OV KSČM DOMAŽLICE Zpřesněná koncepce oddělení pro regionální, komunální politiku a občanský sektor ÚV KSČM pro období po VII. sjezdu KSČM (19. 2. 2010) Schválil Výkonný výbor Ústředního výboru KSČM dne 15. ledna 2010
Aktuální koncepce oddělení ÚV KSČM pro regionální, komunální politiku a občanský sektor vychází především z následujících premis: • Asociální finále privatizačního převratu urychluje návrat politiky z říše disidentských chimér a ponížených díkůvzdání k reálným zájmům a jejich vzájemnému poměru a konfrontaci; • Vrstvy, profitující z obnovy kapitalismu, však i dnes prosazují svůj společný zájem mnohem cílevědoměji a organizovaněji, než neprivilegovaná většina populace; • Do čela aspirací stále výraznější části společnosti se znovu přesouvají hlavně hodnoty a cíle, dosažitelné až za horizontem kapitalismu; • Porážka pravice v předloňských krajských volbách znásobila vliv KSČM na regionální politiku a zužuje zázemí odporu proti naší účasti ve státní exekutivě; • Nadvláda modro-oranžového kartelu slábne ještě markantněji v komunální samosprávě; • Zvlášť výrazně se to projevuje v menších obcích, kde privatizační převrat ztrácí nejvíc i v průzkumech veřejného mínění; • Využití vakua, které to nabízí pro posílení našeho vlivu, je limitováno úbytkem a věkovou strukturou členské základny KSČM; • Tím větší prostor vzniká pro účast na společných kandidátkách se zájmovými organizacemi, lokálními iniciativami a jednotlivci, jež není zpravidla podmíněna žádnými diskutabilnější kompromisy; • V početných vrstvách mládeže, jež vítá sílící existenční nejistota už na startu do života, sílí kritický vztah k dnešním poměrům a politice, který je rozhodujícím bitevním polem o lepší budoucnost země; • Odbory sdružují jen asi šestinu zaměstnanců, jsou vážně oslabeny organizační a programovou nejednotou i manévrováním ČSSD, zůstávají však jedním z klíčových rezervoárů našeho vlivu v občanském sektoru; • Nic, co by v nových podmínkách převzalo roli ostatních masových společenských organizací, se zřejmě nevynoří ani v dohledné perspektivě; • Většinu zájmových sdružení se zlikvidovat nepodařilo a jsou jednou z nedostatečně využívaných rezerv našeho vlivu; • Vakuum, vzniklé zánikem někdejších společenských organizací, vyplňují především občanské iniciativy a hnutí, profilující se z abstraktně pacifistických, humanistických a demokratických pozic a demonstrativní „nezávislosti na etablovaných stranách“; • V aktivní politickou sílu se mění hlavně na protest proti skandálním projevům militarismu i útokům na lidská práva či životní prostředí, summitům globálních ekonomických a politických elit, dalším jevům a událostem vnímaným často mimo jejich hlubší pozadí a širší kontext; • Nehledě na své programové i organizační slabiny, dokázaly už některé z nových iniciativ a hnutí získat oporu napříč širším názorovým a sociálním spektrem i státními hranicemi, podporu věhlasných osobností vědy, kultury a veřejného života, uplatnit nemálo originální formy protestu, vynutit si pozornost vlivných médií – a nejednou razit hesla i cíle, analogické programu komunistické levice; • Pro systémovou opozici, hendikepovanou mocensky, ekonomicky i mediálně, jsou právě občanské iniciativy a hnutí nové generace jednou z rozhodujících příležitostí uplatnit ideovou převahu a akceschopnost; • Ty z nových subjektů veřejného života, jež prokázaly svou životaschopnost a mezinárodní zázemí, se do sféry svého vlivu snaží stále víc vtáhnout sociální demokracie;
• Především z iniciativ a hnutí nové generace roste i internetová kontrakultura, jež postupně narušuje zdánlivě neotřesitelný monopol ekonomické a politické moci na produkci veřejného mínění, a představuje tak kvalitativně novou příležitost i pro náš průlom k podstatně širší veřejnosti; • Na absenci kolektivní sebeobrany nezaměstnaných, sociálně vyloučených i dalších obětí asociálního „řešení“ krize parazituje extrémní pravice, postupující stále víc i metodou hesel a symbolů, kradených z agendy radikální levice; • Zabránit neonacismu, aby vykonal špinavou práci i za viníky druhé světové hospodářské krize, lze jen co nejširším spojenectvím nevládních organizací i antifašisticky smýšlejících zastupitelů, které si vynutí skoncování s bezzubou reakcí státu a tichou tolerancí zahraničních i domácích sponzorů pravicového extremismu. Na pomoc zastupitelům, zvoleným na kandidátkách KSČM, to vyžaduje především: • Zajistit jejich výměnu zkušeností, vzájemnou koordinaci postupu i vazbu na komunistické zákonodárce a odborné zázemí strany v duchu současných priorit regionální a komunální politiky KSČM; • Osvědčené formy doplnit o novou nabídku především těm zastupitelům, jejichž práce je naší nejmarkantnější vizitkou v regionální i komunální sféře, a tím i argumentem ve sporu o právo a schopnost KSČM převzít i exekutivní odpovědnost; • Kriticky zhodnotit dosavadní systém obsahové a metodické pomoci z centra i krajů a okresů, příčiny nízkého efektu některých z nich (např. mnoha okresních rad zastupitelů) a připravit alternativní řešení; • Analogicky zrevidovat a aktualizovat, nakolik se stávající rámec pravidelných porad i jiných forem pomoci zastupitelům osvědčil v poloze celorepublikových akcí, resp. které z nich, proč a jak bude účelné pořádat v rámci jednotlivých krajů a spolu s nemalou úsporou času i financí posílit i jejich věcný ráz, koncentrovaný na místní priority; • Do centra metodické pomoci přesunout otázky, související s dopadem „řešení“ finanční a ekonomické krize na úkor rozpočtů krajů, měst a obcí a zajištění veřejných a sociálních služeb; • Zajistit účinnou pomoc činitelům regionální a komunální sféry, zvoleným na kandidátkách KSČM, v zájmu co možná plného a efektivního využití „eurofondů“ bez rizika blamáže s pofidérními „zprostředkovateli“; • Výrazně pokročit v budování databáze perspektivních zastupitelů, kteří se osvědčili na kandidátkách KSČM, systému zvyšování jejich politické a profesionální kvalifikace a uplatnění v komunální a regionální sféře i na celostátní úrovni; • Zkvalitnit informační a konzultační servis zastupitelům (včasnými, kvalifikovanými stanovisky a dokumentací k regionálním a komunálním dopadům změn v legislativě i dalším vnějším podmínkám činnosti samospráv, trvale aktualizovaným „právním manuálem“ pro potřeby zastupitelů v elektronické podobě, prostřednictvím vertikální struktury právního poradenství KSČM i jinými prostředky); • Obnovit pravidelný rytmus práce Komise regionální a komunální strategie a Odborné skupiny oddělení pro právo, legislativu a zákony, efektivněji využít jejich potenciálu v koncepční a metodické činnosti oddělení tak, aby se zároveň vyloučila duplicita se strukturou a náplní odborného zázemí ÚV KSČM. V nejbližším výhledu z toho plynou hlavně tyto konkrétní úkoly: • Nabídnout možnost pravidelných porad uvolněným činitelům krajských zastupitelstev a úřadů, zvoleným na kandidátkách KSČM, o frekvenci, tématickém zaměření a účasti členů vedení KSČM a komunistických zákonodárců, jež třeba upřesnit v konzultaci s naším předním aktivem v regionální správě; • Zintenzívnit cyklus pravidelných porad členů finančních a kontrolních výborů krajských a obecních zastupitelstev, zvolených za KSČM, zaměřit je na aktuální otázky boje s dopadem ekonomické krize a korupcí, vyvolávající stále ostřejší kritiku veřejnosti; • Tváří v tvář sílícím problémům, jimž musí čelit, poskytnout účinnější pomoc starostům i místostarostům, zvoleným na našich kandidátkách v roce 2006 a zejména v roce 2010 (mj. cestou pravidelných setkání, organizovaných po jednotlivých či sousedících krajích); • V součinnosti s KR a OV KSČM usilovat o sestavení úplných kandidátek, především ve všech městech i obcích s rozšířenou působností a pověřenými úřady, přímo pod hlavičkou KSČM či ve spojení s jinými vhodnými subjekty;
• Spolu s LKŽ a komisemi mládeže při ÚV a KR KSČM zajistit co možná širokou nabídku žen a mladých lidí na kandidátky KSČM či za jejich účasti pro podzimní komunální volby; • Co možná širokou účast na těchto kandidátkách nabídnout i všem vlasteneckým organizacím, občanským sdružením a hnutím s korektním vztahem ke KSČM; • Spolu s krajskými a okresními orgány strany zajistit vstupní porady se všemi zastupiteli, zvolenými na kandidátkách KSČM v podzimních komunálních volbách, a položit na nich základy jejich pravidelné výměny zkušeností a vzájemné koordinace.
Ucelený systém práce v občanském sektoru, která je v gesci oddělení až od VII. sjezdu KSČM, se teprve postupně buduje. Vychází především z těchto priorit: • Zkompletovat a aktualizovat poznání o občanských sdruženích, iniciativách a hnutích, jež hrají významnější roli v boji proti militarismu, na obranu lidských práv a životního prostředí, za další cíle korespondující s naším programem; • V každém z nosných tématických okruhů vytipovat nevládní organizace s nejperspektivnějším potenciálem a konkretizovat náplň a taktiku vzájemné komunikace a spolupráce; • Vyhodnotit dosavadní činnost představitelů a aktivistů KSČM v nevládních organizacích a na tomto základě budovat aktiv ÚV KSČM, koordinující dialog a spolupráci s těmito subjekty; • Na jeho půdě a v součinnosti s oddělením mezinárodní politiky a evropské integrace ÚV KSČM, poslanci za KSČM v PČR i EP, organizátory mezinárodních styků KR a OV KSČM zpřesnit poznání zahraničních nevládních organizací a hnutí, spoluprací s nimiž lze posílit autoritu a akční rádius KSČM v občanském sektoru; • Vliv v nevládních organizacích, jenž zatím často závisí spíš na osobní iniciativě a nasazení jednotlivých funkcionářů a členů strany, pozvednout na úroveň systematické činnosti, koordinované v centru a postupně i v územních organizacích KSČM, s oporou v odborném zázemí strany tak, abychom především na půdě klíčových partnerů v nevládní sféře dokázali rozvinout podstatně výraznější programovou iniciativu; • Vedle podpory vlasteneckých organizací a aktivní práce v nevládních strukturách, vznikajících za hranicemi vlivu KSČM, postupně iniciovat i formování nových platforem občanské angažovanosti (zejména k nosným otázkám veřejného zájmu a politiky, kde dosud chybí nebo kde angažmá přímo pod hlavičkou KSČM nepřináší žádoucí efekt). V tomto směru budou v popředí pozornosti mj. následující úkoly: • Posílit aktivní podporu vlasteneckých organizací, obnovy jejich řad o aktivisty a členy mladších generací, rozšíření jejich vazeb na vlivné zahraniční i domácí nevládní organizace a reálného vlivu poselství každé z vlasteneckých organizací; • Ve vztahu k odborům spojit těsnou součinnost s OS ČMS s aktivnější komunikací a programovou iniciativou vůči ČMKOS a zejména odborovým svazům v odvětvích s nejcitelnějšími dopady krize a jejího asociální „řešení“ (resp. svazy, jejichž vedení projevuje vstřícný vztah ke spolupráci s KSČM). V součinnosti s KR a OV KSČM analyzovat zkušenosti členů a sympatizantů strany z práce v odborových organizacích, hájících zájmy pracujících ve střetu se zaměstnavateli, a poskytovat jim co možná účinnou podporu a pomoc. Kdekoli k tomu vznikne vhodná příležitost, demonstrovat podporu ohroženým zaměstnaneckým a sociálním právům osobní účastí poslanců a představitelů KSČM přímo v ohniscích střetu. • Znásobit vlastní iniciativu a invenci směrem ke kritickému potenciálu stále početnějších vrstev mládeže. Komise mládeže při ÚV a KR KSČM pozvednout na úroveň předního aktivu strany ve všech otázkách, na nichž závisí posílení vlivu KSČM mezi nastupující generací. Na půdě komisí soustavně analyzovat potenciál občanských iniciativ a hnutí, hájících práva neprivilegované mládeže i ostatních generací, s oporou v odborném zázemí strany pomáhat aktivní práci mladých členů a sympatizantů KSČM v jejich řadách. Podmínky, nezbytné k rozšíření reálného vlivu mezi mládeží, vytvářet adekvátní programovou iniciativou i organizačními formami. • Prioritou protiválečného angažmá v občanském sektoru je především aktivní práce v hnutí NE základnám. Pod tlakem většinového odporu veřejnosti k záměru, proti němuž hnutí vzniklo, se je
•
•
• •
•
•
• •
snaží změnit v nástroj své politiky ČSSD. Tím naléhavějším úkolem je, spolu s odpůrci všech kosmetických změn původního plánu USA, zachovat a stupňovat odpor hnutí proti jakékoli vojenské přítomnosti USA a sebemenší účasti ČR v systému protiraketové obrany jako součásti strategických sil USA a NATO. Novým partnerem se slibným programem, mezinárodními vazbami a pozitivním vztahem ke KSČM je občanská iniciativa Vojáci proti válce, sdružující penzionované důstojníky. Vyhodnotit třeba práci aktivistů KSČM ve strukturách, vzniklých z někdejšího mírového hnutí, a ve Světové radě míru a posílit naše angažmá na této půdě programově i personálně; Adekvátně třeba reagovat na sílící hrozbu neonacismu. Ověřit bude účelné mj. možnost, zda by se reprezentativní platforma boje proti aktivizaci pohrobků nacismu mohla zrodit na půdě Svazu bojovníků za svobodu a angažovat i širší spektrum antifašistů, kteří už z věkových důvodů nestáli tváří v tvář hitlerovským zločinům. Ať už pod touto či jinou hlavičkou, třeba bezodkladně směřovat k co možná viditelné a reprezentativní antifašistické platformě mládeže; Stále drastičtější dopad zákona č. 107/2006 i dalších legislativních změn do podmínek bydlení početných vrstev populace násobí i váhu aktivní spolupráce se Sdružením na ochranu nájemníků ČR, s nímž má KSČM podepsanou dohodu o spolupráci v centru i krajích a okresech. V současnosti se soustřeďuje především na zajištění většinového souhlasu PS PČR s návrhem zákona, který by zastavil další neúnosné zdražování nájemního bydlení a uvedl jeho cenu do únosnějšího souladu s příjmy neprivilegovaných vrstev, a také na ještě zásadnější legislativní kroky, podaří-li se porazit pravici v květnových volbách. Propracovanější a koordinovanější reakci z centra i územních orgánů strany vyžadují i lokální občanské iniciativy odpůrců lichvy v podmínkách nájemního bydlení; Důležitým rezervoárem našeho vlivu je komunikace a programová iniciativa vůči Svazu důchodců ČR, který si vybudoval poměrně reprezentativní pozici a vůči KSČM zaujímá korektní, vstřícný postoj; Výrazně posílit by měla naše role v ženských a genderových hnutích – a vstřícná programová iniciativa KSČM k jejich agendě. Analogický požadavek vyvstává ve vztahu k ekologickým strukturám a široké tématice udržitelného rozvoje a života. Vyžaduje to vyhodnotit dosavadní zkušenosti těch představitelů a aktivistů KSČM, kteří v tomto prostředí už aktivně působí, a pozvednout tuto práci na širší, systematičtější a koordinovanější bázi s oporou v odborném zázemí strany i mezi komunistickými zákonodárci; Dozrál čas rozbít monopol antikomunismu na vlivnější občanské iniciativy, vystupující na obranu lidských práv. Vytvořit jednu či více reprezentativních struktur, odhalujících aroganci dnešní moci i její zločiny ve světě, je jednou z klíčových priorit. Třeba v ní spojit síly i s co možná širokým okruhem osobností s kritickým vztahem k socialismu, zklamaných polistopadovým vývojem. Politickou iniciativu postupně podle možností spojit i s přímou právní pomocí; Chybí platforma, jež by do veřejného života vstupovala jménem kriticky naladěné inteligence. Jako její možný zárodek se nabízí „pražský klub“, založený účastníky mezinárodního sympozia u příležitosti 40. výročí vydání studie R. Richty a kol. „Civilizace na rozcestí“ pod názvem „Konec dějin“ nebo civilizace znovu na rozcestí? Aktivní podporu zaslouží nová struktura na obranu spotřebitelů, vznikající za účasti komunistů Zlínska; Vážnou slabinou zůstává absence organizovanějších forem kolektivní sebeobrany nezaměstnaných, sociálně vyloučených i dalších obětí privatizačního převratu.
Důležitou součástí práce oddělení se, v souladu s usnesením VV ÚV KSČM ze dne 11. 12. 2009, stává koordinace uceleného systému právního poradenství KSČM až po úroveň jednotlivých okresů. Bezplatné konzultace členům strany i ostatním občanům, nuceným hájit vlastní zájmy právní cestou, jsou jednou z mála možností naší přímé pomoci lidem, vystaveným následkům krize a asociální politiky, a tím i důležitým faktorem posilování autority KSČM, vyžadujícím stabilní profesionální zázemí přímo v aparátu oddělení. Skutečným vítězem studené války je až druhá světová hospodářská krize. Snaha jejích viníků profitovat i z „řešení“ krize na úkor těch, kdo ji nezpůsobili, se vrátí v podobě ještě vážnějších existenčních dramat i sociálních otřesů. O roli mluvčího těch, koho postihnou, se vede boj už dnes. Za svůj rozhodující úkol proto považujeme pozorně sledovat a vyhodnocovat signály ze širokého spektra zdrojů, spadajících do okruhu
působnosti oddělení, ze kterých ohrožených zájmů a práv a v jaké konkrétní poloze už zraje potenciál kolektivní sebeobrany, která si řekne o slovo i v politice – a co z toho plyne pro program a činnost KSČM. Odložit na neurčito nelze jediný z úkolů, jež tato koncepce jen stručně shrnuje. (pozn.: Materiál je zveřejněn bez příslušného usnesení VV ÚV KSČM ze dne 15. 1. 2010)
