Zpracování Integrované strategie rozvoje území pro ostravskou aglomeraci Socio-ekonomická analýza

www.pwc.com

1 6. srpna 2013

Zpracování Integrované strategie rozvoje území pro ostravskou aglomeraci Socio-ekonomická analýza

1 Contents 1

Contents

2

1

Úvod a metodický přístup

5

1 .1 Metodický přístup

5

1 .2Přehled základních dat

5

1 .3Indikátory kvality života

6

2 Manažerské shrnutí, klíčové trendy

8

2.1 Hlav ní trendy

8

2.2Klíčové problémy/zjištění aglomerace

8

3 Obyvatelstvo

10

3.1 Populace a její vývoj

10

3.1 .1

Věková struktura

13

3.1 .2

Migrace obyvatel

14

3.1 .3

Dojížďka za prací

15

3.1 .4

Struktura obcí podle počtu obyvatel

16

3.1 .5

Kv alita života a zdravotní stav obyvatel

17

3.1 .6

Naděje na dožití obyvatel

17

4 Ekonomika a podnikání

19

4.1 Vý konnost a produktivita ekonomiky

20

4.2Struktura podnikatelského prostředí

22

4.3Investiční aktivita

24

4.4Věda a výzkum

25

4.5Inov ačně zaměřená ekonomika

27

4.6Podnikatelská infrastruktura

28

4.6.1

Brownfields

28

4.6.2

Zainv estov ané zóny

28

4.6.3

Podnikatelské inkubátory

29

5 Zaměstnanost a v zdělávání

30

5.1 Trh práce

30

5.1 .1

Struktura zaměstnanosti – hlav ní zaměstnavatelské obory/ zaměstnavatelé

30

5.1 .2

Nezaměstnanost

31

5.1 .3

Zaměstnanost

34

5.2V zděláv ání

PwC

35

Page 2 of 72

5.2.1

Předškolní a základní v zdělávání

35

5.2.2

V zděláv ání na středních školách

36

5.2.3

Vysokoškolské v zděláv ání

39

5.3Struktura v zdělanosti obyvatel 5.3.1

Struktura zaměstnaných dle kv alifikační náročnosti

39 42

6 Životní prostředí

43

6.1 Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kv alitou ovzduší

43

6.2Emise znečišťujících látek do ov zduší (TZL, SO2, NOx , CO)

45

6.2.1

Struktura zdrojů emisí TZL – průmysl, domácnosti, doprava

46

6.2.2

Množství znečišťov atelů u lokálních topenišť

47

6.3Odpady a odpadové hospodářstv í

48

6.3.1

Celkov á produkce odpadu

49

6.3.2

Produkce komunálního odpadu v MSK

49

6.3.3

Nakládání s odpady

50

6.3.4

Skládkov aný komunální odpad

50

6.3.5

Materiálově využív aný komunální odpad

51

6.3.6

Množství vytříděných odpadů dle druhu

51

6.3.7

Energetické využívání komunálního odpadu

51

6.3.8

Produkce průmyslového odpadu

52

7 Dopravní infrastruktura

53

7 .1Dostupnost infrastruktury

53

7 .1.1

Hustota silniční a železniční sítě

7 .2Přepravní vý kony a intenzita dopravy

53 55

7 .2.1

Přeprava osob

55

7 .2.2

Přeprava zboží

58

7 .2.3

Intenzita dopravy

59

8 Sociální oblast

60

8.1 Sociální služby v MSK

60

8.1 .1

Domovy pro seniory (DpS)

61

8.1 .2

Vývoj kapacit transformovaných sociálních služeb

62

8.2

Sociálně slabé oblasti

8.2.1

Sociálně vyloučené lokality v ostrav ské aglomeraci

62 64

8.3Podíl nízkopříjmových obyvatel

66

8.4

67

Dáv ky hmotné nouze

8.5Kriminalita

PwC

68

Page 3 of 72

9 Záv ěrečné shrnutí

69

1 0 Zdroje

70

1 1 Přehled zkratek

71

Closing statement

PwC

Chy ba! Záložka není definována.

Page 4 of 72

1 Úvod a metodický přístup 1.1 Metodický přístup Socioekonomická analý za (dále S-E analý za) by la zpracov ána prostřednictv ím analý zy sekundárních dat, přičemž tato by la ov ěřov ána v diskusi se zástupci území či nositelů těchto dat. V y chází zejména z analý zy kv antitativ ních dat ze Sčítání lidu, domů a by tů [ČSÚ 2001 , 201 1 ], která jsou doplněna o aktuálnější data, sledov aná a publikov aná Český m statistický m úřadem (ČSU), MPSV či dalšími subjekty . V úv odu zpracování S-E analý zy byla definována sada klíčových ukazatelů v oblastech demografie, podnikání a ekonomika, zaměstnanost a v zdělávání, sociální oblast, životní prostředí a dopravní infrastruktura. Ty to oblasti v y plynuly z analý zy pěti již zpracovaných strategický ch rozv ojov ý ch plánů měst a z diskuse se zástupci území jako hlav ní problémov é oblasti, které mají bý t analy zov ány . Ty to oblasti jsou zárov eň klíčov é pro v nímání kv ality života. Dle v ý stupů S-E analý zy byla vydefinována sada stěžejních indikátorů kv ality života, která odráží situaci v území v četně objektiv ních i subjektiv ních aspektů. Území aglomerace pro potřeby socioekonomické analý zy tv oří 1 6 správ ních obv odů obcí s rozšířenou působností. Pro potřeby zpracov ání socioekonomické analý zy v y chází území z aglomerace definov ané v Socioekonomickém atlasu Moravsko slezského kraje, zpracovaném v roce 201 2. Území ostrav ské aglomerace by lo pro účely S-E analý zy v ymezenu syntézou hlavních parametrů a jev ů v četně prognózy jejich v ý v oje. Mezi ty to faktory a jev y patří: počet bytů v obcích MSK, počet dokončených bytů v MSK 2000-2010, počet imigrantů a emigrantů v letech 2006-2010, intenzita dopravy, počet obsazených pracovních míst a celkový počet oby v atel v obcích MSK. Území aglomerace pak souhrnně v y kazuje nejv y šší hodnoty těchto ukazatelů. Při zpracov áv ání by la zohledně na omezená v y pov ídací schopnost disponibilních statistický ch dat a nedostupnost určitých aktuálních dat například o vystěhovalectví mladý ch v zdělaný ch lidí z regionu, která by empiricky podložila „únik mozků“ (koncept brain-drain), či pokračující a prohlub ující se proces sociálního v y loučení určitých skupin obyvatelstva. Problémem je také srov natelnost dat, které se dle různý ch oficiálních zdrojů liší (např. nezaměstnanost, odpady). Při tv orbě časových řad pak mohou v znikat mírné nepřesnosti dané změnou metodiky v průběhu období. V rámci některý ch ukazatelů by la použita metodika srov nání v ý v oje po pětiletý ch časov ý ch interv alech. Pro ov ěření závěrů a tv rzení uv áděných v S-E analý ze by ly jednotlivé výstupy tematických oblastí konzultovány s ex perty a odborníky na dané téma.

1.2 Přehled základních dat Ostrav ská aglomerace (dále OA) je druhou populačně nejv ětší regionální aglomerací v ČR. Ostrav ská aglomerace je jádrem Moravskoslezského kraje, leží v e střední Ev ropě, v e v ý chodním cípu České republiky na pomezí Polska a Slov enska. V znikla na základě industriálních procesů souvisejících s těžbou černého uhlí a těžký m průmy slem. V ý znamný v liv na její rozv oj v minulosti mělo napojení na železniční síť a v současnosti dobudov ání dálnice D1 . Od druhé poloviny 1 9. století procházela aglomerace obdobím populačního růstu v souv islosti s industrializací a růstem počtu pracov ních míst. V aglomeraci se protínají dvě rozvojov é osy – hlav ní osa je sev erojižní, která pokračuje směrem do polský ch Katov ic a v edlejší rozv ojov á osa Opav a – Ostrav a – Třinec.

PwC

Page 5 of 72

Obrázek 1: Lokalizace aglom erace

Zdroj: v lastní zpracov ání

Vy m ezení ostrav ské aglom erace pro socio -ekonom ickou analý zu Ostrav skou aglomeraci pro účely S-E analý zy tv oří 1 6 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP), v e který ch žije 1 080 448 oby v atel (k 31 . 1 2. 201 1 ). Ostrav ská aglomerace zabírá 59,1 6 % území Morav skoslezského kraje a je v ní soustředěno celý ch 87 ,8 % oby v atel kraje. Nejv ětším SO ORP v rámci ostrav ské aglomerace k 31 . 1 2. 201 1 je ORP Ostrav a s podílem 30,5 % a počtem oby v atel 329 961 . Hustota oby v atel 226,8 na km 2. Ostrav ská aglomerace se v y značuje nadprůměrnou hustotou osídlení a v elmi v y sokou koncentrací těžkého průmy slu, který zde má dlouholetou tradici. Aglomerace prošla v posledních dv ou dekádách určitý m i nezby tnými pozitiv ním i strukturálním i zm ěnam i doprov ázený m i negativ ním i aspekty jako zv ý šenou m írou nezam ěstnanosti, sociálním i problém y a v důsledku deindustrializace i v znikem rozsáhlý ch brownfields.

1.3 Indikátory kvality života Náv rh indikátorů kvality života vyplýv ajících ze socioekonom ické analý zy . Indikátory budou aktualizovány po v ytvoření strom u problem ů, s cílem budoucího m ěření přínosu IT I v četně definov ání konkrétních m ěrný ch jednotek . Vzhledem k definov aný m an aly zov aný m oblastem a hlav ním zjištěním by la v současnosti definov ána základní sada indikátorů kv ality živ ota sestáv ající z:

PwC

Page 6 of 72

Oby v atelstvo  V ý voj přirozeného, migračního a celkového přírůstku  Průměrná délka dožití obyvatel  V ěková struktura obyvatel Ekonomika a podnikání  Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele  Průměrná hrubá měsíční mzda  Počet registrovaných živ nostníků na 1 000 obyvatel  Počet registrovaných obchodních společností na 1 000 obyvatel Zam ěstnanost a v zdělávání  Míra registrované nezaměstnanosti  Míra zaměstnanosti  Podíl dlouhodobě nezaměstnaných nad 1 2 měsíců  Struktura zaměstnaných dle kv alifikační náročnosti Živ otní prostředí  Podíl oby vatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kv alitou v zduchu  Množstv í znečišťovatelů u lokálních topenišť  Nakládání s odpady Doprav ní infrastruktura  Počet přepravovaných osob v laky, autobusy, MHD na 1 000 obyvatel Sociální oblast  Podíl nízkopříjmových obyvatel  Počet/ podíl obyvatel žijících v sociálně-vyloučených lokalitách  Počet trestných činů na 1 000 ob yvatel

PwC

Page 7 of 72

2 Manažerské shrnutí, klíčové trendy 2.1 Hlavní trendy Ostrav ská aglomerace byla v celém 20. století charakteristická relativ ně silný m obdobím populačního růstu, souv isejícím s industrializací, množstvím pracovních příležitostí a rozvíjející se infrastrukturou pro by dlení. Až do 90. let minulého století by la aglomerace jednou z nejatraktiv nějších oblastí České republiky z pohledu kv ality života oby v atel, díky těžkému průmy slu zde by lo dostatek dobře placený ch pracov ních příležitostí. Struktura v zdělanosti oby v atelstv a v šak profesně v ý razně odrážela strukturu těžkého průmy slu. Dnes jsou pro ostrav skou aglomeraci ty pické trendy v ětšiny v elký ch městský ch regionů průmy slov ého zaměření, tedy deindustrializace a restrukturalizace, a s tím spojená ztráta pracov n ích příležitostí, populační ztráty a růst sociálních problémů, špatná kv alita živ otního prostředí, zejména ov zduší, souv isející s koncentrací průmy slu a oby v atelstv a. Pokles počtu oby v atel způsobuje předev ším migrace oby v atelstv a za prací do ekonomicky atr aktiv nějších měst ČR, přičemž jako hlav ní příčina v y stěhov alectv í z MSK se uv ádí nedostatek atraktiv ních pracov ních příležitostí. Dle Úřadu práce a v y jádření expertů v průběhu zpracováv ání S-E analý za se jedná hlav ně o selektiv ní migraci mladý ch lidí s v ysokoškolským diplomem (tedy koncept brain-drain). Na v ystěhov áv ání oby v atel má v liv také stav živ otního prostředí, který je i přes zlepšování zejména v oblasti ovzduší v ostravské aglomeraci stále v elmi špatný . Zárov eň je tato skutečnost značně medializov ána a podporuje negativ ní v nímání kraje. Z ekonomického hlediska ostravská aglomerace zaznamenala v posledních letech nadprůměrné zlepšení mnoha ekonomických ukazatelů v rámci regionů ČR, které se projevuje také poměrně v y soký mi příjmy zaměstnanců. V posledních letech v šak v ý razně roste podíl oby v atel žijících pod hranicí živ otního minima, který je dán zejména v ysokou nezaměstnaností, způsobenou ale nejen nedostatkem pracov ních příležitostí, bohužel v šak také ochotou pracov at. Práv ě u takto postižené skupiny oby v atel je ochota migrace za prací nejmenší, tudíž dlouhodobě tento podíl stále poroste na úkor v zdělaných lidí. Dle ekonomické situace a příjmů domácností se dá říci, že obyvatelé, kteří mají práci, si žijí dobře. Bohužel celkový pohled na živ ot v aglomeraci ov liv ňuje masa oby v atel nezaměstnaný ch a sociálně ohrožený ch. Nejatraktivnější z pohledu kv ality života je Středočeský kraj, čerpající ze zázemí Prahy. Paradoxně tento kraj má také zhoršené živ otní prostředí, v yšší kriminalitu apod., stejně jako ostravská aglomerace. Prahu a Středočeský kraj ale předchází pozitiv ní image, bohužel na rozdíl od Morav skoslezského kraje.

2.2 Klíčové problémy/zjištění aglomerace „Aglom erace se vylidňuje“ Ubý v á obyvatel – 37 544 za posledních 1 0 let, nejv y šší migrační úby tek v celé ČR (v y stěhov áv ání tv oří 7 5% z celkov ého úby tku), odcházejí zejména v zdělaní a mladí lidé, zatímco skupina sociálně slabších a málo adaptabilních roste. Nejvýznamnější je úby tek v centru aglomerace, jedním z hlav ních důvodů vystěhováv ání je uv áděna atraktiv ita nabídky práce.

PwC

Page 8 of 72

„Dlouhodobě podprům ěrná zam ěstnanost“ Míra zaměstnanosti aglomerace i MSK se pohy buje o 3 -4% pod průměrem ČR, z pohledu nezaměstnanosti je problémem dlouhodobá nezaměstnanost (43%) a nezaměstnanost absolv entů, dův odem v šak dle t v rzení mnohý ch expertů není jen kv alifikační úroveň ale i ochota pracovat, ovlivněná sociálním systémem, rodinný mi v zory apod. „Znečištěné ovzduší“ Tento stav odráží v y sokou koncentraci průmy slu a oby v atelstv a v území, což souv isí s v elký m znečištěním z doprav y a lokálních topenišť (nejv y šší hustota v ČR v y plý v ající do značné míry z v elkého počtu nízkopříjmových obyvatel). Téměř 1 00% obyvatel žije v oblastech se zhoršenou kv alitou ov zduší. Znečištěné ov zduší spolu s pracov ními příležitostmi jsou obecně v nímány jako stěžejní faktory ov liv ňující odchod lidí z kraje. „Koncentrace těžkého prům yslu“ Pro aglomeraci je specifický malý počet v elkých zaměstnav atelů a relativ ně v y soké průměrné příjmy , z čehož pramení obrovské riziko související s v ývojem v tomto odvětví, možný dopad na nezaměstnanost, ekonomickou a sociální situaci a celkov ou kv alitu živ ota. Pokud sv ou činnost ukončí 3 nejv ětší zaměstnav atelé , ocitne se najednou bez práce minimálně 50 000 lidí. „Roste chudoba“ Podíl domácností s čistý mi příjmy pod živ otním minimem je nejv y šší v ČR, 6,9% domácností s příjmy pod živ otním minimem (za posledních 7 let se tento podíl téměř zdvojnásobil, o 91 % v íce domácností od roku 2005). Ekonomická aktiv ita oby v atel je nízká a sociální sy stém nepřispív á k její aktiv izaci. V důsledku koncentrace nízkopříjmových obyvatel se zvyšuje počet sociálně v yloučených lokalit a počet obyvatel v nich žijících, z čehož pramení rostoucí kriminalita. „Nízká podnikatelská aktivita“ I přes relativ ně kv alitní a dostupnou podnikatelskou in frastrukturu v četně možností v y užití brownfields je v aglomeraci nejnižší ochota podnikat, což v yplývá z dlouhodobé zaměstnanecké tradice v aglomeraci, nízká je i míra inov ačních aktiv it, kv alifikační úrov eň MSK se zásadně nemění. V podílu živ nostníků (a obchodních společností) na 1 000 oby v atel je MK na posledním 1 4. místě mezi kraji ČR. „Značné územ ní rozdíly v kvalitě života v aglom eraci“ Situace v jižní, jihozápadní a severozápadní části aglomerace je dlouhodobě podstatně lepší, a to jak v oblasti nezaměstnanosti a živ otního prostředí, tak i sociálních problémů. Na rozdíl od centra aglomerace není toto území až tak spjato s těžký m průmy slem, jeho projev y a důsledky .

PwC

Page 9 of 72

3 Obyvatelstvo Posuzov ání potřeb a zdrojů obyvatel určitého území, v tomto případě ostrav ské aglomerace, v y žaduje znalost informací např. o jejich množstv í, v ěkov é struktuře a dalších kv alitativ ních parametrech.

Moravskoslezský kraj je třetím nejlidnatějším krajem v ČR, přičemž po dlouhá léta byl krajem nejlidnatějším. Ostravská aglomerace zabírá 59,16% území Moravskoslezského kraje a je v ní soustředěno celých 87,8% obyvatel kraje. V posledních letech však došlo k výraznému úbytku počtu obyvatel, daného nejen poklesem přirozeným, ale zejména vlivem migrace. Od roku 2000 poklesl v OA počet obyvatel o 37 544, tj. 3,3%. Moravskoslezský kraj je na tom nejhůře i v rámci celé ČR, v roce 2011 celkový úbytek činil 3,3 osob na 1000 obyvatel. Příčina úbytku obyvatelstva je interpretována odborníky primárně odchodem lidí z kraje, zejména pak mladých vysokoškolsky vzdělaných. V posledních letech roste migrace obyvatel do okrajových částí aglomerace, zejména do jižní a jihozápadní části aglomerace, vzhledem k příznivějšímu životnímu prostředí s relativně dobrými možnostmi dojížďky do centra aglomerace. Významný problém v ostravské aglomeraci představuje značný úbytek mladých lidí do 14 let věku. I přes zastavení dlouhodobého poklesu v roce 2011 se od roku 2000 počet osob v této věkové skupině, žijících v aglomeraci, snížil o 34 930, tj. o 18,1 %. Stejně jako v celé ČR roste i v aglomeraci podíl osob 65+ na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Současné věkové složení populace ČR se vyznačuje relativně nízkým počtem a podílem dětí, silným zastoupením osob v ekonomicky aktivním věku a zatím nepříliš vysokým počtem a podílem osob ve vyšším věku. Budoucí vývoj věkové struktury však bude dynamický, a to ve směru výrazného stárnutí populace. Aglomeraci lze chápat jako formu sídelní jednotky, ve které dochází k prolínání a intenzivním vazbám okrajových částí větších měst s okolními obcemi. Cca 20% všech obyvatel do práce dojíždí za hranici obce. V ostravské aglomeraci dojíždí do práce 37,5% ekonomicky aktivních osob, tj. 206.412 obyvatel. Centrem dojížďky jsou zejména Ostrava, Frýdek-Místek a Karviná. Specifickým znakem ostravské aglomerace je existence větších sídel (Ostrava, Opava, Havířov, Frýdek-Místek, Karviná, Třinec). Převážná většina obyvatel žije ve městech a větších obcích. Ve městech nad 50.000 obyvatel (Ostrava, Opava, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná), žije celkem 52,55%. Ve městech a obcích nad 10.000 obyvatel žije dokonce 71,3% obyvatel ostravské aglomerace. Střední délka života se prodlužuje, nicméně ve srovnání s ČR je ale jak ostravská aglomerace, tak i Moravskoslezský kraj společně s Ústeckým a Karlovarským krajem, oblastí s nejkratší střední délkou života mužů i žen.

3.1 Populace a její vývoj Ostrav skou aglomeraci tv oří 16 správ ních obv odů obcí s rozšířenou působností, v e který ch žije 1 080 448 oby vatel (k 31. 12. 2011). Ostrav ská aglomerace svou rozlohou 3 211 km 2 zabírá 59,16% územ í Morav skoslezského kraje a je v ní soustředěno celý ch 87 ,8% oby v atel kraje. Morav skoslezský kraj je rozlohou 5 427 km 2 pátý m nejv ětším krajem v ČR (6,88% rozlohy ČR). Hned po hlav ním městě Praha má nejv yšší hustotu zalidnění mezi kraji a v roce 2011 dosáhla hodnoty 226,8 oby v atel na km 2. Oproti roku 2000 došlo ke snížení hustoty zalidnění v Morav skoslezském kraji o 7 ,1 oby v atele na km 2, což je dáno celkov ý m úby tkem oby v atel v kraji.

PwC

Page 10 of 72

Nejv ětším SO ORP v rámci ostrav ské aglomerace k 31 . 1 2. 201 1 je ORP Ostrav a s podílem 30,5% a počtem oby vatel 329 961. V e třech nejv ětších SO ORP Ostrav a, Opav a a Frý dek-Místek žije celkem v íce než polov ina oby vatel ostravské aglomerace (50,4%). Nejmenším SO ORP je Frenštát p. R. s podílem 1 ,8% a počt em obyvatel 1 9 07 9. Hustota osídlení V rámci ostravské aglomerace dosáhl v roce 2011 nejvyšší hustoty zalidnění SO ORP Hav ířov , 1 058,1 oby v atel na km 2, nejnižší SO ORP Frý dlant n. O., 7 4,7 oby v atele na km 2. Průměrná hustota zalidnění v ostrav ské aglomeraci dosahuje hodnoty 412,0 obyvatel na km 2. Ukazuje to na silnou koncentraci obyv atel aglomerace v e městech, předev ším v Ostrav ě, Hav ířov ě a Karv iné. V SO ORP Frý dlant n. O. došlo zárov eň k nejv y ššímu nárůstu hustoty zalidnění od roku 2000, o 4,9 oby v atele na km 2, naopak nejv ětší pokles zaznamenal SO ORP Orlov á -67 ,2 oby v atele na km 2. T rendem současnosti je v y stěhov áv ání se oby v atel z v ětších m ěst s v y sokou koncentrací prům yslu a horším ovzduším do m enších obcí na periferii, s dobrou dojezdov ou v zdáleností a lepším přírodním prostředím . Ve třech SO ORP s nejv y šší koncentrací oby v atel (Hav ířov , Ostrav a, Karv iná) došlo od roku 2000 k úby tku 29 626 oby v atel. Obrázek 2 Hustota zalidnění v SO ORP ostrav ské aglomerace v roce 2011

Zdroj: v lastní zpracov ání

Vývoj počtu obyvatel V ý voj počtu obyvatel ostrav ské aglomerace kopíruje v ý v oj v Morav skoslezském kraji. Ještě v roce 2008 by l Morav skoslezský kraj s 1 250 255 oby v ateli nejv ětším krajem ČR. Od roku 2008 počet oby v atel v kraji každoročně klesá, v roce 201 1 se před Morav skoslezský kraj co do počtu oby v atel dostal Středočeský kraj (1 2,2%) a Hlav ní město Praha (1 1 ,8%). Morav skoslezský kraj zaznamenal od roku 2000 dokonce nejv y šší

PwC

Page 11 of 72

úby tek obyvatel mezi v šemi kraji (- 47 423 obyvatel, tj. 3,7 1%). Podíl oby v atel Morav skoslezského kraje na oby v atelstv u ČR dosáhl v roce 2011 11,7 1%.

Graf 1 Vý voj počtu obyvatel v ČR, krajích a OA v letech 2000-2011 (rok 2000=1)

Zdroj: www.czso.cz

V ostrav ské aglomeraci klesl od roku 2000 počet obyvatel o 37 544, tj. 3,3%. Nejv y šší meziroční pokles zaznamenala ostravská aglomerace v posledním roce sledov aného období, tj. v roce 201 1 (-1 ,52%). V rámci aglomerace je největší úbytek obyvatel v období 2000-201 1 patrný v ORP Orlov á (-9,46%), ORP Hav ířov (-7 ,45%) a ORP Karv iná (-6,7 2%), tedy oblastech s v y sokou koncentrací těžkého průmy slu, znečištěný m ov zduším, v y sokou nezaměstnaností. V rámci ostravské aglomerace ale najdeme také SO ORP s rostoucím počtem obyv atel. Tento jev je dán v nitřní migrací obyvatel z oblastí s horším ovzduším do podhorských oblastí, zejména podhůří Beskyd. Nejvyšší nárůst oby vatel v ostravské aglomeraci od roku 2000 je v ORP Frý dlant n. O., kde počet oby v atel dlouhodobě m írně stoupá. Nárůst od roku 2000 činí 1 57 3 oby v atel (7 ,1%). Počet oby v atel roste také v ORP Krav aře (o 2,0%), ORP Frý dek-Místek (o 0,9%), ORP Frenštát (o 0,6%) a ORP Hlučín (o 0,6%).

Graf 2 Index v ý v oje počtu oby v atel v SO ORP ostrav ské aglom er ace 2011/2000

Zdroj: www.czso.cz

PwC

Page 12 of 72

Národnostní složení 





Při sčítání lidu je uv edení národnosti nepovinný údaj. Naopak může nastat případ, kdy se sčítaná osoba přihlásí ke dv ěma národnostem. Přesnou velikost jednotlivých n árodnostních menšin tak nelze s jistotou určit. Z celkov ého počtu obyvatel Moravskoslezského kraje podle posledního sčítání mají poměrně v elké zastoupení oby v atelé, kteří sv ou národnost neuv edli, nebo patří k jiné méně početné minoritě (27 ,8%). Nejpočetnějšími minoritami v kraji jsou Poláci (2,3%) a Slov áci (2,2%). Ostatní minority nedosahují ani 1 %. Lze předpokládat, že početnou menšinu tvoří menšina romská, což je dáno také historickým vý v ojem. Je v íce než prav děpodobné, že tato menšina je mnohem v ětší, než je uv edeno v e v ý sledcích sčítání, dle odhadů poradců jde o 35 000 - 50 000 oby v atel (3-4% z celkov ého počtu oby v atel).

3.1.1 Věková struktura Současné v ěkové složení populace ČR se v y značuje relativ ně nízký m podílem dětí, silný m zastoupením osob v ekonomicky aktivním v ěku a zatím nepříliš v y soký m podílem osob v e v y šším v ěku. Budoucí v ý v oj v ěkov é struktury v šak bude dy namický , a to v e směru v ý razného stárnutí populace. Přestože počet a podíl dětí (0 -14 let) v současné době roste, je stále nižší než na počátku století (1 6 %). Budoucí v ý v oj podílu dětské složky populace bude odrážet v lny zv ý šené porodnosti. V ý znamnější změny nastanou u v ěkov é skupiny 1 5 -64letý ch. Počet oby v atel v produktiv ním v ěku prav děpodobně dosáhl sv ého max ima v roce 2009 (7 ,43 mil. k 1 .1 .). V dalším období lze očekáv at celkov ý klesající trend, i kdy ž v určitých obdobích (dv acátá a šedesátá léta) půjde spíše o stagnaci. Nejry chlejší pokles nastane do roku 2020, kdy budou tuto v ěkov ou kategorii opouštět silné ročníky narozen é koncem 40. let a v prv ní polov ině 50. let minulého století a naopak v stupov at do ní budou děti z populačně slabý ch ročníků, narozené na přelomu 20. a 21 . století. Další intenziv nější redukce počtu osob v produktiv ním v ěku začne na konci třicátých let tohoto století, a to v souvislosti s přechodem osob z početně silných ročníků 7 0. let minulého století, a dále z ještě relativ ně početný ch ročníků let osmdesátý ch, přes hranici 65 let. K nejv ětším změnám dojde bezesporu v seniorské kategorii 65 a v íce let. Oby v atel v tomto v ěku bude v ý razně přibý vat i v následujících desetiletích. V růstu jejich počtu se budou odrážet zejména neprav idelnosti v ěkov é struktury a očekáv ané další prodlužov ání naděje dožití. Graf 3 Prognóza střední v arianty složení obyvatelstv a ČR dle v ěkových skupin do roku 2030

Zdroj: www.czso.cz

PwC

Page 13 of 72

V e v ý v oji v ěkov é struktury populace v letech 2000-201 1 lze v y sledov at nepřízniv é trendy . Vý znam ný problém v ostravské aglomeraci představuje značný úby tek m ladý ch lidí do 14 let v ěku. V roce 201 0 se tento pokles zatím zastav il, poté začíná mírně stoupat, k 31 . 1 2. 201 1 by lo v ostrav ské aglomeraci ev idov áno 1 4,66% osob do 1 4 let v ěku. I tak se od roku 2000 jejich počet v aglomeraci snížil o 34 930, tj. o 18,1 %. V e srovnání aglomerace s Morav skoslezský m krajem by l podíl počtu osob do 1 4 let v ěku v roce 201 1 nepatrně vyšší (MSK 1 4,54%). V ývoj v aglomeraci je tak v elmi podobný v ý v oji v kraji, kde od roku 2000 klesl podíl osob do 1 4 let v ěku ze 17 ,15% na 1 4,54%. Kles ající absolutní počet i podíl mladý ch lidí na celkov ém stav u oby v atel se projev uje stoupajícím průměrný m v ěkem oby v atel kraje i aglomerace. V ý razně také roste podíl obyvatel v důchodovém v ěku 65+ na ekonomicky aktivním obyvatelstv u (EAO). V ý v oj v Morav skoslezském kraji je od roku 2007 téměř identický s v ý v ojem v ČR, v aglomeraci je podíl o něco nižší. Nejv y šší podíl oby v atel 65+ na EAO v roce 201 1 v aglomeraci má ORP Frý dlant n. O. (37 ,3%), naopak nejnižší ORP Bohumín (24,7%). V ůbec nejvyšší nárůst podílu o sob v důchodovém věku 65+ na EAO od roku 201 1 v aglomeraci zaznamenala ORP Karv iná (+35%), nejnižší nárůst ORP Krav aře (+1 4%).

Graf 4 Srov nání podílu oby v atel 65+ na EAO v MSK, OA a ČR v letech 2001 – 2011 (v %)

Zdroj: www.czso.cz

3.1.2 Migrace obyvatel V Morav skoslezském kraji je od roku 2009 patrný záporný celkový přírůstek obyvatel. Podílí se na tom jak přirozený, tak migrační úbytek. V roce 2011 dosáhl celkový úbytek (záporný přírůstek) 4 092 osob, na čemž se z 87 ,3% podílí ostravská aglomerace, kde celkový úbytek v roce 2011 činil 3 57 2 osob. Morav skoslezský kraj je na tom nejhůře i v rámci celé ČR, v roce 2011 celkov ý úby tek činil 3,3 osob na 1 000 oby v atel. Naopak nejlépe v rámci ČR je na tom Středočeský kraj s přírůstkem 1 1 ,2 osob na 1 000 oby v atel. Od roku 2000 uby lo v Morav skoslezském kraji 29 547 oby v atel, z toho 19 807 stěhov áním (67 %).

PwC

Page 14 of 72

Graf 5 Srov nání krajů dle m igračního přírůstku v letech od 2000-2011

Zdroj: www.czso.cz V ý voj v ostravské aglomeraci je podobný, pozitivní saldo stěhování by lo mírné pouze v letech 2007 (1 29 osob) a 2008 (239 osob), kdy Morav skoslezský kraj před příchodem hospodářské recese procházel obdobím ekonomického růstu a s ním spojeného rozv oje. Pokud se podív áme blíže na jednotliv é SO ORP ostrav ské aglomerace, existují zde značné rozdíly . V elká v ětšina SO ORP se v y značuje záporný m celkov ý m přírůstkem v přepočtu na 1 000 oby v atel. Nejhůře je na tom v roce 201 1 z pohledu aglomerace SO ORP Hav ířov (-10,5 na 1000 oby vatel). Záporný celkový přírůstek je patrný nejen v Hav ířov ě, ale i na celém Karv insku (Karv iná, Orlová, Hav ířov). Lidé se do této oblasti stěhovali za prací. Příčinou odlivu obyv atel je útlum těžkého průmy slu, kdy se lidé v racejí do sv ých rodných měst, do Polska, na Slov ensko. Odchází jak starší lid é, kteří sem přišli za prací, ale taky mladí lidé, protože v tomto regionu práci hledají těžko. Sv ojí roli hraje také špatné živ otní prostředí.V ý razně nejv y šší celkov ý přírůstek zaznamenal v roce 201 1 SO ORP Frý dlant n. O. (11,2 na 1000 oby v atel). T ato skutečnost potv rzuje, že ORP Frý dlant n. O. není tolik postižen odliv em oby v atel, je zde v ý razně nižší m íra nezam ěstnanosti, kv alitní živ otní prostředí a dostatek pracov ních příležitostí. Z dlouhodobého hlediska je v aglomeraci zřejmý v ý znamný úby tek stěhov áním zejména z SO ORP Ostrav a, Hav ířov, Karviná, Orlová, ať už v rámci aglomerace do přilehlý ch oblastí s dobrou dojezdov ou v zdáleností a lepším ov zduším (Hlučín, Frý dek-Místek), nebo mimo aglomeraci, či kraj. Celkov á změna počtu oby v atel způsobená stěhováním vyjadřuje atraktivitu dané lokality . Nejatraktiv nější v aglomeraci je tak ORP Frý dlant n. O.

3.1.3 Dojížďka za prací Do jiný ch krajů ČR dojíždí 9.1 14 z celkového počtu 57 .215 dojíždějících obyvatel kraje, nejvíce do Prahy 34,7 %. V rámci kraje dojíždí 84,1 % oby v atel kraje. Intenzita dojížďky v Morav skoslezském kraji je dána předev ším přirozenou atraktiv itou jednotliv ý ch lokalit, v y tv ářenou jak dlouhodobý m his torický m v ý v ojem, tak i ekonomickou úspěšností měst či regionů. Centrem dojížďky jsou zejména Ostrav a, Frý dek -Místek a Karv iná. V ostravské aglomeraci dojíždí (mimo obec) do práce 1 9,1 %, tj. 206.41 2 oby v atel (tento podíl je srov natelný s jiný mi regiony , o chota dojíždět odpov ídá průměrné ochotě ČR). Nejv y šší podíl má dojížďka v rámci obce 44,9%. Do jiné obce okresu dojíždí 27 ,6% oby v atel. Díky lokalizaci, dostupnosti a v elikosti aglomerace nelze pov ažov at dojížďku za prací za příčinu nezaměstnanosti.

PwC

Page 15 of 72

T abulka 1 Dojíždějící do zam ěstnání dle SO ORP k 26. 3. 2011

Územní jednotka Ost ravská a glomerace

Dojíždějící do zaměstnání Do jiné obce Do jiného Do jiného Zkratka celkem V rámci obce okresu okresu kraje kraje

Do zahraničí

A GL

2 06 412

9 2 717

5 6 885

4 5 963

7 009

3 838

BÍL

5 1 41

1 1 81

1 751

1 953

1 90

66

BOH

5 054

1 877

9 25

2 046

1 42

64

Český Těšín

ČT

5 948

2 329

1 250

2 063

1 43

1 63

Fr enštát pod Ra dhoštěm

FRE

4 041

1 1 92

1 856

47 9

4 23

91

Fr ýdek-Místek

F-M

2 2 207

5 969

8 1 06

7 139

6 83

31 0

Fr ýdlant nad Ost ravicí

FRÝ

4 615

8 40

2 1 47

1 328

2 12

88

Ha vířov

HA V

1 9 786

5 224

5 498

8 1 56

5 47

3 61

Hl u čín

HLU

7 572

1 062

1 5 28

4 658

1 67

157

Ka rviná

KA R

1 2 549

5 753

4 213

1 983

3 61

2 39

Bí l ovec Boh umín

Kopř ivnice

KOP

8 1 59

2 5 09

3 875

1 278

3 55

1 42

Kr avaře

KRA

3 7 68

5 93

2 1 47

67 9

95

2 54

NJ

9 5 60

3 1 48

4 5 89

8 57

8 31

1 35

Opava

OPA

1 8 040

7 972

6 296

2 7 58

6 23

3 91

Or l ová

ORL

8 5 08

1 5 92

3 896

2 645

2 48

1 27

Ost rava

OST

6 1 409

4 6 916

5 305

6 444

1 723

1 021

T ř inec

T ŘI

1 0 055

4 5 60

3 5 03

1 497

2 66

2 29

Nový Jičín

Zdroj: Český statistický úřad, Veřejná database

3.1.4 Struktura obcí podle počtu obyvatel Zastoupení obcí jednotliv ý ch v elikostních skupin v ý stižně charakterizuje strukturu osídlení daného území. Českou republiku lze z hlediska sídelní struktury charakterizovat velkým počtem malých obcí. Ve 23,5% obcí žije m éně než 200 oby v atel. V íce než polov ina oby v atel (55,8%) žije v obcích do 500 oby v atel. V Morav skoslezském kraji je situace opačná. Obcí, v e kterých žije do 200 obyvatel, je pouze 3,7%, nejméně ze v šech krajů. Nejv ětší podíl mají obce s 500 až 999 oby v atel, 26,7 %. V ostravské aglomeraci je situace podobná Morav skoslezskému kraji s tím rozdílem, že počet obcí s počtem do 200 obyvatel je ještě méně, 1%. Naopak o něco v y šší je podíl počtu obcí s 50.000 a v íce oby v ateli (2,51%), zatímco v Morav skoslezském kraji je tento podíl 1 ,7 %. To v y pov ídá o přetrv áv ající koncentraci oby v atel aglomerace v e v ětších městech, ačkoli v posledních letech pozorujeme trend úby tku oby v atel v průmy slov ý ch centrec h aglomerace. V obcích do 199 oby vatel žije pouze 0,05% obyvatel ostravské aglomerace. Nejvíce obyvatel aglomerace žije v e městech nad 50.000 oby v atel (Ostrav a, Opav a, Frý dek-Místek, Hav ířov , Karv iná), celkem 52,55%. V e městech a obcích nad 10.000 oby v atel žije dokonce 7 1,3% oby v atel ostrav ské aglomerace, což jasně deklaruje městský charakter aglomerace.

PwC

Page 16 of 72

3.1.5 Kvalita života a zdravotní stav obyvatel Současný stav živ otního prostředí v Moravskoslezském kraji, konkrétně znečištění ov zduší, je jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují zdrav otní stav populace. Špatný stav ov zduší v ý razně ov liv ňuje v ý sky t nádorov ý ch onemocnění, akutních respiračních onemocnění (ARO) a alergických onemocnění. Za nejhorší lokalitu z tohoto pohledu je pov ažov ána Ostrav a-Radv anice v y kazující nejv y šší podíl nemocný ch. Nejv ětší v liv má znečištěné ovzduší na onemocnění dýchacích cest (alergická onemocnění a akutní respirační onemocnění). Počet alergický ch onem ocnění od roku 2002 v ý razně narůstá. Dramatický nárůst počtu léčených pacientů bylo možné sledovat v období od 2002-2007 , kdy počet léčený ch pacientů v ordinacích klinické imunologie a alergologie stoupl o 53.560 (7 5,6%). Poté se nárůst zastav il a od roku 2007 se každoročně pohybuje kolem hranice 1 21.000 léčených pacientů, v roce 2011 121.682 pacientů, z toho 38,1% v e v ěku 0-19 let Nejčastější skupinou onemocnění dětské populace jsou akutní respirační onem ocnění (ARO). Jejich v ý skyt je v ýsledkem působení řady v livů jako epidemiologická situace, odolnost organizmu, znečištění ovzduší a klimatické podmínky . Počet nahlášený ch případů v ČR roste prav idelně od roku 2007 , kdy činil počet nahlášený ch případů 1 7 9.538. V roce 201 1 to by lo již 223.681 případů , tedy nárůst o 24,6%. Situace alergických a respiračních onemocnění se v posledních letec h zhoršuje. Zatímco ještě v roce 2000 se kraj nacházel pod průměrem ČR, v letech 2000 až 2005 byl nárůst počtu léčený ch pacientů na 1 000 oby v atel dy namičtější než v ČR a od roku 2005 je již nad průměrem ČR. K tomuto stav u určitou měrou přispív á i znečištěné ovzduší v kraji. Podobná situace z pohledu onemocnění je v Praze, kde je nejvyšší z celé ČR, zároveň také odráží nepřízniv ý stav zdejšího ov zduší.

3.1.6 Naděje na dožití obyvatel Střední délka živ ota, resp. naděje na dožití při narození se především z dův odu rostoucí kv ality zdravotní péče a zlepšujícího se živ otního sty lu neustále prodlužuje. V ý v oj v ostrav ské aglomeraci kopíruje v ý v oj v Morav skoslezském kraji a ČR, kde se od roku 2000 hodnota naděje na dožití při narození zv ý šila u m užů o 3 roky na 7 2,7 let. U žen by l za stejné období zaznamenán nárůst trochu nižší (2,3 roky ) na 7 9,77 v roce 2011. Nicméně naděje na dožití je oproti průměru ČR cca o 2 roky nižší jak u žen, tak i mužů. Tento horší stav je dán živ otním prostředím, zaměstnaností v těžkém průmy slu a s tím souv isejícím horším zdravotním stav em. Při srov návání hodnot naděje na dožití při narození mezi SO ORP ostravské aglomerace se vycházelo z údajů za roky 2007-2011. Nejméně příznivá situace u m užů je v SO ORP Orlov á (7 0,5 let), nejpřízniv ější v SO ORP Krav aře (7 4,4). U žen dosáhla naděje na dožití při narození nejv y šší hodnoty v SO ORP Krav aře (80,9), naopak nejnižší v SO ORP Orlov á (7 7 ,7 ). Průměr v celé aglomeraci činí u mužů 7 2,7 let a u žen 7 9,7 let. V e srov nání s ČR je jak ostravská aglomerace, tak i Morav skoslezský kraj společně s Ústecký m a Karlov arský m krajem oblastí s nejkratší střední délkou živ ota mužů i žen. Nejlépe v rámci ČR je na tom u mužů i žen hlav ní město Praha. Prodlužující se střední délka živ ota oby v atel ostrav ské aglomerace společně se stárnutím populace zv y šuje potřebu a poptáv ku po sociálních službách ty pu domov ů pro seniory apod.

PwC

Page 17 of 72

Graf 6 Naděje dožití při narození podle pohlaví v SO ORP ostrav ské aglomerace v letech 2007 – 2011

Zdroj: www.czso.cz

PwC

Page 18 of 72

4 Ekonomika a podnikání Oblast ekonomiky a podnikání je v zhledem k dostupnosti statistický ch dat analy zov ána na úrov ni krajů a ČR. Ostrav ská aglomerace však má v ýrazně většinový podíl na oby v atelstv u i na ekonomický ch aktiv itách celého MSK, mezikrajské srov nání tak lze pov ažov at za relev antní. Jako benchmark pro tuto oblast je také použit především Jihomoravský kraj (JMK), jehož dominantní součástí je druhá největší aglomerace Brno, která je pro srov nání s OA nejv íce v hodná z dův odů počtu oby v atel, zalidnění a v ý znamu aglomerace .

Výkonnost ekonomiky Moravskoslezského kraje je i přes nadprůměrné tempo růstu a výrazné zlepšení v posledních letech stále nízká, pod průměrem ČR i EU. HDP na obyvatele zaostává do značné míry především kvůli nízké ekonomické aktivitě obyvatel MSK (vysoké nezaměstnanosti a zejména nízké míře podnikavosti obyvatel, která je druhým z klíčových faktorů výkonnosti ekonomiky). Důsledkem této situace je fakt, že i přes poměrně vysoké průměrné příjmy zaměstnanců, je v MSK jeden z nejnižších čistých disponibilních důchodů domácnosti v ČR. Podnikatelská aktivita v MSK roste nejpomaleji v ČR. Tento problém je dán do značné míry historickým vývojem regionu, silnou zaměstnaneckou tradicí ve velkých podnicích těžkého průmyslu. Perspektiva zásadní změny je negativně ovlivněna do značné míry pracovní migrací velkého množství mladších a vzdělanějších obyvatel mimo region. Investiční aktivita jako jeden ze základních předpokladů budoucího ekonomického růstu je z dlouhodobého hlediska nízká. Investice v MSK jsou výrazněji ovlivněny vysokým přílivem zahraničních investic, zejména pak investicí automobilky HMMC v Nošovicích. Chybí zde však významnější investice do nových oborů s vyšší přidanou hodnotou zaměřených na technologický vývoj a inovace. Inovační aktivita podnikatelského sektoru (zavádění nových produktů) v MSK je jedna z nejnižších v ČR. Tento stav koresponduje se současnou strukturou ekonomiky a potvrzuje celkově malou orientaci ekonomiky regionu na znalostně a kvalifikačně více náročné obory. Ostravská aglomerace se vyznačuje vysokou koncentrací podnikatelských inkubátorů. Obecně se dá říci, že podnikatelská infrastruktura aglomerace je na dobré úrovni a nekoreluje s celkově nízkou podnikatelskou aktivitou danou historickou zaměstnaneckou tradicí obyvatel regionu. Investice do vědy a výzkumu jsou jedním z důležitých aspektů orientace na znalostně náročnější ekonomické aktivity determinující inovační schopnost a perspektivu konkurenceschopnosti regionu v dlouhodobém horizontu. Výzkumné kapacity a výdaje do VaV v MSK jsou velmi nízké v porovnání s regiony orientovanými na znalostně náročnější ekonomické aktivity (2-3x nižší než JMK a STČ). VaV je dlouhodobě orientován na podnikatelský sektor, zejména ve velkých podnicích. Počet pracovníků v podnikatelském sektoru v porovnání s dalšími kraji přesto výrazně zaostává, což souvisí s orientací ekonomiky MSK na tradiční a méně sofistikovanou výrobu a služby. Otazníkem a příležitostí je efektivní využití vybudovaného centra excelence IT4Innovations VŠB-TUO, které má nadregionální ambice a velký potenciál ve VaV pro podnikatelský i veřejný sektor. MSK má stále výrazně průmyslový charakter. Rozvoj služeb, zejména kvalifikovanějších (informační, finanční, profesní, vědecké a technické činnosti) je pomalý ve srovnání s ostatními kraji. Z pohledu dlouhodobé perspektivy může představovat problém zejména koncentrace velkých podniků v tradičních odvětvích, více citlivých na vývoj cen na trhu, a ekonomika málo orientovaná na znalostně a kvalifikačně více náročné podnikatelské aktivity. S tím souvisí vysoké riziko ekonomiky regionu odrážející současné problémy velkých zaměstnavatelů, jako jsou OKD, a.s., Arcellor Mittal Ostrava, a.s či Evraz Vítkovice Steel, a.s. Negativní vliv této koncentrace je

PwC

Page 19 of 72

také ve zhoršeném životním prostředí a atraktivitě bydlení, stejně tak profesní a vzdělanostní skladbě obyvatelstva. V aglomeraci se nachází téměř čtvrtina brownfields ČR. Mnohé z nich jsou ještě dnes zatíženy ekologicky, tudíž způsobují další problémy v území a jejich revitalizace a následná využitelnost je finančně náročnější. Častým problémem jsou také majetkové vztahy znemožňující jakékoli další řešení situace. Množství brownfields je tak velkým problémem a zároveň příležitostí pro rozvoj dalších aktivit. Vhodná revitalizace by přinesla nové příležitosti pro podnikatelské subjekty, možnosti bydlení a úspory v nárocích na nově zastavěné území. Rozloha zainvestovaných průmyslových zón v MSK je největší v rámci celé ČR a průměrná obsazenost je na úrovni 74%. Přímo v aglomeraci je aktuálně volných 100 ha v průmyslové zóně Mošnov. Podnikatelská infrastruktura není z tohoto pohledu problémem.

4.1 Výkonnost a produktivita ekonomiky Celkov á v ý konnost MSK m ěřená HDP na oby v atele dlouhodobě zaostáv á za prům ěrem ČR i JMK. Díky v ůbec nejvyšší dynamice růstu 2011/2000 v současné době dosahuje úrov ně 86,9% průměru ČR (5. místo). Graf 7 HDP na 1 oby v atele v MSK a ČR 2000-2011 (v tis. Kč)

Zdroj: ČSÚ, statistiky Regionálních účtů    



PwC

V e srov nání s průměrem EU27 se pozice MSK v ý razněji zlepšila z 53,0% v roce 2000 na 7 0,0% v roce 201 1 . Stále v šak ztrácí na JMK i PLK, již v šak pouze 5 p. b., resp. 2 p. b. MSK se jako jeden z mála regionů opět dostal nad úrov eň boomu v roce 2008, přesto že globální krize region zasáhla nejv íce ze v šech krajů. V y pov ídá o tom také nadprůměrný re álný roční růst HDP v posledních letech. Nadprůměrný růst posledních let je pozitiv ně ov liv něn zejména zprov ozněním celosv ětov ě úspěšné automobilky Hy undai Motor Manufacturing Czech (HMMC), která v Nošov icích v y rábí od konce roku 2008. Méně přízniv ě se na v ý v oji ekonomiky naopak podepsalo pomalejší znov uoživ ení a přetrv áv ající problémy tradičních velkých podniků (Arcellor Mittal Ostrav a, a.s., Ev raz V ítkov ice Steel, a.s., Třinecké železárny a.s., OKD, a.s.), které hrají v ekonomice regionu stále klíčov ou roli. Hrubá přidaná hodnota v MSK jako hlav ní determ inanta v ý konnosti ekonom iky rostla v období 2011/2000 nejv íce ze v šech krajů (o 7 6%).

Page 20 of 72



Hrubá přidaná hodnota dlouhodobě v MSK zaostáv á za prům ěrem ČR i JMK, ne v šak již až tak v ý znam ně, dosahuje úrov ně 91,7 % prům ěru ČR.

Graf 8 Hrubá přidaná hodnota na 1 zam ěstnance v rám ci krajů ČR v roce 2011 (v tis. Kč)

Zdroj: ČSÚ, statistiky Regionálních účtů 

Odrazem relativ ně vysoké produktivity práce v MSK je v současné době jedna z nejv y šších průměrný ch hrubý ch měsíčních mezd mimo Prahu (dosahuje 95,2% průměru ČR). Je to v šak dáno do značné míry nadprůměrný mi mzdami v těžkém průmy slu (hutnictv í, ocelářstv í). Tempo růstu mezd kopíruje průměr ČR a je tak v ý razně nižší než růst produktiv ity práce. Aktuální problémy velkých zaměstnavatelů jsou zatím rizikem, o kterém se v eřejně hov oří. Kv alifikační stru ktura i zv y k na nadprůměrné mzdy jsou jednou z příčin nízké adaptability pracov ní síly . V kontrastu toho je čistý disponibilní důchod domácností v přepočtu na 1 oby v atele dlouhodobě v elmi nízký (1 1 . místo) v zhledem k nízké ekonomické aktiv itě oby v atel (nadprůměrné nezaměstnanosti). Negativ ně ov liv něno také nadprůměrnou pracov ní migrací kv alifikov aný ch oby v atel mimo region, zejména do PRA a JMK.



 

Graf 9 Čistý disponibilní důchod dom ácností na 1 oby v atele v rám ci krajů ČR v roce 2011 (v tis. Kč) 260 250 240 230 220 210 200 190

180 170 160 150 140 130 120 PRA

SČK

ČR

PLK

JMK

JČK

VYS

KHK

LBK

ZLK

PRK

MSK

OLK

KVK

USK

zdroj: ČSÚ, statistiky Regionálních účtů

PwC

Page 21 of 72







Určitým m ěřítkem v ý konnosti a produktiv ity ekonom iky m ůže bý t přepočtený objem ex portu na jednoho zaměstnance, zv lášť v zhledem k převažující orientaci exportu české ekonomiky na náročnější trhy EU. MSK patřil v minulosti k nejméně ex portujícím regionům ČR. Díky nejv ětší dy nam ice růstu 2010/2003 dnes ex portní v ý konnost MSK koreluje s prům ěrem ČR. V ý razně pozitiv ní v liv mělo předev ším zprov oznění automobilky HMMC v Nošov icích, ale i dalších přímý ch zahraničních inv estic umístěný ch předev ším v ostrav ský ch průmy slov ý ch zónách (produkce firem je orientov ána přev ážně na ex port). Přev ažujícím artiklem zůstáv ají tradiční produkty (ocel, železo, uhlí, doprav ní prostředky ).

Graf 10 Objem ex portu na 1 zam ěstnance v rámci krajů ČR v roce 2010 (v tis. Kč)

Zdroj: ČNB, statistiky Zahraničního obchodu, ČSÚ, statistiky Regionálních účtů

4.2 Struktura podnikatelského prostředí 



PwC

Podnikatelská aktiv ita je v MSK dlouhodobě celkov ě v elm i nízká. Počet registrov aný ch živ nostníků přepočtených na počet o byvatel je v ůbec nejnižší v ČR, dosahuje úrovně pouze 83,9% prům ěru ČR. Z dlouhodobého hlediska 2012/2000 je nárůst počtu živ nostníků druhý nejnižší. Nízká podnikatelská aktiv ita je ov liv něna neochotou p řijím at podnikatelské riziko na rozdíl od jistoty zaměstnání. Vzdělanostní úroveň oby v atel MSK je m írně pod prům ěrem ČR, ex istuje zde v šak nadprům ěrná nabídka v zděláv ání, problém em v šak je, že m nozí absolv enti z regionu odejdou, tudíž v elká skupina osob, u níž se dá předpokládat podnikatelská aktiv ita, regio n opouští.

Page 22 of 72

Graf 11 Počet živ nostníků na 1 000 oby v atel v rám ci krajů ČR v roce 2012 (v osobách) 240 230 220 210 200 190 180 170 160 150 140 130 120 110 100 PRA

LBK

KVK

SČK

KHK

JČK

ČR

PLK

ZLK

JMK

PRK

OLK

USK

VYS

MSK

Zdroj: ČSÚ, organizační statistiky , ČSÚ, statistiky Regionálních účtů 

Počet registrovaných obchodních spol ečností přepočtený ch na počet oby v atel je rov něž jeden z nejnižších, pouze 58,8% průměru ČR. Je to dáno mimo jiné také nadprůměrný m počtem v elký ch firem v ČR, které koncentrují relativ ně v elké množstv í ekonomicky aktiv ních oby v atel jako zaměstnanců.

Podíl sektorů ekonom iky na produkci Sekundární sektor (průmysl, těžba a dobý vání) 

Dosahuje výrazně nadprůměrného podílu (41,5%) v porov nání s ČR (30,2%). Na rozdíl od celorepublikového trendu 2011/2000 se v ýznam průmyslu ještě zvýšil (39,1% v roce 2000), druhá nejv ětší dy namika růstu HPH v průmy slu 201 1 /2000. Přev ažuje zpracov atelský průmy sl v tradičních odv ětv ích (hutnický , ocelárenský ), od roku 2008 také automobilov ý .

Graf 12 Podíl sektorů ekonomiky na produkci (HPH) v roce 2011 (v %) MSK

ČR

Zdroj: statistiky Regionálních účtů

PwC

Page 23 of 72

T erciální sektor (služby) 

Dosahuje v ý razně podprůměrného podílu (57 ,2%) v porov nání s ČR (67 ,6%). Na rozdíl od celorepublikového trendu 2011/2000 se v ýznam terciéru ještě snížil (58,1% v roce 2000). Malá dy namika růstu je předev ším v sofistikov anějších službách (informační, finanční, profesní, v ědecké a technické činnosti, kde podíl dosahuje pouze 1 0,1 %, průměr ČR 1 6,1 %).

Podíl sektorů ekonomiky na zaměstnanosti Sekundární sektor (průmysl, těžba a dobý vání) 

Dosahuje v ý razně nadprům ěrného podílu (34,2%) v porov nání s ČR (27 ,4%). V ý znam průmy slu, zejména těžkého jako zaměstnav atele, se snížil (35,7 % v roce 2000), méně než v průměru trendu ČR 201 1/2000. Hlav ními odvětvími z pohledu zaměstnanosti jso u těžební, hutnický , ocelářský a automobilov ý průmy sl.

T erciální sektor (služby)  



Dosahuje v ý razně podprům ěrného podílu (63,6%) v porov nání s ČR (69,4%). V ý znam terciéru se zv ý šil (61 ,2% v roce 2000), méně než v průměru trendu ČR 201 1 /2000. Podíl sofistikov anějších služeb (informační, finanční, profesní, v ědecké a technické činnosti dle kategorizace NACE J,K,M,N) je stále podprům ěrný , dosahuje 10,9% (prům ěr ČR 12,5%). Nadprůměrná dynamika růstu 2011/2000 je především v sofistikovanějších službách 49,4% (průměr ČR 23,1 %). T ato zm ěna v šak zatím nepřináší odpov ídající v y šší přidanou hodnotu. Z pohledu v elikostní struktury je nadprůměrný podíl v elkých podniků na zam ěstnanosti, a naopak v elm i m alý je podíl drobný ch podniků, což souv isí s m alou podnikatelskou aktiv itou (živ nostníků).

4.3 Investiční aktivita 

Vý še celkových hrubých investic v y jádřená jako podíl tv orby hrubého fix ního kapitálu (THFK) na 1 oby vatele z dlouhodobého hlediska zaostáv á (pouze 7 9,2% průměru ČR). Celkov á dy nam ika růstu investic 2010/2000 je nadprůměrná, zv ý šení inv estiční aktiv ity je patrné zejm éna v období růstu ekonom iky . V MSK je v ý razně ov liv něno inv esticí autom obilky HMMC v Nošov icích.

Graf 13 T vorba hrubého fix ního kapitálu na 1 oby vatele v MSK a ČR 2000-2010 (v tis. Kč)

Zdroj: ČSÚ, statistiky Regionálních účtů 

PwC

Celkově investice m íří ve v ětší míře do kv alifikačně m éně náročnějších oborů , na rozdíl od JMK. Za v ý znamnější výjimku lze pov ažov at v y budov ání centra ex celence IT4Innov ations V ŠB-TUO. Efektiv ita této inv estice a v yužití tohoto potenciálu zatím neby lo prov ěřeno v íceletou prov ozní prax í.

Page 24 of 72



V lákání přím ý ch zahraničních inv estic (PZI) je MSK z dlouhodobého hlediska v elm i úspěšný. Kum ulov aná v ý še těchto inv estic 140,6 tis. Kč na 1 oby v atele řadí MSK na třetí m ísto po bezkonkurenční Praze a ST Č. Podíl MSK na PZI dosahuje 7 ,2% v rámci ČR.

Graf 14: Přím é zahraniční investice na 1 oby vatele v rámci krajů ČR v roce 2011 (v tis. Kč)

Zdroj: ČNB, statistiky Platební bilance, ČSÚ, statistiky Regionálních účtů 

Dy namika růstu 2011/2000 v íce než dv ojnásobně převyšuje průměr ČR. Tento v ý sledek je do značné míry dán investicí autom obilky HMMC v Nošov icích v letech 2007 -08. V posledních letech se v šak příliv zahraničních inv estic zastav il a je podprům ěrný . Celkov ě zahraniční inv estice m íří předev ším do zpracov atelského prům y slu (sériov é v ý roby automobilového a elektrotechnického průmyslu), tedy do tradičních technický ch oborů MSK, což prohlubuje kvalifikační strukturu kraje, ov livněnou těžký m prům y slem . Z v elké části ty to inv estice sm ěřují do produkce zam ěřené na ex port. Chy bí zde v ý znam nější inv estice s v y šší přidanou hodnotou.



4.4 Věda a výzkum 

PwC

V ý daje na V aV jsou v MSK dlouhodobě nadprůměrné, zejména díky podnikatelskému sektoru. V porov nání s progresivně orientovanými regiony je v šak podíl VaV v ý dajů na HDP v elm i nízký , dv akrát nižší než JMK, třikrát nižší než ST Č a roste v ý razně pomaleji. Podíl v ý dajů na V aV podnikatelského sektoru v rámci ČR za některý mi kraji v ý razně zaostáv ají (4 . nejv y šší v ČR), předev ším v zhledem k v ý znamu průmy slu v ekonomice MSK. Obdobně nízké jsou také neinv es tiční v ý daje na V aV v MSK.

Page 25 of 72

Graf 15: Podíl VaV v ý dajů na HDP v rám ci krajů ČR v roce 2011 (v %)

Zdroj: ČSÚ, statistiky V ěda, výzkum, ČSÚ, statistiky Regionálních účtů  

  

   

PwC

Malý je také počet pracovišť výzkumu a v ývoje v MSK, v porov nání s JMK tém ěř polov iční. Je to dáno orientací VaV na v ýzkumy především m enšího počtu v elkých podniků, u který ch není tak v elký potenciál zv y šov ání jejich počtu. VaV by l v m inulosti tém ěř v ý hradně orientov aný podnikatelsky (83,5 % v roce 2006, 49,4 % v roce 2011). Mimo podnikatelský sektor byly v ýdaje dlouhodobě poddimenzov ané v zhledem k v elikosti regionu. Podíl v eřejného sektoru se začal zv y šov at až v posledních pěti letech, zejména s v ětším rozv ojem v ědecký ch činností V ŠB-TUO, stále v šak zdaleka nedosahuje průměrné úrov ně ČR. Zahraniční VaV by l dlouhodobě zanedbatelný , v ý razně pod průměrem ČR. V ětší objemy prostředků jsou investovány až v posledních třech letech (v roce 2011 je MSK na třetím místě mezi kraji). Počet v ý zkum ný ch pracov níků v přepočtu na počet ekonom icky aktiv ních osob je dlouhodobě v elmi nízký, dosahuje pouze 57,4 % prům ěru ČR. V porov nání s JMK je tém ěř třikrát nižší, což znam ená o v íce než 3 000 v y soce kv alifikov aný ch pracov níků m éně. V ý razněji roste v MSK zejména počet V aV pracov níků na v y soký ch školách. Nadprůměrný je podíl v y sokoškolský ch v ý zkumníků (52,4 %), průměr ČR je 33,5 %. Počet VaV pracov níků v podnikatelském sektoru v porov nání s dalším i kraji v ý razně zaostáv á, což je v zhledem k v ý znamu (produkci a zaměstnanosti) průmy slu v ekonomice MSK dáno zejména orientací na tradiční a méně sofistikov anou v ý robu a služby , méně inov ačně orientov anou. V ý razně podprůměrný je podíl v ládního sektoru 2,4 %, průměr ČR je 20,3 %. Vý konnost a efektiv ita v y nakládaný ch prostředků VaV zjednodušeně m ěřená počtem patentů na 1 000 v ý zkum níků je na prům ěrné úrov ni ČR. V porov nání s JMK jsou celkov é v ý stupy dlouhodobě v ý razně nižší.

Page 26 of 72

Graf 16: Vý zkumní pracovníci na 1 000 ekonomicky aktivn ích osob v MSK a ČR 2001-11, (v osobách)

Zdroj: ČSÚ, statistiky V ěda, výzkum, ČSÚ, statistiky Regionálních účtů

4.5 Inovačně zaměřená ekonomika  

Dle posledních statistický ch šetření o inov acích ČSÚ je v MSK podíl podniků, které se v ěnují inov acím nadprům ěrný , 53,5 % podniků z celkov ého počtu. Podniky , které se v ěnují inov acím, aplikují předev ším marketingov é a organizační inov ace. Počet inov ačních podniků vytvářejících produkto v é inov ace (zav ádějících nov é v ý robky nebo služby ) je nízký , pouze 22,7 %.

Graf 17 : Inov ační podniky podle jednotlivých druhů inovací v období 2008-10 (v %) Podniky s produktovou inovací 28,3

Podniky s procesní inovací 25,1

Podniky s marketingovou inovací 31,8

Podniky s organizační inovací 32,2

Pořadí 1

Území, rok Praha

Zkratka PRA

2

Severovýchod

SVV

25,4

25,1

31,1

31,6

3

Střední Čechy

STČ

24,7

25,9

29,5

28,9

průměr

Česká republika

ČR

24,1

22,9

29,6

30,9

4

Střední Morava

STM

24,0

20,5

25,1

28,6

5

Jihovýchod

JHV

23,6

23,2

32,6

30,4

6

Moravskoslezsko MSK

22,7

21,5

31,8

33,2

7

Severozápad

SVZ

20,7

19,7

28,6

32,7

8

Jihozápad

JHZ

19,1

19,3

23,3

29,6

Zdroj: ČSÚ, statistiké šetření o inovacích 2010

PwC

Page 27 of 72

4.6 Podnikatelská infrastruktura 4.6.1 Brownfields Celkov á rozloha brownfields v celé ČR se uv ádí okolo 1 0 000 ha. V Morav skoslezském kraji je ev idov áno přes 2 450 ha území ty pu brownfields, z čehož 94,5 % je ev idov áno na území ostrav ské aglomerace. Rozloha brownfields v aglomeraci tak představ uje cca 23 % celkov é rozlohy brownfields v ČR. Jedná se o objekty s různou mírou v y užití. V ětšina brownfields v MSK pochází z průmy slu (41 %), což je podstatně více než v jiný ch krajích ČR. Je to dáno strukturou odv ětv í v kraji. V íce než polov ina brownfields neev iduje ekologickou zátěž. Brownfields s ekologickou zátěží je ev idováno zhruba 1 9 %. Morav skoslezský kraj je v počtu lokalit ty pu brownfields se starou ekologickou zátěží na 5. místě v rámci v šech krajů ČR. Nejv ětší podíl v ý měry brownfields na celkov é v ý měře katastru ORP je v ORP Ostrav a s podílem 8,8 %, následuje ORP Frý dek-Místek s podílem 0,9 % brownfields na v ý měře katastru, ORP Karv iná dosahuje 0,5 % podílu a ORP Hlučín 0,3 %, ORP Frý dlant n.O. 0,1 %. Nejv ětším problémem při řešení brownfields jsou m ajetkové vztahy, které často zcela znem ožňují kroky k další regeneraci. Nejproblem atičtější jsou brownfields v soukromém vlastnictv í, který ch je také nejv íce. Nav íc m ají m nohé několik v lastníků, m nohdy jde již o aktiv ně nefungující společnosti.

4.6.2Zainvestované zóny Rozloha průmyslových zón určených pro lehký a středně těžký průmysl v Moravskoslezském kraji je v e srovnání s ostatními kraji nejvyšší. Nejvýznamnější průmyslové zóny se v aglomeraci nacházejí v ORP Kopřiv nice, Frýdek Místek, Orlov á a Ostrav a. Průmyslové zóny neexistují v Bílov ci, Bohumíně, Frýdlantu nad Ostrav icí, Kravařích a Opav ě. Většina průmyslových zón jsou situovány v aglomeraci (95,4 % z celkové plochy průmyslových zón v MSK). Graf 18: Plocha průmyslových zón v aglomeraci

Zdroj: RISY , www.brownfieldy.cz, MSK, http://orloviny.cz/zona/index.php Prům ěrná obsazenost průmyslových zón v MSK se pohy buje okolo 7 4 %. V ostrav ské aglomeraci představ uje neobsazenou zónu Ostrav a - Mošnov s celkov ou v olnou plochou 100 ha (50 % celkov é plochy této zóny ).

PwC

Page 28 of 72

4.6.3Podnikatelské inkubátory Podnikatelské inkubátory hrají významnou roli pro start -ups a malé firmy v rané fázi jejich vývoje, přispív ají ke konkurenceschopnosti firem. Podnikatelské inkubátory v znikaly v malém měřítku od roku 1 993. Hlav ní výstavba v šak by la zahájena po roce 2004, díky možnostem financov ání z fondů EU. V zhledem k v elkému množstv í zakladatelů podnikatelský ch inkubátorů, nelze stanovit přesný výčet. V ČR ex istuje v současnosti 40 podnikatelských inkubátorů a další jsou v příprav ě. V e srov nání s ostatními kraji funguje v MSK nejv íce podnikatelský ch inkubátorů (25 % podnikatelských inkubátorů ČR), z čehož 90 % se nachází v ostravské aglomeraci a 3 nov é podnikatelské inkubátory jsou v příprav né fázi. Graf 19: Počet podnikatelských inkubátorů dle krajů

Zdroj: MSK, www.mujbiz.cz, jednotlivé stránky inkubátorů V některý ch krajích dochází k problémům s profinancov áním prov ozu podnikatelský ch inkubátorů. Prv otní problémy nastáv ají v Pardubickém kraji, kdy TechnoPark Pardubice zažádal o úpadek v únoru 201 3 a v současnosti je v likv idaci. Stejně tak Středočeské inov ační centrum, o.p.s., které zaniklo v roce 201 1 . Toto riziko se může projev it také v MSK. V Morav skoslezském kraji zahájilo v inkubátorech činnost dosud cca 350 firem. Podnikatelské inkubátory zakládané v e velkých m ěstech se silným inovačním potenciálem a v e spolupráci s v y sokou školou představ ují m otiv aci v podobě snahy o posílení konkurenceschopnosti v rám ci globálního trhu (v Ostrav ě funguje 5 inkubátorů). Snahou ostatních zařízení mimo velká m ěsta a v regionech s nižším inov ačním potenciálem je rozv oj podnikání, konkurenceschopnosti a snížení nezam ěstnanosti. Dlouhodobé dopady podnikatelský ch inkubátorů představ ují v y šší konkurenceschopnost m alý ch a středních firem , a s tím souv isející tv orbu nov ý ch pracov ních m íst, snižov ání nezam ěstnanosti. Obecným indikátorem úspěchu z hlediska sledování úspěšnosti těchto firem je počet nov ě v y tv ořený ch pracov ních m íst v e firm ách zasídlený ch v podnikatelském inkubátoru. Problém em pro sledov ání úspěchu je skutečnost, že firm y s úspěšnou inkubací v y tvoří obvykle mnohem v íce nových pracovních m íst až po odchodu do standardního tržního prostředí. Práv ě neex istence m onitoringu a dlouhodobého dopadu inkubátorů znem ožňuje m ěřit v ý sledky a v y hodnocov at efektiv itu v y naloženého úsilí a financí, i přínos pro region.

PwC

Page 29 of 72

5 Zaměstnanost a vzdělávání 5.1 Trh práce Aglomerace se nachází v kraji s třetí nejvyšší mírou nezaměstnanosti, což odpovídá míře nezaměstnanosti samotné aglomerace. Dlouhodobě nadprůměrná míra nezaměstnanosti souv isí zejména s koncentrací těžkého průmy slu v oblasti hutnictv í, tě žkého strojírenstv í a hornictv í, obtížný m v ý v ojem a restrukturalizací, který mi tato odv ětv í prochází. Aglomeraci stále dominuje několik v elkých zaměstnavatelů, kteří se v ýrazně (cca 20%) podílejí na celkov é zaměstnanosti. Jejich případný pád, odchod či útlum by měl dalekosáhlé dopady pro život obyvatel. Jedná se zejména o společnost OKD, a.s., Ev raz V ítkov ice Steel, a.s., Arcellor Mittal, a.s. a Třinecké železárny , a.s., přičemž prv ní tři patří mezi nejrizikov ější. Dlouhodobě do aglomerace přicházejí inv estoři a v znikají nov é pracov ní příležitosti, které v šak často odrážejí dlouhodobou kv alifikační strukturu. V liv velkého přílivu investic v okrese Frýdek-Místek (HMMC) je zřetelný na nižší míře nezaměstnanosti v této části aglomerace. I přes tento fakt je nedostatek atraktiv ních pracov ních příležitostí pov ažov án za hlav ní příčinu v y stěhov alectv í z celého Morav skoslezského kraje. Dle Úřadu práce a v y jádření ex pertů se jedná hlav ně o selektiv ní migraci mladý ch lidí s v y sokoškolský m diplomem (tedy koncept brain -drain). Nesoulad mezi poptáv kou a nabídkou na trhu práce se projevuje zejména v oblasti technických a přírodov ědný ch oborů, kde ex istují v olná pracov ní místa, nicméně i přes dostatek přírodov ědný ch oborů není dostatek kv alifikov aný ch absolv entů, kteří by by li pro zaměstnav atele atraktiv ní. V ý znamným problémem je dlouhodobá nezaměstnanost, která je v ý razně v y šší než průměr ČR. Souv isí s kv alitou pracov ní síly a současně také se strukturální nezaměstnaností, která dlouhodobě dosahuje v rámci ČR nejv y šších hodnot (nedostatek pracov níků v řemeslný ch a technický ch oborech). Práv ě dlouhodobě nezaměstnaní se do pracov ního procesu v racejí obtížně a postupem času se zařazují mezi sociálně slabé obyvatelstvo, jehož počet dlouhodobě roste. V y soký podíl dlouhodobé neza městnanosti tudíž ústí v sociální problémy . Mezi nejhůře umístitelné skupiny na trh práce patří osoby starší 50 let, osoby se zdravotním postižením (v MSK je jich nejv íce), osoby bez kv alifikace případně se základním v zděláním a osoby pečující o dítě do 1 5 let v ěku. Tato skladba odráží situaci aglomerace, kdy osoby starší, s nízký m v zděláním a dalšími omezeními nejsou schopny reagov at na dopady restrukturalizace.

5.1.1 Struktura zaměstnanosti – hlavní zaměstnavatelské obory/ zaměstnavatelé 



PwC

Dle ekonomických odvětví je dlouhodobě největší zaměstnanost v tržních a netržních službách (53 %), 45 % se podílí prům y sl a stav ebnictv í a pouze 2 % prim ární sektor (zemědělstv í, lesnictví a ry bářství). V MSK je struktura zam ěstnanosti dle odvětví dlouhodobě konstantní na rozdíl od prům ěru ČR, kde podíl terciárního sektoru dlouhodobě roste. Nejv íce zaměstnaných v MSK je v e zpracovatelském průmyslu, dále pak v oblasti obchodu a doprav y, v těžbě a dobý v ání. Dlouhodobě roste podíl zam ěstnanosti v inform ačních a kom unikačních činn ostech a v oblasti profesních, v ědecký ch, technický ch a adm inistrativ ních činnostech (z 1 % v 2001 na 2 % v 2011).

Page 30 of 72

Graf 20: Struktura zam ěstnanosti v MSK dle odv ětví v roce 2011

Zdroj: www.czso.cz 

Ostrav ská aglomerace se vyznačuje v elkou územní koncentrací v elký ch zaměstnav atelů (Arcellor Mittal Ostrav a, a.s., Ev raz V ítkov ice Steel, a.s., Třinecké železárny , OKD, a.s.) působících v oblasti těžkého průmy slu (metalurgie, strojírenstv í, těžba). Ty to subjekty a na ně nav ázané společno sti jsou nezv ýznamnějšími zaměstnavateli zaměstnávající až 50 000 tisíc osob v aglomeraci. Pád či útlum v ýroby v některé ze společnosti bude znamenat obrovské zvýšení nezaměstnanosti, celkov ý propad ekonomiky s katastrofálním dopadem na sociálně -kulturní prostředí MSK. Nejv ětší dopad by se projev il práv ě v oblastech, které již dnes bojují s rostoucím počtem nízkopříjmov ý ch oby v atel a růstem sociálně v y loučený ch lokalit.

5.1.2 Nezaměstnanost 

Míra nezam ěstnanosti 

 

 

PwC

Míra registrované nezaměstnanosti aglom erace kopíruje m íru nezam ěstnanosti celého Morav skoslezského kraje. V roce 201 2 dosahov ala úrov ně 11,6 %, přičemž míra nezaměstnanosti MSK činila 1 2,2 %. Míra nezaměstnanosti v aglomeraci dlouhodobě kopíruje hospodářský v ý v oj ČR. Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě výrazně vyšší, než je prům ěr ČR, přičem ž v roce 2011 i 2012 by la o cca 4 % v y šší. Dlouhodobě se v šak rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi ČR a aglomerací snižuje, v roce 2003 činila míra nezaměstnanosti aglomerace 1 6,84 % (průměr ČR 7 ,8 %). V míře nezaměstnanosti se kraj poslední 3 roky umísťuje za Ústecký m a Olomoucký m krajem. Přičemž do roku 2008 byl krajem s druhou nejvyšší mírou nezaměstnanosti, hned po kraji Ústeckém. Dle aktuálních údajů MPSV míra nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaný ch) za rok 201 2 m írně v zrostla, souv isí to ale částečně se změnou metodiky v ý počtu. Tento stav je dán lokálními v livy postavení kraje a aglomerace, kterými jsou dlouhodobá orientace na těžký průmysl, který prošel v posledních letech restrukturalizací a sociálně -kulturní prostředí v y značující se v posledních letech růstem podílu počtu sociálně nepřizpůsobiv ý ch osob.

Page 31 of 72

Graf 21: Míra registrované nezaměstnanosti v MSK, aglom eraci a ČR 2003-12 (v %)

Zdroj: www.czso.cz 







PwC

Ex istují v elké rozdíly v m íře nezam ěstnanosti uv nitř aglom erace, nejmenší mírou nezaměstnanosti se v y značuje západní a jihozápadní část aglomerace, oblasti Třinec (6,93 %), Kopřiv nice a Nov ý Jičín. Úrov eň míry nezaměstnanosti je o cca 3 % nižší než je průměr aglomerace. Naopak největší míra nezaměstnanosti je v e městech Karv iná, Orlov á a Hav ířov , kde dosahuje v ý še až 1 5,06 % v Karv iné. T y to rozdíly souv isí s ekonom ickou činností charakteristickou pro dané územ í. V okolí Třince a okresu Frý dek-Místek fungují dlouhodobě stabilní zaměstnav atelé (TŽ, a.s.), nav íc má na zaměstnanost v liv automobilov ého záv odu Hy undai v Nošov icích, díky kterému i přes hospodářský v ý v oj zůstala míra nezaměstnanosti v ý razně pod průměrem MSK. Naopak ostrav sko -karv inská část se potý ká s dlouhodobý m útlumem těžby i ome zov áním činnosti v elký ch průmy slov ý ch podniků způsobených hospodářskou krizí, kteří jsou stěžejními zaměstnav ateli, na což reagují snižov áním stav u zaměstnanců. I přes v elmi v ysokou míru nezaměstnanosti není podíl nezaměstnaný ch na jedno v olné pracov ní místo v aglomeraci, potažmo MSK, v zhledem k podílu ČR až tak v y soký . Tento podíl se naopak v MSK snižuje a v ý razně v íce než v rámci ČR, kde dochází k nav y šov ání. T ato situace bohužel dokládá nesoulad m ezi nabídkou a poptáv kou na trhu práce. Ex istuje dostatek dlouhodobě v olných pracovních m íst v určitý ch oborech, pro které zde neex istuje odpov ídající pracov ní síla. Dlouhodobě existuje nejv ětší počet v olný ch pracov ních m íst v oborech techničtí, zdrav otničtí, pedagogičtí pracovníci a zejm éna je zájem o řem eslní ky a kv alifikované v ý robce, zpracovatelé, oprav áři. Co se tý če kv alifikační struktury v olný ch pracov ních míst, nejv ětší zájem je o osoby s kv alifikací střední odborné a střední odborné s maturitou. (31 %) Nesoulad nabídky a poptávky na trhu práce je dlouhodobý a pram ení jednak z kv ality pracov ní síly a ochoty zaměstnavatelů je zam ěstnat. Druhý m důvodem je pak také ochota pracov at a to zejména u nízkokv alifikov aný ch osob, pro které jsou sociální dáv ky zajímav ější. Mnozí mladí lidé a absolventi bez pracovních náv y ků a s nepřiměřený m očekáv áním v ý še mzdy , pak často po prv ních neúspěších v ítají v ý hody sociálního sy stému. V y plý v á to i ze v zorů z rodinného prostředí a v nímání živ ota jejich okolím.

Page 32 of 72

Obrázek 3: Míra nezam ěstnanosti v SO ORP ostrav ské aglomerace v roce 2011

Zdroj: v lastní zpracov ání 

Struktura nezaměstnaných - nejohroženější skupiny v roce 2011    

Téměř 29 % v šech nezaměstnaný ch v MSK tv ořili v roce 201 1 osoby nad 50 let. Procento nezaměstnaný ch osob nad 50 let se dlouhodobě mírně zv y šuje. Nejv íce je nezaměstnaných osob bez kvalifikace, popřípadě málo kvalifikov aný ch . Jejich podíl na celkov ém stav u nezaměstnaný ch v MSK činil 30,1 % (Ročenka 201 1 ) V MSK je dlouhodobě nejv y šší počet osob se zdrav otním postižením , práv ě ty to osoby se podílejí 1 2,6 % na celkov ém počtu nezaměstnaný ch uchazečů. 1 0,7 % se podílejí fy zické osoby pečující o dítě do 15 let v ěku

Práv ě ty to skupiny obyvatel jsou na trhu práce nejhůře umístitelné, což souvisí s jejich kv alifikací, mnohdy jde o celoživotní práci v těžkém průmyslu, perspektivou pro zaměstnav atele, flex ibilitou a schopností adaptability . 

Dlouhodobá nezaměstnanost 

PwC

Vý znamným problémem je dlouhodobá nezam ěstnanost (uchazeči v ev idenci déle než 1 2 měsíců). Právě v těchto případech je návrat po delší době do pracovního procesu obtížný. Tento problém dokazuje podíl dlouhodobé nezaměstnanosti na celkov é nezam ěstnanosti, který dlouhodobě přev y šuje prům ěr ČR. V roce 201 1 činil v aglomeraci 43 %, přičemž průměr ČR je 35 %. MSK dlouhodobě v y kazuje 2. nejhorší m íru po Ústeckém kraji. Dlouhodobá nezaměstnanost aglomerace opět téměř kopíruje v ý v oj v celém MSK, přičem ž

Page 33 of 72

ho i m írně převyšuje. Nejv y šší je tedy v Karv iné, Orlov é a Hav ířov ě a nejnižší naopak v ORP Třinec, Frý dlant n. Ostrav icí a Nov ý Jičín. T abulka 2 Podíl dlouhodobě nezaměstnaných nad 12 m ěsíců k celkovému počtu nezam ěstnaných (v %) Poř .

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1

Ka r l ov a r ský kr a j

Územ í, r ok

Zkr a t ka 2003 KV K

10

10

11

12

13

12

9

9

9

2

Hl a v n í m ěst o Pr a h a

PRA

24

24

26

24

23

17

12

21

25

3

Kr á l ov éh r a decký kr a j KHK

30

31

33

32

29

16

14

23

28

4

Ji h očeský kr a j

JČK

26

27

28

30

26

19

16

23

28

5

Pa r du bický kr a j

PRK

34

35

35

35

32

24

20

28

33

6

Pl zeň ský kr a j

PLK

34

34

34

35

32

23

20

29

33

7

St ř edočeský kr a j

SČK

34

34

35

34

30

22

18

27

33

8

Ji h om or a v ský kr a j

JMK

42

41

41

36

31

29

37

35

33

pr ů m ěr Česká r epu bl ika

ČR

39

40

40

39

36

28

23

31

35

9

Kr a j V y sočin a

V YS

34

35

38

39

35

25

22

31

36

10

Li ber ecký kr a j

LBK

35

38

38

36

34

25

23

33

36

11

Zl í n ský kr a j

ZLK

39

40

40

40

38

30

23

35

37

12

Ol om ou cký kr a j

OLK

40

41

41

40

37

27

20

33

38

13

Mor a v skosl ezský kr a j

MSK

49

50

52

51

49

40

30

38

42

pr ů m ěr Ost r a v ská a gl om er a ce A GL

50

50

52

51

50

40

30

38

43

14

51

51

51

51

49

38

32

39

43

Úst ecký kr a j

USK

Zdroj: statistické ročenky MPSV 

Absolventi na trhu práce 





Míra nezaměstnanosti absolventů středních a v yšších odborných škol opět dlouhodobě přev y šuje průměr ČR. V dubnu 201 1 činila v MSK 1 4,8 % (průměr ČR 1 2,2 %). Nižší m íry nezam ěstnanosti v kraji v y kazují absolv enti stře dního odborného v zděláv ání s m aturitní zkouškou (kategorie M, bez praktického výcviku- cca 1 5 %) a gy mnazisté. Na celkov é nezaměstnanosti se podílejí absolv enti v MSK cca 6 %. Nejnižší m íra nezaměstnanosti absolventů je v oborech hutnictví, hornictv í a slév árenstv í (v ý razně nižní než průměr ČR). Dobrá je také uplatnitelnost v oborech elektrotechnika, telekomunikace a v ý početní technika. Práv ě v šak obory hutnictv í, hornictv í apod. jsou v elmi rizikov é z pohledu v ý v oje a působení v regionu. Co se tý če oborů, nejvíce byli v roce 2011 i 201 0 evidováni absolventi ze skupin oborů zaměřený ch na kuchařské práce, z oboru automechanik, dále se jednalo o absolv enty ekonomie, podnikání v oborech, stavebnictví, osobních a provozních služeb. Dalším v ýznamnějším oborem by l prodav ač , zahradnické práce a pedagogika. T ato skutečnost v y pov ídá o tom , že i přes v zdělání odborné, které je v kraji poptáv áno, je pro absolv enty bez prax e těžké nalézt uplatnění. Velkou m írou se ale na této situaci podílí ochota absolv entů pracov at a v zory , se který m i v stupují do produktiv ního živ ota.

5.1.3 Zaměstnanost Zam ěstnanost úzce souvisí s kv alitou v zděláv ání, protože kv alitní v zděláv ání zv y šuje reálnou uplatnitelnost na současném dynamickém trhu práce. Současný trend výv oje českého školstv í, kdy je u platňov ána spíše kv antita před kv alitou a přizpůsobením se aktuálním potřebám na trhu práce, což potvrzují i v ýsledky analýzy v oblasti v zděláv ání níže, by podle m ezinárodních studií m ohl v ést v budoucnu k zásadní ztrátě konkurenceschopnosti územ í. Dlouhododobě je m íra zam ěstnanosti v aglom eraci o 3-5 % nižší oproti prům ěru ČR. (201254,2% ČR)

PwC

Page 34 of 72

5.2 Vzdělávání V Moravskoslezském kraji je nabídka škol a školských zařízení široká. Přestože počet žáků ZŠ i SŠ v kraji klesá (v návaznosti na demografický vývoj v příslušných věkových skupinách je toto trendem i v rámci ČR), v celorepublikovém pohledu se MSK řadí dlouhodobě na 2. místo s celkovým počtem žáků středního vzdělávání. K 30. 9. 2012 byl MSK s počtem 37 360 žáků oborů odborného vzdělávání na středních školách (bez nástavbového studia) na prvním místě v rámci všech krajů ČR. Přestože na trhu práce v MSK dlouhodobě přetrvává vysoká poptávka po absolventech některých oborů středního technického vzdělávání, zejména oborů strojírenských, hutnických, elektrotechnických a stavebních, zájem uchazečů o tento typ vzdělání v uplynulých letech víceméně klesá. Od roku 2005 dochází v MSK k postupnému poklesu žáků odborného vzdělávání. Vzdělanostní úroveň obyvatel MSK se zvyšuje. Současným trendem MSK je zvyšující se podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí a také lidí s úplným středoškolským vzděláním, bohužel právě tito území nejčastěji opouští. Vzdělanostní úroveň obyvatel ostravské aglomerace nedosahuje úrovně té celorepublikové, ale oproti krajské dosahuje o něco málo lepších výsledků. Úrov eň v zdělání oby v atel MSK koresponduje s jejich živ otní úrov ní a odráží se na celkov é konkurenceschopnosti kraje. Pro mladé lidi se stáv á standardem získání minimálně středního v zdělání s maturitou, či v poslední době i v y sokoškolské v zdělání. V Morav skoslezském kraji je nabídka škol a školský ch zařízení široká. 

V e školním roce 201 1 /201 2 na jeho území uskutečňov alo v zděláv ání a p osky tov alo školské služby 3 025 škol a školský ch zařízení, z tohoto počtu bylo 1 1 30 škol (o 1 1 škol méně v e srov nání s předchozím rokem) a 1 895 školský ch zařízení (o 1 9 méně než v předchozím roce). Celkov ý počet dětí, žáků a studentů, kteří se v MSK účastnili v zdělávání v e školách v uv edeném školním roce, by l 201 07 4, což je oproti předchozímu školnímu roku o 3 559 méně, tj. o cca 1 ,7 %. Nejv ětší pokles by l zaznam enán u počtu žáků v zděláv ajících se v e středních školách . 1



Problémem v šak je sy stém školstv í, kdy přístup k žákům a studentům není dostatečně proaktiv ní a není zaměřen na v y tv áření v lastních názorů, nápadů, podnikav ost apod. Stále přev ažuje přístup k osv ojov ání předaný ch informací, než utv áření v lastních názorů a práce s nimi.

5.2.1 Předškolní a základní vzdělávání V období 2007-2010 docházelo vlivem příznivého demografického vývoje k ply nulému zvyšování počtu dětí v e třídách m ateřský ch škol. 

1

Dle oficiální projekce demografického vývoje dané věkové skupiny se v oblasti předškolního v zděláv ání předpokládá v příštích letech slabý v zestup a následná stabilizace počtu dětí.

V ý roční zpráva o stavu a rozv oji vzdělávací soustavy v moravskoslezském kraji za školní rok 2011/2012

PwC

Page 35 of 72

Naopak v e třídách základních škol by l jev opačný , kdy počet dětí v e školním roce 2010 poklesl oproti roku 2007 o necelý ch 10 %. 

Trend poklesu počtu žáků v ZŠ koresponduje s populační křivkou skupiny 6 -14letých. Postupný nárůst je očekáván až v letošním školním roce s tím, že v roce 201 6 -201 7 se počet žáků bude přibližov at úrov ni počtu žáků v roce 2007 /2008.

5.2.2 Vzdělávání na středních školách V celorepublikov ém pohledu se MSK řadí dlouhodobě na 2. m ísto s celkov ý m počtem žáků středního v zděláv ání (za Hl. m ěstem ).  

Od školního roku 2006/2007 až do této doby dochází ale v e v ětšině krajů k poklesu v počtu žáků středních škol, a to v náv aznosti na demografický v ý v oj v příslušný ch v ěkov ý ch skupinách. V Morav skoslezském kraji poklesl v tomto období počet žáků v e středních školách o 1 5 % (z 7 3 221 na 61 883 žáků). Nejv ětší pokles zaznamenal Zlínský kraj (o 1 6 %).

Odborné v zděláv ání Struktura v zdělanosti obyvatel ovlivňuje jejich uplatnitelnost na trhu práce. Na trhu práce v MSK dlouhodobě přetrvává vysoká poptávka po absolventech některých oborů střed ního technického v zděláv ání, zejména oborů strojírenských, hutnických, elektrotechnických a stav ebních, současně v šak zájem uchazečů o tento ty p v zdělání v uply nulý ch letech v ícem éně klesá. 



K 30. 9. 201 2 by l MSK s počtem 37 360 žáků oborů odborného v zdělá v ání na středních školách (bez nástav bov ého studia) na prv ním m ístě v rám ci v šech krajů ČR. Při přepočtu na 1 000 oby v . je s 30 žáky na místě 3. Nejmenší podíl žáků v oborech odborného v zděláv ání na středních školách je v e středočeském kraji. Z posledních dostupných dat za šk. rok 2004/2005 by lo mezi jednotliv ý mi ORP nejv íce žáků středních odborný ch učilišť a středních odborný ch škol v ORP Ostrav a, naopak nejméně v ORP Frý dlant n. Ostrav icí.

V celkovém počtu žáků odborného vzdělávání dochází v MSK k postup nému poklesu již od roku 2005. Graf 22: Vý v oj žáků středního v zdělávání v MSK (v četně nástavbového studia)

Zdroj: http://v db.czso.cz, v lastní zpracov ání Oborov á struktura v zdělanosti obyvatel ostrav ské aglomerace a zájem uchazečů o odborné v zděláv ání v této oblasti ov liv ňuje jejich možnou uplatnitelnost na trhu práce.

PwC

Page 36 of 72

Nejnižší m íra nezam ěstnanosti absolv entů SŠ v MSK je v oborech hutnictv í, hornictv í a slév árenstv í. Dobrá je také uplatnitelnost v oborech elektrotechnika, telekom un ikace a v ý početní technika. Přesto tento stav nekoresponduje s poptávkou po studiu poptáv aný ch oborů v posledních letech (jak u oborů s v ýučním listem, tak s maturitou), kdy u obou dochází k poklesům v počtu jak nově přijatých žáků, tak i absolv entů (pouze v pár případech došlo v některý ch letech k jednorázov ý m nárůstům). Nov ě přijatí žáci přírodov ědný ch a technický ch oborů s v ý učním listem :  

Zaznamenáv áme stálý pokles v počtu těchto žáků od šk. roku 2004/05 Na celkov ém počtu nov ě přijatý ch žáků s v ý učním listem se podílí v rozmezí 58-60 %

Nov ě přijatí žáci přírodov ědný ch a technický ch oborů s m aturitou:  

Pokles v počtu nově přijatý ch žáků přírodov ědný ch a techn. oborů s maturitou nastáv á až od šk. roku 2008/09 Na celkov ém počtu nov ě přijatý ch žáků s maturitou se podílí v rozmezí 26-29 %

T abulka 3: Podíl nově přijatých žáků přírodovědných a technických oborů na celkovém počtu v MSK Škol n í r ok

03/04

04/05

05/06

06/07

07/08 08/09

09/10

10/11

11/12

Celkem nově přijatých žáků přírodovědných a t echnických oborů s výučním listem *

3 453

3 7 63

3 7 22

3 47 9

3 2 07

2 85 5

3 01 0

2 7 53

2 666

Celkem nově přijatých žáků oborů s výučním listem

5 7 91

6 483

6 260

5 984

5 4 07

4 823

5 000

4 5 45

4 425

Podíl nově přijatých žáků přírodovědných a technických oborů s výučním listem na celkovém počtu (%)

59,6

58,0

59,5

58,1

59,3

59,2

60,2

60,6

60,2

Celkem nově přijatých žáků přírodovědných a t echnických oborů s maturitou **

4 142

4 296

3 985

4 136

3 9 08

4 311

4 02 8

3 680

3 223

Celkem nově přijatých žáků oborů s maturitou

1 41 6 7

154 9 3

14611

152 7 3

1 485 3

1 5 1 83

1 423 6 1 2641

1 1 546

Podíl nově přijatých žáků přírodovědných a technických oborů s maturitou na celkovém počtu (%)

29,2

27,7

27,3

27,1

26,3

28,4

28,3

27,9

29,1

Poznámka: * skupina oborů č. 21 ,23,26,29,31,33,34,36,37,39,41 ** skupina oborů č. 1 6,18,21,23,26,28,29,31,33,34,36,37,39,41 Zdroj: KÚ MSK, odbor školstv í, mládeže a sportu, V ý roční zpráv y o stav u a rozv oji v zděláv ací soustav y v morav skoslezském kraji (za jednotliv é šk. roky ) Oborová struktura absolventů SŠ v MSK Absolv enti přírodov ědný ch a technický ch oborů s v ý učním listem : 

PwC

Nejv ětší počet absolv entů by l v e šk. roce 201 1 /1 2 by l mezi technický mi a přírodov ědný mi obory s v ý učním listem – 23 Strojírenstv í a strojírenská v ý roba, 36 Stav ebnictv í, geodézie a kartografie, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a v ý početní technika (netechnické obory 65 Gastronomie, hotelnictv í a turismus)

Page 37 of 72



Na celkovém počtu absolventů se podílí v rozmezí 55-62 %

Pokles v celkovém počtu absolventů SŠ s v ý učním listem je patrný již od počátku sledovaného období, tj. od šk. roku 2003/04 (se slabý m nárůstem v posledním šk. roce 201 1 /1 2) Absolv enti přírodov ědný ch a technický ch oborů s m aturitou: 



Nejv ětší počet absolventů byl ve šk. roce 2011/12 mezi technickými a přírodovědnými obory s maturitou - 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 1 8 Informatické obory , 26 Elektrotechnika, telekomunikační a v ý početní technika (netechnické obory 7 9 Obecná příprava, 63 Ekonomika a administrativ a, 7 8 Obecně odborná příprav a, 64 Podnikání v oborech a odv ětv í a 65 Gastronomie, hotelnictv í a turismus) Na celkov ém počtu absolv entů se podílí v rozmezí 25-29 %

Do šk.roku 2006/07 celkový počet absolventů SŠ s maturitou stoupal, poté začal klesat až do této doby . Ale při v y členění absolventů technických a přírodovědných oborů s maturitou z celkov ého počtu zaznamenáv áme u této skupiny v posledním šk. roce 201 1 /1 2 mírný nárůst. T abulka 4: Podíl absolventů přírodovědných a technických oborů na celkovém počtu v MSK Školní r ok

03/04 04/05

05/06 06/07

07/08

08/09 09/10 10/11

11/12

A bsolventi přírodovědných a t echnických oborů s v ý učním listem *

3 338

3 01 6

2 968

2 619

2 7 01

2 327

2 1 99

1 995

2 093

Celkový počet absolventů SŠ s výučním listem

5 471

5 1 69

5 028

4 682

4 5 69

3 882

3 625

3 263

3 380

Podíl absolventů přírodovědných a technických oborů s výučním listem na celkovém počtu (%)

61,0

58,3

59,0

55,9

59,1

59,9

60,7

61,1

61,9

A bsolventi přírodovědných a t echnických oborů s m aturitou **

3 01 4

3 1 65

3 1 99

3 1 88

3 1 31

3 046

2 912 2 600

2 658

Celkový počet absolventů SŠ s maturitní zkouškou

1 0627

1 0818

1 1 526

1 1 793

1 1 681

1 1 691

1 1 643 1 0364 1 0229

28,4

29,3

27,8

27,0

26,8

26,1

Podíl absolventů přírodovědných a technických oborů s maturitou na celkovém počtu

25,0

25,1

26,0

Poznámka: * skupina oborů č. 21 ,23,26,29,31 ,33,34,36,37 ,39,41 ** skupina oborů č. 1 6,1 8,21 ,23,26,28,29,31 ,33,34,36,37 ,39,41 Zdroj: KÚ MSK, odbor školstv í, mládeže a sportu, V ý roční zpráv y o stav u a rozv oji v zděláv ací soustav y v morav skoslezském kraji (za jednotliv é šk. roky ) Projekce vývoje počtu žáků do školního roku 201 6/1 7 předpokládá další pokles v e v šech formách středního v zdělávání, za předpokladu zachování současného trendu zájmu o střední v zdělávání lze i v budoucnu oč ekáv at v ý raznější pokles u středního v zdělání bez maturitní zkoušky ; z toho u oborů středního v zdělání s v ý učním listem lze předpokládat poměrně v ý znamný propad až o cca 23 %.  

PwC

Zájem o technické a přírodovědné vzdělání mezi žáky ZŠ a SŠ neodpovídá požadav k ům zaměstnav atelů, je stále nutná podpora vzdělání v těchto oborech doplněná v šak o kv alitní praxi a dlouhodobou motiv aci rodičů a dětí v e smy slu zdůraznění atraktiv ity zaměstnání v technickém oboru. Mnozí absolv enti těchto oborů totiž nemají zájem o takt o zaměřenou práci a hledají jiné uplatnění či zůstáv ají nezaměstnaný mi.

Page 38 of 72

5.2.3 Vysokoškolské vzdělávání V Morav skoslezském kraji realizov aly v akademickém roce 201 1 /201 2 v y sokoškolské v zděláv ání 3 v eřejné univ erzity (V y soká škola báňská – Technická univ erzita Ostrav a, Ostrav ská univ erzita v Ostrav ě, Slezská univ erzita v Opav ě) a 2 soukromé vysoké školy neuniverzitního typu se sídlem v MSK (V y soká škola podnikání, a. s., V y soká škola sociálně-správ ní, Institut celoživ otního v zděláv ání Hav ířov o. p. s.). -

Na úrov ni ČR má počet studentů i absolv entů V Š již dlouhodobě stoupající tendenci.

-

Počet studentů V Š v MSK stoupal až do školního roku 201 0/201 1 , od šk. roku 201 1 začínají celkov é počty studentů klesat

-

Počty absolv entů V Š v MSK dle dostupný ch dat ke šk. roku 2009/20 1 0 stabilně stoupaly

5.3 Struktura vzdělanosti obyvatel2 Vzdělanostní struktura oby v atelstv a v jednotliv ý ch krajích ČR nev y kazuje v ý raznější rozdíly s v ý jimkou hl. města Prahy , kde podíl v y sokoškolsky a středoškolsky v zdělaný ch podstatně přev y šuje celorepublikov ý průměr. K 26. 3. 201 1 zaujímal MSK v podílu oby v atel „bez v zdělání“ 3. místo za karlov arský m a ústecký m krajem (0,1 p.b. nad prům ěrem ČR), u úplného středního v zdělání s maturitou se umisťuje o 1 ,2 p.b. pod celorepublikov ý m průměrem až na 1 2. místo a v podílu v y sokoškolsky v zdělaný ch také pod republikov ý m prům ěrem na 6. místo (o 1 ,3 p.b.).

2

Da t a pro skupinu obyvatel 15+

PwC

Page 39 of 72

T abulka 5: Vzdělanostní struktura obyvatel k 26.3.2011 (nejvyšší ukončené v zdělání) – podíl v % V t om n ejv y šší u kon čen é v zděl á n í v %

Poř a dí

Územ í, r ok

Zkr a t ka Obyv. 15-ti leté a st arší celkem

1

Hl avní město Praha

PRA

2

Ji homoravský kraj

JMK

Bez v zdělání

Zá kladní včetně n eukončeného

Úpl né střední s m aturitou

Ná stavbové st udium a vyšší odborné vzdělání

V ysokoškolské

2001

2011

2001

2011

2001

2011

2001

2011

2001

2011

2001

2011

1 012 404

1 115 174

0 ,2 %

0 ,2 %

1 4,5 %

1 0,2 %

3 0,5 %

2 9,9 %

5 ,2 %

3 ,2 %

1 8,8 %

23,6 %

9 47 5 80 1 000 714

0 ,4 %

0 ,4 %

2 3,3 %

1 7 ,6 %

2 4,6 %

2 6,9 %

3 ,5 %

2 ,8 %

1 0,3 %

14,7 %

8 575 198 8947632

0,4 %

0,5 %

23,0 %

17,6 %

24,9 %

27,1 %

3,5 %

2,8 %

8,9 %

12,5 %

pr ůměr Česká r epublika

ČR

3

St ř edočeský kraj

SČK

9 43364 1 089 911

0 ,5 %

0 ,4 %

2 3,1 %

1 6,9 %

2 4,4 %

2 8,2 %

3 ,3 %

2 ,8 %

7 ,0 %

11,5 %

4

Ol omoucký kraj

OLK

5 33 985

5 38 029

0 ,6 %

0 ,5 %

2 3,6 %

1 8,4 %

2 4,7 %

2 6,9 %

3 ,0 %

2 ,6 %

8 ,1 %

11,4 %

5

Zl ínský kraj

ZLK

4 96 595

4 97 677

0 ,4 %

0 ,4 %

2 4,8 %

1 9,0 %

2 4,1 %

2 6,6 %

3 ,2 %

2 ,7 %

7 ,7 %

11,2 %

6

Mor avskoslezský kraj MSK

1 051 687 1 032341

0,5 %

0,6 %

25,2 %

19,6 %

23,4 %

25,9 %

3,1 %

2,6 %

7,8 %

11,2 %

7

Ji hočeský kraj

JČK

5 21 436

5 37 217

0 ,4 %

0 ,5 %

2 3,5 %

1 8,2 %

2 5 ,1 %

27 ,5 %

3 ,3 %

2 ,8 %

7 ,8 %

10,8 %

8

Pl zeňský kraj

PLK

4 64 221

4 90 932

0 ,4 %

0 ,4 %

2 3,0 %

1 8,1 %

2 5 ,0 %

27 ,2 %

3 ,1 %

2 ,6 %

7 ,8 %

10,4 %

9

Kr álovéhradecký kraj KHK

4 60 986

4 68 789

0 ,4 %

0 ,5 %

2 2,5 %

1 7 ,6 %

2 5 ,2 %

27 ,4 %

3 ,6 %

3 ,0 %

7 ,5 %

10,1 %

10

Pa rdubický kraj

PRK

4 22 722

4 36 534

0 ,4 %

0 ,4 %

2 2,7 %

1 7 ,9 %

2 4,5 %

2 6,9 %

3 ,6 %

2 ,8 %

7 ,0 %

9,9 %

11

Li berecký kraj

LBK

3 5 6 007

3 67 842

0 ,4 %

0 ,5 %

2 3,9 %

1 8,6 %

2 3,8 %

2 6,0 %

3 ,2 %

2 ,7 %

7 ,0 %

9,6 %

12

Kr a j Vysočina

V YS

4 29 483

4 31 767

0 ,4 %

0 ,4 %

2 4,1 %

1 8,5 %

2 4,2 %

27 ,1 %

3 ,2 %

2 ,7 %

6 ,7 %

9,5 %

13

Úst ecký kraj

USK

6 81 355

6 87 269

0 ,8 %

0 ,8 %

27 ,3 %

2 1 ,7 %

2 2,3 %

2 4,7 %

2 ,9 %

2 ,5 %

5 ,3 %

7,6 %

14

Ka rlovarský kraj

KV K

2 53 373

2 53 436

0 ,8 %

0 ,8 %

27 ,9 %

2 2,4 %

2 2,7 %

2 4,2 %

3 ,1 %

2 ,5 %

5 ,6 %

7,0 %

Zdroj: v eřejná databáze ČSÚ

PwC

Page 40 of 72

V porovnání s údaji z roku 2001 se ale tento stav zlepšuje, v zdělanostní úroveň obyvatel MSK se zv y šuje. 

Současným trendem Moravskoslezského kraje je zvyšující se podíl v y sokoškolsky v zdělaný ch lidí a také lidí s úplný m středoškolským vzděláním. Tento vývoj je i v souladu s celorepublikovým v ývojem. I přesto v šak značná část takto vzdělaných lidí kraj posléze opustí a to zejména z dův odu atraktiv ity pracov ních příležitostí.

Aglom erace Podíl oby v atel s nejv y šším ukončený m v zděláním je v Ostrav ské aglomeraci následující:    

0,5 % podíl v počtu obyvatel starších 15let bez vzdělání je shodný s celorepublikov ý m průměrem a nižší oproti krajskému Podíl oby vatel pouze se základním vzděláním je v aglomeraci oproti celorepublikovému v yšší, ale nižší ke krajskému Podíl osob s úplný m středním a v ysokoškolským vzděláváním je v rámci aglomerace v y šší v zhledem ke krajskému, ale nižší oproti celorepublikov ému. V zdělanostní úroveň obyvatel ostravské aglomerace nedosahuje úrov ně té celorepublikov é , ale oproti krajské dosahuje o něco m álo lepších v ý sledků.

Graf 23: Nejv y šší ukončené vzdělání obyvatel daného území v e v ěku 15 let a v íce (podíl na 1 000 oby v.)

Pozn: údaje k 26. 3. 201 1 Zdroj: v eřejná databáze ČSÚ  

K 26. 3. 201 1 by l v rámci Ostrav ské aglomerace procentuální podíl v y sokoškolsky v zdělaný ch oby v atel nad 1 5 let nejv y šší v ORP Ostrav a a v ORP Frý dlant nad Ostrav icí (v íce než 1 3 %). Nejnižší podíl v y sokoškolsky v zdělaný ch oby v atel by l v ORP Karv iná. U osob bez v zdělání zaujímá nejv ětší podíl 0,7 4 % ORP Bohumín, nejmenší ORP Frenštát pod Radhoštěm.

Souvisí to s horší ekonom ickou situací v oblasti a nedostatkem (nebo špatně placených) kvalifikovaných pracovních míst – většina vysokoškolsky vzdělaný ch obyvatel se z této oblasti vystěhovává.  

Riziko nezam ěstnanosti roste s klesající úrovní vzdělání Vyšší vzdělanost společnosti je nutná pro zam ěstnanost a růst životní úrovně obyvatel.

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

5.3.1 Struktura zaměstnaných dle kvalifikační náročnosti Kv alifikační náročnost rozdělujeme do čtyř základních skupin, kter ý mi jsou bílé límečky s v y sokou kv alifikací (KZAM zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci, vědečtí a odborní duševní pracovníci, techničtí, zdr av otničtí a pedagogičtí pracovníci), bílé límečky s nízkou kv alifikací (KZAM nižší administrativní pracov níci, prov ozní pracovníci ve službách a obchodě), kv alifikované modré límečky (KZAM kv alifikovaní dělníci v zemědělstv í a lesnictví, řemeslníci a kv alifikovaní v ýrobci, zpracovatelé a opraváři) a nekv alifikov ané modré límečky (KZAM obsluha strojů a zařízení, pomocní a nekv alifikov aní pracov níci). V podílu počtu zaměstnaný ch osob dle kv alifikační náročnosti na 1 000 oby v . je MSK na těchto úrov ních:    

Bílé límečky s v y sokou kv alifikací – 9. místo mezi kraji pod celorepublikov ý m průměrem Bílé límečky s nízkou kv alifikací – 8. místo blížící se celorepublikov ému průměru (o 2 p.b.) Kv alifikov ané modré límečky – předposlední 1 3. místo pod průměrem ČR Nekv alifikov ané modré límečky – 1 2. Místo ale již nad celorepublikov ý m průměrem 

Nejv ětší podíly v klasifikaci modrý ch límečků zaujímá v rámci ČR kraj V y sočina, bílé límečky s nízkou kv alifikací kraj Karlovarský. Naopak v klasifikaci bílé límečky s v y sokou kv alifikací, se KK umístil na posledním místě mezi jednotlivými kraji ČR, prv ní místo s nejv yšším podílem osob této kategorie zaujímá Hlav ní město Praha.

Graf 24: Podíly v počtech zam ěstnaných dle kvalifikační náročnosti na 1 000 oby v. v jednotlivých krajích

Zdroj: v eřejná databáze ČSÚ 



Při podrobnějším zaměření se na MSK došlo od roku 2009 k nárůstu počtu osob v e skupině nekv alifikované modré límečky, k mírnému poklesu osob v kv alifikov ané modré límečky . Skupina bílé límečky s nízkou kv alifikací stoupala až do roku 2009, od té doby se počty v této kategorii nemění. Nejv ětší změnu zaznamenáváme u skupiny bílé límečky s v y sokou kvalifikací, kdy do roku 2008 počet osob z této klasifikace m ěl stoupající tendenci. Poté začal v ý razně klesat.

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

6 Životní prostředí Od 1 9. stol. patří MSK mezi nejdůležitější průmyslové regiony střední Ev ropy, v rámci ČR je centrem hutní v ý roby a těžby černého uhlí. Právě regionální těžký průmysl, spolu s přeshraničním přenosem znečištění z Polska, doprava a lokální topeniště jsou největšími původci znečištění ovzduší. Oblast ostravské aglomerace je i z tohoto důvodu územím s nejzatíženějším životním prostředím, přestože se v liv em útlumu výroby, používáním šetrnějších technologií a značnými investicemi do environmentá lních opatření situace postupně zlepšuje. Téměř celá aglomerace spadá do oblasti se zhoršenou kv alitou ovzduší primárně způsobenou prachem. Z toho pramení i snížená kv alita života v aglomeraci. Oblast s relativně přízniv ějším ovzduším je v okolí Frýdlantu n. Ostrav icí a Nov ého Jičína. Mezi jednotlivými ORP aglomerace byla v roce 2011 nejhorší imisní situace v ORP Bohumín, Orlov á a Karv iná, nejv ětší emisní zátěž (způsobená zejména průmyslem) je v okresech Ostrava město, Frýdku-Místku a Karv iné, dlouhodobě je nejhorší situace ve městě Český Těšín a Ostrav ě Radv anicích. Největší podíl emisí TZL (38,6 %) pocházel v roce 2011 z mobilních zdrojů znečišťování, tedy z dopravy. V elké zdroje znečišťování (průmyslové podniky ) se podílejí na celkovém množství emisí TZL 35 %. V ý znamným zdrojem znečištění jsou v MSK malé zdroje znečišťování. Tzv. lokální topeniště, která se na celkovém množství emisí TZL podílejí 22,5 %. Na území Morav skoslezského kraje bylo v roce 2011 provozováno v domácnostech téměř 55 000 kotlů na t uhá paliv a (uhlí, koks, uhelné brikety nebo dřevo). V rámci ostravské aglomerace má nejvyšší hustotu lokálních topenišť (a to i v rámci celé České republiky!) ORP Orlov á (41 topenišť na km 2). MSK řeší problém lokálních topenišť prostřednictvím tzv . Kotlíkových dotací. Kromě stav u ovzduší je v elkou otázkou aglomerace také odpadové hospodářství, což rovněž souvisí s koncentrací průmyslu a obyvatelstva. Celková produkce odpadů v kraji od roku 2004 kolísá, má v šak klesající trend. Přesto MSK dlouhodobě zaujímá nejvyšší podíl v produkci odpadů v rámci celé ČR, přičemž v elký v liv na absolutní hodnotu má průmyslový odpad. V zhledem k této skutečnosti, a to i přesto, že dlouhodobě roste podíl materiálově využívaného odpadu, je podíl skládkovaného odpadu obrovský. Dlouhodobě negativně působí v krajině v četně všech souvisejících dopadů na živ otní prostředí.

6.1 Podíl obyvatel MSK žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší Zařazení lokalit do oblastí se zhoršenou kv alitou ovzduší (OZKO) pro rok 2011 je v MSK zapříčiněno v naprosté v ětšině překročením denního imisního limitu pro suspendované částice PM 1 0 . V některých oblastech, zejména dopravně a průmyslově zatížených, se na zařazení území do těchto oblastí může podílet i překročení imisního limitu pro jinou látku. Pro oblast ostravské aglomerace se jedná např. o benzen (imisní limity SO 2 a NO2 překročeny nebyly). V roce 2011 bylo 21,8 % území ČR v y mezeno jako OZKO, v těchto oblastech žije přibližně 50,8 % obyvatel ČR.

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

Obrázek 4: Vy značení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k im isním limitům pro ochranu zdraví v ČR (2011)

Zdroj: ČHMÚ

Vý skyt oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v ostravské aglomeraci znázorňuje následující obrázek. Jak je z něj patrné, daná oblast je zastoupena zhoršenou kvalitou ovzduší téměř ze 100 %. Obrázek 5: Vy značení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v zhledem k im isním limitům pro ochranu zdraví v MSK (2011)

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

Zdroj: www.msobserv ator.cz

6.2 Emise znečišťujících látek do ovzduší (TZL, SO2, NOx, CO) Množstv í emisí základních znečišťujících látek (TZL, SO2, NO2, CO) v posledních letech klesá jak na úrovni ČR, tak i v MSK. Přesto by l v Moravskoslezském kraji v roce 2010 produkován druhý nejvyšší podíl emisí oxidu uhelnatého (CO), ox idu siřičitého (SO2) a tuhý ch znečišťujících látek (TZL) v rámci celé republiky. T abulka 6: Em ise základních znečišťujících látek do ovzduší (REZZO 1-4) podle krajů Poř a dí

Kr a j, r ok

Zkratka

1

Hlavní město Pr a h a

2

Mor avskosl ezský

3 4

2005 (t /km 2)

2010 (t /km 2)

T ZL

SO2

NO2

CO

T ZL

SO2

NO2

CO

PRA

7 ,8

5 ,3

4 1 ,4

7 6 ,3

4,3

3 ,1

1 3 ,9

3 0 ,8

MSK

1,5

5,5

6,2

28,2

1,3

4,1

5,1

25,4

St ř edočeský

SČK

1 ,0

2 ,3

3 ,6

6 ,2

1,0

2 ,1

3 ,2

4 ,9

Úst ecký

USK

1 ,1

1 3 ,5

1 2 ,8

5 ,0

1,0

1 0 ,9

1 0 ,8

4 ,6

pr ůměr Česká r epu bl ika

ČR

0,8

2,8

3,5

6,3

0,8

2,2

3,0

5,0

5

Kr á lov éh r a decký

KHK

0 ,7

1 ,7

1 ,6

4 ,3

0,8

1 ,3

1 ,7

3 ,5

6

Pa r du bický

PRK

0 ,7

3 ,5

3 ,6

4 ,1

0,8

2 ,9

3 ,6

3 ,4

7

Kr a j V y sočin a

V YS

0 ,8

0 ,5

2 ,0

4 ,1

0,8

0 ,4

1 ,8

3 ,1

8

Jih om or a v ský

JMK

0 ,7

0 ,6

2 ,6

5 ,0

0,7

0 ,5

2 ,4

3 ,6

9

Liber ecký

LBK

0 ,7

1 ,2

1 ,6

4 ,1

0,7

0 ,8

1 ,3

3 ,5

10

Olom ou cký

OLK

0 ,7

1 ,4

2 ,1

4 ,1

0,7

0 ,8

2 ,0

3 ,1

11

Ka r lov a r ský

KV K

0 ,6

5 ,0

3 ,0

2 ,7

0,6

2 ,9

3 ,2

2 ,4

12

Plzeň ský

PLK

0 ,6

1 ,6

2 ,0

3 ,8

0,6

1 ,0

1 ,6

2 ,6

13

Zlín ský

ZLK

0 ,6

1 ,9

2 ,0

3 ,7

0,6

1 ,2

1 ,9

2 ,7

14

Jih očeský

JČK

0 ,5

1 ,1

1 ,1

2 ,2

0,5

1 ,0

1 ,2

2 ,2

Zdroj: Statistické ročenky MSK Koncentrace suspendovaných částic jsou zde dlouhodobě nejvyšší ze v šech krajů. V roce 2011 se zde v yskytovaly stejně jako v předchozích letech v chladných obdobích roku déletrvající epizody nadlimitních denních koncentrací částic PM1 0, doprovázených zvýšenými koncentracemi dalších škodlivin. Výsledkem jsou nadlimitní roční koncentrace suspendovaných částic PM 1 0 a PM2,5, benzo(a)pyrenu a benzenu. Z níže uv edeného obrázku je zřejmé, že nejvyšší úroveň znečištění v Moravskoslezském kraji je práv ě v aglom eraci a to v centru aglom erace, což souv isí s koncentrací těžkého prům y slu a oby v atel v tom to územ í.

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

Obrázek 6: Nejv yšší 24hod. koncentrace PM10, MSK, 2011

Zdroj: http://portal.chmi.cz V y soká míra znečištění v yplývá z v elké územní koncentrace průmyslu, obyvatelstva a související infrastruktury. Z v elké části je ov livněna také lokalizací Moravskoslezského kraje, neboť ke znečištění značně přispívá transhraniční přenos z Polska, kde sousedí aglomerace s průmyslovým regionem Katowic.

6.2.1 Struktura zdrojů emisí TZL – průmysl, domácnosti, doprava Zdrav otní ústav, Český hy drometeorologický ústav a E-Ex pert Ostrav a provedli hodnocení naměřených dat o kv alitě ovzduší za období posledních šesti let s ohledem na možný původ prašného aerosolu 3 s cílem odhadnout v liv m ožných zdrojů im isní zátěže PM 10 by l proveden pro 22 dnů, v e kterých byla v letech 2006 -11 alespoň na jedné z v y braných stanic překročena denní (24hodinová) průměrná koncentrace PM 1 0 200 µg.m -3. V šechny tyto epizody jsou v topné sezóně.   

3

V ý sledky odhadů ukazují, že v rámci těchto smogových ep izod pouze v e čtyřech dnech nebyl možný v liv zdrojů na území Polské republiky na imisní situaci PM 1 0 v Ostrav ě, žádná lokalita nebyla zatížena pouze průmyslovými zónami (v oblastech Radv anice a Přív oz tvoří průmysl významnější podíl). Studie prokázala také v ýznamný vliv lokálních topenišť na koncentrace PM 1 0 v Ostrav ě. Podstatný v liv na kv alitu ov zduší má také transhraniční přenos znečištění mezi Českou a Polskou republikou.

http://www.dychamproostravu.cz/images/jbilek%20traj.pdf

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

Podíl zastoupení jednotlivých zdrojů znečištění v m íře emisí T ZL v MSK v roce 2011 uvádí následující graf, z něhož je patrné, že  

 

Nejv ětší 38,6 % podíl em isí T ZL vyprodukovaly v roce 2011 m obilní zdroje znečišťování – silniční a m otorová vozidla, železniční kolejová v ozidla, plav idla a letadla. Velké zdroje znečišťování se podílejí na celkovém množství emisí TZL v 35 %. Tato situace souvisí s historickým v ývojem průmyslové části aglomerace. Jmenovitě se jedná především o zdroje společností ArcelorMittal Ostrava a.s., OKD, OKK a.s., Dalkia Česká republika, a. s., EV RAZ V ÍTKOV ICE STEEL, a.s., Energetika V ítkovice, a.s. a V ÍTKOV ICE HEAV Y MACHINERY a.s. Střední zdroje znečišťování se podílejí 3,9 % na celkov ém množství emisí TZL V zhledem k v ysoké hustotě osídlení je v ýznamným zdrojem znečištění i lokální vytápění. malé zdroje znečišťování se podílejí 22,5 % na celkovém množství emisí TZL.

Graf 25: Podíl jednotlivých zdrojů znečištění na em isích tuhých znečišťujících látek v MSK, 2011 (t/rok)

Zdroj: Český hy drometeorologický ústav, v lastní zpracování

6.2.2Množství znečišťovatelů u lokálních topenišť Lokální topeniště jsou energetické zdroje určené pro lokální v ytápění prostor k indiv iduálnímu bydlení (rodinné domy a by ty ). Tv oří v ý znamnou skupinu zdrojů znečišťov ání ov zduší s ohledem na jejich v elké množstv í, umístění přímo v obytné zástavbě, relativ ně nízké komíny , tepelné v ý kony , použitá paliv a a nižší kv alitu spalov acích zařízení. 



Na území Morav skoslezského kraje je podle Českého statistického úřadu dle výsledků sčítání lidí, domů by tů z roku 2011 provozováno v domácnostech téměř 55 000 kotlů na tuhá paliva (uhlí, koks, uhelné brikety nebo dřevo). V ztáhneme -li tento údaj k počtu obydlených rodinných domů v MSK 147 525, tuhými palivy vytápí 37 % dom ácností. V rámci ostravské aglomerace má nejvyšší hustotu lokálních topenišť (a to i v rámci celé České republiky!) ORP Orlov á (41 topenišť na km 2) před Bohumínem (26 topenišť na km 2) a Hav ířovem (20 topenišť na km 2).

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

Obrázek 7 : Počet dom ácnosti v y tápěný ch tuhý m i paliv y na km 2 v MSK

Zdroj: www.lokalni-topeniste.cz Problém míry znečištění ovzduší lokálními topeništi v zrůstá s tím, jak se podíly ostatních zdrojů emisí rok co rok snižují (hl. u v elký ch průmyslových zdrojů znečištění).   

MSK řeší problém lokálních topenišť prostřednictvím tzv. Kotlíkových dotací (dotační program Ministerstva ŽP a MSK) V uply nulých dvou letech by lo v rámci již v yhlášených dotací v Moravskoslezském kraji přiděleno celkem 2 333 dotací, díky které bylo vyměněno jen cca 5 % v šech kot lů v MSK. Podle předběžných odhadů se očekává, že aktualizace skladby bytů a způsobu jejich vytápění bude mít za následek pokles v šech emisí základních znečišťujících látek, např. TZL o 1 0 %, SO 2 o 25 %, NOx o 1 7 %.

6.3 Odpady a odpadové hospodářství Odpadov é hospodářství Moravskoslezského kraje je do značné míry ovlivněno poměrně vysokou hustotou zalidnění a v elký m množstvím průmyslových zařízení. Celkov á produkce odpadů v kraji od roku 2004 kolísá, můžeme ale říci, že se postupně snižuje. Přesto MSK dlouhodobě zaujímá nejvyšší podíl v produkci odpadů v rámci celé ČR. Produkce komunálního odpadu kopíruje v ývoj na celorepublikové úrovni, od roku 2007 se produkce KO v MSK zv y šuje. Současným trendem v MSK je snižující se množství odpadů, které jsou odstraňovány skládkováním. I podíl množstv í komunálního odpadu, který je odstraněn skládkováním, v MSK od roku 2007 výrazně klesá a naopak © 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

množstv í KO, které je materiálově využito, stoupá. V roce 2011 bylo v MSK materiálově využito 52 % komunálního odpadu, což je v ýrazně nadprůměrná situace (ČR 45 %). Množstv í v yprodukovaných průmyslových odpadů je v kraji nejvyšší v rámci celé ČR (tento stav koresponduje s produkcí v elkých průmyslových podniků - v roce 2009 došlo k v ýraznému snížení objemu průmyslových odpadů a to v liv em hospodářské krize a následnému útlumu výroby).

6.3.1 Celková produkce odpadu Materiálová náročnost obyvatel se odráží na celkové produkci odpadů. ČR měla v roce 2009 o v íce než třetinu (39 %) v y šší materiálovou náročnost než průměr EU27 a o v íce než 50 % v y šší materiálovou náročnost ve srov nání s průměrem EU1 5. V budoucnu lze očekávat její pokles pouze pozvolný. Z hlediska celkové produkce odpadu dochází v jednotlivých krajích ČR ke stejnému trendu jako na celorepublikové úrovni – k postupnému snižování produkce odpadů. V některých případech dochází k v ý kyvům, které jsou mnohdy způsobené změnou metodiky sledování jednotlivých ukazatelů. To platí i pro Morav skoslezský kraj, kde se celková produkce odpadů, i přes dlouhodobý nejvyšší podíl odpadů v rám ci celé ČR, v íceméně snižuje, zejména snahou o co největší opětovné využití stavebních materiálů a v edlejších průmyslových produktů V ý razné snížení produkce odpadů v MSK je znatelné od roku 2004, kdy by l na úrovni kraje schválen Plán odpadov ého hospodářství Moravskoslezského kraje.

Graf 26: Vý voj celkové produkce opadů v MSK (tis. tun)

Zdroj: CENIA Celkov á produkce odpadu v MSK činila v roce 2011 dle údajů CENIA 4 81 5 tis. tun a podílela se na celkové produkci odpadu v ČR 1 5,7 %.

6.3.2Produkce komunálního odpadu v MSK Na úrov ni kraje produkce komunálního odpadu na obyvatele klesala do roku 2007, poté začala razantně stoupat (obdobně je to i na celorepublikové úrovni). Obecně se dá tv rdit, že produkce komunálního odpadu souvisí s rostoucí životní úrovní oby vatelstva, tudíž situace odpovídá ekonomickým v livům.

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

Graf 27 : Vý voj produkce komunálního odpadu na 1 oby v atele (kg)

Zdroj: KÚ MSK, Odbor živ otního prostředí a zemědělství, vlastní zpracování

6.3.3Nakládání s odpady V oblasti nakládání s odpady je zaznamenána rozmanitost v případě jednotlivých krajů, což je způsobeno distribucí zařízení na nakládání a zpracování odpadů. V důsledku ne v ždy rovnoměrného rozložení těchto zařízení v regionu dochází k přepravě odpadů mezi kraji, což přináší různé environmentální dopady. Mezi nejčastější způsoby nakládání s komunálními odpady patří skládkování, nicméně pozitivním trendem je neustálé snižování meziročních podílů skládkování na celkovém nakládání s odpady. Mezi další v ý znamné zastoupené způsoby nakládání s odpady patří materiálové využívání, jehož podíl od roku 2003 postupně narůstá. Energeticky bylo v roce 2011 v ČR v y užito 10,8 % komunálních odpadů a spalováním 0,04 % komunálních odpadů. Podíl nakládání s odpady spalováním je sice zanedbatelný, nicméně je nutno poznamenat, že díky v ětší informovanosti veřejnosti se počáteční odpor proti v ýstavbě spaloven snížil. Výhodou spalování odpadů není pouze úlev a skládkám, ale také v ytváření nových alternativních zdrojů energie. V ČR se zatím nacházejí 3 spalovny komunálního odpadu– Praha-Malešice, Brno a Liberec.

6.3.4Skládkovaný komunální odpad V roce 2011 došlo ve srovnání s rokem 2010 k poklesu podílu komunálních odpadů odstraňovaných skládkov áním v ČR o v íce než 4 p. b. I přes tento pokles je v šak skládkování i nadále nejčastějším způsobem nakládání s komunálními odpady. V roce 2000 bylo na skládky provozované v Moravskoslezském kraji uloženo 958 7 69 t odpadů. V roce 2011 by lo odstraněno skládkováním 538 445 t odpadů. Pokles skládkování v celkové produkci odpadů v období mezi rokem 2000 a rokem 2011 činí 43,8 %. Komunálního odpadu bylo v roce 2000 na skládky uloženo 390 409 t. V roce 2011 pak by lo odstraněno skládkov áním 404 231 t. Přestože celkové m nožství komunálních odpadů ul ožených na skládky v roce 2011 lehce stouplo, podíl m nožství komunálního odpadu, který je odstraněn skládkováním, na celkovém m nožství v y užitých odpadů v MSK od roku 2007 výrazně klesá - zde je zřejm á rostoucí úroveň vytřídění. T oto je důležité zejména pro budoucí generace, kdy trend růstu materiálového využívání je

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

potřeba posílit. Zám ěrem je v budoucnu skládkování zcela omezit, tudíž je důležité pracovat na osv ětě v oblasti třídění, recyklace apod. tak, aby toto bylo pro budoucí generace samozřejmostí. Graf 28: Vý voj podílu komunálního odpadu odstraněného skládkováním a m ateriálově v y užitého, MSK

Zdroj: V y hodnocení Plánu odpadového hospodářství MSK, 201 1 , v lastní zpracování

6.3.5 Materiálově využívaný komunální odpad Podíl materiálově využitých komunálních odpadů z celkové produkce odpadů v ČR mezi roky 2003 a 2011 setrv ale v zrůstal. Tento trend byl zachován i mezi roky 2010 a 2011, kdy podíl materiálově využitých komunálních odpadů vzrostl z 24,3 % na 30,8 %. V oblasti m ateriálového využití komunálního odpadu dochází na území Moravskoslezského kraje k pozv olnému zlepšení díky dlouhodobé osvětě obyvatel v oblasti třídění. Od počátku období, kdy začalo být plnění Plánu odpadového hospodářství MSK v y hodnocováno (r. 2004) je stanov ený cíl plněn. V roce 2011 bylo materiálově v yužito 52 % komunálního odpadu. Základním nástrojem disponují v rámci svých sy stémů shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů jsou jednotlivé obce.

6.3.6Množství vytříděných odpadů dle druhu Množstv í v ytříděných složek komunálních a obalových odpadů každoročně narůstá. V roce 2009 bylo na území Morav sko-slezského kraje v rámci odděleného sběru složek papír, plast, sklo a nápojový karton vytříděno průměrně 28,9 kg/obyv/rok. Předpokládáme obdobnou situaci za aglomeraci, která MSK v e v ětšině ukazatelů kopíruje.

6.3.7 Energetické využívání komunálního odpadu Energeticky bylo v roce 2011 v rámci celé republiky v y užito 1 0,8 % komunálních odpadů a spalov áním by lo v roce 201 1 odstraněno 0,04 % komunálních odpadů. ČR v tomto ohledu za ostatními zeměmi EU zaostáv á. V MSK by lo v roce 2011 energeticky využito 0,04 % komunálního odpadu, spalováním by lo odstraněno 0,05 % komunálního odpadu.

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

6.3.8

Produkce průmyslového odpadu

V produkci průmyslového odpadu má v rámci České republiky jednoznačné prvenství Moravskoslezský kraj, který se podílí na celkové produkci průmyslového odpadu ČR 31 % a dosahuje hodnoty 1 483 tis. tun/rok. Situace je dlouhodobě způsobená koncentrací v elkých průmyslových podniků. Graf 29: Podíl produkce průmyslového odpadu na 1 oby vatele (t), 2011

Zdroj: ČSÚ, údaje zahrnují odpady z odv ětví CZ-NACE 1 0-33 Situace v oblasti produkce průmyslových odpadů se v kraji razantně zlepšila v roce 2009, a to především díky útlumu v ý roby velkých průmyslových podniků. V roce 2009 došlo k v ý raznému úbytku průmyslových odpadů v MSK i celé ČR, od roku 201 0 se situace opět mírně zhoršuje a produkce průmyslového odpadu opět roste. Přízniv ý trend zaznamenáváme v e způsobu nakládání s odpady produkovanými podniky v MSK, kdy podíl recyklace těchto odpadů stoupá, naopak podíl skládkování klesá. Graf 30: Podíl jednotlivých způsobů nakládání s odpady na celku podle sídla podniku (MSK)

Zdroj: ČSÚ

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

7 Dopravní infrastruktura Význam železniční a silniční sítě na území ostravské aglomerace spočívá zejména v napojení na mezinárodní sítě a v jejím tranzitním charakteru, což se projevuje hlavně v dlouhodobě vysokém objemu přepravy zboží, jak silniční, tak i železniční dopravou. Silniční síť tvoří vysoce hustá síť silnic I. třídy a v posledních letech také rostoucí síť dálnic a rychlostních komunikací, která je v roce 2011 mírně nad republikovým průměrem. Hustota silnic nižších tříd (II. a III.) je však v mezikrajovém srovnání nižší. Pro ostravskou aglomeraci je charakteristická, zejména díky velkému zalidnění, také vysoká intenzita dopravy, která se negativně projevuje na silnicích, které jsou jednopruhové a kapacitně tak nedostačují (hustota provozu, zhoršená kvalita povrchu silnic, apod.). Pro přepravu osob na území Moravskoslezského kraje je typická dlouhodobě stabilní přeprava osob železniční dopravou, avšak klesající trend (až na výjimky např. Frýdek-Místek) je zřejmý u osob cestujících MHD či veřejnou autobusovou dopravou. Tento trend je dán jednak klesajícím počtem obyvatel a také nárůstem osobní automobilové dopravy, umocněn je také kvalitou MHD. Větší využívání veřejné hromadné přepravy osob podpoří další zkvalitňování nabídky služeb v rámci integrovaného dopravního systému, který je zaveden ve většině obcí ostravské aglomerace.

7.1 Dostupnost infrastruktury 7.1.1 Hustota silniční a železniční sítě Hustota a stav doprav ní infrastruktury jsou v ý znamný mi faktory , které mají v liv na doprav ní dostupnost aglomerace. Dopravní dostupnost je jedním z klíčových faktorů ovlivňující rozv oj podnikatelského prostředí a příchod potenciálních inv estorů na území aglomerace. (Indikátory by ly zjišťov ány na úrov eň Morav skoslezského kraje v porov nání s dalšími kraji v republice). 

Hustota železnic v Moravskoslezském kraji v roce 2011 činila 12,2 km na 100 km 2, což je na úrov ni hodnoty ostatních krajů . V přepočtu délky železnic na 1 0 000 oby v atel se Morav skoslezský kraj pohy buje v podprůměrný ch hodnotách na úrov ni 5,4 km. Tento v ý sledek je dán zejm éna faktem, že Morav skoslezský kraj patří z hlediska počtu oby v atel k nejlidnatějším v ČR.



V e srov nání s rokem 2007 v ý znamně v zrostla hustota dálnic a ry chlostních komunikací na území Morav skoslezského kraje (z 0,9 km/100 km 2 na 1 ,6 km/ km 2). Tohoto stavu bylo dosaženo zejména díky dostav bě dílčích dálničních úseků. V mezikrajov ém srov nání se jedná v posledním sledov aném roce o mírně nadprůměrnou hodnotu.

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

Graf 31: Mezikrajové srovnání vývoje hustoty dálnic a ry chlostních komunikací na 100 km 2

Zdroj: Ročenka doprav y – Ministerstv o doprav y ČR 

V y sokou hustotu vykazují v Moravskoslezském kraji a v ostrav ské aglomeraci silnice I. třídy (1 1 ,3 km / 1 00 km 2), což je v mezikrajovém srov nání nejv y šší údaj. Spíše nižší hustota celkov é silniční sítě a také silnic I., II. a III. třídy, která v roce 2011 činila 60,1 km / 1 00 km 2 a v porovnání s ostatními kraji se řadila až na třetí nejnižší hodnotu (nižší hodnotu hustoty v y kazuje jen kraj Praha a Zlínský kraj).

T abulka 7: Mezikrajové srovnání hustoty silnic I. a II. třídy (1 km / 100 km 2) Poř .

Územ í, r ok

1

Moravskoslezský kraj

2

Pardubický kraj

3

Liberecký kraj

4

Královéhradecký kraj

5

Ústecký kraj

6

Zlínský kraj

Pr ů m ěr

Celkem ČR

7

Olom oucký kraj

8

Jihočeský kraj

9

Karlovarský kraj

10

Kraj Vysočina

11

Středočeský kraj

12

Jihom oravský kraj

13

Plzeňský kraj

14

Hl.m . Praha

Hu st ot a sil n ic (1 km / 100 km 2)

I.

t ř ídy Hu stota silnic II. třídy (1 km / 100 km 2)

11,3 10,0 9,9

14,9 20,2 15,4

9,3 9,0 8,7 7,4

18,8 16,8 14,5 18,5

6,6 6,5 6,2

17,9 16,3 14,1

6,2 6,0 6,0

23,5 21,6 20,9

5,6 1,8

19,8 6,0

Zdroj: Ročenka dopravy – Ministerstvo dopravy ČR 

V ý znamným problémem je v šak především kv alita silniční sítě. Silnice spojující centra aglomerace jsou často označov ané jako silnice I. třídy , jedná se v šak o úzkou silnici s jedním pruhem v každém směru. (Ty pický m příkladem je mezinárodní tah na Slov ensko I/1 1 či komunikace mezi Ostrav ou a Opav ou).

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

V zhledem k v elkému objemu přepravy osob i intenzitě dopravy je tato infras truktura nedostatečná a v ede k častý m doprav ním komplikacím.

7.2 Přepravní výkony a intenzita dopravy 7.2.1 Přeprava osob 

Silniční a železniční přeprava osob 





Přepravní v ýkony silniční a železniční dopravy dosahují v absolutních číslech v Moravskoslezském kraji nadprůměrný ch hodnot. Ukazatel přeprav y cestujících v eřejnou autobusov ou doprav ou v e v ý ši 35 220 tisíc osob a ukazatel přeprav y cestujících v lakem v e v ý ši 15 181 tisíc osob v roce 2011 řadí Morav skoslezský kraj v mezikrajovém srovnání na třetí místo. Ty to hodnoty jsou dány předev ším lidnatostí Morav skoslezského kraje. V přepočtených hodnotách počtu cestujících na 1 000 obyvatel je lépe zohledněn v liv počtu obyvatel v daném území. Zejména u přeprav y cestujících v eřejnou autobusov ou doprav ou je zřejmé zhoršení v ý sledků u hodnot MSK v porov nání s dalšími kraji, kdy ž v roce 2011 dosahuje hodnoty 28,6 tisíc cestujících na 1000 oby v atel , která je pod republikov ý m průměrem (31 ,2 tisíc cestujících/ 1 000 obyvatel) a v celkov ém mezikrajov ém srov nání je na sedmém místě. V y šších hodnot dosahuje přeprav a cestujících v lakem, která je i v přepočtený ch hodnotách na 1 000 obyv atel nad republikov ý m průměrem a s hodnotou 1 2,3 tisíc cestujících v lakem / 1 000 oby v atel dosahuje mezi kraji na čtv rté místo. Zatímco přeprava cestujících vlakem na 1 000 obyvatel dosahuje dlouhodobě stabilních hodnot a v posledních dvou letech se pohybuje mírně nad republikov ý m průměrem, autobusov á přeprav a osob od roku 2006 na území MSK klesá a je pod úrov ní hodnot v ČR. Tento trend je dán také nárůstem automobilové dopravy, který v yplývá z růstu počtu registrovaných osobních automobilů a rozšiřováním silniční a dálniční infrastruktury. V roce 2000 by lo v MSK registrov áno na 1 000 oby vatel celkem 27 3 osobních autom obilů , v roce 2005 už 316 osobních autom obilů a v roce 201 1 celkem 37 4 osobních autom obilů . V roce 201 1 by lo v Morav skoslezském kraji registrov áno celkem 459,6 tisíc osobních autom obilů .

Graf 32: Vý voj počtu přepravených osob autobusy a v laky v MSK v porov nání s ČR (v tis. osobách/ 1000 obyvatel)

Zdroj: Ročenka dopravy – Ministerstvo dopravy ČR 

Městská hromadná doprava 

Celkov ý počet cestujících MHD v Morav skoslezském kraji od roku 2004 každoročně klesá , s v ý jimkou např. města Frýdek-Místek, kde od roku 2011 stoupá. V ý raznější pokles zaznamenáv á zejména autobusová přeprava cestujících MHD, v roce 2011 došlo poprv é v e sledov aném období

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

k nárůstu u počtu cestujících tramv ají. Celkov ý v Morav skoslezském kraji činil 1 33,8 mil. oby v atel.

počet

přeprav ený ch

osob

MHD

Graf 33: Vý voj počtu cestujících MHD dle trakce v MSK (v m il. osob)

Zdroj: Ročenka dopravy – Ministerstvo dopravy ČR 



Na 1 000 obyvatel Moravskoslezského kraje připadá v roce 2011 celkem 1 08,7 tisíc přeprav ený ch cestujících MHD. V mezikrajovém srovnání se jedná o podprůměrnou hodnotu (průměr za ČR je 203,6). Vyšší přepravní výkony MHD jsou dosahovány kromě hl. města Prahy a obdobně lidnatého Jihomoravského kraje, také v kraji Plzeňském či Ústeckém, které mají v ýrazně nižší počet obyvatel. Tento údaj dokládá poměrně nízké v yužívání MHD v Morav skoslezském kraji, které je způsobeno zejména v yšším využíváním osobní přeprav y v lastními automobily , což může souv iset s dobrou dojezdovou vzdáleností a ekonomicky v ý hodnějšímu způsobu doprav y , v případě, kdy společně cestuje v íce osob. Pokles cestujících a preferov ání osobní automobilov é doprav y může bý t zapříčiněno nev hodně nastav ený mi tarify . V liv může mít i relativ ně dobrá možnost parkov ání v e městech a to jak po stránce v ýše poplatků za parkování, tak i po stránce počtu parkovacích míst. V liv na pokles cestujících má i kv alita posky tov ané služby (hromadné přeprav y osob) , tj. stáří v ozidel, chy bějící klimatizace v ozidel, hustota zastáv ek a jejich v y bav ení, četnost spojů apod.

Letecká doprava 



Nejv ý znamnějším prv kem mezinárodní doprav y v Ostrav ské aglomeraci je bezesporu letecká přeprav a na Letišti Leoše Janáčka v Ostrav ě. Celkov é přeprav ní v ý kony osob od roku 2008 do roku 201 1 klesaly , v roce 201 2 došlo poprv é k nárůstu, kdy by lo přeprav eno 288 393 cestu jících. Kapacita letiště je v šak daleko vyšší, je zde možno odbavit až 500 osob za hodinu. Na pozitiv ním v ý v oji se podílí zejména zav edení prav idelný ch mezinárodních přeprav ních linek – v roce 2012 byla zav edena linka společnosti Smart Wings do Paříže ope rov aná letounem Boeing 7 37 -800, která představ uje prv ní low –cost produkt dostupný na letišti Ostrav a a v tomto roce došlo také k obnov ení prav idelného spojení Ostrav a – V ídeň. Od červ na 201 3 by l spuštěn další low-cost produkt Ostrav a-Londý n, prov ozov aný společností Ry anair. Při srov nání s počtem přepravených osob na letišti Brno – Tuřany v y kazuje letiště Leoše Janáčka v Ostrav ě nižších hodnot. V roce 2011 dosahovala letecká přeprav a v Ostrav ě pouze 54 % celkov é přepravy cestujících na letišti v Brně – Tuřanech. Letiště Katowice v Polsku je nejbližším letištěm, jeho roční přeprav ní kapacita činí 3,6 miliónu cestujících ročně, reálně přeprav í cca 2 milióny cestujících, tedy šestkrát v íce.

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

Graf 34: Srov nání počtu cestujících na letištích v Ostravě a v Brně – T uřanech

Zdroj: Letiště Leoše Janáčka v Ostravě, Letiště Brno Tuřany 



Integrovaný regionální dopravní systém 





Jednoznačná v ýhoda brněnského letiště je dána přímým napojením na dálnici D1 v e směru Brno – Praha. Pro zv ý šení přeprav ních v ý konů letiště v Ostrav ě je důležité dobudov ání napojení na silniční i železniční síť a zajištění dostatečné kapacity pro odbav ov ání a technické zabezpečení jednotliv ý ch letů.

Na území Morav skoslezského kraje je již zav eden Integrov aný doprav ní sy sté m ODIS, který zahrnuje v šechny železniční tratě obsluhované společností České dráhy a.s., linky MHD v Ostrav ě, Opav ě, Krnov ě a Hav ířov ě a v y brané linky příměstské autobusov é doprav y . Hlav ním charakteristickým znakem je jednotný přestupní tarifní sy stém, um ožňující cestu na jeden jízdní doklad s potřebný mi přestupy a to bez ohledu na zv olený doprav ní prostředek. Organizátorem integrov aného doprav ního sy stému je Koordinátor ODIS s.r.o. (KODIS). Do integrovaného dopravního systému ODIS je zapojeno území v šech 1 6 správ ních obv odů obcí s rozšířenou působností ostrav ské aglomerace. Z celkov ého počtu 1 99 obcí v rámci těchto ORP, není zde (dle informací KODIS k 9. 6. 201 3) zapojeno pouze 9 obcí v rámci ORP Frý dek-Místek a 4 obce ORP Frý dlant nad Ostrav icí.

Podíl jednotlivých druhů přepravy do zam ěstnání a do škol 



Morav skoslezský kraj patří k v ětšině krajů v České republice, kde přev ažuje v y jížďka do zaměstnání a do škol nad dojížďkou (opačný jev je možné sledovat pouze u Jihomoravského kraje a hlav ního města Prahy). Dle v ý sledků sčítání dopravy v roce 201 1 v y jíždělo do zaměstnání celkem 1 7 0 61 5 oby v atel Morav skoslezského kraje, dojíždějících by lo 1 61 341 osob. Nejčastějším doprav ním prostředkem pro dojížďku i v y jížďku je automobil (cca 43 %), dále pak v eřejná autobusov á doprav a a následně kombinace několika druhů v eřejné přeprav y (např. autobus – v lak, v lak - MHD apod.). Z hodnot v následující tabulce vyplývá, že dopravní prostředky jsou v y užív ány v obdobné struktuře jak pro v y jížďku, tak pro dojížďku.

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

T abulka 8: Podíl jednotlivých druhů přepravy do zam ěstnání a do škol v MSK v roce 2011 (v %) Územ í , r ok počet vyjíždějících počet dojíždějících

a utomobil a u t obu s 42,1 % 43,4 %

19,2 % 20,3 %

Kom bina c MHD e dopra v y 9,8 % 10,1 %

7,7 % 5,9 %

v lak 6,4 % 6,0 %

Žádný kol o % %

2,4 1,9

Jin ý

m otocykl

1,1 %

0,2 %

0,1 %

1,1 %

0,2 %

0,1 %

Zdroj: Sčítání lidu, domů a by tů 2011 

Obdobné podíly druhu přeprav y do zaměstnání a do škol dosahují také jednotliv é okresy v rámci ostravské aglomerace. Je zde možné sledovat pouze drobné meziokresní rozdíly – např. v okrese Ostrav a je v ý znamnější podíl u MHD (20 % u v y jížďky a 1 1 ,6 % u dojížďky ), což sv ědčí o rozlehlejší síti MHD na území centra aglomerace oproti dalším okresům.

7.2.2 Přeprava zboží  

Přepravní v ýkony silniční i železniční dopravy vykazují při přeprav ě zboží na území Morav skoslezského kraje v e srov nání s ostatními kraji v ČR nadprůměrný ch hodnot. Tradičně nejv y šších hodnot dosahuje přeprav a zboží silniční i železniční doprav ou v rámci regionu. V roce 201 1 by lo po železnici v rámci Morav skoslezského kraje přeprav eno 7 400,1 tis. tun zboží a v mezikrajov ém srov nání se jednalo o nejv y šší hodnotu. Silniční přeprav ou by lo v rámci Morav skoslezského kraje ve stejném roce přepraveno 28 023,2 tis. tun zboží a v mezikrajov ém srov nání v y šší hodnoty dosáhl pouze Středočeský kraj. V přepočtu na 1 km silnice dosáhla v roce 201 1 přeprav a zboží v Morav skoslezském kraji 8,3 tisíc tun. V y ššího v ý konu – 1 1 ,1 tisíc tun na 1 km železnice dosáhla železniční přeprav a zboží (v iz následující tabulka).

T abulka 9: Mezikrajové srovnání přepravy zboží v rámci regionu (v tis. tun/ 1 km silnice, železnice) Poř .

Územ í

1 2 3 pr ů m ěr 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

Mor a v sk osl ezský Úst ecký Ka r l ov a r ský ČR St ř edočeský Ol om ou cký Pl zeň ský Pa r du bický Kr á l ov éh r a decký Pr a h a V y sočin a Zl í n ský Li ber ecký Ji h om or a v ský Ji h očeský

Sil niční přepra v a zboží v r á m ci r egion u 8,3 4,8 3,2 4,0 3,4 3,9 4,1 2,9 3,7 185,0 2,0 3,9 2,6 4,6 2,5

Žel ezniční přeprava zboží v rám ci r egion u 11,1 5,7 3,1 1,8 1,0 0,4 0,3 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0

Zdroj: Ročenka dopravy – Ministerstvo dopravy ČR 



Pro Morav skoslezský kraj je charakteristický trend poklesu silniční přepravy zboží – od roku 2007 klesá dov oz zboží do Moravskoslezského regionu, zatímco klesá i přeprav a zboží v rámci Morav skoslezského kraje (v roce 201 1 by l zaznamenán opět mírný nárůst), poměrně stabilní je v ý v oz zboží z Morav skoslezského kraje do ostatních krajů. Železniční přeprava v ěcí vykazuje v posledních třec h letech růst v dov ozu zboží do Morav skoslezského kraje, v roce 2010 a 201 1 v zrostl také v ý v oz zboží z Morav skoslezského regionu, naopak v posledních dv ou letech mírně klesá přeprav a zboží v rámci regionu.

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

7.2.3 Intenzita dopravy  

Z v ý sledků sčítání dopravy 2011 vy plý v á, že v Morav skoslezském kraji by la naměřena roční průměrná denní intenzita v íce než 1 5 tisíc v šech v ozidel celkem na 7 3 úsecích, z nichž se tém ěř v šechny nacházejí na územ í ostrav ské aglom erace . Počet úseků s ročním průměrem denních intenzit na d 1 5 tisíc v ozidel na silnicích II. a III. tříd je srov natelný s Jihomoravským a Středočeským krajem, kde je obdobná hustota oby v atel. V krajích, kde žije méně oby vatel, jsou pak také intenzity dopravy nižší. Nejvyšších intenzit doprav y je dosahov áno na silnicích I. třídy (I/1 1 , I/56, I/48), na ry chlostní komunikaci I/56 a také na silnicích II. tříd zejména v centru Ostrav y .

Graf 35: Srov nání počtu úseků s ročním průměrem denních intenzit nad 15 tisíc v ozidel na silnicích II. a III. tříd m ezi vybranými kraji a ostravskou aglomerací

Zdroj: V ý sledky sčítání dopravy 2010

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

8 Sociální oblast Ve srovnání s jednotlivými kraji zaujímá MSK v celkovém počtu poskytovaných sociálních služeb první místo, při přepočtu na podíl (na 1 000 obyv.) je na místě 4., nad celorepublikovým průměrem. Současným trendem jak na úrovni České republiky, tak i v Moravskoslezském kraji je transformace sociálních služeb. V MSK se kapacity v domovech pro osoby se zdravotním postižením snižují, naopak stoupá podpora samostatného bydlení, také se zvyšují kapacity chráněného bydlení. Pouze při porovnání kapacit u domovů se zvláštním režimem ještě zaznamenáváme rozdíl, kde v rámci ČR se kapacity mezi léty 2007/2011 zvýšily, naopak v rámci MSK se již snižují. Zaměříme – li se na kapacitu v domovech pro seniory, dochází v návaznosti na transformační proces k jejímu snižování. Poptávka uživatelů po této službě klesá také, přesto je stále vysoká a nedostačující. Největší problém na území Ostravské aglomerace v sociální oblasti představuje značný výskyt sociálně vyloučených lokalit a problémové, sociálně nepřizpůsobivé obyvatelstvo v nich. Na základě Analýzy sociálně vyloučených lokalit (dále SVL) z roku 2006 se MSK řadí na 3. místo v podílu celkového počtu romských obyvatel v sociálně vyloučených romských lokalitách na celkovém počtu obyvatel v kraji. V ostravské aglomeraci bylo vymezeno 25 sociálně vyloučených lokalit s počtem obyvatel 11 786, z toho 9 919 Romů, což představuje 84 % zastoupení. Největší počet lokalit, obyvatel v nich i procentuální zastoupení Romů je v ORP Ostrava. Dle posledních informací je v ORP Ostrava 15 těchto lokalit s odhadovaným počtem 6.000 obyvatel. Tyto odhadované počty jsou pouze orientační vzhledem k časté migraci příslušníků romských komunit i v návaznosti na sezónnost. Často během letních měsíců dochází k sestěhování celých rodin jak mezi jednotlivými městy, tak i z okolních států. Proto mohou během roku celkové počty osob žijících v podmínkách sociálního vyloučení značně kolísat. Proces sociálního vyloučení je primárně důsledkem chudoby a nízkých příjmů. Od roku 2005 má v MSK počet i podíl domácností s čistými příjmy pod životním minimem stoupající tendenci. Co do výše vyplacených dávek se MSK v roce 2011 umístil s necelými 4,7 mld. Kč na 1. místě v rámci všech krajů ČR. Kriminalita v kraji stoupá, pouze v roce 2010 zaznamenala lehký pokles. Při srovnání s rokem 2005 došlo v MSK k nárůstu zjištěných trestných činů o 23 % (podíl na 1 000 obyv.). Tento nárůst je v porovnání s ostatními kraji nejvyšší. V roce 2011 zaujímal MSK 3. místo mezi kraji co do podílu zjištěných trestných činů na 1 000 obyvatel.

8.1 Sociální služby v MSK Současný m trendem jak na úrov ni České republiky , tak i v Morav skoslezském kraji je transformace sociálních služeb, kdy původní ústavní pobytové služby pro osoby se zdravotním postižením jsou nahrazovány jiný mi způsoby podpory. Cílem je integrace těchto osob do přirozeného prostředí, které se blíží živ otu jejich v rstev níků bez postižení.

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

Sociální služby jsou dle zákona o sociálních službách rozděleny na tři druhy: sociální poradenství, sociální péče a sociální prevence. Zaměříme-li se na služby sociální péče a poskytovaných služeb v nich, je v ý v oj jak v rámci celé ČR, tak i v jednotlivých krajích obdobný . Díky probíhajícím transfo rmacím dochází ke snižov ání kapacit domov ů pro osoby se zdrav otním postižením, naopak kapacity v domov ech se zv láštním režimem a v chráněný ch by dleních se nav y šují. V e srov nání mezi jednotlivými kraji zaujímá Moravskoslezský kraj v celkovém počtu poskytov aný ch sociálních služeb prv ní místo, při přepočtu na podíl (na 1 000 oby v .) je na místě 4., nad celorepublikov ý m průměrem.

8.1.1 Domovy pro seniory (DpS) Kapacita dom ovů pro seniory se v e srov nání s předcházejícím i lety snižuje , a to v souv islosti se snahou omezit v elkokapacitní domovy pro seniory, které omezují individualitu jednotlivce. Naopak snahou je ve v ětší míře rozvíjet zařízení s menším počtem osob a také terénní sociální služby (osobní asistence, pečov atelská služba), které umožní žít seniorům v e sv ém př irozeném domácím prostředí. 

K 31 . 1 2. 2011 bylo v Moravskoslezském kraji poskytováno 4 851 poby tov é soc. služeb v domov ech pro seniory . V podílu na 1 000 oby v . se tímto kraj umístil na 8. místě, nad celorepublikov ý m prům ěrem . Při porovnání tohoto podílu v roce 2011 oproti roku 2007 došlo v MSK k poklesu o 4 %, v rámci republiky došlo k nav ý šení pouze v Plzeňském kraji (o 1 3 %) a v Pardubickém (o 3 %).



V ostravské aglomeraci a jednotlivých ORP nejv ětší podíl v počtu služeb v domovech pro seniory na 1 000 obyv. zaujímá ORP Orlov á, o 3,5 p.b. nad průměrem MSK a ostravské aglomerace (ten je v obou případech totožný , 3,9 p.b.) Graf 36: Sociální služby poskytované v domovech pro seniory v MSK (podíl na 1 000 obyv.)

Zdroj: http://vdb.czso.cz Dle informací MPSV ex istující kapacita pobytových služeb pro seniory v ČR je dostatečná, ov šem je blokov ána lidmi, kteří s nejv ětší pravděpodobností tento typ služby nepotřebují, a je zcela nemožné počítat s tím, že by tato zařízení opustili. Místa se tak budou v domov ech důchodců v následujících letech uv olňov at postupně. 4 Nejv íce m íst ale stále chy bí v Morav skoslezském , Jihom orav ském a Zlínském kraji.  

4

V roce 201 1 by lo v MSK posky tov áno 4 851 služeb v domov ech pro seniory . Poptáv ka po těchto službách v e stejném roce představ ov ala necelý dv ojnásobek , kdy žadatelů o umístění v těchto zařízeních by lo ev idov áno 8 7 46.

h t tp://www.novinky.cz/domaci/182115-v -domovech-pro-seniory-chybi-pres-50-tisic-m ist.html

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem



Do roku 2009 docházelo ke stálému nárůstu v počtu seniorů čekajících na umístění v DpS, ny ní dochází k poklesu, přestože dle demografický ch údajů populace v e v ěku 65+ v MSK v zrostla v tomto období o 1 ,7 %

V y užitelnost těchto zařízení je dle dostupných informací téměř 1 00 %, nejv ytíženější domov y pro seniory jsou v kraji Libereckém, Moravskoslezský kraj zaujímal v roce 2011 v rámci krajů ČR 5. místo s 97 ,9 % v y užitelností.

8.1.2 Vývoj kapacit transformovaných sociálních služeb Tento údaj je v této chv íli dohledatelný pouze u zařízení zřízených Morav skoslezký m krajem a to z dokumentu Souhrnná zpráv a o procesu transformace v MSK, 201 2. Na úrov ni celého kraje a v šech sociálních služeb zde posky tov aný ch (v šemi zřizov ateli) informace posky tov ány nejsou. Kraj, jakožto zřizovatel, poskytoval k 1 . 1 . 2009 49 služeb sociální péče. V rámci všech zřizovatelů tímto zaujímá podíl 1 4,5 % na celkov ém počtu posky tov aný ch služeb sociální péče v MSK. V ý voj v kapacitách transformovaných sociálních služeb (v přepočteném počtu klientů služeb v daném roce), kde zřizov atelem je MSK, je následující: T abulka 10: Vý v oj v kapacitách transform ov aný ch sociálních služeb Dr u h sl u žby , r ok

Zkr a t ka

Dom ov pro osoby se zdravot n ím post ižen ím

DOZP

8 6 5 ,4

8 6 3 ,9

8 8 4 ,9

7 8 8 ,3

7 1 2 ,1

Ch r á n ěn é by dl en í

CHB

4 4 ,8

5 3 ,0

1 1 2 ,0

1 6 1 ,9

1 8 7 ,5

Dom ov se zv l á št n ím r eži m em

DZR

1 2 9 ,8

1 3 8 ,7

1 3 7 ,9

4 1 ,2

1 5 ,5

Podpor a sa m ost a t n éh o by dl en í

PSB

0 ,0

0 ,0

3 ,0

4 ,0

8 ,5

1040,0

1055,6

1137,8

995,4

923,6

Cel kem př epočt en ý počet u živ a t el ů v da n ém r oce

2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: Souhrnná zpráva o procesu transformace v MSK, 201 2 T ransformované sociální služby zřízené MSK se v y víjí v e srovnání s celorepublikovým trendem .   

Kapacity v domov ech pro osoby se zdrav otním postižením se snižují, naopak stoupá podpora samostatného by dlení, také se zv y šují kapacity chráněného by dlení. Pouze při porovnání kapacit u domovů se zv láštním režimem ještě zaznamenáv áme rozdíl, kde v rámci ČR se kapacity mezi léty 2007 /201 1 zv ý šily , naopak v rámci MSK se již snižují. T ransform ační proces sociálních služeb se v souhrnu dotkne cca tisíce osob žijících v příspěv kových organizacích kraje, v současné chv íli by lo v rám ci transform ace řešeno cca 7 50 osob (kapacita, která zahrnuje akce dokončené, v realizaci, i plánov ané)

8.2 Sociálně slabé oblasti V ostravské aglomeraci zaznamenáváme výskyt tzv . sociálně slabý ch oblastí, které se v y značují růstem nezaměstnanosti, a to předev ším dlouhodobého charakteru, zv ý šenou migrací oby v atel z této oblasti, negativ ním přirozený m přírůstkem, v y sokou rozv odov ostí, v y šším počtem v ý plat dáv ek v hmotné nouzi.  

Z ekonomického hlediska zde dochází ke snižování počtu pracovních míst – klesá v ý znam oblasti v rámci hierarchii kraje. Profesní a sociální struktura oby v atel bý v á zde nižší, což omezuje rozv ojov é možnosti oblasti.

V rámci Socioekonomického atlasu Morav skoslezského kraje by ly za sociálně sla bé oblasti v e sledov ané Ostrav ské aglomeraci označeny ty to obce:

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

SO ORP Karv iná – Karv iná, Stonava, Dětmarovice, Petrovice u Karv iné SO ORP Orlov á – Orlov á, Doubrava, Dolní Luty ně SO ORP Bohumín – Ry chv ald SO ORP Hav ířov – Horní Suchá SO ORP Opav a - Jakartovice, Mladecko, Lhotka u Litultovic  

V sociálně slabých lokalitách dochází k jejich izolaci v ůči okolí, k sociálnímu uzavírání, kumulaci sociálně problémov ého oby v atelstv a a prohlubujícím se sociálním problémům. Ty to oblasti či objekty jsou často situované v prostorově vyloučený ch částech obcí, ztrácejí sv é pův odní rezidenční v y užití.

Ty to oblasti jsou označovány jako sociálně vyloučené lokality (dále SVL). Uv edené lokality bý v ají nejčastěji spojov ány s romskou problematikou, ale ne v šichni Romov é žijí v SV L a naopak ne v šichni oby v atelé těchto oblastí jsou Romov é.    

Kv alifikov ané odhady z minulých let uv ádějí, že etnická skupina Rom ů na území České republiky čítá cca 150 000-300 000 lidí. Hrubý m odhadem žije v Moravskoslezském kraji 23-29 % v šech obyvatel příslušejících k rom ské etnické skupině v České republice. Morav skoslezský kraj je druhým krajem s největším počtem příslušníků rom ský ch kom unit žijících na jeho území v rámci celé České republiky . Romští poradci na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností odhadují, že v současné době na území kraje žije přibližně 35 000-50 000 příslušníků rom ské etnické skupiny , tj. 2,8-4,0 % oby v atel kraje. Dle těchto údajů je cca 33 000 z nich sociálně v y loučený ch, nebo sociálním v y loučením ohrožený ch. 5

Ty to údaje převyšují počet sociálně vyloučených příslušníků romských komunit uvedených v „Analý ze sociálně v y loučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“ (dále jen Analýza sociálně v y loučený ch lokalit), která by la realizov ána společností GAC s. r. o. v roce 2006. 

Analý za sociálně v y loučený ch lokalit stanov uje počet sociálně v y loučený ch Rom ů na cca 10-11 tis. osob v MSK (cca 80 % z celkov ého počtu oby v atel v y loučený ch lokalit).

V ý zkum společnosti GAC by l v šak realizov án jen v e v y braný ch obcích s rozšířenou působností Morav skoslezského kraje.  

5

Na základě analý zy GAC se MSK řadí na 3. m ísto v podílu celkov ého počtu rom ský ch oby v atel v sociálně v y loučený ch rom ský ch lokalitách na celkov ém počtu oby v atel v kraji. Nejv ětší počet romský ch oby v atel v sociálně v y loučený ch lokalitách je v kraji Ústeckém (odhadem 21 500)

Zpráva o situaci romské menšiny v krajích v roce 2010, http://www.vlada.cz/

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

Graf 37 : Odhadovaný podíl v počtu romských obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách (na 1 000 oby v. kraje)

Zdroj: Analý za sociálně v yloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, GAC, 2006

8.2.1 Sociálně vyloučené lokality v ostravské aglomeraci Stěžejním dokumentem pro identifikaci sociálně v y loučený ch lokalit v aglomeraci je již zmiňov aná Analý za sociálně v y loučený ch lokalit prov edená firmou GAC v roce 2006, z níž v y ply nulo následující:  

V aglomeraci bylo v tomto období cca 25 sociálně vyloučených lokalit s počtem oby v atel 11 7 86, z toho 9 919 Rom ů, což představ uje 84 % zastoupení. Nejv ětší počet lokalit, oby v atel v nich i procentuální zastoupení Romů je v ORP Ostrav a

T abulka 11: Odhad počtu a % zastoupení romských obyvatel na celkovém počtu obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách MSK

Poř a dí

Územ í

Kv alifikovaný odhad počtu sociálně v yloučených l okalit

pr ů m ěr

A gl om er a ce cel kem

25

11 786

9 919

84 %

1

ORP Ost r a v a

10

6 516

6 005

92 %

2

ORP Fr ý dek-Míst ek

1

451

376

83 %

3

ORP Boh u m ín

3

67 4

557

83 %

4

ORP Nov ý Jičín

2

365

289

79 %

5

ORP Opa v a

2

27 2

213

78 %

6

ORP Ka r v in á

3

1 088

777

71 %

7

ORP Or l ov á

2

1 444

1 02 6

71 %

8

ORP Ha v íř ov

2

97 6

67 6

69 %

Odhadovaný počet obyvatel sociálně v yloučených lokalit

Z t oho odhadovaný počet Romů v l okalitách

Podíl Romů na cel kovém počtu obyvatel lokality

Zdroj: Analý za sociálně v yloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, GAC, 2006 © 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

Obrázek 8: Sociálně v y loučené lokality v ostrav ské aglom eraci v roce 2011

Zdroj: Aktuální informace o výskytu SV L by ly získány z dostupných studií, popř. byly konzultovány na příslušných odděleních úřadů ORP. Studiem sociálně vyloučených lokalit v Ostrav ě se v poslední době zabý v ala i Kv asničkov a studie z roku 201 0 (Kv asnička, 201 0), která v y mezila 1 4 sociálně v y loučený ch lokalit.    

V SO ORP je kromě v yloučených lokalit i řada uby toven a hotelových domů, v e kterých je ubytov ána také řada nepřizpůsobiv ého oby v atelstv a. Dle Studie o stav u bezdomov ectv í z roku 201 2 v nich žije cca 1 7 97 osob bez trv alého by dliště (tzv . skry té bezdomov ectv í). Na základě dat této studie žilo v e v y loučený ch lokalitách SO ORP Ostrav a k 1. 1. 2011 celkem 6 87 7 oby v atel, přibližně 2 % oby v atel statutárního m ěsta Ostrav a. Na základě Gabalov y analý zy (GAC 2006) by l počet oby v atel odhadov án na 651 6. Z tohoto vyplývá, že počet obyvatel v sociálně vyloučených oblastech ORP Ostrav a stoupá.

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

Obrázek 9: Sociálně v y loučené lokality na územ í Ostrav y v roce 2011

Zdroj: Informace o aktuálním výsky tu SV L na území města Ostrav y by ly získány během 07 /2 01 3 na odboru sociálních v ěcí, školství, sportu a v olnočasových aktivit, oddělení sociální práce a metodiky Magistrátu města Ostrav y a odboru sociálních v ěcí Krajského úřadu Morav skoslezského kraje.

8.3 Podíl nízkopříjmových obyvatel    

6

V roce 201 0 dosahov ala ČR nejnižší procentuální hodnotu populace žijící pod hranicí chudoby (9) v rámci celé EU, kdy průměr EU by l 1 6,4 %. Nejv y šší % by lo v e sledov aném roce v Loty šsku (21 ,3). 6 Podle v ztahu příjmů k živ otnímu minimu by lo v roce 201 0 v ČR 3,3 % domácností pod jeho hranicí. V m orav skoslezském kraji počet i podíl dom ácností s čistý m i příjm y pod živ otním m inimem m á od roku 2005 stoupající tendenci. V roce 2012 dosáhl tento podíl hodnoty 6,9 %, v počtu těchto dom ácností došlo k nárůstu o 91 %! Co do v ý še v y placený ch dáv ek se MSK v roce 201 1 umístil s necelý mi 4,7 mld. Kč na 1 . místo v rámci v šech krajů ČR. V podílu na 1 000 oby v atel zaujímá 2. místo za Ústecký m krajem.

h t tp://www.mpsv.cz/files/clanky/13360/ukazatele.pdf

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

Graf 38: Vy placené dávky státní sociální podpory v krajích (v tis. Kč) – podíl na 1 000 oby vatel.

Zdroj: http://vdb.czso.cz, vlastní zpracování

8.4 Dávky hmotné nouze  

V roce 2012 bylo v ČR v y placeno 7 ,75 mld. Kč na dáv ky pomoci v hmotné nouzi. Oproti roku 201 1 došlo k enormnímu nárůstu o necelý ch 56 %. Na úrov ni MSK došlo v roce 2012 k poklesu ve výši dávek „Mimořádná okamžitá pomoc“ o 55 %, naopak k nárůstu u doplatku na by dlení o 85 % a příspěv ku na živ oby tí o 49 %.

Následující graf znázorňuje stoupající tendenci jak u podílu osob ohrožený ch chudobou tak u míry materiální depriv ace v ČR. Graf 39: Vý voj podílu osob ohrožených chudobou a m ateriální deprivací v ČR (v %)

Pozn.: *) předběžné údaje ČSÚ Zdroj: http://www.mpsv.cz/cs/15241  

V roce 2010 byla v rámci Ostravské aglomerace v y placena nejv y šší částka za dáv ky hmotné nouze v SO ORP Ostrav a (21 9 7 38 tis. Kč), naopak nejnižší v SO ORP Frenštát pod Radhoštěm (9 452 tis. Kč). V podílu částky hmotné nouze v y placené v dané SO ORP na 1 000 oby v atel se v roce 201 0 umístila na prv ní místo Karv iná před Ostrav ou a Český m Těšínem.

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

8.5 Kriminalita   

Na úrov ni ČR dochází od roku 2007 k poklesu v podílu zjištěný ch trestný ch činů na 1 000 oby v atel. Naopak v rámci MSK je tento trend opačný, kriminalita v kraji stoupá, pouze v roce 201 0 zaznamenala lehký pokles. Při srov nání s rokem 2005 došlo v MSK k nárůstu zjištěný ch trestný ch činů o 23 % (podíl na 1 000 oby v .). Tento nárůst je v porov nání s ostatními kraji nejv y šší. V roce 2011 zaujímal MSK 3. místo mezi kraji co do podílu zjištěných trestný ch činů na 1 000 oby v atel.

Graf 40: Počet zjištěných trestných činů na 1 000 oby v. v roce 2011

Zdroj: http://vdb.czso.cz/  

Mezi jednotliv ý mi okresy došlo mezi rokem 2005 a 201 1 k nejv y ššímu nárůstu v počtu zjištěný ch trestný ch činů v okrese Ostrav a-město (o 34 %), naopak nejnižší v okrese Opav a (o 1 %). Od roku 2007 dochází v MSK k poklesu v počtu stíhaných, vyšetřovaných nezletilých a mladistvých osob.

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

9 Závěrečné shrnutí Ostrav ská aglomerace se v posledních letech výrazně v ylidňuje. Úby tek počtu oby v atel je dán jak přirozený m úby tkem, tak zejména v ystěhovalectvím do jiný ch regionů ČR. Hlav ním dův odem vystěhovalectví je nedostatek pracovních příležitostí související s restrukturalizací těžkého průmy slu a dlouhodobou kv alifikační orientací oby vatel, dále pak stav životního prostředí, zejména v podobě znečištěného ovzduší. Výrazně k v y stěhov alectv í přispív á obecné negativ ní v nímání aglomerace, které mnohdy není založeno na faktech. Pro oby v atele aglomerace je zde málo atraktiv ního místa pro živ ot, což dosv ědčuje i v y stěhov alectv í do sousedních či okrajov ý ch částí aglomerace. V zhledem k ochotě lidí odejít za prací a jejich adaptabilitě nejv íce odcházejí zejména lidé mladí a v zdělaní. Zv y šuje se tak zde podíl osob nízkokvalifikovaných a sociálně slabších. Především v jádru aglomerace se v ýrazně koncentruje počet oby v atel s nízký mi příjmy , v znikají nov é sociálně v y loučené lokality . Rostou sociální problémy doprov ázené zv ý šenou kriminalitou, atraktiv ita živ ota v takov é společnosti pak klesá v íce a v íce. Aglomerace je dlouhodobě v ý razně záv islá na několika málo silný ch zaměstnav atelích v těžkém průmy slu, potý kajícími se průběžně s v ětšími či menšími ekonomický mi problémy , které mohou v y ústit k omezení či zastav ení činnosti. Z toho pramení obrov ské riziko ztráty zaměstnání v elké masy lidí, s jeho souv isejícími katastrofálními dopady na socioekonomický v ý v oj ostrav ské aglomerace.

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

10 Zdroje Český statistický úřad V eřejná databáze ČSÚ Sčítání lidu, domů a by tů 2001 , 201 1 Česká národní banka, statistiky Platební bilance Ústav informací o v zděláv ání Ústav zdrav otnický ch informací a statistiky ČR Národní ústav odborného v zděláv ání CENIA, česká informační agentura živ otního prostředí Český hy drometeorologický ústav Krajský úřad Morav skoslezského kraje Ministerstv o školstv í, mládeže a tělov ý chov y ČR Ministerstv o živ otního prostředí ČR Ministerstv o doprav y ČR Ministerstv o práce a sociálních v ěcí ČR Atlas živ otního prostředí MSK Socioekonomický atlas Morav skoslezského kraje V ý sledky celostátního sčítání doprav y 201 0 Strategické dokumenty a www statutárních měst http://www.lokalni-topeniste.cz/ http://www.msobserv ator.cz/informacni-sy stem/ http://www.infoabsolv ent.cz/

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

11 Přehled zkratek AGL … aglomerace ARO … akutní respirační onemocnění CO … ox id uhelnatý ČHMÚ … Český hy drometeorologický ústav ČR … Česká Republika ČSÚ … Český statistický úřad DpS … domov pro seniory EAO … ekonomicky aktiv ní oby v atelé EU … Ev ropská Unie HDP … hrubý domácí produkt HMMC … Hy undai Motor Manufacturing Czech HPH … hrubá přidaná hodnota JČK … Jihočeský kraj JMK … Jihomorav ský kraj KHK … Králov ehradecký kraj KÚ … Krajský úřad KVK … Karlov arský kraj KZAM … klasifikace zaměstnání LBK … Liberecký kraj MHD … městská hromadná doprav a MPSV … Ministerstv o práce a sociálních v ěcí MSK … Morav skoslezský kraj NOx … ox idy dusíků OA … Ostrav ská aglomerace OKD … Ostrav sko-karv inské doly OLK … Olomoucký kraj ORP … obec s rozšířenou působností © 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem

OZKO … oblastí se zhoršenou kv alitou ov zduší PLK … Plzeňský kraj PRA … Hlav ní město Praha PRK … Pardubický kraj PZI … přímé zahraniční inv estice S-E analý za … socioekonomická analý za SČK … Středočeský kraj SO2 … ox id siřičitý SŠ … střední škola SV L … sociálně v y loučené lokality THFK … tv orba hrubého fix ního kapitálu TZL … tuhé znečišťující látky TŽ … Třinecké železárny USK … Ústecký kraj V aV … v ěda a v ý zkum V ŠB-TUO … V y soká škola báňská - Technická univ erzita Ostrav a V Y S … Kraj V y sočina ZLK … Zlínský kraj ZŠ … základní škola

© 2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práv a v y hrazena. V tomto dokumentu, název „PwC“ označuje společ nost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., která je členem sítě společností PricewaterhouseCoopers I nternational Limited, z nichž každá je samostatným a nezáv islým práv ním subjektem