Zpráva ARLEM o městském rozvoji ve Středomoří

Druhé plenární zasedání V Agadiru dne 29. ledna 2011

Zpráva ARLEM o městském rozvoji ve Středomoří

CdR 62/2011 EN-AT/VV/tv EN-AT/VV/lk

CS

-1-

Tuto zprávu ARLEM připravil zpravodaj pan Khalid Al-Hnaifat, starosta města Tafilah (Jordánsko). Členové komise ARLEM pro hospodářské, sociální a územní záležitosti (ECOTER) ji projednali ve dnech 2. července a 28. října 2010 a zpráva byla přijata na druhém plenárním zasedání ARLEM, které se konalo dne 29. ledna 2011 v Agadiru (Maroko).


.../...

-2SOUVISLOSTI Městským rozvojem se podrobně zabývá marseillská deklarace ministrů zahraničních věcí ze dne 4. listopadu 2008. Na evropsko-středomořské schůzi ministrů dne 25. června 2009 se hovořilo o otázkách 1 spojených s udržitelným rozvojem, včetně městského rozvoje . Experti, kteří se této schůze zúčastnili, uznali, že je důležité iniciovat společné aktivity v rámci Unie pro Středomoří s cílem 2 stanovit klíčové problémy spojené s udržitelným městským rozvojem na regionální úrovni . Jedním z návrhů bylo založit základní skupiny, které by stanovily hlavní směry pro udržitelný městský rozvoj ve středomořských městech. Ministři uvítali první výzvu ke konkrétním a operačním projektům odrážejícím prioritní oblasti a potřeby. Výsledkem byl návrh uspořádat na jaře 2011 schůzi ministrů na téma udržitelného městského rozvoje. Hlavní náplní budoucí středomořské městské strategie je: − − − − −

charta o udržitelných městech ve Středomoří; systém územního plánování pro region Středomoří; výzva k předkládání projektů pro rozvoj modelu udržitelných měst a městských čtvrtí; dohoda o společných kritériích způsobilosti pro inovační městské projekty ze strany dlouhodobých dárců a investorů; 3 zřízení agentury měst Středomoří . * *

*

První schůze Evropsko-středomořského shromáždění zástupců regionů a měst (ARLEM) se konala v lednu 2010. ARLEM založil Výbor regionů EU, místní a regionální orgány ze tří pobřežních oblastí Středozemního moře a mezinárodní a evropská sdružení zastupující místní a regionální orgány v evropsko-středomořské oblasti. Jeho cílem je poskytnout Unii pro Středomoří zásadní podporu ze strany místních a regionálních orgánů při provádění jejích projektů a poskytnout jí územní rozměr. 1 2

3

Viz Analýza Unie pro Středomoří týkající se činností zaměřených na městský rozvoj, neformální dokument vypracovaný Unií pro Středomoří, 2010. Viz Analýza Unie pro Středomoří týkající se činností zaměřených na městský rozvoj, neformální dokument vypracovaný Unií pro Středomoří, 2010, s. 1: „podporovat rozhodovací procesy, řízení a uplatňování místních politik, zajistit sociální a územní soudržnost ve městech; podporovat vytváření hospodářských příležitostí, jichž je možno dosáhnout prostřednictvím inteligentní a efektivní správy zdrojů v integrovaném procesu, který zvyšuje kvalitu bydlení občanů Středomoří v městských centrech, jež respektují jejich kulturní a přírodní dědictví; podporovat udržitelnou architekturu ve Středomoří; stimulovat dobrou správu veřejných služeb, která bude efektivněji splňovat potřeby občanů; položit základy pro mobilizaci finančních zdrojů potřebných pro udržitelný rozvoj v městských centrech Středomoří“. Viz Analýza Unie pro Středomoří týkající se činností zaměřených na městský rozvoj, neformální dokument vypracovaný Unií pro Středomoří, 2010.


.../...

-3-

Díky této zprávě o městském rozvoji se ARLEM snaží poskytnout na místní a regionální úrovni podporu středomořské městské strategii, jež zahrnuje: chartu o udržitelných městech ve Středomoří; systém územního plánování pro region Středomoří; výzvu k projektům pro rozvoj modelu udržitelných měst a městských čtvrtí a dohodu o společných kritériích způsobilosti pro inovační městské projekty ze strany dlouhodobých dárců a investorů. * *

*

ÚVOD Region Středomoří trpí vysokou hustotou obyvatelstva a problémy způsobenými procesem urbanizace v mnoha oblastech, zejména ve městech, kde během jednotlivých fází městského rozvoje nebyly zohledněny zásady udržitelného rozvoje. To lze jasně prokázat pomocí konkrétních ukazatelů, jako jsou zvýšená spotřeba a plýtvání energií, vysoký objem městského odpadu, růst dopravy, vysoké náklady, dopravní zácpy a též možná ztráta sociální soudržnosti v městských 4 oblastech . Očekává se, že tempo růstu v jižní a východní oblasti i nadále poroste a nejméně jedna třetina obyvatel bude žít v pobřežních městských oblastech. To zcela jistě povede k prohloubení problémů spojených s nízkou úrovní sociální soudržnosti, k růstu chudoby a šíření nelegální výstavby. Způsobí to též zvýšení úrovně znečištění ovzduší, nedostatečné dodávky čisté vody, špatné nakládání 5 s odpady. Všechny tyto faktory potom ovlivní zdraví osob žijících v těchto oblastech . Existují též příklady měst ve třech pobřežních oblastech Středozemního moře, kde bylo díky dobré správě dosaženo udržitelného rozvoje. Ve zprávě Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) se uvádí, že „technické a finanční možnosti jsou omezené (zejména v malých městech a podnicích střední velikosti) a že decentralizovaná spolupráce mezi městy v severní a jižní části regionu není dostačující – tento nepoměr brání efektivní spolupráci při podpoře udržitelného 6 městského rozvoje“ . * *

4 5 6

*

Viz Středomořská strategie pro udržitelný rozvoj, Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a Akční plán pro Středomoří, s. 18: http://www.Planbleu.org/publications/smdd_uk.pdf. Tamtéž. Tamtéž.


.../...

-4ÚLOHA, ČINNOST A EFEKTIVITA MÍSTNÍCH A REGIONÁLNÍCH ORGÁNŮ (MRO) V OBLASTI MĚSTSKÉHO A REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Místní a regionální orgány (MRO) mají na městském a regionálním rozvoji mimořádný zájmem, neboť jsou informovány o výzvách spojených s urbanizací, pokud jde o znečištění, dopravu a nakládání s odpady, a jsou si jich vědomy. MRO získaly zkušenosti, jak pracovat v oblasti hospodářského, politického a sociálního rozvoje, jenž přispívá k budování kapacit v rozvoji měst. Místní orgány hrají v městském rozvoji významnou roli; jsou schopny podnítit strany s různými názory, aby pracovaly dohromady a nalezly kooperativní přístup pro dosažení cílů rozvoje, a definovat pojem rozvoje a úspěchu tím, že se zaměřují na dobrou správu a demokracii. Vzhledem k tomu, že místní orgány mají v evropských zemích dlouhou tradici v této oblasti, doporučuje se, aby poskytly technické poznatky a institucionální podporu svým protějškům v zemích 7 jižního a východního Středomoří . Existují příklady úspěšného zvyšování efektivity v oblasti udržitelného rozvoje a zapojení občanů do procesu urbanizace (např. spolupráce mezi městy 8 Barcelona a Gaza na návrhu „nového města“, který zahájil program CIUDAD a v jehož rámci se zapojilo více než 40 místních a regionálních orgánů do hledání řešení problémů při plánování 9 atraktivního a živého města . HROZBY, JIMŽ JE VYSTAVENA OBLAST STŘEDOMOŘÍ •

7

8

9

Rychlý růst městského obyvatelstva představuje jednu z hlavních výzev pro městský rozvoj v oblasti Středomoří, kde žije 7 % světové populace. Zejména jižní a východní Středomoří prochází demografickou změnou vedoucí k rychlému růstu městského obyvatelstva, a tedy

Viz příklady místních a regionálních projektů udržitelného městského rozvoje ve Středomoří: •

zlepšit nakládání s tuhým odpadem na základě udržitelnosti a integrace v severoafrických zemích (Maroku, Alžírsku a Tunisku) a regionální projekt týkající se tuhého odpadu (všechny země SMAP II), nakládání s městským tuhým odpadem (Tunisko, Libanon, Jordánsko, Kypr, SMAP I), GODEM (Maroko, Tunisko, Libanon), CIUDAD;

•

podporovat zapojení žen a mládeže do procesu místního rozvoje (Libanon, Maroko a Itálie);

•

partnerství pro obnovu regionálního hospodářského rozvoje (Libanon a Jordánsko);

•

jednotný management pobřežní zóny (Alexandrie, Egypt, SMAP III);

•

strategie udržitelného městského rozvoje (Tunisko, Libanon, Sýrie);

•

„nové město“, jež se má z „pilotního města“ stát městem udržitelným (Egypt, Alžírsko, Maroko a Francie);

•

program ART GOLD v Libanonu;

•

program ART GOLD v Maroku.

Program CIUDAD (Spolupráce v městském prostředí a dialog) pomáhá místním správním orgánům v sousedních zemích EU posílit jejich schopnost plánovat udržitelný, integrovaný a dlouhodobý městský rozvoj s využitím zásad dobré správy. Toho je dosaženo prostřednictvím budování kapacit a podporou vzájemného porozumění, výměnou zkušeností a spoluprací mezi místními subjekty v EU a sousedních zemích EU při provádění společných projektů. Program CIUDAD přispívá k zakládání nových partnerství a podpoře stávajících partnerství (partnerství „jih-jih“, „východ-východ“ a „jih-východ“) mezi místními a regionálními orgány v tomto regionu s cílem dosáhnout dlouhodobých přínosů, které přesáhnout jeho dobu trvání. Další informace o programu CIUDAD naleznete zde: http://www.ciudad-programme.eu/. Stejný odkaz a dále i Středomořská strategie pro udržitelný rozvoj, Rámec pro životní prostředí.


.../...

-5i šíření nelegálního bydlení. Na městský rozvoj má též velký vliv cestovní ruch, především 10 z toho důvodu, že představuje více než 15 % příjmů. •

Pokrok v sociální sféře není v tomto regionu dostatečný, což vedlo ke zvýšení nezaměstnanosti, a tudíž i chudoby. To pro velké množství obyvatel znamená nedostatek čisté pitné vody a nejnižší úroveň hygieny.

•

Vliv rozšiřování měst směrem k pobřeží, koncentrace obyvatel a hospodářských aktivit na pobřeží a urbanizace spojená s cestovním ruchem ještě více zkomplikovaly problematiku růstu populace v jižním a východním regionu Středomoří. To však nezměnilo situaci ve venkovských oblastech nacházejících se ve vnitrozemí těchto států, které se otevřely 11 globálnímu hospodářství .

•

Přelidnění – tento jev spojený s urbanizací a přesunem obyvatel do pobřežních oblastí nadále pokračuje, zejména v Turecku i dalších zemích, kam přijíždí stále více turistů, což komplikuje 12 13 proces urbanizace , jak uvádí Plan Bleu pro vyhlídky udržitelného rozvoje . V tomto plánu se uvádí, že by to mohlo vést ke zvýšení poptávky po zavlažování a odvodňování, hubení komárů a rozsáhlé dopravní síti.

•

Zachování čistého, zdravého a udržitelného životního prostředí je pro MRO výzvou, především pokud jde o nalezení dostatečného množství čisté pitné vody, kanalizačního rozvodu, čištění vody a bezpečné zacházení s domácím, zdravotnickým a průmyslovým odpadem.

•

Další výzvou pro MRO je chybějící vhodná dopravní síť . Stále větší používání soukromých automobilů nebo taxíků zvyšuje znečištění životního prostředí ve městech. Pro snížení dopadu tohoto jevu na urbanizaci a udržitelný rozvoj je tedy důležité podporovat společné využívání vozidel.

10 11 12 13 14

14

Viz Středomořská strategie pro udržitelný rozvoj, Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a Akční plán pro Středomoří. „Urban Sprawl in the Mediterranean Region“ (Živelný růst měst v regionu Středomoří), Sophia Antipolis, regionální středisko Plan Bleu, březen 2001. Viz akční plán UNEP, devátá schůze řídícího výboru MCSD, Řím, Itálie, 17. a 18. ledna 2005. Viz http://www.planbleu.org/publications/UPM_EN.pdf. Viz „Urban Sprawl in the Mediterranean Region” (Živelný růst měst v regionu Středomoří), Sophia Antipolis, regionální středisko Plan Bleu, březen 2001, http://www.planbleu.org/publications/urbsprawl.pdf.


.../...

-6SPECIFICKÉ VÝZVY PRO MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ ORGÁNY V OBLASTI UDRŽITELNÉHO MĚSTSKÉHO ROZVOJE První výzvou, jíž čelí MRO, je neuvážený živelný růst měst v pobřežních oblastech a jeho četné negativní dopady, které jsou v regionu Středomoří dobře známy. Ovlivňuje vodní organismy a ničí ornou půdu. Je tedy nezbytné nalézt politiky, které přispějí k zachování vegetace a vodních organismů ve středomořských zemích. Problém chaotické a nelegální výstavby ohrožuje bezpečnost a zdraví. MRO proto musí přijmout opatření proti živelnému růstu měst tím, že soustředí své úsilí na udržitelný rozvoj oblastí, z nichž pocházejí tito městští migranti, a přijmou potřebná legislativní a politická opatření s cílem posílit začlenění migrantů v těchto oblastech, mimo jiné poskytnutím nezbytných zdravotních a sociálních služeb a vytvářením růstu a pracovních míst. Další výzvou je pro MRO provádění plánů a programů pro městský rozvoj ve Středomoří. Přestože byly tyto plány a programy vypracovány v souladu s mezinárodními normami, zejména pokud jde o vodní hospodářství, energetiku a nakládání s odpady, v mnoha případech nejsou přizpůsobeny zdrojům a dostupným technickým kapacitám. Následující výzvu představují nejednotné právní rámce a odlišná úroveň hospodářského rozvoje mezi zeměmi na jihu a východě Středomoří na jedné straně a na straně druhé zeměmi na sever od Středomoří. Příkladem je problém spojený s dopravou, jenž stále sužuje města na jihu a východě Středomoří, neboť zde neexistuje efektivní dopravní síť, a zvyšuje se tak používání soukromých automobilů a jiných neoficiálních taxislužeb a minibusů, což vede k nárůstu znečištění a dopravního přetížení. Zatímco státy na severu Středomoří uvažují o reurbanizaci, na jihu a východě je stále hlavním cílem nalézt způsob, jak řídit postupný růst měst. JAK MOHOU MÍSTNÍ A REGIONÁLNÍ ORGÁNY PŘISPĚT K PŘEKONÁNÍ PROBLÉMŮ MĚSTSKÉHO ROZVOJE Unie pro Středomoří by měla podporovat spolupráci mezi místními a regionálními orgány v oblasti městského rozvoje, decentralizace a rozvoje demokratických procesů a podílet se na posílení mechanismů dobré správy a zapojení občanů. Toho lze dosáhnout pomocí konkrétních opatření: − −

−

určit faktory týkající se projektů a činností, potřeb a řešení ve městech daného regionu a specializované na decentralizované průzkumy, osvědčené postupy a monitorovací schopnosti; vytvořit mechanismus výměny informací – tzv. „burzu“ osvědčených postupů, která by mohla přispět k lepšímu vytváření sítí mezi MRO v regionu Středomoří a využít stávajících odborných znalostí; zavést programy dvoustranného partnerství mezi MRO ve Středomoří, jež by přispěly k městskému rozvoji prostřednictvím výměny zkušeností a vytvářením dlouhodobých partnerství;


.../...

-7−

−

podporovat zapojení občanů, rozhodovací proces a demokratický rozvoj MRO, aby se tyto orgány mohly zapojit efektivním způsobem, jelikož občané mohou nejlépe stanovit své potřeby a nalézt řešení; získat lepší znalosti o všech stávajících programech, projektech a financování dostupných v oblasti městského rozvoje a využít jich při představování projektů. Ve skutečnosti existuje mnoho způsobů, jak získat financování pro projekty související s městským rozvojem, jednak ze strany soukromého sektoru (soukromé nadace atd.), nebo sektoru veřejného (mezinárodní organizace, regionální banky, Evropská unie, Evropská investiční banka, UNESCO, 15 Rada Evropy atd.) .

Dobrá správa je základem pro udržitelný městský rozvoj, tedy vykonávání pravomocí v atmosféře transparentnosti, otevřenosti a zodpovědnosti, zapojení, efektivity a soudržnosti. Z tohoto důvode se vřele doporučuje, aby Unie pro Středomoří: − − − − −

−

−

pracovala na podpoře decentralizace v širším slova smyslu, aby jednotlivci (zaměstnanci) a finanční otázky podléhali kontrole; podporovala partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem; navrhla opatření, jak předcházet roztříštěnosti a jak podporovat politiky umožňující interakci a spolupráci mezi různými odvětvími, jejichž cílem by byla obnova a revitalizace měst; pracovala s místními orgány na mechanismech plánování rodičovství; se zaměřila na plánování a rozvoj měst střední velikosti, zejména ve vnitrozemských oblastech středomořských zemí, za účelem kontroly rozšiřování měst směrem k pobřeží, jev rozrůstání měst a odstranění třídních rozdílů ve městech; pomohla MRO při omezování živelného růstu měst a ničení orné půdy, jakož i v tom, aby kontrolovaly postupy obcí, což by přispělo ke snížení odpadu domácností a vedlo obyvatele k recyklaci; udržela veřejné zdraví snížením emisí škodlivých plynů způsobených používáním osobních automobilů a podpořila využívání ekologických vozidel a obnovitelné energie. NÁVRHY PRO STRATEGII MĚSTSKÉHO ROZVOJE VE STŘEDOMOŘÍ

Udržitelná budoucnost městských oblastí závisí na politikách vedených na místní úrovni, s ohledem na dlouhodobou vizi, strategické plánování, silné vedení a zapojení občanů. Avšak vzhledem k velkým výzvám, jimž čelí udržitelný rozvoj, a nedostatku podpory pro místní iniciativy bude jakákoli změna vyžadovat podporu měst a provincií nebo regionů a států, nikoli však pouze externí nebo decentralizovanou podporu, ale též podporu vnitřní. Všechny projekty v regionech se tudíž musí zaměřit na: − −

15

předvídání a plánování možného městského růstu; zvýšení hodnoty dědictví středomořských měst;

Viz příloha I.


.../...

-8− −

zlepšení životní úrovně a snížení třídních rozdílů; rozvoj městské správy a zároveň posílení solidarity měst Středomoří. * *

*

POLITICKÁ DOPORUČENÍ Udržitelný rozvoj je prioritou Unie pro Středomoří a jeho realizace bude vyžadovat plné zapojení MRO. Určení oblastí odpovědnosti na regionální nebo místní úrovni zajistí určitý stupeň decentralizace a vlastní lidské a finanční zdroje, což umožní MRO, aby sehrály svoji roli při podpoře vnitrostátních a mezinárodních zapojených subjektů v duchu víceúrovňové správy. ARLEM je přesvědčeno o přidané hodnotě zkušeností MRO v oblasti městského rozvoje, a proto: −

−

−

−

−

vyzývá k uspořádání schůze ministrů Unie pro Středomoří na téma městského rozvoje, která umožní, aby všechny zapojené úrovně správy vytvářely podmínky pro integrovanou a společnou strategii pro městský rozvoj v regionu Středomoří, která by měla vybavit MRO všech zemí průřezovými pravomocemi k podpoře městského udržitelného rozvoje a měla by poskytnout dostatečné lidské a finanční zdroje pro vyřešení této problematiky. MRO jsou připraveny sehrát svoji roli při dosahování shody, aby se mohly zaměřit na splnění základních potřeb obyvatelstva, pokud jde o městskou správu, strategické plánování městského rozvoje, bydlení, místní hospodářský rozvoj a podněcování tvorby nových pracovních příležitostí, vzdělávání a zdravotní služby, dopravu a právo na přístup k pitné vodě, elektřinu a komunikace zohledňující ochranu životního prostředí; je ochotno se účastnit společných aktivit v rámci Unie pro Středomoří s cílem určit klíčové problémy spojené s udržitelným městským rozvojem na regionální úrovni, podporovat rozhodovací a administrativní procesy, řízení a provádění domácích politik, zajistit sociální a regionální soudržnost ve městech, informovat nové generace o hospodářských příležitostech a stimulovat dobrou správu veřejných služeb, která bude efektivněji splňovat potřeby občanů; upozorňuje Unii pro Středomoří a členské státy, že je potřeba zapojit MRO do otevírání center určených k podpoře spolupráce mezi středomořskými zeměmi a usnadnit výměnu zkušeností posílením spolupráce mezi MRO a dalšími institucemi působícími v oblasti městského rozvoje; připomíná Unii pro Středomoří a členským státům, že je důležité stimulovat výměny v oblasti místní ekonomiky, sociálních služeb, životního prostředí, plánování strategického městského rozvoje, urbanistiky, architektury a stavebnictví, jakož i místní mobility s cílem podněcovat výměnu osvědčených postupů, zejména prostřednictvím dialogu mezi univerzitami a za podpory evropsko-středomořské univerzity (EMUNI); zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zapojit se do iniciativ pro mezinárodní spolupráci prostřednictvím dvoustranných programů, jako jsou CIUDAD, ENPI/přeshraniční spolupráce, Euromed Heritage a evropsko-středomořský regionální program. Díky úspěšné spolupráci tyto


.../...

-9-

−

−

−

−

− −

iniciativy posilují roli MRO při rozvoji udržitelných městských projektů a pomáhají též propagovat tyto programy mezi občany žijícími v jižních zemích Středomoří; přeje si zdůraznit, že je třeba založit špičková výzkumná a studijní centra, jako je „Středomořské centrum pro udržitelný rozvoj“, s cílem usnadnit výměnu zkušeností a informací mezi pobřežními zeměmi Středozemního moře, aby byl vypracován plán pro řešení výzev budoucího městského rozvoje. Je vhodné zaměřit budoucí činnost na rozvoj místní a regionální správy, městské zdraví a sociální ochranu, jakož i na předcházení přírodním katastrofám. V této souvislosti je třeba se zmínit o iniciativě středomořských zemí „Centrum středomořského dědictví“, která slaví své dvacáté výročí, a o výměně odborných znalostí a zkušeností a mechanismu činnosti; připomíná, že problematika městského rozvoje v regionu Středního východu a severní Afriky bude v budoucnu stále aktuální, a je tedy důležité, aby se politiky také zaměřily na to, jak rozvíjet bývalé průmyslové areály mimo města. MRO společně s národními vládami se musí stát klíčovými subjekty při rozvoji těchto udržitelných městských politik; vyzývá ke zřízení agentury měst Středomoří zabývající se městským rozvojem ve Středomoří, která by měla podpořit zahájení projektů udržitelného městského rozvoje po politické a finanční stránce a z hlediska know-how a zřídit síť různých subjektů zapojených do městského rozvoje po celém Středomoří. ARLEM by založení takové agentury podpořil a bude usiloval o vzájemnou spolupráci s cílem dosáhnout nákladově účinných výsledků; pro usnadnění výměny osvědčených postupů a poskytnutí společného pohledu na problémy a příležitosti vyzývá Unii pro Středomoří, aby zahrnula MRO do nejranější fáze politické diskuse a vypracovala popisný a aktualizovaný seznam stávajících vnitrostátních a regionálních právních předpisů týkajících se otázek městského rozvoje a zároveň zdůraznila hlavní prvky těchto předpisů, zkušenosti s jejich prováděním a budoucí vývoj; připomíná současné potíže při interakci mezi zeměmi Středomoří a opakuje, že pro zajištění lepšího dialogu je důležité rozšířit pojetí víceúrovňové správy na víceúrovňovou spolupráci; vyzývá spolupředsedy ARLEM, aby tuto zprávu předali hlavám států a vlád Unie pro Středomoří, generálnímu tajemníkovi Unie pro Středomoří a jeho orgánům, jakož i předsedovi Evropské rady a předsedům evropských institucí a orgánů. * *


*

.../...

- 10 -

16

Příloha I: PŘÍPADOVÁ STUDIE: rozvojová strategie aglomerace města Sfax

Sfax, druhé největší město Tuniska, je příkladem úspěšného použití metodiky strategického rozvoje měst jako procesu zaměřeného na konkrétní kroky prostřednictvím zapojení občanů s cílem podpořit spravedlivý a udržitelný růst pro lepší kvalitu života občanů ve městech a přilehlých lokalitách. Tato rozvojová strategie probíhala od října 2002 do dubna 2005. Díky tomuto důležitému participativnímu procesu (více než 5000 osob, mnoho místních a vnitrostátních institucí, jako jsou nevládní organizace, univerzity, organizace podnikatelů, ministerstva atd.) byla stanovena vize pro budoucnost aglomerace města Sfax, strategické směry, jak této vize dosáhnout, 15 strukturujících projektů a 37 doprovodných opatření. Bylo zřízeno středisko pro sledování rozvoje a byl stanoven soubor 72 ukazatelů. Na tomto základě byla rozvojová strategie města Sfax uplatňována prostřednictvím různých projektů, jako je „South Coast Integrated Management“ (jednotný management jižního pobřeží) s cílem podpořit strukturující projekty v této oblasti a „Sfax Development Strategy Phase II“ (2. fáze rozvojové strategie města Sfax), která právě probíhá, pro stimulaci dalších strategických směrů pro propojení měst, veřejnou dopravu, obnovu lidových čtvrtí, rozvoj historických čtvrtí – medín, hospodářskou konkurenceschopnost a zaměstnanost mládeže. Tyto projekty podpořilo několik středomořských měst a mezinárodních institucí, mezi nimiž například města Barcelona, Marseille a Řím, síť Medcities, Evropská komise, sdružení Cities Alliance, rozvojový program OSN, Světová banka, AFD, GTZ a WWF. Některé konkrétní výsledky tohoto strategického procesu jsou: 1) rozhodnutí tuniského předsednictví přemístit velkou továrnu na fosfáty, jež byla překážkou pro rozvoj jižního pobřeží, 2) začlenění 8 strukturujících projektů a doprovodných opatření do rámce 11. plánu pro Tunisko, 3) zahájení studie proveditelnosti veřejné dopravy ve městě Sfax Evropskou investiční bankou a 4) nedávno ukončená místní agenda 21 pro medíny. Hlavním úspěchem je nicméně kromě těchto konkrétních výsledků také skutečnost, že Sfax a jeho přilehlé lokality jsou v současné době schopny stanovit a prosazovat střednědobé a dlouhodobé plány ve spolupráci s místními a regionálními aktéry a dalšími obcemi i mezinárodními institucemi. _____________

16

Zkušenosti sítě MEDCITIES.


Zpráva ARLEM o městském rozvoji ve Středomoří

Recommend Documents