Rada Jihomoravského kraje 116. schůze konaná dne 17. 9. 2015 Materiál k bodu č. 18
programu:
Zpráva o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii Projednáno: Materiál nebyl projednán v žádné komisi RJMK.
Návrh na usnesení: Rada Jihomoravského kraje v souladu s ustanovením § 59 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, d o p o r u č u j e Zastupitelstvu Jihomoravského kraje v souladu s ustanovením § 35 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, v z í t n a v ě d o m í Zprávu o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii za měsíc červenec 2015 (příloha č. 1 materiálu).
K materiálu: „Zpráva o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii“ Zpracoval:
Vedoucí odboru:
Mgr. et Mgr. Eliška Buzková Kancelář Jihomoravského kraje pro meziregionální spolupráci
Mgr. Jan Schlossarek v.r. pověřen vedením odboru kancelář hejtmana
Předkládá (za příslušný úsek): JUDr. Michal Hašek v.r. hejtman Jihomoravského kraje
Předkládá: Ing. Roman Celý, DiS. v.r. náměstek hejtmana Jihomoravského kraje
v z. Mgr. et. Mgr. Pavel Čmiel v.r.
Právní garance: Mgr. Petra Vančurová v.r. odbor kancelář hejtmana
Vedoucí úseku: Ing. Ludmila Hrachovinová v.r. vedoucí úseku ekonomického a organizačního
Dotčené odbory: Ing. Ludmila Hrachovinová v.r. vedoucí odboru ekonomického
X
Spolupředkládá: Mgr. Václav Božek, CSc. v.r. člen Rady Jihomoravského kraje
DŮVODOVÁ ZPRÁVA Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii zprostředkovává kontakty a poskytuje informace o aktuálním dění v evropské politice, prezentuje a prosazuje zájmy Jihomoravského kraje (JMK) u institucí Evropské unie, navazuje spolupráci Jihomoravského kraje s ostatními evropskými regiony a propaguje kraj v zahraničí. Mezi hlavní aktivity zastoupení patří: •
Získávání a předávání aktuálních informací o připravované legislativě EU a dotačních programech
•
Příprava a realizace seminářů, prezentací a dalších aktivit na témata specifická pro a v zájmu JMK
•
Podpora klíčových žadatelů z JMK o finanční podporu z evropských zdrojů
•
Zprostředkování kontaktů mezi odpovědnými představiteli evropských institucí a jihomoravskými zástupci z oblasti politiky, veřejné správy, vědy a podnikatelské sféry
•
Navazování kontaktů a spolupráce s ostatními evropskými regiony
•
Včasné prezentování a prosazování stanovisek JMK v procesu rozhodování evropských institucí včetně informování evropských institucí o problematice regionální politiky z pohledu JMK
•
Realizace úřednických a studentských stáží v zastoupení JMK
•
Poskytování informací zájemcům o informace o JMK
Mezi prioritní tematické oblasti, na které se při své činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při EU zaměřuje a které jsou v souladu se Strategií rozvoje Jihomoravského kraje, patří: •
moderní technologie a produkty s vysokou přidanou hodnotou,
•
vzdělávání,
•
kvalitní životní prostředí a krajina,
•
zemědělství a rozvoj venkova,
•
doprava.
Zastoupení Jihomoravského kraje předkládá pravidelně na každé zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje zprávu o své činnosti, kterou prezentuje přímo pracovnice Zastoupení Mgr. Eliška Buzková. Aktuálně je Zastupitelstvu Jihomoravského kraje předložena Zpráva o činnosti za měsíc červenec 2015. Předkladatel materiálu předkládá Radě Jihomoravského kraje materiál, kterým by měla doporučit Zastupitelstvu Jihomoravského kraje vzít na vědomí Zprávu o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii.
Příloha č. 1: Zpráva o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii za červenec 2015
Příloha č. 1 ZPRÁVA O ČINNOSTI ZASTOUPENÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PŘI EVROPSKÉ UNII ZA ČERVENEC 2015
1) Synergies between excellent science and RIS3 - Oportunius Program 1. července byly představeny ERC granty. ERC nabízí lidem možnost vybrat si téma výzkumu dle vlastní volby s tím, že si mohou vybrat i svůj vlastní tým pracovníků. Nabízí možnost finanční nezávislosti po dobu pěti let. Granty nejsou vázány na místo, lze je tedy čerpat v jakékoliv zemi. Jedinou podmínkou zde je, že nejméně 50 % výzkumu musí být provedeno v Evropě. ERC přitahuje nejvyšší týmové členy, jak z EU, tak i mimo EU, a další spolupracovníky. Granty z ERC jsou relativně stabilní, vytváří lidem nová pracovní místa. Granty člení na: -
"Starting Grants" - tyto granty jsou určeny pro lidi, kteří mají 2-7 let ukončeno Ph.D. Výše grantu je 2 miliony EUR na 5 let. "Consolidator Grants" - určeny pro ty, kteří mají 7-12 let ukončeno Ph.D. Výše grantu je 2,75 milion EUR na dobu 5 let. "Advanced Grants" - granty jsou určeny pro ty, kteří už mají za sebou významný úspěch ve výzkumu za posledních 10 let, výše grantu je 3,5 milionů EUR na 5 let.
ERC se snaží zvýšit mobilitu a přitáhnout talentované lidi. Někdy cesta od výzkumu na trh probíhá velmi rychle a je potřeba provést správné analýzy potenciálu inovací. Zaměřují se více na mladé soutěživé vědce. Dávají si záležet i na provázanosti financování s publikacemi. Oportunius Program pro Galicii Program dělá Galicii více atraktivním regionem pro konání výzkumů. Mladým výzkumným pracovníkům je vytvořena velmi soutěživá kariérní cesta. Oportunius je specifickým programem pro získání a přilákání vědeckých a inovativních talentů v Galicii. Program umožňuje využít nové příležitosti pro rozvoj talentů. Mimo to je i skvělou příležitostí pro investory. Pro program je vyčleněno 8 milionů EUR ze strany Galicie. Spolupracuje s vysoce postavenými výzkumnými institucemi, využívá fondy Galicie a fondy dalších svých regionů. Jejich cílem je i přilákání financování ze soukromého sektoru. Výzkumným pracovníkům, kteří udržují vysokou kvalitu výzkumu, bude zajištěno trvalé místo v programu. Prvním krokem programu je přilákání excelence pro ERC. Zde nabízí buď trvalou smlouvu ze strany Galicie s podobnými podmínkami ve srovnání s jinými regionálními autoritami nebo dodatečnou podporu projektům a výzkumným pracovníkům, kteří už jsou zaměstnanci hostující instituce. Druhým krokem je podpora excelence. Spočívá ve školení, poradenství a finanční podpoře výzkumným pracovníkům ve snaze zvýšit jejich možnost úspěchu v následujících ERC činnostech.
Za rok 2015 program získal 50 výzkumných pracovníků žádajících informace či radu, 36 stážistů podílejících se na dvou školících činnostech, 26 zpráv o udržitelnosti a 1 návrh, který se zabývá první fází vývoje. 2) Data Driven Security 1. července zaznělo, že digitální technologie se staly důležitou součástí naší společnosti a ekonomiky. Součástí rozvoje této oblasti jsou ale také potenciální hrozby kyberpostoru. Kyber zločiny se stávají běžnou praxí. Proto je nutné na tuto situaci adekvátně reagovat. Úvodní řeč: Michal BONI, Evropský parlament, otázky justice a vnitřních záležitostí Digitální trh se rychle rozrůstá a mění svět okolo nás. Neustále roste množství nových aplikací. Dnes používáme celkem okolo 7 miliard digitálních zařízení po celém světě. Tento prudký rozvoj má své silné, ale také slabé stránky. S větším rozšířením digitálních přístrojů a nejrůznějších aplikací dochází mnohem častěji k tzv. kyberzločinům. Měli bychom být důslední v otázkách bezpečnosti a bojovat proti kyberútokům a kyberterorismu, který se stává běžnější záležitostí. Ochrana našich dat by se pro nás měla stát prioritou. K tomu potřebujeme rozvíjet v naší společnosti ty správné znalosti a dovednosti, zajistit data a vytvořit důvěryhodné prostředí pro uživatele. Abychom dosáhli těchto cílů, je potřeba vytvořit efektivní a funkční právní systém pro tuto oblast. Data driven security je rámec, který zvyšuje zabezpečení dat a je schopen odhalovat kyberzločin a reagovat na něj. Nasbíraná data jsou využívána k tomu, aby byly odhaleny zločiny na internetu. Data driven security přináší lepší a efektivnější využití poskytnutých dat, která jsou posbírána na základě uvedených klíčových slov. Pokud je použit správný algoritmus, systém je schopen najít pouze relevantní a užitečná data. Důležitá je v této oblasti také prevence. Abychom dosáhli lepších výsledků, je nutná spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Dále vystoupili odborníci z Europolu, KPMG, Microsoftu a další se svými příspěvky. 3) Průvodce Cost-benefit analýzou pro investiční projekty Konference pořádaná 2. července s cílem představit nového 343 stránkového průvodce Costbenefit analýzou pro investiční projekty financované z ERDF v programovacím období 20142020. Průvodce je dostupný v angličtině na těchto webových stránkách: http://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/guides/2014/guide-to-costbenefit-analysis-of-investment-projects-for-cohesion-policy-2014-2020 . Kniha byla vytvořena díky spolupráci Evropské komise, externích konzultantů a expertů z JESPERS. Průvodce CBA navazuje na bohaté zkušenosti získané při přípravě a posuzování velkých projektů v programovém období 2007-2013 a poskytuje praktická doporučení a případové studie pro orgány zapojené do velkých projektů a pro všechny konzultanty, kteří se věnují přípravě projektových dokumentací. Průvodce bere v úvahu poslední vývoj mezinárodních osvědčených postupů.
4) Czech Wine Party Ve čtvrtek 2. července se v sídle velvyslance České republiky při Evropské unii Martina Povejšila uskutečnil osmý ročník již tradiční letní Czech Wine Party. Akce se konala pod záštitou Stálého zastoupení ČR při EU, v úzké spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR, Zastoupením Jihomoravského kraje při EU a Vinařským fondem ČR. Na setkání bylo pozváno okolo tří set hostů, mezi nimiž kromě členů Stálého zastoupení ČR při EU nechyběla řada významných osob z českých i evropských institucí, organizací a úřadů. Mezi pozvanými byli zejména diplomaté, europoslanci, zástupci jednotlivých regionů, zástupci partnerských organizací a lobbystických institucí, představitelé Komise a v neposlední řadě samozřejmě také delegace z České republiky a z Jihomoravského kraje. Z Jihomoravského kraje přijali pozvání radní Jiří Němec a Bohumila Beranová, dále členové zastupitelstva Jaroslava Baštařová a Jiří Šimeček. Uvolněnou atmosféru pomohla navodit živá hudba v podání členů jihomoravské kapely „Cimbálová muzika – Slovácko mladší“, jakož i výběr medailových jihomoravských vín, které hostům s úsměvem prezentovali a nalévali sommelieři z Národního vinařského centra a z Vinařského fondu ČR. Spolu s ochutnávkou vín Zastoupení Jihomoravského kraje při EU představilo region, jeho aktivity a především turisticky atraktivní lokality a nabídlo zájemcům informačních a propagační materiály, zaměřené mj. na vinařskou (cyklo)turistiku. 5) „Migrantour“, svět bez měst 3. července Valeria Setti z Evropské komise, DG Migration and home affairs, uvedla, že pro Evropskou komisi je migrace velmi důležitou prioritou. V květnu roku 2014 byl vydán politický dokument, který obsahuje určité návrhy, iniciativy a zmiňuje i maximální možný potenciál, kterého lze díky migraci využít. Je napsaný vyčerpávajícím způsobem a snaží se odpovědět na urgentní otázky. Evropská Komise chce vytvořit novou politiku pro migraci a integraci lidí. Evropa potřebuje migraci z demografických důvodů, jelikož jsme kontinent se snižující se populací. Migrace je potřeba též z ekonomického a finančního hlediska. Pozitivní dopady jsou vidět na pracovním trhu při snižování nezaměstnanosti. V integrační politice Evropská Komise nemá žádnou pravomoc. Touto politikou se zabývají členské státy na své národní úrovni. Evropská Komise může pouze určit nástroje, které pomohou členským státům s touto problematikou. Byla vytvořena síť expertů pro vzájemné vyměňování zkušeností a sociální platforma typu webových stránek o integraci, kde se snaží zmiňovat hodně iniciativ. Projekt Migrantour je inovativní a velmi se jí líbí. Vidí zde potenciál ve financování. Projekt může pomoci integraci a budování spojení mezi jednotlivými komunitami. Myslí si, že projekt může velmi dobře fungovat v Bruselu, kde nabídla i pomoc s propagací. Enrico Marletto představil projekt Migrantour. Původní idea projektu spočívala v organizování kulturních tras do multikulturních částí měst vedených trénovanými lidmi, kteří oblast a památky znají. Průvodci ovlivňují to, co si ostatní budou myslet. Mají určitou zodpovědnost, jak budou vnímáni vnějším světem – pozitivně či negativně.
Trasy byly vyvinuty se spoluúčastí průvodců. Časově náročné bylo identifikovat zajímavé části měst a celkové sestavení tras. Zatím se těchto programů zúčastnilo 2 500 lidí. Migrantour je způsobem, jak přinutit lidi k něčemu, co předtím neznali, a pomoci jim se začleňováním mezi místní obyvatele i do ostatních populací. Projekt umožňuje vážit si své vlastní kultury, ale také umožňuje migrantům vážit si kultury dané země. Rozmanitost by neměla být hrozbou, ale měli by se z ní vytěžit veškeré benefity. Projekt je nástrojem pro lepší začlenění a porozumění. Důležitým aspektem byla komunikace. Vytvoření značky tohoto projektu nebylo snadné. Větší pozornost museli zaměřit na marketing. Zaměřili se na zvýraznění místního turismu, kdy lidé často zapomínají či vůbec nevědí o památkách v oblasti, ve které žijí. Slabou stránkou je nedostatečně silný networking. Ze 70 % spolupracují s místními školami, kde učitelé tuto spolupráci oceňují. Chtějí spolupracovat i s muzei, kdy některá z nich nabízí historii o dalších národnostech. Network je velmi otevřený. Další problém mají s financováním. Projekt oficiálně končí na konci července. Na další fázi mají připravený know-how pro města, která projeví zájem. 6) Evropa 2020 – cesty pro objevování budoucnosti Evropy Cílem této konference konané 6. července bylo analyzovat současnou situaci a předložit návrhy, jak se může občanská společnost účinněji podílet na reformách a vývoji EU. Vzhledem k tomu, že socio-ekonomická situace se rychle mění a strategie Evropa 2020 v současné době prochází revizí, tvůrci politik, občanské organizace, akademici a členové národních hospodářských a sociálních rad přispěli různými vstupy a názory do diskuse. Je potřeba získat nový pohled nastiňující konkrétní návrhy s ohledem na ekonomické, ekologické a sociální výzvy a zároveň řešit správu věcí veřejných jako průřezové téma. Pět let po svém uvedení na trh není strategie Evropa 2020 schopna zajistit inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Hodnocení strategie v polovině období vyvolává hluboké rozčarování a zklamání napříč Evropskou unií, závažné jsou především rostoucí nerovnoměrnosti mezi členskými státy, které zhoršují ekonomický, sociální a územní rozvoj Evropy. Tento negativní vývoj se postupně zhoršuje a může vést až k hluboké politické krizi. Evropa čelí nové situaci, které dominují rostoucí nesnáze, nejistota a rychlé změny. Nové století s sebou přineslo změny, které se promítly do hospodářské krize, globalizace, technologické revoluce a sociálních a geopolitických problémů. Hodnocení strategie EU 2020 v polovině období je vhodnou příležitostí pro zajištění účinného oživení tohoto dokumentu. Na základě průběžného monitorování strategie Evropa 2020 bude požadováno, aby Evropská komise vzala v úvahu následující závěry a doporučení:
přechod od koncepce ekonomického růstu k udržitelnému rozvoji v hospodářské, sociální, environmentální oblasti a v oblasti mezigeneračních změn na základě článku 3 Smlouvy o EU posílení ukotvení strategie Evropa 2020 v rámci evropského semestru propojení cílů strategie se souborem národních politik koordinovaných na evropské úrovni
propojení cílů strategie s Evropským fondem pro strategické investice.
Evropská unie musí znovu získat svou konkurenceschopnost. Mělo by k tomu dojít zvýšením produktivity, zaměřením se na investice do kvality, růstem vývozu a posílením výzkumu a vývoje a inovací. EU dále musí posílit svou inovační kapacitu, musí přijít s účinnou průmyslovou politikou, která bude založená na udržitelnosti, začlenění a bude účinněji využívat ekonomické zdroje. V této souvislosti je třeba přezkoumat a aktualizovat 7 stěžejních iniciativ, aby bylo možné reagovat na nové výzvy. Nová vize pro růst a zaměstnanost musí být postavena na těchto pilířích:
dokončení jednotného evropského trhu (včetně účinného digitálního jednotného trhu) průmyslová politika založena na posílení inovací, výzkumu a vývoje energetická unie přechod k nízkouhlíkové a energeticky účinnější ekonomice investiční plán zahrnující sociální inovace strategie celoživotního vzdělávání, která bude poskytovat příslušné dovednosti.
7) The European Fund for Strategic Investment (EFSI) 7. července byl prezentován Investiční plán pro Evropu. Ten má tři pilíře, které jsou stejně důležité. První pilíř představuje zmobilizování financí za účelem investic. To znamená regulaci, strukturální změny na evropské a národní úrovni pro lepší předvídatelnost, odstranění překážek a zacílení se na vytvoření více přátelského prostřední pro investování. Druhý pilíř představuje stanovení investicí tak, aby zohledňovali aktuální ekonomiku (výsledky růstu, trh práce, tržní prostředí bez politické intervence apod.). Bude se zabývat technickou asistencí v rámci programů JASPERS a FI-Compass, které jsou pod záštitou EIAH. Je potřeba klást velký důraz na soukromý kapitál a selhání trhu. Třetím pilířem je vytvořit lepší investiční prostředí a stanovení předběžných podmínek. S tím souvisí lepší a větší předvídatelnost regulací na všech úrovních. Členské státy by měly přijmout strukturální reformy a měly by být otevřené mezinárodnímu obchodu a investicím. Cyklus projektu EFSI začíná původním návrhem, který žadatelé přímo předloží EIB/EIF. Dalším krokem je posouzení projektu z hlediska finančního, ekonomického, sociálního, technického a z hlediska životního prostředí. Následně je projekt schválen, podepsán a žadatelům jsou vyplaceny finanční prostředky. Projekt je celou dobu monitorován a hlídán. Posledním krokem je splacení finančních prostředků. EU garantuje poskytnutí EFSI fondu částku ve výši 16 miliard EUR a EIB garantuje poskytnutí částky ve výši 5 miliard EUR. Tyto peníze budou rozděleny na financování infrastruktury, inovací a SMEs. U investovaných prostředků je předpokládaný multiplikační efekt roven patnáctinásobku. EIB přebírá rizika za činnosti, které provádí a následně tato rizika analyzuje. Tím, že banka poskytne 5 miliard EUR, na sebe přebírá ještě větší riziko a
zároveň jí umožňuje rozšířit okruh činností, které dosud poskytovala. Nové typy operací budou určeny pro podniky všech velikostí, pro utility, složky soukromého sektoru, SMEs do 250 zaměstnanců nebo pro MidCaps do 3000 zaměstnanců, dále pro komerční banky a investiční platformy. Tyto investiční platformy spočívají ve sdružování projektů geograficky a dle tématu, využití fondů či dohod, těžení prostředků z EIB a ve spolupráci s "EU National Promotional". Pokud banka bude financovat úspěšné projekty, tak dostane zpátky peníze, které do toho investovala, plus ještě něco navíc. 8) ERRIN: Setkání pracovní skupiny Transport Pracovní skupina se setkala 8. července. European Technology Platform on Logistics, ALICE – Fernando Liesa, General Secretary of ALICE ALICE je Evropská technologická platforma, která se zabývá vypracováním komplexní strategie pro výzkum, inovace, logistiku a řízení inovací v dodavatelských řetězcích v Evropě. Zaměřují se na vytvoření nového logistického konceptu a implementaci nových technologií v dopravě a logistice. Problém vidí v tom, že tu neexistuje žádná forma horizontální spolupráce. Potřebujeme také více regionálních klastrů, které by přispívaly k rozvoji nových systémů a technologií. V nedávné době provedli výzkum týkající se regionálních výzkumných klastrů orientujících se na logistiku. Zjistili, že v Evropě máme celkem 49 klastrů tohoto typu (v 13 zemích, 47 regionech). Nejvíce se jich nachází v Německu – celkem 13. Jejich cílem je přispět k tomu, aby zde v budoucnosti existoval otevřený globální logistický systém, který by spojoval různé logistické sítě, zajišťoval lepší využití dostupných zdrojů a optimalizoval dodavatelské řetězce. Logistika je klíčovým prvkem pro celá odvětví, protože ovlivňuje ceny zboží. Až 15% výrobní ceny zboží je dáno cenou přepravy. Zde hrají klíčovou roli přepravci, jejichž rozhodnutí ovlivňují celý transportní systém. Lepší logistický systém tedy může výrazně ovlivnit celá odvětví. Nový koncept, na kterém pracují, se jmenuje „Physical Internet“ neboli fyzický internet. V rámci tohoto konceptu by mělo být hmotné zboží v budoucnosti posíláno stejným způsobem, jakým dnes posíláme informace na internetu (tedy jako zprávy posílané přes e-mail nebo chat). Tento systém je postaven na horizontální i vertikální spolupráci mezi jeho jednotlivými složkami. Umožňuje rychlejší převoz nákladu, doručení zásilek a sdílení informací mezi partnery. Koncept fyzického internetu zatím existuje jen v teoretické rovině a pořád není úplně vypracován. Počítají však s tím, že by mohl být uveden do praxe do roku 2050. To, jakým způsobem by měl tento systém fungovat, je popsáno na videu, které je možné najít na https://www.youtube.com/watch?v=4vc7XoEYUs8 . Více informací o platformě ALICE je možné najít na webu: http://www.etp-logistics.eu/ . Zde se nachází také informace o tzv. „ROADMAPS“. Tyto mapy identifikují hlavní příležitosti a hrozby v oblasti logistiky, kterým by měla být věnována pozornost. Plány budou sloužit jako základní dokumenty pro ALICE při přípravě doporučení pro Evropskou komisi k definici výzev v rámci programu Horizont 2020 v oblasti logistiky. Díky těmto mapám chtějí vytvořit
systém, který by byl přívětivý k životnímu prostředí, měl pozitivní sociální dopad, byl globální a synchronizovaný, měl projektivní funkci vůči dodavatelským řetězcům, zahrnoval stakeholdery a byl konkurenceschopný a dlouhodobě udržitelný. Případ Bruselu: Brusel se stejně jako další Evropská města potýká s prudkým nárůstem počtu obyvatel. To s sebou přináší nové výzvy v oblasti dopravy ve městě. V Bruselu bylo otevřeno „Urban Consolidation Centre“. Díky tomuto centru zde nyní funguje nový systém doručování velkých zásilek. Kamiony transportních společností různých dovozců přivezou své náklady pro různé příjemce do speciálního skladu, který je lokalizován na okraji města. V tomto centru jsou dovezené zásilky rozděleny do skupin, podle jejich příjemců a odtud už vyjíždění menší vozidla, která rozváží náklady k jejich konečným příjemcům. Je tak zajištěno, že velké kamiony, které často vezly k jednomu příjemci pouze malý náklad, vůbec nemusí vjíždět do města a nezahlcují dopravu. 9) Validace neformálního vzdělávání 9. července se konala debata týkající se prokazování a potvrzování neformálního vzdělání a výsledků průzkumu a uznávání kompetencí dobrovolníků ze strany zaměstnavatelů. V dnešní době zaměstnavatelé kladou velký důraz na hledání kandidátů s těmi správnými znalostmi a dovednostmi, které jsou vhodné pro jejich typ firmy či organizace. K tomu, aby byl uchazeč o práci zaměstnán, jsou často požadovány velmi konkrétní dovednosti a kladeny vysoké nároky na specifické znalosti. Je však důležité, aby tyto znalosti byly kombinovány s tzv. „soft skills“. I přes to, že uchazeči o zaměstnání tento fakt často opomíjejí, jedná se o věc, na kterou se firmy či personální agentury často zaměřují. Průzkum pořádaný organizací EUCIS-LLL ukázal, že zaměstnavatelé přikládají význam tomu, zda byl uchazeč dříve zapojen do nějaké dobrovolnické činnosti a často se jedná o skutečnost, která pozitivně ovlivňuje rozhodnutí, zda uchazeče přijmout. Z průzkumu také plyne, že mnoho zaměstnavatelů je ochotno vyjít zaměstnancům vstříc, pokud se chtějí nadále nějaké dobrovolnické činnosti věnovat. Tento průzkum také ukázal, že je potřeba zvýšit povědomí veřejnosti a zaměstnavatelů o této problematice a o otázkách dobrovolnictví jako takového. Jedná se totiž o činnost, která přináší výhody nejen společnosti, ale také samotným firmám. Je důležité pomoci dobrovolníkům, aby se zvýšily či zlepšily jejich znalosti a byli tak lépe zaměstnatelní. Evropská komise podpořila vytvoření a využívání tzv. europasu (European skills passport). Jedná se o elektronické portfolio, které podává ucelený obraz o uchazečových dovednostech a o jeho kvalifikaci. Více o Europasu zde: http://www.eucis-lll.eu/eucis-lll/wpcontent/uploads/2012/06/EUCIS-LLL_infonote_European-Skills-Passport.pdf A zde: https://europass.cedefop.europa.eu/en/documents/european-skills-passport 10) ERRIN – druhá konference platformy RIM Plus 2015-2016 9. července se konal 2. mítink k platformě RIM, do které je zapojen i JIC.
David Bould – College of Engineering, Swansea University představil The ASTUTE Project. Cílem tohoto projektu je umožnit rozvoj výrobního průmyslu v Západním Walesu a Valleys a s pomocí zavedení více pokročilejších technologií zajistit jeho růst. Udržitelnost je zlepšena pomocí omezení dopadů výrobního průmyslu na životní prostředí. Projekt využívá základních výzkumů, které jsou dále využity ve společnostech. ASTUTE podporuje více než 250 společností ve Walesu a ve Valleys. Projekt je úspěšným příkladem průmyslové a akademické spolupráce. Výsledky tohoto projektu byly v souladu s ERDF indikátory, kdy projekt uspěl ve všech kategoriích. Celkem 97 % zapojených společností potvrdilo pozitivní dopady. Zlepšení, která byla předpokládána a následně jich i bylo dosaženo, byla ovlivněna přímo výsledky programu ASTUTE. Dalším pozitivním aspektem samotného projektu je vytvoření více než 160 pracovních míst a dalších zhruba 250 pracovních míst v jednotlivých společnostech, se kterými ASTUTE spolupracuje. Každá investovaná libra se v rámci programu ASTUTE zhodnotí až patnáctkrát. René-Paul Arlandis z regionu Pays de la Loire představil projekt Initiative Compétences 2020. Projekt se zaměřuje na tři hlavní oblasti – větrný průmysl, letecký průmysl a lodní průmysl. Vznikl za účelem udržování a vyvíjení místních dovedností. Znamená to především předvídání kvalifikačních dovedností v hlavních firmách (EDF, Airbus, …) a dále také nábor nových subdodavatelů. Zabývají se též mobilizací vzdělávacích středisek v soukromém a veřejném sektoru a snaží se o zatraktivnění pracovních míst, která nejsou tak populární. Pomáhají lidem s nízkou kvalifikací dosáhnout na nová pracovní místa s pomocí alternativních modelů náboru (GIEQ, …) Se vznikem nových dovedností v důsledku nástupu nových technologií se projekt vyrovnává pomocí IRT JulesVernes a výzkumných center, školením a inovacemi v pokročilé výrobě. Paul John z National College for Advanced Manufacturing (NCAM) uvedl projekt HighValue Manufacturing CATAPULT. Jejich cílem je minimálně zdvojnásobit příspěvek výrobního sektoru k ekonomice ve Velké Británii. V projektu pracuje více než 1 200 inženýrů, vědců, techniků a dalšího personálu. Spolupracují s velkými podniky i s SMEs. Inženýrství a dovednosti ve výrobě v UK zajistí více než 880 000 nových lidí do roku 2020. NCAM doporučuje národní a standardizované řešení pro výrobní dovednosti. Dále se prezentovala např. Vojvodina Metal Cluster. Jejich misí je vytvořit podmínky pro účinné a efektivní fungování každého člena VMC prostřednictvím networkingu a společného působení podniků, správních orgánů a výzkumných institucí. Přispívají konkurenceschopnosti kovového průmyslu na globální úrovni skrz podporu svých členů, znalostí, inovativního potenciálu a zlepšováním jejich internacionalizace. Projekt trvá 24 měsíců a je z 85 % financován Evropskou Unií. VMC je založen na Triple Helix modelu, nabízí služby v oblasti softwaru a má více než 120 členů v institucionální podpoře, v obchodních společnostech a v SMEs. VMC jsou si vědomi měnícího se prostředí v oblasti obchodu. SMEs nemohou následovat všechny nové technologické možnosti, ale jsou zde určité limity. SMEs čelí v Srbsku problému přístupu
k finančním zdrojů, přístupu na trh, kde podniky nejsou viděny jako udržitelné ve spolupráci s jinými zeměmi a dále čelí také nedostatečné kapacitě nemovitostí. Nejdůležitější produkty a služby členové VMC nabízejí v oblastech obráběcích kovů, zpracovatelského průmyslu, kovových dílů, práškového lakování kovů, svařování, kovových konstrukcí, výroby zemědělských strojů, průmyslového zařízení, odlévání, kování a lisování. 11) "Local Solutions for a Better Business Environment" Událost se konala 10. července ve Výboru regionů. V Itálii potřebují zvýšit povědomí o možnosti podnikání u veřejnosti. Potřebují přesvědčit místní obyvatelstvo o přínosech podnikání a jeho sociálních hodnotách. Region momentálně disponuje s ne příliš rozvinutou strategií, jak rozšířit podnikání do škol. Jejich hlavním cílem je mít zaměstnané lidi a toho se také drží. Chtějí z regionu vytvořit region s rozšířenými možnostmi podnikání. V současnosti nabízí příležitosti, které pomáhají mladým podnikatelům. Pořádají například podnikatelské festivaly, na kterých se mladí lidé mohou prezentovat svými produkty. Podporují je v tom, aby dělali, co je baví a aby se této činnosti drželi. Polsko zmínilo projekt "Global Entrepreneurship Week". Jedná se o událost vytvořenou především pro studenty a mladé lidi. Do projektu se zapojují i vysoké školy a jeho obsahem jsou workshopy a semináře. Polsko se zaměřuje na regionální partnery, vytvoření přátelského prostředí pro podnikání a zajištění investic. První otázka se týkala toho, co může negativně ovlivnit podnikání v regionech. Jako odpovědi byly uvedeny: příliš složitá administrativa, organizovaný zločin, korupce, nedostatek nemovitostí, veřejné dopravy a infrastruktury, strach z rizika, centralizace, nedostatečné jazykové schopnosti, turismus. 12) Monitorování polycentrického teritoriálního vývoje v Evropě pomocí nových ukazatelů Půldenní seminář konaný 13. července byl věnovaný tomu, jak by měl být monitorován a vyhodnocován místní rozvoj v Evropě. Pro programovací období 2014-2020 je klasifikace rozvoje regionů založena na výši jejich HDP. Nicméně poslední vývoj v Evropě odhalil trend ve zvyšování rozdílů uvnitř regionů i mezi jednotlivými regiony co se týče výše HDP, zaměstnanosti a úrovně blahobytu. Z tohoto důvodu by měla být zvážena možnost vytvoření nových modelů pro hodnocení územního vývoje, které by byly v souladu s novými strategiemi pro vyvážený regionální vývoj. Kromě toho by měly být definovány specifické faktory úspěchu, které by umožnily místním a regionálním orgánům lépe využívat nových příležitostí a podpořily investiční aktivitu v Evropě. Markku Markkula, President of the European Committee of the Regions Úloha měst bude v budoucnosti stále více důležitá než úloha států. Potřebujeme nové nástroje podporující rozvoj všech regionů napříč Evropou a lepší využití již existujících a používaných
finančních nástrojů. Dále hovořil o důležitých nástrojích propojujících jednotlivé subjekty napříč EU. Evropský semestr je nástroj, který koordinuje hospodářské a fiskální politiky napříč EU a propojuje instituce s městy a regiony. EFSI spojuje investice s výzkumnou infrastrukturou a inovacemi. Horizon2020 propojuje hmotná a nehmotná aktiva s lidmi a jejich nápady. ESIF poté spojuje vládu s občany, podniky a universitami. Všechny tyto nástroje by neměly být používány odděleně ale spojeně, aby pomohly rozvoji Evropských regionů. Cílem do budoucna je vytvoření smart měst, která budou fungovat jako navzájem se doplňující ekosystémy, ve kterých spolu jednotlivé subjekty spolupracují, přispívají k rozvoji a nacházejí rovnováhu mezi: 1) Ekonomikou 2) Pohodlným a obyvatelům příznivým prostředím 3) Inovativními procesy vedoucími k neustálé obnově města. moderátor: Vicente Alvarez Areces, Spanish Senator Místním autoritám by měla být svěřena větší moc. Aby bylo možné dosáhnout cílů stanovených v dokumentu Evropa 2020, musíme přinést nové nástroje. Musíme definovat nové indikátory, které by více odpovídaly současné situaci v Evropě. Je totiž nutné, abychom byli schopni správně měřit a hodnotit svoji činnost. Po ekonomické krizi, kterou si Evropa v nedávné době prošla, se potýkáme se stále narůstajícími rozdíly mezi regiony. Dalším aktuálním problémem je změna klimatu. Měli bychom aplikovat vhodná opatření. Za tímto účelem bude v prosinci 2015 pořádána Pařížská konference. Teodora Brandmueller and Mr. Oliver Müller, Unit Regional statistics and geographical information, Eurostat, European Commission HDP není ukazatelem, který by měřil sociální rozvoj nebo stav životního prostředí v daném regionu. Jedná se o čistě ekonomický ukazatel. Navíc každá země má jiný systém a jiné rozložení ekonomické síly. Z tohoto důvodu byl vytvořen „GDP and beyond“ projekt. http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:52009DC0433 Ukazuje, že kromě HDP by měly být porovnávány také další ukazatele, a to: 1) Ekonomický stav domácností 2) Kvalita života (zahrnuje úroveň vzdělání, bezpečí, životních podmínek, základních lidských práv, výši příjmu a dalších) 3) Udržitelnost prostředí Michela Saisana, Project Leader for Composite Indicator Research Group, JRC, European Commission Hovořil o tzv. Novém znalostním trojúhelníku, který se skládá z: 1) Vzdělání 2) Inovací
3) Výzkumu Všechny tyto složky jsou propojeny a navzájem spolu souvisí. Budoucnost Evropy je v kreativním podnikání. Jedná se o jediný sektor, který zaznamenal růst i v době finanční krize. Je to odvětví, které má velký potenciál. Nabízí nové pracovní příležitosti pro mladé lidi. Je potřeba: 1) posílit vztahy mezi institucemi EU a dalšími mezinárodními agenturami. 2) Vytvořit centra kompetence založená na kombinovaných indikátorech. Rudolf Niessler, Director of Policy (DG REGIO), European Commission Současné rozdělení regionů do 3 kategorií podle výše HDP je velmi kritizováno. Komise z tohoto důvodu nachystala případné alternativní metody posuzování úrovně rozvoje regionu. 1) Růstové ukazatele – porovnávání růst podporujících nástrojů aplikovaných a fungujících v regionu a následné soustředění investic do velmi růstových regionů. 2) Evropa 2020 – ukazatel orientovaný na ty nejpalčivější problémy, kterým Evropa v současné době čelí. Při použití tohoto ukazatele by se většina regionů ČR posunula z kategorie méně rozvinutých regionů do kategorie vyšší. Spočívá ve stanovení odchylky od 4 hlavních evropských cílů:
Zaměstnanost věkové kategorie 20-64 let Terciální vzdělávání Výzkum a vývoj Chudoba a sociální vyloučení
3) Ukazatel rozvoje lidských zdrojů – regiony rozděleny do skupin podle: očekávané délky života, kojenecké úmrtnosti, úrovně terciálního vzdělávání, míry zaměstnanosti, příjmů domácností. Následné soustředění investic do regionů s nízkým indexem rozvoje lidských zdrojů. V tomto případě by se zase většina regionů ČR posunula do vyšší kategorie. 4) Ukazatel absolutní chudoby – investice soustředěny do regionů s vysokým indexem absolutní chudoby. 5) Města jako priorita – ukazatel, který by zohledňoval to, že větší města jsou často více produktivní a generují více inovací. Rozdělení pouze měst do jednotlivých kategorií – venkovské oblasti by nebyly v tomto případě zahrnuty. 6) Ukazatel demografických změn – měření absolutní změny v populaci. Investice by směřovaly do regionů s vysokou úrovní změny populace.
HDP není špatný ukazatel, ale má své limity. Alternativní metody by mohly fungovat jako pomocné a podpůrné ukazatele. Problém u nich může být špatná dostupnost dat. Andreu Ulied, director of MCRIT Mladí lidé se ve velkém stěhují do velkoměst, které se díky tomu rapidně rozrůstají. Menší města a venkovské oblasti tímto ale velmi trpí a dochází tak k růstu regionálních disparit. Dalším problémem je, že v Evropě zapomínáme na zbytek světa a soustředíme se pouze na sebe. Pro hodně evropských států jsou však jiné světové regiony stejně důležité jako ty evropské, hlavně co se týče obchodu. V období 2000-2010 jsme mohli v Evropě pozorovat růst. Hlavně východní a jižní státy rostly výrazným tempem. V dalším sledovaném období 2010-2030 však zatím zaznamenáváme stagnaci růstu. Převážně regiony jižní Evropy nejsou schopny udržet tempo růstu. Měli bychom tedy na tuto situaci aktivně reagovat. Přijít s novým pojetím Evropy, které by lépe odpovídalo na současnou situaci. Při tom však nesmíme zapomenout na další světové regiony a naše vztahy s nimi. Je dobré si uvědomit, že HDP je čistě ekonomický ukazatel, který nezahrnuje mnoho důležitých faktorů. Nemůžeme ho však nahradit něčím jako je „happy index“ (index štěstí). Je tedy potřeba ho pouze doplnit dalšími indexy. Závěr: Jiří Buriánek, Secretary General of the European Committee of the Regions Je potřeba větší komunikace mezi subjekty kohézní politiky a dalšími stakeholdry z různých sektorů. Musíme si uvědomit, že výhoda HDP spočítá v tom, že jsou na jeho základě regiony snadno porovnatelné. Ale na druhou stanu je třeba mít na paměti, že se jedná o čistě ekonomický ukazatel. V dnešní době je tento index používán pro účely, pro které nebyl navržen a v tom je jeho nedostatek. Nesmíme zapomínat na další faktory ovlivňující rozvoj daného území: zdravotnictví, bezpečnost, kvalita života, stav životního prostředí, rychlost rozvoje a další. 13) Geopolitika, energetika a střední Evropa: co dále? Událost pořádalo 14. července Stálé zastoupení ČR při EU ve spolupráci s poslanci Evropského parlamentu za ČR. Konference se konala u příležitosti zahájení českého předsednictví Visegrádské skupiny, které označilo energetiku za jednu z hlavních priorit. Konferenci zahájil Martin Povejšil, stálý představitel ČR při EU, který zdůraznil zejména význam spolupráce Českého zastupitelství při EU a Evropského parlamentu v období českého předsednictví V4. Předseda vlády ČR, Bohuslav Sobotka, upozornil na výsadní pozici energetiky v rámci priorit českého předsednictví V4, zejména ve světle aktuálních výzev. ČR musí nadále pracovat na posílení energetické bezpečnosti, k čemuž přispívá projekt Evropské komise – Energetická unie. ČR tento záměr EK podporuje, považuje ho za komplexní, ambiciózní a čelící hlavním výzvám. V rámci snah EU o dosažení vedoucí pozice v procesu dekarbonizace
a využívání obnovitelných zdrojů je nutné efektivně využívat všech nízko-emisních zdrojů, včetně jaderné energie. Sobotka považuje spolupráci v energetické oblasti za základ důvěry mezi partnery V4 a upozornil na význam úspěšného společného prosazování zájmů v říjnu 2015 při přijímání klimaticko-energetického rámce EU do roku 2030. Z geografické polohy V4 vyplývá její důležitost při zajišťování bezpečnosti dodávek energie, k čemuž je nezbytný rozvoj infrastruktury. Pro střední Evropu je klíčové dokončení severojižního plynového koridoru, zároveň však nesmí zapomínat na vlastní závazky, kterými jsou disponování dostatečnými zásobami zemního plynu, zvyšování přeshraničního zásobování, nebo budování infrastruktury. Na závěr Sobotka zdůraznil myšlenku důvěry a solidarity, které jsou také nosnými tématy českého předsednictví. Maroš Šefčovič, místopředseda Evropské komise pro Energetickou unii, uvítal iniciativu českého předsednictví v oblasti energetiky, jelikož přechod ze starého energetického systému na udržitelný energetický trh vyžaduje spolupráci mezi státy střední Evropy. Při zohledňování odlišnosti jednotlivých zemí je důležité, aby si každý stát vytvořil energetický mix podle vlastních kapacit a potřeb. Základním principem energetické bezpečnosti je diverzifikace, tedy zajištění minimálně třech zdrojů zemního plynu, což přispěje k zajištění bezpečných dodávek zemního plynu a snížení závislosti na Rusku. Šefčovič v současnosti projednává projekt jižního koridoru, o kterém jedná s Ázerbájdžánem, Tureckem, Gruzií či Kazachstánem. Místopředseda Evropské komise také informoval, že 10. července 2015 podepsalo patnáct zemí ze střední a jihovýchodní Evropy společné Memorandum o porozumění, kterým se zavázali ke zlepšení infrastruktury a vytvoření plně integrovaného energetického trhu. Kromě úspěchu memoranda zmínil Šefčovič i neúspěšná třístranná jednání EU, Ukrajiny a Ruska ze dne 30. června 2015, na kterém nebyl přijatý žádný konkrétní závěr. Evropská komise vnímá Ukrajinu i nadále jako strategickou tranzitní zemi, a proto podstoupí další kroky k zajištění stabilních dodávek plynu na její území. Jerzy Buzek, předseda výboru EP pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), vyzdvihl význam spolupráce zemí V4 v minulosti, která slouží jako základ pro její pokračování a vzájemnou solidaritu. Ocenil práci ČR při předsednictví Rady EU, kdy došlo k schválení implementace třetího energetického balíčku. Zdůraznil, že cílem Energetické unie je vzájemné propojení a přesto, že s ním státy jako Norsko nebo Alžírsko nesouhlasí, není primárně namířen proti těmto zemím. Pokrok přineslo vytvoření vnitřního trhu s energií mezi Českem, Slovenskem a Maďarskem v roce 2012, který zvýšil cenovou stabilitu regionu. Za další možný způsob zajištění energetické bezpečnosti Buzek považuje import LNG z USA, který byl diskutován na setkání zemí střední a jihovýchodní Evropy s USA v květnu tohoto roku. V závěru se věnoval tématu ochrany klimatu, která by mohla být další příležitostí ke společnému postupu Visegrádské skupiny. Panelová diskuse András Aradszki, náměstek ministra odpovědný za energetiku, Ministerstvo národního rozvoje Maďarska, se věnoval maďarskému plnění strategie Evropa 2020, v jehož rámci se snaží dosáhnout zajištění 14,6 % primární produkce energie z obnovitelných zdrojů. Při dosahování tohoto cíle chce Maďarsko využívat i jadernou energii, bez které by nebylo
možné zapojení obnovitelných zdrojů. Maďarsko považuje za klíčové snížení závislosti na plynu a zvyšování energetické účinnosti hlavně v případě budov a dopravy. V oblasti energetiky dále považuje za nezbytnou regionální spolupráci, která má zajistit bezpečnost energetických dodávek, k čemuž je nutné odstranit jakékoli překážky bránící vytvoření společného trhu. Pavel Cyrani, ředitel divize strategie a člen představenstva společnosti ČEZ, pokládá za překážku implementace Energetické unie rozdílné tržní podmínky v členských zemích EU. Liší se i přístupy zemí střední Evropy, což nabízí prostor pro hlubší integraci trhu s energií. Cyrani přiznal pokrok zemí V4, problémem zůstává polská přeshraniční kapacita importu z Německa, Polska a Slovenska, která byla v roce 2014 omezena. Cyrani má za to, že podobnost zemí V4 poskytuje několik možností pro spolupráci, například v oblasti jaderných programů. Výkonný ředitel RWE East, Martin Hermann, požaduje sjednocení národních energetických strategií členských států EU. Při zajišťování dodávek zemního plynu je logicky výhodný co nejvyšší počet zdrojů, ale při každém je třeba zvážit jeho cenovou dostupnost a stabilitu investičních podmínek. Marek Woszczyk, prezident a výkonný ředitel PGE (Polska Grupa Energetyczna), se věnoval důležitosti investic do oblasti energetiky, přičemž za jediné spolehlivé a předvídatelné v současnosti považuje investice do obnovitelných zdrojů. Zmínil i potřebu reformy Evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Woszczyk souhlasí s myšlenkou integrace vnitřního trhu s energií, neměl by však zavádět naprosto stejné podmínky pro všechny země, jelikož jejich možnosti a naléhavost potřeby energetické bezpečnosti jsou různé. Miroslav Bodnár, ředitel strategie a člen představenstva společnosti Eurostream, upozornil na to, že EU se musí primárně věnovat bezpečnosti ukrajinského koridoru, protože právě ten je schopný zajistit největší kapacitu dodávek zemního plynu. Poukázal také na pozici zemí východní Evropy, které jsou v nevýhodě v důsledku jejich vzdálenosti a chybějícího fyzického propojení se západními zeměmi. Ceny energií v těchto zemích tak nejsou upravovány na základě společného propojeného trhu. Je důležité, aby je EU minimálně zapojila do společného jednání, aby se mohly na finálním rozhodování rovněž podílet. Závěrečnou řeč pronesl Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu ČR, který opětovně shrnul priority ČR během předsednictví V4 a také vyzdvihl důležitost energetiky jako prioritní oblasti. ČR podporuje spolupráci regionu střední Evropy a věří, že společným postupem se jí podaří dosáhnout pokroků v energetické bezpečnosti.
Lucemburské velkovévodství - Předsednictví EU červenec – prosinec 2015 Priority pro Lucemburské předsednictví: Priority byly představeny dne 8. července 2015 Lucemburským premiérem Xavierem Bettelem, který ve svém projevu ujistil členy Evropského parlamentu, že za dobu svého předsednictví udělají vše pro to, aby byla zajištěna upřímná a efektivní spolupráce mezi nimi a EP a aby byly respektovány zájmy všech občanů EU. Současné podmínky nejsou ideální. Evropská unie právě prochází kritickým obdobím a čelí mnoha nelehkým výzvám. Je důležité pracovat na více sociálně orientované Evropě a jejím vztahu s občany, aby viděli, že EU jedná v jejich zájmu. Nelehkým úkolem pro EU v následujících měsících bude nutnost vypořádat se s problematikou migrace. Vzhledem k velkému počtu uprchlíků, kteří v současné době proudí do Evropy, musí být zavedena nová migrační politika. Důležitá je také otázka udržitelného rozvoje a boje proti klimatickým změnám. Klimatické změny budou probírány také na Pařížské konferenci letos v prosinci. Mezinárodní jednání v rámci této konference by mělo zajistit sepsání nové smlouvy, která by řešila otázky financování, technologií, budování kapacit v chudých zemích a transparentnost politiky. Pokroku by mělo být dosaženo v oblasti investiční aktivity a daňové politiky. Lucembursko má velký zájem na tom, aby došlo k vývoji daňového systému a zajištění spravedlivé konkurence. Velmi aktuálním problémem, se kterým se Lucembursko musí potýkat již od počátku svého předsednictví, je Řecká krize. Bettel uvedl, že Lucemburské předsednictví nesouhlasí s vystoupením Řecka z Eurozóny a podnikne veškeré kroky nutné k tomu, aby k odchodu nedošlo. Další záležitostí, kterou se EU bude muset v blízké budoucnosti zabývat, je připravované Britské referendum a otázka vztahů Velké Británie a EU. V neposlední řadě je tu připravované a velmi diskutované Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) o kterém v současné době jedná EU s USA.
Prioritní tematické oblasti pro předsednictví Lucemburska: 1) Stimulace investic podporující růst a zaměstnanost (postavena na dokumentu „Investiční plán pro Evropu“). 2) Prohlubování sociálního rozměru v EU (snížení nezaměstnanosti mladých lidí, sociopolitická stabilita, vysoce konkurenceschopné sociálně-tržní hospodářství). 3) Řízení migrace, provázanost svobody, spravedlnosti a bezpečnosti (efektivní imigrační politika, prosazování solidarity mezi státy, ochrana osobních dat, boj proti terorismu). 4) Revitalizace jednotného trhu se zaměřením na digitální rozměr (rozvoj jednotného digitálního trhu, jednotný trh zboží a služeb). 5) Umístění evropské konkurenceschopnosti do globálního a transparentního rámce (boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům v globálním kontextu). 6) Prosazování udržitelného rozvoje (rozvoj Evropského zemědělství, boj se změnami klimatu). 7) Posílení přítomnosti Evropské unie na světové scéně (nové přístupy k zahraniční politice, rozvojová spolupráce a humanitární pomoc).
Více informací o Lucemburském http://www.eu2015lu.eu/en/index.html
předsednictví
je
možné
najít
na:
Sepsala dne 11. září 2015 Mgr. et Mgr. Eliška Buzková, zástupkyně Jihomoravského kraje při Evropské unii
