Zpracování Integrované strategie rozvoje území pro ostravskou aglomeraci

www.pwc.com/cz

17. září 2013

Zpracování Integrované strategie rozvoje území pro ostravskou aglomeraci

Strom problémů

Integrovaná strategie rozvoje území pro ostravskou aglomeraci

Obsah 1

Úvod ...................................................................................................................................................................... 3

2

Náš přístup – metodika ........................................................................................................................................ 3

3

Strom problémů.................................................................................................................................................... 5

3.1 Strom problémů I. – Zaměstnanost a podnikání ............................................................................................... 6 3.2 Strom problémů II. – Sociální inkluze a bezpečnost ......................................................................................... 11 3.3 Strom problémů III. – Rozvoj území aglomerace ............................................................................................. 15 4

Indikátory ............................................................................................................................................................21

5

Přílohy ................................................................................................................................................................. 27

PwC

Strana 2 ze 29


1 Úvod Cílem této etapy je na základě výstupů socio-ekonomické analýzy ostravské aglomerace a jednání s klíčovými zástupci statutárních měst ostravské aglomerace a dalších nejvýznamnějších aktérů identifikovat klíčové společné problémy vymezeného území a prostřednictvím metody stromu problémů připravit popis jejich příčin a důsledků a jejich vzájemných vazeb.

2 Náš přístup – metodika Metoda analýzy tzv. stromu problémů komplexně shrnuje a znázorňuje příčinné souvislosti v rámci hierarchie vzájemně provázaných faktorů. Nejčastěji je v praxi (veřejnoprávních institucí) využívána pro:  

demonstrace vazeb rozličných faktorů nebo jevů, které v souhrnu zapříčiňují institucionální/ strategický problém a jako prostředek k identifikaci a ověření skrytých nebo primárních příčin, které způsobily institucionální/ strategický problém.

Náš přístup ke struktuře stromu problémů znázorňuje klíčové příčiny a následky navázané na klíčové indikátory, vyplývající také ze socio-ekonomické analýzy, a to v následující hierarchii: 1.

2 spodní vrstvy vizualizace („kořeny“) – historicky dané, prvotní příčiny nepříznivého vývoje, které ústí v hlavní (aktuální) příčiny klíčového problému. 2. Střed vizualizace („kmen“) – stěžejní, hlavní, klíčový problém. Je vyvolán hlavními (aktuálními příčinami). 3. Vrchní vrstva/vrstvy vizualizace („koruna“) – přímé (bezprostřední) následky uvedeného jevu, které mohou vyvolat dlouhodobé negativní trendy. Pro přehlednost shrnujeme obecnou strukturu vizualizace stromu problémů do následujícího obrázku.

Obrázek 1: Náš přístup ke struktuře vizualizace stromu problémů (zjednodušené obecné schéma)

Výchozím bodem pro návrh stromu problémů pro Integrovanou strategii rozvoje (ITI) pro ostravskou aglomeraci je validovaná socio-ekonomická analýza a její hlavní závěry. Vlastní návrh stromu, resp. stromů problémů pro ITI ostravské aglomerace byl připraven prostřednictvím následujících pěti kroků:

PwC

Strana 3 ze 29


1. Identifikace klíčových tematických oblastí ITI Na základě výsledků S-E analýzy (a předchozích jednání se zástupci statutárních měst) a existujících informací o zaměření budoucí kohezní politiky v období 2014-2020, včetně zaměření ITI, byly vybrány klíčové tematické problémové oblasti řešeného území ostravské aglomerace, k nimž by měly být vytvářeny stromy problémů. Tyto tematické, problémové oblasti byly následně diskutovány a odsouhlaseny RR MSK. Tematické oblasti jsou představeny v kapitole 3. Pro každou takto odsouhlasenou tematickou oblast byli identifikováni klíčoví aktéři z řad zástupců statutárních měst a obcí ostravské aglomerace, klíčových zájmových aktérů řešeného území a dalších expertů, kteří se následně podíleli na verifikaci návrhů stromu problémů v jednotlivých oblastech. Podobně jako návrh tematických oblastí, i návrh klíčových aktérů byl diskutován a odsouhlasen RR MSK. 2. Návrh stromů problémů Pro jednotlivé identifikované tematické oblasti byly Zpracovatelem podle výše uvedené metodiky analýzy stromu problém připraveny návrhy stromů problémů, včetně návrhu systému indikátorů, které budou sloužit k hodnocení, k jakým změnám dochází ve sledovaných problémových oblastech a zda díky realizovaným intervencím dochází k očekávanému pokroku. 3. Interaktivní workshop Cílem interaktivního workshopu bylo získat zpětnou vazbu od klíčových aktérů k navrženým stromům problémů a získat také jejich pohled na řešené oblasti a jejich vazby. Interaktivní workshop byl realizován ve třech blocích: 

Úvod: představení cíle workshopu, jakým způsobem bude realizován a jak jeho výsledky zapadají do tvorby strategie ITI.



Pracovní skupiny: moderované řízené diskuse v rámci jednotlivých tematických oblastí vedené zástupci Zpracovatele (PwC) a za účasti zástupců RR MSK.



Závěr: shrnutí výsledků z řízených diskusí a představení dalších kroků v rámci přípravy strategie ITI, resp. etapy II.

Seznam pozvaných aktérů a účastníků workshopu je uveden v Příloze 1. 4. Finální návrh stromu problémů Na základě výstupů interaktivního workshopu byl Zpracovatelem připraven konečný návrh stromů problémů pro ITI ostravské aglomerace. 5. Návrh indikátorů kvality života Každý strom problém byl následně doplněn o upravený návrh indikátorů kvality života, jejichž prvotní návrh obsahuje socio-ekonomická analýza. Návrh indikátorů kvality života vyplývajících ze socioekonomické analýzy a navržených stromů problémů, jejich cílem je zajistit možnost měření přínosu ITI k řešení identifikovaných problémů a jejich příčin, včetně definování konkrétních měrných jednotek.

PwC

Strana 4 ze 29


3 Strom problémů Na základě socio-ekonomické analýzy a diskuze s klíčovými aktéry ostravské aglomerace, která se uskutečnila mimo jiné prostřednictvím jednání zástupců statutárních měst a místních klíčových aktérů k ITI a jednání Řídícího výboru projektu pro zpracování Integrované územní investice v srpnu 2013, byly identifikovány tři klíčové tematické, problémové oblasti, které jsou společné pro vymezené území ostravské aglomerace. 

Zaměstnanost, podnikání a konkurenceschopnost Pro ostravskou aglomeraci jsou v současnosti typické trendy většiny velkých městských regionů průmyslového zaměření, tedy deindustrializace a restrukturalizace. I díky nim zaznamenala ostravská aglomerace z ekonomického hlediska v posledních letech nadprůměrné zlepšení v rámci regionů ČR, které se projevilo například i poměrně vysokými příjmy zaměstnanců. I přes ekonomický růst však celková míra zaměstnanosti aglomerace zůstala zhruba o 3-4 procentní body pod průměrem ČR. Nízkou míru zaměstnanosti doprovází také nadprůměrná míra nezaměstnanosti. Dlouhodobě nadprůměrná míra nezaměstnanosti souvisí se silnou koncentrací těžkého průmyslu v oblasti hutnictví, těžkého strojírenství a hornictví (tj. (tj. odvětví silně citlivých na cyklický vývoj a investičně náročných aktivit), které stále prochází restrukturalizací a na které významně nepříznivě dopadla současná dlouhá ekonomická recese. Nadprůměrná míra nezaměstnanosti je charakterizována jedním z nejvyšších počtů nezaměstnaných, kteří jsou koncentrováni do relativně malého území v ostravsko-karvinské aglomeraci. Z pohledu nezaměstnanosti je problémem dlouhodobá nezaměstnanost (43%) a nezaměstnanost absolventů, důvodem však dle tvrzení mnohých expertů není jen nedostatek pracovních příležitostí či kvalifikační úroveň a nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce, ale i (ne)ochota pracovat, ovlivněná sociálním systémem či rodinnými vzory. Tyto faktory doplňuje navíc odchod zejména vzdělaných a mladých lidí, zatímco skupina obyvatel sociálně slabších a málo adaptabilních a ochotných pracovat (či dokonce podnikat) roste. Nejvýznamnější je úbytek těchto obyvatel v centru aglomerace, jedním z hlavních důvodů vystěhovávání je uváděna atraktivita nabídky práce. I přes relativně kvalitní a dostupnou podnikatelskou infrastrukturu včetně možností využití brownfields je v aglomeraci nejnižší ochota podnikat – Moravskoslezský kraj se vyznačuje nejnižší intenzitou podnikatelské aktivity mezi kraji ČR. Nízká intenzita podnikatelské aktivity je ovlivněna několika vzájemně provázanými faktory. Za hlavní lze považovat nízký podíl VŠ kvalifikovaných obyvatel provázený selektivní migrací. Otázkou je ale i role celkové místní atmosféry (vzorců chování a preferencí) ovlivněné silným propadem hospodářství, zejména dlouhodobé zaměstnanecké tradice. Nízká míra zaměstnanosti a nadprůměrná nezaměstnanost souvisí také se zaměřením i kvalitou vzdělávání v aglomeraci. Přestože na trhu práce v MSK dlouhodobě přetrvává vysoká poptávka po absolventech některých oborů středního technického vzdělávání, zejména oborů strojírenských, hutnických, elektrotechnických a stavebních, zájem uchazečů o tento typ vzdělání v uplynulých letech víceméně klesá.



Sociální inkluze a bezpečnost Podíl domácností s čistými příjmy pod životním minimem je nejvyšší v ČR, 6,9% domácností s příjmy pod životním minimem (za posledních 7 let se tento podíl téměř zdvojnásobil, o 91% více domácností od roku 2005). Ekonomická aktivita obyvatel je nízká a sociální systém nepřispívá k její aktivizaci. V důsledku koncentrace nízkopříjmových obyvatel se zvyšuje počet sociálně vyloučených lokalit a počet obyvatel v nich žijících, z čehož pramení rostoucí kriminalita.

PwC

Strana 5 ze 29


Situace v jižní, jihozápadní a severozápadní části aglomerace je dlouhodobě podstatně lepší, a to jak v oblasti nezaměstnanosti a životního prostředí, tak i sociálních problémů. Na rozdíl od centra aglomerace není toto území až tak spjato s těžkým průmyslem, jeho projevy a důsledky.



Rozvoj území aglomerace Rozvoj aglomerace je dosud limitován nepříznivým stavem dopadů strukturálních změn. Tyto změny postupně mění požadavky na urbanistickou strukturu aglomerace, která stále odpovídá ekonomické a sociální realitě 80. let 20. století. Nedokončená konverze tradičního průmyslu je doprovázena negativními aspekty, a to především zvýšenou mírou nezaměstnanosti, sociálními problémy a vznikem rozsáhlých brownfields. Jednou z řešených oblastí je zastaralá dopravní infrastruktura a problematika dopravní obslužnosti aglomerace. Ze socio-ekonomické analýzy vyplývá, že dlouhodobě klesá počet osob přepravených MHD. Jednou z řešených oblastí by tak mohlo být řešení optimalizace veřejné dopravy (integrovaného dopravního systému) tak, aby obyvatelé aglomerace byli motivováni více využívat veřejné dopravy oproti dopravě soukromé. Vlivem koncentrované povrchové dopravy a využívání tuhých paliv dochází k dalšímu znečišťování životního prostředí. Oblast ostravské aglomerace je územím s nejzatíženějším životním prostředím, přestože se vlivem útlumu výroby, používáním šetrnějších technologií a značnými investicemi do environmentálních opatření situace postupně zlepšuje. Jedním z témat z oblasti životního prostředí, které představují příležitost k řešení, je odpadové hospodářství. MSK dlouhodobě zaujímá nejvyšší podíl v produkci odpadů v rámci celé ČR, přičemž velký vliv na absolutní hodnotu má průmyslový odpad. Další z řešených oblastí mohou být brownfields. V Moravskoslezském kraji je evidováno přes 2 450 ha území typu brownfields, z čehož 94,5 % je evidováno na území ostravské aglomerace. Rozloha brownfields v aglomeraci tak představuje cca 23 % celkové rozlohy brownfields v ČR. Znovuvyužití současných zanedbaných a zatížených území by mohlo představovat vznik nových rozvojových ploch (např. pro vytvoření průmyslových zón, technologických parků apod.).

Pro tyto tři tematické oblasti byly vytvořeny a diskutovány stromy problémů. Konečná podoba stromů problémů je uvedena v následujících kapitolách.

3.1 Strom problémů I. – Zaměstnanost a podnikání Hlavní problém Jedním z klíčových problémů Ostravské aglomerace je dlouhodobě podprůměrná míra zaměstnanosti, která je navíc doprovázena nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, s vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných. Závažným problémem je take celkový počet nezaměstnaných (přibližně 17% z ČR) a jejich vysoká koncentrace do ostravsko-karvinské aglomerace. Dlouhodobě nadprůměrná míra nezaměstnanosti souvisí se silnou koncentrací těžkého průmyslu v oblasti hutnictví, těžkého strojírenství a hornictví a obtížnou adaptabilitou pracovníků z těchto odvětví na nová pracovní místa, která v regionu vznikají. Tento problém je dále doprovázen významnou disproporcí na trhu práce, kdy systém středního a vysokého školství negeneruje absolventy, kteří by byli uplatnitelní v odvětvích s vyšší přidanou hodnotou. Významná část mladých a kvalifikovaných obyvatel z kraje také každoročně odchází.

PwC

Strana 6 ze 29


Navíc, i přes relativně kvalitní a dostupnou podnikatelskou infrastrukturu (včetně možností využití brownfields) a řadu subjektů podporujících začínající podnikatele je v aglomeraci nejnižší ochota podnikat – Moravskoslezský kraj se vyznačuje nejnižší intenzitou podnikatelské aktivity mezi kraji ČR. Tyto problémy se projevují následujícími průvodními znaky:       

PwC

Podíl populace v produktivním věku (15-64 let) je v Moravskoslezském kraji 5. nejvyšší v rámci České republiky, avšak tato potenciální výhoda kraje a aglomerace je zcela znehodnocována skutečností, že míra zaměstnanosti této skupiny obyvatel dosahuje ve srovnání s ostatními kraji 2. nejhorší úrovně. Nevyužívání existujícího potenciálu dostupných lidských zdrojů (nabídky práce) v rámci existujících ekonomických aktivit. Tento jev je vyjádřen neuspokojivým výsledkem míry ekonomické aktivity obyvatel (podíl obyvatel se zájmem o uplatnění na trhu práce je nejnižší ze všech krajů ČR) a 2. nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR. Aglomeraci stále dominuje několik velkých zaměstnavatelů, kteří se výrazně (cca 20%) podílejí na celkové zaměstnanosti. Jejich případný pád, odchod či útlum by měl dalekosáhlé dopady pro život obyvatel. Podíl nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v aglomeraci, potažmo MSK, neodpovídá úrovni míry nezaměstnanosti, která je při srovnání s průměrem ČR relativně vyšší, než je tomu v případě počtu uchazečů připadajících na jedno pracovní místo. Aglomerace se vylidňuje, za posledních 10 let ztratila 37 544 obyvatel, což představuje nejvyšší migrační úbytek v celém Česku. Z aglomerace odcházejí zejména vzdělaní a mladí lidé, zatímco skupina sociálně slabších a málo adaptabilních roste. Z výše uvedeného vyplývá, že ostravská aglomerace disponuje velkým potenciálem nabídky pracovní síly, který je ovšem z důvodu její nízké kvalifikace či nevhodné kvalifikace a zájmu o uplatnění na trhu práce pro současnou poptávku velmi obtížně využitelný.

Strana 7 ze 29


Draft

Obrázek 2: Strom problémů pro tematickou oblast Zaměstnanost a podnikání Snížení atraktivity regionu pro život mladých lidí (do 25 let)

Migrace kvalifikované pracovní síly z aglomerace a další vylidňování

Další snižování vzdělanostní úrovně kraje, stárnutí populace

Nejnižší míra zaměstnanosti mezi kraji ČR

Nízká úroveň podnikatelské aktivity v kraji

Nízká míra uplatnění absolventů SŠ, VOŠ a VŠ na trhu práce

Následky 3. nejvyšší míra nezam. v ČR a nadprůměrný podíl dlouhodobě nezaměstnaných

VYSOKÝ POČET NEZAMĚSTNANÝCH S NEVHODNOU KVALIFIKACÍ A PŘETRVÁVAJÍCÍ PODPRŮMĚRNÁ MÍRA EKONOMICKÉ AKTIVITY

Hlavní problém

Nesoulad mezi poptávku a nabídkou na trhu práce Příčiny

Selektivní migrace z kraje a aglomerace

Nízká úroveň vzdělanosti obyvatel kraje a vyšší podíl sociálně slabých obyvatel

Strukturální nezaměstnanost velký podíl obtížně adaptovatelné pracovní síly

Malá motivace žáků ZŠ a SŠ ke studiu technických oborů požadovaných trhem práce

Vysoký podíl tradičních průmyslových odvětví a velkých zaměstnavatelů

Dlouhá tradice „zaměstnání“ a nízká motivace k seberealizaci a ochota pracovat

Velký podíl absolventů VŠ/SŠ ve všeobecných oborech bez vazby na místní trh práce

Související / Historické příčiny

PwC

Pokles koupěschopnosti a trhu nemovitostí v regionu

Nižší kvalita a image SŠ i VŠ, nedostatečná otevřenost a spolupráce s dalšími partnery

Zaměření místní ekonomiky na primární a sekundární sektor s nižší potřebou vzdělanosti

Nedostatečná samospráva regionu / aglomerace

Chybějící atraktivní pracovní příležitosti

Image kraje a aglomerace je horší než je skutečnost a nejasná propagace regionu

Nedostatečný podíl domácích MSP

Uzavřené produkční řetězce a nízký počet zakořeněných zahraničních firem

Útlum těžkého průmyslu, strukturální změny

Nedostatečně rozvinuté (měkké) podnikatelské schopnosti

Řešení pouze důsledků / škod a nikoliv příčin

Chybějící dlouhodobá, aktivně prosazovaná koncepce a vize s širokým partnerstvím regionu

Chybějící lokální lídr

Nedostatečné strategické a technologické prognózování

Rozvoj studijních oborů bez návaznosti na požadavky trhu práce

Strana 8 ze 29


Příčiny Prvotní příčiny nízké míry ekonomické aktivity ostravské aglomerace je třeba hledat v historicky dané ekonomické základně, která se dlouhodobě specializovala na těžký průmysl, zaměstnávání méně kvalifikované pracovní síly a zaměstnávání ve velkých podnicích, a tedy nižší důraz na seberealizaci, uvědomění vlastní odpovědnosti za svou životní úroveň a růst vzdělanosti. Toto zaměření bylo následováno restrukturalizací hospodářské základny, následovanou útlumem průmyslové výroby. Na druhé straně se dynamicky rozvíjel sektor sekundárního a terciárního vzdělávání, ovšem bez provázanosti s vývojem trhu práce a s postupnou diversifikací ekonomiky ostravské aglomerace. Nová pracovní místa, která vznikají zejména v automobilovém průmyslu či IT a dalších službách, neodpovídají kvalifikačně (a často ani příjmem) dosavadní specializaci velké části obyvatel aglomerace. V případě kvalifikovaných absolventů středních i vysokých škol hraje navíc roli také atraktivita regionu. Region se dlouhodobě staví do pozice jednoho z nejvíce problémových a postižených regionů, s omezenými pracovními příležitostmi a znečištěným životním prostředím. Tento stav sice na jedné straně regionu přinesl významné finanční prostředky a podporu z národních zdrojů, na druhé straně ale prezentace regionu jako problémového příliš nepřispívá potřebné změně jeho image i změně přístupu jeho obyvatel. Tyto primární příčiny vyústily do hlavních, aktuálních příčin přetrvávající nízké míry zaměstnanosti a ekonomické participace v ostravské aglomeraci, doplněné o velmi nízkou podnikatelskou aktivitu. Za tyto příčiny považujeme zejména následující: 1.

Nízká úroveň vzdělanosti (9. místo v rámci krajského srovnání), podprůměrný podíl vysokoškolsky vzdělané populace, doprovázený značným počtem pracovníků s nízkou kvalifikací, kteří přišli o práci vlivem strukturálních změn v ekonomice. Nízkou míru vzdělanosti a vyšší podíl sociálně slabých obyvatel navíc umocňuje selektivní emigrace obyvatel aglomerace, kdy odchází především mladí a kvalifikovaná lidé. 2. Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce a významný podíl strukturální nezaměstnanosti, kdy i přes rostoucí nabídku nových pracovních příležitostí nedochází k adekvátnímu snižování nezaměstnanosti a naopak nárůstu ekonomické aktivity. Nesoulad nabídky a poptávky na trhu práce je dlouhodobý a pramení jednak z kvality pracovní síly a ochoty zaměstnavatelů ji zaměstnat. Druhým důvodem je pak také ochota a motivace pracovat, a to zejména u nízkokvalifikovaných osob, pro které jsou sociální dávky zajímavější. Mnozí mladí lidé a absolventi bez pracovních návyků a s nepřiměřeným očekáváním výše mzdy často po prvních neúspěších vítají výhody sociálního systému. Vyplývá to i ze vzorů z rodinného prostředí a vnímání života jejich okolím. Dalším souvisejícím důvodem je rozvoj všeobecně zaměřených (humanitních a ekonomických, respektive netechnických) oborů, který vygeneroval řadu absolventů, a to bez ohledu na to, zda se takto profilovaní absolventi mohou v regionu uplatnit. Specifika místní ekonomiky nejsou odpovídajícím způsobem reflektována ve výuce na základním a středním stupni škol, žáci a studenti nejsou motivováni k výuce v těchto oborech a rozvíjením technické kvalifikace na vyšších stupních vzdělání. 3. Pokles počtu obyvatel způsobuje především migrace obyvatelstva za prací do ekonomicky atraktivnějších měst Česka, přičemž jako hlavní příčina vystěhovalectví z regionu se uvádí nedostatek atraktivních pracovních příležitostí. Dle Úřadu práce a vyjádření expertů v průběhu zpracovávání S-E analýza se jedná hlavně o selektivní migraci mladých lidí s vysokoškolským diplomem (tedy koncept brain-drain). 4. Odchod mladých, kvalifikovaných lidí z regionu je spojen ale také s kvalitou a image místních středních i vysokých škol – významná část mladých obyvatel odchází z regionu nejdříve za studiem. Nedostatečná kvalita vysokých škol, případně jejich nedostatečný marketing v případě kvalitních oborů, které zde existují, jsou spojeny také se značnou uzavřeností škol. Školy nejsou dostatečně otevřené ani konkurenci, ani v případě studentů i ani u akademických pracovníků, ani spolupráci, a stále tak do značné míry fungují bez potřebné vazby na okolní systém a regionální i národní ekonomiku. 5. Region nenabízí dostatek nových atraktivních pracovních příležitostí. Tato skutečnost je spojena s několika faktory. Jedním z nich je zatím nedostatečná základna progresivních malých a středních

PwC

Strana 9 ze 29


podniků. Podnikatelská aktivita v regionu roste nejpomaleji v ČR. Tento problém je dán do značné míry historickým vývojem regionu, silnou zaměstnaneckou tradicí ve velkých podnicích těžkého průmyslu. 6. Dosavadní diverzifikace regionální ekonomiky byla do značné míry spojena se zahraničními investicemi. Globální produkční řetězce řady těchto zahraničních firem jsou stále poměrně uzavřené, s vysokým podílem vlastních dodavatelů. Potenciál pro navázání místních domácích podniků je nízký, velká část z nich se uplatňuje na nižších úrovních řetězce, dodávají spíše standardizované produkty a komponenty s nižší přidanou hodnotou. I zakořeněnost řady zahraničních investorů v regionu je zatím omezená. 7. Manažerské a podnikatelské kompetence místních podnikatelů ale i mladých absolventů jsou omezené a jsou jednou z brzd většího rozvoje podnikání v regionu. 8. Region vstoupil do fáze, kdy jeho další rozvoj do značné míry závisí také na kvalitě jeho správy a institucí. V rámci aglomerace lze nedostatky spatřovat zejména ve stále nekoncepčním řízení aglomerace, které se zaměřovalo především na řešení důsledků a škod nepříznivého rozvoje, bez potřebného důrazu na řešení příčin a hledání společné strategické a rozvojové vize regionu. Připravované strategické dokumenty jsou stále spíše „papírovými“ koncepcemi, byť často připravené kvalitními experty. Chybí jim však dostatečná propagace a povědomí o nich a zejména shoda na tom, že tímto směrem by se měla ostravská aglomerace vydat a tento směr by byl následně všemi klíčovými aktéry naplňován. 9. Nedostatečná kvalita správy regionu souvisí také s jeho dlouhodobě nepříznivou image. Image regionu a to, jak je o něm veřejně často referováno (médii, místními politiky apod.) je však daleko méně příznivá, než co ukazují dostupná data a statistiky. Region a aglomerace mají řadu předností a příznivých trendů, která se však zatím nedaří „prodat“. Následky Bezprostřední následky uvedených faktorů se promítají především ve struktuře zaměstnanosti a výši a charakteru nezaměstnanosti: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

7.

Míra nezaměstnanosti v kraji i aglomeraci je dlouhodobě výrazně vyšší, než je průměr ČR, přičemž v roce 2011 i 2012 byla o cca 4 procentní body vyšší. V míře nezaměstnanosti se kraj poslední 3 roky umísťuje za Ústeckým a Olomouckým krajem. Vysoká koncentrace nezaměstnaných na malém území s sebou nese růst i dalších negativních jevů (kriminalita, drogy, aj.). Kraj se vyznačuje nejnižší podnikatelskou aktivitou, kdy podíl osob samostatně podnikajících na celkové pracovní síle v kraji nedosahuje 12 %. Dlouhodobým problémem kraje je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) na celkovém počtu nezaměstnaných, který je v Moravskoslezském kraji výrazně vyšší než celorepublikový průměr. V kraji se dlouhodobě projevuje rostoucí ekonomická aktivita obyvatel raného důchodového věku (60– 64 let), naopak klesá u mladých lidí do 25 let. Míra nezaměstnanosti absolventů škol a mladistvých je nad celorepublikovým průměrem (např. u vyššího odborného vzdělání byla 16% míra nezaměstnanosti v dubnu 2011, oproti celkovému průměru ČR, který byl ve stejném období 9,4 %; u středoškolských oborů byl v uvedeném období rozdíl oproti průměru ČR příznivější). S uvedenými následky úzce souvisí nízká (a klesající) koupěschopnost obyvatel a významný propad na trhu nemovitostí.

Dlouhodobé trendy S uvedenými problémy jsou spojeny následující negativní dlouhodobé trendy, které dále přispívají k prohlubování negativní image ostravské aglomerace, jež je klíčová z pohledu mobility lidských zdrojů i zdrojů spojených s příchodem investorů. 

PwC

Atraktivita aglomerace jako „místa pro život“ je dlouhodobě velmi nepříznivá, což se odráží ve vysokém a přetrvávajícím záporném saldu stěhování obyvatel, jež nemá ve srovnání s ostatními kraji České republiky obdoby. Image aglomerace je však výrazně horší, než co napovídají tvrdá data a statistiky.

Strana 10 ze 29


 

Na záporném saldu stěhování se nejvíce podílí lidé ve věku 20-39 let a lidé s vysokoškolským vzděláním, což se projevuje v dalším snižování negativní vzdělanostní úrovně kraje. Selektivní migrace nutně povede k dalšímu snižování kvality pracovní síly aglomerace a může znamenat výraznější stárnutí populace a zvýšení podílu obtížně adaptovatelných a sociálně slabých obyvatel.

3.2 Strom problémů II. – Sociální inkluze a bezpečnost Hlavní problém Podíl osob ohrožených sociální exkluzí se v ostravské aglomeraci zvyšuje. (Z pohledu výsledků SE analýzy lze konstatovat, že podíl domácností s čistými příjmy pod životním minimem je nejvyšší v ČR, 6,9% domácností s příjmy pod životním minimem - za posledních 7 let se tento podíl téměř zdvojnásobil, o 91% více domácností od roku 2005). Zároveň dochází k neustálému zhoršování situace všech skupin ohrožených sociálním vyloučením (ať už z pohledu jejich ekonomického postavení, zdravotního stavu atd.). V následujícím textu jsou analyzovány příčiny a následky tohoto stavu v členění dle jednotlivých cílových skupin tak, aby byla dostatečně vzata v potaz jejich specifika. Těmito cílovými skupinami jsou následující: 

Cílová skupina 1 – Senioři, tedy obyvatelé ve věku 65 let a výše. Do této skupiny nejsou začleněni obyvatelé v předdůchodovém věku.



Cílová skupina 2 – Zdravotně postižení, a to všech forem (tělesně i duševně postižení).



Cílová skupina 3 – Skupiny ohrožené sociální exkluzí, která zahrnuje všechny ostatní skupiny obyvatel (tj. etnické menšiny, lidé bez domova, lidé se závislostmi, mladé rodiny, matky samoživitelky apod.).

PwC

Strana 11 ze 29


Obrázek 3: Strom problémů pro tematickou oblast Sociální inkluze a bezpečnost

PwC

Strana 12 ze 29


Příčiny Historické příčiny, které napomáhají zhoršování situace všech cílových skupin lze spatřovat v nedostatečné mezioborové spolupráci. Každá instituce, která disponuje kompetencemi v určitých oblastech, řeší problematiku víceméně samostatně bez provázanosti na ostatní. Pokrok může být vnímán např. v oblasti komunitních plánů, které se v řadě měst vytvářejí či již nějakou dobu fungují a mohou být platformou pro integrovaný přístup k řešení v této oblasti. Dalším důležitým aspektem je ve velké míře negativní postoj společnosti vůči všem cílovým skupinám, který dále napomáhá jejich větší izolaci a pocitu vyloučení (tyto negativní postoje mohou mít formu diskriminace ze strany potenciálních zaměstnavatelů, neochota bydlet v sousedství cílových skupin apod.). Historické příčiny lze nalézt také specificky pro jednotlivé cílové skupiny. Demografický vývoj způsobuje zvyšování počtu seniorů, a to z důvodu obecného stárnutí populace (kdy výrazně klesá podíl osob do 14 let věku a zároveň roste podíl obyvatel v důchodovém věku 65+). Tento fakt je v Moravskoslezském kraji umocněn také skutečností, že dochází k migraci mladých lidí z kraje za lepšími podmínkami. Specifikem této skupiny je snižující se míra soběstačnosti s rostoucím věkem jedinců v této cílové skupině, což je dáno zejména jejich zdravotním stavem a schopností se zajistit své osobní potřeby. V případě cílové skupiny zdravotně postižených mohou být kořeny stávající situace spatřeny zejména v přístupu a nastavení sociálního systému a institucionální ústavní péče, kdy historicky byly osoby se zdravotním postižením umísťovány do velkokapacitních ústavů a jejich začlenění do společnosti je v tuto chvíli složité. Je to dáno jednak tím, že společnost není připravena na masívní rušení ústavních zařízení a nejsou pro to vždy připraveny podmínky (otázka transformace sociálních a psychiatrických služeb, tvorba chráněného bydlení a sociálních služeb souvisejících s bydlením apod.). Podíl na situaci této cílové skupiny má jistě také zaměření ekonomiky Moravskoslezského kraje na tradiční odvětví (hornictví, hutnictví), v nichž se ve velké míře nevytváří taková pracovní místa, která by byla vhodná pro zaměstnávání zdravotně postižených osob. V případě cílové skupiny osob ohrožených sociálním vyloučením lze specifické historické příčiny spatřovat zejména v nastavení sociálního systému, který není nastaven tak, aby motivoval aktivně hledat práci. Je nepochybné, že čím velkorysejší je sociální systém, tím vyšší je míra nezaměstnanosti. Ekonomické studie v posledních letech ukázaly, že právě vstřícný sociální systém je hlavní příčinou zhoršování nezaměstnanosti. Vytváří se tzv. past chudoby, při níž se nezaměstnaným lidem jejich současná situace doslova vyplatí. Velkorysé dávky nenutí nezaměstnané pracovat či práci hledat. S tím také souvisí současná ekonomická situace a zaměření ekonomiky na tradiční odvětví, což má vliv na dlouhodobou zaměstnaneckou tradici a nízkou motivaci k podnikání a sebezaměstnávání. Z hlediska přímých příčin ovlivňujících situaci cílové skupiny seniorů lze definovat dvě relativně na sobě nezávislé (byť určité vazby lze jistě nalézt). Jednak jde o ekonomickou situaci jedinců v této cílové skupině, kdy dochází ke snížení příjmů po ukončení jejich ekonomické aktivity. S tímto souvisí také problematika bydlení, kdy na trhu není dostatek vhodného bydlení jak z pohledu jeho ceny, která by byla pro seniory dostupná a nezvyšovala riziko zadluženosti, tak i z pohledu jeho vhodnosti pro bydlení seniorů (dostupnost, zajištění doprovodných sociálních služeb apod.). Jako přímé příčiny v případě cílové skupiny zdravotně postižených lze z ekonomického hlediska spatřovat ve skutečnosti, že na pracovním trhu není dostatek vhodných pracovních míst, která by odpovídala potřebám a schopnostem této cílové skupiny. Toto může být samozřejmě dáno také historicky s ohledem na oborové zaměření zaměstnavatelů, u kterých se těžko hledá uplatnění pro tuto specifickou cílovou skupinu. S touto skutečností samozřejmě souvisí také fakt, že se jedinci v této cílové skupině potýkají s nízkými příjmy. Dalším aspektem ovlivňujícím situaci této cílové skupiny je obdobně jako v případě seniorů nedostatek vhodného bydlení. V tomto případě nicméně zejména z pohledu jeho vhodnosti pro bydlení této cílové skupiny (včetně navazujících terénních sociálních služeb) spíše než z pohledu ekonomického (ceny), i když i ten může v některých případech hrát svou roli. A v neposlední řadě se jedinci v této cílové skupině musí potýkat s různými typy bariér – prostorovými (možnost dostat se bez pomoci do veřejných budov), dopravními (dostupnost speciálních dopravních prostředků) i komunikačními (bez asistence třetích osob nejsou schopni řešit své potřeby).


Jako základní přímou příčinu v případě cílové skupiny osob ohrožených sociálním vyloučením lze označit nízkou motivaci pracovní síly k aktivnímu uplatnění na trhu práce související s nízkou kvalifikací pracovní síly, a to jednak z pohledu neochoty zvyšovat svou kvalifikaci dalším vzdělávání (v případě některých skupin v rámci této cílové skupiny), ale také i z pohledu nesouladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce (zejména v případě technických a přírodovědných oborů). V některých případech se nízká kvalifikace pracovní síly spojuje také s nedostatečnou finanční gramotností, což následně vyvolává tlak na zvyšování zadluženosti. Slabá motivace hledat si uplatnění na pracovním trhu společně s nízkou mírou kvalifikace implikují nízkou úroveň příjmů jedinců v této cílové skupině, kteří se následně stávají závislými na dávkovém systému. Zároveň nízká úroveň příjmů může zpětně ovlivňovat motivaci pracovní síly k aktivnímu řešení situace (aktivní hledání pracovního místa), neboť ve srovnání s výší poskytovaných dávek se jeví výhodnější zůstat v sociální síti a závislý na sociálním/dávkovém systému. Problémovým aspektem i v této cílové skupině je otázka bydlení a to zejména z ekonomického pohledu (tzn. nedostatek bydlení, které by nákladově odpovídalo možnostem této cílové skupiny). Následky Také následky je nutné analyzovat z pohledu specifik cílových skupin. Z pohledu cílové skupiny seniorů je jedním z následků nárůst potřeb na poskytování sociálních služeb souvisejících jednak se snižující se mírou soběstačnosti jednak i v souvislosti s bydlením. Důležitou skutečností je zvyšující se tlak na poskytování zejména terénních sociálních služeb, protože senioři více preferují zůstat ve svém prostředí před odchodem do domovů pro seniory. Nárůst poptávky po sociálních službách sebou samozřejmě ponese vyšší nároky na rozpočty krajů a měst. Dalším důsledkem zhoršující se situace seniorů je ztráta bydlení v souvislosti s nárůstem zadluženosti a také rostoucí míra izolace, ať už z důvodu, že jsou umísťováni do domovů pro seniory (tzn. odděleně od společnosti) nebo díky skutečnosti, že se necítí bezpečně a proto nevychází ze svého bydliště a uzavírají se. V případě cílové skupiny zdravotně postižených je jedním ze závažných následků skutečnost, že dochází ke zvyšování zadluženosti. Jednak jako následek nízkých příjmů a nedostatku vhodného a cenově dostupného bydlení ale také i jako následek zneužívání ze strany třetích osob (a to zejména v případě mentálně postižených osob). Tato skutečnost dále ovlivňuje zvyšující se závislost jedinců v této cílové skupině na sociálním systému (a to zejména z pohledu různých dávek, důchodů či příspěvků). Dalším aspektem je také nárůst potřeb sociálních služeb souvisejících s bydlením, jednak jako důsledek nedostatku bydlení vhodného pro tuto cílovou skupiny, ale také i jako důsledek historického umísťování zdravotně postižených do velkokapacitních ústavů, kdy integrace do majoritní společnosti je složitý a dlouhodobý proces. Obdobně jako u cílové skupiny seniorů sebou nárůst poskytování sociálních služeb nese také zvýšení veřejných výdajů v této oblasti. V neposlední řadě obdobně jako u seniorů se zde projevuje rostoucí míra izolace související s historicky nastaveným systémem institucionální ústavní péče. V současné době sice dochází k procesu transformace sociálních služeb, která je dokončena na krajské úrovni, ale na úrovni městských zařízení je nutné tuto transformaci teprve provést. U cílové skupiny osob ohrožených sociálním vyloučením dochází k růstu zadluženosti a to v návaznosti na ztrátu bydlení a v návaznosti na nízkou úroveň příjmů a závislost na sociálním/dávkovém systému. S touto skutečností souvisí také nutnost na ubytovnách, neboť v některých případech je zadluženost tak veliká, že není možné je umístit do bytů. Tím samozřejmě dochází ke zvýšení koncentraci osob v ubytovnách a vytváří se tak živná půda pro vznik sociálně vyloučených lokalit, jejichž počet roste stejně jako počet obyvatel v nich žijících. Rostoucí počet sociálně vyloučených lokalit sebou nese také nárůst dalších negativních jevů, které souvisí se sociálním vyloučením (např. zvýšená míra kriminality – na základě SE analýzy bylo zjištěno, že na rozdíl od průměru ČR dochází v MSK k nárůstu počtu zjištěných trestných činů či otázka zneužívání sociálního systému, která ale samozřejmě nemusí být nutně spojena s existencí sociálně vyloučených lokalit, spíše je podstatou samotného nastavení sociálního systému, které k podvodnému jednání svádí). Dalším následkem diskutovaným v rámci pracovní skupiny je skutečnost, že dochází ke zvyšování počtu lidí bez domova, mezi nimiž mají velký podíl lidé s různými závislostmi.


Dlouhodobé trendy Obecnými dlouhodobými trendy společnými pro všechny tři cílové skupiny jsou: 

Nárůst extremismu ve všech jeho formách a to jak vůči všem třem cílovým skupinám a s tím související pocit snižující se pocit bezpečí jedinců v těchto cílových skupinách. Ale také radikalizace myšlení a jednání některých cílových skupin.



Situace cílových skupin obecně nepřispívá k pozitivnímu obrázku Moravskoslezského kraje a ostravské aglomerace jako místa, které by bylo vhodné pro život mladých a kvalifikovaných lidí.



Z důvodu zmíněného výše dochází ke kontinuální migraci kvalifikované pracovní síly z kraje za lepšími pracovními a životními podmínkami.

3.3 Strom problémů III. – Rozvoj území aglomerace Hlavní problém Ostravská aglomerace je charakterizována urbanistickou strukturou, která nereagovala na strukturální změny v ekonomice aglomerace a stále odpovídá ekonomické a sociální realitě 80. let 20. století. Tato realita odráží zejména dlouhodobou vysokou koncentraci (zejména těžkého) průmyslu a vysokou hustotu obyvatelstva, které bylo na tato odvětví navázáno. Urbanistická struktura aglomerace se stále vyznačuje monofunkční zástavbou a oddělenými funkcemi zejména pro bydlení a průmysl, které historicky vytvářely potřebu dojížďky do zaměstnání v rámci aglomerace. Průvodní znaky urbanistické struktury, která neodráží strukturální (společensko-hospodářské) změny, se projevují zejména v následujících oblastech: 



 





Bydlení – Velká část obyvatel bydlí v monofunkčních zónách oddělených od lokalit, kde jsou umístěny pracovní příležitosti pro obyvatele, což zvyšuje nároky na dojížďku do zaměstnání. V případě, že se v těchto zónách nepříznivě změní sociální skladba obyvatel (odchod kvalifikované pracovní síly, setrvání málo adaptabilních obyvatel), hrozí, že se stanou sociálně vyloučenými lokalitami. Doprava – Urbanistická struktura založená na monofunkčních zónách klade vysoké nároky na dopravní infrastrukturu a na mobilitu obyvatel. Dopravní dostupnost a infrastruktura zůstává v podobě, která byla vytvořena pro potřeby nosných ekonomických subjektů 20. století, tudíž limituje rozvoj ekonomiky a vznik nových pracovních příležitostí v rámci dílčích měst (Opava, Havířov). Mobilita obyvatel za prací se uskutečňuje zejména prostřednictvím individuální automobilové dopravy (IAD), přičemž počet cestujících využívajících MHD ve většině měst Moravskoslezského kraje od roku 2004 setrvale klesá. Technická infrastruktura – Vybavení a stav sítě technické infrastruktury (zásobování energiemi, vodohospodářská infrastruktura) neodpovídá potřebám rozvoje území jako celku či potřebám rozvoje zanedbaných oblastí. Životní prostředí – Vlivem koncentrované povrchové dopravy a využívání tuhých paliv dochází k dalšímu znečišťování životního prostředí. V případě krachu průmyslových podniků se z historicky budovaných průmyslových areálů stávají brownfields, v řadě případů s ekologickou zátěží. Cca polovina obyvatel aglomerace žije v území ovlivněných těžbou, třetina obyvatel v územích, kde dosud těžba probíhá. Sociální skladba obyvatelstva – Ostravská aglomerace se vyznačuje nadprůměrnou hustotou obyvatel. Jádro tvoří obyvatelé, kteří do regionu postupně přicházeli od 50. let 20. století za pracovními příležitostmi v těžkém průmyslu. Tato skupina obyvatel se vyznačuje nízkou vzdělaností, nízkou podnikatelskou aktivitou, obtížnou adaptabilitou na potřeby trhu práce a slabou vazbou na region. Je ohrožena strukturální nezaměstnaností a jejími průvodními znaky (chudoba, sociální exkluze). Nízká atraktivita aglomerace pro nové investory a podnikatele (zejména v porovnání se sousedními regiony, pramenící z nabídky infrastruktury i kvality pracovní síly).


Obrázek 4: Strom problémů pro tematickou oblast Rozvoj městského území


Příčiny Problém urbanistické struktura aglomerace, která nevyhovuje dnešním potřebám rozvoje regionu, je dán především dvěma prvotními (historickými příčinami): 1. Koncentrace těžkého průmyslu ovlivňující strukturu zástavby, obyvatelstva a infrastruktury. 2. Příhraniční poloha aglomerace (těsné sousedství a interakce s průmyslovým regionem Katowic v Polsku). Koncentrace těžkého průmyslu a strukturální změny V návaznosti na výskyt nerostných surovin byly do aglomerace soustředěny závody těžkého zpracovatelského průmyslu, hutnictví, hornictví a strojírenství. Možnost pracovního uplatnění, které bylo ve své době nadstandardní, přilákala do regionu postupně řadu novousedlíků, čímž se postupně proměnila kvalifikační struktura obyvatel (přibylo zaměstnanců s kvalifikací pro práci v těžkém průmyslu). Zároveň se ostravská aglomerace stala nejvíce zalidněným regionem v zemi, obyvatelstvu však chybí dlouhodobá vazba na region. Průmyslovému zaměření regionu byla přizpůsobena urbanistická struktura většiny měst, vybudovaných jako nová města či městské čtvrti „na zelené louce“ pro potřeby koncentrace velkého počtu obyvatel. Proto je pro města ostravské aglomerace charakteristický značný výskyt monofunkčních zón, jimiž byly separovaně řešeny potřeby bydlení obyvatel a jejich pracovního uplatnění. Útlum uvedených odvětví vyvolal rozsáhlé strukturální změny, jejichž ekonomické a sociální důsledky se dosud nepodařilo na národní úrovni dořešit. Ostravská aglomerace se proto dodnes vyznačuje specifickými problémy a potřebami, které ji odlišují od ostatních regionů v rámci České republiky. Jedním z negativních důsledků strukturálních změn, které dosud nebyly systémově řešeny, je urbanistická i sídelní struktura aglomerace. Fenomén rozptýlené „slezské zástavby výrazně determinuje možnosti efektivní modernizace technické infrastruktury. Příhraniční poloha Současná situace v aglomeraci je historicky ovlivněna příhraniční polohou a sousedstvím s Polskem. Region Katowic má obdobný průmyslový charakter jako ostravská aglomerace. Těsné sousedství s polskou stranou má z hlediska historických souvislostí dva základní aspekty: 1.  



Vliv polské strany na život v ostravské aglomeraci. Přeshraniční přenos znečištění ovzduší mezi Českou a Polskou republikou, který je jednou z příčin dlouhodobě zhoršené emisní situace (kvality ovzduší) v ostravské aglomeraci. Vliv a konkurence polské strany. Obyvatelé Polska se vyznačují podnikavější mentalitou a proaktivnějším přístupem při pracovním uplatnění, takže dochází ke konkurenci s místními drobnými podnikateli a živnostníky. Polská strana je aktivnější v nabídce práce a při prosazování strategických rozvojových záměrů s nadregionálním dopadem (např. letiště Katowice). Při lokalizaci nových ekonomických subjektů (investorů, zaměstnavatelů) Polsko konkuruje aglomeraci i tím, že je několikanásobně významnějším trhem (co do rozlohy i počtu obyvatel) než Česká republika.

2. Dosud ne zcela využitá příležitost příhraniční spolupráce pro ostravskou aglomeraci.  Historické vazby s Polskem byly zpřetrhány ve 20. století a dosud nemají potřebnou intenzitu.  Českým firmám se dosud nedaří využít potenciál vyplývající z velikosti polského trhu. Aktivnější přístup polských subjektů není vyvažován obdobnou snahou na české straně ani není zúročen formou užší přeshraniční spolupráce. Podnikatelské příležitosti subjektů z Ostravské aglomerace na polském území omezuje také nedostatečně vybavená příhraniční infrastruktura.


Strukturálními změnami, které byly útlumem uvedených odvětví vyvolány, byla postižena velká část domácností (zejména těch, kde je některý z členů dlouhodobě nezaměstnaný a obtížně adaptovatelný na nové požadavky trhu práce). Uvedené primární příčiny vyústily do následujících problémů, brzdících rozvoj aglomerace: 1. Oblast ostravské aglomerace je územím s nejzatíženějším životním prostředím, přestože se vlivem útlumu výroby, používáním šetrnějších technologií a značnými investicemi do environmentálních opatření situace postupně zlepšuje.  V aglomeraci je vysoká koncentrace těžkého (hutního, železárenského, energetického a chemického) průmyslu, především v podobě společností ArcelorMittal, EVRAZ Vítkovice Steel, OKK Koksovny, Dalkia Česká republika atd., které patří k největším znečišťovatelům v celorepublikovém měřítku.  Téměř celá aglomerace spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší primárně způsobenou prachem. Z toho pramení i snížená kvalita života v aglomeraci.  Životní prostředí je negativně ovlivněno těžbou, s jejímiž dopady (poddolovaná území, měsíční krajina) se potýká cca 50 % území.  Region je tranzitní oblastí s největší hustotou tranzitní dopravy v republice (sever-jih) a s nejmenší hustotou sítě dálničních a rychlostních komunikací. Tato situace stále zhoršuje jak životní prostředí, tak dopady na sídla s ohledem na bezpečnost a příjemné prostředí.  MSK dlouhodobě zaujímá nejvyšší podíl v produkci odpadů v rámci celé ČR, přičemž velký vliv na absolutní hodnotu má průmyslový odpad. Přestože dlouhodobě roste podíl materiálově využívaného odpadu, obrovský podíl odpadu je skládkován. 2. V Ostravské aglomeraci existuje koncentrovaná povrchová doprava, a to jak IAD, tak těžká nákladní doprava, která je významná pro dovoz materiálu a vyrobeného zboží.  MHD se stala neefektivní a málo atraktivní. Pokles využívání MHD je dán především rozmachem osobní automobilové dopravy (zejména z důvodů dostupnosti ojetých vozidel, pokračování trendu individuálního motorismu, cenové výhodnosti pořízení ojetého automobilu oproti roční jízdence MHD a individualizace potřeb přepravy dané rozvolněním pracovní doby a prostorovou dekoncentrací místa výkonu práce). Neefektivnost MHD souvisí s menší vytížeností spojů, většími náklady na provoz, nevhodným nastavením tarifů a následnými tlaky na větší efektivitu veřejné dopravy (mj. nutnost rušení spojů, která vyvolává nespokojenost cestujících).  Vzhledem k vybavení některých částí aglomerace dopravní infrastrukturou a dopravní dostupnosti některých lokalit vychází jako časově úspornější využití vlastního dopravního prostředku (a to i v rámci dojížďky za prací) než MHD.  Z pohledu negativních dopadů na kvalitu ovzduší je slabou stránkou i stáří vozového parku vozidel MHD (většina autobusů je starších 10 a více let) a IAD.  Koncentrovaná povrchová doprava výrazně přispívá ke znečištění ovzduší v aglomeraci. 3. Aglomerace prošla v posledních dvou dekádách strukturálními (společenskohospodářskými změnami) vyvolaných zejména restrukturalizací těžkého průmyslu. Tyto změny jsou doprovázeny negativními aspekty, a to především zvýšenou mírou nezaměstnanosti, sociálními problémy a vznikem rozsáhlých brownfields.  Důsledkem deindustrializace je vysoký počet lokalit brownfields. V Moravskoslezském kraji je evidováno přes 2 450 ha území typu brownfields, z čehož 94,5 % je evidováno na území ostravské aglomerace. Rozloha brownfields v aglomeraci tak představuje cca 23 % celkové rozlohy brownfields v ČR. Brownfields se velmi často vyznačují problémem nevyřešených majetkoprávních vztahů, které brání rychle a efektivně vyřešit sanování těchto ploch a jejich přípravu pro nové využití.  Strukturálními změnami, které byly vyvolány útlumem průmyslových odvětví, byla postižena velká část domácností (zejména těch, kde je některý z členů dlouhodobě nezaměstnaný a obtížně adaptovatelný na nové požadavky trhu práce). Jedná se o obyvatele, jejichž kvalifikace, pracovní uplatnění a životní úroveň byly historicky vázány na některého z velkých zaměstnavatelů v regionu. Strukturální nezaměstnanost a s ní spojená rizika chudoby a sociálního vyloučení, kterým jsou tito obyvatelé vystaveni, je v současné době jedním z klíčových problémů Ostravské aglomerace.


4. Dlouhodobé problémy regionu a nedokončené restrukturalizační změny dosud nebyly řešeny jednotně pro celou oblast aglomerace.  Dosud nebyl nastaven systém spolupráce hlavních aktérů v rámci aglomerace, kteří by společně přistoupili k řešení otázek přesahujících možnosti a území jednotlivých měst a obcí.  Města v aglomeraci řeší paralelně svoje rozvojové priority a v některých otázkách vystupují jako konkurenti, aniž by existovala platforma pro sladění jejich zájmů pro přípravu a realizaci vícestranně prospěšných rozvojových záměrů. S tím souvisí i otázka ohraničených katastrálních území a vlastnictví pozemků, na kterých by se tyto záměry uskutečnily. Následky 1. Nízká atraktivita oblasti pro příliv nových investic a podnikatelů  Neexistence jednotné politiky a nedořešená infrastruktura nadměstského významu je jednou z bariér pro příchod investorů do průmyslových zón (včetně připravených), respektive podnikatelů do aglomerace. 2. Další negativní dopady na obyvatelstvo aglomerace (životní prostředí, zdraví, sociálně patologické jevy, bydlení)  Z výsledků socioekonomické analýzy vyplývá, že mobilní zdroje (tedy dopravní prostředky) mají největší, tj. 39% podíl na emisích TZL v Moravskoslezském kraji (za rok 2011).  Přestože převážná část Ostravské aglomerace je plynofikována, z důvodu neustálého stoupání cen plynu je pro velkou část obyvatel tato možnost ekonomicky nevýhodná a volí alternativní druhy topných médií, převážně na tuhá paliva (zejména v okrajových částech aglomerace).  Špatná kvalita ovzduší v Ostravské aglomeraci má negativní dopad na člověka - zdravotní stav obyvatel (prachové částice v ovzduší zvyšující celkovou nemocnost).  Dalšími negativními dopady jsou růst negativních sociálně-patologických jevů a frustrace obyvatel.  Atraktivita bydlení v aglomeraci, zejména v jejím centru je velmi nízká a lidé vzdělanější a s adaptabilnější ji opouštějí a usídlují se v okrajových částech aglomerace nebo MSK, mnozí však odchází z kraje zcela. 3. Omezující síť dopravní a technické infrastruktury  Technická a dopravní infrastruktura aglomerace, která byla budována pro potřeby nosných ekonomických subjektů minulého století, neodpovídá aktuálním potřebám postupně měnící se struktury hospodářství v aglomeraci (neexistuje kvalitní silniční napojení na Polsko, Slovensko, nejsou vyřešeny obchvaty měst). Tento stav limituje rozvoj ekonomiky a vznik nových pracovních příležitostí v rámci dílčích částí aglomerace (Opava, Havířov)  U nově vznikající dopravní a technické infrastruktury aglomerace se stále nedostatečně využívá potenciál následného hospodářského rozvoje (např. osa podél dálnice D1 na Bohumín). Dlouhodobé trendy Úbytek obyvatel v Ostravské aglomeraci  Ostravská aglomerace trpí vysoce nadprůměrným úbytkem obyvatel a především produktivní práceschopné (ochotné) populace v rámci regionů ČR, kdy kvalita životního prostředí a nabídka atraktivních pracovních příležitostí patří mezi klíčové faktory při rozhodování zejména mladých lidí o lokalizaci svého bydlení.  Aglomeraci opouští produktivní a perspektivní část populace („odliv mozků“).  Průvodním jevem odchodu obyvatel mimo region je ztráta produktivní práceschopné populace a s tím spojené další problémy regionu (stárnutí obyvatel, snižování průměrné vzdělanosti obyvatel). Dlouhodobě špatná image aglomerace 

Dlouhotrvající nepříznivé životní prostředí v oblasti ovzduší ovlivňuje snahy o změnu image kraje, jako převážně průmyslového regionu se zhoršeným životním prostředím na potřebnou image kraje, jako




místa s vysokou kvalitou života, atraktivního pro bydlení, podnikání i cestovní ruch návštěvníků z ČR i ze zahraničí. Tento fakt má negativní dopad na rozvoj podnikání, cestovního ruchu apod. Nižší atraktivita aglomerace pro cestovní ruch, zejména zahraniční.

Bezpečnostní komfort obyvatel Špatná spokojenost s kvalitou života obyvatel ovlivněná špatným životním a městským prostředím prohlubují subjektivní obavy obyvatel o jejich bezpečnost, primárně způsobenými sociální situací v některých oblastech aglomerace (bezpečnostní komfort).


4 Indikátory V rámci této kapitoly jsou popsány indikátory kvality života, které se vztahující se k výše popsaným stromům problémů a jejich příčinám a následkům. Oblasti popsané v rámci uvedených stromů problémů byly vyhodnoceny jako klíčové pro úroveň kvality života v regionu, a proto indikátory uvedené v S-E analýzy byly upraveny a doplněny právě s ohledem na tyto stromy problémů. Indikátory se váží samozřejmě pouze na bezprostřední, aktuální příčiny a následky a zároveň se jedná o ty aspekty, které jsou nějakým způsobem měřitelné. Uvedený systém indikátorů by měl pomoci jednak vyhodnotit přínosy realizovaných akcí k řešení hlavních příčin klíčových problémů ostravské aglomerace, jednak jejich přínos k identifikovaným následkům, potažmo přínos ke zvyšování kvality života obyvatel ostravské aglomerace… Indikátory jsou pro jednodušší propojení a možnosti vyhodnocení realizované strategie strukturovány do třech uvedených tematických oblastí a stromů problémů. Vzhledem k tomu, že tyto problémy, jejich příčiny i následky jsou ve větší či menší míře provázány, některé indikátory se opakují. Pro všechny tematické oblasti jsou navržené indikátory uspořádány do jednoduché tabulky, prezentující samotný indikátor, jeho detailnější popis a očekávanou změnu, která by signalizovala změnu potřebnou k řešení dané příčiny či zlepšení nepříznivých následků a dlouhodobějších trendů. Tematická oblast Zaměstnanosti a podnikání Příčiny Indikátor

Popis

Očekáváná změna

Podíl žáků a studentů technických oborů

Podíl žáků technických oborů SŠ na celkovém počtu žáků Podíl studentů VŠ / VOŠ technických oborů SŠ na celkovém počtu studentů Podle kvalifikace a podle vzdělání

Zvýšení podílu žáků a studentů technických oborů v aglomeraci

Podíl oborové strukturální nezaměstnanosti

Podíl zaměstnaných v kategoriích kvalifikačně náročnějších

Podíl zaměstnaných v kategoriích KZAM 1-3 a KZAM 6-7 na celkovém počtu zaměstnaných

Index vzdělanosti

Index je počítán jako „1*ZŠ+1,25*SOŠ+1,5*SM+2*VŠ“ podle vzdělanosti zaměstnaných ve věku 25-34 let, kde se změna v úrovni vzdělanosti projeví rychleji, zároveň bude reflektovat, že vzdělanější lidé neodcházejí z aglomerace Migrační saldo vyjadřuje rozdíl počtu přistěhovalých (imigrantů) a vystěhovalých (emigrantů) v aglomeraci. Meziroční změna v nárůst počtu nových podnikatelů a podniků

Migrační saldo aglomerace

Počet nově založených společností

Snížení podílu strukturální nezaměstnanosti z důvodu kvalifikačního nesouladu na trhu práce na celkové míře nezaměstnanosti Nárůst podílu kvalitnějších pracovních míst, která znamenají potenciálně adaptabilnější pracovní sílu a vyšší průměrné příjmy Nárůst indexu vzdělanosti v aglomeraci

Snížení, resp. zastavení selektivní emigrace z regionu

Nárůst počtu čistého přírůstku nových podnikatelů a podniků v


Podíl MSP na zaměstnanosti a počtu podniků

Počet volných pracovních míst

Průměrný příjem nabízených volných pracovních míst

Podíl zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců v regionu Podíl malých a středních podniků na celkovém počtu podniků registrovaných v aglomeraci Počet volných pracovních míst na 1 uchazeče a na 1 ekonomicky aktivního obyvatele aglomerace

Průměrná hrubá měsíční zda u volných pracovních míst nabízených podle evidence úřadů práce

aglomeraci Nárůst podílu MSP na ekonomice aglomerace

Relativizovaný počet nabízených pracovních míst by se měl v aglomeraci zvyšovat nejen celkově, ale také relativně oproti obdobným indikátorům na národní úrovni. Nárůst průměrné hrubé mzdy nabízených pracovních pozic v aglomeraci, přičemž srovnání by mělo vzít v úvahu vývoj nominálních mezd, jak v regionu, tak v ČR jako celku. Nárůst mezd v regionu by měl být relativně vyšší.

Následky Indikátor

Popis


Míra nezaměstnanosti

Míra registrované nezaměstnanosti

Míra ekonomické aktivity

Míra ekonomické aktivity 1564letých představuje podíl zaměstnaných a nezaměstnaných v této věkové skupině Podíl absolventů, kteří jsou v evidenci ÚP déle než 6 / 12 měsíců od ukončení studia v období na celkovém počtu absolventů ve stejném období v aglomeraci Index je počítán jako „1*ZŠ+1,25*SOŠ+1,5*SM+2*VŠ“ podle vzdělanosti zaměstnaných ve věku 25-34 let, kde se změna v úrovni vzdělanosti projeví rychleji, zároveň bude reflektovat, že vzdělanější lidé neodcházejí z aglomerace Počet nově registrovaných fyzických osob podnikatelů k platbě DPH na 1000 obyvatel Migrační saldo vyjadřuje rozdíl počtu přistěhovalých (imigrantů) a vystěhovalých (emigrantů) v aglomeraci. Čistý disponibilní důchod

Snížení rozdílu v míře nezaměstnanosti při porovnání aglomerace a ČR – relativní sblížení míry nezaměstnanosti aglomerace v porovnání s průměrem ČR Zvýšení úrovně míry ekonomické aktivity relativně k průměru ČR

Míra nezaměstnanosti absolventů

Index vzdělanosti

Míra podnikatelské aktivity

Migrační saldo

Čistý disponibilní důchod

Snížení míry nezaměstnanosti absolventů SŠ a VŠ, zejména snížení míry nezaměstnanosti absolventů technických oborů Nárůst indexu vzdělanosti v aglomeraci

Nárůst indikátoru podnikatelské aktivity v aglomeraci Snížení, resp. zastavení selektivní emigrace z regionu

ČDDD v aglomeraci se zvýší


domácností

domácností představuje částku, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, na úspory ve formě finančních aktiv a na akumulaci hmotných a nehmotných aktiv. Představuje čisté disponibilní příjmy obyvatel trvale bydlících v regionu (ekonomicky aktivních i neaktivních). Pro srovnání je přepočten na 1 obyvatele.

relativně vůči jeho úrovni na národní úrovni.

Tematická oblast Sociální inkluze a bezpečnost Příčiny Indikátor Migrační saldo

Podíl nízkopříjmových obyvatel Nezaměstnanost nejvíce ohrožených skupin na trhu práce

Popis Migrační saldo vyjadřuje rozdíl počtu přistěhovalých (imigrantů) a vystěhovalých (emigrantů) v aglomeraci. Podíl domácností s čistými příjmy pod úrovní životního minima Podíl počtu nezaměstnaných v ohrožených skupinách na celkové pracovní síle

Podíl dlouhodobě nezaměstnaných

Podíl počtu nezaměstnaných 1 rok a déle na celkové pracovní síle

Počet transformovaných sociálních služeb

Transformované kapacity sociálních služeb v MSK v souladu s dokumentem „Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji“. Počet nově registrovaných fyzických osob podnikatelů k platbě DPH na 1000 obyvatel

Míra podnikatelské aktivity

Očekáváná změna Snížení, resp. zastavení selektivní emigrace z regionu

Podíl by měl klesat směrem k průměru ČR. Snížení rozdílu v míře nezaměstnanosti ohrožených skupin při porovnání aglomerace a ČR – relativní sblížení míry nezaměstnanosti ohrožených skupin aglomerace v porovnání s průměrem ČR Snížení rozdílu v míře dlouhodobé nezaměstnanosti při porovnání aglomerace a ČR – relativní sblížení míry dlouhodobé nezaměstnanosti aglomerace v porovnání s průměrem ČR Nárůst počtu transformovaných zařízení

Nárůst indikátoru podnikatelské aktivity v aglomeraci


Popis


Podíl obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Počet trestných činů na 1 000 obyvatel

Počet obyvatel žijící v sociálně vyloučených lokalitách Podíl počtu zjištěných trestných činů na 1 000 obyvatel

Meziroční pokles Změna – s regionální strukturou (zda nedochází k nárůstu v určitých lokalitách)


Nezaměstnanost nejvíce ohrožených skupin na trhu práce

Podíl počtu nezaměstnaných v ohrožených skupinách na celkové pracovní síle

Migrační saldo

Migrační saldo vyjadřuje rozdíl počtu přistěhovalých (imigrantů) a vystěhovalých (emigrantů) v aglomeraci. Transformované kapacity sociálních služeb v MSK v souladu s dokumentem „Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji“. Podíl osob žijících v domácnostech s příjmem nižším než 60 % mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu domácnosti, kterým se vymezuje hranice chudoby Podíl materiálně deprivovaných osob trpících určitým materiálním nedostatkem, tzn. osob, které si nemohou dovolit některé věci, služby či požitky.

Počet transformovaných sociálních služeb

Míra ohrožení chudobou

Míra materiální deprivace

Snížení rozdílu v míře nezaměstnanosti ohrožených skupin při porovnání aglomerace a ČR – relativní sblížení míry nezaměstnanosti ohrožených skupin aglomerace v porovnání s průměrem ČR Snížení, resp. zastavení selektivní emigrace z regionu

Nárůst počtu transformovaných zařízení

Pokles tohoto indikátoru směrem k průměru ČR – relativní pokles v porovnání s průměrem ČR

Pokles tohoto indikátoru směrem k průměru ČR – relativní pokles v porovnání s průměrem ČR

Tematická oblast Rozvoj území aglomerace Příčiny Indikátor Počet osob přepravených veřejnou dopravou (vlaky, autobusy, MHD) Zpracování odpadů

Funkční regionální dopravní systém Využití brownfields

Plocha regenerovaných / revitalizovaných a dále využitých území

Popis Počet osob přepravených v rámci regionu veřejnou dopravou v tis. osob. – meziroční změna Podíl skládkovaného komunálního/ průmyslového odpadu na celkové produkci odpadu Podíl materiálově využívaných komunálních/ průmyslových odpadů na celkové produkci odpadu Přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IRDS – meziroční změna

Očekáváná změna Zastavení poklesu, meziroční nárůst

Plocha neregenerovaného a nerevitalizovaného území nevyužívaných nebo zanedbaných areálů -brownfields Meziroční změna plochy regenerovaných / revitalizovaných a dále využitých území

Snížení plochy území, které dosud nebylo revitalizováno

V návaznosti na charakter intervencí

Meziroční nárůst počtu obyvatel

Nárůst plochy revitalizovaného území



Popis


Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou vzduchu

Procento obyvatel MSK žijící v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší – meziroční změna Migrační saldo vyjadřuje rozdíl počtu přistěhovalých (imigrantů) a vystěhovalých (emigrantů) v aglomeraci. Počet obyvatel žijící v sociálně vyloučených lokalitách – meziroční pokles

V návaznosti na charakter intervencí

Migrační saldo

Podíl obyvatel ohrožených sociálním vyloučením

Snížení, resp. zastavení selektivní emigrace z regionu

Meziroční pokles


5 Seznam zkratek ČDDD

Čistý disponibilní důchod domácností

ČR

Česká republika

DPH

Daň z přidané hodnoty

IAD

Individuální automobilová doprava

ITI

Integrated territorial Investment (Integrovaná územní investice)

MHD

Městská hromadná doprava

MSK

Moravskoslezský kraj

RR MSK

Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko

SE analýza

Socioekonomická analýza

TZL

Tuhé znečisťující látky


6 Přílohy Příloha 1: Seznam pozvaných aktérů a účastníků interaktivního workshopu

Jméno Organizace Tematická oblast Zaměstnanost a podnikání Ing. Vladan Almáš Magistrát města Havířova doc. Ing. Marian Lebiedzik, Ph.D. Slezská univerzita v Opavě Pavel Peřich MADT, a.s. Ing. Josef Tuhý TWKA, spol. s r.o. Mgr. Zdeněk Karásek RPIC-ViP s.r.o. Mgr. Jaroslav Dadok OHK Karviná Bc. Jana Šimečková město Bílovec Ing. David Pawera ARR, a.s. Ing. Marek Valdmann, Ph.D. BIC Ostrava s.r.o. Ing. Jan Malinovský, Ph.D. VŠB-TUO Ing. Petr Czekaj Pakt zaměstnanosti, Sdružení pro rozvoj MSK Ing. Martina Heisigová Statutární město Opava Ing. Yvetta Králová Statutární město Frýdek-Místek Doc. RNDr. Petr Rumpel, Ph.D. Ostravská univerzita Mgr. Eva Homolová RPIC-ViP s.r.o. doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph.D. Slezská univerzita v Opavě Mgr. Jiří Hudec Magistrát města Ostravy Ing. Václav Palička Magistrát města Ostravy Tematická oblast Sociální inkluze a bezpečnost Ing. Ladislav Nedorost Magistrát města Havířova Mgr. Petr Bičej Statutární město Karviná Olga Hošická, DiS. město Bílovec Mgr. Daniel Rychlik Moravskoslezský kraj, Odbor sociálních věcí Mgr. Petra Vlčová Statutární město Opava Mgr. et Mgr. Lukáš Curylo Diecézní charita ostravsko - opavská Ing. Jarmila Kozlová Statutární město Frýdek-Místek Mgr. Aleš Hanus RR MSK Mgr. Olga Pelechová Statutární město Ostrava Mgr. Michal Mariánek Statutární město Ostrava Mgr. Hana Poláchová Statutární město Frýdek-Místek Ing. Ivana Foldynová Accendo, o.p.s. Anthony Caine RPG Tematická oblast Rozvoj území aglomerace Ing. Radoslav Basel Magistrát města Havířova Ing. Bc. Martin Dostál Magistrát města Opavy Zdeněk Bendík Magistrát města Opavy Ing. Vladimír Gelnar RR MSK Ondřej Dostál RR MSK Jana Hanková OZO Ostrava s.r.o. RNDr. Petr Hapala Zdravotní ústav v Ostravě Ing. Miroslav Hronovský Magistrát města Frýdku-Místku

Účast na workshopu Ano Ano Ano Ano

Ano Ano

Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Ano Ano

Ano Ano Ano Ano Ano

Ano Ano Ano Ano


Doc. Ing. Petr Jančík, PhD. Ing. Jaroslav Kořínek Ing. Petr Koudela Ing. Karel Kozubek Ing. Milan Machač Ing. Martin Novosad Doc. Dr. Ing. Tadeáš Ochodek Eva Spasovová Ing. Silvie Součková Ing. Aleš Stejskal Mgr. Jiří Svobodník Mgr. Jiří Štěpán Bc. Jan Tomiczek Andrea Triandafilu Bc. Břetislav Vašíček Ing. Darja Vavříková Ing. arch. Petr Vendcelides Ing. arch. Cyril Vltavský Šárka Gilarová Anthony Caine Lucie Ligocká Ostatní účastníci Daniel Konczyna Lucie Žurková

FMMI VŠB-TU Ostrava KIC Odpady, a.s. Dolní oblast Vítkovice ČIŽP Ostrava KÚ MSK Krajská energetická agentura VŠB-TU Ostrava RPG RE Land, s.r.o. KÚ MSK Koordinátor ODIS s.r.o. ÚRR ARR, a.s. Obec Třanovice Čisté nebe, o.p.s Magistrát města Karviné Město Bílovec Magistrát města Ostravy Magistrát města Ostravy Magistrát města Frýdku-Místku RPG ProFaktum, s.r.o. RR MSK RR MSK

Ano

Ano

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano


PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., se sídlem Hvězdova 1734/2c, 140 00 Praha 4, IČ: 61063029, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 43246.  2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. “PwC” je značka, pod níž členské společnosti PricewaterhouseCoopers International Limited (PwCIL) podnikají a poskytují své služby. Společně tvoří světovou síť společností PwC. Každá společnost je samostatným právním subjektem a jednotlivé společnosti nezastupují síť PwCIL ani žádnou jinou členskou společnost. PwCIL neposkytuje žádné služby klientům. PwCIL neodpovídá za jednání či opomenutí jednotlivých společností sítě PwC, ani nemůže kontrolovat výkon jejich profesionální činnosti či je jakýmkoli způsobem ovlivňovat.

Zpracování Integrované strategie rozvoje území pro ostravskou aglomeraci

Recommend Documents