Univerzita Karlova v Praze Pírodovdecká fakulta katedra aplikované geoinformatiky a kartografie. Iva Pavlíková DLOUHODOBÉ ZMNY VYUŽITÍ PLOCH

Univerzita Karlova v Praze P írodov decká fakulta katedra aplikované geoinformatiky a kartografie

Iva Pavlí ková

DLOUHODOBÉ ZM NY VYUŽITÍ PLOCH V CHKO ESKÝ RÁJ Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Mgr. P emysl Štych Praha 2006

Pod kování Na prvním míst

d kuji vedoucímu své diplomové práce, Mgr. P emyslu

Štychovi, za cenné p ipomínky p i zpracovávání diplomové práce. Mgr. Ond eji Tomáškovi d kuji za poskytnutá vektorová data a ortofota. Ing. Markét Pot kové, Ph.D. pat í pod kování za osv tlení tvorby ortofot, i když k ní nakonec nedošlo. Dále d kuji svým spolužák m a kamarád m, kte í n jakým dílem dopomohli ke zpracování této práce. Mnohokrát také d kuji své rodin za podporu p i studiu.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem p edkládanou diplomovou práci vypracovala samostatn s využitím uvedené literatury a pramen , na n ž odkazuji. Svoluji k jejímu zap j ení s tím, že veškeré (i p ejaté) informace budou ádn citovány.

V Praze dne 31. 8. 2006 .………………………...... podpis

2

OBSAH SEZNAM OBRÁZK , TABULEK A GRAF ....................................... 5

Obrázky .................................................................................................................. 5 Tabulky................................................................................................................... 5 Grafy....................................................................................................................... 6

POUŽITÉ ZKRATKY............................................................................... 7 ABSTRAKT............................................................................................... 9 ABSTRACT............................................................................................. 10 1. ÚVOD........................................................................................... 11 2. CÍLE A HYPOTÉZY ................................................................... 12 3. REŠERŠE LITERATURY ........................................................... 13 3.1

Krajina jako životní prost edí lov ka................................................ 13 3.1.1 Vývoj kulturní krajiny: zrcadlo spole nosti?.................................. 13 3.2 Studium využití a struktury ploch v krajin ...................................... 16 3.2.1 Vymezení pojm ............................................................................. 16 3.2.2 Studium vývoje využití ploch ......................................................... 18 3.2.3 Vývoj využití ploch v eské kulturní krajin .................................. 20 3.2.4 Struktura krajiny ............................................................................. 24 3.3 Ochrana p írody a krajiny ................................................................... 25 3.3.1 Obecná ochrana p írody a krajiny................................................... 26 3.3.2 Zvláštní ochrana p írody a krajiny.................................................. 26

4.

5.

3.4 4.1 4.2

3.3.2.1 3.3.2.2 3.3.2.3 3.3.2.4

Chrán né krajinné oblasti (CHKO).................................................... 27 P írodní rezervace (PR)...................................................................... 27 P írodní památky (PP)........................................................................ 28 NATURA 2000 na území eské republiky........................................ 28

Geografické informa ní systémy.......................................................... 28

ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ...................................................................... 31

Poloha a vymezení Prachovska ............................................................ 31 Charakteristika zájmového území....................................................... 32 4.2.1 Fyzickogeografická charakteristika ................................................ 33 4.2.2 lov k v krajin eského ráje ........................................................ 39 4.2.3 Socioekonomická charakteristika ................................................... 43 4.3 CHKO eský ráj, Prachovsko a ochrana p írody ............................. 43

5.1

METODOLOGICKÝ POSTUP ................................................... 47

Použité podklady ................................................................................... 47 5.1.1 Výb r asových horizont a vhodných podklad ........................... 47 5.1.2 Mapy stabilního katastru................................................................. 49 5.1.3 Letecké snímky z roku 1953 ........................................................... 51 5.1.4 Státní mapa 1:5 000 - odvozená...................................................... 52 5.1.5 ZABAGED ..................................................................................... 53 5.1.6 Ortofota z roku 2002....................................................................... 55 5.1.7 Databáze LUCC UK Praha ............................................................. 55 5.2 Metody zpracování................................................................................ 57 5.2.1 Georeference datových podklad ................................................... 57 5.2.2 Vektorizace ..................................................................................... 59 5.2.3 Prostorové analýzy.......................................................................... 60 5.2.4 Tvorba ortofot ................................................................................. 61 3

6.

7.

5.2.5 5.2.6 6.1

Kategorie využití ploch................................................................... 63 Hodnotící ukazatele ........................................................................ 65

VÝSLEDKY................................................................................. 68

Vývoj využití ploch na Prachovsku ..................................................... 68 6.1.1 Podíl jednotlivých kategorií na celkové rozloze............................. 68 6.1.2 Stabilita ploch ................................................................................. 72 6.1.3 Zm ny ve využití ploch v jednotlivých kategoriích ....................... 74 6.1.4 Index vývoje ploch jednotlivých kategorií (IV).............................. 78 6.1.5 Index zm ny (IZ) ............................................................................ 80 6.2 Závislost zm n využití ploch na nadmo ské výšce ............................. 81 6.2.1 Pr m rná nadmo ská výška jednotlivých kategorií........................ 81 6.2.2 Pr m rná nadmo ská výška jednotlivých zm n ............................. 82 6.3 Zm ny ve struktu e ploch na Prachovsku .......................................... 84 6.3.1 Vývoj po tu plošek ......................................................................... 84 6.3.2 Vývoj pr m rné velikosti plošek .................................................... 86 6.3.3 Mozaikovitost krajiny ..................................................................... 89 6.4 Vliv antropogenního p sobení na krajinu Prachovska ..................... 89

7.1 7.2

DISKUSE ..................................................................................... 90

Diskuse použitých datových podklad ................................................ 90 Porovnání Prachovska s vybranými oblastmi .................................... 92 7.2.1 Libošovicko – území v CHKO eský ráj ....................................... 92 7.2.2 Srovnání s daty z databáze LUCC UK Praha ................................. 96 7.3 Vliv nadmo ské výšky na využití ploch............................................. 101

8. ZÁV R ....................................................................................... 104 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................... 106 SEZNAM PRAMEN ........................................................................... 113

Internetové zdroje ............................................................................................. 113 Zákony, na ízení a vyhlášky............................................................................. 114 Archivní, statistické a jiné zdroje .................................................................... 115 Mapové a jiné podklady.................................................................................... 116

SEZNAM P ÍLOH................................................................................ 117

Tabulky............................................................................................................... 117 Obrázky .............................................................................................................. 118 Grafy................................................................................................................... 118

4

SEZNAM OBRÁZK , TABULEK A GRAF OBRÁZKY Obr. 1: Poloha Prachovska v rámci eské republiky Obr. 2: Poloha v rámci okresu Ji ín Obr. 3: 3D model východní ásti CHKO eský ráj Obr. 4: 2D model východní ásti CHKO eský ráj Obr. 5 - 8: Prachovské skály Obr. 9 - 12: Lesy eského ráje Obr. 13: Trosky Obr. 14: St na hradu Pa ez Obr. 15: Znak CHKO eský ráj Obr. 16 a 17: Skalní m sta eského ráje Obr. 18: Vymezení zonace v zájmovém území Obr. 19: MZCHÚ v zájmovém území Obr. 20: Poloha Prachovska vzhledem ke katastrálním územím Obr. 21: Mapa stabilního katastru - ukázka Obr. 22: Letecký snímek z roku 1953 - ukázka Obr. 23: Státní mapa odvozená - ukázka Obr. 24: Digitální databáze ZABAGED - ukázka Obr. 25: Datová vrstva ‘ceu_b_rzm10_sde‘ - ukázka Obr. 26: Ortofoto z roku 2002 - ukázka Obr. 27: Georeference leteckých snímk na podklad ortofot z roku 2002 - ukázka Obr. 28 a 29: Vektorizace ortofot a leteckých snímk - ukázka Obr. 30: Vrstevnice ZABAGED Obr. 31: 3D model východní ásti CHKO eský ráj Obr. 32: Využití ploch v roce 2002 Obr. 33: Stabilita ploch – srovnání asových interval Obr. 34: Pr niky ploch kategorií OP, LP, TTP (1953 - 2002) Obr. 35: Vývoj struktury ploch - detail Obr. 36: Vzájemná poloha Prachovska a ZÚJ Obr. 37: Sledované ZÚJ

TABULKY Tab. 1: Zm ny využití ploch ve vybraných ZÚJ mezi lety 1990 – 2000 (základní kategorie; v ha, %) Tab. 2: Legenda pro kategorie využití ploch v databázi LUCC UK Praha Tab. 3: Podíl jednotlivých kategorií na celkové rozloze Prachovska (1842, 1953, 2002; základní kategorie; v ha, %) Tab. 4: Podíl jednotlivých kategorií na celkové rozloze Prachovska (1842, 1953, 2002; souhrnné kategorie; v ha, %) Tab. 5: Zm ny ve využití ploch (1842, 1953, 2002; základní kategorie; v ha, %) Tab. 6: Zm ny ve využití ploch (1842, 1953, 2002; souhrnné kategorie; v ha, %)

5

Tab. 7: Index vývoje (IV) ploch a zm na podílu jednotlivých kategorií na celkové rozloze Prachovska (1842, 1953, 2002; základní kategorie; v %) Tab. 8: Index vývoje (IV) ploch a zm na podílu jednotlivých kategorií na celkové rozloze Prachovska (1842, 1953, 2002; souhrnné kategorie; v %) Tab. 9: Index zm n (IZ) na Prachovsku (1842, 1953, 2002; v %) Tab. 10: Vývoj celkového po tu plošek na Prachovsku (1842, 1953, 2002) Tab. 11: Pr m rná velikost plošky (v ha) Tab. 12: Mozaikovitost krajiny (po et plošek na hektar) Tab. 13: Koeficient antropogenního ovlivn ní (KAO) Tab. 14: Zm ny ve využití ploch a index vývoje (IV) ploch na Prachovsku a Libošovicku (základní kategorie; v %) Tab. 15: Vývoj rozlohy vybraných ZÚJ a okresu Ji ín (v ha) Tab. 16: Porovnání zm n ve využití ploch mezi Prachovskem, vybranými ZÚJ, okresem Ji ín a R (základní kategorie; v %) Tab. 17: Porovnání zm n ve využití ploch mezi Prachovskem, vybranými ZÚJ, okresem Ji ín a R (souhrnné kategorie; v %)

GRAFY Graf 1: Vývoj po tu obyvatel na Prachovsku Graf 2: Vývoj po tu dom na Prachovsku Graf 3: Podíl jednotlivých kategorií na rozloze Prachovska (základní kategorie; v %) Graf 4: Vývoj jednotlivých kategorií v ase (základní kategorie; v %) Graf 5: Podíl jednotlivých kategorií na rozloze Prachovska (souhrnné kategorie; v %) Graf 6: Podíl OP, TK a TTP na ZP (v %) Graf 7: Stabilita ploch (v %) Graf 8: Podíl jednotlivých zm n na celkové rozloze Prachovska (1842, 1953, 2002; v %) Graf 9: Podíl konkrétních zm n z celkových zm n v území (1842, 1953, 2002; v %) Graf 10: Index vývoje (IV) ploch (1842, 1953, 2002; základní kategorie; v %) Graf 11: Index vývoje (IV) ploch (1842, 1953, 2002; souhrnné kategorie; v %) Graf 12: Pr m rná nadmo ská výška jednotlivých kategorií (m) Graf 13: Pr m rná nadmo ská výška zm n kategorií TTP, LP a TK v OP (m n.m.) Graf 14: Pr m rná nadmo ská výška zm n kategorie OP v LP, TK a TTP (m n. m.) Graf 15: Pr m rná nadmo ská výška zm n kategorií OP, LP a TK v TTP (m n. m.) Graf 16: Pr m rná nadmo ská výška zm n kategorie TTP v LP, TK a OP (m n. m.) Graf 17: Vývoj po tu plošek (1842, 1953, 2002; základní kategorie) Graf 18: Vývoj po tu plošek (1842, 1953, 2002; souhrnné kategorie) Graf 19: Vývoj pr m rných velikostí plošek (základní kategorie; v ha) Graf 20: Podíl jednotlivých kategorií na celkové rozloze Prachovska a Libošovicka (základní kategorie; v %) Graf 21: Podíl jednotlivých kategorií na celkové rozloze Prachovska a Libošovicka (souhrnné kategorie; v %) Graf 22: Index vývoje (IV) ploch na Prachovsku a Libošovicku (základní kategorie; v %) Graf 23: Porovnání podílu kategorií na celkové rozloze Prachovska, vybraných ZÚJ a okresu Ji ín (základní kategorie; v %) Graf 24: Porovnání podílu kategorií na celkové rozloze Prachovska, vybraných ZÚJ a okresu Ji ín (souhrnné kategorie; v %) 6

POUŽITÉ ZKRATKY AOPK AV BPEJ . R SAV ÚZK VUT DMT DPZ DSMO5 dpi EA ed. ESRI EU FAV FSv GA GeoS A R GIS

... ... ... … … ... … ... … ... ... … ... ... … ... ... ... ... … ...

CHKO IGBP IGU IHDP jedn. JP JZD KAO kap. kat. KES KO kol. k.ú. LC LP LU LUCC MZCHÚ MŽP NP obr. OP OS PES

… ... ... ... ... ... … ... … ... ... … … ... ... … ... … … ... … … … … ...

Agentura ochrany p írody a krajiny R Akademie v d bonitované p dn ekologické jednotky íslo eská republika eskoslovenská akademie v d eský ú ad zem m ický a katastrální v Praze-Kobylisích eské vysoké u ení technické v Praze digitální model terénu dálkový pr zkum Zem digitální (rastrová) Státní mapa 1:5 000 - odvozená Dot Per Inch (po et bod na palec) ekonomicky aktivní editor Environmental Systems Research Institute Inc. Evropská unie fakulta aplikovaných v d fakulta stavební grantová agentura Geografická služba Armády eské republiky geografický informa ní systém (z anglického Geographic Information System) chrán ná krajinná oblast International Geosphere Biosphere Programme International Geographical Union (Mezinárodní geografická unie) International Human Dimmension Programme jednotka jiné plochy (kategorie využití ploch) jednotné zem d lské družstvo koeficient míry antropogenního ovlivn ní kapitola kategorie koeficient ekologické stability krajiny komunikace (kategorie využití ploch) kolektiv katastrální území land cover lesní plochy (kategorie využití ploch) land use Land Use/Cover Change maloplošné zvlášt chrán né území Ministerstvo životního prost edí eské republiky národní park obrázek orná p da (kategorie využití ploch) ostatní (kategorie využití ploch) produk n ekonomická skupina 7

PP PR P F UK p íl. p . n. l. RZ RZM10 s. SEG SCHKO S-JTSK SMO5 stol. tab. TK TTP ÚAZK UK ÚSES VGHMÚ VP ZABAGED ZAS Z U ZCHÚ ZM10 ZP ŽP ZÚJ

... … … … … … … … ... … … ... … … … … … … … … … … … ... … … ... … …

p írodní památka p írodní rezervace P írodov decká fakulta Univerzity Karlovy v Praze p íloha/p ílohy p ed naším letopo tem rozptýlená zele (kategorie využití ploch) rastrová Základní mapa R 1:10 000 stran/strany Sí Evropských geopark Správa Chrán né krajinné oblasti eský ráj sou adnicový systém Jednotné trigonometrické sít katastrální Státní mapa 1:5 000 - odvozená století tabulka trvalé kultury (kategorie využití ploch) trvalé travní porosty (kategorie využití ploch) Úst ední archiv zem m ictví a katastru v Praze-Kobylisích Univerzita Karlova v Praze územní systém ekologické stability Vojenský geografický a hydrometeorologický ú ad vodní plochy (kategorie využití ploch) Základní báze geografických dat R zastav né plochy (kategorie využití ploch) Západo eská univerzita v Plzni zvlášt chrán né území Základní mapa R 1:10 000 zem d lská p da (kategorie využití ploch) životní prost edí základní územní jednotka

8

ABSTRAKT

Diplomová práce se zabývá dlouhodobým vývojem využití ploch a jejich struktury za posledních 160 let v modelovém území Prachovska. Dále hodnotí míru závislosti t chto zm n na jejich nadmo ské výšce. Prachovsko je východní ástí chrán né krajinné oblasti (CHKO)

eský ráj, ke

které bylo p ipojeno roku 2002. Vývoj využití ploch byl hodnocen na základ map stabilního katastru z roku 1842 a leteckých snímk

z let 1953 a 2002. Data byla

zpracována v prost edí geografických informa ních systém (GIS). Na území Prachovska p evažují po celé sledované období lesní plochy. Jejich vým ra je pom rn stabilní, ve všech asových horizontech zabírá více než 40 % území. Mezi roky 1842 a 2002 dochází k poklesu orné p dy a nár stu trvalých kultur a trvalých travních porost . Diferenciace podle nadmo ské výšky je následující: v nejvyšších polohách Prachovska se vyskytují lesní plochy, ve st edních zastav ná území a trvalé kultury a v nejnižších orná p da a trvalé travní porosty. Výsledky práce byly porovnány se statistickými daty z databáze LUCC UK Praha a s již zpracovanou modelovou oblastí z prostoru CHKO

eský ráj

(Libošovickem). Oproti všem srovnávaným oblastem se Prachovsko vyzna uje vyšším podílem lesních ploch a naopak nižším podílem orné p dy.

9

ABSTRACT

The diploma thesis deals with long-term land use/cover changes in the past 160 years in the modeling territory of the area of Prachovsko. Furthermore, it evaluates the extent of the dependency of these development changes to the altitude. Prachovsko is the eastern part of the protected landscape area (PLA) of Bohemian Paradise, to which it was incorporated in 2002. The land use/cover changes were assessed on the basis of the maps of the 1842 stabile cadastral, and the aerial photos from 1953 and 2002. The data were processed with the help of the Geographic Information System (GIS). The predominant surface of Prachovsko area during the whole studied period is forested areas. The expanse is relatively stable, and in all the discussed years it occupied more than 40% of the territory. Between the years 1842 and 2002 the arable land decreases and the area of permanent cultures and permanent grasslands increases. The differentiation according to the altitude is as follows: in the highest locations there are forested areas, in the lowest there are arable and permanent grasslands. The results of the thesis were compared with the statistical data of the LUCC UK Prague database and with the already processed modeling territory of the PLA of Bohemian Paradise (Libošovice) region. Unlike the rest of the areas in question, the Prachovsko region has a higher share of LP and a lower share of the arable land.

10

1. ÚVOD

Prachovsko je území nov (od r. 2002) p ipojené k Chrán né krajinné oblasti (CHKO)

eský ráj. V p edchozích letech mu – narozdíl od oblastí, které již byly

sou ástí CHKO - nebyla v nována taková pozornost a pé e jako dnes. P edkládaná diplomová práce si klade za cíl p isp t k poznání této lokality, konkrétn k poznání a objasn ní dlouhodobých zm n ve využívání krajiny. Práce je len na do 8 kapitol. Po této úvodní následuje kapitola 2, která se zabývá vyty ením hlavních cíl a definováním hypotéz. Kapitola 3 obsahuje rešerši literatury ke všem dot eným oblastem: krajin , jejího využití, ochran

krajiny

a prost edí geografických informa ních systém , kde došlo ke zpracování v tšiny podklad . Další ást (kap. 4) je v nována bližšímu seznámení se zájmovým územím. Další kapitoly tvo í vlastní jádro práce. V kapitole 5 je popsána metodika (využité podklady, postup jejich zpracování). Poté kapitola shrnující výsledky (6), jejich diskuse (7) a záv re né shrnutí (8).

11

2. CÍLE A HYPOTÉZY

P edkládaná diplomová práce si stanovuje následující cíle: Analýza dlouhodobého vývoje využití ploch za posledních 160 let ve východní ásti CHKO eský ráj. Stanovení míry závislosti zm n využití ploch na (jejich) nadmo ské výšce. Vyhodnocení zm n ve struktu e krajiny modelového území. Ur ení

lokálních

odlišností

porovnáním

dosažených

zpracovanou modelovou oblastí z prostoru CHKO

výsledk

s již

eský ráj (Libošovicko)

a s vývojem na úrovni katastrálních území a okresu Ji ín.

Na základ definovaných cíl a získaných teoretických poznatk byly formulovány tyto hypotézy: P edpokládám, že se lidská aktivita postupn koncentruje do níže položených (obecn

úrodn jších)

ástí krajiny (kategorie orná p da, trvalé kultury

a zastav ná území). P edpokládám, že se vývoj ve sledovaném území po roce 1990 stále více diferencuje. Ve vyšších nadmo ských výškách dochází k extenzifikaci zem d lství (zatrav ování orné p dy), naproti tomu v nižších nadmo ských výškách setrvávají formy intenzivní.

12

3. REŠERŠE LITERATURY

3.1

KRAJINA JAKO ŽIVOTNÍ PROST EDÍ LOV KA

MOTTO: „POD VEDENÍM P

ÍRODY NEM ŽEME NIKDY POCHYBIT.“ (M. T. CICERO)

1

Krajina je sv dkem veškerého d ní na Zemi. Zprvu jí utvá ely pouze p írodní procesy, pozd ji se k nim p idal lov k (Lipský 2000). Zákon C (1992; ást 1., § 3, odst. 1, písm. k) ji charakterizuje jako „.. ást zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvo enou souborem funk n propojených ekosystém

2

s civiliza ními prvky.“ Feranec,

Kolá a Hák (2000) jsou ve své definici konkrétn jší. Ke krajin jako pevnému povrchu Zem

adí vegetaci, stavby a vodní plochy k nim p iléhající. Sou asná krajina je tedy

výslednicí dlouhodobých interakcí mezi p írodou a spole ností (nap . Uhlí ová 2001; Jele ek, Burda a Chromý 2000; Lipský 1994). Dejmal (2005) nebo nap . Gojda (2000) nazna ují, že není jen jeden obraz krajiny, na krajinu je možné nahlížet z r zných poloh. Definice se bude vždy odvíjet od toho, kdo ji formuloval: jinak ji vidí dopravní inženýr, vodohospodá , lesník, obyvatel blízké vesnice, turista, ochránce p írody i básník.

3.1.1 Vývoj kulturní krajiny: zrcadlo spole nosti? lov k se postupem doby p estal p írod p izp sobovat a za al ji sám p etvá et ku obrazu svému: kácel a ž á il les, rozši oval rozlohu zem d lské p dy, p edevším pak orné p dy a pastvin (Bi ík 1999-2000). Stal se nejdynami t jším krajinotvorným initelem. M nil její vzhled, strukturu a funkci. P írodní (p irozenou) krajinou je nazýváno území nedot ené lidskou inností, v n mž dominují p irozené prvky (WWW: Wikipedie). Pod zvyšujícím se vlivem lov ka za íná krajina stále více odrážet stav spole nosti, její politický, ekonomický, demografický 1

i technologický vývoj

In: Semotanová 1998, s. 211. Ekosystém je soustava živých a neživých složek životního prost edí, jež se vzájemn ovliv ují a vyvíjejí v ur itém prostoru a ase (Zákon B, 1992; Zákon C, 1992).

2

13

a postupn se p etvá í v krajinu kulturní3 (nap . Lipský 1994; 1999-2000; 2000; Jele ek, Burda a Chromý 2000; Semotanová 1998; WWW: Wikipedie; Demek 1999; Havrlant a Buzek 1984; Demek 1979). Demek (1979) d lí kulturní krajinu na kultivovanou, narušenou a devastovanou. Po átky této nejrozsáhlejší p em ny krajiny spadají do 5. tisíciletí p .n.l., kdy se na území

eské republiky za ali usazovat neoliti tí zem d lci. K nejintenzivn jšímu

„zkulturn ní“ krajiny ale došlo až b hem posledních 300 let, tj. od prvopo átk pr myslové revoluce ve vysp lých evropských zemích (Lipský 2000; Jele ek, Burda a Chromý 2000). Neolitické st hovavé zem d lství i keltské zem d lství s travopolním systémem v dob železné (p ed 2 000 až 2 400 lety) je ve znamení zmenšování plochy les ve prosp ch zem d lské p dy. Období st hování národ (1. polovina 1. tisíciletí), do asný ústup osídlení a tedy i zem d lství, st ídá slovanská kolonizace s usedlým zem d lstvím. Slované osidlují zprvu jen úrodné oblasti, zem d lská p da zaujímá cca 10 % území. P evážn listnaté lesy, pokrývající 75 % plochy, za ínají být poškozovány pastvou a zatla ovány do vyšších poloh4. Bohá (1995) uvádí, že již v raném st edov ku byly eské zem protkány dálkovými stezkami. St edov ká vnit ní kolonizace ve 12. – 13. stol. se už dotýká i vrchovin. Rychlý r st po tu obyvatel spolu s rozvojem nesob sta ných m st vede k zavedení trojpolního systému hospoda ení. To má zásadní vliv na krajinu. Rozloha lesních ploch v n kterých oblastech ve 14. stol. dosahuje historického minima, rozmáhá se p dní eroze a záplavy. Osidlování eských zemí je až na t žko p ístupné polohy tém

dokon eno. B hem husitských válek dochází

k zalesn ní ásti neobd lávané zem d lské p dy. V období od 2. poloviny 15. stol. do po átku 17. stol. se op t zvyšuje plocha zem d lské p dy (Lipský 2000; Jele ek 1995). Pro eskou krajinu je toto období obdobím rozmachu rybníká ství a budování velkých rybni ních soustav5. V 16. stol. dochází v souvislosti s rozmachem hornictví k dosídlování neobydlených horských oblastí (Lipský 2000; Semotanová 1998). Zvrat v dosavadním osídlení a hospodá ském využívání krajiny znamená 30letá válka. Pokles obyvatel o t etinu, rozvrácené hospodá ství a zaniklé vesnice, to je její bilance. Mnohé od st edov ku obd lávané plochy zar stají lesem, kterým jsou dodnes. 3

Krajina trvale využívaná a ovliv ovaná lov kem (Lipský 2000). V roce 1000 byla lesnatost na území eské a Slovenské republiky 70 %, roku 1990 36 % (Lipský 2000). 5 Celkový po et rybník se v echách v 16. stol. odhaduje na 78 000 s plochou kolem 120 000 ha (Semotanová 1998), Lipský (2000) uvádí dokonce 180 000 ha. Dnes je toto íslo nižší, 52 000 ha (Lipský 2000). 4

14

Obnova kultivace krajiny trvá až do 18. stol. (Lipský 2000; Jele ek 1995; Semotanová 1998). Baroko obohacuje eskou venkovskou krajinu o sakrální architekturu6 a odlišuje ji od krajiny ostatních evropských zemí. lov k za íná krajinu vnímat i jinak než jako zdroj potravy, stává se sou ástí jeho života. Za íná cílen upravovat parky a zahrady, v horách vznikají první rozhledny (Lipský 2000; Jele ek 1995; Semotanová 1998; Gojda 2000). Roste plocha orné p dy na úkor les ekonomicky ztrátová

a pastvin, vysouší se rybníky7 jako

innost. Rozvíjí se sklá ství, hutnictví a dolování, v jejichž

d sledku jsou devastovány lesy. Jejich plocha dosahuje historického minima. Až do konce 18. století neexistují „nežádoucí“ d eviny, které by bylo t eba z lesa odstra ovat. V 19. století dochází k p evratnému zásahu do skladby našich les – zavádí se borovice a smrk v nesmíšených porostech s následnými holose emi namísto p vodních listnatých a smíšených les . Zales uje8 se ást pastvin a polí v nejmén výnosných polohách. Rozši uje se plocha sad a zahrad (Pr ša 1990; Lipský 2000; Jele ek 1995). Od 19. stol. je využíván st ídavý systém hospoda ení. Hnojení postupn vytla uje úhor. Industrializace eských zemí v 19. a na po átku 20. stol se promítá do vzhledu krajiny v dosud nebývalém m ítku: dochází k otev ení uhelných revír , stavb silni ní a železni ní sít , urbanizaci, zcelování pozemk , melioraci zem d lských i lesních ploch nebo k ízené obnov les (Lipský 2000; Jele ek 1995; Semotanová 1998; Martiš 1988)9. Svázanost krajiny a životního prost edí

lov ka je z ejmá a objevuje se

v r zných studiích. Krajina je základem životního prost edí sou asné spole nosti (Demek 1979). Její funkce a význam ve vztahu k lov ku se s asem (vývojem spole nosti) m ní, ale nikdy nezmizí (Majerová 1998). Martiš (1988) p irovnává vývoj vztahu p írody k lov ku od „matky“ k „partnerce.“ Nabádá

lov ka k pochopení

„partnerky“ a pé i o ní a upozor uje, že mu nikdy nebude služkou.

6

Barokní kostel jako dominanta venkovského sídla; k íže, boží muka, kapli ky a sochy ve volné p írod , asto ve spojení se solitéry, skupinami a alejemi strom s hustou sítí polních cest. Stavba zámk , kostel , far a špýchar (Lipský 2000; Semotanová 1998). 7 V pol. 19. stol. zaujímají pouze 35 000 ha (Lipský 2000). 8 D vod pro zales ování je tedy n kolik: R st ceny d eva, které za alo být surovinou i konstruk ním materiálem industrializace (ješt v roce 1847 bylo v echách spot ebováno 90 % všeho vyt ženého d íví na palivo nebo stavebnina) a pochopení významu lesa (Jele ek 1995; Pr ša 1990). 9 Vývoj kulturní krajiny a s ním souvisejícího využití ploch je pro posledních 160 let popsán v kap. 3.2.3.

15

Význam krajiny pro lov ka není pouze jako v jeho životním prost edí a zdroji všech pot eb, ale i zdroji estetických pocit (Demek 1999). Kv t (2003) poukazuje na jednozna nou d ležitost krajinných predispozic na vznik a prom ny pradávných stezek jako komunika ní sít tehdejšího lov ka. Dokumentuje tak význam harmonického vztahu lov ka a životního prost edí. Semotanová (1998) se zmi uje o souvislosti mezi architekturou a geografickým prost edím, zejména reliéfem, vodstvem a zdroji stavebního materiálu. Jednání

lov ka s p írodou vychází v tšinou z jeho momentálních pot eb,

nikoliv z pe livého studia a dlouhodobých zájm (Ziegler 2005; Lacina 2005). Vývoj krajiny „pod rukama“

lov ka je p irozený. Existuje však ur itá hranice, jejíž

p ekro ení by mohlo vést k nenávratným škodám na životním prost edí a nakonec i k ohrožení života na Zemi (Úradní ek 2005).

3.2

STUDIUM VYUŽITÍ A STRUKTURY PLOCH V KRAJIN

3.2.1 Vymezení pojm Studium krajiny p istupuje k objektu svého zájmu dv ma zp soby: jako k land use nebo k land cover. P sobení p írodních a antropogenních vliv se promítá do zm n obou. Jsou tedy vhodným indikátorem zm n v krajin , jejich rychlosti i kvality. Znalost jejich prostorového rozd lení je nezbytná pro hodnocení ekologické stability krajiny a analýzu p í in a následk

p irozených i um le vyvolaných proces . Ty umožní

vyhodnocení vývojových trend socioekonomického vývoje v daném regionu (Feranec, Kolá a Hák 2000; Lipský 1994). Problémy mohou nastat s eským ekvivalentem t chto pojm , neexistuje jeden obecn

uznávaný p eklad.

eská ozna ení jsou postavena tak, aby co nejv rn ji

odpovídala významu pojm v angli tin (Feranec, Kolá a Hák 2000). Land use (LU) LU je nej ast ji p ekládán jako využití p dy (nap . Jele ek, Burda a Chromý 2000; Lipský 1999-2000; Lipský 1994; Uhlí ová 2001; Bi ík 1999-2000; Štych 2003). N kte í auto i se ale p iklán jí k p ekladu využití území (Novotná a kol. 2001), využití

16

krajiny (Uhlí ová 2001; Mirovský 2004), využití zem nebo využití ploch (Jele ek, Burda a Chromý 2000; Kabrda 2003; Kupková 2001a; Winklerová 2003). Zvolený p eklad termínu LU m že napov d t o zp sobu p ístupu dané studie i práce ke krajin (Kupková 2001a). K jaké z možností se p ikloním pro ú ely této práce? Využití p dy je nevyhovující, nebo za p du je obecn považována ta ást krajiny, která je hospodá sky využívaná, pop . na ní roste les – tedy zem d lská i lesní p da. Práce se ale zajímá i o jiné plochy, nap . zastav ná území. Zem (s malým „z“) má obecn dva významy – jako „p da“ nebo „stát.“ Ani využití zem tedy není vhodným termínem. Krajina je tvo ena mozaika ploch r zného využití, a proto vzhledem k zam ení práce považuji za nejp esn jší p eklad LU využití ploch. LU popisuje zemský povrch z hlediska sociálního, vyjad uje zp sob využívání ur ité ásti zemského povrchu lov kem, „de iure“ (bydlení, t žba, p stování plodin, zem d lství, doprava, rekreace,..) (Feranec, Kolá

a Hák 2000; Jele ek, Burda

a Chromý 2000). Již po n kolik staletí je sledován ve statistických datech (Feranec, Kolá a Hák 2000), viz nap . databáze LUCC10 UK Praha. Land cover (LC) eský ekvivalent pojmu LC je p dní (Uhlí ová 2001) nebo krajinný (Jele ek, Burda a Chromý 2000; Kabrda 2003) pokryv, krajinná pokrývka (Feranec, Kolá a Hák 2000) nebo zemský kryt (Feranec, Kolá a Hák 2000). Vzhledem k již zmín nému chápání termínu „p da“ se p ikláním k p ekladu LC jako krajinnému pokryvu. LC popisuje využití ploch „de facto,“ tzn. to reálné, viditelné (Jele ek, Burda a Chromý 2000), to, co opravdu zemský povrch pokrývá. Je to soupis fyzických objekt vyskytujících se na daném míst zemského povrchu (nap . stromy, tráva, domy, jezera, silnice,..), které se adí do kategorií (nap . les, louka,..) (Feranec, Kolá a Hák 2000). Informace o LC se získávají mapováním a leteckým a družicovým snímáním zemského povrchu (Feranec, Kolá a Hák 2000). Na sledování, popis a analýzu zm n krajinného pokryvu

eské republiky( R),

Ma arska, Rumunska, Slovenska a pob eží Baltského mo e v Litv ve t ech asových

10

Land Use/Cover Change.

17

horizontech (konec 70. let a po átek a konec let 90.) je zam ena studie Ferance, Kolá e a Háka (2000). Využívá datové základny evropského projektu Corine Land Cover11.

3.2.2 Studium vývoje využití ploch Historie Využití ploch studuje ekonomická a sociální geografie již od dob prací L.D. Stampa ve Velké Británii ve 30. letech 20. stol. Rozvoj mapování LU v detailních m ítkách po roce 1945 je spojeno p edevším polskými badateli (J. Kostrowicki). V 60. a 70. letech následoval pokus o zmapování hlavních kategorií využití ploch na Zemi, jejímž výsledkem byla série map v m ítkách 1:1 000 000 až 5 000 000 (Atlas of the World Agriculture) a map za azených do tzv. národních atlas v m ítkách 1: 400 000 až 1 : 1 000 000 (nap . Atlas

SSR 1966, Atlas SSR 1978, Atlas narodowy Polski,..).

Nejnov jší mapa tohoto m ítka je zpracována v Atlase životního prost edí a zdraví eské a Slovenské Federativní Republiky z roku 1992. V sou asné dob se zpracovává Atlas krajiny. Všechny uvedené mapy byly založené na terénním mapování, jeho generalizaci a na leteckých (od 30. let) i pozd ji družicových (od 70. let, u nás od 80. let) snímcích (Jele ek, Burda a Chromý 2000; Bi ík 1999-2000; Bi ík a Jele ek 2003 Bi ík a Jele ek 2003). Tento zp sob zobrazení stavu využití ploch v reálném ase12 na ur itém území ale pomalu ztrácí na významu. Pro hodnocení d sledk dlouhodobých interakcí mezi spole ností a p írodou je t eba zachytit a interpretovat vývojové tendence využití ploch v r zných asových horizontech a na regionální úrovni. První studie zam ené na využití p dy a interpretující jeho zm ny se objevují až v 80. a 90. letech 20. stol. Svou zásluhu m la ur it snazší dostupnost a vyšší p esnost snímk v souvislosti s rozvojem dálkového pr zkumu Zem (DPZ). Od 90. let se rozvíjí tzv. dynamický land use zachycující zm ny využití p dy v r zných obdobích historického vývoje. Výzkumu historického LU se v nuje International Geographical Union (Mezinárodní geografická

11

Digitální vektorová databáze zemského povrchu Evropy v m ítku 1:100 000 vytvo ená podle jednotné metodiky. Nejmenší mapovanou jednotkou byla plocha 25 ha a liniový útvar o ší ce 100 m. Plochy byly t íd ny do 44 kategorií (Feranec, Kolá a Hák 2000). 12 Tj. jeden asový horizont.

18

unie, IGU), navazujíc tak na tradici z 30., resp. 50. a 60. let (Jele ek, Burda a Chromý 2000; Bi ík 1999-2000; Bi ík a Jele ek 2003). IGU LUCC Workgroup: klí k poznání vývoje využití ploch V roce 1996 byla na kongresu IGU v nizozemském Haagu ustanovena studijní skupina IGU LUCC Workgroup jež klade d raz na historický p ístup p i výzkumu zm n využití p dy v globálním m ítku a ve vybraných regionech (Himiyama 2002; Jele ek, Burda a Chromý 2000). LUCC je sou ástí mezinárodního programu Global Change podpo eného

mezinárodními

výzkumnými

programy

International

Geosphere

Biosphere Programme (IGBP) a International Human Dimmension Programme (IHDP) (Bi ík 1999-2000; Jele ek, Burda a Chromý 2000). Krajina se v ase m ní. Aby bylo možné p esn ji odhadnout její budoucí vývoj, je nutné poznat vývoj minulý a pochopit spole enské souvislosti a trendy, které z n j plynou. LUCC si klade n kolik významných cíl (Jele ek, Burda a Chromý 2000; Kupková 2003; Himiyama 2002): dokumentaci a analýzu zm n ve využití ploch a v krajinném pokryvu zp sobených antropogenním využíváním krajiny v posledních 30013 letech nalezení hlavních spole enských p í in (tzv. driving forces) t chto zm n v r zných oblastech sv ta a v r zných historických obdobích predikci využití ploch v p íštích 50 - 100 letech nalezení souvislostí mezi trvale udržitelným rozvojem a r znými typy využití p dy nalezení

souvislostí

mezi

globálními

spole enskými,

klimatickými

a biogeochemickými zm nami a zm nami LU a LC. Odpov di je t eba hledat vytvo ením informa ní základny v území a

ase

srovnatelných dat o globálním využití p dního fondu Zem . Jako podklady budou sloužit letecké i družicové snímky, archívní materiály, katastrální mapy a starší mapy menších m ítek, p íp. detailní terénní mapování v r zných asových horizontech i jiné

13

V deckovýzkumný plán projektu LUCC doporu uje sledovat vývoj využití ploch od prvopo átk pr myslové revoluce ve vysp lých evropských zemích, tj. posledních 300 let (Jele ek, Burda a Chromý 2000; Himiyama 1999 in Kabrda 2003). Žádný stát však nemá pln srovnatelná data za tak dlouhé období. eská republika - jako jedna z mála ve sv t (krom Rakouska a Slovinska) – má k dispozici ojedin lé údaje o p dním fondu z roku 1845 – stabilním katastru. Tato datová základna na úrovni katastrálních území umož uje sledovat vývoj jednotlivých kategorií využití p dy a celkové zm ny struktury ploch za posledních 160 let (Bi ík 1999-2000; Jele ek, Burda a Chromý 2000; Bi ík a Jele ek 2003).

19

mapové a statistické zdroje informací o zm nách využití p dy (Jele ek, Burda a Chromý 2000; Bi ík 1999-2000). Pomocí nejnov jších informa ních technologií (DPZ, GIS – geografický informa ní systém) z nich získáváme cenné informace o využití ploch a jejich struktury v minulosti. Tím p ispíváme ke sledování trend a zákonitostí krajinných zm n, tudíž i k jejich prognóze (Uhlí ová 2001). Projekt LUCC na P F UK Databáze Grantového projektu GA (grantové agentury)

R r. . 205/98/1184

„LUCC: Vývoj, souvislosti, perspektivy,“ zpracovávaného na kated e sociální geografie a regionálního rozvoje P F UK pod vedením doc. RNDr. I. Bi íka, Csc. obsahuje údaje o využití p dního fondu eska ve ty ech asových horizontech (Bi ík a Jele ek 2003; Jele ek, Burda a Chromý 2000): 184514 - období p ed industrializací dokumentované stabilním katastrem 1948 - povále né období po odsunu N mc z eského pohrani í, p ed socializací zem d lství a masovou urbanizací 1990 - konec totalitního období, zahájení transforma ních proces 2000 - sou asnost15

3.2.3 Vývoj využití ploch v eské kulturní krajin Krajina v sob zrcadlí historii p írodních i spole enských proces

(Jele ek,

Burda a Chromý 2000; Uhlí ová 2001; Feranec, Kolá a Hák 2000). Zm ny ve využití ploch a v krajinné struktu e provázely eskou kulturní krajinu již od po átku jejího ovlivn ní lov kem v neolitu. Zm ny krajiny zp sobené lov kem b hem posledních cca 300 let p evyšují rychlost v tšiny p írodních proces (Lipský 1999-2000). Nikdy v historii ale nedošlo b hem tak krátké doby k tak markantní prom n jako b hem 40ti let socialistického úst edn plánovaného hospoda ení (Lipský 1994). Zatímco pochopení p írodních p í in zm n v krajin lze vcelku snadno zjistit r znými p írodov deckými metodami, o spole enských p í inách, s kterými souvisí

14

Velkou výhodou je shoda dostupných dat využití ploch s významnými mezníky hospodá ského a spole enského vývoje R. Na jejich základ lze hodnotit tyto zm ny jako výsledek interakce p írodaspole nost v posledních 160 letech (Jele ek 1995; Bi ík 1991; Winklerová 2003). 15 Blíže viz kap. 5.1.7.

20

využití ploch, se to íci nedá (Jele ek, Burda a Chromý 2000). Studiem zm n vývoje využití ploch, jejich rozlohy a struktury v krajin a krajinném pokryvu lze získat cenné informace, mj. o trendy a zákonitosti ve vývoji krajiny. Tyto jsou odrazem vzájemných vztah mezi p írodou a spole ností v konkrétním území. Odpovídají vždy ur ité etap vývoje spole nosti v jeho širších souvislostech, proto z nich m žeme p edvídat budoucí zm ny a vývoj krajinného prostoru (Uhlí ová 2001; Bi ík 1999-2000; Jele ek 1995). Práv odraz významných historických spole enských a hospodá ských16 milník vývoje lidstva na zm nách využití ploch (1845 - 2000) popsal Jele ek (Jele ek, Burda a Chromý 2000; Jele ek 1995;2002 pokud nebude uvedeno jinak): Období 1845 - 1882 p edstavuje vrchol zem d lské revoluce. Extenzivní vývoj zem d lství (rozši ování obd lávaných ploch na úkor luk a pastvin) s sebou p ináší výrazné zm ny ve struktu e p dního fondu. Revoluce roku 1848/49 umož uje nástup kapitalismu, industrializace a urbanizace. Z hospodá ských a sociálních zm n je významné p edevším zrušení poddanství a vytvo ení volného trhu pracovní síly (Majerová 1998; Jele ek 2002). V letech 1882 - 1897 p ichází vleklá agrární krize, mj. kv li konkurenci levného amerického obilí. Drobní rolníci krachují, zanikají mnohé cukrovary, lihovary i jiné zpracovatelské podniky. Protože možnosti dalšího rozši ování plochy zem d lské p dy, a zejména p dy orné, jsou velmi omezené, p echází se k intenzivn jšímu využívání p d v úrodných oblastech. Tomu napomáhá i výstavba lokálních železnic po roce 1880 (Marada 2003). Dochází k investicím kapitálu do úrodn jší p dy, k její chemizaci a mechanizaci. Následkem jsou malé zm ny ve struktu e ploch. Rozporuplné je období mezi lety 1897 - 1921, kdy zem d lskou konjunkturu st ídá 1. sv tová válka. Mj. v d sledku úbytku pracovních sil dochází k v tším zm nám ve využití p dy. Ubývá plochy orné p dy ve prosp ch luk a les . V obdobích 1921 - 193317 a 1933 - 1948 probíhají pozemkové reformy (1923 26, Semotanová 1998). Navzdory velké hospodá ské krizi 30. let roste vým ra orné p dy. Poté p ichází okupace a druhá sv tová válka. Ubývá orné p dy i ploch luk, pastvin a lesa, celkové zm ny jsou ale menší. Poté následují dv období významná svými výraznými zm nami. První etapa zm n probíhala cca mezi lety 1948 a 1970. Období je ve znamení extenzivního vývoje 16

Feranec, Kolá a Hák (2000) popsali jednotlivé typy krajinných zm n jako intenzifikaci a extenzifikaci zem d lství, urbanizaci (industrializaci), erpání p írodních zdroj , zales ování a odles ování. 17 Velká hospodá ská krize 30. let vrcholí roku 1933.

21

ekonomiky. Tentokrát jde o nejdramati t jší zm ny ve využití p dy i krajinné struktury za celé sledované období. Jejich p í inou byly p evratné zm ny politické a ekonomické jako odsun sudetských N mc , spušt ní železné opony, zm na vlastnických pom r , socialistická kolektivizace a s ní spojené rozorávání mezí a vytvá ení rozsáhlých monofunk ních lán nebo výstavba rozsáhlých bytových sídliš (Lipský 1994; 19992000; 2000, Jele ek, Burda a Chromý 2000; Feranec, Kolá a Hák 2000), to vše zp sobilo velké úbytky orné i zem d lské p dy18. Nár st naopak zaznamenala kategorie ostatních ploch a trvalých kultur (zahrad a sad ). V opušt ném pohrani í mnohá sídla zanikla z d vodu neúplného dosídlení, oblasti byly zalesn ny. Druhá etapa zm n probíhala v 70. letech v souvislosti s další koncentrací zem d lské velkovýroby (Lipský 1994). Zdroje extenzivního rozvoje jsou pomalu vy erpány. Neúsp šné pokusy o intenzifikaci národního hospodá ství, v tšinou nadm rnou chemizací a s využitím t žké mechanizace vedou k hospodá ské stagnaci v letech 1970 - 1990. Cílem je maximální sob sta nost tehdejšího eskoslovenska, resp. p evaha exportu zem d lských komodit nad importem (Bi ík a Jan ák 2001; Feranec, Kolá a Hák 2000). Kv li pot eb nové p dy19 byly rozorávány další louky, meze a remízky (Lipský 1999-2000; Jele ek 1995). Vým ra les se pomalu, ale nep etržit zv tšuje. Zm ny ve struktu e p dního fondu jsou menší, zcela logicky ubylo trvalých travních porost (luk a pastvin). Naprosté pod ízení produk ní funkci m lo velmi negativní vliv na stabilitu krajiny. Výsledek takového po ínání? Nežádoucí zjednodušení krajinné struktury, eroze, rozkolísání vodního režimu, aridizace zem d lské krajiny, snížení její biodiverzity, likvidace v tšiny stabiliza ních krajinných prvk (mezí, rozptýlené zelen , b ehových porost , cestní sít ), zhoršení kvality vody (Lipský 1994; 1999-2000; 2000). Rostoucí poptávka t žkého pr myslu po energii vede ke stavb elektráren spalujících málo kvalitní hn dé uhlí. Explicitn dochází ke koncentraci škodlivin ve vzduchu a následn ke kyselým deš m (Feranec, Kolá a Hák 2000). P echodem od socialistického úst edn plánovaného k tržnímu hospoda ení20 po roce 1990 se cesta vývoje

eské venkovské krajiny za íná ubírat jiným sm rem

v souladu s analýzou hybných sil vývoje (driving forces) (Lipský 2000). Regiony se 18

D vodem je hlavn výstavba v pr myslu (chemi ky,..), zem d lství (kravíny, vep íny, atd.), v doprav , bytové sfé e.. 19 ZP ubývalo ve prosp ch JP (Jele ek 1995). 20 Zm ny využití ploch v podmínkách tržní ekonomiky byly posuzovány i v období let 1845 až 1948 (Jele ek 1995).

22

musí na tyto nové podmínky adaptovat (Blažek a Uhlí 2002). Na „vin “ je zm na ekonomického prost edí, která souvisí se zavedením podmínek volného trhu, zm nou vlastnictví pozemk

21

, ukon ením dotací podporujících zem d lskou produkci

a zdražením vstup do zem d lské výroby. Snížené požadavky na objem produkce ješt více podpo ily úbytek orné22 a zem d lské p dy23, který m žeme pozorovat již od 80. let 19. stol., po roce 1948 výrazn . Nutným d sledkem bylo zvýšení cen produkt , mimo ádný odliv pracovních sil z priméru v 90. letech24 a celkový pokles intenzity zem d lství, nejvíce v horských, podhorských, svažitých a málo úrodných oblastech25 (Jele ek, Burda a Chromý 2000; Lipský 1999-2000; 2000; Bi ík 1999-2000; Jele ek 1995). Intenzifikace zem d lských ploch roste pouze v úrodných oblastech (Jele ek 1995). Roste plocha trvalých travních porost (poprvé od roku 1845!) a jiných ploch (zastav né a ostatní plochy). V krajin je patrný významný p ír stek rozptýlené zelen , p ibývá ploch zem d lské p dy ležící ladem. Zvyšuje se vým ra zastav ných ploch a zahrad kolem nov stav ných dom na venkov i plocha les . Rozsah orné p dy bude pravd podobn i nadále klesat (Jele ek, Burda a Chromý 2000; Lipský 1999-2000; 2000; Bi ík 1999-2000; Jele ek 1995; Novotná 2000). Dotace26 do produk ních funkcí zem d lství vyst ídaly dotace do funkcí mimoproduk ních27 zabezpe ujících udržování

21

Družstevní a státní vlastnictví p dy se po restituci a privatizaci zm nilo, JZD a státní statky p ešly na družstva vlastník i do soukromých rukou. 22 Ve vývoji venkovské krajiny se objevují zna né regionální rozdíly. K nejmenším zm nám dochází na úrodných p dách v nížinách a nízkých pahorkatinách. Nejvýrazn jší úbytek orné p dy je sice na málo úrodných p dách horských a podhorských oblastí, ale vzhledem k jejich nevelkému p vodnímu rozsahu, jsou hlavní p í inou celkového úbytku orné p dy zm ny rozlohy v nížinách (r st sídel – bytové, pr myslové a dopravní zástavby, zabíráním orné p dy pro povrchovou t žbu aj.) (Lipský 1999-2000; Bi ík 1999-2000; Lipský 2000). Nap . výstavba komunikací s sebou nese jednak zábor ploch pro vlastní cestu a související dopravní za ízení, v jejich okolí však následn dochází k dalším zm nám ve využití ploch (Marada 2003). 23 Vzrostla pouze vým ra sad a zahrad (Lipský 2000). 24 Jejich po et se snížil o 2/3, z 600 000 na 200 000 ekonomicky aktivních obyvatel (Bi ík a Jan ák 2001). 25 Na mén úrodných stanovištích docházelo mnohem ast ji ke st ídání r zných forem využití ploch (OP, TTP, LP) v d sledku kolísavé intenzity antropického tlaku, zatímco úrodné p dy byly využívány tém po celou sledovanou dobu jako OP (Lipský 1994). 26 Zem d lské podniky hospoda ící v úrodných regionech platily státu pozemkovou da (podle kvality p dy), zatímco podniky hospoda ící v horších podmínkách byly cílem tzv. diferenciálních p íplatk . Stát se tak snažil vyrovnat rozdíly mezi p írodními a polohovými podmínkami region . Bohužel ale „p ispíval“ i k nehospodárnosti a neracionálnímu rozmíst ní zem d lské výroby (Bi ík a Jan ák 2001, Jele ek 1995; Novotná 2000). Území bylo podle produk ní schopnosti ZP rozd leno do systému BPEJ (bonitované p dn ekologické jednotky), v 80. letech se p idalo ekonomické hodnocení ZP jeho za azením do PES (Novotná 2000). 27 Národní parky, CHKO, p írodní parky, pásma hygienické ochrany vodních zdroj , rekreace, agroturistika..

23

kulturní krajiny (zatrav ování i zales ování p dy v mén úrodných podmínkách). D ležité je také zabrán ní vylidn ní a zpustnutí tradi ní kulturní krajiny (Lipský 19992000; 2000; Bi ík 1999-2000). Hodnocení dlouhodobých zm n vývoje využití ploch v r zných oblastech R je tématem mnoha prací a studií. Modelovou oblastí je nej ast ji n jaké administrativn vymezené území, nap . kraj /nap . Vyso ina v práci Kabrdy (2003), který hledá faktory ovliv ující vývoj využití ploch/ nebo okres /nap . Liberec a Jablonec ve studii Bi íka (1991)/. Mohou jím být i jinak vymezené regiony, a už chrán ná území /CHKO eský ráj - Mirovský (2004), NP eské Švýcarsko - Horsáková (2005), NP Podyjí - Maarová (2000)/, pohrani ní regiony se specifickým vývojem odlišným od vývoje oblastí uvnit R /nap . Novotná (2000) hodnotí zem d lské využívání krajiny v Pošumaví, Rašín (2005) vývoj využití krajiny na Šluknovsku nebo Semeráková (2005) ve Frýdlantském výb žku/ nebo také bývalé vojenské výcvikové prostory /Mladá – Dufek (2004), Ralsko – Va hát (2004)/. Dvo ák (1999) hodnotí zm ny využití ploch biocenter ÚSES. N které práce hodnotí zm ny ve využití ploch z osobitého pohledu, nap . Kupková (2003) se zabývá analýzou vývoje využití p dy v urbánních a suburbánních oblastech na p íkladu Prahy, Marada (2003) souvislostmi mezi budováním dopravní infrastruktury a využitím ploch nebo Štych (2003), který ve své studii hodnotí zm ny využití ploch

eska

v závislosti na nadmo ské výšce. Winklerová (2003) na p íkladu ty modelových oblastí s odlišným hospodá ským vývojem i p írodními dispozicemi dokazuje, že nelze p ejímat obecné trendy ve vývoji využití ploch eska za posledních 160 let pro oblasti nižších velikostních ád .

3.2.4 Struktura krajiny Základem mozaikovitosti prost edí je prostorová r znorodost abiotických, tedy fyzikálních a chemických, parametr . Jde zejména o geologickou stavbu terénu a geomorfologii a z toho odvozenou klimatickou r znorodost. R zná místa se tedy liší nadmo skou výškou, typem substrátu, expozicí v i slunci, sm rem p evládajících v tr atd. (Storch a Mihulka 2000). To je p edur uje k ur itému využití.

24

Krajiny se skládají z ástí propojených vzájemnými vazbami, které vytvá í ur itý hierarchický vnit ní po ádek. V tom spo ívá struktura krajiny28 (Demek 1999). Jednotlivé ásti – plošky – se liší od svého okolí svým vzhledem, od sebe navzájem velikostí, tvarem nebo typem (Forman a Godron 1993). Krajinná struktura utvá ená využíváním p dního fondu se v historii m nila mnohokrát. Zem d lská krajina je tvo ená mozaikou ekosystém

v r zném stupni

antropogenního ovlivn ní. K nejv tší zm n mikrostruktury eské venkovské krajiny došlo zánikem typické maloplošné krajinné mozaiky a její p em nou ve strukturu hrubozrnnou („collective openfields“). Tato struktura se bohužel v posledním desetiletí podstatn nezm nila (Lipský 1994; 2000; Bi ík a Jan ák 2001; Novotná 2000).

3.3

OCHRANA P ÍRODY A KRAJINY

MOTTO: „NENÍ

TO KRAJINA, KTERÁ POT EBUJE PRÁVNÍ REŽIM DANÝ ZÁKONEM, ALE

LOV K A JEHO AKTIVITY V KRAJIN

V

.“ (I. MÍCHAL)29

R stejn jako v celé st ední Evrop p evládá kulturní krajina ovlivn ná

intenzivní antropogenní inností (Zpráva o ŽP R 2004). P írodní a p írod blízké celky jsou na našem území zastoupeny již jen ve fragmentech ( iha 1998). lov k je spolu s ostatními organismy neodd litelnou sou ástí p írody, jsou na sob vzájemn závislí. lov k má právo p írodu p etvá et, je ale odpov dný za zachování p íznivého životního prost edí (Zákon B, 1992). Na stavu p írody a krajiny p ímo i nep ímo závisí naše ekonomická i kulturní úrove ; dá se íci, že je limitujícím faktorem rozvoje celé lidské spole nosti. Její ochranu považujeme za ve ejný zájem, stala se nejzávažn jším úkolem lidstva (Plán pé e 2004; Friedl a kol. 1991). Snahy chránit a starat se o vybraná p írodní území se datují již od za átku 19. stol., kdy vznikaly r zné spolky a kluby, které m ly ve své náplni poznávání p írody a pé i o ni. Stát p evzal zodpov dnost za pé i o p írodu za 1. republiky, první zákon o ochran p írody byl vydán v roce 1956, ale teprve zákon z roku 1992 p inesl na ochranu p írody nový realistický pohled (Mackov in, Sedlá ek

28 29

Tj. lenitost a pestrost pozemk , rozmanitost plošek, mozaikovitost,.. In: Fencl (2005), s. 40.

25

a Kuncová 2002). Jádrem pojetí moderní ochrany p írody byla myšlenka, že p írodu chráníme p edevším pro

lov ka, jako zdroj všech jeho životních pot eb

a nezastupitelnou ást jeho životního prost edí, ale sou asn ji musíme chránit i p ed lov kem, respektive p ed jeho mnohdy neuváženými zásahy a po ínáním (Friedl a kol. 1991). Komplexní ochrana krajiny a pé e o ni je zajiš ována prost ednictvím územní ochrany p írody30. Z hlediska objektu svého zájmu se lení na územní ochranu zvláštní (speciální), zam enou na ochranu legislativn p esn vymezených zvlášt chrán ných území a územní ochranu obecnou, vztahující se na zbývající území státu (tedy kulturní krajinu) ( iha 1998; WWW: AOPK I.).

3.3.1 Obecná ochrana p írody a krajiny Smyslem obecné územní ochrany p írody podle zákona

eské národní rady

. 114/1992 Sb. ze dne 19. února 199231, o ochran p írody a krajiny, je „...p isp t k udržení a obnov p írodní rovnováhy v krajin , k ochran rozmanitostí forem života, p írodních hodnot a krás, k šetrnému hospoda ení s p írodními zdroji a vytvo it v

R

soustavu Natura 2000...“ Zákon posuzuje a stanovuje limity pro lidskou innost a hledá zp soby, jimiž lze omezit nep íznivý vliv

lov ka na p írodní systémy. P itom

zohled uje hospodá ské, sociální a kulturní pot eby obyvatel a regionální a místní pom ry (Zákon C, 1992; Vyhláška A, 2005; WWW: AOPK I.). Soust e uje se p itom na krajinu vn zvlášt chrán ných území ( iha 1998).

3.3.2 Zvláštní ochrana p írody a krajiny Úkolem státní ochrany p írody je budování sít chrán ných území a trvalá pé e o n . Jedná se o plošn

p esn

vymezenou oblast, p írodov decky

i esteticky

významnou nebo jedine nou, kde jsou p írodní složky uchovány v co nejmén

30

Na základ zákona . 123/1998 Sb. ze dne 13. kv tna 1998, o právu na informace o životním prost edí (Zákon A, 1998) by m ly být k dispozici v asné a úplné informace o stavu a vývoji životního prost edí. 31 ást 1., § 1.

26

ovlivn ném stavu a kde proto platí p ísn jší režim ochrany (Plán pé e 2004; Friedl a kol. 1991; WWW: AOPK I.; Zákon C, 1992). Kategoriemi zvlášt chrán ných území (ZCHÚ) jsou: národní parky, chrán né krajinné oblasti, národní p írodní rezervace, p írodní rezervace, národní p írodní památky a p írodní památky (Zákon C, 1992). Prvé dv se souhrnn ozna ují jako velkoplošná ZCHÚ, ostatní jako maloplošná ZCHÚ. Liší se jednak v rozloze, jednak ve zp sobu ochrany32 (Zákon C, 1992; iha 1998; WWW: AOPK I.). Následující podkapitoly se budou blíže zabývat pouze kategoriemi chrán ná krajinná oblast, p írodní rezervace a p írodní památka, nebo jiné se v zájmovém území nenachází. 3.3.2.1 Chrán né krajinné oblasti (CHKO) CHKO jsou rozsáhlá území s harmonicky utvá enou krajinou (Friedl a kol. 1991; iha 1998), významným podílem zastoupení p irozených les , trvalých travních porost , mimolesních d evin a p ítomností památek historického osídlení ( iha 1998; Zákon C, 1992). V CHKO se žije i hospoda í, p ípustné je i rekrea ní využití, ale formy a rozsah využívání jsou ur ovány tak, aby krajinné i ostatní hodnoty území z staly zachovány (Friedl a kol. 1991; Zákon C, 1992). K bližšímu ur ení zp sobu hospodá ského využívání a ochrany p írody v CHKO se vymezují 3 - 4 zóny odstup ované ochrany p írody (viz kap. 4.3); první zóna má nejp ísn jší režim ochrany (Zákon C, 1992),

asto je soub žn

chrán na formou

maloplošného zvlášt chrán ného území ( iha 1998; viz obr. 18 a 19 na str. 46). 3.3.2.2 P írodní rezervace (PR) P írodní rezervace jsou menší území lidskými zásahy jen málo dot ené p írody se zastoupením ekosystém

typických a významných pro p íslušnou geografickou

oblast. Je v nich chrán na celá geobiocenóza, tedy anorganická i organická (tj. rostlinná a živo išná) složka jako celek (Zákon C, 1992; Friedl a kol. 1991). Tak jako ostatní ZCHÚ výrazn p ispívají k ekologické stabilit krajiny, jejich význam je regionální ( iha 1998). Jejich ochrana se realizuje zákazem jakékoliv lidské innosti na území PR

32

Ochrana u velkoplošných ZCHÚ je odstup ována do zón (WWW: AOPK I.).

27

s výjimkou v deckého využívání a t ch zásah , které jsou trvale povoleny, nebo provád ny v zájmu ochrany (Friedl a kol. 1991). 3.3.2.3 P írodní památky (PP) P írodní památkou m že být p írodní útvar menší rozlohy, zejména geologický i geomorfologický, nalezišt vzácných nerost nebo ohrožených druh , s regionálním ekologickým, v deckým i estetickým významem, a to i takový, který vedle p írody formoval svou inností lov k (Zákon C, 1992). 3.3.2.4 NATURA 2000 na území eské republiky Po vstupu

eské republiky ( R) do Evropské unie (EU) bylo nutné sjednotit

naší právní ochranu p írody s evropskými p edpisy. Natura 2000 je evropská soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin a živo ich , jejich p irozená stanovišt a p írodní stanovišt

33

na území EU s cílem ochrany biologické rozmanitosti (Zákon C,

1992; WWW: Natura 2000; WWW: SCHKO

eský ráj). V lokalitách za len ných do

celoevropského p írodního d dictví zajiš uje trvalou pé i vzájemným slad ním zájm ochrany p írody s šetrným hospoda ením (Zákon C, 1992). Území se navíc mohou stát zajímavými pro rozvoj turistického ruchu šetrného k životnímu prost edí (WWW: Natura 2000). Na území

R je Natura 2000 tvo ena pta ími oblastmi a evropsky

významnými lokalitami (Zákon C, 1992).

3.4

GEOGRAFICKÉ INFORMA NÍ SYSTÉMY V tšina nám známých objekt

a jev

se vyskytuje na n jakém míst

na

zemském povrchu nebo má k n jakému vztah. Zárove se navzájem ovliv uje s dalšími objekty (Klimešová 2000). Prostorová data jsou takové údaje, jejichž výskyt i platnost je možné p i adit ur itému místu v prostoru, tzn. jsou lokalizovaná (Kolá 2003). Obvykle jsou uložena v r zných informa ních vrstvách v podob sou adnic a topologie (Booth 2004). Prostorové informace se získávají z prostorových dat, jsou tedy také 33

Nap . rašeliništ , skalní stepi nebo horské smr iny (WWW: Natura 2000).

28

polohov vázané k ur itému místu, ale neomezují se pouze na geografická data (Kolá 2003, Klimešová 2000). Pokud je toto místo na zemském povrchu nebo v jeho blízkosti, nazývají se p íslušná prostorová data geografická data a informace z nich získané geografické informace (Kolá 2003). Zkratka GIS je odvozena z anglického Geographic Information System, do eštiny se p ekládá jako geografický informa ní (geoinforma ní) systém. GIS oproti klasickému informa nímu systému používá a zpracovává údaje polohov

vázané

k povrchu Zem , což lze využít pro sledování zm n v prostoru a ase v závislosti na poloze (Bravený, Štych a Grill 2006, Tollingerová 1996). Je to tedy informa ní systém, který uchovává geografická data a umož uje jejich zpracováním následn

získat

geografické informace (Kolá 2003). GIS se vyvíjejí od 70. let 20. století. Vznikl propojením možností po íta ové kartografie, databázových systém , po íta ového návrhá ství a systém pr zkumu Zem

dálkového

(Klimešová 2000). Zahrnuje výpo etní techniku i programové

vybavení pro sb r a kontrolu dat, jejich uložení, výb r, aktualizaci, organizaci, zpracování, analýzu, manipulaci a prezentaci. S t mito nástroji lze získávat informace o druhu a kvalit

krajinných prvk

a o jejich vzájemných vztazích (Kolá 2003,

Klimešová 2000, Bravený, Štych a Grill 2006). Základní myšlenka je založena na dvou principech: na práci s prostorovými daty a schopnosti tato data analyzovat (Tollingerová 1996). Práv schopnost provád t analýzu prostorových dat považuje Kolá (2003) za klí ovou charakteristiku GIS. Kombinace r zných tematických informací vztahujících se k danému objektu na map a vzájemné prostorové souvislosti pak zvyšují vypovídací schopnost GIS a dovolují získat ucelen jší pohled na zkoumaný objekt (Tollingerová 1996, Klimešová 2000). GIS dovoluje kombinovat a analyzovat údaje obsažené v databázi, a tím ur ovat polohu, kvalitu, stav, vývoj

i r zné d sledky nejr zn jších modelových situací

(Tollingerová 1996). GIS je jediný existující nástroj, který nám dovoluje zvládnout velmi rozsáhlou a složitou databázi dat (Uhlí ová 2001). Proto je prost edí GIS nejvhodn jším dostupným nástrojem pro zjiš ování a hodnocení zm n a vývoje ploch v krajin (Tollingerová 1996). Vstupní data pro zpracování v prost edí GIS jsou dvojího typu: 1. vektorová data – jednotlivé objekty jsou tvo eny jednoduchými geometrickými útvary (body, arami nebo polygony) (Kolá 2003).

29

2. rastrová data (nap . letecké snímky, naskenované mapy stabilního katastru) – informace o prostoru je zachycena maticí stejn

velkých bun k.34 Bu ky

neodpovídají svým tvarem krajinným prvk m, které p edstavují, ale jsou uspo ádané do sloupc a ádk . Každá bu ka obsahuje v celé své ploše jen jednu hodnotu sledované veli iny za odpovídající plochu území. Na velikosti její hrany závisí rozlišení snímku, tedy podrobnost (Booth 2004; Kolá 2003; Kupková 2001b). ArcGIS Desktop je integrovaná sada softwarových produkt

pro vytvo ení

kompletního GIS (Booth 2004). Jedná se o vektorov orientovaný GIS od americké firmy Environmental Systems Research Institute, Inc. (ESRI) umož ující i základní operace s rastry a zpracování trojrozm rných dat (Tollingerová 1996). Pro práci jsem využila aplikace ArcMap (poskytuje nástroje pro tvorbu map), ArcCatalog (organizuje, edituje a spravuje data), ArcToolbox (obsahuje funkce pro zpracování prostorových dat) a nadstavbu ArcScene (umož uje pracovat s interaktivními 3D scénami v reálném ase) (Booth 2004; WWW: ArcData; Bravený, Štych a Grill 2006).

34

Také obrazové elementy, pixely.

30

4. ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ

4.1

POLOHA A VYMEZENÍ PRACHOVSKA Volba tématu práce i zájmového území probíhala ve spolupráci se Správou

Chrán né krajinné oblasti

eský ráj (SCHKO). Ke zpracování mi byly nabídnuty dv

lokality z nov rozší ených ástí CHKO: Podkozákovsko a Prachovsko. Druhou z nich jsem si vybrala hlavn proto, že se jedná o jednu ze t í ucelených ástí CHKO35 s p esn stanovenými hranicemi. Zájmovou oblastí je tedy východní ást nov p ipojená k CHKO. Aby toto území nebylo zam ováno s PR Prachovské skály, která je jeho sou ástí, bude pro pot eby této práce nazýváno Prachovskem. Obr. 1: Poloha Prachovska v rámci eské republiky

Zdroj: SCHKO a Arc R 500 + vlastní zpracování

Modelové území Prachovska spadá do Královéhradeckého kraje, konkrétn do okresu Ji ín (viz obr. 1 a 2 na str. 32). Svou plochou zasahuje do 15 katastrálních území36: Brada, B ezka, Dolní Lochov, Holín, Horní Lochov, Jinolice, Kn žnice, Libu , Libunec, Pa ezská Lhota, Pod lší, Prachov, St ele , Újezd pod Troskami a Zámostí (viz obr. 20 na str. 49).

35

Dále CHKO eský ráj tvo í severní ást Maloskalsko a jižní centrální ást (Mirovský 2004). Pouze katastrální území B ezka, Pa ezská Lhota, Prachov a Zámostí leží celé v CHKO. Ostatní do n j pouze zasahují ástí svého území (viz obr. 20).

36

31

Hranice Prachovska - a tudíž jeho územní vymezení - popisuje Na ízení (2002). Pro ú ely této práce (výpo ty) bude využita rozloha zjišt ná z vektorové vrstvy vymezení východní ásti CHKO eský ráj37 v prost edí aplikace ArcMap - 22,743 km2 (tj. 2 274,3 ha). Pro p edstavu: celková plocha CHKO

eský ráj iní 181,523 km2

(18 152,3 ha) (Na ízení 2002). PR Prachovské skály mají vým ru 261,91 ha (WWW: SCHKO eský ráj). Nadmo ská výška oblasti se pohybuje mezi 462,51 m a 272,85 m. Obr. 2: Poloha v rámci okresu Ji ín

Zdroj: SCHKO a Arc R 500 + vlastní zpracování

4.2

CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Prachovsko i CHKO

eský ráj jsou sou ástí rozlehlejšího územního celku

eského ráje. Vzhledem k malému množství informací o Prachovsku bude tato oblast charakterizována na základ charakteristik vyššího celku CHKO eský ráj.

37

Poskytla SCHKO.

32

4.2.1 Fyzickogeografická charakteristika Geologie CHKO eský ráj nepat í mezi geologicky rozmanitá území (Friedl a kol. 1991), je sou ástí eské k ídové pánve38. Území bylo v pr b hu posledních 500 milión let historie Zem

opakovan

dnem jezer a mo í, poprvé už ve starších prvohorách;

n kolikrát zde probíhala sope ná innost (WWW: Geopark). V období druhohor39 op t proniklo do oblasti pánve mo e (Chlupá a kol. 2002), na jehož dn

se usazovaly písky a št rky40, a práv

toto dalo základ dnešním

pískovcovým skalním m st m (WWW: Geopark). Po jeho ústupu byla obnažená pískovcová tabule p i horotvorných pohybech alpinského vrásn ní na p elomu druhohor a t etihor rozlámána. Ve t etihorách41 zde probíhala sope ná innost a podél zlom proniklo na povrch žhavé magma ve form

edi ových výlev (Friedl a kol. 1991;

WWW: Geopark). Protože jsou sope né horniny pevn jší než usazeniny v jejich okolí, byly p i zv trávání a odnosu vypreparovány a nyní tvo í kopce42 (St ída a Nováková 2002; WWW: SCHKO

eský ráj; Culek a kol. 1996).

tvrtohory43 jsou ve znamení

denuda ní innosti; posledních 10 00044 let navíc vývoj p írody významn poznamenala lidská innost45 (Chlupá a kol. 2002). Celé území je tvo eno p edevším druhohorními kvádrovými pískovci46 r zného stá í (cenoman, turon, coniak)47 (Mísa a kol. 1983; Plán pé e 2004; WWW: eský ráj; Culek a kol. 1996). Vznikly zpevn ním písku naplaveného

ekami z hor do

druhohorního mo e vápnitým a hlinitým tmelem (Friedl a kol. 1991; St ída a Nováková 2002). Ze t etihor pocházejí nánosy í ních št rkopísk ; ze tvrtohor pak uloženiny

38

Vznikla v severní ásti eského masivu tzv. cenomanskou transgresí (Chlupá a kol. 2002). Mezozoika, konkrétn t ídy - p ed 97 miliony lety. Mo e bylo na území eského ráje po dobu 13 milion let (Chlupá a kol. 2002; WWW: Geopark). 40 Jejich mocnost iní až 1000 m (WWW: Geopark). 41 Terciér (Chlupá a kol. 2002). 42 Proniknutím vulkanických t les a žil skrze pískovcové sedimenty vznikly vrchy Vyske i Mužský a dominanta eského ráje – Trosky (WWW: SCHKO eský ráj; Plán pé e 2004). 43 Kvartér (Chlupá a kol. 2002). 44 Holocén (mladší tvrtohory) (Chlupá a kol. 2002). 45 N kte í badatelé dosah vlivu lidské innosti srovnávají s katastrofickou událostí na p elomu t ídy a terciéru, kdy došlo k náhlému vyhynutí ady živo ich a vymizení rostlin (Chlupá a kol. 2002). 46 Na území eské k ídové pánve se vyskytují dva typy facií: facie kvádrových pískovc v oblastech, kam zasahoval p ínos pís itého materiálu z ploché pevniny a facie vápnitých jílovc a slínovc (opuk) s p echody do jílovitých vápenc v místech vzdálených od pob eží s omezeným p ínosem pevninského materiálu (Chlupá a kol. 2002). 47 Všechny pochází ze svrchní k ídy (Chlupá a kol. 2002). 39

33

í ních sediment , relikty spraší navátých v dobách ledových, su ové plášt a smíšené svahoviny (WWW: Geopark; Mísa a kol. 1983). Geomorfologie CHKO

eský ráj je geomorfologicky velmi pestrou oblastí - prolínají se zde

nížiny, pahorkatiny i kotliny (viz obr. 3, 4 na str. 35, 31 na str. 63 a p ílohy 26, 33). Unikátem jsou pískovcová skalní m sta, typické jsou etné ka ony a údolí s vyvinutými nivami. Obr. 3: 3D model východní ásti CHKO eský ráj

Zdroj: ZABAGED, ÚZK + vlastní zpracování

Sou asná podoba skalních útvar je výsledkem dlouhotrvajícího p sobení sil z nitra Zem a následné

a trvalé erozní hluboké

eroze

innosti. Skalní m sta vznikla p sobením zv trávání p vodn

souvislé

tabule

kvádrových

pískovc

svrchnok ídového stá í, které byly postupn rozrušeny až do té míry, že vznikly skupiny skalních pilí

a v ží (Chlupá a kol. 2002; Friedl a kol. 1991; WWW: SCHKO eský

ráj; Plán pé e 2004).

astými jevy ve skalách jsou gravita ní odsedání blok , skalní

ícení a sesuvy (WWW: Geopark). K zajímavým prvk m skalních m st pat í jeskyn , pseudozávrty, skalní brány a okna (WWW:

eský ráj). K mikroreliéfu pat í nap .

inkrustace48 nebo voštiny49 (WWW: Geopark). Na modelaci terénu50 se také výrazn podílela m nící se e išt tok (WWW: SCHKO

eský ráj; Plán pé e 2004). V sou asné dob p evládá zv trávání a odnos.

48

Zpevn né k ry na povrchu skalních st n, které vznikají vysrážením r zných látek (WWW: Geopark). Útvary podobné v elím plástvím, vznikají p evážn díky chemickému zv trávaní. V prohlubních n kterých voštin je možné spat it soli, soust ed né na skalním povrchu díky výparu (WWW: Geopark). 50 V pleistocénu (WWW: Geopark). 49

34

Nové horniny vznikají jen usazováním v rašeliništích a slatiništích nebo srážením vápenc ze siln zmineralizovaných pramen (WWW: SCHKO eský ráj). Dle Obr. 4: 2D model východní ásti CHKO eský ráj

regionáln -geomorfologického

len ní R náleží v tšina území CHKO eský ráj51 do subprovincie

eské

tabule, oblasti Severo eské tabule, celku Ji ínské

pahorkatiny

a podcelku

Turnovské pahorkatiny. Tak ka celé zájmové území je sou ástí okrsku Prachovská pahorkatina, v jejíž st ední ásti se nachází Prachovské skály (viz kap. 4.3; obr. 5 – 8 a p íloha 27). Jen okrajov

zasahuje vrchovina,

do

okrsk

Vyske ská

Turnovská

stup ovina,

Libu ská brázda a Ji ínská kotlina

Zdroj: ZABAGED, ÚZK + vlastní zpracování

(WWW: SCHKO

eský ráj; Demek

a kol. 1987). Obr. 5 - 8: Prachovské skály

Zdroj: Vlastní fotografie autorky (7.11.2005), poslední snímek: WWW: Geopark

51

Pouze severovýchodní okraj území náleží k subprovincii Krkonošsko-jesenická soustava, oblasti Krkonošská podsoustava, celku Ješt dsko-kozákovský h bet, podcelk Kozákovský h bet a Ješt dský h bet a okrsku Komárovský h bet (WWW: SCHKO eský ráj).

35

Pedologie P dotvorný proces je výslednice vzájemného p sobení biotických (fauna, flóra, lov k) a abiotických (geologicko-geomorfologické faktory, klima a mikroklima, výška hladiny podzemní vody) faktor v r zném prost edí a ase (N me ek a Tomášek 1983; Pelíšek a Sekaninová 1975). P dní pokryv tvo í p evážn

p dy ze zv trávání pískovc , hn dozem

na

sprašových hlínách a kamenité hn dé p dy. Na svazích se objevují hn dé p dy podzolované a svažité p dy. V místech postižených sesuvy pseudogleje. Gleje a gleje zrašelin lé i rašelinné se objevují na místech, kde je zvlh uje podzemní voda (Plán pé e 2004; WWW: SCHKO eský ráj). Klimatické a p dní podmínky zásadn ovliv ují možnosti zem d lské produkce (Uhlí ová 2001). Z veškeré vým ry CHKO

eský ráj je plocha zem d lské52 p dy

51,5 %. V oblasti je 5 % t žkých p d, 8 % lehkých p d a 87 % st edních p d. P dy jsou p evážn pís itohlinité, hlinitopís ité a hlinité. Zásobenost p dy minerálními látkami je na st ední úrovni. Jsou zde zastoupeny dv zem d lské výrobní oblasti: bramborá ská v severní a západní ásti CHKO a epa ská v jižní a východní ásti CHKO (Plán pé e 2004). Lesní p dy jsou p evážn živinami chudé, málo produktivní, propustné pís ité, které p evažují nad hlinit jšími p dami na dr ových sprašových hlínách (WWW: SCHKO eský ráj). Klima Území CHKO eský ráj spadá do dvou klimatických oblastí - chladné a mírn teplé. Chladnou oblast najdeme na Kozákov . V tšina území (v etn zájmového) je azena do mírn teplé klimatické oblasti mezofytika, charakterizované dlouhým, teplým a mírn suchým létem, krátkým p echodným obdobím s mírn teplým jarem a mírn teplým podzimem, krátkou zimou, mírn teplou a velmi suchou, s krátkým trváním sn hové pokrývky. Pr m rná ro ní teplota se pohybuje mezi 7 – 8 °C, pr m rný ro ní úhrn srážek dosahuje 550 - 650 (700) mm (WWW: SCHKO eský ráj, Plán pé e 2004). Zájmová oblast leží na rozhraní dvou klimatických oblastí. Její východní ást v MT9 a západní ást v o n co teplejší a sušší oblasti MT10 (Quitt 1971).

52

Orná p da, sady a zahrady a louky.

36

Hydrologie CHKO

eský ráj leží v povodí Labe, v díl ím povodí Jizery a s malou ástí

jižních svah Prachovských skal v díl ím povodí Cidliny (WWW: SCHKO eský ráj). Nejvýznamn jšími toky CHKO eský ráj jsou Jizera, Žehrovka a Libu ka. P ímo do zájmového území zasahuje druhý nejvýznamn jší tok a základ hydrografické sít CHKO Žehrovka, pramenící v Prachovských skalách. V jejím povodí byly na n kolika místech založeny v tší rybníky53, které mají nejen vodohospodá ský význam, ale jsou též d ležitým krajinotvorným prvkem (Friedl a kol. 1991). Žádný z nich neleží na území Prachovska. K v tším tok m na Prachovsku pat í dále Libu ka, pramenící u Kn žnice, se svým hlavním p ítokem na území CHKO Javorkou, pramenící v oblasti Jinolických rybník . Na jejím horním toku jsou t i rybníky - Oborský, N me ek a Vražda. K menším tok m pat í Kbelnický potok a Holínský potok, který ale již náleží k povodí Cidliny (WWW: SCHKO eský ráj, St ída a Nováková 2002). Vlivem snadné propustnosti pískovc vznikly na mnoha místech etné prameny a bažiny (Friedl a kol. 1991, St ída a Nováková 2002). Biogeografická charakteristika území Základní jednotkou biogeografického len ní krajiny na regionální úrovni jsou biogeografické regiony – bioregiony. Jsou to jednotky potenciální bioty ( iha 1998). Zájmové území spadá do bioregionu Hruboskalského (1.35) ( iha 1998; Culek a kol. 1996; Balatka a Kalvoda 2006). Leží v mezofytiku ve fytogeografickém okrese 55. eský ráj. Flóra a fauna R znorodost pedoklimatických pom r , geomorfologická lenitost a vzájemné migra ní vazby se sousedními regiony se odrážejí na pom rn

bohatém spektru

rostlinných a živo išných druh . Z rostlin jsou zde zastoupeny p evážn druhy typické pro skalní m sta, mok ady, rašeliništ a slatiništ ; dále pak p irozené b ehové porosty rybník

a potok , stepní vegetace a mezofilní louky. Druhovou pestrost obohacují

53

Jedná se o rybníky Vidlák, Kr ák, V žák, Dolský, Nebákov, Semínský, Ob šenec a Žabakor (WWW: SCHKO eský ráj).

37

horské, podhorské i teplomilné druhy (WWW:

eský ráj; Friedl a kol. 1991; WWW:

SCHKO eský ráj; St ída a Nováková 2002). Polovinu území

eského ráje zaujímají lesy (viz obr. 9 - 12), jejichž p irozená

skladba byla vlivem intenzivního obhospoda ování zna n pozm n na.54 Dominuje jednotvárná biota hercynského charakteru s charakteristickou mozaikou spole enstev 3. dubovo-bukového a 4. bukového stupn . Potenciální p irozenou vegetaci skalních m st tvo í reliktní bory, acidofilní bu iny a acidofilní borové doubravy (Culek a kol. 1996). Lesy blízké p irozené skladb Typickými pro

jsou ale zastoupeny pouze na malých plochách.

eský ráj jsou druhotné ekologicky labilní a druhov

nep irozené smrkové a borové monokultury (WWW: SCHKO

i v kov

eský ráj; Plán pé e

2004; Friedl a kol. 1991; Pr ša 1990). Obr. 9 - 12: Lesy eského ráje

Zdroj: WWW: SCHKO eský ráj (1. foto), vlastní fotografie autorky (7.11.2005) (ostatní)

Složení fauny je obrazem p írodních pom r i innosti lov ka. P evažuje fauna hercynské zkulturn lé krajiny, se západními vlivy (Culek a kol. 1996). Za charakteristické druhy

eského ráje lze považovat obyvatele skalních m st, okolí

rybník a vodních tok a jeskyní (WWW: SCHKO eský ráj, Friedl a kol. 1991).

54

Likvidací nep vodních d evin (nap . borovice vejmutovky nebo akát ) se zvyšuje podíl p vodních listnatých d evin a jedle. (Výro ní zpráva 2004). Nejv tší šanci na p irozenou obnovu mají lesy v I. zón CHKO eský ráj a v p írodních rezervacích (WWW: SCHKO eský ráj).

38

4.2.2

lov k v krajin Území

eského ráje

eského ráje bylo již od prav ku osídleno, jak dokazují

etné

archeologické nálezy55 stop prav kého osídlení (Friedl a kol. 1991). První lidé sem p išli pravd podobn p i pronásledování zv e v paleolitu (Filip 1947) a ve zdejší krajin nacházeli úkryt56 i obživu (WWW: SCHKO

eský ráj). V mezolitu byl lov k

stále ješt lovcem a rybá em. Zm na p írodních pom r

nutila tehdejšího lov ka

p izp sobit se a p ejít na takový zp sob hospoda ení, který by mu zajistil stálou obživu (Filip 1947). B hem neolitu57 postupn docházelo ke vzniku prvních stabilních osídlení v oblasti Pojize í. Lidstvo procházelo hospodá ským a spole enským p erodem, m nil se dosavadní ko ovný zp sob života na usedlejší (Filip 1947). První primitivní zem d lské kultury si zpest ovaly sv j jídelní ek lovem a nacházely do asná úto išt v místních jeskyních a pod skalnatými p evisy (WWW: SCHKO eský ráj; Filip 1947). Zdokonalila se výroba kamenných nástroj , byla vynalezena keramika; pokrokem byly také po átky tkalcovství (Filip 1947). Teprve v 6. a 5. tisíciletí p . n. l. p icházejí do eského ráje první zem d lci z d íve osídlených polabských nížin st edních a východních ech (St ída a Nováková 2002). V eneolitu58 bylo již zem d lství a chov dobytka hlavním zdrojem obživy (WWW: SCHKO eský ráj), lov k se za al natrvalo usazovat v úrodných nížinách a intenzivn hospoda it59, klu it lesy a zakládat um le odkryté plochy – kulturní stepi (Chlupá a kol. 2002; Mackov in, Sedlá ek a Kuncová 2002). Zem d lství znamenalo po átek výrazných a trvalých zásah

lov ka do

p írodního prost edí (Semotanová 1998). Od tohoto období lze tedy datovat vícemén stálou p ítomnost lov ka v krajin eského ráje a její systematické užívání a cílené prom ování a kultivaci. Docházelo k expanzi zem d lc i do mén úrodných poloh, pahorkatin i nižších hor (Chlupá a kol. 2002). Ve starší dob bronzové p ichází lid nazývaný lidem popelnicových polí

55

Ve skalách se však neobjevují jen poklady ukryté lidmi (kamenné nástroje tehdejších lovc ), ale i vytvo ené p írodou (drahé kameny jako eský granát, perly, olivíny, acháty, jaspisy) (WWW: Rádio Praha; WWW: SCHKO eský ráj). 56 V pr b hu celé historie, když byly vále né konflikty nebo když se n kdo provinil proti vrchnosti, tak ve skalách hledal úkryt. Sv d í o tom nap . nálezy st íbrných mincí (WWW: Rádio Praha). 57 P ibližn v polovin 5. tisíciletí p . n. l. (WWW: SCHKO eský ráj). 58 Od poloviny 4. do po átku 2. tisíciletí p . n. l. (WWW: SCHKO eský ráj). 59 Dochází ke kultivaci nezalesn né p dy a postupnému p etvá ení lesní p dy na zem d lskou (Semotanová 1998).

39

nebo lidem lužickým (Filip 1947). Typickým projevem mladší doby bronzové60 je budování trvale obydlených opevn ných skalních hradiš . B hem doby železné61 si místní usedlé domorodce podmanily keltské kmeny. Skalnatý terén zapracovali do systému opevn ní a tak ho využili ve sv j prosp ch (WWW: SCHKO eský ráj; St ída a Nováková 2002). Po átkem letopo tu došlo ke vpádu a expanzi germánských kmen , Markoman , kte í ukon ili nadvládu Kelt nad územím (Chlupá a kol. 2002; St ída a Nováková 2002; WWW: SCHKO eský ráj). Z ejm jen sporadicky osídlený eský ráj po dlouhé p l tisíciletí o ekával p íchod Slovan . Ti sem za ali pronikat p ibližn v 6. století našeho letopo tu a budovali prosté osady. Od 7. století byla oblast sou ástí Sámova kmenového svazu, budovala se opevn ná hradišt

i užívala hradišt p edešlých kultur.

V dob Velkomoravské íše je kraj osídlen kmenem Charvát , po jejím pádu se moc postupn p enesla na P emyslovce a stará kmenová hradišt zanikla i se stala správními centry. Úto ištná funkce však hradištím z stala až do 13. století (WWW: SCHKO eský ráj; Friedl a kol. 1991), kdy je postupn vyst ídaly nov budované skalní hrady (WWW: Rádio Praha). P ímo v zájmovém území se nachází z íceniny skalního hradu Pa ez (viz obr. 14 na str. 42) a z íceniny hradu Brada (WWW: Informa ní server pro Ji ín a okolí; turistická mapa CHKO eský ráj 2004). S osídlením souvisela i sí komunikací (WWW: SCHKO eský ráj). Existují od dob, kdy lov k za al poznávat své okolí a postupn se odvažoval dále do neznámého prostoru. Pr b h cest závisel zejména na místním reliéfu;62 p írodní p ekážky byly asto nep ekonatelnými d vody pro jejich vedení (Semotanová 1998; Kv t 2003). Významná cesta vedla od Turnova na východ proti toku Jizery na Semilsko a další z Turnova na Ji ínsko (plou nická, orlicko-romžská, Šmajs 2003). Dalším propojováním t chto cest vznikla b hem staletí bohatá sí komunikací, jenž m la také za následek vznik velkého po tu zdejších tvrzí a hrad - Vale ov, Valdštejn, Hrubá Skála, Rotštejn, Frýdštejn. Dále ve vnitrozemí pak byly na p íhodných místech budovány další hrady, jako Kost nebo Trosky63 (viz obr. 13 na str. 41). Byla zakládána první m sta a vesnice. Doba renesance byla i v krajin

eského ráje dobou hospodá ské prosperity, v jejím pr b hu

došlo k zániku 60

Kolem 13. stol. p . n. l. (WWW: SCHKO eský ráj). Od r. 700 p .n.l. do konce starého letopo tu (WWW: SCHKO eský ráj). 62 Kv t (2003) vyzdvihuje význam vodních tok p i zakládání sít starých stezek. 63 Siluetu Trosek jako symbolu eského ráje nalezneme i ve znaku oblasti (viz obr. 15 na str. 45) (WWW: SCHKO eský ráj; Friedl a kol. 1991). 61

40

Obr. 13: Trosky

n kterých již nepot ebných tvrzí a hrad , rozvíjelo

se

zakládání

rybník

(WWW:

SCHKO eský ráj). Bitva na Bílé ho e sice ukon ila hospodá skou kultivaci krajiny, ale obnovil ji vévoda Albrecht z Valdštejna v dob , kdy pat il

do

jeho

Vévodství

(WWW: SCHKO

eský ráj

Frýdlantského

eský ráj). Rozvíjelo se

ízené lesní hospodá ství – um lá obnova porost , bažantnic

budování a

obor

cestní

sít ,

zakládání

(Mackov in,

Sedlá ek

a Kuncová 2002). Ze získaných hrad plánoval Zdroj: Vlastní fotografie autorky

vytvo it systém vojenských pevností v krajin .

(8.11.2005)

Tyto zám ry však nesta il uskute nit, v r. 1634

byl zavražd n. Za t icetileté války na n kterých hradech pobývala švédská vojska. Po jejím ukon ení byly mnohé z nich ur eny panovníkem k likvidaci, k ní však našt stí došlo jen v n kterých p ípadech (WWW: SCHKO eský ráj). Nové myšlenkové proudy a estetické cít ní období renesance, spjaté s poznáváním p írody, za lenily krajinu do života spole nosti jako uznávaný fenomén (Semotanová 1998). Šlechta buduje a p estavuje tvrze a hrady na pohodlné zámky (Hrubá Skála, Humprecht) a hospodá ské budovy. Období baroka se projevilo v lidové architektu e a stavitelství, vtisklo eské krajin její typickou malebnost. Ve vsích se dochovala ada prostých venkovských kostel . Vedle venkovských usedlostí byly v této dob stav ny také etné vodní mlýny a pivovary. P vab krajiny dokreslují kaple, kapli ky, zvonice a boží muka (St ída a Nováková 2002; WWW: SCHKO

eský ráj).

Na p elomu 18. a 19. století mizí i d vody pro stavbu nových zámk . Nové bohatství a zdroje p icházejí prost ednictvím podnikatel , kte í kupují stará šlechtická sídla, panství i tituly. Prom ny filosofie, názor a chápání sv ta se promítají i v romantickém duchu vid ní minulosti a památek, oživuje se zájem o hradní z íceniny, romantické krajiny, parky i divokou p írodu (WWW: SCHKO eský ráj).

41

Od 2. poloviny 19. stol je území eského ráje turisticky využíváno64 (viz p íloha 28), mimo jiné díky vznikajícímu systému železni ní dopravy v okolí. Prosp lo mu

i založení lázní Sedmihorek r. 1842. Práv Obr. 14: St na hradu Pa ez

spole nost osobností

eského kulturního

a spole enského života, která v 70. letech 19. století navšt vovala tyto lázn , vd í eský ráj za sv j název65 (Maierová 2005; WWW: SCHKO

eský ráj; Pilous, Pišl

a Pojkar 1982). Po átkem 20. stol. zájem upadá, k oživení dochází b hem 2. sv tové války, kdy

eské a moravské pohrani ní

hory ani Slovensko nebyly p ístupné (St ída Zdroj: WWW: Informa ní server pro Ji ín a okolí

a Nováková 2002) (WWW: SCHKO eský ráj).

V dob rozvoje pr myslu v 19. století si

eský ráj zachoval ráz zem d lského

kraje. Provád jí se první rozsáhlejší meliorace, snižuje se vým ra luk ve prosp ch orné p dy. Dochází k rozvoji turismu. V d sledku rozvoje spole nosti a zm n životního stylu dochází ve 20. století ke zna ným hospodá ským i spole enským zm nám. Krajiny se negativn dotýkají hlavn zm ny po nástupu komunismu v roce 1948 – pozemkové reformy, zásah do vlastnických vztah , meliorace krajiny (plošné odvod ování, regulace p irozených tok , rozorávání nivních luk), scelování polí, intenzifikace živo išné výroby, nadm rné hnojení ni ící p vodní kv tenu luk, chaotická a netradi ní zástavba na venkov ,.. (Mackov in, Sedlá ek a Kuncová 2002). Po revoluci v roce 1989 dochází k útlumu zem d lské výroby. Problemati t jší polohy nevhodné k p stování plodin jsou zales ovány

i zatrav ovány. Dochází

k obnov p vodní skladby les . V praxi se za íná uplat ovat ochrana p írody a krajiny (Mackov in, Sedlá ek a Kuncová 2002).

64

První turisté se objevili vlivem Vojty Náprstka v Prachovských skalách. Podle sousloví „zemský ráj to na pohled“ tehdy oblíbené písn Josefa Kajetána Tyla, která se pozd ji stala naší hymnou (Maierová 2005).

65

42

4.2.3 Socioekonomická charakteristika Obyvatelstvo a sídla Po et obyvatel na Prachovsku relativn stagnuje až do roku 1921, kdy za íná klesat (viz graf 1). Tento trend setrvává až do sou asnosti. Oproti tomu po et dom od 70. let 19. stol. roste (viz graf 2). V obcích nyní trvale žije 373 obyvatel, pr m rná 1600

hustota zalidn ní v území tedy vychází

1400

na 16,4 obyvatele na 1 km2. 47,0 %

1200 1000

z nich je ekonomicky aktivních (EA).

800 600

V míst svého bydlišt pracuje 32,0 %

400 200

EA, ostatní za prací dojíždí. P evládá

0 1840

1860

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

zam stnanost v terciéru (služby, 47,2 %) a v sekundéru (pr mysl a stavebnictví,

Zdroj: Retrospektivní lexikon obcí SSR 1978

39,8 %), nejmén v priméru

EA (5,6 %) pracuje

(zem d lství,

lesnictví,

400

rybolov) (Retrospektivní lexikon obcí

350

SSR 1978; Statistický lexikon obcí R

300

2005). Ze Statistického lexikonu obcí

250

R (2005) dále vyplývá, že 41,3 %

200

dom

150 1860

1880

1900

1920

1940

1960

1980

2000

2020

v zájmovém

území

slouží

k rekreaci, tedy není trvale obydlených.

Zdroj: Retrospektivní lexikon obcí SSR 1978

4.3

CHKO ESKÝ RÁJ, PRACHOVSKO A OCHRANA P ÍRODY CHKO

kultury

eský ráj byla vyhlášena na ploše 92,53 km2 výnosem Ministerstva

SR .j. 70 261/54 ze dne 1.3.195566 a tím se stala nejstarším velkoplošným

chrán ným územím v R67 (nap . Friedl a kol. 1991; Mackov in, Sedlá ek a Kuncová

66

Tedy ješt rok p ed schválením zákona . 40/1956 Sb., o státní ochran p írody, který oficiáln uzákonil možnost z izování chrán ných území (Friedl a kol. 1991, St ída a Nováková 2002). 67 Druhým v eskoslovensku – prvenství má Tatranský národní park (Friedl a kol. 1991).

43

2002). Na ízením vlády . 508/200268 Sb. ze dne 14. íjna 2002 byla rozší ena na sou asných 181,523 km2 (nap . Výro ní zpráva 2004; Plán pé e 2004). Tvo í ji t i vzájemn odd lené ásti: severní ást Maloskalsko, jižní centrální ást a východní ást Prachovské skály (Mirovský 2004). Rozkládá se mezi 50°27´a 50°39´ s.š. a 15°02´ a 15°20´ v.d. na území kraj

Libereckého, Královéhradeckého a St edo eského.

Nadmo ská výška se pohybuje mezi 235 m (Žehrovka u Žabakoru) a 744 m (Kozákov). SCHKO69 sídlí v Turnov (Výro ní zpráva 2004; Plán pé e 2004; WWW: eský ráj). Pískovcový reliéf se skalními m sty spolu s dlouhodobým hospoda ením lov ka daly vznik vyvážené krajin s pestrou mozaikou p irozených les , mok ad , trvalých travních porost , etných rybník a potok s plochami kulturními a mnoha památkami historického osídlení (Plán pé e 2004; Mackov in, Sedlá ek a Kuncová 2002; WWW: eský ráj). Posláním CHKO je nejen ochrana p írody a krajiny eského ráje, ale i její ekologické využívání a udržení charakteru místní zástavby (Na ízení 2002; Plán pé e 2004; Mackov in, Sedlá ek a Kuncová 2002). Bohatství r zných geomorfologických tvar a hodnotné biotické složky dávají eskému ráji velmi vysokou estetickou i v deckou hodnotu. V roce 2002 byla Skalní m sta

eského ráje (viz obr. 16 a 17 na str. 45) jako p írodní památka

eské republiky

navržena k zápisu do Seznamu sv tového kulturního a p írodního d dictví UNESCO (WWW: SCHKO eský ráj). Tyto bizarní útvary jsou nejv tší pozoruhodností eského ráje a hlavním motivem jeho ochrany (Friedl a kol. 1991, Plán pé e 2004). Odstup ovaná ochrana p írody (zonace) v CHKO eský ráj Pé e o p írodu a krajinu v rámci CHKO eský ráj je rozd lena do ty zón (v vi z obr. 18 na str. 46): I. zóna zahrnuje území s nejvýznamn jšími p írodními hodnotami, IV. zóna lov kem narušené ásti p írody (souvisle zastav ná území a obd lávaná p da) (nap . WWW: SCHKO

eský ráj; Na ízení 2002; Vyhláška B, 2004; Plán

pé e 2004). Maloplošná zvlášt chrán ná území (MZCHÚ) v zájmové oblasti Na území Prachovska se vyskytují tato ty i MZCHÚ (viz obr. 19 na str. 46 a p íloha 29): PP Libunecké rašeliništ , PP Oborská luka, PP Rybník Vražda a PR 68

Na ízení 2002. Správa CHKO eský ráj spadá pod Agenturu ochrany p írody a krajiny eské republiky (AOPK), která jejím prost ednictvím zajiš uje speciální státní správu pro území CHKO (WWW: AOPK II.).

69

44

Prachovské skály. Platí v nich p ísn jší režim ochrany (WWW: SCHKO eský ráj; Plán pé e 2004). Obr. 15: Znak CHKO ráj

Zdroj: Plán pé e 2004

eský Obr. 16 a 17: Skalní m sta eského ráje

Zdroj: Vlastní fotografie autorky (7.11.2005)

P írodní rezervace Prachovské skály (261,91 ha)70 Prachovské skály (viz obr. 5 – 8 na str. 35) jsou jedním z nejdéle chrán ných území R; pat í mezi 8 nejstarších PR z ízených již v roce 1933 výnosem ministerstva školství a národní osv ty . 143 547/33 ze dne 31.12.1933 na rozloze 243,5 ha (Friedl a kol. 1991; Plán pé e 2004). V roce 2002 byly Na ízením (2002) spolu s okolními oblastmi („Prachovskem“) p ipojeny k CHKO

eský ráj (WWW: SCHKO

eský ráj).

Leží v severozápadním okraji Ji ínské kotliny (WWW: Geopark; Plán pé e 2004). Prachovské skály jsou rozlehlým skalním m stem s výraznými edi ovými suky71. Lze zde najít více než 200 skalních v ží, pískovcové st ny, krásné vyhlídky (WWW: Geopark; St ída a Nováková 2002), etná ka onovitá údolí a sout sky (Demek a kol. 1987). Krom p írodních pozoruhodností jsou zde i bohaté prehistorické nálezy sv d ící o osídlení v 10. až 7. stol. p . n.l. (WWW: Geopark). NATURA 2000 Pro zápis do národního seznamu Natura byla v CHKO eský ráj vybrána území zachovalých lesních a lu ních spole enstev podél eky Jizery - Pr lom Jizery u Rakous. Dále bylo navrženo celkem 9 území výskytu celoevropsky významných druh rostlin a živo ich , pro které je t eba zajistit územní ochranu (WWW: SCHKO eský ráj).

70 71

V Plánu pé e o CHKO eský ráj 2004 jsem našla rozlohu 262,2 ha. Svin ice (415 m), Velké H ry (458 m) a P ivýšiny (464 m) (WWW: Geopark).

45

Obr. 18: Vymezení zonace v zájmovém území

Zdroj: Plán pé e 2004

Obr. 19: MZCHÚ v zájmovém území

Zdroj: Plán pé e 2004

Geopark eský ráj eský ráj se dne 5. íjna 2005 stal 25. evropským geoparkem, který je lenem Sít Evropských geopark (SEG) a zárove i geoparkem UNESCO72. Jedná se o první geopark v nových zemích EU. Geopark

eský ráj postihuje území o rozloze necelých

700 km2 mezi m sty Ji ín, Sobotka, Mnichovo Hradišt , Železný Brod, Bozkov, Jilemnice, Nová Paka a Ji ín, rozkládá se tedy na území kraj

Libereckého,

Královéhradeckého a St edo eského (viz p íloha 30). Krom území CHKO zahrnuje další geologicky (nap . archeologické lokality) a turisticky zajímavá místa nejen

eského

ráje, ale i západní ásti Podkrkonoší a Horního Pojize í. Význam má i estetická hodnota oblasti, její kulturní a ekologické fenomény (WWW: SCHKO eský ráj; WWW: MŽP; WWW: Geopark). Za azení do prestižního seznamu SEG je jednou z možností jak chránit a zárove

v rozumné mí e využívat (rozvoj šetrné turistiky) potenciálu

geologického d dictví planety Zem

(WWW: Rádio Praha; Ambrozek 2005; Maierová

2005; WWW: Geopark).

72

Na základ Madonské deklarace se každý evropský geopark stává automaticky i geoparkem UNESCO (WWW: MŽP).

46

5. METODOLOGICKÝ POSTUP

5.1

POUŽITÉ PODKLADY

5.1.1 Výb r asových horizont a vhodných podklad Jedním z cíl

této práce je dokumentace a analýza zm n využití ploch

v modelovém území Prachovska. Na po átku práce bylo nutné rozhodnout, jaké asové ezy zvolit, aby výsledek dával dobrou p edstavu o zm nách využití ploch na daném území. Nejstarší historické podklady srovnatelné se sou asnými daty jsou mapy stabilního katastru (Lipský 1994; WWW: K ovákovo zobrazení). Všech 15 katastr , které zasahují do území Prachovska, bylo mapováno roku 1842. Tento fakt byl ur ující pro výb r první asové roviny. B hem následujících 160 let prob hly ohromné spole enské, hospodá ské a politické zm ny, které m ly zásadní vliv na krajinu a její využití (viz kap. 3.2.3). Po átkem 19. století jsou to pr myslová a zem d lská revoluce, dv sv tové války v první polovin 20. století a zejména nástup komunistického režimu v roce 1948. Ten s sebou p inesl nový zp sob hospoda ení v krajin . Na vývoj krajiny m ly zásadní vliv zejména Tab. 1: Zm ny využití ploch ve vybraných ZÚJ mezi lety 1990 – 2000 (základní kategorie; v ha, %) Kategorie/Jednotka ha % -4,9 -0,17 OP -1,5 -0,05 TK 7,4 0,26 TTP -5,3 -0,18 LP 0,2 0,01 VP 1,7 0,06 ZAS 3,0 0,10 OS

násilná

kolektivizace,

vznik

jednotných zem d lských družstev (JZD), centrální

ízení

nedbající

citlivých

místních rozdíl , nadm rná chemizace, nap imování a regulace vodních tok apod. Lidé ztratili rodový majetek a s ním úctu ke krajin (Mirovský 2004). Ur itou nad ji na zlepšení s sebou p ináší revoluce v

Zdroj: LUCC UK Praha; vlastní výpo ty Zkratky viz kap. 5.2.5. Základní územní jednotka (ZÚJ).

roce

1989.

Bohužel

se

pozitivních

dopad

na

(zales ování,

zatrav ování,...)

krom krajinu objevují

i dopady negativní (masová urbanizace

47

p ím stské krajiny, stavba obchodních center a jejich sklad ,...).Více

asových

horizont dává lepší p edstavu o vývoji území. Je t eba je zvolit citliv v závislosti na jednotlivých

etapách

spole enského,

politického

a hospodá ského

uspo ádání

spole nosti. Zprvu p ipadaly v úvahu 4 asové ezy. Protože z poskytnuté databáze LUCC UK Praha vyplynulo, že od roku 1990 nedošlo v zájmovém území k žádným zásadním zm nám ve využití ploch (viz tab. 1 na str. 47), rozhodla jsem se definitivn pro následující t i horizonty: 1. 1842 - stav p ed industrializací dokumentovaný stabilním katastrem 2. 1953 - stav p ed kolektivizací dokumentovaný leteckými snímky 3. 2002 - sou asný stav dokumentovaný ortofoty V dnešní dob je k dispozici pom rn široké spektrum dat, pomocí nichž je možno popsat zemský povrch, jeho pokryv, využití, stav krajiny i životního prost edí Zem a jeho jednotlivých složek (Kupková 2001b). V této práci bylo pro dosažení stanovených cíl využito následujících podklad (podrobn ji viz následující kapitoly):

1. stav p ed industrializací: mapy stabilního katastru z roku 1842 poskytl Úst ední archiv zem m ictví a katastru v Praze-Kobylisích (ÚAZK)

2. stav p ed kolektivizací: letecké snímky z roku 1953 poskytl Vojenský geografický a hydrometeorologický ú ad v Dobrušce (VGHMÚ ) Státní mapu 1:5 000 - odvozenou (SMO5) z let 1953 a 1954 poskytl ÚAZK ZABAGED aktualizovanou v roce 2005 poskytl

eský ú ad zem m ický

a katastrální v Praze-Kobylisích ( ÚZK)

3. sou asný stav: ortofota z roku 2004 poskytl ÚZK ortofota z roku 2002/200373 poskytla SCHKO eský ráj datová vrstva ceu_b_rzm10_sde 73

P esný rok pracovník Správy CHKO eský ráj nev d l, pro ú ely práce budu používat rok 2002.

48

Další datové zdroje: databáze LUCC UK

Obr. 20: Poloha Prachovska vzhledem ke katastrálním územím

Praha vektorovou vrstvu 15 katastrálních

území

(k.ú.), na kterých se rozkládá

Prachovsko

poskytla

SCHKO

eský ráj (viz obr. 20) vektorovou

vrstvu

vymezení Prachovska poskytla

SCHKO

eský ráj74

Zdroj: SCHKO + vlastní zpracování

5.1.2 Mapy stabilního katastru Patentem císa e Františka I. z roku 1817 byl založen nový katastr, který m l vytvo it úplný seznam všech75 pozemk

(proto „stabilní“), p esn

geometricky

zam ených, zobrazených, sepsaných a rozlišených podle druhu a užívání. Plodné pozemky navíc m ly být vt íd ny do jakostních t íd pro stanovení výše dan . Vše m lo být provedeno jednotn v celém Rakousku tak, aby se z map katastrálních obcí daly sestavit mapy kraj a zemí. Tento zám r se pom rn zda il - ješt dnes jsou mapy

74 75

Vrstva byla využitá nap . p i tvorb obr. 1, 5, 6, 22, 32, 33. Hospodá sky obd lávané i neobd lávané, p da panská i poddanská.

49

stabilního katastru používány pro více než 70 % území

R pro práce o detailním

dlouhodobém vývoji ploch, nebo nejenže geometrické práce dopadly dob e, ale navíc používají srovnatelné kategorie pro využití ploch jako dnes (Lipský 1994; 2000; WWW: K ovákovo zobrazení). Jsou ojedin lým mapovým dokumentem o stavu eské krajiny p ed její industrializací i v procesu industrializace (Semotanová 1998, viz obr. 21). V Obr. 21: Mapa stabilního katastru - ukázka

letech

( echy)

1824

byla

-

1840

vybudována

trigonometrická sí I. až IV. ádu, která byla výchozí pro katastrální mapování

v

m ítku

Z d vodu

eliminace

1:2 88076. délkového

zkreslení byly eské zem zahrnuty do více sou adných soustav: Pro echy

byla

s po átkem

zvolena v

Gustenberg

bod u

soustava na

vrchu

Kremsmünsteru

v Horních Rakousích a pro Moravu s po átkem ve v ži dómu Sv. Št pána ve Vídni (Kucha

1958;

WWW: K ovákovo zobrazení). Byl

Zdroj: ÚAZK

použit elipsoid Zach v (WWW: FAV p i Z U) a zobrazení Cassini-Soldnerovo. M ení trvalo od roku 1824 s p estávkami až do roku 1843 (Semotanová 1994; Bi ík 1999-2000; Lipský 2000). Výsledkem m ických prací stabilního katastru byly tzv. císa ské povinné otisky77 a originální mapy78 (WWW: Laborato geoinformatiky p i Univerzit J. E. Purkyn v Ústí nad Labem). Oba soubory map pro území

R jsou uloženy v ÚAZK

(WWW: K ovákovo zobrazení) a v celém rozsahu zp ístupn ny ve ejnosti - jejich reprografické kopie jsou poskytovány za úhradu (WWW: ÚAZK).

76

Toto m ítko bylo zvoleno proto, aby se vým ra jednoho jitra ( tverec o stran 40 sáh ) zobrazila tvere kem o stran jednoho palce. Protože 40 sáh = 2 880 palc , je pom r obrazu ke skute nosti práv 1:2 880. Jeden palec na map tedy odpovídá 40 víde ským sáh m ve skute nosti. 77 Byly uloženy ve víde ském "Zentralarchivu." Protože byly zasílány víde ské dvorní komisi, nazývají se „císa ské.“ 78 Sloužily ú ad m v mnoha obcích jako mapy eviden ní (dnes katastrální) až do 1.1.1928, kdy za al platit katastr pozemkový; dosud jsou však používány katastrálními ú ady.

50

5.1.3 Letecké snímky z roku 1953 Snímkování zemského povrchu dnes pat í k b žným zp sob m získávání dat o Zemi. Letecké snímky vznikají centrální projekcí pomocí objektivu na citlivých fotografických vrstvách. Obraz celé plochy tak vznikne najednou (Kupková 2001b). ernobílé panchromatické letecké snímky v m ítku p ibližn 1:10 000 až 1:20 000, po izované za ú elem obnovy vojenských topografických map, pokrývají od 30. let 20. stol. celé území naší republiky (Lipský 1994; 2000). Od roku 1936 až do sou asnosti bylo celoplošn nasnímáno celkem 8krát (GeoS A R 2003 in Mirovský 2004) v 5 – 7letých

asových

(Lipský

1994;

intervalech

2000).

Letecké

vojenské snímky jsou uloženy v archivu VGHMÚ

Obr. 22: Letecký snímek z roku 1953 ukázka

(Lipský 2000;

GeoS A R 2003 in Mirovský 2004), který je v sou asné dob poskytuje i široké ve ejnosti. Ú ad spravuje

1 500 00079

p ibližn

snímk celého území R z r zných asových období, což je unikát v celosv tovém m ítku. Nespornou leteckých úplného (Kupková

výhodou

snímk obrazu

je

zachycení

povrchu

2001b)

a

Zem jejich

Zdroj: VGHMÚ

aktuálnost pro dobu, kdy byly po ízeny.80 Nejen proto, ale nap . i pro svou snadnou dostupnost, jsou nejvhodn jším podkladem pro poznání detailního vývoje struktury ploch v krajin

za období

posledních 40 – 60 let. Pouhou vizuální interpretací lze identifikovat a interpretovat tvar, velikost a uspo ádání pozemk

a strukturálních prvk

79

krajiny, postihnout

P i zjiš ování po tu leteckých snímk , které VGHMÚ spravuje, jsem necházela ísla od 680 300 (Kupková 2001b), p es 800 000 (GeoS A R 2003 in Mirovský 2004), 1 300 000 (Lipský 1994) až po zmín ných 1,5 milionu (Lipský 2000). 80 Narozdíl od map, které, a práv vydané, asto zobrazují neplatný stav, letecké snímky zachycují reálný stav krajiny k datu vytvo ení snímku (Lipský 2000).

51

významné zm ny v krajinné struktu e, ve zp sobu využívání krajiny a její ekologické stabilit (Lipský 1994; 2000). Nevýhodou je velké zkreslení na krajích snímk . To, že jsou ernobílé, s sebou p ináší problémy s jejich itelností, tedy p i rozpoznávání jednotlivých kategorií využití ploch, zejména luk a pastvin,81 ale i orné p dy, trvalých kultur nebo cest82. Podle Lipského (2000) je p esto letecký snímek - na rozdíl od map - zcela objektivním, neomylným a p esným dokladem o stavu krajiny v ur itém

asovém okamžiku

a nep esná m že být pouze naše interpretace jeho obsahu. Obsah snímk

tvo í

informace geometrické (poloha, tvar, velikost, vzdálenost objekt ,..) a tematické (druh a stav vegetace, množství vody v krajin ,..) (Kupková 2001b). Letecké snímky z roku 1953 poskytl VGHMÚ . Ukazují eskou krajinu p ed po átkem kolektivizace a socialistické industrializace (Lipský 2000). Pro plné pokrytí zájmového území bylo t eba p ti snímk :

. 9692/53, 9693/53, 9694/53, 9733/53

a 9734/53 (viz obr. 22 na str. 51).

5.1.4 Státní mapa 1:5 000 - odvozená Státní mapa odvozená (SMO5) v m ítku 1:5 000 byla využita p i kontrole rozlišení jednotlivých kategorií využití ploch v druhém asovém horizontu. Mapové listy poskytl ÚAZK83. Pro pot ebu zájmového území jich bylo t eba 1184: Ji ín: 8-4, 9-3, 9-4, 9-5; Sobotka: 0-2, 0-3, 0-4, 0-5, 1-2, 1-3, 1-4 z let 1953 a 1954 (viz obr. 23 na str. 53). SMO5 vznikla p epracováním dostupných podklad jako náhrada p vodní Státní mapy hospodá ské 1:5 000 (1946 - 1954). Souvisle pokrývá území celé tehdejší SSR v rovin K ovákova zobrazení ( apek, Mikšovský a Mucha 1992; WWW: K ovákovo zobrazení; WWW: FSv

VUT). Polohopis vznikl generalizací mapy katastrální (1:2

880) na m ítko 1:5 000 a výškopis byl odvozen ze speciální vojenské mapy 1:75 000 a topografické vojenské mapy 1:25 000 (WWW: K ovákovo zobrazení). Legenda map zachycuje 10 kategorií využití p dy (Semeráková 2005).

81

ím dál více se využívá jejich spole ná kategorie TTP. Letecké snímky mohou vzbuzovat iluzi cesty na hranicích dvou odlišných kultur (Mirovský 2004). 83 Vydavatelem byl Státní zem m ický a kartografický ústav (v letech 1953/54) i Kartografický a reproduk ní ústav v Praze (1954). 84 K dispozici bylo v archivu pouze 9 mapových list , scházel Ji ín 9-5 a Sobotka 0-5. 82

52

Obr. 23: Státní mapa odvozená - ukázka

Dnes vydává SMO5

ÚZK.

Mapa zahrnuje jak katastrální úrove podrobného

zobrazení

jednotlivých

nemovitostí, tak i topografickou složku, p ibližující obsah mapy skute nému stavu v terénu. V sou asné dob

se

provádí její digitalizace, na jejímž výstupu je SMO5 – rastrová (DSMO5). Každý mapový list DSMO5 je tvo en 3 základními

složkami:

a výškopisnou ve form soubor

katastrální vektorových

a topografickou v rastrovém

souboru (WWW: Zem m i ; WWW:

Zdroj: ÚAZK

K ovákovo zobrazení).

5.1.5 ZABAGED Základní báze geografických dat

R (ZABAGED) je digitální topografický

model našeho státního území odvozený85 z mapového obrazu Základní mapy

eské

republiky 1:10 000 (ZM10) v sou adnicovém systému S-JTSK, výškovém systému baltském - po vyrovnání a K ovákov zobrazení (viz obr. 24 na str. 54). Obsah ZABAGED tvo í 106 typ objekt v 60 grafických vrstvách vektorových soubor a je tvo ena polohopisnou 2D složkou a výškopisnou 3D složkou (WWW: geoportál, ÚZK). Polohopisná složka sestává z ásti vektorové, zobrazující topologické relace objekt , a z

ásti atributové, obsahující popisy a další informace o objektech.

Výškopisná složka je tvo ena 3D vektorovým souborem vrstevnic, získaných vektorizací ze ZM10. Umož uje vytvá et digitální výškové modely terénu (DMT) (WWW: ÚZK). Správcem a poskytovatelem dat je

ÚZK (WWW:

ÚZK). Pro pokrytí celého

zájmového území bylo t eba 8 mapových list pro každou složku, konkrétn mapové listy . 3d033409, 3d033410, 3d033414, 3d033415, 3d033419, 3d033420, 3d034311,

85

Vektorizace ZM10 probíhala v letech 1995 – 2004. V letech 2001 - 2005 probíhala první celoplošná aktualizace s využitím fotogrammetrických metod i terénního šet ení (WWW: geoportál).

53

3d034316 pro 3D a mapové Obr. 24: Digitální databáze ZABAGED - ukázka listy . aa033409, aa033410, aa033414,

aa033415,

aa033419,

aa033420,

aa034311, aa034316 pro 2D. Jako studentce mi data byla pro pot ebu diplomové práce poskytnuta bezplatn (WWW: ÚZK).

Data

ZABAGED

byla využita p i tvorb DMT pot ebného pro tvorbu ortofot (viz kap. 5.2.4.).

Zdroj: ÚZK

V práci jsem dále využila rastrovou podobu dat ZABAGED - datovou vrstvu ‘ceu_b_rzm10_sde.‘ Vlastn

se jedná o digitální rastrovou ZM10 (RZM10),

zgeoreferencovaný rastrový obraz ZM10 do sou adnicového systému S-JTSK (WWW: geoportál) (viz obr. 25). Obr. 25: Datová vrstva ‘ceu_b_rzm10_sde‘ - ukázka

Vrstva je k dispozici na ArcIMS86

serveru

spole nosti Cenia.87 Data dodává m la

ÚZK. Vrstva ist

využití

pi

dopl kové kontrole

správnosti

rozlišení

jednotlivých

kategorií

využití v sou asnosti,

ploch zejména

pro správné ur ení orné p dy, trvalých travních Zdroj: Geoportál cenia v prost edí aplikace ArcMap 9.0

86

Voln p ístupný internetový mapový server spole nosti ESRI zajiš ující webové služby GIS. Umož uje publikování map, dat, metadat a služebna internetu. Pracuje na principu server-klient a využívá data z více zdroj z celého sv ta (Booth 2004; WWW: ArcData) 87 eská informa ní agentura životního prost edí

54

porost a trvalých kultur. Práce v aplikaci ArcMap je jednodušší tím, že lze mít RZM10 a vrstvu vytvo enou vektorizací „nad sebou,“ což jednak urychluje práci a jednak dává p esn jší výsledek než p i kontrole s papírovou ZM10.

5.1.6 Ortofota z roku 2002 Základním datovým podkladem pro t etí asový horizont – sou asnost - jsou barevná

ortofota

(viz obr. 26)

poskytnutá

Správou

CHKO

georeferencí Obr. 26: Ortofoto z roku 2002 - ukázka

eský ráj. Vznikají mapových

list

v sou adnicovém systému S-JTSK, p i níž se odstraní zkreslení, které u leteckých snímk roste od st edu ke kraj m (viz kap. 5.1.3). Data jsou k dispozici v rastrovém formátu TIFF s rozlišením 0,5 m a v kladu list

SMO5

(WWW: geoportál). Pro pot ebu modelového území bylo t eba 12 mapových list

v kladu SMO5

(5 km2): Ji ín: 8-4, 8-5, 9-3, 9-4, 9-5; Sobotka: 0-2, 0-3, 0-4, 0-5, 1-3, 1-4, 1-5. Zdroj: SCHKO

5.1.7 Databáze LUCC UK Praha LUCC je zkratkou pro Land Use/Cover Change. Jedná se o databázi statistických údaj o využití ploch pro roky 1845, 1948, 1990 a 2000. Prostorovou jednotkou, ke které se vztahují informace, je základní územní jednotka (ZÚJ). Území R je pro pot eby databáze LUCC UK Praha rozd leno na tém

10 000 t chto

jednotek, vytvo ených z cca 13 000 sou asných katastrálních území tak, aby se vým ra jednotek mezi lety 1845 a 2000 nezm nila88 o více než 1 %. ZÚJ jsou z hlediska využití

88

Asi 25 % k.ú. zm nilo b hem sledovaného období svou rozlohu a protože bylo t eba územn srovnatelných jednotek ve všech asových horizontech, tyto katastry byly pospojovány a zm ny se

55

ploch v uvedených ty ech asových horizontech t íd ny do 8 základních kategorií (orná p da, trvalé kultury89, louky, pastviny90, lesní, vodní, zastav né a ostatní plochy), které spole n tvo í 3 kategorie souhrnné (zem d lská p da, lesní a jiné plochy). Význam tohoto výzkumu využití p dy je celosv tov unikátní (Bi ík 1991; 1999-2000; Jele ek 1995; Jele ek, Burda a Chromý 2000; Winklerová 2003; Lipský 2000; Bi ík a Jele ek 2003). Databáze LUCC pokrývá srovnatelnými daty o vývoji využití ploch celou R na úrovni

relativn

malých

územních

jednotek,

s

jejichž

dalšími

vybranými

charakteristikami je propojitelná, což umož uje analyzovat vztahy mezi strukturou ploch a t mito charakteristikami91 a vytvo it prognózu dalšího vývoje ploch a jejich struktury. Výstupy92 jsou zpracovány v prost edí GIS. Zvolené kategorie poskytují dobrou p edstavu o celkové rozloze daných kategorií v rámci katastru. Na jejich základ lze analyzovat stav a vývoj využití ploch a jejich struktury mezi dv ma až ty ma asovými horizonty na úrovni k.ú. (Kupková 2001a). Ur itou nevýhodu p edstavuje skute nost, že data poskytují informace souhrnného charakteru za ZÚJ celkem. Nevypovídají o vnit ní struktu e ploch a jejich prom nách v rámci katastru. P i hodnocení vývoje krajiny na lokální úrovni m žou data posloužit pouze jako informa ní pozadí o stavu a vývoji krajiny širšího zázemí (Jele ek, Burda a Chromý 2000; Bi ík 1991; Kupková 2001a; Mareš a Štych 2003). Bohužel pro práci, která si klade za cíl vyhodnocení zm n využití ploch v prostoru a ase na lokální úrovni, to ale p edstavuje zna nou nevýhodu, nebo nelze proniknout do vnit ní struktury rozložení kategorií v rámci katastru (Kupková 2001a; Jele ek, Burda a Chromý 2000). Proto databázi LUCC UK Praha využiji pouze jako informa ní pozadí o stavu a vývoji ploch zájmového území v diskusi vlastních výsledk práce.

hodnotí v jejich seskupení (Bi ík 1991; 1999-2000; Jele ek 1995; Jele ek, Burda a Chromý 2000; Winklerová 2003). 89 Zahrady, sady, vinice a chmelnice (Jele ek 1995; Bi ík 1991). 90 Nebo souhrnn trvale travní porosty. 91 Charakteristiky z hlediska p írodní sféry (BPEJ, nadmo ská výška, klimatické charakteristiky,..) nebo sféry sociální (ú ední cena zem d lské p dy, stav a vývoj obyvatelstva, po et objekt individuální rekreace, funk ní len ní sídel,..) (Jele ek, Burda a Chromý 2000). 92 Kartogramy a mapy k.ú. a ZÚJ v okresech, tabulky, grafy a databáze bližších údaj o k.ú. nebo ZÚJ, jako nap . údaje o p írodních podmínkách a kvalit zem d lské p dy (nadmo ská výška, cena p dy, produk n ekonomická skupina - PES), údaje o rozlohách všech sledovaných kategorií ploch v letech 1845, 1948, 1990 a 2000 a vypo tené koeficienty a indexy (Jele ek, Burda a Chromý 2000; Bi ík 1991)

56

5.2

METODY ZPRACOVÁNÍ B hem zpracovávání této práce jsem využila n kolika program : p i zpracování

geografických dat to bylo prost edí GIS, konkrétn ArcGIS 9.0 a 9.1 a TopoL 6.012. Pro další zpracování, tj. pro výpo ty a tvorbu tabulek a graf , program Microsoft Office Excel 2003. Samoz ejm nesmím zapomenout zmínit Microsoft Office Word 2003, ve kterém text diplomové práce vznikal. V prost edí ArcGIS 9.0 a 9.1 jsem zpracovávala všechny podklady, zmín né v kap. 5.1.2. – 5.1.6. Aby bylo možné zjistit (viz kap. 5.2.3 a 5.2.6) a popsat zm ny ve využití ploch v zájmovém území, bylo t eba p evést základní podklady93 do vektorového tvaru (viz kap. 5.2.2): mapy stabilního katastru (viz kap. 5.2.1) letecké snímky z roku 1953 (viz kap. 5.2.4.,94 resp. také 5.2.1).

5.2.1 Georeference datových podklad Pro pot eby dalšího zpracování v prost edí GIS bylo nezbytné p evést jednotlivé listy mapy stabilního katastru z analogové formy95 do digitálního záznamu (Mareš a Štych 2003). To bylo provedeno skenováním96 (nap . Uhlí ová 2001). Dalším krokem byl import rastr do prost edí GIS, jehož základní podmínkou je tzv. georeference,97 tj. transformace rastru do p íslušného sou adnicového systému (S-JTSK). Georeference je založena na existenci dvou r zných záznam

stejného území, z nichž jeden je v

p íslušném sou adnicovém systému a druhý je možné na základ tzv. vlícovacích98 bod do daného systému transformovat. Vlícovací body jsou prvky, které je možné identifikovat na obou záznamech (Uhlí ová 2001; Bravený, Štych a Grill 2006).

93

Mapy stabilního katastru, letecké snímky z roku 1953 a ortofota z roku 2002. Pouze ortofota z roku 2002 již byla v p íslušném sou adnicovém systému a mohla být hned vektorizována. 95 Mapové listy stabilního katastru byly jediným podkladem, který byl v analogovém tvaru. Georeferenci byly ale podrobeny i letecké snímky (viz kap. 5.2.4). 96 Skenování bylo provedeno na velkoformátovém skeneru v Laborato i GIS Ústavu pro životní prost edí P F UK s rozlišením 200 dpi. Výsledkem skenování je rastrový datový soubor (Kolá 2003). 97 Geofererence97 je p i azení geodetických sou adnic ze známého referen ního systému (jako nap . zem pisná ší ka, zem pisná délka, sou adnicový systém…) rastrové datové sad (nap . snímku nebo naskenované map ) (Booth 2004 a ArcGIS Desktop Help; vlastní p eklad autorky). 98 Také kontrolní, v angli tin control points. 94

57

Georeference byla provedena v prost edí TopoL 99 a ArcGIS 9.0 a 9.1 (viz obr. 27). V prvn

jmenovaném programu byly zjišt ny sou adnice roh

mapových list

100

„uvnit “ zájmového území. Následné byly tyto sou adnice v aplikaci ArcMap (v panelu nástroj Georeferencing) p i azeny k p íslušným roh m. Ostatní vlícovací body byly vybírány tak, aby byly itelné a nem nné101 na obou podkladech.102 Je d ležité i jejich rovnom rné rozmíst ní. Tyto vlícovací body, sejmuté nejprve na podkladu, který není v sou adnicovém systému (tj. na mapách stabilního katastru i na leteckých snímcích), jsou poté „spojeny“ s jim odpovídajícím místem na druhém podkladu. Je t eba kontrolovat chybu jednotlivých bod v tabulce vlícovacích bod . Body s nejv tší chybou byly odstran ny tak, aby Obr. 27: Georeference leteckých snímk podklad ortofot z roku 2002 - ukázka

na celková

chyba

georeference103

byla pod hodnotou 3 a zárove aby po et vlícovacích bod nebyl menší než 5. Funkce Rectify (rektifikace) rastr p esune do sou adnicového systému S-JTSK. Takto zpracovaná data již lze p evést do vektorového tvaru. Georeferencí

dojde

k p ipojení informace o reálném postavení

rastru

(prostoru) Zdroj:

ÚZK,

VGHMÚ

+

vlastní

zpracování

v prost edí aplikace ArcMap

v krajin

(Mirovský

V jejím

pr b hu

k jeho

deformaci

ale a

2004). dochází ur ité

degradaci obrazové informace

99

TopoL 6.012 od eské firmy TopoL Software, s.r.o. dovoluje kombinovat vektorov a rastrov orientovaný GIS (Tollingerová 1996). 100 Podle kladu mapových list v sou adnicovém systému Gustenberg, který se p i mapování stabilního katastru používal pro eské zem . 101 Nap . k ižovatky komunikací i rohy výrazných staveb, které nezm nily svou zem pisnou polohu. 102 Váhala jsem mezi vrstvami ceu_b_rzm10_sde i ceu_dmu25 z geoportálu cenia, ale kv li co nejv tší p esnosti jsem se rozhodla pro ortofota z roku 2002, podklad pro sou asný stav. 103 Celková chyba georeference (= Total RMS (root mean square) error) je míra odlišnosti mezi známými místy a místy, která byla vyinterpolovaná nebo zdigitalizovaná (ArcGIS Desktop Help, vlastní p eklad autorky).

58

vlivem transformace a p evzorkování (resampolvání) hodnot. Mapové listy stabilního katastru i letecké snímky se stávají mén

itelné.

5.2.2 Vektorizace Nej ast ji používaným zp sobem p enosu prostorové ásti údaj z mapových podklad

je digitalizace (Uhlí ová 2001), v p ípad této práce tzv. vektorizace na

obrazovce. Vstupní data104 musí být v digitální podob a v p íslušném sou adnicovém systému (Bravený, Štych a Grill 2006). P i vektorizaci105 rastrového formátu se p evád jí plochy obsahující pixely se stejnou hodnotou atributu na polygony, k nimž je navázán stejný atribut (Kolá 2003). Jednoduše e eno, je proveden zákres nad jednotlivými polygony (Uhlí ová 2001). P i vektorizaci v aplikaci ArcMap (viz obr. 28 a 29 na str. 60) byla využita funkce Auto-Complete Polygon, umož ující napojení nového

polygonu na polygony již vytvo ené tak, aby mezi polygony nevznikaly mezery. Dále funkce Snapping, která zajiš uje p ichycení sousedících bod s nastavitelnou tolerancí jejich vzdálenosti. Zárove

byla každému polygonu106 v atributové tabulce p i azena dvoj- až

trojmístná zkratka reprezentující ur itou kategorii využití ploch - atribut (viz kap. 5.2.5). P i vizualizaci byly jednotlivé kategorie barevn odlišeny. Po dokon ení vektorizace byla v aplikaci ArcCatalog provedena kontrola topologických pravidel a byly opraveny chyby – zejména se jednalo o p ekrývající se polygony a mezery mezi nimi. Výsledkem je digitální vektorová podoba vstupních dat (Bravený, Štych a Grill 2006), nesoucí informaci o využití všech plošek (reprezentovaných jednotlivými polygony) v zájmovém území. Takto upravená data lze vzájemn porovnat.

104

Ve snaze o co nejv tší p esnost výsledku, jsem nejd íve vektorizovala ortofota z roku 2002 a ostatní dv polygonové vrstvy získala jeho úpravou (stejný postup i Mirovský 2004). 105 Vektorizovala jsem v prost edí geodatabáze (ne v shapefilech). Je p átelšt jší s programem ArcMap a nehrozí poškození nov vznikající vektorové vrstvy. Stejnou zkušenost popisuje i Semeráková (2005). 106 Lze vytvá et i liniovou vrstvu, ale tu jsem nevyužívala.

59

Obr. 28 a 29: Vektorizace ortofot a leteckých snímk - ukázka

Zdroj: ÚZK + vlastní zpracování v prost edí aplikace ArcMap

Z atributové tabulky lze jednoduchými dotazy získávat informace o celkovém po tu polygon v rámci každé kategorie i o jejich velikosti (ploše) atp. (Uhlí ová 2001). Tyto informace se dále zpracovávají (viz kap. 5.2.3 a 5.2.6). Porovnáním atributových tabulek ze všech t ech asových ez lze získat základní informace o zm nách využití ploch – o zm n plošné velikosti jednotlivých kategorií atd. Z asu stráveného nad p ípravou dat zabrala práv vektorizace nejv tší ást. Také vypln ní atributových tabulek nebylo práv

nejjednodušší – jak už jsem se

zmínila, n které kategorie se od sebe daly rozlišit pouze s využitím „podp rných“ prost edk , v mém p ípad vrstvy ceu_b_rzm10_sde (tedy RZM10) i SMO5. V tšina grafických výstup byla vytvá ena v aplikaci ArcMap. Jednalo se o tzv. layouty neboli kone né výstupy mapy, nap . pro tisk. Mapy byly dopln ny legendou, m ítkem, severkou a názvem. K layoutu lze p idat i nejr zn jší texty, grafy, obrázky nebo tabulky (Bravený, Štych a Grill 2006).

5.2.3 Prostorové analýzy Pro zjiš ování zm n mezi vrstvami z jednotlivých

asových horizont

(konkrétn tedy postupn mezi vrstvami z let 1842 a 1953, dále 1953 a 2002 a nakonec 1842 a 2002) bylo využito metod prostorové analýzy (p ekryvu vrstev) v prost edí ArcGIS. Pr nik vrstev byl vytvo en funkcí Intersect (pr nik), která je sou ástí

60

analytických nástroj (Analysis Tools) v aplikaci ArcToolbox107. Funkce byla použita vždy mezi dv ma vrstvami zájmového území, které byly položeny na sebe. Ze dvou soubor dat t chto vstupních vrstev byl spo ítán jejich pr nik a výsledek zapsán do výstupní vrstvy. Vznikl tak nový datový soubor obsahující nové objekty (polygony) s novými atributy, tedy i jinými t ídami. Ty charakterizujícími zm nu, která nastala ve sledovaném území mezi danými roky. Zjiš ování pr m rných nadmo ských výšek jednotlivých kategorií využití ploch v území bylo provedeno v aplikaci ArcToolbox s využitím funkce Zonal Statistics as Table.108 Tato funkce umožní vygenerovat statistický p ehled z hodnot bun k rastru (v našem p ípad

DMT) uvnit

polí

definovaných a již pomocí jiného rastru, nebo pomocí polygonové datové vrstvy. Zjišt né informace byly vloženy do tabulek v MS Excel, v n mž byly provedeny všechny pot ebné výpo ty a vytvo eny grafy.

5.2.4 Tvorba ortofot Letecké snímky z roku 1953 jsem získala v digitální podob , v rastrovém formátu TIFF. Namísto jejich umíst ní do sou adnicového systému georeferencí, jsem se rozhodla pro p esn jší metodu, vytvo ení ortofot. Ta budou následn zvektorizována. P ed samotnou tvorbou ortofot bylo t eba zjistit parametry snímk , zejména konstantu kamery a sou adnice rámových zna ek pro vnit ní orientaci, a sou adnice [X, Y, Z] vlícovacích bod pro ur ení prvk vn jší orientace: 1) Dostupné parametry snímk mi poskytl VGHMÚ : konstanta kamery Zeiss: f = 210,37 mm výška letu p i snímkování: 5 600 m m ítko snímk : p ibližn 1:25 000 maximální výška v území: 462,51 m minimální výška v území: 272,85 m

107 108

Ve skupin nástroj Overlay (p ekrytí). Sou ást skupiny nástroj Spatial Analyst Tools.

61

Bohužel pro takto staré ro níky snímk (rok 1953) nejsou k dispozici údaje o kamerách. Ze snímk

se poda ilo zjistit pouze konstantu kamery, sou adnice

rámových zna ek pro vnit ní orientaci už ne. 2) Na každém z p ti snímk bylo Obr. 30: Vrstevnice ZABAGED

t eba zjistit sou adnice [X, Y, Z] pro alespo 4, nejlépe však 9-12 rovnom rn

rozložených

vlícovacích

bod .

Zatímco

sou adnice X a Y se dají zjistit z dat ZABAGED (viz obr. 24 na str. 54,

a

30),

sou adnice Z byly

interpolovány v aplikaci ArcMap z DMT,

vytvo eného

z dat

ZABAGED (viz obr. 3 na str. 34, 4 na str. 35, 31 na str. 63 a p ílohy 26, 33).

P ed Zdroj: ZABAGED, ÚZK + vlastní zpracování

vytvá ením

DMT

bylo t eba p ekonvertovat data ZABAGED z formátu DGN, ve kterém jsem data obdržela, do

formátu SHP (tzv. shapefile109). To bylo provedeno v aplikaci ArcCatalog za použití funkce Export to Shapefile. Jedinou metodou, jak v software ArcGIS vytvo it rastrový DTM z vrstevnicových dat, je pomocí interpolace Topo to Raster110 v grafickém prost edí ArcGIS Desktop. Tato interpolace byla vyvinuta za ú elem vytvo ení hydrologicky správného DMT. Optimáln využívá b žn dostupná zdrojová data a aplikuje poznatky o zemském povrchu (Ka ka 2005). Jako vstupní data byly použity vrstevnice z dat ZABAGED. Velikost pixelu modelu je 4 x 4m nebo 10 x 10 m111. Oba DMT jsou uloženy jako grid. DMT byly vytvo eny k extrakci nadmo ských výšek – nebylo tedy ú elem vytvo it naprosto p esný DMT, ale takový, aby zaznamenal základní trendy.

109

Shapefile je formát uložení vektorových dat a jejich atribut . Sestává ze sady datových soubor a obsahuje vždy jeden typ t ídy prvk (Booth 2004). 110 Topo to Raster je jednou z funkcí z nástroj 3D Analyst v aplikaci ArcToolbox. 111 Vytvá ela jsem dva DMT: s rozlišením 4m x 4m a 10m x 10m.

62

Obr. 31: 3D model východní ásti CHKO eský ráj

Zdroj: ZABAGED, ÚZK + vlastní zpracování

Ortofota m la být vytvo ena v modulu Geomatica Orthoengine. Bohužel to bez sou adnic rámových zna ek pro vnit ní orientaci nebylo možné. Byla tedy zvolena stejná metoda jako u map stabilního katastru. Snímky byly georeferencovány s využitím co nejv tšího po tu vlícovacích bod a následn zvektorizovány (viz kap. 5.2.1 a 5.2.2).

5.2.5 Kategorie využití ploch Následn bylo t eba vymezit kategorie využití ploch. D ležité je zejména zvolit takové kategorie, které lze najít a identifikovat ve všech podkladech, na základ kterých je využití ploch hodnoceno. Jako výchozí bod posloužila legenda projektu LUCC UK Praha (Land Use/Cover Change) (viz kap. 3.2.2 a 5.1.7). Rozlišuje t i souhrnné kategorie (zem d lská p da, lesní plochy a jiné plochy) využití ploch, ty se

lení na osm

základních kategorií (orná p da, trvalé kultury, pastviny, louky, lesní plochy, vodní plochy, zastav né plochy a ostatní plochy ) a ty lze d lit dále na kategorie detailní. V sou asné dob , kdy se pro hodnocení zm n v krajin hojn využívá leteckých snímk , kategorie pastviny a louky splývají (viz LUCC UK Praha – viz tab. 2 na str. 64), protože je na snímcích bez použití tišt ných map i terénního mapování nelze odlišit. Tak vzniká jejich spole ná kategorie trvalé travní porosty (TTP).

63

Tab. 2: Legenda pro kategorie využití ploch v databázi LUCC UK Praha

Zdroj: Databáze LUCC UK Praha

Nejd íve jsem tedy cht la využití ploch rozd lit do sedmi kategorií (viz výše), v tab. 2 ozna ených jako základní. Po hlubší analýze detailních kategorií v jednotlivých základních kategoriích jsem ale identifikovala jistou problémovost základní kategorie ostatní plochy, tak jak ji uvádí tab. 2. Do této kategorie jsou zahrnuty jak plochy, které jsou pro svou malou relativní rozlohu nevýznamné, tak i plochy, které by si vzhledem k jejich významu zasloužili vlastní kategorii. Proto byly z kategorie ostatní plochy vy len ny komunikace a rozptýlená zele . Za ú elem analýzy zm n ve využití ploch na Prachovsku bylo nakonec zvoleno následujících9 kategorií mikrostruktury krajiny: Orná p da (OP) – jedná se o plochy, které se využívají k zem d lské produkci, tzn. dochází na nich k p stování obilovin, okopanin, pícnin, technických plodin, zeleniny a jiných zahradních plodin (Mareš 2000 in Mirovský 2004). Na orné p d se hospoda í podle stanovených osevních postup . Trvalé kultury (TK) – do této kategorie zahrnuji zahrady a sady. Zahrady se vyskytují u obytných dom , jsou zpravidla oplocené a p stuje se na nich zelenina nebo

64

kv tiny. Pat í sem i pozemky osázené ovocnými stromy nebo ke i až do 0,25 ha, které zpravidla tvo í souvislý celek s obytnými a hospodá skými budovami, a školky ovocných nebo okrasných strom . Sady tvo í souvislé pozemky nad 0,25 ha osázené ovocnými stromy nebo ke i (viz databáze LUCC UK Praha). Trvalé travní porosty (TTP) – tuto kategorii tvo í louky a pastviny. Louky jsou travní porosty sekané pro seno; pastviny travní porosty ur ené k trvalému spásání, tedy výb hy pro zem d lská zví ata (viz databáze LUCC UK Praha). Lesní plochy (LP) – plochy se souvislým porostem d evin, v etn lesních školek a mýtin. Vodní plochy (VP) –všechny vodní toky a plochy, p írodní i um lé (nádrže v obcích). Zastav né plochy (ZAS) – budovy (obytné, zem d lské, lesnické; rekrea ní a zahrádká ské chaty, atd.) a jejich nádvo í (viz databáze LUCC UK Praha). Rozptýlená zele (RZ)112 – nejr zn jší k oviny, významn jší aleje, meze a slatiny se stromy (viz databáze LUCC UK Praha), které netvo í souvislý lesní porost. Komunikace (KO)112 – zpevn né i nezpevn né (lesní a polní cesty) komunikace v etn železnic, které bylo možné na použitých podkladech rozeznat. Ostatní (OS) – snažila jsem se tuto kategorii využívat co nejmén , spadají do ní plochy, které bylo obtížné za adit do jiné kategorie. Jde o skaliska, lomy a h bitovy. Hodnocení bude probíhat i na úrovni makrostruktury krajiny v souhrnných kategoriích: Zem d lská p da (ZP) - jak je patrné z tab. 2, ZP zahrnuje OP, TK a TTP. Lesní plochy (LP) - shodná s kategorií základní. Jiné plochy (JP) – tvo í ji VP, ZAS, OS, pop . KO a RZ. Poslední dv zmi ované kategorie jsou pro pot eby analýzy zahrnuty v kategorii OS (viz kap. 7.1).

5.2.6 Hodnotící ukazatele Existuje mnoho r zných hodnotících ukazatel , které vy íslí kvalitativní povahu zm n v krajin (Rašín 2005). Pro analýzu zm n ve využití ploch v krajin Prachovska bylo využito následujících: 113 112

Viz kap. 7.1.

65

Podíl jednotlivých kategorií na celkové rozloze (Pk) Pk =

Rk .100 [%] Rc

Rk

...rozloha dané kategorie

Rc

...celková rozloha území

Vypovídá o procentuálním zastoupení dané kategorie na celkové rozloze území ve sledovaném roce. Porovnáním Pk za r zné asové ezy získáme informaci o zm n ve struktu e využití jednotlivých kategorií (Kupková 2001a).

Index vývoje plochy kategorie (IV) IV =

R2 .100 [%] R1

R1

...rozloha plochy kategorie ve starším asovém ezu

R2

...rozloha plochy kategorie v mladším asovém ezu

Vyjad uje procentuální zm nu rozlohy jednotlivých kategorií v období mezi dv ma sledovanými roky (Bi ík 1995). IV < 100 znamená úbytek plochy v ur ité kategorii, IV > 100 nár st a IV = 100 žádnou zm nu. Zm na plochy kategorie se vztahuje k úrovni roku „1,“ který je považován za hodnotu 100.

Index zm ny (IZ) n

IZ =

i =1

P1i − P2i 2R

n .100 [%] P1i P2i R

...po et sledovaných kategorií ...rozloha kategorie ve starším asovém ezu ...rozloha kategorie v mladším asovém ezu ...celková rozloha území

Hodnotí veškeré (tj. u všech kategorií) zm ny ve využití ploch v daném území mezi dv ma asovými ezy (Bi ík 1991; 1995; Bi ík a Kupková 2002; Marada 2003; Dvo ák 1999). Vyjad uje podíl plochy sledovaného území, na n mž došlo mezi dv ma asovými horizonty k jakékoliv zm n zp sobu využití (Mirovský 2004; Bi ík 1991). ím vyšší IZ, tím je vývoj v území intenzivn jší (Kabrda 2003).

Stabilita ploch (SPl)

SPl =

SP .100 [%] R

SP

...sou et stabilních ploch mezi dv ma asovými ezy

R

...rozloha území

Vyjad uje procentuální

ást hodnoceného území, ve které v pr b hu

sledovaného období nedošlo k žádné zm n ve využití (stabilní plochy). Ostatní plochy jsou nestabilní.

113

Prvotní informaci mi dala absolutní vým ra jednotlivých kategorií v území, z níž jsen vypo ítala pro každý asový horizont podíl (%) jednotlivých kategorií na celkové rozloze území.

66

Další ástí práce je v nována hodnocení zm n ve struktu e krajiny. Prvotní náhled lze op t získat z atributové tabulky: celkový po et a celková rozloha plošek v území, pop . po et a rozloha plošek dané kategorie (Mirovský 2004).

Pr m rná rozloha plošky (RPr)

RPr =

R [ha] PP

R

...rozloha území/dané kategorie využití ploch

PP

...po et plošek v území/v dané kategorii (Kupková

2001a) Dává konkrétn jší p edstavu o zm nách velikosti plošek jednotlivých kategorií.

Mozaikovitost krajiny (M) M =

PPk [po et/ha] R

R

...rozloha území

PPk

...po et plošek v území

Vyjad uje hustotu plošek v krajin , pop . v jednotlivých kategoriích, neboli jemnost mozaiky (Forman a Godron 1993). ada prací považuje krajinnou strukturu za základní kritérium pro hodnocení ekologické stability krajiny. Po ítají se koeficienty ekologické stability (KES) krajiny, založené na procentuálním plošném zastoupení ploch relativn stabilních a relativn nestabilních (nap . nejjednodušší Míchal v KES, KES podle L. Miklóse) (Lipský 1994). M. Kozová et al. (1985) in Lipský (1994) upozor uje, že do hodnocení ekologické stability krajiny se dosud nepoda ilo za lenit prostorové (hlavn topické) parametry krajinné struktury (souvislost, integrace, kompaktnost, centralizace, propojenost) ani interakci a dynamiku krajinných prvk . Také Rašín (2005) poukazuje na nemožnost koeficient v sob postihnout nap . kvalitu vod a míru jejich zne išt ní, kvalitu a stá í les atp. Z t chto d vod od výpo tu KES upouštím.

Koeficient míry antropogenního ovlivn ní (KAO) KAO =

ROP + RZAS + ROS + R KO RTK + RTTP + RLP + RVP + RRZ

R

...rozloha dané kategorie využití ploch

Pom r ploch s velkou intenzitou antropogenního využití (orná p da, zastav né a ostatní plochy, komunikace) a ploch s menší intenzitou ovlivn ní (trvalé kultury, trvalé travní porosty, lesy, vodní plochy a rozptýlená zele ). Vystihuje míru lidského vlivu na krajinu. Nabývá hodnot od 0, horní mez neexistuje. KAO > 1 p evažují plochy antropogenn hojn využívané, KAO = 1 rovnováha, 0 < KAO < 1 p evažují plochy s nízkou intenzitou využívání (Kupková 2001a; Bi ík a Kupková 2002).

67

6. VÝSLEDKY

Kapitola shrnující výsledky práce zahrnuje výstupy analýzy údaj z vlastního zpracování (tabulky, grafy a obrázky). Je rozd lena do podkapitol podle jednotlivých cíl . Hodnocení probíhalo na úrovni základních i souhrnných kategoriích využití ploch ve dvou asových obdobích: I. 1842 – 1953, II. 1953 – 2002 a dále za celkové sledované období, tj. 1842 – 2002.

6.1

VÝVOJ VYUŽITÍ PLOCH NA PRACHOVSKU

6.1.1 Podíl jednotlivých kategorií na celkové rozloze V územním detailu byly zpracovány vektorové polygonové vrstvy využití ploch Prachovska ve t ech asových horizontech (1842, 1953 a 2002). Tvorba i vizualizace t chto vrstev byla provedena v programu ArcGIS. Vrstvy podávají prvotní informaci o prostorovém rozložení jednotlivých kategorií v území. Využití ploch v roce 2002 zobrazuje obr. 32 (str. 69), zbylé dva horizonty jsou k nalezení v p ílohách 31 a 32. íselné vyjád ení je uvedeno v tab. 3, 4 (str. 71) a v p ílohách 1 a 2, které zobrazují kompletní výsledky analýzy dat, tj. v etn kategorií rozptýlená zele a komunikace.

Tab. 3: Podíl jednotlivých kategorií na celkové rozloze Prachovska (1842, 1953, 2002; základní kategorie; v ha, %) Rok 1842 1953 2002 Kategorie/Jednotka ha % ha % ha % 817,1 35,93 849,6 37,36 590,2 25,95 OP 71,7 3,15 110,5 4,86 168,4 7,40 TK 294,6 12,95 290,4 12,77 394,3 17,34 TTP 1027,5 45,18 936,4 41,17 997,0 43,84 LP 10,9 0,48 10,6 0,46 30,3 1,33 VP 5,5 0,24 8,3 0,37 13,6 0,60 ZAS 47,0 2,10 68,6 3,00 80,6 3,50 OS Celkem

2274,3

100,00

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty

68

2274,3

100,00

2274,3

100,00

Obr. 32: Využití ploch v roce 2002

Zdroj: Vlastní zpracování

Dominantní kategorií jsou ve všech t ech asových horizontech lesní plochy (viz graf 3 na str. 70). Po celé sledované období je jejich podíl vyšší než 40 %. Maximální

rozlohy les je dosaženo k roku 1842, kdy se rozkládají na 45,18 % sledovaného území. Pro porovnání: Ve stejném roce (resp. 1845) vykazuje R pr m rnou lesnatost 28,90 % (Semeráková 2005) a okres Ji ín dokonce 21,38 % (viz p ílohy 14, 15, 22, 23). Podíl les na rozloze Prachovska dále klesá a od roku 1953 mírn stoupá (graf 4 na str. 70).

69

2002

rok

OP TK 1953

TTP LP VP ZAS

1842

0%

OS 20%

40%

60%

80%

100%

%

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty

Další významnou kategorií je orná p da. Její vým ra ale není tak stabilní jako vým ra les . Do roku 1953 se mírn zvyšuje, dosahuje svého maxima (37,36 %) a poté prudce klesá o 11,41 % (graf 4). To je nejv tší zm na v území v bec. V roce 2002 zabírá „pouze“ 25,92 % modelového území. Poslední kategorií, která se rozkládá ve všech t ech sledovaných letech na více než desetin území, jsou trvalé travní porosty. Jejich vcelku setrvalá vým ra kolem 13 % se zvedá až v roce 2002 na 17,34 %. Ostatní

podíl kategorie na rozloze Prachovska

kategorie mírn zvyšují svou rozlohu.

50,00 45,00 40,00

OP

35,00

TK

30,00

TTP

25,00

LP

20,00

ZAS

15,00

OS

10,00 5,00 0,00 1842

1953

2002

rok

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty

Pokud se podíváme na vývoj využití ploch vztažený k souhrnným kategoriím (tab. 4 a graf 5 na str. 71), nep ekvapí p evaha zem d lských ploch. Ve všech

70

asových

ezech má zem d lská p da více než polovi ní podíl na celkové vým e území. Její rozloha do roku 1953 nepatrn stoupá, poté nastává pokles. Opa ný trend vykazuje již zmín ná lesní p da. Jiné plochy trvale zvyšují svou vým ru, ale jejich podíl není nijak významný: od 2,79 % v r.1842 do 5,47 % v roce 2002. Dá se

íci, že podíly jednotlivých souhrnných kategorií z stávají b hem

sledovaných 160 let stabilní. Zm ny nastávají spíše v jejich vnit ní struktu e, ale ani ty nejsou nijak významné.

Tab. 4: Podíl jednotlivých kategorií na celkové rozloze Prachovska (1842, 1953, 2002; souhrnné kategorie; v ha, %) Rok 1842 1953 2002 Kategorie/Jednotka ha % ha % ha % 1183,4 52,04 1250,5 54,98 1152,9 50,69 ZP (OP+TK+TTP) 1027,5 45,18 936,4 41,17 997,0 43,84 LP 63,4 2,79 87,5 3,85 124,4 5,47 JP (VP+ZAS+OS) Celkem

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty

2274,3

100,00

2274,3

100,00

2274,3

100,00

rok

2002 ZP

1953

LP JP

1842 0%

20%

40%

60%

80%

100%

%

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty

Podíl zem d lsky využívané p dy na celkové rozloze Prachovska (viz tab. 4 a graf 5) již byl popsán. Následn se zam ím na zm ny její vnit ní struktury (viz graf 6 na str. 72 a p íloha 3), tedy na zm ny zastoupení kategorií OP, TK a TTP na její rozloze. Ve

všech asových ezech tvo í nejv tší podíl zem d lské p dy OP. B hem let 1842 až

71

1953 z stává struktura zem d lské p dy p ibližn stejná. Mezi roky 1953 a 2002 však 120,00

dochází k výrazným zm nám. Prudce se

100,00

snižuje podíl OP z 67,94 % v r. 1953 na

80,00

51,19 % r. 2002 a naopak nar stá rozloha

% 60,00

TK (o cca 6 %) a TTP (o 11 %) (viz p íloha 3).

TK

20,00

Vnit ní struktura ZP i její podíl na

OP

0,00

celkové rozloze Prachovska kopíruje trendy

1842

CHKO jako celku (viz tab. 3 na str. 68, 4 na str. 71, graf 6, p íloha 4).

TTP

40,00

rok

1953

2002

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty

6.1.2 Stabilita ploch Stabilní plocha se vyzna uje tím, že p ísluší stejné kategorii využití ploch v po áte ním i koncovém roku sledovaného období (Mareš a Štych 2003). Nestabilní plochy prošly zm nou funk ního využití. Jak je patrné z grafu 7 a p ílohy 5, v modelovém území p evládají plochy stabilní, i když jejich vým ra ve druhém sledovaném období klesá (o necelá 4 %). Po celé 160leté období z stává stabilních 71,61 % ploch.

období

1842-2002

1953-2002

nestabilní plochy stabilní plochy

1842-1953

0%

20%

40%

60% %

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty

72

80%

100%

V tší intenzitu zm n mezi lety 1953 - 2002 než v p edešlém období zd raz uje obr. 33.

Obr. 33: Stabilita ploch – srovnání asových interval

Zdroj: Vlastní zpracování

73

6.1.3 Zm ny ve využití ploch v jednotlivých kategoriích Shrnutí zm n využití ploch p ináší následující dv tabulky (5 a 6).114 Za nejv tší zm nu ve sledovaném území a ase lze považovat více než 11% úbytek OP mezi lety 1953 a 2002. Dalšími významnými zm nami jsou již zmín ný 4% úbytek LP v I. sledovaném období a více než 4% p ír stek TTP ve II. období. Mezi krajními asovými horizonty dochází k 10% úbytku OP na úkor nár stu TK a TTP, v obou p ípadech p ibližn o 4 %. V p ípad makrostruktury krajiny, popsané souhrnnými kategoriemi (viz tab. 6), nedochází k tak výrazným zm nám. Mezi lety 1842 a 1953 se jedná o cca 4% úbytek lesa a cca 3% p ír stek ZP. V následujícím období se podíly vym ní - 4% úbytek zaznamenává ZP a 3% p ír stek les.

Tab. 5: Zm ny ve využití ploch (1842, 1953, 2002; základní kategorie; v ha, %) Rok Kategorie/Jednotka OP TK TTP LP VP ZAS OS

1842 - 1953 ha % 32,5 1,42 38,8 1,71 -4,2 -0,19 -91,1 -4,01 -0,3 -0,01 2,9 0,13 21,5 0,95

1953 - 2002 ha % -259,4 -11,41 57,9 2,54 103,9 4,57 60,6 2,66 19,7 0,87 5,2 0,23 12,0 0,53

1842 - 2002 ha % -226,9 -9,98 96,7 4,25 99,7 4,38 -30,5 -1,34 19,4 0,85 8,1 0,36 33,5 1,47

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty Pozn.: Údaje v procentech vyjad ují podíl z celkové plochy zájmového území.

Tab. 6: Zm ny ve využití ploch (1842, 1953, 2002; souhrnné kategorie; v ha, %) Rok Kategorie/Jednotka ZP (OP+TK+TTP) LP JP (VP+ZAS+OS)

1842 - 1953 ha % 67,0 2,95 -91,1 -4,01 24,1 1,06

1953 - 2002 ha % -97,6 -4,29 60,6 2,66 37,0 1,63

1842 - 2002 ha % -30,6 -1,34 -30,5 -1,34 61,1 2,69

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty Pozn.: Údaje v procentech vyjad ují podíl z celkové plochy zájmového území.

114

V p ílohách 34 – 37 je možné sledovat trendy vývoje kategorií LP, OP, TK, TTP. U každé z nich (zvláš ) jsou k dispozici obrázky znázor ující jejich vývoj vždy mezi dv ma asovými horizonty.

74

Grafy 8, 9 na str. 76 (a p íloha 6) p ibližují konkrétní zm ny ve využití ploch na Prachovsku. Nejvyšší dynamiku p itom vykazují kategorie TTP a OP, pop . LP a TK.

podíl na rozloze Prachovska

Následující odstavce jsou proto v novány práv t mto kategoriím.

12,00

1842-1953

10,00

1953-2002 1842-2002

8,00 6,00 4,00 2,00

O N P

LP -T K O PTT P LP -T TP TK -T TP LP -O P TK -O P TK -L P

TT P-

O P TT PLP TT PTK O PLP O PTK

0,00

konkrétní zm na Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty Pozn.: Ostatní neza azené plochy (ONP).

Velikost jednotlivých zm n v území je popsána dv ma zp soby: jako podíl na rozloze Prachovska (graf 8) a jako podíl z celkových zm n v území (graf 9). Mezi lety 1842 a 1953 dochází k p ekvapivé shod : na 3,54 % území (cca 18 % z celkových zm n) byly rozorány travní porosty a na p ibližn stejné ploše (3,42 %) naopak zatravn na orná p da. Úbytek lesa v tomto období dokládá 2,60 % ploch, kde došlo k jeho p em n na ornou p du (tj. 13,23 % zm n) a 1,90 % ploch se zm nou ve prosp ch TTP (9,68 % ze zm n).

75

ONP

100%

TK-LP

podíl na celkových zm nách

90%

TK-OP

80%

LP-OP

70%

TK-TTP

60%

LP-TTP

50%

OP-TTP

40%

LP-TK

30%

OP-TK

20%

OP-LP

10%

TTP-TK

0% 1842-1953

1953-2002 asové období

1842-2002

TTP-LP TTP-OP

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty Pozn.: Ostatní neza azené plochy (ONP).

V dalším asovém období (1953 – 2002) dochází k mnohem významn jším prom nám. Dochází k úbytku OP (11,41 %; viz tab. 5 na str. 74) zejména v d sledku její p em ny na louky a pastviny (viz obr. 34 na str. 77) a áste n i na zahrady a sady. Práv zatravn ní OP (OP-TTP) je nejvýznamn jší zm nou v bec (43,30 % zm n, desetina území Prachovska), což vysv tluje i p ír stek TTP v tomto období (viz tab. 5 na str. 74 a obr. 34 na str. 77). Desetinu zm n (10,81 %) reprezentují naopak rozorané TTP (TTP-

OP). Oproti minulému období jsou tyto zm ny v tší a d razn jší, nebo se po ítají z vyšší absolutní vým ry nestabilních ploch jako celku (447,5 ha x 533,2 ha, viz p íloha 5), navíc je toto období co do délky trvání o polovinu kratší (111 let x 49 let). Trendy vývoje využití ploch v souhrnném období celých 160 let z velké ásti kopírují období 1953 – 2002 (viz tab. 5 na str. 74, grafy 8 na str. 75, 9 a p íloha 6). Navíc je patrný nár st vým ry TK (o 4,25 % rozlohy Prachovska) na úkor OP (8,58 % podíl ze všech zm n), TTP (4,76 %) a LP (4,53%).

76

Obr. 34: Pr niky ploch kategorií OP, LP, TTP (1953 - 2002)

OP

LP

TTP

Zdroj: Vlastní zpracování

77

6.1.4 Index vývoje ploch jednotlivých kategorií (IV) P edchozí hodnocení zm n vycházelo ze vzájemného porovnání celkové vým ry jednotlivých kategorií, resp. jejich podíl na celkové rozloze Prachovska. Index vývoje ploch hodnotí zm ny v území odlišným zp sobem. Index sleduje vývoj uvnit jedné kategorie a popisuje zm ny této mezi dv ma asovými horizonty. Tím dává prostor i pro analýzu kategorií, které byly pro svou malou absolutní hodnotu rozlohy opomíjeny v p edchozím textu (TK, ZAS, OS a VP115). Pro p ehlednost za azuji do tabulek indexu vývoje (viz tab. 7, 8 a grafy 10 a 11 na str. 79) i podíl plošné velikosti zm ny dané kategorie na celkové vým e zájmového území (viz tab. 5).

Tab. 7: Index vývoje (IV) ploch a zm na podílu jednotlivých kategorií na celkové rozloze Prachovska (1842, 1953, 2002; základní kategorie; v %) Rok 1842-1953 1953-2002 1842-2002 Kategorie/Jednotka IV (%) (%) IV (%) (%) IV (%) (%) 103,98 1,42 69,47 -11,41 72,23 -9,98 OP 154,16 1,71 152,39 2,54 234,92 4,25 TK 98,56 -0,19 135,80 4,57 133,85 4,38 TTP 91,13 -4,01 106,47 2,66 97,03 -1,34 LP 97,32 -0,01 286,56 0,87 278,89 0,85 VP 153,16 0,13 162,79 0,23 249,33 0,36 ZAS 145,71 0,95 117,53 0,53 171,25 1,47 OS Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty

Tab. 8: Index vývoje (IV) ploch a zm na podílu jednotlivých kategorií na celkové rozloze Prachovska (1842, 1953, 2002; souhrnné kategorie; v %) Rok 1842-1953 1953-2002 1842-2002 Kategorie/Jednotka IV (%) (%) IV (%) (%) IV (%) (%) 105,67 2,95 92,20 -4,29 97,42 -1,34 ZP (OP+TK+TTP) 91,13 -4,01 106,47 2,66 97,03 -1,34 LP 138,06 1,06 142,27 1,63 196,41 2,69 JP (VP+ZAS+OS) Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty

115

Zm nám ve vým e vodních a ostatních ploch nebude v této kapitole v nována p íliš velká pozornost, podrobn ji budou diskutovány v kapitole další (v viz kap. 7.1).

78

350,00 300,00

IV

250,00 200,00

1953

150,00

2002

100,00 50,00 0,00 OP

TK

TTP

LP

VP

ZAS

OS

kategorie využití ploch

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty Pozn.: Hodnoty z r. 1953 se vztahují k roku 1842, který je považován za 100 %. Pozn.: Hodnoty z r. 2002 se vztahují k roku 1953, který je považován za 100 %.

150,00 140,00 130,00

IV

120,00 110,00

1953

100,00

2002

90,00 80,00 70,00 60,00 ZP

LP

JP

kategorie využití ploch

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty Pozn.: Hodnoty z r. 1953 se vztahují k roku 1842, který je považován za 100 %. Pozn.: Hodnoty z r. 2002 se vztahují k roku 1953, který je považován za 100 %.

V I. sledovaném období dochází k nejv tšímu nár stu kategorií TK, ZAS a OS116 (viz tab. 7 na str. 78 a graf 10). V roce 1953 dosahují kolem 150 % své vým ry z roku 1842. Vývoj u zastav ných ploch tak dokládá zvyšující se po et dom patrný

116

Ostatní plochy – viz kap. 7.1.

79

z grafu 2 (str. 43). Shoda v procentuálním nár stu kategorií TK a ZAS koresponduje s faktem, že je jejich výskyt vzájemn podmín n – zahrady a sady se vyskytují v okolí dom . Ostatní kategorie neprochází zm nou v tší než 10 %, za zmínku ale stojí úbytek lesa na 91,13 % jeho plochy roku 1842. Tento pokles odpovídá úbytku lesa o 4,01 % celkové rozlohy Prachovska. Období mezi lety 1953 a 2002 vykazuje mnohem dynami t jší vývoj. S výjimkou OP dochází u všech kategorií k nár stu ploch. V roce 2002 zaujímá OP pouze 69,47 % své vým ry z roku 1953. To p edstavuje jejich 11,41% pokles. Nejvyšší p ír stek zaznamenávají kategorie VP,117 ZAS, TK (ob na více než 150 % p vodní plochy) a TTP (na 135,80 %). Vývoj využití ploch Prachovska (viz tab. 7 na str. 78) za celé sledované období op t vykazuje ur itou podobnost s vývojem v letech 1953 a 2002. Nep ekvapí zna ný nár st TK a ZAS (kolem 240 %), VP, OS a TTP. Úbytek v ploše zaznamenává OP, její vým ra poklesla na 72,23 % vým ry roku 1842. P i hodnocení souhrnných kategorií (viz tab. 8 na str. 78 a graf 11 na str. 79) je patrný zejména r st rozlohy kategorie JP v obou sledovaných obdobích. B hem celých 160 let vzrostla na tém

dvojnásobek. Trendy ZP a LP se rozcházejí: v prvním období p ibývá

ZP a ubývá LP, ve druhém naopak ZP snižuje a LP zvyšuje svou rozlohu.

6.1.5 Index zm ny (IZ) Tento index hodnotí všechny zm ny ve využití ploch v území spole n . Popisuje míru zm n, nikoliv zm ny samotné. Jak je patrné z tabulky 9, území vykazuje nejintenzivn jší vývoj v druhém sledovaném období, kdy došlo k jakékoliv zm n ve využití na 11,41 % ploch Prachovska. Velmi podobná je míra všech zm n za celé 160leté období.

Tab. 9: Index zm n (IZ) na Prachovsku (1842, 1953, 2002; v %) Rok IZ

1842-1953 4,21 Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty.

117

1953-2002 11,41

Vodní plochy – viz kap. 7.1.

80

1842-2002 11,32

6.2

ZÁVISLOST ZM N VYUŽITÍ PLOCH NA NADMO SKÉ VÝŠCE

6.2.1 Pr m rná nadmo ská výška jednotlivých kategorií Prom ny pr m rné nadmo ské výšky jednotlivých kategorií využití ploch v ase znázor uje graf 12 a p íloha 7. Výškovou lenitost v území zobrazuje DMT Prachovska (viz obr. 3 na str. 34, 4 na str. 35, 31 na str. 63 a p ílohy 26, 33). Pozn.: Pojmy „nižší,“ „st ední,“ a „vyšší“ polohy, resp. nadmo ské výšky, jsou v této kapitole vztaženy pouze k výškovému rozmezí na území Prachovska.

Z grafu 12 je na první pohled z ejmé rozložení jednotlivých kategorií podle nadmo ské výšky i trendy jejich vývoje. Nejdynami t jší vývoj vykazuje kategorie OS. P í iny velmi výrazného poklesu nadmo ské výšky mezi lety 1842 a 1953 (o tém 50 m) i mírn jšího v dalším období (o 10 m) budou podrobn ji diskutovány v kap. 7.3. Ostatní kategorie tvo í t i pomyslné výškové „hladiny“ (viz graf 11 na str. 79). Lesy se vyskytují ze všech kategorií (tedy mimo OS) nejvýš. Dokládají tím obecný trend svého výskytu ve vyšších polohách. Ve druhé „výškové hladin “ se nachází TK a ZAS a ve t etí, v obecn nejúrodn jších plochách, OP a TTP. Významné zm ny poloh v rámci jednotlivých kategorií v ase se neobjevily.

390,0

nadmo ská výška

380,0 370,0

OP

360,0

TK

350,0

TTP

340,0

LP

330,0

ZAS

320,0

OS

310,0 300,0 1842

1953 rok

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty

81

2002

Zajímavá je vzájemná poloha n kterých kategorií, nap . „sbíhání“ ZAS a TK do stejných výšek. Zatímco v roce 1842 se zahrady a sady vyskytovaly v pr m ru o 8 m výš než zastav ná území, v roce 2002 se výška liší pouze o p l metru. Dále si v grafu lze povšimnout „vým ny“ pr m rné nadmo ské výšky OP a TTP. Výšková poloha TTP se v ase setrvale zvyšuje, u OP po stagnaci v letech 1842 – 1953 klesá. V roce 2002 poprvé za sledované období dosahují TTP vyšších poloh než OP.

6.2.2 Pr m rná nadmo ská výška jednotlivých zm n P íloha 8 spolu s grafy 13 - 16 popisuje pr m rnou nadmo skou výšku, v jaké dochází ke konkrétním zm nám ve využití ploch. Protože se plošn nejvýznamn jší zm ny týkají kategorií LP, OP, TTP a TK, pozornost je zam ena pouze na n . Vzhledem k tomu, že tyto ty i kategorie dávají dohromady 12 typ zm n, spole ný graf by byl velmi nep ehledný. Z p ílohy 6 vyplývá, že zm ny LP-TK a TK-LP nedosáhly v I. ani ve II. sledovaném období ani 1 % z celkových zm n, proto budou také vynechány. Grafy 13 – 16 jsou zam eny se na samostatné zobrazení zm n týkajících se kategorií OP a TTP, protože jejich podíl ze všech zm nách, které se na Prachovsku udály, je asto zásadní (viz p ílohy 6, 8 a grafy 8 na str. 75, 9 na str. 76, 13 – 16). Graf plochy,

u

k p em n

360,00

patrná

350,00

13

popisuje

kterých

došlo

na OP. Je z n j zna ná

výšková

diferenciace podle kategorií.

340,00 TTP-OP 330,00

LP-OP TK-OP

V nižších

polohách

byly

rozorány louky a pastviny.

320,00

Tyto

310,00

významné i svou velikostí: 1953-2002

jsou

velmi

tvo í 18,1 % ze všech zm n

300,00 1842-1953

zm ny

1842-2002

v I. období, 10,81 % ve II (viz

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty

p íloha

6).

nadmo ských v OP

82

Ve

vyšších

výškách

p em n ny

byly lesy.

Zajímavé je, že zatímco mezi lety 1842 a 1953 pat í zm na 360,00

LP-OP

350,00

ti

mezi

nejvýznamn jší na celkovém

340,00 OP-LP 330,00

OP-TK OP-TTP

320,00

po tu zm n (13,23 %), mezi lety 1953 a 2002 tvo í pouhá 0,03 %. Zajímavý je vývoj

310,00

p em ny zahrad a sad na OP.

300,00 1842-1953

1953-2002

Výšková poloha rozoraných

1842-2002

TK

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty

klesla

mezi

I.

a

II.

obdobím o 30 m. Tato zm na ale není v I. období astá, ve II.

360,00

období

se

tém

nevyskytuje.

350,00

Vývoj v letech 1842

340,00 OP-TTP 330,00

LP-TTP TK-TTP

a 1953 má mnoho spole ného s vývojem za celé sledované

320,00

období, zm ny v letech 1953 –

310,00

2002 se nápadn odlišují. Graf

300,00 1842-1953

1953-2002

1842-2002

14

naopak

zobrazuje p em nu orné p dy

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty

v jiné kategorie. Na první pohled zaujme vývoj p em ny orné p dy na lesní p du. V I.

360,00

období dochází k této p em n

350,00

v polohách v pr m ru o 20 m vyšších než v II. období. Podíl

340,00 TTP-OP 330,00

TTP-LP TTP-TK

t chto zm n není ale p íliš

320,00

významný, nep esahuje 6 %.

310,00

Podobn

astá p em na OP na

zahrady a sady probíhala ve

300,00 1842-1953

1953-2002

st edních

1842-2002

polohách.

Zatrav ování OP probíhalo

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty

83

v polohách nižších a tvo ilo významnou ást zm n: 17,38 % v I. období a 43,30 % v II. Graf 15 zobrazuje p em nu jednotlivých kategorií na TTP. Zatravn ní OP již bylo popsáno v grafu 13. P em na les

v louky a pastviny se drží ve st edních

nadmo ských výškách (335 – 340 m). Zatímco v I. sledovaném období je její podíl na celkových zm nách 9,68 %, ve II. klesá na 1,04 %. P em na zahrad a sad na louky a pastviny je mezi sledovanými horizonty více odlišná. V letech 1842 – 1953 dosahuje pr m rné výšky kolem 350 m, v dalším období klesá o 17 m. Tyto p em ny ale nedosahují ani 2 % ze všech zm n. Také v grafu 16 je patrná ur itá výšková diferenciace kategorií, na které se

zm nily TTP, avšak tato je mnohem menší než v grafech p edchozích. Zalesn ní TTP nebo jejich p em na v zahrady a sady je charakteristická pro st ední polohy (kolem 330 m) v rámci zájmového území.

etnost zm n je kolem 5 %. Nej ast jší zm nou,

kterou prod laly TTP, je jejich rozorání (viz graf 12 na str. 81).

6.3

ZM NY VE STRUKTU E PLOCH NA PRACHOVSKU

6.3.1 Vývoj po tu plošek Struktura ploch se dá velmi snadno zhodnotit podle matematicky jednoduchých ukazatel . Sledováním po tu plošek lze získat prvotní p edstavu o struktu e krajiny a jejím vývoji – zejména pokud je k dispozici po et plošek v ur itém území za více asových horizont (viz grafy 17 na str. 85, 18 na str. 86, tabulka 10 a p ílohy 9, 10). Prostorový pohled na strukturu ploch poskytují p ílohy 38 – 40.

Tab. 10: Vývoj celkového po tu plošek na Prachovsku (1842, 1953, 2002) Rok Celkový po et plošek

1842 3741

1953 3879

2002 1748

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty

Z tabulky 10 je z ejmé, že se celkový po et plošek v období 1842 – 1953 p íliš nezm nil. Na první pohled ale zaujme jejich více než polovi ní úbytek mezi lety 1953 a 2002 (viz obr. 34), což je jeden z d sledk slu ování pozemk v 50. a 60. letech (viz obr. 35 a p íloha 41).

84

2 500

1842

po et plošek

2 000

1953 2002

1 500

1 000

500

0

OP

TK

TTP

LP

VP

ZAS

OS

kategorie využití ploch Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty

P i hodnocení vývoje plošek v rámci jednotlivých kategorií (viz graf 17 a p íloha 9) jsou patrné nejvýrazn jší zm ny u OP a TTP. U kategorie OP dochází nejprve k výraznému zvýšení po tu plošek – na bezmála dvojnásobek p vodního (z 1 177 na 2 422) - ve II. období ale jejich po et klesá na necelá 4 % p vodního stavu (91). U TTP dochází po celé sledované období k úbytku plošek. Jejich po et se mezi krajními horizonty snižuje na 16 % (z 1 368 na 212 plošek). Zajímavý vývoj mají plošky TK, kdy v prvním období klesá jejich po et na více než polovinu, poté stagnuje. Naopak stoupající tendence mají ZAS a OS118. Po et plošek budov vzrostl b hem prvního 111letého období o t etinu, v následujícím 49letém více než dvojnásobn .

118

Ostatní plochy - viz kap. 7.1.

85

Vývoj po tu plošek v rámci souhrnných kategorií není nijak p ekvapivý (viz graf 18 a p íloha 10). Nejvíce plošek tvo ila v roce 1842 ZP. Po nevýrazném zvýšení jejich

po tu mezi lety 1842 a 1953 dochází k prudkému snížení (z 3 214 na 461). Plošky JP po celé sledované období naopak sv j po et zvyšují. D vodem je zejména vývoj ZAS a OS.

po et plošek

3500 3000

1842

2500

1953

2000

2002

1500 1000 500 0

ZP

LP k ategorie využití ploch

JP

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty

6.3.2 Vývoj pr m rné velikosti plošek Tabulka 11 (a p íloha 42) demonstruje další ukazatel hodnocení struktury ploch v krajin

- vývoj pr m rné velikosti plošek. Prachovsko jako celek charakterizuje

celkové zvýšení pr m rné velikosti jednotlivých plošek. Ta se b hem sledovaného období, zejména ale mezi lety 1953 a 2002, více než zdvojnásobuje. Tím dochází k významnému zjednodušení krajinné struktury (viz obr. 35 na str. 88 a p íloha 41).

Tab. 11: Pr m rná velikost plošky (v ha) Rok Pr m rná velikost plošky

1842 0,61

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty

86

1953 0,59

2002 1,30

V rámci jednotlivých kategorií prob hly nejvýrazn jší vývojové zm ny u OP. Pr m rná velikost plošek se b hem I. období zmenšila na polovinu a za posledních 50 let se naopak zv tšila - více než 18x (viz graf 19 a p íloha 11). Takový nár st u jiné kategorie nenajdeme. Plošky luk a pastvin i lesa trvale zv tšují svou velikost, ostatní plochy snižují (viz kap. 7.1). Pouze zastav né plochy ve vývoji velikosti plošek logicky stagnují.

8,00

pr m rná rozloha plošek

7,00 OP

6,00

TK TTP

5,00

LP

4,00

ZAS

3,00

OS

2,00 1,00 0,00 1842

1953 rok

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty

87

2002

Obr. 35: Vývoj struktury ploch - detail

1842

1953

2002

Zdroj: Vlastní zpracování

88

6.3.3 Mozaikovitost krajiny Tabulka 12 udává mozaikovitost krajiny, tedy hustotu plošek v území. Lze z ní vy íst obecný trend p em ny od jemné mozaiky plošek ješt

v roce 1953 po

„hrubozrnnou“ strukturu krajiny v roce 2002 (viz obr. 35 na str. 88 a p íloha 41).

Tab. 12: Mozaikovitost krajiny (po et plošek na hektar) Rok Mozaikovitost

1842 1,64

1953 1,71

2002 0,77

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty

6.4

VLIV ANTROPOGENNÍHO P SOBENÍ NA KRAJINU PRACHOVSKA Pro zjišt ní míry vlivu lov ka na krajinu Prachovska byl využit koeficient

antropogenního ovlivn ní (KAO) (viz tab. 13). Z tabulky vyplývá, že zájmové území nebylo nikdy p íliš antropogenn

vytížené, v obou sledovaných

asových ezech

p evládají plochy s nízkou intenzitou využívání (TK, TTP, LP, VP).

Tab. 13: Koeficient antropogenního ovlivn ní (KAO) Rok KAO

1842 0,62

1953 0,69

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty

89

2002 0,43

7. DISKUSE

7.1

DISKUSE POUŽITÝCH DATOVÝCH PODKLAD P i vytvá ení výstup práce, zejména tabulek a obrázk , postupn vycházela

najevo ur itá nesrovnatelnost dat. Zm ny ve využití ploch byly vyhodnoceny podle map stabilního katastru (dále v této kapitole pouze „mapy“) a leteckých snímk (dále jen „snímky“). Získané výsledky jsou do jisté míry omezené možnostmi t chto podklad a jejich ur itou nekompatibilitou. Nejhorší itelnost byla zaznamenána u leteckých snímk z roku 1953. Jejich konkrétní nedostatky již byly uvedeny v kap. 5.1.3. Snímky zdaleka nedosahují kvality ortofot z r. 2002. M že proto dojít k ur ité nep esnosti p i identifikaci jednotlivých kategorií využití ploch (TTP, OP, TK). Sporné za azení n kterých plošek do ur ité kategorie pomohla vy ešit Státní mapa odvozená v m ítku 1:5 000 (viz kap. 5.1.4). Nutno ale dodat, že její kvalita nebyla práv vyhovující. Velmi složité bylo nap . zjistit vodní toky, které nebyly itelné ani na snímcích, ani v SMO5. To je patrné i z výsledk práce, které p edkládají jejich nesmyslný vývoj. Rozloha vodních ploch v letech 1842 – 1953 klesá o 2,5 % své plochy, poté roste na trojnásobek (tab. 3 na str. 68 a p íloha 1). Tento stav je s nejv tší pravd podobností zp soben práv

tím, že se nepoda ilo zaznamenat

všechny vodní plochy. P esto se ale domnívám, že celková chyba v ur ení jednotlivých kategorií by nem la nijak zásadn ovlivnit výsledky. Protože kategorie VP zahrnuje nejen vodní plochy, ale i toky, byla vynechána z podrobn jší analýzy ploch. Jedná se totiž ( áste n ) o liniový prvek, pro který není tento zp sob zpracování vhodný. Na výsledky má dále vliv využití dvojího druhu podklad : map pro první asový horizont a snímk pro zbylé dva. P i hodnocení vývoje plošek v rámci jednotlivých kategorií (viz graf 17 na str. 85 a p íloha 9) si m žeme mezi lety 1842 a 1953 povšimnout poklesu po tu plošek trvalých kultur na polovinu a jejich stagnace v dalším asovém období. D vodem nebude skute ný pokles po tu zahrad a sad , spíše fakt, že mapy a snímky znázor ují plochy jiným zp sobem. Na katastrální map jsou zobrazeny hranice pozemk

(podle majitele nebo zp sobu využití), tedy využití ploch (LU).

Snímky vypovídají o krajinné (mikro)struktu e, vzájemném uspo ádání ploch, jejich 90

velikosti a tvaru - zobrazují hranice kultur a plodin (krajinný pokryv - LC) (Lipský 1994). Protože jedna kategorie krajinného pokryvu m že sloužit k r zným zp sob m využití (Kupková 2001a), d sledek je z ejmý: krajina (zejména v intravilánu obce – viz dále) je v map tvo ená jemn jší mozaikou plošek než na snímcích. Tato skute nost má tedy vliv zejména na zkreslení výsledk hodnocení struktury krajiny. Pokles po tu plošek TK nemá pat i nou vypovídací hodnotu. Hodnotn jší je analýza jejich celkové vým ry v rámci Prachovska, která v celém sledovaném období roste (viz kap. 6.1.4). Také propad po tu plošek lesa na t etinu v I. asovém horizontu bych p i etla odlišnému druhu podklad . Dokladem tohoto tvrzení m že být jejich stagnace mezi lety 1953 a 2002. Podobn

p i pokusu o analýzu pr m rné velikosti plošek ostatních ploch

a trvalých kultur vyšlo najevo, že výsledek není p íliš spolehlivý. Z d vodu diskutabilního porovnání mozaiky u map a leteckých snímk

jsem od podrobného

studia detailní struktury ploch území a jejich zm n ustoupila. Ideální by bylo využití leteckých snímk pro všechny horizonty práce - viz nap . Mirovský (2004). Použití odlišných druh

podklad

se odráží i v problému se stanovením

jednotných kategorií využití ploch. P i jejich vymezování byla popsána také kategorie rozptýlená zele . Ta je ale rozpoznatelná pouze na snímcích (u 2. a 3. asového

horizontu), v legend mapy nebyla pochopiteln definovaná. Pro ú ely výpo t a analýz byla tedy z d vodu srovnatelnosti s horizontem 1842 zahrnuta do kategorie ostatních ploch. Tím se ale ve zmín ných letech velmi zvýšila jejich vým ra. Dokladem uvádím konkrétní ísla: V I. období narostla o polovinu své vým ry (na 145,71 % p vodní), ve II. pouze o p tinu (117,53 %). D vodem není skute ný p ír stek t chto ploch, ale jiný „obsah“ kategorie, který vychází práv z použití rozdílných podklad . V horizontu 1842 jsou do ní zahrnuty pouze komunikace a skály. U ostatních asových ez do OS spadají i jiné t žko za aditelné plochy a rozptýlená zele . Tím je zp soben onen velký nár st. Zvýšení ve II. období je pravd podobn

zp sobeno také lepší

itelností ortofot.

Následkem r znosti podklad jsou tedy ur ité nep esnosti ve výsledku. Podíl kategorie ostatních ploch na celkové ploše je mezi krajními horizonty vcelku malý (3,5 % v r. 2002 vs. 2,1 % v r. 1842), tato chyba by nem la výsledky nijak významn ovlivnit. P esto ale z d vodu nesrovnatelnosti ve všech horizontech kategorii blíže nehodnotím. Kategorie komunikace byla vy len na z ostatních ploch z d vodu svého vlivu na zm ny využití a struktury ploch. Jedná se o liniový prvek, ale p i vektorizaci byl brán jako plocha. Kv li zmín né délce byla d lená na díl í polygony. Protože po et 91

polygon „KO“ neodpovídal po tu cest a silnic v území, p ed zpracováním dat byly všechny tyto polygony spojeny v jeden – tedy vzniká jediná ploška s využitím jako komunikace v každém z asových ez . I ta byla pro ú ely výpo t a analýz spojena s OS, nebo vým ru liniového prvku nemá smysl sledovat (podobn vodní toky).

7.2

POROVNÁNÍ PRACHOVSKA S VYBRANÝMI OBLASTMI

7.2.1 Libošovicko – území v CHKO eský ráj Tato kapitola je zam ena na porovnání výsledk práce se studií téhož zam ení o území, které s má s Prachovskem mnoho spole ného. Jedná se o modelové území Libošovicka v práci Mirovského (2004). Libošovicko má rozlohu 2 537,17 ha a rozší ených ástí CHKO

ást jeho území spadá do nov

eský ráj (Mirovský 2004). Zna nou výhodu p edstavuje

použití stejných kategorií využití ploch. Nevýhodou jsou nestejné asové horizonty pro hodnocení vývoje území: Mirovský (2004) pro svou práci zvolil 1938 – 1977 – 2000. Z tohoto d vodu jsem z vlastního srovnání vypustila zmín ný horizont 1977 a „sv j“ horizont 1842, nebo je není s ím porovnat. Srovnání tedy bude vycházet z pozorování mezi dv ma lety. Období p ed kolektivizací znázor ují roky 1953 a 1938 a sou asnost

2002 a 2000. Již na první pohled je z grafu 20 (str. 93, pop . p ílohy 12) patrné, že se ob území odlišují v podílu nejvýznamn jších kategorií. Zatímco více než 40 % Prachovska pokrývají v obou

asových horizontech lesní plochy, Libošovicko tvo í tém

z poloviny orná p da. Ostatní kategorie mají srovnatelnou vým ru. Tím je dán i rozdíl v pom rech jednotlivých souhrnných kategorií (viz graf 21 na str. 93 a p íloha 13): zem d lské plochy tvo í 65 % území Libošovicka, ale pouze 55 % Prachovska. Spole né pro ob území jsou relativn malé zm ny v rámci makrostruktury krajiny.

92

100%

podíl kategorie na celkové rozloze

90% 80%

RZ

70%

KO

60%

OS ZAS

50%

VP

40%

LP

30%

TTP

20%

TK

10%

OP

0%

Prachovsko 1953

Libošovicko 1938

Prachovsko 2002

Libošovicko 2000

území a rok

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty; Mirovský (2004)

podíl kategorie na celkové rozloze

100% 90% 80% 70% 60%

JP

50%

LP

40%

ZP

30% 20% 10% 0% Prachovsko 1953 Libošovicko 1938 Prachovsko 2002 Libošovicko 2000 území a rok

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty; Mirovský (2004)

Srovnání vývoje využití ploch (viz tab. 14 na str. 94 a graf 22) v obou územích ukazuje spíše odlišnosti. Protich dný vývoj zaznamenala orná p da. Zatímco na

93

Prachovsku dochází k jejímu poklesu o necelou t etinu, na Libošovicku rozloha orné p dy roste o dalších 5 %. Modelová území se rozchází i p i hodnocení zm n v kategorii trvalých travních porost . Prachovsko má na po átku sledovaného období 12,77 % luk a pastvin a jejich vým ra se zvyšuje o t etinu. Zcela opa ný trend vykazuje Libošovicko. Jeho 15,27% podíl na celkovém území klesá o 2/5. Mirovský (2004) ale uvádí, že v porevolu ním období dochází k zatrav ování problematických poloh a rozši ování luk. B hem 40letého období komunistického režimu zaznamenala CHKO

eský ráj

pokles rozlohy luk (a pastvin – ty se ale v CHKO vyskytují mén ). V tšina jich byla rozorána, odvodn na a nenávratn zni ena. V posledních deseti letech se poda ilo tento trend omezit a na významných a chrán ných lokalitách zastavit. Nicmén v souvislosti s navracením p dy majitel m a útlumem zem d lské velkovýroby je mnoho luk a pastvin ponecháno ladem a nebezpe n

zar stá plevely a náletem d evin (WWW:

SCHKO eský ráj).

Tab. 14: Zm ny ve využití ploch a index vývoje (IV) ploch na Prachovsku a Libošovicku (základní kategorie; v %) Ukazatel Zm ny IV Území Prachovsko Libošovicko Prachovsko Libošovicko Kategorie/Rok 1953 - 2002 1938 - 2000 1953 - 2002 1938 - 2000 -11,41 2,22 69 105 OP 2,54 1,28 152 132 TK 4,57 -5,97 136 61 TTP 2,66 2,17 106 108 LP 0,87 0,36 287 149 VP 0,23 0,42 163 145 ZAS 0,53 0,02 118 109 OS -0,31 -0,99 88 60 KO 0,81 0,49 342 126 RZ Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty; Mirovský (2004)

Navzdory velkým odlišnostem lze nalézt také spole né vývojové trendy obou území. Je to zejména vývoj lesních ploch (viz graf 22 na str. 95). A koliv se podíl t chto na celkové vým e jednotlivých území liší (41,17 % Prachovska vs. 28,70 % Libošovicka), ob lokality zaznamenali v posledním období nár st t chto ploch o cca 2 %. Podobné trendy vykazuje i rozloha zahrad a sad , zastav ných a ostatních ploch a rozptýlené

94

zelen . V obou územích korespondují tyto trendy s obecnými trendy v

R (Jele ek

1995). P ekvapivé je zv tšení rozlohy rozptýlené zelen v ešeném území. Domnívám se, že tento 3,5 násobný nár st je áste n zp soben její špatnou rozeznatelností na leteckých snímcích z roku 1953, kde mohlo dojít k jejímu zahrnutí do jiné kategorie. P i porovnání intenzity vývoje v obou územích dojdeme k záv ru, že Prachovsko prošlo vývojem intenzivn jším. Z celkové vým ry Libošovicka došlo ke zm n využití ploch na 18,57 % území, z nichž polovina zahrnuje vzájemné zm ny mezi TTP a OP. K zatravn ní orné p dy došlo na 3 % území a na více než 6 % naopak ke zorání luk a pastvin. To dokládá zem d lský ráz území (Mirovský 2004). Na Prachovsku zm nilo své využití 23,44 % ploch. Nejvyšší podíl zm n ale spadá na zatravn ní orné p dy (10 % území). Zm ny jako rozorání luk a pastvin a p em na orné p dy na zahrady a sady se vztahují ke 2 % území.

Zdroj: Vlastní zpracování a výpo ty; Mirovský (2004)

Ur itou chybu p i srovnání t chto modelových oblastí p ináší délka porovnávaného období. Zatímco u Prachovska jde o 49 let, u Libošovicka o 62 let. „Navíc“ se v n m promítají zm ny ve využití ploch probíhající b hem 2. sv tové války a v dalších osmi letech po ní. Bohužel z dat, která mám k dispozici, nem žu rozeznat,

95

jak velký dopad toto období na Libošovicko m lo. Podle Jele ka, Burdy a Chromého (2000) b hem války nedošlo k významným zm nám. Jejich studie ale pojednává o obecných trendech významných na úrovni republiky, které se nedají aplikovat na oblasti nižších velikostních ád (Winklerová 2003). Vývoj struktury krajiny probíhá sm rem k jejímu zjednodušení v obou hodnocených územích. Po et plošek v území klesá v Libošovicku na t etinu, sou asn se jejich velikost zvyšuje 3x. Na Prachovsku po et klesá na mén

než polovinu

p vodního po tu a velikost roste 2x.

7.2.2 Srovnání s daty z databáze LUCC UK Praha Hlavním zám rem porovnání vlastních výsledk s daty evidovanými v databázi LUCC UK Praha je pokusit se alespo relativním porovnáním zastoupení jednotlivých kategorií ploch ov it a p ípadn potvrdit zjišt né záv ry a trendy. Porovnání bude provedeno se dv mi

ádovostn

odlišnými oblastmi: ZÚJ korespondujícími se

zájmovým územím a okresem Ji ín119. P i vlastním srovnávání dat je ale t eba brát v úvahu rozdílný zp sob jejich získání. Databáze LUCC UK Praha vznikala z jiných zdroj a jinou metodikou než datová základna této práce. Bi ík (1991) navíc upozor uje na zv tšující se rozdíl mezi plochami evidovanými a skute nými v terénu. Prachovsko je vymezeno hranicí CHKO, nikoliv hranicemi katastr . Jak již bylo e eno, do modelového území jich zasahuje 15 (viz obr. 20 na str. 49). V databázi LUCC UK Praha jsou v d sledku územní srovnatelnosti dat (viz kap. 3.2.2 a 5.1.7) spojeny v jednu ZÚJ katastry Dolní a Horní Lochov, Brada a Pod lší a B ezka s Pa ezskou Lhotou. Navíc je k.ú. Újezd pod Troskami spojeno s k.ú. Holenice, které do území Prachovska v bec nezasahuje. Poskytnutá data LUCC UK Praha tak popisují oblast o celkové rozloze cca 5 300 ha, zatímco vým ra modelového území je cca 2 274 ha. Proto jsem se rozhodla ze srovnání vylou it ZÚJ zasahující do Prachovska pouze svojí zanedbatelnou ástí - Holenici, Libu a Kn žnici (viz obr. 36 a 37 na str. 97). Celková rozloha ZÚJ se tak snížila na cca 2 890 ha. Domnívám se, že a m la v tšina oblasti podobný vývoj,

119

V p ílohách 18 - 21 lze najít za podrobná data za sledované ZÚJ, v p ílohách 22 – 25 za okres Ji ín.

96

zejména díky tomu, že Prachovsko bylo k CHKO p ipojeno relativn

nedávno120,

vzájemné porovnání bude se zmenšeným územím ZÚJ p esn jší. Diskuse výsledk práce se statistickými daty LUCC UK Praha bude provedena na úrovni relativních hodnot – procentuálních podíl .

Obr. 36: Vzájemná poloha Prachovska a ZÚJ

Obr. 37: Sledované ZÚJ

Zdroj: LUCC UK Praha; SCHKO eský ráj

Zdroj: LUCC UK Praha; SCHKO eský ráj

+ vlastní zpracování

+ vlastní zpracování

Protože data získaná vlastním zpracováním hodnotí Prachovsko jako celek, bylo t eba údaje z databáze LUCC UK Praha (na úrovni ZÚJ i okresu Ji ín) sumarizovat, tedy získat jeden údaj za všechna ZÚJ v oblasti/celý okres. Teprve potom bylo p istoupeno ke vzájemnému porovnávání dat. Zm ny rozlohy ZÚJ a okresu Ji ín, ke kterým ve sledovaném období docházelo, byly vzhledem k jejich malé velikosti (viz tab. 15 na str. 98) zanedbány. Dále bylo nutné spojit kategorie louky a pastviny do jejich

spole né kategorie trvalých travních porost , aby byla zajišt na srovnatelnost s výstupy této práce.

120

Tedy nebylo pod zvláštní státní ochranou (až na PR Prachovské skály) a ostatní MZCHÚ.

97

Tab. 15: Vývoj rozlohy vybraných ZÚJ a okresu Ji ín (v ha) Rok ZÚJ Okres Ji ín

1845 2 888,9 86 841,0

1948 2 888,0 86 821,1

1990 2 884,9 86 810,6

2000 2 885,5 86 812,3

Zdroj: LUCC UK Praha

Pozn.: ozna ením „ZÚJ“ v tabulkách, grafech a obrázcích v dalším textu je mín no území 9 ZÚJ, které jsou využity ke srovnání (viz obr. 37 na str. 97). Vzhledem k tomu, že

asové horizonty zvolené pro pot eby p edkládané

diplomové práce p esn neodpovídají rok m, pro které jsou dostupná statistická data z databáze LUCC UK Praha, budou výsledky práce diskutovány takto: 1842~ 1845,

1953 ~ 1948 a 2002 ~ 2000. Jak již bylo e eno data z databáze LUCC UK Praha nevypovídají o vnit ní struktu e ploch a jejich prom nách v rámci katastru (Jele ek, Burda a Chromý 2000; Bi ík 1991; Kupková 2001a). Protože práv to je cílem této práce, data poslouží pouze jako informa ní pozadí o stavu a vývoji krajiny širšího zázemí. Porovnání vývoje a trend zájmového území Prachovska s p íslušnými devíti ZÚJ a okresem Ji ín (tvo eným 135 ZÚJ) je p ehledn zobrazeno v grafech 23 (str. 99) a 24 (str. 100). Z grafu 23 (na str. 99 a p ílohy 14) je již na první pohled z ejmé, že vývoj hodnoceného území neodpovídá vývoji využití ploch žádného ze zobrazených celk . V rámci prvního asového horizontu je patrná rostoucí vým ra orné p dy se zvyšující se rozlohou hodnocených celk . Orná p da zvyšuje svou rozlohu na úkor les , vým ra ostatních kategorií využití ploch se mezi jednotlivými celky p íliš neliší. Podobný stav se vyskytuje v obou sledovaných letech. Ve všech t ech sledovaných územích dochází ke snižování vým ry orné p dy a nár stu lesních a ostatních ploch, p i emž tyto zm ny jsou v tší v druhém sledovaném období (1953-2002 resp. 1948-2000). Ve všech t ech asových horizontech jsou trvalé travní porosty t etí nejvíce zastoupenou kategorií. Prachovsko je jediné území, kde v dlouhodobém horizontu zaujímají zalesn né plochy více než 40 % celkové rozlohy. Jejich vým ra zprvu klesá, poté se zvyšuje. To ho odlišuje od všech ostatních celk . Nejvíce zastoupenou kategorií v okrese Ji ín i ve sledovaných ZÚJ je orná p da (Kender a kol. 2003).

98

Zdroj: LUCC UK Praha; vlastní zpracování a výpo ty

Graf 24 (str. 100) spolu s p ílohou 15 zobrazuje souhrnné kategorie využití ploch. Všechny regiony mají nadpolovi ní vým ru zem d lské p dy. Její vývoj v ase kolísá: po mírném navýšení nastává pokles. Podíl les

je v jednotlivých územních

celcích ve všech sledovaných horizontech relativn stabilní. Z grafu 24 je dále patrné, že podíl ostatních ploch ve všech sledovaných celcích vzr stá, což odpovídá celorepublikovému trendu. Tabulka 16 (str. 100 a p íloha 16) znázor uje zm ny v rámci daných kategorií využití ploch na úrovni hodnocených celk . Vývoj v prvním hodnoceném období je u všech oblastí velmi podobný, liší se pouze v mí e zm n. Prachovsko i ZÚJ mají n kolikrát menší úbytek TTP a naopak vyšší úbytek les než okres. Další období vykazuje mnohem významn jší zm ny. Ve všech oblastech dochází k poklesu orné p dy na zhruba desetin plochy. Roste naopak vým ra luk a pastvin. V rozporu s vývojem na Prachovsku i v okrese Ji ín je úbytek les , zahrad a sad v ZÚJ. Na druhou stranu relativn velký nár st sad a zahrad a nízký nár st ostatních ploch na Prachovsku nekoresponduje s trendy vývoje ostatních sledovaných celk .

99

Zdroj: LUCC UK Praha; vlastní zpracování a výpo ty

Tab. 16: Porovnání zm n ve využití ploch mezi Prachovskem, vybranými ZÚJ, okresem Ji ín a R (základní kategorie; v %) Rok 1842 - 1953 1845 - 1948 1953 - 2002 1948 - 2000 Kategorie/Území Prachovsko ZÚJ Ji ín Prachovsko ZÚJ Ji ín 1,42 1,28 1,81 -11,41 -9,11 -7,84 OP 1,71 1,10 2,10 2,54 -0,33 0,32 TK -0,19 -0,55 -3,37 4,57 3,38 2,04 TTP -4,01 -3,15 -1,09 2,66 -0,78 1,07 LP -0,01 -0,22 -0,58 0,87 1,52 0,78 VP 0,13 0,49 0,64 0,23 0,57 0,73 ZAS 0,95 1,03 0,49 0,53 4,66 2,90 OS Zdroj: LUCC UK Praha; vlastní zpracování a výpo ty

Tab. 17: Porovnání zm n ve využití ploch mezi Prachovskem, vybranými ZÚJ, okresem Ji ín a R (souhrnné kategorie; v %) Rok 1842 - 1953 1845 - 1948 1953 - 2002 1948 - 2000 Kategorie/Území Prachovsko ZÚJ Ji ín Prachovsko ZÚJ Ji ín 2,95 1,82 0,54 -4,29 -6,06 -5,48 ZP -4,01 -3,15 -1,09 2,66 -0,78 1,07 LP 1,06 1,29 0,55 1,63 6,75 4,42 JP Zdroj: LUCC UK Praha; vlastní zpracování a výpo ty

Tabulka 17 (a p íloha 17) znázor uje zm ny na úrovni makrostruktury krajiny. V prvním období dochází k poklesu lesních ploch a r stu zem d lských p d, p i emž 100

nejintenzivn ji se projevují tyto trendy na Prachovsku. Druhé období je ve znamení úbytku zem d lské p dy. Srovnání Prachovska s územím devíti ZÚJ názorn ukazuje v praxi odlišnost dat z databáze LUCC UK Praha a dat získaných zpracováním leteckých snímk . Nejv tším p ekvapením byly výsledky z prvního asového horizontu (1842, resp. 1845), nebo data stabilního katastru byla použita nejen v p ípad této práce, ale i p i zpracovávání zmín né databáze. P í inou bude nestejné vymezení srovnávaných území (viz obr.37 na str. 97).

7.3

VLIV NADMO SKÉ VÝŠKY NA VYUŽITÍ PLOCH Struktura ploch i jejich využití se vyvíjí jinak v území uvnit

a vn

urbanizovaných zón, jinak v územích s odlišnými p írodními podmínkami (horské a svažité oblasti, nížinné a zem d lsky využívané oblasti) (Bi ík 1991). Charakter reliéfu je pro zm ny ve využití ploch velmi významný (Štych 2003). Nadmo ská výška, typ substrátu a další faktory spojené práv

s reliéfem p edur ují plošky krajiny

k ur itému využití (Storch a Mihulka 2000). P edkládaná práce se pokouší stanovit míru závislosti zm n využití ploch na jejich nadmo ské výšce. V modelovém území Prachovska hodnotí pr m rné nadmo ské výšky jednotlivých kategorií v

ase. Nadmo ská výška oblasti se pohybuje mezi

272,85 m a 462,51 m. Pr m rná hodnota pro celé sledované území je 338,11 m. Problematikou závislosti zm n v krajin na jejich nadmo ské výšce se zabývá relativn málo prací. P íkladem je studie Štycha (2003), která se zabývá hodnocením zm n využití p dy na území celé

eské republiky v závislosti na st edních

nadmo ských výškách základních územních jednotek. Z d vodu rozdílné hierarchické úrovn hodnocených území a s tím spojené odlišnosti metodiky nejsou však práce p íliš srovnatelné. Relativn

malé výškové rozdíly na území Prachovska nejsou vhodné pro

vymezení samostatných geomorfologických kategorií jako tomu je v práci Štycha (2003). Neumož ují tak detailní studii rozložení zm n podle nadmo ské výšky, i když ur itou územní diferenciaci hlavních trend zm n využití ploch vy íst lze.

101

Analýza pr m rných nadmo ských výšek jednotlivých kategorií mezi lety 1842 a 2002 provedla jejich rozd lení do t ech „hladin“ (viz graf 12 na str. 81). Do cca 330 m n.m. (nízké polohy) se vyskytují kategorie orná p da a trvalé travní porosty. Ve st edních výškách, v p ípad této studie cca 330 – 350 m n.m., se nalézají zastav ná území a trvalé kultury. Nejvyšší nadmo ské výšky, tj. nad 350 m.n.m., pokrývají lesní porosty. B hem sledovaného období docházelo uvnit

kategorií k ur itému vývoji

pr m rné výškové polohy, která však z stala vždy v rámci dané „hladiny“ stejná. V kap. 6.2.1 bylo zmín no postupné „sbíhání“ kategorií ZAS a TK do stejné výšky (viz graf 12 na str. 81). Jako možné vysv tlení se nabízí prom na významu TK pro lov ka b hem sledovaného období. Zatímco p ed 160 lety byl venkovský lov k na vlastním p stování plodin v mnoha ohledech závislý a zahrady a sady se táhly n kdy daleko za obytná stavení, dnes jsou „v mód “ spíše menší zahrady v t sné blízkosti dom . Zahrady již nemají funkci produk ní, ale slouží k odpo inku. Jedinou kategorií, která ve sledovaném období nespadala pouze do jedné „hladiny,“ jsou ostatní plochy. Jejich pr m rná výška klesala od v bec nejvyšší hodnoty v území v r. 1842 až k výšce srovnatelné s výškou polí, luk a pastvin. Tento vývoj je zp soben zejména již zmín ným odlišným „obsahem“ kategorie OS. V roce 1842 ji tvo í tém

výhradn skály, které dosahují nejvyšších výšek v území. V dalších letech je

však pr m rná výška „snížena“ tím, že do ostatních ploch je z d vodu srovnatelnosti dat zahrnuta i kategorie rozptýlená zele . Ta se naopak vyskytuje v relativn nejnižších polohách: k oviny asto rostou na b ezích ek, meze a aleje zase lemují pole, louky a pastviny. Relativn nízké hodnoty nadmo ské výšky pro OP, TTP a VP dokazuje p íloha 7 i graf 12. Z p ílohy 1 navíc vyplývá, že zatímco podíl RZ na celkové rozloze v r. 1953 dosahuje 0,34 % a v r. 2002 dokonce 1,15 %, podíl OS roku 1842 iní pouhá 0,12 % (jedná se o ist ostatní plochy, tj. bez komunikací). To ješt zvyšuje „vliv“ hodnot RZ na celkovou výšku OS v roce 1953 a ješt více v roce 2002. Tento vliv se projevuje práv významným snížením pr m rné nadmo ské výšky kategorie OS. V p ípad

hodnocení závislosti zm n využití ploch na nadmo ské výšce,

vážených mírou jejich zastoupení, lze vypozorovat nejvyšší intenzitu zm n v polohách do 340 m n.m. (viz p ílohy 6, 8 a grafy 8, 9, 13–16 na str. 81-83). V obou sledovaných obdobích jsou nej ast jšími zm nami p echod orné p dy v louky a pastviny (OP-TTP) a naopak zorn ní trvalých travních porost (TTP-OP). Oba typy zm n, zejména ale TTP-OP, probíhají obecn v nižších polohách území,. Zm ny ve st edních polohách se ve sledovaných obdobích odlišují. Zatímco mezi lety 1842 a 1953 p evládá p em na 102

les na ornou p du a trvalé travní porosty, v dalším období zm na orné p dy v zahrady a sady. Ve vyšších polohách k zásadním zm nám nedochází. P edkládaná práce hodnotí území o rozloze 2 274,3 ha. To p edstavuje ur ité výhody v možnosti detailního studia, zárove však i zna né nevýhody. Plošn v tší území „zahladí“ p ípadné extrémy, které mohou vzniknout t eba jen chybným za azením n kolika plošek do p íslušné kategorie. Taková chyba by se „ztratila“ p i hodnocení na úrovni okresu, ale v p ípad území n kolikrát menšího se její rozm r zvýší vyšší váhou vým ry území. P íkladem m že být relativn vysoký podíl p em ny (2,55 %) zahrad a sad na ornou p du v pr m rné nadmo ské výšce 353,27 m n.m. mezi lety 1842 a 1953. Další zvláštností je p em na les na zahrady a sady. V I. i II. období byl její výskyt velmi nízký (mén než 1 % ze všech zm n). Zajímavostí je pak její

etnost za celé sledované období - 4,53 %. Výšky v území, kde k takovým

(vzácným a trochu nepochopitelným) p em nám došlo, pat í k nejvyšším. Mezi lety 1953 a 2002 to je dokonce nejvyšší poloha v bec (360,28 m). D vodem pravd podobn bude chyba v ur ení kategorie.

103

8. ZÁV R

P edkládaná diplomová práce se zabývá hodnocením dlouhodobého vývoje využití ploch a jejich struktury v modelovém území Prachovska. Analýza probíhá ve t ech

asových horizontech, které odpovídají významným milník m politického

a hospodá ského vývoje spole nosti (1842, 1953 a 2002). Navíc si klade za cíl stanovení míry závislosti zm n využití ploch na nadmo ské výšce. Z výsledk a jejich interpretace v diskusi práce vyplynuly následující trendy vývoje v modelovém území Prachovska. V prvním sledovaném období (1842 – 1953) dochází k celkov zm nám. Plošn

menším

významný je pouze úbytek lesních ploch. V rámci jednotlivých

kategorií svou velikost zvyšují trvalé kultury (zahrady a sady) a zastav né plochy. Struktura krajiny se v tomto období p íliš nem ní. Po et plošek roste minimáln , jejich pr m rná velikost se nepatrn snižuje. Ve druhém období (1953 – 2002) jsou zm ny mnohem markantn jší. Prudce klesá vým ra orné p dy. Roste rozloha trvalých travních porost . Vývoj uvnit kategorie je nejvíce patrný u trvalých kultur a zastav ných ploch. Struktura krajiny prochází zcela zásadní prom nou. Po et plošek klesá o více než polovinu, jejich pr m rná velikost se zdvojnásobuje. Z analýzy dat je patrná diferenciace jednotlivých kategorií využití ploch podle nadmo ské výšky. Ve vyšších polohách p evládají lesní plochy, ve st edních polohách zastav ná území a trvalé kultury a v nejnižších orná p da a trvalé travní porosty. Tomu odpovídá i výšková lokalizace nej ast jších typ

zm n na Prachovsku. Vzájemné

p em ny mezi ornou p dou a trvalými travními porosty probíhají v obou sledovaných obdobích v nižších nadmo ských výškách, ostatní zm ny ve výškách st edních. V období 1842 – 1953 se jedná o p em nu lesa v ornou p du nebo trvalé travní porosty, pop . p em nu orné p dy na trvalé kultury v období následujícím. Jednou z hypotéz práce byl p edpoklad, že se lidská aktivita postupn koncentruje do níže položených (obecn úrodn jších) ástí krajiny (kategorie orná p da, trvalé kultury a zastav ná území). Tvrzení se nepoda ilo potvrdit ani vyvrátit. Zatímco totiž trvalé kultury a orná p da nepatrn snižují svou pr m rnou nadmo skou výšku (o 4 m), zastav né plochy ji naopak zvyšují (o 3 m).

104

P edpoklad, že se vývoj ve sledovaném území po roce 1990 stále více diferencuje, nemohl být zhodnocen. Podle informací z databáze LUCC UK Praha nedošlo v zájmovém území mezi lety 1990 – 2000 k významným zm nám ve využití ploch. Proto byl horizont 1990 pro napln ní cíl práce zbyte ný a byl vynechán. Protože však výsledky porovnání vývoje využití ploch na Prachovsku prokázaly nesoulad mezi údaji ze statistické databáze LUCC UK Praha a stavem zachyceným leteckými snímky, domnívám se, že by bylo p ínosné vyhodnotit horizont 1990 podle leteckých snímk a období 1990 – 2000 znovu podrobit analýze. Možnosti dalšího sm ru výzkumu v oblasti Prachovska vidím ve vypracování podobné analýzy pro okolní území, které nespadá do CHKO, a její porovnání s výsledky této práce. Ideální by bylo využití více horizont v období od roku 1948 do sou asnosti, minimáln horizonty mapující zm ny b hem let 1948 – 1970 a mezi lety 1970 – 1990. V p ípad dostupných podklad by mohlo být zajímavé srovnání vývoje využití ploch v období p ed rokem 2002 a po n m. Získala by se p edstava o vlivu CHKO na zm ny ve vyžití ploch. Domnívám se ale, že tato studie pot ebuje alespo desetiletý asový odstup, aby byly zm ny v území dostate n patrné.

105

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Ambrozek, L. (ministr životního prost edí, 2005): v rozhlasovém po adu Události ( eský ráj se pyšní visa kou UNESCO) ze dne 2005-10-10. In: WWW: Rádio Praha. Balatka, B. a Kalvoda, J. (2006): Geomorfologické len ní reliéfu Praha, a.s., 79 s. + p íl.

ech. Kartografie

Bi ík, I. (1991): Stav, vývoj a výhled využití ploch okres Liberec a Jablonec. Sborník eské geografické spole nosti, svazek 96, . 4, s. 230-239. Bi ík, I (1995): Possibilities of Long-Term Human-Nature Interaction Analysis: The Case of Land-Use Changes in the Czech Republic. In: Simmons, I.G. and Mannion, A.M. (ed.): The Changing Nature of the People-Environment Relationship: Evidence from a Variety of Archives. Proceedings of the International Geographical Union Commission on Historical Monitoring of Environmental Changes Meeting, August 18-21 1994 in P íhrazy, Charles University in Prague, Faculty of Science, Department of Social Geography and Regional Development, Prague, s.79-92. Bi ík, I. (1999-2000): Interakce „p íroda – spole nost“ v datech o p dním fondu. Geografické rozhledy, ro . 9, . 4, s. 108-109. Bi ík, I. a Jan ák, V. (2001): eské zem d lství po roce 1990. Geografie - Sborník eské geografické spole nosti, ro ník 106, . 4, s. 209-221. Bi ík, I. a Jele ek, L. (2003): Long Term Research of LUCC in Czechia 1845-2000. In: Jele ek, L., Chromý, P., Jan , H., Miškovský, J. a Uhlí ová, L. (2003) (ed.): Dealing with Diversity. Proceedings of 2nd International Conference of the European Society for Environmental History, Prague 2003, Charles University in Prague, Faculty of Science, Department of Social Geography and Regional Development, s. 224-231. Bi ík, I. a Kupková, L. (2002): Long-term changes in land use in Czechia based on the quality of agricultural land. In: Bi ík, I., Chromý, P., Jan ák, V. a Jan , H. (ed.) (2002): Land Use/Land Cover Changes in the Period of Globalization. Proceedings of the IGU-LUCC International Conference, Prague 2001, Charles University in Prague, Faculty of Science, Department of Social Geography and Regional Development, s. 31-43. Blažek, J. a Uhlí , D. (2002): Teorie regionálního rozvoje. Nástin, kritika, klasifikace. Karolinum, vydavatelství UK, Praha, 211 s.

106

Bohá , Z. (1995): eské zem z pohledu starých letopis . In: Bohá , Z. a kol. (1995): Historická geografie. Sborník p ísp vk k d jinám osídlení. Historický ústav AV R, Praha, s. 19 – 26. Booth, B. (2004): ArcGIS 9 – Co je ArcGIS? ESRI Press, Redlands, 125 s. Bravený, L., Štych, P., Grill, S. (2006): Funk ní nástroje ArcGIS 9.1. Reprezentace vektorových a rastrových dat. U ební text pro školení v rámci projektu CITT. Akademie kosmických technologií, Praha, 65 s. Culek, M. (ed.) a kol. (1996): Biogeografické len ní eské republiky. Enigma, Praha, 347 s. apek, R., Mikšovský, M., Mucha, L. (1992): Geografická kartografie. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 373 s. iha , M. (1998): Ochrana p írody a krajiny I. Územní ochrana p írody a krajiny v eské republice. Karolinum, vydavatelství UK, Praha, 229 s. Dejmal, I. (2005): Krajinný ráz aneb Pro a jak jsme si tuto kaši nava ili. In: Tvá naší zem – krajina domova, svazek 5 – Krajinný ráz. Sborník p ísp vk ke konferenci konané ve dnech 8. – 10. b ezna 2005 v Praze a Pr honicích. Studio JB, Lomnice nad Popelkou, s. 5 – 6. Demek, J. (1979): Teorie kulturní krajiny. Sborník svazek 84, s. 22-35.

eské geografické spole nosti,

Demek, J. (ed.) a kol.(1987): Zem pisný lexikon SR. Hory a nížiny. Academia, Praha, 584 s. Demek, J. (1999): Vybrané kapitoly z krajinné ekologie. Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita v Brn , 102 s. Dufek, J. (2004): Zm ny ve využití území v BVVP Mladá z ekologického hlediska. Diplomová práce, ústav pro životní prost edí, P F UK, Praha, 87 s. + p íl. Dvo ák, M. (1999): Historické zm ny ve využití ploch biocenter ÚSES. Diplomová práce, ústav pro životní prost edí, P F UK, Praha, 56 s. + p íl. Fencl, J. (2005): Ochrana krajinného rázu. In: Tvá naší zem – krajina domova, svazek 5 – Krajinný ráz. Sborník p ísp vk ke konferenci konané ve dnech 8. – 10. b ezna 2005 v Praze a Pr honicích. Studio JB, Lomnice nad Popelkou, s. 40 – 48. Feranec, J., Kolá , J. a Hák, T. (2000): Vývoj a testování indikátor hlavních zm n krajinné pokrývky – p ípadové studie z eské republiky, Litvy, Ma arska,

107

Rumunska a Slovenska. In: Moldan, B., Hák, T., Kolá ová, H. (ed.) (2002): Vzd lávání, informace, indikátory. K udržitelnému rozvoji eské republiky: vytvá ení podmínek, svazek IV, Centrum Univerzity Karlovy pro otázky životního prost edí, Praha, s. 325-354.

Filip, J. (1947): D jinné po átky 294 s. + p íl.

eského ráje. Státní archeologický ústav v Praze,

Forman, R.T.T. a Godron, M. (1993): Krajinná ekologie. Academia, Praha, 583 s. Friedl, K., Maršáková, M., Pet í ková, M., Povolný, F., Rivolová, L. a Vinš, A.(1991): Chrán ná území v eské republice. Informatorium, Praha, 274 s. Gojda, M. (2000): Archeologie krajiny. Vývoj archetyp kulturní krajiny. Academia, Praha, 238 s. Havrlant, M. a Buzek, L. (1984): Nauka o krajin a pé e o životní prost edí. Státní pedagogické nakladatelství v Praze, 126 s. Himiyama, Y. (2002): Land use/cover change studies in the period of globalization. In: Bi ík, I., Chromý, P., Jan ák, V. a Jan , H. (ed.) (2002): Land Use/Land Cover Changes in the Period of Globalization. Proceedings of the IGU-LUCC International Conference, Prague 2001, Charles University in Prague, Faculty of Science, Department of Social Geography and Regional Development, s. 5-14. Horsáková, P. (2005): Historický vývoj krajiny a osídlení v NP eské Švýcarsko. Diplomová práce, ústav pro životní prost edí, P F UK, Praha, 77 s. + p íl. Chlupá , I. a kol. (2002): Geologická minulost nakladatelství AV R, Praha, 436 s.

eské republiky. Academia,

Jele ek, L. (1995): Využití p dního fondu eské republiky 1845–1995: Hlavní trendy a širší souvislosti. Sborník eské geografické spole nosti, svazek 100, . 4, s. 276-291. Jele ek, L. (2002): Historical development of society and LUCC in Czechia 1800-2000: major societal driving forces of land use changes. In: Bi ík, I., Chromý, P., Jan ák, V. a Jan , H. (ed.) (2002): Land Use/Land Cover Changes in the Period of Globalization. Proceedings of the IGU-LUCC International Conference, Prague 2001, Charles University in Prague, Faculty of Science, Department of Social Geography and Regional Development, s. 44-57. Jele ek, L., Burda, T., Chromý, P. (2000): Historická geografie a výzkum vývoje struktury p dního fondu eska od poloviny 19. století. Klaudyán, internetový magazín pro historickou geografii a environmentální d jiny, íslo 2, 2000. In: WWW: Klaudyán.

108

Kabrda, J. (2003): Faktory ovliv ující vývoj využití ploch v kraji Vyso ina od poloviny 19. století. Magisterská práce, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, P F UK, Praha, 111 s. + p íl. Ka ka, P. (2005): Vizualizace výškopisu v prost edí GIS. Diplomová práce, katedra aplikované geoinformatiky a kartografie, P F UK, Praha, 62 s. + p íl. Kender, J., ápová, D., Pošmourný, K. a Suchánek, M. (2003): Krajiny eské republiky v zrcadle statistiky. eská geologická služba, Praha, 72 s. Klimešová, D. (2000): Geografické informa ní systémy a zpracování obraz . zem d lská univerzita v Praze, 92 s. Kolá , J. (2003): Geografické informa ní systémy 10. Vydavatelství stavební, Praha, 161 s.

eská

VUT, fakulta

Kucha , K. (1958): Naše mapy odedávna do dneška. SAV, Praha, 129 s. Kupková, L. (2001a): Analýza vývoje eské kulturní krajiny v období 1845-2000. Kandidátská diserta ní práce, ústav pro životní prost edí, P F UK, Praha, 218 s. + p íl. Kupková, L. (2001b): Data o Zemi. Geografické rozhledy, ro . 11, . 2, s. 39. Kupková, L. (2003): (Sub)Urbanizace Prahy – teorie zonálních model a realita. In: Jan ák, V., Chromý, P. a Marada, M. (ed.) (2003): Geografie na cestách poznání. Sborník p ísp vk k šedesátinám Ivana Bi íka, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, P F UK, Praha, s. 32-47. Kv t, R. (2003): Duše krajiny. Staré stezky v prom nách v k . Academia, Praha, 195 s. Lacina, D. (2005): Kam jsme dosp li v pé i o krajinu? In: Tvá naší zem – krajina domova, svazek 4 – Naše krajina v p írodní krajin Evropy. Sborník p ísp vk ke konferenci konané ve dnech 8. – 10. b ezna 2005 v Praze a Pr honicích. Studio JB, Lomnice nad Popelkou, s. 67 – 70. Lipský, Z. (1994): Zm na struktury eské venkovské krajiny. Sborník eské geografické spole nosti, svazek 99, . 4, s. 248-260. Lipský, Z. (1999-2000): Kam se ubírá eská krajina? Geografické rozhledy, ro . 9, . 4, s. 88-89. Lipský, Z. (2000): Sledování zm n v kulturní krajin . eská zem d lská univerzita Praha v nakladatelství a vydavatelství Lesnická Práce, s.r.o. Kostelec nad ernými lesy, 71 s. + p íl.

109

Maarová, I. (2000): Vývoj využití krajiny v NP Podyjí - analýza v prost edí GIS. Diplomová práce, ústav pro životní prost edí, P F UK, Praha, 81 s. + p íl. Mackov in, P., Sedlá ek, M. a Kuncová, J. (ed.) (2002): Liberecko. In: Mackov in, P. a Sedlá ek, M. (ed.): Chrán ná území R, svazek III.. Agentura ochrany p írody a krajiny R a EkoCentrum Brno, Praha, 331 s. Maierová, H. (2005) v rozhlasovém po adu Cestujeme po esku ze dne 2005-11-11. In: WWW: Rádio Praha. Majerová, V. (1998): Sociologie venkova a zem d lství. Provozn ekonomická fakulta, eská zem d lská univerzita v Praze ve vydavatelství Credit, Praha, 148 s. Marada, M. (2003): Dopravní infrastruktura a její souvislosti s využitím ploch na p íkladu St edo eského kraje. In: Jan ák, V., Chromý, P. a Marada, M. (ed.) (2003): Geografie na cestách poznání. Sborník p ísp vk k šedesátinám Ivana Bi íka, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, P F UK, Praha, s. 4858. Mareš, P. a Štych, P. (2003): Evaluation of historical changes of Land-use in Czechia exemplified on selected study areas. In: Jele ek, L., Chromý, P., Jan , H., Miškovský, J. a Uhlí ová, L. (2003) (ed.): Dealing with Diversity. Proceedings of 2nd International Conference of the European Society for Environmental History, Prague 2003, Charles University in Prague, Faculty of Science, Department of Social Geography and Regional Development, s. 269-275. Martiš, M. (1988): lov k versus krajina. Horizont, nakladatelství Socialistické akademie SSR. 264 s. + p íl. Mirovský, O. (2004): Vývoj kulturní krajiny CHKO eský ráj ve 20. století. Diplomová práce, ústav pro životní prost edí, P F UK, Praha, 102 s. + p íl. Mísa , Z. a kol. (1983): Geologie nakladatelství v Praze, 333 s.

SSR I.

eský masív. Státní pedagogické

N me ek, J. a Tomášek, M. (1983): Geografie p d SR. Studie SAV . 23, Academia, Praha, 98 s. Novotná, D. a kol. (2001): Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny. MŽP a Enigma, Praha, 399 s. Novotná, M. (2000): Hodnocení zem d lského využívání krajiny v pohrani ním regionu Pošumaví. Geografie - Sborník eské geografické spole nosti, ro ník 105, . 1, s. 34-40. Pelíšek, J. a Sekaninová, D. (1975): Pedogeografická regionalizace Geographica 49, Geografický ústav SAV Brno, 168 s. 110

SR. Studia

Pilous, V., Pišl, M., Pojkar, M. (1982): eský ráj a Podkrkonoší. Olympia, Praha, 381 s. Pr ša, E. (1990): P irozené lesy v Praze, 246 s. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti 74 s. + p íl.

eské republiky. Státní zem d lské nakladatelství

eskoslovenska. Geografický ústav

SAV Brno,

Rašín, R. (2005): Zm ny ve využití krajiny na Šluknovsku od pol. 19.stol.: historickogeografická analýza katastrálního území zaniklé obce Fukov. Diplomová práce, ústav pro životní prost edí, P F UK, Praha, 117 s. + p íl. Semeráková, B. (2005): Zm ny ve využití krajiny na Frýdlantsku od poloviny 19.století: historicko-geografická analýza katastrálního území Dolní Old íš. Diplomová práce, ústav pro životní prost edí, P F UK, Praha, 121 s. + p íl. Semotanová, E. (1994): Kartografie v historické práci. Vademecum, Historický ústav AV R, Praha, 235 s. Semotanová, E. (1998): Historická geografie eských zemí. Historický ústav AV Praha, 293 s.

R,

Storch, D., Mihulka, S. (2000): Úvod do sou asné ekologie. Portál, s.r.o., Praha, 156 s. St ída, M., Nováková, M. (2002): Pr vodce po Praha, 128 s.

eské republice:

eský ráj. Olympia,

Šmajs, J. (2003): Odumírání lidskosti? In: Kv t, R. (2003): Duše krajiny. Staré stezky v prom nách v k . Academia, Praha, s. 162-168. Štych, P. (2003): Hodnocení vlivu nadmo ské výšky reliéfu na vývoj zm n využití p dy eska 1845, 1948, 1990. In: Jan ák, V., Chromý, P. a Marada, M. (ed.) (2003): Geografie na cestách poznání. Sborník p ísp vk k šedesátinám Ivana Bi íka, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, P F UK, Praha, s. 59-70. Tollingerová, D. (1996): Geografické informa ní systémy. Vysoká škola bá ská – Technická univerzita Ostrava, 25 s. Uhlí ová, L. (2001): Staré mapy, informa ní technologie a sledování krajinných zm n. Klaudyán, internetový magazín pro historickou geografii a environmentální d jiny, íslo 6, 2001. In: WWW: Klaudyán. Úradní ek, L. (2005): Biokoridory – nedílná sou ást dnešní krajiny. In: Tvá naší zem – krajina domova, svazek 4 – Naše krajina v p írodní krajin Evropy. Sborník p ísp vk ke konferenci konané ve dnech 8. – 10. b ezna 2005 v Praze a Pr honicích. Studio JB, Lomnice nad Popelkou, s. 76 – 81.

111

Va hát, P. (2004): Zm ny ve využití krajiny v bývalém VVP Ralsko - na p íkladu katastrálního území Holi ky. Diplomová práce, ústav pro životní prost edí, P F UK, Praha, 90 s. + p íl. Winklerová, J. (2003): Potvrdí vývoj využití ploch ve vybraných modelových územích v letech 1845-2000 obecné trendy? In: Jan ák, V., Chromý, P. a Marada, M. (ed.) (2003): Geografie na cestách poznání. Sborník p ísp vk k šedesátinám Ivana Bi íka, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, P F UK, Praha, s. 71-82. Ziegler, V. (2005): O duši eské krajiny. In: Tvá naší zem – krajina domova, svazek 5 – Krajinný ráz. Sborník p ísp vk ke konferenci konané ve dnech 8. – 10. b ezna 2005 v Praze a Pr honicích. Studio JB, Lomnice nad Popelkou, s. 7 - 9.

112

SEZNAM PRAMEN

INTERNETOVÉ ZDROJE Webová stránka Agentury ochrany p írody a krajiny WWW: <www.aopk.cz>, <www.nature.cz>

R I. [online]. [cit. 2006-07-19].

Webová stránka Agentury ochrany p írody a krajiny R II. [online]. [cit. 2006-07-19]. WWW: <www.ochranaprirody.cz>, <www.schkocr.cz> Webová stránka spole nosti ArcData Praha, s.r.o. [online]. [cit. 2006-07-17]. WWW: http://www.arcdata.cz/ Webová stránka eského ráje [online].

[cit.

2006-07-19].

WWW:

Webová stránka geoportálu eského ú adu zem m ického a katastrálního v PrazeKobylisích [online]. [cit. 2006-04-16]. WWW: Webová stránka eského ú adu zem m ického a katastrálního v Praze-Kobylisích [online]. [cit. 2006-04-17]. WWW: Webová stránka Fakulty aplikovaných v d p i Západo eské univerzit v Plzni (studium geomatiky) [online]. [cit. 2006-04-08]. WWW: Webová stránka Fakulty stavební p i VUT: P íprava ke státní záv re né zkoušce [online]. [cit. 2006-07-18]. WWW: Webová stránka geoparku eský ráj

[online].

[cit.

2006-07-19].

WWW:

Webová stránka informa ního serveru pro Ji ín a okolí [online]. [cit. 2006-05-16]. WWW: Webová stránka internetového magazínu pro historickou geografii a environmentální d jiny Klaudyán [online]. [cit. 2006-07-19]. WWW:

113

Webová stránka o K ovákov zobrazení a v bec o všem, co souvisí se zem m ictvím [online]. [cit. 2006-04-06]. WWW: Webová stránka laborato e geoinformatiky p i Univerzit J. E. Purkyn v Ústí nad Labem [online]. [cit. 2006-04-08]. WWW: Webová stránka Ministerstva životního prost edí 05-02]. WWW:

eské republiky [online]. [cit. 2006-

Webová stránka Natura 2000 [online]. [cit. 2006-07-19]. WWW: <www.natura2000.cz>, Webová stránka Rádia Praha – eský rozhlas 7: rozhlasový po ad „Cestujeme po esku“ [online]. [cit. 2006-07-19]. WWW: Webová stránka Správy CHKO

eský ráj [online]. [cit. 2006-05-12]. WWW:

Webová stránka Státní správy eské republiky [online]. [cit. 2006-05-12]. WWW: Webová stránka Úst edního archivu zem m ictví a katastru v Praze-Kobylisích [online]. [cit. 2006-04-17]. WWW: Webová stránka encyklopedie Wikipedie [online]. [cit. 2006-08-09]. WWW: Webová stránka asopisu a serveru Zem m i , o geodézii, kartografii, katastru nemovitostí, GIS, GPS, DPZ a PÚ [online]. [cit. 2006-07-18]. WWW:

ZÁKONY, NA ÍZENÍ A VYHLÁŠKY Na ízení: Na ízení vlády . 508/2002 Sb. ze dne 14. íjna 2002, kterým se vyhlašuje Chrán ná krajinná oblast eský ráj. Zdroj: WWW: MŽP. Vyhláška A: Vyhláška . 166/2005 Sb. ze dne 15. dubna 2005, kterou se provád jí n která ustanovení zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, ve zn ní

114

pozd jších p edpis , v souvislosti s vytvá ením soustavy Natura 2000. Zdroj: WWW: MŽP. Vyhláška B: Vyhláška . 488/2004 Sb. ze dne 2. zá í 2004, o vymezení zón ochrany p írody Chrán né krajinné oblasti eský ráj. Zdroj: WWW: SCHKO eský ráj. Zákon A: Zákon . 123/1998 Sb. ze dne 13. kv tna 1998, o právu na informace o životním prost edí. Zdroj: WWW: MŽP. Zákon B: Zákon . 17/1992 Sb. ze dne 5. prosince 1991, o životním prost edí. Zdroj: WWW: MŽP. Zákon C: Zákon eské národní rady . 114/1992 Sb. ze dne 19. února 1992, o ochran p írody a krajiny. Úplné zn ní zákona . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny, jak vyplývá z pozd jších zm n – vydáno pod . 460/2004 Sb. Zdroj obou: WWW: MŽP.

ARCHIVNÍ, STATISTICKÉ A JINÉ ZDROJE ArcGIS Desktop Help: GIS dictionary. Databáze LUCC UK Praha - statistická data využití ploch za všechny katastry za roky 1845, 1948, 1990 a 2000. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, P F UK, Praha. Plán pé e o Chrán nou krajinnou oblast Turnov, 85 s. + p íl.

eský ráj (2004). Správa CHKO

eský ráj,

Retrospektivní lexikon obcí SSR 1850 – 1970 (1978). I. díl, svazek 1. Federální statistický ú ad, Praha, 678 s. Statistický lexikon obcí eské republiky 2005. vnitra eské republiky, Praha, 1 358 s.

eský statistický ú ad a Ministerstvo

Výro ní zpráva Správy Chrán né krajinné oblasti eský ráj (2004). Správa ochrany p írody a Správa CHKO eský ráj, Turnov, 16 s. Zpráva o životním prost edí eské republiky v roce 2004. Ministerstvo životního prost edí, 2005, 270 s. Zdroj: WWW: Státní správa R

115

MAPOVÉ A JINÉ PODKLADY Arc R 500. Digitální vektorová geografická databáze pro území eské republiky, zpracovaná v m ítku 1:500 000. Poskytuje ArcData Praha. In: WWW: ArcData. Datová vrstvu ceu_b_rzm10_sde. Rastrová ZABAGED dostupná z geoportálu Cenia. Chrán ná krajinná oblast eský ráj, turistická mapa 1:25 000 (2004). Geodézie On Line, spol. s r.o. a ÚZK. Letecké snímky: 9692/53, 9693/53, 9694/53, 9733/53, 9734/53. Pr m rné m ítko snímk 1:25 000, datum snímkování 11.8.1953, poskytl VGHMÚ . Mapy stabilního katastru: katastry Brada, B ezka, Dolní Lochov, Holín, Horní Lochov, Jinolice, Kn žnice, Libu , Libunec, Pa ezská Lhota, Pod lší, Prachov, St ele , Újezd pod Troskami, Zámostí. M ítko 1:2 880, rok 1842, poskytl ÚAZK. Ortofota (mapový list ortofoto 5 km2): Ji ín: 8-4, 8-5, 9-3, 9-4, 9-5; Sobotka: 0-2, 0-3, 0-4, 0-5, 1-3, 1-4, 1-5. Rok 2004, poskytl ÚZK. Ortofota: mapové listy Ji ín: 8-2, 8-3, 8-4, 8-5, 9-2, 9-3, 9-4, 9-5; Sobotka: 0-2, 0-3, 04, 0-5, 1-2, 1-3, 1-4, 1-5. Rok 2002/2003, poskytla Správa CHKO eský ráj. Státní mapa 1:5 000 - odvozená: mapové listy Ji ín: 8-4, 9-3, 9-4; Sobotka: 0-2, 0-3, 04, 1-2, 1-3, 1-4. Rok vydání: 1953 (Sobotka 1-2, 1-3) i 1954 (ostatní). Vydavatelem byl Státní zem m ický a kartografický ústav (mapové listy z roku 1953 a Sobotka 0-3 a 0-4 z roku 1954) i Kartografický a reproduk ní ústav v Praze (ostatní listy z roku 1954), poskytl ÚAZK. Vektorová vrstva patnácti katastrálních území, na kterých se rozkládá východní ást CHKO eský ráj. Poskytla Správa CHKO eský ráj. Vektorová vrstva vymezení východní ásti CHKO eský ráj – Prachovských skal (Prachovska). Poskytla Správa CHKO eský ráj. ZABAGED: 3d033409, 3d033410, 3d033414, 3d033415, 3d033419, 3d033420, 3d034311, 3d034316; aa033409, aa033410, aa033414, aa033415, aa033419, aa033420, aa034311, aa034316. M ítko 1:10 000, rok 2005, poskytl ÚZK.

116

SEZNAM P ÍLOH TABULKY P íloha 1: Podíl jednotlivých kategorií na celkové rozloze Prachovska (1842, 1953, 2002; základní kategorie; v ha, %) P íloha 2: Podíl jednotlivých kategorií na celkové rozloze Prachovska (1842, 1953, 2002; souhrnné kategorie; v ha, %) P íloha 3: Podíl OP, TK a TTP na rozloze ZP (1842, 1953, 2002; v %) P íloha 4: Podíl ZP na rozloze CHKO eský ráj P íloha 5: Stabilita ploch (1842, 1953, 2002; v ha, %) P íloha 6: Podíl jednotlivých zm n na celkové rozloze a na celkových zm nách (1842, 1953, 2002; v ha, %) P íloha 7: Pr m rná nadmo ská výška jednotlivých kategorií (m n. m.) P íloha 8: Pr m rná nadmo ská výška jednotlivých zm n (m n. m.) P íloha 9: Vývoj po tu plošek na Prachovsku (1842, 1953, 2002; základní kategorie) P íloha 10: Vývoj po tu plošek na Prachovsku (1842, 1953, 2002; souhrnné kategorie) P íloha 11: Pr m rná velikost plošek (1842, 1953, 2002; základní kategorie; v ha) P íloha 12: Podíl jednotlivých kategorií na celkové rozloze Prachovska a Libošovicka (základní kategorie; v %) P íloha 13: Podíl jednotlivých kategorií na celkové rozloze Prachovska a Libošovicka (souhrnné kategorie; v %) P íloha 14: Porovnání podílu kategorií na celkové rozloze Prachovska, vybraných ZÚJ a okresu Ji ín (základní kategorie; v %) P íloha 15: Porovnání podílu kategorií na celkové rozloze Prachovska, vybraných ZÚJ a okresu Ji ín (souhrnné kategorie; v %) P íloha 16: Porovnání zm n ve využití ploch mezi Prachovskem, vybranými ZÚJ a okresem Ji ín (základní kategorie; v %) P íloha 17: Porovnání zm n ve využití ploch mezi Prachovskem, vybranými ZÚJ a okresem Ji ín (souhrnné kategorie; v %) P íloha 18: Podíl jednotlivých kategorií na celkové rozloze vybraných ZÚJ (1845, 1948, 2000; základní kategorie; v ha, %) P íloha 19: Podíl jednotlivých kategorií na celkové rozloze vybraných ZÚJ (1845, 1948, 2000; souhrnné kategorie; v ha, %) P íloha 20: Zm ny využití ploch ve vybraných ZÚJ (1845, 1948, 2000; základní kategorie; v ha, %) P íloha 21: Zm ny využití ploch ve vybraných ZÚJ (1845, 1948, 2000; souhrnné kategorie; v ha, %) P íloha 22: Podíl jednotlivých kategorií na celkové rozloze okresu Ji ín (1845, 1948, 2000; základní kategorie; v ha, %) P íloha 23: Podíl jednotlivých kategorií na celkové rozloze okresu Ji ín (1845, 1948, 2000; souhrnné kategorie; v ha, %) P íloha 24: Zm ny využití ploch v okrese Ji ín (1845, 1948, 2000; základní kategorie; v ha, %) P íloha 25: Zm ny využití ploch v okrese Ji ín (1845, 1948, 2000; souhrnné kategorie; v ha, %)

117

OBRÁZKY P P P P P P P P P P P P P P P P

íloha 26: 3D model zájmového území íloha 27: Císa ská chodba v Prachovských skalách íloha 28: Turistika v eském ráji íloha 29: MZCHÚ na území východní ásti CHKO eský ráj íloha 30: Vymezení geoparku eský ráj íloha 31: Využití ploch v roce 1842 íloha 32: Využití ploch v roce 1953 íloha 33: Digitální model terénu Prachovska íloha 34: Pr nik ploch kategorie LP íloha 35: Pr nik ploch kategorie OP íloha 36: Pr nik ploch kategorie TK íloha 37: Pr nik ploch kategorie TTP íloha 38: Struktura ploch v roce 1842 íloha 39: Struktura ploch v roce 1953 íloha 40: Struktura ploch v roce 2002 íloha 41: Dvojice leteckých snímk téhož území z let 1953 a 2002...

GRAFY P íloha 42: Vývoj pr m rné velikosti plošky (v ha)

118