www.pwc.com/cz
Integrovaná územní investice pro ostravskou aglomeraci 31. července 2014
Návrh ITI
Obsah 1 Úvod ......................................................................................................................................................................... 4 2 Vymezení území a zdůvodnění výběru ................................................................................................................... 6 2.1 Předpoklady pro vymezení aglomerace ................................................................................................................. 6 2.2Ostravská aglomerace ..............................................................................................................................................7 3 Analýza problémů a potřeb ....................................................................................................................................10 3.1 Hlavní závěry a identifikované problémy a potřeby .............................................................................................10 3.2SWOT analýza ........................................................................................................................................................12 3.3Strom problémů a cílů ........................................................................................................................................... 12 4 Strategická část ITI ................................................................................................................................................ 16 4.1 Přístup..................................................................................................................................................................... 16 4.2Vize a cíle ITI .......................................................................................................................................................... 17 4.3Strategický cíl „Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost obyvatel“ .................................................................... 20 4.3.1
Cíl ........................................................................................................................................................... 20
4.3.2
Teorie změny ......................................................................................................................................... 20
4.3.3
Integrované řešení ................................................................................................................................ 22
4.3.4
Vazba priorit na tematické cíle 2014-2010.......................................................................................... 23
4.3.5
Vazba priorit na operační programy ČR 2014-2020 ........................................................................... 24
4.3.6
Cílový stav – Indikátory........................................................................................................................ 26
4.4Strategický cíl „Podpořit podnikání a vznik pracovních míst“ ........................................................................... 29 4.4.1
Cíl ........................................................................................................................................................... 29
4.4.2
Teorie změny ......................................................................................................................................... 29
4.4.3
Integrované řešení ................................................................................................................................. 31
4.4.4
Vazba priorit na tematické cíle............................................................................................................. 32
4.4.5
Vazba priorit na operační programy .................................................................................................... 33
4.4.6
Cílový stav - Indikátory......................................................................................................................... 34
4.5Strategický cíl „Zvýšit kvalitu prostředí pro život, práci a podnikání“ ............................................................... 36 4.5.1
Cíl ........................................................................................................................................................... 36
4.5.2
Teorie změny ......................................................................................................................................... 36
4.5.3
Integrované řešení ................................................................................................................................ 38
Vazba priorit na tematické cíle........................................................................................................................ 39 4.5.4........................................................................................................................................................................ 39 4.5.5
Vazba priorit na operační programy .................................................................................................... 40
4.5.6
Cílový stav – Indikátory........................................................................................................................ 42
4.6Horizontální témata .............................................................................................................................................. 44 5 Implementace strategie ITI .................................................................................................................................. 45
2
5.1 Způsob řízení ITI ................................................................................................................................................... 45 5.1.1
Vymezení subjektů (partnerů) a jejich rolí a odpovědností................................................................ 46
5.1.2
Organizační struktura (včetně zajištění administrativní kapacity) .................................................... 49
5.1.3
Zapojení partnerů ................................................................................................................................. 50
5.1.4
Proces implementace ITI.......................................................................................................................51
5.1.5
Proces předvýběru projektů ................................................................................................................. 53
5.1.6
Časový harmonogram realizace ........................................................................................................... 53
5.2Hodnocení úspěšnosti strategie ITI ..................................................................................................................... 55 5.2.1
Monitoring ITI ...................................................................................................................................... 55
5.2.2
Hodnocení ITI ....................................................................................................................................... 55
6 Přílohy .....................................................................................................................................................................57
3
1 Úvod Úvod Regionální a místní orgány musejí v budoucnu pracovat společně a „odbourat“ administrativní hranice. Princip subsidiarity a partnerství představují jeden z předpokladů fungování modelu víceúrovňové správy v území. Posilování významu územní dimenze a prostorové funkční závislosti je již několik let významně akcentováno napříč členskými státy Evropské unie. K jejímu uplatnění jsou vytvářeny ze strany Evropské komise patřičné mechanismy, které dnes označujeme zejména jako integrované přístupy. Česká republika se v rámci programového období 2014 – 2020 politiky Hospodářské, sociální a územní soudržnosti odpovídajícím způsobem přihlásila k využití integrovaných přístupů, jež vnímá - především z pohledu regionálního rozvoje a územní dimenze - jako klíčové. Rozhodla se jej realizovat prostřednictvím tzv. integrovaných nástrojů a s využitím prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů (v rámci předem vymezených operačních programů). Základní parametry tohoto přístupu jsou na národní úrovni zakotveny ve dvou klíčových dokumentech. Jedná se o (i) Strategii regionálního rozvoje ČR pro období 2014 – 2020 a (ii) Dohodu o partnerství. První zmiňovaný dokument reaguje prostřednictvím navržených priorit na zásadní souvislosti ovlivňující rozvoj jednotlivých územních celků, přičemž druhý dokument určuje strategické zaměření a investiční priority ČR a nastavuje mechanismy pro přidělování vnitrostátních a evropských prostředků z programů vymezených pro programové období 2014 – 2020; integrovaných nástrojů nevyjímaje. Ostravská aglomerace v rámci České republiky zaujímá zásadní místo nejen v ekonomice, ale i ve společenském životě a dalších oblastech. V území se odehrávají silné společenské, ekonomické, dopravní (zejména dojížďkové) i jiné procesy, které překračují administrativní hranice jednotlivých obcí. Diverzita jejího území patří proto k jejím přirozeným jevům stejně jako výlučnost rozvojového potenciálu - vycházející z pevných funkčních vztahů ovlivňovaných sílou regionálních center. Zásadní strategické rozhodnutí a kvalitní vedení jí může přinést žádoucí synergické efekty. S vědomím tohoto chceme vytvářet podmínky k rozvoji aglomerace a využít jejích silných stránek a aktivovat endogenní potenciál území. Integrovanou územní investici Ostravské aglomerace považujeme za jeden z nástrojů naplnění této výzvy. Její příprava a následná realizace se opírají o vytvořenou integrovanou strategii pro funkčně vymezené území, jak vyžaduje legislativa Evropské unie. Aby bylo možné této výzvě čelit a využít tak příležitosti, před kterou dnes stojíme, je nutné zdůraznit, že bez nastavení spolupráce na jednotlivých úrovních veřejné správy, bez zapojení klíčových aktérů z území a jejich aktivního přístupu, by tato strategie a integrovaná územní investice nemohla nikdy vzniknout a fungovat. Jsme přesvědčeni, že vytvoření společné integrované územní investice, která poprvé - ve větší míře - umožní komplexně reagovat na priority a potřeby takového typu území a současně stimulovat vybrané socioekonomické procesy a jevy, je jen začátek společného několikaletého cyklu. Za předpokladu dobře zvolených priorit a kvalitním řízení procesů můžeme nejen lidem zefektivnit a zkvalitnit služby, zvýšit zaměstnanost, být šetrnější k životnímu prostředí, ale zároveň i přispět ke změně image ostravské aglomerace. To vše představuje vizi ostravské aglomerace. Co je Integrovaná územní investice? Integrovanou územní investici si lze zjednodušeně představit jako mechanismus, který umožní průřezově čerpat finanční prostředky z několika prioritních os jednoho nebo více operačních programů. V podmínkách České republiky jde o nástroj určený pro silně urbanizované území, resp. metropolitní oblasti, které mají klíčový význam z hlediska ekonomického rozvoje a mezinárodní konkurenceschopnosti. To ostravská aglomerace nepochybně splňuje. Samotné čerpání finančních prostředků je podmíněno jednak funkčním vymezením území a pro něj zpracovanou strategií, ale zároveň musí naplňovat/odpovídat cílům v příslušných operačních programech. Mezi další její klíčové atributy patří integrovanost investic a vytvoření řídící a realizační struktury. Tento zvolený přístup je uplatňován z toho důvodu, že potřeby aglomerace a její negativní disparity jsou vyvolávány nebo se váží na řadu provázaných a podmíněných, často územně vázaných faktorů. Zaměření
4
podpory by na ně mělo reagovat a integrovaným způsobem řešit jejich hlavní příčiny či pozitivně využít příležitostí k dalšímu rozvoji. My proto vnímáme integrovanou územní investici jako prostor ke komplexnějšímu řešení existujících problémů aglomerace a k realizaci ucelenějších, provázaných a koordinovaných investic. Jsme si vědomi toho, že posílení role strategického plánování přináší Ostravské aglomeraci bezpochyby větší samostatnost, ale zároveň na ni přenáší do budoucna odpovědnost při rozhodovacích procesech, a to díky pravidlům implementačního systému - od nastavení procesů řízení, kontroly, až po následné vyhodnocení úspěšnosti strategie. Po celou dobu Integrované územní investice musí být tento nárůst administrativních „povinností“ doprovázen odpovídající kapacitou a kvalitou lidských zdrojů. Jen tak je možné dosáhnout významnější přidané hodnoty tohoto nástroje. Celkovou posloupnost tvorby integrované územní investice znázorňuje níže uvedené schéma. Obrázek 1: Postup přípravy integrované územní investice Ostravské aglomerace Plánování a spolupráce STRATEGIE
ANALÝZA
Vymezení aglomerace
Analýza potřeb
Strom potřeb a cílů
Vize
Strategické cíle
IMPLEMENTACE
Soulad s programy ESIF
Řízení
Monitoring
Hodnocení
5
2 Vymezení území a zdůvodnění výběru Výchozí jednotku pro vymezení ostravské aglomerace představují základní jednotky veřejné správy, tj. obce nacházející se v Moravskoslezském kraji. Vymezení ostravské aglomerace bylo zpracováno v několika krocích a vycházelo z vyhodnocení ukazatelů předpokládající existenci funkčních vazeb. Obrázek 2: Schéma metodického přístupu
2.1 Předpoklady pro vymezení aglomerace Vymezení aglomerace je formulováno na níže uvedených ukazatelích, na jejichž základě je možné identifikovat procesy probíhající v území.1
Obce vykazující nadprůměrné znaky (ekonomické a sociální) je možné považovat za obce „vyspělejší“ s předpokladem pro vytváření početnějších vazeb a impulzů s okolní ekonomikou a obyvateli (tzv. aglomerační výhody či formy vzájemné spolupráce). Porovnáním dynamiky vývoje obcí je možné zachytit rozvojovost obcí v delším časovém horizontu a současně vyloučit krátkodobé výkyvy (statistické zkreslení). Rozvoj území a vzájemných vazeb je determinován počtem obyvatel, který je blíže specifikován hustotou zalidnění. Existence větších nebo středně velkých sídel vytváří předpoklady pro formování pólů rozvoje, které pak generují početnou dojížďkovost (za prací, do škol, za službami). Dynamika ekonomického a sociálního rozvoje je závislá na poloze, tj. dostupnosti, kvalitě a hustotě dopravní infrastruktury.
Ukazatele vymezení aglomerace Celkem 300 obcí s počtem obyvatel 1,22 mil. bylo souhrnně vyhodnoceno na základě níže uvedených oblastí (k nim přiřazeným ukazatelům). Určením hranice bylo následně vymezeno území ostravské aglomerace. Oblast
Ukazatel
Zdůvodnění výběru
Metodika vymezení vychází ze schváleného národního dokumentu „Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020“, který v rámci typologie regionů charakterizuje rozvojové znaky území ČR a v závislosti na míře urbanizace odvozuje aglomerace ČR. 1
6
Aktuální socioekonomická úroveň území
Velikost obce Míra registrované nezaměstnanosti Počet podnikatelských subjektů Roční daňové příjmy na 1 obyvatele v Kč
Základní údaj charakterizující potenciál obce. Obecně platí přímá úměrnost mezi populační velikostí obce a potenciálem rozvoje. Považujeme-li aglomeraci za pól růstu, lze předpokládat, že míra nezaměstnanosti charakterizuje potenciál dalšího rozvoje a obecně platí, že bude nižší než v jiných oblastech; a naopak. Počet podnikatelských subjektů je signálem o existenci přímých i nepřímých podnikatelských vztahů. Lze proto předpokládat přímou úměru mezi počtem podnikatelských subjektů a s tím spojeným počtem vazeb a procesů (dodavatelské vazby, ostatní služby i vazby ne přímo podnikatelského zaměření).
Dynamika vývoje
Index vývoje počtu obyvatel Přírůstek/úbytek míry registrované nezaměstnanosti Index vývoje počtu podnikatelských subjektů Vývoj počtu dokončených bytů v období
Poloha
Existence středisek osídlení (města s více než 40 tisíci obyvateli, jiná města 20-40 tisíc obyvatel, 10 – 20 tisíc obyvatel) Existence významných dopravních cest (dálnice a R-silnice, silnice I. Třídy, železniční trati)
Dynamika vývoje byla aplikována jednak pro odhad vývojových trendů a zároveň, aby bylo eliminováno zkreslení vzniklé například nahodilými skutečnostmi. Lze předpokládat, že pozitivně chápaná dynamika vývoje generuje větší závislost na daném území a s tím spojený nárůst ekonomických či sociálních vazeb. Poloha je svým způsobem rovněž dynamickým ukazatelem. Lze předpokládat, že čím lepší dopravní dostupnost (četnost, kvalita, hustota), tím lepší předpoklad pro existenci vazeb v území. Nepřímá úměra pak zjednodušeně platí i pro čas strávený „na cestách“. Předpoklad pro polohový potenciál zpravidla koreluje s velikostí obce (existence infrastruktury) a kopíruje síť infrastruktury.
Míra urbanizace
Počet obyvatel na 1 km2
Vyšší hustota zalidnění vytváří prostorové vazby, které jsou patrné například v dojížďce za zaměstnáním a do škol a v organizaci veřejné dopravy. Zároveň platí, že (regionální) centra vytváří větší předpoklady pro urbanizační nebo suburbanizační procesy a s tím spojené vazby (dopravní, služeb, atd.).
Územní celistvost
Eliminace vzniku bílých míst.
Území aglomerace musí představovat celistvé území. V případě, že obec nesplňuje hodnotami hranici pro určení aglomerace, ale zároveň její hranice sousedí s jinými obcemi, které do ní spadají, je automaticky zařazena do území aglomerace.
2.2 Ostravská aglomerace Ostravskou aglomeraci tvoří 165 obcí nacházejících se v 17 SO ORP. V aglomeraci žije 1 053 672 obyvatel2, její rozloha zabírá 44,3 % území Moravskoslezského kraje a je v ní soustředěno 86,1 % obyvatel kraje. Mezi největší 2
Data k 1. 1. 2014
7
města patří Ostrava (28,1 % obyvatel OA), Havířov (7,2 %), Opava (5,5 %), Karviná (5,4 %), Frýdek-Místek (5,4 %) a Třinec (3,4 %). Hustota zalidnění aglomerace dosahuje 434,17 obyvatel na km2. Území Ostravské aglomerace je determinováno historickými souvislostmi (které lze pojímat jako výchozí podmínky) a dynamikou jednotlivých oblastí sociálního a ekonomického vývoje. Stav aglomerace je ovlivněn rozvojovou dynamikou krajského města Ostravy, hustou sítí vedlejších center (Opava, Havířov, Frýdek-Místek, Karviná, Třinec) a vyšší mírou urbanizace. Předpokladem k rozvoji Ostravské aglomerace je napojení na dálniční síť ČR a Polska a na II. a III. tranzitní železniční koridor. V rámci aglomerace je rovněž zaznamenána pravidelná dojížďka obyvatel do centra/center za prací, školou a dalšími službami. Dochází zde k intenzívním, téměř každodenním přesunům. V aglomeraci se protínají dvě rozvojové osy – hlavní osa je severojižní, která pokračuje směrem do polských Katovic a vedlejší rozvojová osa Opava – Ostrava – Třinec.
8
Obrázek 3: Vymezení území Ostravské aglomerace
Zdroj: vlastní zpracování (vyznačená města představují okresní města).
9
3 Analýza problémů a potřeb Samotnému zpracování analýzy problémů a potřeb předcházelo definování ukazatelů, na základě kterých byla zpracována socioekonomická analýza a zhodnoceny vývojové trendy aglomerace. Tyto ukazatele, mezi něž patří demografie, podnikání a ekonomika, zaměstnanost a vzdělávání, sociální oblast, oblast životního prostředí a dopravní infrastruktury, vyplynuly z diskuze klíčových regionálních aktérů3. Obrázek 4: Schéma procesu zpracování analýzy potřeb
Analýza potřeb4 byla sestavena z výsledků sekundárních dat socioekonomické analýzy a následně projednána (verifikována) v diskusi s územními partnery. Pro ověření závěrů a tvrzení uváděných v socioekonomické analýze byly jednotlivé její výstupy konzultovány s experty a odborníky na dané téma v rámci uskutečněných workshopů.
3.1 Hlavní závěry a identifikované problémy a potřeby Jedním z klíčových problémů Ostravské aglomerace je přetrvávající ekonomické zaostávání za průměrem Česka. Tato skutečnost je zapříčiněna nízkou mírou ekonomické participace, nízkým využitím nových znalostí a znalostně náročnějších aktivit a vyšším podílem obtížně adaptovatelné pracovní síly.5
Ostravská aglomerace se v posledních letech výrazně vylidňuje.
Úbytek počtu obyvatel je dán jak přirozeným úbytkem, tak zejména odchodem (vystěhováním) do jiných regionů ČR. Ubývá obyvatel – více než 37 tisíc za posledních 10 let, nejvyšší migrační úbytek v celé ČR (vystěhovávání tvoří 75 % z celkového úbytku). Nejvýznamnější je úbytek v centru aglomerace, jedním z hlavních důvodů vystěhovávání je nedostatek pracovních míst. Ten souvisí předně s restrukturalizací těžkého průmyslu a dlouhodobou kvalifikační orientací obyvatel.
Vycházelo se zejména z analýzy kvantitativních dat ze Sčítání lidu, domů a bytů [ČSU 2001, 2011], která byla doplněna o aktuálnější data, sledovaná a publikovaná Českým statistickým úřadem (ČSU), MPSV či dalšími subjekty. 4 Při zpracovávání byla zohledněna omezená vypovídací schopnost disponibilních statistických dat a nedostupnost určitých aktuálních dat například o vystěhovalectví mladých vzdělaných lidí z regionu, která by empiricky podložila „únik mozků“ (koncept brain-drain) či pokračující a prohlubující se proces sociálního vyloučení určitých skupin obyvatelstva. Problémem je také srovnatelnost dat, které se dle různých oficiálních zdrojů liší (např. nezaměstnanost, odpady). Při tvorbě časových řad, pak mohou vznikat mírné nepřesnosti dané změnou metodiky v průběhu období. V rámci některých ukazatelů byla použita metodika srovnání vývoje po pětiletých časových intervalech. 5 Výsledky socioekonomické analýzy ukázaly několik klíčových závěrů. Zároveň umožnily identifikovat hlavní problémy a potřeby, se kterými se potýká Ostravská aglomerace. Identifikované problémy a potřeby tvoří základ pro nastavení intervenční logiky ITI a koncipování jednotlivých strategických cílů. Celkový výstup ze socioekonomické analýzy je uveden v příloze. 3
10
Odcházejí zejména lidé mladí a vzdělaní, zatímco se zvyšuje podíl sociálně ohrožených skupin obyvatel.
Odcházejí zejména vzdělaní a mladí lidé, zatímco skupina sociálně slabších a málo adaptabilních obyvatel roste. Pokles počtu obyvatel způsobuje především migrace obyvatelstva za prací do ekonomicky atraktivnějších měst ČR. Dle Úřadu práce a vyjádření expertů v průběhu zpracovávání SE analýzy se jedná hlavně o selektivní migraci mladých lidí s vysokoškolským diplomem (tedy koncept brain-drain). Výrazným impulsem k odchodu obyvatel přispívá také obecné negativní vnímání aglomerace, které mnohdy není založeno na faktech, dále pak stav životního prostředí (zejména znečištění ovzduší). Pro obyvatele aglomerace je zde málo atraktivního místa pro život.
V aglomeraci se zvyšuje podíl osob nízko kvalifikovaných a sociálně slabších. Především v užším jádru aglomerace (vymezeno obcemi s nejvyšší koncentrací ekonomických aktivit – obce Ostrava, Havířov, Karviná) se výrazně koncentruje počet obyvatel s nízkými příjmy, vznikají nové sociálně vyloučené lokality. Rostou sociální problémy doprovázené zvýšenou kriminalitou, což snižuje atraktivitu území.
V posledních letech roste podíl obyvatel žijících pod hranicí životního minima.
Dle ekonomické situace a příjmů domácností se dá říci, že obyvatelé, kteří mají práci, si žijí dobře. Nicméně celkový pohled na život v aglomeraci ovlivňuje masa obyvatel nezaměstnaných a sociálně ohrožených. Podíl domácností s čistými příjmy pod životním minimem je nejvyšší v ČR, 6,9 % domácností s příjmy pod životním minimem (za posledních 7 let se tento podíl téměř zdvojnásobil, o 91 % více domácností od roku 2005). Ekonomická aktivita obyvatel je nízká a sociální systém nepřispívá k její aktivizaci. Situace v jižní, jihozápadní a severozápadní části aglomerace je dlouhodobě podstatně lepší, a to jak v oblasti nezaměstnanosti a životního prostředí, tak i sociálních problémů. Na rozdíl od centra aglomerace není toto území až tak spjato s těžkým průmyslem, jeho projevy a důsledky.
Aglomerace je dlouhodobě výrazně závislá na několika málo silných zaměstnavatelích v těžkém průmyslu.
Ty se průběžně potýkají s většími či menšími ekonomickými problémy, které mohou vyústit k omezení či zastavení podnikatelské činnosti. Z toho plyne obrovské riziko ztráty zaměstnání velké masy lidí a s tím související katastrofálními dopady na socioekonomický vývoj ostravské aglomerace. Pokud svou činnost ukončí 3 největší zaměstnavatelé, ocitne se najednou bez práce minimálně 50 000 lidí.
Aglomerace je součástí kraje s třetí nejvyšší mírou nezaměstnanosti.
Tento stav míry nezaměstnanosti platí zároveň u samotné aglomerace. Dlouhodobě nadprůměrná míra nezaměstnanosti souvisí zejména s koncentrací těžkého průmyslu v oblasti hutnictví, těžkého strojírenství a hornictví, obtížným vývojem a restrukturalizací, kterými tato odvětví prochází. Míra zaměstnanosti aglomerace i MSK se pohybuje o 3-4 % pod průměrem ČR, z pohledu nezaměstnanosti je problémem dlouhodobá nezaměstnanost (43 %) a nezaměstnanost absolventů. Důvodem však dle tvrzení mnohých expertů není jen kvalifikační úroveň, ale i ochota pracovat.
I přes relativně kvalitní a dostupnou podnikatelskou infrastrukturu je v aglomeraci nejnižší ochota podnikat, což vyplývá z dlouhodobé zaměstnanecké tradice v aglomeraci, nízká je i míra inovačních aktivit,
Zhoršená kvalita životního prostředí
Špatná kvalita životního prostředí, zejména ovzduší, související s koncentrací průmyslu a obyvatelstva. Tento stav odráží vysokou koncentraci průmyslu a obyvatelstva v území, což souvisí s velkým znečištěním z dopravy a lokálních topenišť (nejvyšší hustota v ČR vyplývající do značné míry
11
z velkého počtu nízkopříjmových obyvatel). Téměř 100% obyvatel žije v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Nicméně stav životního prostředí se v posledních letech zlepšuje. Znečištěné ovzduší spolu s pracovními příležitostmi jsou obecně vnímány jako stěžejní faktory ovlivňující odchod lidí z kraje. Kvalita životního prostředí je značně (a mnohdy neprávem) medializována a podporuje negativní vnímání kraje.
3.2 SWOT analýza SWOT analýza je koncipována za dílčí oblasti (témata), které byly předmětem analytických prací6. V této subkapitole je uvedena souhrnná SWOT analýza7.
3.3 Strom problémů a cílů Společné problémy na území Ostravské aglomerace byly vydefinovány z hlavních závěrů socioekonomické analýzy a z jednání s klíčovými zástupci statutárních měst ostravské aglomerace a dalšími významnými aktéry. Následně k nim byl sestaven strom problémů, který komplexně formuluje jejich příčinné souvislosti. Současně byl strom problémů pro účely vymezení strategické části převeden do stromu cílů.
SWOT analýza byla projednána a diskutována s klíčovými regionálními partnery. Konkrétní přednosti či nedostatky jsou řazeny dle jejich významu. 7 Detailní SWOT analýza je součástí přílohy č. 3. 6
12
Obrázek 5: Postup kroků předcházejících strategické části ITI
Mezi společné problémy na území Ostravské aglomerace, které jsou příčinou stagnace v kvalitě života, patří: Obrázek 6: Identifikované klíčové problémové oblasti Ostravské aglomerace
Zpracováním stromu problémů 8byly u výše uvedených problémových oblastí identifikovány jejich hlavní příčiny a také důsledky (včetně vzájemných vazeb)9. S ohledem na zajištění provázanosti a vyloučení překryvů tří problémových oblastí byl sestaven agregovaný strom problémů, který představuje klíčový podklad pro koncipování strategické části ITI (viz Obrázek 7). Přiřazením cíle ke každému problému byl formulován souhrnný strom cílů jako logické východisko pro nastavení intervenční logiky ITI (viz Obrázek 8)10.
Struktura stromu problémů odráží následující hierarchii: 1. 2 spodní vrstvy vizualizace („kořeny“) – historicky dané, prvotní příčiny nepříznivého vývoje, které ústí v hlavní (aktuální) příčiny klíčového problému. 2. Střed vizualizace („kmen“) – stěžejní, hlavní, klíčový problém. Je vyvolán hlavními (aktuálními příčinami). 3. Vrchní vrstva/vrstvy vizualizace („koruna“) – přímé (bezprostřední) následky uvedeného jevu, které mohou vyvolat dlouhodobé negativní trendy. 9 Grafická vizualizace 3 klíčových problémů je součástí přílohy ITI. 10 Strom cílů byl dále podkladem pro diskuzi s klíčovými partnery a aktéry Ostravské aglomerace o návrhu strategické části ITI Ostravské aglomerace. 8
13
Obrázek 7: Strom problémů Ostravské aglomerace
14
Obrázek 8: Strom cílů Ostravské aglomerace
15
4 Strategická část ITI 4.1 Přístup Strategií ITI chceme otevřít Ostravské aglomeraci prostor ke komplexnějšímu řešení jejích problémů a k realizaci koordinovaných investic. Pro úspěšné naplnění strategie ITI ostravské aglomerace jsou klíčové čtyři složky: (i) jasná vize, (ii) kvalitní plán a vedení, (iii) touha realizovat a (iv) spolupráce (partnerství). Vize pro nás představuje základ pro stanovení rozvojových cílů ostravské aglomerace. Popisuje stav území, jehož chceme v budoucnosti dosáhnout a kam směřujeme. Proto naše vize zabíhá časově za programové období implementace ITI. Zároveň je vize chápána jako syntéza mezi působením vývojových tendencí, které se projevují nejen svými pozitivními ale i negativními účinky. Další klíčový faktor spatřujeme v kvalitním nastavení procesů, za kterými bude stát konkrétní subjekt, který je bude řídit a usměrňovat a který za vedení rovněž ponese patřičnou odpovědnost. Úspěšné vedení je nedílně spojeno s kvalitním a reálným plánem / strategií. Ten vychází z podrobné znalosti území a reaguje na řadu provázaných a podmíněných, často právě i územně vázaných faktorů, na které se váží a které vyvolávají konkrétní potřeby a disparity. Zaměření podpory by na ně mělo reagovat a integrovaným způsobem řešit jejich hlavní příčiny a příležitosti. Za naplněním stanovené vize a priorit vidíme příležitost ovlivňovat dění a procesy, a také být aktivním hráčem v oblasti strategického řízení a plánování. Jsme si vědomi nutnosti připravit kvalitní strategii, která bude zohledňovat potřeby území zahrnující více než milion obyvatel. Pro její úspěšnou realizaci je pak zásadní nejen kvalitní leadership, ale i aktivní účast relevantních aktérů, která povede k naplnění principů partnerství ve všech fázích ITI. Ruku v ruce je potřebné mít na paměti a dodržovat principy horizontálních témat. Při tvorbě strategické části ITI Ostravské aglomerace jsme primárně vycházeli z analýzy potřeb Ostravské aglomerace a sestaveného souhrnného stromu problémů, na základě čehož bylo možné určit existující či potenciální problémy. Následně jsme u relevantních příčin a následků dílčích problémů identifikovali cíle, které přispějí k řešení problémů, resp. povedou k jejich pozitivní změně. Tento zvolený přístup, jenž prostupuje třemi strategickými cíli ITI, je označován jako teorie změny. Prostřednictvím ní odpovídáme na tři otázky.
Co chceme změnit? Problémové oblasti - vyplývají především z analytické části (graficky promítnuté do stromu problémů) a ukazují v jakých oblastech (tématech) se koncentrují problémy a na co je nutné při plánování návrhové části ITI jeho dalšího rozvoje a naplňování vize zaměřit pozornost. Problémové oblasti pro nás zároveň představují klíčové oblasti, kde v současnosti existuje rozpor mezi žádoucím stavem (vyjádřeným jako vize) a stavem současným (popsaným v analýze). Takto identifikovaná témata zjednodušeně představují maximální šíři strategie Ostravské aglomerace, která odpovídají identifikovaným problémů a příležitostem.
Jak toho chceme dosáhnout? Definování prioritních oblastí a aktivit (resp. projektů) reagující na problémové oblasti. Vymezené prioritní oblasti a aktivity jsou ve strategické a implementační části z pohledu ITI zacíleny tak, aby bylo možné předkládat a realizovat projekty - provázaně - napříč relevantními operačními programy a současně naplňovat cíle prioritních os těchto programů. Navržený přístup intervenční logiky je proto koncipován tak, aby implementace aktivit/projektů odpovídala pouze těm operačními programům 2014 – 2020 a jejich specifickým cílům, které jsou způsobilé pro samotný koncept ITI. Výše uvedený přístup vyloučí možné překryvy a nebude duplicitní s dalšími potenciálními zdroji (vně fondů ESI i mimo předem definované prioritní osy operačních programů).
16
Jak ověříme, že jsme byli úspěšní? Hodnocením a plněním finančního a časového harmonogramu. Systém hodnocení strategických cílů, prioritních oblastí, aktivit a projektů bude sledován pomocí indikátorů. Vzhledem k tomu, že integrovaná řešení budou naplňována konkrétními projekty z různých operačních programů, bude hodnocení postaveno předně na indikátorech operačních programů. Úspěch ITI se bude rovněž odvíjet od plnění harmonogramu či etap projektů v rámci integrovaných řešení.
4.2 Vize a cíle ITI Ostravská aglomerace 2025: Přitažlivá pro život, práci i podnikání. Ostravská aglomerace je ekonomicky prosperující a vyspělou průmyslovou oblastí. Umí využít svůj unikátní technický um, znalosti, tradici a partnerství. Obyvatelé aglomerace mají chuť a možnosti se zde kvalitně vzdělávat, mají dostatek atraktivních pracovních příležitostí a takové podmínky pro život, díky kterým zde mají důvod žít.
Strategie Ostravské aglomerace reagující na identifikované problémy a potřeby je koncipována na třech klíčových pilířích (odpovídajících problémovým oblastem) a k nim přiřazeným strategickým cílům.
í ed
t, vo ži
Zv ýš za it z m am ěs ě tn st at na el no no s st t a
tř os Pr
ro íp ed ání tř os nik pr od itu p al i a kv ác it pr ýš Zv
Pr ác e
Obrázek 9: Strategie Ostravské aglomerace
Z pohledu formulování strategické části je pro naplnění základních parametrů ITI klíčové zdůvodnění integrovaného řešení. Proto je intervenční logika ITI založena na dvou vzájemně propojených rovinách: 1.
Provázanost pilířů a jejich strategických cílů – jednotlivé strategické cíle a prioritní oblasti jsou koncipovány nikoli samostatně jako extrapolace k odstranění nedostatků nebo disparit, ale především jako syntéza mezi jejich vzájemným působením a očekávanými vývojovými tendencemi. To umožnuje vnímat přesah jednotlivých strategických cílů a určit komplementární a synergické vazby, a také odstranit potenciální překryvy.
17
2. Integrovanost uvnitř jednotlivých strategických cílů a prioritních oblastí – ty budou realizovány prostřednictvím tří integrovaných řešení, ve kterých jsou definovány prioritní oblasti a soubor navržených aktivit (v konečné podobě prostřednictvím projektů). V intervenční logice na sebe (i uvnitř) tyto priority navazují a doplňují se, ať už tematicky či formou/typem podpory. Integrovanost toho přístupu umožní zvýšit koncentraci očekávaných výsledků. Aktivity jsou koncipovány tak, aby svým zaměřením odpovídaly specifickým cílům relevantních operačních programů. Následující schéma graficky znázorňuje provázanost strategie do úrovně navržených prioritních oblastí. Obrázek 10: Provázanost a synergie strategických cílů a priorit
Níže uvedená matice blíže znázorňuje synergie a komplementarity mezi jednotlivými pilíři (tj. provázanost pilířů a jejich strategických cílů)11. Podrobnější popis integrovanosti uvnitř strategických cílů (a prioritních oblastí) je pak zachycen v rámci zdůvodnění provázanosti dílčích integrovaných řešení.
11
Pozn. – Diagonálně jsou uvedeny strategické cíle.
18
Obrázek 11: Synergie a komplementarity navržené strategie ITI Ostravské aglomerace
19
4.3 Strategický cíl „Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost obyvatel“
4.3.1 Cíl V rámci strategického cíle „Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost obyvatel“ je nutné se zaměřit na následující oblasti:
sladění znalostních a dovednostních kompetencí pracovní síly posilující její tržní flexibilitu a vytváření vhodných pracovních příležitostí (jež zabrání odlivu odborníků ve vysoce kvalifikovaných profesích a také budou reagovat k začleňování znevýhodněných osob na trhu práce);
zvýšení celkové úrovně vzdělanosti obyvatel prostřednictvím zefektivnění, zvýšení flexibility a kvality vzdělávací soustavy (tj. motivovat především mladší věkové skupiny, reagovat na strukturu oborů a profesí poptávaných trhem práce).
4.3.2 Teorie změny Prostřednictvím teorie změny je níže znázorněna základní intervenční logika (Co chceme a můžeme změnit, Jak toho chceme dosáhnout a Jak ověříme, že jsme byli úspěšní).
20
Obrázek 12: Teorie změny SC „Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost obyvatel“
21
4.3.3 Integrované řešení Prioritní oblasti k naplnění integrovaného řešení Integrované řešení v sobě kombinuje jak měkké tak tvrdé aktivity, bez kterých (a naopak) by nebylo dosaženo požadovaných výsledků. Tento cíl je úzce propojen i s ostatními strategickými cíli a odpovídá aktivitám uvedenými v Paktu zaměstnanosti. Integrované řešení v rámci strategického cíle „Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost“ je postaveno na dvou vzájemně propojených a na sobě komplementárních prioritních oblastech. 1. Zvýšení kvality vzdělávání pro lepší uplatnitelnost na trhu práce V rámci této priority se předpokládá podporovat aktivity zaměřené na: 1 A - Podporu odborného vzdělávání (tvorba programů) zaměstnanců, které zajistí kvalifikovanou pracovní sílu uplatnitelnou na trhu práce a reagující na měnící se podmínky a rozvoj technologií. 1 B - Zvýšení kvality výuky (např. tvorba programů, zlepšování podmínek, jazyková vybavenost) pro děti, žáky a studenty upřednostňující obory spojené s potenciálem aglomerace a se zvýšením inkluzivního vzdělávání. 1 C - Zapojení zaměstnavatelů (stáže ve firmách) do systému vzdělávání (motivující faktor pro studenty). Návazně na měkké aktivity u vzdělávání se počítá u vybraných typů škol a školských zařízení zkvalitnit vybavení a infrastrukturu. 2. Zvýšení zaměstnanosti a zapojení dlouhodobě nezaměstnané a znevýhodněné skupiny na trh práce V rámci této priority budou podporovány aktivity zaměřené na: 2 A - Motivační a informační programy, které budou vytvářet podmínky pro zlepšení kvalifikačních předpokladů pro zaměstnání 2 B - Flexibilní formy zaměstnávání a získávání pracovních návyků a zkušeností 2 C – Poradenské programy (zaměstnanecké a vzdělávací agentury) a rekvalifikace - zvýšení orientace v požadavcích trhu práce, rozvoj měkkých kompetencí atd. 2 D - Začleňování znevýhodněných osob na trh práce Zdůvodnění Uplatnění na trhu práce je jedním z nejdůležitějších kritérií, podle kterých si lidé vybírají své místo k životu.
Ostravská aglomerace disponuje potenciálem nabídky pracovní síly, který je ovšem z důvodu nízké (či nevhodné) kvalifikace lidí a zájmu o uplatnění na trhu práce pro současnou a očekávanou poptávku velmi limitující. Jedním ze základních předpokladů, jak snížit vysokou míru nezaměstnanosti, dále pak zamezit dlouhodobému trendu poklesu počtu obyvatel OA aglomerace zapříčiněného především odchodem mladé a vzdělané generace, je zabezpečit odpovídající nabídku na trhu práce. Specifickým problémem je pak znovuzařazení dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce.
Klíčová je proto úroveň vzdělávání, která je nezbytná pro přípravu kvalitní a kvalifikované pracovní síly. Je potřebné, aby veřejné instituce vytvářely podmínky, kterými ovlivní jednání dalších subjektů (především podnikatelů) – tj. od spolupráce veřejných institucí, úřadů práce a agentur, vzdělávací soustavy, tradičních zaměstnavatelů, až po malé a střední podniky.
Cílem je podpořit vznik pracovních míst lidmi z regionu, s potřebnými znalostmi a dovednostmi. Nutným předpokladem je rovněž specializace vzdělávání v oborech, které mají v regionu uplatnění, a to na všech úrovních. Vzdělání bude proto vycházet nejen z obecných trendů, ale zejména ze specifik samotné aglomerace a jejích silných stránek a konkurenčních výhod, které zajistí kvalifikaci pro uplatnění na trhu práce i schopnost adaptovat se na měnící se podmínky a rozvoj technologií.
22
Výchozí stav Výše uvedené zdůvodnění odráží současný stav aglomerace, který je z pohledu nabídky trhu práce a vzdělávání následující: Málo využívaný potenciál lidských zdrojů (nabídky práce) v rámci existujících ekonomických aktivit. Neuspokojivé výsledky míry ekonomické aktivity obyvatel (podíl obyvatel se zájmem o uplatnění na trhu práce je nejnižší ze všech krajů ČR) a nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti v ČR. Podíl nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo v aglomeraci neodpovídá úrovni míry nezaměstnanosti (při srovnání s průměrem ČR relativně vyšší, než je tomu v případě počtu uchazečů připadajících na jedno pracovní místo). Existence odzkoušených řešení – zaměstnanecké a vzdělávací agentury pro přechodný trh práce: Labour Pool Vysoká koncentrace nezaměstnaných na malém území s sebou nese růst i dalších negativních jevů (vznik sociálně vyloučených lokalit, kriminalita, aj.). Nejvíce nezaměstnaných je ve zpracovatelském průmyslu, dále pak v oblasti obchodu a dopravy. Dlouhodobě roste podíl zaměstnanosti v informačních a komunikačních činnostech a v oblasti profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech. Nízká úroveň vzdělanosti (9. místo v rámci krajského srovnání), podprůměrný podíl vysokoškolsky vzdělané populace, doprovázený značným počtem pracovníků s nízkou kvalifikací, kteří přišli o práci vlivem strukturálních změn v ekonomice. Nízkou míru vzdělanosti a vyšší podíl sociálně slabých obyvatel navíc umocňuje selektivní emigrace obyvatel aglomerace, kdy odchází především mladí a kvalifikovaná lidé. Odchod mladých, kvalifikovaných lidí z regionu je spojen ale také s kvalitou a image místních středních i vysokých škol – významná část mladých obyvatel odchází z regionu nejdříve za studiem. Školy nejsou dostatečně otevřené konkurenci, ani v případě studentů a akademických pracovníků, ani spolupráci, a stále tak do značné míry fungují bez potřebné vazby na okolní systém a regionální i národní ekonomiku. Síť středních škol se nedostatečně přizpůsobuje měnící se ekonomické struktuře jednotlivých regionů v ČR.
4.3.4Vazba priorit na tematické cíle 2014-2010 Strategie Evropa 2020 představuje hlavní dokument určující priority a směry EU do roku 2020. Její priority jsou promítnuty do nařízení EU v podobě 11 tematických cílů (a „jejich“ investičních priorit). V případě tohoto strategického cíle je provázanost aktivit na 3 tematické cíle (Tabulka 1). Tabulka 1: Vazba priorit na tematické cíle definované v nařízení EU
Tematický cíl EU (TC)
Zvýšení kvality vzdělávání pro lepší uplatnitelnost na trhu práce
Zvýšení zaměstnanosti a zapojení dlouhodobě nezaměstnané a znevýhodněné skupiny na trh práce
TC 8 Podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních pracovních sil.
míst
a
mobility
TC 9 Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci.
TC 10 Investice do vzdělávání, odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností a do celoživotního učení.
23
4.3.5Vazba priorit na operační programy ČR 2014-2020 Tabulka ilustruje, prostřednictvím kterých operačních programů a jejich specifických cílů budou priority strategického cíle ITI realizovány. Tabulka 2: Vazba priorit ITI Ostravské aglomerace – SC „Zaměstnanost a zaměstnatelnost obyvatel“ na OP ČR v období 2014-2020
Strategický cíl ITI
Prioritní osa ITI
Identifikace programu Program Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Integrovaný regionální operační program
2. Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj
1. Zvýšení kvality vzdělávání pro lepší uplatnitelnost na trhu práce
Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnos t obyvatel
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání
2. Zvýšení zaměstnanosti a zapojení dlouhodobě nezaměstnané a znevýhodněné skupiny na trh práce
Prioritní osa 2 - Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků 2. Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů
Operační program Zaměstnanost
Specifický cíl programu 2.4 Zvýšit kapacitu pro odborné vzdělávání v MSP 2.4 Zvýšit kvalitu a dostupnost infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení 2.1 Zvýšení kvality vzdělávání na vysokých školách a jeho relevance pro potřeby trhu práce a společnosti 3.1 Zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ
3. Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání
1 - Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly
3.2 Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích 3.5 Zvýšení kvality vzdělávání a odborného vzdělávání včetně posílení jeho relevance pro trh práce 1.1 Zvýšit míru zaměstnanosti podpořených osob 1.2 Snížit rozdíly v postavení žen a mužů na trhu práce 1.3. Zvýšit odbornou úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků a soulad kvalifikační úrovně pracovní síly s požadavky trhu práce 24
2 - Sociální začleňování a boj s chudobou
2.1 Zvýšit uplatnitelnost osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených ve společnosti a na trhu práce
25
4.3.6Cílový stav – Indikátory Pro tento strategický cíl jsou navrženy následující indikátory, prezentující samotný indikátor, jeho současný stav a očekávanou změnu, která by signalizovala změnu potřebnou k řešení dané příčiny či zlepšení nepříznivých následků a dlouhodobějších trendů. Tabulka 3: Indikátory12 pro SC „Zaměstnanost a zaměstnatelnost obyvatel“ ID
Seznam indikátorů
5 29 10
Prioritní oblast Zvýšení kvality vzdělávání pro lepší uplatnitelnost na trhu práce Počet podpořených vzdělávacích zařízení Počet produktů vzdělávání k podnikavosti Kapacita podporovaných zařízení péče o děti nebo vzdělávacích zařízení Kapacita školících a vzdělávacích středisek Zachování podílu počtu osob předčasně opouštějících vzdělávací systém Podíl studijních programů vyučovaných v cizím jazyce
5 32 10
Počet vysokých škol s novými produkty podpory studentů
5 00 00 5 21 05 5 00 01 5 00 10 5 00 30
5 15 10 5 17 10 5 16 01 5 27 10
5 28 10 5 10 10
12 13
Celkový počet dětí, žáků a studentů v podpořených organizacích Počet dětí a žáků marginalizovaných etnických skupin, včetně Romů, v podpořených organizacích Počet nízkoprahových center předškolního vzdělávání a práce s rodinou Počet studentů, kteří využívají nově vybudovanou, rozšířenou či modernizovanou infrastrukturu, mimo infrastrukturu pro výuku spojenou s výzkumem Počet studentů v nových či modernizovaných výzkumně zaměřených studijních programech akreditovaných i pro výuku v cizím jazyce Počet organizací, ve kterých se zvýšila kvalita výchovy a vzdělávání a proinkluzivnost
Jednotka
Typ
Cílový stav
Vazba na OP
Aktivita 1B 1A 1B
Zařízení produkty
výstup výstup
IROP n/a13
2.4
Osoby
výstup
IROP
2.4
1A 1B
osoby
výsledek
OP PIK
2.4
%
výsledek
IROP
2.4
1B 1 B, 1C
%
výsledek
OP VVV
Organizace
výsledek
OP VVV
1B, 1C
děti, žáci a studenti děti, žáci a studenti děti, žáci a studenti
výsledek
OP VVV
výsledek
OP VVV
výsledek
OPVVV
2.1 2.1, 3.1, 3.2, 3.5 Uveden v NČI 2.1, 3.1, 3.2, 3.5 Uveden v NČI
Studenti
výsledek
OPVVV
Uveden v NČI
Studenti
výsledek
OPVVV
Uveden v NČI
Organizace
výsledek
OP VVV
2.1, 3.1, 3.2, 3.5
1B 1B 1B
1B
1B
Specifické indikátory pro konkrétní projekty a očekávané změny jsou uvedeny v projektových záměrech. Indikátor z NČI.
26
ID 5 25 10
Seznam indikátorů Počet pedagogických pracovníků, kteří v praxi uplatňují nově získané poznatky Počet podpořených projektů (z toho vzniklých kapacit, programů) Výše investic podpořených projektů Míra spokojenosti studentů a pedagogických pracovníků v místě realizace projektu
Jednotka 1B 1 A, B, C 1 A, B, C 1 A, B, C
Ped. pracovníci počet
Typ výsledek
Cílový stav
Vazba na OP OP VVV
2.1
ITI / výstup
Kč Průzkum (pravidelný)
ITI / výstup ITI14 / výsledek
účastníci
výsledek
OP Z
1.1, 1.2, 1.3
účastníci
výsledek
OP Z
1.1, 1.2, 1.3
účastníci
výsledek
OP Z
1.1, 1.2, 1.3
účastníci
výsledek
OP Z
1.1, 1.2, 1.3
2 A , B, 2C, 2 D
osoby
výsledek
OP Z
1.1, 1.2, 1.3
2 A , B, 2C, 2 D
Osoby
výsledek
OPZ
1.1, 1.2, 1.3
2 A, 2C 2D
Organizace
Výstup
OPZ
1.1, 1.2, 1.3
Projekty
výsledek
OP Z
1.1, 1.2, 1.3
2B
služby
výsledek
OP Z
1.1, 1.2, 1.3
Prioritní oblast Zvýšení zaměstnanosti a zapojení dlouhodobě nezaměstnané a znevýhodněné skupiny na trh práce 6 26 01 6 26 02
Účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti (muži) Účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti (ženy) Zaměstnaní účastníci, včetně OSVČ, po ukončení své účasti 6 27 01 (muži) 6 27 02 Zaměstnaní účastníci, včetně OSVČ, po ukončení své účasti (ženy) Účastníci, jejichž situace na trhu práce se 6 měsíců po ukončení 6 30 03 jejich účasti zlepšila Znevýhodnění účastníci zaměstnaní do 6 měsíců po ukončení 6 32 01 své účasti včetně OSVČ (muži) 6 32 02 Znevýhodnění účastníci zaměstnaní do 6 měsíců po ukončení své účasti včetně OSVČ (ženy) Nezaměstnaní účastníci, kteří po ukončení své účasti dostanou 6 42 00 nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské nebo odborné přípravy po ukončení své účasti Dlouhodobě nezaměstnaní účastníci, kteří po ukončení své 6 45 00 účasti dostanou nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské nebo odborné přípravy po ukončení své účasti 6 71 01 Počet podpořených podpůrných institucí Počet projektů zaměřených na udržitelnou zaměstnanost žen a C/ESF/21 udržitelný postup žen v zaměstnání WF522 Počet nově zavedených nebo inovovaných služeb
2 A , 2C 2 A , 2C
2 A , B, 2C, 2 D 2D
Sledování například 1 x za 2 roky v rámci průzkumu realizovaného Nositelem ITI s cílem zjistit přínos realizovaných aktivit pro obyvatele aglomerace a kvalitu života v ní. Obdobně je tento ukazatel navržen i v dalších ostatních prioritních oblastech. Lze zde pravděpodobně projednat možnou podporu z technické pomoci. 14
27
ID
Seznam indikátorů 2 A, 2B, 2C a 2D 2 A, 2B, Výše investic podpořených projektů 2C a 2D Počet vytvořených pracovních míst – dle sektoru, typu, pohlaví 2 A, 2B, 2C a 2D Počet podpořených projektů
Jednotka počet Kč
Typ
Cílový stav
Vazba na OP
ITI / výstup ITI / výstup ITI / výsledek
28
4.4 Strategický cíl „Podpořit podnikání a vznik pracovních míst“
4.4.1 Cíl Komparativní výhoda aglomerace jako centra činností náročných na kvantitu i kvalitu pracovní síly (s dostatečně využívaným endogenním potenciálem spádového území) vytváří podmínky pro vlastní hospodářský rozvoj a šíření pozitivních efektů za její hranice. Strategický cíl je proto zaměřen na:
rozvoj, posilování a specializaci podnikatelských aktivit,
zvýšení úrovně využití výsledků výzkumu, vývoje a inovací, a intenzivnější propojení místní ekonomiky s globálním trhem.
4.4.2Teorie změny Grafické schéma teorie změn znázorňuje základní intervenční logiku (Co chceme a můžeme změnit, Jak toho chceme dosáhnout a Jak ověříme, že jsme byli úspěšní) uvnitř strategického cíle „Podpořit podnikání a vznik pracovních míst“.
29
Obrázek 13: Teorie změny SC „Podpořit podnikání a vznik pracovních míst“
30
4.4.3Integrované řešení Prioritní oblasti k naplnění integrovaného řešení Podpora podnikání a vznik nových pracovních míst jsou založeny na třech na sebe navazujících a uvnitř komplementárních prioritních oblastech specifikovaných do konkrétních aktivit: 1. Podpora vzniku pracovních míst V rámci této prioritní oblasti se předpokládá realizace aktivit se zaměřením na: 1 A - Podporu programů k nastartování a rozvoji podnikavosti a podnikání (start-up, inkubátory), 1B - Strategickou spolupráci mezi veřejnou správou a podnikatelskou sférou. 2. Podpora uplatnění výzkumu, vývoje a inovací v praxi V rámci této prioritní oblasti se předpokládá realizace aktivit směřujících k: 2A - Rozšíření kapacit průmyslového výzkumu a vývoje v podnicích (podnikatelském sektoru), 2B - Vývoji a zavádění procesních a produktových inovací. 3. Podpora podnikatelských investic, služeb a inovativního podnikání V rámci této prioritní oblasti budou podporovány aktivity zaměřené především na: 3 A - Podporu investičních (výrobních i nevýrobních) a podnikatelských činností (využití regenerovaných ploch a areálů k rozvoji podnikání, oblast sociálního podnikání), 3 B - Využití finančních nástrojů pro rozvoj malého a středního podnikání, 3 C - Poskytování služeb malým a středním podnikům v oblasti marketingu a poradenství (důraz na klíčová odvětví a přesah na mezinárodní trhy). Zdůvodnění Kvalita a intenzita podnikatelského prostředí významně ovlivňuje celkový rozvoj aglomerace (i za jeho vymezené území) a ochotu obyvatel v něm setrvat. Tyto pozitivní dopady je proto potřeba podpořit komplexně prostřednictvím podpory investic zaměřených na vznik pracovních míst, podporu a uplatnění výsledků výzkumu, vývoje a inovací v praxi. Třetím významným a nezbytným článkem integrovaného řešení je podpora inovativního podnikání a podnikavosti. Pro úspěšnost naplnění integrovaného řešení je nutná spolupráce veřejných a soukromých subjektů. Pro rozvoj podnikání hraje i skutečnost, že OA se nachází na území perspektivně velmi zajímavého mezinárodního trhu (CZ-PL-SK). Je zde silná tradice průmyslu, kulturního zázemí, přírodních a technických vzdělávacích oborů a také velký potenciál v oblasti životního prostředí a snižování ekologické zátěže. Nezanedbatelnou roli hraje i osobní vztah obyvatel k ostravskému regionu či přímo k ostravské metropoli. I tento strategický cíl a jeho prioritní oblasti je úzce provázán s ostatními. Na rozvoj podnikání má zejména přímý vliv dopravní dostupnost, kvalita vzdělání a nabídka pracovního trhu. Výchozí stav území aglomerace
Manažerské a podnikatelské kompetence místních podnikatelů ale i mladých absolventů jsou omezené a jsou jednou z brzd většího rozvoje podnikání v regionu.
Nedostatečná základna progresivních malých a středních podniků. Podnikatelská aktivita v regionu roste nejpomaleji v ČR. Tento problém je dán do značné míry historickým vývojem regionu, silnou zaměstnaneckou tradicí ve velkých podnicích těžkého průmyslu.
Dosavadní diverzifikace regionální ekonomiky byla do značné míry spojena se zahraničními investicemi. Globální produkční řetězce řady těchto zahraničních firem jsou stále poměrně uzavřené, s vysokým podílem vlastních dodavatelů. Potenciál pro navázání místních domácích podniků je nízký, velká část z nich se uplatňuje na nižších úrovních řetězce, dodávají spíše standardizované produkty a komponenty s nižší přidanou hodnotou. I zakořeněnost řady zahraničních investorů v regionu je zatím omezená.
31
Podíl výdajů na VaV podnikatelského sektoru zaostává, především vzhledem k významu průmyslu v ekonomice regionu.
Unikátní know-how spojené s dlouhou tradicí těžebního průmyslu, výrobou železa a oceli a těžkého strojírenství, které lze využít pro výrobu s vyšší přidanou hodnotou
Dostatek pracovních sil – aglomerace je součástí nejlidnatějšího kraje, nízká míra ekonomické participace znamená potenciálně dostatečný zdroj pracovní síly
Ekonomické aktivity, včetně MSP v ostravské aglomeraci jsou jen omezeně založené na vlastních, zcela nových inovacích – z pohledu inovačních aktivit převládá spíše přejímání existujících řešení a technologií a adaptivní typ strategie firem.
Globální produkční řetězce řady těchto zahraničních firem jsou však stále poměrně uzavřené, s vysokým podílem vlastních dodavatelů a partnerů. Potenciál a příležitosti pro navázání místních domácích podniků je tak nízký, velká část z nich se uplatňuje na nižších úrovních řetězce, dodávají spíše standardizované produkty a komponenty s nižší přidanou hodnotou. Rozvoj progresivnějších domácích firem, které by přinesly atraktivnější pracovní příležitosti i potřebnou diverzifikaci ekonomiky aglomerace, je zatím omezený.
4.4.4Vazba priorit na tematické cíle Strategie Evropa 2020 představuje hlavní dokument určující priority a směry EU do roku 2020. Její priority jsou promítnuty do nařízení EU v podobě 11 tematických cílů (a „jejich“ investičních priorit) a dle obsahového zaměření jsou zahrnuty v konkrétních operačních programech. Z hlediska tematického zaměření mají navržené priority a aktivity strategického cíle vazbu na 3 tematické cíle. Tabulka 4: Vazba priorit na tematické cíle definované v nařízení EU
Tematický cíl EU (TC)
Podpora vzniku pracovních míst
Podpora uplatnění výzkumu, vývoje a inovací v praxi
Podpora podnikatelských investic a inovativního podnikání
TC 1 Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací.
TC 3 Zvýšení
konkurenceschopnosti malých a středních podniků.
TC 9 Podpora sociálního
začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci.
32
4.4.5Vazba priorit na operační programy Tabulka ilustruje, prostřednictvím kterých operačních programů a jejich specifických cílů budou priority ITI realizovány. Tabulka 5: Vazba priorit ITI Ostravské aglomerace SC „Podpořit podnikání a vznik pracovních míst“ na OP ČR v období 2014-2020 Strategický cíl ITI
Priorita ITI 1. Podpora vzniku pracovních míst
2. Podpora uplatnění výzkumu, vývoje a inovací v praxi Podpořit podnikání a vznik pracovních míst
Identifikace programu Program Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
2. Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků
Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání
1. Posilování kapacit pro kvalitní výzkum
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 3. Podpora podnikatelských investic, služeb a inovativního podnikání
Prioritní osa
1.
Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
2 Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků
Integrovaný regionální operační program
2. Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů
Operační program zaměstnanost
2. Sociální začleňování a boj s chudobou
Specifický cíl programu 2.1 Zvýšit konkurenceschopnost začínajících a rozvojových MSP 2.2 Zvýšit internacionalizaci malých a středních podniků 1.2 Zvýšit přínosy výzkumu pro společnost 1.1 Zvýšit inovační výkonnost podniků 2.2 Zvýšit internacionalizaci malých a středních podniků 2.3 Zvýšit využitelnost infrastruktury pro podnikání 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání 2. Rozvoj sektoru sociální ekonomiky
33
4.4.6Cílový stav - Indikátory Prostřednictvím systému indikátorů bude hodnocen strategický cíl a přínosy realizovaných akcí k řešení hlavních příčin klíčových problémů ostravské aglomerace, jednak jejich přínos k identifikovaným následkům, potažmo přínos ke zvyšování kvality života obyvatel ostravské aglomerace. Tabulka 6: Indikátory15 SC „Podpořit podnikání a vznik pracovních míst“
ID
Seznam indikátorů
1 00 00 1 01 05
Prioritní oblast Podpora vzniku pracovních míst Počet podniků pobírajících podporu Počet nových podniků, které dostávají podporu
1 03 01
Soukromé investice v projektech s veřejnou podporou (jiné než granty)
1 01 03
Počet podniků pobírajících jinou finanční pomoc než granty
1 06 01 1 01 06
Podíl exportu MSP k celkovým výkonům MSP Počet podporovaných mikropodniků, malých a středních podniků
1 05 01
Vývoz podpořených podniků
2 32 00
Počet podniků využívajících podpůrné služby inovační infrastruktury
1 04 00
Zvýšení zaměstnanosti v podporovaných podnicích Počet podpořených projektů Výše investic podpořených projektů Počet nově vytvořených pracovních míst a podniků (včetně druhu podnikání)
2 12 00 1 00 00 2 12 00 1 03 00 2 00 00 15
Prioritní oblast Podpora uplatnění výzkumu, vývoje a inovací v praxi Počet podniků, které dostávají podporu pro účely uvádění nových výrobků na trh Počet podniků pobírajících podporu Počet podniků, které dostávají podporu pro účely zavádění výrobků nových pro podnik Soukromé investice v projektech s veřejnou podporou (granty) Počet podniků spolupracujících s výzkumnými institucemi
Aktivita
1 A, 1B, 1 A, 1B, 1A
Jednotka
Typ
Cílový stav
Vazba na OP
podniky podniky
výstup výstup
OP PIK OP PIK
EUR
výstup
OP PIK
podniky
výstup
OP PIK
1A 1A 1A,1B
% podniky
Výstup výstup
OP PIK OP PIK
tis. Kč
výsledek
OP PIK
1A 1 A, 1 B
Podniky
OP PIK OP PIK
2.1
1 A, 1 B 1 A, 1 B 1 A, 1 B
počet Kč
výsledek Výsledek/ výstup ITI / výstup ITI / výstup ITI / výsledek
2.1 2.1 Uveden v NČI Uveden v NČI 2.2 2.12.2 Uveden v NČI 2.1
2A
Podniky
2A 2A 2A 2A,2B
1A
FTE
počet
výstup
OP PIK
1.1
podniky podniky
výstup
OP PIK
1.1
výstup
OP PIK
1.1
EUR podniky
výstup výstup
OP PIK OP PIK
1.1 1.1
Specifické indikátory pro konkrétní projekty a očekávané změny jsou uvedeny v projektových záměrech.
34
ID 2 20 01 2 06 10 5 45 10 2 15 10 2 09 00
Seznam indikátorů
Aktivita
Jednotka
Mezinárodní patentové přihlášky (PCT)
2B
přihlášky
Počet výzkumných pracovníků, kteří využívají nově vybudovanou, rozšířenou či modernizovanou infrastrukturu Počet studentů, kteří využívají nově vybudovanou, rozšířenou či modernizovanou infrastrukturu pro výzkumně zaměřené studijní programy Implementované nové produkty strategického řízení VaVaI Soukromé investice v projektech s veřejnou podporou v oblasti inovací nebo výzkumu a vývoje Počet podpořených projektů Výše investic podpořených projektů Míra spokojenosti studentů a výzkumných pracovníků využívající podporu
2A
pracovníci
2A
studenti
2B 2A,2B
produkty EUR
2A , 2B 2A , 2B 2A , 2B
Typ
Cílový stav
Vazba na OP
Výsledek
OP VVV, OP PIK
1.2 1.1
Výsledek
OP VVV
1.2
Výsledek
OP VVV
1.2
OP VVV
1.2
OP PIK
1.1
Výsledek Výstup/výsle dek počet ITI / výstup Kč ITI / výstup Průzkum ITI / (pravidelný) výsledek
Prioritní oblast Podpora podnikatelských investic a inovativního podnikání Počet podniků pobírajících podporu
3A,3B,3C
podniky
výstup
OP PIK
2.2, 2.3
1 01 03
Počet podniků pobírajících jinou finanční pomoc než granty16
3A, 3B
podniky
výstup
OP PIK
2.3
1 01 04
Počet podniků pobírajících nefinanční podporu
3A, 3C
podniky
výstup
OP PIK
2.2
Soukromé investice v projektech s veřejnou podporou (granty) Počet sociálních podniků vzniklých díky podpoře Zvýšení zaměstnanosti v podporovaných podnicích
3A,3B
EUR organizace FTE
výstup výstup Výstup/ Výsledek
OP PIK OP Z
2.2 2.2
IROP
2.2
1 00 00
1 03 00 1 02 10 1 04 00
3A 3 A, 3 B,
Počet sociálních podniků vzniklých díky podpoře, které fungují i po ukončení 3A podpory
organizace
1 02 11 1 06 01 3 33 00
Podíl exportu MSP k celkovým výkonům MSP Celková rozloha regenerovaných lokalit v Národní databázi brownfieldů
3A, 3C 3A
%
Počet podpořených projektů
3 A, 3 B, 3C 3 A, 3 B, 3C 3 A, 3 B, 3C
Výše investic podpořených projektů Rozloha regenerovaných lokalit v rámci území ITI (včetně druhu využití)
16
m2
výsledek
OP Z IROP
výsledek Výsledek
OP PIK OP PIK
počet
ITI / výstup
Kč
ITI / výstup
2.2 Není uveden 2.2 2.3
Ha, (NACE) ITI / výsledek
Pozn. OP PIK SC 2.2 nepočítá s využitím finančních nástrojů.
35
4.5 Strategický cíl „Zvýšit kvalitu prostředí pro život, práci a podnikání“
4.5.1 Cíl Strategický cíl reflektuje hlavní problémy a změny potřebné pro zlepšení dostupnosti a zvýšení atraktivity území. Aglomerace je vystavena působení nepříznivých vlivů na kvalitu životního prostředí a atraktivitu aglomerace. Strategický cíl je zaměřen na:
rozvoj šetrné veřejné dopravy a zvýšení regionální mobility;
zlepšení kvality životního prostředí potřebou snížit emise škodlivých látek v ovzduší, energetickou náročnost a řešení kvalitu odpadového hospodářství;
funkční přeměnu a regeneraci urbanizovaného prostoru (zejména průmyslových oblastí).
4.5.2Teorie změny Grafické schéma teorie změn představuje níže logiku intervenčního rámce (Co chceme a můžeme změnit, Jak toho chceme dosáhnout a Jak ověříme, že jsme byli úspěšní) uvnitř strategického cíle „Zvýšit kvalitu, práci a podnikání“.
36
Obrázek 14: Teorie změny SC „Zvýšit kvalitu prostředí pro život, práci a podnikání“
37
4.5.3Integrované řešení Prioritní oblasti k naplnění integrovaného řešení Strategický cíl „Zvýšit kvalitu prostředí pro život, práci a podnikání“ bude realizován prostřednictvím tří prioritních oblastí. 1. Mobilita v regionu a kvalita dopravní infrastruktury V rámci této prioritní oblasti se předpokládá realizace aktivit směřujících k: 1 A - Zkvalitnění infrastruktury a nabídky služeb vedoucí ke zvýšení počtu cestujících a bezpečnosti ve veřejné dopravě (např. výstavbu přestupních terminálů a přestupních vazeb na významných dopravních uzlech, obnova vozového parku, P+R parkoviště), 1 B - Rozvoji moderních a šetrných forem dopravy (např. car-pooling, car-sharing ale i elektromobilita, cyklodoprava), 1 C - Zvýšení regionální mobility napojením vybraných sekundárních a terciárních uzlů na páteřní sítě s důrazem na síť TEN-T. 2. Ovzduší a efektivnější nakládání s energiemi a odpady V rámci této prioritní oblasti se předpokládá realizace aktivit směřujících k: 2 A - Snižování znečištění životního prostředí (emise včetně systému sledování kvality ovzduší), 2 B - Snížení energetické náročnosti budov (veřejných i podnikatelských) a využití obnovitelných zdrojů pro výrobu energie (např. zateplení a změna zdrojů vytápění), 2 C - Energetickému nakládání s odpady a jeho využití (včetně předcházení vzniku odpadů) 3. Změna funkčního využití území a propagace kulturního dědictví V rámci této prioritní oblasti se předpokládá realizace aktivit směřujících k: 3 A - Revitalizaci funkčních ploch, veřejného prostoru a prvků sídelní zeleně (včetně rekultivace starých ploch), 3 B - Podpoře investic do veřejné infrastruktury pro zpřístupnění, propagaci a využívání kulturního dědictví. Zdůvodnění Kvalita prostředí je jedním z rozhodujících faktorů pro výběr místa, ve kterém se lidé rozhodnou žít. Spoluutváří je řada faktorů, pro každého jednotlivce jsou některé více či méně důležité a některé jsou ryze osobní. Řada z nich je ale naopak dána vnějšími okolnostmi a podmínkami a na ty je třeba se zaměřit, pokud se má v dalších letech zamezit trendu záporné migrace obyvatel z regionu. Vedle sociálních a společenských faktorů představuje specifický problém pro ostravskou aglomeraci i stav životního prostředí, proto jeho řešení představuje jednou z priorit. Dalším klíčovým faktorem je regionální mobilita a kvalita dopravní infrastruktury. Ta je úzce propojena s ostatními dvěma cíli, respektive determinuje jejich úspěšnost. Pokud lidé nebudou mít možnost dobře dojíždět za prací, nezvýší se zaměstnanost a bude to limitující i pro rozvoj podnikání. Kvalitní prostředí také ovlivňuje možnosti pracovního uplatnění a zlepšuje podmínky pro podnikání. Zároveň vhodná ochrana a využívání kulturního potenciálu je faktorem zvyšující regionální konkurenceschopnost. Výchozí stav území aglomerace
Mobilita obyvatel za prací se uskutečňuje zejména prostřednictvím individuální automobilové dopravy (IAD), přičemž počet cestujících využívajících MHD ve většině měst Moravskoslezského kraje od roku 2004 setrvale klesá. Kromě toho koncentrovaná povrchová doprava výrazně přispívá ke znečištění ovzduší v aglomeraci. MHD se stala neefektivní a málo atraktivní.
Neefektivnost MHD souvisí s menší vytížeností spojů, většími náklady na provoz, nevhodným nastavením tarifů a následnými tlaky na větší efektivitu veřejné dopravy (mj. nutnost rušení spojů, která vyvolává nespokojenost cestujících).
Zlepšení dopravního napojení regionu díky dálničnímu a kvalitnějšímu železničnímu spojení.
Zlepšující se propagace ostravské aglomerace a jejích jednotlivých měst jako atraktivní míst pro život.
Region je tranzitní oblastí s největší hustotou tranzitní dopravy v republice (sever-jih.) Tato situace stále zhoršuje jak životní prostředí, tak dopady na sídla s ohledem na bezpečnost a příjemné prostředí.
38
Životní prostředí je negativně ovlivněno těžbou, s jejímiž dopady (např. poddolovaná území) se potýká cca 50 % území. Důsledkem industrializace je vysoký počet lokalit brownfields (cca 2300). Rozloha brownfields v aglomeraci tak představuje cca 23 % celkové rozlohy brownfields v ČR. Brownfields se velmi často vyznačují problémem nevyřešených majetkoprávních vztahů, které brání rychle a efektivně vyřešit sanování těchto ploch a jejich přípravu pro nové využití.
Nedostatečná regenerace a revitalizace městského prostředí je spojena také s přetrváváním fyzických bariér v prostředí. Tyto bariéry významně ztěžují aktivní zapojení do života různě znevýhodněným osobám (seniorům, zdravotně postiženým, atd.) a přispívají k jejich sociálnímu vyloučení, včetně jejich vyloučení z trhu práce.
Nejsou vyřešeny obchvaty některých měst. Tento stav limituje rozvoj ekonomiky a vznik nových pracovních příležitostí v rámci dílčích částí aglomerace (Opava, Havířov)
U nově vznikající dopravní a technické infrastruktury aglomerace se stále nedostatečně využívá potenciál následného hospodářského rozvoje (např. osa podél dálnice D1 na Bohumín).
Velká část obyvatel volí alternativní druhy topných médií, převážně na tuhá paliva (zejména v okrajových částech aglomerace).
MSK dlouhodobě zaujímá nejvyšší podíl v produkci odpadů v rámci celé ČR, přičemž velký vliv na absolutní hodnotu má průmyslový odpad. Přestože dlouhodobě roste podíl materiálově využívaného odpadu, obrovský podíl odpadu je skládkován.
4.5.4 Vazba priorit na tematické cíle Navržené 4 priority (a jejich aktivity) strategického cíle mají z hlediska obsahové zaměření vazbu na 3 tematické cíle. Tabulka 7: Vazba priorit na tematické cíle definované v nařízení EU Tematický cíl EU (TC)
Mobilita v regionu a kvalita dopravní infrastruktury
Ovzduší a efektivnější nakládání s energiemi a odpady
Změna funkčního využití území a propagace kulturního dědictví
TC 4 Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích. TC 6 Zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů. TC 7 Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách.
39
4.5.5Vazba priorit na operační programy Níže uvedená tabulka ilustruje, prostřednictvím kterých operačních programů a jejich specifických cílů budou priority strategického cíle ITI realizovány. Tabulka 8: Vazba priorit ITI Ostravské aglomerace SC „Zvýšit atraktivitu prostředí pro život, práci a podnikání“ na OP ČR v období 2014-2020 Strategický cíl ITI
Priorita ITI
Identifikace programu Program
Operační program Doprava 1. Mobilita v regionu a kvalita dopravní infrastruktury Integrovaný regionální operační program
Zvýšit kvalitu prostředí pro život, práci a podnikání Prostředí
Prioritní osa 1 – Infrastruktura pro železniční a další udržitelnou dopravu
1 - Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony
2 - Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech 2. Ovzduší a efektivnější nakládání s energiemi a odpady
Operační program Životní prostředí 3 -Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika 5 - Energetické úspory
Specifický cíl programu 1.4 Vytvoření podmínek pro zvýšení pro zvýšení využívání veřejné hromadné dopravy ve městech v elektrické trakci 1.5 Zlepšení řízení dopravního provozu a zvyšování bezpečnosti dopravního provozu ve městech 1.1 zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoj sítí regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy 2.1 snížit emise z lokálního vytápění domácností podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek 2.2 Snížit emise stacionárních zdrojů podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek 2.3 Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší, počasí, klimatu a ozónové vrstvy Země 3.1 Přecházet vzniku odpadů a snížit vliv nebezpečných vlastností odpadů 3.2 Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů 5.1 Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů 40
Integrovaný regionální operační program
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
3. Změna funkčního využití území a propagace kulturního dědictví
Operační program Životní prostředí Integrovaný regionální operační program
2 - Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů
3 - Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin
3 - Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika 4. Ochrana a péče o přírodu a krajinu 3 -Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí
2.5 Snížit energetické náročnosti v sektoru bydlení 3.1 Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě ČR 3.2 Zvýšit energetickou účinnost podnikatelského sektoru 3.4 Uplatnit ve větší míře nízkouhlíkové technologie v oblasti nakládání energií a při využívání druhotných surovin 3.5 Zvýšit využití a zavádění kombinované výroby elektřiny a tepla a modernizovat soustavy zásobování teplem 3.3 Odstranit nepovolené skládky a rekultivovat staré skládky 4.4 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví
41
4.5.6Cílový stav – Indikátory Prostřednictvím systému níže uvedených indikátorů bude hodnocen strategický cíl a přínosy realizovaných aktivit. Tabulka 9: Indikátory17 SC „Zvýšit atraktivitu prostředí pro život, práci a podnikání“ ID
7 51 30 7 51 20 7 63 10 7 23 10
Indikátory
Aktivita
Prioritní oblast Mobilita v regionu a kvalitní dopravní infrastruktura Přírůstek počtu osob obsluhovaných MHD Podíl veřejné osobní dopravy na celkových výkonech v osobní dopravě Podíl cyklistiky na přepravních výkonech Podíl nových nebo nově rekonstruovaných silnic na celkové síti Počet podpořených projektů Výše investic podpořených projektů Hodnota úspory času ve veřejné dopravě
1A 1 A, 1B 1B 1C 1A,1B,1C 1A,1B,1C 1A,1B,1C
Míra spokojenosti obyvatel
1A,1B,1C
Jednotka
Typ
tis. osob % % % počet Kč %
výsledek výsledek výsledek výsledek ITI / výstup ITI / výstup ITI / výsledek Průzkum ITI / (pravidelný) výsledek
Cílový stav
Vazba na OP
OP D IROP IROP IROP
1.4 1.2 1.2 1.1
Prioritní oblast Ovzduší a efektivnější nakládání s energiemi a odpady 3 61 10 3 61 11 3 61 12 4 02 10 4 09 11 3 27 01 3 24 02 3 45 01 3 22 00 2 17 10
Snížení emisí PM10 z lokálního vytápění domácností Snížení emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Snížení emisí ostatních látek Snížení odpadové náročnosti výroby Zvýšení využití nebezpečného odpadu Snížení konečné spotřeby energie ve veřejných budovách Počet domácností se sníženou spotřebou energie Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Čistá konečná spotřeba energie Aplikované inovativní nízkouhlíkové technologie Počet podpořených projektů Výše investic podpořených projektů
2A 2A 2A 2C 2C 2B 2B 2B 2B 2B, 2 C 2 A, 2B, 2C 2 A, 2B, 2C
t/rok t/rok t/rok t/rok t/rok GJ/rok Domácnosti % TJ technologie počet Kč
výsledek
výsledek výsledek výsledek výsledek výsledek výsledek výsledek výsledek výsledek ITI / výstup ITI / výsledek
OP ŽP
2.1
OP ŽP OP ŽP OP ŽP OP ŽP OP ŽP IROP OP PIK OP PIK OP PIK
2.2 2.2 3.1 3.1 5.1 2.5 3.1 3.2 3.4
Prioritní oblast Změna funkčního využití území a propagace kulturního 17
Specifické indikátory pro konkrétní projekty a očekávané změny jsou uvedeny v projektových záměrech.
42
ID
4 03 10 4 03 11 4 54 10 9 10 10 9 05 01 9 06 01
Indikátory dědictví Navýšení plochy zrekultivovaných starých skládek Navýšení plochy odstraněných nepovolených skládek v ZCHÚ Plocha revitalizovaného území Zvýšení očekávaného počtu návštěv podporovaných kulturních a přírodních památek a atrakcí Počet revitalizovaných památkových objektů Počet revitalizací přírodního dědictví Počet podpořených projektů Výše investic podpořených projektů Míra spokojenosti obyvatel18
18
Aktivita
3A 3A 3A 3B 3B 3B 3A,3B 3A,3B 3A,3B
Jednotka
Typ
m2 m2 ha Návštěvy /rok objekty Revitalizace počet Kč
výsledek výsledek výsledek
OP ŽP OP ŽP OP ŽP
výsledek
IROP
3.1
IROP
3.1
výstup výstup ITI / výstup ITI / výsledek Průzkum ITI / (pravidelný) výsledek
Cílový stav
Vazba na OP
3.3 3.3 4.4
V případě projektů v oblasti kulturního dědictví průzkum obyvatel využívající konkrétních služeb (tj. na místě)
43
4.6 Horizontální témata V rámci ITI Ostravské aglomerace budou specifické cíle a jejich dílčí priority naplňovány za přispění finančních prostředků z operačních programů navržených pro programové období 2014 – 2020. Proto v souladu s článkem 96 odst. 7 ukotveném v Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU (1303/2013) budou zároveň navržené projektové záměry ITI Ostravské aglomerace (viz Příloha 8) zohledňovat požadavky na tři horizontální témata: 1.
Udržitelný rozvoj
2. Rovné příležitosti a zákaz diskriminace 3. Rovnost mezi muži a ženami. V rámci ITI nejsou navrhovány projektové záměry, které by negativně ovlivňovaly výše uvedená horizontální témata. Žadatelé budou povinni při realizaci svých projektů splnit konkrétní požadavky, které jsou definované v relevantních operačních programech. V průběhu realizace ITI bude naplňování vlivu projektů na horizontální témata monitorováno a vyhodnocováno. Strategické cíle a navržené projektové aktivity díky svému vyváženému vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí a hospodářský rozvoj regionu přispějí k posílení soudržnosti společenství obyvatel na území Ostravské aglomerace. Zároveň aktivity realizované prostřednictvím ITI na území aglomerace nemají negativní vliv na rovné příležitosti. Projektové aktivity jsou přístupné také pro znevýhodněné skupiny osob, splnění projektového záměru vylučuje diskriminaci na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace.
44
5 Implementace strategie ITI Implementační část nastavuje činnosti a procesy související se systémem řízení (věcného plnění), hodnocení a monitoringu plnění strategických cílů strategie ITI až do úrovně projektů. Je rozpracována z pohledu jednotlivých fází ITI, přičemž vymezuje subjekty podílející se na těchto procesech uvnitř i vně strategie ITI. Implementační část obsahuje rovněž finanční plán a časový harmonogram realizace ITI členěný dle strategických cílů ITI a k nim indikuje finanční prostředky z operačních programů vycházející z projektových záměrů19.
5.1 Způsob řízení ITI Nositel integrované strategie odpovídá za řízení spojené s přípravou, schválením, realizací a vyhodnocováním Integrované územní investice. Nositelem ITI ostravské aglomerace je Dobrovolný svazek obcí s názvem XXXXXXXX20, který je zároveň pověřen k plnění nebo řízení části předem stanovených úkolů u níže uvedených operačních programů. 1. Operační program Doprava 2. Operační program Zaměstnanost 3. Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání 4. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 5. Operační program životní prostředí 6. Integrovaný regionální operační program Poznámka: Přesný výčet svěřených úkolů nebo možnost pověřit nositele ITI za řízení části operačního program (na základě čl. 123 odst. 7 Obecného nařízení) nebyl znám v době, kdy byl dokument ITI připravován. Nutné upřesnit na základě dalších jednání s MMR a jednotlivými ŘO programů. Z jednání v Ostravě jsme vyrozuměli, že Ostravská aglomerace podniká kroky k tomu, aby nositelem ITI byl dobrovolný svazek obcí (DSO). Proto jsme jej zahrnuli do implementační části. Nicméně upozorňujeme na skutečnost, že úloha nositele ITI nemusí být v souladu s postavením DSO podle § 49 a násl. zákona obcích a také s pravidly hospodaření podle §38 a násl. malých rozpočtových pravidel (právní úpravu tvořilo MV resp. MF). Domníváme se, že bude klíčové, zda lze úkoly nositele ITI podřadit pod fakultativně vymezený předmět činnosti v § 50 zákona o obcích, popř. zda by bylo možné uvedený fakultativní výčet tímto směrem rozšířit. V případě, že nikoli, doporučujeme buď určit nositelem jednu obec (zřejmě Ostrava) nebo založit jiný právní subjekt (např. ústav). Nicméně i toto nemusí řešit oblast uvedenou níže, která se týká působnosti DSO či jiného subjektu v roli nositele, tj. subjekt, který provádí předvýběr projektů, jejichž příjemce se nachází na území aglomerace. Proto doporučujeme zkonzultovat s MV a MMR, zda je možné, aby 5 obcí (byť jde o statutární města) „převzali“ funkci ostatních obcí, které jsou součástí aglomerace, a vytvořilo pro ně (a řídilo) strategii. Domníváme se, že tyto obce mohou v rámci samostatné působnosti fungovat na svém vymezeném území a nemohou překonat vlastní prostorové limity (přičemž přenesená působnost možnost být nositelem ITI neuvádí). Je-li něco v působnosti územní samosprávy a není-li výslovně určeno, že jde o působnost např. kraje (alt. vzniklého DSO), jedná se vždy o působnost obce. Ve vztahu mezi obcí jako základním územním
19 20
Implementace ITI je nastavena dle Metodického pokynu pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014 – 2020. Mělo by být doplněno po dohodě členů DSO.
45
samosprávným celkem a například krajem v pozici vyššího územního samosprávného celku nelze hovořit o žádném vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Z výše uvedeného se domníváme, že toto platí i pro DSO. Dále uvádíme, že vzhledem k tomu, že zástupci Evropské komise požadují, aby nositel ITI byl zprostředkujícím subjektem podle čl. 123 (odst. 6, 7) obecného nařízení (platí pro ERDF), pak bude muset i zde, podobně jako u Regionálních rad nastoupit institut veřejnoprávní smlouvy (podle správního řádu) mezi řídicím orgánem a DSO. Veřejnoprávní smlouva by vymezila rámec pro pověření DSO výkonem úkolů nositele ITI. Proto jsme i tento fakt zahrnuli do implementační části. Otázkou je, zda toto pověření odpovídá obecnému určení DSO (jde o ochranu a prosazování zájmů sdružených obcí?). Doporučujeme konzultovat s MV – oddělení legislativně právní.
5.1.1 Vymezení subjektů (partnerů) a jejich rolí a odpovědností V rámci realizace ITI vystupuje řada subjektů, které se podílely/jí na přípravě a schvalování ITI, zajištění administrativních činností, rozhodovacích procesech, (před)výběru projektů atd.
Vymezení rolí a odpovědností jednotlivých subjektů implementace ITI je uvedeno v následující tabulce.
SUBJEKT
ROLE A ODPOVĚDNOST SUBJEKTU
Nositel ITI Manažer ITI Řídicí výbor ITI
Odpovědnost za: přípravu integrované strategie, výběr vhodných projektů k naplnění cílů ITI a následné předložení Řídicímu výboru ITI, monitorování a podávání zpráv o průběhu realizace ITI, dodržování pravidel publicity, uzavírání smluv o partnerství s realizátorem integrovaného projektu, ustanovení ŘV ITI. Role: provádí každodenní řízení a koordinuje činnosti spojené s realizací ITI, komunikuje s potenciálními žadateli a příjemci, ŘO, veřejností, atd., spolupracuje s Řídicím výborem ITI, vykonává činnosti spojené s administrací systému MS2014+, monitoruje průběh realizace projektů, předkládá ŘV ITI projekty ke schválení a následnému zařazení do strategie ITI. Rozhoduje o zařazení projektu do ITI. Komunikuje v rámci Regionální stálé konference. Vydává doporučení orgánům samospráv a statutárním orgánům
46
Žadatel (nositel projektu)
zapojených. Předkládá projekty do ITI. Komunikuje s nositelem ITI. Plní stanovené cíle projektu.
Do implementace ITI vstupují i subjekty, které se nachází vně organizační struktury nositele ITI. Jedná se především o gestora územní dimenze resp. integrovaných nástrojů (tj. Ministerstvo pro místní rozvoj) a Řídicí orgány operačních programů umožňující realizovat projekty z ostravského ITI. Nedílnou součástí implementace ITI představují i dvě platformy, které byly zřízeny za účelem spolupráce a partnerství mezi státem a územními partnery v rámci implementace územní dimenze (tj. Národní stálá konference a Regionální stálá konference). Níže uvedená tabulka specifikuje jejich role a odpovědnosti v procesu implementace ITI. Nad rámec výše uvedených subjektů se počítá se zapojením veřejnosti prostřednictvím účasti na pravidelných schůzkách administrativního týmu (tj. manažer a jeho tým) a Řídicího výboru. Současně bude možné prostřednictvím webové aplikace zasílat dotazy, názory, náměty a komentáře vztahující se k ostravské ITI, které manažer a jeho tým bude pravidelně vyhodnocovat a informovat (prostřednictvím zpráv) ŘV ITI.
SUBJEKT Řídicí orgán programu
operačního
Ministerstvo pro místní rozvoj
ROLE A ODPOVĚDNOST SUBJEKTU
Národní stálá konference
Regionální stálá konference
Komunikuje s manažerem ITI. Provádí obsahové posouzení souladu integrované strategie s cíli, zaměřením a podmínkami programu. Vyhlašuje výzvy k předkládání projektů do ITI. Vyhlašuje specifickou výzvu k předkládání ITI prostřednictvím MS2014+. Provádí kontrolu formálních náležitostí a hodnocení přijatelnosti ITI. Projednává ITI a dává doporučení pro nastavení harmonogramu výzev. Sleduje čerpání finančních prostředků na ITI. Zpracovává podklady a doporučení pro ŘO (např. slaďování výzev).
Následující schéma znázorňuje vymezení subjektů a popisuje jejich vztah v rámci implementace ITI.
47
Obrázek 15: Implementační schéma ITI
48
5.1.2 Organizační struktura (včetně zajištění administrativní kapacity) Organizační struktura ITI je odvozena od předmětu činnosti uvedené ve smlouvě o vytvoření svazku obcí a od uplatňování (míry delegace) rozhodovací pravomoci a odpovědnosti mezi jednotlivými jeho složkami/orgány. Základním stavebním kamenem v implementačním systému ITI je nositel, který představuje Dobrovolný svazek obcí (DSO)21. DSO zahrnuje statutární města Ostrava, Opava, Karviná, Havířov a Frýdek-Místek22. DSO ostravské aglomerace zřizuje/jmenuje pro účely realizaci a naplňování cílů ITI a) Řídicí výbor ITI a b) manažera ITI. Obrázek 16: Schéma organizační struktury ITI
Nositel ITI, tj. DSO ostravské aglomerace zejména:
předkládá žádost o schválení integrované strategie;
je odpovědný za přípravu integrované strategie, za naplňování principu partnerství;
koordinuje aktivity místních aktérů v daném území;
průběžně zajišťuje sběr projektových záměrů (prostřednictvím manažera) přispívajících k plnění cílů integrované strategie;
posuzuje projektové záměry (na základě hlasování Řídicího výboru ITI) a vystavuje potvrzení o souladu integrovaného projektu s integrovanou strategií;
dává doporučení k realizaci projektu pro řídicí orgány;
zajišťuje monitorování a podávání zpráv průběhu plnění integrované strategie, plnění integrované strategie jako celku;
poradenskou pomoc při přípravě sběru projektových žádostí a také při realizaci a monitoringu projektů.
Řídicí výbor se skládá z 5 zástupců (za každou obec – statutární město 1 zástupce), který tvoří orgán dobrovolného svazku obcí. V čele ŘV stojí předseda (zástupce města Ostravy), který plní zároveň funkci „přímé“ kontaktní osoby za nositele. ŘV organizuje zasedání, která se konají minimálně 2 x do roka, jsou neveřejná (pořizuje se zápis) a řídí se jednacím řádem ŘV. ŘV je usnášeníschopný, tj. může dosáhnout společného konsensu, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů, popř. řádně jmenovaných náhradníků23. K přijetí rozhodnutí ŘV je třeba souhlasu dvou třetin přítomných členů, popř. řádně jmenovaných náhradníků. Činnosti ŘV jsou specifikovány následovně: o
zajišťuje řádný průběh realizace strategie;
o
vydává doporučení orgánům samospráv a statutárním orgánům zapojených partnerů;
Dobrovolné svazky obcí jsou upraveny především ustanoveními § 49 až § 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, hospodaření dobrovolných svazků obcí upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. 22 Zakladatelská smlouva by měla být součástí přílohy konečného návrhu ITI. 23 Bližší informace jsou uvedeny jednacím řádu ŘV. 21
49
o
zástupce se účastní zasedání Regionální stálé konference;
o
rozhoduje, zda projekt vybraný manažerem ITI bude zařazen do integrované strategie jako integrovaný projekt.
Pro sledování postupu strategie je jmenován manažer ITI, který je zvolen Řídicím výborem. Svoji činnost vykonává v rámci 3-členého týmu (stálé pracoviště na vymezené adrese) a je odpovědný ŘV. Jeho snahou je zajištovat administrativní činnost spojenou s realizací ITI a maximálně usnadnit potenciálním příjemcům Jeho klíčovou rolí je především: o
každodenní řízení a koordinaci realizace strategie;
o
komunikace se žadateli/příjemci, řídicími orgány programů i s veřejností, a spolupráce s Řídicím výborem;
o
posilování absorpční kapacity – sběr projektových záměrů a jejich vyhodnocení z hlediska naplňování cílů ITI a OP;
o
činnosti spojené s administrací v informačním systému MS2014+;
o
monitorování průběhu realizace projektů (nositelé projektů informují manažera a předkládají veškeré podklady na základě uzavřené smlouvy o partnerství);
o
sledování časového a finančního harmonogramu ITI;
o
upozorňování na milníky projektů;
o
předání informací monitorování Řídicímu výboru v pravidelných intervalech (dle četnosti zasedání ŘV);
o
předkládání řídicímu výboru vybrané projekty k odsouhlasení pro zařazení do ITI.
Aktuální informace a kontakty o implementaci a implementačních subjektech ostravské aglomerace jsou uvedeny na stránkách www.XXXXX.cz.
5.1.3 Zapojení partnerů Do implementace ITI vstupují i subjekty, které se nachází vně organizační struktury nositele ITI. Jedná se především o gestora územní dimenze resp. integrovaných nástrojů (tj. Ministerstvo pro místní rozvoj) a Řídicí orgány operačních programů umožňující realizovat projekty z ostravského ITI. Nedílnou součástí implementace ITI představují i dvě platformy, které byly zřízeny za účelem spolupráce a partnerství mezi státem a územními partnery v rámci implementace územní dimenze (tj. Národní stálá konference a Regionální stálá konference). Níže uvedená tabulka specifikuje jejich role a odpovědnosti v procesu implementace ITI.
SUBJEKT Řídicí orgán operačního programu
Ministerstvo pro místní rozvoj
ROLE A ODPOVĚDNOST SUBJEKTU
Národní stálá konference
Regionální stálá konference
Žadatel (nositel projektu)
Komunikuje s manažerem ITI Provádí obsahové posouzení souladu integrované strategie s cíli, zaměřením a podmínkami programu Vyhlašuje výzvy k předkládání projektů do ITI Vyhlašuje specifickou výzvu k předkládání ITI prostřednictvím MS2014+ Provádí kontrolu formálních náležitostí a hodnocení přijatelnosti ITI Projednává ITI a dává doporučení pro nastavení harmonogramu výzev Sleduje čerpání finančních prostředků na ITI Zpracovává podklady a doporučení pro ŘO (např. slaďování výzev) Předkládá projekty do ITI Komunikuje s nositelem ITI Plní stanovené cíle projektu
50
Nad rámec výše uvedených subjektů se počítá se zapojením veřejnosti prostřednictvím účasti na pravidelných schůzkách administrativního týmu (tj. manažer a jeho tým) a Řídicího výboru. Současně bude možné prostřednictvím webové aplikace zasílat dotazy, názory, náměty a komentáře vztahující se k ostravské ITI, které manažer a jeho tým bude pravidelně vyhodnocovat a informovat (prostřednictvím zpráv) o hlavních závěrech ŘV ITI.
5.1.4 Proces implementace ITI Proces implementace ITI (monitoring a hodnocení je popsán zvlášť) je zobrazen v níže uvedeném schématu a je rozdělen na tři základní fáze, ke kterým jsou přirazeny dílčí kroky.
Detailní proces implementace zobrazující uvedené fáze a vztah jednotlivých subjektů je zachycen níže ve schématu.
51
Obrázek 17: Detailní schéma fází implementace OSTRAVSKÁ INTEGROVANÁ ÚZEMNÍ INVESTICE ITI fáze
Nositel (DSO)
ŘÍDICÍ VÝBOR ITI
(POTENCIÁLNÍ) ŽADATEL
Manažer ITI
ŘÍDICÍ ORGÁN PROGRAMU
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ
NÁRODNÍ STÁLÁ KONFERENCE REGIONÁLNÍ STÁLÁ KONFERENCE
1
Určení nositele
1. Přípravná fáze ITI
Určení manažera ITI
Určení ŘV ITI
1
Zpracování ITI 2
Projednání/ schválení ITI Představení konceptu na RSK
ANO Zveřejnění konceptuITI pro potenciální žadatele Projednání ITI
2. Zpracování a schválení strategie ITI
Naplňování principu partnerství
Vydá doporučení Vyhlašuje výzvu k předkládání integrovaných strategií Na základě výzvy předkládá Strategii ITI do MS 2014+
Hodnocení/ formální náležistosti
ano
Hodnocení/ obsahové posouzení
Prohlášení o akceptaci 2
3
Zahájení komunikace s potenciálními žadateli
Výběr vhodných projektů Rozhoduje o zařazení projektu do ITI
3. Předkládání a výběr projektů
souhlas Zařazení projektu do ITI Smlouva o partnerství mezi nositelem a žadatelem
Vypisuje výzvu k předkládání projektů do ITI
Předkládá schválené projekty do MS 2014+
Fáze ITI
Schvaluje projekty
Smlouva mezi příjemcem podpory a ŘO
ano
3
52
5.1.5 Proces předvýběru projektů Proces předvýběru projektů zajišťuje manažer ITI a jeho tým, kteří vyvíjí činnost umožňující koordinovat potenciální žadatele tak, aby bylo možné naplnit strategické cíle, prioritní oblasti a hodnoty indikátorů v souladu s harmonogramem a alokovanou výši finančních prostředků.
Koordinační činnost manažera spočívá v „hledání“ potenciálních žadatelů, komunikaci s nimi, poskytování informací o možnostech a podmínkách pro zařazení projektového záměru do strategie ITI. Manažer ITI (a jeho tým) koordinuje přípravu potenciálních projektů tak, aby mohly být v rámci jednoho opatření podány společně řídicímu orgánu příslušného operačního programu Žadatelé projektů předloží manažerovi ITI projektovou fiši, na základě které manažer vyhodnotí integrovanost projektů, připravenost k realizaci a schopnost naplnit cíle, hodnoty indikátorů a zároveň soulad s harmonogramem a výší alokovaných finančních prostředků pro daný strategický cíl, prioritní oblast a opatření. Při hodnocení potenciálních žádostí se bude předně hodnotit: -
soulad projektu se zaměřením ITI, strategickým cílem, prioritní oblastí, opatření;
-
soulad se strategickými dokumenty kraje, v případě některých opatření soulad se sektorovými dokumenty či jinými tematickými dokumenty;
-
dopad realizace projektu na vymezené území ITI;
-
míru naplnění indikátorů;
-
soulad s aktivitami navrženými v operačních programech;
-
finanční způsobilost žadatele24.
Po vyhodnocení projektových záměrů, předloží manažer ITI projektové záměry Řídicímu výboru se žádostí o posouzení. ŘV posoudí projekty a rozhodne (na základě stejných kritérií, podle kterých postupoval manažer) o zařazení projektového záměru do strategie ITI a nositel uzavře s vybraným žadatelem smlouvu o partnerství.
5.1.6 Časový harmonogram realizace Časový harmonogram realizace strategie ITI se skládá z předpokládané doby realizace jednotlivých projektů. Možnost předkládat projekty v rámci ITI se odvíjí jednak ode dne schválení ITI a od harmonogramu výzev příslušných operačních programů (a následného schválení projektu). Pro určení detailního časového harmonogramu budou zpracovány s ročním výhledem tzv. plány strategie ITI, které vymezí:
24
Detailní hodnoticí kritéria budou odsouhlasena na jednání Řídicího výboru na základě návrhu manažera ITI.
53
schválené projekty ŘV, které je možné zavést okamžitě,
harmonogram výzev pro předložení výše uvedených projektů a dobu nutnou pro jejich realizaci
výhled projektů (projekty s očekáváním realizaci v následném roce, projekty s delším než 2 letým horizontem).
V příloze č. 8 je uveden seznam klíčových projektů a harmonogram jejich realizace.
54
5.2 Hodnocení úspěšnosti strategie ITI Hodnocení úspěšnosti strategie ITI se skládá z monitoringu a následného provedení hodnocení naplňování cílů strategie ITI. Pro potřeby monitoringu a hodnocení úspěšnosti ITI jsou klíčové projekty a jejích vazba na cílové hodnoty, resp. cílové hodnoty samotné strategie ITI.
5.2.1 Monitoring ITI V rámci monitoring se sleduje plnění cílů projektů (ukazatele stanovené pro daný projekt), tak i jednotlivých prioritních oblastí strategie ITI (indikátory stanovené pro danou prioritní oblast). Monitoring ITI provádí manažer ITI, který průběžně sleduje následující oblasti: -
realizaci projektů;
-
plnění finančního plánu;
-
časový harmonogram;
-
absorpční kapacitu;
-
nesrovnalosti (projekty, které jsou například z důvodu slabého dopadu nenaplňují stanovené indikátory);
-
změny (metodické, zaměření operačních programů, a další).
K monitorování realizace ITI se využijí převážně již existující monitorovací systémy a indikátory blíže specifikované v jednotlivých kapitolách popisujících strategické cíle. O průběhu monitoringu ITI se vedou zprávy, které předkládá manažer ŘV (na jeho žádost) a které slouží k informovanosti veřejnosti a Regionální stálé konference.
5.2.2Hodnocení ITI Strategie ITI a jeho dílčí části jsou na základy údajů z monitoringu vyhodnocovány. Jedná se o: a) Průběžné hodnocení (zpravidla 2x ročně – dle počtu zasedání ŘV)– výsledky umožní flexibilitu realizace ITI (tj. indikuje potřebné změny a úpravy); b) Konečné hodnocení – po ukončení programového období 2014 – 2020 (resp. Po ukončení realizace posledního způsobilého projektu).
55
Průběžné i konečné hodnocení připravuje manažer ITI (dle schválené šablony ŘV) a následně samotné hodnocení ŘV. Hodnocení rovněž obsahuje doporučení a návrh opatření k provedení změn (nápravných opatření).
56
6 Přílohy Příloha 1 - Datové a mapové podklady k vymezení aglomerace .............................................................. 58 Příloha 2 - Socio-ekonomická analýza Ostravské aglomerace ................................................................ 63 Příloha 3 - SWOT analýza Ostravské aglomerace ........................................................................................ 64 Příloha 4 – Dílčí stromy problémů................................................................................................................... 68 Příloha 5 – Soulad strategie ITI se strategickými dokumenty.................................................................. 71 Příloha 6 – Finanční plán.................................................................................................................................... 73 Příloha 7 – Časový harmonogram .................................................................................................................... 76 Příloha 8 – Indikativní seznam projektových záměrů ...............................................................................77 Příloha 9 - Seznam použitých zkratek ............................................................................................................. 78
57
Příloha 1 - Datové a mapové podklady k vymezení aglomerace Vyhodnocení ukazatelů Vymezení aglomerace bylo provedeno na základě ukazatelů popsaných v kapitole 2.1 a uvedených v příloze 1a samostatného souboru. Výsledným ukazatelům byly přiřazeny body – relativní bodování (ve vztahu ke střední hodnotě ČR); v některých případech absolutním hodnotám (tj. počet obyvatel v obci). Vzhledem k tomu, že bylo nutné nahlížet na ukazatele komplexně (stav území je ovlivněn konkrétními odlišnostmi), byly dílčí bodové „známky“ posléze sečteny (tzv. agregovány a vztaženy k ostatním oblastem vymezen). Následně došlo k přiřazení obcí do tří kategorií (nadprůměrné, průměrné, podprůměrné) podle potenciálu jejich rozvoje. V rámci hodnocení byly obce obodovány od 1 – 11 bodů za každý dílčí ukazatel A1, A2, A3, A4, C1, C2, C3 a C4. V úhrnu za ukazatele A, B a C tak mohla obec získat každá max. 44 bodů za každý souhrnný ukazatel, tj. rozpětí bodového ohodnocení obce mohlo celkově (po sečtení A, B a C) dosahovat od 44 – 132 bodů. 25 Konkrétní škály a přiřazení bodů pro jednotlivé dílčí ukazatele: Ukazatel A1 – počet obyvatel v obci (poměr vůči střední hodnotě)
A2 – Míra registrované nezaměstnanosti (Poměr vůči střední hodnotě ČR = 100) A3 – Počet podnikatelských subjektů na 1 000 obyvatel (Poměr vůči střední hodnotě ČR = 100)
A4 – Roční daňové příjmy na 1 obyvatele (počítáno bez Prahy) 10.936,62 Kč = 100)
B – Poloha obce Vážený průměr stupňů potenciálu polohy obce, váhy tvoří populační velikost obcí.
Bodové hodnocení Obec s počtem obyvatel: 199 – a méně (1 bod) 200 – 499 (2 body) 500 – 999 (3 body) 1 000 – 1 999 (4 body) 2 000 – 4 999 (5 bodů) 5 000 – 9 999 (6 bodů) 10 000 – 19 999 (7 bodů) 20 000 – 49 999 (8 bodů) 50 000 – 99 999 (9 bodů) 100 000 – 999 999 (10 bodů) 1 000 000 a více (11 bodů) 200 a více (1 bod) 175 – 199,99 (2 body) 150 – 174,99 (3 body) 125 – 149,99 (4 body) 105 – 124,99 (5 bodů) 95 – 104,99 (6 bodů) 85 – 94,99 (7 bodů) 75 – 84,99 (8 bodů) 65 – 74,99 (9 bodů) 50 – 64,99 (10 bodů) 49,99 a méně (11 bodů) 0,01 – 59,99 (1 bod) 60,00 – 79,99 (2 body) 80,00 – 89,99 (3 body) 90,00 – 94,99 (4 body) 95,00 – 97,49 (5 bodů) 97,50 – 102,49 (6 bodů) 102,50 – 104,99 (7 bodů) 105,00 – 109,99 (8 bodů) 110,00 – 119,99 (9 bodů) 120,00 – 149,99 (10 bodů) 150,00 a více (11 bodů) Body od 4 – 44 (4, 9, 14, 20, 27, 35 a 44) Dle velikosti obce a zdali jde o krajské město Dostupnost motorovými vozidly (do typů velikostních typů obcí)
Metoda zpracování vychází ze Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020. materiálu „Aktualizace rozvojových znaků obvodů a obcí České republiky“ – zpracováno Ústavem územního rozvoje, Brno, červenec 2012. 25
58
Ukazatel C 1 – vývoj počtu obyvatel za 10 let (poměr k vývojovému indexu za ČR)
C 2 – vývoj míry registrované nezaměstnanosti (10 let) rozdíl vůči střední hodnotě ČR
C 3 – vývoj počtu podnikatelských subjektů (poměr k indexu vývoje za ČR)
C 4 – vývoj počtu dokončených bytů (poměr ke střední hodnotě ČR)
Bodové hodnocení Existence železniční stanice 79,99 a méně (1 bod) 80,00 84,99 (2 body) 85,00 – 89,99 (3 body) 90,00 – 94,99 (4 body) 95,00 – 97,49 (5 bodů) 97,50 – 102,49 (6 bodů) 102,50 – 109,99 (7 bodů) 110,00 – 119,99 (8 bodů) 120,00 – 134,99 (9 bodů) 135,00 – 159,99 (10 bodů) 160,00 a více (11 bodů) Vyšší o 10 pb a více (1 bod) Vyšší o 8,00 – 9,99 pb (2 body) Vyšší o 6,00 – 7,99 pb (3 body) Vyšší o 4,00 – 5,99 pb (4 body) Vyšší o 2,00 – 3,99 pb (5 bodů) Nižší o max. 1,99 nebo vyšší o max. 1,99 pb (6 bodů) Nižší o 2,00 – 3,99 pb (7 bodů) Nižší o 4,00 – 5,99 pb (8 bodů) Nižší o 6,00 – 7,99 pb (9 bodů) Nižší o 8,00 – 9,99 pb (10 bodů) Nižší o 10,00 pb a více (11 bodů) 200 a více (11 bodů) 175 – 199,99 (10 bodů) 150 – 174,99 (9 bodů) 125 – 149,99 (8 bodů) 105 – 124,99 (7 bodů) 95 – 104,99 (6 bodů) 85 – 94,99 (5 body) 75 – 84,99 (4 bodů) 65 – 74,99 (3 body) 50 – 64,99 (2 body) 49,99 a méně (1 bod) 0,01 – 29,99 (2 body) 30,00 – 44,99 (3 body) 45,00 – 59,99 (4 body) 60,00 – 74,99 (5 bodů) 75,00 – 124,99 (6 bodů) 125,00 – 149,99 (7 bodů) 150,00 – 199,99 (8 bodů) 200,00 – 399,99 (9 bodů) 400,00 – 799,99 (10 bodů) 800,00 a více (11 bodů)
Po sečtení bodů za jednotlivé ukazatele byly obce rozděleny do tří kategorií, a to: 1. podprůměrně se rozvíjející obce (0 – 42 bodů), 2. průměrně se rozvíjející obce (43 – 64 bodů) a 3. nadprůměrně se rozvíjející obce (65 a více). „Posledním“ krokem k určení území aglomerace bylo kritérium hustoty zalidnění, neboť území aglomerace je v kontextu regionálního rozvoje předně pojímáno jako území, ve kterém dochází ke slévání okrajových částí větších měst s jeho zázemím. Důsledkem je pak existence pravidelné dojížďky obyvatel (předně) do jejího jádra (ať už za prací, do škol nebo za službami). Škály pro hustotu zalidnění byly stanoveny následovně: 1. podprůměrně zalidnění obce (0 – 49 obyv. na 1 km2), 2. průměrně zalidněné obce (50 – 99 obyv. na 1 km2) a 3. nadprůměrně zalidněné obce (100 a více obyv. na 1 km2).
59
Obce byly seřazeny do 9 kategorií (viz Obrázek 18). Kategorizace obcí představuje následující matice: Výsledek kategorie 1
Hustota
Rozvojovost
1
1
2
1
2
3
1
3
4
2
1
5
2
2
6
2
3
7
3
1
8
3
2
9
3
3
Hranice nastavená pro vymezení území aglomerace z hlediska potenciálu a hustoty zalidnění byla stanoveno následovně:
Všechny obce, které mají nadprůměrný potenciál rozvoje, byly automaticky považovány za obce s potenciálem zařazení do aglomerace (tj. 3, 6 a 9) Všechny obce s nadprůměrnou hustotou zalidnění byly považovány automaticky za obce s potenciálem zařazení do aglomerace. (tj. 9, 8 a 7) Všechny obce s průměrným potenciálem rozvoje a současně nadprůměrnou hustotou zalidnění byly považovány za obce relevantní pro zařazení do aglomerace (tj. 8)
Obce v kategorii 3, 6, 7 (žádná obec v MSK), 8 a 9. a současně obce, které tvoří celistvé území, byly určeny jako max. hranice ostravské aglomerace (viz Obrázek 18). Z důvodu zajištění celistvosti území aglomerace byly obce, které nezapadaly do výše uvedených typů (kategorií), ale nacházely se uvnitř hranice aglomerace, zahrnuty rovněž do aglomerace. Z těchto obcí byla vytvořena mapa aglomerace (viz Obrázek 3). Dle výše uvedené hranice bylo vybráno 165 obcí, které se nacházejí na území 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Mezi ně patří tyto ORP26: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 26
Ostrava, Havířov, Bohumín, Český Těšín, Karviná, Orlová, Kopřivnice, Hlučín, Frýdek-Místek, Třinec, Kravaře, Frenštát pod Radhoštěm, Opava, Nový Jičín, Bílovec,
Podrobná data a indikátory k vymezení území Ostravské aglomerace jsou uvedeny v Příloze 1.
60
16. Frýdlant nad Ostravicí, 17. Jablunkov. Pozn.: Údaje za jednotlivé obce jsou součástí přiloženého pdf. souboru – Příloha 1a a Příloha 1b.
61
Obrázek 18: Vymezení rozvojových znaků obcí Moravskoslezského kraje
Zdroj: vlastní zpracování (bílé hranice představují hranice ORP) 62
Příloha 2 - Socio-ekonomická analýza Ostravské aglomerace Jako součást samostatného souboru.
63
Příloha 3 - SWOT analýza Ostravské aglomerace Silné a slabé stránky SILNÉ STRÁNKY
SLABÉ STRÁNKY
Ekonomika a podnikání
Unikátní know-how spojené s dlouhou tradicí těžebního průmyslu, výrobou železa a oceli a těžkého strojírenství, které lze využít pro výrobu s vyšší přidanou hodnotou Růst diverzifikace ekonomiky – vznik nových firem s vazbou na tradiční know-how, ale působících v aktivitách s vyšší přidanou hodnotou Rostoucí diverzifikace ekonomiky i díky zahraničním investicím – část zahraničních investorů již v aglomeraci investovala také do aktivit s vyšší přidanou hodnotou, včetně inovačních aktivit a začíná se rozvíjet spolupráce s místními VŠ Dostupnost a kapacita vysokých škol přímo v aglomeraci – v aglomeraci studuje přibližně 35 tis. VŠ studentů Diverzifikovaná infrastruktura na podporu podnikům a podnikatelům (inovační centra, klastry, inkubátory, průmyslové nemovitosti) Dostatek pracovních sil – aglomerace je součástí nejlidnatějšího kraje, nízká míra ekonomické participace znamená potenciálně dostatečný zdroj pracovní síly Zvyšující se vstupy aktivit VaVaI a nově budovaná výzkumná centra Dobré dispozice sídelního uspořádání z hlediska dopravních systémů
Ekonomická krize zastavila pozitivní vývoj aglomerace (ekonomický růst a snižování nezaměstnanosti) a došlo opět k nárůstu nezaměstnanosti. Zároveň se zvyšuje délka nezaměstnanosti, resp. podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Nutná pozitivní propagace regionu (celé aglomerace) je v kontrastu se snahou o získání co největší vnější (státní) podpory a nutnou „propagací“ problémů aglomerace Image VŠ v kraji zaostává za srovnatelnými VŠ v České republice Spolupráce škol v aglomeraci s podniky a zaměstnavateli je omezená a výuka na školách neodpovídá současným potřebám trhu práce Diverzifikace ekonomiky táhnou zatím zejména zahraniční investoři a velké firmy, které v regionu umístily aktivity spíše s nižší přidanou hodnotou Vznik a růst domácích MSP je omezený – v aglomeraci vzniká nízký počet nových MSP Hustota infrastruktury na podporu podnikům a podnikatelům neodpovídá dosavadním výstupům – kvalita služeb těchto subjektů zaostává Zatím nevyužitý potenciál letiště v Ostravě pro osobní i nákladní dopravu, a tedy jeho omezený příspěvek k atraktivitě regionu pro obyvatele, pracovníky i investory Preference zaměstnavatelského vztahu, před samostatným podnikáním.
Obyvatelstvo a sociální služby
Ustavení partnerství mezi aktéry na trhu práce a nastartování vzájemné komunikace díky vzniku a zahájení fungování v ČR unikátní platformy „MS Pakt zaměstnanosti“, který by měl přispět k řešení problémů na trhu práce Do začátku krize se v MSK podařilo významně snížit míru nezaměstnanosti a snížit odstup kraje za průměrem ČR. I po vypuknutí krize zůstal rozdíl oproti národní úrovni poměrně stabilní Existující odzkoušená řešení v oblasti sociální inkluze (Labour Pool apod.) Nabídka sociálních služeb a jejich dostupnost je z kvantitativního pohledu v Ostravské aglomeraci poměrně dobrá
Absolutně nejvyšší počet nezaměstnaných mezi kraji ČR a jejich územní koncentrace i v rámci aglomerace Míra nezaměstnanosti sice kopíruje vývoj na národní úrovni, podíl dlouhodobě nezaměstnaných je však v regionu výrazně vyšší V Ostravské aglomeraci je vysoké procento obyvatel se základním vzděláním a vysoký podíl obtížně rekvalifikovatelné a adaptovatelné pracovní síly Nedostatečně kvalitní lidské zdroje (slabá jazyková vybavenost, zhoršující se dovednosti absolventů) Dlouhodobý úbytek obyvatel, především obyvatel mladých a kvalifikovaných a s tím související posílení trendu stárnutí obyvatel
64
Průměrné mzdy v aglomeraci jsou poměrně vysoké – nepříznivý faktor pro strategii založenou na lákání nových, velkých zahraničních investorů Rostoucí podíl obyvatel, kteří jsou ohroženi chudobou a sociálním vyloučením – řešení tohoto problému je navíc individuální (v rámci jednotlivých měst a obcí), chybí komplexní řešení příčin na úrovni celé aglomerace (resp. kraje) Z hlediska kvantity poměrně dobrá nabídka sociálních služeb v Ostravské aglomeraci, která však neodpovídá plně aktuálním potřebám obyvatel a zejména není zaměřena na podporu aktivního života znevýhodněných osob Zvýšená míra kriminality a eskalace napětí v soužití menšin s většinou obyvatel
Městské a životní prostředí
Kvalitní životní prostředí a „příroda“ v bezprostředním zázemí aglomerace Pokračující zlepšení znečištěného ovzduší, které je v současnosti shodné se znečištěním v hlavním městě, Středočeském či Ústeckém kraji (s odlišnými zdroji znečištění) Zlepšení dopravního napojení regionu díky dálničnímu a kvalitnějšímu železničnímu spojení Pokles skládkování odpadu, které v celkové produkci odpadů v období mezi rokem 2000 a rokem 2011 pokleslo o 44 % Zlepšující se propagace ostravské aglomerace a jejích jednotlivých měst jako atraktivní míst pro život
V posledních letech zpomalení zlepšování znečištěného ovzduší a přetrvávající negativní image aglomerace v této oblasti, která neodpovídá skutečným údajům Velmi nízké využití veřejné dopravy a omezená dostupnost některých oblastí aglomerace, které znamenají vyšší využití individuální dopravy negativně přispívající ke znečištění ovzduší v aglomeraci Omezený pokrok revitalizace zanedbaného městského prostředí a významná rozloha stále zanedbaných území (průmyslových i neprůmyslových) Zvyšování emisí z malých zdrojů znečišťování, které se jen obtížně kontrolují (topení tuhými palivy) Revitalizace území a zanedbaných ploch je v rámci aglomerace velmi nerovnoměrná MSK dlouhodobě zaujímá nejvyšší podíl v produkci komunálních a průmyslových odpadů v rámci celé ČR Množství vyprodukovaných průmyslových odpadů je v kraji nejvyšší v rámci celé ČR V rámci ostravské aglomerace chybí vzájemná koordinace mezi jednotlivými městy ve věci propagace ať už MSK, metropolitní oblasti, tak i měst jako atraktivního místa pro život. Nedokončená páteřní silniční síť uvnitř ostravské aglomerace, zejména silnice I/11 mezi Ostravou a Opavou, včetně obchvatů jednotlivých měst aglomerace Nedostatečná silniční, železniční a technická infrastruktura ostravské aglomerace v příhraničních oblastech sousedících s Polskou republikou
65
Příležitosti a hrozby PŘÍLEŽITOSTI
HROZBY
Politické, legislativní, administrativní a správní
Důraz na „place-based“ podporu v rámci Kohezní politiky EU v období 2014+ - větší důraz na to, aby podpora byla šitá na míru místním potřebám a z toho vyplývající posílení územní a integrované dimenze Kohezní politiky (nástroj ITI, JAP, CLLD apod.) Zpřísnění limitů v oblasti životního prostředí i v sousedním Polsku, a s tím související další zlepšení znečištění ovzduší v ostravské aglomeraci Větší důraz na dosažené výsledky projektů podpořených z prostředků EU, namísto prostého čerpání prostředků Vyšší využití finančních nástrojů v budoucím programovém období – vyšší důraz na motivaci příjemců a dlouhodobě udržitelné nástroje podpory i za horizont období 2014-2020 Přijetí zákona o státní službě a na něj navázané dlouhodobé zlepšení fungování veřejné správy Zavedení duálního vzdělávání Změna řízení středního školství – větší vliv samosprávy, hospodářské komory, MPO – sladění s potřebami trhu práce Snížení administrativní náročnosti a procesů spojených s využitím fondů EU
Politická nestabilita ČR a pokračování ekonomické recese znamenající hrozbu nižších příjmů městských rozpočtů, nedostatečnou tvorbu nových pracovních míst apod. Nestabilita (a neakcepschopnost) legislativního prostředí ovlivňujícího ekonomiku i veřejný sektor Přetrvání nemotivujícího sociálního systému a neflexibilního trhu práce Růst zadlužování měst a krajů a neschopnost v důsledku toho čerpat významnější podporu v období 2014+ Růst mandatorních výdajů měst Chybějící reforma vysokého školství – snižování úrovně jeho kvality na úkor kvantity
Ekonomické, finanční
Specifické programy čistě na podporu tohoto regionu. Zvýšená pozornost věnovaná ostravské aglomeraci v souvislosti s ekonomickými problémy a potenciálně významné investice směřující do regionu Využití „chytrých“ řešení a nejmodernějších technologií v dopravě, které umožní snížit podíl individuální dopravy a zvýhodní dopravu veřejnou nebo jiné alternativní formy dopravy Intenzivnější využití ostravského letiště a využití ostravského letiště pro nákladní dopravu ze strany leteckých společností či investorů Rostoucí zájem o využití starých unikátních průmyslových areálů a budov i jako atraktivita nejen v oblasti cestovního ruchu Reforma financování vědy a výzkumu – posílení podpory kvality na úkor kvantity Podpora příchodu/ návratu špičkových vědeckých pracovníků do nově budovaných výzkumných center – program podpory na národní úrovni Vyšší podpora v oblasti VaVaI směřující na uplatnění výsledků výzkumu v praxi – potenciál pro vznik nových podniků, růst vlastních příjmů regionálních VŠ Stoupající podpora start-upů a zakládání nových
Odchod největších zaměstnavatelů z regionu – uzavření jejich aktivit v regionu a s tím zánik významného počtu pracovních míst pro specificky kvalifikované pracovníky Nedostatek prostředků pro oblast VaVaI v důsledku jejich stagnace na národní úrovni a nárůstu počtu a kapacit výzkumných organizací, které se o ně ucházejí Rostoucí konkurence z Polska v příhraničním regionu a vytlačování místních firem a podniků Pokračování existence nejednotných pravidel v ČR a Polsku a z toho plynoucí výhodnější podmínky pro některé polské podniky Podpora podnikání a inovací bude dále zaměřena spíše na kvantitu a fyzickou infrastrukturu spíše než na kvalitu nabízených služeb Odliv kvalitních vědeckých pracovníků do zahraničí Nezachycení globálních trendů v oblasti VaVaI Neefektivní využití peněz ze strukturálních fondů EU
66
firem v ČR jako příležitost pro rozvoj podnikání i v Ostravské aglomeraci Vyšší podíl prostředků v budoucím programovém období 2014+ bude směřován na revitalizaci ploch pro podnikání namísto budování ploch na zelené louce Významnější podpora odpovědného vztahu obyvatel a firem k životnímu prostředí v EU i v ČR Rostoucí význam CSR aktivit – rostoucí soukromé investice podniků do vývoje čistých a ekonomicky únosných technologií pro odstranění/omezení negativních dopadů na životní prostředí a dalších sociálních problémů Rozvoj spolupráce školství (ZŠ, SŠ, VŠ) a podnikatelského sektoru a zvýšení motivace ke studiu technických oborů Možnost nalákání vzdělaných cizinců, zejména z východní Evropy Zvýšení poptávky po inovacích ze strany nadnárodních firem Odeznívání krize – obnovení důvěry ve finanční trhy – rozvoj developerských aktivit – nová pracovní místa, obnova území (brownfields)
Sociální, demografické
Rostoucí důraz na podporu sociálního podnikání Systémové řešení hazardu Změna nastavení sociálního systému a podpora tak, aby zahrnovala důraz na motivaci k návratu do aktivního života a podporovala setrvání či návrat do aktivního života, včetně trhu práce Změna systému podpory bydlení pro chudé nebo chudobou ohrožené obyvatele Využití moderních technologií, které sníží náklady na sociální služby a umožní sociálně slabým či handicapovaným obyvatelům a seniorům setrvávat v přirozeném prostředí a více se zapojovat do aktivního života Zahájení účinnosti nového Občanského zákoníku – větší práva a možnosti ochrany seniorů a sociálně slabých osob, lepší ochrana spotřebitelů Větší podpora transformace sociálních služeb z centrální a evropské úrovně
Přetrvání nekoncepčního řešení problémů souvisejících s chudobou a sociální exkluzí na národní úrovni – zvýšení podílu chudých a sociálně vyloučených obyvatel v aglomeraci a s tím související nárůst dalších negativních jevů (kriminalita, zanedbání prostředí, nízká koupěschopnost, růst šedé ekonomiky ad.) Podcenění aktuálních demografických trendů (zejm. stárnutí populace), a odložení potřebných reforem Zachování stávajícího nemotivačního sociálního systému a podpory, včetně spíše „reaktivní“ podpory nezaměstnaných
Technologické
Rozvoj technologií a podpory pro „chytrá města“ (smart cities) Posilování využití moderních IT a větší potřeba dostatečných výpočetních kapacit i expertů v této oblasti – příchod investorů a rozšíření spolupráce v návaznosti na rozvoj činnosti nových výzkumných center v kraji zaměřených na IT Efektivnější využívání energie a s tím spojený rozvoj eko-inovací a technologií orientovaných na energetickou účinnost (průmysl, veřejná správa, domácnosti).
Zaostání využití moderních technologií mezi staršími a méně kvalifikovanými obyvateli a z toho plynoucí snížení jejich konkurenceschopnosti a uplatnitelnosti na trhu práce Podpora aplikovaného výzkumu na úkor (nikoli navíc k) výzkumu základního
67
Příloha 4 – Dílčí stromy problémů Strom problémů pro tematickou oblast Zaměstnanost a podnikání
68
Strom problémů pro tematickou oblast Sociální inkluze a bezpečnost
69
Strom problémů pro tematickou oblast Rozvoj městského území
Následky
Úbytek obyvatel v aglomeraci (selektivní emigrace), stárnutí
Nízká atraktivita oblasti pro příliv nových investic a podnikatelů
Hlavní problém
Dlouhodobě špatná image aglomerace (dopady na rozvoj podnikání, cest. ruchu)
Negativní vlivy na obyvatelstvo (životní prostředí, sociálně patologické jevy, bydlení)
Zhoršující se bezpečnostní komfort obyvatel aglomerace
Nevyhovující síť dopravní a technické infrastruktury
URBANISTICKÁ STRUKTURA AGLOMERACE NEODRÁŽEJÍCÍ STRUKTURÁLNÍ ZMĚNY (SPOLEČENSKO-HOSPODÁŘSKÉ ZMĚNY)
Životní prostředí negativně ovlivňující život v aglomeraci Příčiny
Nízké využití veřejné dopravy (neekonomická MHD), nedostatečná obslužnost a infrastruktura
Dopady restrukturalizace průmyslu (brownfields, sociální skladba)
Neexistence dlouhodobé koncepce společného řešení situace v aglomeraci
Nepříznivá imisní situace v aglomeraci
Související / Historické příčiny
Koncentrace těžkého průmyslu a jí ovlivněná struktura obyvatelstva a infrastruktury
Příhraniční/periferní poloha aglomerace
70
Příloha 5 – Soulad strategie ITI se strategickými dokumenty Tabulka 10: Přehled analyzovaných dokumentů Ostravské aglomerace Číslo Územní jednotka
Strategický dokument
1
Ostrava
Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta 2009 - 2015
2
Ostrava
Rámec konkurenceschopnosti a východiska predikce budoucího vývoje identifikovaných klíčových faktorů konkurenceschopnosti Ostravy 2012 - 2020
3
Ostrava
Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2011- 2014
4
Havířov
Strategie udržitelného rozvoje města Havířova 2012 - 2020
5
Frýdek-Místek
Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku 2012 - 2025
6
Frýdek-Místek
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve městě Frýdek-Místek na léta 2011 2013
7
Karviná
Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviné (aktualizace 2011)
8
Karviná
Lokální akční plán sociálního začleňování statutárního města Karviné
9
Opava
Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy pro období 2007 - 2020
10
Opava
Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb statutárního města Opavy na období 2011 - 2013
11
Moravskoslezský kraj
Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2020, aktualizace 2012
71
Tabulka 11: Přehled souladu vyhodnocení strategických cílů a prioritních oblastí ITI s vybranými regionální dokumenty Strategický cíl
1. Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost obyvatel
Prioritní oblast
Strategické dokumenty Ostravské aglomerace Ostrava
Ostrava
Ostrava
(1)
(2)
(3)
Havířov
Frýdek-Místek
Frýdek-Místek
Karviná
Karviná
Opava
Opava
(1)
(2)
(1)
(2)
(1)
(2)
Moravskoslezský kraj
1. Zvýšení kvality vzdělávání pro lepší uplatnitelnost na trhu práce
2. Zvýšení zaměstnanosti a zapojení dlouhodobě nezaměstnané a znevýhodněné skupiny na trh práce 2. Podpořit 1. Podpora vzniku pracovních míst podnikání a vznik pracovních míst 2. Podpora uplatnění výzkumu, vývoje a inovací v praxi
3. Podpora podnikatelských investic a inovativního podnikání 3. Zvýšit kvalitu prostředí pro život, práci a podnikání
1. Mobilita v regionu a kvalita dopravní infrastruktury
2. Ovzduší a efektivnější nakládání s energiemi a odpady 3. Změna funkčního využití území a propagace kulturního dědictví
výrazný soulad
částečný soulad
72
Příloha 6 – Finanční plán V návaznosti na předpokládanou realizaci projektových záměrů a výši jejich způsobilých výdajů uvádíme následující tabulky: i. Finanční plán podle jednotlivých specifických cílů ITI za každý rok předpokládané realizace pro každý rok realizace ITI, ii. Souhrnný finanční plán podle jednotlivých specifických cílů ITI, iii. Finanční přehled strukturovaný dle ESI fondů. Pozn.: Vzhledem k tomu, že obdržené podkladové materiály týkající se sběru projektových záměrů nejsou kompletní (chybí míra detailu dle časového harmonogramu, projekty se budou výrazně měnit/doplňovat v návaznosti na ujasnění konečné podoby financování ITI prostřednictvím OP atd.) a v tuto chvíli stále není jasné financování ITI prostřednictvím OP, výše alokace na ITI, její struktura či forma financování, nebylo možné připravit finanční plán dle požadavku vyplývající z Metodického pokynu. Proto níže uvádíme pouze prázdné tabulky. Zároveň upozorňujeme na skutečnost, že dle Metodického pokynu je nutné tabulku dle specifických cílů ITI a prioritních oblastí uvést za každý rok, kdy je předpoklad realizace ITI. Současně v přiloženém souboru zasíláme indikativní tabulku dle aktuálního stavu projektových záměrů.
Tabulka 12: Financování podle ESI fondů Fond
EFRR
ESF
FS
Program
Příspěvek Unie
Národní spolufinancování
Celkové způsobilé výdaje
IROP OP D OP PIK OP ŽP OP VVV Celkem EFRR OP Z OP VVV Celkem ESF OP D OP ŽP Celkem FS Celkem
73
PLÁN FINANCOVÁNÍ (způsobilé výdaje v Kč, částky v čase předpokládaného předložení projektů)
IDENTIFIKACE programu SC27 ITI
Prioritní oblast ITI Program
Prioritní osa
Investiční priorita
Specifický cíl programu
OP PIK
2
3c
2.4
IROP
2
10
2.4
2
10ii)
2.1
10i)
3.1
10i)
3.2
10i) č. 3 odst. a) písm. i) č. 3 odst. a) písm. iv) č. 3 odst. a) písm. v) č. 3 odst. b) písm. i) 3a
3.5
3b
2.2
1 OP VVV
3
SC 1
1 2
OP Z 2
1 2 SC 2 3
SC 3 27
1
Celkové způsobilé výdaje
z toho příspěvek Unie
Z toho národní spolufinancování Veřejné zdroje
Soukromé zdroje
Nezpůsobilé výdaje
Indikátory
Celkové nezpůsobilé výdaje
1 1 1 1 2.1
OP PIK
2
OP VVV
1
1a
1.2
OP PIK
1
1b
1.1
OP PIK
2
3b
2.2
3c
2.3
IROP
2
9c
2.2
OP Z
2
9
2
OP D
1
3 čl. 4, odst. (d), bod ii.)
1.4
SC – strategický cíl
74
IROP
3 čl. 4, odst. (d), bod ii.)
1.5
7b
1.1
7c
1.2
čl. 4 odst. c) písm. iv))
2.1
čl. 4 odst. c) písm. iv))
2.2
čl. 4 odst. c) písm. iv))
2.3
čl. 5 odst. 6 písm. a)
3.1
čl. 5 odst. 6 písm. a)
3.2
5
čl. 4 odst. a) písm. iii)
5.1
2
4c
2.5
4a
3.1
4b
3.2
4f
3.4
4g
3.5
3
čl. 5 odst. 6 písm. a)
3.3
4
6d
4.4
3
6c
3.1
1
2
OP ŽP 3 2
IROP
OP PIK
3
OP ŽP IROP
3
Celkem
75
Příloha 7 – Časový harmonogram Z předloženého seznamu projektů nebylo možné sestavit v tuto chvíli relevantní časový harmonogram (nízká míra detailu, neúplnost, nejasné financování ITI – z jakých OP, v jaké výši, v jaké struktuře, v jaké formě atd.) Poznámka: Navrhujeme sestavit časový harmonogram jako list projektových záměrů. S využitím např. Microsoft project nebo Microsoft Visio sestrojit časový harmonogram podle jednotlivých roků (nejnižší hranice čtvrtletí), vyznačit klíčové milníky (např. předpokládaný termín výzvy, předpokládané zahájení realizace, atd.).
76
Příloha 8 – Indikativní seznam projektových záměrů Jako samostatný soubor.
77
Příloha 9 - Seznam použitých zkratek Zkratka
Popis
CLLD
Komunitně místně vedený rozvoj
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
DSO
Dobrovolný svazek obcí
ERDF
Evropský fond regionálního rozvoje
ESF
Evropský sociální fond
EU
Evropská unie
FS
Fond soudržnosti
IAD
Individuální automobilová doprava
ID
Identifikační číslo indikátoru
IROP
Integrovaný regionální operační program
ITI
Integrovaná územní investice
JAP
Společný akční plán
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
MS2014 +
Monitorovací systém
NČI
Národní číselník indikátorů
OA
Ostravská aglomerace
OP
Operační program
OP D
Operační program doprava
OP PIK OP VVV
Operační program podnikání a inovace konkurenceschopnost Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání
OP Z
Operační program zaměstnanost
OP ŽP
Operační program životní prostředí
ŘO
Řídicí orgán
ŘV ITI
Řídicí výbor integrované územní investice
SC
Strategický cíl
TC
Tematický cíl
TEN-T
Transevropská dopravní síť
pro
78
PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., se sídlem Hvězdova 1734/2c, 140 00 Praha 4, IČ: 61063029, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 43246. 2014 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. “PwC” je značka, pod níž členské společnosti PricewaterhouseCoopers International Limited (PwCIL) podnikají a poskytují své služby. Společně tvoří světovou síť společností PwC. Každá společnost je samostatným právním subjektem a jednotlivé společnosti nezastupují síť PwCIL ani žádnou jinou členskou společnost. PwCIL neposkytuje žádné služby klientům. PwCIL neodpovídá za jednání či opomenutí jednotlivých společností sítě PwC, ani nemůže kontrolovat výkon jejich profesionální činnosti či je jakýmkoli způsobem ovlivňovat.
