Zastupitelstvo Jihomoravského kraje 25. zasedání konané dne 18. 2. 2016 Materiál k bodu č. 12 programu:
Zpráva o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii (důvodová zpráva je uvnitř materiálu)
Projednáno: Rada Jihomoravského kraje projednala materiál dne 18. 2. 2016. Návrh na usnesení: Zastupitelstvo Jihomoravského kraje v souladu s ustanovením § 35 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské řízení), ve znění pozdějších předpisů, b e r e n a v ě d o m í Zprávu o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii za měsíce leden a únor 2016 (příloha č. 1 materiálu).
Zpracoval: Mgr. Jan Schlossarek v. r. pověřen vedením odboru kancelář hejtmana
Právní garance: Mgr. Petra Vančurová v. r. odbor kancelář hejtmana
Předkládá: Rada Jihomoravského kraje Ing. Roman Celý, DiS. v. r. náměstek hejtmana Jihomoravského kraje
DŮVODOVÁ ZPRÁVA Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii zprostředkovává kontakty a poskytuje informace o aktuálním dění v evropské politice, prezentuje a prosazuje zájmy Jihomoravského kraje (JMK) u institucí Evropské unie, navazuje spolupráci Jihomoravského kraje s ostatními evropskými regiony a propaguje kraj v zahraničí. Mezi hlavní aktivity zastoupení patří: •
Získávání a předávání aktuálních informací o připravované legislativě EU a dotačních programech
•
Příprava a realizace seminářů, prezentací a dalších aktivit na témata specifická pro a v zájmu JMK
•
Podpora klíčových žadatelů z JMK o finanční podporu z evropských zdrojů
•
Zprostředkování kontaktů mezi odpovědnými představiteli evropských institucí a jihomoravskými zástupci z oblasti politiky, veřejné správy, vědy a podnikatelské sféry
•
Navazování kontaktů a spolupráce s ostatními evropskými regiony
•
Včasné prezentování a prosazování stanovisek JMK v procesu rozhodování evropských institucí včetně informování evropských institucí o problematice regionální politiky z pohledu JMK
•
Realizace úřednických a studentských stáží v zastoupení JMK
•
Poskytování informací zájemcům o informace o JMK
Mezi prioritní tematické oblasti, na které se při své činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při EU zaměřuje a které jsou v souladu se Strategií rozvoje Jihomoravského kraje, patří: •
moderní technologie a produkty s vysokou přidanou hodnotou,
•
vzdělávání,
•
kvalitní životní prostředí a krajina,
•
zemědělství a rozvoj venkova,
•
doprava.
Zastoupení Jihomoravského kraje předkládá pravidelně na každé zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje zprávu o své činnosti, kterou prezentuje přímo pracovnice Zastoupení Mgr. Eliška Buzková. Aktuálně je Zastupitelstvu Jihomoravského kraje předložena Zpráva o činnosti za měsíce leden a únor 2016.
Příloha č. 1: Zpráva o činnosti Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii za leden a únor 2016
Příloha č. 1 ZPRÁVA O ČINNOSTI ZASTOUPENÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE PŘI EVROPSKÉ UNII ZA LEDEN A ÚNOR 2016
1) Pracovní skupina sítě ERRIN Policy V souvislosti s předáním předsednictví Rady EU Nizozemsku proběhlo 12. ledna setkání ERRIN pracovní skupiny Politika. Na programu bylo představení priorit nového předsednictví, zejména v oblasti výzkumu a inovace. Nizozemské předsednictví si stanovilo tři vůdčí principy: 1) Unie, která se soustředí na hlavní témata. Musí být efektivní a její činnost musí být znát. Je třeba řešit problémy, které nás opravdu nejvíc tíží. 2) Unie, která generuje ekonomický růst a vytváří pracovní místa skrze inovaci. 3) Unie, která komunikuje se svými občany. Pokud má mít činnost EU skutečný dopad, musí zapojit i své občany, tedy lidi, pro které byla vytvořena. Priority v oblasti výzkumu a inovace jsou následující: investice v oblasti výzkumu a inovace, lepší rámec a podmínky práce v oblasti výzkumu a inovací, vyšší dopad investic v oblasti vědy a výzkumu skrze lepší cirkulaci přístupu k vědomostem. 2) Ekonomický dopad EARTO 14. ledna se konalo setkání k debatě o ekonomickém dopadu EARTO. Výzkumné a technologické organizace (RTOs) pomáhají postavit se současným společenským výzvám a podpořit konkurenceschopnost evropského průmyslu skrze vědu a technologii. RTOs jsou klíčovými hráči v inovačním řetězci, jelikož jsou překlenovacím článkem mezi základním výzkumem a praktickou aplikací. Demonstrovat jejich dopad na dnešní ekonomiku je proto zásadní, obzvlášť v prostředí, kde je nedostatek dat v této oblasti. Studie EARTO se soustředila na ekonomické výsledky Výzkumných a technologických organizací a její výstupy jsou založené na informacích získaných od 9 RTOs představující 1/3 členů EARTO. Těchto 9 RTOs jsou: CEA (Fracie), DTI (Dánsko), Fraunhofer (Německo), imec (Belgie), Sintef (Norsko), SP (Švédsko), Tecnalia (Španělsko), TNO (Nizozemí) a VTT (Finsko). Výsledky jsou veřejně dostupné na webových stránkách EARTO. Frank Treppe, místopředseda EARTO, uvedl, že aktivity Výzkumných a technologických organizací v EU spočívají především v tom, že hostí různé výzkumné infrastruktury a demonstrační zařízení, z čehož těží mnoho stakeholderů: univerzity, nové podniky, malé a střední podniky, ale i ty velké. RTOs také trénují a podporují experty, čímž generují profesionální dovednosti do průmyslu EU. Ekonomický dopad zkoumaných devíti EARTO členů ve zkoumaném roce (2014) byl výrazný, například došlo k vytvoření 226 000 pracovních míst a generaci přidané hodnoty 14 miliard eur. To ve výsledku znamená, že za každé 1 euro investované do těchto RTOs se vládě navrátily 4 eura. Navíc za každé 1 pracovní místo, které tyto RTOs vytvořily, byla 3 další pracovní místa vytvořena jinde.
3) Prezentace na veletrhu Regiontour Ve dnech 14. – 17. ledna se Zastoupení účastnilo veletrhu Regiontour v rámci stánku Kanceláře Jihomoravského kraje pro meziregionální spolupráci a zájemcům představilo své aktivity. Během veletrhu také zastoupení domluvilo prezentaci VIDA science centra v Bruselu v rámci Czech Street Party a představení Střední školy potravinářské, obchodu a služeb Charbulova Brno na Českém dni v Gentu. 4) Evropský podnikatelsky zaměřený region (EER) 2017 22. ledna se konala prezentace k soutěži o cenu pro Evropský podnikatelsky zaměřený region pro rok 2017. Cílem ceny Evropského podnikatelsky zaměřeného regionu (EER) je především podpořit podnikatelského ducha občanů. Cena je pravidelně udělována městům a regionům, která jsou v tomto ohledu průkopníky. Má za cíl také vytvořit lepší obchodní prostředí skrze chytré regulace a podpořit malé a střední podniky i start-upy. Informační den prezentoval regiony a města, která tuto příležitost využila a tuto cenu v minulosti získala. Také promluvili zástupci Výboru regionů a Evropské komise o cílech celého projektu, čím může regionu přispět, a co je nejlepší strategie při podávání přihlášky. Hovořilo se o kritériích hodnocení a již úspěšné EER regiony přispěly svými tipy. Deadline na podání přihlášky je 18. března 2016. V minulosti uspěl například polský region Malopolska (rok 2016) či město Lisabon (2015). 5) Setkání pracovní skupiny ERRIN Inovace a investice Na setkání pracovní skupiny 18. ledna se jednalo o Investičním plánu pro Evropu, především o Evropském centru pro investiční poradenství, Evropském portálu investičních projektů a pokynech Komise pro přihlášky na projekty. Na programu jednání byla i další témata, jako národní investiční platformy, update o jejich současné situaci a prezentace příkladů, právní aspekty spojené s ustavením Nadnárodní investiční platformy ad. Mark Kiwitt z Výboru regionů představil současný vývoj v oblasti ocenění Evropského podnikatelsky zaměřeného regionu. Investiční plán pro Evropu má zlepšit situaci na evropském trhu skrze investice, především v rámci programu EFSI. Na tento plán byly určeny dodatečné finance 315 miliard eur. Investice mají podpořit reálnou ekonomiku také díky Evropskému centru pro investiční poradenství a Evropskému portálu investičních projektů. Cílem je vytvořit prostředí vhodné pro investice skrze zlepšení evropského regulačního prostředí. Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH) stojí na partnerství mezi Evropskou investiční bankou a Evropskou komisí. Jedná se o nástroj na posílení evropského investičního a obchodního prostředí. Evropský portál investičních projektů (EIPP) je součástí druhého pilíře Investičního plánu pro Evropu. Kritéria pro projekty v rámci EIPP jsou následující: projekt musí mít rozpočet minimálně 10 milionů eur, tj. je zde prostor i pro něco víc než jen opravdu rozsáhlé projekty, jako je tomu u ESFI. Měl by spadat do jednoho nebo více sektorů a oblastí uvedených v článku 9 příslušné regulace. Je kompatibilní s unijním právem a právem daného členského státu. Jeho očekávaný začátek bude v rámci tří let od jeho předložení EIPP. Projekt je podporován právní entitou ustavenou členským státem – jednotlivci nemůžou být zodpovědní za projekty EIPP.
První pilíř Investičního plánu pro Evropu jsou menší projekty, které by běžně EIB ani nevzala na vědomí. EIB a Evropská komise se tedy loni rozhodly vytvořit další nástroj, kterým je tzv. Investiční platforma, která dává možnost kombinovat menší projekty i napříč různými sektory a oblastmi tak, aby byly dostatečně velké pro získání pozornosti EIB a další podpory do budoucna. Potom budou samozřejmě moci zažádat i o podporu z EFSI a dalších fondů. Jedná se skutečně o nový nástroj, jehož obsahem budou i tematické platformy umožňující investičním projektům seskupit se. Je možné, že platforma bude sloužit i dalším funkcím. 6) Horizont 2020: ICT Info den Evropská komise (DG CONNECT) hostila 25. ledna informační den o současných výzvách pro granty ve výzkumu v rámci programu Horizont 2020 – Vedení ICT v oblasti průmyslových technologií (ICT-LEIT) a pro programy IoT. Horizont 2020 – Internet budoucnosti, pracovní plán 2016-2017 se soustředí na různé oblasti ve Výzkumu & Inovaci ICT (jako sítě, cloudy, inovace atd.) a na Internet věcí (cross-cutting iniciativy). V roce 2016 ještě budou příležitosti získat granty pro výzkum, který podporuje mezinárodní spolupráci s Brazílií, a pro další programy v oblasti Výzkumu a inovace Internetu věcí. 7) Info setkání k přípravě Open Doors 26. ledna se uskutečnilo setkání partnerů, kteří se budou podílet na přípravě dne otevřených dveří EU institucí. Zastoupení jako každý rok chystá na tento den info stánek v budově Výboru regionů, kde ukáže zejména turistické zajímavosti Jihomoravského kraje, připraví pro návštěvníky kvíz a nabídne ochutnávku některých regionálních specialit vyrobených studenty SŠ. 8) Evropský inovační ekosystém: Dobré vládnutí a efektivní podpora pro smart specializaci 26. ledna se ve Výboru regionů konala konference zaměřená na regionální inovační ekosystémy. Konferenci uspořádala Evropská komise spolu s Výborem regionů. Zaměřena byla zejména na výměnu znalostí a zkušeností s efektivitou a účinností podpory inovačního podnikání na regionálních úrovních a s realizací strategie smart specializace. V panelových diskusích byli zastoupeni představitelé různých částí inovačních ekosystémů EU. Na akci vystoupil mimo jiné David Uhlíř z Jihomoravského inovačního centra. Jednotlivé sekce byly věnovány tématům zakládání podniků a růstu, možností propojování aktérů inovačního procesu a spoluvytváření znalostí. Evropský strukturální investiční fond přispěl 118 miliard EUR na chytrý růst zlepšováním výkonnosti EU v oblasti výzkumu/inovací a zapojením do jednotného digitálního trhu. Tyto investice zlepšují výzkumné kapacity firem, univerzit, vytváří inkubátory a technologická centra, umožňují přístup k rizikovému kapitálu a úvěrům, budují klastry, aktivují inovační ekosystém, stimulují spolupráci v rámci vnitřního trhu a posilují průmyslovou základnu. Prof. Kevin Morgan z Cardiff University před většinou hlavních stakeholderů v oblasti regionálních inovačních systémů uvedl Jižní Moravu (a Baskicko) jako příklady dobré praxe.
9) Spolupráce regionů v oblasti inovace managementu lesů a využití dřeva 29. ledna se konala konference ke spolupráci regionů v oblasti inovace managementu lesů a využití dřeva. Lesnictví a ekonomika lesů bude hrát v oblasti evropské bioekonomiky významnou roli. Evropské inovační partnerství Zemědělské produktivity a udržitelnosti (EIP Agri) řeší problémy spojené s touto oblastí a nabízí rámec podpory inovací v lesnictví. Na workshopu promluvili zástupci Komise, proběhla prezentace osvědčených postupů z několika regionů, přehled situace v jednotlivých státech EU a debaty ve 4 prioritních oblastech identifikovaných v roce 2014. Byly prezentovány příklady dobré praxe z několika zemí. 10) Konference Posílení podnikatelského ducha 9. února proběhla ve Výboru regionů konference s názvem Posílení podnikatelského ducha. Podnikatelský duch a myšlení jsou zásadní pro inovace a rozvoj, je potřeba zdůrazňovat přístup zdola nahoru, tedy v regionech a městech. K tomu má motivovat např. ocenění Výboru regionů EER = Evropský podnikatelský region. Největšími problémy a překážkami v Evropě je únik start-upů, podnikatelů a malých firem s velkým potenciálem mimo Evropu (hlavně do USA), dále nedostatek rizikového kapitálu a dalšího financování, neatraktivní prostředí, nedostatečné ekosystémy a zastaralé vzdělávací systémy, nedostatečně podporující a představující podnikání. Zástupci Evropské komise představili EU politiky a nástroje, jak se s těmito problémy snaží bojovat. Nicméně nástrojů, politik, regulací, možností podpor i konkurence je tolik, že je obtížné se v tom orientovat a všech výhod využít. Otázkou je tedy, jaké to má skutečné dopady. A také, jak shrnula poslední vystupující, proč se podobných konferencí účastní ve většině byrokraté, nikoli podnikatelé a zástupci firem. 11) Inteligentní regulace pro inteligentní růst Konference se konala 10. února. Zaznělo, že v dnešním globálním a dynamickém světě je nezbytné zjednodušovat regulaci pouze na nutnou pro fungování ekosystému a institucionálního prostředí. Na tvorbě by se měly podílet všechny zájmové skupiny, zástupci byznysu a průmyslu tak, aby neodcházeli ze země a ekonomika byla konkurenceschopná. Evropská komise se zabývá zlepšováním právní úpravy na úrovni EU. Příklady činností a postupů vlád ve Skotsku, Nizozemsku, Bavorsku a Dánsku nastínily konkrétní možné kroky pro snižování byrokracie a složitosti, např. slučování zákonů a procedur, zjednodušování formulářů, digitalizace, zrychlování procesů. Zlepšování práva tedy nemusí nutně znamenat deregulaci. Dále byly diskutovány např. problémy vyjednávání, nutnost zapojení různých zainteresovaných subjektů, stanovení cílů a potřeba pocítění zjednodušení pro firmy (nejen naplnění cílů bez viditelné změny). 12)
Plenární zasedání Výboru regionů
116. plenární zasedání Výbor regionů (VR) se konalo ve dnech 10. – 11. února. Hlavními tématy bylo začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trhu práce, cestovní ruch vstřícný
vůči starším osobám, inovace a modernizace hospodářství venkovských oblastí, návrh usnesení ohrožení schengenského prostoru bez hranic a provádění obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (2018-2020). Předseda Evropské rady Tusk uvedl, že Schengen je třeba bránit a je třeba posílit vnější hranice EU. Požádal regionální a místní představitele, aby podpořily úsilí EU pro společnou migrační politiku. Výbor regionů schválil 11. února rezoluci vyzývající členské státy k nalezení řešení migrační krize, zejména v souvislosti s ochrannou státních hranic v 26 zemích, které tvoří schengenské zóny. Tibor Navracsics, komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu, a předseda VR Markku Markkula zdůraznili potřebu brát v úvahu výdaje spojené s politikou mládeže jako investici do budoucna. VR se také usnesl, že chce podpořit vzdělávací politiku, která posiluje sociální začleňování, inovace a excelenci v evropských regionech. Komisařka pro regionální politiku Corrina Cretu a zástupci VR diskutovali o možnosti lepšího plnění a urychlení čerpání prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Corrina Cretu zdůraznila, že regionální politika EU, jako investičního nástroje, musí být zlepšena pomocí jednodušších pravidel a lepších investic. V rámci svého zasedání zdůraznili zástupci VR nutnost podniknout kroky zabývající se reintegrováním nezaměstnaných na trh práce. Výbor regionů vydal stanovisko podpořit politiku vedoucí k posílení poptávky po práci a navrhl, že evropské finanční prostředky by mohly být použity na podporu zaměstnanosti v zemích nejvíce zasažených recesí. VR na svém zasedání schválil stanovisko tvrdící, že finanční prostředky EU by měly být přidělovány pomocí environmentálních, sociálních a dalších ukazatelů, společně s HDP. Zástupci VR jsou přesvědčeni, že by to umožnilo EU lépe identifikovat své priority a byla by tak více efektivnější při přidělování finančních prostředků. Vývoj by měl být měřen pomocí aktualizovaných a regionalizovaných kritérií. VR dále podtrhnul ve svém stanovisku důležitou ekonomickou roli seniorského cestovního ruchu. Seniorský cestovní ruch může hrát velkou roli při podpoře a rozvoji mimo-sezónního cestovního ruchu. VR upozornil na růst tohoto segmentu populace v posledních desetiletích a dále se domnívá, že regiony by měly hrát klíčovou roli při využití potenciálu, který tato demografická část obyvatelstva nabízí. Na konci svého zasedání se VR zabýval poklesem populace venkova, který považuje za velmi závažný. Místní autority zdůraznily nutnost financování, které má být směřováno do venkovských oblastí s cílem vyvinout programy, jenž by zde měly stimulovat růst a vytvářet nová pracovní místa. VR zdůraznil potřebu modernizovat venkovské oblasti a řešit narůstající rozdíly mezi rozvojem měst a venkova. 13) Organizace Café Tchéque 11. února zorganizovalo zastoupení tzv. Café Tcheque pro studenty Centre d´etudes tcheques na Université Libre de Bruxelles. Jedná se o sérii večerů věnovaných českému jazyku a kultuře. Na Université Libre de Bruxelles existuje sekce pro český jazyk, kde se v programu
slovanských jazyků vzdělává přes 20 studentů. A nejenom pro ně Centre d’études tchèques organizuje tato společenská setkání. Akce Café Tchèque je příležitostí ověřit si jazykové znalosti a konverzovat s rodilými Čechy. Zastoupení představilo účastníkům své aktivity a promítlo film 2Bobule poskytnutý Vinařským fondem. Návštěvníci měli také možnost ochutnat jihomoravská vína. 14) Zasedání Podunajské strategie 12. února se v rámci současného slovenského předsednictví Dunajské strategie konala tzv. Brussels Danube Network v prostorách Stálého zastoupení Slovenské republiky v Evropské Unii. Nejprve představila Anna Repullo Grau, zástupkyně Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku, současný stav a perspektivy strategie Evropské Unie pro oblast Podunají, dále zdůraznila snahu Evropské Komise zajistit celkovou koordinaci fondů a strategií jednotlivých států. V průběhu setkání byl představen Ladislavem Šimkem program slovenského předsednictví pro rok 2016- Strategie EU pro Podunají, přičemž priority č. 4 a 7: Ochrana vod a Společnost založená na vědomostech považuje Slovensko za stěžejní a bude se snažit je aktivně prosazovat v rámci svého předsednictví. Na konci programu vyzvali zástupci Dunajské strategie k účasti na výročním fóru, které se bude konat na podzim v Bratislavě. 15) Výstava UNESCO Výstava o dvanácti památkách České republiky, které jsou zapsány na listu světového dědictví UNESCO, je pořádána v návaznosti na 70. výročí založení této světové organizace, které jsme si připomněli v roce 2015. Výstava byla slavnostně zahájena 16. února za přítomnosti paní europoslankyně Michaely Šojdrové a J. E. Jaroslava Kurfürsta, velvyslance ČR v Belgii, a to v prostorách Stálého zastoupení ČR při Evropské Unii. Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu byla založena v roce 1945 a od té doby se zásadním způsobem podílela na rozvoji a ochraně výchovy a vzdělávání, přírodních a společenských věd, kultury a informací. Česká republika ratifikovala mezinárodní Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v roce 1993 a od té doby se podařilo zapsat na Seznam světového dědictví UNESCO již celkem 12 míst z celé České republiky. Výstava UNESCO Czech Heritage si klade za cíl představit těchto 12 památek, které jsou výjimečné svou kulturní, historickou či architektonickou hodnotou a dotváří tak jedinečný charakter České republiky. Organizátoři výstavy: České centrum Brusel, Velvyslanectví ČR v Belgii, Zastoupení kraje Vysočina v Bruselu, Zastoupení Jihočeského kraje v Bruselu, Zastoupení Olomouckého kraje v Bruselu, Zastoupení Plzeňského kraje v Bruselu, Zastoupení Jihomoravského kraje v Bruselu, Stálé zastoupení České republiky při EU a agentura CzechTourism.
-
STRUČNĚ Z EU Šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová navštíví na jaře Írán, kde bude jednat o možných oblastech budoucí spolupráce.
-
EU dojednala reformu ochrany dat uživatelů Internetu, která bude platit nejen pro evropské, ale i pro mezinárodní korporace (Facebook, Google a další). Vstoupit v platnost by měla pravděpodobně od roku 2018.
-
V Davosu se tento týden konalo tradiční Světové ekonomické fórum, jejímž hlavním tématem je tzv. čtvrtá průmyslová revoluce (digitalizace, využívání biotechnologií, 3D tisku, umělé inteligence a jiných nejmodernějších technologií, jejich další rychlý vývoj apod.). Dále zde např. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun urgoval, aby státy přijaly opatření k naplnění klimatické dohody z Paříže, zástupci EU se pak zabývali zejména tématem migrační krize. Zástupci Evropské komise prezentovali priority EU pro další období v čele s energetickou unií, jednotným digitálním trhem nebo unií kapitálových trhů.
-
ČR: připravuje se první hodnotící zpráva Akčního plánu pro rozvoj digitálního trhu v ČR, jež byl schválen v létě 2015. Do konce roku 2016 musí být schválen také Národní plán pro rozvoj sítí nové generace (vypracovává MPO), aby mohly být přiděleny ČR další miliardy z EU.
-
V4: Polsko se účastní mnohých jednání s EU pro vysvětlení nedávných kroků tamější vlády, naznačují zároveň, že další opatření budou pokračovat.
-
K Předsednictví Nizozemska v Radě ministrů byl 7. ledna Evropské komisi představen program a čtyři priority: (1) Komplexní přístup k migraci a mezinárodní bezpečnosti (2) Inovace a tvorba pracovních míst (3) Stabilní systém evropských financí a silná eurozóna (4) Politika v oblasti klimatu a energetická politika
-
V4: Evropská komise bude sledovat stav právního státu v Polsku, především kvůli dění okolo tamního ústavního soudu. Případné sankce Evropské unie vůči Polsku by podle premiéra Orbána vetovalo Maďarsko.
-
ČR: 11. ledna navštívila ČR vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně EK Federica Mogheriniová. Ministr zahraničních věcí Zaorálek byl vesměs chválen za svou práci. EU připravuje novou bezpečnostní strategii EU – důležitá je hlavně jednota v EU, samostatné akce členských států mají spíše negativní dopady.
-
Nezaměstnanost v EU dle Eurostatu: nejnižší v Německu (4,5 %), pak ČR (4,6 %), zlepšení také pro EU jako celek.
-
Národní konvent ČR o EU vydal na základě odborného kulatého stolu doporučení k tématu vědy a výzkumu. Hlavními třemi oblastmi pro zlepšení jsou motivace pro mezinárodní spolupráci, zlepšení administrativního prostředí (spojené s projektovým financováním vědy a výzkumu) a zapojení veřejné správy do mezinárodní spolupráce mezi poskytovateli podpory pro vědu a výzkum,
evropských iniciativ, konsorcií a sítí (např. pro rozsáhlejší projekty mezinárodní výzkumné spolupráce, Horizont 2020 apod.). -
Rada ministrů zahraničí EU jednala 18. ledna o aktuálním vývoji v Sýrii, Iráku a mírovém procesu na Ukrajině.
-
Komise se zástupci průmyslu odsouhlasili plán na tzv. C-ITS (Kooperativní inteligentní dopravní systémy v Evropě). Inteligentní automobily, které komunikují mezi sebou a infrastrukturou mají přinést např. větší bezpečnost v dopravě. Komise diskutovala o systému ECRIS, který funguje jako rozcestník národních registrů rejstříků trestů, a výměně informací o občanech mimo EU. Evropský investiční fond a Komerční banka v ČR podepsali dohodu COSME. ČR tak získá 50 milionů eur z fondu EFSI na podporu malých a středních podniků. Členské země odsouhlasily návrh na investice do transevropských energetických infrastruktur ve výši 217 milionů eur. Konference Doprava pro inteligentní města: euro komisařka Bulc spustila dvě nové iniciativy pro spolupráci průmyslu a měst, zaměřené na inteligentní elektrickou mobilitu a mobilní služby inteligentních měst. Evropská komise zveřejnila ex-post hodnocení 7. rámcového programu pro vědu a výzkum, obsahující i doporučení do budoucna pro zlepšení (https://ec.europa.eu/research/evaluations/pdf/fp7_final_evaluation_expert_group_rep ort.pdf). EK zpřísňuje pravidla pro ekologičtější a bezpečnější vozidla. Euro komisařka Cretu se v Praze zúčastnila společně se zástupci zemí V4, Rumunska, Bulharska, Chorvatska a Slovinska první diskuze k budoucnosti kohezní politiky po roce 2020.
-
-
PROBLEMATIKA MIGRAČNÍ KRIZE NA ÚROVNI EU -
V4: ze schůze ministrů vnitra vyplývá, že země V4 nadále odmítají povinné závazné kvóty pro realokaci uprchlíků a stanovují jako prioritu ochranu vnějších hranic Schengenu a funkční tzv. hotspoty, které by měly sloužit i jako detenční centra.
-
Několik vysokých představitelů EU a členských zemí (např. Juncker, Tusk, francouzský a švédský premiér) prohlásilo, že EU má na vyřešení migrační krize max. dva měsíce, jinak hrozí zhroucení Schengenu a celé jednotné Evropské unie.
-
Rakousko jako první stanovilo strop pro počet přijímaných žádostí o azyl na 1,5 % rakouské populace. Další země to vidí jako pravděpodobnou blízkou morální a politickou nutnost.
-
Německý ministr financí Schäuble se veřejně vyjádřil o myšlence celo-unijní daně na benzin pro získání dalších finančních zdrojů na řešení migrační krize, tato myšlenka má ale řadu odpůrců včetně českého ministra financí Babiše. Německo bude dále pokračovat v hraničních kontrolách na dobu neurčitou. Kancléřka Merkelová také hostila tureckého premiéra Davutoglu a shodli se na tom, že pašeráci nemohou ovládat moře a turecko-řecké hranice.
-
Norsko začalo vracet do Ruska žadatele o azyl, kteří odtud přišli, ačkoli mají platné doklady a povolení k pobytu v Rusku.
-
Žadatelé o azyl ve Švýcarsku se musí vzdát financí nad 1000 franků. Finanční prostředky mají být využity na úhradu souvisejících nákladů.
-
Bavorský politik Peter Dreier poslal na vlastní náklady autobus plný uprchlíků kancléřce Merkelové do Berlína s poselstvím, že již příliv nezvládají, nestíhají evidovat příchozí, zpracovávat žádosti o azyl a zajišťovat důstojné ubytování. Den poté byli ale vráceni.
-
Město Bornheim v Německu zakázalo uprchlíkům v táborech vstup do místního bazénu po hlášeních o obtěžování žen.
-
Rakousko povolí vstup pouze uprchlíkům, kteří požádají o azyl, nechce ale sloužit jako tranzitní země.
-
Německo odsouhlasilo přísnější podmínky pro žadatele o azyl, aby snížilo příliv uprchlíků a imigrantů do země. Jejich počet by byl v podobné výši jako za rok 2015 (1,1 mil.) v budoucnu velmi těžko zvladatelný. Několik desítek osob původem z Iráku již dobrovolně zemi opustilo.
-
Dánsko schválilo kritizovaný zákon, který stanovuje např. povinnost uprchlíků a imigrantů odevzdat cennosti na financování nákladů spojených s jejich pobytem v zemi nebo zakazuje možnost sjednocení rodiny po dobu dvou let. Kritici tvrdí, že jsou tím porušena mezinárodní lidská práva rodin.
-
Ministři vnitra a justice se neformálně sešli v Amsterdamu k diskuzím o migrační krizi a společné pohraniční stráži. Členské státy EU mohly přijít s vlastními návrhy řešení.
-
EK zhodnotila rok 2015 a stanovila priority pro rok 2016: relokace a integrace uprchlíků, obnovení Schengenu, zřízení funkčních tzv. hotspotů (dnes v Řecku 1, 2 z 6 v Itálii), ochrana evropských vnějších hranic a pobřežní stráž, zvýšit míru
návratů neúspěšných žadatelů o azyl. Dále se např. připravují opatření pro zlegalizování migrace, omezení pašeráctví, zlepšení externí spolupráce EU s třetími zeměmi. -
EK: na Novoroční tiskové konferenci 15. ledna prezident Juncker přednesl odhodlání pokračovat v hlavní prioritě (růst a pracovní místa) EK, navzdory probíhajícím krizím.
-
Komisař pro migraci Avramopoulos varoval 14. ledna europoslance, že migrační krize se stupňuje k horšímu a jestliže selže Schengen, je to začátek konce evropského projektu. Evropský parlament aktuálně pracuje např. na návrhu stálého relokačního mechanismu a seznamu tzv. bezpečných zemí.
-
EK rozhodla přidělit dalších 1,36 mil. eur Řecku na snímání otisků prstů imigrantů a uprchlíků vstupujících do EU.
-
11. a 12. ledna pořádalo v Amsterdamu Ředitelství pro migraci EMN první mezinárodní konferenci zabývající se pašeráctvím lidí.
-
Vice-prezident EK Timmermans urguje Turecko, aby dělalo více pro zmírnění přílivu uprchlíků do Evropy.
-
Ministr zahraničí Zaorálek se zúčastnil zasedání Rady pro zahraniční věci a Rady pro obecné záležitosti. Na první zmíněné nabídl pomoc při koordinaci humanitární pomoci pro Sýrii a zopakoval připravenost ČR nabídnout na obnovu Sýrie 6 milionů EUR. Na druhé Radě se pak zástupci V4 soustředili zejména na koordinaci v tématu migrace, vláda ČR preferuje v krátkém horizontu hledání řešení uvnitř stávajícího právního rámce, ale uznává nutnost jistých změn v horizontu střednědobém až dlouhodobém.
-
Plenární zasedání EP ve Štrasburku: byla např. kritizována nedostatečná koordinace tajných služeb členských zemí EU v boji proti terorizmu, nedostatečné řešení migrační krize, europoslanci volali po mimořádném summitu, polská premiérka jednala o právním státu a nezávislosti médií v Polsku.
Sepsala dne 15. února 2016 Mgr. et Mgr. Eliška Buzková, zástupkyně Jihomoravského kraje při Evropské unii
