ZMĚNY V DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVĚ K

METODICKÁ SMĚRNICE SPOLEČNOSTI AUDIT ÚČETNICTVÍ, s.r.o.

ZMĚNY V DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVĚ K 1. 1. 2008 Lada Hiclová

LEDEN 2008

■ www.auditucetnictvi.cz Brno, Příkop 6, 602 00 tel., fax: 545175887 e–mail: [email protected]

■ ■ ■

Změny v daňové a účetní legislativě k 1. 1. 2008

1.

ÚVOD

3

2.

PRÁVNÍ ÚPRAVA

3

3.

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

3

3.1. ZMĚNY V OSVOBOZENÍ OD DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB (§ 4) 3.2. DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI (§ 6) 3.3. ZÁKLAD DANĚ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI (SUPERHRUBÁ MZDA) 3.4. CESTOVNÍ NÁHRADY 3.5. SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ 3.6. STRUČNĚ KE ZMĚNÁM VE ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB DLE § 7–10 ZDP 3.7. FYZICKÉ OSOBY – SAZBA DANĚ (§ 16) A SLEVY 3.8. ZMĚNY V OSVOBOZENÝCH PŘÍJMECH PRÁVNICKÝCH OSOB (§ 19) 3.9. PRÁVNICKÉ OSOBY – SAZBA DANĚ (§ 21) 3.10. NEUHRAZENÉ ZÁVAZKY (§ 23) 3.11. OBVYKLÉ CENY MEZI SPOJENÝMI OSOBAMI (§ 23, ODST. 7) 3.12. DAŇOVÁ NEUZNATELNOST SOCIÁLNÍHO A ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ HRAZENÉHO ZA SPOLEČNÍKY V. O. S. A KOMPLEMENTÁŘE K. S. (§ 24) 3.13. HODNOTA CENNÉHO PAPÍRU PŘI PRODEJI (§ 24) 3.14. NÁKLADY NA LIKVIDACI ZÁSOB (§ 24) 3.15. FINANČNÍ LEASING (§ 24, § 25) 3.16. ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY Z POHLEDU ZAMĚSTNAVATELE (§ 24, § 25) 3.17. DLOUHODOBÝ MAJETEK 3.18. OMEZENÍ DAŇOVÉ UZNATELNOSTI FINANČNÍCH NÁKLADŮ (§ 25) 3.19. SRÁŽKOVÁ DAŇ (§ 36) 3.20. DAŇOVÁ ZTRÁTA 3.21. ZÁVAZNÉ POSOUZENÍ SPRÁVCE DANĚ

10 11 11 11 12 13 14 15 16 16

4.

REGISTRAČNÍ POKLADNY

16

5.

ZÁKON O REZERVÁCH

17

5.1. 5.2. 6. 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5. 6.6. 6.7. 6.8. 6.9.

OPRAVNÉ POLOŽKY K POHLEDÁVKÁM DLE § 8A OPRAVNÉ POLOŽKY K POHLEDÁVKÁM DLE § 8C DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

3 4 5 5 5 6 7 8 9 9 10

17 17 18

DEFINICE BYTOVÉHO DOMU, RODINNÉHO DOMU A BYTU (§ 4) SKUPINA, SKUPINOVÁ REGISTRACE (§ 5A A NÁSL.) ZÁKLAD DANĚ (§ 36) ZMĚNA SNÍŽENÉ SAZBY DANĚ (§ 47) UPLATNĚNÍ PŘÍSLUŠNÉ SAZBY DANĚ (§ 47) ZÁVAZNÉ POSOUZENÍ SAZBY DANĚ (§ 47A) SAZBY DANĚ U BYTOVÉ VÝSTAVBY (§ 48) SNÍŽENÁ SAZBA DANĚ U STAVEB PRO SOCIÁLNÍ BYDLENÍ (§ 48A) NÁROK NA ODPOČET DANĚ (§ 72)

18 18 18 18 19 19 19 19 20

7.

DAŇ DĚDICKÁ A DAROVACÍ

20

8.

DAŇ Z NEMOVITOSTÍ

21

9.

ÚČETNÍ PŘEDPISY

21

9.1. 9.2. 9.3.

POVINNOST VÉST PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ ZMĚNY V PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠCE 500/2002 SB. ZMĚNY V ČESKÝCH ÚČETNÍCH STANDARDECH

21 22 24

10. ZÁKON O SPRÁVĚ DANÍ A POPLATKŮ

25

11. EKOLOGICKÉ DANĚ

26

2


1. ÚVOD Tzv. „daňová reforma“, které se věnuje naše metodická směrnice, přináší od 1. 1. 2008 zásadní zásahy v oblasti daní, účetnictví i pojistného. V materiálu, který jsme pro Vás připravili, se pokusíme stručnou a srozumitelnou formou shrnout ty nejzásadnější změny, které reforma přinesla, resp. změny týkající se co nejširšího okruhu podnikatelských subjektů (s prvotním zaměřením na podnikatele–právnické osoby).

2. PRÁVNÍ ÚPRAVA Nejpodstatnější část zákonů byla novelizována Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů č. 261/2007 Sb.. Předpis byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 16. 10. 2007 a nabývá účinnosti (s výjimkou některých vybraných ustanovení tohoto zákona vyjmenovaných v části 52) dne 1. 1. 2008. Obsáhlý text zákona sestává z 52 částí, které mění celkem 46 zákonů. Další podstatná novelizace proběhla zejm. zákonem č. 296/2007 Sb. (zákon, kterým se mění insolvenční zákon). Na sklonku loňského roku pak došlo vyhláškou č. 349/2007 Sb. (vyhlášená dne 21. 12. 2007) k novelizaci prováděcí vyhlášky pro podnikatele k zákonu o účetnictví č. 500/2002 Sb. a v lednu 2008 vyšla ve Finančním zpravodaji MF č. 10/2007 novelizace Českých účetních standardů pro podnikatele. V naší směrnici, nebude–li uvedeno jinak, se budeme věnovat změnám účinným od 1. 1. 2008.

3. ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ PŘÍJMŮ FYZICKÉ OSOBY Přestože je naše směrnice zaměřena především na změny týkající se právnických osob, pro úplnost uvádíme také alespoň ty nejpodstatnější změny, k nimž došlo v oblastech týkajících se fyzických osob–nepodnikatelů, fyzických osob–zaměstnanců (zejm. závislá činnost a problematika pojistného) a fyzických osob podnikajících.

3.1.

ZMĚNY V OSVOBOZENÍ OD OD DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH FYZICKÝCH OSOB (§ 4)

Časové testy osvobození prodeje cenných papírů a podílů pozn. Jedná se pouze o cenné papíry a obchodní podíly, které nejsou zahrnuty v obchodním majetku (byly–li zahrnuty v minulosti, platí pro ně další časový test).

§ 4, odst. 1, písm. w) ZDP – podstatně se mění okruh cenných papírů, u nichž při prodeji uplatňujeme časový test doby 6–ti měsíců od okamžiku nabytí do okamžiku prodeje. Hlavní změnou je, že nyní lze tento 6–ti měsíční časový test uplatňovat pro osvobození pouze za těchto podmínek: - u příjmů z prodeje investičních cenných papírů a cenných papírů kolektivního investování (dle zvláštního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, tj. zákon č. 256/2004 Sb.) a příjmů z podílu připadajících na podílový list při zrušení podílového fondu - a to pouze tehdy, pokud celkový podíl (přímý i nepřímý) na základním kapitálu a hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenných papírů 5%. V této podobě se novinka ovšem týká pouze nově nabytých cenných papírů, dříve nabyté CP si zachovávají původní režim dle přechodných ustanovení zákona:

3


Přechodná ustanovení – bod č. 3: U osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nabytých do konce roku 2007 se postupuje podle § 4, odst. 1, písm. w) ZDP ve znění účinném do 31.12.2007. § 4, odst. 1, písm. r) ZDP – příjmy z prodeje cenných papírů neuvedených pod písmenem w), dále příjmy z převodu účasti na obchodních společnostech a příjmy z převodu členských práv družstva podléhají časovému testu pro osvobození v délce 5 let od okamžiku nabytí do okamžiku prodeje.

Příjmy úpadce v reorganizaci § 4, odst. 1, písm. zn) ZDP – osvobozeny jsou po určité období příjmy podle § 7 (podnikání a jiná SVČ) plynoucí úpadci, u něhož bylo rozhodnuto o povolení reorganizace podle zvláštního právního předpisu (insolvenční zákon). Jsou osvobozeny příjmy, které plynou úpadci ve zdaňovacím období, kdy bylo rozhodnuto o povolení reorganizace podle zvláštního právního předpisu, a ve dvou zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace, pokud v nich nedošlo ke skončení reorganizace.

3.2.

DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ZÁVISLÉ ČINNOSTI (§ 6)

-

§ 6, odst. 1, písm. b) ZDP – novým typem příjmu ze závislé činnosti jsou příjmy za práci likvidátorů (pozn. likvidátor je dle § 66 a § 71, odst. 5 Obchodního zákoníku orgánem společnosti a za výkon své působnosti odpovídá týmž způsobem, jako členové statutárních orgánů, jejichž příjmy jsou zdaňovány rovněž jako příjmy ze závislé činnosti)

-

§ 6, odst. 4 ZDP – upravuje se způsob stanovení samostatného základu daně pro daň vybíranou srážkou zvláštní sazbou ve výši 15% u zaměstnanců bez podepsaného prohlášení k dani z příjmů. Dle nové koncepce se pro účely výpočtu daně zvyšuje příjem zaměstnance, z něhož se bude počítat srážková daň sazbou ve výši 15%, o fiktivní částku pojistného, které je povinen platit z těchto příjmů zaměstnavatel. Měsíční limit mzdy pro srážkovou daň v úhrnné výši Kč 5.000,00 (před navýšením o pojistné placené zaměstnavatelem) přitom zůstává zachován, tj. srážková daň ve výši 15% se bude počítat z tohoto příjmu po navýšení o fiktivní částku pojistného placeného zaměstnavatelem (tj. o 35%)

Změny v příjmech ze závislé činnosti osvobozených od daně (§ 6, odst. 9) -

§ 6, odst. 9, písm. a) ZDP – v souladu s novým zákoníkem práce se upřesňuje daňové osvobození částek vynaložených zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců: „částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací, související s předmětem jeho činnosti, s výjimkou částek vynaložených na zvýšení kvalifikace“. Prohlubováním kvalifikace se dle § 230 Zákoníku práce rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce (a též udržování a obnovování kvalifikace). Zvýšením kvalifikace se dle § 231 Zákoníku práce rozumí změna hodnoty kvalifikace, zvýšením kvalifikace je také její získání nebo rozšíření. Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele.

-

§ 6, odst. 9, písm. i) ZDP – pro zaměstnance nově je limitována výše daňového osvobození hodnoty přechodného ubytování hrazeného zaměstnavatelem, a to maximální částkou ve výši Kč 3.500,00 měsíčně (pozn. řešení z pohledu zaměstnavatele – viz bod 3.16. – zaměstnanecké benefity)

-

§ 6, odst. 9, písm. p) ZDP – zákon již nerozlišuje mezi penzijním a životním pojištění, u obou těchto druhů pojistného (celkem za oba druhy) placeného zaměstnavatelem za zaměstnance platí jeden společný limit pro osvobození příjmů – od daně je osvobozeno v úhrnu maximálně Kč 24.000,00 ročně od téhož zaměstnavatele (pozn. řešení z pohledu zaměstnavatele – viz bod 3.16. – zaměstnanecké benefity)

4


3.3.

ZÁKLAD DANĚ ZE ZÁVISLÉ ZÁVISLÉ ČINNOSTI (SUPERHRUBÁ (SUPERHRUBÁ MZDA)

-

§ 6, odst. 13 ZDP – zcela novým způsobem se po novele stanovuje základ daně ze závislé činnosti. Základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti (hrubá mzda) zvýšené o částku odpovídající sociálnímu a zdravotnímu pojistnému, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel (superhrubá mzda). Nejčastěji půjde o navýšení o 9% zdravotního pojištění + 26% sociálního pojištění = celkové navýšení příjmů ze závislé činnosti o 35% pro účely stanovení základu daně.

-

navýšení na superhrubou mzdu nebudou podléhat příjmy, ze kterých se neodvádí sociální a zdravotní pojištění (např. dohody o provedení práce)

-

na straně zaměstnavatele se v daném případě postupuje obdobně jako do konce roku 2007, tj. daňovým výdajem zaměstnavatele je i nadále hrubá mzda a pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel za zaměstnance

3.4.

CESTOVNÍ NÁHRADY

Sazby základních náhrad za používání motorových vozidel pro rok 2008 (vyhláška č. 357/2007 Sb.) -

-

jednostopá vozidla a tříkolky = Kč 1,10/km osobní silniční motorová vozidla = Kč 4,10/km

Průměrné ceny pohonných hmot "pro zaměstnance" vyhlášené pro rok 2008 (vyhláška č. 357/2007 Sb.)

Pohonná hmota benzin automobilový 91 O benzin automobilový 95 O benzin automobilový 98 O motorová nafta

3.5.

Cena za 1 litr Kč 30,60 Kč 30,90 Kč 33,10 Kč 31,20

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ ZAMĚSTNANCŮ

Vyměřovací základ (zúčtované příjmy) V zákoně č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení (§ 5) i v zákoně č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotním pojištění (§ 3) došlo k úpravě definice vyměřovacího základu (resp. zúčtovaného příjmu): Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Maximální roční vyměřovací základ sociálního a zdravotního pojištění Novela zavádí maximální roční vyměřovací základ pro odvod sociálního i zdravotního pojištění (§ 15a zákona o pojistném na sociální zabezpečení a § 3, odst. 15–18 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění), a to ve výši 48 násobku průměrné mzdy ročně – pro rok 2008 cca 1.035 tis. Kč. (Průměrnou mzdou se rozumí součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu). Maximální vyměřovací základ se vztahuje nejen na OSVČ, ale nově i na zaměstnance. Pokud:

5


-

má zaměstnanec jen jednoho zaměstnavatele, pak při přesáhnutí maximálního vyměřovacího základu zaměstnanec již nadále pojistné neplatí (a to i když u téhož zaměstnavatele vykonává více zaměstnání). Stejně postupuje i zaměstnavatel – z částky přesahující maximální vyměřovací základ již za zaměstnance pojistné neplatí

-

má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se jeho vyměřovací základ posuzovat u jednotlivých zaměstnavatelů samostatně. Na straně zaměstnance pak dojde k ročnímu zúčtování pojistného na základě souhrnu vyměřovacích základů od všech zaměstnavatelů a pojistné z částky přesahující maximální vyměřovací základ bude tvořit přeplatek zaměstnance, který mu bude vrácen na základě písemné žádosti zaměstnance na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu

-

pokud je OSVČ zároveň zaměstnancem a souhrn vyměřovacích základů přesáhl maximální vyměřovací základ, sníží se o tuto přesahující částku nejprve vyměřovací základ OSVČ a teprve poté, je–li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ OSVČ, se sníží o zbytek přesahující částky také vyměřovací základ zaměstnance. OSVČ není povinna platit zálohy v případě, kdy jako zaměstnanec v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu, a to od následujícího měsíce na základě doložení této skutečnosti.

-

pozn. pokud je jen OSVČ – limit maximálního vyměřovacího základu pro něj platí také, vyúčtovává se v ročním přehledu o příjmech a výdajích OSVČ

Zdravotní pojištění členů statutárních orgánů Novela zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění mění definici zaměstnance pro účely zdravotního pojištění (§ 5, písm. a)). Za zaměstnance se pro tyto účely bude považovat fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti (s výjimkami uvedenými v § 5 – např. dohody o provedení práce atp.). Do tohoto okruhu se tedy nově budou zahrnovat také členové statutárních a jiných orgánů právnických osob – tzn. z jejich příjmů se nyní bude odvádět zdravotní pojištění (sociální pojištění nikoliv).

Nemocenské pojištění Účinnost nového zákona o nemocenském pojištění (č. 187/2006 Sb.) byla odložena až na rok 2009. Starý zákon č. 54/1956 Sb. byl pro rok 2008 novelizován, jeho novelizace je však již nad rámec naší směrnice, upozorňujeme tedy alespoň stručně na změny v poskytování nemocenské – ta se od roku 2008 bude poskytovat až od 4. dne pracovní neschopnosti, a to ve výši: -

60% z denního vyměřovacího základu za 4. – 30. den nemoci 66% z denního vyměřovacího základu za 31. – 60. den nemoci 72% z denního vyměřovacího základu od 61. dne nemoci

S ostatními změnami doporučujeme seznámit se ve specializované literatuře či na stránkách www.mpsv.cz.

3.6.

STRUČNĚ KE ZMĚNÁM VE ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ FYZICKÝCH FYZICKÝCH OSOB DLE § 7– 7–10 ZDP

-

§ 7, odst. 6 ZDP – zvyšuje se limit pro zdanění honorářů zdaňovaných srážkovou daní (§ 36) za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize z Kč 3.000,00 na Kč 7.000,00 měsíčně u jednotlivého plátce srážkové daně

-

§ 7c ZDP – minimální základ daně – ustanovení o minimálním základu daně u příjmů z podnikání bylo v Zákoně o daních z příjmů bez náhrady zrušeno

-

§ 7, odst. 7 a 8 ZDP – uplatnění paušálních výdajů – nedochází ke změně výše paušálních výdajů, v odst. 8 je však vypuštěna možnost navýšit výdaje paušálem o zaplacené sociální a zdravotní pojištění

6


-

§ 7, odst. 6 a 7 – novela zrušila tyto dva odstavce § 7, to znamená, že příjmy společníka v.o.s. nebo komplementáře k.s. se již nebudou snižovat o pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

-

§ 13a ZDP – společné zdanění manželů – toto ustanovení bylo v Zákoně o daních z příjmů bez náhrady zrušeno (souvisí se zavedením jednotné, neprogresivní sazby daně od roku 2008). Společný základ daně manželů mohou poplatníci naposledy využít za zdaňovací období roku 2007

-

§ 14 ZDP – výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období – toto ustanovení bylo v Zákoně o daních z příjmů bez náhrady zrušeno (souvisí se zavedením jednotné, neprogresivní sazby daně od roku 2008)

-

§ 24, odst. 1, písm. f) ZDP a § 25, odst. 1, písm. g) ZDP – významnou změnou je zrušení tohoto typu daňového nákladu u fyzických osob – ruší se daňová uznatelnost pojistného na sociální a zdravotní pojištění, a to u: fyzických osob – podnikatelů s příjmy dle § 7 ZDP fyzických osob s příjmy dle § 9 ZDP fyzických osob – společníků v.o.s. (viz také výše) a právnické osoby – veřejné obchodní společnosti, která platí pojistné za své společníky fyzických osob – komplementářů k.s. (viz také výše) a právnické osoby – komanditní společnosti, která platí pojistné za své komplementáře

-

§ 24, odst. 2, písm. k) ZDP – cestovní náhrady u podnikatelů – výslovně jsou jako daňově účinné uvedeny i náklady na zahraniční stravné a kapesné – do výše náhrad dle zákoníku práce pro státní zaměstnavatele. Daňově účinné jsou cestovní náhrady při používání automobilu, který není v obchodním majetku podnikatele a při používání nákladních automobilů a autobusů – ale jen do výše závazné pro státní zaměstnavatele.

pozn. Fyzických osob se pochopitelně týkají také změny v oblasti daňových nákladů, které novelizace přinesla pro všechny poplatníky (viz změny ve společných ustanoveních Zákona o daních z příjmů).

3.7.

FYZICKÉ OSOBY – SAZBA SAZBA DANĚ (§ 16) A SLEVY SLEVY

Pro rok 2008 platí neprogresivní jednotná sazba daně z příjmů fyzických osob ve výši 15%. (pozn. Pro rok 2009 bude platit neprogresivní jednotná sazba daně ve výši 12,5%.) Daň se vypočte ze (superhrubého) základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů.

Nová výše slev na dani (§ 35ba ZDP): Typ slevy a) základní částka na poplatníka b) na vyživovaného manžela/ku c) částečně invalidní d) plně invalidní e) držitel ZTP/P f) student

rok 2008 ročně měsíčně 24.840 2.070 24.840 2.070 2.520 210 5.040 420 16.140 1.345 4.020 335

Nová výše daňového zvýhodnění na dítě (§ 35c, odst. 1 ZDP): Typ Daňové zvýhodnění na dítě

rok 2008 ročně měsíčně 10.680 890

7


Pozn. Maximální možný bonus na děti činí Kč 52.200, 00 ročně (dle § 35c, odst. 3 ZPD), měsíčně pak maximálně Kč 4.350,00 (dle § 35d, odst. 4 ZDP).

DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB 3.8.

ZMĚNY V OSVOBOZENÝCH PŘÍJMECH PRÁVNICKÝCH PRÁVNICKÝCH OSOB (§ 19)

V § 19 ZDP byly některé typy osvobozených příjmů zrušeny (např. osvobození zoologických zahrad u příjmů z reklam) a zavedeny některé nové. Nejpodstatnější změnou, která se dotkne velkého množství poplatníků, jsou však podle našeho názoru osvobození týkající se mateřských a dceřiných společností:

Dividendy a podíly na zisku Definice pojmů „mateřská“ a „dceřiná“ společnost (§ 19, odst. 3 ZDP) - se od 1. 1. 2008 nemění Podmínky, za nichž lze osvobození dividend a podílů na zisku uplatnit (§ 19, odst. 3 a 4 ZDP) - požadavek zákonem definované právní formy společností a držba min. 10% podílu na základním kapitálu po dobu min. 12 měsíců – se od 1.1.2008 nemění - do textu ustanovení § 19, odst. 4 byl však vložen odkaz na (nový) § 19, odst. 9 ZDP, podle něhož lze nyní osvobození uplatnit (při splnění daných podmínek) také u dividend a podílů na zisku týkajících se společností ze třetí země § 19, odst. 9 ZDP – rozšíření uplatnění osvobození dividend a podílů na zisku o společnosti ze třetích zemí - stávající úprava osvobozuje od daně dividendy a podíly na zisku vyplácené mateřským společnostem od dceřiných společností, přičemž jednou z podmínek je rezidentství v některém z členských států ES či ve Švýcarsku - osvobození dle § 19, odst. 1, písm. zi) (tj. osvobození dividend a podílů na zisku u mateřských a dceřiných společností) nově platí i pro příjmy plynoucí tuzemskému rezidentovi (či stálé provozovně společnosti z jiného státu EU umístěné na území ČR) z dividend a jiných podílů na zisku vyplácených společností, pokud tato společnost: je daňovým rezidentem třetího státu, se kterým má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění má právní formu se srovnatelnou právní charakteristikou jako s.r.o., a.s., nebo družstvo je v obdobném vztahu vůči poplatníkovi, kterému příjmy z dividend a jiných podílů na zisku plynou, jako dceřiná společnost vůči mateřské společnosti za podmínek stanovených v § 19, odst. 3 a 4 ZDP podléhá dani obdobné dani z příjmů právnických osob, u níž sazba daně není nižší než 12%, a to alespoň v těchto dvou zdaňovacích obdobích: ve zdaňovacím období, v němž tuzemský rezident o příjmu z dividend a jiných podílů na zisku účtuje jako o pohledávce a ve zdaňovacím období předcházejícím tomuto zdaňovacímu období. Za společnost podléhající takové dani se nepovažuje společnost, která je od daně osvobozena, nebo si může zvolit osvobození nebo obdobnou úlevu od této daně - osvobození lze uplatnit, pokud příjemce příjmu z dividend a podílů na zisku je jejich skutečný vlastník - pro stanovení nákladů vynaložených na osvobozené příjmy se použije přiměřeně ustanovení § 25, odst. 1, písm. zk) ZDP (tj. náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti)

Osvobození příjmů z prodeje podílů mateřské společnosti v dceřiné společnosti (§ 19) -

jedná se o zcela nový typ osvobozených příjmů v § 19, odst. 1, písm. ze) bod 2 ZDP osvobozeny jsou příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti plynoucí tuzemskému rezidentovi (nebo stálé provozovně společnosti z EU umístěné na území ČR)

8


-

pro tento typ osvobozených příjmů platí stejná definice „mateřské“ a „dceřiné“ společnosti jako pro dividendy a podíly na zisku (viz § 19, ost. 3 ZDP) tento typ osvobození (stejně jako u dividend a podílů na zisku) neplatí pro tuzemskou dceřinou společnost, která je v likvidaci tento typ osvobození platí také pro převod podílu ve společnosti ze třetí země, pokud tato společnost splňuje podmínky dané § 19, odst. 9 ZDP (tj. splňuje–li obdobné podmínky týkající se dceřiných společností ze třetích zemí, jaké jsou stanoveny pro osvobození dividend a podílů na zisku). Osvobození prodeje podílů dle § 19, odst. 1, písm. ze) bodu 2 a podle § 19, odst. 9 nelze uplatnit u podílů ve společnosti, které byly nabyly v rámci koupě podniku nebo části podniku

Výkladové upřesnění tohoto nového ustanovení již proběhlo např. na Koordinačním výboru KDP (závěry z jednání dne 27. 11. 2007) – započítávání doby držby podílu i před 1.1.2008 a splnění podmínek vztahu mateřská a dceřiná společnost v případě postupného částečného prodeje podílu (až do toho prodeje podílu, kterým celkový podíl na základním kapitálu klesne pod 10%). Souvisejícím ustanovením s osvobozením příjmů z prodeje takovéhoto podílu je zcela nové ustanovení § 23, odst. 4, písm. l) ZDP – do základu daně se nezahrnuje změna reálné hodnoty u podílu, který se v souladu se zvláštním předpisem oceňuje reálnou hodnotou a který by byl při převodu osvobozen podle § 19, odst. 1, písm. ze) nebo podle § 19, odst. 9 ZDP.

3.9.

PRÁVNICKÉ OSOBY – SAZBA SAZBA DANĚ (§ 21)

Sazba daně z příjmů právnických osob (dle § 21, odst. 1 ZDP) pro rok 2008 činí 21 %, pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno jinak. Tato sazba daně se vztahuje na základ daně snížený o položky podle §34 a §20 odst. 7 a 8, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů. Zásadní změna je v aplikaci příslušné sazby daně vzhledem ke zdaňovacímu období – základu daně se nově přiřazuje sazba daně platící pro první den zdaňovacího období (§ 21, odst. 6 ZDP).

Vývoj daňové sazby: Rok 2007 2008 2009 2010

Sazba daně 24% 21% 20% 19%

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ ZÁKONA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ (platí pro právnické i fyzické osoby, pokud není uvedeno jinak)

3.10. NEUHRAZENÉ ZÁVAZKY (§ (§ 23) § 23, odst. 3, písm. a) bod 12 ZDP – hospodářský výsledek se pro účely stanovení základu daně zvyšuje o částku neuhrazeného závazku zachyceného v účetnictví dlužníka, pokud u tohoto závazku: - od splatnosti závazku uplynulo 36 měsíců, nebo se promlčel - dále se to také týká závazku zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než splněním, započtením, splynutím práva s povinností, dohodou mezi dlužníkem a věřitelem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje novým, nebo dohodou o narovnání, pokud nebyla částka závazku podle zvláštního právního předpisu zaúčtována ve prospěch výnosů Toto ustanovení se nevztahuje na: - závazky dlužníka, který je v úpadku - závazky z titulu cenných papírů a investičních instrumentů, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti, úvěrů, půjček, ručení, záloh a smluvních sankcí

9


-

závazky (náklady), které jsou daňově účinným nákladem až v okamžiku zaplacení závazky (náklady), které při svém vzniku nebyly daňově uznatelným (uplatněným) nákladem závazky, o které vedou poplatníci rozhodčí řízení nebo soudní řízení nebo správní řízení (a to až do doby pravomocného rozhodnutí) za závazky se pro účely tohoto ustanovení v případě poplatníků, kteří vedou účetnictví, nepovažují dohadné položky pasivní nebo rezervy

Obdobně postupují podle tohoto ustanovení také poplatníci s příjmy dle § 7 nebo § 9, kteří nevedou účetnictví. Dle závěrů Koordinačního výboru KDP (z jednání dne 27. 11. 2007) se však toto ustanovení nevztahuje na fyzické osoby – neúčetní jednotky v případech, kdy závazky nejsou u těchto osob daňovým výdajem (zejm. proto, že se stávají daňovým výdajem až v okamžiku zaplacení). Pokud by následně (po zvýšení základu daně) u těchto závazků došlo k jejich úhradě, je tato situace řešena v § 23, odst. 3, písm. c), bod 6 ZDP – základ daně lze snížit o hodnotu splněného nebo započteného závazku nebo jeho části, o kterou byl zvýšen základ daně podle písmene a) bodu 12. K ustanovení týkající se zvýšení základu daně o neuhrazené závazky se nevztahuje žádné přechodné ustanovení – dle aktuálních výkladů tedy bude podle těchto pravidel nutno postupovat i u závazků, které vznikly před datem 1. 1. 2008. Dále upozorňujeme, že se jedná pouze o daňovou techniku stanovení základu daně, bez vazby na účetnictví – úprava týkající se závazků se v účetních předpisech nemění, tj. není nutno závazky po splatnosti déle než 36 měsíců účetně odepisovat. Účetní odpis závazků ve prospěch výnosů je řešen v Českém účetním standardu č. 019, bod 4.1.3.: „Právně zaniklé závazky se vyúčtují na příslušný účet ostatních výnosů (s výjimkou například splnění, splynutí, započtení, dohody o nahrazení dosavadního závazku závazkem novým, narovnání, pokud jde o stejné částky (případný rozdíl se zaúčtuje do výnosů))“.

3.11. OBVYKLÉ CENY MEZI SPOJENÝMI SPOJENÝMI OSOBAMI (§ 23, 23, odst. odst. 7) Z ustanovení § 23, odst. 7 ZDP, které se týká cen mezi spojenými osobami, bylo zrušeno přímé určení ceny obvyklé u úroků z půjček ve výši 140% diskontu ČNB ke dni uzavření smlouvy – toto pravidlo již tedy nelze u půjček používat a úroky z půjček (stejně jako úroky z úvěrů) tak nyní podléhají obecnému pravidlu určení obvyklé ceny – tj. měly by být sjednány ve výši, která by byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek (resp. není–li tomu tak, je nutno uspokojivě doložit rozdíl). Zákon v § 23, odst. 7 dále výslovně uvádí, že nebude upravován základ daně poplatníka v případě, kdy sjednaná výše úroků u půjčky a úvěru mezi spojenými osobami je nižší, než by byla cena sjednaná mezi nezávislými osobami, a věřitelem je: - poplatník uvedený v § 2, odst. 3 nebo v § 17, odst 4 (tj. zahraniční fyzická či právnická osoba, nerezident ČR), nebo - je věřitelem společník nebo člen družstva (rezident ČR). K jiným změnám v § 23, odst. 7 ZDP nedošlo. Upozorňujeme, že k novému znění § 23, odst. 7 ZDP se nevztahuje žádné přechodné ustanovení – dle aktuálních výkladů tedy budou tato nová pravidla aplikována i na již uzavřené smlouvy o půjčkách a jejich úroky.

3.12. DAŇOVÁ NEUZNATELNOST SOCIÁLNÍHO A ZDRAVOTNÍHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ HRAZENÉHO ZA SPOLEČNÍKY V. O. S. A KOMPLEMENTÁŘE K. S. (§ 24) -

§ 24, odst. 1, písm. f) ZDP a § 25, odst. 1, písm. g) ZDP – významnou změnou je zrušení tohoto typu daňového nákladu – ruší se daňová uznatelnost pojistného na sociální a zdravotní pojištění, a to u: veřejné obchodní společnosti, která platí pojistné za své společníky (pozn. nelze uplatnit jako daňový náklad ani v přiznání fyzických osob – společníků v.o.s.) a 10


-

-

komanditní společnosti, která platí pojistné za své komplementáře (pozn. nelze uplatnit jako daňový náklad ani v přiznání fyzických osob – komplementářů k.s.) pozn. stejné ustanovení se také týká pojistného na sociální a zdravotní pojištění: fyzických osob – podnikatelů s příjmy dle § 7 ZDP fyzických osob s příjmy dle § 9 ZDP pozn. toto ustanovení se nedotýká daňové uznatelnosti sociálního a zdravotního pojištění hrazeného zaměstnavatelem za své zaměstnance (zůstává daňově uznatelné za stejných podmínek jako dosud).

3.13. HODNOTA CENNÉHO PAPÍRU PAPÍRU PŘI PRODEJI (§ 24) 24) -

§ 24, odst. 2, písm. r) ZDP – v souvislosti se zavedením nového osvobozeného příjmu z prodeje podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti došlo k úpravě tohoto ustanovení řešícího otázku daňové uznatelnosti hodnoty cenného papíru v okamžiku jeho prodeje. Z ustanovení vypadla možnost zvýšit hodnotu cenného papíru při prodeji o náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti, které byly v minulosti nedaňovým nákladem. Naopak do ustanovení přibylo pravidlo daňové neuznatelnosti u cenných papírů, u kterých je příjem z jejich převodu osvobozen podle § 19. Úplný text písmene r) po novele – daňově uznatelným nákladem je: „hodnota cenného papíru při prodeji zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem [20] ke dni jeho prodeje, s výjimkou uvedenou v písmenech w) a ze) a s výjimkou cenného papíru, u kterého je příjem z jeho převodu osvobozen podle § 19 odst. 1 písm. ze) nebo podle § 19 odst. 9“.

3.14. NÁKLADY NA LIKVIDACI ZÁSOB (§ 24) -

§ 24, odst. 2, písm. zg) ZDP – zcela novým typem daňového nákladu jsou náklady vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků

-

v případě léků, léčiv a potravinářských výrobků lze tento náklad uplatnit pouze, pokud doba prošla použitelnosti léků, léčiv či potravinářských výrobků a nelze je dle zvláštních právních předpisů uvádět dále do oběhu

-

poplatník je k prokázání likvidace povinen vypracovat protokol, v němž uvede důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty a pracovníky zodpovědné za provedení likvidace

3.15. FINANČNÍ LEASING (§ 24, § 25) Změny ve finančním leasingu budou aplikované až na smlouvy uzavřené od data 1. 1. 2008. Jedná se o tyto změny: -

§ 24, odst. 4 písm. a) ZDP – došlo k prodloužení doby nájmu movitého majetku – nyní musí trvat nejméně minimální dobu odpisování uvedenou v § 30, odst. 1 ZDP (tj. minimálně dobu stanovenou pro daňové odepisování v dané odpisové skupině). U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně třicet let

-

stejně jako u daňového odepisování, i v případě finančního leasingu byl zrušen limit nákladů na nájemné ve výši 1,5 mil. Kč u osobních automobilů kategorie M1

-

§ 25, odst. 1, písm. zm) ZDP – omezení daňové uznatelnosti nákladů na finanční leasing – nedaňové jsou „finanční náklady“ definované jako 1% z úhrnu nájemného; toto však neplatí pro „finanční náklady“, pokud v úhrnu za zdaňovací období nepřevýší Kč 1.000.000,00 (pozn. Dle aktuálních výkladů však nebude mít toto ustanovení velký praktický dopad, protože pro jeho použití by úhrn nájemného za zdaňovací období musel přesáhnout částku Kč 100.000.000,00)

11


-

pro leasingové společnosti se ruší speciální způsob odpisování dle § 30, odst. 4 a 5 ZDP (leasingové společnosti tedy nyní budou odepisovat standardně jako všichni ostatní poplatníci – rovnoměrnými nebo zrychlenými odpisy)

-

u plateb leasingových splátek do zahraničí dochází ke zvýšení sazby srážkové daně z 1% na 5% (viz § 36, odst. 1, písm. c) ZDP)

-

§ 38r ZDP – lhůta pro doměření daně z důvodu nesplnění podmínek u finančního leasingu – do tohoto paragrafu byl doplněn odstavec 4, který odstraňuje pochybnosti o tom, zda se toto ustanovení vztahuje na všechny poplatníky nebo jen na ty, kterým byla poskytnuta investiční pobídka – dle upraveného znění jsou odstavce 2 a 3 § 38r aplikovány na všechny poplatníky.

Přechodná ustanovení – bod č. 12: U hmotného majetku, který je předmětem smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku uzavřené do dne 31. 12. 2007, se až do doby ukončení finančního pronájmu s následnou koupí použije zákon o daních z příjmů ve znění účinném do data 31. 12. 2007. Přechodná ustanovení – bod č. 8: U smluv o finančním pronájmu osobního automobilu kategorie M1, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby a automobilu druh sanitní a druh pohřební, uzavřených do data 31. 12. 2007 se postupuje podle staršího znění zákona platného do konce roku 2007. Přechodná ustanovení – bod č. 15: Ustanovení § 25, odst. 1, písm. zm) ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2008 se poprvé použije na finanční náklady u finančního pronájmu s následnou koupí majetku plynoucí ze smluv uzavřených po 31. 12. 2007 a na základě dodatků, sjednaných po 31. 12. 2007 ke smlouvám uzavřeným před tímto datem.

3.16. ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY BENEFITY Z POHLEDU ZAMĚSTNAVATELE ZAMĚSTNAVATELE (§ 24, § 25) § 24 – daňové náklady -

§ 24, odst. 2, písm. j), bod 3 ZDP – náklady na vzdělávání zaměstnanců – byl upraven a upřesněn – po novele jsou podle tohoto ustanovení daňové náklady na provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo náklady spojené s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací zaměstnanců zabezpečované jinými subjekty, s výjimkou nákladů vynaložených na zvýšení kvalifikace

-

§ 24, odst. 2, písm. zg) ZDP – svoz zaměstnanců do práce (ve znění k 31.12.2007) ) – dosavadní znění tohoto ustanovení bylo zrušeno a nahrazeno ustanovením týkajícím se zcela jiné problematiky. Znamená to, že svoz zaměstnanců do zaměstnání bude podléhat obecnému ustanovení § 24, odst. 2, písm. j) ZDP a jako takový bude plně daňově účinný, bude–li se zaměstnanci příslušným způsobem sjednán

-

§ 24, odst. 2, písm. zj) a zo) ZDP – příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a příspěvek zaměstnavatele na životní pojištění (ve znění k 31. 12. 2007) – dosavadní znění těchto ustanovení bylo zrušeno a nahrazeno ustanoveními týkajícími se zcela jiné problematiky. Znamená to, že došlo ke zrušení limitů pro daňovou uznatelnost příspěvků na penzijní připojištění a životní pojištění zaměstnanců a tyto příspěvky nyní spadají pod obecné ustanovení § 24, odst. 2, písm. j) ZDP (výdaje na pracovní a sociální podmínky), podle nějž bude nárok na tato plnění plně daňově účinný, bude–li se zaměstnancem odpovídajícím způsobem sjednán

-

§ 24, odst. 2, písm. zu) ZDP – výdaje (náklady) na přechodné ubytování zaměstnance s výjimkou přechodného ubytování v rodinném domě nebo bytě, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně (ve znění k 31. 12. 2007) – toto ustanovení bylo novelou bez náhrady zrušeno. Znamená to, že došlo ke zrušení limitu a náklad bude nyní pro zaměstnavatele plně daňově uznatelný, bude–li se zaměstnancem odpovídajícím způsobem sjednán

12


§ 25 – nedaňové náklady -

§ 25, odst. 1, písm. h) ZDP – zcela nové znění tohoto ustanovení – výslovně uvedeny jako nedaňové náklady nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě: příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24, odst. 2, písm. j) bodech 1 až 3 nebo poskytnutí rekreace, včetně zájezdů, které je u zaměstnance osvobozeno od daně podle § 6, odst. 9, písm. d)

-

§ 25, odst. 1, písm. k) ZDP – daňově neuznatelné jsou ztráty z provozu zařízení pro uspokojování potřeb zaměstnanců s výjimkou § 24, odst. 2, písm. j), body 1 až 3 ZDP (tj. s výjimkou zajištění bezpečnosti práce a hygienického vybavení pracovišť, poskytování závodní preventivní péče a lékařské prohlídky dle zvláštních předpisů, provoz středních odborných učilišť, provoz vzdělávání a rekvalifikace pracovníků) a dále s výjimkou zařízení pro přechodné ubytování zaměstnanců

-

§ 25, odst. 1, písm. zn) ZDP – daňově neuznatelná je hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti (pozn. na straně zaměstnanců se jedná o nepeněžní plnění osvobozené od daně z příjmů dle § 6, odst. 9, písm. c) ZDP). Toto ustanovení však neomezuje daňovou uznatelnost výdajů na tzv. „ochranné nápoje“ dle § 24, odst. 2, písm. j) bod 1 ZDP a na povinné zásobování pracovišť pitnou vodou (dle § 28 Nařízení č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zaměstnanců při práci; jde o daňový náklad dle § 24, odst. 2, písm. p) ZDP).

3.17. DLOUHODOBÝ MAJETEK -

§ 30, odst. 1 ZDP – byla zrušena odpisová skupina 1a) s dobou odepisování 4 roky. Veškerý majetek, který byl v této skupině zařazen, se s účinností od 1. 1. 2008 přeřazuje do odpisové skupiny č. 2 s dobou odepisování 5 let (pozn. k této změně se nevztahuje žádné přechodné ustanovení, tzn. je nutno přeřadit i již v minulosti zařazený majetek)

-

§ 29, odst. 10 ZDP byl zrušen – tzn. pro majetek zařazený po 1. 1. 2008 se ruší limit vstupní ceny pro daňové odpisování osobních automobilů kategorie M1 ve výši Kč 1.500.000,00. K této změně se vztahuje přechodné ustanovení bod č. 17, podle kterého se pro již zařazený majetek limit vstupní ceny zachovává: Osobní automobil kategorie M1, který byl zaevidován jako hmotný majetek do konce zdaňovacího období započatého v roce 2007, se odpisuje ze vstupní ceny stanovené podle staršího znění zákona, a to až do jeho vyřazení z majetku

-

§ 29, odst. 1 ZDP – součástí vstupní ceny hmotného majetku uvedeného v § 26, odst. 2, písm. b) a c) jsou i náklady na vyvolanou investici, kterou se rozumí náklady vynaložené na pořízení majetku převedeného do vlastnictví jiného subjektu a podmiňujícího funkci nebo užívání hmotného majetku uvedeného v § 26, odst. 2, písm. b) a c) ZDP (tj. budov, domů, bytů a staveb) – tj. případy, kdy poplatníci jsou povinni vynaložit investiční prostředky, aniž by se stali vlastníky budovaného majetku, protože vlastník je určen přímo zákonem (např. komunikace, kanalizace, vodovod atp.)

-

§ 27, odst. 1, písm. ch) ZDP – vyloučen z odepisování je hmotný majetek, jehož bezúplatné nabytí bylo předmětem daně darovací a bylo v době nabytí od daně darovací osvobozeno – tj. novela ruší možnost odpisování majetku nabytého darem, který je současně osvobozen od daně darovací (toto ustanovení se od roku 2008 vztahuje jak na hmotný majetek nabytý darem v roce 2008, tak i na dříve zařazený majetek).

-

příloha č. 1 ZDP – nebytové prostory vymezené jako samostatné jednotky budou odpisovány ve stejné odpisové skupině jako je odpisována budova, ve které se nalézají

-

§ 32a, odst. 6 ZDP – „podlimitní technické zhodnocení“ na nehmotném majetku – pokud jsou na nehmotném majetku provedeny úpravy charakteru technického zhodnocení, jejichž hodnota nepřesáhne částku Kč 40.000,00, má poplatník možnost tuto částku zahrnout do daňových výdajů dle § 24, anebo s ní naložit stejně jako s technickým zhodnocením, tj. zvýšit vstupní cenu majetku pro odpisování

13


-

§ 33a ZDP – Závazné posouzení skutečnosti, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením – poplatník, který bude provádět, provádí nebo provedl zásah do majetku, může požádat správce daně o vydání závazného rozhodnutí, zda je tento zásah do majetku technickým zhodnocením či ne. Náležitosti této žádosti jsou uvedeny v § 33a ZDP. Jedná se o zpoplatněnou žádost – poplatek: Kč 10.000,00.

3.18. OMEZENÍ DAŇOVÉ UZNATELNOSTI UZNATELNOSTI FINANČNÍCH NÁK NÁKLADŮ ÁKLADŮ (§ 25) Tzv. „pravidlo nízké kapitalizace“ obsažené v § 25, odst. 1, písm. w) ZDP doznalo podstatných změn a bylo výrazně rozšířeno a zpřísněno. Nová pravidla však budou prozatím dle přechodných ustanovení (bod 13) uplatněna jen na finanční náklady z úvěrů a půjček uzavřených počínaje dnem 1. 1. 2008 a na finanční náklady z úvěrů a půjček vzniklých na základě dodatků, kterými se mění výše půjčky či úvěru, anebo výše úroků ke smlouvám uzavřeným do konce roku 2007. (pozn. Na finanční náklady ze smluv sjednaných do konce roku 2007 a jejich dodatků se tato nová pravidla začnou aplikovat také, ale až od zdaňovacího období roku 2010 – viz přechodná ustanovení, bod 14). Shrnutí změn: -

„finanční náklady“ řešené tímto ustanovením již nezahrnují pouze úroky z úvěrů a půjček, ale kromě úroků také jiné, související finanční náklady a náklady na zajištění, zpracování úvěrů, poplatků za záruky atp. Ve zveřejněném sdělení MF jsou jednotlivé druhy souvisejících finančních nákladů upřesněny.

-

ustanovení se již netýká pouze spojených osob, ale vztahuje se obecně na veškeré „finanční náklady“, tedy i na finanční náklady vzniklé v souvislosti s úvěry a půjčkami od nespojených osob (pozn. u nespojených osob však s výjimkou finančních nákladů nepřevyšujících v úhrnu za zdaňovací období 1 mil. Kč)

-

namísto dříve aplikovaného (jednoho) testu nízké kapitalizace nyní zavádí toto ustanovení celkem pět testů, kterým je dané „finanční náklady“ nutno podrobit. Každý z těchto pěti testů se bude posuzovat samostatně a pro daňovou účinnost finančních nákladů bude nutno splnit všech pět testů (za daňový náklad nelze uznat poměrnou část finančních nákladů vztahujících se k úvěrům a půjčkám nebo jejich části, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v pěti daňových testech):

1) test č. 1 – celková maximální (daňově uznatelná) výše finančních nákladů je za zdaňovací období omezena určitým limitem, který se vypočte jako násobek jednotné úrokové míry zvýšené o čtyři procentní body a průměrného stavu úvěrů a půjček v průběhu zdaňovacího období. Jednotná úroková míra se stanoví jako průměr z referenční hodnoty úrokových sazeb na trhu mezibankovních depozit pro splatnost 12 měsíců relevantním pro měnu, v níž je vyjádřen úvěr nebo půjčka, k poslednímu dni každého měsíce zdaňovacího období (úroky z úvěrů a půjček vyjádřených v různých měnách se posuzují samostatně za jednotlivé měny) Dle sdělení MF bude jako referenční sazba pro úvěry a půjčky denominované v české měně použita sazba PRIBOR. Pro úvěry a půjčky v cizí měně budou použity zahraniční ekvivalenty této sazby (tj. zpravidla 12– měsíční LIBOR jako nejběžnější používaná referenční sazba v Evropě). Pro úplnost doplňujeme k tomuto testu citaci z důvodové zprávy: „Prvním kritériem pro omezení daňové uznatelnosti finančních nákladů (úroků) je stanovení přípustné výše daňově uznatelných úroků v návaznosti na úrokovou míru. Maximální přípustná sazba je navázána na pohyblivou sazbu - 12-měsíční PRIBOR, který uveřejňuje Česká národní banka v souladu s Úředním sdělením uvedeným ze dne 18. dubna 2006 o vydání třetí verze Pravidel pro referenční banky a výpočet (fixing) referenčních úrokových sazeb (PRIBID a PRIBOR), a analogicky příslušné referenční sazby vybraných zahraničních měn, zvýšenou o čtyři procentní body. Dle údajů ČNB je asi 98,5 % všech nových úvěrů domácím nefinančním podnikům poskytováno s pohyblivou úrokovou sazbou navázanou na 12M PRIBOR nebo s fixní sazbou do 1 roku. V případě, že úvěr nebo půjčka jsou vyjádřeny v jiné měně než CZK, bude referenční úroková sazbu stanovena analogicky podle sazeb používaných na relevantním mezibankovním trhu, tedy 12-měsíční LIBOR pro danou měnu, jako nejběžněji používanou referenční sazbu v Evropě. Ministerstvo financí může stanovit na základě zmocnění v § 39 zákona podrobnosti ke způsobu stanovení referenčních sazeb, resp. uveřejní zdroje, kde daňoví poplatníci tyto relevantní sazby naleznou.“

14


2) test č. 2 – podřízené dluhy – nedaňové jsou finanční náklady, které plynou z úvěrů a půjček, které jsou podřízeny ostatním závazkům poplatníka. Podřízené dluhy jsou dle sdělení MF takové úvěry a půjčky, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti jako podřízené dluhopisy ve smyslu zákona č. 190/2004 Sb. o dluhopisech – tento zákon definuje podřízené dluhopisy jako dluhopisy, kde v případě vstupu emitenta do likvidace, prohlášení konkurzu na majetek emitenta, povolení vyrovnání, nebo je–li emitentem zahraniční osoba, též jiného obdobného opatření, budou uspokojeny pohledávky s nimi spojené až po uspokojení všech ostatních pohledávek, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti. Tj. rozhodnou skutečností pro určení podřízenosti úvěrů a půjček ostatním závazkům poplatníka je vždy smluvní ujednání o omezení uspokojitelnosti pohledávky v případě úpadku. Je–li podřízenost výslovně sjednána, správce daně bude předpokládat, že se jedná o podřízený úvěr. 3) test č. 3 – vázanost na zisk – nedaňové jsou finanční náklady, které plynou z úvěrů a půjček, kde úrok nebo výnos nebo skutečnost, zda se finanční náklady stanovu splatnými, jsou zcela nebo zčásti odvozovány od výsledku hospodaření poplatníka Za finanční výdaje z úvěrů a půjček, které jsou vázány na zisk, se dle sdělení MF považují finanční výdaje z takových smluv o úvěrech a půjčkách, ze kterých věřitel nenese typické riziko věřitele, ale riziko investora. Mezi tyto finanční výdaje se tedy nezahrnují finanční výdaje ze smluv o úvěrech a půjčkách, kde závislost výše finančních nákladů je inverzní (tj. čím vyšší zisk, tím nižší finanční náklady) a kde úrok nebo výnos, nebo skutečnost, zda se finanční výdaje stanou splatnými, bude funkcí jiného ekonomického ukazatele než výsledku hospodaření (tj. např. výnosů, odpisů atp.). 4) test č. 4 – daňové jsou ty finanční náklady, u nichž úhrn úvěrů a půjček v průběhu zdaňovacího období nepřesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu (pozn. od 1.1.2009 by mělo jít o čtyřnásobek vlastního kapitálu). Podrobnosti k výpočtu stanovilo MF ve svém sdělení. 5) test č. 5 – tento test se týká pouze spojených osob – v případě finančních nákladů vzniklých v souvislosti s úvěry a půjčkami od spojených osob (nebo je–li spojená osoba osobou, která úvěr či půjčku zajišťuje), jsou tyto daňově uznatelné pouze pokud v průběhu zdaňovacího období nepřesahuje úhrn těchto úvěrů a půjček dvojnásobek výše vlastního kapitálu (resp. trojnásobek, je–li příjemcem úvěrů a půjčky banka nebo pojišťovna). Podrobnosti k výpočtu stanovilo MF ve svém sdělení. -

výjimky, kterých se ustanovení § 25, odst. 1, písm. w) ZDP netýká: do úvěrů a půjček se pro účely tohoto ustanovení nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž jsou finanční náklady součástí vstupní ceny majetku a také prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky ustanovení se netýká poplatníků – fyzických osob, poplatníků–neziskových organizací a burzy cenných papírů a dále není § 25, odst. 1, písm. w) ZDP aplikován na finanční náklady zaúčtované na vrub nákladů, které v úhrnu za zdaňovací období nepřevýší Kč 1.000.000,00, není–li věřitelem nebo osobou, která úvěr nebo půjčku zajišťuje, osoba spojená ve vztahu k dlužníkovi

Související ustanovení – náklady vyloučené ze základu daně dle § 25, odst. 1, písm. w) ZDP nelze uznat jako daňové ani na základě aplikace § 23, odst. 4, písm. e) ZDP (tj. jako částky zaúčtované do výnosů, pokud souvisejí s náklady neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů), ani na základě aplikace § 24, odst. 2, písm. zc) ZDP (tj. jako náklady, které nejsou podle §25 náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů do výše výnosů s nimi přímo souvisejících).

3.19. SRÁŽKOVÁ DAŇ (§ 36) Zvláštní sazba daně (srážková daň) – v § 36 ZDP došlo ke sjednocení sazby srážkové daně pro většinu příjmů podléhajících této dani, a to na 15%.

15


3.20. DAŇOVÁ ZTRÁTA -

§ 38na ZDP – novelizované znění tohoto paragrafu obsahuje podrobnější popis posuzování „podstatné změny“ ve složení osob, které se přímo účastní na kapitálu či kontrole poplatníka rozhodné pro možnost uplatnění daňových ztrát

-

pozn. Přechodná ustanovení, bod 18 – Ustanovení § 38na ZDP ve znění účinném od 1. 1. 2008 se poprvé použije u poplatníka, u něhož došlo k podstatné změně ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2004

-

§ 38r ZDP – lhůta pro doměření daně při uplatňování daňové ztráty – do tohoto paragrafu byl doplněn odstavec 4, který odstraňuje pochybnosti o tom, zda se toto ustanovení vztahuje na všechny poplatníky nebo jen na ty, kterým byla poskytnuta investiční pobídka – dle upraveného znění jsou odstavce 2 a 3 § 38r aplikovány na všechny poplatníky.

3.21. ZÁVAZNÉ POSOUZENÍ SPRÁVCE DANĚ DANĚ Byly rozšířeny případy, kdy lze požádat místně příslušného správce daně o vydání závazného posouzení daňových důsledků, které pro poplatníka vyplynou z daňově rozhodných skutečností: -

§ 33a ZDP – posouzení, zda se u zásahů do majetku jedná o technické zhodnocení

-

§ 24a ZDP – posouzení způsobu rozdělení nákladů, které nelze přiřadit pouze ke zdanitelným příjmům

-

§ 24b ZDP – posouzení stanovení poměru nákladů spojených s provozem nemovitosti používané zčásti k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu a zčásti k soukromým účelům, které lze uplatnit jako náklad na dosažení, zajištění a udržení příjmů

-

§ 34a ZDP – posouzení skutečnosti, zda se jedná o náklady vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje

-

pozn. již z minulosti zůstává zachována možnost závazného posouzení možnosti odečtu daňové ztráty dle § 38na ZDP a posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednaná mezi spojenými osobami (§ 38nc ZDP).

V žádosti o závazné posouzení musí poplatník vždy zdůvodnit svůj navrhovaný postup a musí navrhnout správci daně znění výroku o závazném posouzení. Žádosti jsou zpoplatněny (dle Zákona o správních poplatcích) ve výši Kč 10.000,00 v každém jednotlivém případě (s výjimkou žádosti o posouzení ztráty dle § 38na ZDP). Dle stanoviska zveřejněného Ministerstvem financí je možno žádat o posouzení skutečností, které vyplynou z daňově rozhodných skutečností již nastalých nebo očekávaných, tedy skutečností, které doposud neměly vliv na vyměřenou daňovou povinnost. Rozhodnutí může být vydáno maximálně na tři zdaňovací období.

4. REGISTRAČNÍ POKLADNY Na základě zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, jehož součástí je i zrušení zákona č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách, je zrušena povinnost používání registračních pokladen povinnými subjekty od 1. 1. 2008.

16


5. ZÁKON O REZERVÁCH 5.1.

OPRAVNÉ POLOŽKY K POHLEDÁVKÁM POHLEDÁVKÁM DLE § 8a 8a

Změny v ustanovení § 8a (tvorba opravných položek k pohledávkám v návaznosti na dobu po splatnosti a soudní řízení): -

§ 8a , odst. 1 Zákona o rezervách – možnost tvořit (i bez soudního řízení) opravnou položku až do výše 20% u pohledávek po splatnosti déle než 6 měsíců platí pouze pro pohledávky, jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku nepřesáhne částku Kč 200.000,00. U vyšších pohledávek tedy bez zahájení soudního řízení nelze opravné položky vytvářet

-

§ 8a, odst. 2 Zákona o rezervách zůstává beze změny – vyšší opravné položky (tj. 33–100% v závislosti na době po splatnosti) lze u pohledávek specifikovaných v odstavci 1 vytvářet jen v případě, byla–li ohledně těchto pohledávek zahájena nějaká forma soudního řízení (rozhodčí řízení, soudní řízení, správní řízení)

-

do § 8a byl doplněn zcela nový odst. 3 – tento odstavec řeší možnost tvorby opravných položek u pohledávek, u nichž byla zahájena nějaká forma soudního řízení a jejichž rozvahová hodnota v okamžiku vzniku je vyšší než Kč 200.000,00. Pokud jsou tyto podmínky splněny, lze tvořit opravnou položku v návaznosti na dobu po splatnosti pohledávky – pokud uplynulo více než: 6 měsíců, lze tvořit OP až do výše 20% 12 měsíců, lze tvořit OP až do výše 33% 18 měsíců, lze tvořit OP až do výše 50% 24 měsíců, lze tvořit OP až do výše 66% 30 měsíců, lze tvořit OP až do výše 80% 36 měsíců, lze tvořit OP až do výše 100%

K tvorbě opravných položek podle novelizovaného § 8a však existují přechodná ustanovení (body 2 a 3), podle nichž se nové znění § 8a použije poprvé pro tvorbu opravných položek, která započala ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro opravné položky, jejichž tvorba započala před tímto dnem, se použije Zákon o rezervách ve znění do konce roku 2007. Citace důvodové zprávy k novele § 8a Zákona o rezervách: „Návrhem by se měla eliminovat spekulativní tvorba OP k „významným“ pohledávkám (nad 200 000 Kč). Poměrně malý počet poplatníků s pohledávkami značného objemu je schopen vytvořit podstatnou část z daňově uplatňovaných OP, a to tím, že uplatní z této pohledávky pouze 20 % (tedy nesoudí se s dlužníkem). Je velmi nepravděpodobné, že u pohledávek s vysokou rozvahovou hodnotou je „logickým postupem“ uplatnit pouze 20 % z její rozvahové hodnoty a nesoudit se s dlužníkem. I v případě nezaplacení má totiž věřitel právo za podmínky, že se ve věci pohledávky soudí, zahrnout do daňových výdajů celou hodnotu pohledávky. Pokud se poplatník nesoudí, je pohledávka zpravidla právně nebo hodnotově sporná.“

5.2.

OPRAVNÉ POLOŽKY K POHLEDÁVKÁM POHLEDÁVKÁM DLE § 8c 8c

Změny v ustanovení § 8c (tvorba OP u tzv. „malých pohledávek“) Možnost tvorby 100% daňově účinné opravné položky u tzv. „malých pohledávek“ (do 30 tis. Kč) byla i po novele zachována, změny v ustanovení § 8c Zákona o rezervách jsou pouze změnami vedoucí k větší právní jistotě poplatníků při vytváření těchto opravných položek: -

§ 8c, úvodní část – zde bylo doplněno, že poplatníků může opravnou položku vytvořit „ve zdaňovacím období“ (tj. dle výkladů i v jeho průběhu, nikoliv pouze k rozvahovémudni, což bylo za stávajícího znění zpochybňováno)

-

§ 8c, písm. d) Zákona o rezervách – opět dochází k upřesnění jak stanovovat limit, u něhož lze 100%–ní opravnou položku tvořit: „Celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči témuž dlužníkovi, u nichž uplatňuje postup podle tohoto ustanovení, nepřesáhne za zdaňovací období částku 30 000 Kč“.

17


Citace důvodové zprávy k novele § 8c Zákona o rezervách: „Jedná se legislativně technické zpřesnění, které přispěje k jednoznačnosti výkladu ustanovení § 8c tím, že jasně stanoví, že jednorázová tvorba daňově uznatelných opravných položek k pohledávkám do 30 000 Kč je možná dle tohoto ustanovení i v průběhu zdaňovacího období, avšak zároveň musí být vždy splněna podmínka, že celková hodnota pohledávek za jedním dlužníkem, u kterých poplatník postupuje podle tohoto ustanovení, nesmí za zdaňovací období překročit částku 30 000 Kč.“

6. DAŇ Z PŘIDANÉ PŘIDANÉ HODNOTY 6.1.

DEFINICE BYTOVÉHO DOMU, DOMU, RODINNÉHO DOMU A BYTU (§ 4)

V § 4 byly doplněny následující definice: -

bytový dům – bytovým domem se rozumí staba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena

-

rodinný dům – rodinným domem se rozumí stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena, a v níž jsou nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a podkroví

-

byt – bytem se rozumí soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení

6.2.

SKUPINA, SKUPINOVÁ REGISTRACE REGISTRACE (§ 5a 5a a násl.) násl.)

Skupinou se pro účely zákona rozumí skupina spojených osob (což jsou kapitálově spojené osoby – tj. přímý nebo nepřímý alespoň 40%–ní podíl, nebo jinak spojené osoby – tj. na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba) se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce podle § 95a. Skupina se považuje za samostatnou osobu povinnou k dani, tj. celá skupina osob je považována za jednoho plátce. Každá osoba může být členem pouze jedné skupiny. Za skupinu bude podáváno jedno daňové přiznání, a to v měsíčním zdaňovacím období. Plnění mezi členy skupiny nebudou předmětem DPH; zdaňovány budou tedy pouze výstupy ze skupiny a nárok na odpočet daně bude vznikat u vstupů do skupiny. Skupina bude moci být registrovaná vždy k 1. 1. daného roku, žádost o registraci je nutno podat vždy do 31. 10. předcházejícího roku – tzn. první skupiny se mohou stát plátci nejdříve k 1. 1. 2009.

6.3.

ZÁKLAD DANĚ (§ 36)

Základ daně pro účely DPH mj. také od 1. 1. 2008 zahrnuje nově zaváděné ekologické daně – tj. daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv.

6.4.

ZMĚNA SNÍŽENÉ SAZBY DANĚ (§ 47)

Snížená sazba DPH se z dřívějších 5% mění od 1. 1. 2008 na 9%. Základní sazba daně zůstává i nadále v hodně 19%. Pozn. V § 38, odst. 3 ZDPH je stanoven postup v případě, kdy vznikla povinnost přiznat daň z platby přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění. V tomto případě se daň vypočte již pouze z rozdílu mezi celkovým základem daně a základem daně předem přijatých (již zdaněných) plateb. Pokud je tedy např. sjednána celková cena za zdanitelné plnění ve výši Kč 100.000,00 a záloha na toto zdanitelné plnění ve výši Kč 80.000,00 byla přijata do

18


data 31.12.2007, byla z této přijaté platby odvedena daň ve výši 5% (pokud vznikla povinnost daň odvést). K uskutečnění zdanitelného plnění dojde však až po datu 1. 1. 2008, tedy v době, kdy již platí snížená sazba ve výši 9% – této nové sazbě bude podléhat pouze základ daně ve výši Kč 20.000,00 (tj. 100.000 mínus již zdaněných 80.000). Pozn. Opravy základu daně a výše daně (dobropisy) – jsou upraveny v § 42 ZDPH – při opravě základu daně se uplatňuje vždy sazba daně, která platila ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění – tj. např. při opravě základu daně v roce 2008 u zdanitelného plnění, které se uskutečnilo v roce 2007 se sazbou 5%, bude uplatněna tato sazba daně platná v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění, tj. sazba 5%.

6.5.

UPLATNĚNÍ PŘÍSLUŠNÉ SAZBY DANĚ (§ 47)

Do § 47, odst. 1 byl doplněn způsob určení sazby pro zdanitelné plnění – „U zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná v den vzniku povinnosti přiznat daň“. Pozn. den vzniku povinnosti přiznat daň se určuje dle § 21 zákona – daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Zákon však stanoví i odchylná určení dne vzniku povinnosti přiznat daň – např. v případě pořízení zboží z jiného členského státu či v případě plátců, kteří nevedou účetnictví atd.

6.6.

ZÁVAZNÉ POSOUZENÍ SAZBY SAZBY DANĚ (§ 47a 47a)

Byl doplněn zcela nový paragraf umožňující závazné posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby daně – kterákoliv osoba může požádat Ministerstvo financí o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda je zdanitelné plnění z hlediska sazby daně správně zařazeno do základní nebo snížené sazby daně. Žádost je zpoplatněna dle Zákona o správních poplatcích sazbou Kč 10.000,00.

6.7.

SAZBY DANĚ U BYTOVÉ VÝSTAVBY VÝSTAVBY (§ 48)

Dřívější znění § 48 zákona od DPH umožňovalo uplatnění snížené sazby DPH u bytových domů, rodinných domů a bytů (a to i nedokončených), pokud šlo o převod a dodání staveb pro bydlení, či o stavební a montážní práce spojené s výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami staveb pro bydlení. Od 1. 1. 2008 bylo změněno znění § 48 a sníženou sazbu daně již lze podle tohoto ustanovení použít pouze při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně jejich příslušenství, nebo v souvislosti s opravou těchto staveb. Jsou–li tyto práce prováděny na jiné stavbě, jejíž část je určena pro bydlení, uplatní se snížená sazba daně jen u těch prací, které jsou poskytnuty výlučně pro část stavby určenou pro bydlení. Nově se tedy § 48 nemůže použít na převody uvedených staveb a na jejich dodání, nelze jej také použít u nedokončených staveb. Uplatnění snížené sazby ale může vyplynout ze zcela nového § 48a. Pozn. na základě přechodných ustanovení, bod 2. se u převodu bytového domu, rodinného domu nebo bytu nebo u převodu nedokončeného bytového domu, rodinného domu nebo bytu, u kterého dojde k právním účinkům vkladu do 31. prosince 2007, uplatní snížená sazba daně (pozn. datum uskutečnění zdanitelného plnění je však určováno podle dne doručení listiny o právních účincích vkladu).

6.8.

SNÍŽENÁ SAZBA DANĚ U STAVEB PRO SOCIÁLNÍ BYDLENÍ (§ 48a 48a)

Za stavby pro sociální bydlení jsou považovány (§ 48a, odst. 4 ZDPH): -

byt pro sociální bydlení – tj. byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m2. Celkovou podlahovou plochou bytu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností bytu,

19


včetně místností, které tvoří příslušenství bytu. Do celkové podlahové plochy bytu pro sociální bydlení se nezapočítává podíl na společných částech domu -

rodinný dům pro sociální bydlení – tj. rodinný dům, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 350 m2. Celkovou podlahovou plochou rodinného domu pro sociální bydlení se rozumí součet podlahových ploch všech místností rodinného domu.

-

bytový dům pro sociální bydlení – tj. bytový dům, v němž nejsou jiné byty než byty pro sociální bydlení

-

další vyjmenovaná ubytovací zařízení (§ 48a, odst. 4, písm. d) až k) ZDPH) jako např. internáty pro zdravotně postižené děti, dětské domovy pro děti do 3 let atp.

Snížené sazbě daně pak podléhají: -

-

stavební a montážní práce spojené s výstavbou staveb pro sociální bydlení stavební a montážní práce spojené se změnou dokončené stavby pro sociální bydlení stavební a montážní práce v souvislosti s opravou stavby pro sociální bydlení snížená sazba se u platní také při poskytnutí stavebních a montážních prací, kterými se bytový dům, rodinný dům, byt nebo prostor, který byl určen k jiným účelům než k bydlení, mění na stavbu pro sociální bydlení převod staveb pro sociální bydlení a jejich příslušenství

6.9.

NÁROK NA ODPOČET DANĚ DANĚ (§ 72)

Zákonem č. 270/2007 Sb. byl novelizován text § 72, odst. 3 ZDPH týkající se podmínek uplatnění nároku na odpočet daně z přidané hodnoty, nové znění tohoto odstavce: Odpočet daně lze uplatnit v daňovém přiznání, nebo při daňové kontrole (pozn. dřívější znění: Uplatněním odpočtu daně se rozumí uvedení odpočtu daně v daňovém přiznání). Zákon 270/2007 Sb. nabyl účinnost dnem vyhlášení, tj. dne 31. 10. 2007.

7. DAŇ DĚDICKÁ A DAROVACÍ DAROVACÍ Hlavní změny v zákoně č. 357/1992 Sb. o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí: -

osvobození od daně dědické i u II. skupiny (doposud se osvobození vztahovalo jen na dědění mezi osobami zařazenými v I. skupině) – § 19, odst. 1 a 2 zákona

-

zavedení osvobození od daně darovací u osob zařazených do I. a II. skupiny (§ 19, odst. 3 a 4 zákona)

-

nevyžadování daňového přiznání k dani dědické nebo k dani darovací při nabytí majetku osobami zařazenými do I. a II. skupiny poplatníků

-

přesun zdanění věcného břemene zřízeného v souvislosti s darováním nemovitosti z předmětu daně z převodu nemovitostí do předmětu daně darovací (§ 6, odst. 1 a § 9, odst. 1 zákona)

-

změna osoby daňového poplatníka v případě nabytí vlastnického práva k nemovitosti na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, kterým je dle nové úpravy namísto převodce nabyvatel nemovitosti (§ 8 odst. 1 písm. b) zákona)

Pozn. Pro posouzení, jaké osvobození od daně dědické nebo daně darovací bude uplatňováno při nabytí majetku, je rozhodující, kdy nastala skutečnost, která je předmětem daně. Touto skutečností je u daně dědické nabytí majetku děděním (podle § 460 občanského zákoníku se dědictví nabývá smrtí zůstavitele), u daně darovací touto skutečností bude bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo v souvislosti s právním úkonem. Pokud dojde k úmrtí zůstavitele nebo k bezúplatnému nabytí majetku na základě právního úkonu před nabytím účinnosti zákona, tj. před 1. 1. 2008, úplné osvobození od daně dědické u osob zařazených

20


do II. skupiny a od daně darovací u osob zařazených do I. a II. skupiny se neuplatní. V tomto případě se bude nadále postupovat podle dosavadní právní úpravy, osvobozeno bude nabytí majetku uvedené v § 19, § 20 a § 23 ve znění daňového zákona do 31. 12. 2007.

8. DAŇ Z NEMOVITOSTÍ Také zákon o dani z nemovitostí byl k 1. 1. 2008 novelizován (některé změny však budou moci být uplatněny až od roku 2009): -

již pro rok 2008 se mění dosavadní koeficienty u malých obcí – u obcí do 300 obyvatel (dosavadní koeficient: 0,3, nový koeficient: 1,0) a u obcí do 600 obyvatel (dosavadní koeficient: 0,6, nový koeficient: 1,0). Dle informací zveřejněných na stránkách MF: Pouze v případech, kdy obec již dříve vydala obecně závaznou vyhlášku, ve které stanovila pro část obce koeficient 0,3 nebo 0,6 a uvedená vyhláška je stále platná a účinná, uplatní se tyto koeficienty naposledy ve zdaňovacím období 2008. Ve zdaňovacím období 2009 a následujících bude ve všech případech nejnižší koeficient 1,0. Pokud jde o rekreační objekty a jejich pozemky, na základě této změny koeficientu nedojde k žádné změně, protože koeficient 1,0 se nevztahuje ani na rekreační chalupy ani na pozemky. Podle § 13a odst. 2 písmeno c) zákona o dani z nemovitostí, změna koeficientu nezakládá povinnost poplatníka daně podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, v článku XI. - Změna zákona o dani z nemovitostí, obsahuje Přechodná ustanovení, upravující vydávání obecně závazných vyhlášek obcemi v roce 2008, včetně toho, kdy se podle nich bude poprvé postupovat.

-

jednotlivým obcím (na základě jejich vlastního uvážení) je nově umožněno, aby osvobodily od daně z nemovitostí zemědělské pozemky; použití tohoto osvobození je ale možné nejdříve pro zdaňovací období roku 2009

-

zavádí se nový fakultativní místní koeficient ve výši 2 až 5, kterým se násobí celková daňová povinnost poplatníka, jeho využití je plně v kompetenci obce, která jej stanoví obecně závaznou vyhláškou; použití tohoto koeficientu přichází do úvahy opět nejdříve pro zdaňovací období roku 2009

9. ÚČETNÍ PŘEDPISY 9.1.

POVINNOST VÉST PODVOJNÉ PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ

Dle § 1, odst. 2, písm. e) ZUCE se zvyšuje hranice obratu rozhodná pro povinnost fyzických osob vést účetnictví, a to z 15 mil. Kč na 25 mil. Kč. Dle přechodných ustanovení: - účetní jednotky nepřekračující limit 25 mil. Kč nemusejí dodržet minimální dobu účtování 5 let - účetní jednotky, kterým ještě nevznikla povinnost vést účetnictví a nepřekračují obrat 25 mil. Kč, nemusí vést od 1. 1. 2008 účetnictví. Další změny byly do Zákona o účetnictví zaneseny také novelou č. 296/2007 Sb. (tj. zákon, kterým se mění insolvenční zákon a některé další předpisy) a jedná se zejména o změny související s úpadkovým řízením (např. § 17 – otevírání a uzavírání účetních knih, § 20 – povinnost ověřit auditorem účetní závěrku sestavenou v průběhu konkursu, pokud o jejím ověření auditorem rozhodne věřitelský výbor atp.).

21


9.2.

ZMĚNY V PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠCE VYHLÁŠCE 500/2002 500/2002 Sb Sb.

Vyhláškou č. 349/2007 Sb. (vyhlášená ve Sbírce zákonů dne 21. 12. 2007) došlo k novelizaci prováděcí vyhlášky pro podnikatele č. 500/2002 Sb. k zákonu o účetnictví. Tato vyhláška nabývá (s výjimkou několika vybraných ustanovení) účinnosti dne 1. 1. 2008. Některá ustanovení se použijí poprvé pro sestavení účetní závěrky k datu 29. 6. 2008 a později (viz bod 3 přechodných ustanovení vyhlášky). -

§ 4, odst. 11 vyhlášky – položky účetní závěrky se vykazují v celých tisících Kč, nově mohou účetní jednotky s výší aktiv celkem (netto) deset miliard Kč a vyšší vykazovat jednotlivé položky v celých milionech (tato skutečnost musí být uvedena ve všech částech účetní závěrky)

-

§ 6, nový odst. 9 vyhlášky – zcela nově doplněno upřesnění, co se nerozumí pod pojmem „dlouhodobý nehmotný majetek“: dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti a software pro řízení technologií nebo pro zařízení, která bez tohoto software nemohou fungovat. Dále může účetní jednotka rozhodnout, že dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména technické audity a energetické audity, lesní hospodářské plány a plány povodí. Tyto vyjmenované typy výdajů budou tedy nejčastěji provozním nákladem (případně časově rozlišeným)

-

§ 9, odst. 1, písm. g) vyhlášky – v položce rozvahy C.I. Materiál se vykazují také samostatné movité věci a soubory movitých věcí s dobou použitelnosti delší než jeden rok, nevykázané v položce B.II.3 Samostatné movité věci a soubory movitých věcí, považované za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách

-

§ 9, odst. 7 vyhlášky – byl doplněn zcela nový odstavec: „O zásobách se účtuje průběžně způsobem A nebo periodicky způsobem B. U způsobu A se v průběhu účetního období účtuje s využitím účtů v účtové třídě 1 Zásoby. U způsobu B se v účtové třídě 1 Zásoby účtuje ke konci rozvahového dne na základě stavu zásob podle evidence o zásobách. Způsob B mohou účetní jednotky použít puze v případě, že zajistí průkazné vedení evidence o zásobách tak, že budou schopny prokázat v průběhu účetního období stav zásob včetně ocenění těchto zásob podle zákona.“ (pozn. metodika účtování o zásobách způsoby A a B byla dosud upravena pouze v ČÚS)

-

§ 10 a § 17 vyhlášky – upřesnění definice dohadných účtů aktiv a pasiv:“Položka "C.II.6. Dohadné účty aktivní" obsahuje částky pohledávek stanovené například podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše. Položka "B.II.8. Dohadné účty pasivní" obsahuje částky závazků stanovené například podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.“

-

§ 13 a § 19 vyhlášky – upřesnění definice časového rozlišení aktiv a pasiv: „Položka "D.I. Časové rozlišení" obsahuje tituly časového rozlišení, které mají aktivní zůstatek. Hlediskem pro účtování a vykazování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že jsou v okamžiku jejich účtování současně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a období, kterých se týkají. Položka "C.I. Časové rozlišení" obsahuje tituly časového rozlišení, které mají pasivní zůstatek. Hlediskem pro účtování a vykazování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že jsou v okamžiku jejich účtování současně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a období, kterých se týkají“.

-

§ 27 vyhlášky – upřesnění položky ostatních provozních výnosů: Položka "IV. Ostatní provozní výnosy" obsahuje zejména smluvní pokuty a úroky z prodlení, výnosy z postoupených pohledávek a výnosy z odepsaných pohledávek, inventarizační rozdíly, přijaté dotace k úhradě nákladů nebo k úhradě jiné ekonomické újmy a pojistná plnění, která nejsou uvedena v položce "XIII. Mimořádné výnosy".

-

§ 39, odst. 7, odst. 9–11 vyhlášky – změny, doplňky a upřesnění v informacích, které jsou vykazovány v příloze k účetní závěrce. Tato ustanovení nabývají účinnosti od 29. 6. 2008 (viz bod 3 přechodných ustanovení vyhlášky) – zejm.: Účetní jednotka uvede v příloze informace, které nejsou vykázány v rozvaze, a to: -

celkovou výši závazků, je–li tato informace významná k posouzení finanční situace účetní jednotky s ohledem na princip významnosti drobný nehmotný a hmotný majetek

22


-

charakter a obchodní účel operací účetní jednotky, jsou–li rizika nebo užitky z těchto operací významné a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo užitků nezbytné k posouzení finanční situace účetní jednotky. Účetní jednotky, které vedou účetnictví v plném rozsahu, uvedou i informaci o finančním dopadu těchto operací na účetní jednotku

V další části přílohy k účetní závěrce uvede: -

-

-

účetní jednotka, která vede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, informace o transakcích provedených přímo nebo nepřímo mezi účetní jednotkou a jejími většinovými společníky anebo účetní jednotkou a členy správních, řídících a dozorčích orgánů, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky, poud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek účetní jednotka, která vede účetnictví v plném rozsahu uvede informace o transakcích, které uzavřela se spřízněnou stranu, včetně objemu takových transakcí, povahy vztahu se spřízněnou stranou a ostatních informací o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky, pokud jsou tyto transakce významné a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek informace o transakcích je možno seskupovat dle jejich charakteru (pokud nejsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí na finanční situaci firmy) informace o transakcích není účetní jednotka povinna uvést, pokud byly transakce provedeny mezi účetní jednotkou a společníkem, kterým jsou plně vlastněny v další části přílohy uvede účetní jednotka informace o nákladech na odměny auditorovi nebo auditorské společnosti v členění na: povinný audit účetní závěrky, jiné ověřovací služby, daňové poradenství, jiné neauditorské služby

-

§ 47, odst. 1 a 2 vyhlášky – cena dlouhodobého majetku a náklady související s pořízením – v písm. i) došlo k upřesnění, náklady související s pořízením dlouhodobého majetku jsou také: úhrady nákladů za přeložky, překládky a náhradní pozemní komunikaci účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků. V § 47, odst. 2 vyhlášky došlo k rozšíření vyjmenovaných nákladů, které nejsou součástí ocenění dlouhodobého majetku – jedná se zejm. o přesun těchto ustanovení z ČÚS do Vyhlášky (např. nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba, náklady na zaškolení pracovníků, náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami, náklady na biologickou rekultivaci, náklady spojené s přírpavou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení do užívání)

-

§ 47, odst. 4 vyhlášky – upřesnění vztahující se k dotacím na pořízení dlouhodobého majetku – Ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se sníží o dotaci poskytnutou na pořízení majetku.

-

§ 49 vyhlášky – způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících – byl podstatně rozšířen zejm. směrem k upřesnění, některá ustanovení byla v pozměněné podobě do vyhlášky přesunuta z Českých účetních standardů (zejm. ustanovení o vlastních nákladech – § 49, odst. 5).

-

§ 52, odst. 7 a § 53, odst. 2 vyhlášky – zajišťovací deriváty a deriváty k obchodování – „Pokud je derivát součástí finančního nástroje, účetní jednotka stanoví, zda bude účtovat o vloženém derivátu samostatně nebo zda využije možnost o vložených derivátech neúčtovat“

-

§ 54 vyhlášky – upřesnění postupu při vzniku oceňovacích rozdílů při uplatnění reálné hodnoty při přeměně účetní jednotky. Oceňovací rozdíly při přecenění na reálnou hodnotu se účtují na účet 418, ovšem s výjimkou: o majetku a závazků, kterých se změny reálných hodnot účtují jako náklady nebo výnosy o a majetku, u kterého se změny reálné hodnoty nebo ocenění ekvivalencí účtuje prostřednictvím účtu 414

-

§ 67 vyhlášky – doplňuje s písmena k) až m), která doplňují informace uváděné v příloze ke konsolidované účetní závěrce (ve vazbě na rozšíření informací také v příloze k řádné účetní závěrce nekonsolidované). Tato ustanovení nabývají účinnosti od 29. 6. 2008 (viz bod 3 přechodných ustanovení vyhlášky)

23


-

novelizované znění vyhlášky také nově řeší přístup k vymezení a oceňování zvířat v účetnictví (B.II.5 – Dospělá zvířata a jejich skupiny, C.I.Q – Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny, C.I.1. – Materiál (pokusná zvířata), C.I.5-. – Zboží (zvířata vlastního chovu, která dospěla, byla aktivována a jsou určena k prodeji, s výjimkou jatečních zvířat))

-

výkazy a účtová osnova – novela přinesla pouze několik drobných změn v názvech řádků výkazů a v názvech účtových skupin směrné účtové osnovy

9.3.

ZMĚNY V ČESKÝCH ÚČETNÍCH ÚČETNÍCH STANDARDECH

V lednu 2008 vyšla ve Finančním zpravodaji MF č. 10/2007 novelizace Českých účetních standardů pro podnikatele (č.j. 28/103 847/2007). Účetní jednotky použijí změněné znění standardů poprvé v účetních obdobích započatých v roce 2008. Přijaté změny ČÚS jsou v mnoha případech pouze formální, zpřesňující, dochází také k přesunu některých ustanovení přímo do prováděcí vyhlášky č. 500/2002 Sb. k zákonu o účetnictví. Upozorňujeme, že ve stejném čísle Finančního zpravodaje byla uveřejněna také informace pro podnikatelské účetní jednotky o nepoužitelnosti některých pokynů, sdělení, oznámení a postupů (č.j. 28/78 511/2007–281).

ČÚS 005 – Opravné položky -

bod 3.3. – ustanovení: „Pokud se na určitý titul snížení hodnoty majetku vytváří rezerva, nelze současně tvořit opravnou položku“ bylo zrušeno

ČÚS 007 – Inventarizační rozdíly -

bod 3.1., písm. a) – upřesněn postup při umořovacím řízení cenných papírů

ČÚS 010 – Zvláštní operace s pohledávkami -

standard byl zcela zrušen

ČÚS 011 – Operace s podnikem -

byla změněna, upřesněna a doplněna některá ustanovení týkající se přeměn bod 2. 8. a bod 2. 9. – v novém znění upřesněn postup v zahajovací rozvaze nástupnické společnosti v případě existence obchodních podílů a akcií vydaných zúčastněnými zanikajícími účetními jednotkami v držené jiné zúčastněné účetní jednotky či vydané nástupnickou účetní jednotkou v držení jiné zúčastněné účetní jednotky. Doplněn byl také postup v případě, kdy jsou akcie nebo podíly použity k výměně pro společníky zanikající společnosti (v zahajovací rozvaze budou vyloučeny proti vlastnímu kapitálu v ocenění, ve kterém byly oceněny v účetnictví zúčastněné účetní jednotky).

ČÚS 012 – Vlastní kapitál -

zrušeno ustanovení bodu 3.1.2., písm. d) (část věty za středníkem) a bod 3.3.3.

ČÚS 013 – Dlouhodobý majetek -

některá ustanovení (zejm. oceňování) byla přesunuta z ČÚS do Vyhlášky (zejm. § 47) bod 4. 9. – nově doplněn – „Při odpisování pěstitelských celků trvalých porostů, které nájemce dokončil na cizím majetku a nejsou vykazovány u vlastníka pozemků, postupuje nájemce shodně, jako by byly dokončeny na vlastním pozemku; vlastník pozemku tyto pěstitelské celky trvalých porostů neodpisuje“.

24


ČÚS 014 – Dlouhodobý finanční majetek -

bod 3. 2. – Cenné papíry a podíly se podle zákona a vyhlášky oceňují pořizovací cenou (včetně emisního ážia); jsou-li však cenné papíry a podíly nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do obchodní společnosti nebo družstva, základem jejich ocenění u vkladatele je zůstatková (účetní) cena nepeněžitého vkladu v obchodní společnosti nebo družstvu.

ČÚS 015 – Zásoby -

-

některá ustanovení o zásobách (zejm. oceňování, způsob stanovení vlastních nákladů atp.) byla přesunuta (ne však ve zcela identické podobě) z ČÚS do Vyhlášky (zejm. § 49) pojem „skladová evidence“ je nahrazen pojmem „evidence o zásobách“ bod 3. 5. – novelizované znění: „Zásoby pořízené bezplatně, nalezené (přebytky zásob), renovované náhradní díly, renovované nástroje, odpad a zbytkové produkty vrácené z výroby či jiné činnosti se v případech, kdy vlastní náklady na jejich vytvoření nelze zjistit, ocení reprodukční pořizovací cenou“ body 5. 5. a 5. 6. byly upřesněny – O zásobách daných ke zpracování nebo skladování jiné účetní jednotce, či zapůjčených mimo účetní jednotku musí být účtováno na analytických účtech s uvedením místa uložení. O zásobách předaných účetní jednotce ke zpracování nebo skladování, vypůjčených, došlých organizaci omylem se účtuje na podrozvahových účtech s uvedením druhu zásob a jejich ocenění.

ČÚS 017 – Zúčtovací vztahy -

-

bod 3. 7. – upřesněno účtování o dotacích. O nezpochybnitelném právním nároku na dotaci se účtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 37 – Jiné pohledávky a závazky a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 34 – Zúčtování daní a dotací. bod 3. 11. – upřesněny případy účtování v účtové skupině 38, doplněn odkaz na prováděcí vyhlášku bod 3. 11. 7. – upřesněno účtování o dohadných účtech – Na příslušném účtu vykazovaném v položkách ”B.II.8. Dohadné účty pasivní” nebo ”B.III.10. Dohadné účty pasivní” se účtují dohadné položky pasivní, které nelze vyúčtovat jako obvyklý dluh, například nevyfakturované dodávky (…) Účtuje se zde i o náhradě mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou, pokud na ni vznikne zaměstnanci nárok podle zvláštních právních předpisů, bude–li proplacena v příštím účetním období.

ČÚS 019 – Náklady a výnosy -

bod 4. 5. 1. – upřesnění účtování ve skupině 64 v případě účtové skupiny 38: Ve prospěch příslušných účtů účtové skupiny 64 - Jiné provozní výnosy (pro účtování výnosů z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a materiálu) se účtují tržby, jakož i odhad poplatků z licencí nebo jiných majetkových práv, pokud není ještě známa výše poplatků, se souvztažným zápisem na vrub příslušných účtů účtové skupiny 31 - Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé), popřípadě na vrub příslušného účtu účtové skupiny 38 - Přechodné účty aktiv a pasiv, jedná-li se o částky pohledávek, u nichž není známa jejich přesná výše.

ČÚS 021 – Některé postupy v účetnictví při vyrovnání, nuceném vyrovnání, konkursu a likvidaci -

došlo ke změnám zejm. v souvislosti s účinností insolvenčního zákona

10. ZÁKON O SPRÁVĚ DANÍ A POPLATKŮ Novela zákona o správě daní a poplatků upravuje zejména:

25


-

podmínky nově zavedeného závazného posouzení správce daně (zejm. § 34b ZSPD)

-

zjednodušuje úpravu evidence plateb v hotovosti v § 39, odst. 3: Daňový subjekt, který v rámci své podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti přijímá nebo vydává platby v hotovosti, je povinen vést průběžně evidenci těchto plateb,pokud nezaznamenává údaje o těchto platbách v jiné evidenci stanovené zákonem

-

v § 63 byl doplněn nový odstavec 5, který stanoví, že úrok z prodlení se nepředepíše a nevzniká povinnost jej hradit, pokud v úhrnu u jedné daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období (nebo za kalendářní rok u jednorázových daní) nepřesáhne částku Kč 200,00

11. EKOLOGICKÉ DANĚ S účinností od 1. 1. 2008 zavedl Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů tři nové, tzv. ekologické daně: - daň z elektřiny - daň ze zemního plynu - daň z pevných paliv Daní bude zatíženo dodání energií konečnému spotřebiteli. Dodavatelé energií, kterým z tohoto titulu vznikne daňová povinnost, budou povinni se registrovat do 31. 1. 2008 jako plátci u celního úřadu.

26

ZMĚNY V DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVĚ K

Recommend Documents