OZNÁMENÍ KONCEPCE INTEGROVANÁ STRATEGIE ROZVOJE BRNĚNSKÉ METROPOLITNÍ OBLASTI PRO UPLATNĚNÍ NÁSTROJE INTEGROVANÉ ÚZEMNÍ INVESTICE (ITI) BRNO

OZNÁMENÍ KONCEPCE DLE ZÁKONA Č. 100/2001 Sb. VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (DLE PŘÍLOHY Č. 7 CITOVANÉHO ZÁKONA)

„INTEGROVANÁ STRATEGIE ROZVOJE BRNĚNSKÉ METROPOLITNÍ OBLASTI PRO UPLATNĚNÍ NÁSTROJE INTEGROVANÉ ÚZEMNÍ INVESTICE (ITI)“

BRNO Říjen 2014

Oznámení koncepce SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO

OBSAH

Strana

ÚVOD ..................................................................................................................................... 4 ČÁST A: ÚDAJE O PŘEDKLADATELI ............................................................................ 5 A.1. Název organizace ................................................................................................ 5 A.2. Identifikační číslo (IČ) ........................................................................................ 5 A.3. Sídlo (bydliště) .................................................................................................... 5 A.4. Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele oznámení ............................................................................................................ 5 ČÁST B. ÚDAJE O KONCEPCI ........................................................................................ 6 B.1. Název koncepce ................................................................................................... 6 B.2. Obsahové zaměření (osnova) .............................................................................. 6 B.3. Charakter ............................................................................................................ 6 B.4. Zdůvodnění potřeby pořízení ISR BMO ITI ........................................................ 7 B.5. Základní principy a postupy (etapy) řešení ........................................................ 7 B.6. Hlavní cíle ......................................................................................................... 12 B.7. Přehled uvažovaných variant řešení ................................................................. 14 B.8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry......................................................................... 14 B.9. Předpokládaný termín dokončení ..................................................................... 15 B.10. Návrhové období ............................................................................................... 15 B.11. Způsob schvalování........................................................................................... 16 ČÁST C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ ...................................................................... 17 C.1. Vymezení dotčeného území .................................................................................... 17 C.2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny .......................................................................................................... 17 C.3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území ................. 18 C.5 Vývoj životního prostředí bez provedení koncepce ........................................... 46 ČÁST D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ ................... 47 ČÁST E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ....................................................................................... 49 E.1. Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky ................ 49 E.2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce ......................................................................................................................... 49 E.3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví ................................................................................................ 49 E. 4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění . ....................................................... 49 SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ ............................................................................ 51 PŘÍLOHY: 1. Stanoviska podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů 2. Pověření Dr. Ing. Marie Zezůlkové k podpisu Oznámení za Statutární město Brno

2


Zkratky a vysvětlivky: AOPK ČR BMO BRKO BSK5 CO ČHMÚ ČOV ČSÚ CHSKCr EIA EK EVL EVVO EU CHKO CHOPAV IČ ITI ISR BMO ITI JMK KISOH KHS JMK Koncepce MŽP MZCHÚ NATURA 2000 NL NOX, NO2 NPR ORP OZKO PM10,PM2,5 REZZO SEA SEKM SO2 SWOT analýza VÚC VKP ÚAP JMK ÚSES VKP ZCHÚ ŽP

Agentura ochrany přírody a krajiny Brněnská metropolitní oblast biologicky rozložitelné komunální odpady biologická spotřeba kyslíku oxid uhelnatý Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický ústav chemická spotřeba kyslíku stanovena dichromanem draselným posuzování vlivů záměru na životní prostředí Evropská komise evropsky významná lokalita (Natura 2000) environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Evropská unie chráněná krajinná oblast chráněná oblst přirozené akumulace vod identifikační číslo integrované územní investice Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice Jihomoravský kraj Krajský integrovaný systém odpadového hospodářství Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje v tomto textu vždy koncepce ve smyslu 10a) zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Ministerstvo životního prostředí maloplošné zvláště chránění území soustava chráněných území Natura 2000, tvořena evropsky významnými lokalitami (EVL) a ptačími oblastmi (PO) nerozpuštěné látky oxidy dusíku, oxid uhličitý národní přírodní rezervace obec s rozšířenou působností oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší suspendované částice frakce PM10, PM2,5 (prašný aerosol) registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší posuzování vlivů koncepce na životní prostředí systém evidence kontaminovaných míst oxid siřičitý metoda, jejíž pomocí je možno identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby velkých územních celků významné krajinné prvky Územní analytické podklady Jihomoravského kraje územní systém ekologické stability významný krajinný prvek zvláště chráněná území životní prostředí 3


ÚVOD Předložené oznámení návrhu koncepce „Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI)“, dále také oznámení koncepce, je zpracováno na základě § 10c) zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Oznámení koncepce vychází z obsahu přílohy číslo 7 citovaného zákona. Procedura posuzování vlivů na životní prostředí pro uvedenou koncepci probíhá v souladu s § 21, písm. d) zákona v působnosti Ministerstva životního prostředí (dotčené území zasahuje na území CHKO Moravský kras). Ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, dále vyplývá povinnost posoudit, zda provádění koncepce může významně ovlivnit evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, zařazené do soustavy Natura 2000 a pokud ano, do jaké míry a jaká opatření je nutno přijmout. Na základě požadavku předkladatele byla k návrhu koncepce vydána stanoviska orgánů ochrany přírody – KÚ Jihomoravského kraje, MŽP Odbor výkonu státní správy VII a AOPK – správy CHKO Moravský kras. Z uvedených stanovisek plyne, že nelze vyloučit významný vliv koncepce na lokality soustavy Natura 2000 (viz příloha č. 1) a bude tedy muset být zpracováno posouzení vlivu koncepce na EVL a ptačí oblasti dle § 45i výše uvedeného zákona. Základním materiálem pro zpracování oznámení koncepce byla především verze dokumentu „Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice “ (dále v tomto textu také Strategie nebo ISR BMO ITI) a další koncepční podklady a informace, předané zpracovatelům oznámení předkladatelem a zpracovatelem koncepce, dále konzultace s orgány veřejné správy, literární a mapové podklady a zkušenosti zpracovatelů při zpracování jiných oznámení SEA i koncepčních materiálů. Hlavní použité materiály jsou uvedeny v závěru oznámení v kapitole „Seznam použitých podkladů“. Ke zpracování kapitoly části „C“ oznámení byly využity existující podklady v souladu s § 10b, odst. 3, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění pozdějších předpisů. Soulad uvedené koncepce s povinnostmi, vyplývajícími ze zákonných ustanovení, byl konfrontován s platnou právní úpravou. Existují-li další závažné skutečnosti, které by na posuzování koncepce mohly mít zásadní vliv, nebyly zpracovateli oznámení koncepce v době jeho zpracování známy.

4


ČÁST A: ÚDAJE O PŘEDKLADATELI A.1. Název organizace Statutární město Brno A.2. Identifikační číslo (IČ) IČ: 44992785 A.3. Sídlo (bydliště) Statutární město Brno Dominikánské nám. 196/1 601 67 Brno A.4. Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele oznámení Bc. Roman Onderka, MBA Primátor města Brna Město Brno Kancelář primátora města Brna Dominikánské nám. 1 601 67 Brno Tel.: 542 172 201 E-mail: [email protected] Kontaktní osoba pověřená podpisovým právem: Dr. Ing. Marie Zezůlková Vedoucí Kanceláře strategie města Magistrát města Brna Dominikánské nám. 1 601 67 Brno Tel.: 542 172 206 E-mail: [email protected] Samotný návrh Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI) byl na základě pověření předkladatele zpracován společností SPF Group, s.r.o.

5


ČÁST B. ÚDAJE O KONCEPCI B.1. Název koncepce Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI). B.2. Obsahové zaměření (osnova) Jedná se o komplexní strategii (napříč jednotlivými odvětvími), která má za cíl definovat priority Brněnské metropolitní oblasti (BMO) s ohledem na předpokládané příležitosti v horizontu do roku 2020. Podrobnější členění koncepce Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI) A. Analytická část Vymezení území Socioekonomická analýza Pestel analýza Analýza SWOT Analýza stakeholedů Analýza problémů Analýza potřeb Vazba na strategické dokumenty Analýza rizik B. Strategická část Vize, strategie a globální cíl Prioritní oblasti a cíle Vazba na horizontální témata C. Intervenční část Popis opatření Popis očekávaných výsledků a výstupů a indikátorová soustava B.3. Charakter Strategie je určena orgánům veřejné správy, obcím a partnerům BMO a aktérům z řad odborníků a podnikatelů, působících v jednotlivých oblastech rozvoje Brněnské metropolitní oblasti. V analytické části koncepce obsahuje zhodnocení problematiky rozvoje BMO, jak ve formě analytických údajů, zahrnutých do profilu území, tak i ve formě jejich formalizace do podoby Pestel, SWOT analýzy, analýzy problému a analýzy potřeb Brněnské metropolitní 6


oblasti. Ve strategické části obsahuje standardní strukturu návrhu strategie – tedy vizi, strategie a globální cíle, integrovaný přístup a popis priorit. Intervenční část se zabývá popisem opatření jednotlivých prioritných oblastí. B.4. Zdůvodnění potřeby pořízení ISR BMO ITI Cílem je vymezení funkční metropolitní oblasti Brna jako zájmového území pro uplatnění urbánní dimenze regionální politiky EU, představované v období 2014–2020 nástrojem ITI. Analýza je zpracována na základě analýzy funkčních vztahů mezi jádrovým městem (Brnem) a obcemi v jeho zázemí, přičemž intenzita těchto vztahů vyjadřuje míru funkčního zapojení dané obce do BMO. Strategie podléhá procesu posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. B.5. Základní principy a postupy (etapy) řešení Dokument „Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI)“ je zpracováván dle principů strategického plánování rozvojových dokumentů s významným zapojením klíčových aktérů rozvoje BMO do jeho přípravy. Stručný přehled postup (jednotlivých etap řešení) je uveden v rámci osnovy členění koncepce v kapitole B.2. Níže uvedená část uvádí podrobný popis jednotlivých etap řešení. Strategie udržitelného rozvoje ISR BMO ITI Analytická část Zpracování návrhu Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI) bylo rozděleno do několika fází. V úvodní části Strategie byly zpracovány analytické podklady. Jelikož se jedná o atypické území, nejprve došlo k jeho vymezení. Vymezení území BMO vychází z analýz uspořádání a intenzity prostorových (funkčních) vztahů. Nejvyšší význam je přikládán intenzitě a prostorové organizaci pracovních proudů, která poměrně dobře vystihuje územní rozsahy i pro jiné typy funkčních vztahů, jako je např. spádovost za maloobchodem, občanskými službami či kulturou. Socioekonomický profil BMO byl vypracován s aktuálními daty. Pro přehlednost a vhodnou interpretaci byl analytický text doplněn grafy, tabulkami, mapami a obrázky. Klíčové závěry každé kapitoly byly sumarizovány v krátkém strukturovaném přehledu (v odrážkách) na konci příslušné kapitoly. Výstupem je přehled a popis hlavních faktorů, které mají a budou mít vliv na rozvoj oblasti, a které současně přicházejí zjevně bez přímé možnosti města Brna je ovlivňovat. Do jisté míry tedy půjde o faktory, které jsou v logice SWOT analýzy (viz níže) příležitostmi či hrozbami. Takovými faktory jsou např. kohezní politika EU, regionální politika ČR, 7


hospodářská recese/konjunktura, politika ČR ve vybraných odvětvích apod. Ke každému identifikovanému faktoru je uvedeno hodnocení jeho současného stavu, předpokládaného vývoje (vycházejících z dostupných informací) a předpokládaných dopadů na BMO. Následující PESTEL analýza navazuje na předchozí identifikaci vnějších rozvojových faktorů. Podstatou této metody je totiž rovněž analýza vnějšího prostředí, a to podle šesti typů faktorů (jejich iniciály tvoří akronym PESTEL):  politické,  ekonomické,  sociální,  technologické a technologické,  environmentální,  legislativní. Cílem analýzy je identifikovat nejvýznamnější jevy, události, rizika a vlivy, které ovlivňují nebo budou ovlivňovat Brněnskou metropolitní oblast, pro každou ze 6 skupin faktorů. Zpracovatel přitom využil jednak svých znalostí a zkušeností, dále pak dostupných zdrojů (odborné práce, analytické a strategické dokumenty na úrovni ČR a EU apod.). Hlavním výstupem analýzy je shrnutí klíčových vývojových trendů majících vliv na BMO. Shrnující a formalizovanou částí analýzy je SWOT analýza. Úvodním krokem tohoto výstupu je definice problémových okruhů. Na základě informací z předchozích analytických výstupů byly definovány problémové okruhy, které představují relativně ucelená témata. Tyto problémové okruhy byly podrobeny SWOT analýze. SWOT analýza je metodou tradičně používanou při strategickém plánování, která umožňuje klasifikovat hlavní rozvojové faktory:    

silné stránky (S = strengths), slabé stránky (W = weaknesses), příležitosti (O = opportunities), hrozby (T = threats).

Závěrečnou kapitolu analýzy tvoří syntéza v podobě shrnutí klíčových informací. Její součástí je také identifikace možných směrů dalšího rozvoje, z nichž vychází strategická část. V rámci kapitoly je provedena také analýza rizik, včetně přístupů k jejich eliminaci. Analýza stakeholderů byla pořízena jako pracovní materiál pro definování významu potenciálních aktérů implementace ISR BMO ITI. Vedle nositele ITI, tedy Statutárního města Brna, jsou identifikováni také potenciální významní nositelé projektů a subjekty, které mají ve sledované problematice v zájmovém území nebo jeho části vliv. Analýza stahekolderů byla zpracována ve formě přehledných tabulek. Formulace problémů rozvoje BMO představuje v procesu tvorby Strategie významný mezník, neboť ukazuje, v jakých oblastech (tématech) se koncentrují problémy území a na co je tedy při plánování jejího dalšího rozvoje potřeba zaměřit pozornost. Problém je možné definovat jako rozpor mezi žádoucím stavem (vyjádřeným zvolenou variantou rozvojové vize) a stavem současným (popsaným v analýze), jak ukazuje následující schéma. Problémem přitom nemusí být jen slabá stránka kraje nebo vnější hrozba, ale také nevyužitá silná stránka či příležitost.

8


Analýza problémů je členěna podle 4 tematických oblastí vymezených již v rámci SWOT analýzy. V rámci každé z těchto tematických oblastí je definováno několik hlavních problémů. Každý z nich je následně stručně popsán ze současného pohledu a z hlediska střednědobé budoucnosti a je doplněn výčtem příčin a důsledků. Přehled problémových okruhů (číslování respektuje hierarchii prolémových okruhů): 1. 1.1 1.2 2. 2.1 2.2 2.3 2.4 3. 3.1 3.2 3.3 4. 4.1 4.2

Doprava a mobilita Nedostavěná infrastruktura pro silniční a železniční doprav Nedostatečně vysoké zastoupení udržitelných forem dopravy Životní prostředí Zhoršený stav ovzduší a hluková zátěž Nedobudovaná technická infrastruktura Vysoká energetická náročnost regionu Existence významných environmentálních rizik Konkurenceschopnost a vzdělávání Nedostatek vhodně kvalifikovaných a konkurenceschopných lidských zdrojů Nevyrovnané podmínky pro rozvoj konkurenceschopných odvětví Dlouhodobě nadprůměrná nezaměstnanost v Brně Sociální oblast a zdraví Existence skupin osob sociálně vyloučených a ohrožených sociálním vyloučením Nevyhovující kvalita vybraných specializovaných zdravotnických služeb

Souhrnné schéma 4 problémových oblastí a jejich hlavních problémů včetně návazností.

9


Závěr analytické části se zaměřuje na Analýzu problémů. Na tuto analýzu je přímo navázáno komplexní vymezení potřeb, které je nutné naplnit, aby mohlo dojít k dalšímu kvalitativnímu rozvoji území. Analýza je stručným shrnutím hlavních potřeb území. Stromy problému graficky znázorňují identifikované problémy a vykazují vzájemné vazby nejen v rámci problémových oblastí, ale i mezi nimi. Na analýzu problémů je přímo navázáno komplexní vymezení potřeb, které je nutné naplnit, aby mohlo dojít k dalšímu kvalitativnímu rozvoji území. Analýza je stručným shrnutím hlavních potřeb území. Analýza potřeb je zpracována ve schematické podobě pro každou ze 4 definovaných tematických oblastí vymezených v rámci SWOT analýzy. Součástí analytické části je také tabulka strategických dokumentů a jejich vazby na 4 tématické oblasti. Analýza rizik pracuje s kritickými faktory implementační fáze strategie. Analyzována jsou tedy potenciální rizika procesu práce s dokončenou ISR BMO ITI. Pro všechna identifikovaná rizika jsou navržena opatření k jejich snížení, důraz je kladen především na rizika s kritickým nebo vysokým dopadem.

10


Strategická část Strategická část představuje klíčový výstup Strategie z hlediska charakteru a zaměření budoucích intervencí oblasti. Typické pro ni je její hierarchické uspořádání s tím, že v průběhu zpracování se postupovalo od nejvyšší (nejobecnější) úrovně strategické vize k nejkonkrétnější úrovni opatření. Toto členění odpovídá logice používané například v operačních programech, nebo některých strategiích na národní úrovni. Výstupy strategické části proto zahrnují:  vizi BMO do roku 2020,  strategii BMO,  stanovení globálních cílů,  integrovaný přístup BMO,  stanovení prioritních oblastí a cílů. Provázanost jednotlivých kroků a výstupů strategické části přibližuje následující schéma a text.

Definice poslání ISR BMO ITI je obecným vyjádřením žádoucího stavu BMO, jako samosprávné instituce. Formulace poslání tedy zahrnuje především přístup oblasti k řízení dalšího rozvoje na svém území, spolupráce a partnerství s jinými kraji, ORP, městy, obcemi a dalšími subjekty a fungování BMO jako subjektu regionální samosprávy. Strategická vize zahrnuje 2 pilíře, které jsou pro budoucí rozvoj BMO nezbytné: I. II.

Lidský kapitál provázaný s nezbytnou sociální soudržností a posílením konkurenceschopnosti regionu jako složky sociálně-ekonomického rozvoje oblasti Prostředí zahrnující infrastrukturu, vybavenost regionu a životní prostředí jako nezbytné předpoklady pro sociálně-ekonomický rozvoj oblasti

Jako motto vize byl navržen slogan: Brněnská metropolitní oblast – prosperující, zdravá a dostupná metropole

11


B.6. Hlavní cíle Prvním krokem po identifikaci hlavních a dílčích problémů byla formulace přiměřeně ambiciózních rozvojových cílů. Dobře zvolené a naformulované cíle umožňují následně najít adekvátní řešení v podobě definice priorit a opatření. Globálním cílem strategie je zvýšení konkurenceschopnosti a zlepšení kvality života obyvatel Brněnské metropolitní oblasti. Globální cíl se skládá ze 4 témat, jejichž hlavním společným jmenovatelem je jejich aglomerační rozměr chápající BMO jako šířeji vymezenou oblast kolem Brna. Jednotlivými tématy jsou: 1. Konkurenceschopnost a vzdělávání 2. Sociální soudržnost 3. Smart mobilita 4. Životní prostředí První dvě témata naplňují I. pilíř strategie (Lidský kapitál), zbývající dvě témata pak II. pilíř strategie (Prostředí). Jednotlivá témata lze v kontextu naplnění strategie a rozvojové vize charakterizovat následujícím způsobem. Dobře zvolené a naformulované cíle umožňují následně najít adekvátní řešení v podobě opatření a následně generovaných projektů a s ohledem na možnosti finanční podpory z jednotlivých OP pak zvolit vhodnou intervenční logiku strategie. Cíle by proto neměly být zaměňovány za nástroje, např. cílem není vybudování čistíren odpadních vod (jedná se o nástroj, resp. projekt), ale zlepšení kvality vody. Pro potřeby integrované strategie jsou navrženy cíle ve dvojstupňové hierarchii: obecné a dílčí cíle.. Splnění zvolených obecných a dílčích cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich formulace je dle míry obecnosti, resp. konkrétnosti provedena ve 3 úrovních, které představují intervenční schéma strategie (viz také následující schéma): 

prioritní oblasti (naplňující obecné cíle a současně respektující zvolenou vizi a reagující na jednotlivé pilíře globálního cíle),



opatření (naplňující dílčí cíle),



popis jednotlivých opatření.

Pro realizaci ISR BMO ITI byly navrženy tyto 4 prioritní oblasti: 1. 2. 3. 4.

Doprava a mobilita Životní prostředí Konkurenceschopnost a vzdělávání Sociální služby a zdraví

Ke každé z definovaných priorit je formulováno několik opatření, která představují soubory intervencí. Popis všech opatření je zpracován v jednotné struktuře, která obsahuje následující body:  název opatření  obecný cíl opatření  aktivity naplňující opatření 12

Tabulka B6

Schéma priorit a opatření

Vize: Brněnská metropolitní oblast – vybavená, prosperující a zdravá Prioritní oblast A: Prioritní oblast B: Prioritní oblast C: Doprava a mobilita Životní prostředí Konkurenceschopnost a vzdělávání Cíl prioritní oblasti: Zvýšit mobilitu Cíl prioritní oblasti: Zvýšit kvalitu Cíl prioritní oblasti: Podpořit dostupnost obyvatel, firem a dalších subjektů v BMO životního prostředí, snížit a kvalitu infrastruktury a služeb pro a zvýšit plynulost a bezpečnost environmentální zátěž a eliminovat rozvoj konkurenceschopných odvětví v BMO, zvýšit vybavenost, kvalitu a v dopravě environmentální rizika v BMO relevanci systému přípravy lidských zdrojů, a to v návaznosti na definici strategie inteligentní specializace regionu. Přehled opatření: Přehled opatření: Přehled opatření:  Opatření A.1: Terminály veřejné  Opatření B.1: Zásobování vodou a  Opatření C.1: Infrastruktura a služby pro inovace a nová odvětví dopravy a systémy P+R čištění vod v BMO  Opatření A.2: Infrastruktura  Opatření B.2: Ochrana městské a příměstské veřejné  Opatření C.2: Podpora povrchových a podzemních vod proinovačních služeb a aplikace dopravy  Opatření B.3: Protipovodňová výsledků VaV pro firmy v BMO  Opatření A.3: Dopravní prostředky opatření veřejné dopravy  Opatření C.3: Podpora  Opatření B.4: Analýzy, studie a proinovačních služeb pro začínající  Opatření A.4: Dopravní telematika plány pro prevenci povodní firmy v BMO a informační systémy  Opatření B.5: Centrální vytápění,  Opatření C.4: Budování kapacit a sítě zemního plynu a energetické  Opatření A.5: Regionální silniční síť kvality zařízení pro celoživotní navazující na síť TEN-T sítě učení  Opatření A.6: Cyklistická a pěší  Opatření B.6: Třídění a  Opatření C.5: Kvalita LZ: Předškolní doprava předcházení vzniku odpadů vzdělávání v BMO  Opatření B.7: Materiálové a  Opatření C.6: Kvalita LZ: Klíčové energetické využití odpadů kompetence již od počátečního  Opatření B.8: Plochy a prvky sídelní vzdělávání zeleně

metropole Prioritní oblast D: Sociální soudržnost Cíl prioritní oblasti: Posílit sociální soudržnost na území BMO a zvýšit dostupnost kvalitních sociálních a návazných služeb, které budou odpovídat potřebám svých obyvatel.

Přehled opatření:  Opatření D.1: Budování kapacit infrastruktury sociálních služeb  Opatření D.2: Zkvalitnění a rozvoj sítě sociálních a návazných služeb  Opatření D.3: Budování sociálního bydlení

Důležitou součástí Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI) z hlediska její reálnosti a proveditelnosti, je vyhodnocení vazeb jednotlivých opatření na kohezní politiku EU. Podoba kohezní politiky od roku 2014 dále je v současné době diskutována na úrovni EU i ČR. V rámci této části je provedeno vyhodnocení průmětu ISR BMO ITI do:  priorit a integrovaných hlavních směrů Strategie EU 2020 jako základního koncepčního dokumentu EU do značné míry určujícího zaměření příštího programovacího období,  navržených tematických priorit EK (High-level Group),  struktury prioritních oblastí indexu konkurenceschopnosti (5. kohezní zprávy),  národních rozvojových priorit kohezní politiky po roce 2013 (v současné době připravovaných a diskutovaných na národní úrovni, v rámci Asociace krajů ČR a dalších). Priority a opatření ISR BMO ITI mají vliv na horizontální témata. Zatímco na horizontální téma „udržitelný rozvoj“ mají vliv zejména opatření prioritních oblastí 1 a 2, horizontální téma „rovné příležitosti“ ovlivňují především opatření prioritních oblastí 3 a 4. Intervenční část Součástí dokumentu Strategie bude také intervenční část. B.7. Přehled uvažovaných variant řešení „Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI)“ je navržena v jedné hlavní variantě. Forma návrhu umožňuje alternativní postup při implementaci Strategie – realizaci projektů / záměrů při respektování rámce schválených intervencí (cílů, opatření). Projekty musí být vybírány v souladu s principy posuzování vlivů jednotlivých záměrů na životní prostředí (EIA), naturového hodnocení, respektive procedury dle stavebního zákona v případě těch projektů, které zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebudou podléhat. B.8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry Vzhledem ke svému zaměření má zpracovávaná koncepce vztah k řadě dokumentů na národní, regionální, krajské i místní úrovni. Jejich úplný výčet by nebyl – vzhledem k cílům oznámení a různé úrovni vzájemných vazeb – účelný (viz role následného Vyhodnocení, které porovná obsah Strategie s opatřeními a aktivitami vybraných strategických a programových dokumentů). Opatření a aktivity navrhované v rámci Strategie by měly být v souladu cíli vybraných strategických a programových dokumentů, především těch, které byly či jsou připravovány pro období 2014+. Vzhledem k tomu, že soulad s připravovanou kohezní politikou EU byl jedním z hlavních cílů, reaguje Strategie na informace, které byly dostupné v době její přípravy. V rámci schvalovacího procesu musí ovšem Strategie reagovat na vývoj přípravy dokumentů pro období 2014-2020, především na národní úrovni (Dohoda o partnerství, operační programy, ad.).


Kromě výše uvedené oblasti kohezní politiky, byly při přípravě Strategie vzaty v úvahu i další národní a regionální dokumenty, jejichž příkladmý výčet je uveden níže v tomto textu (uvedené dokumenty budou využity pro formulaci referenčních cílů životního prostředí v rámci dokumentu Vyhodnocení vlivů ISR BMO ITI na životní prostředí a veřejné zdraví):  Státní politika životního prostředí ČR 2012-2020  Strategie regionálního rozvoje ČR na roky 2014 - 2020  Politika územního rozvoje ČR  Dopravní politika ČR  Akční plán zdraví a životního prostředí České republiky  Integrovaný regionální operační program pro období 2014-2020  Aktualizace Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (2012-2020)  Územně analytické podklady Jihomoravského kraje, aktualizace 2013  Akční plán pro aglomeraci Brno  Integrovaný plán rozvoje města Brno  Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a Statutárního města Brna v oblasti ochrany ŽP, především:  Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje 2004–2019  Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje 20042014  Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Jihomoravského kraje  Plán odpadového hospodářství JMK  Plán odpadového hospodářství Statutárního města Brna  Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje  Plán oblasti povodí Moravy a Plán oblasti povodí Dyje  Generel dopravy Jihomoravského kraje (2003-2030)  Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje (2014-2020)  Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Jihomoravského kraje na léta 2011-2020  a další B.9. Předpokládaný termín dokončení Předpokládaný termín dokončení koncepce, završený jejím schválením Zastupitelstvem Statutárního města Brna, závisí na vývoji schvalování územní dimenze operačních programů a lze jej očekávat na počátku roku 2015. B.10. Návrhové období „Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI)“ je navržena na období let 2014-2020 s možností prosloužení výhledového horizontu v případě některých cílů a aktivit. 15


B.11. Způsob schvalování „Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI)“ bude projednána a schválena Zastupitelstvem Statutárního města Brno.

16


ČÁST C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ Úvod Zpracovatel Oznámení při přípravě níže uvedené kapitoly čerpal především z oficiálně vykazovaných údajů Ministerstva ŽP ČR pro dotčené území a z podkladů Jihomoravského kraje a Statutárního města Brna. Výše uvedené zdroje byly tam, kde to bylo možné, doplněny dalšími relevantními údaji o stavu životního prostředí, například v souvislosti s aktuálními dokumenty, týkajícími se stavu ŽP v kraji. Dále byly využity informace v souladu s § 10b, odst. 3, zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, ve znění pozdějších předpisů. Současně je nezbytné uvést, že cílem kapitoly o stavu životního prostředí v dotčeném území není provést samoúčelnou kompletní analýzu stavu životního prostředí, ale odlišit významné nedostatky a trendy v zatížení jednotlivých složek ŽP i v jejich geografické distribuci tak, aby bylo v rámci zjišťovacího řízení možno zvážit vliv navrhovaných intervencí Koncepce (cíle, opatření, aktivity) na vývoj životního prostředí a tím i stanovit obsah a rozsah následného Vyhodnocení. C.1. Vymezení dotčeného území Brněnská metropolitní oblast leží v Jihomoravském kraji. Významným centrem metropole je krajské město Brno. Pro potřeby vymezení území Brněnské metropolitní oblasti (nejen pro uplatnění nástroje ITI) byla v roce 2013 Statutárním městem Brnem a Statutárním městem Jihlavou pořízena studie „Vymezení funkčního území Brněnské metropolitní oblasti a Jihlavské sídelní aglomerace“. Do části zájmového území zasahuje CHKO Moravský kras. Přehled samosprávných územních celků, které do zájmového území zasahují, je stručně popsán níže v textu a uveden v mapce na následující straně. C.2. Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny Brněnská metropolitní oblast (BMO) je tvořena celkem 167 obcemi včetně Brna. Metropolitní oblast leží na území okresů Brno-město, Brno-venkov, z části pak na území okresů Výškov, Blansko a Znojmo. V nich žilo v roce 2011 celkem 609 114 obyvatel tedy asi 5,84 % obyvatel ČR („Vymezení funkčního území Brněnské metropolitní oblasti a Jihlavské sídelní aglomerace“) na celkové ploše 1 755,3 km2. Průměrná hustota zalidnění byla tedy asi 347 obyvatel na km2, přičemž v tomtéž roce byla v ČR 133 obyvatel na km2 a v Jihomoravském kraji 162 obyvatel na km2(viz mapka níže).

17


Obrázek 1 Vymezení dotčeného území (Zdroj: Koncepce ISR BMO ITI)

C.3. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Přírodní vlastnosti jednotlivých složek životního prostředí, ať už z hlediska nerostného bohatství, úrodnosti a využitelnosti půd pro zemědělství a lesnictví, zdrojů pitné vody, dopravní prostupnosti nebo obyvatelnosti krajiny a jejího rázu, mají vliv na lidské aktivity a potenciál jejich využití. 3.1. Ovzduší 3.1.1. Emisní situace Kvalita ovzduší na území ČR je ovlivňována velkými, středními, malými i mobilními zdroji znečišťování. Zdroje, emitující do ovzduší znečišťující látky, jsou celostátně sledovány v rámci Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO).  REZZO 1 – zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování  REZZO 2 – střední stacionární zdroje znečišťování  REZZO 3 – malé stacionární zdroje znečišťování  REZZO 4 – mobilní zdroje znečišťování. V následujících tabulkách jsou uvedeny projekce emisí sledovaných znečišťujících látek podle jednotlivých kategorií zdrojů emisí podle REZZO. Zařazení výše uvedených zdrojů znečišťování ovzduší je provedeno kvůli možnosti srovnání podle předchozího zákona č. 86/2002 Sb. Dle platného zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, se jedná o souhrnnou provozní evidenci zdrojů.

18


Tabulka 1 Emise základních znečišťujících látek v okresech Brněnské metropolitní oblasti v roce 2011 (Zdroj: Koncepce ISR BMO ITI) Emise tuhé

Oxid siřičitý

Oxidy dusíku

REZZO 1 REZZO 1-3

REZZO 1

REZZO 1

REZZO 1-3

Oxid uhelnatý

REZZO 1- REZZO 3 1

REZZO 13

Celkem (t) Jihomoravský kraj

290,7

1 530,7 2 125,5

3 136,1 2 958,6

3 976,0 4 199,6

552,7

779,0

7 386,6

Brno-město

72,8

124,7

98,7

170,5

201,0

465,1

Brno-venkov

53,2

283,8

51,1

317,0 1 191,1

1 370,0 2 587,0

3 447,5

Břeclav

16,3

83,1

15,6

96,8

240,7

342,5

81,2

349,8

Vyškov

1,9

78,9

1,6

82,0

16,3

100,6

11,5

259,2

Blansko

160,1

129,1

77,5

209,8

82,7

234,3

35,9

2 772,6

Znojmo

9,5

148,8

93,9

210,4

210,4

358,1

1095,5

3 739,0

Tabulka 2 Emise základních znečišťujících látek v okresech Brněnské metropolitní oblasti v roce 2012 (Zdroj: ČHMÚ) Emise tuhé

Oxid siřičitý

Oxidy dusíku

REZZO 1 REZZO 1-3

REZZO 1

REZZO 1

REZZO 1-3

Oxid uhelnatý

REZZO 1- REZZO 3 1

REZZO 13

Celkem (t) Jihomoravský kraj

228,6

1 718,7 1 529,7

2 024,9 2 487,4

3 617,3 2 850,7

16 378,2

Brno-město

80,4

107,3

38,1

62,7

562,8

778,2

86,6

522,8

Brno-venkov

33,5

219,2

47,9

186,2

869,3

1 078,2

1355,8

4 725

Břeclav

14,3

59,9

15,6

33,8

86,6

216,6

50,3

1 127

Vyškov

1,3

53,4

4

30,6

23

123,9

26,1

1 551,9

Blansko

24,1

155,3

122,3

333,5

83,7

213,5

40,7

567,8

Znojmo

26,7

201,5

310,6

520,0

192,1

319,1 1 121,3

1 780,0

Při srovnání s rokem 2011 je v roce 2012 viditelný pokles pouze u některých znečišťujících látek. K poklesu u všech znečišťujících látek došlo u zvláště velkých zdrojů znečištění. Nárůst znečišťujících látek je zaznamenán u oxidu uhelnatého (CO) REZZO 1-3 v rámci celého kraje, ale také v jednotlivých okresech, které do BMO zasahují. Největší zdroje znečišťování ovzduší přímo v dotčené oblasti nebo jejím okolí se nacházejí především v okrese Brno – venkov. Z porovnání jednotlivých kategorií REZZO, je patrný vyšší podíl tuhých emisí z domácích topenišť (nízký stupeň plynofikace malých zdrojů) a zejména z dopravy. U emisí SO 2 jsou dominantním zdrojem zvláště velké a velké stacionární zdroje znečišťování a částečně domácí topeniště na tuhá paliva. U emisí NOx je jednoznačně patrný vysoký podíl emisí z dopravy (dálnice D1, D2) a částečně i vliv zvláště velkých a zvláště velkých zdrojů. V případě benzenu je rozhodující vliv dopravy a domácích topenišť a v případě benzo(a)pyrenu pak vliv domácích topenišť. Z hlediska znečištění ovzduší se stále větším problémem stává, kromě narůstajícího podílu malých zdrojů znečištění ovzduší (lokální topeniště) na celkových emisích, již zmiňovaná 19


doprava, a to především v důsledku narůstající intenzity vnitrostátní i mezinárodní kamionové přepravy. Nejvýznamnějšími mobilními zdroji znečišťování jsou dopravní komunikace v aglomeraci Brna. Míra znečištění mobilními zdroji je druhá největší v rámci České republiky. Významným zdrojem emisí znečišťujících látek do ovzduší jsou rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním méně hodnotných paliv a mobilní zdroje. Lokální topeniště se podílejí na znečištění ovzduší významně především v zimních měsících při inverzním počasí a jsou významným producentem tuhých znečišťujících látek a široké škály organických látek. C.3.1.2. Imisní situace V případě krátkodobých (hodinových či denních) koncentrací znečišťujících látek v ovzduší je pro některé látky stanoven vedle imisního limitu také tolerovaný počet překročení limitní hodnoty v průběhu kalendářního roku. Nařízením vlády ČR se připouští překročení imisního limitu pro hodinový průměr koncentrace NO2 po 18 hodin za rok a limitu pro maximální denní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 pak 35x za rok. Tabulka 3 Imisní limity pro ochranu zdraví platné pro znečišťující látky. Maximální tolerovaný Látka Doba průměrování Imisní limit počet překročení za rok kalendářní rok 40 µg.m-3 – PM10 -3 1 den (24 hodin) 50 µg.m 35 PM2,5 kalendářní rok 25 µg.m-3 – -3 kalendářní rok 40 µg.m – NO2 1 hod 200 µg.m-3 18 Benzen kalendářní rok 5 µg.m-3 – benzo(a)pyren 1 rok 1 ng.m-3 – Imisní situace v Brněnské metropolitní oblasti je v některých případech popsána prostřednictvím území Jihomoravského kraje a to na základě výsledků imisního monitoringu kvality ovzduší pro vybrané znečišťující látky. Hodnocení kvality ovzduší je provedeno na základě imisních limitů sledovaných látek. V centrální části Brněnské metropolitní oblasti, v Brně, jsou dlouhodobě překračovány imisní limity stanovené pro ochranu zdraví lidí. Na vině je především doprava, která je majoritním zdrojem škodlivin překračujících imisní limity na území aglomerace. Brno je z historického hlediska město ležící na křižovatce cest. Rovněž v moderní době se na území Brna protínají významné dopravní tepny (Dálnice D1, D2, rychlostní silnice R52 na Vídeň a R43 na Svitavy). Suspendované částice frakce PMl0 Průměrné roční koncentrace PM10 Závažný problém v kvalitě ovzduší na celém území ČR představuje výskyt vysokých koncentrací suspendovaných částic frakce PM10, které patří mezi látky s největšími dopady na lidské zdraví. Limit pro roční průměrnou koncentraci PM10 byl v roce 2013 překročen v ČR u 10 stanic ze 136 (tabulka 4). V roce 2012 došlo k překročení na 15 stanicích ze 127. 20


V roce 2011 byl překročen u 18 stanic ze 169, tady na 0,7 % území ČR (v roce 2010 na 1,9 %). K překročení ročního limitu došlo v roce 2013 převážně na lokalitách na OstravskoKarvinsku (překročení na 14 lokalitách). V roce 2013 nepřekročila žádná z lokalit na území BMO imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10. Nejvyšší koncentrace byly již tradičně naměřeny na dopravou nejexponovanějších lokalitách Brno-střed a Brno-Svatoplukova, Brno-Zvonařka, BrnoLány, Brno-Masná (poslední 4 uvedené stanice nejsou v tabulce 4 uvedeny z důvodu návazností hodnocení v delší časové řadě. Jedná se o stanice, které nemají dostatečné množství dat pro hodnocení podle Přílohy č. 1 k Vyhlášce č. 330/2012 Sb., ale podle pravidel používaných v předchozích letech by do této sestavy byly zahrnuty.) Oproti roku 2011 došlo ke snížení průměrných ročních koncentrací PM10 na všech lokalitách. Tabulka 4 Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi PM10 v roce 2013. Ukázka 50 stanic ze 136. K překročení limitu došlo na 10 stanicích. (Zdroj: ČHMÚ).

Maximální hodinové koncentrace PM10 Překročení denního imisního limitu pro PM10 bylo v roce 2012 zaznamenáno alespoň na jedné lokalitě všech zónách a aglomeracích. Nejvíce zatíženou souvislou oblastí v roce 2013 bylo, stejně jako v předešlých letech, Ostravsko-Karvinsko. Imisní limit 24hodinové koncentrace PM10 byl v roce 2012 překročen na 3 stanicích z 19 v Jihomoravském kraji. Jedná se o stanice Brno-Lány 45 x, Brno-střed 66 x a Brno-Svatoplukova 55 x. V roce 2013 došlo k překročení imisního limitu PM10 pouze na stanici Brno-Střed a to 48 x. Úplná data pro rok 2013 ještě tedy nejsou k dispozici nebo na některých stanicích nedošlo k překročení limitu. 21


Je důležité zmínit, že v některých oblastech se na koncentracích znečištění výrazně podílejí lokální topeniště. Například v případě PM10 může být příspěvek lokálních topenišť k celkovým koncentracím v průměru od 1 - 5 µg/m3 , ale lokálně mohou přispívat i více než 15 µg/m3. Plošná zobrazení koncentrací PM10 ukazují, že imisní limit 24hodinové průměrné koncentrace pro PM10 byly v roce 2012 překročeny na 9,6 % plochy České republiky, kde žije přibližně 30,93 % obyvatel (v roce 2011 se jednalo o 21,8 % území ČR a cca 50,8 % obyvatel). Pro ilustraci celorepublikového kontextu je na následujícím obrázku znázorněno pole ročních průměrných koncentrací PM10 v roce 2012 (Zdroj: ČHMÚ). Je důležité zmínit, že v některých oblastech se na koncentracích znečištění výrazně podílejí lokální topeniště. Například v případě PM10 může být příspěvek lokálních topenišť k celkovým koncentracím v průměru od 1 - 5 µg/m3 , ale lokálně mohou přispívat i více než 15 µg/m3. Obrázek 2 Pole 36. Největší 24 hod. koncentrace PM10 v roce 2012 (Zdroj: ČHMÚ)

Suspendované částice frakce PM2,5 Průměrné roční koncentrace PM2,5 Pro průměrné roční imisní koncentrace PM2,5 je stanoven imisní limit 25 µg.m-3. Suspendované částice frakce PM2,5 (částice do aerodynamického průměru 2,5 µm) se v zóně BMO donedávna neměřily. Suspendované částice frakce PM2,5 (částice do aerodynamického průměru 2,5 µm) se v zóně Jihomoravský kraj donedávna neměřily (stanice Znojmo měří až od 1.1.2010). V roce 2012 dochází k monitorování průměrné roční imisní koncentrace PM2,5 v Jihomoravském kraji na 7 stanicích. Limit je v BMO překračován pouze na dopravou zatížených lokalitách. K překročení imisního limitu došlo v roce 2012 na stanici Brno Svatoplukova (26 µg/m3) Díky výše uvedené Přílohy č. 1 k Vyhlášce č. 330/2012 Sb. se v roce 2013 do přehledu stanic s překročením nedostaly stanice Brno-Svatoplukova (29,7 µg/m3) a Brno-Zvonařka (28 µg/m3). 22


Oxid dusičitý (NO2) Průměrné roční koncentrace NO2 V zóně Jihomoravský kraj probíhá měření průměrných ročních koncentrací NO2 na 13 stanicích imisního monitoringu, kdy 9 z těchto stanic se nacházejí na území Brno – město. V roce 2012 došlo v zóně BMO k překračování imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci NO2 (40 µg/m3). Pro koncentrace NO2 je obecně důležité, je-li lokalita ovzduší ovlivněna dopravou nebo nikoli. Jedná se o stanice Brno-Svatoplukova (43,9 µg/m3) a Brno-Úvoz (hot spot) (43,6 µg/m3).V roce 2013 se koncentrace na obou stanicích mírně zvýšila. Ve stanici Brno-Svatoplukova bylo naměřeno 44,5 µg/m3 a Brno-Úvoz (hot spot) (44,9 µg/m3). Maximální hodinové koncentrace NO2 Pro maximální hodinové koncentrace NO2 je stanoven imisní limit 200 µg/m3. Tato koncentrace může být za kalendářní rok 18x překročena, a proto není imisní limit splněn pokud jej překročí 19. nejvyšší hodinová koncentrace NO2. V roce 2013 i předešlých letech byl limit plněn. Obrázek 3 Pole ročních průměrných koncentrací a roční průměrné koncentrace NO2 v roce 2012 na vybraných stanicích (Zdroj: ČHMÚ).

Benzen Průměrné roční koncentrace benzenu V BMO probíhá v současnosti měření benzenu pouze na svou stanicích imisního monitoringu - Brno-střed a Brno Úvoz (hot spot). V roce 2013, ani v předešlých letech nedošlo k překročení imisního limitu.

23


Obrázek 4 Pole ročních průměrných koncentrací a roční průměrné koncentrace benzenu v roce 2012 na vybraných stanicích (Zdroj: ČHMÚ)

Benzo(a)pyren Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu V BMO probíhá měření benzo(a)pyrenu na čtyřech stanicích imisního monitoringu: Znojmo a Vyškov a Brno - město. Koncentrace B(a)P mohou představovat v Brněnské metropolitní oblasti problém ve všech větších obcích, kde je vytápění zajišťováno spalování pevných paliva a ve všech dopravou zatížených místech v kraji. Významným liniovým zdrojem je pak dálnice Dl. V roce 2012 došlo k překročení imisního limitu na stanici Brno-Masná (1,2 ng.m-3) a Výškov (1,2 ng.m-3). V roce 2011 byla na stejných stanicích naměřena hodnota 1,1 ng.m-3, podobně jako v roce 2010, kdy bylo naměřeno 1,2 ng.m-3. V roce 2013 nedošlo na území BMO k překročení imisního limitu pro benzo(a)pyren. Obrázek 5

Pole ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu, 2012 (Zdroj: ČHMÚ)

24


Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Zákon č. 201/2012 Sb, o ochraně ovzduší stanovuje imisní limity pro vybrané znečišťující látky bez dalšího rozlišení na imisní a cílové imisní limity. Pro rok 2012 jsou tak poprvé vymezeny oblasti s překročením imisních limitů hromadně pro všechny znečišťující látky, které jsou sledovány z hlediska ochrany lidského zdraví. Bylo tedy vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace PM10, PM2,5, NO2, olova a benzenu, překračování 8hodinového limitu CO, překračování denních limitů pro PM10 a SO2 a překračování hodinových imisních limitů pro SO2 a NO2 (imisní limity stanoveny bodem 1 Přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; dříve imisní limity). Dále bylo vyhodnoceno překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu, kadmia, arsenu a niklu a pro nejvyšší max. denní 8hodinovou koncentraci přízemního ozonu (imisní limity stanoveny bodem 3 a 4 Přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší; dříve cílové imisní limity). Podle níže uvedené mapy lze oblast Brněnské metropolitní obalsti z větší části zařadit do Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Obrázek 6 Území Jihomoravského kraje s překročením cílového imisního limitu včetně přízemního ozonu alespoň u jedné znečišťující látky, čtverce 1 x 1 km; 2012 (Zdroj: ČHMÚ)

25


3.2. Hluk Podle výsledků provedené strategické hlukové mapy je zřejmé, že nejvýznamnějším zdrojem hluku je v Brněnské metropolitní oblasti silniční doprava. V okolí hlavních silničních tahů se nachází nejrozsáhlejší území s překročením limitů hluku stanovených vyhláškou č. 523/2006 Sb. a žije zde nejvíce obyvatel zasažených nadlimitním hlukem. Ovlivnění tramvajovým provozem v Brně – město není oproti vlivu silniční dopravy na obyvatele významný. Hluk ze železniční dopravy může být místně významný, vzhledem k rozsahu železniční sítě a jejího vedení ve vztahu k chráněné zástavbě je však zřejmé, že na území BMO představuje celkově méně významný zdroj imisí hluku. Podobný závěr platí o pro hluk z leteckého provozu. Nejméně významným je hluk šířený z integrovaných průmyslových zařízení. Největšími zdroji hluku jsou hlavní dopravní tahy tvořené dálnicemi, rychlostními komunikacemi, silnicemi I. třídy a některými úseky silnic II. třídy, které vykazují nejvyšší intenzity dopravy a jejichž trasy prochází přes území zástavby sídelních útvarů. U staveb a chráněných prostor situovaných podél těchto významně dopravně zatížených silničních tahů, dochází k překračování hygienických limitů hluku pro hluk z dopravy, zejména v noční době. K největší kumulaci vlivů dochází zejména v Brně a jeho okolí. Konkrétně lze uvést následující silnice:   

Okolí dálnice D1 procházejíc jižní částí Brna a jeho aglomerací; Hlavní komunikace směřující z Brna na jih, t. j. dálnice D2 a silnice I/52, brněnský městský okruh; Silnice I/42 směřující z Brna na sever.

3.3. Příroda a krajina Na území Brněnské metropolitní oblasti leží řada rozsáhlých území s cennými přírodními hodnotami. Chráněná území jsou místa, kde jsou přírodní složky uchovávány v co nejpřirozenějším stavu a proto jsou i jedinečnými objekty pro poznávání jednotlivých přírodních komponentů, jejich vzájemných vztahů, souvislostí a reakcí. Celkovou plochu chráněných území rozdělujeme na velkoplošná chráněná území, což je běžně užívané označení pro kategorie "národní park" a "chráněná krajinná oblast" a na maloplošná chráněná území, pod která se řadí "národní přírodní rezervace", "národní přírodní památka", "přírodní rezervace" a přírodní památka". Na území BMO se jedná se především o velkoplošně zvláště chráněné území –CHKO Moravský kras. Velkoplošné ZCHÚ doplňuje 53 maloplošných zvláště chráněných území V následující mapce je uveden přehled chráněných území BMO.

26


Obrázek 8

Přehled zvláště chráněných území Jihomoravského kraje (Zdroj: Veronica)

Obrázek 9 Přehled velkoplošně zvláště chráněných území Brněnské metropolitní oblasti (Zdroj: Veronica)

Obrázek 10 Přehled maloplošně zvláště chráněných území Brněnské metropolitní oblasti (Zdroj: Veronica).

27


V Brněnské metropolitní obalsti stejně jako v celé ČR převládá kulturní krajina ovlivněná intenzivní antropogenní činností. Přestože i působení člověka mělo za důsledek vznik některých unikátních krajinných typů, ve kterých se udržela nebo vytvořila řada ekosystémů. Další intenzifikace především zemědělské výroby však tyto ekosystémy ohrožuje. Jihomoravský kraj má pro podporu managementu ochrany přírody a krajiny zpracovánu „Koncepci ochrany přírody Jihomoravského kraje“ (Atelier Fontes, 2004; částečné aktualizace 2007 a 2010), která analyzuje dosavadní stav a stanovuje prioritní úkoly a opatření v ochraně přírody. Zásluhou dlouhodobé tradice v ochraně přírody se situace v kraji postupně zlepšuje. Problémovými zásahy do krajinného rázu jsou v současné době velkoplošné terénní úpravy, například v souvislosti se stavbami výrobního, obchodního a logistického charakteru (sklady, logistická centra, podnikatelské areály, průmyslové zóny, podniky na zelené louce) s nároky na další plochy. Uvedený trend vede k postupnému zvyšování podílu využívané plochy v poměru k území přírodního charakteru. Dalším relativně novým problémem jsou zásahy do krajinného rázu v důsledku výstavby stožárových staveb, především větrných elektráren v exponovaných lokalitách. Velkoplošná zvláště chráněná území Chráněná krajinná oblast Moravský kras Chráněná krajinná oblast (CHKO) Moravský kras byla založena roku 1956 a stala se tak druhou nejstarší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. V území CHKO Moravský kras byly nalezeny archeologické doklady o existence člověka v tomto území již před 100 000 lety. Moravský kras je největší a nejlépe vyvinuté krasové území v Českém masívu. Rozkládá se na ploše 92 km2 a zaujímá téměř 24 km dlouhý a 2 až 6 km široký pruh zkrasovělých devonských vápenců. Leží severně a severovýchodně od Brna. Vlastní geologický vývoj Moravského krasu začal v paleozoiku, ve středním devonu a zejména pak v průběhu čtvrtohor. Pro krasovou oblast je charakteristický výskyt škrapů, závrtů, ponorů, vývěrů, krápníků, sintrů a jiných tvarů. Hlavním vodním tokem severní části Moravského krasu je řeka Punkva, jejímiž zdrojnicemi jsou Sloupský potok a Bílá voda. Hydrografická síť oblasti je velmi složitá a významně se liší od okolí. Díky specifické geologické stavbě, členitému reliéfu a mikroklimatickým podmínkám, je Moravský kras charakteristický pestrým výskytem rostlinných a živočišných druhů. Jen malý výčet z velkého množství rostlinných druhů představují kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), kostřava sivá (Festuca pallens), lípa malolistá (Tilia cordata), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), prvosenkou vyšší (Primula elatior) a kriticky ohrožený hadinec nachový (Echium russicum) tvoří. Nejjižnější části Moravského krasu jsou typické výskytem teplomilných druhů. Negativním rysem ve vývoji vegetace Moravského krasu je zavlečení a další rozšiřování nepůvodních druhů rostlin.

28


Na jedinečných biotopech lze nalézt i řadu živočišných společenstev. Za zmínku stojí společenstva jeskynních druhů, žijící na dně propasti Macocha. Pravými jeskynními druhy jsou především někteří chvostoskoci a roztoči. Jsou mezi nimi i glaciální a interglaciální relikty (pozůstatky dob ledových a meziledových). Do společenstev propasti Macocha patří převážně netopýři. Časté je hnízdění několika druhů ptáků, v minulosti existovala ve skalní stěně hnízdní kolonie rorýse obecného (Apus apus). Na skalách a skalních ostrožnách pravidelně hnízdí výr velký (Bubo bubo). Společenstva na prosluněných partiích zastupují ještěrka zelená (Lacerta viridis), na otevřených křovinatých lokalitách se vyskytuje ťuhýk obecný (Lanius collurio). V údolních nivách se pravidelně vyskytuje konipas horský (Motacilla cinerea) a ledňáček říční (Alcedo athis). Maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) Přehled maloplošně zvláště chráněných území je uveden v podrobné tabulce níže. Tabulka 5 Chráněná území a evropsky významné lokality v obcích Brněnské metropolitní oblasti (Zdroj: Veronika) Obec

EVL

VZCHÚ

MZCHÚ

Adamov

Moravský kras, Údolí Svitavy

Moravský kras

Býčí skála

Babice nad Svitavou


Moravský kras

Býčí skála, Čihadlo, Dřínová, Kněžnice

Bílovice nad Svitavou


Malužín

Blučina

Nové hory

Bošovice

Visengrunty

Visengrunty

Čebín

Na lesní horce

Na lesní horce

Česká

Šiberná

Habrůvka

Moravský kras

Heršpice

Mouřínov - Druhý rybník

Moravský kras

Býčí skála, Habrůvecká bučina, U Výpustku Jalový dvůr, Mušenic, Rašovický zlom Chobot

Hodějice

Návdavky u Němčan, Rašovický zlom Chobot

Hostěnice

Moravský kras

Hostěrádky

Špice

Moravský kras

Údolí Říčky Špice

Chudčice

Břenčák

Ivaň

Vranovický a Plačkův les, Mušovský luh

Kanice

Moravský kras

Klobouky u Brna

Ochůzky - Nedánov

Kobeřice u Brna

Polámanky

Křepice

Mikulovický les

Křtiny

Křtiny – kostel, Luční údolí, Moravský kras

Kuřim

Zlobice

Plačkův les a říčka Šatava, Dolní mušovský luh Moravský kras

Hádecká planinka

Moravský kras

Mokřad pod Tipečkem, Bayerova Březina, Šiberná, Zlobice

29

Oznámení koncepce SEA – Integrovaná strategie rozvoje BMO Obec

EVL

VZCHÚ

Lelekovice

MZCHÚ Březina, Babí lom

Malhostovice

Zlobice, Malhostovická pecka, Zkamenělá svatba

Měnín

Rumunská bažantnice

Milonice

Černecký a Milonický hájek

Drásovský kopeček, Malhostovická pecka, Zlobice

Moravské Knínice

Obůrky-Třeštěnec

Němčany

Návdavky u Němčan, Mrazový klín

Neslovice

Patočkova hora

Nesvačilka

Zřídla u Nesvačilky

Nikolčice

Rumunská bažantnice Přední kout

Nosislav

Knížecí les, Přísnotický les

Nové Bránice

Červené stráně

Ochoz u Brna

Moravský kras

Omice

Nosislavská zátočina

Moravský kras

Údolí Říčky, Zadní Hády Na hájku

Podolí

Šlapanické slepence

Pohořelice

Šumické rybníky, Mušovský luh

Popůvky

Bosonožský hájek

Práče

Jevišovka

Přibice

Mušovský luh

Rebešovice

Horka

Bosonožský hájek

Velké Družďavy

Rosice

Rosice - zámek

Sivice

Sivický les

Slavkov u Brna

Slavkovský zámecký park a aleje

Sokolnice

Žabárník

Svinošice

Babí lom

Tišnov

Květnice

Květnice

Trboušany

V olších

Troskotovice

Troskotovický dolní rybník

Troubsko

Bosonožský hájek

Bosonožský hájek

Tvarožná

Sivický les

Velatická slepencová stráň, Santon

Újezd u Brna

Zřídla u Nesvačilky, Špice

Špice

Velatice

Velatická slepencová stráň, Vinohrady

Velké Němčice

Plácky

Viničné Šumice

Hynčicovy skály

Žatčany

Písky

Židlochovice

Židlochovický zámecký park

30


Přírodní parky Obrázek 11 Přírodní parky na území Jihomoravského kraje (Zdroj: Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje)

Území přírodních parků jsou z hlediska ochrany přírody a krajinného rázu oproti okolí nadprůměrně hodnotná a plní hlavně významné ekologické a rekreační funkce. Na území Brněnské metropolitní oblasti se přírodní parky nachází především v jeho okrajových částech. Územní systémy ekologické stability krajiny Obrázek 12 Územní systém ekologické stability v Jihomoravském kraji (Zdroj: Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje)

31


Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Obecně je ÚSES tvořen soustavou biocenter vzájemně propojených biokoridory. Rozlišují se místní, regionální a nadregionální systémy ekologické stability. V rámci nadregionálních, regionálních a místních (lokálních) ÚSES jsou vymezována takzvaná biocentra a biokoridory. Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, rozmanitosti ekosystémů a biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů i mezi druhy. V okrajových částech BMO je vymezena poměrně hustá síť územního systému ekologické stability (ÚSES) jak na regionální, tak lokální úrovni. Vymezení prvků ÚSES je součástí územně-plánovací dokumentace. V územně-plánovací dokumentaci velkých územních celků (VÚC) je to na úrovni nadregionálních a regionálních ÚSES, v územně-plánovací dokumentacích obcí pak až do úrovně lokálních ÚSES. Územní systém ekologické stability v Jihomoravském kraji je znázorněn v mapě na předchozí straně. Významné krajinné prvky Obrázek 13 Registrované významné krajinné prvky v Jihomoravském kraji (Zdroj: Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje)

Významný krajinný prvek (VKP) je definován paragrafem 3 zákona č. 114/1992 Sb. jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona 32


lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy, ale i vybrané charakteristické antropogenní prvky krajiny (nádrže). Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Rozložení registrovaných významných krajinných prvků v BMO je zřejmé z mapy na předchozí straně. Natura 2000 Na území Brněnské metropolitní oblasti je dle Nařízení vlády č. 318/2013 Sb. ze dne 14. 10. 2013 vyhlášeno a vymezeno 37 Evropsky významných lokalit a žádná ptačí oblast. Obrázek 14 Evropsky významné lokality a ptačích oblastí Natura 2000 v Jihomoravském kraji (Zdroj: Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje)

Chráněná území soustavy NATURA 2000 představují soustavu chráněných území evropského významu, která byla vyhlášena podle požadavků dvou směrnic evropského společenství, a to směrnice 79/409/EHS o ptácích a směrnice 92/43/EHS o stanovištích. Podrobné informace o evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech V České republice a v BMO lze nalézt v příslušných nařízeních Vlády ČR a jeho přílohách, případně z informačních zdrojů AOPK ČR a MŽP ČR. Ochrana lokalit evropské soustavy Natura 2000 se může dostávat do potenciálního konfliktu s rozvojovými aktivitami Brněnské metropolitní oblasti. To může nastat mimo jiné i vzhledem k tomu, že do soustavy Natura 2000 jsou zahrnuty i části území, která dříve nebyla speciálně chráněna národní legislativou. Posouzení možných vlivů na území soustavy Natura 2000 proto tvoří (i z důvodu obsahu vyžádaných stanovisek orgánů ochrany přírody) významnou součást Vyhodnocení. Umístění evropsky významných lokalit a ptačích oblastí Natura 2000 v Jihomoravském kraji je zřejmé z mapy na předchozí straně. 33


Invazní druhy V Jihomoravském kraji se, podobně jako v celé republice, šíří invazní druhy živočichů a rostlin. Systematické mapování výskytu invazních druhů rostlin a živočichů se v současné době neprovádí. Pro zpracování průběhu šíření jednotlivých druhů živočichů není dostatek podkladů, navíc šíření probíhá většinou velmi rychle. 3.4. Staré ekologické zátěže V současné době není pro území Brněnské metropolitní oblasti ani celé republiky provedena komplexní inventarizace kontaminovaných míst a potenciálně kontaminovaných míst a nejsou známa kritéria pro stanovení významnosti znečištění a stanovení priorit. Lokalizace starých ekologických zátěží a kontaminovaných míst ve schématu č. 32 v grafické příloze Územně analytických podkladů Jihomoravského kraje vychází ze seznamu starých ekologických zátěží (zpracované v rámci ÚAP JMK pro jednotlivé ORP Jihomoravského kraje). Je zde uvedeno celkem cca 600 lokalit bez rozlišení závažnosti jejich vlivu na životní prostředí. Problematikou inventarizace a stanovení priorit pro sanace starých zátěží se zabývá centrálně MŽP Převážná část lokalit starých ekologických zátěží je součástí systému evidence kontaminovaných míst (SEKM). Obrázek 15 Staré ekologické zátěže v Jihomoravském kraji (Zdroj: Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje)

V celém zájmovém území jsou viditelná ohrožená místa starými ekologickými zátěžemi. V rámci aglomerace Brno se jedná převážně o prostor Brno – východ. K ohroženým územím patří také Břeclavsko, kde nebyly v minulosti dostatečně zlikvidovány sondy po těžbě ropy a zemního plynu a zbytky těžebních technologií. V území proto probíhá sanace těchto starých ekologických zátěží, které svým charakterem a technickým stavem ohrožují životní prostředí a především podzemní zdroje pitné vody. V BMO se nachází další lokalita (nesouvisející s těžbou ropy a zemního plynu), Šlapanice, která je, vzhledem k její závažnosti, uvedeny v seznamu prioritních lokalit. 34


3.5. Odpady Jihomoravský kraj je z hlediska odpadového hospodářství spojen především s velkou koncentrací zemědělské výroby a přítomností metropole Brna. Z toho vyplývá i skladba produkovaných odpadů. Aby byl přehled odpadů BMO uveden co nejpřesněji, vycházeli jsme z dat dostupných na stránkách Jihomoravského kraje, respektive z Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství JMK za rok 2012, který je tvořen pro všechny okresy kraje. Produkce odpadů Oproti roku 2011 klesla v roce 2012 celková produkce odpadů o 5,2 %, zastavil se rovněž nárůst produkce nebezpečných odpadů, jež poklesla poměrně výrazně o 21,03 %. Produkce ostatních odpadů poklesla o 4,21 % a komunálních odpadů o 3,84 %. Pokračuje tak pokles produkce odpadů daný jednak ekonomickým zpomalením, částečně pak také pravděpodobně preventivními opatřeními proti vzniku odpadu. Tabulka 7 Přehledná tabulka produkce odpadů v Jihomoravském kraji v letech 2010-2012 (Zdroj: Vyhodnocení plnění odpadového hospodářství v JMK, ECOManagement, s.r.o.)

Celková produkce odpadů Nebezpečné odpady Ostatní odpady Komunální odpady

2010 kt/rok % 2 626,34 134,45 5,12 2491,89 94,88 580,16 22,09

2011 2012 kt/rok % kt/rok % 2 550,43 2 417,15 151,90 5,96 120,03 4,97 2398,44 94,04 2 297,12 95,03 498,77 19,56 479,62 19,84

V roce 2012 vyprodukoval jeden obyvatel Jihomoravského kraje celkem 2071 kg odpadů. Z toho 10,84 kg nebezpečného odpadu, 1968,16 kg ostatního odpadu a 410,94 komunálního odpadů. I v tomto případě došlo k poklesu produkce, neboť v roce 2011 bylo na jednoho obyvatele počítáno 2214,48 kg odpadů. Nakládání s odpady Kraj zaznamenal v posledních letech velmi dynamický rozvoj v oblasti budování krajského integrovaného systému odpadového hospodářství (KISOH). Zejména se jedná o hustší síť sběrných dvorů, provozovaných obcemi a městy, a dále o přetváření skládek na komplexy odpadového hospodářství. Mimo již zmíněné skládky byla zbudována zařízení na zpracování a využití odpadů jako je kompostárna, dotřiďovaní linka, zařízení na recyklaci stavebních a demoličních odpadů, a také sběrné dvory nebo překladiště. Tabulka 8 Podíl odpadů odstraněných skládkováním (kt/rok). (Zdroj: Vyhodnocení plnění odpadového hospodářství v JMK, ECO-Management, s.r.o.)

Celková produkce odpadů Nebezpečné odpady Ostatní odpady Komunální odpady

2010 % 13,26 1,03 13,92 44,89

2011 % 11,23 0,74 11,90 45,00

2012 % 11,28 1,13 10,76 38,98 35


Významnou součástí systému nakládání s odpady je využívání odpadů včetně materiálově využitelných složek z komunálních odpadů, jejichž největší podíl tvoří papír a lepenka, kovy, biologicky rozložitelný odpad, sklo a plasty. Nejnižší podíl na materiálově využitelných složkách komunálních odpadů naproti tomu tvoří elektrozařízení, textil, akumulátory a baterie, což odpovídá celorepublikovému trendu. Celkově vysoké procento využití odpadů je dáno existencí zpracovatelů stavebních a demoličních odpadů a skla na republikové úrovni, tedy importem odpadů produkovaných v jiných krajích. Po roce 2008 došlo v kraji k poklesu využití komunálních odpadů, který byl způsoben zejména částečnou odstávkou spalovny SAKO Brno s kapacitou až 224 000 t zpracovaného odpadu, jejíž provoz zajišťuje vysoký podíl energetického využívání odpadů především v Brně. Na snížení využití odpadů se projevil také pokles množství materiálově využitých plastů z důvodu snížení poptávky ze strany zpracovatelů. V níže uvedené tabulce je uvedeno množství recyklovaných podnikových odpadu v Jihomoravském kraji. Z tabulky je patrné, že dochází k vyšší recyklaci podnikových odpadů. V roce 2012 bylo nakládáno z 3 690 887 t podnikových odpadů, z toho 1 591 145 t bylo nadále využíváno a recyklováno bylo 947 430 t. Výrazný pokles je patrný u recyklace nebezpečného odpadu. Tabulka 1 Recyklace podnikových odpadů v Jihomoravském kraji v letech 2010-2012 (t). (Zdroj: ČSÚ).

rok 2010 2011 2012

Recyklace podnikových odpadů (t) celkem nebezpečné ostatní 781 498 45 005 736 494 906 788 24 687 882 101 947 430 1 893 945 536

K přetrvávajícím problémům v oblasti nakládání s odpady stále patří biologicky rozložitelné odpady, včetně biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO), které jsou ukládány na skládky, a nedostatečné množství energeticky nebo materiálově využívaných komunálních odpadů. Příčinou dříve uvedeného je nedostatečná kapacita zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů, a to jak kalů z ČOV, tak i například odpadů ze stravování a z obchodních řetězců. Odklon BRKO ze skládek do zařízení pro jejich materiálové a energetické využití je závislý na legislativních podmínkách pro nakládání s odpadem a jejich ekonomickém dopadu. Dalšími problémy v oblasti nakládání s odpady jsou rekultivace a zabezpečení uzavřených a uzavíraných skládek odpadů, využití tohoto typu brownfields a skutečnost, že kraje nedisponují evidencemi zpětného odběru odpadů.

36


3.6. Voda 3.6.1. Jakost povrchových vod Stav vodních poměrů Brněnské metropolitní oblasti je dán výrazně rozdílným přírodním charakterem a ekonomickou exploatací jeho jednotlivých oblastí. Pro vodní toky je charakteristické, že do kraje přitékají ze sousedních oblastí, z krajů Zlínského, Olomouckého, Pardubického, Vysočina, Jihočeského a z území Rakouska. Jakost povrchových vod je ovlivňována především bodovými zdroji znečištění z kanalizací měst a obcí, průmyslových závodů a zemědělské výroby. Produkce organického znečištění podle biochemické spotřeby kyslíku (BSK5) se v roce 2011 proti roku 2010 snížila o 6 382 t (o 2,6 %), v ukazateli biochemická spotřeba kyslíku stanovená dvojchromanovou metodou (CHSKCr) o 9 935 t (o 1,7 %) a v ukazateli rozpuštěné anorganické soli (RAS) o 53 403 t (o 6 %). V ukazateli nerozpuštěné látky (NL) došlo proti roku 2010 ke snížení o 2 475 t (o 0,9 %). Vypouštěné znečištění se ve srovnání s rokem 2010 v roce 2011 snížilo v ukazatelích: BSK5 o 444 t (6 %), CHSKCr o 2 467 t (4,1 %) a NL o 3 349 t (7,3%). Mezi roky 2005 a 2011 došlo k poklesu vypouštěného znečištění BSK5 o 29 %, CHSKCr o 19,3 %, NL o 30,7 % a RAS o 6 %. Čistota mnoha úseků povrchových vod se po vybudování ČOV výrazně zlepšila. K tomuto zlepšení přispěl také útlum průmyslové a zemědělské výroby, ale tento stav není všude uspokojivý. Neuspokojivý je stav jakosti některých povrchových vod méně vodných vodotečí, protékajících menšími sídly s nečištěnými odpadními vodami. Zvyšuje se také eutrofizace vod, která se projevuje zejména rozvojem mikroskopických organizmů rozptýlených ve vodě (vodní květ). Hlavní příčinou tohoto stavu je přebytek živin ve vodním hospodářství, především pak dusíku a fosforu. Z hlediska odtokových poměrů i nadále přetrvávají problémy s rychlým odtokem srážkových vod z území, které jsou způsobeny odlesněním, nedostatečnou přirozenou retenční schopností horských oblastí s převažujícími srážkovými úhrny, nevhodnou úpravou drobných vodních toků, melioracemi provedenými často v nevhodných terénech a v posledních letech čím dál častěji také zastavováním území a vytvářením nepropustných zpevněných ploch. Obrázek 16 Jakost vody v tocích České republiky v roce 2012 (Zdroj: ISSaR)

37


Podrobné hodnocení znečištění podle uvedené ČSN bylo provedeno na profilech státní sítě sledování jakosti povrchových vod. Celkem byly sledovány 4 skupiny ukazatelů (nejčastěji obecné, fyzikální a chemické ukazatele) v 5 třídách jakosti (neznečištěná až velmi znečištěná voda). Významné vodní toky v BMO mají své nejméně znečištěné horní úseky toků mimo území kraje. K více znečištěným patří málo vodné toky, protékající průmyslovými aglomeracemi, jako je dolní tok Svratky (vysoký celkový fosfor, halogenované organické sloučeniny, olovo, suma polychromovaných bifenylů - v profilu Židlochovice jsou v bentických organismech opakovaně naměřeny nejvyšší hodnoty v ČR). Převážně do III. – IV. třídy čistoty patří Jihlava, Svratka a Svitava, do V. třídy čistoty patří Rokytná a Litava. Z dlouhodobého hlediska se jakost vody v tocích trvale zlepšuje. Od počátku 90. let výrazně poklesl v rámci sledovaných profilů jakosti povrchových vod počet profilů s nejhoršími třídami jakosti. Přes dosažené zlepšení však nelze považovat současný stav za zcela vyhovující, problematické jsou hlavně úseky vodních toků s menší vodností a vysokou kumulací zdrojů znečištění. 3.6.2. Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod, vyhlašuje vláda nařízením za chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Na území Brněnské metropolitní oblasti se nenachází území CHOPAV viz obrázek níže. Obrázek 17 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) na území České republiky (Zdroj: Cenia)

Významné podzemní zdroje vody představuje niva řeky Jihlavy (Ivančice, Moravské Bránice) a niva řeky Svitavy (Rájec-Jestřebí) ležící na hranici oblasti.

38


3.6.3. Vodní hospodářství Odběr vody Celkový dlouhodobý celorepublikový významný pokles odběrů vody z povrchových a podzemních zdrojů dosáhl svého maxima v závěru 90. let 20. století. A to v souvislosti se snižováním průmyslové výroby v důsledku restrukturalizace hospodářství i snižováním náročnosti na vodu vlivem změn technologií v období po roce 1990. V posledních pěti letech se celkový objem odebírané vody stabilizoval. V současnosti má na odběry vod vliv spíše zavádění nových šetrnějších technologií výroby a obecně snaha o úspory nákladů jak v průmyslu, tak v domácnostech. Rozhodující podíl na zásobování obyvatelstva pitnou vodou v Jihomoravském kraji má vodárenská soustava Březová II, Vírský oblastní vodovod a skup. vodovod Březová I., které jsou dominantními vodárenskými soustavami pro územní celky Brno-venkov a Brno-město. Tvoří páteř rozvodného systému s napojeními skupinových a samostatných vodovodů a dále vodovodního systému města Brna. Zásobování obyvatelstva ÚC Blansko je zajišťováno 14 skupinovými vodovody a 70 samostatnými vodovody pro veřejnou potřebu. V roce 2012 bylo 94,8% obyvatel Jihomoravského kraje, tedy 1 106 850 obyvatel zásobováno vodou z vodovodu, tím patří mezi kraje s nejvyšším podílem obyvatel. Přesto, že se počet obyvatel zásobovaných vodou zvyšuje, procentuální podíl se v letech 2011 a 2012 snížil. Příčinou může být nárůst obyvatel Jihomoravského kraje. Nejlépe jsou na tom obyvatelé v Moravskoslezském kraji a v Hlavním městě Praha. Kraje, které mají nejmenší podíl obyvatel napojených na vodovod, jsou kraj Plzeňský a Jihočeský. Tabulka 2 Obyvatelé zásobování vodou z vodovodu v Jihomoravském kraji v letech 20102012 (Zdroj: ČSÚ). Jihomoravský kraj Obyvatelé zásobovaní vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu (osoby) Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu (%)

2010

2011

2012

1 094 371 1 106 636 1 106 850

94,9

95,0

94,8

3.6.4. Odpadní vody Od roku 1990 došlo v ČR k více než dvojnásobnému prodloužení kanalizační sítě, a tím ke zvýšení podílu obyvatel připojených na kanalizační síť ze 72 na 82,6 % obyvatel ČR v roce 2011. Obyvatel, kteří jsou na kanalizaci připojeni, stále přibývá. Trend je viditelný také v Jihomoravském kraji, procento obyvatel napojených na kanalizaci je zde vyšší než je republikový průměr. Obyvatelé bydlící v domech napojených na kanalizaci bylo v roce 2010 1 018 227 (88,3%), v roce 2012 klesl podíl o necelé 1% na 87,7%, tady 1 020 773 obyvatel. V roce 2012 byl podíl obyvatel stejný jako v roce předešlém, i když stoupl počet obyvatel napojených na kanalizaci (1 023 383 obyvatel). Dosud ne všechny odpadní vody vypouštěné do kanalizací jsou čištěny. Významná opatření na ochranu jakosti vod představují stavby nových a rekonstrukce stávajících ČOV. Všechny

39


tyto čistírny jsou mechanicko-biologické zahrnující denitrifikaci (redukci dusičnanů až na elementární dusík) a ve většině případů také nitrifikaci (oxidaci amonných látek až na dusičnany) a chemické srážení fosforu. Další údaj v tabulce níže uvádí podíl čištěných odpadních vod v daném roce. V Jihomoravském kraji je pomocí čistírny odpadních vod čištěno 97,5% odpadních vod, které produkují obyvatelé bydlící v domech napojených na kanalizaci s koncovou ČOV (971 687 obyvatel). Procento obyvatel, jejichž domy jsou napojeny na kanalizaci, stoupá. Stoupá také počet čistírny odpadních vod pro veřejnou potřebu. V roce 2010 bylo v Jihomoravském kraji 198 ČOV, v roce 2011 200 a roce 2012 209 čistíren odpadních vod. Tabulka 13 Údaje o napojení na kanalizace v zájmovém území v letech 2010-2012 (Zdroj: ČSÚ). Jihomoravský kraj Obyvatelé bydlící v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu z toho osoby napojené na kanalizaci s koncovou ČOV Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu (%)1) Podíl čištěných odpadních vod (%)

2010

2011

2012

1 018 227

1 020 773

1 023 383

954 782

960 139

971 687

88,3 96,9

87,7 97,6

87,7 97,5

Průměrná účinnost ČOV (množství odbouraného znečištění) je v ČR velmi vysoká v případě BSK5 a nerozpuštěných látek – odstraňováno je až 98 % znečištění. Co se týká CHSKCr, je účinnost cca 94 %, u celkového fosforu je odbouráváno 82 % a u dusíkatých látek 72 %. Tyto hodnoty (rok 2011) jsou obdobné jako v předchozích letech, což souvisí s prakticky dokončenou rekonstrukcí velkých ČOV a se stabilizovaným trendem v produkovaném znečištění v jednotlivých aglomeracích. Záplavové území Vymezení a aktualizace záplavových území na hlavních tocích je součástí návrhů Plánů oblastí povodí Moravy a Dyje. V oblasti povodí Moravy a Dyje je na území JMK vyhlášeno celkem 58 záplavových území na tocích ve správě Povodí Moravy, které představují cca 80 % celkové délky toků ve správě Povodí. Další záplavová území jsou k stanovení připravována. 3.7. Půda Celé území Jihomoravského kraje má díky vhodným přírodním podmínkám (nížinná oblast, úrodná půda, teplejší klima) bohatou zemědělskou tradici a dobré předpoklady pro další rozvoj zemědělské výroby. Jak je patrné z tabulky níže, neliší se využití ploch území Brněnské metropolitní oblastí příliš od Jihomoravského kraje a České republiky. Rozdíl je pouze ve vyšším podílu zastavěných ploch na úkor menšího zastoupení zemědělské půdy. Podíl zastavěných ploch v BMO je téměř dvakrát vyšší než v Jihomoravském kraji a ČR, což je dáno především významným podílem města Brna a dalších měst na ploše území. 40


Obce s největším podílem zemědělské půdy na celkové ploše nalezneme převážně v rovinatém území na jih od Brna. Zemědělská půda je tvořena ve většině obcí BMO z více než 80 % ornou půdou. Tabulka 12 Podíl jednotlivých ploch území Brněnské metropolitní oblasti, Jihomoravském kraji a České republice v roce 2012 (v %)

BMO JMK ČR

Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy 29,93 2,12 3,01 28,03 2,15 1,97 33,75 2,08 1,67

Ostatní plochy 10,49 8,44 8,93

Zemědělská půda 54,46 59,41 53,56

Obrázek 18 Podíl zemědělské půdy na celkové ploše obcí Brněnské metropolitní oblasti v roce 2012 (Zdroj: Koncepce ISR BMO ITI).

Problémem je pokračující pokles výměry zemědělské půdy a snižování procenta jejího zornění. Hlavní příčinou je tlak na využití půdy pro realizaci průmyslových a obchodních komplexů, logistických a dopravních staveb a bytové výstavby. Pozitivním trendem je nárůst výměry lesní půdy. Vodní a větrná eroze půdy Vodní erozí je v ČR značně ohroženo více než 42 % zemědělských půd. Větrnou erozí je potenciálně ohroženo 8 % zemědělské půdy, spolu s mírným ohrožením 13 % půd. Zemědělská výroba představuje obecně pro životní prostředí značnou zátěž, kterou v Brněnské metropolitní oblasti ještě dále zvyšuje vysoký podíl orných půd s malou druhovou 41


diverzitou, vysokým rizikem eroze atd. Z mapy je zřejmé, že naprostá většina obcí oblasti dosahuje hodnot koeficientu ekologické stability do hodnoty jedna, což znamená, že se jedná o oblast intenzivně využívanou, s oslabenou autoregulací ekosystému a značnou ekologickou labilitou (Míchal 1985). Obce s vyšším zalesněním a tím i vyššími hodnotami koeficientu se nachází v severní části BMO. Větrná eroze nepostihuje pouze samotnou půdu, ale trvale vzrůstá také negativní podíl větrné eroze půdy na znečištění ovzduší. Větrná eroze půdy je fenoménem na pomezí zemědělského podnikání a ochrany zdraví obyvatelstva a životního prostředí. (Zdroj: Problémová studie "Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení "). Ohroženost ZPF větrnou erozí je zejména v okrese Brno – venkov. Problém větrné eroze je spojen rovněž se znečišťováním ovzduší – s nadměrnou prašností v těchto prostorech. K eliminaci větrné eroze je doporučena výsadba ochranných lesních pásů v návrzích územních systémů ekologické stability. V rámci pozemkových úprav je nutné provádět též návrhy systémů agrotechnických opatření. Obrázek 19 Koeficient ekologické stability obcí Brněnské metropolitní oblasti v roce 2012 (Zdroj: Koncepce ISR BMO ITI).

3.8. Lesy Jihomoravský kraj patří v rámci České republiky ke krajům s nejnižší lesnatostí. Lesní pozemky pokrývají výměru zhruba 201 898 ha, což představuje 27,4 % z celkového území kraje. Rozloha lesů se soustavně zvyšuje a k významnému nárůstu dochází po roce 1960 zalesněním nevyužívaných zemědělských půd. V současné době dochází k dalšímu postupnému zalesňování zemědělsky nevyužívaných pozemků. Rozsah zalesňování pozemků převyšuje výměru odlesnění lesních půd pro těžbu nerostných surovin a pro investiční výstavbu, takže souhrnným výsledkem je pokračující celkový nárůst rozlohy lesů. Zdravotní stav lesů v kraji není uspokojivý, a to i přesto, že lesní porosty nebyly tak ovlivněny imisní zátěží jako lesy v severní a především v severozápadní části ČR. Dálkové přenosy imisí ovlivňují pouze nejvýše položené lesní porosty v kraji a imisní zátěž tak tvoří, 42


kromě automobilového provozu, pouze bodové místní zdroje (cementárny, chemické provozy). Na neuspokojivém zdravotním stavu lesů v kraji se však významně podílí účinky jiných faktorů zejména dlouhá období sucha a zvyšující se teploty. Zejména suchem oslabené stromy nejsou schopny účinně odolávat zvýšené expozici hmyzích škůdců (u jehličnanů zejména kůrovcům), což má za následek vznik kalamitních situací. (Zdroj: Program rozvoje lesního hospodářství Jihomoravského kraje). Tabulka 13 Vybrané údaje o lesnictví v Jihomoravském kraji v roce 2012 (Zdroj: ČSÚ)

ČR, kraje

Lesní pozemky k 31. 12.

Zalesňování celkem (ha)

Těžba dřeva (m3 b. k.)

jehličnaté

Česká republika

2 661 889

Jihomoravský

201 898

19 903 13 055 720 1 626

774 605

z toho zpracovaná nahodilá těžba

listnaté

celkem

z toho živelní

2 005 410

3 236 561

1 699 764

402 989

216 913

70 086

3.9. Horninové prostředí a surovinové zdroje Nejvýznamnějšími těženými surovinami v Brněnské metropolitní oblasti jsou stavební suroviny, vápence, cementářské suroviny a fosilní paliva. Těžba vápenců je soustředěna v Moravském krasu (ložisko Mokrá), méně také v Ochozu u Brna a Čebíně. Těžba cihlářských surovin je po Jihočeském kraji největší v České republice (Novosedly, Šlapanice, Hevlín) a představuje asi čtvrtinu celorepublikové produkce. Rudy se v BMO v současnosti nikde netěží. Těžba jednotlivých surovin i celková suma těžby zůstává v posledních 3 letech na stabilní úrovni. 3.10. Kulturní památky Na území Brněnské metropolitní oblasti se nachází značné množství kulturních památek. Ochrana kulturních památek a ochrana památkově hodnotných souborů či celků je základním principem památkové péče v kraji. Památky UNESCO Na území Jihomoravského kraje se nacházejí dvě kulturní památky zapsané na Listině světového kulturního dědictví (památky UNESCO): Vila Tugendhat v Brně a Lednickovaltický areál. Národní kulturní památky V Brněnské Metropolitní oblasti se nachází množství nemovitých národních kulturních památek (z toho sedm v Brně): Sv. Jakuba Většího v Brně, Kounicovy vysokoškolské 43


koleje s pomníkem Vítězství nad fašismem, Petrov v Brně, čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně, zámek Rájec nad Svitavou, hrad a pevnost Špilberk v Brně, vila Tugendhat, areál hradu Pernštejn, hotel Avion v Brně, klášter cisterciaček Porta coeli v Předklášteří, Moravské zemské desky, kostel Nanebevzetí panny Marie, Slavkov u Brna. Památkové rezervace, památkové zóny a ochranná pásma Zákon o Památkové péči pracuje s pojmy památková rezervace, památková zóna a ochranné pásmo. Ostatní pojmy jako městská památková rezervace, vesnická památková rezervace), městská památková zóna, vesnická památková zóna, krajinná památková zóna a archeologická rezervace jsou pojmy pomocné. Na území BMO se nacházejí celkem 3 městské památkové rezervace (Brno), 3 městské památkové zóny (Doubravník, Ivančice, Slavkov u Brna). Na území Jihomoravského kraje se nachází 5 216 kulturních památek (Blansko 373, Brno – venkov 521, Břeclav 730, Brno - město 1 472, Hodonín 455, Vyškov 374, Znojmo 1 291). Mezi významné památky Jihomoravského kraje patří hrady Bítov, Špilberk a Pernštejn a zámky Vranov nad Dyjí, Lednice, Rájec nad Svitavou, Kunštát, Lysice, Slavkov nebo Bučovice. K známým archeologickým lokalitám patří slovanské hradiště v Mikulčicích u Hodonína či Pohansko u Břeclavi nebo Dolní Věstonice. Technické památky V Brněnské metropolitní oblasti lze nalézt také řadu zachovalých technických památek, které vypovídají o historii techniky v kraji. Mezi tyto památky patří například soubor technických památek Stará huť v Josefském údolí u Olomoučan (ve které je umístěno i muzeum železářství střední části Moravského krasu). 3.11. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Pro Jihomoravský kraj je zpracována Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) na období 2011 – 2020. Význam EVVO spočívá především v tom, že je – v případě některých problémů ŽP – jediným, případně jedním z mála použitelných nástrojů umožňujících jejich řešení. Týká se to především problematiky emisí z domácích topenišť (spalování nevhodných paliv či odpadů), ochrany přírody, třídění komunálních odpadů, ale také podpory úspor spotřeby energií a dalších kroků v oblasti energetiky. Podpora EVVO v regionu tedy musí být nedílnou součástí dalších opatření.

44


C.4. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území budou využity pro stanovení referenčních cílů životního prostředí, jako základní metody hodnocení vlivů koncepce na životní protředí a veřejné zdraví v rámci dokumenu Vyhodnocení. Níže jsou, hierarchicky dle míry potenciálních střetů s koncepcí, uvedeny hlavní uvažované problémy životního prostředí v BMO: Ovzduší  vysoký podíl emisí tuhých znečišťujících látek (prachu), oxidů dusíku (NOx) a benzenu z dopravy v okolí komunikací zatížených intenzivní automobilovou dopravou a v sídlech, mimo jiné také v důsledku nevyhovující kvality a nedostatečné kapacity komunikací a v důsledku chybějících obchvatů obcí  zvýšený podíl tuhých emisí z domácích topenišť, rozhodující vliv domácích topenišť v případě na produkci benzo(a)pyrenu v důsledku nízkého stupně plynofikace malých zdrojů a spalování nekvalitních paliv v domácích topeništích (i mimo průmyslové jádro oblasti) Příroda a krajina (hlavní potenciální střety)  velkoplošné terénní úpravy v důsledku výstavby obchodních a logistických středisek, průmyslových zón, průmyslových staveb na zelené louce a liniových staveb  tlak na výstavbu další infrastruktury v území s vyšším statutem ochrany  narušený vodní režim, snížená retenční schopnost krajiny  šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů,  zajištění ochrany území zařazených do soustavy Natura 2000 Hluk  hluk z automobilové dopravy v okolí komunikací zatížených intenzivní automobilovou dopravou, zejména v intravilánech měst a obcí a podél zatížených komunikací Voda  znečištění povrchových vod  nedostatečně rozvinutý systém kanalizačních sítí a ČOV malých obcí Půda  pokračující úbytek zemědělské půdy, zejména v důsledku záborů pro výstavbu  vodní a větrná eroze půdy Odpadové hospodářství  nedostatečná kapacita zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů, včetně biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO)  nedostatečné energetické nebo materiálové využívání komunálních odpadů  rekultivace a zabezpečení uzavřených a uzavíraných skládek odpadů  nedostupnost evidencemi zpětného odběru odpadů.

45


C.5 Vývoj životního prostředí bez provedení koncepce Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI) je předkládána v jediné variantě. Kromě navržené varianty lze definovat variantu nulovou, která by znamenala zachování stávajícího stavu, bez realizace Strategie. V případě nulové varianty by vývoj životního prostředí pokračoval ve stávajících trendech, které však může Strategie ovlivnit jen zprostředkovaně a pouze částečně, protože životní prostředí je současně ovlivňováno řadou dalších vlivů, včetně vlivů operačních programů, celostátních i krajských koncepcí, které mají dopad na úroveň BMO. V hypotetickém a v běžném životě nereálném případě – tedy v případě, že by nebylo realizováno žádné z navržených opatření návrhu Strategie, lze předpokládat, že by se vývoj stavu životního prostředí v BMO pravděpodobně ubíral níže uvedeným směrem:   

Redukovaly by se rozvojové aktivity na území BMO Byly by podporovány aktivity, které by nerespektovaly zaměření kohezní politiky EU v dalším programovém období 2014-2020 a hrozilo by tedy riziko, že nebudou finančně podporovány ze strukturálních fondů EU 2014+. Rozvojové aktivity by se pravděpodobně prosazovaly živelně, bez koordinace ze strany veřejné správy, pouze v závislosti na zájmech a finančních možnostech investorů.

Podle charakteru projektů, které by nebyly součástí integrované strategie tvořící systém, by došlo k většímu tlaku na další znečišťování životního prostředí a pravděpodobně také ke změnám v zaměstnanosti.

46


ČÁST D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ Komplexní posouzení vlivů Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI) na životní prostředí bude v souladu s požadavky zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, provedeno v dokumentu Vyhodnocení vlivů koncepce na ŽP (Vyhodnocení), který bude zpracován na základě Závěru zjišťovacího řízení příslušného úřadu. V souvislosti se zaslanými stanovisky dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o ochraně přírody a krajiny, bude přílohou Vyhodnocení také Hodnocení vlivů koncepce na lokality EVL a ptačí oblasti soustavy Natura 2000 dle výše citovaného zákona. Hodnocení vlivů Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI) na životní prostředí ve smyslu zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (zpracování Vyhodnocení), bude probíhat ve spolupráci se zpracovatelem Strategie, aby mohly být identifikovány ty cíle a opatření, která by kvůli svým potenciálním negativním vlivům mohly ohrozit naplňování koncepce, tak i na opatření a cíle, které budou mít jednoznačně pozitivní dopady a pomohou tak eliminovat případné limity ekonomického rozvoje oblasti. Při hodnocení vlivu strategie na životní prostředí a tedy i zpracování dokumentu Vyhodnocení bude použit standardní postup stanovení referenčních cílů životního prostředí a porovnání jednotlivých cílů, respektive opatření strategie s uvedenými referenčními cíli. Referenční cíle ochrany životního prostředí budou pro vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí tvořit základní rámec. Umožní posoudit, jak mohou jednotlivé cíle, respektive opatření strategie, ovlivnit naplnění cílů ochrany životního prostředí, a zda je budou ovlivňovat pozitivně, negativně nebo zda budou vůči plnění cílů neutrální. Následně mohou sloužit jako základ pro sledování (monitoring) dopadů implementace strategie na životní prostředí pomocí stanovených indikátorů a také jako rámec pro určení environmentálních kritérií výběru záměrů, podporovaných BMO. Pro stanovení referenčního hodnotícího rámce a tím i sestavení vybrané sady referenčních cílů ochrany životního prostředí bude použit standardní postup. V první fázi bude na základě cílů a priorit národních i krajských koncepčních dokumentů, které mají k předmětnému strategickému dokumentu vztah, vytvořen seznam všech potenciálních referenčních cílů (kompletní sada potenciálních cílů). Bude se jednat především o projednávané dokumenty kohezní politiky EU, další dokumenty na národní úrovni, především Státní politiku životního prostředí ČR a dále krajské koncepce Jihomoravského kraje a Statutárního města Brna v oblasti životního prostředí. Dalším zdrojem pro formulaci referenčního hodnotícího rámce bude provedená analýza stavu životní prostředí BMO, především identifikace významných problémů v ochraně životního prostředí území. Referenční rámec může být ovšem finalizován až na základě Závěru zjišťovacího řízení, vydaného na základě provedeného zjišťovacího řízení příslušným úřadem. Uvedený Závěr zjišťovacího řízení by měl obsahovat upřesnění obsahu a rozsahu připravovaného 47


Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a stanovit, který oblastem životního prostředí by měla být ve Vyhodnocení věnována zvláštní pozornost z důvodu potenciálních dopadů Strategie. Ve druhé fázi budou v rámci Vyhodnocení vybrány z kompletní sady potenciálních referenčních cílů ochrany životního prostředí ty cíle, u nichž bude nalezena vazba k jednotlivým cílům a opatřením strategie. Vyhodnocení bude provedeno tabulkovou formou porovnáním vztahu cílů a opatření rozvoje k vybraným referenčním cílům (negativní, neutrální, respektive pozitivní vliv) s následným komentářem a doporučením autorům strategie a předkladateli koncepce. Při hodnocení vlivů Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI) na životní prostředí bude potřeba vzít v úvahu nejen standardní dopady, tedy potenciální vlivy na životní prostředí ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, ale také vzájemný vztah mezi stavem životního prostředí v oblasti a její plánovaným rozvojem. V tomto smyslu se bude jednat především o současnou úroveň kvality ovzduší, sníženou znečištěním ze stacionárních zdrojů v území, dopravou a lokálními zdroji (domácími topeništi), která může být jedním z limitů ekonomického i sociálního rozvoje regionu. Dalším významým problémem, vyplývajícím z analýzy, je vliv hluku z dopravy, existence starých ekologických zátěží a tlak na přírodní složky prostředí. Výše uvedená konstatování uvádíme v textu oznámení proto, že mají význam z hlediska zpracování Strategie a tím i samotného udržitelného rozvoje území BMO. Tím je předpoklad, že zlepšení životního prostředí je jednou z podmínek ostatních rozvojových cílů Strategie. Pro úspěšnou implementaci Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI) proto bude věnována pozornost takovým opatřením, která mohou zlepšit současnou situaci a postupně zlepšit kvalitu životního prostředí dotčeného území. Dokument Vyhodnocení vlivu Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI) tedy bude kromě obligatorních požadavků (příloha č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů) a požadavků Závěru zjišťovacího řízení zaměřen také na posouzení toho, která opatření (jejich naplňování) jsou ohrožena v důsledku aktuálního stavu životního prostředí v území, a pro jejichž úspěšnou implementaci bude určitou podmínkou zlepšení kvality životního prostředí.

48


ČÁST E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE E.1. Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky Zaměření a rozsah Strategie a její působnost pro území BMO nepředpokládá žádné vlivy, které by přesahovaly hranice České republiky. E.2. Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce Mapová dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce je vesměs uvedena v textu oznámení. Seznam hlavních podkladových materiálů, které byly použity pro zpracování tohoto oznámení, je uveden na konci oznámení v kapitole “Seznam použitých podkladů”. E.3. Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví Podrobné posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí bude provedeno pomocí referenčních cílů životního prostředí v rámci další fáze procedury SEA jako součást Vyhodnocení vlivů koncepce na ŽP a veřejné zdraví. E. 4. Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění . Informace o zpracování Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI) s její stručná charakteristikou byla zaslána dotčeným orgánům ochrany přírody s žádostí o stanovisko k vlivům na území soustavy NATURA 2000 (stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Součástí přílohy č. 1 tohoto oznámení jsou stanoviska dotčených orgánů ochrany přírody (MŽP, odbor výkonu státní správy VII, KÚ Jihomoravského kraje a AOPK – správy CHKO Moravský kras). Vzhledem k tomu, že dle stanoviska orgánu ochrany přírody – odbor výkonu státní správy VII, MŽP a AOPK – správy CHKO Moravský kras, nebyl vyloučen významný vliv Stategie na EVL nebo ptačí oblasti (území soustavy NATURA 2000), bude koncepce dále podrobena hodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle výše citovaného zákona. Toto “naturové hodnocení“ bude součástí následující fáze procesu posuzování vlivů Integrované strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI) na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Datum zpracování oznámení koncepce: Oznámení koncepce bylo zpracováno 1. října 2014. Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail osob(y), která(é) se podílela(y) na zpracování oznámení koncepce: RADDIT consulting, s.r.o. Fojtská 574 739 24 Krmelín telefon: +420 739 460 212, +420 732505 688, +420 596 115 922 49


Držitel autorizace a odpovědný řešitel: Ing. Bohumil Sulek, CSc. Na Pláni 9/2863, 150 00 Praha 5 telefon: 602 353 194 Držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků ve smyslu § 19 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů; č. osvědčení: 11038/1710/OHRV/93. Platnost osvědčení odborné způsobilosti prodloužena do 13.6.2016 Rozhodnutím o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku č.j.: 42243/ENV/11 vydaným MŽP dne 20.6.2011. Složení týmu (abecedně): Renáta Hanzlíková Mgr. František Gregor RNDr. Radim Misiaček Mgr. Lenka Polachová Ing. Bohumil Sulek, CSc.

Podpis oprávněného zástupce předkladatele:

…………………………………………. Dr. Ing. Marie Zezůlková Vedoucí Kanceláře strategie města

50


SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ Základní podklady Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice, Brno, verze září 2014 Podklady Krajského úřadu Jihomoravského kraje v oblasti životního prostředí Podklady Magistrátu města Brno v oblasti životního prostředí Informace ČHMÚ v oblasti znečištění ovzduší Koncepce Jihomoravského kraje a Statutárního města Brna v oblasti ŽP Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Metodika posuzování vlivů koncepcí na ŽP, MŽP ČR Mulíček, O. a kol. Vymezení funkčního území Brněnské metropolitní oblasti a Jihlavské sídelní aglomerace. 2013 Ciznerova, V a kol. Územně analytické podkaldy Jihomoravského kraje, druhá aktualizace. Urbanistické středisko Brno, 2013. Dostupné z www: http://www.krjihomoravsky.cz/archiv/oupsr/uap_jmk/index.html Hřebíček, J. Vyhodnocení plnění odpadového hospodářství v JMK, ECO-Management, s.r.o. 2013 Statistická ročenka České republiky a Jihomoravského kraje (2012, 2013) Chytrý M. et al. (2001): Katalog biotopů České republiky. – AOPK ČR Praha. Friedl, K. a kol.: Chráněná území v České republice, MŽP, Praha 1991 Kolektiv: Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva. Geografický ústav ČSAV Brno, FVŽP, Praha 1992 Internetové stránky MŽP, Jihomoravského kraje, města Brna, ČHMÚ, Cenia, ISSaR, CHKO, Veronika, KHS JMK ad. Archív zpracovatele Další zdroje jsou uvedeny vždy u příslušných tabulek, obrázků a grafů.

51


Přílohy I. Stanoviska podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Stanovisko odboru výkonu státní správy VII Ministerstva životního prostředí ze dne 5.5.2014, č.č. 865/560/14 Stanovisko odboru životního prostředí Moravskoslezského kraje ze dne 7.5.2014, č.j. JMK 52680/2014 Stanovisko AOPK – Správy CHKO Moravský kras ze dne 23.5.2014, č.j.SR/0129/MK/2014

II. Pověření Dr. Ing. Marie Zezůlkové

52

OZNÁMENÍ KONCEPCE INTEGROVANÁ STRATEGIE ROZVOJE BRNĚNSKÉ METROPOLITNÍ OBLASTI PRO UPLATNĚNÍ NÁSTROJE INTEGROVANÉ ÚZEMNÍ INVESTICE (ITI) BRNO

Recommend Documents