Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo Katedra obchodního práva
Diplomová práce
Změny v pojetí podílu u společnosti s ručením omezeným
Hana Švecová
2013/2014
0
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Změny v pojetí podílu u společnosti s ručením omezeným“ zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.
V Bělé pod Pradědem 15. března 2014 1
Poděkování Děkuji paní prof. JUDr. Jarmile Pokorné, CSc. za odborné vedení, cenné rady a vstřícný přístup ke konzultacím během psaní této práce.
.
2
Abstrakt Diplomová práce porovnává vybrané aspekty právní úpravy podílu u společnosti s ručením omezeným upravené obchodním zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích.
Abstract This thesis compares the main aspects of legal regulation of a business share in Limited Liability Company regulated by the antecedent Commercial Code with the new Commercial Corporation Law.
Klíčová slova podíl, společník, práva a povinnosti společníka, společnost s ručením omezeným, obchodní zákoník, zákon o obchodních korporacích
Key words Share, Associate, associate's rights and duties, Limited Liability Company, Commercial Code, Commercial Corporation Law
3
Obsah 1
Úvod .......................................................................................................................... 7
2
Povaha podílu ........................................................................................................... 8
3
4
5
2.1
Druhy podílů ....................................................................................................... 9
2.2
Podíl představovaný cenným papírem .............................................................. 10
2.3
Převod podílu .................................................................................................... 13
2.4
Přechod podílu .................................................................................................. 17
2.5
Rozdělení, štěpení a spojení podílu .................................................................. 19
2.6
Vydržení podílu ................................................................................................ 21
2.7
Zastavení podílu ................................................................................................ 23
2.8
Výkon rozhodnutí postižením podílu, exekuce podílu ..................................... 27
Podíl a základní kapitál ......................................................................................... 31 3.1
Výše podílu společníka ..................................................................................... 31
3.2
Ručení společníka za závazky společnosti ....................................................... 33
Podíl a společník ..................................................................................................... 35 4.1
Počet podílů jednoho společníka ...................................................................... 35
4.2
Společný podíl .................................................................................................. 35
4.3
Podíl a společné jmění ...................................................................................... 36
4.4
Množství podílů společnosti ............................................................................. 40
4.5
Práva a povinnosti společníka ........................................................................... 40
4.5.1
Obecně o právech a povinnostech společníka ........................................... 40
4.5.2
Podíl na zisku ............................................................................................ 41
4.5.3
Právo podílet se na řízení společnosti ....................................................... 43
4.5.4
Právo na informace .................................................................................... 45
4.5.5
Menšinová práva ....................................................................................... 46
4.5.6
Právo na vypořádací podíl ......................................................................... 47
4.5.7
Právo na podíl na likvidačním zůstatku .................................................... 49
4.5.8
Příplatková povinnost ................................................................................ 51
4.5.9
Povinnost osobní účasti na společnosti ..................................................... 53
Podíl a společnost ................................................................................................... 54 5.1
Vlastní podíl ...................................................................................................... 54
5.2
Uvolněný podíl.................................................................................................. 55
6
Přechodná ustanovení ............................................................................................ 57
7
Závěr ....................................................................................................................... 62
8
Použitá literatura ................................................................................................... 64 8.1
Monografické publikace a sborníky.................................................................. 64 4
8.2
Příspěvky v odborném tisku.............................................................................. 65
8.3
Judikatura .......................................................................................................... 68
8.4
Právní předpisy ................................................................................................. 69
5
Seznam použitých zkratek EŘ
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů
NOZ
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
NS
Nejvyšší soud České republiky
ObZ
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
OR
Obchodní rejstřík
o. s. ř.
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
OZ
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
SJ
Společné jmění
SJM
Společné jmění manželů
s.r.o.
Společnost s ručením omezeným
ZOK
Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech
6
1
Úvod
Společnost s ručením omezeným (dále také jen s.r.o.) představuje v současné době nejvyužívanější formu obchodní společnosti a druhou nejčastější formu podnikání vůbec.1 Jedná se o právnickou osobu, mající vlastní právní osobnost. Společnost s ručením omezeným je považována za tzv. kapitálovou společnost s osobními prvky, jejímž základem je majetek vložený společníky.2 Právní úpravu s.r.o. dnes nalezneme především v zákoně č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (obchodních korporacích), (dále také jen ZOK). Rekodifikací soukromého práva provedenou s účinností od 1. 1. 2014 právě ZOK a zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen NOZ či nový občanský zákoník), došlo mimo jiné i ke změnám týkajícím se právní úpravy obchodních společností dosud upravených především zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále také jen ObZ), a zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále také jen OZ či občanský zákoník). Z tohoto velmi širokého okruhu právních otázek se dále zaměřím na vybrané změny provedené ve vztahu k podílům u společnosti s ručením omezeným. Předkládaná práce si tedy klade za cíl porovnat právní úpravu resp. její nejpraktičtější aspekty (s ohledem na stanovený cíl proto nebude vždy zcela detailně pojednáno o jednotlivých institutech) vztahující se k podílům u s.r.o. účinnou do konce roku 2013 s právní úpravou účinnou v roce 2014 (za rozhodný přitom považuji právní stav účinný ke dni 15. 2. 2014) a poukázat na vzniklé rozdíly a jejich praktické dopady. Ačkoliv se dané téma nemusí jevit jako příliš atraktivní, jedná se o otázky velice praktické, neboť se dotýkají velkého počtu osob. Mj. i z tohoto důvodu se o podílech s.r.o. často diskutuje nejen v literatuře. Ve vztahu k nové právní úpravě však dosud chybí podrobné komentáře a zejména ustálená soudní praxe, a to i přesto, že jednotlivé společnosti musí v dohledné době jednak upravit znění společenských smluv, ale především podrobit svou činnost nové právní úpravě. V tomto ohledu by i předkládaná práce měla napomoci orientaci v ZOK a NOZ. 1
Ekonomické subjekty podle právní formy. Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad [cit. 10. 2. 2014]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=ORG9020 UC&&kapitola_id=441 2 S.r.o. nelze charakterizovat jedinou větou či odstavcem, v podrobnostech tedy např. DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. vyd. Praha: ASPI-Wolters Kluwer, 2008, s. 8 an. POKORNÁ, Jarmila in: KOVAŘÍK, Zdeněk; ČÁP, Zdeněk. Obchodní zákoník: komentář. I. díl. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 495-503. 7
2
Povaha podílu
Podíl představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti.3 Práva a povinnosti, která má společník díky své účasti na společnosti a která charakterizují jeho postavení, označujeme za kvalitativní stránku podílu. Konkrétně se jedná např. o právo na podíl na zisku, vypořádací podíl, právo na řízení a kontrolu
činnosti
společnosti.
Mezi
povinnosti
zařadíme např.
vkladovou,
příplatkovou povinnost, povinnost chovat se určitým způsobem – neupřednostňovat vlastní zájmy před zájmy společnosti, zákaz konkurenčního jednání.4 Na podíl je však možno nahlížet i z jiného pohledu tzv. z kvantitativní stránky, která se určí jako poměr výše vkladu společníka a základního kapitálu (nestanoví-li společenská smlouva jinak).5 I přes možné (a zaužívané) dělení na kvalitativní a kvantitativní stránku podílu, nelze tyto od sebe oddělovat, neboť se vzájemně doplňují a prolínají.6 Obchodní zákoník přitom ve vztahu k podílu na společnosti s ručením omezeným používal7 pojmu obchodní podíl.8 Současná právní úprava stanoví nově i ve vztahu ke společnosti s ručením omezeným, že účast společníka na společnosti se považuje za podíl (bez přívlastku). Změna terminologie tedy představuje první, byť zcela formální rozdíl porovnávaných úprav. Je nesporné, že podíl vystupuje jako předmět soukromoprávních vztahů. Právní úprava daná občanským zákoníkem v § 118 rozlišovala jednotlivé předměty občanskoprávních vztahů, avšak výslovně zde obchodní podíl uveden nebyl. Řešení poskytla až v roce 20049 judikatura Nejvyššího soudu ČR, který uvedl: „S obchodním podílem je spjata majetková hodnota, která je ve smyslu § 118 odst. 1 ObčZ jinou
3
§ 114 ObZ, § 31 ZOK Vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlou problematiku, blíže bude popsána v rámci jednotlivých institutů při konkrétním porovnání úpravy vyplývající z obchodního zákoníku a ZOK v kapitole Podíl a společník. 5 POKORNÁ, Jarmila. K vymezení pojmu obchodní podíl. Právník. 1995, roč. 134, č. 9, s. 872-883. 6 DVOŘÁK, 2008, op. cit., s. 93. 7 Pro větší přehlednost bude ve vztahu k popisu úpravy účinné do konce roku 2013 (tj. pravidel stanovených především obchodním zákoníkem a občanským zákoníkem) používán minulý čas. Není však vyloučeno, že se uvedená pravidla s ohledem na aplikovatelnost nové právní úpravy použijí i po tomto datu. Viz kapitola Aplikace zákona o obchodních korporacích ve vztahu k podílu. 8 § 114 ObZ 9 Do té doby se jednalo o nevyjasněnou otázku, na kterou existovaly odlišné názory. 4
8
majetkovou hodnotou (majetkem) a jako taková může být předmětem občanskoprávních vztahů.“10 Předměty soukromoprávních vztahů zůstaly i nadále upraveny občanským zákoníkem resp. NOZ. Chápání věcí ale dostalo nový rozměr, neboť za věc v právním smyslu je nově považováno vše, co je rozdílné od osoby, a slouží potřebě lidí.11 Na základě této široké zákonné definice,12 lze považovat i podíl společníka společnosti s ručením omezeným za věc.13 Ve smyslu dělení věcí podle NOZ, představuje podíl věc movitou nehmotnou.14 2.1
Druhy podílů
Jednu ze zásadních novinek, kterou rekodifikace přinesla v oblasti práva obchodních společností, představuje možnost (nikoliv povinnost) připustit ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným vznik různých druhů podílů (jednotlivé druhy je nutno vyspecifikovat již ve společenské smlouvě), čímž se s.r.o. přibližuje akciové společnosti. Podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh. Za základní podíl je považován takový podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti. Společenská smlouva může dále připustit, aby společník vlastnil více podílů, a to i různého druhu. Zákon nevymezuje ani jednotlivé druhy podílů ani jejich množství. V tomto ohledu dostane svůj prostor praxe15, lze však očekávat vznik podílů obdobných prioritním akciím16 tj. se zvýšeným podílem na zisku na úkor omezení výkonu některých hlasovacích práv. Dalšími druhy mohou být podíly spojené s příplatkovou povinností společníka nebo s právem vyššího počtu hlasů17 na valné
10
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 7. 2004, sp. zn. 22 Cdo 700/2004. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2004 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura _ns.nsf/WebSearch/71966E9E219063D8C1257A4E00694A37?openDocument&Highlight=0, 11 § 489 NOZ 12 Společně se zdůvodněním např. i v důvodové zprávě (ELIÁŠ, Karel a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2012, s. 223-225. 13 Chápání podílu jako věci má dalekosáhlé důsledky např. v otázkách zastavení či vydržení podílu. 14 § 496 a 498 NOZ 15 Vytváření jednotlivých druhů podílů tedy závisí především na koncepci konkrétních s.r.o., u větších s.r.o. můžeme očekávat větší variabilitu, naopak u „rodinných“ téměř žádnou. 16 Srovnej § 159 ObZ 17 Nikoliv naopak vzdání se hlasovacího práva úplně, „neboť pak by již (společník) nebyl společníkem“ Viz PELIKÁN, Robert. Kogentní a dispozitivní ustanovení v novém zákonu o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2012, roč. 4, č. 9, s. 249. 9
hromadě.18 V souvislosti s modifikací hlasovacích práv u některých druhů podílů se nabízí otázka, zda lze s podílem spojit i tzv. právo veta. Ačkoliv zákon tuto možnost výslovně neupravuje, domnívám se, že při dodržení jistých mantinelů (které bude nutno u každé společnosti zvážit individuálně zejména v kontextu případného rozporu s dobrými mravy dle § 1 odst. 2 NOZ, zjevného zneužití práva dle § 8 NOZ, bezdůvodného zvýhodnění člena korporace dle § 212 odst. 1 NOZ či zneužití hlasovacích práv ve smyslu § 212 odst. 2 NOZ) lze odpovědět kladně. Při posuzování přípustnosti stanovení tzv. práva veta však bude dále důležité zvážit, zda se toto právo vztahuje pouze na některá (nejlépe přesně stanovená) hlasování, a to především z důvodu schopnosti fungování celé společnosti (v případě, kdy lze použít právo veta vždy, by totiž mohlo docházet k nežádoucímu obstrukčnímu jednání ze strany daného společníka, a tudíž až k neschopnosti života dané společnosti). Dále bude nutno vyhodnotit zejména, zda dané právo mají všichni společníci či pouze některý z nich, zda je nastaven mechanismus jakým budou společníci rozhodovat v případě uplatnění shora uvedeného práva jedním z nich a zda je právo veta vyváženo jinými právy a povinnostmi, aby nedocházelo k bezdůvodnému zvýhodnění jednoho ze společníků. Současně je třeba mít na paměti, že společnost s ručením omezeným přestavuje dobrovolnou formu „sdružování“ společníků, kteří by současně měli vždy pečlivě uvážit, jestli budou součástí té které společnosti, a jestli akceptují pravidla platná pro chod dané společnosti.19 2.2
Podíl představovaný cenným papírem
Do konce minulého roku platilo pro společnost s ručením omezeným ustanovení § 61 odst. 1 ObZ znějící: „Podíl ve společnosti nemůže být představován cenným papírem, ...“. Současná právní úprava určuje přesný opak.20 Určí-li tak společenská
18
Mj. viz VÍGHOVÁ, Vlasta. Nová právní úprava společnosti s ručením omezeným v zákoně o obchodních korporacích. Daně a právo v praxi. 2012, roč. 17, č. 10, s. 3; HAMPEL, Petr. Některé novinky v postavení společníka s. r. o. podle ZOK. Rekodifikace a praxe. 2012, roč. 0, ukázkové č., s. 24. 19 HAMPEL, Petr. Jaké změny nastanou od 1. 1. 2014 v oblasti dispozice s „obchodním“ podílem v s.r.o. Rekodifikace a praxe. 2013, roč. 1, č. 4, s. 25. ČERNÁ, Stanislava. O akciích s rozdílnou vahou hlasů v budoucím českém akciovém právu. Obchodněprávní revue. 2012, roč. 4, č. 7-8, s. 193-196. PELIKÁN, Robert. Několik poznámek k úpravě společnosti s ručením omezeným v novém zákoně o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2012, roč. 4, č. 3, s. 75-76. ŠVÉDA, Martin. Rekodifikace přináší nové druhy podílů v s.r.o. Co s tím? IHNED.cz [online]. Economia, publikováno 10. 12. 2013 [cit. 10. 2. 2014]. ISSN 1213-7693. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-61425760-rekodifikace-prinasi-novedruhy-podilu-v-s-r-o-co-s-tim 20 § 137, 138 ZOK 10
smlouva, může být podíl společníka představován kmenovým listem. 21 Aby mohlo dojít k vydání kmenových listů, musí společenská smlouva dále připustit vlastnictví více podílů pro jednoho společníka.22 Kmenový list lze vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není omezena nebo podmíněna (např. souhlasem valné hromady společnosti).23 Kmenový list je cenný papír24 na řad.25 Nelze jej vydat jako zaknihovaný cenný papír (tj. je listinným cenným papírem)26 ani veřejně nabízet či zobchodovat na regulovaném příp. jiném veřejném trhu.27 Připouští se rovněž vydání hromadného kmenového listu, nahrazujícího více kmenových listů jednoho společníka.28 Dále zákon nezakazuje ani vydání kmenových listů různých druhů (tak jako u podílů nepředstavovaných cenným papírem).29 Údaje o vydaných kmenových listech (tj. skutečnost, že je podíl vtělen do kmenového listu a jeho číslo) se zapisují do seznamu společníků. Náležitosti kmenového listu představujícího podíl stanovuje § 138 ZOK: označení, že se jedná o kmenový list, jednoznačnou identifikaci společnosti, výši vkladu připadající na podíl, jednoznačnou identifikaci společníka, označení podílu, k němuž je kmenový list vydán, a označení kmenového listu, jeho číslo a podpis jednatele nebo jednatelů. Podpis může být nahrazen jeho otiskem, pokud jsou na listině současně použity ochranné prvky proti jejímu padělání nebo pozměnění.
21
Tzn., že se jedná o fakultativní možnost. Přitom je dovoleno, aby pouze některé podíly byly představovány kmenovými listy. 22 ČECH, Petr in: ČERNÁ, Stanislava; PLÍVA, Stanislav a kol. Podnikatel a jeho právní vztahy. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2013, s. 156. 23 V této souvislosti nelze souhlasit s názorem, že i pro tento převod platí požadavek souhlasu valné hromady (viz HAVEL, Bohumil. Pokud dojde k převodu kmenového listu na osobu, která není společníkem společnosti, musí být schválen valnou hromadou? Musí mít schválení formu notářského zápisu? Rekodifikace a praxe. 2014, roč. 2, č. 1, s. 25), neboť jednou ze základních vlastností kmenového listu je právě jeho neomezená převoditelnost. 24 Současně s účinností ZOK, se přesunula úprava cenných papírů ze zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, do NOZ (§ 514 an.). 25 § 35 a 137 ZOK 26 Nemusí jít nutně o listinu, ale postačí jakýkoliv hmotný substrát. Viz HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ, Ivana a kol. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 277. 27 Dle názoru autora ZOK se ale nezakazuje, aby kmenové listy byly předmětem jak veřejného návrhu smlouvy podle NOZ či zákona o přeměnách, tak i veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku dle NOZ. (viz HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ a kol., 2013, op. cit., s. 277). V praxi tedy bude muset společnost velice zvažovat, zda podíly vtělené do kmenového listu vydá nebo ne, protože následně již jen stěží ovlivní (což platí jak pro společnost, tak pro ostatní společníky), kdo je bude vlastnit. 28 VÍGHOVÁ, 2012, op. cit., s. 3. 29 DVOŘÁK, Tomáš in: BĚLOHLÁVEK, Alexander J. a kol. Komentář k zákonu o obchodních korporacích [I.]. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, s. 671. 11
Pro převod podílu představovaného kmenovým listem je nezbytný rubopis30 (vč. jednoznačné identifikace nabyvatele),31 předání a ústní smlouva.32 Převod podílu nastává předáním kmenového listu nabyvateli (okamžik převodu nebude možné následně zjistit ani ověřit).33 Účinnost vůči společnosti však nastane až oznámením34 změny osoby společníka a předložením kmenového listu společnosti (obdoba dosavadního doručení smlouvy o převodu obchodního podílu společnosti). Převodem přistupuje nabyvatel ke společenské smlouvě společnosti. Převodce ručí společnosti za dluhy, které byly s podílem na nabyvatele převedeny. Úprava kmenových listů vydaných společností s ručením omezeným se odráží nejen v základních ustanoveních § 137 – 138 ZOK, nýbrž i v celé řadě navazujících institutů, jako jsou povinnost odevzdat kmenový list, zánik účasti společníka, zvyšování/snižování základního kapitálu společnosti aj. Předkládaná novinka podílu v podobě cenného papíru sice působí zajímavě, ale postrádám praktický přínos tohoto institutu.35, 36 Nejčastější argument, který se objevuje,
je
zjednodušení
převodu
podílu.37
Nejsem
však
přesvědčena,
že ke zjednodušení skutečně došlo. Dosud byla k převodu obchodního podílu nutná smlouva o převodu obchodního podílu s úředně ověřenými podpisy (a dále příp. souhlas valné hromady). Nyní stačí záznam na rubopise. Tj. již není zapotřebí smlouva o převodu obchodního podílu38 s úředně ověřenými podpisy. Souhlas orgánu společnosti vyžadován není, neboť kmenový list nelze vydat k podílu, jehož 30
Podpis na rubopise nemusí být úředně ověřen. § 138 odst. 1 písm. d) ZOK 32 Pro převod postačí rubopis, předání a ústní smlouva. Není ale vyloučena možnost, kdy převodce a nabyvatel vyplní rubopis a současně uzavřou písemnou smlouvu o převodu obchodního podílu – blíže viz HAMPEL, 2012, op. cit., s. 25. Na jednu stranu se uzavření písemné smlouvy o převodu podílu může jevit jako nadbytečné, na druhou stranu by zajišťovala větší právní jistotu např. ve vztahu ke sjednané ceně za podíl, pokud by byla splatná ve splátkách apod. 33 DVOŘÁK, Tomáš in: BĚLOHLÁVEK a kol., 2013, op. cit., s. 672; ČECH, Petr in: ČERNÁ, PLÍVA a kol., 2013, op. cit., s. 156. 34 Postačí ústní oznámení, z hlediska právní jistoty a dokazování v případném sporu však lze doporučit oznámení písemné. 35 Shodně např. DVOŘÁK, Tomáš in: BĚLOHLÁVEK a kol., 2013, op. cit., s. 669. 36 Důvodová zpráva v tomto ohledu říká pouze, že se podíl představovaný cenným papírem zavádí z důvodu vyšší využitelnosti s.r.o. Viz HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2012, s. 85. 37 Např. ČECH, Petr in ČERNÁ, PLÍVA a kol., 2013, op. cit., s. 156. Zde se dodává, že i na úkor transparentnosti převodu. Dále HEJDA, Jan. Právní úprava podílu ve společnosti s ručením omezeným v rekodifikačním návrhu zákona o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2011, roč. 3, č. 3, s. 75. HAVEL, Bohumil. V čem spočívají výhody podílu vtěleného do kmenového listu u společnosti s ručením omezeným. Rekodifikace a praxe. 2013, roč. 1, č. 11, s. 26. HAVEL, Bohumil. Předpokládané změny obchodního práva při rekodifikaci práva soukromého aneb nad návrhem obchodního zákona. Obchodněprávní revue. 2009, roč. 1, č. 1, s. 9. 38 Z praktického hlediska ji však lze jen doporučit (viz výše). 31
12
převoditelnost je omezena nebo podmíněna (obdobně se přitom lze setkat s podílem, k jehož převodu taktéž není nutný souhlas valné hromady příp. jiného orgánu 39). Následný návrh na zápis změny v osobě společníka do obchodního rejstříku je i v tomto případě (do obchodního rejstříku se zapisují i společníci, jejichž podíl je představován cenným papírem)40 potřeba podat u rejstříkového soudu případně požádat o provedení změny v OR notáře.41 Rovněž neshledávám přínos kmenového listu v tom, že podíl nyní existuje v hmotné podobě (obdoba certifikátu).42 Neustále se jedná o podíl na společnosti s ručením omezeným, na čemž nic nemění vtělení podílu do cenného papíru. Obdobným argumentem je možnost prokázat se cenným papírem. Dosud společník prokazoval své společnické postavení výpisem z obchodního rejstříku. Na této skutečnosti se nic nezmění a nepředpokládám, že by se společníci pro příště prokazovali přímo kmenovým listem, a to minimálně z praktických důvodů – opotřebení, možnost odcizení apod. Na závěr opětovně připomínám, že pokud společnost vydá kmenové listy, již neovlivní, kdo budou její společníci. 2.3
Převod podílu
S podílem, jakožto majetkovou hodnotou, lze různými způsoby disponovat. Typickým příkladem je převod podílu,43 při kterém společník ukončí svou účast ve společnosti a na jeho místo nastoupí (tj. má stejná práva a povinnosti) společník jiný.44
39
Pelikán (viz PELIKÁN, 2012, op. cit., s. 76-79) shledává zásadní rozdíl mezi podílem představovaným kmenovým listem a podílem, jehož převod nepodléhá souhlasu orgánu společnosti, v tom, že jednomu společníkovi lze vydat více kmenových listů, a tudíž je možné tímto způsobem podíl „drobit“. Vzhledem ke znění § 32 odst. 1 ZOK (tj. jeden společník může mít více podílů na jedné společnosti s ručením omezeným) nepovažuji tento rozdíl za relevantní, neboť nyní společnost může „drobit“ podíly i bez toho, aniž by byly představovány cenným papírem. 40 Viz zákon č. 304/2013, o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 2. 2014]. HAVEL, Bohumil. Bude-li podíl na společnosti s ručením omezeným představován cenným papírem, jaké údaje o společníkovi, resp. vlastníkovi kmenového listu, bude nutné zapsat do obchodního rejstříku? Rekodifikace a praxe. 2013, roč. 1, č. 11, s. 26. Ovšem nelze splnit požadavek zákonodárce založit do Sbírky listin smlouvu o převodu podílu (viz ČECH, Petr in: ČERNÁ, PLÍVA a kol., 2013, op. cit., s. 156). 41 § 108 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. 42 HAVEL, Bohumil. V čem spočívají výhody podílu vtěleného do kmenového listu u společnosti s ručením omezeným. Rekodifikace a praxe. 2013, roč. 1, č. 11, s. 26. 43 Zejm. § 115 ObZ a § 207 an. ZOK 13
K převodu45 podílu byla dle obchodního zákoníku požadována smlouva o převodu obchodního
podílu
uzavřená
písemně
s úředně
ověřenými
podpisy,
mající
obchodněprávní režim (ve smyslu § 261 odst. 3 písm. a) ObZ se hovořilo o tzv. typovém obchodu). Pro stanovení pravidel pro převod, bylo nezbytné určit, kdo bude novým vlastníkem podílu – zda jiný společník nebo osoba dosud stojící mimo společnost. Jednalo-li se o jiného společníka, byl převod principielně možný (ledaže by jej společenská smlouva vyloučila). Dispozitivně46 ale ObZ stanovoval podmínku souhlasu valné hromady s převodem podílu (o kterém se pořizoval notářský zápis). Naopak převod na 3. osobu, musela společenská smlouva předpokládat (rovněž tato mohla stanovit, že se k převodu vyžadoval souhlas valné hromady).47 Souhlas valné hromady přitom mohl být dán až po samotném uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu mezi převodcem a nabyvatelem.48 Nebyl-li souhlas udělen ani následně, nemohlo k převodu dojít. Další kroky obchodní zákoník nestanovoval. V praxi smluvním stranám nezbylo než se dohodnout na zrušení smlouvy. Případně šlo této situaci předejít tím, že se do smlouvy o převodu podílu začlenila (již ve fázi sjednávání) klausule, o možnosti odstoupení od smlouvy pro případ neudělení souhlasu.49 Smlouva o převodu obchodního podílu nabývala vůči společnosti účinnosti až doručením společnosti.
44
Jinými způsoby dispozice jsou zejm. přechod podílu, zastavení, postižení v exekuci nebo uvolnění podílu na základě kadučního řízení, vystoupení společníka ze společnosti, zrušení účasti společníka soudem. 45 Úplatnému či bezúplatnému. K převodu tak mohlo a nadále může dojít na základě kupní, darovací či směnné smlouvy atp. Byl-li převod bezúplatný, muselo být toto výslovně uvedeno ve smlouvě. Blíže viz mj. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 3. 1995, sp. zn. 7 Cmo 120/94. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 2. 2014]. 46 Jak ve vztahu k samotnému udělení souhlasu, tak i k orgánu, který souhlas udělí. 47 U jednočlenné společnosti byl podíl vždy převoditelný na třetí osobu, tuto převoditelnost nebylo možné omezit (§ 155 ObZ). Současně se v tomto případě nevyžadoval souhlas valné hromady s převodem podílu (viz HAJNÁ, Kateřina. K převodu obchodního podílu jednočlenné společnosti s ručením omezeným, aneb zvítězí formalismus? Bulletin advokacie. 2010, roč. 40, č. 6, s. 24-27. PLÍHAL, Tomáš. Převod a rozdělení obchodního podílu. Bulletin advokacie. 2012, roč. 42, č. 11, s. 31-32, Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 3. 2011, sp. zn. 29 Cdo 282/2010. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2011 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/3F36A 01BC741500DC1257A4 E00659A93?openDocument&Highlight=0,29,cdo,282/2010). 48 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 29 Odo 1278/2005. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2007 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatu ra_ns.nsf/WebSearch/41BF1708BDE587DFC1257A4E00690B25?openDocument&Highlight=0,29,odo,1 278/2005 49 POKORNÁ, Jarmila in: POKORNÁ, KOVAŘÍK, ČÁP, 2009, op. cit., s. 540-542. 14
Součástí smlouvy muselo být prohlášení kupujícího/obdarovaného (který dosud nebyl společníkem společnosti),50 že přistupuje ke společenské smlouvě případně i stanovám společnosti.51 Při smluvním převodu podílu nenáležel převodci vypořádací podíl. Za majetkové vyrovnání se společností se považovala částka získaná za převod od nabyvatele (kupní cena). Po převodu podílu ručil bývalý společník (převodce) za závazky spjaté s účastí společníka na společnosti (např. doplacení nesplacené části vkladu), které přešly převodem obchodního podílu na nabyvatele. De lege lata došlo ke změně některých kritérií převodu podílu.52 ZOK rovněž povoluje převod podílu53 na jiného společníka. Tento však může (stanoví-li tak společenská smlouva) být podmíněn souhlasem některého orgánu společnosti54 (nejčastěji se bude jednat o valnou hromadu55, není však vyloučen souhlas jednatele či dozorčí rady).56 Není-li souhlas udělen bez udání důvodu nebo nekoná-li dotyčný orgán do 6 měsíců od uzavření smlouvy o převodu, nastávají stejné účinky jako při odstoupení od smlouvy (pokud samotná smlouva nestanovuje jiné účinky např. odklad účinnosti do udělení souhlasu nebo účinky odstoupení vylučuje, což však s ohledem na zkušenosti plynoucí z předcházející úpravy nelze doporučit). Smlouva se tedy ruší a smluvní strany jsou povinny si vydat vše, co si do této doby plnily. Vlastník podílu může poté (do 1 měsíce57 od zániku smlouvy) vystoupit ze společnosti (formálně platí obdobně pravidla pro vystoupení při uplatnění tzv. abandonního práva).58, 59
50
Pokud nabyvatel podílu již vlastnil podíl na společnosti, souhlas se nevyžadoval (viz HAJNÁ, 2010, op. cit., s. 25). 51 Přitom se připouštělo, pokud prohlášení o přistoupení společníka nebylo obsaženo ve vlastním textu smlouvy, ale např. v jejím dodatku, který však tvořil její součást (ČECH, Petr. K některým úskalím převodu obchodního podílu. Právní rádce. 2007, roč. 15, č. 5, s. 16-22). Chybělo-li prohlášení o přistoupení ke společenské smlouvě, byla smlouva o převodu obchodního podílu absolutně neplatná. 52 Přitom zůstává povinnost smlouvu o převodu podílu uzavřít písemně s úředně ověřenými podpisy. 53 § 207 an. ZOK 54 Dle obchodního zákoníku se souhlas vyžadoval ze zákona. Společenská smlouva ale mohla tento požadavek vyloučit. 55 K rozhodnutí je vyžadován souhlas alespoň 2/3 všech společníků (§ 171 odst. 1 písm. b) ZOK). 56 Opět zde záleží, jak si ta která společnost daná pravidla nastaví, aby jí co nejvíce vyhovovala a odpovídala jejím konkrétním podmínkám. Souhlas jednatele si lze představit např. v malých „rodinných“ s.r.o. Pokud by uděloval souhlas jednatel, nebude zapotřebí souhlasu ve formě notářského zápisu a ušetří se tak náklady na jeho pořízení. Naopak ve společnostech s ručením omezeným čítajících více společníků lze jednoznačně doporučit ponechat formu souhlasu valné hromady, jakožto orgánu zahrnujícího všechny společníky. Viz BĚLOHLÁVEK, Alexander in: BĚLOHLÁVEK a kol., 2013, op. cit., s. 962. 57 Jedná se o prekluzivní lhůtu. 58 Viz dále. 15
Převádí-li společník podíl na osobu stojící vně společnosti, je nutný souhlas valné hromady (opět se však jedná o podmínku, která může být společenskou smlouvou upravena jinak). Není-li souhlas udělen do 6 měsíců, ode dne uzavření smlouvy, nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy. Zákon již nepočítá s možností následného
vystoupení
společníka
ze společnosti
(jako
při převodu
na jiného
společníka). V této souvislosti jsem přesvědčena, že zákonodárce zcela bezdůvodně umožňuje možnost vystoupení společníka po neudělení souhlasu s převodem pouze při zamýšleném převodu na jiného společníka a nikoliv taktéž při zamýšleném převodu na 3. osobu. Pokud společník projevil vůli společnost opustit, resp. svůj podíl převést na jiného (ať již jiného společníka nebo třetí osobu), neměl by být nucen ve společnosti setrvat. V opačném případě může dojít a s velkou pravděpodobností dojde k destabilizaci vztahů mezi společníky a tudíž celé společnosti s ručením omezeným, což může mít dalekosáhlé důsledky. V obou případech (při převodu na jiného společníka i třetí osobu) smlouva nenabude účinnosti dříve, než je dán souhlas příslušného orgánu.60 Prodává-li se zastavený podíl, není třeba souhlasu příslušného orgánu, neboť tento s převodem v podstatě souhlasil povolením zástavního práva. Odlišně je také stanoveno, že nabyvatel přistupuje ke společenské smlouvě již na základě smlouvy o převodu podílu (tj. z textu zákona nevyplývá, že smlouva musí obsahovat prohlášení o přistoupení ke společenské smlouvě).61 Převodce ručí (stejně jako tomu bylo podle obchodního zákoníku) společnosti za dluhy, které byly s podílem na nabyvatele převedeny např. vkladová či příplatková povinnost (nikoliv veškeré dluhy převodce vůči společnosti).62 Stejně tak zůstává zachován okamžik účinnosti převodní smlouvy vůči společnosti tj. až doručením smlouvy společnosti.
59
HAMPEL, Petr. Jaké změny nastanou od 1. 1. 2014 v oblasti dispozice s „obchodním“ podílem v s.r.o. Rekodifikace a praxe. 2013, roč. 1, č. 4, s. 25. 60 Stejně jako podle ObZ. 61 Je logické, že již z podstaty smlouvy o převodu podílu plyne, přistoupení nabyvatele ke společenské smlouvě společnosti. 62 ROZEHNAL, Tomáš in: BĚLOHLÁVEK a kol., 2013, op. cit., s. 964. 16
V souvislosti s převody podílů na společnosti s ručením omezeným může být praktické zakotvit (ze zákona toto právo stejně jako dříve nevyplývá) ve společenské smlouvě předkupní právo k ostatním podílům.63 Pokud je podíl představován kmenovým listem, musí být na rubopise jednoznačně identifikován nabyvatel.64 K účinnosti převodu vůči společnosti se vyžaduje oznámení změny osoby společníka (z povahy věci nelze smlouvu zaslat) a předložení kmenového listu společnosti. Ke společenské smlouvě nový společník přistupuje taktéž nabytím podílu. Rovněž ručení je upraveno stejně jako při převodu podílu, který není představován cenným papírem. 2.4
Přechod podílu
Jiným způsobem změny vlastníka podílu je přechod podílu na právního nástupce společníka. Zanikne-li právnická osoba – společník s.r.o., přechází podíl na jejího právního nástupce. Při smrti osoby fyzické rozhodne o nástupci dědické řízení.65 Za účinnosti obchodního zákoníku přecházel obchodní podíl, jehož majitelem byla právnická osoba, která zanikla, na jejího právního nástupce (pokud nějaký byl).66 K takovému přechodu docházelo na základě zákona a nevyžadovalo se přitom žádného dalšího právního úkonu, ať již ze strany společnosti nebo společníků (původního či nového).67 Výjimka mohla být stanovena společenskou smlouvou, pokud by tato přechod podílu na právního nástupce zakázala nebo omezila. V takovém případě náležela právnímu nástupci namísto podílu kompenzace v podobě vypořádacího podílu. V případě zániku právnické osoby (společníka) bez právního nástupce záleželo na likvidátorovi společnosti, jak se s vlastnictvím podílu vypořádal. Nejčastěji jej likvidátor převedl na jinou osobu a částku získanou převodem zahrnul do majetku společnosti. Vyloučena samozřejmě nebyla ani jiná řešení.68
63
BĚLOHLÁVEK, Alexander in: BĚLOHLÁVEK a kol., 2013, op. cit., s. 957. Další okolnosti převodu podílu představovaného kmenovým listem viz kapitola Podíl představovaný cenným papírem. 65 Za předpokladu, že se obchodní podíl dědí. Viz následující text. 66 § 116 odst. 1 ObZ 67 Pokud by nový společník o podíl neměl zájem, mohl požádat soud o zrušení účasti společníka ve společnosti dle § 148 ObZ. 68 Vzhledem k problémům spojeným s vyplácením vypořádacího podílu je převod podílu považován za nejjednodušší řešení. V podrobnostech (nejen o převodu podílu) viz POKORNÁ, Jarmila in: ELIÁŠ, Karel; POKORNÁ, Jarmila; DVOŘÁK, Tomáš. Kurs obchodního práva: Obchodní společnosti a družstva. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 212-213. 64
17
Ve vztahu ke společníku – fyzické osobě připustil od roku 200169 § 116 odst. 2 ObZ bez dalšího dědění obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným. Vzhledem k variabilitě jednotlivých společností, mohla společenská smlouva dle konkrétních poměrů dané s.r.o. dědění podílu vyloučit, eventuelně také podmínit např. souhlasem valné hromady.70 Zemřel-li společník s.r.o., stal se novým společníkem dědic (dědicové), a to zpětně k okamžiku smrti zůstavitele.71 V rámci dědického řízení ale mohl dědic nabýt obchodní podíl na společnosti, ačkoliv o něj neměl zájem.72 Pro tento případ měl poté možnost požádat soud o zrušení své účasti ve společnosti. Podmínkou byla skutečnost, že na společníku nelze spravedlivě požadovat, aby byl společníkem. Prekluzivní lhůta pro podání návrhu činila 3 měsíce od právní moci rozhodnutí o dědictví. Po dobu od podání návrhu na zrušení účasti do rozhodnutí soudu se společník nemusel osobně podílet na chodu společnosti, a to ani v případě, že s předmětným podílem byla osobní účast spjata. Zakazovala-li společenská smlouva dědění podílu, zanikla účast společníka ve společnosti jeho smrtí a podíl, který vlastnil, přešel jako uvolněný podíl na společnost. Vypořádání společnosti s dědici následně proběhlo na bázi vyplacení vypořádacího podílu. Výše vypořádacího podílu se určila z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka, pokud společenská smlouva nestanovila, že se má stanovit z čistého obchodního majetku společnosti.73 Jestliže společnost čítala pouze jediného společníka, nemohla společenská smlouva dědění podílu vyloučit. Obdobně v případě, kdy podíl v jednočlenné společnosti, nabyl dědic, nebylo možné zrušit jeho účast na společnosti soudem. Pokud tento společnost nechtěl, musel svůj podíl buď převést na jinou osobu, nebo společnost zrušit. 69
Do konce roku 2000 byla koncepce dědění podílu opačná – společenská smlouva jej musela připouštět. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 8. 2007, sp. zn. 29 Odo 573/2006. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2007 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf /WebSearch/8F8B20EDCC70FF50C1257A4E00679A4E?openDocument&Highlight=0,29,odo,573/2006 71 V době mezi vyrozuměním o dědickém právu (za předpokladu, že dědic dědictví neodmítl) a skončením dědického řízení již vykonával potencionální dědic společnická práva. Bylo-li dědiců více, nezbylo, než aby se buď dohodli, který z nich bude vykonávat práva spojená s podílem, nebo si určili společného zmocněnce k takovému jednání. Nebyla-li žádná dohoda dědiců, mohla společnost požádat soud o určení osoby, která měla vykonávat příslušná práva po dobu dědického řízení. Viz BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava; ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 83-84. 72 Např. v situaci, kdy má zájem o jiný majetek tvořící předmět dědického řízení, a proto se dědictví nevzdal jako celku. RAJF, Vladimír. Dědění obchodního podílu. Český byznys [online]. Teutrine, publikováno 1. 11. 2012 [cit. 9. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.cesky-byznys.cz/magazine/m-1/files/a ssets/basic-html/page28.html 73 Podrobněji kapitola Právo na vypořádací podíl. 70
18
Účinností zákona o obchodních korporacích74 zůstává dědění podílu po fyzické osobě i přechod podílu při zániku právnické osoby – společníka prakticky beze změn. Přechod podílu může být opět vyloučen či omezen společenskou smlouvou. Odlišně se společník (dědic), který podal návrh na zrušení své účasti ve společnosti, nesmí75 podílet na činnosti společnosti (ani pokud by tento požadavek zahrnovala společenská smlouva). Aby však nedošlo k nežádoucímu zásahu do chodu společnosti, může se společník (dědic) dohodnout písemně s ostatními společníky jinak. 2.5
Rozdělení, štěpení a spojení podílu
Dalším způsobem dispozice s obchodním podílem je jeho rozdělení tj. změna kvantitativní stránky podílu (nikoliv kvalitativní). Úprava daná obchodním zákoníkem připouštěla rozdělení obchodního podílu pouze při jeho převodu či přechodu na dědice nebo právního nástupce.76 Prakticky mohly nastat v důsledku rozdělení jednoho podílu různé situace. Za prvé rozdělením došlo k rozdělení jednoho podílu a vzniku podílů zcela nových, čímž současně vzrostl počet podílů i společníků. Za druhé se od předmětného podílu část oddělila. Původnímu společníkovi se tedy podíl zmenšil a současně nový společník nabyl oddělený podíl. Opět tedy přibyl nový podíl i společník. Další možností bylo přeskupení dosavadních podílů tak, že se jeden podíl rozdělil a o rozdělené části vzrostla hodnota ostatních podílů. V tomto případě zanikl dělený podíl a snížil se i počet společníků. Poslední možností bylo oddělení části podílu, přitom oddělená část či části přibyly k ostatním dosavadním podílům. Počet podílů a společníků v tomto případě zůstal zachován. Ve všech uvedených případech přitom zůstala stejná výše základního kapitálu.77 K rozdělení podílu vyžadoval obchodní zákoník souhlas valné hromady (postačila prostá většina hlasů) ve formě notářského zápisu. Součástí rozhodnutí valné hromady měl být nejen souhlas s rozdělením bez dalších podrobností, nýbrž souhlas s konkrétním způsobem rozdělení daného podílu.78 Byl-li převod podílu podmíněn souhlasem valné
74
§ 42, § 211 ZOK Dosud nemusel. 76 Přestože se tato podmínka mohla jevit jako omezující, z logiky věci a pro praktické využití byla přiměřená. Dle ObZ nelze vlastnit více podílů, tj. nebylo možné rozdělení podílu, jehož „díly“ by měly zůstat v rukou jednoho společníka. 77 POKORNÁ, Jarmila in: POKORNÁ, KOVAŘÍK, ČÁP, 2009, op. cit., s. 553. 78 POKORNÁ, Jarmila. Rozdělení obchodního podílu na společnosti s ručením omezeným a některé problémy s ním spojené. Obchodní právo. 1996, roč. 4, č. 4, s. 9-16. 75
19
hromady, zahrnovalo obvykle rozhodnutí valné hromady současně oba souhlasy. Souhlas s rozdělením podílu se nevyžadoval u jednočlenné společnosti.79 Při vzniku nového podílu muselo být zachováno pravidlo minimální výše vkladu tj. 20.000 Kč a současně počet společníků nesměl překročit stanovenou hranici. Výše popsané rozdělení podílu nebylo možné realizovat, jestliže společenská smlouva rozdělení podílu vyloučila. Zákon o obchodních korporacích zásadním způsobem rozdělení podílu nemění. Dílčí novinkou je možnost provést současně se změnou kvantitativní stránky podílu i změnu jeho kvalitativní stránky, a to v reakci na možné druhy podílů. Stanoví-li tak společenská smlouva je možné rozdělení podílu i bez převodu či přechodu podílu (např. jeden společník bude na místo jednoho podílu nadále vlastnit dva rozdělené podíly). Při rozdělení podílu musí být rovněž dodržena minimální výše vkladu (v zákonné výši či výši určené společenskou smlouvou) společníka.80 Samozřejmě i tentokrát může společenská smlouva rozdělování podílu zakázat. Zachována zůstala i podmínka souhlasu valné hromady s rozdělením podílu (postačí souhlas prosté většiny přítomných společníků), souhlas příslušného orgánu s rozdělením podílu se řídí pravidly pro udělování souhlasu při převodu podílu (viz výše).81 Pro rozdělování kmenových listů nestanovuje ZOK speciální úpravu, a proto se lze domnívat, že můžeme použít obecnou shora uvedenou úpravu pro podíly s tím, že v tomto případě bude z důvodu výměny původního kmenového listu za dva (eventuelně více) kmenové listy nutná součinnost společnosti s ručením.82 Na rozdíl od popsaného rozdělení podílu v zásadě nebylo připuštěno jeho štěpení (oddělení pouze některých práv spjatých s podílem). Ačkoliv současný občanský zákoník počítá s možností přenechat užívací právo k věci83 (za kterou je podíl taktéž 79
Ačkoliv se bylo možné setkat s odlišnými soudními rozhodnutími. K tomu blíže HAJNÁ, 2010, op. cit, s. 24-27; PLÍHAL, 2012, op. cit., s. 31-32. 80 Přestože Bělohlávek (viz BĚLOHLÁVEK, Alexander in: BĚLOHLÁVEK a kol., 2013, op. cit., s. 314320) uvádí, že z dikce zákona již tato povinnost neplyne pro vlastníka rozdělovaného podílu, ale pouze pro podíl nový, domnívám se, že ustanovení § 145 ZOK je nutno vykládat v souladu s § 142 ZOK a tudíž, že se tato podmínka vztahuje i na „část“ podílu, která zbude po rozdělení podílu tj. ne pouze na nový podíl. 81 BĚLOHLÁVEK, Alexander in: BĚLOHLÁVEK a kol., 2013, op. cit., s. 314-320. 82 BĚLOHLÁVEK, Alexander in: BĚLOHLÁVEK a kol., 2013, op. cit., s. 691; k opačnému názoru se přiklání např. Havel (HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ a kol., 2013, op. cit., s. 111), dle kterého by mělo v případě potřeby dojít ke zrušení kmenového listu a teprve následnému rozdělení podílu (tedy nelze cedovat část kmenového listu) 83 Mj. § 1763 NOZ 20
považován), domnívám se, že nelze toto vztáhnout i na podíl ve společnosti (nemožnost štěpení tak zůstala zachována), protože práva a povinnosti tvoří nedílný funkční celek a nelze připustit, aby např. hlasovací právo vykonávala jiná osoba než které náleží právo na podíl na zisku, neboť by tak došlo ke střetu (rozdílnosti) zájmu jednotlivých oprávněných, což by opět vedlo minimálně k destabilizaci celé společnosti a společnost s ručením omezeným jako taková by tuto situaci neměla jak řešit. Dalším argumentem svědčícím tomuto závěru je výslovné umožnění štěpení práv vztahujících se k akciím akciové společnosti.84 Jistou obdobu štěpení podílu však prakticky představuje jak výkon práv souvisejících se zastaveným podílem zástavním věřitelem v případě, kdy se nepodaří prodat zastavený podíl, tak i výkon práv spojených s podílem insolvenčním správcem v případě prohlášení konkursu na majetek jediného společníka společnosti s ručením omezeným.85 Zákaz štěpení přitom nevylučuje možnost postoupení např. podílu na zisku poté, co vzniklo právo na jeho vyplacení.86 Opakem rozdělení podílu je jeho spojení. Ke spojení podílu došlo dle obchodního zákoníku vždy, pokud společník nabyl další podíl, neboť se nepřipouštělo vlastnictví více podílů.87 Dnes mohou nastat dvě řešení s ohledem na nastavení možnosti vlastnit více podílů jedné společnosti. Jestliže společenská smlouva toto umožňuje, není důvod pro spojování podílu a společník bude jednoduše vlastníkem více podílů. Pokud však společenská smlouva nereguluje vlastnictví více podílů, dojde v případě nabytí dalšího podílu společníkem k navýšení jeho podílu tj. spojení obou podílů (původního i nově nabytého). 2.6
Vydržení podílu
Dalším z tradičních způsobů nabytí vlastnického práva je vydržení. Dosud se základní právní úprava nacházela v občanském zákoníku88 a v této souvislosti nebylo příliš
84
HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ a kol., 2013, op. cit., s. 276. ČERNÁ, Stanislava. Lze štěpit práva k obchodnímu podílu? in: ČERNÁ, Stanislava. Pocta Stanislavu Plívovi k 75. narozeninám: aktuální otázky soukromého práva na počátku nového tisíciletí. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 71-73. 86 HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ a kol., 2013, op. cit., s. 276. 87 ELIÁŠ, Karel. Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným. Bulletin advokacie. 1996, roč. 26, č. 8, s. 55-66. 88 § 134 OZ 85
21
pochyb o její aplikaci.89 Pokud se však zaměříme na vydržení podílu na společnosti s ručením omezeným, je situace složitější. Předně je zapotřebí upozornit, že v právní úpravě účinné do konce roku 2013,90 nebyla tato otázka výslovně řešena, a proto možnost vydržení obchodního podílu dovodila až judikatura Nejvyššího soudu ČR. Tento svými rozhodnutími91 připustil možnost vydržení obchodního, a to podle zásad platných pro věci movité (i když již na začátku této práce uvádím, že podíl nebyl podle OZ považován za věc, ale za jinou majetkovou hodnotu).92, 93 Vydržení podílu přitom má zásadní význam zejména v případě, kdy smlouva o převodu obchodního podílu bude absolutně neplatná, ale nabyvatel byl resp. i dnes je v dobré víře, že mu podíl náleží (za splnění dalších podmínek – subjekt způsobilý věc vydržet, vydržecí doba, oprávněná držba aj.) De lege lata upravuje vydržení v obecné rovině nový občanský zákoník ustanoveními § 1089 an., ZOK žádnou speciální úpravu pro podíly na obchodních korporacích neobsahuje. Ve vztahu k vydržení podílu na s.r.o. je nutno vycházet z nového pojetí věci, tedy věci v právním smyslu, dle kterého je i podíl považován za věc. V tomto ohledu dochází k zákonnému zakotvení možnosti vydržet podíl na s.r.o. Rovněž zůstává zachována i tříletá vydržecí doba.94
89
Obecně k úpravě vydržení viz např. PETR, Bohuslav. Vydržení v českém právu. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, 241 s. 90 Tj. zejména OZ a ObZ 91 Konkrétně: Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. 29 Odo 1216/2005. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2007 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/ judikatura_ns.nsf/WebSearch/A52022081C124D88C1257A4E00694F7B?openDocument&Highlight=0,; Rozhod-nutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 10. 2007, sp. zn. 29 Odo 794/2006. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2007 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura _ns.nsf/WebSearch /206F31E7939ED57AC1257A4E0066D04E?openDocument&Highlight=0, 92 Ačkoliv jsou tato rozhodnutí obecně respektována, rozvířila četnou diskuzi, a to zejména proto, že v jiných rozhodnutích NS považuje obchodní podíl za jinou majetkovou hodnotu. Blíže viz např. ELIÁŠ, Karel. Vydržení obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným – nevyslovené argumenty. Obchodněprávní revue. 2009, roč. 1, č. 1, s. 17-22. PETR, Bohuslav. Ještě jednou k vydržení obchodního podílu. Obchodněprávní revue. 2009, roč. 1, č. 6, s. 159-161. BEZOUŠKA, Petr. Držba a vydržení obchodního podílu – jednotlivosti. Obchodněprávní revue. 2009, roč. 1, č. 6, s. 161-163. BURYAN, Jan. Vydržení obchodního podílu. Právní rádce. 2008, roč. 16, č. 6, s. 18-21. 93 PETRŽELOVÁ, Jana. Vydržení obchodního podílu. In: Dny práva – 2011 – Days of Law [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2011 [cit. 10. 2. 2014]. Dostupné z: https://www.law.muni.cz /sborniky/dny_prava_2011/files/prispevky/04%20OBCHOD/Jana%20Petrzelova.pdf 94 Podrobněji k vydržení dle NOZ viz SPÁČIL, Jiří. Vydržení v NOZ. Rekodifikace a praxe. 2013, roč. 1, č. 3, s. 10-13. Ve vztahu k podílu pak viz PETRŽELOVÁ, 2011, op. cit. 22
2.7
Zastavení podílu
Specifickou operaci s podílem představuje zastavení obchodního podílu. Ve vztahu ke společnosti s ručením omezeným jej obchodní zákoník upravoval v § 117a (jednalo se o speciální úpravu k obecné úpravě zástavního práva95 obsažené v občanském zákoníku, OZ se proto použil podpůrně).96 Základní podmínkou vzniku zástavního práva bylo sepsání písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy zástavního věřitele i zástavce (nedodržení formy způsobilo absolutní neplatnost právního úkonu).97 Bylo-li možné obchodní podíl převádět pouze se souhlasem valné hromady, byl její souhlas nutný i v tomto případě, neboť bez něj by zástavní právo nevzniklo. Ke vzniku zástavního práva však došlo až zápisem zástavního práva do obchodního rejstříku. Návrh na zápis se podával na předepsaném formuláři spolu se smlouvou o zastavení podílu, která se následně vkládala do sbírky listin, a zápisem z valné hromady, jež udělila souhlas se vznikem zástavního práva, byl-li vyžadován, a mohl jej podat zástavní věřitel i zástavce. Jednou zastavený obchodní podíl nemohl být předmětem zástavního práva opětovně.98 Po dobu trvání zástavního práva vykonával společník (zástavce) i nadále práva spojená s účastí ve společnosti. Plnění, na která vznikl nárok na základě účasti ve společnosti
po splatnosti
zajištěné
pohledávky,
náležela
do výše
zajištěné
pohledávky (zástavní právo mohlo být zřízeno z důvodu zajištění již vzniklé pohledávky nebo druhově určené pohledávky, která vznikla v určené době v budoucnu)99 a jejího příslušenství zástavnímu věřiteli a započítávala se na zajištěnou pohledávku, avšak pouze byl-li dlužník v prodlení s plněním zajištěné pohledávky.100
95
Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky, pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude řádně a včas uspokojen. Podrobněji k obecným principům zástavního práva viz OZ a např. FIALA, Josef; KINDL, Milan a kol.: Občanský zákoník. Komentář. I. díl. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009. 904 s.; VYMAZAL, Lukáš. Zástavní právo: (§ 152 - § 172 občanského zákoníku): podrobný komentář k jednotlivým ustanovením včetně vybrané judikatury. 1. vyd. Praha: Linde, 2012, 270 s. 96 Společenská smlouva však mohla dopředu vyloučit možnost zastavení obchodních podílů (Blíže viz VYMAZAL, Lukáš. K některým otázkám zastavitelnosti obchodního podílu. Obchodněprávní revue. 2011, roč. 3, č. 7, s. 202). 97 S ohledem na subsidiární použití OZ nelze vyloučit vznik zástavního na základě soudního rozhodnutí apod. (PLÍVA, Stanislav. K zástavnímu právu k obchodnímu podílu in: ČERNÁ, Stanislava. Pocta Stanislavu Plívovi k 75. narozeninám: aktuální otázky soukromého práva na počátku nového tisíciletí. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 314.) 98 Podrobněji viz VYMAZAL, 2011, op. cit., s. 198-199; PLÍVA, Stanislav in: ČERNÁ, 2008, op. cit., s. 314. 99 § 117a ObZ a § 155 odst. 4 OZ. 100 VYMAZAL, Lukáš. Výkon zástavního práva k obchodnímu podílu. Obchodněprávní revue. 2011, roč. 3, č. 4, s. 99. 23
Nebyla-li pohledávka zajištěná zástavním právem k obchodnímu podílu řádně a včas splněna, byl zástavní věřitel oprávněn svým jménem obchodní podíl zástavce i bez souhlasu valné hromady na náklady dlužníka prodat v obchodní veřejné soutěži101 nebo umožňoval-li to zvláštní právní předpis ve veřejné dražbě.102 Zástavní věřitel vydal zástavci103, bez zbytečného odkladu, výtěžek prodeje převyšující jeho zajištěnou pohledávku po odečtení účelně vynaložených nákladů. Prodal-li se zastavený obchodní podíl výše uvedeným způsobem, zástavní právo k němu zaniklo. Pro případ, že se nepodařilo zastavený podíl prodat, byl zástavní věřitel oprávněn vykonávat práva spojená se zastaveným obchodním podílem, i když společníkem stále zůstával zástavce. Zástavní věřitel přitom ovlivňoval rozhodování ve společnosti tak, aby byl co nejdříve uspokojen např. podílem na zisku z předmětného podílu. Zástavní věřitel nemohl v tomto případě obchodní podíl prodat a současně byl povinen ukončit výkon svých práv, plynoucích z postavení společníka, dokud nebyla jeho pohledávka zajištěná zástavou obchodního podílu uspokojena. Druhou možnost (vedle prodeje podílu dle výše uvedených postupů) představovalo uzavření dohody (rozuměj převodní smlouvy, v níž se uvedlo, že se podíl převádí na úhradu dluhu, důvod a výše dluhu) mezi zástavním věřitelem a zástavcem, o převodu obchodního podílu za účelem úhrady dluhu. Pro účely takového převodu bylo nezbytné podíl ocenit hodnotou stanovenou znalcem jmenovaným soudem (návrh na jeho určení podával zástavní věřitel). K zániku zástavního práva nedocházelo pouze již zmíněnými převody ve veřejné soutěži, dražbě či převodní smlouvou mezi zástavcem a zástavním věřitelem, ale i dalšími způsoby předvídanými § 170 OZ např. zánikem zajištěné pohledávky, uplynutím doby, na niž bylo zřízeno.104 Výmaz zástavního práva z obchodního rejstříku má (odlišně od vzniku zástavního práva) pouze deklaratorní povahu. Model zastavení podílu společníka s.r.o. nalezneme i v právním řádu účinném po 1. lednu 2014, konkrétně v NOZ (ZOK využijeme jen ojediněle).105 Změna právního 101
§§ 281 – 288 ObZ Např. podle zákona o veřejných dražbách č. 26/2000 Sb. nebo zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, či zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád; Viz PELIKÁNOVÁ, Irena; ČERNÁ, Stanislava a kol. Obchodní právo. Společnosti obchodního práva a družstva. II. díl.1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2006, s. 397. 103 K nejednoznačnosti výkladu určení osoby, které měl být vyplacen výtěžek převyšující zajištěnou pohledávku viz VYMAZAL, 2011, op. cit., s. 102. 104 Viz příslušná ustanovení OZ a POKORNÁ, Jarmila in: ELIÁŠ, POKORNÁ, DVOŘÁK, op. cit., 2010, s. 216-217. 105 Např. § 32 odst. 3, § 209 odst. 3 ZOK 102
24
předpisu úpravy je prvním, byť formálním rozdílem. NOZ vyčlenil v rámci oddílu týkajícího se zástavního práva (§ 1309 an.) samostatnou část (tj. § 1320 – 1327) zastavení podílu v korporaci. Subsidiárně se však opět použijí obecná ustanovení o zástavním právu. Jak již název i systematika napovídají, nejedná se o speciální úpravu pouze pro podíl v s.r.o., své využití může najít např. i u podílů v družstvech. Z praktického pohledu přináší kodifikace následující - zastavení je i nadále možné za stejných podmínek jako převod podílů (tedy buď neomezeně, nebo se souhlasem příslušného orgánu).106 Společenská smlouva však může generálně zastavení podílů zakázat či omezit (celá úprava zastavení podílu je tedy dispozitivní). Popisovaná pravidla ale nepoužijeme pro podíl představovaný cenným papírem, na ten se aplikují pravidla pro zastavení cenných papírů.107 Společnost nemůže vzít do zástavy svůj vlastní podíl.108 Zástavní právo (k zajištění buď již vzniklé pohledávky, anebo druhově určené pohledávky, vznikající v určité době či vznikající z téhož právního důvodu)109 je třeba opět ujednat písemnou smlouvou, nicméně NOZ již nevyžaduje úředně ověřené podpisy smluvních stran.110 Zástavní právo rovněž vznikne až zápisem do veřejného rejstříku tj. obchodního rejstříku.111 Zástavní věřitel nebo zástavce bez zbytečného odkladu oznámí společnosti vznik112 zástavního práva (vyjma případů, kdy příslušný orgán s.r.o. vyslovil se zástavním právem souhlas).
106
Nemusí se tedy vždy jednat o souhlas valné hromady, záleží na stanovení pravidel pro udělení souhlasu s převodem podílu. 107 Zejm. § 1328 – 1332 NOZ 108 Ke smlouvě, kterou korporace přijímá do zástavy vlastní podíl, se nepřihlíží (§ 1321 NOZ). 109 § 1311 odst. 2 NOZ 110 Odlišně od smlouvy o převodu podílu, kde tento požadavek zůstal zachován. Blíže ČECH, Petr. Nad několika rekodifikačními nejasnostmi. Obchodní právo. 2012, roč. 4, č. 11-12, s. 324-329. V tomto směru se však domnívám, že existuje rozpor mezi úpravou zástavního práva v NOZ a úpravou v ZOK, který v § 32 odst. 3 ZOK za současného použití § 209 odst. 2 ZOK vyžaduje úředně ověřené podpisy na zástavní smlouvě. S ohledem na teleologický výklad a specifičnost ustanovení o zastavení podílu v NOZ se spíše přikláním k názoru, že ověřených podpisů netřeba. Uvedený rozpor snad časem odstraní judikatura či případná novelizace. Celá úprava § 32 odst. 3, věta před středníkem ZOK je dle mého názoru nadbytečná a pouze způsobuje výkladové problémy, neboť to, že podíl lze zastavit jen za splnění podmínek pro převod rovněž stanovuje § 1320 an. NOZ. 111 O zápis do obchodního rejstříku přitom žádá společnost. Již však není stanoveno náhradní pravidlo pro případ, že by společnost nekonala. 112 Lze předpokládat, že úmyslem zákonodárce bylo, aby strany smlouvy společnosti oznámily uzavření zástavní smlouvy, ne až její vznik, který nastane zápisem do obchodního rejstříku. Pokud by se využilo striktně gramatického výkladu, docházelo by k absurdním situacím, kdy by společnost měla napřed požádat o zápis zástavního práva do obchodního rejstříku a teprve následně jí byl vznik zástavního práva oznámen. Navzdory tomu, že NOZ definuje pravidlo poměrně jednoznačně, se domnívám, že není zcela šťastně zvoleno. 25
Je-li zastavený podíl představován kmenovým listem, vzniká zástavní právo odevzdáním113 kmenového listu zástavnímu věřiteli. Zástavní právo se přitom rovněž vyznačí na rubopise kmenového listu.114 Dle aplikace § 32 odst. 2 ZOK v kombinaci s § 210 odst. 2 ZOK se dále vyžaduje oznámení vzniku zástavního práva společnosti. Je-li s podílem spojeno hlasovací právo, může je zástavní věřitel vykonávat, jen pokud to bylo ujednáno. Výkon dalších práv vyjma hlasovacího po dobu od vzniku zástavního práva do dospělosti zajištěné pohledávky NOZ neupravuje, nebude-li jiné dohody, náleží taktéž společníku (zástavci). Plnění vyplývající z účasti společníka na korporaci se na úhradu dluhu započítávají jen je-li pohledávka dospělá a neujednalyli si strany něco jiného. (Je-li veden soudní spor o výši nebo existenci dluhu, majetková plnění se poskytnou, bez zbytečného odkladu poté, co soud rozhodne.) Spojí-li se zastavený podíl s nezastaveným, má zástavní věřitel právo na obnovení předešlého stavu. Není-li to možné (např. nepřipouští-li společenská smlouva vlastnictví více podílů), zatíží zástavní právo celý spojený podíl, ale pouze do hodnoty zástavy v době spojení. Dojde-li však ke spojení dvou zastavených podílů, pak se pro účely zástavního práva (současný vlastník sice spojený podíl vlastní, ale nikoliv účinně vůči zástavnímu věřiteli) považují za nespojené vyjma případů, kdy zajišťují stejný dluh.115 Další změnou je vypuštění ustanovení zakazujícího zastavení již jednou zastaveného podílu. Pokud není pohledávka uhrazena, může dojít ke zpeněžení zástavy, výkon je zapotřebí oznámit ostatním společníkům. Ti mohou za dané situace uplatnit svá práva, jestliže měli k danému podílu předkupní právo, čímž předejdou příchodu dalšího společníka do společnosti. Není-li předkupní právo uplatněno při zpeněžení zástavy, zaniká. Otázkou zůstává, kdo zpeněžení provede. NOZ určuje zástavního věřitele (stejně jako dnes ObZ). ZOK (speciální vůči obecné úpravě zastavení podílu) však v § 209 113
Ačkoliv Lochmanová (LOCHMANOVÁ, Ludmila in: BĚLOHLÁVEK a kol., 2013, op. cit., s. 220) uvádí, že se kmenový list neodevzdá zástavnímu věřiteli, domnívám se, že je v tomto případě nutno aplikovat speciální úpravu § 1328 an. NOZ a nejen vyznačit zástavní právo na rubopise, ale i předat kmenový list zástavnímu věřiteli (s předáním souhlasí i Havel in HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ a kol., op. cit., s. 72). Zástavce se přitom dále může prokazovat výpisem z obchodního rejstříku. 114 § 1328 odst. 2 NOZ, § 210 ZOK, LOCHMANOVÁ, Ludmila in: BĚLOHLÁVEK a kol., 2013, op. cit., s. 220. ČECH, Petr in: ČERNÁ, PLÍVA a kol., 2013, op. cit., s. 83-87. 115 § 1350 odst. 2, § 1352 NOZ. Viz taktéž HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ a kol., 2013, op. cit., s. 74. 26
odst. 3 odkazuje na přiměřené použití ustanovení § 213 odst. 1 ZOK, upravujícího prodej podílu realizovaný společností. Dle slov zákonodárce společnost, což je nesmyslné, neboť společnost (resp. osoby, které v ní mají rozhodující vliv) často nebude mít nejmenší zájem na zpeněžení podílu. Při přiklonění se k jednomu z výkladů bude záležet na postavení toho, o jehož zájem se bude jednat. Definitivního výkladu se zřejmě dočkáme až z rozhodovací praxe.116 Pro případ neúspěšného zpeněžení se nabízí dvě možnosti. Bylo-li dohodnuto, nabývá zástavní věřitel podíl okamžikem neúspěšného zpeněžení. V opačném případě (dohoda uzavřena nebyla) zástavní věřitel od této chvíle vykonává společnická práva spojená s podílem. Současně se do 1 měsíce (prekluzivní lhůta) od neúspěšného prodeje může na společníku (zástavci) domáhat, aby mu podíl za obvyklých podmínek převedl. Nepřevede-li dlužník svůj podíl do 1 měsíce od výzvy, lze požádat soud o určení obsahu smlouvy. Zánik zástavního práva nastane nejen zpeněžením či převedením zástavnímu věřiteli, ale i za dalších okolností stanovených v § 1376 an. NOZ. 2.8
Výkon rozhodnutí postižením podílu, exekuce podílu
Následkem finančních problémů společníka může dojít i k výkonu rozhodnutí postižením podílu či exekuci podílu, čímž současně zanikne účast společníka ve společnosti. Podle právního stavu účinného do konce minulého roku117 mohl být obchodní podíl postižen buď nařízeným výkonem rozhodnutí postižením účasti povinného (společníka) ve společnosti s ručením omezeným nebo postižením podílu povinného jako společníka ve společnosti s ručením omezeným v exekučním řízení.118 V prvním případě prováděl na základě podaného návrhu výkon rozhodnutí soud.119 Jednalo se přitom pouze o jeden z možných způsobů provedení výkonu rozhodnutí 116
ČECH, 2012, op. cit., s. 326-327. Zejm. § 148 ObZ a § 320aa an. OSŘ, § 63 EŘ. S ohledem na změny této problematiky prováděné v minulosti připomínám, že předkládaná práce vychází ze stavu účinného k 31. 12. 2013 118 Samozřejmě, že k postižení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným mohlo dojít jen na základě vykonatelného rozhodnutí, s ohledem na téma práce viz např. MACKOVÁ, Alena in: WINTEROVÁ, Alena a kol. Civilní právo procesní. 6. vyd. Praha: Linde, 2011, s. 479-482. 119 S ohledem na právní úpravu týkající se provádění výkonu rozhodnutí soudem účinnou do 31. 12. 2013 se tento realizoval spíše sporadicky, nicméně novelou o. s. ř. účinnou od 1. 1. 2014 se opět rozšířil počet situací, kdy výkon rozhodnutí provede soud (§ 251 odst. 2 o. s. ř.). 117
27
soudem120 a záleželo na rozhodnutí soudu, zda došlo k postižení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným nebo se výkon rozhodnutí provedl jiným způsobem. Byl-li nařízen výkon rozhodnutí postižením účasti společníka ve společnosti, soud v nařízení zakázal povinnému (společníkovi) převádět jeho podíl nebo jej zatěžovat (např. zástavním právem) a dále zakázal příslušnému orgánu společnosti s ručením omezeným (valné hromadě) udělit povinnému (společníkovi) k převodu nebo zatížení souhlas, bylo-li ho potřeba. Vlastní realizace výkonu rozhodnutí poté proběhla s ohledem na to, zda byl podíl společníka neomezeně či omezeně převoditelný. V případě neomezeně převoditelného podílu se soud nejprve musel pokusit tento podíl prodat v dražbě.121 Při prodeji v dražbě se rozhodná cena stanovila na základě určení znalce. Pokud se dražby zúčastnil jiný společník a učinil-li s jiným dražitelem stejné podání, udělil se příklep jinému společníkovi.122 Nepodařilo-li se podíl prodat ani v opakované dražbě, postihlo se výkonem rozhodnutí právo na pohledávku z práva na vypořádací podíl123 (obchodní podíl se přitom stal vlastním podílem společnosti). Účast společníka zanikla buď příklepem v dražbě anebo doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě.124 Jestliže se jednalo o omezeně převoditelný podíl, mohl být prodán v dražbě pouze tehdy, pokud vydražitel prokázal, že splňuje podmínky pro převod (např. již před nařízením výkonu rozhodnutí byl udělen souhlas s převodem obchodního podílu nebo splnil podmínky, které nezávisely na momentální vůli orgánů společnosti). V ostatních případech nebylo možné obchodní podíl prodat v dražbě a výkonem rozhodnutí byla postižena pohledávka z práva na vypořádací podíl (stejně jako v případě neúspěšné dražby). Účast společníka ve společnosti zanikla pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu.125 Pokud se však jednalo o zánik účasti společníka jednočlenné společnosti s ručením omezeným, muselo současně dojít ke zrušení společnosti a na místo postižení práva na vypořádací podíl se výkonem rozhodnutí postihla pohledávka z práva na likvidačním zůstatku. 120
Totéž platí i pro exekuci vedenou exekutorem (viz dále). Soud přitom postupoval přiměřeně podle § 328b - § 330a o. s. ř. 122 Zde lze vidět jistou ochranu společnosti, jejíž společník není schopen dostát svých závazků, což považuji za zcela oprávněné. 123 Výše vypořádacího podílu se určila podle ObZ – viz kapitola Právo na vypořádací podíl. 124 Pokud by ale následně došlo k zastavení výkonu rozhodnutí a současně společnost ještě nenaložila s uvolněným (vlastním) obchodním podílem dle § 113 odst. 5, 6 ObZ (viz kapitola Vlastní podíl), účast společníka ve společnosti by se obnovila v souladu s § 148 odst. 5 ObZ. 125 Při následném zastavení výkonu rozhodnutí bylo opět možno postupovat dle § 148 odst. 5 ObZ a obnovit účast společníka ve společnosti. 121
28
Ve druhém případě tj. při exekuci podílu byla tato prováděna exekutorem na základě exekučního příkazu, avšak vlastní realizace odpovídala postupu soudu při výkonu
rozhodnutí
postižením
účasti
společníka
ve společnosti
s ručením
omezeným.126 Účinností zákona o obchodních korporacích a novelizací souvisejících předpisů zůstala zachována možnost postižení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným výkonem rozhodnutí i exekuce postižením podílu společníka ve společnosti s ručením
omezeným.
Došlo
pouze
k dílčím
změnám
zejména
s ohledem
na přizpůsobení se NOZ. S ohledem na změny dědického práva soud nově v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí dále povinnému (společníkovi) uloží, aby ve stanovené lhůtě sdělil, zda podíl nabyl jako substituční jmění, a pokud jde o takový podíl, zda má právo s ním volně nakládat a zda jsou výkonem rozhodnutí vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění, a doložil tyto skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány, popřípadě též veřejnými listinami notáře. Doloží-li povinný, že podíl nabyl jako substituční jmění, a nedoloží-li další skutečnosti uvedené ve větě první nebo nevyjdou-li tyto skutečnosti najevo jinak, soud výkon rozhodnutí zastaví.127 Jedná se o majetek, který povinný (dědic) nabyl dědictvím, které má podle nařízení zůstavitele přejít na svěřeneckého nástupce jako následného dědice.128 S ohledem na specifičnost takového dědictví však nelze předpokládat každodenní použití tohoto ustanovení. Zákonodárce dále upřesnil povinnost společnosti informovat ostatní společníky o připravované dražbě podílu jednoho ze společníků, a to způsobem stanoveným pro svolání valné hromady. Určení, že účast povinného (společníka) ve společnosti s ručením omezeným zaniká doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě společnosti, je nyní
126
§ 63 a § 65 EŘ, § 320aa a § 320ab o. s. ř. § 320aa odst. 2 o. s. ř. 128 ELIÁŠ, Karel a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2012, 1119 s. 127
29
stanoveno v občanském soudním řádu.129 Současně zákonodárce explicitně stanovil, že rozhodující je doručení společnosti s ručením omezeným.130
129
Dříve v § 148 odst. 2 ObZ. Dle obchodního zákoníku bylo rozhodující doručení vyrozumění o neúspěšně opakované dražbě, ale již se neříkalo komu. 130
30
3 3.1
Podíl a základní kapitál Výše podílu společníka
Ačkoliv oba zákony (ObZ i ZOK) stanovují různými slovy,131 co je podíl z pohledu kvantitativní stránky, podstata zůstává stejná. Výše podílu se určí jako poměr vkladu (resp. jeho hodnota vyjádřitelná v penězích, ať se jedná o vklad peněžitý či nepeněžitý) a základního kapitálu. Přitom je možné různé vyjádření – zlomkem či procenty. Je nutno ovšem zdůraznit, že se v obou případech jedná o pravidlo dispozitivní a může být tedy nastaveno společenskou smlouvou jinak (v praxi se však s jinou úpravou setkáme jen zřídka), např. podíly všech společníků si jsou rovny bez závislosti na přineseném vkladu. K výpočtu výše podílů je rovněž nezbytné alespoň ve stručnosti vyložit pojmy „vklad“ a „základní kapitál“. Vkladem132 se rozumí buď peníze, nebo jiná penězi ocenitelná hodnota, kterou společník vložil do společnosti. Dle obchodního zákoníku byla minimální výše vkladu jednoho společníka 20.000 Kč (při současném dodržení dělitelnosti jednotlivého podílu celým tisícem a minimální výše základního kapitálu). Zákon o obchodních korporacích požaduje po každém společníkovi vklad ve výši alespoň 1 Kč.133, 134 Splacením vkladu realizuje společník jednu ze svých základních povinností – povinnost vkladovou. Jak je již výše naznačeno, vklad je realizován buď složením peněz,135 pak hovoříme o tzv. peněžitém vkladu (jehož splacení probíhá dle pravidel popsaným níže
131
Viz § 114 odst. 1 ObZ a § 133 ZOK Viz zejm. § 59 an. a § 109 ObZ, § 15 an. a 142 an. ZOK 133 V této souvislosti je možno zamyslet se nad praktickým významem složení vkladu v takto malé výši na vázaný účet u banky (§ 23 ZOK). Domnívám se, že ačkoliv je toto pravidlo dosud praktické a zaužívané, není domyšlena situace, kdy základní kapitál představují jednotky korun. V takovém případě dojde minimálně ke zbytečnému zvýšení nákladů na založení společnosti. 134 Minimální výše vkladu je v obou případech stanovena tak, že nelze jít pod tuto hranici, ale naopak společenská smlouva mohla a může stanovit vyšší minimum. Ve vztahu k minimálnímu vkladu dle ZOK jsem přesvědčena, že je nastaven zcela nesmyslně, neboť jedna koruna v dnešní době nepředstavuje prakticky žádnou hodnotu, a pokud chtěl zákonodárce zachovat základní kapitál (což s ohledem na skutečnost, že základní kapitál ve své podstatě dnes již neplní všechny své funkce, není pravděpodobné), měl uvažovat o vyšší částce, v opačném případě přicházelo do úvahy ponechat výši vkladu zcela na uvážení společníků. 135 Peněžité prostředky představující základní kapitál je nutno při zakládání s.r.o. složit na vázaný účet u banky. 132
31
u ručení společníka), nebo tzv. nepeněžitým vkladem,136 který představuje penězi ocenitelný majetek (typicky např. nemovitost, pohledávka). Nepeněžité vklady (ať již hmotné či nehmotné) představují jisté specifikum, a proto si vyžádaly zvláštní úpravu jak v ObZ, tak i v ZOK. Obchodní zákoník nepřipouštěl vklady spočívající v poskytnutí prací či služeb. Předmět vkladu musel být hospodářsky využitelný k předmětu podnikání společnosti (učebnicový příklad, kdy tomu tak nebylo, představoval vklad drahého obrazu s úmyslem jeho následného prodeje obchodní společností, aby jí zůstala kupní cena).137 Nepeněžitý vklad musel společník celý splatit resp. vložit již před založením společnosti s ručením omezeným, a to k rukám správce vkladu (kterým byl jeden ze zakladatelů; v případě peněžitých vkladů případně i banka).138 Hodnota tohoto vkladu, stanovená dle znaleckého posudku znalce139 určeného soudem, musela být uvedena již ve společenské smlouvě (zakladatelské listině). Ve světle aktuální úpravy nepeněžitých vkladů140 (rozuměno věcí ve smyslu § 489 NOZ) dochází ke zmírnění některých podmínek. Nepeněžitý vklad již nemusí být hospodářsky využitelný ve vztahu k předmětu podnikání. Nadále zůstává nutnost uvést nepeněžitý vklad a jeho hodnotu ve společenské smlouvě. Ocenění provádí znalec, který však pro tentokrát nebude jmenován soudem, nýbrž vybrán ze seznamu znalců141 zakladateli142 (vzhledem k tomu, že znalec není určován rozhodnutím soudu, musí v podstatě uzavřít se zakladateli smlouvu o vyhotovení znaleckého posudku; je tedy nutný konsenzus všech zakladatelů). Nepeněžitý vklad lze započítat pouze ve výši hodnoty, kterou určil znalec. Rovněž zůstává povinnost splatit nepeněžitý vklad před vznikem společnosti, ale správcem vkladu již nemusí být jeden ze zakladatelů, jak tomu bylo dříve. Základním kapitálem pak rozumíme součet vkladů všech společníků. Obchodní zákoník stanovoval minimální výši základního kapitálu 200.000 Kč. Nová úprava 136
Viz § 59 ObZ a § 15 ZOK POKORNÁ, Jarmila in: POKORNÁ, KOVAŘÍK, ČÁP, 2009, op. cit., s. 290. 138 Podrobné podmínky pro vložení jednotlivých nepeněžitých vkladů viz § 60 ObZ. 139 Výjimky stanovující, kdy není třeba ocenění znalcem, upravuje § 59a ObZ, avšak vztahují se pouze ke zvýšení základního kapitálu, tj. ustanovení nevyužijeme při zakládání s.r.o. 140 Zejm. § 15 an. a § 142 an. ZOK. Úprava nepeněžitých vkladů zůstává obsahově bez větších změn (a proto v následující pasáži uvádím pouze rozdíly), i když z velké části došlo k přeformulování jednotlivých pravidel. 141 Vedeného podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 2. 2014]. 142 V případě potřeby ocenění po vzniku společnosti jej určí jednatelé. Viz HAMPEL, 2012, op. cit., s. 24. 137
32
ovšem pouze říká, co základní kapitál je, ale již nic o jeho minimu. Nejnižší základní kapitál proto určíme dle minimální výše vkladu a nejmenšího možného počtu společníků na 1 Kč.143, 144 Maximální výše základního kapitálu nebyla a ani nadále není stanovena. Minimální výše vkladu i základního kapitálu jsou opět stanoveny dispozitivně a lze je zvýšit úpravou ve společenské smlouvě. 3.2
Ručení společníka za závazky společnosti
Ručení společníka za závazky společnosti - jedna ze zákonných povinností, která se váže na splacení vkladů. Podle dřívějšího ustanovení § 106 odst. 2 ObZ ručili společníci společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených145 vkladů všech společníků, přitom se za rozhodující považoval stav zápisu v obchodním rejstříku. Plnění společníka poskytnuté v rámci ručení se započítávalo proti jeho nesplacené části vkladu a zbytek mohl požadovat primárně po společnosti event. následně po dalších společnících.146 Koncepce ručení společníků147 zůstala stejná i v současné době, prakticky ale ztrácí na významu vzhledem k minimální výši vkladů. Zákon však výslovně nezmiňuje možnost uplatnění náhrady vůči společnosti za plnění, které společník poskytl z důvodu ručení.148 Dle důvodové zprávy mlčení neznamená, že by tato možnost odpadla, ale bude záležet na dohodě společníka a společnosti.149
143
Věcně zůstává základní kapitál sice zachován, avšak ztratil (je otázkou zda se tomu již nestalo dříve, neboť již za účinnosti obchodního zákoníku ani údaj o základním kapitálu nezaručoval, že se kapitál ve společnosti skutečně nachází) praktický význam, protože již neslouží k ochraně věřitelů. Autor zákona o obchodních korporacích k tomu uvádí, že nelze mít podíl bez vkladu, a proto vklady zůstaly zachovány byť v minimální výši (HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ a kol., 2013, op. cit., s. 281). 144 Polemiku nad praktickým významem základního kapitálu a vkladu ve výši 1 Kč ponechme stranou. 145 Při zakládání s.r.o. byl společník povinen zaplatit alespoň 30% svého peněžitého vkladu a celé emisní ážio (§ 111 ObZ), a to na zvláštní účet vedený u banky – splacení na zvláštní účet zůstává zachováno i podle ZOK (§ 23 odst. 1, § 148), nepeněžité vklady musí být splaceny celé již před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Podmínky splacení zbylé části peněžitého vkladu by měla stanovit společenská smlouva, pokud tak neučiní, platí dle § 113 ObZ povinnost tak učinit nejpozději do pěti let od vzniku společnosti nebo od převzetí závazku ke zvýšení vkladu. I přes zákonná pravidla reagující na nesplnění „doplacení“ části peněžitého vkladu, prakticky neexistují (snad vyjma např. omezení obchodování s danou společností) vnější (tj. bez vůle ostatních společníků resp. společnosti) mechanismy, jak společníka přinutit k plnění. 146 V podrobnostech zejm. § 106 a 312 ObZ; PLÍVA, Stanislav in: ŠTENGLOVÁ, Ivana; PLÍVA, Stanislav; TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 345. 147 Viz § 132 odst. 1 ZOK 148 § 106 odst. 2 ObZ 149 Domnívám se, že úprava není zvolena zcela prakticky zejm. v ohledu na ochranu společníků s menšími vklady, kteří ve společnosti neuplatňují „dominantní“ vliv. Prvně ObZ stanovoval sekundární možnost požadovat náhradu ještě po společníku, jež plně nesplnil svou vkladovou povinnost 33
Samostatnou otázku představuje ručení společníka po zániku obchodní společnosti – viz níže u podílu na likvidačním zůstatku.
(§ 106 odst. 2 ObZ), a za druhé pak proto, že dohoda je vždy úkonem dvoustranným a tudíž společnost bude muset být ochotna náhradu plnit. 34
4
Podíl a společník
Prostřednictvím podílu vzniká vztah mezi společníkem a společností. Společníkem společnosti s ručením omezeným může být (stejně jako dříve dle ObZ) jak fyzická, tak i právnická osoba.150 Pokud je společníkem právnická osoba, jedná jejím jménem statutární orgán. Ve vztahu k osobě společníka obchodní zákoník zakazoval, aby jednočlenná společnost s ručením omezeným založila další s.r.o. Rovněž jedna osoba nemohla být jediným společníkem ve více jak třech s.r.o. Zákon o obchodních korporacích tato omezující pravidla opustil. Složení, té které společnosti s ručením omezeným, tak zůstává zcela na uvážení a vůli zakladatelů resp. společníků. 4.1
Počet podílů jednoho společníka
Další změnou, která nastala s účinností zákona o obchodních korporacích, je možnost vlastnit více podílů (za předpokladu, že to připustí společenská smlouva), a to dokonce různých druhů (viz kapitola Druhy podílů).151 Dříve mohl jeden společník disponovat pouze jediným podílem152 (jenž nesměl být představován cenným papírem), u něhož ovšem byly připuštěny změny „velikosti“. 4.2
Společný podíl
Sám název napovídá, že se jedná o podíl ve vlastnictví více osob (zjednodušeně jej lze přirovnat ke spoluvlastnictví), které však s takovým podílem nemohou nakládat (tj. ani vykonávat společnická práva a povinnosti ani s ním disponovat) jednotlivě. Vlastníci společného podílu vystupují jako jeden společník. Výkon práv plynoucích z podílu byl dle obchodního zákoníku možný pouze prostřednictvím společného zástupce, kterého si spoluvlastníci zvolili.153 Při převodu společného podílu bylo nutno odlišit převod podílu jako celku, pro který byla zapotřebí 150
Viz § 105 odst. 2 ObZ, § 8 an. ZOK; POKORNÁ, Jarmila in: ELIÁŠ, POKORNÁ, DVOŘÁK, 2010, s. 184. 151 § 135 odst. 2 ZOK 152 § 114 odst. 2 ObZ 153 Pokud si spoluvlastníci společného zástupce nezvolili (přičemž postačí prostá většina hlasů počítaná dle velikosti podílů), určil jej na základě návrhu soud – blíže viz DVOŘÁK, 2008, op. cit., s. 103. 35
společná vůle všech spoluvlastníků, a převod spoluvlastnické části společného podílu. Ke splacení vkladu byli všichni spoluvlastníci zavázáni společně a nerozdílně, úhradu bylo tedy možno požadovat po kterémkoliv spoluvlastníkovi. Vnitřní spory mezi spoluvlastníky
se
řídily
přiměřeně
ustanoveními
občanského
zákoníku
o spoluvlastnictví.154 Model společného podílu zůstal v zásadě zachován i v nové právní úpravě. Základní ustanovení nalezneme ve stručném § 32 odst. 4 ZOK,155 který připouští možnost podílu ve spoluvlastnictví více osob, které vůči společnosti vystupují jako jediný společník, za kterého jedná správce společné věci.156 ZOK více neříká a proto si budeme muset vypomoci (obdobně jako ObZ zákoníkem občanským) úpravou v NOZ, zejm. § 1115 an., týkající se spoluvlastnictví.157 O specifikované formě spoluvlastnictví v podobě společného jmění ve vztahu k podílu bude pojednáno dále. 4.3
Podíl a společné jmění
Společné jmění158 (dále také jen SJ), ve smyslu předchozí právní úpravy společné jmění manželů (dále také jen SJM), je v současné době stále ještě velice frekventovanou formou spoluvlastnictví. Ve vztahu k podílu na společnosti s ručením omezeným je nutno zodpovědět otázky, zda podíl jednoho z manželů na s.r.o. patří do SJ (SJM), zda je k nabytí podílu nutný souhlas obou manželů, kdo vykonává práva a povinnosti spojená s podílem, komu náleží podíl na zisku apod.159
154
POKORNÁ, Jarmila in: ELIÁŠ, POKORNÁ, DVOŘÁK, 2010, op. cit., s. 208. ELIÁŠ, Karel. Společný obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným: Mnoho otázek a málo odpovědí. Obchodní právo. 1996, roč. 5, č. 3, s. 2-7. 155 Vzhledem k tématu celé práce uvažujme pouze společný podíl ve vztahu ke společnosti s ručením omezeným. 156 § 1134 an. NOZ 157 Tj. správcem může být jeden ze společníků. Správce jedná jako příkazník atd. 158 Účelem této práce není poskytnout výklad o obecných právních institutech, nýbrž zaměřit se na vztah k obchodnímu podílu. Proto v podrobnostech k SJM odkazuji na § 136 an. OZ a dále viz např. ZUKLÍNOVÁ, Michaela; PSUTKA, Jindřich. Spoluvlastnictví a společné jmění manželů: § 136 - § 151 občanského zákoníku: podrobný komentář k jednotlivým ustanovením včetně vybrané judikatury a komentáře k právní úpravě této problematiky v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). 1. vyd. Praha: Linde, 2012, 161 s. 159 V praxi se odpovědi na tyto otázky většinou hledají až v případě neshod manželů či aktuálního problému týkajícího se majetku manželů, a proto je laickou veřejností často vnímáno, že podíl náleží tomu, kdo je zapsán v obchodním rejstříku, což není zcela přesné. 36
Právní normy občanského zákoníku160 specifikované judikaturou NS zakotvovaly v minulosti následující pravidla. Prvně byl podíl (resp. majetek spjatý s podílem) považován za součást SJM161 (samozřejmě za předpokladu, že nenáležel výlučně do vlastnictví jednoho z manželů v souladu s výjimkami dle § 143 an. OZ případně, že nebyl ve spoluvlastnictví podílovém jako tzv. společný podíl).162 Ačkoliv podíl náležel do SJM, stal-li se jeden manžel společníkem společnosti s ručením omezeným, nezakládalo to účast druhého manžela na společnosti.163 Jinak řečeno „jen manžel společník má (měl) práva a povinnosti vyplývající pro něj z úpravy postavení společníka obchodní společnosti v obchodním zákoníku či jiném právním předpise nebo ve společenské smlouvě“.164 Naopak ale např. vyplacený podíl na zisku či podíl na likvidačním zůstatku již do SJM náležel.165 Nakládání s podílem náležejícím do SJM omezoval občanský zákoník v tom smyslu, že manžel (společník zapsaný do OR) mohl vykonávat pouze obvyklou správu. V ostatních záležitostech – např. rozhodnutí o převodu podílu vyžadoval shodnou vůli manželů166, neboť se jednalo o vlastnictví obou manželů. Obdobně byl nutný souhlas (ať již předchozí či dodatečný)167 obou manželů k poskytnutí vkladu (ze společných prostředků) do společnosti a tudíž k získání obchodního podílu.168 V praxi toto pravidlo často nebylo respektováno, převodce totiž neměl povinnost a ani zájem zjišťovat rodinné a majetkové poměry nabyvatele podílu, což mohlo vést k dalekosáhlým důsledkům. Manžel, jenž nebyl společníkem, se následně mohl domáhat neplatnosti právního úkonu – převodu obchodního podílu (ať již manželé vystupovali na straně 160
§ 143 an. OZ Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 700/2004. 162 Z pohledu manželů nebylo v zásadě problematické určit, zda podíl jednoho z nich náležel do SJM či nikoliv. Opačná situace nastala v případě, kdy toto měla posoudit osoba třetí – neexistoval ani veřejný seznam, ze kterého by byl patrný rodinný stav, ani ze zápisu v obchodním rejstříku nebylo možné poznat, zda podíl je resp. není ve výlučném vlastnictví společníka. 163 § 143 odst. 2 OZ. V souladu s výše uvedeným se do obchodního rejstříku zapisoval jako vlastník podílu pouze manžel - společník. 164 Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 700/2004. 165 CHALUPA, Luboš. Vypořádání obchodních podílů v rámci společného jmění manželů. Právní rádce. 2005, roč. 13., č. 5, s. 12-13. 166 Resp. pokud manžel – společník převedl podíl bez souhlasu druhého z manželů, mohl se tento dovolávat neplatnosti takového právního úkonu v souladu s § 145 odst. 2 OZ. Viz také Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1754/2009. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2011 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikaturans.nsf/WebSearch/8 67D4769CF17C528C125 7A4E00653C17?openDocument&Highlight=0,; Rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 8. 2005, sp. zn. 15 Co 469/2005. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 2. 2014]. 167 Formální náležitosti souhlasu nijak stanoveny nebyly. Viz POKORNÁ, Jarmila. Další poznámky k obchodnímu podílu a BSM. Právní rádce. 1995, roč. 3, č. 4, s. 9-11. 168 POKORNÁ, 1995, op. cit., s. 9-11. 161
37
převodce či nabyvatele), která měla vliv na právní postavení převodce, společnosti i nového nabyvatele. Dle mého názoru se jednalo o nešťastně zvolenou koncepci, za vhodnější bych považovala, aby si manželé, v případě jednání jednoho bez souhlasu druhého, následně majetkové vztahy urovnali mezi sebou a neovlivňovali právní postavení dalších osob.169 V případě zániku a vypořádání SJM bylo nezbytné určit, komu „společný“ obchodní podíl připadne. Panovala shoda, že manželovi, který byl dosud společníkem zapsaným v OR.170 Druhému z manželů tedy vlastnické právo k podílu zaniklo. Samozřejmě manželé museli zahrnout hodnotu podílu171 (stanovenou k okamžiku vypořádání SJM)172 do vypořádání SJM.173 Současná úprava společného jmění obsažená v NOZ nově výslovně stanovuje, že podíl náleží do společného jmění.174 Naopak zákon již jasně neurčuje, kdo s podílem nakládá. V zásadě existují dvě možnosti. Prvně by mohl podíl náležející do SJ představovat tzv. společný podíl ve smyslu spoluvlastnictví (ostatně společné jmění je považováno za typ spoluvlastnictví). V této situaci by si spoluvlastníci (manželé) museli zvolit společného 169
K nedokonalosti úpravy podílu ve vztahu k SJM taktéž DVOŘÁK, Tomáš. Společné jmění manželů a podíl v obchodní společnosti nebo v družstvu – některé otázky vzájemných vztahů. Obchodněprávní revue. 2010, roč. 2, č. 9, s. 267-273. 170 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1781/2004. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2005 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura _ns.nsf/WebSearch/B3E66BECA8B37765C1257A4E00657155?openDocument&Highlight=0,22,cdo,17 81/2004; Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 22 Cdo 2875/2006. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2009 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judi katura_ns.nsf/WebSearch/CE9827D1A05B3424C1257A4E006574C3?openDocument&Highlight=0,22,c do,2875/2006 171 Hodnotu podílu bylo nezbytné v každém případě určit individuálně. K tomu DVOŘÁK, Jan; SPÁČIL, Jiří. Společné jmění manželů v teorii a judikatuře. 3. vyd., Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2011, s. 229-230. NS však uvádí, že při ocenění obchodního podílu pro účely vypořádání SJM, se mělo v zásadě vycházet z obvyklé (tržní) ceny tohoto podílu (viz Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 10. 2008, sp. zn. 22 Cdo 952/2007. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2008 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/2D2D8354CF29A68DC1257A4E0064C17 0?openDocument&Highlight=0,22,cdo,952/2007). 172 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3450/2009. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2011 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judi katura_ns.nsf/WebSearch/8AE1C5E2BF769177C1257A4E006A8105?openDocument&Highlight=0,22,c do,3450/2009 173 DVOŘÁK, SPÁČIL, 2011, op. cit., s. 223; Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1754/2009. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2011 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/867D4769CF17C528C1257A4E00653C17 ?openDocument&Highlight=0, 174 § 709 NOZ, samozřejmě za předpokladu, že nenáleží do výlučného majetku jednoho z manželů. V tomto ohledu považuji ustanovení § 709 odst. 3 NOZ za jednoznačné, opačně však např. HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ a kol., 2013, op. cit., s. 72. 38
zástupce, který by za oba s podílem „hospodařil“. Současně by byli oba spoluvlastníci zapsáni v OR, oba by podepisovali např. smlouvu o převodu podílu atp. Domnívám se však, že tento výklad není použitelný, mj. z důvodu reálné nemožnosti společnosti ověřovat rodinný stav společníka, kontrolovatelnosti vstupu dalších osob (manželů) do společnosti (samozřejmě pokud by toto nebylo dopředu vyřešeno např. dohodou manželů s tím, že jeden manžel souhlasí, že podíl druhého manžela na společnosti bude výlučně jeho apod.), navíc by musela vždy panovat shoda mezi manžely (spoluvlastníky), neboť každý by měl stejnou váhu hlasů (tzv. 50 na 50), ale v rámci jednání vůči společnosti by museli vystupovat jednotně. Druhou možností je výklad, na základě kterého podíl náležející do SJ není společným podílem a tudíž s ním manželé nakládají jako s jakoukoliv jinou věcí náležející do společného jmění. Jsem však přesvědčena, že ani tento výklad nemůžeme využít bez dalšího. S věcmi náležejícími do společného jmění totiž nakládají oba manželé nebo jeden z nich dle vzájemné dohody (výjimku představují pouze záležitosti, které nelze považovat za běžné, jednají manželé společně, nebo jeden se souhlasem druhého). Pokud bychom shora uvedená pravidla aplikovali i na podíl dojdeme k absurdním závěrům, dle kterých např. manžel (vlastník podílu, který není zapsán v OR) hlasuje na valné hromadě společnosti, aniž by o tom věděl druhý manžel – společník zapsaný v OR. Proto se domnívám, že i přes nejasnost příslušných NOZ je na místě setrvat u dosavadní koncepce nakládání s podílem (a to minimálně z důvodu ochrany společnosti, neboť tato nemá reálnou možnost ověřovat rodinný stav společníků, který se může měnit, nehledě na to, že rodinný stav je ryze osobní záležitostí stojící mimo rámec podnikání) tj. že práva a povinnosti plynoucí z účasti na společnosti má jen manžel – společník zapsaný v OR. Samozřejmě stejně jako dříve by např. vyplacený podíl na zisku náležel do SJ. Rovněž se manžel (nezapsaný v OR) může dovolat neplatnosti právního jednání,175 ke kterému by nedal souhlas, ačkoliv by se již nejednalo o běžnou správu ve smyslu § 714 NOZ (tj. např. převod podílu, neboť tento může zásadním způsobem ovlivnit rozsah majetku náležejícího do SJ). V této souvislosti NOZ určuje speciální pravidlo pro nabývání podílu na s.r.o. - již ne vždy bude potřeba souhlasu druhého manžela s nabytím podílu, neboť tento se nyní vyžaduje pouze „přesahuje-li majetková hodnota toho (majetku náležejícího do SJ), co má být
175
V tomto ohledu tedy nedošlo k žádné změně tj. ani k zefektivnění právní úpravy (viz výše zmiňované problémy). 39
použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů.“176 Ve vztahu ke snížení minimální výše vkladu tak bude nutné posuzovat každý jednotlivý případ investice do společnosti s ručením omezeným individuálně s ohledem na výši vkladu a poměry manželů. 4.4
Množství podílů společnosti
Celkový počet podílů jedné společnosti nebyl ObZ jako takový výslovně stanoven, avšak lze jej dovodit z omezení množství podílů společníků. Dosud existovaly s.r.o. v rozpětí od jediného společníka až po maximálně 50 společníků177 tj. 1-50 podílů. Účinností ZOK zůstal již z podstaty věci minimálně jeden podíl, avšak horní hranice stanovena není.178 Nelze předpokládat, že by toto uvolnění přineslo zásadní výhodu pro společníky či společnost. Jediné k čemu by snad mohlo eventuelně dojít, je „obcházení“ minimální179 výše základního kapitálu u akciových společností (neboť jen tyto v současné době mohou mít a v praxi stále ještě často mají větší počet společníků resp. akcionářů). 4.5 4.5.1
Práva a povinnosti společníka Obecně o právech a povinnostech společníka
Již samotná definice podílu180 určuje, že z účasti společníka na společnosti mu plyne široká škála práv a povinností, o níž bude jednotlivě pojednáno dále.181 Práva plynoucí z účasti společníka na společnosti je možné rozčlenit dle různých kritérií na práva základní - hlavní (hlasovací práva, kontrolní práva, právo na podíl na zisku, právo na vypořádání), doplňková - vedlejší (právo na dispozice s obchodním 176
§ 715 odst. 2 NOZ, jedná se přitom o speciální úpravu ve vztahu k podílům v obchodní společnosti. Maximální hranice 50 společníků jedné s.r.o. je sice stanovena § 105 odst. 3 ObZ, avšak v praxi se s takto velkým počtem společníků prakticky nesetkáme. Teoreticky by také mohlo dojít k situaci, kdy společnost čítá více než 50 osob v postavení společníků (ze zákonného hlediska se však na spoluvlastníky hledí jako na jediného společníka, a proto se hranice 50 společníků považuje za dodrženou), a to díky spoluvlastnictví některého z podílu – blíže viz DVOŘÁK, 2008, op. cit., s. 101; WEINHOLD, Daniel. Obchodní podíly a akcie náležející více osobám. Právní rádce. 1995, roč. 3, č. 5, s. 15-17. 178 U společností s větším počtem společníků je nutné pečlivě zvážit zejména otázky fungování a funkčnosti společnosti, aby se předešlo případným rozporům mezi společníky a společností. 179 Minimální výše základního kapitálu je momentálně upravena v § 162 odst. 3 ObZ a nově ke změně v podstatě nedochází, resp. je zrušena minimální výše 20.000.000 Kč při zakládání a.s. s veřejnou nabídkou akcií a dále přibyla možnost uvádět základní kapitál v eurech tj. minimálně 80.000 EUR (viz § 246 ZOK). 180 Tzv. kvalitativní stránka podílu. 181 Předkládaná práce podrobněji pojednává pouze o vybraných právech a povinnostech. K dalším náleží např. povinnost loajality nebo právo na podání tzv. společnické žaloby. 177
40
podílem, právo na podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady aj.) a menšinová (právo požadovat svolání valné hromady).182 Jiným dělením může být členění na práva majetková (typicky právo na podíl na zisku, právo na vypořádání atd.) a řídící povahy - nemajetková (např. hlasovací práva).183 Stejně jako práva, lze rozdělit i povinnosti a to na základní – hlavní (vkladová povinnost, povinnost loajality, ručení za závazky společnosti aj.) a doplňkové – vedlejší (povinnost příplatková, povinnost podat návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku aj.).184 Na základě odlišného členění, lze hovořit o povinnostech poskytnout společnosti určité plnění (vkladová a příplatková povinnost) a povinnostech jiného charakteru (např. povinnost loajality).185 4.5.2
Podíl na zisku
Základní majetkové právo každého společníka kapitálové společnosti představuje právo na podíl na zisku,186 kterým dochází ke zhodnocení vloženého kapitálu. Dle obchodního zákoníku bylo možné rozdělovat zisk (ať již v penězích či jiné podobě) pouze za předpokladu, že byl v daném období společností vytvořen, a současně byly prostředky pro doplnění rezervního fondu. O rozdělení zisku i výši rozdělované částky rozhodovala valná hromada (prostou většinou přítomných). Nestanovila-li společenská smlouva jinak, náležel společníkům podíl na zisku v poměru obchodních podílů. Právo na podíl na zisku mohlo být (pokud to společenská smlouva nezakazovala) rozhodnutím valné hromady přiznáno taktéž187 jednatelům společnosti a členům dozorčí rady, byla-li zřízena. Lhůtu splatnosti stanovoval ObZ dispozitivně na 3 měsíce od rozhodnutí o rozdělení zisku. K vyplácení docházelo na náklady 182
DVOŘÁK, 2008, op. cit., s. 92, 158 an. POKORNÁ, Jarmila in: ELIÁŠ, POKORNÁ, DVOŘÁK, 2010, op. cit., s. 205-206. 184 DVOŘÁK, 2008, op. cit., s. 92. 185 POKORNÁ, Jarmila in: ELIÁŠ, POKORNÁ, DVOŘÁK, 2010, op. cit., s. 206. 186 § 123, § 178 ObZ 187 Při vyplácení tantiém by přitom nemělo být rozhodující, zda si společníci sami rozdělují podíl na zisku (viz např. PIHERA, Vlastimil. Dividenda a tantiéma (kritická glosa k jednomu soudnímu rozhodnutí. In: LASÁK, Jan; HAVEL, Bohumil. Kompendium korporačního práva. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 155-163). V této souvislosti je však potřeba upozornit na rozhodnutí NS (např. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 29 Cdo 1326/2009. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/4F191D1 996EC3F8BC1257A4E0065279E?openDocument&Highlight=0,29,cdo,1326/2009), která zastávají opačný názor tj. pokud má dojít k vyplacení tantiém, musí být část zisku rozdělena mezi společníky. K názoru NS publikovaného v uvedeném rozhodnutí se příklání i Hótová (HÓTOVÁ, Renáta in: BĚLOHLÁVEK a kol., 2013, op. cit., s. 233). Osobně se domnívám, že by se měla dát přednost vůli společníků, a umožnit i vyplacení tantiém bez výplaty podílu na zisku. 183
41
a nebezpečí společnosti na adrese společníka. Zálohy na podíl na zisku nebylo možné poskytnout. Neoprávněně vyplacený podíl na zisku musel společník společnosti vrátit. Právo na podíl na zisku je samozřejmě zachováno i nadále. Úprava v ZOK (§ 34 an., § 40 a § 161) působí komplexněji, neboť již neobsahuje odkazy na přiměřenou aplikaci ustanovení týkajících se vyplácení podílu na zisku u akciové společnosti. Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých podílů. Podíl na zisku je vyplácen v penězích. Obě pravidla jsou však v dispozici společenské smlouvy. Podíl na zisku však nově nelze vyplatit, pokud by si tím společnost přivodila úpadek.188 U podílů, se kterými je spojen pevný podíl na zisku (novinka v reakci na možnost různých podílů), není třeba rozhodnutí valné hromady o rozdělování zisku. Pevný podíl na zisku se vyplácí do 3 měsíců od schválení dané účetní závěrky. Pro „ostatní“ podíly na zisku platí (neurčí-li společenská smlouva jinak), stejně jako dosud, lhůta pro vyplacení 3 měsíce od rozhodnutí valné hromady o rozdělení. Společnost podíly na zisku vyplácí na náklady a nebezpečí společnosti na adrese společníka (již je výslovně stanoveno) nebo na jeho bankovní účet. Částka k rozdělení nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních189 a jiných fondů v souladu se zákonem o obchodních korporacích a společenskou smlouvou. Pokud by mělo dojít k situaci, že společnost nebude vůbec podíly na zisku vyplácet, musí být toto pravidlo upraveno ve společenské smlouvě.190, 191 Vyplacení podílu na zisku jiným osobám než společníkům (např. jednatelům,192 členům dozorčí rady či zaměstnancům) by musela společenská smlouva předvídat. 188
Viz § 40 odst. 1 ZOK. K takové situaci by mohlo dojít např. při rozdělování tzv. nerozděleného zisku z minulých období. 189 Dle ZOK již není s.r.o. povinna vytvářet rezervní fond, avšak v případě, kdy je zřízen společenskou smlouvou, jej nelze opominout. 190 HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ a kol., 2013, op. cit., s. 305. Uvedenou úpravou by přitom došlo k zásahu do práv všech společníků, kteří by s takovou úpravou museli vyslovit souhlas. 191 V tomto případě se domnívám, že by nebylo zcela praktické již ve společenské smlouvě stanovit, že společnost nikdy nebude vyplácet podíly na zisku, neboť by tím došlo k potlačení jednoho ze základních mechanismů s.r.o., a to investice do společnosti s očekáváním následných výnosů. Nehledě na fakt, že hospodářská situace společnosti se v průběhu jejího života mění. Přitom zákonná úprava vyplácení podílů na zisku nezakazuje rozdělovat je jen v určitých letech resp. na základě rozhodnutí valné hromady jen za příznivé hospodářské situace. 192 V případě jednatelů by vyplacení podílu na zisku musela současně předpokládat smlouva o výkonu funkce (§ 61 ZOK), viz HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ a kol., 2013, op. cit., s. 305. 42
U neoprávněně vyplaceného podílu na zisku se tentokrát předpokládá dobrá víra a nemusí být tedy vrácen (resp. pouze v případě, že osoba o neoprávněnosti věděla či měla vědět). Promlčecí doba ve vztahu k vrácení podílu na zisku se počítá ode dne jeho vyplacení.193 Poskytnutí zálohy na výplatu podílu na zisku je nyní možné, ale jen na základě mezitímní účetní závěrky194 společnosti a samozřejmě při dodržení předpokladu, že si vyplacením podílu na zisku tj. i jeho zálohy společnost nepřivodí úpadek. Ve vztahu k výši zálohy platí, že nesmí přesáhnout součet výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu.195 Poslední podmínkou je nemožnost použít k výplatě zálohy rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány. Zákon přitom výslovně neupravuje, kdo výplatu záloh schvaluje, a proto lze jen doporučit, aby příslušná pravidla upravovala společenská smlouva. Při neoprávněném vyplacení zálohy jsou společníci tuto povinni společnosti vrátit (odlišně od neoprávněně vyplaceného podílu na zisku), a to jakmile je k tomu společnost vyzve. Totéž platí i pro společníky, kteří byli v dobré víře, že výplata zálohy byla v souladu se zákonem nebo společenskou smlouvou.196 4.5.3
Právo podílet se na řízení společnosti
Společník s.r.o. se (z titulu svého společnického postavení) podílí na řízení společnosti a kontrole její činnosti prostřednictvím hlasování na valné hromadě společnosti197 eventuelně i mimo ni.198 Jeho úkolem tedy není řídit každodenní záležitosti společnosti, ale velmi zjednodušeně řečeno, dávat pokyny statutárním orgánům, které společnost drží v chodu.
193
PRAVDOVÁ, Markéta. Za jakých podmínek bude možné vyplácet zisk ve společnosti s ručením omezeným? Rekodifikace a praxe. 2013, roč. 1, č. 7, s. 24. 194 V případě, že je společnost povinna nechat si účetní závěrku ověřit auditorem, platí totéž i pro mezitímní účetní závěrku. 195 Dle ZOK již není s.r.o. povinna vytvářet rezervní fond, avšak v případě, kdy je zřízen společenskou smlouvou, jej nelze opominout. 196 ŠAFRÁNEK, Jan. Je pravda, že s. r. o. bude moci vyplácet společníkům zálohy na podíl na zisku? Rekodifikace a praxe. 2013, roč. 1, č. 5, s. 27-28. 197 § 122 odst. 1 ObZ, § 167 odst. 1 ZOK 198 § 130, § 132 odst. 1 ObZ, § 175 an. ZOK 43
Organizační
otázky
průběhu
valné
hromady,
a tudíž
i způsob
výkonu
společnických práv na ní, by měla (stejně jako dle ObZ) podrobně stanovit společenská smlouva. Nečinila-li tak, aplikují se dispozitivní zákonná ustanovení. Dle § 127 an. ObZ se tak k usnášení schopnosti valné hromady vyžadovala přítomnost společníků, kteří měli alespoň polovinu všech hlasů. Každému společníku přitom náležel jeden hlas na každých 1000 Kč svého vkladu. Rozhodnutí valné hromady bylo přijato, pokud se na něm společníci shodli alespoň prostou většinou hlasů přítomných společníků. V některých taxativně stanovených (ať již zákonem či společenskou smlouvou) případech se vyžadoval souhlas vyššího počtu hlasů. Dvoutřetinový souhlas všech společníků byl zapotřebí např. ke schválení stanov či jejich změny, rozhodnutí o změně společenské smlouvy, rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací. Souhlasu všech společníků pak bylo třeba např. k rozhodnutí o snížení základního kapitálu v případě, kdy se vklady společníků snižovaly nerovnoměrně. Souhlasu dotčených společníků bylo zapotřebí, pokud se zasahovalo do jejich postavení. Za určitých, zákonem pevně stanovených, podmínek přitom docházelo k omezení199 hlasovacího práva společníka např. rozhodovalo-li se o jeho nepeněžitém vkladu při zvyšování základního kapitálu anebo při rozhodování o vyloučení společníka. Společník, který se nezúčastnil valné hromady, mohl následně do jednoho měsíce ode dne konání valné hromady projevit svůj souhlas s navrhovaným usnesením valné hromady.200 Co se týká principu výkonu práva na řízení společnosti realizovaného na valné hromadě, či mimo ni, tento zůstává zachován i dnes. Primárně se opět uplatní pravidla daná společenskou smlouvou. V dispozitivní zákonné úpravě pak došlo pouze k dílčím změnám týkajících se spíše organizace hlasování např. při hlasování na valné hromadě náleží společníku jeden hlas na každou 1 Kč vkladu, následný souhlas s navrhovaným usnesením může společník opět vyjádřit, ale v kratší lhůtě – do 7 dnů ode dne konání valné hromady.201 Kvórum pro usnášení schopnost valné hromady, počet hlasů
199
§ 125 odst. 1 písm. h), § 143 odst. 3 písm. c), § 149 ObZ aj. S ohledem na rozsáhlost problematiky hlasování valné hromady v podrobnostech viz např. DVOŘÁK, Tomáš. Valná hromada s.r.o. 1. vyd. Praha: ASPI-Wolters Kluwer, a.s., 2011, s. 185-206. 201 S ohledem na právní jistotu a legitimní očekávání nejen ostatních společníků, ale také dalších osob, kterých se rozhodnutí týká, lze zkrácení této lhůty kvitovat. 200
44
pro přijetí rozhodnutí valné hromady i určení, kdy společník nevykonává hlasovací právo, přitom změněno nebylo.202 4.5.4
Právo na informace
Dalším z oprávnění, které posiluje postavení každého společníka, jakožto osoby důležité pro společnost s ručením omezeným, je právo požadovat informace.203 Za účinnosti obchodního zákoníku se žádost vznášela vůči jednatelům společnosti, kteří museli společníku poskytnout možnost nahlédnout (příp. si pořídit kopie,204 ale nikoliv si je např. odnést) do dokladů týkajících se chodu společnosti, a tím kontrolovat činnost společnosti.205 K nahlížení do dokladů mohl společník zmocnit auditora či daňového poradce.206 Současně bylo možné na jednatelích požadovat vysvětlení nejrůznějších situací. Ačkoliv ObZ výslovně stanovil možnost požadovat informace na valné hromadě a dále v souladu s úpravou danou společenskou smlouvou, vykládalo se toto ustanovení extenzivně tak, že společníci mohli požadovat informace i mimo valnou hromadu.207 Jestliže s.r.o. čítala větší počet společníků, bylo vhodné upravit (nikoliv však vyloučit) postup poskytování informací společenskou smlouvou. Neposkytli-li jednatelé společníku požadované informace, mohl se určovací žalobou obrátit na soud.208 ZOK upravuje právo na informace v § 155 a § 156. Podstata zůstává nezměněna209, 210
se dvěma odlišnostmi. Za prvé - již je možno zmocnit k převzetí informace nebo
nahlížení dokladů jakéhokoliv zástupce, tj. nejen odborníka dle vazby na příslušné 202
§ 167 an. ZOK § 122 a § 135 ObZ, § 155 a 156 ZOK 204 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3704/2009. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2011 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura _ns.nsf/WebSearch/575113D9633A65E1C1257A4E006AA080?openDocument&Highlight=0, 205 Nejednoznačné bylo určení, zda je jednatel povinen společníkovi poskytnout i informace představující obchodní tajemství. Každý případ totiž bylo nutno posuzovat individuálně a praxe v tomto směru nedospěla ke zobecněnému pravidlu. Blíže viz PLÍVA, Stanislav in: ŠTENGLOVÁ, PLÍVA, TOMSA, 2009, s. 391-393. 206 Z praktického pohledu, nebylo vyloučeno ani zmocnění jiného odborníka (tj. ne výslovně uvedeného v § 122 odst. 2 ObZ). Viz POKORNÁ, Jarmila in: POKORNÁ, KOVAŘÍK, ČÁP, 2009, op. cit., s. 571. 207 LOCHMANOVÁ, Ludmila in: BĚLOHLÁVEK a kol., 2013, op. cit., s. 727. 208 Viz mj. rozhodnutí NS sp. zn. 29 Odo 3704/2009 a LOCHMANOVÁ, Ludmila in: BĚLOHLÁVEK a kol., 2013, op. cit., s. 730. 209 A to i přes (zcela zbytečnou) odlišnou formulaci práva na poskytnutí informací. K tomu srovnej § 122 odst. 2 ObZ a § 155, § 156 ZOK. Dále viz PELIKÁN, 2012, op. cit., s. 76. 210 V této souvislosti nevidím změnu v tom, že společníci dnes mohou požadovat poskytnutí informací kdykoliv a nejen na valné hromady, jak uvádí Havel (HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ a kol., 2013, op. cit., s. 297). Domnívám se totiž, že i podle obchodního zákoníku mohl společník požadovat poskytnutí informací kdykoliv. 203
45
povolání resp. formální odbornost. Tento je vázán mlčenlivostí o poskytnutých údajích stejně jako společník.211 Za druhé se stanovuje okruh informací, které jednatelé nejsou povinni poskytnout – informace utajované dle zvláštního předpisu a informace, jež jsou veřejně dostupné.212 Nesouhlasí-li společník s neposkytnutím informace, může se ve lhůtě 1 měsíce (prekluzivní lhůta) od odmítnutí obrátit na soud, který o oprávněnosti odmítnutí rozhodne. Po dobu soudního sporu pak neběží promlčecí lhůta ve vztahu k uplatnění práv, která jsou na poskytnuté informaci závislá. Společenská smlouva může stanovit i další práva na informace (nad rámec zákonných – poskytnutí informací o společnosti, nahlížení do dokladů společnosti, kontrolování údajů obsažených v předložených dokladech),213 které bude společnost společníku povinna poskytnout.214 V rámci úpravy dané společenskou smlouvou by nemělo dojít jednak ke znemožnění přístupu k informacím a rovněž ani k diferenciaci práva na informace ve vztahu k jednotlivým společníkům, resp. právo na informace musí mít všichni společníci stejné.215 4.5.5
Menšinová práva
Speciální kategorii práv společníků tvoří tzv. menšinová práva, která mají chránit jednak samotné menšinové společníky, ale na druhé straně lze v této formě spatřovat i ochranu společnosti před majoritními společníky. Prakticky obchodní zákoník stanovoval pouze jediné menšinové právo - právo společníka (či více společníků), který dosahoval svým vkladem alespoň 10 % celkového základního kapitálu, požádat o svolání mimořádné valné hromady.216 Nevyhověli-li jednatelé vznesené žádosti do 1 měsíce, mohli menšinoví společníci svolat valnou hromadu sami. Mimořádné
211
Vázanost mlčenlivostí, bude nezbytné společnosti doložit. V praxi, pokud nepůjde o osobu, která je mlčenlivostí vázána na základě výkonu svého povolání (např. advokát), bude nejjednodušší podepsat čestné prohlášení o vázanosti mlčenlivostí. Dále je zapotřebí určit, jak širokou povinnost mlčenlivosti vlastně společník má, neboť tato není výslovně ZOK řešena. Domnívám se, že plyne minimálně z povinnosti loajality ke společnosti, a tedy neposkytnutí informací, které by mohly mít vliv na chod společnosti. Samozřejmě každý případ bude nutné posoudit individuálně s ohledem na celkové informace poskytnuté o společnosti veřejně, druh podnikání apod. (Viz HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ a kol., 2013, op. cit., s. 297.) 212 Zde je zřejmě cílem zákonodárce uvolnit jednatelům ruce od „zbytečných“ žádostí zejména ve větších s.r.o. 213 Dle Havla se jedná o kogentní výčet oprávnění v rámci práva na informace, který však není uzavřený (viz HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ a kol., 2013, op. cit., s. 297). 214 Např. by se mohlo jednat o povinnost informovat i o záměrech jednatelů či informace přesahující rámec zajištění běžného chodu společnosti. 215 HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ a kol., 2013, op. cit., s. 297. 216 § 129 odst. 2 ObZ 46
zasedání valné hromady však samo o sobě neznamenalo, že menšinoví společníci měli šanci dosáhnout svých záměrů, neboť při hlasování se opět uplatnil princip většiny. Případná další menšinová práva mohla stanovit společenská smlouva. Zákon o obchodních korporacích zachovává beze změny jediné menšinové právo společníků s.r.o. úpravou v § 187. Spíše technickou novinkou je upřesnění, že menšinový společník nepotřebuje vklad ve výši minimálně 10 % základního kapitálu, ale stačí mu 10 % podíl na hlasovacích právech.217 Rovněž nové označení „kvalifikovaný společník“ pro osobu, jež je oprávněna využít menšinového práva, je v zásadě bezvýznamné. Dále zákon pamatuje na stanovení, kdo nese náklady takto svolané valné hromady – společnost, což se ostatně dovozovalo i dříve (neboť nelze na společnících požadovat úhradu nákladů, pokud jednatelé nečiní své povinnosti). 4.5.6
Právo na vypořádací podíl
Zaniká-li účast společníka ve společnosti a společnost dále pokračuje ve své činnosti, náleží společníku právo na vypořádací podíl, představující majetkové vyrovnání společnosti a společníka.218 Nezbytným předpokladem je skutečnost, že společník svůj podíl nepřevádí na jinou osobu (v tomto případě představuje majetkovou kompenzaci cena sjednaná za převod obchodního podílu). Stejně tak právo nevznikne ani při přechodu podílu. Podle obchodního zákoníku tedy právo na vypořádací podíl nastupovalo v situaci,219 kdy podíl společníka přecházel na společnost. Odrazem přechodu podílu na společnost byla povinnost společnosti vypořádací podíl bývalému společníku vyplatit. Vypořádací podíl, za splnění výše uvedených předpokladů, náležel každému společníku. Společník se jej nemohl předem vzdát (zřeknutí bylo možné pouze až po vzniku nároku).220 Pro stanovení výše vypořádacího podílu bylo nezbytné nejprve určit tzv. majetkový základ (a to na základě účetní hodnoty vlastního kapitálu zjištěné podle řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrky nebo na základě čistého 217
Dle Bělohlávka je ustanovení § 187 kogentní ve smyslu nemožnosti zvýšit hranici 10 % společenskou smlouvou, naopak snížení pod 10 % ponechává v dispozici společenské smlouvy. BĚLOHLÁVEK, Alexander in: BĚLOHLÁVEK a kol., 2013, op. cit., s. 813. 218 Zejména § 61 odst. 2 a § 150 ObZ, § 36 a § 213 an. ZOK 219 Podrobněji viz např. POKORNÁ, Jarmila in: POKORNÁ, KOVAŘÍK, ČÁP, 2009, s. 676. 220 DVOŘÁK, 2008, op. cit., s. 166. 47
obchodního
majetku
dle
posudku
znalce)
ke dni
zániku
účasti
společníka
na společnosti.221 Konkrétní výše se pak určila dle poměrů obchodních podílů jednotlivých společníků, případně podle jiného klíče, který určovala společenská smlouva. Vypořádací podíl společnost vyplatila v penězích, neplynulo-li ze společenské smlouvy nebo stanov něco jiného. Splatnost vypořádacího podílu se lišila podle toho, zda byl vklad společníka zcela splacen. Jestliže ano, zákon kogentně stanovil pro vyplacení lhůtu bez zbytečného odkladu poté, co společnost s vlastním podílem naložila podle § 113 odst. 5 nebo 6 ObZ. Pokud společník svůj vklad plně nesplatil, běžela lhůta bez zbytečného odkladu až od okamžiku jeho úplného splacení. V obou případech mohla lhůtu prodloužit společenská smlouva (avšak ne nepřiměřeně). Vyplacení společnost v zásadě realizovala k rukám bývalého společníka nebo jeho právního nástupce.222 Osoba, jíž vzniklo právo na vyplacení vypořádacího podílu, ručila za splacení dosud nesplaceného vkladu nabyvatelem obchodního podílu. Právo na vypořádací podíl nacházíme i v nové právní úpravě.223 Náleží společníku nebo jeho právnímu nástupci, jestliže došlo k zániku jeho účasti na společnosti jinak než převodem podílu nebo udělením příklepu v řízení o výkonu rozhodnutí, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.224 I přes odlišnou formulaci oproti ObZ (srov. § 61 odst. 2, § 150 ObZ a § 36 ZOK) se domnívám, že z povahy vypořádacího podílu taktéž zůstalo zachováno, že vypořádací podíl nenáleží společníku, který nastoupil na místo původního společníka na základě přechodu podílu. Výše vypořádacího podílu se stanoví (neurčí-li společenská smlouva, že tento postup není nutný) jako výtěžek z prodeje podílu zmenšený o náklady vynaložené na jeho prodej a započtení pohledávek vůči společnosti. (Nezanikne-li započtením zcela vkladová povinnost, ručí ten, komu vzniklo právo na vypořádací podíl, za splnění vkladové povinnosti nabyvatelem podílu.) Pokud se nepodaří uvolněný podíl prodat225 221
V podrobnostech např. DVOŘÁK, 2008, op. cit, s. 167. Výjimku tvořilo např. vyplacení vypořádacího podílu k rukám insolvenčního správce v situaci, kdy účast společníka zanikla prohlášením konkursu na jeho majetek. 223 § 36 a § 213 an. ZOK 224 V § 213 odst. 1 ZOK zákonodárce nesprávně používá již zrušeného pojmu obchodní podíl (viz kapitola Povaha podílu). Dále viz ZOK a HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ a kol., 2013, op. cit., s. 406. 225 Důvodová zpráva zde požaduje objektivní neprodejnost a ne jiný důvod jako např. neprofesionalitu jednatelů či úmyslné zmeškání lhůty (v takovém případě bude možno požadovat náhradu škody). Podrobněji viz HAVEL, 2012, op. cit., s. 106-108. 222
48
ve lhůtě 3 měsíců, určí se výše vypořádacího podílu obecným postupem dle § 36 odst. 2 ZOK – tj. za základ, z něhož bude následně vypořádací podíl vypočten, se přitom považuje vlastní kapitál zjištěný z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka na společnosti. Liší-li se však podstatně reálná hodnota majetku společnosti od jeho ocenění v účetnictví, použije se jako majetkový základ reálná hodnota majetku snížená o výši dluhů vykázaných v účetní závěrce (nová pravidla projevují snahu učinit vypořádání společníka spravedlivějším, neboť ne vždy účetní hodnota odpovídá realitě).226 Oba způsoby určení podle § 36 ZOK může nahradit společenská smlouva stanovením vlastního vhodného způsobu, který bude v souladu zejm. s § 1 odst. 2, § 8 a § 212 NOZ. Vyplacení vypořádacího podílu po prodeji podílu v tříměsíční lhůtě provede společnost bez zbytečného odkladu k rukám oprávněné osoby nebo částku složí do úřední úschovy. V případě, že nebyl uskutečněn prodej podílu, jej vyplatí společnost do 1 měsíce od uplynutí tříměsíční lhůty pro prodej podle § 213 ZOK, a to rovněž k rukám oprávněné osoby. 4.5.7
Právo na podíl na likvidačním zůstatku
Zanikla-li účast společníka na společnosti v rámci zrušení společnosti s likvidací, náleželo dle obchodního zákoníku každému společníku právo na podíl na likvidačním zůstatku.227 (Vedle práva na vypořádací podíl se jednalo o další způsob konečného majetkového vyrovnání společníka a společnosti.) Celkový majetek (nemuselo se jednat jen o peněžní prostředky), jenž ve společnosti zůstal, se rozdělil mezi společníky v poměru jejich obchodních podílů. Společenská smlouva mohla i pro tento případ stanovit jiné kritérium, avšak jen za předpokladu dodržení zásady stejného zacházení se všemi společníky, dobrých mravů i poctivého obchodního styku.228 Nebylo možné tedy některého
společníka
opomenout
úplně.
Hodnota
vyplácená
z titulu
podílu
na likvidačním zůstatku mohla původní hodnotu vkladu převyšovat či naopak jí nemusela dosáhnout. Společníkům nebylo možné poskytnout plnění z důvodu jejich práva na podíl na likvidačním zůstatku (a to ani ve formě zálohy) dříve, než byly uspokojeny nároky 226
VÍGHOVÁ, 2012, op. cit., s. 4. Zejm. § 61 odst. 4, § 75 a § 153 ObZ 228 POKORNÁ, Jarmila in: POKORNÁ, KOVAŘÍK, ČÁP, 2009, op. cit., s. 681. 227
49
všech známých věřitelů společnosti, kteří včas přihlásili své pohledávky. Zůstávali-li některé pohledávky sporné, připouštělo se vyplacení vypořádacího podílu, až po poskytnutí přiměřeného zajištění věřiteli sporné pohledávky. Nesouhlasil-li společník s návrhem na rozdělení likvidačního zůstatku, mohl se obrátit na soud, aby přezkoumal výši podílu na likvidačním zůstatku, který měl podle návrhu rozdělení likvidačního zůstatku obdržet. Neuplatnil-li toto právo do tří měsíců ode dne, kdy byl návrh na rozdělení likvidačního zůstatku projednán nebo zveřejněn v souladu s § 75aa odst. 1 ObZ, zaniklo. Následné rozhodnutí soudu o výši podílu společníka na likvidačním zůstatku bylo pro společnost co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním společníkům. Podíly na likvidačním zůstatku se společníkům vyplácely až po marném uplynutí lhůty pro podání návrhu na přezkum soudem. Společníci ručili po zrušení společnosti s likvidací za závazky společnosti do výše svého podílu na likvidačním zůstatku, avšak nejméně ve stejné výši jako za trvání společnosti. Pro vyplácení podílu na likvidačním zůstatku, jako součásti zrušení s.r.o. s likvidací, nyní ZOK229 stanovuje zejména v § 37 an. a § 242 následující pravidla. Předně upřednostňuje společníky s vkladovou povinností, což se netýká s.r.o., ve které každý společník vkladovou povinnost má, ať již v jakékoliv výši. Likvidační zůstatek se proto rozdělí mezi společníky v poměru jejich splacených či vnesených vkladů. Stejně jako dříve se i dnes jedná o dispozitivní úpravu a společenská smlouva může určit odlišná pravidla. Likvidátor vyplatí podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po schválení návrhu na použití likvidačního zůstatku. Není-li tento schválen, rozhodne o rozdělení likvidačního zůstatku soud na návrh likvidátora nebo společníka. Neurčí-li společenská smlouva nebo dohoda společníků jinak, vyplácí se (nově již není zapotřebí vyčkat, zda společník, který s rozdělením likvidačního zůstatku nesouhlasil, podal návrh na přezkum k soudu230) příslušný podíl v penězích. Zálohy na výplatu podílu na likvidačním zůstatku není možno poskytnout ani tentokrát. Stejně tak zůstávají zachována i pravidla o nemožnosti vyplacení podílu na likvidačním 229
Obecnou úpravu likvidací obchodních společností nalezneme v NOZ (§ 187 an.), a proto bude nezbytné vzít do úvahy i tento právní předpis. 230 Případný nesouhlas bude moci společník tentokrát vyjádřit buď mechanismy kontroly činnosti likvidátora či případně žalobou na plnění. 50
zůstatku před uspokojením všech věřitelů, poskytnutí dostatečné jistoty věřitelům sporných pohledávek a ručení společníka po vyplacení podílu na likvidačním zůstatku. Jestliže je podíl společníka představován kmenovým listem, vznikne právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku až vrácením kmenového listu na výzvu likvidátora. 4.5.8
Příplatková povinnost
Do konce minulého roku mohla (předvídala-li to společenská smlouva)231 valná hromada usnesením určit příplatkovou povinnost společníků (tj. povinnost poskytnout společnosti další prostředky nad rámec vkladu). Příplatky se nezapočítávaly do výše základního kapitálu ani podílu a tudíž nesdílely jejich režim. Mohly být poskytnuty pouze v peněžité podobě. Současně nebylo možné požadovat částku vyšší než polovinu základního kapitálu společnosti (dosáhlo-li se tohoto maxima, nebylo možno již další příplatky požadovat). Celková příplatková povinnost se rozdělila mezi společníky dle poměrů jejich vkladů. Prodlení s placením příplatků bylo sankcionováno stejně jako prodlení při úhradě vkladu (úrokem z prodlení, stanovením náhradního termínu pro úhradu, příp. až vyloučením v kadučním řízení). Příplatky mohla společnost společníkům vrátit jen v rozsahu, v jakém nebyly použity na kompenzaci ztrát společnosti. Pohledávku za společníkem pro neplnění příplatkové povinnosti bylo možno započítat vůči jiné pohledávce společníka vůči společnosti. Speciální režim platil pro příplatky, které společnosti dobrovolně poskytovali společníci „sami od sebe“.232 Předpokladem však byl souhlas valné hromady. Limity obecně stanovené pro příplatky se na tyto „dobrovolné“ nevztahovaly.233 Příplatková povinnost po rekodifikaci234 zahrnuje dílčí změny ve prospěch větší volnosti společnosti i společníků. Primárně opět společenská smlouva235 musí vůbec připustit možnost uložení příplatkové povinnosti. Společenská smlouva nově musí určit i maximální možnou výši, do které lze příplatky stanovit (nečiní-li tak, nelze příplatkovou povinnost vůbec uložit), a pravidla pro rozdělení příplatkové povinnosti 231
Tj. na základě konsenzu všech společníků. Společník společnosti může poskytnout další plnění i jinou formou např. darem – viz DVOŘÁK, 2008, op. cit., s. 175. 233 § 121 ObZ 234 § 132 a § 162 an. ZOK 235 Předpokladem je tedy opět souhlas všech společníků, neboť se jedná o zásah do jejich práv resp. povinností. 232
51
mezi jednotlivé druhy podílů (pokud jsou diferencovány). O poskytnutí konkrétních příplatků rozhoduje valná hromada236 (ta by současně měla určit i technické podmínky poskytnutí příplatků – splatnost aj.). Příplatky společníci poskytují v penězích.237 Nezaplacení příplatku je sankcionováno dle stejných pravidel jako nesplacení vkladu (tj. úrok z prodlení, ovšem konstruovaný jinak než v minulosti, nebo vyloučení společníka ze společnosti). Rovněž možnost vrácení (o němž rozhoduje valná hromada) příplatku ve výši, v níž nebyl použit na krytí ztráty s.r.o., a započtení dluhu na příplatkové povinnosti s dluhem společnosti vůči společníkovi zůstala nezměněna. Společníku, který pro příplatkovou povinnost na valné hromadě nehlasoval238 (za splnění předpokladu splacení svého vkladu, kterého se příplatková povinnost týká, v plné výši), je zcela nově dána možnost – tzv. abandonní právo - rozhodnout se, zda na plnění příplatkové povinnosti přistoupí či nikoliv – v tomto případě se však nabízí pouze jediné (relativně radikální) řešení – vystoupení ze společnosti. Své rozhodnutí oznámí společník společnosti písemně ve lhůtě 1 měsíce239 od rozhodnutí valné hromady (eventuelně od okamžiku, kdy se o rozhodnutí valné hromady dozvěděl). Účinnost vystoupení nastane posledním dnem kalendářního měsíce, v němž došlo k oznámení o vystoupení. Popsaná procedura vystoupení pro nesouhlas s uložením příplatku je dispozitivní a společenská smlouva ji může upravit odlišně. Dobrovolně poskytnuté příplatky pro tentokrát schvaluje jednatel240 společnosti a mohou být i ve formě nepeněžitého plnění (ocenění se provede stejně jako u nepeněžitého vkladu).
236
Pokud by tak stanovila společenská smlouva, mohl by o uložení rozhodovat jiný orgán např. jednatelé či dozorčí rada (viz HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ a kol., 2013, op. cit., s. 307). Dle mého názoru není vhodné delegovat tuto pravomoc na jiný orgán, neboť společníci jsou ti, kdo by měli znát situaci společnosti a zhodnotit jednak, co společnost potřebuje a dále, co jí jsou ochotni poskytnout. Stěží si lze představit situaci, kdy si společníci nechají závazně diktovat podmínky jednatelem společnosti. Přínosná by naopak mohla být varianta, kdy o uložení rozhodují společníci, ale mimo formální jednání valné hromady. Výše popsané samozřejmě neodpovídá jednočlenné či tzv. „rodinné“ společnosti s ručením omezeným, ve které jsou společníci současně jednateli. 237 Dle komentáře (viz HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ a kol., 2013, op. cit., s. 307) nelze „povinné“ příplatky poskytnout ve formě nepeněžitého plnění (a to na základě dikce § 163 odst. 2). Domnívám se, že tento závěr není s ohledem na úpravu kogentních a dispozitivních ustanovení ZOK, účel příplatků a proklamovanou volnost úpravy společnosti s ručením omezeným v účinné právní úpravě zcela opodstatněn, a společenská smlouva by poskytnutí nepeněžitých příplatků mohla připustit. Poskytnutí příplatků v nepeněžité formě současně nemá vliv ani na základní strukturu společnosti ani na vztahy k 3. osobám. Závazný výklad snad postupně přinese soudní praxe. 238 tj. buď hlasoval proti anebo se hlasování zdržel. 239 Nedodrží-li společník stanovenou lhůtu, k oznámení o vystoupení se nepřihlíží. 240 Schválení jednatelem by mělo přispět k větší operativnosti. Viz LOCHMANOVÁ, Ludmila in: BĚLOHLÁVEK a kol., 2013, op. cit., s. 757. 52
4.5.9
Povinnost osobní účasti na společnosti
Obchodní zákoník ani zákon o obchodních korporacích nevyžadují pro společnost s ručením omezeným, jako kapitálovou společnost, osobní účast společníka na chodu společnosti (s výjimkou možnosti účastnit se valné hromady). Samozřejmě na základě dohody společníků o „životě“ společnosti, se tito mohou angažovat více, případně i jinak, než jen v pozici poskytovatele vkladu resp. majitele podílu.
53
5
Podíl a společnost
Přestože podíl představuje, jak již bylo řečeno, účast společníka na společnosti s ručením omezeným, je nutno vzít v úvahu i vazbu podílu přímo na s.r.o. Důležitou součástí podílu je vnesení vkladu společníka do společnosti (o němž bylo pojednáno výše). Nejedná se však o jediný aspekt, kdy má sama společnost přímé dočinění s podíly. Specifickými případy je nabytí vlastního podílu nebo nakládání s podílem uvolněným. 5.1
Vlastní podíl
Obchodní zákoník neumožňoval společnosti s ručením omezeným nabýt obchodní podíl prostřednictvím projevu vůle (např. odkoupením podílu od společníka – taková smlouva byla absolutně neplatná). Pamatoval ale na situaci, kdy bylo zapotřebí naložit s uvolněným podílem při odchodu společníka ze společnosti bez určení právního nástupce. K tomu docházelo mj. smrtí společníka (jestliže společenská smlouva nepřipouštěla dědění podílů), vyloučením v kadučním řízení, zrušením účasti společníka na společnosti rozhodnutím soudu aj.241 Obchodní podíl společníka, jehož účast zanikla některým z uvedených způsobů, byl považován za vlastní podíl společnosti. Po dobu, kdy společnost vlastnila uvolněný resp. vlastní podíl, nezanikala ani povaha podílu ani společnická práva, avšak společnost tato společnická práva nesměla vykonávat. Vlastní podíl si společnost nemohla ponechat „navždy“. ObZ ustanovením § 120 resp. § 113 ukládal společnosti povinnost dále s podílem naložit jedním z následujících způsobů. Nejčastěji společnost na základě rozhodnutí valné hromady (ta současně určí i podmínky pro převod a cenu) obchodní podíl převedla, a to buď na jiného společníka, nebo na třetí osobu (převod na třetí osobu byl pro tentokrát možný, i pokud společenská smlouva obecně převod obchodních podílů na osobu mimo společnost vylučovala). Nepřevedla-li společnost vlastní podíl na jinou osobu do 6 měsíců ode dne nabytí vlastního podílu (nedodržení lhůty mohlo vést v krajním případě až ke zrušení společnosti soudem), rozhodla valná hromada buď o snížení základního kapitálu o hodnotu předmětného podílu, anebo o rozdělení vlastního podílu poměrně mezi stávající společníky (titulem nabytí bylo rozhodnutí valné hromady, nikoliv tedy běžná 241
Další situace viz např. POKORNÁ, Jarmila in: POKORNÁ, KOVAŘÍK, ČÁP, 2009, op. cit., s. 563564. 54
smlouva o převodu obchodního podílu; společníci však za „navýšení“ svého podílu museli zaplatit příslušnou část vypořádacího podílu vztahujícího se k vlastnímu podílu). Pravidla týkající se vlastního podílu242 doznávají změny zejména v souvislosti s odlišováním vlastního a uvolněného podílu.243 Společnost již „automaticky“ nenabude uvolněný podíl, ale bude s ním nakládat jako s věcí cizí (viz dále). Vlastní podíl opět nelze získat na základě projevu vůle, společnost jej tedy získá např. zděděním na základě závěti společníka, vydržením, na základě přeměny.244, 245 Ve vztahu k samotnému vlastnímu podílu se nově explicitně stanovuje,246 že právo na podíl na zisku z vlastního podílu se nevyplácí a zaniká jeho splatností. Společnost tuto částku v účetnictví převede na účet nerozděleného zisku z minulých let. Rovněž nelze vykonávat hlasovací práva spojená s vlastním podílem. Vlastnictví vlastních podílů není časově omezeno, společnost se jich již nemusí zbavovat.247 Dále ZOK předvídá i situaci, kdy společnost nabude všechny své podíly. Alespoň jeden z nich je jednatel následně povinen nejpozději do 3 měsíců od nabytí posledního z nich převést na třetí osobu. Sankcí za nedodržení této povinnosti může být opět až zrušení společnosti. 5.2
Uvolněný podíl
Došlo-li za účinnosti obchodního zákoníku k uvolnění obchodního podílu, ať již z jakéhokoliv důvodu, považoval se tento za vlastní podíl společnosti, se kterým s.r.o. naložila dle postupů uvedených výše. Současná právní úprava nově odlišuje podíl uvolněný a vlastní. Za uvolněný podíl248 se považuje podíl společníka, jehož účast na společnosti zanikla jinak než převodem podílu. Není-li převod podílu omezen či vyloučen, naloží s ním společnost jako zmocněnec,249 a to následujícím způsobem. Nejprve (bez zbytečného odkladu,
242
§ 33 a § 149 ZOK BOGUSKÝ, Pavel. Společnost s ručením omezeným ve světle návrhu zákona o obchodních korporacích. Časopis Všehrd [online]. Spolek českých právníků, občanské sdružení, publikováno 4. 12. 2011 [cit. 10. 2. 2014]. ISSN 1801-3678. Dostupné z: http://casopis.vsehrd.cz/2011/12/spolecnost-srucenim-omezenym-ve-svetle-navrhu-zakona-o-obchodnich-korporacich/ 244 HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ a kol., 2013, op. cit., s. 289. 245 Způsoby nabytí vlastního podílu jsou velmi omezené, a proto lze předpokládat, že k nabytí vlastního podílu bude docházet jen ojediněle. 246 Dle obchodního zákoníku se dovozovalo z obecného ustanovení § 120 odst. 2. 247 HAMPEL, 2012 op. cit., s. 25. 248 § 212 an. ZOK 249 Jedná se o zákonné zmocnění. Vlastnické právo přitom stále náleží bývalému společníkovi. 243
55
nejpozději do 3 měsíců) se jej pokusí prodat nejméně za přiměřenou cenu.250 Přitom svědčí ostatním společníkům společnosti předkupní právo. Využije-li předkupní právo více společníků, rozdělí se uvolněný podíl mezi tyto společníky dle poměru jejich podílů.251 Výtěžek z prodeje (po odečtení vynaložených nákladů a případných pohledávek
za společníkem)
představuje
vypořádací
podíl
a společnost
jej
bez zbytečného odkladu po prodeji vyplatí oprávněné osobě (např. dědicům, pokud se podíl nedědí) nebo uloží do úřední úschovy. Nebyla-li ani započtením pohledávky na splacení vkladové povinnosti původního společníka vůči vypořádacímu podílu tato zcela splněna, ručí nabyvatel vypořádacího podílu za splnění vkladové povinnosti novým vlastníkem podílu.252 Jestliže se nepodaří uvolněný podíl prodat (nebo pokud společenská smlouva určí, že není zapotřebí se o prodej pokoušet), stanoví společnost výši vypořádacího podílu z vlastního kapitálu z mezitímní, řádné či mimořádné účetní závěrky ke dni zániku účasti společníka ve společnosti (nestanovuje-li společenská smlouva jiný postup). Vypořádací podíl společnost vyplatí ve lhůtě jednoho měsíce od uplynutí tříměsíční lhůty pro prodej podílu opět oprávněné osobě. Následně do 1 měsíce od vyplacení vypořádacího podílu rozhodne valná hromada společnosti (dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků; rozhodnutí se osvědčuje veřejnou listinou), jak s podílem naloží – buď jej poměrně rozdělí mezi společníky (za protiplnění ve výši minimálně vypořádacího podílu; právo k podílu v tomto případě přechází okamžikem rozhodnutí valné hromady) anebo sníží základní kapitál o vklad bývalého společníka.
250 Podíl nemusí být oceněn znalcem a neexistuje ani žádné jiné vodítko pro určení přiměřenosti ceny. Za přiměřenost ceny tedy odpovídá jednatel společnosti, a to na základě povinnosti řádného hospodáře. 251 Z povahy věci by se mělo jednat o ustanovení dispozitivní. 252 HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ a kol., 2013, op. cit., s. 404-408. 56
6
Přechodná ustanovení
Pro správnou aplikaci změn, které do úpravy postavení společníka společnosti s ručením omezeným přinesla nová právní úprava, je zcela zásadní určení, od kdy se tato pravidla použijí. Ustanovení zákona o obchodních korporacích a souvisejících předpisů se bez dalšího použijí na společnosti s ručením omezeným založené po 1. 1. 2014.253 U společností s ručením omezeným založených podle obchodního zákoníku je však situace složitější. V zásadě existují dvě možnosti – buď se společnost s ručením omezeným svým rozhodnutím,254 tj. změnou společenské smlouvy a zápisem tohoto rozhodnutí do obchodního rejstříku, podřídí zákonu o obchodních korporacích jako celku tj. provede tzv. generální opt-in, a tudíž se na ni (včetně popisované problematiky vztahu společníka a společnosti) od okamžiku zveřejnění zápisu o podřízení se ZOK jako celku bude vztahovat zákon o obchodních korporacích a nikoliv obchodní zákoník. Dle formulace příslušného přechodného ustanovení ZOK by se na generální opt-in měla vztahovat prekluzivní lhůta ohraničená 2 lety od nabytí účinnosti ZOK.255 Domnívám se však, že je zcela proti podstatě věci a právní jistotě, aby se společnost s ručením omezeným nemohla později podřídit ZOK jako celku a naopak se i za 20 let řídila obchodním zákoníkem jen proto, že nedodržela stanovenou lhůtu pro generální optin.256 Další diskutovanou otázkou je, zda se společnost s ručením omezeným mohla podřídit
ZOK
rozhodnutím
učiněným
253
ještě
před nabytím
účinnosti
ZOK.
§ 775 ZOK. V podrobnostech viz DĚDIČ, Jan. Obchodní korporace v pohledu rekodifikačních intertemporálních ustanovení. In: Karlovarské právnické dny (konference) 2013. Praha: Linde, 2013, s. 32; HAMPEL, Petr. Jaký je vztah mezi novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích z hlediska jejich praktického dopadu na činnost podnikatelů právnických osob? Co bude od 1. 1. 2014 v rámci jejich činnosti regulovat občanský zákoník a co zákon o obchodních korporacích? Rekodifikace a praxe. 2013, roč. 1, č. 3, s. 27. 254 Rozhodnutí lze učinit jednoduše ve formě prohlášení, znějícího např. „společníci se dohodli na tom, že mění společenskou smlouvu tak, že se společnost podřizuje tomuto zákonu (ZOK) jako celku.“ Není tedy nutné, aby společníci ve chvíli rozhodnutí (ať již jej učinili před nabytím účinnosti ZOK či později) o podřízení se schvalovali aktuální úplné znění zakladatelského dokumentu. Viz ŠTENGLOVÁ, Ivana. K některým problémům přechodných ustanovení zákona o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2013, roč. 5, č. 10, s. 287. 255 § 777 odst. 5 ZOK 256 Samozřejmě se jedná o jeden z možných názorů (shodně např. DĚDIČ, 2013, op. cit., s. 39), opačně se zase někteří autoři přiklání k prekluzivnímu vymezení dané lhůty. V praxi tedy bude nutno opět vyčkat na stanovisko soudů, což v žádném případě nepřispívá k optimální aplikaci nového zákona o obchodních korporacích (např. HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ a kol., 2013, op. cit., s. 981-982), na nejasnost upozorňuje také OBERTOVÁ, Alice. Jsme menší akciová společnost a začínáme mít z rektifikace obavy. Už teď nám je jasné, že se nestihneme připravit na všechny změny k 1. lednu 2014. Proto nás zajímá, co a kdy je potřeba aktivně udělat, aby nám nehrozila nějaká sankce. Rekodifikace a praxe. 2013, roč. 1, č. 10, s. 22. 57
Dle převažujícího názoru ano, byť se tato změna projevila až 1. 1. 2014.257 Ačkoliv se možnost podřízení se ZOK jako celku jeví jako nejjednodušší a nejpraktičtější, je ji vždy nutno zvažovat s ohledem na konkrétní změny, které v dané společnosti s ručením omezeným přinese, a v této souvislosti nesdílím optimismus Havla,258 že se společnosti rychle nové úpravě samy podřídí, ať již z vlastního popudu či na základě tlaku okolí. Druhou možností je, že společnost s ručením omezeným výše uvedené možnosti podřízení se ZOK jako celku nevyužila259 a od 1. 1. 2014 se na ni vztahují ustanovení jak zákona o obchodních korporacích, tak i obchodního zákoníku, lze přitom hovořit o tzv. dvoukolejnosti či dualismu právní úpravy. Klíčové zde bude určení, kdy se který předpis použije. Z důvodu složitosti a současně nejasnosti dané problematiky si dovolím nejprve citovat vybraná přechodná ustanovení NOZ a ZOK. § 3041 NOZ: „Právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne nabytí jeho účinnosti.“ a dále „Ustanovení společenské smlouvy nebo statutu právnických osob uvedených v odstavci 1, která odporují donucujícím ustanovením tohoto zákona, pozbývají závaznosti dnem nabytí jeho účinnosti; právnická osoba přizpůsobí do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona společenskou smlouvu nebo statut úpravě tohoto zákona a doručí je orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, do něhož je právnická osoba zapsána. Neučiní-li tak, příslušný orgán veřejné moci ji k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud právnickou osobu na návrh orgánu veřejné moci nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší a nařídí její likvidaci.“ Zákon o obchodních korporacích pak v § 777 stanovuje: „Ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona, se zrušují dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“ „Obchodní korporace přizpůsobí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona listiny podle odstavce 1 úpravě tohoto zákona a doručí je do sbírky listin. Neučiní-li tak, rejstříkový soud je k tomu vyzve a stanoví ve výzvě 257
Viz DĚDIČ, 2013, op. cit., s. 38-39; ŠTENGLOVÁ, 2013, op. cit., s. 287. JANUŠ, Jan. Autor zákona o korporacích Havel: Většina společností se patrně podřídí zákonu jako celku. Právní rádce [online]. Economia, publikováno 24. 5. 2012 [cit. 10. 2. 2014]. ISSN 1210-4817. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-55877980-vetsina-spolecnosti-se-patrne-podridi-zakonu-jakocelku 259 Nelze přitom vyloučit, že společnost provede podřízení se nové právní úpravě až po nabytí účinnosti ZOK a NOZ. 258
58
dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci.“ „Má se za to, že obsahem společenských smluv obchodních korporací, které vznikly před účinností tohoto zákona, jsou i dosavadní ustanovení obchodního zákoníku, která upravovala práva a povinnosti společníků, pokud nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona nebo se od nich společníci neodchýlili ve společenské smlouvě.“ Uvedená ustanovení vedou mj. k následujícím otázkám – použijí se přechodná ustanovení obou zákonů? Která ustanovení společenských smluv se nabytím účinnosti zmiňovaných zákonů zrušují a která pozbývají závaznosti? V jaké lhůtě je společnost povinna přizpůsobit společenskou smlouvu ZOK a NOZ? S ohledem na skutečnost, že postavení obchodních korporací a tedy i společnosti s ručením omezeným upravují jak NOZ, tak i ZOK, lze dovodit, že se budou aplikovat všechna výše uvedená přechodná ustanovení.260 Jedná se přitom o ne zcela šťastné řešení, neboť způsobuje další výkladové problémy (viz dále). Nabytím účinnosti NOZ pozbývají platnosti ustanovení společenské smlouvy nebo statutu právnických osob uvedených v odstavci 1, která odporují donucujícím ustanovením tohoto (NOZ) zákona. Co však jsou donucující ustanovení, již není stanoveno.261 Dle důvodové zprávy se jedná o kogentní ustanovení,262 ale ani tato nejsou zcela jednoznačně definována jako např. v obchodním zákoníku.263 Obdobně ustanovení společenských smluv, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona o obchodních korporacích, se zrušují k 1. 1. 2014. Proč však zákonodárce jednou příslušná ustanovení zrušuje a podruhé tato pozbývají závaznosti? Domnívám se, že v praxi se obě ustanovení projeví neaplikovatelností takové úpravy. Přestože některá ustanovení pozbudou závaznosti přímo na základě zákona, je společnost povinna přizpůsobit zakladatelské dokumenty kogentním normám ZOK i NOZ. Z jednotlivých předpisů vyplývají dvě lhůty, a to 6 měsíců podle ZOK a 3 roky 260
DĚDIČ, 2013, op. cit., s. 29-34; ŠTENGLOVÁ, 2013, op. cit., s. 284-286. LAVRUSHIN, Konstantin V. Jsem jednatelem s. r. o. a chci se zeptat, zda se v souvislosti s rekodifikací musejí dělat nějaké změny zakládacích dokumentů (společenské smlouvy)? Rekodifikace a praxe. 2013, roč. 1, č. 8, s. 22. 262 HAVEL, 2012, op. cit., s. 266. 263 Kogentní a dispozitivní úpravu pro tentokrát vymezuje § 1 odst. 2 NOZ. K tomu PELIKÁN, Robert. Kogentní a dispozitivní ustanovení v novém zákonu o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2012, roč. 4, č. 9, s. 246-250. 261
59
dle NOZ. Nabízí se tedy minimálně dva výklady. Podle prvního je společnost povinna přizpůsobit ujednání společenských smluv ve speciální lhůtě 6 měsíců, neboť „rozdílná lhůta je na tyto případy z povahy věci neaplikovatelná“264a dále proto, že na společnost s ručením omezeným lze klást větší nároky než na jednotlivce či spolky apod.265 Druhou možností je výklad restriktivní (použitý zejména s ohledem na možné důsledky neprovedení této změny), díky němuž má společnost povinnost uvést příslušné dokumenty do souladu se ZOK do 6 měsíců a do souladu s NOZ do 3 let.266 Samozřejmě bude ku prospěchu věci a předcházení dalším sporům, pokud tak společnosti učiní co nejdříve. Současně připomínám, že i po marném uplynutí stanovené lhůty příp. lhůt pro přizpůsobení se ZOK a NOZ je soud povinen nejprve společnost s ručením omezeným vyzvat k nápravě stavu267 a teprve po nevyhovění této výzvě ji může zrušit. V neposlední řadě je důležité určit, kterými ustanoveními se řídí práva a povinnosti společníků po nabytí účinnosti ZOK a NOZ (nebylo-li využito možnosti podřízení se ZOK jako celku nebo nedošlo-li k jiné změně společenské smlouvy). Při dodržení níže uvedené hierarchie se jedná o: 1. kogentní ustanovení ZOK 2. ustanovení
společenské
smlouvy,
která
neodporují
kogentním
ustanovením ZOK, NOZ a ObZ 3. kogentní a dispozitivní ustanovení ObZ, pokud nejsou v rozporu s kogentní úpravou danou ZOK 4. dispozitivní ustanovení ZOK, pokud nejsou v rozporu s výše uvedenou kogentní a dispozitivní úpravou ObZ 5. kogentní
ustanovení
NOZ,
nejsou-li
v rozporu
s kogentními
ustanoveními ZOK 6. dispozitivní ustanovení NOZ, která nejsou v rozporu s ustanoveními ZOK a ObZ268 264
DĚDIČ, 2013, op. cit., s. 33. DĚDIČ, 2013, op. cit., s. 33. Domnívám se však, že pokud chtěl být zákonodárce přísnější na obchodní korporace, měl toto vyjádřit jednoznačným způsobem, a proto se spíše přikláním k výkladu druhému. 266 ŠTENGLOVÁ, 2013, op. cit., s. 285, obdobě také HAVEL, Bohumil in: ŠTENGLOVÁ a kol., 2013, op. cit., s. 980. 267 Odhlédněme přitom od technických a personálních možností soudů uvedený soulad kontrolovat. 268 DĚDIČ, 2013, op. cit., s. 35; ŠTENGLOVÁ, 2013, op. cit., s. 285-286. V podrobnostech např. ve vztahu k výkladu některých pojmů odkazuji na zmiňovanou literaturu. 265
60
Z uvedeného vyplývá, že se dnes můžeme setkat se třemi typy společností s ručením omezeným, a to společnostmi vzniklými po 1. 1. 2014 a tedy plně podřízenými ZOK, společnostmi, které se ZOK podřídily jako celku, a společnostmi, které se ZOK nepodřídily a u kterých bude nezbytné jednotlivé posouzení společenské smlouvy.269 Posouzení konkrétních práv a povinností přitom vyžaduje zvláště v posledním případě důkladnou znalost všech dotčených předpisů a dokumentů (neboť v opačném případě se všichni zúčastnění ocitají ve značné nejistotě),270 vysokou míru pečlivosti a uvědomění si dopadů nových či změněných ustanovení. Uvedené nejistotě je přitom možné předejít např. podřízením se ZOK jako celku a úpravou společenské smlouvy tak, aby nastavená pravidla vyhovovala chodu konkrétní společnosti. Závěrem se s ohledem na shora uvedené domnívám, že dikce přechodných ustanovení jak svou složitostí (současně lze očekávat, že se práva a povinnosti společníků některých společností s ručením omezeným budou řídit i po 10 letech zrušeným obchodním zákoníkem), tak do jisté míry i nejednoznačností nenapomáhá271 bezproblémovému přechodu na novou právní úpravu.
269
HAMPEL, Petr. Jaký je vztah mezi novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích z hlediska jejich praktického dopadu na činnost podnikatelů právnických osob? Co bude od 1. 1. 2014 v rámci jejich činnosti regulovat občanský zákoník a co zákon o obchodních korporacích? Rekodifikace a praxe. 2013, roč. 1, č. 3, s. 27. 270 PEŠLOVÁ, Irena. Co se společnostmi po 1. lednu 2014? Právní rádce. 2013, roč. 21, č. 4, s. 32. 271 Ani s přihlédnutím ke skutečnosti, „že obdobně jako u každé větší změny právního řádu nebylo a ani nemohlo být v přechodných ustanoveních pomyšleno na všechny situace, které může život přinést.“ Viz DĚDIČ, 2013, op. cit., s. 41. 61
7
Závěr
Předkládaná práce si kladla za cíl porovnat právní úpravu podílů u společnosti s ručením omezeným stanovenou obchodním zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích a poukázat na vzniklé rozdíly a jejich praktické dopady. V této souvislosti je zřejmé, že pojetí podílu zůstalo prakticky zachováno272, byť lze uvést některé více či méně zásadní změny. Za větší novinky považuji zejména připuštění různých druhů podílů, možnost vlastnit více podílů, možnost vydat kmenový list, změnu výše minimálního vkladu společníka, a tedy i základního kapitálu, zavedení tzv. abandonního práva a nové pojetí vlastního podílu. Zejména v ohledu různých druhů podílů a množství podílů jednoho společníka, tak došlo ke značnému uvolnění právní úpravy, na druhou stranu bude nyní „nezbytná větší opatrnost a aktivní zájem o záležitosti společnosti“.273 K drobnějším změnám pak řadím např. neomezenost počtu společníků jedné společnosti s ručením omezeným a neomezenost zakládání jednotlivých společností s ručením omezeným jediným společníkem, možnost vložení nepeněžitého vkladu, který nebude hospodářsky využitelný společností, zákonnou možnost převodu podílu na osobu stojící vně společnosti (dle ObZ tak musela určit společenská smlouva), možnost vyplácet zálohu na podíl na zisku, upřesnění, které informace není společnost společníkům povinna poskytnout. I přes shora uvedené rozdíly se domnívám, že přínos nové právní úpravy není příliš velký. Lze jej spatřovat především v diferenciaci podílů společnosti, avšak záleží na budoucím vývoji, jak se s touto novinkou společnosti vyrovnají resp. jak hojně a jakým způsobem ji budou využívat, a dále např. v možnosti vystoupení společníka ze společnosti. Naopak osobně za přínos nepovažuji možnost vydání kmenových listů, a to jednak z důvodů shora uvedených (mj. kmenový list nic nezměnil na postavení společníka) a dále z důvodu nedostatečné či až zmatečné provázanosti této specifické 272
Což ostatně uvádí i důvodová zpráva (viz HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2012, 287 s.). 273 ČERNÁ, Stanislava; ŠTENGLOVÁ, Ivanka; ČECH, Petr. Co přinese zákon o obchodních korporacích kapitálovým obchodním společnostem, jejich společníkům a věřitelům? Časopis pro právní vědu a praxi. 2013, roč. 21, č. 4, s. 325-334. 62
úpravy na celou řadu dalších ustanovení (kupř. viz problematiku zastavení kmenového listu za současné aplikace přiměřených ustanovení o převodu podílu). Ve vztahu k nové právní úpravě si pak návazně na výše uvedené dovoluji připomenout některé nejasnosti, u kterých nezbude než vyčkat, jak se k nim postaví soudní praxe. V této souvislosti lze taktéž doporučit novelizaci příslušných ustanovení. Jedná se např. o nedomyšlenou úpravu nakládání s podílem náležejícím do společného jmění, nedostatečnou úpravu regresního práva vůči společnosti v situaci, kdy společník z titulu ručení plnil za společnost, oznámení vzniku zástavního práva společnosti, nenastavení náhradního mechanismu v případě, kdy společnost nepodá návrh na zápis zástavního práva do obchodního rejstříku, stanovení lhůty pro podřízení se ZOK. Za problematická dále považuji přechodná ustanovení zákona o obchodních korporacích, která nenapomáhají bezproblémovému přechodu na novou právní úpravu. Přesto nezbývá než se s ní vyrovnat, a v této souvislosti doporučuji pro zmírnění dopadů přechodu na aktuální právní úpravu prvně seznámení se s touto úpravou a poté provést případné změny v zakladatelských dokumentech společnosti s ručením omezeným, kterými společnost a její společníci předejdou (zejména díky množství dispozitivní úpravy)
nežádoucím
dopadům
či
změnám
v chodu
a organizaci
společnosti
a vzájemných vztahů společníků a společnosti. Nezbývá než si přát, aby byla nová právní úprava aplikována bez větších obtíží, a to nejen výkladových.
63
8 8.1
Použitá literatura Monografické publikace a sborníky
1. BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava; ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, 677 s., ISBN 8071794414. 2. BĚLOHLÁVEK, Alexander J. a kol. Komentář k zákonu o obchodních korporacích [I.]. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, 991 s. ISBN 9788073804510. 3. BĚLOHLÁVEK, Alexander J. a kol. Komentář k zákonu o obchodních korporacích [III.]. 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, s. 1913-2733. ISBN 9788073804510. 4. ČERNÁ, Stanislava. Pocta Stanislavu Plívovi k 75. narozeninám: aktuální otázky soukromého práva na počátku nového tisíciletí. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 370 s. ISBN 9788073573706. 5. ČERNÁ, Stanislava; PLÍVA, Stanislav a kol. Podnikatel a jeho právní vztahy. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2013, 156 s. ISBN 978-80-87146-767. 6. DĚDIČ, Jan. Obchodní korporace v pohledu rekodifikačních intertemporálních ustanovení. In: Karlovarské právnické dny (konference) 2013. Praha: Linde, 2013, s. 29-41. 7. DVOŘÁK, Jan; SPÁČIL, Jiří. Společné jmění manželů v teorii a judikatuře. 3. vyd., Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2011, 296 s. ISBN 978-80-7357-597-7. 8. DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. vyd. Praha: ASPI-Wolters Kluwer, 2008, 454 s. ISBN 978-80-7357-344-7. 9. DVOŘÁK, Tomáš. Valná hromada s.r.o. 1. vyd. Praha: ASPI-Wolters Kluwer, a.s., 2011, 464 s. ISBN 978-80-7357-710-0. 10. Ekonomické subjekty podle právní formy. Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad [cit. 10. 2. 2014]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka& cislotab=ORG9020UC&&kapitola_id=441 11. ELIÁŠ, Karel. Společnost s ručením omezeným. 1. vyd. Praha: PROSPEKTRUM, spol. s r.o., 1997, 256 s. ISBN 80-7175-047-6. 12. ELIÁŠ, Karel; POKORNÁ, Jarmila; DVOŘÁK, Tomáš. Kurs obchodního práva: Obchodní společnosti a družstva. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 538 s. ISBN 978-80-7400-048-5. 13. ELIÁŠ, Karel a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2012, 1119 s. ISBN 978-80-7208-922-2. 14. FIALA, Josef; KINDL, Milan a kol.: Občanský zákoník. Komentář. I. díl. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009, 904 s. ISBN 9788073573959. 15. HAVEL, Bohumil a kol. Zákon o obchodních korporacích s aktualizovanou důvodovou zprávou. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2012, 287 s. ISBN 978-80-7208-923-9. 64
16. PELIKÁNOVÁ, Irena; ČERNÁ, Stanislava a kol. Obchodní právo. Společnosti obchodního práva a družstva. II. díl. 1. vyd. Praha: ASPI, 2006, 545 s. ISBN 80-7357-149-8. 17. PETR, Bohuslav. Vydržení v českém právu. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, 241 s. ISBN 8071795461. 18. PETRŽELOVÁ, Jana. Vydržení obchodního podílu. In: Dny práva – 2011 – Days of Law [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2011 [cit. 10. 2. 2014]. ISBN 978-80-210-5911-5. Dostupné z: https://www.law.muni.cz/sborniky/dny_prava_2011/files/prispevky/04%20OB CHOD/ Jana%20Petrzelova.pdf 19. PIHERA, Vlastimil. Dividenda a tantiéma (kritická glosa k jednomu soudnímu rozhodnutí. In: LASÁK, Jan; HAVEL, Bohumil. Kompendium korporačního práva. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 155-163. ISBN 9788074000188. 20. POKORNÁ, Jarmila; KOVAŘÍK, Zdeněk; ČÁP, Zdeněk. Obchodní zákoník: komentář. I. díl. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 1079 s. ISBN 9788073574918. 21. ŠTENGLOVÁ, Ivana; PLÍVA, Stanislav; TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník. Komentář. 12. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, 1375 s. ISBN 9788074000553. 22. ŠTENGLOVÁ, Ivana a kol. Zákon o obchodních korporacích: komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, 994 s. ISBN 9788074004803. 23. ŠVECOVÁ, Hana. Změny v pojetí podílu u společnosti s ručením omezeným. Brno, 2013, 37 s. Studentská vědecká odborná činnost, Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Strojopis. 24. VYMAZAL, Lukáš. Zástavní právo: (§ 152 - § 172 občanského zákoníku): podrobný komentář k jednotlivým ustanovením včetně vybrané judikatury. 1. vyd. Praha: Linde, 2012, 270 s. ISBN 9788072018949. 25. WINTEROVÁ, Alena a kol. Civilní právo procesní. 6. vyd. Praha: Linde, 2011, s. 479-482. ISBN 987-80-7201-842-0. 26. ZUKLÍNOVÁ, Michaela; PSUTKA, Jindřich. Spoluvlastnictví a společné jmění manželů: § 136 - § 151 občanského zákoníku: podrobný komentář k jednotlivým ustanovením včetně vybrané judikatury a komentáře k právní úpravě této problematiky v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). 1. vyd. Praha: Linde, 2012, 161 s. ISBN 9788086131580.
8.2
Příspěvky v odborném tisku
1. BEZOUŠKA, Petr. Držba a vydržení obchodního podílu – jednotlivosti. Obchodněprávní revue. 2009, roč. 1, č. 6, s. 161-163. ISSN 1803-6554. 2. BOGUSKÝ, Pavel. Společnost s ručením omezeným ve světle návrhu zákona o obchodních korporacích. Časopis Všehrd [online]. Spolek českých právníků, občanské sdružení, publikováno 4. 12. 2011 [cit. 10. 2. 2014]. ISSN 1801-3678. Dostupné z: http://ca sopis.vsehrd.cz/2011/12/spolecnost-s-rucenim-omezenym-ve-svetle-navrhu-zakona-oobchodnich-korporacich/ 3. BURYAN, Jan. Vydržení obchodního podílu. Právní rádce. 2008, roč. 16, č. 6, s. 18-21. ISSN 1210-4817.
65
4. ČECH, Petr. K některým úskalím převodu obchodního podílu. Právní rádce. 2007, roč. 15, č. 5, s. 16-22. ISSN 1210-4817. 5. ČECH, Petr. Nad několika rekodifikačními nejasnostmi. Obchodněprávní revue. 2012, roč. 4, č. 11-12, s. 324-329. ISSN 1803-6554. 6. ČECH, Petr. S.r.o. po rekodifikaci. Ministerstvo spravedlnosti [online]. Ministerstvo spravedlnosti [cit. 10. 2. 2014]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/napsali-onas/100-s-r-o-po-rekodifikaci.html 7. ČERNÁ, Stanislava. O akciích s rozdílnou vahou hlasů v budoucím českém akciovém právu. Obchodněprávní revue. 2012, roč. 4, č. 7-8, s. 193-196. ISSN 1803-6554. 8. ČERNÁ, Stanislava; ŠTENGLOVÁ, Ivanka; ČECH, Petr. Co přinese zákon o obchodních korporacích kapitálovým obchodním společnostem, jejich společníkům a věřitelům? Časopis pro právní vědu a praxi. 2013, roč. 21, č. 4, s. 325-334. ISSN 1210-9126. 9. DVOŘÁK, Tomáš. Společné jmění manželů a podíl v obchodní společnosti nebo v družstvu – některé otázky vzájemných vztahů. Obchodněprávní revue. 2010, roč. 2, č. 9, s. 267-273. ISSN 1803-6554. 10. ELIÁŠ, Karel. Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným. Bulletin advokacie. 1996, roč. 26, č. 8, s. 55-66. ISSN 1210-6348. 11. ELIÁŠ, Karel. Společný obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným: Mnoho otázek a málo odpovědí. Obchodní právo. 1996, roč. 5, č. 3, s. 2-7. ISSN 1210-8278. 12. ELIÁŠ, Karel. Vydržení obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným – nevyslovené argumenty. Obchodněprávní revue. 2009, roč. 1, č. 1, s. 17-22. ISSN 18036554. 13. HAJNÁ, Kateřina. K převodu obchodního podílu jednočlenné společnosti s ručením omezeným, aneb zvítězí formalismus? Bulletin advokacie. 2010, roč. 40, č. 6, s. 24-27. ISSN 1210-6348. 14. HAMPEL, Petr. Některé novinky v postavení společníka s. r. o. podle ZOK. Rekodifikace a praxe. 2012, roč. 0, ukázkové č., s. 23-25. ISSN 1805-6822. 15. HAMPEL, Petr. Jaký je vztah mezi novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích z hlediska jejich praktického dopadu na činnost podnikatelů právnických osob? Co bude od 1. 1. 2014 v rámci jejich činnosti regulovat občanský zákoník a co zákon o obchodních korporacích? Rekodifikace a praxe. 2013, roč. 1, č. 3, s. 26-28. ISSN 18056822. 16. HAMPEL, Petr. Jaké změny nastanou od 1. 1. 2014 v oblasti dispozice s „obchodním“ podílem v s.r.o. Rekodifikace a praxe. 2013, roč. 1, č. 4, s. 25. ISSN 1805-6822. 17. HAVEL, Bohumil. Předpokládané změny obchodního práva při rekodifikaci práva soukromého aneb nad návrhem obchodního zákona. Obchodněprávní revue. 2009, roč. 1, č. 1, s. 1-10. ISSN 1803-6554. 18. HAVEL, Bohumil. Bude-li podíl na společnosti s ručením omezeným představován cenným papírem, jaké údaje o společníkovi, resp. vlastníkovi kmenového listu, bude nutné zapsat do obchodního rejstříku? Rekodifikace a praxe. 2013, roč. 1, č. 11, s. 26. ISSN 1805-6822.
66
19. HAVEL, Bohumil. V čem spočívají výhody podílu vtěleného do kmenového listu u společnosti s ručením omezeným. Rekodifikace a praxe. 2013, roč. 1, č. 11, s. 26. ISSN 1805-6822. 20. HAVEL, Bohumil. Pokud dojde k převodu kmenového listu na osobu, která není společníkem společnosti, musí být schválen valnou hromadou? Musí mít schválení formu notářského zápisu? Rekodifikace a praxe. 2014, roč. 2, č. 1, s. 25. ISSN 1805-6822. 21. HEJDA, Jan. Právní úprava podílu ve společnosti s ručením omezeným v rekodifikačním návrhu zákona o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2011, roč. 3, č. 3, s. 7277. ISSN 1803-6554. 22. CHALUPA, Luboš. Vypořádání obchodních podílů v rámci společného jmění manželů. Právní rádce. 2005, roč. 13, č. 5, s. 12-13. ISSN 1210-4817. 23. JANUŠ, Jan. Autor zákona o korporacích Havel: Většina společností se patrně podřídí zákonu jako celku. Právní rádce [online]. Economia, publikováno 24. 5. 2012 [cit. 10. 2. 2014]. ISSN 1210-4817. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-55877980-vetsinaspolecnosti-se-patrne-podridi-zakonu-jako-celku 24. LAVRUSHIN, Konstantin V. Jsem jednatelem s. r. o. a chci se zeptat, zda se v souvislosti s rekodifikací musejí dělat nějaké změny zakládacích dokumentů (společenské smlouvy)? Rekodifikace a praxe. 2013, roč. 1, č. 8, s. 22. ISSN 1805-6822. 25. OBERTOVÁ, Alice. Jsme menší akciová společnost a začínáme mít z rektifikace obavy. Už teď nám je jasné, že se nestihneme připravit na všechny změny k 1. lednu 2014. Proto nás zajímá, co a kdy je potřeba aktivně udělat, aby nám nehrozila nějaká sankce. Rekodifikace a praxe. 2013, roč. 1, č. 10, s. 22. ISSN 1805-6822. 26. PELIKÁN, Robert. Několik poznámek k úpravě společnosti s ručením omezeným v novém zákoně o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2012, roč. 4, č. 3, s. 75-79. ISSN 1803-6554. 27. PELIKÁN, Robert. Kogentní a dispozitivní ustanovení v novém zákonu o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2012, roč. 4, č. 9, s. 246-250. ISSN 1803-6554. 28. PEŠLOVÁ, Irena. Co se společnostmi po 1. lednu 2014? Právní rádce. 2013, roč. 21, č. 4, s. 32. ISSN 1210-4817. 29. PETR, Bohuslav. Ještě jednou k vydržení obchodního podílu. Obchodněprávní revue. 2009, roč. 1, č. 6, s. 159-161. ISSN 1803-6554. 30. PLÍHAL, Tomáš. Převod a rozdělení obchodního podílu. Bulletin advokacie. 2012, roč. 42, č. 11, s. 31-32. ISSN 1210-6348. 31. POKORNÁ, Jarmila. Rozdělení obchodního podílu na společnosti s ručením omezeným a některé problémy s ním spojené. Obchodní právo. 1996, roč. 4, č. 4, s. 9-16. ISSN 12108278. 32. POKORNÁ, Jarmila. Další poznámky k obchodnímu podílu a BSM. Právní rádce. 1995, roč. 3, č. 4, s. 9-11. ISSN 1210-4817. 33. POKORNÁ, Jarmila. K vymezení pojmu obchodní podíl. Právník. 1995, roč. 134, č. 9, s. 872-883. ISSN 0231-6625.
67
34. PRAVDOVÁ, Markéta. Za jakých podmínek bude možné vyplácet zisk ve společnosti s ručením omezeným? Rekodifikace a praxe. 2013, roč. 1, č. 7, s. 24. ISSN 1805-6822. 35. SPÁČIL, Jiří. Vydržení v NOZ. Rekodifikace a praxe. 2013, roč. 1, č. 3, s. 10-13. ISSN 1805-6822. 36. ŠAFRÁNEK, Jan. Je pravda, že s. r. o. bude moci vyplácet společníkům zálohy na podíl na zisku? Rekodifikace a praxe. 2013, roč. 1, č. 5, s. 27-28. ISSN 1805-6822. 37. ŠTENGLOVÁ, Ivana. K některým problémům přechodných ustanovení zákona o obchodních korporacích. Obchodněprávní revue. 2013, roč. 5, č. 10, s. 284-287. ISSN 1803-6554. 38. ŠVÉDA, Martin. Rekodifikace přináší nové druhy podílů v s.r.o. Co s tím? IHNED.cz [online]. Economia, publikováno 10. 12. 2013 [cit. 10. 2. 2014]. ISSN 1213-7693. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-61425760-rekodifikace-prinasi-nove-druhy-podilu-v-s-r-o-co-stim 39. RAJF, Vladimír. Dědění obchodního podílu. Český byznys [online]. Teutrine, publikováno 1. 11. 2012 [cit. 9. 2. 2014]. Dostupné z: http://www.cesky-byznys.cz/magazine/m1/files/assets/basic-html/page28.html 40. VÍGHOVÁ, Vlasta. Nová právní úprava společnosti s ručením omezeným v zákoně o obchodních korporacích. Daně a právo v praxi. 2012, roč. 17, č. 10, s. 2-7. ISSN 12117293. 41. VYMAZAL, Lukáš. Výkon zástavního práva k obchodnímu podílu. Obchodněprávní revue. 2011, roč. 3, č. 4, s. 99-101. ISSN 1803-6554. 42. VYMAZAL, Lukáš. K některým otázkám zastavitelnosti obchodního podílu. Obchodněprávní revue. 2011, roč. 3, č. 7, s. 198-200. ISSN 1803-6554. 43. WEINHOLD, Daniel. Obchodní podíly a akcie náležející více osobám. Právní rádce. 1995, roč. 3, č. 5, s. 15-17. ISSN 1210-4817.
8.3
Judikatura
1. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 3. 1995, sp. zn. 7 Cmo 120/94. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 2. 2014]. 2. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 7. 2004, sp. zn. 22 Cdo 700/2004. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2004 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/ Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/71966E9E219063D8C1257A4E00694A37?openD ocument&Highlight=0, 3. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 5. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1781/2004. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2005 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/ Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/B3E66BECA8B37765C1257A4E00657155?open Document&Highlight=0,22,cdo,1781/2004 4. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. 29 Odo 1216/2005. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2007 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/ Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/A52022081C124D88C1257A4E00694F7B?openD ocument&Highlight=0, 5. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 29 Odo 1278/2005. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2007 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/ 68
6. 7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
8.4
Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/41BF1708BDE587DFC1257A4E00690B25?open Document&Highlight=0,29,odo,1278/2005 Rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 8. 2005, sp. zn. 15 Co 469/2005. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 2. 2014]. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 8. 2007, sp. zn. 29 Odo 573/2006. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2007 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/ Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/8F8B20EDCC70FF50C1257A4E00679A4E?open Document&Highlight=0,29,odo,573/2006 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 10. 2007, sp. zn. 29 Odo 794/2006. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2007 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/Ju dikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/206F31E7939ED57AC1257A4E0066D04E?openDo cument&Highlight=0, Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 22 Cdo 2875/2006. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2009 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/ Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/CE9827D1A05B3424C1257A4E006574C3?open Document&Highlight=0,22,cdo,2875/2006 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 10. 2008, sp. zn. 22 Cdo 952/2007. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2008 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/ Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/2D2D8354CF29A68DC1257A4E0064C170?open Document&Highlight=0,22,cdo,952/2007 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 29 Cdo 1326/2009. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2010 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/ Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/4F191D1996EC3F8BC1257A4E0065279E?open Document&Highlight=0,29,cdo,1326/2009 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1754/2009. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2011 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/ Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/867D4769CF17C528C1257A4E00653C17?openD ocument&Highlight=0, Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3450/2009. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2011 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz /Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/8AE1C5E2BF769177C1257A4E006A8105?open Document&Highlight=0,22,cdo,3450/2009 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3704/2009. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2011 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/ Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/575113D9633A65E1C1257A4E006AA080?open Document&Highlight=0, Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 3. 2011, sp. zn. 29 Cdo 282/2010. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, © 2011 [cit. 20. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.nsoud.cz/ Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/3F36A01BC741500DC1257A4E00659A93?open Document&Highlight=0,29,cdo,282/2010
Právní předpisy
1. Vyhláška č. 414/2011 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 2. 2014]. 2. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 2. 2014]. 69
3. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 2. 2014]. 4. Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 2. 2014]. 5. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 2. 2014]. 6. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 2. 2014]. 7. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 2. 2014]. 8. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 2. 2014]. 9. Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 2. 2014]. 10. Zákon č. 304/2013 Sb., zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 10. 2. 2014].
70
