Ochránce doporučuje krajským úřadům, aby se při metodické činnosti v oblasti týrání dětí zaměřily na klíčovou roli supervize sociálních pracovníků a na jejich další vzdělávání, aby podporovaly široké zapojení do systému včasné intervence, důsledně zvažovaly všechny možnosti OSPOD po uzavření trestního řízení ze strany Policie ČR, zvážily vyčlenění specializovaného sociálního pracovníka na problematiku týraných dětí (např. v roli konzultanta) a využívaly nových nástrojů, zavedených novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí, tedy zejména případových konferencí, a metodická pomoc při vypracovávání individuálních akčních plánů.
V Brně dne 22. srpna 2013 Sp. zn.: 1252/2011/VOP/LD
Zpráva o šetření z vlastní iniciativy ve věci správní praxe při odhalování týrání dětí ze strany orgánů sociálně-právní ochrany dětí
A - Předmět šetření Dne 8. 2. 2011 bylo v návaznosti na mediálně zveřejněnou kauzu týraných dětí (zejména nezletilého D.), dle ustanovení § 14 zákona o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „zákon o veřejném ochránci práv“), zahájeno šetření z vlastní iniciativy ve věci správní praxe při odhalování týrání dětí ze strany OSPOD. S ohledem na aktuální situaci řešení jmenované kauzy (šetření nezávislým expertním týmem ustanoveným ministrem práce a sociálních věcí a hloubková kontrola dotčeného pracoviště) jsem se rozhodl své šetření zaměřit šířeji a preventivně. Cílem šetření bylo analyzovat, jak je v současné době metodicky ošetřeno odhalování týrání dětí v České republice ze strany oddělení sociálně-právní ochrany (dále jen jako „OSPOD“), a rovněž jak se uskutečňuje v praxi.
B - Skutková zjištění B.1
Oslovené úřady a jejich činnost v šetřené oblasti
V návaznosti na cíl šetření jsem se v souladu s ustanovením § 15 zákona o veřejném ochránci práv obrátil na Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen jako „MPSV“), vybrané krajské úřady a Magistrát města Brna (s ohledem na jmenovanou kauzu). Snahou bylo zejména zjistit, jaké metodické vedení v dané otázce poskytují, případně s jakými materiály pracují. Z důvodu přípravy a následné změny právní úpravy, vztahující se rovněž k šetřené otázce (novela č. 401/2012 Sb.), jsem svoji výzvu s odstupem času zopakoval. Předně jsem se dotazoval na postup OSPOD v případech, kdy je odloženo trestního stíhání pro podezření z týrání dítěte, dále mě zajímal postup při metodické a preventivní činnosti v problematice týrání dětí
a v neposlední řadě jsem zjišťoval využívání supervizí sociálních pracovníků v rámci oddělení sociálně-právní ochrany dětí a zkušenosti úřadů s vyčleněním specializovaného pracovníka OSPOD na danou problematiku. Rovněž jsem sledoval názory pracovníků na přínos novely č. 401/2012 Sb. B.1.1
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ
Ministerstvo v souvislosti s problematikou týrání dětí zpracovalo metodické doporučení č. 3/2010 k postupu orgánů sociálně-právní ochrany dětí v případech domácího násilí a v účinnosti je také metodický pokyn č. 2/2009 k vyhodnocování situace dětí v obtížné sociální situaci. Stejně tak byl zpracován studijní materiál o problematice domácího násilí pro pracovníky OSPOD1, jenž je zaměřen na domácí násilí jako celek. Obsahuje předně seznámení s problematikou a jeho terminologické vymezení, dále nastiňuje charakteristiku osob zapojených v domácím násilí, vymezuje jednotlivé organizace zajišťující sociální služby pro oběti domácího násilí a uvádí příklady dobré praxe. B.1.2
MAGISTRÁT MĚSTA BRNA (29 městských částí)
Magistrát se v oblasti týrání dětí snaží o prevenci ve formě informovanosti široké veřejnosti prostřednictvím různých prostředků. Jedním z nich je webový portál PSP – portál sociální péče ve městě Brně, přes který jsou od srpna 2011 dostupné systematicky a přehledně zpracované internetové stránky k oblasti ohrožených dětí www.sancedetem.cz, které vytvořila a spravuje o. p. s. Sirius. Na titulní straně webových stránek města umisťuje magistrát také další interaktivní bannery související s problematikou (IDT – Interdisciplinární tým prevence domácího násilí a Stop domácímu násilí). Magistrát dále v roce 2011 zřídil portál www.pomodetem.brno.cz, který však pro nevyužívání zanikl. Na oblast týrání dětí magistrát reagoval také prostřednictvím letákové akce pro děti a pedagogické pracovníky a prostřednictvím přednášky na vybraných školách. Danou problematiku je možné nalézt i ve schváleném třetím komunitním plánu sociálních služeb (2013 - 2015), v rámci něhož byla vystavěna i nová priorita pro děti, mládež a rodinu – rozvoj služeb komplexní péče pro osoby dotčené násilím. Komunitní plán je pak velmi úzce spojen s grantovým programem města (projekty se hodnotí dle priorit komunitního plánu). Dále město rozšiřuje telefonickou krizovou pomoc pro děti a mládež - Modrá linka, jež je realizována o. s. Modrá linka. Pracovníci magistrátu se dále podílí na řešení složitých kauz ve spolupráci s OSPOD v rámci své kontrolní a konzultantské činnosti (také prostřednictvím neformálních dobrovolných setkání pro sociální pracovníky a kurátory pro mládež – Metodické a konzultační dny, či v rámci činnosti Komise pro sociálně-právní ochranu dětí, jež projednává předložené případy, hodnotí postup OSPOD a vydává stanoviska – případy týraných dětí předkládá OSPOD obligatorně) a na vyžádání poskytují sociálním pracovníkům jednotlivých městských částí supervizi. S ohledem na metodické vedení do jednotlivých obvodů distribuují informace, metodická doporučení, pokyny a studijní materiály MPSV.
1
MPSV: Studijní materiál o problematice domácího násilí pro pracovnice a pracovníky orgánů sociálně-právní ochrany dětí (2006).
2
K novele magistrát přistupuje vesměs pozitivně s ohledem na standardizaci sociální práce a interdisciplinární přístup v rámci případových konferencí, nicméně jednotlivé městské části se shodují na značné administrativní zátěži, nedostatku finančního zajištění systému či kvalitní nabídky navazujících a předpokládaných sociálních služeb ze strany státu. V rámci města Brna existuje jedna městská část (Brno-střed – 19 sociálních pracovníků), v rámci které jsou vyčleněny dvě pracovnice zaměřené výhradně na případy týraných dětí. V daném obvodu tuto činnost hodnotí velmi přínosně, poukazují však na problémy s vyškolením a adekvátní nabídkou odborného vzdělávání v této oblasti. U většiny dalších obvodů není možné z kapacitních důvodů (1 - 3 pracovníci na celou agendu) směřovat touto cestou. V letech 2012 - 2013 se 13 městských obvodů a pracovníci magistrátu zapojili do programu „Podpora pracovníků OSPOD při péči o ohrožené děti“, jež spočíval v supervizi (v rozsahu 50 hodin) všech případů jednotlivých pracovníků. V současnosti některé městské části pokračují v programu a účast financují z vlastních prostředků. Ve vztahu k situacím odložení trestního stíhání Policií ČR pro podezření z týrání dítěte magistrát uvádí, že ve většině případů OSPOD vykonává soudní dohled či volí nařízení dohledu nad výchovou z vlastní iniciativy. Dále také klade důraz na spolupráci se školskými zařízeními a lékaři, a kontakt s dětmi bez přítomnosti rodičů, jelikož se velmi často setkávají s bojkotem ze strany rodičů. Ze zkušenosti (Brno-Královo Pole) podávají opakovaně trestní oznámení a setkávají se s naplněním jejich podezření teprve na několikátý pokus. B.1.3
KRAJSKÝ ÚŘAD OLOMOUCKÉHO KRAJE (13 obcí s OSPOD a 26 městských částí města Olomouc)
Krajský úřad se zaměřuje na kazuistické tematicky vedené semináře, po jejichž vyhodnocení rozesílá jejich „řešení“ do všech spádových obecních úřadů s rozšířenou působností. Pro sociální pracovníky jednotlivých místně příslušných úřadů připravuje dvoudenní supervizní semináře, pracovní porady a individuální konzultaci konkrétních problémových případů (specializovaní metodici). Kraj je zároveň zřizovatelem několika zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, přičemž jedno z nich provozuje linku důvěry (prostřednictvím telefonu i chatu). V rámci své metodické činnosti krajský úřad distribuuje publikace a metodiky MPSV. K novele č. 401/2012 Sb. se úřad vyjadřuje vesměs pozitivně. Zdůrazňuje důkladné vyhodnocování situace, možnosti zmapovat zdroje pomoci pro dítě a zakotvení institutu případové konference do legislativního rámce. V neposlední řadě velmi kladně hodnotí postupné zavádění standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí. Ve shodě s Magistrátem města Brna však zdůrazňuje velkou administrativní zátěž pro pracovníky OSPOD. Ve vztahu ke specializovanému pracovníkovi na problematiku týrání dětí uvádí, že v rámci jeho obvodu funguje pouze jeden takový pracovník. V dalších případech danou pozici nespatřují za přínosnou z kapacitních důvodů, nutnosti
3
zastupitelnosti pracovníků, nízkého počtu takovýchto případů, případně zvýšeného rizika syndromu vyhoření. V rámci Olomouckého kraje není realizován žádný jednotný supervizní program. Nicméně většina spádových úřadů si tuto činnost zajišťuje individuálně. Úřad však musel připustit, že v některých obvodech nedochází k žádné supervizi pracovníků OSPOD. V souvislosti s odložením trestního stíhání osoby podezřelé z týrání dítěte jednotlivé úřady uvádí, že se jejich postup odvíjí od individuálního posouzení konkrétního případu, zejména s ohledem na potřeby a zájem ohroženého dítěte, nejčastěji pak formou uložení výchovného opatření v podobě stanovení dohledu (a to i bez zásadní návaznosti na mnohdy nepřiměřenou délku trestního řízení). B.1.4
KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE (22 obcí s OSPOD a 23 městských částí města Ostrava)
Na území kraje je formulována Koncepce prevence kriminality (2012 - 2016), v rámci které je zřízena pracovní skupina prevence kriminality a grantový program reflektující aktuální témata koncepce. Stejně tak je realizován Program rozvoje sociálních služeb, jehož součástí je i podpora a realizace činností zaměřených na prevenci a pomoc obětem sexuálního i komerčního zneužívání dětí a dětí se syndromem CAN. I na tento program reaguje dotační politika kraje. Kraj je zřizovatelem devíti zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc s celkovou kapacitou 131 míst, v rámci problematiky spolupracuje s dalšími organizacemi (i nestátními) a výrazně podporuje nízkoprahová zařízení. Kraj je rovněž zřizovatelem Centra psychologické pomoci, p. o. (7 poboček), včetně Linky důvěry. V rámci transformace pobytových zařízení v kraji došlo k výraznému zlepšení vhodného zacházení s dětmi se zdravotním postižením. Úřad rovněž podporuje spolupráci se zástupci zdravotnických zařízení, a proto dne 13. 6. 2013 realizoval setkání s jejich zástupci, jehož hlavními tématy byly možnosti identifikace týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí a jejich spolupráce s OSPOD. V rámci své metodické činnosti úřad vydal Doporučení k využívání případových konferencí a provedl seznámení pracovníků OSPOD s metodickým doporučením MPSV č. 3/2010. Rovněž v této souvislosti jednotlivé OSPOD informuje o novinkách v oblasti a distribuuje informace o nových zařízeních a službách v kraji. V souvislosti se šetřenou problematikou byla na podzim loňského roku věnována metodická porada tématice obětí trestných činů. Celkem v 9 městech kraje je realizován Systém včasné intervence (což postihuje 76 % dětí v kraji) a zástupci krajského úřadu jsou součástí systému Tým pro mládež. Postupné zapojení zbylých měst do systému je v současné době v řešení MPSV. V současné době úřad pracuje na projektu zaměřeném na nastavení systematické práce v oblasti péče a ochrany týraných a zneužívaných dětí a nastavení systému vzájemné spolupráce mezi jednotlivými OSPOD. Ve vztahu k novele č. 401/2012 Sb. úřad pozitivně hodnotí povinnost vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny a zakotvení případové konference 4
do právních předpisů. Shodně s ostatními dotázanými však zmiňuje velkou administrativní zátěž a krátkou časovou lhůtu pro zpracování vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny. V této souvislosti úřad ještě upozorňuje na podmíněnost úspěšnosti realizace procesu vyhodnocování na spolupráci s jinými organizacemi, ve které spatřují značné rezervy. Negativní postoj také zaujímají k vypuštění ustanovení § 10 odst. 5, 6 a 7 ze zákona o sociálně-právní ochraně dětí (zaznamenání ošetření dítěte podezřelého z týrání, zneužívání a zanedbávání ze strany zdravotnického zařízení, povinnost jej poslat OSPOD). V rámci kraje působí čtyři úřady a některé z větších úřadů městských obvodů statuárního města Ostravy, které mají vyčleněného pracovníka na problematiku týraných dětí. Z dosavadních zkušeností, zejména s ohledem na malý podíl případů, však toto řešení nepovažují za efektivní. V současné době však danou pozici zřizuje ještě jeden úřad a další o ní vážně přemýšlí. Kraj v letech 2011 - 2012 realizoval projekt „Podpora vzdělávání a supervize u pracovníků v oblasti sociálních služeb a pracovníků v sociální oblasti zařazených do úřadů v Moravskoslezském kraji“. Této možnosti supervize využilo 14 úřadů, pracovníci krajského úřadu a 2 městských částí statutárního města Ostravy. Velký zájem kraj zaznamenal také o navazující program, který je v současné době před dokončením. Další čtyři úřady pak realizují supervizi ještě nad tento rámec. Úřady k tomuto dále uvádí, že často využívají také individuální konzultace s nadřízenými a kolegy v rámci oddělení nebo odboru. Ve vztahu k odloženému trestnímu řízení úřad uvádí, že jednotlivé OSPOD využívají různých forem výchovných opatření, zejména dohledu, případových konferencí, uložení povinnosti využít odborné zařízení a podání návrhu na soud (napomenutí, dohled) na změnu výchovného opatření. V případě, že spatřují akutní nebezpečí pro dítě, využívají činnosti zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Zkušeností, zejména menších měst, je pak nejednotnost, neznalost problematiky a určitá míra bagatelizace ze strany Policie ČR. Stejně tak se často setkávají z jejich strany s neposkytováním informací o zastavení trestního stíhání. Navzdory tomu některé OSPOD velmi kladně hodnotí spolupráci s okresním státním zastupitelstvím, které i v případech neprokázání protiprávního jednání podává návrh k soudu na uložení výchovného opatření. C - Hodnocení věci ochráncem Výčet jednotlivých správních praxí, výše uvedený v části B, považuji jako inspiraci pro jednotlivé úřady. V činnosti jednotlivých oslovených OSPOD v definované oblasti jsem neshledal výrazné pochybení. Nicméně některé aktivity považuji za významné a domnívám se, že by jim měla být jak metodicky ze strany krajských úřadů, tak na úrovni jednotlivých obcí věnována zvýšená pozornost (viz jednotlivé body níže). C.1
Supervize sociálních pracovníků a jejich další vzdělávání
První z těchto oblastí se týká supervize sociálních pracovníků na úseku sociálně-právní ochrany dětí. Velmi pozitivně hodnotím krajské úřady, které ze svých finančních prostředků podporují tuto činnost. Domnívám se, že pracovníci řešící
5
dlouhodobé a emočně vypjaté problémy přímo v rodinách by měli mít možnost (event. i povinnost) supervizí jiným odborným pracovníkem či organizací, a to dlouhodobě alespoň v minimálním rozsahu. Supervize, jako činnost cílená na pomoc odbornému a osobnímu rozvoji sociálních pracovníků, by měla vést ke zvýšení profesionality při výkonu jejich profese. Je již na uvážení odpovědných pracovišť, jakou formu supervize zvolí (individuální, skupinové), příp. jakou kombinaci. Mám za to, že je v souladu se standardy kvality sociálně-právní ochrany2 povinností vedoucích oddělení na obecní úrovni dohlížet na psychohygienu zaměstnanců, řešících tuto náročnou agendu, v rámci které poskytují poradenství dětem i celým rodinám v obtížných životních situacích a mnohdy také spolupůsobí v rozhodovacím procesu o budoucnosti dítěte. Z tohoto důvodu považuji za vhodné, aby se krajské úřady zaměřily v rámci svého metodického vedení a konzultačních povinností na danou činnost, nadále ji podporovaly a v neposlední řadě primárně upřednostnily úřady, které v posledním období svoji práci supervizi nepodrobily. V rámci tohoto bodu také apeluji na jednotlivé OSPOD, aby využily možností, které se jim v této oblasti nabízí, stejně jako možnosti konzultací případů na úrovni oddělení, odboru či kraje. V neposlední řadě by zejména krajské úřady a vedoucí OSPOD měli dohlížet a dbát na další vzdělávání sociálních pracovníků dle doporučených standardů pro sociálně-právní ochranu dětí v oblasti profesního rozvoje zaměstnanců3. Toto, spolu s odbornými supervizemi, považuji za klíčové pro motivaci pracovníků, jejich širší náhled na problematiku a zabránění syndromu vyhoření. C.2
Systém včasné intervence a spolupráce se školskými zařízeními a poskytovateli zdravotních služeb
Dále velmi výrazně podporuji postupné zapojování dalších měst do systému včasné intervence. K tomuto si dovoluji upozornit na finanční možnosti, které se městům nabízí v rámci dotačních programů Ministerstva vnitra4. Myšlenkou tohoto systému je propojit jednotlivé zainteresované subjekty při práci s ohroženými dětmi a jejich rodinami (OSPOD, Policie ČR, obecní policie, státní zastupitelství, soudy, Probační a mediační služba ČR, školy, školská zařízení, lékaři, zdravotnická zařízení, nestátní neziskové organizace a další subjekty při výkonu sociálně-právní ochrany dětí). Vzájemná komunikace a interdisciplinární spolupráce mezi těmito subjekty je velmi často klíčová při řešení jednotlivých životních situací dítěte, včetně odhalování týraní dětí. Oceňuji města, ve kterých jsou do informačního systému postupně zapojovány také další subjekty, především školy a pediatři. Podporu této spolupráce a většího zainteresování do systému bych spatřoval také v konání prakticky zaměřených seminářů na aktuální témata, v rámci kterých by docházelo také k předávání zkušeností a příkladů dobré praxe. Pro města a městské části, ve kterých není systém včasné intervence realizován, doporučuji zvýšenou spolupráci zejména se školami, pediatry, školskými a zdravotnickými zařízeními, a to nejenom v kontaktu během případových konferencí 2
Ustanovení 6d přílohy č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálněprávní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 3 Ustanovení 6b a 6c přílohy č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálněprávní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 4 Blíže viz http://www.mvcr.cz/clanek/programy-prevence-kriminality.aspx
6
a řešení konkrétních případů. V rámci jednotlivých obvodů je velmi důležitá vzájemná informovanost OSPOD a dalších subjektů, na primární úrovni zaměřena na požadavky, které vůči sobě jednotlivé subjekty s ohledem na účinnou právní úpravu mají (zákon o sociálně-právní ochraně dětí5, zákon o zdravotnických službách6, školský zákon7), a následně na aktuální problematiku v rámci obdobných seminářů či přednášek. Domnívám se, že tento systém je možné realizovat, i za i minimální finanční zátěže, v rámci setkání okresních lékařských komor či na primární úrovni prostřednictvím informačního materiálu formou dopisu. V této souvislosti také uvádím, že poskytovatelé zdravotních služeb i školy či školská zařízení mají, dle ustanovení § 10 odst. 4 a § 6 písm. e) a g) zákona o sociálně-právní ochraně dětí, informační povinnost vůči OSPOD v případě podezření na týrání nebo ohrožování zdravého vývoje nezletilého. V tomto ohledu může lékař také v nezbytném rozsahu zadržet informace o zdravotním stavu nezletilého „jeho zákonnému zástupci, pěstounovi nebo jiné pečující osobě v případě podezření, že se tato osoba podílí na zneužívání nebo týrání nebo ohrožování zdravého vývoje tohoto nezletilého pacienta, lze-li předpokládat, že poskytnutím této informace by mohlo dojít k ohrožení pacienta“8, stejně jako hospitalizovat bez souhlasu zákonného zástupce9 a vyhovět žádosti nezletilého být ošetřen bez přítomnosti zákonného zástupce či jiné osoby odpovědné za jeho výchovu, o které uvádí, že jej týrá nebo jinak zneužívá či zanedbává 10. Specifický postup lékaři v daných situacích upravují informace ve věstníku Ministerstva zdravotnictví ze dne 30. 5. 200811 (povinnost telefonicky informovat OSPOD). C.3
Možnosti OSPOD po uzavření trestního řízení ze strany Policie ČR
Další otázkou, kterou jsem se zabýval, byl postup OSPOD v případech, kdy je odloženo trestní stíhání pro podezření z týrání dítěte. Jedná se poněkud zjednodušeně o případy, kdy není dostatek podkladů či důkazů pro zahájení trestního stíhání. Ve své praxi jsem se totiž v rámci šetření individuálních případů setkal s oběma možnými extrémními řešeními, kdy na straně jedné OSPOD považuje jednoho z rodičů za „vinného“, a podle toho s ním jedná, event. na straně druhé již rodinu nikterak nesleduje. Snažil jsem se proto zaměřit na hledání vhodného kompromisu v této otázce, jelikož OSPOD nemůže, dle mého názoru, v žádném případě suplovat činnost orgánů činných v trestním řízení (a presumovat tak vinu jednoho z rodičů či jiné osoby), nicméně i přesto je dále povinen vyhodnocovat situaci ohroženého dítěte a postupovat v jeho nejlepším zájmu.
5
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. 7 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8 Ustanovení § 32 odst. 3 a ustanovení § 67 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. 9 Ustanovení § 38 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. 10 Ustanovení § 28 odst. 4 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. 11 Metodické opatření k postupu lékařů primární peče při podezřeni ze syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte, věstník Ministerstva zdravotnictví, částka č. 3, ze dne 30. 5. 2008. 6
7
Ze zaslaných odpovědí lze vyvodit, že v praxi OSPOD v drtivé většině případů situaci dítěte i nadále řeší, a to z vlastní iniciativy. V úvahu připadá několik možností. Předně má OSPOD kompetenci, v souladu s ustanovením § 13 odst. 1 písm. b) a d) zákona o sociálně-právní ochraně dětí, stanovit dohled či uložit povinnost využít odbornou poradenskou pomoc. Při kumulaci s výchovnými problémy dítěte či problémy v rodině má OSPOD také možnost využít podání návrhu na nařízení soudního dohledu dle ustanovení § 13 odst. 2 citovaného zákona. V tomto případě se také nabízí aktivní spolupráce s místně příslušným státním zastupitelstvím, které bylo zainteresováno v rámci trestního řízení. V případě nových okolností svědčících o týrání dětí je nezbytné, a v souladu s oznamovací povinností OSPOD, o těchto okamžitě znovu informovat Policii ČR a být aktivní při dalším vyšetřování. V tomto ohledu je však nezbytné zachovat presumpci neviny, nicméně je namístě s rodinou zůstat dále v přímém kontaktu. C.4
Specializovaný sociální pracovník
Je samozřejmě nezbytné, aby všichni pracovníci OSPOD byli schopni rozpoznat situace při týrání dítěte a dále s nimi pracovat. Zejména u menších obvodů není ani personálně možné situaci řešit jinak. Nicméně nechávám na uvážení všech větších obvodů, a to i s ohledem na své dosavadní zkušenosti a finanční možnosti na specializované vzdělávání, zdali není v jejich případě vhodnější, aby se problematikou podrobně zabýval jeden či více pracovníků, kteří již s danými případy mají zkušenost, podrobují se pravidelným odborným školením, zaměřují se na specifickou komunikaci s rodinami apod. V tomto ohledu nemusí daný pracovník nutně pracovat výhradně s rodinami, kde se v nějaké formě vyskytuje týrané či jinak zneužívané dítě či rodič, ale může působit alespoň jako odborný konzultant či garant problematiky v rámci oddělení či odboru. C.5
Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí
Je patrné, že nová právní úprava zohlednila rovněž problematiku týrání dětí a s tím související kompetence OSPOD. Všechny tyto změny velmi pozitivně reflektují snahy o zkvalitnění sociálně-právní ochrany dětí a sociální práce. Jako nejpřínosnější v této oblasti považuji pravidelné vyhodnocování situace dítěte a tvorbu individuálního plánu (ustanovení § 10 odst. 3)12, dále donucovací prostředky, které nově OSPOD získal (ustanovení § 12 a ustanovení § 13). Velmi pozitivně hodnotím také zintenzivnění možnosti spolupráce a vzájemné informovanosti mezi jednotlivými zařízeními ovlivňující výchovu dítěte (formou legislativního zakotvení metody sociální práce - případových konferencí dle ustanovení § 10 odst. 3 písm. e/13 a dalších dle ustanovení § 51). Ve vztahu k případovým konferencím je dostupný také metodický materiál vydaný MPSV. Ve vztahu k novele č. 401/2012 Sb., zejména pak namítané administrativní zátěži pro pracovníky OSPOD, uvádím, že jsem tuto skutečnost ve svých spisech zaznamenal. Již v prvních šetřených případech, které obsahují individuální plány ochrany dítěte, je patrná preciznost a úctyhodné množství práce nad těmito plány. 12
Konkretizováno v ustanovení § 1 a ustanovení § 2 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 473/2012 Sb. 13 Konkretizováno v Manuálu k případovým konferencím dostupném na webovém portále Ministerstva práce a sociálních věcí.
8
I přes tuto skutečnost nicméně v některých případech pokulhává skutečné individuální plánování dalších kroků vedoucích k ochraně konkrétního dítěte. Zaznamenal jsem velmi pregnantně vypracované a obsáhlé dokumenty, které nicméně dle mých zjištění chybují ve správném cílení další práce s rodinou. Některé plány například jen opakují povinnosti OSPOD plynoucí ze zákona (např. pravidelné návštěvy dítěte v zařízení ze strany pracovníků OSPOD), stanoví další postup velmi vágně (např. návrat dítěte do rodiny), aniž by byly jasné zejména podpůrné aktivity či podpora rodiny, které konkrétní aktivitu umožní, či opomíjí zásadní okolnosti případu (např. plán mlčí o podpoře kontaktu se sourozencem umístěným v jiném zařízení). Byť jsem si vědom, že otázka individuálních plánů ochrany dítěte není spojena jen s problematikou týraných dětí, uvítal bych metodické usměrnění, zejména krajských úřadů, při vypracovávání individuálních plánů se zvláštním zřetelem právě na šetřenou problematiku.
D - Závěry Jak bylo již uvedeno v úvodu mé zprávy, cílem tohoto šetření bylo zjistit současnou praxi (zejména) krajských úřadů při metodickém vedení orgánů sociálně-právní ochrany dětí v problematice týraných dětí a sdílet příklady dobré praxe. V rámci šetření se mi podařilo definovat 5 základních oblastí, které považuji v dané problematice za klíčové, a to: [1]
Klíčová role supervize sociálních pracovníků a jejich další vzdělávání.
[2]
Široké zapojení do systému včasné intervence a spolupráce se školskými zařízeními a poskytovateli zdravotních služeb.
[3]
Důsledné zvažování všech možností OSPOD po uzavření trestního řízení ze strany Policie ČR.
[4]
Zvážení možnosti vyčlenit specializovaného sociálního na problematiku týraných dětí (např. v roli konzultanta).
[5]
Využívání nových nástrojů, zavedených novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí, tedy zejména případových konferencí, a metodická pomoc při vypracovávání individuálních akčních plánů.
pracovníka
Své poznatky zasílám všem osloveným úřadům, kterým tímto velmi děkuji za spolupráci a cenné poznatky, které k dané problematice poskytly. Tato zpráva bude rovněž předána ředitelům krajských úřadů na nejbližší poradě, které se bude účastnit pověřený pracovník mé Kanceláře. Uvítám, pokud budou shrnuté poznatky námětem při metodické činnosti. Rovněž si dovoluji požádat krajské úřady, aby zajistily vhodnou formu distribuce této zprávy, resp. otevřely s pracovníky sociálně-právní ochrany dětí diskuzi, zejména nad výše uvedenými pěti oblastmi, a zvážily tak optimální řešení pro každý úřad, s vědomím specifik konkrétních oblastí.
JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý v. r. 9
veřejný ochránce práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem)
10
