Změny v podnikovém okolí – vyhodnocení empirického výzkumu# Josef Krause* V období březen až květen 2007 bylo v rámci výzkumného záměru „Nová teorie ekonomiky a managementu organizací a jejich adaptační procesy“ realizováno dotazníkové šetření. Dotazník byl zaměřen na jednotlivé podnikové činnosti. Cílem bylo zmapovat, jakým způsobem jsou jednotlivé činnosti prováděny. Dalším cílem bylo ověřit hypotézy, které byly pro jednotlivé oblasti formulovány. S žádostí o vyplnění dotazníků bylo osloveno přes 900 podniků. Celkem bylo získáno 289 dotazníků. Z tohoto počtu však bylo 37 dotazníků vyřazeno z důvodu duplicit a nekompletních údajů. Do šetření byly zařazeny podniky, které měly více než 250 zaměstnanců. Jednalo se o podniky zpracovatelského průmyslu. V následujícím textu jsou prezentovány výsledky, které se týkají části „Firemní strategie a změny ve vnějším okolí“.
Význam sledované problematiky Výchozím bodem pro formulaci strategie podniku je důkladné poznání okolí, ve kterém se podnik nachází. Pochopení změn, základních vývojových tendencí a odhad budoucího vývoje je pro tvorbu strategie klíčové. O nejvýznamnějších trendech, které ovlivňující strategii podniku, píše například Drucker (1992, 1999, 2006), Souček (2005), Šmída (2003), Pitra (2001), Kotler (2000), Jirásek (2003). Například německý časopis „IO New Management“ sestavuje žebříček nejvýznamnějších trendů, na jehož zpracování se podílí 23 odborníků z teorie i praxe. Nejnovější výčet trendů podle významnosti je následující: tlak na inovace, globalizace, rostoucí význam Číny a Indie, fúze a akvizice, tlak na náklady, rostoucí význam vzdělávání, význam alokace jednotlivých podnikových činností v celosvětovém kontextu, ochrana duševního vlastnictví ve vztahu k Číně, rostoucí význam surovin. Globalizace (Kislingerová, Nový, 2005) je pojem využívaný pro charakterizování současného a budoucího vývoje v ekonomice a ve společnosti. Některé definice vymezují globalizaci pouze v souvislosti s ekonomikou, jiné se snaží zachytit prolnutí globalizace do všech oblastí života společnosti. Jeníček (1999, 2000, 2002) jako hlavní projevy globalizace uvádí soustřeďování přímých zahraničních investic, rostoucí význam vědění a odborných systémů, rostoucí počet a význam nadnárodních společností a vznik skupiny mezinárodních obchodníků, rozvoj nadnárodní hospodářské diplomacie, klesající význam moci národních států v tradičních oblastech, zvyšující se závislost států na zahraničním obchodě a přímých zahraničních investicích. Dalším dopadem globalizace (Barlett a Ghoshal, 2003) jsou různé požadavky na manažery na jednotlivých úrovních řízení v těchto globálních společnostech. Dále je nutné sledovat faktory, které vedou k preferenci globálních a lokálních strategií. V procesu globalizace (Bláha, Dytrt, 2003) dochází ke střetávání různých kultur. Tato skutečnost klade velké nároky na manažery při respektování odlišných kultur. Nejedná se o změnu hodnot určité organizace, ale o soulad s cizími hodnotami.
#
Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu Nová teorie ekonomiky a managementu organizací a jejich adaptační procesy registrovaného u Grantové agentury MŠMT pod evidenčním číslem MSM6138439905 * Ing. Josef Krause, Ph.D. – odborný asistent na katedře podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Diskontinuitě a turbulentnímu prostředí se věnoval především Drucker (1994, 1999). Svět podle něj přestal být předvídatelný. Prostředí, ve kterém podniky působí, se mění závratnou rychlostí. Podniky musí být dostatečně pružné, aby na náhlé změny byly schopny reagovat. Je třeba zrychlit toky informací, v plné míře využívat informační technologie, úzce spolupracovat se svými dodavateli i odběrateli, aby bylo možno zachytit i slabé signály o změnách. Pitra (2001) uvádí, že podniky se nejčastěji setkávají s diskontinuitou ve vývoji ekonomických charakteristik oboru podnikání, ve vývoji spotřebitelského chování zákazníků, v logice a rytmu provádění jednotlivých podnikatelských procesů. Také Hammer (2001) souhlasí s tím, že dnešní plánování vyžaduje rychlé rozpoznání změn a pružnou reakci na ně. Neustále roste využívání informačních technologií. Ať už jde o vybavenost pracovišť výpočetní technikou, nebo o využívání výpočetní techniky a informačních technologií soukromými subjekty. Roste využívání elektronického obchodování, elektronického bankovnictví apod. Využívání informačních technologií má nezastupitelné místo v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Rychlá výměna informací o zásobách a z nich odvozených dodávkách je nezbytná pro metodu just-in-time. S využíváním informačních technologií souvisí i změny v organizační architektuře podniků. Rozvine se práce doma, protože nebude problém výsledky práce efektivně předávat dál. Bude možná plynulá komunikace mezi členy týmu. Hrozba terorismu se významně zvýšila po útocích 11. září 2001. Přestože se v posledních desetiletích náklady na zbrojení velice snížily, stále jsou velice vysoké. Hrozba možných teroristických útoků navíc vyvolává novou poptávku například po maskách, bezpečnostních krytech apod. Miniaturizace se odráží ve vývoji nových materiálů a výrobků, které mají velmi výhodné parametry. Tyto výrobky vyžadují vysoký podíl sofistikované práce a právě na tento druh produkce by se měly zaměřit podniky ve státech, které nemohou konkurovat levnou pracovní silou. Genetika patří mezi nejprogresivnější vědní obory dneška. Má význam nejen v tradiční medicíně, ale významně ovlivňuje např. zemědělství a potravinářství. Díky genetice jsou vyvíjeny nové odrůdy rostlin, které mají vyšší výnosy a jsou odolnější proti nemocím. Druhou stránkou je odpor spotřebitelů vůči potravinám z geneticky upravených rostlin. Hned v několika ohledech se projevuje důraz na ekologii a ochranu životního prostředí. Prosazuje se trend ekologické výroby. Spotřebitelé žádají po výrobku, aby nezatěžoval životní prostředí – výroba, spotřeba ani následná likvidace. Současně se projevují velice vážné ekologické problémy. Zvyšující se teplota zapříčiňuje tání ledovců, které se projevuje zvyšováním hladiny mořské vody atd. Vysoká spotřeba obyvatelstva má za následek rovněž vysokou produkci odpadů, která je dále nerovnoměrně rozložena mezi bohaté a chudé státy. To vše vyvolává příležitosti pro firmy. Celosvětově se především věková struktura vyvíjí značně nerovnoměrně. Vyspělé státy západního světa stárnou a zvyšuje se podíl obyvatel v důchodovém věku. Porodnost v USA, západní a severní Evropě a Japonsku je menší než 2 děti na ženu. To znamená, že počet obyvatel se v těchto zemích snižuje, protože není zajištěna ani pouhá reprodukce obyvatelstva. Problém s nízkou mírou porodnosti se patrně stane politickým problémem a může se odrazit v politické a vládní nestabilitě vyspělých zemí. Stále více lidí v důchodovém věku bude patrně pracovat v nějaké formě zkráceného pracovního úvazku. To přináší problémy ve formě posunování věkové hranice odchodu do důchodu. Podniky se na jedné straně budou potýkat s nedostatkem pracovních sil. Na straně druhé však vznikají i příležitosti. Vzniká
koupěschopná poptávka lidí v důchodu po zdravotnických službách, po rekreacích respektujících jejich specifické potřeby, lidé se chtějí i nadále věnovat svým zálibám atd. S klesající porodností souvisí na druhé straně zvýšená poptávka po menších baleních produktů apod. Případně se může projevit snaha vynakládat na jedno dítě více peněz a prostředků, než by tomu bylo třeba u 4 dětí.
Charakteristika dotazníku a vybrané výsledky V rámci výzkumného záměru bylo realizováno dotazníkové šetření, ve kterém byly podniky dotazovány na hlavní podnikové činnosti. Do dotazníkového šetření byly zařazeny firmy ze zpracovatelského průmyslu, které zaměstnávají více než 250 pracovníků. Celkem bylo do vyhodnocení zařazeno 252 dotazníků. Celkem dotazník obsahoval 77 otázek, které byly rozděleny do tématických okruhů podle jednotlivých podnikových činností. Tyto jednotlivé okruhy otázek byly: Firemní strategie, identifikace a hodnocení změn ve vnějším prostředí; Podniková ekonomika. Ekonomické informace o fungování podniku; Management podniku; Oběhové procesy; Personální oblast; Marketing, komunikační strategie. Dotazník dále obsahoval identifikační údaje. V následujícím textu budou uvedeny pouze výsledky, které se týkaly části „Firemní strategie a změny ve vnějším okolí“. Do vyhodnocení bude v rámci tohoto textu bude také využita otázka z části „Marketing, komunikační strategie“, která zjišťovala frekvenci sledování spokojenosti zákazníků.
Výsledky otázek části „Firemní strategie a změny ve vnějším okolí“ V 1. otázce dotazníku byly podniky dotazovány na změny v podnikovém okolí. Otázka zněla: „Níže jsou uvedeny některé změny, které se podle řady ekonomů, sociologů a dalších ve světě odehrávají. Jak jsou tyto změny podle Vás aktuální s ohledem na fungování Vašeho podniku?“ Uvedeny byly tyto faktory: globalizace ekonomiky, globalizace společnosti, zvětšování vlivu prostředků masové komunikace, migrace, kulturní střetávání a konflikty, nebezpečí teroristického útoku. Podniky mohly odpovědět, zda je sledovaný faktor pro jejich činnost velmi aktuální, ne příliš aktuální, nebo neaktuální. Tab. 1 Význam vybraných faktorů na fungování podniku
Sledovaný faktor Globalizace ekonomiky Globalizace společnosti Vliv prostředků masové komunikace Konflikty při střetávání kultur Nebezpečí teroristického útoku
Velmi aktuální. Ne příliš aktuální. Neaktuální. 68,4% 24,8% 6,8% 36,8% 50,6% 12,6% 36,0%
41,7%
22,3%
10,2%
41,1%
48,8%
9,3%
32,5%
58,1%
Zdroj: Vyhodnocení dotazníku, kolektiv autorů
Podle očekávání jako nejvýznamnější faktor, který má dopad na činnost podniků, byla uváděna globalizace ekonomiky. 68,4 % podniků tento faktor ohodnotilo jako velmi aktuální. V souvislosti s ohodnocením tohoto faktoru je poměrně překvapivé, že pouze 36,8 % podniků hodnotí globalizaci společnosti jako velmi aktuální. Z odpovědí vyplývá, že právě globalizace je z pohledu podniků zcela jasně nejvýznamnějším faktorem. Další faktory už byly hodnoceny jako podstatně méně významné. Zvětšování vlivu prostředků masové komunikace ohodnotilo 36,0 % podniků jako velmi
aktuální faktor. Z ohodnocení dalších faktorů (migrace, kulturní střetávání a konflikty, nebezpečí teroristického útoku) vyplývá, že české podniky se s těmito faktory běžně nesetkávají. 2. otázka zněla: „Co mohou uvedené i další změny vnějšího globálního prostředí přinést Vašemu podniku v dohledné budoucnosti (tj. v horizontu přibližně 5 let)?“ Nabízené odpovědi byly tyto: a) Více příležitostí a méně hrozeb. b) Méně příležitostí a více hrozeb. c) Mnoho příležitostí i hrozeb. d) Málo příležitostí a málo hrozeb. e) Žádné podstatné změny ve světě asi neproběhnou. Na základě odpovědí na 2. otázku je možno konstatovat, že podniky si uvědomují změny, které probíhají, a vnímají i možné příležitosti a hrozby vyplývající z těchto změn v okolí. Pouze 19,0 % podniků uvedlo, že změny v okolí podniku přinesou málo příležitostí a hrozeb. Případně uvedly, že žádné změny v budoucích letech nejspíše neproběhnou. Naopak 47,4 % podniků uvedlo, že tyto změny přinesou v budoucnosti mnoho příležitostí i hrozeb. Dále je možné konstatovat, že podniky vnímají budoucnost spíše optimisticky, protože 20,6 % podniků na tuto otázku odpovědělo, že tyto změny přinesou více příležitostí a méně hrozeb. Oproti tomu 13,0 % podniků předpokládá, že se v budoucnosti objeví méně příležitostí a více hrozeb. 3. otázka zněla: „Uveďte, jak důležité jsou pro strategické rozhodování ve Vašem podniku následující podmínky.“ Šlo o tyto faktory: rostoucí míra konkurence, rychlost technologických změn, zpřísňující se ekologické normy, nepředvídatelnost tržního prostředí, pokrok v informačních technologiích a komunikaci, tlak na odpovědnost firem, vzestup čínské ekonomiky, rozšiřování oblastí ziskových aktivit, internacionalizace trhu práce, mezinárodní pohyb kapitálu, vlna fúzí a akvizic ve světě, prosazování nových vztahů podniků z důvodu publicity nebo sponzorování, pokrok v letecké a lodní dopravě. U jednotlivých faktorů bylo možné označit význam jednotlivých faktorů na stupnici od 1 do 5. „1“ označovala klíčový faktor, „5“ označovala nepodstatný faktor.
Tab. 2 Význam vybraných faktorů při strategickém rozhodování Sledovaný faktor Rostoucí míra konkurence Rychlost technologických změn Zpřísňující se ekologické normy Tlak na odpovědnost firem Pokrok v IT Nepředvídatelnost tržního prostředí Vzestup čínské ekonomiky Rozšiřování oblasti ziskových aktivit Internacionalizace trhu práce Mezinárodní pohyb kapitálu Vlna fúzí a akvizic Pokrok v letecké a lodní dopravě
Klíčové/velmi důležité 79,8% 73,9% 70,3% 61,9% 61,6% 59,9% 55,8% 51,6% 42,5% 42,0% 40,8% 13,1%
Zdroj: Vyhodnocení dotazníku, kolektiv autorů
Ze sledovaných faktorů podniky jako jednoznačně nejvýznamnější vyhodnotily rostoucí míru konkurence. Tento faktor 79,8 % podniků vyhodnotilo jako klíčový nebo velmi důležitý. Pouze necelá 3 % podniků uvedla, že je tento faktor nepodstatný. Jako druhý nejvýznamnější faktor podniky hodnotí rychlost technologických změn – 73,9 % podniků ho považuje za klíčový nebo velmi podstatný. A pouze 0,8 % podniků ho ohodnotilo jako nepodstatný. Výsledky výzkumu rovněž potvrdily, že ochrana životního prostředí nabývá stále na významu. Pro 70,3 % podniků je to klíčový nebo velmi důležitý faktor, který musí brát při strategickém rozhodování v úvahu. Tyto tři faktory lze tedy na základě výzkumu ohodnotit jako nejvýznamnější. Nepředvídatelnost tržního prostředí, pokrok v informačních technologiích a komunikaci, tlak na odpovědnost firem, vzestup čínské ekonomiky byly hodnoceny podniky také jako významné faktory. Každý z těchto faktorů ohodnotilo cca 60 % podniků jako klíčový nebo velmi důležitý pro strategické rozhodování. Kladně lze hodnotit, že poměrně velká část firem si je vědoma vlastní odpovědnosti vůči svému okolí, resp. tlaku na tuto odpovědnost. Do této skupiny významných faktorů lze zařadit také rozšiřování oblastí ziskových aktivit. 51,6 % ho vyhodnotilo jak klíčový nebo velmi důležitý. Odpovědi na tuto otázku lze také interpretovat tak, že více než polovina podniků se snaží diverzifikovat svoje portfolio činností. Do další skupiny spíše méně významných faktorů je možno zařadit internacionalizaci trhu práce, mezinárodní pohyb kapitálu a vlnu fúzí a akvizic ve světě. Každý z těchto faktorů hodnotilo mírně přes 40 % podniků jako klíčový nebo velmi důležitý. Jako nevýznamné se na základě odpovědí získaných v dotazníkovém šetření ukázaly pokrok v letecké a lodní dopravě a prosazování nových vztahů podniků z důvodu publicity nebo sponzorování. Odpovědi na tuto otázku je možno dát do souvislosti s odpovědí na otázku číslo 1, ve které 68,4 % podniků uvedlo, že globalizace ekonomiky je pro ně velmi aktuální. Tuto globalizaci ekonomiky podniky tedy patrně vnímají především ve formě zostřující se konkurence, rychlosti změn v okolí podniku a tím pádem zvyšující se nepředvídatelnosti budoucího vývoje. Naopak faktory jako internacionalizace trhu práce a pohyb kapitálu se v České republice patrně ještě příliš neprojevily, nebo je podniky zatím nevnímají. Zde je ovšem nutné podnikům doporučit, aby i tyto faktory vzaly v úvahu. Je velice pravděpodobné, že v budoucnu podniky pocítí dopad i těchto faktorů
Ve 4. otázce byly podniky dotazovány, zda jsou jejich stávající zdroje v souladu s rozhodujícími faktory úspěšnosti v odvětví, ve kterém působí. Podniky měly na výběr mezi následujícími odpověďmi: a) b) c) d) e)
Ano a považujeme to za významnou skutečnost. Ano, ale nepovažujeme to za příliš významné. Nejsou, ale snažíme se o soulad. Nejsou a není to důležité. Příliš se tím nezabýváme.
Celých 67,2 % podniků uvedlo, že má v souladu svoje zdroje s rozhodujícími faktory úspěšnosti. Zbývajících 32,8 % podniků zdroje v souladu s faktory úspěšnosti nemá, nebo se tím nezabývá. V 5. otázce byly podniky dotazovány, zda mají pro svou činnost jasně formulovanou strategii. Podniky měly na výběr z následujících možností: 1) Podnik má strategii a je precizně písemně formulována. 2) Podnik má strategii, ale není precizně písemně formulována. 3) Podnik nemá ujasněnou strategii. Pod pojmem precizně zpracovaná strategie bylo myšleno, zda jsou při jejím zpracování brány v úvahu všechny relevantní faktory (vnitřní i vnější), a zda je strategie zpracovávána průběžně. 96 % podniků uvedlo, že strategii má. Avšak z těchto 96 % celých 45 % podniků uvedlo, že ji nemá písemně zpracovanou. Pouze 4 % podniků nemá strategii vůbec. Hodnota 96 % je sice vysoká, je však třeba zvážit, zda není nadsazená. Zejména pokud se vezme v úvahu velké procento podniků, které nemají strategii zpracovanou písemně, je reálné usuzovat, že dobře zpracovanou strategii má menší část podniků, než je deklarovaných 96 %. V rámci 6. otázky bylo zjišťováno, zda je strategie v rámci podniku sdílená jednotlivými skupinami pracovníků. Podniky mohly zaškrtnout následující odpovědi: a) b) c) d) e) f) g)
Je všemi sdílená ve vertikální i horizontální linii. Je sdílena pouze managementem na všech úrovních. Je sdílena pouze managementem na střední a nejvyšší úrovni. Je sdílena jen některými členy nejvyššího managementu. Je sdílena některými lidmi napříč podnikem. Podniková strategie není sdílena, je to formální záležitost. Žádná strategie podniku není.
Pouze u 36,5 % podniků je strategie sdílená všemi. Největší nedostatky se sdílením strategie jsou na úrovni nižšího managementu a zaměstnanců. V této oblasti tedy mají podniky také značné rezervy. Je úkolem vedení podniku, aby seznámilo všechny zaměstnance podniku s jeho strategií. Současně by mělo zaměstnance motivovat k tomu, aby se s touto strategií ztotožnili. Pro vyhodnocení vybraných závislostí otázek z části týkající se firemní strategie a změn v okolí podniků byla využita otázka číslo 48 z části zaměřené na marketing a komunikační strategii. Tato otázka zněla: Zabývá se Vaše firma sledováním spokojenosti zákazníků?“ a) Ano, pravidelně sledujeme. b) Sledujeme nepravidelně. c) Ne, nesledujeme.
73 % procent podniků odpovědělo, že spokojenost zákazníků sleduje pravidelně. Pouze nepravidelně sleduje spokojenost zákazníků necelých 20 %. Zbývajících 7,5 % podniků odpovědělo, že spokojenost zákazníků nesleduje.
Závislosti mezi vybranými faktory V tabulce číslo 3 jsou uvedeny odpovědi na otázky, které zjišťovaly souvislost mezi kvalitou podnikové strategie (5. otázka) a mírou očekávaných hrozeb a příležitostí, které plynou z podnikového okolí (2. otázka). Podniky byly rozděleny do třech skupin. Podniky v první skupině deklarovaly, že strategii mají písemně zpracovanou. Podniky v druhé skupině deklarovaly, že strategii mají, ale ta není zpracována písemně. Ve třetí skupině podniky strategii nemají. Tab. 3 Úroveň strategie a očekávání změn plynoucích z okolí
Pozn. Relativní četnosti jsou za sloupce. Zdroj: Vyhodnocení dotazníku, kolektiv autorů
V rámci odpovědí byla sledována závislost mezi úrovní zpracované strategie a mírou očekávaných možných příležitostí a ohrožení, které plynou z okolí podniku. Byla testována hypotéza: „Podniky, které mají precizně zpracovanou strategii, budou více vnímat příležitosti a ohrožení, které se objevují v okolí podniku.“ Na standardní 5% hladině významnosti se tuto hypotézu nepodařilo potvrdit. Ve všech třech skupinách podniků vyšly výsledky velice podobně. Téměř 50 % podniků ve všech třech skupinách očekává, že jim budoucnost přinese mnoho hrozeb a příležitostí. Dále je možné konstatovat, že podniky jsou spíše optimistické, protože v budoucnosti očekávají více příležitostí než hrozeb. Dále byla sledována závislost mezi úrovní zpracované strategie (5. otázka) a sledováním spokojenosti zákazníků (48. otázka). V otázce 48 byly podniky dotazovány, zda sledují spokojenost zákazníků. Možné odpovědi byly: 1) Ano, sledujeme pravidelně. 2) Sledujeme nepravidelně. 3) Nesledujeme. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce číslo 4.
Tab. 4 Úroveň strategie a očekávání změn plynoucích z okolí
Pozn. Relativní četnosti jsou za řádky. Zdroj: Vyhodnocení dotazníku, kolektiv autorů
Byla testována hypotéza: „Podniky, které mají precizně zpracovanou strategii, se více zabývají sledováním spokojenosti svých zákazníků.“ Tuto hypotézu se podařilo potvrdit na standardní 5% hladině významnosti. 80,5 % podniků, které mají strategii zpracovanou písemně, pravidelně sleduje spokojenost svých zákazníků. Oproti tomu spokojenost zákazníků sleduje pravidelně pouze 40 % ze skupiny podniků, které nemají strategii precizně zpracovanou.
Závěr Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření lze formulovat následující závěry. Podniky si uvědomují probíhající proces globalizace ekonomiky, téměř 70 % podniků tento faktor ohodnotilo jako velmi aktuální pro jejich fungování. Z dalších dílčích faktorů, které mají dopad na strategické rozhodování, jsou nejdůležitější rostoucí míra konkurence, rychlost technologických změn a zpřísňující se ekologické normy. Mezi středně významné faktory lze zařadit tlak na odpovědnost firem, pokrok v IT, nepředvídatelnost tržního prostředí a vzestup čínské ekonomiky. Faktory s nejmenším významem jsou internacionalizace trhu práce, mezinárodní pohyb kapitálu, vlna fúzi a akvizic a pokrok v letecké a lodní dopravě. Dále je možné konstatovat, že podniky si uvědomují změny, které probíhají, a vnímají i možné příležitosti a hrozby vyplývající z těchto změn v okolí. Podniky vnímají budoucnost spíše optimisticky, protože více podniků očekává od vývoje okolí více příležitostí a méně hrozeb. Dvě třetiny podniků uvedly, že mají v souladu zdroje s rozhodujícími faktory úspěšnosti v daném odvětví. Drtivá většina (96 %) podniků uvedla, že má vypracovánu podnikovou strategii. Avšak pouze necelá polovina z tohoto počtu má strategii precizně písemně formulovánu. Na 5% hladině významnosti se nepodařilo prokázat, že by podniky s precizně zpracovanou strategií více vnímaly příležitosti a ohrožení plynoucí z okolí. Naopak se podařilo na výše uvedené hladině významnosti prokázat, že podniky s precizně zpracovanou strategií více věnují pozornost spokojenosti svých zákazníků.
Literatura: [1] BARLETT, A., GHOSHAL, S. What is a global manager? Boston: Harvard Business Review 2003. Vol. 81 Issue 8. ISSN 0017-8012. [2] BLÁHA, J., DYTRT, Z. Manažerská etika. 1. vydání. Praha: Management Press 2003. ISBN 80-7261-084-8. [3] DRUCKER, P. F. Budoucnost začíná dnes. Praha: Management Press 1992. ISBN 8085603-00-4. [4] DRUCKER, P.F. Drucket na každý den. 366 zamyšlení a podnětů, jak dělat správné věci. Praha: Management Press 2006. ISBN 80-7261-140-2. [5] DRUCKER, P. F. Management challenges for the 21st century. New York: Harper Business 1999. ISBN 08-87309-98-4. [6] DRUCKER, P. F. Řízení v turbulentní době. Praha: Management Press 1994. ISBN 8085603-67-5. [7] HAMMER, M. AGENDA 21- co musí každý podnik udělat pro úspěch v 21. století. 1. vydání. Praha: Management Press 2002. ISBN 80-7261-074-0. [8] JENÍČEK, V. Globalizace světového hospodářství. Praha: C.H.Beck 2002. ISBN 807179-787-1. [9] JENÍČEK, V. Globalizace. Aktuální otázky s větové ekonomiky. Praha: VŠE 2000. ISBN 80-245-0039-6. [10] JENÍČEK, V. Globální diskontinuity a trvale udržitelný rozvoj. Praha: VŠE 1999. ISBN 80-7079-251-5. [11] JIRÁSEK, J.A. Strategie – Umění podnikatelských vítězství. Praha: Professional Publishing 2003. ISBN 80-86419-22-3. [12] KISLINGEROVÁ, E., NOVÝ, I. Chování podniku v globalizujícím se prostředí. Praha: C.H.Beck 2005. ISBN 80-7179-847-9. [13] KISLINGEROVÁ, E. a kolektiv. Vyhodnocení dotazníku. Praha: VŠE 2008. [14] KOTLER, P. Marketing podle Kotlera. Praha: Management Press 2000. ISBN 80-7261010-4. [15] PITRA, Z. Zvyšování podnikatelské výkonnosti. Praha: Ekopress 2001. ISBN 80-8611964-5. [16] SOUČEK, Z. Firma 21. století. Předstihněme nejlepší!!! Praha: Professional Publishing 2005. ISBN 80-86419-88-6. [17] ŠMÍDA, F. Strategie v podnikové praxi. Praha: Professional Publishing 2003. ISBN 8086419-41-X.
Změny v podnikovém okolí – vyhodnocení empirického výzkumu Josef Krause ABSTRAKT Výchozím bodem pro formulaci strategie podniku je důkladné poznání okolí, ve kterém se podnik nachází. Pochopení těchto změn, základních vývojových tendencí a odhad budoucího vývoje, je pro tvorbu strategie klíčové. V článku jsou prezentovány výsledky empirického výzkumu, které se týkají strategie podniku a podnikového okolí. V rámci výzkumu bylo získáno 252 dotazníků. Otázky byly zaměřeny především na úroveň zpracování strategie v českých podnicích. Dále bylo zjišťováno, jak české podniky vnímají změny probíhající v podnikovém okolí. Nejvýznamnější faktory při strategickém rozhodování podniků jsou rostoucí míra konkurence, rychlost technologických změn a zpřísňující se ekologické normy. Očekávání podniků do budoucna jsou spíše optimistická. Většina podniků uvedla, že má zpracovanou strategii. Podniky s vypracovanou strategií se pravidelně věnují zjišťování spokojenosti zákazníků. Klíčová slova: Strategie; Okolí podniku; Trendy; Globalizace; Konkurence.
The changes in the company environment – the evaluation of the empirical research ABSTRACT The initial point for the strategy formulation is the complete understanding of the environment. The understanding of these changes and the trends is crucial for the strategy creation. There are introduced results concerning the corporate strategy and the environment. 252 answer sheets were obtained. The firms were asked about the level of the created strategy. Next the firms were asked about the importance of the changes in the environment. The most important factors for the strategy decision making are the growing competition, the changes in technology and the strict ecological norms. The expectations of the firms are rather optimistic. The most of the firms wrote to have the created strategy. The firms with the created strategy regularly locate the satisfactions of the customers. Key words: Strategy; Environment; Trends; Globalization; Competition. Key words: L10
