Zpracování Integrované strategie rozvoje území pro ostravskou aglomeraci

www.pwc.com/cz

Draft

Zpracování Integrované strategie rozvoje území pro ostravskou aglomeraci 23. října 2013

Vyhodnocení strategických cílů Strategie rozvoje kraje a relevantních strategických dokumentů na úrovni statutárních měst

Integrovaná strategie rozvoje území pro ostravskou aglomeraci

Draft

Obsah 1

Úvod ...................................................................................................................................................................... 3

2

Náš přístup – metodika ........................................................................................................................................ 3

3

Vyhodnocení strategických cílů ........................................................................................................................... 5

3.1 Statutární město Ostrava ..................................................................................................................................... 5 3.2 Statutární město Havířov .................................................................................................................................... 12 3.3 Statutární město Frýdek-Místek ......................................................................................................................... 15 3.4 Statutární město Karviná .................................................................................................................................... 21 3.5 Statutární město Opava...................................................................................................................................... 26 3.6 Moravskoslezský kraj ..........................................................................................................................................31 3.7 Celkové vyhodnocení strategií Ostravské aglomerace...................................................................................... 34

PwC

Strana 2 ze 37


Draft

1 Úvod Cílem této etapy bylo na základě výstupů z etapy II (Strom problémů) vyhodnotit strategické dokumenty a jejich cíle statutárních měst ostravské aglomerace a Moravskoslezského kraje včetně zhodnocení míry jejich dopadu na plnění indikátorů stanovených v etapě II, potažmo na úroveň kvality života v ostravské aglomeraci. V této etapě byla provedena analýza strategických dokumentů Moravskoslezského kraje a jeho statutárních měst, jejímž účelem bude identifikovat ty strategické cíle definované v těchto dokumentech, které mají nejvíce pozitivní (nejsilnější) dopad na plnění klíčových indikátorů definovaných v Etapě II a tedy také na úroveň „kvality života“ v Moravskoslezském kraji. Prostřednictvím této etapy bylo tedy vyhodnoceno, nakolik priority a strategické cíle statutárních měst reflektované v jejich strategických dokumentech potenciálně přispívají k řešení klíčových problémových oblastí ostravské aglomerace a jejich příčin. Zároveň bude vyhodnoceno, jaké z klíčových problémových oblastí identifikovaných v předchozích etapách jsou pro statutární města ostravské aglomerace prioritní. Tato etapa nám tak umožní zčásti validovat předchozí výstupy a výsledky diskuze s klíčovými aktéry ostravské aglomerace. Dále nám umožní zúžit záběr dosavadních výstupů na ty oblasti, které jsou prioritní nejen z pohledu provedených analýz a diskuzí, ale také z pohledu jednotlivých statutárních měst ostravské aglomerace. Vyhodnocení strategických dokumentů statutárních měst ostravské aglomerace a Moravskoslezského kraje tak bude sloužit jako další ze vstupů do návrhové části a návrhu koncepce ITI. Tento výstup byl připraven na základě smlouvy ze dne 10. června 2013 mezi Regionální radou regionu soudržnosti Moravskoslezsko (dále jen „Objednatel“ nebo „ÚRR“) a dodavatelem PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. (dále jen „Zhotovitel“ nebo „PwC“). Tento výstup je adresován a určen výhradně ÚRR. Toto dílo je určeno výhradně pro potřeby Objednatele. Zhotovitel neponese žádnou odpovědnost vůči žádné třetí straně, které toto dílo bude předloženo nebo se s ním jinak seznámí.

2 Náš přístup – metodika Vyhodnocení strategických dokumentů bylo provedeno prostřednictvím jednoduché matice, v níž byly srovnány strategické cíle a priority z jednotlivých dokumentů s klíčovými problémy a na ně navázanými indikátory kvality života popsané v rámci Etapy II – Strom problémů. V rámci této matice byla doplněna míra potenciálního dopadu na plnění definovaných klíčových indikátorů a matice je také doplněna slovním komentářem. Vyhodnocení bylo provedeno ve dvou krocích. Nejprve byly detailněji vyhodnoceny jednotlivé strategické dokumenty statutárních měst ostravské aglomerace a Moravskoslezského kraje, jejichž výčet byl odsouhlasen s ÚRR MSK. Dokumenty jsou uvedeny v Tabulce 1. Vyhodnocení těchto dokumentů probíhalo na úrovni jednotlivých „opatření“, která naplňují jimi definované strategické / globální cíle a tematické oblasti. V jednotlivých dokumentech je tato úroveň definována a pojmenována trochu odlišně, naším cílem bylo najít shodnou úroveň detailu v hierarchii strategie a tuto využít pro hodnocení. Komunitní plány statutárních měst byly mezi hodnocené dokumenty zařazeny také, neboť se na ně strategické rozvojové dokumenty odvolávají a tuto tématiku samostatně neřeší v přílišném detailu. Pro zohlednění této vazby a odkazu byly komunitní plány zařazeny do hodnocení také. Důvodem byl i důraz na problematiku sociálního začleňování a exkluze znevýhodněných osob na trhu práce mezi klíčovými problémy aglomerace. V celkovém zhodnocení dokumentů (viz další krok) je však zohledněna skutečnost, že zařazením těchto dokumentů je právě tato oblast (na rozdíl od jiných, které však nejsou se strategickými rozvojovými dokumenty provázány) posílena. Problematika sociálního začleňování je mezi klíčovými indikátory kvality života ostravské aglomerace hodnocena zejména prostřednictvím indikátoru „Transformované sociální služby“. Tento indikátor byl zvolen s ohledem na skutečnost, že hlavním problémem v oblasti sociálního začleňování je neadekvátní struktura

PwC

Strana 3 ze 37


Draft

sociálních služeb, která neodpovídá plně potřebám dotčených cílových skupin. Je zaměřen na širší transformaci a rozvoj sociálních služeb, včetně rozvoje a změny současných služeb, tak, aby více odpovídaly aktuálním potřebám cílových skupin. Z tohoto pohledu byl také vyhodnocen dopad strategických dokumentů na tento indikátor. V druhém kroku bylo provedeno souhrnné zhodnocení všech analyzovaných dokumentů v jedné přehledné matici tak, aby bylo patrné, nakolik strategické dokumenty naplňují definované indikátory kvality života a jaké oblasti jsou pro statutární města ostravské aglomerace prioritní. Míra dopadu na plnění definovaných klíčových indikátorů a problémových oblastí byla vyhodnocena na třech úrovních: 

silná míra dopadu, která znamená, že dané opatření, resp. strategický dokument potenciálně velmi silně přispívá k řešení uvedeného problému a naplňování na něj vázaného indikátoru;



střední míra dopadu, která znamená, že dané opatření, resp. strategický dokument přispívá k řešení uvedeného problému a naplňování na něj vázaného indikátoru pouze částečně;



žádná míra dopadu znamená, že daný problém a na něj vázaný indikátor není v rámci strategického dokumentu a jeho strategických cílů a opatřeních řešen (prázdná buňka tabulky).

Tabulka 1: Přehled analyzovaných dokumentů Ostravské aglomerace

Číslo Územní jednotka 1 Ostrava

Strategický dokument

2

Ostrava

3

Ostrava

4

Havířov

Rámec konkurenceschopnosti a východiska predikce budoucího vývoje identifikovaných klíčových faktorů konkurenceschopnosti Ostravy 2012 - 2020 Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2011- 2014 Strategie udržitelného rozvoje města Havířova 2012 - 2020

5

Frýdek-Místek

Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku 2012 - 2025

6

Frýdek-Místek

7

Karviná

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve městě Frýdek-Místek na léta 2011 2013 Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviné (aktualizace 2011)

8

Karviná

Lokální akční plán sociálního začleňování statutárního města Karviné

9

Opava

10

Opava

11

Moravskoslezský kraj

Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy pro období 2007 - 2020 Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb statutárního města Opavy na období 2011 - 2013 Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2020, aktualizace 2012

PwC

Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta 2009 - 2015

Strana 4 ze 37


Draft

3 Vyhodnocení strategických cílů 3.1 Statutární město Ostrava Pro město Ostrava byly identifikovány společně s RR MSK tři strategické dokumenty, které jsou vyhodnoceny z pohledu jejich potenciálního příspěvku k identifikovaným klíčovým problémům ostravské aglomerace a definovaným indikátorům kvality života. Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta 2009 - 2015 Návrhová část Strategického plánu rozvoje města Ostravy je rozdělena do celkem 7 tematických oblastí, pro které byly definovány dílčí vize a strategické cíle, které jsou dále rozpracovány na jednotlivá, detailnější opatření. U některých z nich jsou uvedeny také konkrétní aktivity, resp. projekty, u některých však spíše jen pravděpodobné záměry. Matice pro vyhodnocení nakolik potenciálně přispívá tento strategický dokument k řešení klíčových problémů ostravské aglomerace a naplňování indikátorů kvality života byla připravena na úrovni strategických cílů. Pro vyhodnocení míry dopadu byly však využity detailnější informace o jednotlivých opatřeních a aktivitách. Strategické cíle jsou uvedeny v matici (tabulka 2) pouze svými čísly podle jednotlivých tematických oblastí, detailněji je lze nalézt v uvedeném strategickém dokumentu.

PwC

Strana 5 ze 37


Draft

Tabulka 2: Vyhodnocení příspěvku Strategického plánu rozvoje statutárního města Ostravy ke kvalitě života ostravské aglomerace

Problém

Indikátor

Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce Nízká úroveň vzdělanosti

Podíl žáků a studentů technických oborů Index vzdělanosti

Územní rozvoj 1.1

1.2

1.3

Rozvoj lidských zdrojů 2.1 2.2 2.3

Hospodářský rozvoj 3.1

3.2

3.3

Kvalita života 4.1

4.2

4.3

Dopravní a technická infrastruktura 5.1 5.2 5.3 5.4

Životní prostředí 6.1

6.2

6.3

Správa města 6.4

7.1

Strukturální nezaměstnanost

Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Nižší kvalita pracovní síly a její Podíl zaměstnaných v kategoriích obtížná adaptovatelnost kvalifikačně náročnějších Nedostatek atraktivních Průměrný příjem nabízených pracovních příležitostí volných pracovních míst Nízká kvalita a image SŠ / VŠ Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících v aglomeraci a jejich omezená spolupráci se zaměstnavateli a spolupráce se zaměstnavateli počet student účastnících se praktických stáží Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou Podíl dlouhodobě nezaměstnaných motivováni k samostatnému Míra podnikatelské aktivity uplatnění na trhu práce Nedostatek domácích MSP Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Nedostatečně rozvinuté Počet nově založených společností podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních Nezaměstnanost nejvíce příležitostí pro sociálně ohrožených skupin na trhu práce vyloučené Vyšší podíl domácností Podíl nízkopříjmových obyvatel s nízkými příjmy Neadekvátní struktura Počet transformovaných sociálních sociálních služeb služeb Nepříznivá emisní situace Podíl obyvatel MSK žijících v v aglomeraci oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Nízké využití veřejné dopravy Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Nedostatečná obslužnost území Funkční regionální dopravní aglomerace systém – přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Negativní dopady Plocha nevyužívaných nebo restrukturalizace průmyslu na zanedbaných areálů (brownfields) městské prostředí Nedostatečná regenerace Plocha regenerovaných a dále městského prostředí využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů Negativní image aglomerace n/a Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství aglomerace Nejasná propagace regionu a aglomerace

PwC

n/a n/a

Strana 6 ze 37

7.2


Draft

Strategický plán rozvoje města Ostravy přispívá k většině klíčových indikátorů kvality života vymezených v rámci předchozích etap. Míra dopadu je u většiny však pouze částečná, jedním z důvodů je chybějící akční plán a harmonogram realizace strategického plánu. Dalším důvodem je rozdílná míra detailu jednotlivých opatření, u některých tak není zcela patrné, co by v rámci nich mělo být realizováno. Silná míra dopadu Strategického plánu města Ostravy byla identifikována u čtyř klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných opatření: 

2.2.1 Optimální využití místních obyvatel pro uspokojení poptávky firem po zaměstnancích



4.1.1 Rekonstrukce veřejných prostranství v sídlištních celcích



4.1.4 Realizace nových projektů podporujících prevenci sociálně-patologických jevů v oblasti bydlení



6.1.1 Revitalizace starých ekologických zátěží



6.2.1 Snižování emisí z průmyslových podniků



6.2.2 Snižování negativních dopadů dopravy

Střední míra dopadu Strategického plánu města Ostravy byla identifikována u 18 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných opatření: 

1.2.1 Využívání architektonických soutěží pro významné městské projekty



1.3.1 Odstranění nespojitých a omezujících prvků a ploch na území města



1.3.2 Realizace klíčových projektů pro rozvoj území města



2.1.1 Zajištění špičkových odborníků pro realizaci inovativních projektů nadregionálního významu.



2.1.2 Zkvalitňování komunikace mezi zaměstnavateli a školami a její využití k modernizaci vzdělávacích programů



2.1.3 Rozvoj tvůrčího potenciálu dětí a mladých lidí



2.2.1 Optimální využití místních obyvatel pro uspokojení poptávky firem po zaměstnancích



2.2.3 Rozvoj kvalitního technického vzdělání ve školách a vzdělávacích organizacích v procesu celoživotního učení



2.3.2 Rozvoj měkkých kompetencí pro trh práce



2.3.4 Kvalitní vzdělávání v humanitních a medicínských oborech



3.1.1 Rozvoj firem v oborech klíčových pro místní ekonomiku



3.2.2 Rozvoj služeb pro obyvatele a návštěvníky



3.3.1 – 3.3.3 Magnet v oblasti industriálního turismu, profesního turismu a zábavního turismu



4.2.2 Zajištění optimálních sociálních služeb



4.2.3 Rozvoj vzdělávací infrastruktury



4.3.1 Rozvoj kvality volně přístupných ploch



4.4.3 Realizace architektonicky jedinečných staveb pro účely kulturních akcí (Evropské hlavní město kultury 2015)



5.1.1 Budování a rozvoj přestupních terminálů a přestupních vazeb na významných dopravních uzlech



5.1.2 Odstraňování přepravních bariér pro imobilní a hendikepované občany



5.2.2 Zlepšování podmínek pro parkování a odstavování vozidel



5.2.3 Rozvoj podmínek pro cyklistickou a další nemotorovou dopravu včetně doprovodné infrastruktury



6.3.1 Rozvoj systémů třídění odpadu



6.3.2 Energetické využití komunálních odpadů



7.2.1 Příprava a realizace komunikační strategie vůči veřejnosti



7.2.2 Efektivní spolupráce a partnerství mezi veřejnou sférou, neziskovou sférou, podnikatelskými subjekty a občany



7.2.3 Využívání projektového a procesního řízení

PwC

Strana 7 ze 37


Draft

Vzhledem k širokému záběru Strategického plánu rozvoje města Ostravy je celkové pokrytí klíčových problémů a indikátorů ostravské aglomerace významné, všechny klíčové indikátory jsou naplňovány alespoň částečně minimálně jedním z opatření Strategického plánu. Na druhé straně k identifikaci významnějších dopadů brání absence konkrétnějšího akčního plánu, podle něhož by bylo patrné, jak budou jednotlivá opatření plněna, v jakém časovém horizontu a jaké lze očekávat výsledky. Rámec konkurenceschopnosti a východiska predikce budoucího vývoje identifikovaných klíčových faktoru konkurenceschopnosti Ostravy na období 2012 - 2020 Tento strategický dokument nepředstavuje sám o sobě strategii rozvoje města, ale je rámcem, který spojuje stávající plánované projekty pro město Ostrava do tří pilířů konkurenceschopnosti. V rámci těchto tří pilířů jsou plánovaná opatření a projekty, především ty uvedené v rámci Strategického plánu rozvoje města Ostravy, propojeny, jsou identifikovány potřebné synergie a popsány možnosti implementace, včetně vazeb na vnější prostředí. V rámci těchto os bylo následně doporučeno implementovat celkem 14 projektů. Vzhledem k tomu, že tyto projekty by měly naplnit uvedenou strategii, bude vyhodnocení souladu mezi klíčovými problémy a indikátory ostravské aglomerace a strategickými cíli provedeno prostřednictvím právě těchto 14 projektů. Projekty jsou uvedeny v matici (tabulka 3) pouze svými čísly uvedenými v dokumentu, detailněji je lze nalézt v uvedeném strategickém dokumentu. Rámec konkurenceschopnosti obsahuje poměrně detailní analýzu Ostravy, návrhová část, resp. popis identifikovaných 14 projektů pro naplnění zamýšlené strategie nejsou dále detailněji popsány. Popis obsahuje spíše jen obecné zaměření uvedených projektů a toho, co by měly obsahovat. Vzhledem k jejich širokému záběru se spíše než o projekty jedná o širší strategické cíle. Absence detailnějšího rozpracování do konkrétních aktivit, kroků či časového harmonogramu prakticky znemožňuje vyhodnocení, co jaké míry může Rámec konkurenceschopnosti přispět k naplňování identifikovaných klíčových indikátorů ostravské aglomerace. Níže uvedené vyhodnocení potenciálního dopadu této strategie a identifikovaných14 projektů je tak spíše rámcové. Pokud by byly v rámci těchto „projektů“ realizovány nějaké konkrétní aktivity s daným zaměřením, lze očekávat střední dopad především u indikátorů a problémů vázaných na vnější konkurenceschopnost Ostravska a rozvoj vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů, střední dopad lze očekávat také v případě životního prostředí a zátěže regionu spojené s dopravou. Většina indikátorů zůstává nepokryta.

PwC

Strana 8 ze 37


Draft

Tabulka 3: Vyhodnocení příspěvku Rámce konkurenceschopnosti Ostravy na období 2012 – 2020 ke kvalitě života ostravské aglomerace

Problém

Indikátor I.1


Inovace pro zdravou a čistou Ostravu I.2 I.3 I.4 I.5

II.1

IT4Innovations Ostrava II.2 II.3

II.4

III.1

Ostrava mezinárodní III.2 III.3

III.4



Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Nižší kvalita pracovní síly a její Podíl zaměstnaných v kategoriích obtížná adaptovatelnost kvalifikačně náročnějších Nedostatek atraktivních Průměrný příjem nabízených pracovních příležitostí volných pracovních míst Nízká kvalita a image SŠ / VŠ Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících v aglomeraci a jejich omezená spolupráci se zaměstnavateli a spolupráce se zaměstnavateli počet student účastnících se praktických stáží Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou Podíl dlouhodobě nezaměstnaných motivováni k samostatnému Míra podnikatelské aktivity uplatnění na trhu práce Nedostatek domácích MSP Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Nedostatečně rozvinuté Počet nově založených společností podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních Nezaměstnanost nejvíce příležitostí pro sociálně ohrožených skupin na trhu práce vyloučené Vyšší podíl domácností Podíl nízkopříjmových obyvatel s nízkými příjmy Neadekvátní struktura Počet transformovaných sociálních sociálních služeb služeb Nepříznivá emisní situace Podíl obyvatel MSK žijících v v aglomeraci oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Nízké využití veřejné dopravy Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Nedostatečná obslužnost území Funkční regionální dopravní aglomerace systém – přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Negativní dopady Plocha nevyužívaných nebo restrukturalizace průmyslu na zanedbaných areálů (brownfields) městské prostředí Nedostatečná regenerace Plocha regenerovaných a dále městského prostředí využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů Negativní image aglomerace n/a Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství aglomerace Nejasná propagace regionu a aglomerace

PwC

n/a n/a

Strana 9 ze 37


Draft

Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2011- 2014 Posledním strategickým dokumentem hodnoceným pro město Ostrava je Komunitní plán sociálních služeb, který je úžeji zaměřen na problematiku rozvoje sociálních služeb. Návrhová část dokumentu je rozdělena na společné cíle, které se váží na všechny cílové skupiny, a specifické cíle pro jednotlivé cílové skupiny. Vzhledem k tomu, že se jedná o úžeji zaměřený dokument, bylo hodnocení dopadů na klíčové identifikované indikátory ostravské aglomerace připraveno na úrovni společných cílů a cílových skupin. Vyhodnocení, do jaké míry přispívají potenciálně uvedené cíle k naplňování klíčových indikátorů ostravské aglomerace, bylo provedeno na úrovni opatření. V matici v tabulce 4 jsou však uvedeny pouze společné cíle a cílové skupiny. Společné cíle: 1.

Nastavení efektivního financování včetně udržení a rozvoje sociálních služeb a souvisejících aktivit

2. Plánování sociálních služeb a souvisejících aktivit 3. Podpora zvyšování kvality a efektivity poskytovaných sociálních služeb a souvisejících aktivit 4. Podpora nových trendů v pobytových sociálních službách 5.

Financování realizace cílů a opatření KP

6. Podpora informovanosti a propagace 7.

Podpora dobrovolnictví na území města Ostravy

Cílové skupiny: 1.

Senioři

2. Občane s duševním onemocněním a psychosociálními obtížemi 3. Občane se zrakovým postižením 4. Občane se sluchovým postižením 5.

Občane s mentálním, tělesným a kombinovaným postižením

6. Občane s civilizačním onemocněním 7.

Děti a rodina

8. Občané ohroženi sociálním vyloučením a sociálně vyloučeni 9. Romské etnikum 10. Prevence kriminality a protidrogová prevence. Míra dopadu Komunitního plánu sociálních služeb na klíčové indikátory kvality života ostravské aglomerace je logicky nižší, nejvýznamněji a silně je zaměřena na oblast transformace sociálních služeb a také podpory adekvátního a samostatného bydlení pro osoby ohrožené sociální exkluzí a osoby znevýhodněné. Opatření prakticky pro všechny cílové skupiny zahrnují investice jak do tradičních, tak i nových typů sociálních služeb, částečnou transformaci stávajících služeb a zkvalitňování služeb (v pobytových zařízeních), a proto jsme identifikovali silný dopad na indikátor Počet transformovaných sociálních služeb. Nadto některá opatření zahrnují také, i když spíše okrajově, podporu uplatnění těchto osob na trhu práce, mimo jiné i podporou sociálního podnikání, a další vzdělávání. Střední dopad komunitního plánu sociálních služeb lze proto identifikovat i pro tyto dva indikátory a problémy kvality života ostravské aglomerace.

PwC

Strana 10 ze 37


Draft

Tabulka 4: Vyhodnocení příspěvku Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2011- 2014 ke kvalitě života ostravské aglomerace

Problém

Indikátor Cíl 1


Cíl 2

Cíl 3

Společné cíle Cíl 4 Cíl 5

Cíl 6

Cíl 7

1

2

3

4

Cílové skupiny 5 6

7

8

9

10



Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Nižší kvalita pracovní síly a její Podíl zaměstnaných v kategoriích obtížná adaptovatelnost kvalifikačně náročnějších Nedostatek atraktivních Průměrný příjem nabízených pracovních příležitostí volných pracovních míst Nízká kvalita a image SŠ / VŠ Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících v aglomeraci a jejich omezená spolupráci se zaměstnavateli a spolupráce se zaměstnavateli počet student účastnících se praktických stáží Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou Podíl dlouhodobě nezaměstnaných motivováni k samostatnému Míra podnikatelské aktivity uplatnění na trhu práce Nedostatek domácích MSP Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Nedostatečně rozvinuté Počet nově založených společností podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních Nezaměstnanost nejvíce příležitostí pro sociálně ohrožených skupin na trhu práce vyloučené Vyšší podíl domácností Podíl nízkopříjmových obyvatel s nízkými příjmy Neadekvátní struktura Počet transformovaných sociálních sociálních služeb služeb Nepříznivá emisní situace Podíl obyvatel MSK žijících v v aglomeraci oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Nízké využití veřejné dopravy Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Nedostatečná obslužnost území Funkční regionální dopravní aglomerace systém – přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Negativní dopady Plocha nevyužívaných nebo restrukturalizace průmyslu na zanedbaných areálů (brownfields) městské prostředí Nedostatečná regenerace Plocha regenerovaných a dále městského prostředí využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů Negativní image aglomerace n/a Nedostatečně koncepčně n/a provázané strategické partnerství aglomerace Nejasná propagace regionu a n/a aglomerace

PwC

Strana 11 ze 37


Draft

3.2 Statutární město Havířov Pro město Havířov byl identifikován společně s ÚRR MSK jeden strategický dokument, který je dále vyhodnocen z pohledu jejich potenciálního příspěvku k identifikovaným klíčovým problémům ostravské aglomerace a definovaným indikátorům kvality života. Strategie udržitelného rozvoje města Havířova 2012 - 2020 Strategie rozvoje města Havířov je rozdělena na několik úrovní (stupňů), které se navzájem obsahově liší mírou konkrétnosti. Nejvyšší úroveň tvoří vize a globální strategické cíle, které jsou následně seskupeny do 5 tematických oblastí. Pro jednotlivé tematické opatření Strategie následně definuje detailnější opatření a také jednotlivé, poměrně detailně popsané aktivity, kterými bude Strategie města naplňována. Strategické cíle Strategie města Havířov jsou poměrně široké, jednotlivá opatření navíc nejsou navázaná přímo na ně, ale na jednotlivé tematické oblasti. Pro vyhodnocení dopadu Strategie na definované klíčové indikátory kvality života ostravské aglomerace budou proto využity vymezené tematické oblasti a jednotlivá opatření. Vzhledem k vysokému počtu opatření budou v matici níže (tabulka 11) jako v předchozích případech uvedena zjednodušeně pouze čísly, detailní název opatření je možné dohledat v uvedeném strategickém dokumentu města. Strategie udržitelného rozvoje města Havířov přispívá celkem k 11 klíčovým indikátorům kvality života ostravské aglomerace vymezených v rámci předchozích etap. Míra dopadu je u většiny však pouze částečná, u pěti klíčových indikátorů lze identifikovat významnou míru dopadu. Důvodem je skutečnost, že Strategie města je zaměřena hlavní identifikované problémy, které město řeší, a hlavní příležitosti, které byly identifikovány, a nejedná se o široce pojatou strategii. Silná míra dopadu Strategie udržitelného rozvoje města Havířov byla identifikována u 5 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných opatření: 

2.2 Rozvoj stávajícího podnikání a podpora nových podnikatelských aktivit



3.2 Podpora a rozvoj dopravní obslužnosti města



4.1 Čistší ovzduší a snižování hlukové zátěže



4.2 Veřejná zeleň ve městě



4.3 Udržitelný systém odpadového hospodářství

Střední míra dopadu Strategie udržitelného rozvoje města Havířov byla identifikována u dalších 6 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných opatření: 

1.1 Podpora a rozvoj vzdělávání a školství ve městě



1.3 Podpora a rozvoj cestovního ruchu ve městě



1.4 Podpora a rozvoj sportovních činností a sportovní infrastruktury



1.5 Podpora a rozvoj podmínek pro trávení volného času



2.1 Rozvoj Havířova jako kvalitního a atraktivního prostředí pro podnikání i pracovní sílu



2.3 Zachování urbanistického rázu města Havířova



4.4 Rozvoj systému péče a informování o životním prostředí ve městě



5.1 Podpora a rozvoj sociálních služeb ve městě



5.3 Snižování negativních sociálních jevů a eliminace sociální exkluze

Pro opatření 1.1 (vzdělávání) jsme dopady na indikátory kvality života identifikovali pouze nepřímo, neboť se jedná zejména o zkvalitnění infrastruktury a řešení koncepčních otázek spojených s rozvojem školství ve městě. Další aktivity oblasti 1 jsou zaměřeny na rozvoj volnočasové infrastruktury a odvětví cestovního ruchu, a mají tak na indikátory kvality života pouze nepřímý (střední) dopad, a to především na zlepšení image města a

PwC

Strana 12 ze 37


Draft

regenerace městského prostředí prostřednictvím nového zpřístupnění a nového využití území s turistickým potenciálem. Oblast2 zaměřená na podporu podnikání zahrnuje přímý, silný dopad i nepřímý, střední dopad, neboť opatření zde jsou zaměřena jak na přímou podporu nových podnikatelských aktivit, tak na nepřímou podporu podnikatelského prostředí. Opatření 3.2 zaměřené na rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury zahrnuje přímý, silný dopad, daný rozvojem dopravní obslužnosti a veřejné dopravy ve městě a přímé naplnění indikátoru zapojení obcí do IRDS. U dalších opatření oblasti 3 nebyl dopad na indikátory kvality života identifikován. Mezi klíčovými problémy aglomerace nebyly identifikovány oblasti zaměřené na statickou dopravu ve městě a rozvoj technické a vodohospodářské infrastruktury. Naopak opatření oblasti 4 zaměřené na životní prostředí mají převážně silný, přímý dopad prostřednictvím aktivit zaměřených na zlepšení čistoty ovzduší, revitalizaci městského prostředí a zlepšení nakládání s odpady. Rovněž pouze střední, nepřímý dopad byl identifikován u opatření poslední oblasti, a to v případě aktivit zaměřených na rozvoj sociálních služeb, které zahrnují spíše tradiční sociální služby, a v případě aktivit prevence sociálně negativních jevů, které zahrnují spíše koncepčně zaměřené aktivity a podporu komunitního plánování.

PwC

Strana 13 ze 37


Draft

Tabulka 5: Vyhodnocení příspěvku Strategie udržitelného rozvoje města Havířova 2012 – 2020 ke kvalitě života ostravské aglomerace

Problém

Indikátor



Vzdělávání, cestovní ruch a volnočasové aktivity 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

Ekonomika města 2.1

2.2

2.3

Doprava a technická infrastruktura 3.1 3.2 3.3 3.4

Životní prostředí 4.1

4.2

4.3

4.4

4.5

Sociální jevy a zdravotnické služby 5.1 5.2 5.3


Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Nižší kvalita pracovní síly a její Podíl zaměstnaných v kategoriích obtížná adaptovatelnost kvalifikačně náročnějších Nedostatek atraktivních Průměrný příjem nabízených pracovních příležitostí volných pracovních míst Nízká kvalita a image SŠ / VŠ Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících v aglomeraci a jejich omezená spolupráci se zaměstnavateli a spolupráce se zaměstnavateli počet student účastnících se praktických stáží Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou Podíl dlouhodobě nezaměstnaných motivováni k samostatnému Míra podnikatelské aktivity uplatnění na trhu práce Nedostatek domácích MSP Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Nedostatečně rozvinuté Počet nově založených společností podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních Nezaměstnanost nejvíce příležitostí pro sociálně ohrožených skupin na trhu práce vyloučené Vyšší podíl domácností Podíl nízkopříjmových obyvatel s nízkými příjmy Neadekvátní struktura Počet transformovaných sociálních sociálních služeb služeb Nepříznivá emisní situace Podíl obyvatel MSK žijících v v aglomeraci oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Nízké využití veřejné dopravy Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Nedostatečná obslužnost území Funkční regionální dopravní aglomerace systém – přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Negativní dopady Plocha nevyužívaných nebo restrukturalizace průmyslu na zanedbaných areálů (brownfields) městské prostředí Nedostatečná regenerace Plocha regenerovaných a dále městského prostředí využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů Negativní image aglomerace n/a Nedostatečně koncepčně n/a provázané strategické partnerství aglomerace Nejasná propagace regionu a n/a aglomerace

PwC

Strana 14 ze 37


Draft

3.3 Statutární město Frýdek-Místek Pro statutární město Frýdek-Místek byly identifikovány dva strategické dokumenty, které jsou vyhodnoceny z pohledu jejich potenciálního příspěvku k identifikovaným klíčovým problémům ostravské aglomerace a definovaným indikátorům kvality života: 1. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve městě Frýdek-Místek na léta 2011 – 2013. 2. Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku. Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku Návrhová část Strategického plánu rozvoje statutárního města Frýdku-Místku je rozdělena do tří tematických oblastí, pro které byla definována opatření, která jsou dále rozpracována na jednotlivé aktivity. Matice pro vyhodnocení, nakolik potenciálně přispívá tento strategický dokument k řešení klíčových problémů ostravské aglomerace a naplňování indikátorů kvality života byla připravena na úrovni opatření (1.1 až 3.9). Pro vyhodnocení míry dopadu byly však využity detailnější informace o jednotlivých aktivitách. Opatření jsou uvedena v matici (tabulka 7) pouze svými čísly podle jednotlivých tematických oblastí, detailněji je lze nalézt v uvedeném strategickém dokumentu.

PwC

Strana 15 ze 37


Draft

Tabulka 6: Vyhodnocení příspěvku Strategického plánu rozvoje statutárního města Frýdku-Místku ke kvalitě života ostravské aglomerace

Problém

Indikátor



Vzdělávání, volnočasové aktivity a cestovní ruch 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

Sociální služby a zdravotní péče 2.1 2.2 2.3

Podnikání, doprava, technická infrastruktura a životní prostředí 3.1

3.2

3.3

3.4

3.5

3.6

3.7

3.8

3.9


Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Nižší kvalita pracovní síly a její Podíl zaměstnaných v kategoriích obtížná adaptovatelnost kvalifikačně náročnějších Nedostatek atraktivních Průměrný příjem nabízených pracovních příležitostí volných pracovních míst Nízká kvalita a image SŠ / VŠ Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících v aglomeraci a jejich omezená spolupráci se zaměstnavateli a spolupráce se zaměstnavateli počet student účastnících se praktických stáží Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou Podíl dlouhodobě nezaměstnaných motivováni k samostatnému uplatnění na trhu práce Míra podnikatelské aktivity Nedostatek domácích MSP Nedostatečně rozvinuté podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních příležitostí pro sociálně vyloučené Vyšší podíl domácností s nízkými příjmy Neadekvátní struktura sociálních služeb Nepříznivá emisní situace v aglomeraci

Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Počet nově založených společností

Nezaměstnanost nejvíce ohrožených skupin na trhu práce Podíl nízkopříjmových obyvatel

Počet transformovaných sociálních služeb Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Nízké využití veřejné dopravy Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Nedostatečná obslužnost území Funkční regionální dopravní aglomerace systém – přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Negativní dopady Plocha nevyužívaných nebo restrukturalizace průmyslu na zanedbaných areálů (brownfields) městské prostředí Nedostatečná regenerace Plocha regenerovaných a dále městského prostředí využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů Negativní image aglomerace n/a Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství aglomerace Nejasná propagace regionu a aglomerace

PwC

n/a n/a

Strana 16 ze 37


Draft

Silná míra dopadu strategického plánu byla identifikována u 9 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných aktivit:           

A 2.2.2 Vytváření podmínek pro integraci zdravotně postižených občanů, včetně vytváření rovných podmínek. A 3.1.1 Podpora rozvoje brownfields ve městě. A 3.1.4 Podpora vzniku podnikatelského inkubátoru. A 3.1.6 Regenerace a revitalizace veřejného prostranství ve městě. A 3.1.7 Infrastruktura pro bydlení. A 3.3.1 Obnova vozidel pro městkou a příměstskou dopravu. A 3.3.2 Zavedení moderního elektronického dopravně-informačního systému pro cestující. A 3.3.3 Zavedení integrovaného dopravního systému FM a okolí. A 3.8.1 Infrastruktura pro udržitelný systém odpadového hospodářství. A 3.8.2 Podpora separace a optimalizace odpadového hospodářství ve městě. A 3.9.4 Systémové zapojování osob ohrožených sociální exkluzí do realizace cílů a opatření strategie Frýdku-Místku.

Střední míra dopadu strategického plánu byla identifikována u 14 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných aktivit:                

A 1.1.3 Rozvoj spolupráce na všech stupních vzdělávací soustavy. A 1.1.4 Zefektivnění sítě škol ve městě. A 1.5.1 Podpora propagace různých druhů cestovního ruchu ve městě. A 1.5.2 Vytvoření marketingové značky statutárního města Frýdku-Místku. A 1.5.3 Podpora mediálního obrazu města. A 1.5.7 Vytvoření atraktivních center ve městě. A 2.1.3 Zvyšování kvality sociálních služeb. A 3.2.1 Vybudování obchvatu města. A 3.2.2 Optimalizace dopravy v souladu s dopravním modelem města Frýdku-Místku. A 3.2.6 Modernizace železničních tratí FM – Ostrava a FM – Český Těšín. A 3.6.1 Čistota ovzduší. A 3.7.1 Podpora regenerace veřejné zeleně. A 3.9.1 Podpora chráněného a asistovaného zaměstnávání. A 3.9.2 Podpora podnikatelských subjektů vytvářejících nové pracovní příležitosti. A 3.9.3 Podpora programů pracovní rehabilitace a vzdělávání. A 3.9.5 Podpora politiky zaměstnanosti.

Pro oblast 1.1 (vzdělávání) jsme dopady na indikátory kvality života identifikovali pouze u rozvoje spolupráce mezi školami a zaměstnavateli. Ostatní aktivity jsou zaměřeny především na zkvalitnění infrastruktury a řešení koncepčních otázek spojených s rozvojem školství ve městě. Řada aktivit strategického plánu je zaměřena na rozvoj volnočasové infrastruktury a odvětví cestovního ruchu (opatření 1.2 až 1.5). Tato opatření mají na indikátory kvality života pouze nepřímý (střední) dopad, a to především na zlepšení image města a regenerace městského prostředí prostřednictvím nového zpřístupnění a nového využití území s turistickým potenciálem. Oblast sociálních služeb (opatření 2.1) je zaměřena především zajištění komunitní spolupráce a zvýšení kvality stávajících služeb, takže vliv na transformaci tohoto typu služeb je pouze nepřímý. Oproti tomu opatření 2.2 (Systematická podpora a rozvoj zdravotní péče) zahrnuje aktivitu 2.2.1, jejíž součástí je vytváření pracovních míst a odstranění bariér pro vzdělávání zdravotně postižených, proto má silný dopad na zaměstnanost jedné z ohrožených skupin na trhu práce. Pro oblast 2.3, zaměřená na prevenci kriminality a negativních sociálních jevů (zejména drogové závislosti), jsme neidentifikovali žádný dopad na vybrané indikátory kvality života v ostravské aglomeraci. Opatření 3.3 zaměřené na rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury zahrnuje jak nepřímý dopad, daný rozvojem dopravní obslužnosti v regionu (řešení tranzitní a osobní dopravy ve městě), tak silný dopad (přímé naplnění indikátoru zapojení obcí do IRDS).

PwC

Strana 17 ze 37


Draft

Aktivita 3.6.1 má na indikátor počtu obyvatel žijících v oblasti se zhoršenou kvalitou vzduchu pouze nepřímý dopad, protože spočívá jednak v odklonu tranzitní dopravy, jednak v eliminaci stacionárních a mobilních zdrojů znečištění, přičemž nejsou blíže specifikovány konkrétní kroky nebo projektové záměry. Aktivity v rámci opatření 3.9 (Podpora zaměstnanosti, zaměstnatelnosti a sociální inkluze) úzce souvisejí s indikátory kvality života v oblasti Zaměstnanost a podnikání, ale jsou definovány s velkou mírou obecnosti, proto (s výjimkou aktivity 3.9.4) nelze identifikovat s určitostí silný dopad. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve městě Frýdek-Místek na léta 2011 – 2013 Návrhová část Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Frýdek-Místek je rozdělena podle čtyř cílových skupin (senioři, osoby se zdravotním postižením, osoby v nepříznivé sociální situaci a etnické menšiny, děti a mládež). Pro každou z cílových skupin byly definovány cíle, které jsou dále rozpracovány na jednotlivá opatření. Kromě toho obsahuje tři cíle společné všem čtyřem skupinám (viz tabulka 8). Následující matice (tabulka 8) vyhodnocuje dopad plánu sociálních služeb na indikátory kvality života, a to pro jednotlivé cílové skupiny (1 až 4). Pro vyhodnocení míry dopadu jsme využili detailnější informace o jednotlivých aktivitách.

PwC

Strana 18 ze 37


Draft

Tabulka 7: Vyhodnocení příspěvku Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ve městě Frýdek-Místek na léta 2011 – 2013 ke kvalitě života ostravské aglomerace

Problém

Indikátor




Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Podíl zaměstnaných v kategoriích kvalifikačně náročnějších Průměrný příjem nabízených volných pracovních míst Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících spolupráci se zaměstnavateli a počet student účastnících se praktických stáží Podíl dlouhodobě nezaměstnaných

Společné cíle Cíl 1

Nižší kvalita pracovní síly a její obtížná adaptovatelnost Nedostatek atraktivních pracovních příležitostí Nízká kvalita a image SŠ / VŠ v aglomeraci a jejich omezená spolupráce se zaměstnavateli Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou motivováni k samostatnému uplatnění na trhu práce Nedostatek domácích MSP Nedostatečně rozvinuté podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních příležitostí pro sociálně vyloučené Vyšší podíl domácností s nízkými příjmy Neadekvátní struktura sociálních služeb Nepříznivá emisní situace v aglomeraci Nízké využití veřejné dopravy Nedostatečná obslužnost území aglomerace Negativní dopady restrukturalizace průmyslu na městské prostředí Nedostatečná regenerace městského prostředí Negativní image aglomerace Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství aglomerace Nejasná propagace regionu a aglomerace

PwC

Cíl 2

1. Péče o seniory Cíl 3

1.1

2. Osoby se zdravotním postižením 1.2

3. Osoby v nepříznivé sociální situaci a etnické menšiny 1.3

4. Péče o děti a mládež 1.4

Míra podnikatelské aktivity Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Počet nově založených společností

Nezaměstnanost nejvíce ohrožených skupin na trhu práce Podíl nízkopříjmových obyvatel Počet transformovaných sociálních služeb Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Funkční regionální dopravní systém – přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Plocha nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) Plocha regenerovaných a dále využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů n/a n/a n/a

Strana 19 ze 37


Draft

Celkem byl identifikován dopad strategických cílů na tři indikátory, přičemž ke 2 indikátorům byl přiřazen zároveň silný a střední dopad některého cíle. Silná míra dopadu strategického plánu byla identifikována u 3 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných cílů: 

Společné cíle 



Péče o seniory 



Cíl 3 Podpora služeb v pobytových zařízeních pro seniory.

Osoby se zdravotním postižením  



Cíl 1 Zvyšování kvality sociálních služeb

Cíl 3 Podpora pracovní přípravy a pracovního začlenění osob se zdravotním postižením Cíl 4 Rozvoj a podpora stávajících vzdělávacích aktivit pro osoby se zdravotním postižením

Osoby v nepříznivé sociální situaci a etnické menšiny   

Cíl 3 Podpora služeb pro osoby bez přístřeší. Cíl 5 Podpora zaměstnanosti osob ohrožených sociálním vyloučením. Cíl 6 Podpora bydlení s poskytovanou sociální službou.

Střední míra dopadu strategického plánu byla identifikována u 2 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných aktivit:



Péče o seniory   



Osoby se zdravotním postižením  



Cíl 2 Rozvoj a zkvalitnění služeb pro osoby se zdravotním postižením Cíl 4 Rozvoj a podpora stávajících vzdělávacích aktivit pro osoby se zdravotním postižením

Osoby v nepříznivé sociální situaci a etnické menšiny  



Cíl 2 Hospic a podpora sociálních služeb ve zdravotnických zařízeních. Cíl 4 Vznik a rozvoj ambulantních služeb pro seniory. Cíl 7 Podpora a rozšíření pečovatelské, ošetřovatelské a hospicové péče v terénu.

Cíl 5 Podpora zaměstnanosti osob ohrožených sociálním vyloučením. Cíl 8 Vznik a rozvoj služeb následné péče.

Péče o děti a mládež  

1. Podpora nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. 4. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi.

Opatření zaměřená na cílovou skupinu seniorů jsou orientována na investice do nových typů sociálních služeb, částečnou transformaci stávajících služeb a zkvalitňování služeb (v pobytových zařízeních) proto jsme identifikovali silný dopad na indikátor Počet transformovaných sociálních služeb. U osob se zdravotním postižením patří mezi opatření se středním dopadem především Chráněné bydlení a odlehčovací služba pro osoby s mentálním postižením (nepřímý dopad na dostupnost bydlení). U cíle 2 je

PwC

Strana 20 ze 37


Draft

nepřímý dopad na indikátory dán především podporou stávající sítě zařízení a služeb (pobytových a asistenčních), tzn., že jsme neidentifikovali přímý dopad na jejich transformaci. U osob se zdravotním postižením je dále kladen důraz na jejich pracovní začlenění (Cíl 3, opatření zaměřená na nácvik dovedností, vytváření/hledání nových pracovních míst, sociální podnikání), kde jsme identifikovali silný dopad na indikátor nezaměstnanosti nejvíce ohrožených skupin na trhu práce. Tento dopad vztahujeme i na cíl 4, který řeší provozní stránku činností specifikovaných v cíli 3. Obdobným způsobem je dokument strukturován pro cílovou skupinu osob v nepříznivé sociální situaci a etnických menšin. Silný dopad je identifikován zejména na transformované sociální služby (rozšíření terénní činnosti, vybudování komunitního centra, zajištění přechodného ubytování) a u zaměstnanosti nejvíce ohrožených skupin (rekvalifikace, zajištění pracovních míst). Projekt „Pojďme se vzdělávat a pracovat!“ bude mít střední dopad na problém nízké úrovně vzdělanosti. U cílové skupiny děti a mládeže je dokument zaměřen zejména na preventivní a resocializační intervence spojené s rizikovými jevy (návykové látky), kde jsme identifikovali střední vliv u indikátoru transformace sociálních služeb.

3.4 Statutární město Karviná Pro statutární město Karviná byly identifikovány dva strategické dokumenty, které jsou vyhodnoceny z pohledu jejich potenciálního příspěvku k identifikovaným klíčovým problémům ostravské aglomerace a definovaným indikátorům kvality života: 1. Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná (aktualizace září 2011). 2. Lokální akční plán sociálního začleňování. Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Návrhová část Strategického plánu ekonomického rozvoje statutárního města Karviná je rozdělena do šesti tematických oblastí, pro které byly definovány záměry, které jsou dále rozpracována na jednotlivé úkoly. Matice pro vyhodnocení, nakolik potenciálně přispívá tento strategický dokument k řešení klíčových problémů ostravské aglomerace a naplňování indikátorů kvality života byla připravena na úrovni cílů (1.1 až 6.5). Pro vyhodnocení míry dopadu byly však využity detailnější informace o jednotlivých úkolech. Strategické cíle jsou uvedeny v matici (tabulka 9) pouze svými čísly podle jednotlivých tematických oblastí, detailněji je lze nalézt ve strategickém plánu. Silná míra dopadu strategického plánu byla identifikována u 7 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných cílů:            

PwC

Cíl 1.1.1 Rozvíjet spolupráci místních firem a škol. Cíl 1.3.2 Podnikatelský inkubátor. Cíl 1.3.3 Brownfield lokality (Kovona, Kavoz, Barbora, Karviná 2). Cíl 1.3.4 Podnikatelský park pro malé a střední podnikatele (4 ha). Cíl 2.1.9 Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje. Cíl 2.3.2 Regenerace bytových domů a panelových sídlišť. Cíl 2.3.3 Příprava lokalit pro individuální a bytovou výstavbu Cíl 3.1.1 Příprava lidských zdrojů podle potřeb trhu práce (úkoly 3.1.1.3 Podílet se aktivně na iniciativách zaměřených na motivování rodičů a dětí pro studium v oborech se zvýšenou poptávkou po lidských zdrojích a 3.1.1.4 Podílet se na přípravě vzdělávacích projektů zaměřených na modifikace vzdělávacích programů pro potřeby místních firem.). Cíl 4.1.2 Prosazování dokončení likvidace kalových nádrží a dokončení asanačně rekultivačních akcí. Cíl 4.1.3 Zpracování projektového řešení využití poddolovaných území včetně realizace navržených opatření Cíl 4.2.1 Prosazovat a zabezpečit vybudování koncových zařízení na využití a odstranění komunálních odpadů.

Strana 21 ze 37


 

Draft

Cíl 4.2.2 Optimalizace systému nakládání s komunálními odpady. Cíl 5.4.1 Zlepšit mediální obraz města.

Střední míra dopadu strategického plánu byla identifikována u 10 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných cílů:               

Cíl 1.1.2 Analýza struktury nezaměstnaných. Cíl 1.2.1 Systém grantové podpory pro podnikatele. Cíl 1.3.1 Rozšíření Průmyslové zóny. Cíl 1.3.5 Průmyslová zóna Vagónka. Cíl 2.1.1 Napojení města na ostatní území státu a mezinárodní silniční síť. Cíl 2.1.5 Rozšíření komunikací na území města Karviné Cíl 2.3.1 Koncepce bytové politiky Cíl 3.1.1 Příprava lidských zdrojů podle potřeb trhu práce (úkol 3.1.1.2 Podporovat projekty, které jsou zaměřeny na zvyšování kvalifikace a další vzdělávání dospělých). Cíl 5.1.2 Tvorba nabídky (turistických produktů) pro cílové skupiny a trhy. Cíl 5.1.3 Využití potenciálu nosných produktů, jedinečností města. Cíl 5.2.1 Tvorba propagačních materiálů. Cíl 5.2.2 Komunikační kanály, distribuce nabídky. Cíl 5.3.5 Podpora rozvoje lidských zdrojů. Cíl 6.1.2 Stanovení priorit dobudování infrastruktury města (úkol 6.1.2.4 Podporovat vznik rekreačního a zábavního areálu na územích postižených těžbou v rámci resocializace těchto území). Cíl 6.2.1 Podpora závěrů akčního plánu (Lokálního akčního plánu sociálního začleňování).

Tam, kde jsme v dokumentu identifikovali jasnou vazbu některého z úkolů na plnění indikátoru kvality života v aglomeraci, označili jsme dopad jako silný. Tam, kde je dopad průkazný pouze na úrovni cílů, označili jsme jej jako střední.

PwC

Strana 22 ze 37


Draft

Tabulka 8: Vyhodnocení příspěvku Strategického plánu ekonomického rozvoje statutárního města Karviná ke kvalitě života ostravské aglomerace

Problém

Indikátor

Sociální služby a zdravotní péče 1.1

1.2

1.3

Infrastruktura a bydlení 2.1

2.2

2.3

Rozvoj lidských zdrojů 3.1 3.2

Životní prostředí, zemědělství 4.1

4.2

4.3

Cestovní ruch a image města 4.4

5.1

5.2

5.3

5.4

5.5

Kvalita života 6.1

6.2

6.3

6.4

6.5

Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce Nízká úroveň vzdělanosti Strukturální nezaměstnanost

Podíl žáků a studentů technických oborů Index vzdělanosti Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Nižší kvalita pracovní síly a její Podíl zaměstnaných v kategoriích obtížná adaptovatelnost kvalifikačně náročnějších Nedostatek atraktivních Průměrný příjem nabízených pracovních příležitostí volných pracovních míst Nízká kvalita a image SŠ / VŠ Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících v aglomeraci a jejich omezená spolupráci se zaměstnavateli a spolupráce se zaměstnavateli počet student účastnících se praktických stáží Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou Podíl dlouhodobě motivováni k samostatnému nezaměstnaných uplatnění na trhu práce Míra podnikatelské aktivity Nedostatek domácích MSP Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Nedostatečně rozvinuté Počet nově založených společností podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních Nezaměstnanost nejvíce příležitostí pro sociálně ohrožených skupin na trhu práce vyloučené Vyšší podíl domácností Podíl nízkopříjmových obyvatel s nízkými příjmy Neadekvátní struktura Počet transformovaných sociálních služeb sociálních služeb Nepříznivá emisní situace Podíl obyvatel MSK žijících v v aglomeraci oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Nízké využití veřejné dopravy Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Nedostatečná obslužnost Funkční regionální dopravní území aglomerace systém – přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Negativní dopady Plocha nevyužívaných nebo restrukturalizace průmyslu na zanedbaných areálů (brownfields) městské prostředí Nedostatečná regenerace Plocha regenerovaných a dále městského prostředí využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů Negativní image aglomerace n/a Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství aglomerace Nejasná propagace regionu a aglomerace

PwC

n/a n/a

Strana 23 ze 37


Draft

Lokální akční plán sociálního začleňování Návrhová část Lokálního akčního plánu sociálního začleňování je rozdělena podle čtyř cílových skupin. Pro každou z cílových skupin byly definovány cíle, které jsou dále rozpracovány na jednotlivá opatření. Následující matice (tabulka 10) vyhodnocuje dopad plánu sociálních služeb na indikátory kvality života, a to pro jednotlivé cílové skupiny (1 až 4). Pro vyhodnocení míry dopadu jsme využili detailnější informace o jednotlivých opatřeních. Silná míra dopadu strategického plánu byla identifikována u 2 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných opatření: 

Senioři   



Sociálně handicapované osoby  



3. 2 Rozšířit poskytování sociálních služeb 24 hodin (noční a pohotovostní služba). 3. 3 Podporovat nadstandardní bydlení pro seniory - rezidenční služby. 3. 4 Zajistit bezbariérový přístup do azylového zařízení Bethel a iniciovat vznik krizových lůžek. 3. 4 Podpora a další rozšiřování systému prevence ztráty bydlení. 3. 6 Podpora terénní sociální práce, zajištění dostatečného počtu TSP.

Zdravotně postižení 

3. 4 Podpora aktivit vedoucích k tvorbě pracovních míst pro zdravotně postižené a k podpoře sociálního podnikání.

Střední míra dopadu strategického plánu byla identifikována u 3 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných opatření: 

Sociálně handicapované osoby  



Děti, mládež a rodina  



3. 5 Bydlení s kontraktem. 3. 7 Zřízení dočasného bydlení pro rodiny bez přístřeší, rozšíření stávajících služeb pro občany v krizové situaci (rodiny s dětmi, osamělé ženy, osamělý otec s dětmi…). 3. 9 Vzdělávací akce pro děti a mládež s různým tematickým zaměřením. 3. 10 Posílit a koordinovat terénní práci.

Zdravotně postižení 

3. 3 Finanční i technická podpora města poskytovatelům stávajících sociálních služeb se snahou o zachování těchto služeb

Opatření zaměřená na cílovou skupinu „Sociálně handicapované osoby“ spočívají především ve snaze o propojení stávajících poskytovatelů sociálních služeb (veletrh, katalog). Střední míru dopadu jsme identifikovali u aktivit souvisejících s vytvoření specifických podmínek pro bydlení, kde jsme dopad vyhodnotili především v souvislosti s dostupností vhodného bydlení a indikátorem transformovaných sociálních služeb. Opatření zaměřená na prevenční programy (prevence ztráty bydlení) a zkvalitnění terénní sociální péče mají silný dopad na strukturu sociálních služeb v aglomeraci. Opatření pro cílovou skupinu „Děti, mládež, rodina“ jsou zaměřeny především na prevenci kriminálního a delikventního chování u mládeže, zvýšení její informovanosti a snahu o propojení aktivit města s aktivitami organizací zaměřených na tuto cílovou skupinu. S výjimkou vzdělávacích akcí a posílení terénní činnosti je identifikovaná míra dopadu na indikátory kvality života nepřímá či obtížně prokazatelná. U cílové skupiny zdravotně postižených je cílem lokálního akčního plánu především zachovat a podporovat stávající síť sociálních služeb ve městě (opatření 3.3), proto je míra dopadu na indikátor transformace sociálních služeb pouze nepřímá, tedy střední. Jednoznačněji identifikovatelné dopady na indikátory kvality života jsou dále u opatření 3.4, zaměřeného na vytváření pracovních míst pro zdravotně postižené a podporu sociálního podnikání.

PwC

Strana 24 ze 37


Draft

Tabulka 9: Vyhodnocení příspěvku Lokálního akčního plánu sociálního začleňování ke kvalitě života ostravské aglomerace

Problém

Indikátor



1. Senioři

2. Sociálně handicapované osoby

3. Děti, mládež, rodina

4. Zdravotně postižení


Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Nižší kvalita pracovní síly a její Podíl zaměstnaných v kategoriích obtížná adaptovatelnost kvalifikačně náročnějších Nedostatek atraktivních Průměrný příjem nabízených pracovních příležitostí volných pracovních míst Nízká kvalita a image SŠ / VŠ Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících v aglomeraci a jejich omezená spolupráci se zaměstnavateli a spolupráce se zaměstnavateli počet student účastnících se praktických stáží Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou Podíl dlouhodobě nezaměstnaných motivováni k samostatnému uplatnění na trhu práce Míra podnikatelské aktivity Nedostatek domácích MSP Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Nedostatečně rozvinuté Počet nově založených společností podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních Nezaměstnanost nejvíce příležitostí pro sociálně ohrožených skupin na trhu práce vyloučené Vyšší podíl domácností Podíl nízkopříjmových obyvatel s nízkými příjmy Neadekvátní struktura Počet transformovaných sociálních sociálních služeb služeb Nepříznivá emisní situace Podíl obyvatel MSK žijících v v aglomeraci oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Nízké využití veřejné dopravy Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Nedostatečná obslužnost území Funkční regionální dopravní aglomerace systém – přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Negativní dopady Plocha nevyužívaných nebo restrukturalizace průmyslu na zanedbaných areálů (brownfields) městské prostředí Nedostatečná regenerace Plocha regenerovaných a dále městského prostředí využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů Negativní image aglomerace n/a Nedostatečně koncepčně n/a provázané strategické partnerství aglomerace Nejasná propagace regionu a n/a aglomerace

PwC

Strana 25 ze 37


Draft

3.5 Statutární město Opava Pro Statutární město Opava byly společně s RR MSK identifikovány dva strategické dokumenty, které jsou vyhodnoceny z pohledu jejich potenciálního příspěvku k identifikovaným klíčovým problémům ostravské aglomerace a definovaným indikátorům kvality života. Jedná se o: 

Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy pro období 2007 – 2020,



Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb Statutárního města Opavy na období 2011 2013

Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy pro období 2007 – 2020 Návrhová část Strategického plánu ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy je rozdělena do celkem 5 prioritních oblastí, pro které byly definovány dílčí priority. Tyto priority jsou dále členěny do detailnějších opatření, pro které byly dále stanoveny aktivity (projekty). Matice pro vyhodnocení nakolik potenciálně přispívá tento strategický dokument k řešení klíčových problémů ostravské aglomerace a naplňování indikátorů kvality života byla připravena na úrovni priorit. Pro vyhodnocení míry dopadu byly však využity detailnější informace o jednotlivých opatřeních a aktivitách. Strategické cíle jsou uvedeny v matici (tabulka 5) pouze svými čísly podle jednotlivých tematických oblastí, detailněji je lze nalézt v uvedeném strategickém dokumentu. Silná míra dopadu strategického plánu byla identifikována u pěti klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných opatření:     

E.1.2 Podpora začínajícím a malým a středním podnikatelům L.1.3 Rozvoj vzdělávací infrastruktury Z.1.2 Zlepšení kvality ovzduší a podpora využívání obnovitelných zdrojů energie Z.2.1 Vytvoření systému sběru a zpracování biologicky rozložitelného odpadu (BRO) Z.2.2 Zlepšení využití zpracování komunálního odpad

Střední míra dopadu strategického plánu byla identifikována u devíti klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných opatření:           

PwC

E.1.1 Propagace vybraných oborů E.2.1 Jednotná propagace turistické oblasti Opavské Slezsko E.2.2 Rozvoj stávajících atraktivit I.1.2 Udržení standardu MHD I.2.1 Napojení Opavy na dálnice D47 a A4 I.2.2 Převedení tranzitní dopravy mimo město L.1.1 Spolupráce škol, podnikatelů, ÚP a dalších institucí s cílem zlepšení (optimalizace) zaměstnanosti, iniciovaná městem L.1.2 Podpora zaměstnávání v oblasti sociální ekonomiky L.2.2 Zlepšení podmínek pro bydlení zdravotně a sociálně znevýhodněných osob S.2.1 Rozvoj vnitřní komunikace magistrátu, městských částí a organizací zřízených městem S.2.2 Rozvoj vnější komunikace

Strana 26 ze 37


Draft

Tabulka 10: Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy pro období 2007 – 2020

Problém

Ekonomika

Indikátor E.1

Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce

Podíl žáků a studentů technických oborů

Nízká úroveň vzdělanosti

Index vzdělanosti

E.2

Infrastruktura E.3

I.1

I.2

I.3

Lidé L.1

L.2

Správa města a městských částí

Životní prostředí L.3

Z.1

Z.2

Z.3

Z.4

S.1

S.2

Strukturální nezaměstnanost Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Nižší kvalita pracovní síly a její obtížná adaptovatelnost Podíl zaměstnaných v kategoriích kvalifikačně náročnějších Nedostatek atraktivních pracovních příležitostí Průměrný příjem nabízených volných pracovních míst Nízká kvalita a image SŠ / VŠ v aglomeraci a jejich Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících spolupráci se zaměstnavateli a omezená spolupráce se zaměstnavateli počet student účastnících se praktických stáží Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou motivováni Podíl dlouhodobě nezaměstnaných k samostatnému uplatnění na trhu práce Míra podnikatelské aktivity Nedostatek domácích MSP Nedostatečně rozvinuté podnikatelské dovednosti


Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních příležitostí pro sociálně vyloučené Vyšší podíl domácností s nízkými příjmy Neadekvátní struktura sociálních služeb Nepříznivá emisní situace v aglomeraci

Nezaměstnanost nejvíce ohrožených skupin na trhu práce

Negativní dopady restrukturalizace průmyslu na městské prostředí Nedostatečná regenerace městského prostředí

Podíl nízkopříjmových obyvatel Počet transformovaných sociálních služeb Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Funkční regionální dopravní systém – přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Plocha nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) Plocha regenerovaných a dále využitých území

Negativní image aglomerace

Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů n/a

Nízké využití veřejné dopravy Nedostatečná obslužnost území aglomerace

Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství aglomerace Nejasná propagace regionu a aglomerace

PwC

n/a n/a

Strana 27 ze 37


Draft

V opatření 1.1 budou realizovány aktivity týkající se přizpůsobování vzdělávání potřebám trhu, což bude mít pravděpodobně dopad na indikátor Podíl žáků a studentů technických oborů, protože u zaměstnavatelů je poptávka po těchto absolventech vysoká a lze se domnívat, že aktivity se budou týkat také právě přírodovědných a technických oborů. Nicméně v aktivitách nejsou tyto obory specifikovány, a proto dopad definujeme jako střední. V případě opatření E.1.2 budou realizovány aktivity na podporu začínajícím MSP včetně jejich finanční podpory, proto byla definována silná vazba na dva indikátory Míra podnikatelské aktivity a Počet nově založených společností. V rámci opatření I.1. a I.2 budou realizovány aktivity týkající se zklidňování dopravy ve městě (podpora cyklistické dopravy, vybudování či dobudování silniční infrastruktury vyvádějící dopravu mimo město atd.), proto lze spatřovat nepřímý (střední) dopad na indikátor Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu. V opatření I.1.2 budou realizovány aktivity směřující k hromadné dopravě (obnova vozového parku, zkvalitnění služeb), což by mohlo přitáhnout nové cestující využívající systém MHD a proto byl definován střední dopad na indikátor Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD). Cílem opatření L.1.1 je podpora spolupráce mezi subjekty na trhu práce, která by měla být realizována prostřednictvím Fóra vzdělávacích institucí, podnikatelů, ÚP a SMO. Vliv na indikátor Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících spolupráci se zaměstnavateli a počet student účastnících se praktických stáží byl definován jako střední, neboť se domníváme, že spolupráce by měla být podporována širším spektrem aktivit. V případě opatření L.1.2 budou realizovány aktivity na podporu sociální ekonomiky a zaměstnávání osob ohrožených sociálních vyloučením. Nicméně tyto aktivity nejsou zcela detailně popsány a proto jejich dopad definujeme jako střední. Opatření L.1.3 a L.1.4 definují aktivity týkající se zkvalitnění nabídky vzdělávání, které povedou k jeho zatraktivnění pro potenciální studenty a mohou mít vliv na úroveň vzdělanosti. V případě priorit Z.1 a Z.2 budou realizovány aktivity, které povedou ke snižování znečištění v ovzduší a dále aktivity, které mají za cíl zefektivnit nakládání s odpady, proto byl definován silný dopad na dva indikátory kvality života. V případě opatření S.2.1 a S.2.2 budou rozvíjena komunikační opatření jednak vůči občanům města a jednak vůči externím návštěvníkům. Tyto aktivity mohou obecně napomáhat zlepšovat obrázek regionu jako takového. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o opatření zaměření pouze na část aglomerace, byl dopad definován jako střední. Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb Statutárního města Opavy na období 2011 – 2013 Návrhová část Komunitního plánu Statutárního města Opavy je rozdělena do celkem 6 tematických oblastí (dle zaměření cílové skupiny), pro které byly definovány dílčí cíle. Tyto cíle jsou dále rozpracovány do jednotlivých, detailnějších opatření, pro které jsou stanoveny také dílčí aktivity. Matice pro vyhodnocení nakolik potenciálně přispívá tento strategický dokument k řešení klíčových problémů ostravské aglomerace a naplňování indikátorů kvality života byla připravena na úrovni cílů. Pro vyhodnocení míry dopadu byly však využity detailnější informace o jednotlivých opatřeních a aktivitách. Cíle jsou uvedeny v matici (tabulka 6) pouze svými čísly podle jednotlivých tematických oblastí, detailněji je lze nalézt v uvedeném strategickém dokumentu.

PwC

Strana 28 ze 37


Draft

Tabulka 11: Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb Statutárního města Opavy na období 2011 – 2013

Problém Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce Nízká úroveň vzdělanosti

Indikátor

Koordinační skupina

Péče o děti a rodinu

Péče o osoby se specifickými sociálními problémy

Péče o osoby se zdravotními problémy

Péče o národnostní menšiny

Péče o seniory



Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Nižší kvalita pracovní síly a její obtížná Podíl zaměstnaných v kategoriích adaptovatelnost kvalifikačně náročnějších Nedostatek atraktivních pracovních Průměrný příjem nabízených volných příležitostí pracovních míst Nízká kvalita a image SŠ / VŠ Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících spolupráci se v aglomeraci a jejich omezená spolupráce zaměstnavateli a počet student se zaměstnavateli účastnících se praktických stáží Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou motivováni Podíl dlouhodobě nezaměstnaných k samostatnému uplatnění na trhu práce Míra podnikatelské aktivity Nedostatek domácích MSP Nedostatečně rozvinuté podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení


Nedostatek pracovních příležitostí pro sociálně vyloučené

Nezaměstnanost nejvíce ohrožených skupin na trhu práce

Vyšší podíl domácností s nízkými příjmy Neadekvátní struktura sociálních služeb

Podíl nízkopříjmových obyvatel Počet transformovaných sociálních služeb

Nepříznivá emisní situace v aglomeraci

Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Funkční regionální dopravní systém – přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Plocha nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) Plocha regenerovaných a dále využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů n/a n/a

Nízké využití veřejné dopravy Nedostatečná obslužnost území aglomerace Negativní dopady restrukturalizace průmyslu na městské prostředí Nedostatečná regenerace městského prostředí Negativní image aglomerace Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství aglomerace Nejasná propagace regionu a aglomerace

PwC

n/a

Strana 29 ze 37


Draft

Komunitní plán Statutárního města Opavy se zaměřuje na vytvoření strategie v oblasti sociálních služeb a práce se skupinami osob ohrožených sociálním vyloučením. Z tohoto důvodu byly identifikovány vazby na indikátory související právě se sociální oblastí. Silná míra dopadu Komunitního plánu byla identifikována u čtyř klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných opatření:                                

2.1.2. Zajištění návazného bydlení pro rodiče s dětmi, včetně osvěty a vzdělávání v oblasti bytové problematiky 2.2.1. Podpora sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi, sociální asistence 2.2.2. Podpora odborného sociálního, psychologického a sociálně-právního poradenství pro rodiny s dětmi 2.2.3. Podpora terénních programů 2.3.1. Rozvoj denního stacionáře 2.3.2. Raná péče 2.3.3. Osobní asistence 3.1.1. Terénní programy 3.2.1. Podpora a udržení krizové pomoci 3.2.2. Noclehárny 3.2.3. Nízkoprahové denní centrum 3.2.4. Sociální rehabilitace 3.2.5. Kontaktní centrum 3.2.6. Odborné sociální poradenství 3.2.7. Probační resocializační a reintegrační programy 3.3.2. Nouzové ubytování pro osoby v krizi 3.3.3. Domov se zvláštním režimem 3.4.1. Využití programů aktivní politiky zaměstnanosti (veřejně prospěšné práce) a dalších možností na poli zaměstnanosti 4.2.1. Rozvoj osobní asistence 4.2.2. Podpora samostatného bydlení 4.2.3. Odlehčovací služby 4.2.4. Domovy pro osoby se zdravotním postižením - transformace 4.2.5. Chráněné bydlení 4.4.1. Podpora chráněného zaměstnávání 4.4.2. Pracovní rehabilitace 4.4.3. Podpora začleňování osob se zdravotním postižením na trhu práce 6.1.2. Mobilní hospicová péče 6.2.1. Udržení a rozšíření kapacity denního stacionáře 6.2.2. Udržení a zkvalitnění služeb v klubech pro seniory 6.3.1. Zřízení nepřetržitého dohledu pečovatelské služby v Seniorcentru Opava, p. o. 6.3.2. Rozšíření kapacity domova se zvláštním režimem 6.3.3. Vznik odlehčovací služby pro seniory

Střední míra dopadu Komunitního plánu byla identifikována u dvou klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných aktivit:    

5.2.1. Podpora zvyšování kvalifikace, posilování pracovních kompetencí pro trh práce 5.3.2. Podpora zařazování romských dětí do základních škol se standardní výukou a jejich udržení v těchto školách 5.3.3. Podpora dalšího vzdělávání 6.1.1. Pečovatelská služba

Definované prioritní oblasti v Komunitním plánu statutárního města Opava jsou členěny dle specifických cílových skupin, na které jsou plánované aktivity zaměřeny. Opatření prakticky pro všechny cílové skupiny zahrnují investice jak do tradičních, tak i nových typů sociálních služeb, částečnou transformaci stávajících služeb a zkvalitňování služeb (v pobytových zařízeních), a proto jsme identifikovali silný dopad na indikátor Počet transformovaných sociálních služeb a problém nedostatku vhodného bydlení. U některých cílových skupin jsou definována opatření pro jejich začlenění na trh práce, a proto spatřujeme také silný dopad na indikátor Nezaměstnanost nejvíce ohrožených skupin na trhu práce.

PwC

Strana 30 ze 37


Draft

V některých cílových skupinách jsou definovány aktivity týkající se vzdělání v rámci dané cílové skupiny. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o vybrané cílové skupiny, byl dopad identifikován pouze jako střední.

3.6 Moravskoslezský kraj Pro Moravskoslezský kraj byl společně s RR MSK identifikován jeden strategický dokument, který je vyhodnocen z pohledu jeho potenciálního příspěvku k identifikovaným klíčovým problémům ostravské aglomerace a definovaným indikátorům kvality života. Jedná se o Strategii rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2020. Návrhová část Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje je členěna do 5 globálních cílů, v jejichž rámci jsou definovány specifické strategické cíle. U některých z nich jsou uvedeny také konkrétní aktivity, resp. projekty, u některých však spíše pravděpodobné záměry. Matice pro vyhodnocení nakolik potenciálně přispívá tento strategický dokument k řešení klíčových problémů ostravské aglomerace a naplňování indikátorů kvality života byla připravena na úrovni specifických strategických cílů. Pro vyhodnocení míry dopadu byly však využity detailnější informace o jednotlivých opatřeních a aktivitách. Specifické strategické cíle jsou uvedeny v matici (tabulka 12) pouze svými čísly, detailněji je lze nalézt v uvedeném strategickém dokumentu. Silná míra dopadu Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 - 2020 byla identifikována u třinácti klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných opatření/projektů: 

Talenty pro podnikání



Fond mikropůjček pro zakládání a rozvoj start-ups



Brána k technické kariéře



2.4.4 Podnikavý region



6.1 Labour Pool



3.3.1 Projekty realizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji



3.3.2 Plánování sociálních služeb cesta k vytvoření místně a typově dostupných sociálních služeb na území Moravskoslezského kraje



3.4.1 Projekty realizace Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb)



Projekty 3.4.2 – 3.4.11 v oblasti transformace poskytovatelů sociálních služeb



3.6.1 Projekty Strategie integrace romské komunity na území Moravskoslezského kraje



3.6.3 Projekty Moravskoslezského krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením



4.4.1 Podpora ekologizace průmyslových a energetických zdrojů



4.4.2 Podpora instalace environmentálně šetrnějších spalovacích kotlů v domácnostech



4.4.3 Pokračování kooperace s Polskem za účelem společného postupu při stanovování přísných ekologických podmínek pro znečišťovatele ovzduší ve Slezské pánvi



4.4.4 Podpora rozvoje environmentálně příznivé energetické infrastruktury



4.4.9 Krajské integrované centrum využívání komunálních odpadů



4.8.2 Energetická soběstačnost budov v majetku Moravskoslezského kraje



4.8.3 Snižování energetické náročnosti budov v majetku veřejných institucí (nejen kraj)



4.8.4 Podpora snižování energetické náročnosti technologií a objektů v podnikatelském sektoru



4.10.1 Revitalizace území po hornické činnosti v prostoru Karviná – Havířov – Orlová včetně projektů rozvoje volnočasového vyžití v tomto území



5.4.1 Strategická iniciativa komunikace směrem dovnitř k občanům a subjektům kraje



5.4.2 Strategická iniciativa externí komunikace

PwC

Strana 31 ze 37


Draft

Tabulka 12: Vyhodnocení příspěvku Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 - 2020 ke kvalitě života ostravské aglomerace

Problém

Indikátor

Konkurenceschopná inovačně založená ekonomika 1.1

Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce Nízká úroveň vzdělanosti Strukturální nezaměstnanost Nižší kvalita pracovní síly a její obtížná adaptovatelnost Nedostatek atraktivních pracovních příležitostí Nízká kvalita a image SŠ / VŠ v aglomeraci a jejich omezená spolupráce se zaměstnavateli Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou motivováni k samostatnému uplatnění na trhu práce Nedostatek domácích MSP

1.2

1.3

1.4

Dobré vzdělání a vysoká zaměstnanost – příležitost pro všechny 2.1

2.2

2.3

2.4

2.5

2.6

Soudržná společnost – kvalitní zdravotnictví, cílené sociální služby a úspěšný boj proti chudobě 3.1

3.2

3.3

3.4

3.5

3.6

Kvalitní a kulturní prostředí, služby a infrastruktura pro život, práci a návštěvu 4.1

4.2

4.3

4.4

4.5

4.6

4.7

4.8

4.9

4.10

4.11

Efektivní správa věcí veřejných 5.1

5.2

5.3

5.4


Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Podíl zaměstnaných v kategoriích kvalifikačně náročnějších Průměrný příjem nabízených volných pracovních míst Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících spolupráci se zaměstnavateli a počet student účastnících se praktických stáží Podíl dlouhodobě nezaměstnaných Míra podnikatelské aktivity Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Nedostatečně rozvinuté Počet nově založených podnikatelské společností dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních Nezaměstnanost nejvíce příležitostí pro sociálně ohrožených skupin na trhu vyloučené práce Vyšší podíl domácností Podíl nízkopříjmových s nízkými příjmy obyvatel Neadekvátní struktura Počet transformovaných sociálních služeb sociálních služeb Nepříznivá emisní Podíl obyvatel MSK žijících situace v aglomeraci v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Nízké využití veřejné Počet osob přepravených dopravy veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Nedostatečná Funkční regionální obslužnost území dopravní systém – aglomerace přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Negativní dopady Plocha nevyužívaných restrukturalizace nebo zanedbaných areálů průmyslu na městské (brownfields) prostředí Nedostatečná Plocha regenerovaných a regenerace městského dále využitých území prostředí Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů Negativní image n/a aglomerace Nedostatečně n/a koncepčně provázané strategické partnerství aglomerace Nejasná propagace n/a regionu a aglomerace

PwC

Strana 32 ze 37


Draft

Střední míra dopadu Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 - 2020 byla identifikována u dalších 6 klíčových indikátorů, a to na základě těchto definovaných opatření/projektů: 

Regionální pobídkové schéma pro investory



2.5.1 Společně k výzkumné univerzitě



4.1.3 Projekty rozvoje lokality Karolina – Hlubina - Dolní oblast Vítkovic



4.9.1 Rozvojová zóna Hrušov

Plánované aktivity v rámci specifického strategického cíle 1.1 mají za cíl vytvářet vhodné podmínky pro zakládání nových firem a přispívat k větší míře podnikavosti v regionu. Lze tedy předpokládat silnou míru dopadu Počet nově založených společností a Míru podnikatelské aktivity. Nepřímo (střední dopad) lze ovlivnit také Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků. Cílem aktivit v rámci specifického strategického cíle 1.4 je podpora přílivu přímých zahraničních investic do regionu. Cílem je získat investice s vyšší technologickou náročností příp. nevýrobní investice. Jako důsledek lze předpokládat vliv na indikátor Podíl zaměstnaných v kategoriích kvalifikačně náročnějších. Specifický strategický cíl 2.2 bude realizovat aktivit s cílem snížit disparity na trhu práce. Budou realizovány aktivity s cílem přitáhnout studenty k přírodovědným a technickým oborům, podporovat celoživotní vzdělávání apod. Lze tedy spatřovat silnou vazbu na indikátor Podíl žáků a studentů technických oborů a nepřímou (střední) vazbu na indikátor Index vzdělanosti. Tento indikátor bude také ovlivněn aktivitami v rámci specifického strategického cíle 2.5. Ačkoli je cílem specifického strategického cíle 2.4 podpora rozvoje měkkých dovedností, mohou tyto aktivity napomoci také podnikatelské aktivitě (zvýšení schopnosti podnikat), proto lze spatřovat nepřímou (střední) vazbu na některé indikátory kvality života. Cílem specifického strategického cíle 3.3 je optimalizace nabídky sociálních služeb, přičemž důraz má být kladen na skutečnost, aby osoby co nejdéle setrvávaly ve svém přirozeném prostředí. Lze tedy předpokládat alespoň nepřímý (střední) dopad na oblast vhodného bydlení pro dotčené cílové skupiny a také na strukturu nabízených sociálních služeb. Specifický strategický cíl 3.4 bude podporovat projekty, jejichž cílem je transformace poskytovatelů sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, je tedy zřejmý silný dopad na indikátor Počet transformovaných sociálních služeb. Specifický strategický cíl 3.6 by měl podporovat aktivity k řešení sociálního vyloučení a zejména aktivit pro začlenění do trhu práce. Nicméně projekty podporující tento cíl se týkají pouze vybraných cílových skupin (zdravotně postižení), proto je míra dopadu na indikátory kvality života definována jako střední. Specifický strategický cíl 4.1 bude podporovat projekty budování infrastruktury pro volnočasové aktivity. Některé projekty budou realizovány s cílem regenerovat stávající nevyužívané lokality, proto byl definován střední dopad u dvou indikátorů kvality života. Projekty plánované v rámci specifického strategického cíle 4.4 mají mimo jiné za cíle podporovat aktivit vedoucí ke snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší a také efektivní nakládání s odpady. Lze tedy definovat silnou míru dopadu na dva indikátory kvality života. Opatření mohou napomoci zlepšit obrázek regionu v očích veřejnosti. Proto byl definován jako nepřímý (střední) dopad na image kraje jako takového. Část projektů plánovaných v rámci specifického strategického cíle 4.8 má za cíl snižovat energetickou náročnost budov. Nepřímo tak ovlivní emise znečišťujících látek do ovzduší a tím také indikátor Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu. Projekty plánované v rámci specifických strategických cílů 4.9 a 4.10 budou revitalizovat vybraná území (které dnes mohou splňovat definici brownfields). V případě specifického strategického cíle 4.9 se jedná o úzce vymezenou zónu ve srovnání s územím pokrytým cílem 4.10. Proto je v případě 4.9 dopad pouze střední a v případě 4.10 dopad silný.

PwC

Strana 33 ze 37


Draft

Cílem projektů plánovaných v rámci specifického strategického cíle 5.4 je zlepšit komunikaci Moravskoslezského kraje dovnitř vůči jeho občanům a také navenek. Jednoznačně tak lze definovat silný dopad na dva indikátory kvality života.

3.7 Celkové vyhodnocení strategií Ostravské aglomerace Celkové vyhodnocení strategií ostravské aglomerace a jejich dopadu na klíčové indikátory kvality života bylo provedeno agregací výše uvedených, dílčích matic hodnotících jednotlivé strategické dokumenty. Agregace byla provedena na úrovni jednotlivých strategických dokumentů, které jsou v matici níže (tabulka 13) uvedeny pouze názvem statutárního města a číslem značím pořadí, v jakém byl daný dokument hodnocen samostatně v předchozích kapitolách. Agregace byla provedena jednoduchým zohledněním uvedené míry dopadu. V případě, že u daného indikátoru bylo identifikováno alespoň jedno opatření strategického dokumentu se silným dopadem, byl zde označen silný dopad na úrovni celé strategie. V případě, že u daného indikátoru bylo identifikováno alespoň jedno opatření strategického dokumentu se středním dopadem, byl zde označen střední dopad na úrovni celé strategie. Na základě hodnocení v matici v tabulce 13 lze konstatovat, že pokrytí klíčových problémů a indikátorů kvality života ostravské aglomerace, které byly identifikovány v předchozích etapách, je poměrně významné. Téměř u všech klíčových problémů a indikátorů byl identifikován střední či silný dopad strategických dokumentů dvou a více měst. Výjimkou je pouze problém „Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství aglomerace“. Tento problém byl pouze nepřímo dotčen Strategickým plánem města Ostravy a opatřením zaměřeným na podporu partnerství mezi městem, podnikový a neziskovým sektorem. Dopad na tuto problémovou oblast bude tedy případně pouze nepřímý a spíše slabší. Důvodem slabého dopadu v tomto problému je skutečnost, že města řeší zatím své problémy a strategie samostatně, bez širší spolupráce napříč aglomerací či krajem. Celkově z hlediska intenzity dopadu mírně převažují klíčové indikátory, pro které byl identifikován nepřímý, střední dopad (do této skupiny byly započítány i indikátory, kde byl silný dopad identifikován pouze u 1 strategického dokumentu a převažuje střední dopad). Střední, nepřímý dopad byl identifikován agregovaně u těchto oblastí (agregované tematické oblasti a klíčové indikátory): 

Podpora vzdělanosti a vzdělávání a kvality základních a středních škol



Podpora vytváření kvalifikačně náročnějších pracovních příležitostí, jak podporou rozvoje podnikání, tak podporou lákání zahraničních investorů



Podpora zaměřená na zvýšení adaptability pracovních síly a nezaměstnaných



Propagace regionu, resp. jednotlivých statutárních měst

Silný, přímý dopad byl identifikován celkem u 9 klíčových indikátorů, které je možné agregovat do těchto oblastí: 

Podpora zájmu o vzdělání v technických oborech a podpora souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce



Podpora měkkých dovedností a motivace k aktivnímu uplatnění na trhu práce



Zvýšení kvality ovzduší v aglomeraci



Podpora regenerace a revitalizace městského prostředí, která nezahrnuje pouze revitalizaci zanedbaných a starých průmyslových ploch, ale šířeji pojatý rozvoj městského prostředí a další využití zanedbaných ploch a území



Podpora zvýšení dalšího využití komunálního i průmyslového odpadu



Podpora příznivější image ostravské aglomerace

Specifická je oblast a indikátory sociálního začleňování – zde byl také identifikován silný dopad, který je však posílen zahrnutím komunitních plánů několika statutárních měst, jež se na ně ve svých strategických dokumentech odkazovala. Za pozornost v této oblasti rozhodně stojí skutečnost, že opatření zde nejsou

PwC

Strana 34 ze 37


Draft

zaměřena jen na podporu tradičních sociálních služeb, ale řada z nich je zaměřena na slaďování a transformaci sociálních služeb tak, aby odpovídaly aktuálním potřebám občanům. Další opatření v této oblasti zahrnovala podporu zaměstnávání a uplatnění na trhu práce pro znevýhodněné či sociálně vyloučené osoby, podporu samostatného bydlení a podporu dalšího vzdělávání. Opatření v této oblasti lze proto vnímat jako nejen kompenzační, ale také rozvojová, směřovaná na větší a aktivnější zapojení jakkoliv znevýhodněných osob v běžném životě.

PwC

Strana 35 ze 37


Draft

Tabulka 13: Celkové vyhodnocení příspěvku strategických cílů vybraných strategických dokumentů ke kvalitě života ostravské aglomerace

Problém

Indikátor Ostrava (1)


Ostrava (2)

Ostrava (3)

Strategické dokumenty Ostravské aglomerace Havířov Frýdek-Místek Frýdek-Místek Karviná Karviná (1) (2) (1) (2)

Opava (1)

Opava (2)

Moravskoslezs ký kraj



Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti Nižší kvalita pracovní síly a její Podíl zaměstnaných v kategoriích obtížná adaptovatelnost kvalifikačně náročnějších Nedostatek atraktivních Průměrný příjem nabízených pracovních příležitostí volných pracovních míst Nízká kvalita a image SŠ / VŠ Podíl SŠ / VŠ rozvíjejících v aglomeraci a jejich omezená spolupráci se zaměstnavateli a spolupráce se zaměstnavateli počet student účastnících se praktických stáží Zvýšený podíl lidí, kteří nejsou Podíl dlouhodobě nezaměstnaných motivováni k samostatnému Míra podnikatelské aktivity uplatnění na trhu práce Nedostatek domácích MSP Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků Nedostatečně rozvinuté Počet nově založených společností podnikatelské dovednosti Nedostupnost vhodného bydlení Nedostatek pracovních Nezaměstnanost nejvíce příležitostí pro sociálně ohrožených skupin na trhu práce vyloučené Vyšší podíl domácností Podíl nízkopříjmových obyvatel s nízkými příjmy Neadekvátní struktura Počet transformovaných sociálních sociálních služeb služeb Nepříznivá emisní situace Podíl obyvatel MSK žijících v v aglomeraci oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu Nízké využití veřejné dopravy Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Nedostatečná obslužnost území Funkční regionální dopravní aglomerace systém – přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS Negativní dopady Plocha nevyužívaných nebo restrukturalizace průmyslu na zanedbaných areálů (brownfields) městské prostředí Nedostatečná regenerace Plocha regenerovaných / městského prostředí revitalizovaných a dále využitých území Podíl skládkovaného a podíl materiálově využívaných odpadů na celkové produkci odpadu Negativní image aglomerace n/a Nedostatečně koncepčně provázané strategické partnerství aglomerace Nejasná propagace regionu a aglomerace

PwC

n/a n/a

Strana 36 ze 37


Draft

PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., se sídlem Hvězdova 1734/2c, 140 00 Praha 4, IČ: 61063029, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 43246.  2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. “PwC” je značka, pod níž členské společnosti PricewaterhouseCoopers International Limited (PwCIL) podnikají a poskytují své služby. Společně tvoří světovou síť společností PwC. Každá společnost je samostatným právním subjektem a jednotlivé společnosti nezastupují síť PwCIL ani žádnou jinou členskou společnost. PwCIL neposkytuje žádné služby klientům. PwCIL neodpovídá za jednání či opomenutí jednotlivých společností sítě PwC, ani nemůže kontrolovat výkon jejich profesionální činnosti či je jakýmkoli způsobem ovlivňovat.

Zpracování Integrované strategie rozvoje území pro ostravskou aglomeraci

Recommend Documents