evropská
komise bude i nadále plnit v rámci procesu přípravy a implementace makroregionálních strategií klíčovou úlohu, ale potřebuje větší podporu ze strany participujících států, a to jak na národní, tak na regionální a místní úrovni. Pro aktuální programové období byl vytvořen Dunajský program, který má sloužit na podporu implementace Dunajské strategie (Evropská komise stanovila deadline pro přijetí programu na září tohoto roku). Přibližně 10 % rozpočtu programu by mělo být určeno na přímou podporu řízení. Council of Danube Cities and Regions, urbánní platforma spojující města a organizace v podunajském regionu, se snaží doplnit existující sítě o regionální dimenzi a zintenzivnit výměnu informací. Každé město se v rámci platformy zaměřuje na jedno konkrétní téma, které je mu nejblíže, např. na oblast ekonomického rozvoje, boj proti chudobě, problém migrace, kultury, genderové rovnosti. Platforma je financována Evropskou komisí. Byla představena také činnost Danube Service Office, která financovala 20 projektů zaměřených na podporu SMEs, environmentálních technologií a obnovitelných zdrojů, exportování systému duálních vzdělávání, podporu občanské společnosti a administrativních kapacit. 12) Aktivní a zdravé stárnutí: vzájemné učení a výměna zkušeností Dne 26. března se konala konference organizovaná ERRIN, EUREGHA a CORAL a předcházející eHealth fóru v Athénách (12. – 14. května 2014). Evropská komise identifikovala aktivní a zdravé stárnutí jako hlavní společenskou výzvu týkající se všech evropských zemí a zároveň jako problematiku, která by mohla být řešena pomocí inovací. Bylo představeno EIP AHA (European Innovation Partnership on Active and Healthy Aging), klade si za cíl pomoci občanům EU vést ve stáří zdravý, aktivní a nezávislý život, zlepšit udržitelnost a efektivitu sociálních systémů a systémů zdravotní péče a v reakci na stárnutí populace přinést zvětšení a zlepšení konkurenceschopnosti trhů pro inovativní produkty a služby a zlepšit tak možnosti pro podniky (přenos inovací na trh). Jako hlavní cíl partnerství bylo stanoveno zvýšení průměrné délky dožití o 2 roky k roku 2020. V rámci EIP již funguje 6 akčních skupin (zpracovávající cestovní mapy), 32 referenčních institucí (např. Fakultní nemocnice v Olomouci) a 3000 partnerů a 300 vedoucích organizací. Evropská Komise prosazuje tzv. twinning – navázání partnerství a spolupráce mezi „začátečnickým“ a „zkušeným“ regionem. Při vzájemné spolupráci mohou regiony využívat regionální sítě (EUREGHA, ERRIN, AER, CORAL) a programy (INTERREG, CIP, PHP, H2020). Byl také prezentován finanční program EU AAL (Ambient Assisted Living Joint Programme: Applied Research for Ageing Well). Do současného období spadá tzv. AAL 2 s celkovým objemem prostředků 700 mil. eur. V současnosti je aktuální výzva CARE FOR THE FUTURE. Jejím cílem je umožnit a podpořit udržitelné modely péče pro starší osoby díky využití řešeních založených na ICT. Finance mohou čerpat členové AAA. 13) RegioStars Awards Dne 31. března byly vyhlašovány ceny RegioStars. Jejich cílem je identifikovat osvědčené postupy v oblasti regionálního rozvoje a upozornit na originální a inovativní projekty, které by mohly být atraktivní a inspirující pro ostatní regiony. V tomto 7. ročníku RegioStars porota vybrala 19 finalistů z 80 projektů na základě čtyř klíčových kritérií: inovace, dopadu, udržitelnosti a partnerství. V kategorii Smart growth: SME innovation se do užšího výběru finalistů dostal také Inovační park Jihomoravského inovačního centra, bohužel však nezvítězil. 14) Představení Akcelerátoru evropských projektů Dne 2. dubna se konala diskuse se zástupci evropských institucí i představiteli podnikové sféry ohledně možností pro malé a střední podniky (dále „MSP“) a finančních nástrojů
k jejich růstu. MSP odpovídají za 2 ze 3 pracovních míst v soukromém sektoru. V rámci nového finančního rámce 2014 - 2020 byly přijaty programy COSME a Horizont 2020. Cíle programu COSME jsou: lepší přístup k financím skrze garance na půjčky, přístup ke službám skrze EU business networks, podpora při hledání zahraničního partnera apod., snížení administrativní zátěže, výměna best practices mezi vládami. Program Horizont 2020 pak obsahuje přímo finanční podpory, zejména pro úsilí o zvýšení inovační kapacity podniků. Byl prezentován vládní program programu na podporu inovací – tzv. program TAMS severoportugalského regionu Tamega e Sousa (jeden z nejchudších regionů EU - velmi mladá populace, vysoká nezaměstnanost, nízká produktivita práce, ale vysoká zaměstnanost v průmyslu). Právě průmyslový sektor byl identifikován jako potenciální zdroj růstu. 11 zapojených municipalit provádí různé aktivity (např. info body pro podniky v každé samosprávné jednotce, kurzy pro učitele, soutěže pro obyvatele, iniciativy, sítě apod.). Byl prezentován také European Projects Accelerator vytvořený European Projects Association (EPA), program, který poskytuje svým členům komplexní pomoc ve všech fázích rozvoje projektu usilujícího o čerpání evropských fondů. Součástí služeb je přístup do European Projects Helpdesk, analýza projektu, identifikace kladů a záporů, monitoring a evaluace, dále hledání podobných projektů, které již obdržely finanční podporu EU, případně nalezení vhodných partnerů pro sdílení zkušeností či realizaci projektu. Součástí podpory je také návrh nejvhodnějších výzev a informace ohledně blížících se akcí. Více informací na http://europeanprojects.org/. 15) Multimodální doprava v Podunají 3. dubna byly diskutovány nové zásady strategie EU v oblasti dopravy. Ta si klade za cíl dosáhnout větší míry spolupráce a koordinace mezi třemi oblastmi politik – dopravou, energií a telekomunikacemi. I když veřejné prostředky jsou v důsledku finanční krize pod silným tlakem, došlo ke ztrojnásobení rozpočtu na TEN-T (pro roky 2014 až 2020 na 26 mld. eur). Pro současné období je cílem vytvoření 9 multimodálních a 4 horizontálních koridorů. Komise pracuje na vytvoření cestovní mapy, která má být dokončena k 22. prosinci 2014. K diskusi ohledně její podoby byly přizvány regionální i místní autority, národní státy i ostatní zainteresované subjekty, včetně neziskových organizací. S. Ticau (místopředsedkyně výboru pro dopravu a turismus, předsedkyně Podunajského fóra poslanců EP) označila Podunajské fórum za trvalého partnera pro implementaci Podunajské strategie. Od počátku svého fungování fórum iniciovalo několik debat a přijalo několik rezolucí. Rezoluce přijatá v roce 2011 obsahovala prioritu dopravy šetrné k životnímu prostředí. Na závěr vyzvala národní státy i místní autority, aby využily období mezi lety 2014 až 2016 k maximálnímu čerpání dostupných finančních prostředků a k implementaci Dunajské strategie. 16) Evropský romský summit Pokrok v integraci romské menšiny byl základním tématem 3. Evropského romského summitu, který se konal 4. dubna v Bruselu. Kromě situace se začleňováním Romů v zemích EU se jednání pěti stovek delegátů zaměřilo také na otázku financování integračních opatření. Ve svém vystoupení zdůraznil předseda Evropské komise Barroso, že k integraci romské menšiny do většinové společnosti v Evropské unii lze napomoci především na místní úrovni a jen dlouhodobým úsilím. Dále zástupci Evropské komise připomněli, že ve finančním období na roky 2014 až 2020 je v Evropském sociálním fondu 80 miliard eur (cca 2,2 bilionu Kč) a nejméně pětina z této částky musí být v každém členském státu využita na boj se sociálním vyloučením a chudobou. "Romské obyvatelstvo nadále čelí alarmující míře diskriminace na pracovním trhu, ve vzdělávání a zdravotní péči a podstatně horším životním podmínkám, než jejich sousedé," prohlásil eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění Andor. Andor poukázal na potřebu strukturálních reforem, které by měly bojovat s nezaměstnaností
mladých lidí, a Romů zvláště. Za Českou republiku vystoupil ministr pro lidská práva a rovné příležitosti pan Dienstbier. 17) Student řečkovického gymnázia získal ocenění v rámci soutěže Juvenes Translatores Student Jiří Pavlacký z osmiletého gymnázia v Brně – Řečkovicích převzal 8. dubna v sídle Evropské komise v Bruselu z rukou eurokomisařky pro vzdělání, kulturu, vicejazyčnost a mládež A. Vassiliou spolu s dalšími 27 mladými studenty ocenění pro vítěze soutěže Juvenes Translatores (z latinského “mladí překladatelé”). Soutěže se zúčastnilo více než 3 200 studentů ze 751 škol, jejich úkolem bylo přeložit jednostránkový text na téma evropského občanství z některého z 24 úředních jazyků EU do jiného, při překládání tak vzniklo 157 jazykových kombinací. Soutěž Juvenes translatores se pořádá od r. 2007 a je určena středoškolákům, kterým je v roce soutěže právě 17 let. Studenta Jiří Pavlackého doprovodila do Bruselu také jeho vyučující Anna Gabrielová, jejíž škola vyhrála soutěž již podruhé. 18) Setkání pracovní skupiny Polis „Životní prostředí a zdraví“, téma: aktivní doprava 8. dubna byly na setkání pracovní skupiny POLIS prezentovány příklady dopravních projektů. Město Řím představilo nový dopravní plán a opatření v oblasti aktivní dopravy s cílem redukovat emise CO2. Rozčlenili město do 6 zón s odlišným přístupem pro soulad veřejné a soukromé dopravy, bezpečnostních a environmentálních požadavků. Na okrajích centra vybírají elektronické brány od řidičů poplatky dle emisí jejich vozidla. Snaží se i o sdílení automobilů, podporu cyklodopravy, připravili také multimodální osobní plánovač cesty. Projekt zdravé urbanizace v Utrechtu cílí na spolupráci mezi různými úseky administrativy, propojení prostoru, životního prostředí, mobility, zdraví, diskuse probíhá mezi zástupci administrativy, zdravotních a jiných zařízení, univerzit apod. Připravují návrh EU „Networking for Urban Vitality“ v rámci Horizontu 2020 zaměřený na synergii mezi mobilitou, sítěmi infrastruktury, využitím půdy a kvalitou života. Zlepšení zdraví Londýňanů: Akční plán pro londýnskou dopravu řeší vazby mezi dopravou a zdravím, obsahuje politiky týkající se fyzické aktivity, kvality ovzduší, dopravních nehod, hluku apod. Základním rámcem pro plán je projekt „Zdravé ulice“- „zdraví ulic“ (posuzováno na základě 10 indikátorů - např. čistý vzduch, hluk, bezpečnost,...). Aktivní cestování – plánování a politiky v Drážďanech se zabývá problémy města, jimiž jsou stárnutí populace a nadváha. Byl přijat Plán rozvoje dopravy 2025Plus (udržitelnost týkající se životního prostředí/klimatu, města, zdrojů i lidí, zapojení různých stakeholderů, občanů, institucionálních partnerů, cílem je snížení počtu automobilů, zvýšení podílu udržitelných způsobů dopravy. Organizují např. soutěž v počtu ujetých kilometrů na kole, cyklistický festival, zapojili se do projektu Central Meet Bike, pořádají pěší túry pro staré lidi z okrajových a upadajících částí města. Závěrem byl představen PEP (Pan European Programme on Transport, Health and Environment, Panevropský program pro dopravu, zdraví a životní prostředí), program který sdružuje 56 evropských, asijských a amerických ministerstev (ministerstva dopravy, zdraví a životního prostředí), spolu se sítí Polis organizují akce, nabízí finanční podporu, podílí se na tvorbě pozičních dokumentů. 19) Konference na téma Inkluzivní vzdělávání Dne 9. dubna se v Evropském parlamentu konala konference na téma inkluzivního vzdělávání. Byla představena činnost sítě IncluD-ed (European Network on Inclusive Education and Disability), která má 2 hlavní cíle: 1) podpora, identifikace, rozšíření a výměna příkladů dobré praxe inkluzivního vzdělávání pro hendikepované osoby po celé Evropě a 2) ovlivnění evropských a národních politik a podpora aktivního a inkluzivního zaměření vzdělávacích systémů. Skupina je přesvědčena, že rovné příležitosti a inkluzivní vzdělávání jsou klíčovými faktory pro zaměstnanost, pracovní integraci a sociální začlenění. IncluD-ed spadá pod Nadaci ONCE (Fundación ONCE) a je kofinancována Evropským sociálním
fondem (ESF) v rámci operačního programu „Boj proti diskriminaci 2007-2013“. ONCE funguje ve spolupráci se třemi zakládajícími partnery: Association des Paralysés de France (Francie), Rytmus (Česká republika) a Kynnys ry (Finsko). Evropská komise uznala klíčovou roli vzdělávání pro budoucnost Evropy a do tohoto vnímání spadá i inkluzivní vzdělávání. Jako jeden z klíčových problémů bylo v oblasti vzdělávání v rámci strategie Evropa 2020 definováno předčasné ukončení školní docházky. Ze současných aktivit se Evropská komise zaměřuje na využití vývoje a inovací v oblasti informačních a komunikačních technologií při zlepšování vzdělávání, z čehož by mohly těžit i znevýhodněné děti. Ze strany EU existuje pro podporu vzdělávání, včetně inkluzivního, řada příležitostí – Evropský sociální fond, strukturální fondy a program Erasmus+. Simona Giarratano (European Disability Forum) poukázala na rozdíl mezi pojmy integrace a inkluze, kdy integrace znamená pouze zapojení daného jednotlivce do systému, kdežto v současnosti prosazovaná koncepce inkluze znamená adaptaci celého systému tak, aby mohl znevýhodněným osobám co nejlépe sloužit. Jako příklad takové proměny uvedla změnu výukových metod, zvláštní vzdělávání učitelů či více flexibilní studijní plány. Fórum se snaží také sbírat dostatek dat, např. prostřednictvím dotazníků. Poslední výzkum ukázal, že ve většině evropských zemí je v oblasti inkluzivního vzdělávání dobrý legislativní rámec, ovšem po praktické stránce existují značné nedostatky a to zejména v důsledku nedostatečného množství zdrojů, nedostatečného výcviku učitelů a dostupnosti (nejen budov, ale také míst, kde se odehrávají mimoškolní aktivity, dostupnosti výukových materiálů např. pro žáky se zrakovými poruchami apod.) 20) Jednání sítě PURPLE k projektovým partnerstvím a aktivitám jednotlivých členů Dne 14. a 15. dubna se sešli členové sítě PURPLE, aby prodiskutovali možnou spolupráci a aktivity v jednotlivých regionech v oblasti biodiverzity, dopravy, kultury, užité zemědělské půdy, klimatických změn, bezpečnosti potravin, energetiky, městské mobility, turismu, migrace, veřejného zdraví, stárnoucí populace a dalších témat. Jednotliví účastníci představili záměry svého regionu, úspěšné projekty, které mohou inspirovat ostatní, byly diskutovány možnosti financování a možná projektová partnerství. V nejbližších týdnech si mezi sebou zájemci pošlou rozpracované návrhy, poziční dokumenty a tipy na projekty. Další postup bude projednán koncem května na další společné schůzce v Bruselu. 21) Mobilita v geograficky a demograficky znevýhodněných regionech Dne 15. dubna byl ve Výboru regionů představen názor Evropské komise téma mobility v geograficky a demograficky znevýhodněných regionech obsažený v Bílé knize o dopravě "Cestovní mapa k jednotnému evropskému dopravnímu prostoru" z roku 2011. Ta uvádí, že mobilita je předpokladem pro teritoriální kohezi a regionální ekonomický růst, je stěžejní pro vnitřní trh a pro kvalitu života jednotlivců, pokud mají vyžívat svobodu volného pohybu. Stále více evropských regionů, zejména ty geograficky znevýhodněné (např. okrajové venkovské regiony s nízkou hustotou zalidnění, ostrovy, příhraniční či hornaté regiony), vlivem demografické změny a nedostatku veřejných prostředků i faktorů jako je stárnutí populace či rostoucí požadavky občanů čelí významným překážkám při poskytování místní veřejné dopravy. Neschopnost těchto regionů se s těmito překážkami vyrovnat pak může znesnadnit ekonomickou, společenskou a územní soudržnost EU. Cílem akce bylo shromáždit připomínky, které budou 5. května 2014 prezentovány a diskutovány v Komisi (konečné rozhodnutí má být Komisí přijato v říjnu). Sepsala dne 15. dubna Mgr. Eliška Buzková, zástupkyně Jihomoravského kraje při Evropské unii
