Zpracování Integrované strategie rozvoje území pro ostravskou aglomeraci

www.pwc.com/cz

14. března 2014

Zpracování Integrované strategie rozvoje území pro ostravskou aglomeraci Koncept ITI

Integrovaná strategie rozvoje území pro ostravskou aglomeraci

Obsah 1 Úvod........................................................................................................................................................... 3 2 Náš přístup ................................................................................................................................................. 4 3 Klíčové problémy a příležitosti Ostravské aglomerace.................................................................................. 6 4 Kohezní politika v období 2014-2020.......................................................................................................... 8 4.1 Evropská úroveň ......................................................................................................................................... 8 4.2Česká republika .......................................................................................................................................... 9 5 Koncept ITI ...............................................................................................................................................14 5.1 Vize ........................................................................................................................................................... 15 5.2Strategické cíle........................................................................................................................................... 15 6 Seznam zkratek..........................................................................................................................................18 7 Přílohy ....................................................................................................................................................... 19

PwC

Strana 2 z 47


1 Úvod Cílem této zprávy je na základě výstupů z předchozích tří etap (S-E analýza, Strom problémů, Vyhodnocení cílů strategických dokumentů ostravské aglomerace) a SWOT analýzy připravit návrh Konceptu ITI ostravské aglomerace s návrhem strategických cílů, které budou akceptovány klíčovými aktéry v území, budou zaměřeny na řešení klíčových problémů negativně ovlivňujících kvalitu života v aglomeraci a budou zohledňovat rozvojový potenciál území a místní ekonomiky. Návrh konceptu ITI obsahuje popis a zdůvodnění výběru klíčových témat Integrované územní investice Ostravské aglomerace, návrh vize parnterství pro rozvoj Ostravské aglomerace a rozpracování této vize do strategických cílů a investičních priorit. Součástí výstupu je také představení přístupu a postupu při vzniku dokumentu. Tento výstup byl připraven na základě smlouvy ze dne 10. června 2013 mezi Regionální radou regionu soudržnosti Moravskoslezsko (dále jen „Objednatel“ nebo „ÚRR“) a dodavatelem PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. (dále jen „Zhotovitel“ nebo „PwC“). Tento výstup je adresován a určen výhradně ÚRR. Toto dílo je určeno výhradně pro potřeby Objednatele. Zhotovitel neponese žádnou odpovědnost vůči žádné třetí straně, které toto dílo bude předloženo nebo se s ním jinak seznámí.

PwC

Strana 3 z 47


2 Náš přístup Koncept ITI je vstupním rámcovým dokumentem návrhové části Integrované územní investice. Vychází z výstupů odborných pracovních skupin a připomínek partnerů a je přechodem mezi analytickými etapami, identifikovanými problémy, jejich příčinami a následky a příležitostmi Ostravské aglomerace, a návrhovou částí zpracování Návrhu konceptu integrované územní investice. Metodický přístup ke zpracování návrhu ITI je zobrazen ve zjednodušeném schématu na obrázku 1. Obrázek 1: Metodický přístup k přípravě konceptu ITI Ostravské aglomerace

Analytická část a klíčové vstupy Prvním klíčovým vstupem do konceptu ITI jsou výstupy analytických etap I, II a III a SWOT analýza , které poskytují primární zdůvodnění pro výběr témat konceptu ITI. Návrh překlápí identifikované hlavní problémy aglomerace a jejich příčiny do ucelené vize a na ní navázaných strategických cílů ITI.

PwC

Strana 4 ze 47


Správné zacílení strategie na klíčové, společné problémy a příležitosti Ostravské aglomerace jsou však pouze jednou z podmínek návrhu úspěšné strategie. Další podmínkou je její zasazení do širšího kontextu – strategie a rozvoj ostravské aglomerace jsou samozřejmě závislé na celé řadě vnějších faktorů a strategie musí být proto připravena v souladu se strategickým směřováním nejen regionu, ale také České republiky a EU. V rámci přípravy návrhu konceptu ITI byl proto také brán zřetel na jejich soulad s prioritami klíčových strategických dokumentů na úrovni kraje, ČR a prioritami podpory EU v programovacím období 2014 – 2020. Mimo výstupu z III. etapy, který zjišťoval soulad identifikovaných klíčových problémů a tematických oblastí Ostravské aglomerace se strategickými dokumenty Moravskoslezského kraje a jeho statutárních měst, je proto součástí výstupu stručný nástin budoucích priorit podpory EU v období 2014-2020. Ten představuje druhý klíčový vstup do návrhu konceptu ITI, resp. identifikace témat budoucí investiční strategie. Mimo to je nutné také zohlednit skutečnost, že aktivity v ITI by měly být financovány především z prostředků strukturálních fondů EU v období 2014-2020. Součástí tohoto dokumentu je tedy také vyhodnocení vazeb mezi prioritami kohezní politiky 2014-2020 a návrhem témat pro koncept ITI. Návrh konceptu ITI Na základě těchto vstupních informací a podkladů byl vytvořen návrh Konceptu ITI Ostravské aglomerace tvořený vizí regionu Ostravské aglomerace, která definuje, kam se chce region posunout a směřovat, a strategickými pilíři, které tuto vizi budou naplňovat. Návrh integrované územní investice Ostravské aglomerace musí vycházet z partnerství klíčových aktérů vymezeného území. Takto připravený návrh byl proto následně představen a detailně diskutován v rámci interaktivního workshopu pořádaného ve spolupráci s ÚRR. Cílem interaktivního workshopu bylo získat zpětnou vazbu od klíčových aktérů k navržené strategii Ostravské aglomerace a diskutovat a odsouhlasit vizi strategie pro Ostravskou aglomeraci tak, aby se jednalo o skutečně společnou vizi všech partnerů a klíčových aktérů aglomerace. Interaktivní workshop byl realizován ve třech blocích: 

Úvod: představení cíle a programu workshopu a navrženého konceptu ITI.



Pracovní skupiny: moderované řízené diskuse v rámci třech pracovních skupin nad návrhem vize a strategických cílů konceptu ITI.



Závěr: shrnutí souhrnných výsledků z pracovních skupin připravených zástupci PwC a jejich diskuze se všemi účastníky workshopu.

Seznam pozvaných aktérů a účastníků workshopu je uveden v Příloze 1. Konečný návrh konceptu ITI Výstupem předchozích kroků byl finální návrh konceptu ITI, který byl předán k validaci ÚRR prostřednictvím připomínkového řízení. Návrh upravený na základě připomínkového řízení byl představen také Řídícímu výboru ITI.

PwC

Strana 5 ze 47


3 Klíčové problémy a příležitosti Ostravské aglomerace Tato kapitola představuje stručné shrnutí předchozích analytických výstupů (tj. výstupů etap I. – III.) a slouží jako jednoduché, agregované přemostění mezi analytickou a strategickou částí projektu. Hlavním důvodem pro zařazení tohoto souhrnu je skutečnost, že předchozí etapy zahrnují několik různorodých výstupů se souhrnnými informacemi, které obsahují klíčové zdůvodnění pro návrh konceptu ITI a výběr témat a strategických cílů. Tato zdůvodnění a argumenty je proto dobré mít bezprostředně navázané na vlastní návrhovou část a jejich souhrn je zde i proto uveden. Ze stejného důvodu je tato kapitola nutně zjednodušená, detailnější zdůvodnění a argumenty pro zde uvedená tvrzení je nutné hledat v jednotlivých výstupech předchozích etap – zejména v souhrnném stromu problémů Ostravské aglomerace a SWOT analýze1 . Dlouhodobý vývoj Ostravské aglomerace Ostravská aglomerace patřila až do 90. let minulého století mezi jednu z nejatraktivnějších oblastí České republiky z pohledu dobře placených pracovních příležitostí a kvality života obyvatel. V 90. letech se však významně propadla v důsledku vysoké a úzké specializace na nekonkurenceschopný těžký průmysl a náročné restrukturalizace hospodářství. Ostravská aglomerace se propadla na jeden z ekonomicky nejslabších regionů s výrazně nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, charakterizovaný navíc ztrátou pracovních příležitostí, populační ztrátou, růstem sociálních problémů a špatnou kvalitou životního prostředí. V prvním desetiletí 21. století však ostravská aglomerace začala opět dynamicky růst a z ekonomického hlediska zaznamenala v posledních letech nadprůměrné zlepšení mnoha ekonomických ukazatelů v rámci regionů ČR. Ekonomický růst a s ním související i výrazný pokles nezaměstnanosti a růst pracovních příležitostí byl však zastaven ekonomickou krizí a recesí, které přišly po roce 2008. Restrukturalizace a transformace Ostravské aglomerace postoupila jen zčásti a dopad ekonomické krize na region byl silný, i když zatím neznamenal tak silný propad jako v devadesátých letech. I přesto se Ostravská aglomerace potýká s řadou problémů spojených s poměrně úzkou specializací ekonomiky a dědictvím předchozích let. V Ostravské aglomeraci tak v posledních letech výrazně roste podíl obyvatel žijících pod hranicí životního minima spojený se stále velmi vysokou nezaměstnaností a nedostatkem pracovních příležitostí. To jsou však jen některé aspekty současných problémů aglomerace a hrozeb pro budoucí rozvoj. Současné klíčové problémy a jejich příčiny Na základě S-E analýzy, stromu problémů a SWOT analýzy lze současnou situaci v Ostravské aglomeraci charakterizovat následovně.

Všechny výstupy předchozích analytických etap (tj. etapy I. – III.) představují samostatné dokumenty, které byly validovány a jsou publikovány k dispozici v případě potřeby jakou součást celkových výstupů projektu. 1

PwC

Strana 6 ze 47


Obrázek 2: Schéma klíčových problémů Ostravské aglomerace

Poznámka: Celkový souhrnný strom problémů je součástí výstupu etapy II.

Klíčové příležitosti vázané na Ostravskou aglomeraci jsou kromě S-E analýzy součástí připravené SWOT analýzy, která tvoří Přílohu 3 tohoto dokumentu.

PwC

Strana 7 ze 47


4 Kohezní politika v období 20142020 4.1 Evropská úroveň Příprava programového období 2014-2020 stále probíhá a není ukončena. Na úrovni EU její budoucí podobu určují zejména jednotlivá Nařízení EK a hlavní definované principy. Pokud jde o tematické zaměření, klíčový je v tomto případě princip koncentrace. Koncentraci prostředků na předem stanovené oblasti chce Komise zajistit tím, že jsou určeny minimální podíly z jednotlivých fondů, které je třeba investovat na určené tematické cíle a investiční priority. Obecné nařízení přináší pro všechny fondy těchto 11 tematických cílů: 1) Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací; 2) Zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií; 3) Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, odvětví zemědělství (v případě EZFRV) a odvětví rybářství a akvakultury (v případě ENRF); 4) Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích; 5) Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik; 6) Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů; 7) Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách; 8) Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil; 9) Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě; 10) Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení; 11) Posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy. Jednotlivá nařízení pro fondy EFRR, ESF a FS pak stanovují směřování podpory specifických fondů a investiční priority. Nařízení k Evropskému fondu pro regionální rozvoj navrhuje financovat z EFRR následující: a) produktivní investice, které přispívají k tvorbě a ochraně udržitelných pracovních míst, prostřednictvím přímé podpory investic do malých a středních podniků (MSP); b) investice do infrastruktury poskytující občanům základní služby v oblastech energetiky, životního prostředí, dopravy a informačních a komunikačních technologií (IKT); c) investice do sociální, zdravotnické a vzdělávací infrastruktury; d) rozvoj vnitřního potenciálu prostřednictvím opatření k podpoře regionálního a místního rozvoje a výzkumu a inovací; e) technickou pomoc. Investiční priority stejné nařízení definuje následovně: 1) posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací 2) zlepšení přístupu k informačním a komunikačním technologiím, využití a kvality IKT, 3) zvyšování konkurenceschopnosti MSP, 4) podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích, 5) podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a jejich řízení,

PwC

Strana 8 ze 47


6) ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů, 7) podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách, 8) podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil, 9) podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě, 10) investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu, 11) zvyšování institucionální kapacity a zlepšování účinnosti veřejné správy prostřednictvím posilování institucionální kapacity a účinnosti orgánů veřejné správy a veřejných služeb souvisejících s prováděním EFRR, jež přispívají k realizaci opatření podporovaných z ESF v oblasti institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy. Všechny investiční priority jsou dále upřesněny, resp. mají určitá omezení. Například ochrana životního prostředí se v návrhu komise soustředí pouze na naplňování unijní legislativy (tzv. acquis communitaire) a nepočítá s inovativními opatřeními. Také výdaje do produktivních investic jsou omezeny velikostí podniků (podporovány by podle návrhu Komise měly být pouze malé a střední podniky). Návrh nařízení o Evropském sociálním fondu definuje rozsah investic takto: 1) podpora zaměstnanosti a mobility pracovníků; 2) investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení; 3) podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě; 4) posilování institucionální kapacity a výkonné veřejné správy. Dále, nařízení Evropské komise vyžaduje na členských státech EU a jejich regionech přípravu tzv. RIS3 strategií (Research and innovation strategy for smart specialisation – Výzkumných a inovačních strategií pro inteligentní specializaci; zkráceně také RIS3 nebo S3) jako tzv. ex-ante kondicionalitu pro schválení operačních programů na podporu investic do výzkumu, vývoje, inovací a informačních technologií z prostředků Strukturálního fondu EFRR EU pro programovací období 2014 - 2020.

4.2 Česká republika Indikativní finanční alokace pro Českou republiku představuje přibližně 20,5 mld. € v běžných cenách. Kromě toho jsou v současnosti známy hlavní cíle a priority budoucí Kohezní politiky na úrovni EU, zatímco konečná podoba strategie pro období 2014-2020 stejně jako struktura operačních programů v České republice bude známa pravděpodobně až v průběhu roku 2014. Koncem května 2012 předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj vládě ČR dokument „Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období 2014–2020 – Vymezení operačních programů a další postup při přípravě České republiky pro efektivní čerpání evropských fondů“, který obsahoval první detailnější návrh budoucí kohezní politiky v ČR. První návrh Dohody o partnerství byl vládou projednán dne 12. června 2013 a podle usnesení vlády č. 809/2013 bude vládě předložena Dohoda o partnerství ke schválení společně s jednotlivými programy do konce března 2014. Programy pro programové období 2014–2020 byly vymezeny usnesením vlády ČR č. 867 ze dne 28. listopadu 2012, které zahrnuje následující návrh operačních programů pro Českou republiku pro další programovací období 2014 – 2020: 

Operační program „Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost“ (OP PIK) řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu;



Operační program „Výzkum, vývoj a vzdělávání“ (OP VVV), řízený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy;



Operační program „Doprava“ (OPD) řízený Ministerstvem dopravy

PwC

Strana 9 ze 47




Operační program „Zaměstnanost“ (OPZ) řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí



Operační program „Životní prostředí“ (OPŽP), řízený Ministerstvem životního prostředí;



„Integrovaný regionální operační program“ (IROP) řízený ministerstvem pro místní rozvoj



Operační program „Praha – pól růstu ČR“ (OP Praha) řízený Magistrátem hlavního města Prahy2



Operační program „Technická pomoc“ řízený ministerstvem pro místní rozvoj3

Pro intervence EZFRV bude Program rozvoje venkova 2014–2020 a pro ENRF OP Rybářství v gesci Ministerstva zemědělství. V rámci cíle Evropské územní spolupráce se počítá se sedmi přeshraničními operačními programy a jedním Operačním programem meziregionální spolupráce. V rámci těchto OP jsou pro Ostravskou aglomeraci relevantní dva OP – OP Česko–Polsko a OP Česko–Slovensko. Vzhledem k charakteru intervencí přeshraničních OP však nebudou tyto programy podrobně hodnoceny již v této fázi projektu, ale bude k nim přihlédnuto v rámci poslední etapy. Programy byly vymezeny v návaznosti na 8 tematických okruhů stanovených na národní úrovni, které představují „převodník“ mezi úrovní národních rozvojových priorit a cílů a prioritních os jednotlivých programů. Dále v tabulce je stručně uvedeno tematické zaměření jednotlivých OP ve vazbě na tematické cíle EK pro Kohezní politiku období 2014+. Tematické zaměření OP a naplňování uvedených 11 tematických cílů je provedeno na úrovni prioritních os.

2 3

Tento operační program není pro rozvoj ostravské aglomerace relevantní. Tento operační program není pro rozvoj ostravské aglomerace relevantní.

PwC

Strana 10 ze 47


Tabulka 1: Tematické zaměření OP4 ve vazbě na 11 tematických cílů Kohezní politiky pro období 2014+ OP / Prioritní osa (číslo) Tematický cíl Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

OP Výzkum, vývoj a vzdělávání

OP Doprava

OP Zaměstnanost5

Prioritní osa 1: Rozvoj výzkumu a Prioritní osa 1: Posilování kapacit vývoje pro inovace pro kvalitní výzkum Prioritní osa 4: Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií Zvýšení konkurenceschopnosti Prioritní osa 2: Rozvoj podnikání a malých a středních podniků konkurenceschopnosti malých a středních firem Podpora přechodu na nízkouhlíkové Prioritní osa 3: Účinné nakládání hospodářství ve všech odvětvích energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů

Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách

Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení

Prioritní osa 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika Prioritní osa 1: Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní Prioritní osa 2: Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech Prioritní osa 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika Prioritní osa 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu

Prioritní osa 2: Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj Prioritní osa 3: Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání

Prioritní osa 3: Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí

Prioritní osa 1: Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony

Prioritní osa 1: Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly Prioritní osa 2: Sociální začleňování a boj s chudobou Prioritní osa 3: Sociální inovace a mezinárodní spolupráce

Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě

Integrovaný regionální operační program7

Prioritní osa 5: Energetické úspory

Prioritní osa 1: Infrastruktura pro železniční a další udržitelnou dopravu Prioritní osa 2: Silniční infrastruktura na síti TEN-T a veřejná infrastruktura pro čistou Mobilitu Prioritní osa 3: Silniční infrastruktura mimo síť TEN-T

Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil

OP Životní prostředí6

Prioritní osa 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů Prioritní osa 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů Prioritní osa 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů (SC 2.5)

Posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy

OP byly hodnoceny v jejich aktuální podobě. Operační program Zaměstnanost 2014 – 2020 (verze 31. říjen 2013) definuje v rámci integrovaného přístupu prioritní osy vhodné pro podporu prostřednictvím integrovaných strategií. Prioritní osami, s nimiž se pro integrované přístupy nepočítá, jsou PO 3 a P04. Tyto prioritní osy jsme proto do tabulky nezařadili. 6 Tematické cíle pro využití ITI budou upřesněny v další verzi OP. 7 Integrovaný operační program (verze září 2013) se zabývá příspěvkem k integrovanému přístupu pro územní rozvoj a vymezuje možné podpory integrovaných přístupů z IROP. Zúžení tematických cílů pro podporu formou integrovaných nástrojů (pouze TC-6, TC-7, TC-8, TC-9, TC-10 a TC 11) jsme zohlednili v této tabulce, a nezařazovali jsme ostatní TC, se kterými aktuální verze IROP pro integrovaný přístup nepočítá. 4 5

PwC

Strana 11 ze 47


Integrovaný rozvoj území Jedním z důležitých principů pro příští programové období je integrovaný přístup při využívání fondů pro územní rozvoj. Tento přístup by měl být součástí všech programových dokumentů zpracovávaných pro programové období 2014 – 2020. Pojetí integrovaného přístupu zahrnuje následující typy integrovaných nástrojů: 1. Územní rozvoj - Integrované územní investice (ITI – Integrated Territorial Investments). 2. Integrované plány rozvoje území (IPRÚ). 3. Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD – Community-led Local Development). Konkrétní podpořené území by mělo být součástí pouze jednoho nástroje. Integrované územní investice (ITI) budou v České republice využity v metropolitních oblastech. Metropolitní oblasti představují území s koncentrací nad 300 tis. obyvatel, které jsou představovány největšími městy v ČR se svým funkčním zázemím. Jedná se o ITI pro: 

metropolitní oblasti funkčně vymezené pro hl. m. Prahu, Brno, Ostravu, Plzeň, Hradecko-pardubickou, Ústecko-chomutovskou aglomeraci a v lednu 2014 Vládou ČR schválenou Středomoravskou aglomeraci sdružující Olomouc, Prostějov a Přerov.

ITI jsou realizovány na základě integrovaných územních strategií. Každá metropolitní oblast předloží ke schválení a realizaci jednu integrovanou územní strategii. Integrovaná územní strategie by se ve své analýze a následném definování a hierarchizaci priorit měla soustředit na klíčové tematické okruhy rozvoje specifické pro danou metropolitní oblast v souladu s cíli a prioritami EU. Zjednodušeně si ITI lze představit jako investiční plán, který vychází z rozvojové strategie území. Pro dosažení cílů tohoto plánu ITI umožňuje sdružovat finanční prostředky napříč několika prioritními osami jednoho operačního programu a dokonce využít k financování i více operačních programů najednou. Otevírá to prostor ke komplexnějšímu řešení problémů v území a k ucelenějším investicím do oblastí s potenciálem růstu. Kombinovat lze tvrdé investice do infrastruktury s měkkými projekty. S ohledem na předpokládaná témata, která budou integrované územní strategie řešit, budou ITI podpořeny nejen z EFRR prostřednictvím operačních programů OPŽP, OPPIK, IROP, OPVVV a OPD, ale také z ESF z operačních programů OPZ a OPVVV a z fondu soudržnosti (nedořešeno)- z programů OPD a OPŽP. Vzájemnou koordinaci specifických výzev z OP určených pro ITI by měla zajišťovat na národní úrovni Pracovní skupina pro integrované přístupy a územní dimenzi, složená ze zástupců hlavního koordinátora MMR, řídicích orgánů všech relevantních operačních programů a zástupců regionálních partnerů. RIS3 Strategie V návaznosti na evropské nařízení musí ČR kromě Dohody o partnerství a jednotlivých OP připravit také tzv. RIS3 strategii. Garantem splnění této ex-ante kondicionality pro ČR je na základě národního konsensu a souhlasu EK Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Strategie inteligentní specializace bude obsahovat národní RIS3 strategii a 14 regionálních strategií ve formě tzv. regionálních příloh zpracovaných pro jednotlivé kraje ČR. Návrh strategického RIS3 dokumentu na národní úrovni včetně 14 regionálních příloh by měl být v souladu s termíny stanovenými Evropskou komisí hotov v prosinci 2013, předložen RIS3 Koordinační radě ke schválení a následně předložen Evropské komisi. Pro Ostravskou aglomeraci je v tomto případě samozřejmě klíčová RIS3 strategie Moravskoslezského kraje. Regionální inovační strategie Moravskoslezského podle konceptu RIS3 je v současnosti zpracovávána. V létě 2013 byla připravena její analytická část a identifikace odvětvové specializace. Během listopadu a prosince by měl být připraven draft návrhové části. Podle zveřejněného harmonogramu by však konečná verze návrhové části měla být připravena až v prvním čtvrtletí příštího roku, zastupitelstvo Moravskoslezského kraje by ji mělo schvalovat v květnu 2014.

PwC

Strana 12 ze 47


Vzhledem k tomu, že ani draft návrhové části RIS3 strategie Moravskoslezského kraje nebyl v době zpracování návrhu konceptu ITI Ostravské aglomerace k dispozici, nebylo možné přesně zhodnotit překryv mezi identifikovanými klíčovými tématy a problémy Ostravské aglomerace a oblastmi, které by měla řešit RIS3. Zhodnocení překryvu proto vycházelo z obecnějšího předpokladu, co by mělo být v rámci RIS3 strategií podporováno a co by tedy nemělo být zahrnuto v rámci ITI strategie, aby nedocházelo k duplicitám. Samozřejmě, jsme se zaměřili i na ty oblasti, kde mezi strategií RIS3 a strategií ITI může docházet k důležitým synergiím a kde podpora a nástroje jedné strategie mohou významně doplnit strategii druhou, a tak přispět k potřebným pozitivním dopadům v regionu.

PwC

Strana 13 ze 47


5 Koncept ITI Na základě vlastního návrhu a návrhu vzešlého z pracovního workshopu s klíčovými aktéry aglomerace a na základě návrhů Řídícího výboru pro zpracování projektu ITI8 (společně s dostupnými informace o podpoře v programovém období 2014-2020) byl vytvořen konečný návrh Konceptu ITI Ostravské aglomerace, zahrnující 

vizi Ostravské aglomerace a



strategické cíle, které rozpracovávají klíčové tematické oblasti.

Navrženou vizi a strategické cíle a investiční priority návrhu konceptu ITI Ostravské aglomerace bude třeba ještě dále zpřesnit a jednoznačněji vymezit na úrovni opatření a indikátorů, stejně jako předpokládaného implementačního plánu. Stejně tak bude třeba v připravované strategii reagovat na další pokrok v přípravě období 2014-2020 a vyjasnění současných neznámých faktorů. Toto zpřesnění, stejně jako užší výběr témat vhodných pro implementaci v rámci nástroje ITI na základě souladu s OP 2014-2020 budou předmětem etapy V projektu. Schéma návrhu konceptu ITI je uvedeno na obrázku 3. Obrázek 3: Návrh konceptu ITI Ostravské aglomerace (schéma)

Pro jednotlivé strategické cíle je zároveň doplněn pravděpodobný soulad s připravovanými OP, s tím, že se jedná o předběžný soulad vzhledem k tomu, že žádný z OP není v konečné podobě a u většiny není znám rozsah podpory vymezený pro ITI.

8

Seznam těchto klíčových aktérů je uveden v Příloze 4.

PwC

Strana 14 ze 47


5.1 Vize Ostravská aglomerace 2025: Přitažlivá pro život, práci i podnikání! Ostravská aglomerace je ekonomicky prosperující a vyspělou průmyslovou oblastí. Umí využít svůj unikátní technický um, znalosti, tradici a partnerství. Obyvatelé aglomerace mají chuť a možnosti se zde kvalitně vzdělávat, mají dostatek atraktivních pracovních příležitostí a takové podmínky pro život, díky kterým zde mají důvod žít.

5.2 Strategické cíle Vize ITI ostravské aglomerace je založena na 3 strategických cílech „3P“ – Práce, Podnikání a Prostředí Prostředí: Zvýšit kvalitu prostředí pro život a práci Tento strategický cíl zahrnuje vytvoření takového prostředí, které bude obyvatele lákat k tomu, aby zůstali v regionu, usadili se zde a založili rodinu, a které jim nabídne odpovídající (veřejné) služby. Přívětivé prostředí proto zajistí kvalitní fyzické prostředí i služby pro obyvatele aglomerace. Tento strategický cíl bude naplňován prostřednictvím těchto opatření: 

Zvýšit kvalitu ovzduší a účinné využívání energií



Zvýšit atraktivitu a efektivitu dopravy



Zvýšit kvalitu dopravní infrastruktury a dobudovat základní páteřní síť



Zvýšit plochu a využití revitalizovaných zanedbaných ploch a areálů



Zlepšit pozitivní vnímání života v ostravské aglomeraci

Vazba na strategické cíle operačních programů ČR 2014-2020 Integrovaný regionální OP 

SPECIFICKÝ CÍL 1.2: Rozvoj integrovaných dopravních systémů a udržitelných forem dopravy

 

SPECIFICKÝ CÍL 2.4: Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotnických služeb a zdravotní péče SPECIFICKÝ CÍL 2.6: Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení



SPECIFICKÝ CÍL 3.1: Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví



SPECIFICKÝ CÍL 3.3 – Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů ICT OP Doprava 

SPECIFICKÝ CÍL 1.4: Infrastruktura drážních systémů městské a příměstské dopravy

 SPECIFICKÝ CÍL 1.5: Systémy řízení městského silničního provozu a zavádění ITS na městské silniční síti OP Zaměstnanost  SPECIFICKÝ CÍL 4.1.1: Zvýšit efektivitu a transparentnost veřejné správy OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost  SPECIFICKÝ CÍL 3.1: Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě ČR 

SPECIFICKÝ CÍL 3.2: Zvýšit energetickou účinnost podnikatelského sektoru a zvýšit využívání energetických služeb



SPECIFICKÝ CÍL 3.4: Uplatnit ve větší míře nízkouhlíkové technologie v oblasti nakládání energií a zvýšit využívání druhotných surovin



SPECIFICKÝ CÍL 3.5: Zvýšit využití a zavádění kombinované výroby elektřiny a tepla a modernizovat soustavy zásobování teplem OP Životní prostředí  SPECIFICKÝ CÍL 3.5: Odstranit nepovolené skládky a rekultivovat staré skládky

PwC

Strana 15 ze 47


 

SPECIFICKÝ CÍL 3.6: Odstranit a inventarizovat ekologické zátěže SPECIFICKÝ CÍL 4.3: Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech

Práce: Zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost Výchozí podmínkou pro práci a zaměstnání obyvatel Ostravské aglomerace je kvalitní vzdělání, které jim zajistí kvalifikaci pro uplatnění na trhu práce i schopnost adaptovat se na měnící se podmínky a rozvoj technologií. Vzdělání musí proto vycházet nejen z obecných trendů, ale zejména ze specifik samotné aglomerace a jejích silných stránek a konkurenčních výhod. Kvalitní vzdělání a vzdělání a kvalifikace, které podpoří konkurenční výhody a jedinečné znalosti aglomerace, je nutně spojené s celou školní docházkou, od předškolního vzdělávání až po vysoké školy, ale také s mimoškolním vzděláváním, které se prolíná prakticky celým životem obyvatel a podporuje je v jejich uplatnění a posiluje jejich pozici (nejen) na trhu práce. Tento strategický cíl bude naplňován prostřednictvím těchto opatření: 

Zvýšit uplatnitelnost absolventů



Sladit znalosti, dovednosti a kompetence pracovní síly s požadavky trhu práce



Zvýšit motivaci (zvláště dlouhodobě nezaměstnaných) obyvatel ke vzdělání a práci



Zvýšit ekonomickou aktivitu obyvatel v aglomeraci, zvláště skupin ohrožených sociální exkluzí

Vazba na strategické cíle operačních programů ČR 2014-2020 Integrovaný regionální OP  SPECIFICKÝ CÍL 2.5: Zvýšení kvality a dostupnosti infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení OP Výzkum, vývoj a vzdělávání  SPECIFICKÝ CÍL 3.1.1: Rozvoj inkluzivního vzdělávání  SPECIFICKÝ CÍL 3.2.1: Zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 

SPECIFICKÝ CÍL 2.4: Zkvalitnit infrastrukturu pro rozvoj lidských zdrojů v podnikatelském sektoru s důrazem na technické odborné vzdělávání  SPECIFICKÝ CÍL 4.2: Zvýšit úroveň nejmodernějších a pokročilých ICT a poskytování sofistikovaných sdílených služeb v podnikání OP Zaměstnanost 

SPECIFICKÝ CÍL 1.1.1: Zvýšit míru zaměstnanosti podpořených osob



SPECIFICKÝ CÍL 1.3.1: Zvýšit odbornou úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků a soulad kvalifikační úrovně pracovní síly s požadavky trhu práce



SPECIFICKÝ CÍL 1.4.1: Zvýšit kapacitu, komplexnost a kvalitu služeb poskytovaných institucemi veřejných služeb zaměstnanosti SPECIFICKÝ CÍL 1.4.2: Zvýšit kvalitu systému dalšího vzdělávání

 

SPECIFICKÝ CÍL 2.1.1: Zvýšit uplatnitelnost osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených ve společnosti a na trhu práce



SPECIFICKÝ CÍL 2.2.1: Zvýšit kvalitu a udržitelnost systému sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších navazujících služeb podporujících sociální začleňování



SPECIFICKÝ CÍL 2.3.1: Zvýšit účast lokálních aktérů na prevenci a řešení problémů v oblasti sociálního začleňování a zaměstnanosti OP Výzkum, vývoj a vzdělávání 

SPECIFICKÝ CÍL 2.1: Zvýšení kvality vzdělávání na vysokých školách a jeho relevance pro potřeby trhu práce



SPECIFICKÝ CÍL 2.2: Zvýšení účasti studentů se specifickými potřebami a ze socio-ekonomicky znevýhodněných skupin na vysokoškolském vzdělávání, snížení studijní neúspěšnosti



SPECIFICKÝ CÍL 2.3: Zatraktivnit celoživotní vzdělávání na vysokých školách a zvýšit účast, zejména v rámci dospělé populace

PwC

Strana 16 ze 47




SPECIFICKÝ CÍL 2.5: Zlepšit podmínky pro výuku spojenou s výzkumem a pro rozvoj lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje



SPECIFICKÝ CÍL 2.1: Zkvalitnění vzdělávací infrastruktury na vysokých školách za účelem profilace vysokých škol, zlepšení přístupu znevýhodněných skupin a zvýšení otevřenosti vysokých škol pro potřeby celoživotního vzdělávání



SPECIFICKÝ CÍL 3.1: Rozvoj inkluzívního vzdělávání



SPECIFICKÝ CÍL 3.1: Zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ

 

SPECIFICKÝ CÍL 3.2: Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích SPECIFICKÝ CÍL 3.4: Zkvalitnění přípravy budoucích a začínajících pedagogických pracovníků



SPECIFICKÝ CÍL 3.5: Zvyšování kvality odborného vzdělávání včetně posílení jeho relevance pro trh práce

Podnikání: Podpořit podnikání a vznik pracovních míst Kvalitní život obyvatel je nutně a úzce spjat s jejich pracovním uplatněním – Ostravská aglomerace bude proto nabízet dostatek pracovních příležitostí v regionu prostřednictvím podpory zaměřené jak na existující zaměstnavatele, zejména malé a střední podniky a jejich rozvoj, tak na vznik nových podniků a podnikatelů. Podnikání v regionu bude stavět zejména na využití znalostí a zkušeností obyvatel Ostravské aglomerace a bude podporovat jedinečnou, místní konkurenční výhodu a specializaci. Tento strategický cíl bude naplňován prostřednictvím těchto opatření: 

Zvýšit podíl malých a středních podniků v ekonomice a podnikatelské kompetence obyvatel



Zvýšit propojení místní ekonomiky s globální ekonomikou



Zvýšit využití výsledků výzkumu, vývoje a inovací v ekonomice

Vazba na strategické cíle operačních programů ČR 2014-2020 OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 

SPECIFICKÝ CÍL 1.1: Zvýšit inovační výkonnost podniků



SPECIFICKÝ CÍL 1.2: Zvýšit intenzitu a účinnost spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích



SPECIFICKÝ CÍL 2.1: Zvýšit počet nových podnikatelských záměrů začínajících a rozvojových podniků

 

SPECIFICKÝ CÍL 2.2: Zvýšit internacionalizaci malých a středních podniků SPECIFICKÝ CÍL 2.3: Zvýšit využitelnost infrastruktury pro podnikání



SPECIFICKÝ CÍL 3.2: Zvýšit energetickou účinnost podnikatelského sektoru a rozvoj energetických služeb



SPECIFICKÝ CÍL 3.5: Zvýšit využití a zavádění kombinované výroby elektřiny a tepla a modernizovat soustavy zásobování teplem



SPECIFICKÝ CÍL 4.2: Zvýšit úroveň nejmodernějších a pokročilých ICT a poskytování sofistikovaných sdílených služeb v podnikání OP Výzkum, vývoj a vzdělávání 

PwC

SPECIFICKÝ CÍL 1.2: Zvýšit přínosy výzkumu pro společnost

Strana 17 ze 47


6 Seznam zkratek ČR

Česká republika

EFRR

Evropský fond regionálního rozvoje

EK

Evropská komise

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

FS

Fond soudržnosti

IROP

Integrovaný regionální operační program

ITI

Integrated territorial Investment (Integrovaná územní investice)

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MSK

Moravskoslezský kraj

MŠMT

Ministerstvo mládeže, školství a tělovýchovy

OP

operační program

OPD

Operační program Doprava

OPPIK

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

OPVVV

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

OPZ

Operační program Zaměstnanost

OPŽP

Operační program Životní prostředí

RIS3/S3

Research and innovation strategy for smart specialisation – Výzkumná a inovačních strategie pro inteligentní specializaci

S-E analýza

Socioekonomická analýza

SŠ

střední škola

ÚRR

Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko

VŠ

vysoká škola

ZŠ

základní škola

PwC

Strana 18 ze 47


7 Přílohy Seznam příloh: Příloha 1: Seznam klíčových aktérů pozvaných na interaktivní workshop konaný 11. prosince 2013 ................. 20 Příloha 2: Přehled specifických cílů Operačních programů.............................................................................. 22 Příloha 3: SWOT analýza.................................................................................................................................27 Příloha 4: Návrh konceptu strategie Ostravské aglomerace pro workshop klíčových aktérů a výstupy z workshopu s klíčovými aktéry ........................................................................................................................ 36 Příloha 5: Výstupy z Workshopu s klíčovými aktéry ......................................................................................... 41

PwC

Strana 19 ze 47


Příloha 1: Seznam klíčových aktérů pozvaných na interaktivní workshop konaný 11. prosince 2013 Jméno Klíčoví aktéři

Organizace

Účast

Ing. Darja Vavříková

KÚ MSK - vedoucí oddělení hodnocení vlivů na životní prostředí a lesního hospodářství Město Bílovec

Hana Poláchová Ing. Miroslav Hronovský Šárka Gilarová Ing. Radoslav Basel Ing. arch. Zdeněk Bendík

Statutární město Frýdek-Místek Statutární město Frýdek-Místek Statutární město Frýdek-Místek Statutární město Havířov Statuární město Opava

Ano Ano Ano

Ing. Bc. Martin Dostál Jana Stará Ing. arch. Petr Vencelides

Statutární město Opava Statutární město Ostrava Statutární město Ostrava Statutární město Karviná - vedoucí oddělení strategií a plánování + projekt QUEST

Ano Ano Ano

Ano

Ing. Aleš Stejskal

Obec Třanovice - starosta VŠB-TU, Výzkumné energetické centrum - ředitel VŠB-TU - FMMI - vedoucí katedry ochrany životního prostředí v průmyslu Koordinátor ODIS s.r.o. - jednatel

Ing. Andreas Triandafilu Ing. Jaroslav Kořínek Ing. Karel Kozubek Ing. Martin Novosad Ing. Petr Koudela Denisa Toráčová

Čisté nebe, o.p.s. - člen správní rady KIC Odpady, a.s. - výkonný ředitel Oblastní inspektorát ČIŽP OSTRAVA - ředitel Krajská energetická agentura Moravskoslezského kraje, o. p. s. - ředitel Dolní oblast Vítkovice, Zájmové sdružení právnických osob KÚ MSK

Jana Hanková Mgr. Jiří Štěpán RNDr. Petr Hapala Ing. arch. Eva Spasovová Markéta Paskovská

OZO Ostrava s.r.o. - referentka propagace a ekologické výchovy ARR, a.s. Zdravotní ústav v Ostravě - vedoucí oddělení ovzduší RPG RE Land, s.r.o. RPG RE Land, s.r.o.

Doc. PaedDr. Oldřich Chytil, Ph.D. Radek Nikl Olga Hošická, DiS. Ing. Jarmila Kozlová Ing. Ladislav Nedorost Mgr. Petra Vlčová

Ostravská univerzita, děkan Fakulty sociálních studií ACCENDO, o.p.s. Město Bílovec Statutární město Frýdek-Místek Statutární město Havířov Statutární město Opava

Kateřina Bonto Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Mgr. Daniel Rychlík Mgr. et Mgr. Lukáš Curylo Mgr. Olga Pelechová Mgr. Petr Bičej

Statutární město Ostrava ACCENDO, o.p.s - ředitel KÚ MSK - Odbor sociálních věcí Diecézní charita ostravsko - opavská Statutární město Ostrava Statutární město Karviná

Doc. Ing. Marian Lebiedzik, Ph.D. Bc. Jana Šimečková Ing. Yvetta Králová Pavel Osina Ing. Vladan Almáš

Slezská univerzita v Opavě - docent katedry ekonomie Město Bílovec Statutární město Frýdek-Místek Statutární město Frýdek-Místek Statutární město Havířov

Ano Ano Ano Ano

Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph.D. Ing. Josef Tuhý

Slezsko univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné TWKA, spol. s r.o.

Ano

Ing. Milan Machač

Bc. Břetislav Vašíček Bc. Jan Tomiczek Doc. Dr. Ing. Tadeáš Ochodek Doc. Ing. Petr Jančík Ph.D.

PwC

Ano

Ano

Ano

Ano

Ano Ano Ano Ano

Ano Ano Ano

Ano

Strana 20 ze 47


Mgr. Jaroslav Dadok

OHK Karviná

Mgr. Zdeněk Karásek Pavel Peřich Ing. Martina Heisigová Ing. Václav Palička Mgr. Jiří Hudec

RPIC-ViP s.r.o. MADT, a.s. - předseda dozorčí rady Statutární město Opava Statutární město Ostrava Statutární město Ostrava

Doc. Ing. Barbara Vojvodíková, Ph.D. Ing. David Pawera Ing. Jan Malinovský, Ph.D. Ing. Marek Valdmann, Ph.D. Ing. Petr Czekaj Mgr. Eva Homolová

VŠB-TU, VŠRR ARR, a.s. VŠB-TU BIC Ostrava s.r.o. Pakt zaměstnanosti, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje RPIC-ViP s.r.o.

Ano Ano Ano

Doc. RNDr. Petr Rumpel, Ph.D. Ing. Daniel Foltýnek Ing. Ladislav Glogar Mgr. Zuzana Filipková, Ph.D. Mgr. Olga Rosenbergerová

Ostravská univerzita

Ano Ano

RNDr. Ivo Ryšlavý Jan Beneš Andrea Demlová Radek Jakob Bronislav Kostka Rodan Broskevič

Ministerstvo pro místní rozvoj Sdružení pro rozvoj MSK Krajská energetická agentura Moravskoslezského kraje, o. p. s. ARR, a.s. Slezská diakonie Dolní oblast Vítkovice, Zájmové sdružení právnických osob

Jakub Švrček Karel Malík Petr Šnejdar Petra Chovanioková Lucie Ligocká Lukáš Ženatý

Dolní oblast Vítkovice, Zájmové sdružení právnických osob Dolní oblast Vítkovice, Zájmové sdružení právnických osob Trojhalí Karolina ARR, a.s., ředitelka Profaktum s.r.o. KÚ Ostrava

Ano

PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Úřad Regionální rady Moravskoslezsko - zástupce ředitele Úřadu Regionální rady Úřad Regionální rady Moravskoslezsko - vedoucí odboru metodiky Úřad Regionální rady Moravskoslezsko - metodický pracovník Úřad Regionální rady Moravskoslezsko - analytik operačního programu Úřad Regionální rady Moravskoslezsko - referent implementace programu Úřad Regionální rady Moravskoslezsko - metodický pracovník + projekt PIMMS Úřad Regionální rady Moravskoslezsko - referent implementace programu Úřad Regionální rady Moravskoslezsko

Ano Ano Ano Ano

Zástupci ÚRR a PwC Ing. Jitka Damborská Ing. Miroslav Pavlas Mgr. Pavla Žížalová, Ph.D. Ing. David Sventek, MBA Ing. Vladimír Gelnar Ing. Petra Mitrengová Ing. Daniel Konczyna Mgr. Ondřej Dostál Mgr. Jiří Svobodník Ing. Aleš Hanus Anna Durajová

PwC

Ano

Ano Ano

Automobilový klastr Slezská diakonie Asociace TRIGON, Asociace NNO MSK Ano Ano Ano

Ano Ano Ano Ano

Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano

Strana 21 ze 47


Příloha 2: Přehled specifických cílů Operačních programů Operační program

Prioritní osa

Investiční priorita

SC1 - Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod ze zdrojů v kategorii do 2000 EO a zajištění dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství

OP Životní prostředí


PO1 - Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní

IP1 - Řešení významných potřeb investic ve vodním hospodářství s cílem splnit požadavky acquis Unie v oblasti životního prostředí

PO2 - Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech

IP1 - Zlepšování městského prostředí včetně regenerace dříve zastavěných území (brownfields) a snížení znečištění ovzduší

OP Životní prostředí OP Životní prostředí OP Životní prostředí

OP Životní prostředí OP Životní prostředí

IP1 - Řešení důležitých potřeb investice do odpadového hospodářství za účelem plnění požadavků acquis týkajících se oblasti životního prostředí

OP Životní prostředí OP Životní prostředí PO3 - Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika


OP Životní prostředí OP Životní prostředí OP Životní prostředí

PwC

SC2 - Snížit vnos znečišťujících látek z průmyslu a zemědělství do povrchových a podzemních vod, efektivní hospodaření s vodními zdroji SC3 - Zajistit povodňovou ochranu v intravilánu a ve volné krajině SC 4 - Podpořit preventivní protipovodňová opatření SC1 - Snížit celkovou expozici obyvatelstva, ekosystémů a vegetace nadlimitním koncentracím znečišťujících látek SC2 - Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší, počasí a klimatu a ozonové vrstvy Země SC1 - Zvýšit předcházení vzniku odpadů



Specifický cíl

PO4 - Ochrana a péče o přírodu a krajinu

IP2 - Podpora investic k řešení specifických rizik, zajištění odolnosti vůči katastrofám a vývoj systémů pro zvládání katastrof IP3- Podpora investic k řešení specifických rizik, zajištění odolnosti vůči katastrofám a vývoj systémů pro zvládání katastrof IP1 - Ochrana a obnova biologické rozmanitosti, ochrana a obnova půdy a

SC2 - Zvýšit celkovou úroveň materiálového využití odpadů, resp. úroveň recyklace SC3 - Zvýšit energetické využití odpadů jako zdroje surovin SC4 - Zvýšit úroveň nakládání s nebezpečnými odpady SC5 - Odstranit nepovolené skládky a rekultivovat staré skládky SC6 - Odstranit a inventarizovat ekologické zátěže SC7 - Snížit environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení SC1 - Posílit biodiverzitu SC2 - Posílit přirozené funkce krajiny

Strana 22 ze 47


Operační program OP Životní prostředí

Prioritní osa

OP Životní prostředí OP Životní prostředí

PO5 - Energetické úspory

OP výzkum, vývoj a vzdělávání OP výzkum, vývoj a vzdělávání

PO1- Posilování kapacit pro kvalitní výzkum

OP výzkum, vývoj a vzdělávání OP výzkum, vývoj a vzdělávání OP výzkum, vývoj a vzdělávání OP výzkum, vývoj a vzdělávání

PO2 - Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj

OP výzkum, vývoj a vzdělávání OP výzkum, vývoj a vzdělávání OP výzkum, vývoj a vzdělávání

PwC

PO3 - Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání

Investiční priorita Specifický cíl podpora ekosystémových služeb, včetně SC3 - Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech sítě NATURA 2000 a ekologických SC4 - Snížit environmentální rizika způsobená infrastruktur geofaktory IP1 - Podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných SC1 - Snížit energetickou náročnost u budov a u zdrojů ve veřejných infrastrukturách a v veřejného osvětlení sektoru bydlení IP1 - Posilování výzkumné a inovační SC1 - Posílit excelenci ve výzkumu infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací a podpora odborných středisek, zejména SC2 - Zvýšit přínosy výzkumu pro společnost těch, jež jsou předmětem celoevropského zájmu. SC1 - Zvýšení kvality vzdělávání na vysokých školách a jeho relevance pro potřeby trhu práce SC2 - Zvýšení účasti studentů se specifickými potřebami a ze socio-ekonomicky znevýhodněných skupin na vysokoškolském vzdělávání, snížení studijní neúspěšnosti IP1 - Zlepšování kvality, účinnosti a SC3 - Zatraktivnit celoživotní vzdělávání na otevřenosti terciárního a rovnocenného vysokých školách a zvýšit účast, zejména v vzdělávání, aby se zvýšila účast a rámci dospělé populace úrovně dosaženého vzdělání SC4 - Nastavení a rozvoj systému hodnocení a zabezpečení kvality a strategického řízení vysokých škol SC5 - Zlepšit podmínky pro výuku spojenou s výzkumem a pro rozvoj lidských zdrojů v oblasti výzkumu a vývoje SC1 - Zkvalitnění vzdělávací infrastruktury na IP2 - Investice do vzdělávání, vysokých školách za účelem profilace vysokých dovedností a celoživotního učení škol, zlepšení přístupu znevýhodněných skupin rozvíjením infrastruktury pro a zvýšení otevřenosti vysokých škol pro potřeby vzdělávání a odbornou přípravu. celoživotního vzdělávání IP1 - Boj proti všem formám diskriminace a prosazování rovných SC1 - Rozvoj inkluzívního vzdělávání příležitostí

Strana 23 ze 47


Operační program

Prioritní osa

OP výzkum, vývoj a vzdělávání


IP2 - Omezování a prevence předčasného ukončování školní docházky a podpory rovného přístupu ke kvalitním programům předškolního rozvoje, k primárnímu a sekundárnímu vzdělávání a rovněž možnostem formálního a neformálního vzdělávání, které umožňuje zpětné začlenění do procesu vzdělávání a odborné přípravy

OP výzkum, vývoj a vzdělávání OP výzkum, vývoj a vzdělávání OP výzkum, vývoj a vzdělávání OP výzkum, vývoj a vzdělávání

IP1 - Rozvoj a rekonstrukce komplexních, vysoce kvalitních a interoperabilních železničních systémů

PO1 - Infrastruktura pro železniční a další udržitelnou dopravu

OP Doprava OP Doprava OP Doprava PO2 – Silniční infrastruktura na síti TEN-T

PwC

IP2 - Podpora multimodálního jednotného evropského dopravního prostoru prostřednictvím investic do transevropské dopravní sítě IP3 - Rozvoj nízkouhlíkových dopravních systémů šetrnějších k životnímu prostředí a podpora udržitelné městské mobility, včetně říční a vodní dopravy, přístavů a multimodálních propojení

OP Doprava

OP Doprava

SC2 - Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích SC3 - Rozvoj systému hodnocení kvality a strategického řízení ve vzdělávání SC4 - Zkvalitnění přípravy budoucích a začínajících pedagogických pracovníků

SC1 - Výstavba a modernizace železničních tratí SC2 - Interoperabilita a nové technologie (včetně TEN-T)

OP Doprava

OP Doprava

SC1 - Zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ

SC5 - Zvyšování kvality odborného vzdělávání včetně posílení jeho relevance pro trh práce

OP Doprava

OP Doprava

Specifický cíl

IP1 - Podpora multimodálního jednotného evropského dopravního prostoru prostřednictvím investic do transevropské dopravní sítě IP2 - Rozvoj nízkouhlíkových dopravních systémů šetrnějších k životnímu prostředí a podpora udržitelné městské mobility, včetně říční a vodní dopravy, přístavů a multimodálních propojení

SC1 - Výstavba a modernizace vnitrozemských vodních cest v hlavní síti TEN-T SC1 - Multimodální doprava SC2 - Infrastruktura drážních systémů městské a příměstské dopravy SC3 - Systémy řízení městského silničního provozu a zavádění ITS na městské silniční síti SC4 - Environmentálně čistý dopravní park SC1 - Silniční infrastruktura sítě TEN-T (výstavba a modernizace silnic a dálnic, ITS a nové technologie)

SC2 - Podpora rozvoje sítě napájecích stanic alternativních energií na silniční síti

Strana 24 ze 47


Operační program OP Doprava

Prioritní osa PO3 - Silniční infrastruktura mimo síť TEN-T

Investiční priorita IP1 - zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

PO1 - ROZVOJ PODNIKÁNÍ ZALOŽENÝ NA PODPOŘE VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost PO2 - PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ, SLUŽEB VE ZNALOSTNÍ EKONOMICE A INTERNACIONALIZACE


IP1 - Podpora podnikových investic do SC2 - Zvýšení intenzity průmyslového výzkumu inovací a výzkumu a vytvářením vazeb a a vývoje a využití jeho výsledků součinnosti mezi podniky, středisky SC3 - Zvýšení intezity spolupráce mezi výzkumu a vývoje a vysokoškolským podnikatelským sektorem a veřejnými, vzděláváním… vzdělávacími a vědecko-výzkumnými institucemi v duchu konceptu inteligentní specializace IP1 - Podpora podnikání, zejména usnadněním hospodářského využívání SC1 - Zvýšení počtu nových podnikatelských nových myšlenek a podporou zakládání subjektů a nových podnikatelských záměrů, nových podniků, mimo jiné včetně zlepšení dostupnosti kapitálové prostřednictvím podnikatelských vybavenosti firem inkubátorů IP2 - Vyvíjení a zavádění nových SC1 - Zvýšení internacionalizace firem a obchodních modelů pro MSP, zejména zajištění poradenských služeb pro oblast mezinárodního obchodu IP3 - Podpora budování a rozšiřování vyspělých kapacit pro rozvoj produktů a služeb

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

SC1 - Silnice a dálnice mimo síť TEN-T ve vlastnictví státu SC1 - Zvýšení inovační výkonnosti podniků



Specifický cíl

PO3 - UDRŽITELNÉ HOSPODAŘENÍ S ENERGIÍ A ROZVOJ INOVACÍ V ENERGETICE

IP1 - Podpora produkce a šíření obnovitelných zdrojů energie IP2 - Podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v podnicích IP3 - Vyvíjení a zavádění inteligentních rozvodných systémů nízkého a středního napětí

SC1 - Zlepšení podnikatelské infrastruktury SC2 - Zkvalitnění infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů v podnikatelském sektoru s důrazem na technické odborné vzdělávání SC1 - Zvýšení podílu výroby energie z OZE v rámci energetického mixu ČR SC1 - Snižování energetické náročnosti podnikatelského sektoru a rozvíjení energetických služeb SC1 - Posílení energetické bezpečnosti elektrizační soustavy


IP4 - Podpora výzkumu, inovací a zavádění nízkouhlíkových technologií

SC1 - Větší uplatnění výzkumu a inovací v energetice a zvýšení využívání druhotných surovin


IP5 - Podpora využívání vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny na základě poptávky po užitečném teple

SC1 - Zvýšení využití a zavádění kombinované výroby elektřiny a tepla a modernizace CZT

PwC

Strana 25 ze 47


Operační program OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Zaměstnanost

Prioritní osa PO4 - ROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH PŘÍSTUPOVÝCH SÍTÍ K INTERNETU A INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

PO1 - Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly

OP Zaměstnanost

OP Zaměstnanost OP Zaměstnanost OP Zaměstnanost

IP1 - Aktivní začleňování, zejména za účelem zvyšování zaměstnatelnosti

OP Zaměstnanost PO2 - Sociální začleňování a boj s chudobou

OP Zaměstnanost OP Zaměstnanost

OP Zaměstnanost

PwC

Specifický cíl SC1 - Zvětšení pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu SC1 -Zvýšení úrovně nejmodernějších a pokročilých IKT a poskytování sofistikovaných sdílených služeb v podnikání SC1 - Zvýšit míru zaměstnanosti podpořených osob

SC1 - Snížit rozdíly v postavení žen a mužů na trhu práce SC1 . Zvýšit odbornou úroveň znalostí, IP3 - Pomoc pracovníkům, podnikům a dovedností a kompetencí pracovníků a soulad podnikatelům přizpůsobovat se kvalifikační úrovně pracovní síly s požadavky změnám trhu práce SC1 - Zvýšit kapacitu, komplexnost a kvalitu IP4 - Modernizace a posílení institucí služeb poskytovaných institucemi veřejných trhu práce, včetně opatření pro zlepšení služeb zaměstnanosti nadnárodní mobility pracovníků SC2 - Zvýšit kvalitu systému dalšího vzdělávání

OP Zaměstnanost

OP Zaměstnanost

Investiční priorita IP1 - Rozšiřování širokopásmového připojení a zavádění vysokorychlostních sítí a podpora zavádění vznikajících technologií a sítí pro digitální hospodářství IP2 - Vyvíjení produktů a služeb v oblasti IKT, elektronického obchodu a zvyšování poptávky po IKT IP1 - Přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a mobility pracovníků IP2 - Rovnost žen a mužů a sladění pracovního a soukromého života

PO3 - Sociální inovace a mezinárodní spolupráce

SC1 - Zvýšit uplatnitelnost osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených na trhu práce a ve společnosti

SC2 - Fungující systém podpory sociálního podnikání SC1 - Zvýšit kvalitu a udržitelnost systému IP2 - Zlepšování přístupu k dostupným, sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a udržitelným a vysoce kvalitním dalších navazujících služeb podporujících sociální začleňování službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu SC2 - Zvýšit kvalitu a udržitelnost systému zdravotních služeb SC1 - Zvýšit účast místních samospráv na IP3 - Strategie pro místní rozvoj s prevenci a řešení problémů v oblasti sociálního vedoucí úlohou komunit začleňování prostřednictvím vytváření a realizace místních rozvojových strategií IP1 - Přístup k zaměstnání pro osoby SC1 - Zvýšit efektivitu sociálních inovací a hledající zaměstnání a neaktivní osoby, mezinárodní spolupráce v oblasti včetně místních iniciativ na podporu zaměstnanosti zejména u znevýhodněných zaměstnanosti a mobility pracovníků skupin

Strana 26 ze 47


Operační program

Prioritní osa

IP2 - Aktivní začleňování, zejména za účelem zvyšování zaměstnatelnosti

OP Zaměstnanost

OP Zaměstnanost

OP Zaměstnanost


PO4 - Efektivní veřejná správa

IP3 - Investice do institucionální kapacity a výkonnosti veřejné správy a veřejných služeb za účelem reforem, zlepšování právní úpravy a řádné správy IP1 - Investice do institucionální kapacity a výkonnosti veřejné správy a veřejných služeb za účelem reforem, zlepšování právní úpravy a řádné správy IP1 - Zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-T

IROP IP2 - Rozvoj nízkouhlíkových dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí a podpora udržitelné městské mobility, včetně říční a námořní dopravy, přístavů a multimodálních spojení

IROP

IROP IROP IROP

PO1 - Zvýšení konkurenceschopnosti v území

PwC

SC1 - Zvýšit efektivitu sociálních inovací a mezinárodní spolupráce v oblasti veřejné správy a veřejných služeb

SC1 - Zvýšit efektivitu a transparentnost veřejné správy SC1 - Modernizace a rozvoj sítí regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T a ve vazbě na řešení problémů propojení dopravy znevýhodněných městských a venkovských společenství a oblastí a řešení problémů přeshraničního spojení SC1 - Rozvoj integrovaných dopravních systémů v regionech SC2 - Zvýšení podílu nemotorové dopravy na celkové přepravě obyvatel, snížení závislosti obyvatel měst na IAD a snížení negativních jevů IAD na ŽP. Posílení celistvosti sítě cyklotras

IP3 - Podpora budování a rozšiřování vyspělých kapacit pro rozvoj produktů a služeb

SC1 - Podpora rozvoje podnikání v oblasti cestovního ruchu a kultury

IP4 - Ochrana, propagace a rozvoj kulturního dědictví

SC1 - Obnova a podpora veřejné infrastruktury cestovního ruchu a kulturního dědictví SC2 - Marketing, propagace přírodního a kulturního dědictví, rozvoj služeb kulturních a kreativních odvětví

IP5 - podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách a v sektoru bydlení

SC1 - Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení

IROP

IROP

Specifický cíl SC1 - Zvýšit efektivitu sociálních inovací a mezinárodní spolupráce v oblasti začleňování osob vyloučených nebo ohrožených sociálním vyloučením a chudobou

Strana 27 ze 47


Operační program

Prioritní osa

IROP

IROP

IROP

Investiční priorita IP6 - : podpora nízkouhlíkových strategií pro všechny typy oblastí, zejména městské oblasti, včetně podpory udržitelné městské mobility a adaptačních opatření, jejichž cílem je zmírnění změny klimatu IP1 - Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, a přechod od institucionálních ke komunitním službám IP2 - Podpora materiální, hospodářské a sociální obnovy zanedbaných městských a venkovských komunit a oblastí IP3 - Podpora sociálních podniků

IROP

Specifický cíl SC1 - Nastavené kvalitní strategické plánování sloužící k efektivnímu řízení investic v oblasti nakládání s energií

SC1 - Dostupná, kvalitní a udržitelná síť sociálních a zdravotních služeb, a dalších navazujících služeb podporujících sociální začleňování SC1 - Zvýšení uplatnitelnosti osob ohrožených sociálním vyloučením a podpora sociálního začleňování SC1 - Vznik nových a rozvoj e1istujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání

IP4 - Investování do infrastruktury pro SC1 - Rozvoj a zkvalitnění služeb zaměstnanosti veřejné služby zaměstnanosti

IROP

IROP

SC1 - Vytvoření moderní, funkční a udržitelné sítě péče o duševní zdraví SC2 - Modernizace vybraných sítí zdravotnických zařízení a služeb a zlepšení regionální dostupnosti zdravotní péče jakožto základního předpokladu pro růst konkurenceschopnosti jednotlivých regionů SC1 -Zvýšit kvalitu vybavení středních škol, školských zařízení, vyšších odborných škol a organizací poskytujících celoživotní učení pro odborné vzdělávání v návaznosti na požadavky regionálního trhu práce SC2 - Zvýšit dostupnost a vybavenost mateřských a základních škol a obcí pro rozvoj klíčových kompetencí SC3 - Zvýšit počet a kvalitu zařízení pro podporu zájmu žáků základních škol o technické a přírodovědné obory

PwC

Strana 28 ze 47

IROP

IROP

IROP IROP

PO2 - Zkvalitnění veřejných služeb v území

IP5 - Investice do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovností, pokud jde o zdravotní stav, a přechod od institucionálních ke komunitním službám

IP6 - Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení rozvíjením infrastruktury pro vzdělávání a odbornou přípravu


Operační program

IROP

IROP

IROP

PwC

Prioritní osa

Investiční priorita IP1 - Zvyšování institucionální kapacity a zlepšování účinnosti veřejné správy prostřednictvím posilování institucionální kapacity a účinnosti orgánů veřejné správy a veřejných služeb souvisejících s prováděním EFRR, jež přispívají k realizaci opatření podporovaných z ESF v oblasti institucionální kapacity a účinnosti veřejné správy PO 3 - Posílení institucionální kapacity veřejné správy IP2 - Podpora investic k řešení specifických rizik, zajištění odolnosti vůči katastrofám a vývoj systémů pro zvládání katastrof IP3 - Posilování aplikací v oblasti ICT určených pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, začlenění do informační společnosti, elektronickou kulturu a elektronické zdravotnictví

Specifický cíl

SC1 - Podpora pořizování a uplatňování strategických a územně plánovacích dokumentů územního rozvoje

SC1 - Předcházení rizikům a jejich řízení s ohledem na změny klimatu SC1 - Posilování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů ICT

Strana 29 ze 47


Příloha 3: SWOT analýza

Úvod Cílem této zprávy bylo na základě výstupů z předchozích tří etap (S-E analýza, Strom problémů, Vyhodnocení cílů strategických dokumentů ostravské aglomerace) připravit další souhrnný podklad pro následující dvě návrhové etapy projektu – návrh konceptu a strategie ITI, a to SWOT analýzu. Důvodem pro doplnění předchozích analytických etap o další výstup byla zejména potřeba jasnějšího utřídění nejen klíčových problémů a jejich příčin v ostravské aglomeraci, ale také potenciálních vnějších příležitostí pro další rozvoj. Příležitosti pro další rozvoj ostravské aglomerace lze určit jednak na základě připraveného souhrnného stromu problémů, kde jsou negativní tvrzení a identifikované problémy přeformulovány pozitivně jako příležitosti pro další rozvoj. Takto jsou však identifikovány především „vnitřní příležitosti“ – příležitosti pramenící ze specifických podmínek ostravské aglomerace. S cílem jasně identifikovat také vnější příležitosti pro rozvoj byly proto dosavadní výstupy doplněny o SWOT analýzu ostravské aglomerace. Ta shrnuje dosavadní výstupy formou silných a slabých stránek a doplňuje je o vnější analýzu příležitostí, ale také hrozeb pro další rozvoj ostravské aglomerace. Výše uvedené „vnitřní příležitosti“ nejsou součástí příležitostí v rámci uvedené SWOT analýzy a její vnější analýzy (tedy „OT“). Slouží jako faktor, podle něhož byly identifikované skutečně vnější příležitosti zařazeny jako relevantní pro Ostravskou aglomeraci. SWOT analýza identifikující klíčové rozvojové příležitosti i problémy ostravské aglomerace, které by měl připravovaný programový dokument ITI potenciálně řešit, představuje tak jedno z dalších klíčových východisek pro formulování cílů a strategie a je určitým můstkem mezi potřebami a rozvojovým potenciálem definovaným v S-E analýze a stromě problémů a návrhovou částí.

Náš přístup Klíčové poznatky z analýzy ekonomické a sociální situace se velmi často prezentují ve formě SWOT analýzy. SWOT analýza je standardní metodou, jejímž principem je jednoduchá, avšak výstižná a pokud možno objektivní charakteristika silných a slabých stránek zkoumaného regionu a jeho možných příležitostí a ohrožení. Hlavním cílem analýzy SWOT je utřídění podstatných informací získaných předchozími analytickými pracemi – v případě přípravy strategie ITI ostravské aglomerace se jedná o výstupy předchozích tří etap projektu. Ačkoliv je metoda SWOT nazývána analýzou, je potřeba si uvědomit, že se de-facto jedná o určitou syntézu problémů z dílčích oblastí do konzistentního systému rozvojových bariér a potenciálu. Zejména pak má tento nástroj sloužit k orientaci v identifikovaných problémech. Součástí SWOT analýzy by mělo být seřazení problémů podle jejich významu. Důležitým aspektem utřídění a seřazení problémů je potřeba odstranění rozporů mezi dílčími problémy/požadavky. Základem SWOT analýzy je rozčlenění na vnitřní analýzu (silné a slabé stránky – S a W) a vnější analýzu (příležitosti a hrozby – O a T): 

Vnitřní analýza se zabývá tématy, která se týkají vnitřních dispozic a podmínek rozvoje daného regionu a jsou či by měly být přímo ovlivnitelné jeho intervencemi, zatímco vnější analýza se zabývá tématy, která jsou mimo bezprostřední působnost intervencí na úrovni ostravské aglomerace. Vnitřními podmínkami se rozumí, že se jedná o podmínky ovlivnitelné na úrovni analyzovaného území.



Naproti tomu Příležitosti a Hrozby představují z hlediska území, pro které je analýza tvořena, podmínky vnější a tudíž neovlivnitelné. Příležitosti a Hrozby mají de-facto charakter vnějšího prostředí a vlivů, přičemž jejich vymezení by mělo být orientováno jak do současnosti, tak do budoucnosti. Měly by tedy říkat, jaké neovlivnitelné podmínky působí či budou působit na identifikované silné a slabé stránky.

Tento přístup ke SWOT analýze ostravské aglomerace shrnuje následující schéma.

PwC

Strana 27 ze 47

Nedostatky

Přednosti


Obrázek 4: Schéma přístupu ke SWOT analýze ostravské aglomerace

Toto členění by mělo pomoci při plánování dalších intervencí tak, že opatření a další nástroje ITI by měly být zaměřeny na řešení vnitřních problémů (s využitím silných stránek), a záležitosti vyplývající z vnější analýzy jsou pro tato řešením podpůrnými či naopak omezujícími faktory, které musí být při plánování a realizaci intervencí brány v úvahu. Základním vstupem do SWOT analýzy a identifikaci silných a slabých stránek ostravské aglomerace a příležitostí a hrozeb pro její další rozvoj jsou výstupy předchozích etap projektu, tedy: 

Socio-ekonomická analýza ostravské aglomerace;



Stromy problémů a workshop s klíčovými aktéry;



Vyhodnocení strategických cílů strategických dokumentů ostravské aglomerace.

Kromě těchto podkladů jsme pro návrh SWOT analýzy využili vlastní, expertní znalosti a další dostupné dokumenty, které lze rozdělit do následujících skupin: 

expertní znalosti a know-how týkající se socio-ekonomického a technologického vývoje a trendů na národní, evropské a globální úrovni;



strategické dokumenty na úrovni ČR i EU v oblasti ekonomického a regionálního rozvoje;



znalosti týkající se procesu přípravy a projednávání budoucího programovacího období 2014+.

PwC

Strana 28 ze 47


Konečný návrh SWOT analýzy byl připraven ve třech krocích. Prvotní návrh SWOT analýzy ze strany Zpracovatele byl projednán a diskutován se zástupci ÚRR. Výstupy tohoto jednání a diskuze byly následně zapracovány v návrhu a byla připravena konečná verze SWOT analýzy, která je součástí této zprávy. Takto připravená SWOT analýza identifikuje klíčové rozvojové příležitosti i problémy ostravské aglomerace, které by měl připravovaný programový dokument ITI potenciálně řešit. Představuje tak jedno z dalších klíčových východisek pro formulování cílů a strategie a je určitým můstkem mezi potřebami a rozvojovým potenciálem definovaným v socioekonomické analýze a stromě problémů a návrhovou částí.

PwC

Strana 29 ze 47


SWOT analýza ostravské aglomerace Tato kapitola představuje konečný návrh SWOT analýzy ostravské aglomerace, připravená podle výše popsaného postupu.

Silné a slabé stránky SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Ekonomika a podnikání 





  

 

Unikátní know-how spojené s dlouhou tradicí těžebního průmyslu, výrobou železa a oceli a těžkého strojírenství, které lze využít pro výrobu s vyšší přidanou hodnotou Růst diverzifikace ekonomiky – vznik nových firem s vazbou na tradiční know-how, ale působících v aktivitách s vyšší přidanou hodnotou Rostoucí diverzifikace ekonomiky i díky zahraničním investicím – část zahraničních investorů již v aglomeraci investovala také do aktivit s vyšší přidanou hodnotou, včetně inovačních aktivit a začíná se rozvíjet spolupráce s místními VŠ Dostupnost a kapacita vysokých škol přímo v aglomeraci – v aglomeraci studuje přibližně 35 tis. VŠ studentů Diverzifikovaná infrastruktura na podporu podnikům a podnikatelům (inovační centra, klastry, inkubátory, průmyslové nemovitosti) Dostatek pracovních sil – aglomerace je součástí nejlidnatějšího kraje, nízká míra ekonomické participace znamená potenciálně dostatečný zdroj pracovní síly Zvyšující se vstupy aktivit VaVaI a nově budovaná výzkumná centra Dobré dispozice sídelního uspořádání z hlediska dopravních systémů





  

 





Ekonomická krize zastavila pozitivní vývoj aglomerace (ekonomický růst a snižování nezaměstnanosti) a došlo opět k nárůstu nezaměstnanosti. Zároveň se zvyšuje délka nezaměstnanosti, resp. podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Nutná pozitivní propagace regionu (celé aglomerace) je v kontrastu se snahou o získání co největší vnější (státní) podpory a nutnou „propagací“ problémů aglomerace Image VŠ v kraji zaostává za srovnatelnými VŠ v České republice Spolupráce škol v aglomeraci s podniky a zaměstnavateli je omezená a výuka na školách neodpovídá současným potřebám trhu práce Diverzifikace ekonomiky táhnou zatím zejména zahraniční investoři a velké firmy, které v regionu umístily aktivity spíše s nižší přidanou hodnotou Vznik a růst domácích MSP je omezený – v aglomeraci vzniká nízký počet nových MSP Hustota infrastruktury na podporu podnikům a podnikatelům neodpovídá dosavadním výstupům – kvalita služeb těchto subjektů zaostává Zatím nevyužitý potenciál letiště v Ostravě pro osobní i nákladní dopravu, a tedy jeho omezený příspěvek k atraktivitě regionu pro obyvatele, pracovníky i investory Preference zaměstnavatelského vztahu, před samostatným podnikáním.

Obyvatelstvo a sociální služby 



 

PwC

Ustavení partnerství mezi aktéry na trhu práce a nastartování vzájemné komunikace díky vzniku a zahájení fungování v ČR unikátní platformy „MS Pakt zaměstnanosti“, který by měl přispět k řešení problémů na trhu práce Do začátku krize se v MSK podařilo významně snížit míru nezaměstnanosti a snížit odstup kraje za průměrem ČR. I po vypuknutí krize zůstal rozdíl oproti národní úrovni poměrně stabilní Existující odzkoušená řešení v oblasti sociální inkluze (Labour Pool apod.) Nabídka sociálních služeb a jejich dostupnost je z

  



Absolutně nejvyšší počet nezaměstnaných mezi kraji ČR a jejich územní koncentrace i v rámci aglomerace Míra nezaměstnanosti sice kopíruje vývoj na národní úrovni, podíl dlouhodobě nezaměstnaných je však v regionu výrazně vyšší V Ostravské aglomeraci je vysoké procento obyvatel se základním vzděláním a vysoký podíl obtížně rekvalifikovatelné a adaptovatelné pracovní síly Nedostatečně kvalitní lidské zdroje (slabá jazyková vybavenost, zhoršující se dovednosti absolventů)

Strana 30 ze 47


kvantitativního pohledu v Ostravské aglomeraci poměrně dobrá

 







Dlouhodobý úbytek obyvatel, především obyvatel mladých a kvalifikovaných a s tím související posílení trendu stárnutí obyvatel Průměrné mzdy v aglomeraci jsou poměrně vysoké – nepříznivý faktor pro strategii založenou na lákání nových, velkých zahraničních investorů Rostoucí podíl obyvatel, kteří jsou ohroženi chudobou a sociálním vyloučením – řešení tohoto problému je navíc individuální (v rámci jednotlivých měst a obcí), chybí komplexní řešení příčin na úrovni celé aglomerace (resp. kraje) Z hlediska kvantity poměrně dobrá nabídka sociálních služeb v Ostravské aglomeraci, která však neodpovídá plně aktuálním potřebám obyvatel a zejména není zaměřena na podporu aktivního života znevýhodněných osob Zvýšená míra kriminality a eskalace napětí v soužití menšin s většinou obyvatel

Městské a životní prostředí  

  

Kvalitní životní prostředí a „příroda“ v bezprostředním zázemí aglomerace Pokračující zlepšení znečištěného ovzduší, které je v současnosti shodné se znečištěním v hlavním městě, Středočeském či Ústeckém kraji (s odlišnými zdroji znečištění) Zlepšení dopravního napojení regionu díky dálničnímu a kvalitnějšímu železničnímu spojení Pokles skládkování odpadu, které v celkové produkci odpadů v období mezi rokem 2000 a rokem 2011 pokleslo o 44 % Zlepšující se propagace ostravské aglomerace a jejích jednotlivých měst jako atraktivní míst pro život







    





PwC

V posledních letech zpomalení zlepšování znečištěného ovzduší a přetrvávající negativní image aglomerace v této oblasti, která neodpovídá skutečným údajům Velmi nízké využití veřejné dopravy a omezená dostupnost některých oblastí aglomerace, které znamenají vyšší využití individuální dopravy negativně přispívající ke znečištění ovzduší v aglomeraci Omezený pokrok revitalizace zanedbaného městského prostředí a významná rozloha stále zanedbaných území (průmyslových i neprůmyslových) Zvyšování emisí z malých zdrojů znečišťování, které se jen obtížně kontrolují (topení tuhými palivy) Revitalizace území a zanedbaných ploch je v rámci aglomerace velmi nerovnoměrná MSK dlouhodobě zaujímá nejvyšší podíl v produkci komunálních a průmyslových odpadů v rámci celé ČR Množství vyprodukovaných průmyslových odpadů je v kraji nejvyšší v rámci celé ČR V rámci ostravské aglomerace chybí vzájemná koordinace mezi jednotlivými městy ve věci propagace ať už MSK, metropolitní oblasti, tak i měst jako atraktivního místa pro život. Nedokončená páteřní silniční síť uvnitř ostravské aglomerace, zejména silnice I/11 mezi Ostravou a Opavou, včetně obchvatů jednotlivých měst aglomerace Nedostatečná silniční, železniční a technická infrastruktura ostravské aglomerace v příhraničních oblastech sousedících s Polskou republikou

Strana 31 ze 47


Příležitosti a hrozby PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Politické, legislativní, administrativní a správní 



 

   

Důraz na „place-based“ podporu v rámci Kohezní politiky EU v období 2014+ - větší důraz na to, aby podpora byla šitá na míru místním potřebám a z toho vyplývající posílení územní a integrované dimenze Kohezní politiky (nástroj ITI, JAP, CLLD apod.) Zpřísnění limitů v oblasti životního prostředí i v sousedním Polsku, a s tím související další zlepšení znečištění ovzduší v ostravské aglomeraci Větší důraz na dosažené výsledky projektů podpořených z prostředků EU, namísto prostého čerpání prostředků Vyšší využití finančních nástrojů v budoucím programovém období – vyšší důraz na motivaci příjemců a dlouhodobě udržitelné nástroje podpory i za horizont období 2014-2020 Přijetí zákona o státní službě a na něj navázané dlouhodobé zlepšení fungování veřejné správy Zavedení duálního vzdělávání Změna řízení středního školství – větší vliv samosprávy, hospodářské komory, MPO – sladění s potřebami trhu práce Snížení administrativní náročnosti a procesů spojených s využitím fondů EU



    

Politická nestabilita ČR a pokračování ekonomické recese znamenající hrozbu nižších příjmů městských rozpočtů, nedostatečnou tvorbu nových pracovních míst apod. Nestabilita (a neakcepschopnost) legislativního prostředí ovlivňujícího ekonomiku i veřejný sektor Přetrvání nemotivujícího sociálního systému a neflexibilního trhu práce Růst zadlužování měst a krajů a neschopnost v důsledku toho čerpat významnější podporu v období 2014+ Růst mandatorních výdajů měst Chybějící reforma vysokého školství – snižování úrovně jeho kvality na úkor kvantity

Ekonomické, finanční 



   





PwC

Specifické programy čistě na podporu tohoto regionu. Zvýšená pozornost věnovaná ostravské aglomeraci v souvislosti s ekonomickými problémy a potenciálně významné investice směřující do regionu Využití „chytrých“ řešení a nejmodernějších technologií v dopravě, které umožní snížit podíl individuální dopravy a zvýhodní dopravu veřejnou nebo jiné alternativní formy dopravy Intenzivnější využití ostravského letiště a využití ostravského letiště pro nákladní dopravu ze strany leteckých společností či investorů Rostoucí zájem o využití starých unikátních průmyslových areálů a budov i jako atraktivita nejen v oblasti cestovního ruchu Reforma financování vědy a výzkumu – posílení podpory kvality na úkor kvantity Podpora příchodu/ návratu špičkových vědeckých pracovníků do nově budovaných výzkumných center – program podpory na národní úrovni Vyšší podpora v oblasti VaVaI směřující na uplatnění výsledků výzkumu v praxi – potenciál pro vznik nových podniků, růst vlastních příjmů regionálních VŠ Stoupající podpora start-upů a zakládání nových





     

Odchod největších zaměstnavatelů z regionu – uzavření jejich aktivit v regionu a s tím zánik významného počtu pracovních míst pro specificky kvalifikované pracovníky Nedostatek prostředků pro oblast VaVaI v důsledku jejich stagnace na národní úrovni a nárůstu počtu a kapacit výzkumných organizací, které se o ně ucházejí Rostoucí konkurence z Polska v příhraničním regionu a vytlačování místních firem a podniků Pokračování existence nejednotných pravidel v ČR a Polsku a z toho plynoucí výhodnější podmínky pro některé polské podniky Podpora podnikání a inovací bude dále zaměřena spíše na kvantitu a fyzickou infrastrukturu spíše než na kvalitu nabízených služeb Odliv kvalitních vědeckých pracovníků do zahraničí Nezachycení globálních trendů v oblasti VaVaI Neefektivní využití peněz ze strukturálních fondů EU

Strana 32 ze 47




 

   

firem v ČR jako příležitost pro rozvoj podnikání i v Ostravské aglomeraci Vyšší podíl prostředků v budoucím programovém období 2014+ bude směřován na revitalizaci ploch pro podnikání namísto budování ploch na zelené louce Významnější podpora odpovědného vztahu obyvatel a firem k životnímu prostředí v EU i v ČR Rostoucí význam CSR aktivit – rostoucí soukromé investice podniků do vývoje čistých a ekonomicky únosných technologií pro odstranění/omezení negativních dopadů na životní prostředí a dalších sociálních problémů Rozvoj spolupráce školství (ZŠ, SŠ, VŠ) a podnikatelského sektoru a zvýšení motivace ke studiu technických oborů Možnost nalákání vzdělaných cizinců, zejména z východní Evropy Zvýšení poptávky po inovacích ze strany nadnárodních firem Odeznívání krize – obnovení důvěry ve finanční trhy – rozvoj developerských aktivit – nová pracovní místa, obnova území (brownfields)

Sociální, demografické   

 

 

Rostoucí důraz na podporu sociálního podnikání Systémové řešení hazardu Změna nastavení sociálního systému a podpora tak, aby zahrnovala důraz na motivaci k návratu do aktivního života a podporovala setrvání či návrat do aktivního života, včetně trhu práce Změna systému podpory bydlení pro chudé nebo chudobou ohrožené obyvatele Využití moderních technologií, které sníží náklady na sociální služby a umožní sociálně slabým či handicapovaným obyvatelům a seniorům setrvávat v přirozeném prostředí a více se zapojovat do aktivního života Zahájení účinnosti nového Občanského zákoníku – větší práva a možnosti ochrany seniorů a sociálně slabých osob, lepší ochrana spotřebitelů Větší podpora transformace sociálních služeb z centrální a evropské úrovně



  

Přetrvání nekoncepčního řešení problémů souvisejících s chudobou a sociální exkluzí na národní úrovni – zvýšení podílu chudých a sociálně vyloučených obyvatel v aglomeraci a s tím související nárůst dalších negativních jevů (kriminalita, zanedbání prostředí, nízká koupěschopnost, růst šedé ekonomiky ad.) Podcenění aktuálních demografických trendů (zejm. stárnutí populace), a odložení potřebných reforem Zachování stávajícího nemotivačního sociálního systému a podpory, včetně spíše „reaktivní“ podpory nezaměstnaných

Technologické  



PwC

Rozvoj technologií a podpory pro „chytrá města“ (smart cities) Posilování využití moderních IT a větší potřeba dostatečných výpočetních kapacit i expertů v této oblasti – příchod investorů a rozšíření spolupráce v návaznosti na rozvoj činnosti nových výzkumných center v kraji zaměřených na IT Efektivnější využívání energie a s tím spojený rozvoj eko-inovací a technologií orientovaných na energetickou účinnost (průmysl, veřejná správa, domácnosti)





Zaostání využití moderních technologií mezi staršími a méně kvalifikovanými obyvateli a z toho plynoucí snížení jejich konkurenceschopnosti a uplatnitelnosti na trhu práce Podpora aplikovaného výzkumu na úkor (nikoli navíc k) výzkumu základního

Strana 33 ze 47


Zdroje      

                          

  





PwC

Strategie Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění Strategie Energie 2020: Strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii Stanovisko útvarů Komise k vývoji v oblasti Dohody o partnerství a programů v České republice pro období 2014 – 2020 (tzv. Position Paper, říjen 2012) Dohoda o partnerství pro období 2014 – 2020 Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky Evropské unie po roce 2013 v podmínkách České republiky, obsahující i návrh rozvojových priorit (usnesení vlády č. 650/2011) Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období 2014 – 2020 – Vymezení programů a další postup při přípravě České republiky pro efektivní čerpání fondů Společného strategického rámce (usnesení vlády č. 867/2012) Návrh nové struktury operačních programů pro programové období 2014-2020 (aktuální verze návrhu a dostupných dokumentů) Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014–2020 (aktuální verze návrhu) Politika územního rozvoje ČR Národní program reforem ČR 2012 (usnesení vlády č. 271/2012) Aktualizace Státní energetické koncepce ČR (usnesení vlády č. 803/2012) Strategický rámec udržitelného rozvoje Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2020, aktualizace 2012 Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta 2009 - 2015 Integrovaný plán rozvoje města Ostrava – magnet regionu Integrovaný plán rozvoje města Ostrava – pól rozvoje Integrovaný plán rozvoje města Ostravy „Budoucnost Vítkovic“ Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Ostravsko Strategie udržitelného rozvoje města Havířova 2012 – 2020 Strategie udržitelného rozvoje města Havířova, Akční plán 2012-2014 Integrovaný plán rozvoje města Havířova - Přitažlivá města Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná – aktualizace září 2011 Integrovaný plán rozvoje města Karviná pro Regionální operační program – verze z listopadu 2008 Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy pro období 2007 až 2020 Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Opavy - PŘITAŽLIVÉ MĚSTO (ROP) Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku, Akční plán 2012-2014 Integrovaný plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku - PŘITAŽLIVÉ MĚSTO Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2012 (Moravskoslezský kraj, 2012) Rámec konkurenceschopnosti a východiska predikce budoucího vývoje identifikovaných klíčových faktoru konkurenceschopnosti Ostravy na období 2012 – 2020 Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2012 Jan Sturesson, Hazem Galal and Laurent Probst – Smart specialization for cities - A roadmap for city intelligence and excellence. The World Financial Review Cities of Opportunity, PwC Economic Outlook - Largest city economies in the world in 2008 and 2025, PwC UK MAREK, D., ŽÍŽALOVÁ, P. (2012): Infrastruktury pro výzkum a vývoj podpořené z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace - udržitelnost v regionálním a individuálním pohledu. Ergo 01(07). MAREK, D., ŽÍŽALOVÁ, P., VALENTA, O. (2011): INFRASTRUKTURY PRO VAV PODPOŘENÉ Z OP VAVPI: udržitelnost z hlediska lidských zdrojů. Ergo 02(06). ŽÍŽALOVÁ, P. (2011): Nové zdroje inovací – výzvy pro českou ekonomiku a její postavení v globální ekonomice. Ergo 01(06).

Strana 34 ze 47


   

PwC

Vymezení vhodných typů intervencí podporovatelných návratnou formou podpory (MMR, 2013 – PwC ČR) Analýza možností poskytování mikropůjček v ČR (MMR, 2012 – PwC ČR) Český průzkum názorů generálních ředitelů 2013. PwC ČR. Transform – Knowledge Economy, 2011. PwC

Strana 35 ze 47


Příloha 4: Návrh konceptu strategie Ostravské aglomerace pro workshop klíčových aktérů a výstupy z workshopu s klíčovými aktéry

Vize Ostravské aglomerace Strategická vize představuje základ pro stanovení rozvojových cílů regionu. Popisuje stav regionu, jehož by mělo být v budoucnosti dosaženo. Představuje tak zastřešující rámec celé strategické části. Vize je sice obecnou formulací žádoucího budoucího stavu, ale neměla by být chápána jako nepotřebná formalita. Diskusí a správnou formulací vize je možné uvědomit si, k čemu by měl rozvoj regionu směřovat, a tedy i které aktivity mají být realizovány v první řadě. Dobře navržená vize nemá být navržena formálně (měla by být ušita na míru přímo aglomeraci) a má být přiměřeně ambiciózní (neměla by si stanovovat nereálné cíle, ale ani necílit pouze na udržení stávajícího stavu). Vize Ostravské aglomerace k roku 2020 Ostravská aglomerace bude ekonomicky prosperující a vyspělou průmyslovou oblastí. Výkonnost její ekonomiky se přiblíží průměru ČR a EU a bude postavena na unikátním knowhow, znalostech a dovednostech obyvatel a jejich rostoucí podnikatelské aktivitě. Bude svým obyvatelům nabízet atraktivní pracovní příležitosti a vytvoří podmínky pro uplatnění absolventů i méně kvalifikovaných obyvatel. Bude oblastí s kvalitními podmínkami pro život a pozitivní image.

Vize Ostravské aglomerace je založena na následujících 4 pilířích: 1. Konkurenceschopnost, pracovní příležitosti a podnikání Posilování konkurenceschopnosti založené na unikátních, dlouhodobě nahromaděných znalostech a zkušenostech, nových nápadech a spolupráci mezi výzkumem a podnikovou sférou, zajištění atraktivity kraje pro podnikání i vysoké a kvalifikované zaměstnanosti. 2. Kvalitní vzdělávání Zajištění souladu mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce – podpora technického vzdělávání, kvalita škol a jejich spolupráce s podniky; efektivní podpora adaptability pracovní síly a celoživotního vzdělávání. 3. Sociální soudržnost Předpokladem udržení sociálně vstřícného prostředí pro obyvatele je funkční trh práce, dostatečná kvalita veřejných služeb a ochrana před sociálním vyloučením minoritních a hendikepovaných skupin populace. 4. Kvalitní městské prostředí Zajištění podmínek pro zkvalitnění ovzduší a postupné zlepšování životního prostředí dalším omezováním emisí znečišťujících látek, rozvojem ekologicky šetrné veřejné dopravy, investicemi do související infrastruktury a kvality městského prostředí (s dostatkem zelených ploch a snížením počtu nevyužívaných nebo ekologicky zatížených území).

Identifikace klíčových témat investiční strategie Identifikace klíčových témat investiční strategie Ostravské aglomerace představuje spojovací mezník mezi definovanou vizí a vlastními strategickými cíli. Témata, která vyplývají především z analytické části projektu, ukazují, v jakých oblastech (tématech) se koncentrují problémy regionu a na co tedy při plánování jeho dalšího rozvoje a naplňování vize zaměřit pozornost. Jedná se o klíčové oblasti, kde v současnosti existuje rozpor mezi žádoucím stavem (vyjádřeným zvolenou variantou rozvojové vize) a stavem současným (popsaným v analýze). Takto identifikovaná témata představují zjednodušeně maximální šíři strategie Ostravské aglomerace, která odpovídá identifikovaným problémů, příležitostem a vymezené vizi. Takto široce vymezená témata je však z pohledu Integrované územní strategie (ITI) jako nástroje evropské Kohezní politiky v období 2014+ zacílit tak,

PwC

Strana 36 ze 47


aby mohla být realizována právě prostřednictvím této politiky, resp. českých Operačních programů. A zároveň tak, aby se nepřekrývala a nepředstavovala duplicity pro další nástroje. Na tuto kapitolu, kde jsou vymezena klíčová témata investiční strategie, proto navazuje následující kapitola, v které je vyhodnocen překryv identifikovaných témat a navrhovaných tematických Operačních programů společně s RIS3 strategií Moravskoslezského kraje. Dále v textu jsou popsány tematické oblasti Ostravské aglomerace, které jsou klíčové pro naplňování vymezené vize a v kterých v současnosti existuje významný rozpor mezi současným stavem a právě vymezenou vizí k roku 2020. Klíčová témata investiční strategie Ostravské aglomerace jsou proto rozpracována ve struktuře výše uvedených 4 pilířů. 1. Konkurenceschopnost, pracovní příležitosti a podnikání 

Kvalitní podnikatelská infrastruktura a služby



Podpora rozvoje podnikatelských kompetencí



Podpora využití znalostí VaV v praxi



Podpora špičkových pracovníků a pracovních příležitostí



Zvyšování kvality a image VŠ v aglomeraci

2. Kvalitní vzdělávání 

Zvyšování kvality vzdělávání na ZŠ a SŠ v aglomeraci



Podpora technického vzdělávání



Podpora spolupráce škol (SŠ a VŠ) a podniků



Podpora adaptability pracovní síly a celoživotního vzdělávání

3. Sociální soudržnost 

Sociální infrastruktura a nabídka veřejných služeb pro seniory, osoby se zdravotním postižením a další skupiny ohrožené sociální exkluzí



Podpora zaměstnanosti osob znevýhodněných na trhu práce



Sociální podnikání



Prevence negativních jevů a bezpečnost obyvatel

4. Kvalitní městské prostředí 

Kvalitní ovzduší a životní prostředí



Revitalizace, regenerace a celkové zkvalitnění veřejného prostoru



Odstraňování existujících bariér v infrastruktuře



Posilování a propagace pozitivní image celé aglomerace

Soulad témat ITI s prioritami období 2014-2020 Cílem této kapitoly je identifikovat soulad vymezených klíčových témat investiční strategie Ostravské aglomerace a Operačních programů ČR, kterými budou naplňovány cíle Kohezní politiky v období 2014+

PwC

Strana 37 ze 47


a prostřednictvím nichž bude moci být zároveň naplňována také Integrovaná územní strategie Ostravské aglomerace. Kromě tematických OP byl soulad, resp. překryv hodnocen také z pohledu (pravděpodobného) zaměření RIS3 strategie Moravskoslezského kraje, která tvoří svým způsobem paralelní nástroj zaměřený na rozvoj území Moravskoslezského kraje, tedy i Ostravské aglomerace. V tomto případě tak není identifikován soulad, ale naopak překryv, který by vedl k nežádoucím duplicitám v zaměření těchto strategií, který je třeba vyloučit a naopak ponechat pouze potřebné návaznosti a synergie. Soulad i překryv ITI Ostravské aglomerace a operačních programů a RIS3 strategie Moravskoslezského kraje je uveden v tabulce 2 níže. Soulad je uveden na úrovni specifických cílů, jejich přehled je uveden v Příloze 2. Z pohledu možné realizace ITI strategie v rámci Kohezní politiky v období 2014+ jsou klíčové první dvě úrovně, které znamenají, že tato témata je možné podporovat v rámci v současnosti navrhovaných OP. Respektive v případě RIS3 strategie se jedná o oblasti, které budou pokryty touto strategií a neměly by být v rámci ITI strategie řešeny.

PwC

Strana 38 ze 47


Tabulka 2:Vyhodnocení souladu a překryvů mezi identifikovanými klíčovými tématy strategie ITI a navrhovanými OP a RIS3 strategií MSK Specifické cíle OP Témata strategie ITI Kvalitní podnikatelská infrastruktura a služby Podpora rozvoje podnikatelských kompetencí Podpora využití znalostí VaV v praxi Podpora špičkových pracovníků a pracovních příležitostí Zvyšování kvality a image VŠ v aglomeraci

OP PIK

OP VVV

OPD

OPZ

IROP

SC 1.2 SC 1.1.1 SC 2.1.5 SC 2.1.1 SC 2.1.5 SC 3.1.3 SC 3.1.4

SC 2.5

SC3.1.5

SC 2.5

Podpora spolupráce škol SC 1.2 (SŠ a VŠ) a podniků

SC 1.1.2 SC 3.1.3 SC 3.1.5 SC 2.1.4 SC 2.2.1

Podpora adaptability SC 2.4 pracovní síly a celoživotního vzdělávání

PwC

RIS3 MSK*

SC 2.3 SC 4.2 SC 2.1 SC 2.2

Zvyšování kvality vzdělávání na ZŠ a SŠ v aglomeraci Podpora technického vzdělávání

Sociální infrastruktura a nabídka veřejných služeb pro seniory, osoby se zdravotním postižením a další skupiny ohrožené sociální exkluzí Podpora zaměstnanosti osob znevýhodněných na trhu práce Sociální podnikání

OPŽP

SC 2.1.3 SC 2.2.1 SC 3.1.1

SC 1.1 SC 1.2 SC 1.3 SC 1.4.2 SC 2.1

SC 2.5

SC 2.1 SC 2.2.1

SC 2.1 SC 2.4

SC 1.1 SC 1.2 SC 1.5 SC 2.1.2

SC 2.2

Podpora technického vzdělávání směrem k VŠ Spolupráce VŠ

Strana 39 ze 47


Specifické cíle OP

OP PIK Témata strategie ITI Prevence negativních jevů a bezpečnost obyvatel Kvalitní ovzduší a životní SC 3.1 prostředí SC 3.2 SC 3.4 SC 3.5 Revitalizace, regenerace a celkové zkvalitnění veřejného prostoru Odstraňování existujících bariér v infrastruktuře Posilování a propagace pozitivní image celé aglomerace

OP VVV

OPD

OPZ

IROP

OPŽP

RIS3 MSK*

SC 2.1

SC 1.4

SC 3.1

SC 3.5 SC 4.3

SC 1.1 SC 1.2 SC 3.1

SC 3.2 SC 3.3

Poznámka: V případě OPD a OPŽP byly reflektovány pouze ty specifické cíle, které se vztahují k dosud diskutovaným příčinám hlavních problémů v ostravské aglomeraci. V rámci diskuse ke strategickým cílům ITI mohou být doplněny i další oblasti, financovatelné z těchto operačních programů. *) Vzhledem k tomu, že v současnosti není dostupný žádný draft RIS3 strategie MSK, byl soulad vyhodnocen pouze z obecného předpokladu, jaké oblasti budou v těchto strategiích podporovány. I proto zde nejsou uvedeny žádné prioritní osy či specifické cíle.

PwC

Strana 40 ze 47


Příloha 5: Výstupy z Workshopu s klíčovými aktéry

Dne 11. prosince 2013 se v Ostravě konal jednodenní workshop věnovaný diskuzi a přípravě návrhu koncepce ITI s klíčovými aktéry Ostravské aglomerace. Seznam pozvaných a účastníků workshopu je uveden v Příloze 2. V tabulce 3 je uveden program workshopu. Tabulka 3: Program workshop s klíčovými aktéry

Čas 9:00-9:30 9:30-10:00

Téma Registrace

10:00-10:15 10:15-11:45

Přestávka

Program

Úvod a cíle workshopu

Pracovní skupiny 11:45-12:45 12:45 – 13:45

Oběd

13:45 – 14:00 14:00 - 15:30

Přestávka

Budoucnost kohezní politiky v období 2014 - 2020

Úvodní slovo, shrnutí dosavadních činností, představení etapy IV a cílů workshopu Moderovaná diskuze k navrženému konceptu ITI (vise aglomerace, strategické cíle a klíčová témata strategie): diskuse s klíčovými aktéry ve 3 pracovních skupinách Informace o budoucím programovacím období

Představení závěrů pracovních skupin Shrnutí výsledků pracovních skupin Diskuze Závěr a další kroky

Cílem workshopu bylo diskutovat návrh koncepce ITI spočívající v návrhu vize Ostravské aglomerace a jejích pilířů, návrhu klíčových témat budoucí investiční strategie a jejich prioritizace. Po úvodním společném představení byly tyto body diskutovány ve 3 pracovních skupinách, které byly složeny z klíčových aktérů napříč hlavními tematickými oblastmi, které byly předmětem předchozího workshopu k druhé etapě projektu (Strom problémů). Výsledky diskuze jednotlivých pracovních skupin byly následně pracovníky Zpracovatele (PwC) zpracovány do jednotného výstupu. Ten byl opět souhrnně prezentován všem účastníkům workshopu a společně dále diskutován. Konečný (stále však pracovní) výstup z tohoto celodenního workshopu zahrnující jednak upravený návrh vize Ostravské aglomerace a její popis, jednak identifikaci témat naplňující tuto vizi a jejich prioritizaci je uveden dále. Vize Ostravské aglomerace Ostravská aglomerace 2020 – přitažlivé a jedinečné místo pro život Ostravská aglomerace je ekonomicky prosperující a vyspělou průmyslovou oblastí. Je postavena na unikátním technickém umu, znalostech, tradici a partnerství. Svým obyvatelům nabízí atraktivní pracovní příležitosti a vytváří kvalitní a stabilní podmínky pro život a má dobrou image. Pilíře a témata naplňující vizi Ostravské aglomerace Vize Ostravské aglomerace je založena na následujících 3 pilířích: Pracovní příležitosti založené na specificích regionu První pilíř zahrnuje podporu vytváření nových pracovních příležitostí v regionu prostřednictvím podpory zaměřené jak na exitující zaměstnavatele, zejména malé a střední podniky a jejich rozvoj, tak na vznik nových podniků a podnikatelů. Kromě toho je tento pilíř zaměřen na podporu samotných obyvatel regionu a jejich adaptabilitu a schopnost uplatnění na trhu práce. Podpora podnikání i stávajících podniků bude stavět zejména na využití jedinečných znalostí a zkušeností obyvatel Ostravské aglomeraci a bude podporovat jedinečnou, místní konkurenční výhodu a specializaci.

PwC

Strana 41 ze 47


•

Kvalitní podnikatelská infrastruktura a služby pro rozvoj podnikatelů a MSP

•

Podpora rozvoje podnikatelských kompetencí a podnikání

•

Podpora vzniku pracovních příležitostí pro všechny obyvatele aglomerace

•

Podpora využití unikátních zkušeností a znalostí Ostravské aglomerace

•

Podpora adaptability a schopnosti uplatnění na trhu práce pro všechny obyvatele regionu

•

Podpora diverzifikace trhu práce

•

Podpora sociálního podnikání

Kvalitní vzdělávání pro život v Ostravské aglomeraci Druhý pilíř naplňující vizi Ostravské aglomerace je zaměřen na podporu kvalitního vzdělávání, a to nejen v rámci klasické školní docházky, ale i mimo ni. Kvalitní vzdělání a kvalifikace je klíčovým předpokladem pro uplatnění na trhu práce, vlastní podnikání i posilování konkurenceschopnosti. Kvalitní vzdělání musí být zároveň v souladu s potřebami a rozvojem regionu, jeho podpora bude proto vycházet z unikátní specializace regionu a jeho silných stránek, zároveň však bude respektovat aktuální, technologické a ekonomické trendy. •

Zvyšování kvality vzdělávání na MŠ, ZŠ a SŠ v aglomeraci

•

Podpora technického vzdělávání a zájmu o technické a vědecké obory

•

Podpora spolupráce škol (ZŠ, SŠ a VŠ) a podniků, duální vzdělávání

•

Podpora adaptability pracovní síly a celoživotního vzdělávání

•

Podpora jazykové vzdělanosti

Přívětivé a atraktivní prostředí pro život Třetí pilíř vize Ostravské aglomerace zahrnuje vnější podmínky, které jsou důležité pro kvalitu života a spokojenost obyvatel regionu a které doplňují a rovněž podporují předchozí dva pilíře představující podle účastníků workshopu hlavní faktory kvality života – kvalitní vzdělání a pracovní uplatnění. Tento pilíř je proto také nejširší a zahrnuje jednak kvalitní služby směřované na obyvatele regionu, jednak kvalitní fyzické prostředí. Klíčovými tématy, která byla diskutována všemi třemi pracovními skupinami a která spadají do tohoto pilíře, byly (i) kvalitní životní prostředí, (ii) bezpečnost a pocit bezpečí obyvatel, (iii) využití a revitalizace stávajících ploch namísto investic „na zelené louce“ a (iv) příznivá image aglomerace. Kromě těchto témat byla diskutována i další. Všechna témata, která byla zařazena v pracovních skupinách, uvádíme níže. •

Kvalitní ovzduší a životní prostředí aglomerace

•

Prevence negativních jevů a bezpečnost obyvatel

•

Revitalizace, regenerace a celkové zkvalitnění veřejného prostoru

•

Sociální infrastruktura a nabídka veřejných služeb odpovídající potřebám obyvatel aglomerace

•

Spolupráce a partnerství v regionu

•

Posilování a propagace pozitivní image celé aglomerace

•

Kvalitní a atraktivní zázemí pro trávení volného času obyvatel aglomerace

PwC

Strana 42 ze 47


Cílem pracovních skupin bylo kromě diskuze a úpravy návrhu vize Ostravské aglomerace a jejích témat také prioritizace témat, resp. strategických oblastí, na které by se měla integrovaná územní strategie zaměřit primárně. Diskuze vycházela ze skutečnosti, že možnosti ITI budou omezeny jak tematicky, tak finančně. Naprostou většinu témat bude pravděpodobně možné v rámci programového období 2014-2020 financovat prostřednictvím strukturálních fondů a operačních programů, nicméně ne nutně v rámci ITI. Strategii ITI je proto nutné zaměřit skutečně na ty oblasti, které jsou charakteristické a společné pro vymezené území a kde jejich podpora v rámci integrované strategie bude mít přidanou hodnotu navíc. Témata by měla zároveň vybírána tak, aby se v konečném důsledku jednalo o skutečnou, integrovanou strategii a nikoliv sice významné, nicméně nepropojené aktivity a projekty. Prioritizace témat vzešlá z diskuze pracovních skupin je odražena již ve výše nastíněných pilířích vize Ostravské aglomerace. Prioritními tématy jsou podle klíčových aktérů Ostravské aglomerace (1) podpora pracovních příležitostí a (2) podpora kvalitního vzdělání a vzdělávání, následovaná čtyřmi užšími tématy uvedenými v rámci třetího pilíře.

PwC

Strana 43 ze 47

PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o., se sídlem Hvězdova 1734/2c, 140 00 Praha 4, IČ: 61063029, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 43246.  2013 PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. “PwC” je značka, pod níž členské společnosti PricewaterhouseCoopers International Limited (PwCIL) podnikají a poskytují své služby. Společně tvoří světovou síť společností PwC. Každá společnost je samostatným právním subjektem a jednotlivé společnosti nezastupují síť PwCIL ani žádnou jinou členskou společnost. PwCIL neposkytuje žádné služby klientům. PwCIL neodpovídá za jednání či opomenutí jednotlivých společností sítě PwC, ani nemůže kontrolovat výkon jejich profesionální činnosti či je jakýmkoli způsobem ovlivňovat.

Zpracování Integrované strategie rozvoje území pro ostravskou aglomeraci

Recommend Documents