Rada Jihomoravského kraje 107. schůze konaná dne 23. 6. 2015 Materiál k bodu č. 12
programu:
Zpráva o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii Projednáno: Materiál nebyl projednán v žádné komisi RJMK.
Návrh na usnesení: Rada Jihomoravského kraje v souladu s ustanovením § 59 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, d o p o r u č u j e Zastupitelstvu Jihomoravského kraje v souladu s ustanovením § 35 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, v z í t n a v ě d o m í Zprávu o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii za měsíce květen a červen 2015, která tvoří přílohu č. … zápisu (příloha č. 1 materiálu).
K materiálu: „Zpráva o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii“ Zpracoval:
Vedoucí odboru:
Mgr. et Mgr. Eliška Buzková Kancelář Jihomoravského kraje pro meziregionální spolupráci
Mgr. Jan Schlossarek v.r. pověřen vedením odboru kancelář hejtmana
Předkládá (za příslušný úsek): JUDr. Michal Hašek v.r. hejtman Jihomoravského kraje
Předkládá: Ing. Roman Celý, DiS. v.r. náměstek hejtmana Jihomoravského kraje
v z. Mgr. et. Mgr. Pavel Čmiel v.r.
Právní garance: Mgr. Petra Vančurová v.r. odbor kancelář hejtmana
Vedoucí úseku: Ing. Ludmila Hrachovinová v.r. vedoucí úseku ekonomického a organizačního
Dotčené odbory: Ing. Ludmila Hrachovinová v.r. vedoucí odboru ekonomického
X
Spolupředkládá: Mgr. Václav Božek, CSc. v.r. člen Rady Jihomoravského kraje
DŮVODOVÁ ZPRÁVA Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii zprostředkovává kontakty a poskytuje informace o aktuálním dění v evropské politice, prezentuje a prosazuje zájmy Jihomoravského kraje (JMK) u institucí Evropské unie, navazuje spolupráci Jihomoravského kraje s ostatními evropskými regiony a propaguje kraj v zahraničí. Mezi hlavní aktivity zastoupení patří: •
Získávání a předávání aktuálních informací o připravované legislativě EU a dotačních programech
•
Příprava a realizace seminářů, prezentací a dalších aktivit na témata specifická pro a v zájmu JMK
•
Podpora klíčových žadatelů z JMK o finanční podporu z evropských zdrojů
•
Zprostředkování kontaktů mezi odpovědnými představiteli evropských institucí a jihomoravskými zástupci z oblasti politiky, veřejné správy, vědy a podnikatelské sféry
•
Navazování kontaktů a spolupráce s ostatními evropskými regiony
•
Včasné prezentování a prosazování stanovisek JMK v procesu rozhodování evropských institucí včetně informování evropských institucí o problematice regionální politiky z pohledu JMK
•
Realizace úřednických a studentských stáží v zastoupení JMK
•
Poskytování informací zájemcům o informace o JMK
Mezi prioritní tematické oblasti, na které se při své činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při EU zaměřuje a které jsou v souladu se Strategií rozvoje Jihomoravského kraje, patří: •
moderní technologie a produkty s vysokou přidanou hodnotou,
•
vzdělávání,
•
kvalitní životní prostředí a krajina,
•
zemědělství a rozvoj venkova,
•
doprava.
Zastoupení Jihomoravského kraje předkládá pravidelně na každé zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje zprávu o své činnosti, kterou prezentuje přímo pracovnice Zastoupení Mgr. Eliška Buzková. Aktuálně je Zastupitelstvu Jihomoravského kraje předložena Zpráva o činnosti za měsíc květen a červen 2015. Předkladatel materiálu předkládá Radě Jihomoravského kraje materiál, kterým by měla doporučit Zastupitelstvu Jihomoravského kraje vzít na vědomí Zprávu o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii.
Přílohy: Příloha č. 1:
Zpráva o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii za květen a červen 2015
Příloha č. 1 ZPRÁVA O ČINNOSTI ZASTOUPENÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PŘI EVROPSKÉ UNII ZA KVĚTEN A ČERVEN 2015
1) Lighting the Way for Smart Cities – The EUs Lighthouse Projects as Guides to a Greener Future Akce se konala 5. května v Norském domě v Bruselu. Cílem semináře bylo diskutovat rámec podmínek a technologií pro další rozvoj smart cities. Lars Andreas Lunde, státní tajemník Norského ministerstva životního prostředí a klimatu prezentoval postoj, že musíme transformovat města a jejich prostředí na zelenější a udržitelnější (green and smart). Udržitelné město je kompaktní, má alternativní dopravní systém veřejné dopravy, odpad je recyklován, je dosažena efektivita služeb a budov, má zelené oblasti. Město se pak také adaptuje na klimatické změny. Zdravější také znamená méně veřejných financí na zdravotní péči. Green and smart znamená proces kooperace mezi národními, regionálními a místními úřady a také usnadnění kooperace mezi veřejným a soukromým sektorem. Colette Maloney, vedoucí sekce DG CNECT Evropské komise, Smart Cities and Sustainability řekla, že Smart Cities je proces rozvoje a je zde snaha pomoci městům dosáhnout evropských cílů energetické efektivity a podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu. Z perspektivy ICT se jedná o integraci a proces rozvoje – platformy smart cities jsou tím, na co se DG CNECT soustředí. Ve 2. části byly prezentovány zkušenosti z Barcelony, Malmo, Stavangeru, evropského projektu Smart City Lighthouse Triangulum a další. 2) Green Infrastructure: a European Success Story 5. května se konala konference, na které byly přestaveny úspěšné projekty ekologické infrastruktury. Karmenu Vella z Evropské komise hovořil o zavedení „green rules“ místními úřady v městech, které často prožívaly záplavy. Po zavedení green rules záplavy ustaly a byla zajištěna funkčnost infrastruktury, zlepšila se i biodiverzita a byl zjištěn o 20% menší dopad na životní prostředí. Green infrastruktury zlepšují místní životní prostředí a také zastavují záplavy, mírní produkci CO2, zlepšují prostředí pro biodiverzitu. Jsou levnější a efektivnější v dlouhodobém měřítku a také mají příznivý dopad na klimatické změny. Jednoduše užití ekosystému je méně nákladné a jak ukazuje Belgický příklad – vytváří také pracovní místa. Je to agenda požadující přizpůsobení životního stylu, přírodních zdrojů – požaduje také konstruktivní partnerství s přírodou. Evropské země by mohly dělat více k posílení infrastrukturních projektů. Evropské komise by chtěla, aby národní vlády více podpořily veřejné financování a ekologickou infrastrukturu. EU poskytuje výrazné finanční příležitosti, téma green infrastructure se prolíná všemi finančními fondy. Investiční plán zahájený Junckerem je příležitostí k rozvoji projektů smart rozvoje. Není zde nedostatek financování, ale národní vlády je musí využít a zajistit pro ně dostatek projektových příležitostí. Dále vystoupili zástupci EIB, Výboru regionů a dalších institucí.
3) Regional Cooperation Day 2015 Akce se konala 6. května na zastoupení Bádenska-Württemberska. Johannes Jung (vedoucí zastoupení) uvedl, že Německo se zajímá o kooperaci nejen v Evropě ale také mimo ni. Zajímají se hodně o balkánský region z tradičních důvodů migrace, ale také kvůli investicím a turistickému rozvoji. Lidé z tohoto regionu jsou v Německu soustředěni právě v BádenskuWürttembersku a jejich pobyt je zajišťován právě Regionální radou pro Balkán. Mirjana Agic-Molnar prezentovala výsledky Balkan Barometer projektu. Hlavním cílem výzkumu bylo přidat data ke strategii 2020 a zjistit, jak je strategie aplikována a jak je přijímána jejími „konzumenty“. Komisař pro Evropské sousedství a rozšíření Johannes Hahn uvedl, že regionální kooperace je základním elementem dalšího rozšiřování, je postavena na striktním a férovém základě (kritériích), je upřednostněna kvalita před rychlostí. Pro ekonomický rozvoj je třeba mít dobře vyvinutou infrastrukturu, stejně jako IT. Má obavy z politické situace na západním Balkáně, apeloval na obnovení politického dialogu. V panelu o rozšíření, ekonomickém růstu a vládnutí pak vystoupili zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu, ministerstev Srbska a Bulharska, Kypru a European Policy Center. 4) Climate and energy: A just transtition? Dne 7. května pořádal EurActiv Institut s podporou Evropské konfederace obchodní unie debatu k energetické revoluci, které EU čelí. Evropská unie si stanovila cíl redukovat emise skleníkových plynů do roku 2050 o 80 %, což vyžaduje absolutní energetickou efektivitu a dekarbonizaci zdrojů energie. Dalším ambiciózním plánem je vytvoření Energetické Unie. Energetická transformace není jen o CO2 a energiích, ovlivňuje také lidi, pracovní místa, dostupnost plynu a elektřiny a změny v průmyslu. Jak se tedy EU a mezinárodní společenství vypořádá s touto sociální výzvou? Europoslankyně Jude Kirton-Darling sdělila postoj europoslanců za Labouristy v EP: nemůžeme mít energetickou unii bez zkušené pracovní síly. Paní Kirton-Darling reprezentuje region na severovýchodě Anglie, na který energetická unie cílí. Mají silný průmysl, velkou část chemického průmyslu, je to energeticky intenzivní oblast a nyní je Anglie na pokraji energetické revoluce, již představuje obnovitelná energie (mají také velký ropný průmysl). Je to region, který ví, jak pracovat s různými druhy energií. Ale čelí také obrovským mezerám v možnostech pracovní síly, zejména mají málo inženýrů, stavebníků a také jim chybí určité elementy potřebné pro Energetickou unii. Klimatická změna a snaha o zastavení oteplování pro ně není cílem, pokud prvně nezdolají tuto propast. Také Energetická unie může být silná, jen pokud bude mít i silnou sociální dimenzi. Just Transition/spravedlivá tranzice je termín přijatý v Cancúnu (znamená dobré pracovní podmínky, místní budoucnost) nyní však máme hodně plánování k energetické infrastruktuře, ale v mnoha případech je sociální otázka ponechána jen na trzích – Just Transition znamená, že máme i sociální plán vedle ekonomického. Jde o participaci a trénink pracovní síly, vytváření pracovních míst, práva obchodní unie a adekvátní sociální ochranu k prosperujícímu pracovnímu trhu. Dále proběhla diskuse zástupců několika organizací o green jobs, závislosti EU na dovozu, energetické tranzici, dosažení konkurenceschopnosti a dalších souvisejících tématech.
5) Erasmus pro mladé podnikatele: jak udělat EU více podnikatelskou: 2015 Call for Proposals (COS-EYE-2015-4.01) 8. května se uskutečnil Info den k Erasmu pro mladé podnikatele. V červnu 2008 přijala Evropská komise „Small Business Act“ pro Evropu (SBA), který klade důraz na roli malých a středních podniků (SME) v hospodářství EU. Princip SBA stojí na „vytvoření vhodného prostředí, ve kterém budou podnikatelé moci prosperovat a růst, kde bude podnikání odměňováno“. K dosažení tohoto vyhlašuje Evropská komise pravidelně výzvy k předkládání návrhů, jež mají za cíl vybrat zprostředkující organizace působící v oblasti podpory podnikání k řízení programu „Erasmus pro mladé podnikatele“. Tyto organizace budou pomáhat mladým (=začínajícím) podnikatelům v účasti na zahraničních studijních pobytech. Zahraniční výměny umožní novým nebo nastávajícím podnikatelům pracovat po boku zkušených podnikatelů v jiném členském státě EU. Podnikatelé získají nové dovednosti, znalosti a rozšíří své sítě kontaktů, což podporuje podnikání a konkurenceschopnost začínajících malých a středních podniků. Komise stanovila následující cíle: 1) Zajištění školení pro nové podnikatele, která by usnadnila úspěšný start a rozvoj podnikání; 2) Podpora sdílení zkušeností a informací mezi podnikateli o překážkách a problémech při zakládání podniku; 3) Zlepšení přístupu na trh a identifikace potenciálních partnerů pro nové i zavedené podniky; 4) Podpora vytváření sítí mezi podnikateli z různých zemí. Návrhy musí být předloženy veřejnými nebo soukromými subjekty - partnerství nejméně 5 subjektů z nejméně 4 různých zúčastněných zemí. Subjekt může vstoupit pouze do jednoho konsorcia. Maximální míra spolufinancování ze strany EU je 90 % způsobilých nákladů. Míra spolufinancování: 100 % na mobilitu (finanční podpora novým podnikatelům, kteří se účastní mobility), nejvýše 75 % nákladů na řízení programu. Granty musí zahrnovat spolufinancování, potřebné zdroje nebudou plně čerpány pouze z příspěvku EU. Maximální částka na projekt: max. 500 000 EUR, Min. částka na výměny: min. 150 000 EUR. Předložení návrhů projektů bude probíhat elektronicky. Na této adrese bude zveřejněn odkaz na elektronickou registraci (https://ec.europa.eu/easme/en/cos-eye-2015-4-01-erasmusyoung-entrepreneurs). Zde jsou také k dispozici další informace ohledně této výzvy. Plánovaný začátek aktivit: 1. 2. 2016, Trvání projektových aktivit: 24 měsíců Uzávěrka: 3. 6. 2015 do 17:00 Rozpočet výzvy: 6 000 000 EUR 6) Prezentace na Open doors V sobotu 9. května se uskutečnil každoroční den otevřených dveří evropských institucí. Jako každý rok Zastoupení Jihomoravského kraje připravilo stánek ve Výboru regionů, kde byly pro návštěvníky připraveny zejména mapky a další materiály lákající na zajímavosti jižní Moravy, dále vědomostní soutěž, za jejíž vyplnění dostali návštěvníci dárek a také ochutnávka koláčků a slaného pečiva ze Střední školy Gastronomie, hotelnictví a lesnictví v Bzenci. Akci navštívilo několik tisíc návštěvníků a Jihomoravský kraj byl jedním z třiceti prezentovaných regionů.
7) Setkání Řídicího výboru sítě PURPLE 11. května se v Ghentu sešli zástupci členských regionů sítě PURPLE, aby nejprve u notáře podepsali změnu právní formy sítě. Poté se uskutečnilo setkání Řídicího výboru, na které navázala prohlídka periurbánní části Ghentu. 8) Bruselský summit na téma kreativní podnikání ve 21. století Dne 12. května se konala konference na téma kreativní podnikání ve 21. století. Prostor byl určen především pro otázky týkající se hodnot a budoucí podoby kreativního podnikání v Evropě. Přes dvacet mluvčích se také věnovalo otázce nových možností, příležitostí a hrozeb, se kterými se oblast kreativního podnikání musí potýkat, a jaké jsou možnosti vývoje tohoto odvětví do budoucna. Velká diskuse byla kolem rozvoje digitální a počítačové techniky. Tibor Navracsics (Eurokomisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a občanství) zmínil myšlenku, že talent by měl být vnímán jako zdroj a způsobem tomu odpovídajícím by měl být také propagován. Dále uvedl podmínky, které podle něj musí být splněny k tomu, aby se kreativní podnikání v Evropě dále úspěšně rozvíjelo: rozvoj schopností obyvatel, přístup k financím (poskytování půjček), přístup na trhy pro podnikatele z této oblasti, vytváření nových příležitostí, využívání již existující nástrojů na podporu, mezi které patří i fondy EU, oslovování nových zákazníků. Byla zdůrazněna podstata průzkumů a podpory nových nápadů, návrhů a vytváření nových hodnot. Důležité je také podporovat spolupráci mezi regiony a členskými státy – sdílení myšlenek a nápadů je totiž vhodnou cestou, jak tento obor posunut zase o kousek dál. Zmíněna byla také potřeba úpravy vzdělávacího systému, který mnohdy neodpovídá požadavkům 21. století. Hosté se v rámci debaty věnovali také Corporate Social Responsibility neboli společenské odpovědnosti firem, která se v současné době stává stále důležitější. 9) Human Resources Strategy for Researchers (HRS4R) 13. května se na zastoupení Katalánska konal workshop organizovaný Evropskou komisí ve spolupráci s EuroTech Universities. HRS4R je HR strategie pro výzkumníky, která podporuje výzkumné instituce a organizace v implementaci Charty (Charter&Code) do svých politik a praxe. Praktická implementace charty znamená zatraktivnění výzkumné instituce pro výzkumníky hledající nové místo působení nebo hostování k výzkumnému projektu. Organizace implementující Chartu přispějí k atraktivitě národního výzkumného systému a obecněji také k přitažlivosti v evropské výzkumné oblasti. Logo HR Excelence ve výzkumu/HR Excellence in Research identifikuje organizaci jako poskytující a podporující příznivé pracovní prostředí. Od přijetí charty Komisí v roce 2005 se již k podpoře vyjádřilo přes 1200 institucí z 35 zemí v Evropě i mimo ni. 102 institucí již získalo odznak HR Excelence. Charta je založena na 4 širších principech: etické a profesionální aspekty; přijímání zaměstnanců, pracovní podmínky a sociální zabezpečení, školení. Proč by měl být implementován? Implementací dochází k zajištění pracovního prostředí, změně v pracovním prostředí, instituce se zajímají o HR, také práva profesionálů musí být uznána, zapojení do Evropské sítě.
Byly prezentovány zkušenosti, motivace a zpětná vazba jednotlivých univerzit, např. z Ghentu, Montpellier, Walesu nebo Barcelony. 10) Seminář monitorovací platformy Evropa 2020, pracovní skupina k „administrativní kapacitě a dobrému vládnutí“ v kooperaci s Evropskou komisí, DG Employment Na tomto semináři 19. května byl představen celkový koncept Evropské komise: The EU Quality of Public Administration Toolbox. Podrobněji byly představeny jednotlivé kapitoly jako lepší tvorba politik a profesionální instituce. Následovala diskuze a zpětná vazba. Cílem bylo také zvýšit povědomí účastníků o důležitosti dobrého vládnutí, reformy veřejné administrativy a různých výzvách a přístupech k modernizaci veřejné administrativy. Pan McKarthy z Výboru regionů prezentuje řídicí výbor Toolboxu. Evropský semestr a Toolbox poskytují mnoho zajímavých nápadů. Regiony pracují s problémy, jak zlepšit kapacitu a veřejnou správu. Méně rozvinuté země a regiony jsou také ty, které čelí místním problémům a regionálnímu rozvoji. Je třeba zmenšit ekonomické rozdíly. Je otázka, zda není potřeba revize H2020. Toolbox byl publikován a již stimuluje akce a myšlení, měl by být klíčovým nástrojem pro veřejnou správu k řízení. Jak můžeme maximalizovat jeho potenciál – inspirující příklady budou představeny v prezentacích. Florian Hauser z Evropské komise uvedl, že Toolbox je o spojení politiky s financováním. 20 zemí mělo specifická doporučení pro evropský semestr, požadavek k vedení na čerpání peněz z ESF (ERDF; ex ante kondicionality). Ruth Grech z Evropské komise, DG Growth řekla, že Evropská komise vidí velký problém ve velké prodlevě mezi tím, jak členské státy přijímají opatření ke konkurenceschopnosti. Je zde také snaha zlepšit veřejnou administrativu k lepšímu podnikatelskému prostředí. Komise k tomuto podpořila toolbox, spolupracovala s DGs a členskými státy na tom, co by měl zahrnovat. Jsou zde oblasti zájmu komise jako SMEs a jsou v Toolboxu také obsaženy. Jejich cílem je také vždy přivést komisi a podniky dohromady – informovat členské státy o tom, co může být uděláno. Byly prezentovány příklady např. z Valencie a Vlámska. 11) Strategie Dunajského regionu: druhý seminář stakeholderů ke strategii EU k Dunajskému regionu: Jak podpořit udržitelnější energii Akci hostilo 20. května Stálé zastoupení Maďarska při EU. Makro regiony jsou důležitými hráči v energetice v Podunajském regionu. Kooperace Maďarska a České republiky je příkladná, je to kombinované úsilí velvyslanců a politiků. Sdílíme cíle s energetickou komunitou. Olivér Várhelyi, zástupce stálého představitele Maďarska při EU, uvedl, že evropskou výzvou je poskytovat udržitelnou energii svým občanům. Je třeba posílit naši energetickou bezpečnost, vedení, sdílení a ceny musí být dostupné a flexibilní. Je třeba podpořit udržitelné zdroje. Dunajská strategie připravila několik studií, a je zde také velký potenciál v možnostech úspor. Jakub Dürr, zástupce stálého představitele ČR při EU, sdělil, že Energetická unie představuje milník v energetickém sektoru EU. EU i země v sousedství čelí energetickým výzvám, problémy energetické bezpečnosti a důvěry jsou důležité pro Dunajský region, protože tento čelí hrozbám přerušených dodávek. Výzvy představují také možnost spojení
našich sil k posílení bezpečnosti. Je třeba se soustředit na konkrétní projekt a implementovat jej k funkčnosti Energetické unie. Dirk Buschle, zástupce ředitele Energy Community, přispěl s názorem, že energetická komunita a Dunajská strategie sdílí region a víru v to, že bezpečnosti lze pouze dosáhnout zapojením také nečlenských států EU. Jsou zde také sociální problémy, které hrozí reformám trhu, ale také dodávkám energií. Reforma trhu a integrace s větším evropským energetickým trhem je cílem energetické komunity. V panelové debatě dále zaznělo, že z hlediska energetické bezpečnosti není dobré pro Evropu zůstávat závislá. Cílem není eliminovat některé partnery, cílem je dosáhnout nejlepší pozice. K tomuto máme postupy jako rozvoj nové energetické strategie a skladování energie. Počátkem nového roku budeme mít nové energetické aktéry, kteří budou více a více ovlivňovat ceny. Masivní redukce cen ropy také ovlivňuje cenu plynu. Nový Japonský přístup bude mít také vliv. I pokud spotřeba zůstane stejná, požadavek na energie bude větší. Další otázkou je také výstavba infrastruktury – např. jižní koridor (plyn z Ázerbájdžánu). 12) Škoda 120 let – večerní VIP událost, výpomoc s organizací, prezentace jihomoravských vín 20. května bylo v D'leteren Galerii Zastoupení partnerem VIP akce pořádané Velvyslanectvím České republiky v Belgickém království společně s českým velvyslancem při EU. Během výstavy Laurin & Klement/Škoda - 120 let úspěchů byla představena nová Škoda Superb 3. generace. Zastoupení prezentovalo jihomoravská vína, která ocenila řada významných hostů, mimo jiné například řada velvyslanců, eurokomisařka Jourová a další. 13) Lunchtime briefing: Interreg and inter-regional cooperation 2014-2020 Akce se konala 21. května ve Výboru regionů. Zástupce Evropské komise, DG REGIO, Jean Marc Venineaux zmínil, že INTERREG a evropská kooperace je něco, co není marginální a za posledních 25 let už tento fond změnil hodně věcí. Změnily se rozdělené politické bloky, narostl počet členských zemí a všichni jsou spojeni navzájem internetem. Není žádná další alternativa, než pracovat společně. Evropa jako region musí konkurovat dalším regionům ve světě. Sama je ale složená z mnoha menších regionů a ty musí spolupracovat, abychom byli konkurenceschopní. Toto se stalo postupně integrální součástí našich politik. INTERREG je jen 2,5 % rozpočtu, ale i tak je to důležitá součást agendy EU. Agnes Monfret z Evropské komise, DG Regional and Urban Policy, vedoucí sekce "European cross-border cooperation" uvedla, že evropská teritoriální kooperace známá jako INTERREG se soustředí na přeměnu izolovaných regionů na plně integrovaný jednotný trh, který se postupně vyvíjel a vyvíjí a nyní je jedním ze součástí kohezní politiky. Nyní již běží INTERREG po páté a jeho rozpočet je 10,1 miliard €. Mluvíme o 60 přeshraničních programech, 15 trans národních – větší oblasti EU teritoria, 4 inter-regionální programy pro Urbact, Interact, Espon, a pak IPA a ENI (nástroj pro sousedství). Důležité je respektovat princip partnerství a víceúrovňového vládnutí. Tematické cíle: smart, udržitelnost, inkluzivita (pod nimi další cíle); největší rozdíl je v porovnání s kohezními programy specifickými pro jednotlivé země. Největší úspěch byl dosažen zlepšením spolupráce mezi různými bloky, zlepšením podmínek zdraví a bezpečnosti – např. jak jsou spojeny složky rychlého zdravotnického zásahu v příhraničních oblastech, dále pak zlepšením růstu a pracovních míst.
Nejzajímavější témata pro země jsou životní prostředí a růst mezi regiony. Tyto strategie jsou výsledkem politických rozhodnutí jednotlivých zemí. V nynějších regulacích je pokrytí trans národních programů a regionálních strategií samozřejmostí, musí zde však být koherence. Mikroregionální strategie vyžaduje změnu v nastavení vnímání: jaké politiky ale také kde budou působit, protože je třeba to diskutovat se sousedy (vyvinout společné řešení, které pak bude mít dopad na vlastní národní politiky). Je velmi důležité budovat důvěru a přecházet různé překážky z historie. A skrze všechny tyto programy je jasné, že musíme najít správnou cestu, abychom byli schopni nejen myslet v ekonomických termínech ale také odpovídat na potřeby veřejnosti. Do strategií je třeba také zahrnout i nečlenské země EU. Dále byly prezentovány jednotlivé programy a výzvy. 14) Brussels Danube Network meeting Setkání se konalo 22. května. Ann-Jasmin Krabatsch z Evropské komise popsala současný stav a perspektivy Podunajské strategie z pohledu DG Regio. Uvedla, že strategie byla předložena Evropské komisi a v současné době se připravují výběrová kritéria a první výzvy, které budou uskutečněny v rámci strategie. Připravuje se také druhé kolo výzev v rámci programu START, které by mělo být otevřeno v létě letošního roku. Jedná se o projekt určený pro menší subjekty. Dále upozornila také na fórum konající se 29. – 30. října 2015 v Ulmu, které organizuje DG Regio společně se zastoupením Bádenska-Württemberska. Fórum bude mít tyto části: setkání ministrů pověřených EU fondy, plenární zasedání, workshopy, tematické sekce (externí dopad Podunajské strategie, inovace, podnikání + profesní trénink) a další přidružené akce. Další relevantní akcí konající se v roce 2015 je každoroční setkání Podunajské sítě, které se letos koná v Lotyšsku. Dále uvedla, že pokračuje debata týkající se možnosti vytvoření stálého zastoupení Podunajské strategie, které by mělo podobu vládního orgánu. Upozornila také na to, že zde není možnost využití dodatečných finančních zdrojů pro Podunajskou strategii. Miroslav Veskovic představil platformu fungující na internetové adrese s3platform.jrc.ec.europa.eu, která je určena pro sdílení znalostí a zkušeností mezi jednotlivými regiony a městy v oblasti smart specializace. Je také určena pro posílení makroregionální kooperace mezi Podunajskými regiony a pro podporu RIS3 procesu. Za prioritní oblasti, kterým by měla být věnována pozornost, považuje tyto: 1) Energie a energetika, 2) KETs – moderní materiály a výroba, 3) ICT, 4) Udržitelný rozvoj a inovace, 5) Zdraví (kvalita životního prostředí, kvalita života), 6) Life science. Jednotlivé státy a regiony by se měly zaměřit na tyto prioritní oblasti a také na vzájemnou spolupráci v rámci nich. Další oblastí, které by měla být věnována pozornost, je trans-technology transfer – transfer technologií směrem k SMEs. Státy a další vládní instituce by měly podporovat transfer nových produktů k SMEs, pro které je mnohdy těžší získat přístup k těmto novým inovačním produktům nebo postupům a ty potom aplikovat. Další část schůzky byla věnována Investičnímu plánu pro Evropu a Evropskému fondu pro strategické investice (EFSI). Byl přijat také Evropský fond pro strategické investice. Rozpočet fondu je nachystán ve výši 21 miliard eur a hlavně by měly být podporovány SMEs a investice dlouhodobého charakteru. Tento fond je také nastaven tak, aby vytvářel multiplikační efekt. Jako poslední promluvila paní Constance Kann z Evropské investiční banky, která se věnovala implementaci a spolupráci států a regionů s bankami v rámci EFSI. Zopakovala 3 hlavní pilíře Investičního plánu a dodala, že cílem je, aby bylo v rámci investiční činnosti v Evropě přesunuto nejméně 315 miliard eur. Za klíčové body, na které je potřeba se
soustředit, považuje: 1) inovace (s tím související rozvoj znalostí a dovedností) + SMEs (které jsou hlavním zdrojem pracovních míst), 2) investice do infrastruktury. Podmínkami úspěchu jsou podle jejího názoru: 1) soustředění se pouze na ty správné a vhodné projekty, 2) výzkum, vývoj a inovace, 3) investice do: vzdělání, komunikačních technologií, oblasti poskytování zdravotní péče, 4) podpory SMEs, 5) rozvoje a modernizace energetického sektoru, obnovitelných zdrojů a bezpečnosti. Na závěr meetingu byl zmíněn projekt DORA, který je zaměřen na kulturu a turismus v oblasti Dunaje a trvá v období od 12/2014 do 1/2016. Informace je možné najít na adrese donauraumapp.blogspot.be. Další projekty a akce: Konference ''Podunajských'' poslanců v Srbsku 20. – 22. 6. 2015, otevírání Danube Strategy Point v Bruselu – 8. 7. 2015. 15) I4MS Diamant Centrum Konference konaná 25. května zvýraznila přínos malých a středních podniků (SMEs) do evropského výrobního průmyslu a roli SMEs v industrializačním procesu pro Evropu. SMEs poskytují okolo 45 % přidané výrobní hodnoty a zhruba 59 % pracovních míst ve výrobním sektoru. Iniciativa I4MS cílí na pomoc výrobnímu sektoru, a Hi-tech SMEs, aby profitovaly z nejnovějších postupů v ICT a pokročilých robotických řešeních. Khalil Rouhana – ředitel pro komponenty a systémy, DG Connect, Evropská komise, řekl, že digitální politiky jsou dnes vysoko na agendě a jsou spojeny s jednotným trhem. Digitalizace probíhá na třech úrovních: digitalizace produktů, ICT ve výrobcích, konstrukčních materiálech (zde jsou velké příležitosti), digitalizace ve výrobních procesech; digitalizace v obchodě. Potřebujeme silný digitální průmysl, mnoho dobrých výrobců může přijít ze všech možných oblastí výroby. Je důležité mít rovnováhu mezi silným průmyslem a silnou digitalizací. Naše silná stránka jsou profesionální a vertikální trhy, velikost EU trhu, dobrá infrastruktura. Slabost: spotřebitelský trh, internet a produkty a služby, strukturální slabost je to, že nemáme digitální trh. Také problémy v investicích. Digitalizace našeho průmyslu v některých členských státech: máme velké disparity mezi regiony, napříč průmysly a regiony, hlavně SMEs jsou pozadu. Méně než 2 % SMEs používá pokročilé digitální technologie. Také přichází konkurence z digitálních platforem mimo EU (majitelé webů a dat). Máme také málo standardů a interoperabilních řešení, málo zkušené pracovní síly, legislativní a regulatorní mezery, fragmentaci napříč Evropou. Diverzita napříč Evropou: 24 iniciativ, ale ne v CEE, potřebujeme novou Evropskou (širokou) iniciativu. Každý průmysl by měl mít přístup k ICT a modernizaci, inovaci a cílení na digitální technologie. Pak se také potřebujeme soustředit na naši vedoucí roli, zaplnění mezery v odbornosti a také musíme předvídat problémy digitálního trhu – regulace a přístupu k financím. Komise se nyní snaží vystavět digitální hubs v každém regionu, investice k výstavbě jsou dostupné pro každý průmysl v Evropě. Také snaha o zvýšení aktivity EU sítí a podporu smart specializací (ESIF). Investice 0,5 bln. € skrze H2020 a až 5 bl. € celkově skrze ESIF. V průmyslu snaha spojit evropské a soukromé financování. I4MS cíle jsou podpora a výstavba novách kompetenčních
center, podpora testování a demonstrování (laboratoře), síť mezi centry k zajištění specializace a excelence, nový one stop shop pro průmysl a přístup k základním technologiím. Byly prezentovány zkušenosti různých SMEs z řady regionů, zaměřených na IT řešení k optimalizaci výrobních společností, technologie pro nepřetržité odlévání, design, bezpečnostní obuv, vodní turbíny, inovativní užití laserů, 3D tisk, robotiku a další. 16) Večerní debata „Maximalizace příležitostí kapitálových trhů pro SMEs a Start-upy“ 26. května se konala debata, na které zaznělo, že kapitálové trhy jsou jedním z nejdůležitějších projektů k zajištění růstu EU. Jak můžeme efektivně financovat inovace a přilákat investory? Výzvy jsou způsobeny finanční krizí, nestabilita pak nerovnováhou. Řešením je komplexní finanční trh, který musí být vytvořen k zajištění rovnováhy. Inovace jsou nyní ale pozastaveny kvůli nedostatku investic rizikového kapitálu do SMEs. V EU je prostor pro širokou reformu kapitálových trhů, což se zdá jako jasný cíl, je však velmi komplexní. Rozvoj kapitálových trhů je proto výzvou. Europoslanec Philippe De Backer uvedl, že oblast možností financování start-upů by měla být rozšířena. EU musí mít likvidní kapitálový trh, jelikož jen tak dosáhne svých cílů, které jsou navíc jedním ze základních kamenů EU – tedy jednotný trh. Politická vůle k tomuto je velká, nyní musíme identifikovat překážky kapitálovému trhu, reformy jednotného trhu a zařídit, aby opravdu vznikl jednotný trh. Nyní jen 3 % SMEs podniká na mezinárodní úrovni. Je zde pak dále otázka, jak budou kapitálové trhy financovány. Musíme se poučit z dobré praxe zemí, které mají hodně kapitálu (Švédsko, Lucembursko, Norsko). EU zažívá silnou potřebu tvorby podnikatelského prostředí jako má Čína a USA a také mezinárodního zapojení, zatraktivnění evropských firem. Průměrné investice jsou pouze 10 % toho, co bychom opravdu potřebovali (je třeba garantovat investice pro SMEs). Finanční infrastruktura EU se musí dále rozvinout a zajistit, aby její podmínky nebyly ovládány jen politickou vůlí, zajistit bezpečnost investování. Následovala debata o roli SMEs, možnosti získání finanční podpory, orientaci na růst, možnostech bankovních půjček, kreditního zhodnocení SMEs a další. 17) Spuštění platformy Evropská smart specializace v energetice Dne 27. května se konala pod záštitou Evropské komise a Výboru regionů konference ke spuštění platformy Evropská smart specializace v energetice. Tibor Navracsics, komisař pro vzdělání, kulturu a sport uvedl, že Evropa čelí v oblasti energetiky mnohým výzvám a že potřebujeme získat nové, efektivnější a méně nákladné zdroje energie a také energeticky výkonné technologie. To vše je nutné k zajištění ekonomického růstu a prosperity a k zvýšení konkurenceschopnosti Evropy a jejich regionů. Uvedl také, že by se mělo více subjektů zapojit do smart specializace v energetice a že tato platforma nabízí možnost sdílení a využívání vědecko-technických a ekonomických znalostí mezi jednotlivými subjekty. Vidí tuto platformu také jako nástroj, který by mohl odstartovat růst a rozvoj čistých a udržitelných zdrojů energie. Následujícím řečníkem byl pan Jerzy Buzek, předseda ITRE (Committee on Industry, Research and Energy), který upozornil na to, že Evropa ztrácí svoji konkurenceschopnost a měla by se zaměřit na rozvoj a podporu inovací a začít přemýšlet o energetice novým a modernějším způsobem. Aktuálně spouštěná platforma by měla zajistit propojení regionů a motivovat je ke společné spolupráci a ke sdílení svých zkušeností a vědomostí. Uvedl, že v tomto směru jsou nižší regionální úrovně stejně podstatné jako vyšší státní a evropské
úrovně a že by instituce unie měly dbát na to, aby se konkurenční výhody jednotlivých regionů staly výhodami celé Evropy. Dalším bodem, kterému by platforma měla napomoci, je zvyšování počtu pracovních míst a zaměstnanosti v Evropě. Posledním přednášejícím v první sekci byl pan Markku Markkula, prezident Výboru regionů. Ve svém projevu mluvil o podstatě energetické unie a o důležitosti sdílení nejenom finančních prostředků, ale také znalostí a zkušeností mezi regiony a dalšími zainteresovanými subjekty. Podotkl také, že i ty nejmenší obce mohou být důležitým partnerem a mít významnou roli v rámci této platformy. Dále uvedl konkrétní způsoby, jak může Výbor regionů přispět k procesu smart specializace: 1) monitoring práce regionů a dalších vědecko-výzkumných institucí 2) propojování finanční pomoci s konkrétními projekty 3) propagování inovačních procesů u místních řídících institucí 4) platformy na podporu výměny znalostí a zkušeností 5) posilování kapacit výzkumných center 6) podpora start-upů a posilování místních ekonomik Dále proběhly panelové debaty, kde zaznělo, že energetika je jedním z nejhlavnějších bodů v oblasti smart specializace u většiny států a regionů, již 2/3 regionů si určilo své priority v této oblasti – ČR a její regiony zatím ne. Tudor Constantinescu z direktorátu pro energetiku Evropské komise uvedl, že ceny energií by měly být více konkurenceschopné, je potřeba rozvíjet další konkurenční výhody a posilovat evropský energetický sektor. Smart specializace by měla poskytnout řešení výzev a překážek, kterým v současné době sektor energetiky čelí a pomoci řešit tyto překážky na lokálních úrovních. Důležitá je dle něj také bezpečnost v energetice, výzkum a vývoj v této oblasti, inovace, důraz na efektivitu a na plně integrovaný trh. Mělo by se také více investovat do energetické infrastruktury. Byla představena platforma European Renewable Energies Federation, která se zaměřuje na obnovitelné zdroje energií. Vladimír Šucha, generální ředitel JRC, Joint Research Centre, Evropská komise zakončil konferenci slovy, že regiony a města a jejich rozvoj jsou pro EU důležitá především proto, že jsou zdrojem inovací a právě inovace jsou jedinou možností, jak může Evropa úspěšně čelit současným výzvám a výzvám, které ji do budoucna čekají. S3 platforma v oblasti energetiky by měla podpořit regionální rozvoj a vytvořit prostor pro šíření a sdílení znalostí. 18) LIFE + PREFER 28. května uspořádalo zastoupení Lombardie akci nazvanou PREFER (zkratka pro Product Environmental Footprint Enhanced by Regions/ Environmentální stopa produktů zdokonalená regiony). Tento projekt je spolufinancován Evropskou komisí a programem LIFE Plus a cílí na testování nové evropské metodologie k ohodnocení ekologické stopy produktů a služeb. PEF/Product Environmental Footprint je metodologie hodnocení životního cyklu/ Life Cycle schválená Evropskou Komisí. EK začala mapovat environmentální metody a iniciativy, přišla na několik překážek – např. znamená ekologické také dražší? Publikovala zprávu k ekologickým produktům v jednotném trhu – cílem bylo dosáhnout jasné, porovnatelné a spolehlivé informace k souhrnu vlastností produktu a společnosti. Nyní je založen pilotní projekt, který se soustředí na cyklus životnosti a environmentální dopad.
Pilotní fáze: Product Environmental Footprint (PEF): snaha udělat kategorie pro produkty, aby společnosti věděly, jak se chovat, když určitý výrobek vyrábějí. Specificika každého produktu – musí být vytvořena jasná pravidla, která sektor příjme. Také snaha modelovat rozhodnutí vůči firmám – výsledkem by měla být jedna metodologie namísto mnoha, kvantifikovaný Life Cycle Performance, hotspot analýza, dodavatelský řetězec, identifikace možností environmentálního zlepšení. Další výhody jsou pár pravidel a jasná pravidla pro produkty a jejich kategorie. Soustředění se na 3 hlavní dopady na životní prostředí. Pilotní cíle: testovat proces pro rozvoj PEFCRs, testovat rozdílné přístupy verifikace systémů, testovat komunikační prostředky. Zapojit také stakeholdery mimo EU a soustředit se na zjednodušení. Výzvou je najít rovnováhu mezi spolehlivostí a cenou verifikace, poskytovat užitečné informace zákazníkům a obchodu. Byly prezentovány pilotní projekty z Itálie. 19) Prostor pro růst a zaměstnanost: role regionální politiky a programů Konference pořádaná 28. května organizací Nerus a Výborem regionů nabídla zajímavé prezentace s cílem podpořit nové možnosti podnikání, ekonomický růst, vytváření vysoce kvalifikované pracovní síly a hledání řešení současných společensko-ekonomických výzev. Byly zde přezkoumány a analyzovány regionální strategie a programy, prezentovány osvědčené postupy a podporovány možnosti synergií mezi fondy EU pro období 2014-2020. Frank Salzgeber vedoucí Technology Transfer Programme, upozornil na to, že zahazujeme a nevyužíváme plně dobré příležitosti a technologické možnosti. Potřebujeme masivním způsobem navýšit množství peněz investovaných do start-upů. Jsou totiž páteří naší ekonomiky a přispívají velkým podílem k vytváření nových pracovních míst. Velmi důležitá je také podpora inovací a transfer technologií. Právě nové způsoby, metody a technologie navyšují konkurenceschopnost Evropy. Andrea Conte, DG Joint Research Centre, Evropská komise, uvedla, že unie plně podporuje synergie mezi jednotlivými fondy. Podpora součinnosti při využívání dvou zdrojů financování EU (ESIF & Horizont 2020) může přinést dodatečné výhody v oblasti: Inovací a výzkumu, podpory ekonomického růstu a zaplnění mezer v oblasti inovací v Evropě. Cílem podpory těchto synergií je maximalizovat využití, dopad a účinnost veřejných finančních prostředků. Podstatou je získat co největší účinek z vynaložených investic. Inovační fondy zvýšily svůj podíl v rámci politiky soudržnosti ze 6 % finančních prostředků v období 2000 - 2006 na přibližně 25 % v období 2007-2013. Zhruba 9 % z veřejných výdajů na výzkum a inovace v EU pocházelo z rozpočtu EU, prostředky byly rozděleny téměř rovnoměrně mezi 7. RP a na ESIF. S3P (Stairway to Excellence) podporuje regiony v tom, aby utvářely a modernizovaly své RIS3, a to pomocí určení omezeného množství výzkumu a vývoje a průmyslové činnosti s vysokým inovačním potenciálem. Tento inovační potenciál může být dále posílen a rozvinut pomocí ESIF tak, aby se rozvojové regiony staly více konkurenceschopnými při žádání o financování z H2020. Více Info na: http://s3platform.jrc.ec.europa.eu. Magda de Carli, zástupkyně vedoucí jednotky – B.5 DG Research and Innovation řekla, že podpora investic do vědy a výzkumu se vyplácí - vede k ekonomickému rozvoji a růstu. Cílem do roku 2020 je, aby byly 3 % HDP EU investovány do vědy a výzkumu. Horizon 2020 – co je nového: zaměření na sociální otázky a problémy (zdraví, čisté energie a doprava), zaměření více na trh než na základní výzkum, zjednodušený přístup pro všechny
firmy, univerzity, ústavy ve všech zemích EU i mimo ni, jednotný program spojující tři samostatné iniciativy (FP7, CIP, EIT). Tři priority H2020: Excelentní věda (€24,5 miliard), vedoucí postavení v průmyslu (17,9 miliard €), společenské výzvy (31,7 miliard €). Další prezentace se týkaly politiky soudržnosti 2014 až 2020, investičních priorit ERDF a možných způsobů kombinace financování. 20) Výpomoc při slavnostním vítání českých občánků primátorem města Brna V pátek 29. května 2015 uspořádalo Velvyslanectví České republiky v Bruselu již VI. ročník vítání českých občánků narozených v Belgii. Akce se zúčastnilo více než 50 občánků v doprovodu svých rodičů i starších sourozenců. Tato událost je určena všem dětem, které byly zapsány do evidence obyvatel České republiky prostřednictvím konzulárního oddělení velvyslanectví ČR v Bruselu v průběhu roku 2014, a tedy nejen dětem narozeným v Belgii, ale i v Lucembursku a Německu. Za rok 2014 to bylo rekordní číslo 132 zápisů! České děti narozené v zahraničí jsou zapisovány do zvláštní matriky v Brně, která se tak v daném ohledu přirozeně stává naším partnerem. Děti proto přišel spolu s velvyslancem České republiky v Belgii, panem Jaroslavem Kurfürstem přivítat rovněž primátor města Brna, pan Petr Vokřál. Pro letošní, doslova pohádkové setkání byly vybrány prostory Královského loutkového divadla Peruchet. Součástí ceremoniálu byla ukázka z divadelního představení "La Chèvre de Monsieur Seguin" podle Alphonse Daudeta, kterou dětem zahrál ředitel divadla, pan Dimitri Jageneau a paní Biserka Assenova, absolventka DAMU v Praze. Stejně jako v minulých ročnících byla novým českým občánkům kromě pamětního listu (vytištěného na ručním papíře a spolupodepsaného panem velvyslancem a panem primátorem) předána také replika stříbrného Pražského groše z doby Václava II. a plyšová hračka – brněnský drak. Velvyslanectví ČR v Bruselu je jediným zastupitelským úřadem ČR ve světě, který podobný typ akce pro svou krajanskou komunitu v zahraničí pořádá. Setkání s nově narozenými dětmi v Belgii je z tohoto pohledu zcela unikátní záležitostí, která s jistotou najde pokračování i v nadcházejících letech. 21) Stáž studentky Mendelovy univerzity v Brně 1. června začala svou dvouměsíční stáž studentka magisterského studijního programu Hospodářská politika a správa, studijního oboru Veřejná správa Mendelovy univerzity v Brně. Stáž je hrazena z programu Erasmus+. Náplní stáže je účast na konferencích, seminářích a pracovních skupinách, výpomoc s organizací akcí zastoupení, vyhledávání informací. 22) Evropský fond pro strategické investice (EFSI) a Trans-evropské sítě (TEN-T) výzvy a šance na úspěch 1. června se konala konference zaměřená na EFSI a TEN-T sítě. Ekonomická a finanční krize výrazně snížila množství investic v Evropské unii. Jde až přibližně o 15 % v porovnání s rokem 2007. Vzniklo tak nebezpečí neúspěchu v dosáhnutí cílů stanovených v dokumentu Evropa 2020. Jako reakci na to vydala Evropská komise dokument nazvaný „Investiční plán pro Evropu“. V tomto dokumentu si klade za cíl uvést
do oběhu nejméně 315 miliard Euro a to v nejbližších třech letech. Chce tak pomoci odstranit existující investiční bariéry a docílit toho, aby peníze proudily na reálné trhy. Aby došlo k naplnění všech těchto cílů, přišla komise s návrhem vytvoření Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Trans-Evropské sítě (TEN) jsou dopravní, energetické a telekomunikační síťové infrastruktury, účelem jejichž existence je vytvoření integrované multimodální sítě umožňující lidem a zboží rychlý a jednoduchý transport po území EU. Proces budování těchto sítí má za sebou již mnoholetou praxi a vyhodnocení dosavadního snažení odkrylo jako hlavní slabinu finanční omezení. V pokynech z roku 2013 pro rozvoj TEN-T bylo zúženo zaměření a byla definována hlavní síť skládající se z devíti geografických koridorů a týkající se dvou horizontálních priorit. Tato jádrová síť by měla být podporována soustavou dalších regionálních a státních sítí. Datum dobudování této komplexní sítě je datováno na rok 2050. Komise odhaduje, že investiční náklady potřebné na tuto komplexní TEN-T síť by měly dosáhnout výše 500 miliard Eur v období 2014-2020, z čehož polovina by měla připadnout na jádrovou síť. Nástroj pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility – CEF) by měl do roku 2020 poskytnout celkem 33,2 miliard Euro pro všechny 3 sítě TEN, z čehož 26,3 miliard Eur je učeno pro oblast dopravy a 11,3 miliard Eur bude přesunuto z kohezního fondu a bude použito v členských státech, které jsou způsobilé pro kohezní fondy. Projekty v rámci tohoto nástroje jsou zaměřeny na rozvoj jak hlavní jádrové sítě, tak doplňující soustavy sítí, převážně na chybějící přeshraniční spojení, odstraňování překážek, zlepšování interoperability a celkové vylepšování sítě. CEF také klade důraz na budování udržitelnosti a efektivity dopravního systému. Financování v rámci tohoto nástroje má podobu především grantů podmíněných speciálními kritérii. Cíle TEN-T/CEF jsou: udržitelnost, účinnost, přeshraniční spolupráce, multimodalita, soudržnost, růst a podpora nových pracovních míst – v tomto bodě se potkávají cíle EFSI a CEF a je tedy možné použít oba tyto nástroje k dosažení stanovených cílů. TEN-T Core Network: Jádrová síť zahrnuje celkem 9 koridorů. Jedná se o multimodální síť, v rámci které by mělo docházet k financování regionálních, státních i přeshraničních spojení. Dokončení je datováno na rok 2050. Promluvil zástupce Evropské komise z DG MOVE, zástupce EIB, byl prezentován koridor Orient/East Med, Koridor North Sea-Baltic. 23) Financial Instruments in Support of Territorial Development Událost se konala 2. června v budově Výboru regionů. O finančních instrumentech bylo diskutováno jako o důležitých prvcích v rozvoji území. Jejich užití je významné pro implementaci kohezní politiky v rámci Evropského strukturálního a investičního fondu (ESIF). Tento nástroj stojí za to podporovat a zvyšovat o něm povědomí. Nedostatečná legislativa může být stejně tak škodlivá jako legislativa nadbytečná. Pokud už členský stát s regulací finančních instrumentů začal, Evropská Unie by měla zasahovat pouze jako doplňující prvek. Události se zúčastnil expert Marcin Wajda. 24) Prezentace CREALAB Dne 2. června pořádala skupina CreaLab prezentaci své činnosti. Jedná se o síť tzv. kreativních živých laboratoří působících v regionu SUDOE (Španělsko, Portugalsko, Francie). Cílem jejich existence je podpora inovativní a kreativní činnosti v regionu. Skupina
se snaží podporovat spolupráci veřejného a soukromého sektoru, využívat co nejlépe přínosy a vedlejší efekty kreativního businessu a nabízet nové produkty, nové řešení, nové služby. Mezi aktivity, které provozují, patří pořádání workshopů, testování prototypů, podpora experimentů v oblasti kreativního podnikání a vedení digitální platformy dostupné pro všechny zájemce v regionu. Jejich vizí do budoucna je rozšíření konceptu kreativních klastrů napříč Evropou. 25) Green Week Green Week je každoročně konající se událostí, která poskytne jedinečnou příležitost pro diskuzi, výměnu zkušeností a osvědčených postupů. Letos (3. až 5. června) byla akce zaměřena na politiku biologické rozmanitosti a přírody, která hraje důležitou roli pro naše zdraví i náš život. O těchto dvou politikách se hovořilo jako o klíčových rolích při vytváření pracovních míst a stimulaci investic. Green Week se mimo jiné zabýval jinými benefity získaných z přírody a jejich ochranou. Mezi diskutovanými tématy se objevilo téma budoucnosti přírody, rozmanitosti ve farmářství, propojení kulturního a přírodního kapitálu, přírody a zdraví, inovace měst pomocí přírody, biologická rozmanitost a změny klimatu, apod. Součástí bylo přibližně 40 stánků, které prezentovaly zajímavé projekty a nápady z oblasti zelených podniků, nevládních organizací, místních a regionálních orgánů, evropských a mezinárodních organizací, mezi nimi také brněnská Nadace Partnerství. Účastníky této události byli významní představitelé z vlád, obchodu a průmyslu, nevládních organizací, akademické obce i médií. 26) Podpora Cybersecurity start-upů v Evropě Konference byla pořádána 10. června zastoupením Katalánska při EU. Probírána byla především otázka důvěryhodnosti kyberprostoru, ochrany online prostředí a postavení start-up společností v tomto sektoru. Jako problém evropské unie byl identifikován nedostatek lidí disponujících potřebnými znalostmi a dále neexistence vhodného legislativního opatření, které by se zabývalo touto oblastí. Panelisté se shodli, že Evropa ztrácí svoji konkurenceschopnost, což se projevuje i v digitálním sektoru. Velmi důležité podle nich také je, aby se začala aktivně řešit otázka ochrany osobních dat a byla věnována pozornost podpoře start-up společností. 27) ERRIN Health WG Meeting Předmětem ERRIN setkání dne 11. června byla primárně prevence a zvyšování povědomí o zdraví u dětí a mládeže, především v oblastech podvýživy, duševního zdraví a fyzické aktivity. Prezentován byl maďarský projekt ve formě mobilní aplikace, která sbírá informace o pacientovi a zároveň mu poskytne i určitý zdravotní výstup. Další možností, jak zvýšit povědomí o zdraví u dětí, byl norský projekt, který zavádí na dobu 3 měsíců vzdělávání pro studenty přímo ve školách. Ve Finsku byla vyvinuta hra odrážející reálné situace v životě mladých lidí, které musel hráč řešit. Poslední část akce byla o představení výzkumu a hledání jeho nových pracovníků týkající se dětí s poruchou pozornosti a hyperaktivitou (ADHD). Událost navštívili Dr. Sandor Bekasi z Maďarska, Mary-Elizabeth Eilertsen a Unni Karin Moksnes z Norska, Anna Salomaa z Finska a Nicolás Ojeda z Madridu.
28) Czech Street party 12. června se uskutečnila největší česká akce v Bruselu, již devátá Czech Street Party. Akce se tradičně konala před budovou Stálého zastoupení ČR při EU, vystoupily kapely Urband , Frajara Putika, Aivn´s Naked Trio a Mňága a Žďorp. Kromě hudby byly připraveny stánky jednotlivých spoluorganizátorů s regionálními specialitami, kvízy, turistickými zajímavostmi. Organizátory letošního ročníku byli: Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii, hlavní město Praha, Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina, Královéhradecký kraj, Olomoucký kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj a statutární města Brno a Plzeň (letošní Evropské hlavní město kultury). Dále České centrum Brusel, Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace CZELO, Evropský region Dunaj-Vltava a Mendelova univerzita v Brně. Generálním partnerem 9. Czech Street Party byla společnost ČEZ Group a dalšími partnery Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny. Náš region měl nejsilnější zastoupení, protože se kromě Jihomoravského kraje zapojilo také Statutární město Brno a Mendelova univerzita a hned 2 ze 4 účinkujících kapel byly brněnské. 29) Prezentace ESPON 2020 Konference byla pořádána dne 15. června ve Výboru regionů a byla zaměřena na politiku soudržnosti a program ESPON 2020. Politika soudržnosti byla vyhodnocena jako velmi významná složka národních politik v mnoha členských státech EU. Zdůrazněna byla potřeba investovat do inovací, infrastruktury a nových pracovních příležitostí. ESPON 2020 je dobrým nástrojem politiky soudržnosti, je pouze potřeba ho více přiblížit veřejnosti, aby pochopila za jakých podmínek, a kde může být využit. Tento program byl úspěšný již v minulém období, nyní je, oproti minulému období, více zaměřen na politickou stránku než na vědeckou. Jeho cílem je posunutí evropské perspektivy na regionální úrovně. 30) Data for Health and Science Dne 16. června se konala konference na téma Data pro zdravotnictví a vědu. Diskutována byla otázka ochrany osobních údajů ve zdravotnictví a ve výzkumu a harmonizace dokumentů zabývajících se ochranou dat, potřeba výzkumu ve zdravotnictví, důležitost a úloha dárcovství dat ve zdravotnické sféře. Dárcovství a kvalita dat jsou nesmírně důležité pro budoucí úspěch zdravotnictví. Jako dobrý nástroj ochrany dat a darovaných vzorků byly představeny tzv. bio banky a tzv. časové kapsle. Výsledky výzkumu, který tyto nástroje umožňují, by měly sloužit k budoucímu užitku pacientů. Tento fakt by měl být použit jako motivace pro občany k tomu, aby byli ochotni umožnit přístup k jejich osobním údajům a napomoci tak úspěšnému vědeckému pokroku. 31) European Sustainable Energy Week (EUSEW) EUSEW konference se konala 16. – 18. června. Důraz byl kladen hlavně na roli spotřebitele ve využití energie a na nasměrování Evropské Unie směrem k udržitelným cílům týkajícím se energetické efektivnosti, dekarbonizaci ekonomiky se zaměřením na obnovitelné zdroje, na výzkum a na emisi skleníkových plynů. Mimo jiné proběhla debata nových myšlenek v oblasti dlouhodobého využití energie pro EU, cílů ochrany klimatu, lepší energetické účinnosti, spotřebovávání energie z obnovitelných zdrojů apod. Byly prezentovány ověřené techniky, úspěšné projekty a inovační technologie. Cílem konference bylo vytvoření nového a většího obrazu z několika individuálních snah motivovat ostatní ke změnám prostřednictvím různorodého programu a událostí. EUSEW
pomáhá vytvořit energetickou komunitu, která je nepostradatelným prvkem pro vytvoření energetické unie. 32) Polis Working Group Meeting o významu měst a regionů v rozvoji šetrnějších vozidel k životnímu prostředí O tom, jak vytvořit cílevědomé strategie pro integraci šetrnějších vozidel a jak podpořit jejich zavedení, se diskutovalo v rámci meetingu pořádaného 17. června sítí Polis. Zmiňovaná byla i EU legislativa pro energeticky úsporná silniční vozidla, strategie měst a regionů, potřeby a doporučení v tomto směru. Důležitým nedostatkem se ukázala i chybějící definice "šetrných vozidel" v legislativě EU, kdy tím pádem každý členský stát si zvolí svoji vlastní definici, což má za následek i odlišné nároky na tato vozidla. Možností zavedení dobrovolného standardu pro nízkospalovací vozidla se zabývá DG-Environment. To by mohlo být přínosné pro místní a státní orgány při vytváření politik a finančních návrhů. 33) Nearly Zero-energy Building (NEZB) 18. června byla věnována zvláštní pozornost renovacím budov s nízkou spotřebou energie a jaké činnosti a opatření jsou potřeba pro tyto budovy. Z EU legislativy byla prezentována směrnice EPBD (Energy Performance of Buildings Directive). Diskutovaným tématem byla i otázka, zda nechat tyto budovy certifikovat či nikoliv. S tím souvisí i potřeba informovat spotřebitele o těchto certifikacích tak, aby věděl, jaký produkt si kupuje. Mezi členskými státy by měla existovat vzájemná spolupráce a sdílení osvědčených postupů. Neexistuje univerzální postup, který lze aplikovat na všechny rekonstrukce budov. Ke každé z nich se musí přistupovat individuálně. Na semináři prezentoval Vasco Ferreira (DG Energy EK), Francesco Mariottini (BPIE institut), Helene Zegers (VEA), Mihaela Thuring (VITO) a Joeri Aleksander van der Have (VCB), Els Bleus (ISOVER). 34) ETSC Road Safety Performance Index konference Obsah v pořadí 9. konference ETSC konané dne 18. června se týkal pokroku v zajištění bezpečnosti na silnicích a zároveň byly prezentovány výsledky jednotlivých členských států. Závěrečná roční zpráva vysvětluje, proč některé státy vykazují pozitivní výsledky, některé stagnují a některé zas negativní výsledky. Aby se dosáhlo vytyčených cílů Evropské Unie 2020, musí dojít ke snížení úmrtnosti na silnicích o více jak polovinu za méně než 10 let. Pozornost byla také věnována správnému sběru dat, aby v závěru nevykazovaly zkreslené výsledky jak o úmrtí, tak o zraněních způsobených na silnicích. Slovinsku byla předána cena PIN Award za nejlepší výsledky v bezpečnosti silnicích za rok 2015. Akce se účastnil velvyslanec Atle Leikvol, prezident ETSC Herman de Croo, komisařka pro dopravu Violeta Bulc, slovinský ministr infrastruktury Peter Gaperšič, ředitel pro bezpečnost za VOLVO Group Peter Kronberg, viceprezident Toyoty Motor Europe Jacques Pieraerts a další. 35) Smart City infastruktura Konference byla pořádána Londýnským domem dne 19. června a sešli se na ní zástupci měst Londýn, Stokholm a Kodaň. Prezentovány byly rozvojové plány těchto měst, výzvy, se kterými se momentálně tato města potýkají, řešení, jakými na současný trend nárůstu populace reagují, a jejich vize do budoucna. Města představila své rozvojové plány a technologie, pomocí kterých se snaží zkvalitnit život svých občanů. Kromě zástupců měst
byli na konferenci přítomni také zástupci Evropské komise a Evropské investiční banky, kteří hovořili o nástrojích podpory rozvoje měst. 36) Prezentace na akci "28 na vašem talíři" Dne 23. června se uskuteční prezentace národních kuchyní na akci "28 na vašem talíři". Každá země bude mít na esplanádě před Evropským parlamentem svůj stánek. Jihomoravský kraj bude jako jediný zastoupen přímo subjektem z regionu, a to Střední školou potravinářskou, obchodu a služeb Brno, která během odpoledního programu několikrát předvede kulinářskou show a představí své produkty.
Sepsala dne 21. června 2015 Mgr. et Mgr. Eliška Buzková, zástupkyně Jihomoravského kraje při Evropské unii
