Publikace týkající se „ ílených krav“, zve ejn né v asopisech R (v etn ; Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, 2003) 1.B EZEN, 2001; HLÁSNÝ,J.: Nervová onemocn ní p skotu(Rapotín),43,2001(1),s.13-29
výkavc v souvislosti s jejich vý ivou. Výzkum v chovu str.1
2.DUBEN, 2002; HLÁSNÝ,J.: Diskuse k nemoci ílených krav z nutri ního hlediska.Farmá (Praha), 2002(4),s.7880 str.18 3.PROSINEC,2002; HLÁSNÝ,J.: Nervová onemocn ní p výkavc v souvislosti s jejich vý ivou nebo ji jen „story“ o BSE? Výzkum v chovu skotu(Rapotín),44,2002(4),s.10-33 str.24 4.LEDEN, 2003; HLÁSNÝ.J.: Názory a hypotézy o kravách nebo fakta o významu potravin z chovu skotu? asopis komory veterinárních léka R (Brno),10, 2003(1),s.7-9 str.43 5.B EZEN, 2003; HLÁSNÝ,J.: N které poznatky z historie výzkumu transmisibilních spongiformních encefalopatií. Výzkum v chovu skotu(Rapotín),45,2003(1),s.15-22 str.47 6.B EZEN, 2003; HLÁSNÝ,J.: N které poznatky z Británie o historii výzkumu deficitu ho íku u p výkavc a BSE. Výzkum v chovu skotu(Rapotín),45,2003(1),s.22-34 str.54 7.B EZEN, 2004; HLÁSNÝ.J.: Dva pohledy na p vod a ení bovinní spongiformní encefalopatie skotu. Výzkum v chovu skotu (Rapotín), 46, 2004(1), s. 28-40 (ZKRÁCENÝ LÁNEK) str.64 8.B EZEN, 2004; HLÁSNÝ.J.: BSE jinak. asopis komory veterinárních léka
R (Brno),11, 2004(3),s.11-13 str.69 9.KV TEN,2004; HLÁSNÝ.J.:Je skute masokostní mou ka p vodcem „BSE infekce“? asopis komory veterinárních léka R (Brno),11, 2004(5),s.13-16 str.74 10. ERVEN,2004; HLÁSNÝ,J.: Zapomínaný experiment s výskytem BSE p i nadbytku bílkovin u dojených krav. Výzkum v chovu skotu(Rapotín),46,2004(2),s.25-35 str.81 11. ERVENEC, 2004; HLÁSNÝ.J.: Dlouhodobý nadbytek bílkovin v krmné dávce krav a BSE- I. ást. komory veterinárních léka R (Brno),11, 2004(7),s.9-10 str.90
asopis
12.SRPEN, 2004; HLÁSNÝ.J.: Dlouhodobý nadbytek bílkovin v krmné dávce krav a BSE- II. ást. asopis komory veterinárních léka R (Brno),11, 2004(8),s.11-13 str.93 13.SRPEN, 2006; HLÁSNÝ.J.: Ústup z BSE infek ních pozic, ílená hypotéza; prionová nákaza neexistuje. asopis komory veterinárních léka R (Brno),12, 2006(8); v tisku str.97 14. LEDEN,2003: HLÁSNÝ,J.: Nervous diseases in connection with nutrition in ruminants, and the BSE. P ísp vek týkající se BSE zve ejn ný ve Sborníku p edná ek (str.42-50) „V.Kábrtovy dietetické dny“ z mezinárodní konference u p íle itosti 100.narozenin profesora MVDr.Jaroslava Kábrta (23.ledna 2003) str.102
1. B EZEN, 2001; HLÁSNÝ,J.: Nervová onemocn ní p výkavc v souvislosti s jejich vý ivou. Výzkum v chovu skotu(Rapotín), 43, 2001(1), s.13-29 SUMMARY Causes of the tendency to hypomagnesemia and hyperammonemia Over the past 50 years yields of many crops have increased roughly in proportion to the increase in NPK–fertilizer application. Luxury consumption of K fertilizers, leads to distortion of cation ratios in the herbage: concentration of Na, Mg and Ca are reduced relative to potassium. Higher N–fertilization increases N concentration, and appears to increase the concentrations of P and K in feedstuffs, and decreases Mg utilization by livestock with the occurence of hypomagnesemia. Also, if the P content in young pasture is high, precipitation of insoluble guanite (MgNH4PO4 . 6H2O) may begin in the rumen which decreases Mg utilization. Higher N concentration in forages gives higher contents of higher fatty acids and
decreases the availability of feed Ca and Mg by the formation of insoluble Ca and Mg soaps in the gastrointestinal tract. Highly fertilized young herbage is characterized by a high content of crude protein (CP) and a high rate and extent of degradation of CP causing high concentrations of ammonia–N in the rumen. At elevated blood concentrations ammonia is toxic to the central nervous system. Elimination of excess ammonia and the „magnesium control” of ornithine cycle in liver In the ornithine cycle, urea synthesis is generally considered as a mechanism for the elimination of excess ammonia. The urea level in blood of animals is closely related to rhythmic intake of dietary protein and is strictly reversely proportional to the biological value of the dietary protein. Also, the high ratio of protein to energy increases the urea levels in blood. The sum of the two processes, amino acid catabolism and urea synthesis does not result in accumulation of NH4 cation in the blood. However, a high rate and extent of degradation of CP causing high concentrations of ammonia–N in the rumen results in hyperammonemia, because of diminished capacity of the liver to synthetise urea, and to a decrease in glutamine synthetase. In the fed state, most amino acids reaching the liver, except for the branched-chain amino acids, can serve as precursors for ureagenesis in ornithine cycle. Control of this metabolic pathways can either be long term involving the synthesis and degradation of enzyme molecules (time ranges of hours or days), or short time, via activation or inhibition of existing enzyme molecules (time range of seconds or minutes). So, increases in enzyme concentrations are observed after feeding a protein rich diet. Together with the short-term control mechanisms of ornithine cycle activity these long-term adaptations allow a large changes in flux through the ornitine cycle at a relatively constant ammonia concentration. Of prime importance in the short– term control of carbamoyl– phosphate synthese activity is the mitochondrial concentration of N–acetylglutamate, a compound that is indispensable for enzyme activity. However, the concentration of mitochondrial free Mg2+ may be relevant, since binding N-acetylglutamate to carbamoyl– phosphate synthase is dependent on this action. The Ca2+ can compete with Mg2+, an increase in the extramitochondrial free Ca2+ concentrations in the physiological range (from 0.1 to 0.7 uM/l), stimulates citrulline synthesis, whereas higher Ca2+ concentrations are inhibitory.
Fig. 1
Hepatic encephalpathy and a some exceptions in ruminants Also, chronic and acute liver insuficiencies are associated with increased blood ammonia levels. Although there is strong evidence that ammonia is a major neurotoxin, its mechanism of action is still a matter of debate, because the clinical symtoms
in chronic hepatic encephalopathy (HE) are reversible. However, the terminal phase of acute HE, as is observed in fulminant hepatitis, is irreversible and is associated with brain edema. The concentrations at which ammonia becomes neurotoxic appear to be rather variable. In encephalopathy resulting from acute ammonia intoxication, the letargy occurs when brain ammonia concentration increases to 750 uM/kg. Ammonia has major effects both on excitatory and inhibitory synaptic transmission. It was suggested that in the early stage of acute HE, the inhibitory postsynaptic potential (IPSP) is decreased and that both IPSP and excitatory postsynaptic potential (EPSP) are decreased in later stages. The basic process involved in chemical synaptic nerve transmission is an electrical signal in the presynaptic terminal tranduced into the secretion of a chemical signal that serves as the message to the postsynaptic cell. Only two types of synaptic potentials were recorded: (1) activation of excitatory pathways evoked excitatory postsynaptic potentials (EPSP) in which a very brief (at most a few miliseconds) increase in conductance to cations depolarized the membrane. (2) activation of inhibitory pathways evoked inhibitory postsynaptic potentials (IPSP) in which also a brief increase in ionic conductance, primarily to chloride ions, usually resulted in a hyperpolarization. These synaptic potentials are mediated by amino acids: glutamate and aspartate for EPSP and gama– aminobutyric acid and glycine for IPSP. Tetany is the classical symptom of Mg deficiency. The biological bases of tetany are vary complex because it involves: the central nervous system, the peripheral nervous system, the neuromuscular junction and the muscle cell itself. The cerebrospinal fluid and the electroencephalogram are generally normal in Mg-deficient animals, but these animals are more sensitive to tetany– inducing stimuli such as sound or electroshock. Audiogenic seisure susceptibility occurs in rats if cerebrospinal fluid Mg concentration is low, but the cerebrospinal fluid Mg is often normal in Mg deficient tetanic animals. However, a decrease in concentration of Mg in cerebrospinal fluid (CSF) was occurred in sheep and in cattle – with the clinical signs of hypomagnesaemic tetany correlated with a CSF Mg decrease. In both species the Mg concentration of lumbar CSF decreased from a normal level of about 0.9 mmol/l to about 0.5 mmol/l by the time tetany supervented. It seems that the Ca pump of the sarcoplasmatic reticulum is pertubed since it is strongly Mg dependent. Thus the leakage of Ca from the sarcoplasmatic reticulum pump, inducing the contraction of the muscle fibrils, seems to be the most probable mechanism responsible for tetanic seisures of Mg deficiency. Magnesium and calcium antagonism in the neurotoxicity In the central nervous system (CNS) magnesium (Mg2+) ion has two major functions: the stabilization of synaptic connectivity and widespread enhancement of neurochemical enzymatic functions. The Mg2+ has been shown to affect guanine nucleotide binding proteins (G proteins) in several ways: nanomolar concentrations of Mg2+ are required for GPTase activity, micromolar concentrations of Mg2+ are required for receptor mediated activation of G proteins, milimolar concentrations of Mg2+ increase the affinity of various types of receptors for agonists, an effect thought to result from increased receptor– G– protein coupling, voltage– dependent– Ca2+ channel, and N–methyl – D – aspartate (NMDA) receptor operated ionic channel. Because Ca ions are normally low in most body cells (less than 10–8 M), compared with the ECF Ca level (2 mM), only a small amount is needs enter to significantly increase ICF Ca level. Neuronal free calcium concentrations correlates with the likelihood of irreversible ischaemic cell death, and free intracellular Ca increases may result from Ca entry via the NMDA ion channel and voltage – gated calcium channels, and release from endoplasmic reticulum and other intracellular stores. Magnesium competes with calcium at voltage– gated calcium channels both intracellularly and on the cell surface membrane. It may thereby impede Ca– dependent presynaptic release of glutamate and prevent neuronal Ca overload via voltage– gated channels during ischaemia. Magnesium also enhances mitochondrial buffering of raised intracellular free calcium ions, and prevents release of intracellular calcium stores from endoplasmic reticulum. Magnesium and ammonia antagonism in neurodegeneration Under normal or moderate hyperammonemic conditions, flux through glutamate dehydrogenase is in direction of ammonia formation. Results on the effect of ammonia on glutamate and aspartate levels in brain are numerous. Both acute and chronic hyperammonemia are associated with a decreased brain asparate concentration. Excitatory amino acids such as glutamate and aspartate are major neurotransmitters in the mammalian CNS. It is generally accepted that these aminoacids are primarilly responsible for normal excitatory synaptic transmission. These neurotransmitters produce their effects by interacting with specific receptors on the cell surface, the excitatory amino acid receptors. Five receptor subtypes have been identified, however the most well characterized excitatory amino acid receptor is NMDA receptor which also is permeable to Ca2+. Overstimulation of the NMDA receptor as well as other excitatory amino acid receptors results in neurotoxicity and neuronal injury. These receptors are considered as the final common pathway for many acute and chronic neurologic conditions. An important consequence of NMDA receptor activation is the influx of Ca2+ into neurons. Excessive NMDA receptor stimulation is thought to be an important factor in neuronal cell damage, mediated by excessive calcium entry into the cell. Studies have demonstrated that magnesium can protect against NMDA– induced neurodegeneration, brain injury, and convulsions. On the other hand, hyperammonemia it appears to be a cause of primary axonal degeneration with secondary segmental demyelination: the segmental loss of myelin is consequent to an abnormality in the axon cylinder, which probably reflects a metabolic failure of the perikarion... Grass staggers, neurological signs and neurodegeneration According to the literature, mostly staggers are caused by ingestion of forages that contain tremorgenic mycotoxins. The mechanism of action of these toxins is often incompletly understood, but may involve enhanced release of excitatory amino acid neurotransmitters. However, forages causing staggers in livestock include perennial ryegrass must be considered in the differential diagnosis of hypomagnesemia. Expression of clinical signs is most directly correlated with CSF Mg levels (less than 1.45 mg/dl). However, it is possible to have normal plasma Mg levels, particularly if violent convulsions have been
occuring. Commonly, grass staggers (grass tetany) usually occurs in lactating cows during winter or spring when grasses are low in Mg, especially in cattle experiencing less than optimum energy intake, and during an adverse weather. Affected cows, also may be pastured on rapidly growing planted forage crops such as wheat, barley,or oats that have been over fertilized with nitrogen and potassium. In reygrass staggers animals appear normal at rest or may have fine tremor in the ear and head. When stimulated, affected animals have a characteristic stiff, spastic gait, followed by spasmus and tetanic seisures, opisthotonus occurs in severe cases. Recovery from an episode may be rapid for perennial ryegrass, dallisgrass, and bermudagrass staggers if animals are not stressed. Seisure episodes dissipate within 2 weeks after removal from the toxic forage. However, in irreversible stages (longer pasture standing) axonal degeneration of cerebellar Purkinje cells has been found. These lesions consist of eosinophilic homogenous swellings in the cerebellar layer, generally located in groups rather than randomly distributed and with the tendency to be more numerous adjacent to the Purkinje cell layer. The axons were myelinated at least over part of their traceable length, often on both sides of the swelling. The myelin sheats would appear to remain relatively unaffected about degenerating axons, vacuoles were observed in some torpedoes. Similar lesions in man can be found include subacute cortical atrophy and multiple- sclerosis. It appears that the longer the disturbing syndromes has been present, the greater the likelihood of finding these axonal changes in cattle and sheep. Generally, it seems that diseases of the nervous system in ruminants are in some connections with the nitrogen– magnesium metabolism. The surpluss of nitrogen and potassium intake can have association with hyperammonemia complicated with subclinical hypomagnesiemia, and the neurodegeneration may be involved. These mechanisms should also be studied in bovine spongiform encephalopathy (BSE) which can be on these mechanisms based. The epidemiological studies show, that BSE occurence to this date is only in western european countries where significantly higher NPK fertilization is applied. This review is based on the author´s experiences from WVU (1991) where hypomagnesemia and high BUN levels were found in connection with high nitrogen and potassium intake in grazing ewes. ---------------------------------------------------------------------------------------
Z odborné literatury je známá celá ada onemocn ní u p výkavc souvisejících s vý ivou a manifestující se nervovými p íznaky. V Evrop v ak obvykle jejich výskyt není zji ován. O bovinní spongiformní encefalopatii (BSE), jako o novém nervovém onemocn ní zví at, informovalo britské ministerstvo zem lství ji v ervnu 1987. Jedná se o nemoc, kdy v edé hmot centrální nervové soustavy (CNS) dochází k histologickým zm nám jako je vakuolární degenerace neuron , perikaryonu... V prosinci roku 1987 byly dokon eny po áte ní epidemiologické studie, p em bylo potvrzeno 132 p ípad BSE na 112 anglických farmách ( asopis Feedstuffs, 1996/13). Tak e je tomu ji více jak 13 let od zji ní výskytu BSE ve Velké Británii. Nedávno (2. 2. 2001) se v Brn konal „Mezinárodní odborný seminá ” k BSE, z eho od edná ejících veteriná vyplynulo (Dr.Chris Watson), e ve Velké Británii byla nejv í incidence BSE zaznamenána v letech 1992–93 a ve Francii (Dr.Paul Chambon) v letech 1993–95. V té e dob , v polovin února t.r., bylo z iniciativy MZe R uskute no v Praze jednání zástupc lenských stát St edoevropské dohody (CEFTA) za ú elem vypracování deklarace, kde se konstatuje, e lenské státy CEFTA jsou v sou asné dob prosté onemocn ní BSE. Co v ak je d le ité– bylo zd razn no, e je lze pova ovat za zem s nízkým rizikem výskytu tohoto onemocn ní. Hned úvodem lze íci, e skute tyto „chud í” státy, kde v posledních 10 letech do lo k výrazné ekologizaci zem lství– lze z ejm pova ovat za mén rizikové, pokud se obecn týká prevence „nervových” onemocn ní výkavc . Tak e bylo správné a ádoucí tuto skute nost názorn ji deklarovat a p ípadn v dohledné dob i vyu ít z hlediska komer ního. Pokud se týká diagnostiky vlastní BSE, tato se zakládá na zji ní „prion ” v mozku a prodlou ené mí e ( edá hmota) u posti ených zví at. V mase a mléce tyto zatím prokázány nebyly. Za jednozna ný vektor BSE byla na zmín ném seminá i ozna ena masokostní mou ka, zkrmovaná p edev ím jalovicím, „údajn ” s cílem zvý ení energetické hodnoty krmiva. Klinicky neexistují ádné predominantní p íznaky BSE. Jedná se o chronické onemocn ní s výskytem v pr hu roku na ja e (telení) a na podzim (vyhán ní na pastvu). Z íznak se uvádí hubnutí, sní ení u itkovosti, neposlu nost, agresivita, ataxie, nekoordinované pohyby u ních boltc , svalové t esy a ulehnutí. Ve Francii od 2. 1. 2001 provádí 23 laborato í vy et ení vzork metodou „Westernblot”. Do 28. 1. 2001 tam bylo provedeno 108 tisíc vy et ení a pouze jeden p ípad byl pozitivní. V R mezi sledované
rizikové skupiny pat í podez elá zví ata s p íznaky posti ení nervového systému..., pora ená nebo uhynulá zví ata dovezená ze zemí s výskytem BSE (TREU, 2001). Je i dal í nejnov í zprávy by bylo mo né reprodukovat ze zmín ného seminá e. Je vhodné z nich p ipomenout i to, e v R se Westernblot testem letos uva uje s vy et ením cca 5 tisíc kus (SVÚ Praha a Jihlava), zatímco loni bylo vy et eno jen asi 200 kus skotu. Dále je vhodné dodat i to, e zmín ní prakti tí veterinární léka i nevidí logiku v likvidaci celých stád, jeliko k p enosu nemoci do lo krmením...Z literatury je známo, e k poruchám nadbytku dusíku a nedostatku ho íku je v dy blí e v t ch chovech skotu (v t ch oblastech – státech), kde je vysoká intenzita minerálního NPK hnojení a kde ze zkrmovaných pícnin eva ují trávy. Pokud bychom se porovnávali se zem lsky vysp lými zem mi EU (V. Británie, Francie...) je mo né hned úvodem íci, e v R v pr hu 90. let do lo k výraznému poklesu v intenzit minerálního NPK–hnojení (HLÁSNÝ, 1997), co vyplývá z následujících údaj o spot eb NPK hnojiv: m SFR R SR
1990 1995 1995
Francie
1990 1995
Nizozemí
1990 1995
Británie
1990 1995
Itálie
1990 1995
USA
1990 1995
Kanada
1990 1995
Dusík i l i
704820 254000 80250 47% 2660000 2308400 89% 412356 380000 92% 1582000 1412000 93% 827279 879200 106% 10047935 10632059 106% 1197188 1302941 109%
o
P2O5 n y
437000 46500 16623 14% 1494000 10,3400 69% 76095 64000 84% 428000 421000 98% 607927 584700 96% 3941442 4006651 102% 609150 616715 101%
K2O t u n 460600 40020 13800 12% 1949000 1373500 70% 98318 73000 74% 525000 465000 89% 377713 427000 113% 4719847 4647210 98% 359845 308593 86%
N
:
P
:
K
1 : 1 :
0,62 0,18
: :
0,65 0,16
1 : 1 :
0,56 0,45
: :
0,73 0,60
1 : 1 :
0,18 0,17
: :
0,24 0,19
1 : 1 :
0,27 0,30
: :
0,33 0,33
1 : 1 :
0,73 0,67
: :
0,46 0,49
1 : 1 :
0,39 0,38
: :
0,47 0,44
1 : 1 :
0,51 0,47
: :
0,30 0,50
Z tabulky vyplývá, e ve srovnání s rokem 1990 bylo v R ( SFR) v roce 1995 pou íváno jen 47 % hnojiv dusíkatých a 12 % hnojiv draselných. V sou asné dob to bude asi je mén , p em po ty chovaného skotu v R (SR) jsou mo ná tém polovi ní ve srovnání s uvád nými údaji. Oproti tomu Velká Británie, která v dy vynikala vysokým po tem chovaného skotu a ovcí (jejich výkaly jsou rovn významným zdrojem dusíku a draslíku) vykazuje (podle: FAO, Fertilizer, Rome, 1991 a 1996) jen mírný pokles ve spot eb hnojiv dusíkatých (93 %) i draselných (89 %). Jako ostrovní stát má i vydatné de ové srá ky v pr hu vegeta ního období, co umo uje sklízet pícniny n kolikrát za rok– v mlad ím vegeta ním stádiu, z ejm s vy ím obsahem bílkovin i draslíku. P itom tam louky a pastviny zabírají cca 45 %, kde to v R jen cca 20 % zem lské p dy. Tak e V R je podstatn více orné p dy (cca 75 %), kde se p stuje i významné mno ství „leguminóz”, které jsou významn ím zdrojem ho íku a vápníku, ve srovnání s travami. Tak e z t chto jako i z dal ích d vod lze o ekávat lep í situaci p i vyu ití ho íku u na eho skotu (HLÁSNÝ, 1999: 1999a: 1999b). Na tyto skute nosti jsme i nedávno upozornili v asopise Farmá (2001/ .2), em s p íslu ným textem byli seznámeni i zástupci na ich v deckých pracovi v etn MZe (5. 2. 2001), p i p íle itosti zasedání v decké rady ve VÚCHS, s.r.o., Rapotín.
V zájmu podrobn ího popisu nutri ních vliv na funkci CNS je vhodné p ipomenout je i dal í souvislosti a v podob ur itého „review” interpretovat n které d le ité a asto ji zapomínané experimentální výsledky ze sv tové literatury. Ty byly v inou zji ny ji v roce 1991, p i interpretaci výsledk experimentu u bahnic (West Virginia University) v souvislosti s p echodem na spásání trav s vysokým obsahem dusíku a draslíku (HLÁSNÝ, 1996). Konkrétn se jednalo o následující nálezy p i spásání t ech druh „mladých” pastevních porost (sve ep, kost ava, jetelotráva), kdy u pokusných kojících bahnic bylo zji no (HLÁSNÝ, 2001): • b hem 5 dní po p esunu na pastviny do lo k signifikantnímu poklesu magnezémie (z 1,7 na 1,1 mg/dl) • tomuto p edcházelo výrazné zvý ení hladiny mo oviny v krvi (z 20 na 45 – 50 mg/dl) • následovalo zvý ení aktivity alkalické fosfatázy (ze 100 na 200 – 340 IU/l) a do ur ité míry i AST (ze 140 na 160 – 330 IU/l) Pokus byl zam en na zji ní biochemických zm n v krvi a mo i bahnic, u kterých do lo k výrazné zm v p íjmu bílkovin (z cca 11 % na 20 – 30 %) a draslíku (z cca 1,9 na 2,4 – 4,0 % v su in ) v krmné dávce, po p esunu na mladé pastevní porosty, které p ed tím byly ihnojeny 90 kg N/ha. Z uvedeného vyplývá, e do lo i k ur itému po kození funkce jater, co vyplývá zejména ze zm n hladin ALP. Je vhodné dodat, e p i spásání porostu sve epu jsme zjistili tak výraznou hypomagneziemii u kojících bahnic, která p etrvávala po dobu asi 1 síce od za átku pokusu (COX-GANSER et al., 1992). Za dal í t i m síce byla zejména jeh ata p vodem z této pastviny posti ena onemocn ním „photosenzitization” (v etn nervových p íznak ). Av ak ji p i spásání jiného druhu trávy („svitchgrass”), ne v ak jetelotrávy (PUOLI et al., 1993). Zmín ný experiment popsaný jen z ásti (bez zji ných biochemických hodnot) v asopise Journal of Animal Science (1992 – 1993) byl natolik zajímavý, e ji tehdy jsme shromá dili následující literární údaje z po etného souboru v deckých asopis , v etn asopis léka ských: Vy itelnost ho íku z krmné dávky Vysoká intenzita dusíkatého hnojení má za následek zvý ení obsahu dusíkatých látek (bílkovin) v krmných plodinách (v rostlinách obecn ), zejména v jejich mlad í vegeta ní fázi. i jejich zkrmování zví at m se významn zvy uje koncentrace amoniaku v za ívadlech (van VUUREN et al., 1986), p em dochází i k významnému vylu ování dusíku mo í do zevního prost edí. Vy í p íjem dusíku zvy uje i obsah draslíku v pícninách (REID et al., 1988), pokud i tohoto je v p dostatek. Vy í obsah draslíku i dusíku v krmných plodinách (zejména v travách) má za následek chronickou, p ípadn i akutní hypomagneziémii (KEMP et HART, 1957) u skotu, zejména u dojnic (trávová tetanie). K onemocn ní u skotu a ovcí v ak dochází zejména tehdy, kdy je sou asn vy í intenzita hnojení nejen dusíkem, ale sou asn i draslíkem (SMYTH et al., 1958). Dále je známo, e skot spásající jen trávy (vy í hodnota kvocientu K/(Ca + Mg), má ni í hladinu ho íku v krvi (FONTENOT et al., 1973) ne tomu je p i krmné dávce, ve které je vy í podíl jetelovin (BARTLETT, 1958: HLÁSNÝ, 1991). i vy ím obsahu dusíku je v pícninách i více vy ích mastných kyselin (MAYLAND et al.,1976), ím se rovn sni uje vyu ití ho íku i vápníku u zví at (tvorba mýdel v za ivadlech). Pokud je v pícninách i dostatek fosforu, vytvá í se p i nadbytku amoniaku v p ed aludcích skotu nerozpustný fosfore nan ho nato amonný (AXFORD et al.,1982), ím se rovn sni uje vyu ití ho íku z krmné dávky skotu. Kvalita pícnin z hlediska obsahu
vápníku a ho íku má významný vliv na metabolismus zví at: vy í p íjem vápníku navozuje nedostatek ho íku, p i vy ím p íjmu ho íku se zvy ují nároky na p ísun vápníku (MAYNARD et al., 1979). Tetanie u zví at v ak je vyvolána i sou asným nízkým obsahem ho íku a vápníku (p i spásání obilnin: zelená p enice, oves..), p em výrazn ím nálezem v krvi bývá pokles kalcémie ne megnezémie (BOHMAN et al., 1983: LITTELDIKE et al., 1983: GRUNES et al., 1984). Eliminace amoniaku a syntéza mo oviny v játrech U zdravých zví at má zásadní význam na zvý ení hladiny mo oviny (a potom i amoniaku) v krvi: vy í p íjem bílkovin (IDE et al., 1966) a jejich relativní nadbytek oproti ni ímu íjmu sacharid v krmné dávce (PAYNE et al., 1970). Rovn u lidí se v za ívadlech vytvá í i nadbytku bílkovin ve strav (p i nadbytku masa a masných výrobk ) p i katabolismu aminokyselin, nadbytek amoniaku (NH4) i bikarbonátu (HCO3), p em se u nich m e sou asn vyvolat i nedostatek (deficit) ho íku. Nap íklad p i denním p íjmu 100 gram bílkovin vzniká po jednom molu NH4 a HCO3 (AITKINSON et BOURKE, 1984). Tak e p i katabolismu aminokyselin vzniká p ibli stejné mno ství NH4 kationt a HCO3 aniont . To lze znázornit nap íklad u aminokyseliny alanin následovn : ALANIN + 3 O2 2 CO2 + HCO3 + NH4 + H2O U savc , za b ných okolností se p i odstra ování t chto dvou meziprodukt „rozkladu” aminokyselin uplat uje syntéza mo oviny v játrech, kdy se stejným dílem spot ebovávají ionty NH4 a HCO3, co lze znázornit následující rovnicí: 2 NH4 + 2 HCO3 Urea (mo ovina) + CO2 + 3 H2O Tato syntéza probíhá b hem tzv. „ornitinového cyklu”, p em je t eba p ipomenout, e le itým p ímým substrátem pro funkci „ornitinového cyklus” nejsou jen ionty NH4 a HCO3, ale také ionty aspartátu. Ionty amoniaku a bikarbonátu p i syntéze mo oviny Za normálních okolností z stává po syntéze mo oviny ur ité „konstantní” mno ství amoniaku (suma iont NH3 a NH4) v krvi. Je to z toho d vodu, e hladina pavku v krvi vy í jak 50 uM/l, by ji byla toxická pro centrální nervový systém. Tak e ve kerý amoniak není konvertován na mo ovinu, proto e ur ité jeho mno ství je pot ebné i pro vitální procesy jako je nap íklad syntéza neesenciálních aminokyselin. Dále potom, ionty NH4 jako takové jsou spole s glutaminem vylu ovány mo í. vodn p i objevu ornitinového cyklu se p edpokládalo, e tento je významný jen z hlediska syntézy mo oviny, ím se eliminuje nadbytek amoniaku z t lních tekutin. Pozd ji ak bylo zji no (AITKINSON et BOURKE, 1984), e po katabolismu aminokyselin a po syntéze mo oviny nez stává v krvi jen ur ité mno ství amoniaku, ale také i d le ité a pot ebné mno ství iont bikarbonátu (ionty HCO3). Výsledkem obou zmín ných pochod , tj. katabolismu aminokyselin a syntézy mo oviny v ak není akumulace iont NH4 ani iont HCO3 v krvi, tak e její pH se nem ní. Av ak p i metabolické acidóze (pokud se nejedná o poruchu funkce ledvin), jsou ionty HCO3 zadr ovány v t le za ú elem neutralizace „kyselých” iont vodíku v krvi a tomu odpovídající mno ství iont NH4 je vylu ováno mo í. i t chto pochodech se uplat uje ur itá „vodíková pumpa”, kdy ionty vodíku (H+) jsou evád ny ze slabé kyseliny (NH4) do bikarbonátového iontu (AITKINSON, 1986). Tak e p i syntéze mo oviny se umo uje (p i acidóze) stabilizace pot ebného mno ství iont HCO3 tak, e jejich mno ství se v krvi zvy uje (organismus se tak snadn ji vyrovnává s acidózou ne li s alkalózou). Av ak proto e se ionty HCO3 p i „neutralizaci” metabolické acidózy spot ebovávají, je syntéza mo oviny za t chto okolností tlumena (inhibována). Vlivem ur itého celého regula ního mechanismu v ak je snaha (za b ných okolností) udr ovat koncentraci iont HCO3 v krvi na ur ité konstantní úrovni, proto e jen malé
mno ství HCO3 (2,5 a 5,0 % z celkového mno ství p vodem z katabolismu aminokyselin) se e vylou it mo í, tak e naprostá v ina t chto iont je eliminována p i syntéze mo oviny (AITKINSON et BOURKE, 1984). Hormonální regulace p i syntéze mo oviny Hladina amoniaku v krvi se v ak také zvy uje p i chronických a akutních onemocn ních jater. Sni uje se tak kapacita jaterních bun k k syntéze mo oviny (KAISER et al., 1988). Vy í hladina amoniaku v krvi je toxická pro CNS (ADAMS et FOLEY, 1953). Fyziologická hladina (na la no) amoniaku v krvi lidí je ni í jak 50 uM/l. U zdravých jedinc je pom r mezi hladinou amoniaku v mozku a v krvi na úrovni 1,5 : 1 a 3 : 1 (COODER et PLUM, 1987). V závislosti na p íjmu bílkovin krmiva (MUNCHOW et BERGNER, 1968) se b hem dne „rytmicky” zvy uje a sni uje hladina mo oviny v krvi zví at (EGGUM, 1970) i lidí (KANABROCKI et al., 1973. P itom u dojených krav je relativn krátká doba od p íjmu bílkovin do zvý ení hladiny mo oviny v krvi (ERBERSDOBLER et al., 1980). Vzhledem k tomu, e mo ovina se vylu uje zejména mo í, tak i p i po kození ledvin se zvy uje hladina mo oviny v krvi. Celý pochod syntézy mo oviny za íná proteolýzou a kon í syntézou mo oviny jako finálního produktu. I kdy se popisovaný pochod v játrech zdá jako jednoduchý, není tomu tak, proto e existují i ur ité hormonální regulace. V jaké form vstupuje „dusík” do jater to je závislé na nutri ním a hormonálním nalad ní zví ete. V dob po nakrmení se v ina aminokyselin (krom aminokyselin s rozv tveným et zcem) dostává do jater, kde se stává substrátem pro syntézu mo oviny. Volný amoniak vznikající p i metabolismu glutaminu ve st evní sliznici, v jaterních hepatocytech a ve st ev (bachoru) p sobením bakteriální ureázy, také významn p ispívá k syntéze mo oviny (RATNER, 1973). Bylo zji no (WALSER, 1980), e asi 25 % mo oviny syntetizované v játrech m e být recyklováno prost ednictvím bakteriální ureázy. ízení (regulace) tohoto pochodu (syntézy a degradace) m e být bu dlouhodobé (trvá hodiny a dny) nebo krátkodobé (aktivace nebo inhibice enzymu) v trvání sekund a minut. Tak e po nakrmení dietou bohatou na bílkoviny (SCHIMKE, 1962), jako i p i hladov ní a p i diabetu (BRYLA et GARSTKA, 1985) – zvy uje se koncentrace enzym a to z ejm následkem zm n koncentrace kortikosteroid (LIN. 1982), hormon títné lázy (SOCHOR, 1981) a r stových hormon (PALEKAR, 1981). Vliv ho íku (vápníku) a metabolismus amoniaku Celkov potom dlouhodobé i krátkodobé regulace dohromady, umo ují zna né zm ny v p ísunu substrát do ornitinového cyklu, av ak p i relativn konstantní koncentraci amoniaku. Nejd le it í p i krátkodobé regulaci je vliv enzymu „carbamoyl- fosfatázy”, její aktivita závisí na koncentraci „N– acetylglutamátu” v mitochondriích bun k a bez které nem e enzym p sobit. Av ak aby mohl p sobit „N– acetylglutamát” (spojení s carbamoyl– fsfatázou), je nutné aby v mitochondriích bun k byla také ur itá koncentrace iont ho íku (MEIJER, 1985). P itom je t eba p ipomenout, e ionty Ca mohou „soupe it” s ionty ho íku. Av ak, aby bylo dosa eno pot ebného efektu (vytla ení iont Mg), je t eba, aby koncentrace iont Ca byla vysoká. Tak e se p edpokládalo, e toto nemá fyziologický význam (CERDAN et al., 1984). Pozd ji v ak bylo zji no, e p i vzestupu „extramitochondriálního” vápníku ji v rámci fyziologického rozmezí (0,1 a 0,7 uM/l), stimuluje se syntéza citrulinu, p em v ak je vy í koncentrace Ca má opa ný– tlumivý ú inek (JOHNSTON et BRAND, 1989). Tak e se edpokládá, e jen ni í koncentrace iont vápníku p ispívá k syntéze citrulinu a tím stimuluje krátkodobou hormonální regulaci ornitinového cyklu. I kdy ji dávno bylo zji no, e amoniak je d le itý neurotoxin (ADAMS et FOLEY, 1953), mechanismus jeho ú inku byl stále diskutabilní. Vycházelo se z klinické praxe z ní je
známo, e p íznaky p i chronických „hepato– encefalopatiích” (HE) jsou reversibilní (vratné). Tak e se pova ovalo za málo pravd podobné, aby vy í hladina amoniaku p i t chto encefalopatiích vyvolávala morfologické strukturální zm ny v centrálním nervovém systému (jako je zv ení protoplasmatických astrocyt Alzheimerova typu), proto e i p i zji ní chto zm n v mozkové tkáni b hem HE onemocn ní, intenzita jejich po kození nekorelovala s po kozením jater (CONN et LIEBERTHAL, 1979). Pozd ji v ak bylo zji no, e v kone ných fázích akutních HE jsou zm ny nervové tkán ireversibilní (nevratné) a souvisí s otokem mozku (CORALL et WILLIAMS, 1986). Vliv akutní hyperamonémie (akutní zvý ení amoniaku v krvi) na zví ata jako celek je v ak znorodý. Amoniak má d le itý vliv jak na excita ní, tak na inhibi ní p enosy na nervových spojeních (synapsích). Amoniak inhibuje vytla ování (extruzi) chloridových iont (Cl iont ) z neuron zatím neznámým mechanismem a inhibuje v závislosti na koncentraci amoniaku vytvá ení hyperpolariza ního potenciálu (RAABE et LIN, 1985). Tento ú inek má z ejm souvislost se zvy ující se „pomalou vlnou” na encefalogramu, co bylo zji no u zví at (OKAMOTO et al., 1985) a také u lidí (VAN DER RIJT et al., 1984), p i zvý ené hladin amoniaku v krvi. Jeho koncentrace v krvi, která ji p sobí neurotoxicky je zna rozdílná. P i ecefalopatiích následkem akutní otravy amoniakem lze pozorovat letargii, kdy se jeho koncentrace v mozku zvý í na 750 uM/kg (EHRLICH et al., 1980). V pokro ilej ích stadiích se zvy uje hladina amoniaku v mozku a na 1200–1800 uM/kg. edpokládá se, e v po áte ních fázích akutní hepato– encefalopatie (HE) se sni uje „inhibi ní” postsynaptický potenciál (IPSP) a e oba IPSP a „excita ní” postsynaptický potenciál (EPSP) se sni ují v pozdních fázích onemocn ní (RAABE, 1985). P i chronické HE (dlouhodobé zvý ení hladiny amoniaku) se rozvíjí centrální toleran ní postsynaptický hyperpolariza ní mechanismus, av ak sou asn se jeho citlivost k dal ímu zvy ování hladiny amoniaku zvy uje (RAABE et ONSTAD, 1985). Nadbytek amoniaku také interferuje (komplikuje) metabolismus neuromediátor („excita ních” aminokyselin) glutamátu a aspartátu. Elektrické potenciály a nervové mediátory i dal ím popisu interakcí týkajících se vlivu nadbytku amoniaku a deficitu ho íku na centrální nervový systém (CNS) je vhodné v zájmu pochopení významu celého mechanismu, podrobn ji se zmínit o funkci a zejména o biochemismu nervové tkán . Centrální nervovou soustavu tvo í mozek, který v úseku prodlou ené míchy p echází v míchu. Anatomickou i funk ní jednotkou CNS je nervová bu ka (neuron), která sestává z t la (soma) a z výb (nervová vlákna). Jedná se bu o „dendrity” – vlákna aferentní (krat í a rozv tvená) nebo o „neurity” – eferentní vlákna (del í a nev tvená). Nejjednodu ím nervovým vláknem je „axon”. Pro funk ní výkonnost neuronu je nutná jeho strukturální neporu enost. Z hlediska zachování pohyblivosti zví at je d le itá funkce zadního mozku (prodlou ená mícha a moze ek). Prodlou enou míchou procházejí v echny vzestupné (aferentní) a sestupné (eferentní) dráhy spojující mozek se h betní míchou. Odtud se spole s moze kem a st edním mozkem ídí reflexy pro udr ení rovnováhy a nap tí kosterních sval , nachází se tam mnoho d le itých úst edí (regulace: dýchání, krevního ob hu, p vykování, vylu ování slin a trávicích áv..). Moze ek se podílí na slo itých koordina ních funkcích kosterních sval . U zví at s poru eným moze kem se objevují záchvatové k e napína kon etin, krku a trupu– zví e ztrácí rovnováhu, nem e stát... Spojení nervových bun k se uskute uje na synapsích (spojeních), co jsou ur itá specifická místa v nervové tkáni. Toto spojení je ízeno chemickými substancemi, které se nazývají „neurotransmitery” (neuromediátory = nervové p ena e). Podstatou tohoto chemického spojení je to, e elektrický impuls vyvolá sekreci (neuromediátoru) na synapsi,
co jako ur itý „p íkaz” se p ená í dále– „postsynapticky”. Poprvé byly tyto tzv. postsynaptické potenciály podrobn ji objasn ny v roce 1953 (ECCLES). Byly popsány dva typy potenciál : první navozující excita ní postsynaptické potenciály (EPSP) p i vedení vzruchu, vlivem ú inku kationt , ím se vyvolává „depolarizace” membrány. Druhý, navozující inhibi ní postsynaptické potenciály (IPSP) p i vedení vzruchu, vlivem ú ink chloridových aniont , co obvykle vyvolává „hyperpolarizaci” membrány nervových bun k. Tyto elektrické potenciály jsou usm ovány aminokyselinami a to glutamátem v prvním a gama– aminobutyrátem a glycinem ve druhém p ípad , co bylo podrobn ji popsáno a v roce 1974 (CURTIS et JOHNSTON). Synaptický p enos je dále usm ován i receptory (p íjemce signálu), které jsou úzce napojeny na p íslu né „iontové kanály”. Spojení mediátoru s receptorem má za následek výrazné zvý ení v rychlosti „iontového” vedení vzruch . Dále bylo zji no, e i dal í substance a to nejen acetylcholin a norepinefrin, ale také serotonin a dopamin jsou neuromediátory a usm ují elektrické potenciály na nervových spojeních (IVERSEN, 1986: NICOLI, 1988: BLOOM, 1988). I kdy se uva ovalo o tom, e ú inek chto se výrazn ji li í od ú inku aminokyselin, celá ada dal ích pokusných analýz tyto domn nky nepotvrdila. Ho ík jako stabilizátor neurochemických funkcí le ité z celého mechanismu je to, e „vazba” (spojení) receptor a neuromediátor a iontových kanál , které jsou v kone ném d sledku otev eny nebo zav eny, vyvolává elektro-fyziologické odpov di a zm ny. Jsou známy dva d le ité typy t chto vazeb. V prvním ípad m e být receptor sou ástí iontového kanálu, tak e „vazba” vede k ur itému izp sobení v jejich otevírání. Ve druhém p ípad (typu vazby) ovliv uje receptor iontový kanál p es dal í jinou „bílkovinu”. Kdy tyto vazebné mechanismy mezi receptory a iontovými kanály byly poznány, vyplynulo z toho, e neurotransmitery ú inkují tak, e se vá í na proteiny a tak aktivují (urychlují) nebo zpomalují (blokují) p sobení elektrického nap tí. Nejjednodu ím p íkladem t chto vazeb je vazba na „G protein”, co bylo poprvé prokázáno na vedení elektrického nap tí v atriálních bu kách v srdci (BREITWEISER et SZABO, 1985: PFAFFINGER et al., 1985: YATANI et al., 1987). Ionty ho íku (magnezium– Mg) mají v innosti CNS dv d le ité funkce: stabilizují vedení elektr. potenciál na nervových synapsích a významn se uplat ují p i neurochemických enzymatických funkcích. V „namolární” koncentraci jsou pot ebné pro aktivitu „GPT– ázy” (GILMAN, 1987: HIGASHIJIMA et al., 1987), v „mikromolární” koncentraci jsou pot ebné pro receptory usm ovanou aktivaci G–protein (GILMAN, 1987: GIERSCHIK et al., 1988). V milimolárních koncentracích jsou Mg ionty pot ebné k usm ování: aktivace „G– protein ” (HULUME et al., 1983: BIRNBAUMER et al., 1990), nap tí na „kanálech vápníku” (AUGUSTINE et al., 1987) a nap tí na iontových kanálech (CRUNELLI et MAYER, 1984: NOWAK et al., 1984), kde je receptorem „N– methyl– D– aspartát” (NMDA). Je také velmi dob e známý tlumivý (inhibi ní) vliv iont Mg na uvol ování neuromediátor na nervových synapsích (OSBORNE et al., 1991: OKADA et al., 1996, 1998). le itými neuromediátory (NTS) v CNS savc jsou také „exita ní” aminokyseliny glutamát a aspartát. Je známo, e tyto aminokyseliny jsou zna d le ité pro „excita ní” enos na synapsích (WATKINS et EVANS, 1981). Tyto NTS vyvolávají ur ité interakce na ur ité receptory (MONAGHAN et al., 1989), jich je známo celkem p t. Vápník jako antagonista „protektivního” ho íku Nejd le it ím z nich je ionotropní receptor, ji zmín ný „NMDA”, který také umo uje permeabilitu vápníkových (Ca) iont (FAROOQUI et HORROCKS, 1991). Zvý ená stimulace NMDA receptoru jako i dal ích excita ních receptor má za následek
„neurotoxicitu” – po kození nerv (McDONALD et al., 1988), p i zvý eném „p ílivu” Ca iont do neuron (OLNEY, 1989: McMASTER et al., 1991). Tak e nadm rná stimulace NMDA receptoru má za následek po kození nervových bun k, p i nadm rném „p ilivu” Ca iont . Bylo v ak zji no, e Mg ionty p sobí jako ochrana proti této „neurodegeneraci”, projevující se konvulzemi (k ové záchvaty) u pokusných zví at (McDONALD et al., 1990: WOLF et al., 1990). Tento „protektivní” (ochranný) mechanismus Mg iont na NMDA receptory spo ívá v tom, e Mg ionty vstupují do iontových kanál a blokují p íliv dob e prostupných iont jako jsou ionty Ca. Dále potom ionty Mg „soupe í” s ú inkem Ca iont ji v místech „presynaptických” a tím znemo ují uvoln ní p íslu ných neuromediátor (NST) pod vlivem Ca iont . Tento mechanismus jako celek je potom ozna ován jako „protik ový” ú inek Mg iont , který ji dávno je známý (KATZ et MILEDI, 1969). Nedávno v ak bylo zji no (HALLAK, 1998), e p i krátkodobém (24 hodin) injek ním podávání ur ité dávky Mg iont (síran ho natý) do lo k významnému zvý ení koncentrace Mg ve tkáni mozku a ke zvý ení odolnosti proti nervovým záchvat m, za poklesu citlivosti NMDA receptoru ke (agonist m) glutamátu a glycinu. Av ak p i dlouhodobém podávání iont Mg (2 týdny) se tato nervová regulace neuplatnila. Tak e ím je vy í koncentrace Ca iont v neuronech, tím je vy í pravd podobnost, e se vyvolá ireversibilní ischemické po kození neuronu (EIMERL et SCHRAMM, 1994: CHOI, 1985). Ionty Mg „soupe í” s ionty vápníku na Ca–kanálech jak intracelulárn , tak na povrchu membrány (ISERI and FRENCH, 1984). Tímto m e být inhibováno (na iontech Ca závislé) presynaptické uvoln ní glutamátu, ím i tak se dosahuje ur itá prevence p ed ne ádoucím inkem Ca–iont b hem ischémie. Ionty Mg tlumí také intracelulárn ú inek volných iont Ca v mitochondriích (FAVARON and BERNARDI, 1985), a jsou ur itou prevencí p ed uvol ováním iont Ca z endoplazmatického retikula (PARSONS et al., 1997). Význam protektivního ú inku iont ho íku je výrazn ji vyplývá z toho, jak významnou úlohu sehrává vápník z hlediska prostupnosti bun né membrány pro ionty draslíku a sodíku. Zm ny koncentrace iont a elektrické nap tí v nervové tkáni (inervace cév) V ne inném nervovém vlákn je uspo ádání iont takové, e koncentrace draslíku je uvnit asi 20 krát vy í ne na povrchu, kde je naopak mnohonásobn vy í koncentrace sodíku. Odli né rozmíst ní iont mezi povrchem a nitrem „vzru ivé” vodivé membrány nervové bu ky podmi uje klidový potenciál. V klidu je vn í povrch membrány kladný, vnit ní povrch záporný, potenciálový rozdíl je -50 a -80 mV. Membrána tak je polarizována. i pr chodu vzruchu nervem se zvý í prostupnost pro Na ionty, které p echázejí dovnit nervového vlákna. Memmbrána je tak depolarizována a povrch vzru ivé membrány se stává o 40 mV elektronegativním. Tak e p i pr hu vzruchu nervovým vláknem se zaznamenává ak ní potenciál, co je vlastn ící se vlna elektronegativity po nervu. Vzru ivou membránu tvo í molekuly bílkovin, na které jsou vázány ionty vápníku. P i podrá ní membrány se vápník vyt sní a ta se stává propustnou pro dal í ionty. Toto v e je známá teorie z na ich u ebnic fyziologie. Zmín né neurochemické zm ny v ak jsou slo it í jak vyplývá z p íkladu inervace hladkých sval st ny cév, zejména pokud se týká ú inku iont vápníku. Podobn jako ostatní bu ky udr ují i bu ky hladkých sval st ny cév iroké rozmezí mezi elektrickým nap tím na povrchu a uvnit membrány. Koncentrace Na+ v bu kách (10–20 mM) je ni í ne v extracelulární tekutin – ECF (150 mM). Oproti tomu je koncentrace K+ v bu kách (ICF) vy í (130–160 mM) ne v tekutin extracelulární– ECF (3–5 mM). Koncentrace Cl– ve hladkosvalových bu kách arterií i kdy je ni í (40–70 mM) ne v ECF (140 mM) – je v nich vy í ne tomu je v bu kách v iny ostatních tkání. Ionty vápníku jsou v ak v bu kách
udr ovány ve velmi nízké koncentraci (10-6–10-8 M), ve srovnání s ECF (2 mM). Vzato potom celkov , rozdílné koncentrace iont umo ují vznik celé série elektrochemických zm n. Klidové (rovnová né) potenciály (E-ion) pro ka dý iont jsou p ibli následující: E Na = +50 mV, EK = -90 mV, E Cl = -20 mV, E Ca = více ne +150 mV. Klidové arteriální membrány v ak mají vy í prostupnost (permeabilitu) pro K+, ne li pro Cl-, Na+ nebo Ca2+ (CASTEELS, 1981) s výjimkou n kterých jemných mozkových arteriol, které jsou depolarizovány, kdy se K+ v ECF zvy uje. Ve v in hladkosvalových vláken ve st nách tepen dochází k tomu, e p i vy í koncentraci jak 5 a 20 mM iont draslíku v ECT není log hodnoty K+ v ECF lineární s membránovým potenciálem (CASTEELS, 1981). Kdy se K+ v ECF pomalu sni uje, klidový potenciál membrány se stává více záporným a dal í sni ování K+ vyvolává depolarizaci membrány. Membrány v iny excita ních bun k mají „K+ - selektivní kanály”, které jsou bu p ímo nebo nep ímo aktivovány zvý ením koncentrace Ca2+ v bu kách (HILLE, 1984). Tyto jsou otev eny jen p i nedostatku Ca2+, p i vy í depolarizaci. Jsou v ak a „explosivn ” otevírány i p i negativních potenciálech, kdy se koncentrace Ca2+ zvy uje. Je to z ejm tím, e tyto kanály lze rozd lit podle jejich citlivosti k Ca2+. Tak e kanály sekre ních bun k jsou aktivovány ni í koncentrací Ca2+ (10–8 M) (PETERSEN, 1984), zatímco bu ky kosterních sval vy adují vy í koncentraci Ca2+ pro jejich aktivaci (10–6 M) (MAGLEBY and PALLOTTA, 1983). Vápníkové kanály, podobn jako „Na– kanály” jsou aktivovány depolarizací membrány a umo uje se jim tak vstup do bun k. Za b ných okolností jsou selektivní jen pro Ca2+. Jejich selektivita se v ak ztrácí, kdy se koncentrace Ca2+ výrazn sní í: tak e potom je umo n i vstup Na+ do bun k (ALMERS et al., 1984). které Ca kanály se rychle inaktivují b hem depolarizace, jiné v ak tolik ne (HILLE, 1984). Vstup Ca2+ do kanál m e být zpomalován mediátory nebo podobnými substancemi. íkladem je zvý ený vstup Ca2+ do srde ního komorového svalu p i beta- adrenergní aktivaci (REUTER, 1983). Naopak vstup Ca2+ je zpomalován do bun k sympatického ganglia p i alfa adrenergní aktivaci (HORN and McAFEE, 1980). P i n kterých pokusech bylo zji no, e vlastnosti membrán hladkých sval se m ní p i celkové denervaci sympatiku: membránové potenciály jsou potom mén negativní a bu ky jsou jsou více excitabilní. Tyto zm ny jsou isuzovány zm nám v aktivit sodíkové pumpy (FLEMING, 1987). Jsou av ak jen nep ímo v relaci s inervací sympatiku: tak e nap íklad kdy mezenteriální arterie byly denervovány, klidový potenciál se nem nil (HILLE et al., 1985). Jemné arterioly jsou pom rn necitlivé k norepinefrinu, tak e asto vy adují jeho vy í koncentraci ne 10–6 M, pokud se mají vyvolat co nejvy í „alfa– usm ované” kontrakce. Oproti tomu v ina siln ích arterií je kontrahována ji p i koncentracích 100krát ni ích. Tato zji ní ukazují na to, e v í cévy jsou více ovliv ovány ji fyziologickou koncentrací katecholamin v krvi (HIRST et LEW, 1987). V ina arterií u savc je doprovázena adrenergními axony sympatiku. V í svazky sympatiku obvykle doprovázejí v í artérie. Výjimkou je aorta u n kterých druh , n které cévy mozkové pleny (HILL et al., 1986) a plicní artérie u n kterých ivo ich (McLEAN, 1986). Klidové membránové potenciály hladkých sval arterií a arteriol (in vitro) se obvykle nachází v rozmezí 60 a 75 mV (EDWARDS et al., 1988) a jsou stabilní. Tyto potenciály závisí zejména na koncentraci dob e prostupných iont K, ne li na iontech ostatních. Z uvedeného vyplývá, e vlivem p evahy iont vápníku (p i deficitu ho íku), se mohou významn naru ovat i nervové regulace p i krvení a zásobení tkání kyslíkem. D le itý v ak je také vliv iont draslíku a sodíku. Skot a ovce se li í od ostatních zví at Onemocn ní s tetanickými p íznaky jsou typickým p íkladem nedostatku (deficitu) ho íku. Tyto p íznaky jsou zna rozdílné, proto e Mg má vliv na: CNS, periferní nervstvo,
nervosvalová spojení i na bu ky svalové. Mozkomí ní tekutina i encefalogram mohou být normální u Mg– deficitních zví at (CHUTKOV, 1971), av ak tato zví ata jsou obvykle citliv í k tetanii vlivem zevních stimul , jako je hluk (SUTER et al., 1958: BUCK et al., 1976: CHUTKOV, 1951) nebo elektro ok (MISHARA et PEREY, 1960). Ú inek neuromediátor na CNS je rozdílný: koncentrace serotoninu v mozku n kdy klesá (ESSMAN, 1976: ITOKAWA et al., 1974) nebo se nem ní (BARBERAU et al., 1972: ITOKAWA et al., 1972) jindy se zase zvy uje (BUCK et al., 1979), zatímco dopamin klesá (v nucleus caudatus) u Mg–deficitních ps (BARBEAU et al., 1972), ne v ak u pokusných krys (BUCK et al., 1979). P itom nervové p íznaky výrazn ji nekorelují s hladinou Mg. Av ak u skotu (PAULI et ALLSOP, 1974) a ovcí (MEYER et SCHOLZ, 1972) bylo zji no, e p i poklesu koncentrace Mg v mozkomí ní– cerebrospinální tekutin (CSF), tomuto odpovídají i p íznaky „hypomagneziemické” tetanie. U obou t chto druh zví at klesá koncentrace Mg v bederní CSF z normálních 0,9 mmol/l na 0,5 mmol/l (p i tetanii), p em koncentrace Mg v bederní CSF je ovlivn na hladinou Mg v CSF mozku (OPPELT et al., 1963). Dal í zvlá tnosti nervových regulací u p výkavc i poklesu Mg v krvi je na nervosvalových spojeních tlumena cholinesteráza, tak e se tam zvy uje akumulace acetylcholinu. Jeví se jako pravd podobné, e je tak naru ena „Ca– pumpa” sarkoplasmatického retikula („prosakováním” Ca–iont ), která je výrazn závislá na koncentraci Mg iont (SOUZA et MEIS, 1976). Indukují se tak kontrakce svalových vláken, co se jeví jako nejvíce pravd podobný mechanismus tetanických k í p i Mg– deficitu (ROBESON et al., 1979). P itom je epco-bachorová motilita (pohyblivost– peristaltika) obvykle normální av ak kontrakce lu níku, slepého st eva a proximálního kolonu jsou sní eny, týkajíce se jak frekvence tak intezity (DUBNOFF et MAITRA, 1971). Intenzita, ne ak frekvence kontrakce tenkého st eva a elektrická aktivita „spirálního kolonu” jsou sní eny. i poklesu Ca v krvi se naopak acelylcholin na nervosvalových spojeních sni uje, ím se znemo uje p enos vzruchu a tím i innost sval (útrobních i kosterních). Vzhledem k tomu, e v bu kách tkání je koncentrace vápníku velmi nízká, sta í jen málo k tomu, aby se v nich koncentrace Ca výrazn zvý ila. To platí zejména pro bu ky hladkých sval (vnit ní útrobní „duté” orgány a srdce). Výrazná atonie za ívacího traktu p výkavc je a „nápadným” íznakem hypokalcémie (deficit vápníku), kterou lze snadno a rychle odstranit nitro ilním podáním vápníku (viz „poporodní paréza” krav). Slo itý aludek p výkavc vykazuje ur itou zvlá tnost v inervaci parasympatikem (n.vagus), proto e ten stimuluje peristaltiku jen u prvních t í jeho oddíl (bachor, epec, kniha), tak e p i totální vagotomii (p i sekci n.vagu) je jejich motilita– peristaltika zastavena (SWEENSON et al., 1984). Tyto p íznaky jsme zjistili i p i onemocn ní bahnic („photosenzitization”), p i spásání trávy „switchgrass”, co se projevovalo ur itými p íznaky nervovými a p i pitv byla zji na uzáv ra v míst p echodu knihy do slezu. Po opakované parenterální aplikaci kalcia se zdravotní stav výrazn zlep il (HLÁSNÝ, 1993). Histologické zm ny v nervové tkáni Z hlediska uspo ádání mozku pokud se týká metabolismu neuromediátor je t eba rozli ovat v í neuronové a men í astrocytové odd lení. Tak e p i „detoxifikaci” (lé ení) mozku od hyperamonémie (endo i exogenního p vodu) ú inkem glutamin syntetázy, je mo né pozorovat ú inek jen u astrocyt . Za b ných okolností nebo jen p i mírn í hyperamonémii je zvý ení glutamát dehydrogenázy úm rné zvý ení amonémie. Ú inky amoniaku na hladinu glutamátu a aspartátu jsou rozli né. Av ak jak p i akutní tak p i
chronické hyperamonémii, klesá koncentrace aspartátu v mozku (TYCE et al., 1981). Obvykle av ak ne v dy, dochází i k poklesu glutamátu. Originální v ak je zji ní a popis klinických a patoanatomických nález p i zvý ení hladiny pavku v CNS (ASBURY et al., 1963: DYCK et al., 1971: FORNO et ALSTON, 1967), kdy bylo zji no, e p sobením amoniaku vznikají: • •
primární axonální degenerace se sekundární segmentální demyelinací nervové tkán segmentální ztráty myelinu, které jsou významné z hlediska abnormality „axon cylinder”, co pravd podobn souvisí s metabolickým po kozením perikarionu...
Podobné axonální degenerace se v ak v té dob (MANUAY et MASON, 1967) zjistily i i déletrvajícím onemocn ní ovcí a skotu „reygrass staggers”, p i spásání trávy „jílek” (Lolium perenne). Zejména p i dlouhodobém pobytu na pastvin bylo zji no po kození Purky ových bun k v moze ku. Tyto „léze” (po kození) sestávají z homogenních eosinofilních „zdu ení– otoku” v nervové tkáni moze ku a nejsou „roztrou ené”, ale jsou ve shlucích a p iléhají k vrstv Purky ových bun k (nervových vláken). Ta jsou jen áste myelinována, ne ast ji v místech „zdu ení”. Opouzd ená myelinem z stávají jen málo po kozená místa, místa s výrazn ím zdu ením jsou degenerována. Myelinová pochva se jeví relativn málo po kozená u degenerovaných axon : v „ur itých” vláknech jsou zji ovány vakuoly... Podobná po kození moze ku byla zji na p i cereberální kortikální atrofii u jeh at, i pseudolipidóze u telat a p i dal ích poruchách v souvislosti se ztrátou Purky ových bun k (INNES et SAUNDERS, 1962). Nervové p íznaky tohoto onemocn ní jsou pozorovány ji od roku 1953 a to v souvislosti s p echodem zví at na bujn rostoucí trávy, obvykle po edchozím období sucha. Teprve a pozd ji (GREENFIELD, 1958) bylo toto onemocn ní na N. Zélandu ozna eno jako „potácivost” p i zkrmování jílku. MANUAY et MASON (1967) v ak zd raz ují, e ím je onemocn ní chroni í, tím í je pravd podobnost výskytu morfologických zm n („axonální degenerace”). Av ak popisované léze nemusí být patognomické jen pro toto onemocn ní, ale mohou se vyskytovat i p sobení mnoha faktor ve spojitosti s poruchami neuronového metabolismu– vy erpání (MASON, 1968). Nervové p íznaky v ak jsou pozorovány také i v p ípadech ani by p i „reygrass staggers” do lo k po kození CNS. Potom v ak jsou klinické p íznaky onemocn ní (potácivá ch ze a tetanické k e svalstva..), reverzibilní a po zhruba 3 týdnech od p evedení na jinou pastvinu se zví ata uzdravují. i onemocn ní „reygrass staggers” je reálná mo nost, e p i spásání mladého porostu jílku dochází k hyperamonémii komplikované dlouhodob í subklinickou hypomagneziemií. Toto onemocn ní je pozorováno a od za átku 50.let, kdy v oblastech s vysp lej ím chovatelstvím se ji za ala uplat ovat vy í intenzita minerálního NPK–hnojení. Tak e i v literatu e se upozor uje na to (SMITH et EDWARDS, 1988), e i p i „reygrass stagers” je zji ována hypomagneziemie, p em hladina Mg v CSF je ni í jak 1,45 mg/dl. Je v ak eba dodat, e tímto „nutri ním” sm rem není obvykle vedena diagnostika i kdy i léze zji né v nervové tkáni jsou podobné hyperamonémii. Onemocn ní je obvykle pova ováno za toxikózu vlivem „tremorgenního” alkaloidu- mykotoxinu „Acremonium lolia”. Nervové p íznaky p i zkrmování „toxických” trav 1. Je t eba p ipomenout, e je je celá ada podobných „nervových” onemocn ní u skotu a ovcí p i spásání dal ích druh trav („grass staggers”). Hned úvodem v ak lze íci, e mechanismus ú inku p íslu ných toxin , nebyl doposud u ádného z nich (v etn „reygrass stagers”) nále it objasn n. Tyto „staggers” (potácivost) se obvykle vyskytují u dojených krav zejména p i ni ím obsahu ho íku v travách. K hypomagneziemiím dochází i p i spásání zelených obilovin (oves, p enice, je men), zejména pokud tyto byly
více p ihnojeny dusíkem a draslíkem (MOODIE, 1965). Onemocn ní se obvykle manifestuje p i zm nách po así. Pokud se týká „toxických” trav, t ch je známá celá ada (USA, Australie, Ji ní Afrika...) jako: Phalaris aquatica, Phalaris tuberosa, Panicum coloratum, Claviceps paspali, Bermudagrass, Dallisgrass, Locoweed...), p em obvykle dochází k hepatopatiím. Tyto toxikózy charakteristické výraznými nervovými p íznaky (GALEY et al., 1991: MORTIMER, 1978: SMITH, 1978) jsou ozna ovány podle názvu trávy (nap íklad: „phalaris toxicosis”). Za p vodce nemoci jsou nej ast ji pova ovány zné „toxiny”. Bylo v ak zji no i to, e p íslu né toxiny navozují uvol ování neuromediátor – excita ních aminokyselin (MANTLE, 1983). 2. Dále potom jsou to onemocn ní skotu s mén výraznými nervovými a výrazn ími „jaterními” p íznaky p i spásání pícnin (USA, Kanada ...), které svým minerálním slo ením (vápník – ho ík) se nacházejí mezi travami a leguminózami (Kochia scoparia, Setaria sphacelata, Pennisetum typhoides, Halogeton glomeratus, Alsike clover...), em zmín né pícniny mohou obsahovat zna né mno ství „oxalát ”, ím se výrazn naru uje metabolismus vápníku (ho íku). 3. Pon kud jiné a p itom svým rozsahem velmi záva né onemocn ní skotu v USA, je vyvoláno po spásání trávy „kost avy rákosovité” („tall fescue toxicosis”), p em i v tomto p ípad je upozor ováno na vliv vy ího N–hnojení (GENTRY et al., 1969: LYONS et al. 1986, 1989: BACON et al., 1986: SIEGEL et al., 1987). Av ak rovn i v tomto p ípad je za hlavního p vodce nemoci pova ován alkaloid – toxin (Acremonium coeniphalium) i kdy mechanismus jeho p sobení zatím nebyl zcela objasn n. P itom v ak bylo zji no, e zmín ný toxin má inhibi ní vliv na „dopaminergní” neuromediátory a e blokuje ú inek prolaktinu (HUNT et al., 1983). K tomuto onemocn ní v ak vzhledem ke zm nám po así, dochází zp sobem opa ným, ve srovnání s „reygrass staggers”. A to po ur itém období spásání na iviny bohaté „mladé” trávy, av ak a v dob náhlého „zestárnutí trávy”, obvykle vlivem extremn suchého po así („water stress”). Aktivity výzkumného ústavu v Rapotín V ústavním bulletinu „Výzkum v chovu skotu” (Rapotín) jsme ji v „p edstihu” (1996– 2000) upozornili na následující okolnosti, týkajíce se dusíku, ho íku a vápníku: a) p i spásání mladé trávy se u kojících bahnic (vlastní experimentální výsledky: USA, 1991) výrazn zvy uje hladina mo oviny a navozují se tak zm ny hladiny glukózy v krvi (1996, .1, str. 8–17) b) v chovatelsky vysp lých evropských zemích se obvykle u tzv. „supercows” nepou ívá masokostní, ale rybí mou ka v dávce 0,3 a 0,6 kg/ks/den (1996, . 2, str. 25–27) c) v R díky výraznému poklesu NPK hnojení, jako i po zm nách dal ích, získává se kvalitní kravské mléko, které je d le ité pro zdraví lidí (vápník a dal í biofaktory...), em v ak paradoxn klesá spot eba mlé ných výrobk u na ich obyvatel (1996, . 4, str. 1– 11) d) maso p výkavc (skopové i hov zí) je pro lov ka nejvýznamn ím zdrojem „karnitinu”, který je nepostradatelný pro innost srdce p i vyu ití energie z mastných kyselin (1997, .1, str. 22–26) e) R se po roce 1990 stává jednou ze zemí Evropy s nejni í spot ebou NPK hnojiv, co je vhodné vyu ít p i propagaci „ eských” výrobk z chovu skotu (1997, . 2, str. 28–34) f) p edporá kový „nervový” stres u prasat je mo né pova ovat za „Mg– deficitní” stav, kterému se p edchází podáváním Mg–p ípravk (1999, .1, str.22–30)
g) p i kampani vedené proti d le itosti mlé ných výrobk se vyu ívá nev deckých poznatk „p írodních lé itel ” z USA, které jsou mediáln „zveli ovány” na imi sd lovacími prost edky (1999, . 4, str. 46–48) h) p i nadbytku amoniaku v za ívadlech a t lních tekutinách se h e vyu ívá glukóza v „cílových” orgánech, jako je tká nervová a svalová: p i nadbytku tuku je d le itou látkou „karnitin”, který usnad uje transport mastných kyselin p es membránu mitochondrií (2000, . 3, str.18–28) ch) p i akutním deficitu vápníku se p i poporodní paréze krav pozorují „nervové” p íznaky odpovídající sympatikotonii, které se odstra ují podáním vy í dávky vápníku (2000, . 4, str. 16–25). Jen na základ p íslu ných sd lení z na eho ústavního bulletinu bylo mo né usoudit, e: •
nadbytek dusíku, nedostatek ho íku p i nedostaku– nadbytku vápníku v krmné dávce zví at m e u nich vyvolat celou adu „nervových” poruch • vý iva skotu (dojnic) je v R „ekologi í” ve srovnání s v inou stát EU, co e mít souvislost i se zvy ováním imunity u novorozených telat. • tak jak se ji te ukazuje, e „dezinformace” o významu mlé ných výrobk m ly negativní vliv na zdraví na ich obyvatel, podobné lze o ekávat i z hlediska nedostatku „karnitinu” u lidí p i odmítání hov zího masa (p i nedostatku masa skopového na na em trhu). • jestli e dezinformace o kravském mléce se ji „podepsaly” na hor ím vývoji kostry, imunitního systému... u mladých lidí v R, tak odmítání hov zího masa m e p inést problémy ve vývoji tkán svalové, v neplodnosti mu a u star í generace pak poruchy funkce srde ního svalu...
ZÁV R
Vzhledem ke zna né aktuálnosti problému BSE je vhodné z hlediska obecného, ipomenout i vlivy nutri ní (vý iva zví at), které mají vliv na poruchy funkce a histologické zm ny v centrální nervové soustav (CNS). V této souvislosti jsme podrobn ji pojednali o inku „nadbytku” dusíkatých látek ( pavku– amoniaku) na centrální nervový systém (CNS), co v praktických podmínkách bývá zejména u p výkavc doprovázeno subklinickou hypomagneziemií. Vy í p íjem dusíku m e být snadno navozen i vy ím dávkováním ivo ných mou ek (masokostní mou ka, pe okostní mou ka, krevní mou ka...), které obsahují zna né mno ství bílkovin. Ty se sice pou ívají zejména u dojnic z toho d vodu, e jejich protein je v bachoru málo degradovatelný, co v ak platí jen v p ípadech, kdy se jejich denní dávka pohybuje do 0,5 a 0,75 kg na velkou dobyt í jednotku. I kdy tyto mou ky nep edstavují tradi ní krmivo pro skot, lze po ur itém návyku a jejich „zamixování” zejména do konzervovaných krmiv (silá e...), zkrmovat jich podstatn vy í mno ství. Pokud se jedná o masokostní mou ku vyrobenou v inou z t l uhynulých „teplokrevných” zví at, m e zejména v tomto p ípad být i dal ím technologickým postupem (kafilérie) bílkovina více degradovatelná na amoniak. V R v posledních cca 10 letech v ak do lo k výrazné ekologizaci zem lství, p em jen málo bylo u nás chov dojnic s vysokou u itkovostí, kde by bylo ú elné ivo né mou ky zkrmovat. Tak e pokud je interpretace uvedených literárních pramen správná, není eba se v R obávat výskytu onemocn ní skotu s nervovými p íznaky. Av ak v zemích, kde
je zji ována BSE by bylo t eba získávat více diagnostických podklad na popisovaném základ , aby se v as diferenciáln diagnosticky eliminovaly p íslu né nervové poruchy na nutri ním základ . Aby se tak zbyte ne ila a panika i do ostatních zemí a nesni ovala se spot eba hov zího masa u lidí, které je v na ich podmínkách nejd le it ím zdrojem karnitinu. Podobn i p i zji ní Creutzfeldt Jakobovy nemoci by se m ly zji ovat i anamnestické údaje o tom, zda p íslu ný pacient nebyl je p ed zji ním klinických íznak posti en „hyperamonémií” (dlouhodob í a vy í p íjem bílkovin), kdy histologické zm ny v CNS jsou v podstat toto né. To v ak zatím zkoumáno nebylo, jak nap íklad potvrzuje ná významný léka – neurolog, docent Ladislav Steidl ( len edi ní rady mezinárodního asopisu „Magnesium Research”), který mj. nedávno zve ejnil i publikaci o karnitinu pro pot eby na í léka ské praxe. Podobn tomu tak není ani u zví at (BSE) i kdy jak z uvedených vlastních poznatk vyplývá, lze pom rn snadno (ji p i p ihnojení 90 kg N/ ha) navodit u pasoucích se zví at vysoké hladiny mo oviny v krvi, doprovázené výraznou hypomagneziemií a hepatopatií. Je v ak d le ité po jak dlouhé období zmín né poruchy metabolismu p sobí, co je v literatu e zd raz ována nap íklad p i "otrav " jílkem anglickým. To potom z ejm je d le ité z toho d vodu, zda p íslu né nervové poruchy mají charakter reverzibilní nebo ireverzibilní. Literatura; AUGUSTINE,G.J.- CHARLTON, M.P.- SMITH, S.J.: Calcium action in synaptic transmitter release. Ann.Rev.Neurosci., 10, 1987: 633- 693 BIRNBAUMER,L.- ABRAMOWITZ,J.- BROWN,A.M.: Receptor - effector coupling by G-proteins . Biochem. Biophysi. Acta, 103, 1990: 163- 224 CHOI,D.W.: Glutamate neurotoxicity in cortical cell culture is calcium dependent. Neurosci. Lett., 58, 1985: 293- 297 COX GANSER,J.M.- PUOLI,J.R.- HLÁSNÝ,J- REID,R.L.: Mineral status of ewes and quality of different grass and legume pastures for spring grazing.J.Anim.Sci /Suppl./, 1992, 70: 182 CRUNELLI,V.- MAYER,M.L.: Mg2+ dependence of membrane resistence increases evoked by NMDA in hippacampal membranes. Brain Res., 11, 1984: 392- 396 EIMERL,S.- SCHRAMM,M.: Tha quantity of calcium that appears to induce neuronal death. J. Neurochem., 62, 1994: 1223- 1226 FAROOQUI, A.A.- HORROCKS,L.A.: Excitatory amino acids receptors, neural membrane phospholipid metabolism and neurological disorders. Brain Res.Rev., 16, 1991: 171- 191 FAVARON, M.- BERNARDI,P.: Tissue specific modulation of the mitochondrial calcium uniporter by magnesium ions. FEBS Letters, 183, 1985: 260-264 GIERSCHIK,P.- McLEISH,K.- JAKOBS,K.H.: Regulation of G-protein - mediated signal transduction by ions . J.Cardiovasc. Pharmacol., 12, 1988: S20- S24 GILMAN,A.G.: G proteins : transducers of receptor- generated signals. Annu. Rev.Biochem., 56, 1987: 615- 649 HIGASHIJIMA,T.- FERGUSON,K.M.- STERNWEIS,P.C. et al.: Effects of Mg2+ and beta, gamasubunit complex on the interactions of guanine nucleotides with G-proteins. J.Biol.Chem., 262, 1987: 762- 766 HULUME,E.C.- BERRIE,C.P.- BIRDSALL,N.J.M. et al.: Regulation of muscarinic agonists binding by cations and guanine nucleotides . Eur.J.Pharmacol., 94, 1983: 59- 72 KATZ,B.- MILEDI,R.: Tetrodotoxin- resistant electric activity in presynaptic terminals. J.Physiol.Lond.,203, 1969: 459- 487 MASON,R,W.: Cylinder degeneration associated with ryegrass staggers in sheep and cattle. Austral.Vet. J., 1968: 44: 428 McDONALD,J.W.- SILVERSTEIN,F.S.- JOHNSTON,M.V.: Neurotoxicity of NMDA is markedly enhanced in developing rat central nervous system. Brain Res., 459, 1988: 200- 203 McDONALD,J.W.- SILVERSTEIN,F.S.- JOHNSTON,M.V.: Magnesium reduces NMDA - mediated brain injury in perinatal rats. Neurosci.Lett., 109, 1990: 234- 238 McMASTER,O.G.- DU,F.- FRENCH,E.D.- SCHWARCZ,R.: Focal injection of aminooxyacetic acid produces seizures and lesions in rat hippocampus: Evidence for mediation ba NMDA receptors. Exp.Neurol., 113, 1991: 378- 385 MEIJER,A.J.: Metabolic regulation. Amsterdam: Elsevier, 1985: 171- 178
MONAGHAN,D.T.- BRIDGES,R.J.- COTMAN,C.W.: The excitatory amino acid receptors: Their classes, pharmacology,and distinct properties in the function of the central nervous system. Annu.Rev. Pharmacol.Toxicol., 29, 1989: 365- 402 NOWAK,L.- BREGESTOVKI,P.- ASCHER,P. et al.: Magnesium gates glutamate- activated channels in mouse central neurones. Nature, 307, 1984: 462- 464 OKADA,M.- MIZUNO,K.- KANEKO,S.: Magnesium ion augmentation of inhibitory effects og adenosine on dopamine release in the rat striatum. Psychiatry Clin. Neurosci., 50, 1996: 147- 156 OKADA,M.- WADA,K.- KIRYU,K. et al.: Effects of Ca2+ channel antagonists on striatal dopamine and DOPA release, studied by in vivo microdialysis. Br.J.Pharmacol., 123, 1998: 805- 814 OLNEY,J.W.: Excitotoxicity and N- methyl- D- aspartate (NMDA) receptors. Drug Dev.Res., 17, 1989: 299- 319 OSBORNE,P.G.- P´CONNOR,W.T.- UNGERSTEDT,U.: Effects of varying the ionic concentration of a microdialysis perfusated on basal striatal levels in awake rats. J.Neurochem., 56, 1991: 452- 456 WATKINS,J.C.- EVANS,R.H.: Excitatory amino acid transmitters. Annu. Rev.Pharmacol. Toxicol., 21, 1981: 165- 204 WOLF,G.- KEIHOFF,G.- FISHER,S.- HAAS,P.: Subcutaneously appllied magnesium protects reliably against quinolinate - induced NMDA - mediated neurodegeneration and convulsions in rats: are there therapeutical implications? Neurosci. Lett., 117, 1990: 207- 211
2. DUBEN, 2002; HLÁSNÝ,J.: Diskuse k nemoci ílených krav z nutri ního hlediska. Farmá (Praha), 2002(4), s.78-80 Bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) pat í do skupiny tzv. p enosných (transmisibilních) spongiformních encefalopatií (TSE), pro které je spole né to, e je zp sobuje ur ité agens, které vytvá í spongiformní (houbovité) zm ny v centrálním nervovém systému (CNS). Mezi „TSE“ dále pat í: -„scrapie“, která postihuje ovce a kozy, prvn byla zji na ji v 18.století na Islandu (pozd ji potom a ve 40.letech ve Skotsku) -“Creutzfeldt- Jakobova nemoc“ (CJD), která od 20.let postihuje (celosv tov ) jen jednoho lov ka z milionu obyvatel ro , p em v 85-90 % p ípad k ní dochází spontánn a jen v 10-15 % je vyvolána mutacemi na prionovém proteinovém genomu -nemoc „kuru“, která byla studována u „kanibal “ (Nová Guinea), p em za p vodce nemoci byl ozna en neur itý „pomalý virus“, pozd ji definován jako prion -„nová varianta CJD“ (nvCJD), která je známa a od roku 1995, p em práv toto onemocn ní, mající ur itý vztah k BSE je v sou asné dob pová ováno pro lidi (zejména ve Velké Británii) jako nejnebezpe í -dále to jsou: transmisibilní encefalopatie nork , spongiformní encefalopatie ko ek, chronické zhoubné onemocn ní jelen a los , Gerstmann- Straussler v syndrom u lidí, fatální rodinná (familiární) insomnie (nespavost) u lidí. Pro uvád né „TSE“ platí následující spole ná charakteristika: - prodlou ená inkuba ní doba trvající m síce a roky - progresivní vy erpávající neurologické onemocn ní kon ící v dy fatáln - patologické zm ny omezující se jen na CNS (vakuolizace a astrocytóza) - p enosné agens nevyvolává specifickou imunitní odpov u p íjemce - p enosné agens se doposud nepoda ilo mikroskopicky zjistit - za p inu v ech TSE se pova ují „infek ní priony“, které se zcela odli ují od bakterií a vir , proto e se skládají jen z bílkoviny a neobsahují ádnou nukleovou kyselinu (která by
jim umo ovala mno it se), základ této bílkoviny tzv. „prion- protein“ mají v ichni savci na povrchu nervových bun k. "Jádro problému TSE " „Prion“ je z v deckého hlediska pova ován za p vodce TSE. Prionová bílkovina je nutná pro regeneraci bun k, spánek, pam … Po nákaze „infek ním“ prionem se v ak tato bílkovina zm ní a stává se odolná proti enzymu „proteináza“, který za normálních okolností prion rozkládá. Bílkovina se tak v mozku hromadí, po kozuje nervovou tká . P itom v ak zatím neexistuje laboratorní test, který by diagnostikoval tato onemocn ní u ivých zví at i lidí. U BSE existují dv diagnostické metody: mikroskopické (histologické) vy et ení CNS se zji ním charakteristických zm n a detekce prion v CNS. Nej ast ími klinickými p íznaky bývají u BSE poruchy ch ze s podlamováním pánevních kon etin (potácení) a s projevy: edrá nosti na dotek a hluk, bázlivosti a úzkosti nebo naopak s projevy a zu ivosti. Výskyt BSE se pozoruje ve v ku 2 a 15 let, nej ast ji v ak u krav ve stá í 3 a 5 let. BSE byla prvn zji na ve Velké Británii (1986), p em a do roku 1992 se tam výskyt BSE zvy oval (tehdy bylo zji no 36680 na BSE pozitivních kus skotu za rok). Po roce 1994 ak v Británii do lo k výraznému poklesu výskytu BSE, co je obvykle p ítáno tomu, e od roku 1988 byl vydán zákaz zkrmování masokostní mou ky (MKM) p výkavc m. V vodní teorii se „p edpokládalo“ (co je nyní zpochyb ováno), e vlastní p vodce BSE pochází od ovcí posti ených „klusavkou“ (scrapie), jejich t la nebo ásti t l byly v kafilériích zpracovány do MKM. Nejv í po et p ípad BSE byl zji n v Británii, následuje Severní Irsko a Irsko. Z dal ích významn ích zemí s výskytem BSE m eme jmenovat Portugalsko, výcarsko a Francii, p em více jak 95 % p ípad BSE bylo zji no v Británii. Nesmíme zapomenout, e scrapie se vyskytuje u ovcí i v USA, kde se masokostní mou ka zkrmovala u skotu a do roku 1997, ani by do lo k p enosu BSE na skot. Prionová teorie? V posledních letech p ibývá pochybností o infek nosti ji zmín né „oficiální“ teorie, která byla od samého za átku zalo ena na ur itých „hypotézách“ (jako: jeví se, zdá se, p edpokládá se, mohlo by…). Ukazují na to publikace z období nejvy ího výskytu BSE (1992/93), nap íklad v asopise „Veterinary Record“. Tak e s ohledem na p íslu né „nejasnosti“ ení infekce BSE, jsme ve „Farmá i“ .2/2001a dále v ústavním bulletinu „Výzkum v chovu skotu“ ( .1/2001) upozornili na to, e je t eba získávat více i diagnostických „nutri ních“ podklad . Aby v souvislosti s výskytem BSE (zejména ve V.Británi), se k nám ne ila panika a o p ípadné kodlivosti hov zího masa, které je v na ich podmínkách nejd le it ím zdrojem karnitinu, ve strav lidí . Jinak eno, zpochybnili jsme to, e zkrmování masokostní mou ky je hlavním vyvolávajícím faktorem BSE. Poukázali jsme na to, jak vyjíme né a ideální podmínky jsou ve V.Británii k p stovánání „mladých“ travních porost . To m e vést k nadbytku bílkovin p i nedostatku ho íku u p výkavc , co bylo konkretizováno na situaci p i zkrmování jílku „anglického“. Na základ tém dvou stovek citací ze sv tové literatury (v inou z USA), v podob ur itého „review“ jsme upozornili na to, e reálná by mohla být i nutri ní tzv. „amoniak- ho íková“ teorie, týkajíce se vzniku nervových poruch
(v etn BSE) u p výkavc . A pokud by tomu tak skute bylo, není t eba se u nás obávat ílení krav“. Mezitím v ak ji byla BSE u dvou krav zji na, p em není zpráv o tom, e by p i hledání p in BSE byla detailn ji posouzena i „nutri ní“ anamnéza v p íslu ných chovech dojnic (i kdy se jednalo o bramborá skou oblast, kde je obvykle k Mg-deficitu nejblí e). as v ak neúprosn b í dál, p em hov zím masem od skotu star ího 30 m síc je u nás stále více opovrhováno a je více problematické je nále it zpen it nutn odpora ené krávy. Nutri ní teorie ? Z hlediska historie ekologických zásah lov ka do p írody zcela nepochybn vyniká pou ití „um lých“ NPK hnojiv p i zúrod ování zem lské p dy. Ve významn ím m ítku jej lze celosv tov datovat a po druhé sv tové válce a to p edev ím v zemích ji p ed válkou zem lsky vysp lých, ve kterých po válce nedocházelo k výrazn ím zm nám ve vlastnictví dy. Tak e nap íklad v Holandsku bylo t eba realizovat výzkum - diagnostiku p in subklinické hypomagnezémie (Mg- deficitu)u skotu ji v polovin 50. let. Hypomagnezémie je „klí ový“ problém, který je podmín n vy í intenzitou NPK-hnojení a to zejména z hlediska vý ivy p výkavc , kte í jsou konzumenty vegetativních ástí rostlin. U t ch lze snadno vyvolat p i vy ím „NPK-hnojení“ nadbytek dusíku, draslíku, p ípadn i fosforu ze zkrmovaných krmných plodin. Je tomu tak na rozdíl od „v ravc “, kte í obvykle konzumují jen generativní ásti rostlin (zrniny). Výsledkem p sobení nadbytku t chto t í „NPK“ prvk (v p írod obecn ) je Mg- deficit, který se p ená í i do vý ivy lidí (sni ování obsahu ho íku ve „vegetabiliích“, v kravském mléce…).Ve strav lidí m e tento Mg-deficit je potencovat nadbytek vápníku. P itom v ak draslík, kterého je v sou asnosti ve strav lidí obvykle spí e mén (na rozdíl od p výkavc ), nemá z hlediska antagonismu k ho íku u lidí zvlá tní význam. iny deficitu ho íku
•
• • • • • • •
vysoká intenzita N-hnojení má za následek zvý ení obsahu bílkovin (dusíkatých látek) a vy ích mastných kyselin v krmných plodinách (pícninách), zejména v mlad í vegeta ní fázi vysoká intenzita K-hnojení zvy uje obsah draslíku a vysoká intenzita P-hnojení zvy uje obsah fosforu v krmivech vy í p íjem dusíku zvy uje i obsah draslíku v krmivech, pokud i tohoto je v p dostatek Mg-deficit u zví at je navozován zejména p i zkrmování krmiv s vy ím obsahem dusíku (bílkovin) a draslíku Mg-deficit je podn cován i nadbytkem samotných bílkovin v krmivech, v souvislosti s nadbytkem amoniaku v bachoru Mg-deficit se prohlubuje i vy ím p íjmem fosforu tím, e p i nadbytku amoniaku se v bachoru vytvá í „nerozpustný“ fosfore nan ho natoamonný Mg-deficit a sou asn i deficit vápníku je p i vy ím obsahu mastných kyselin v pícninách (hor í vyu ití ho íku i vápníku -tvorba nerozpustných „mýdel“ v p ed aludcích Mg- deficit v krmivech vyvolává u zví at „tetanii“, která je výrazn í p i sou asném nedostatku vápníku (nap íklad p i spásání trav a zelených obilovin)
•
i nadbytku amoniaku v bachoru se zvy uje jeho hladina v krvi a v mozkomí ní tekutin , co p sobí „toxicky“ na CNS. íklad z vlastní praxe
V této souvislosti (nadbytek bílkovin- nedostatek ho íku) je z odborné literatury známa celá ada onemocn ní u p výkavc , manifestujících se nervovými p íznaky. Na základ výsledk z vlastního experimentu u ovcí (USA, 1991) jsme poukázali na to, jak vysoký m e být obsah bílkovin v krmné dávce a jak snadno m e být vyvolána subklinická hypomagnezémie. Pokus byl zam en na zji ní biochemických zm n v krvi a mo i bahnic, u kterých do lo k výrazné zm v p íjmu bílkovin (z cca 11 % na 20 a 30 %) a draslíku (z cca 1,9 na 2,4 a 4,0 %) v su in krmné dávky, po p esunu zví at na mladé pastevní porosty (za ideálních srá kových podmínek), které p ed tím byly p ihnojeny 90 kg N/ha. Konkrétn se jednalo o následující nálezy p i spásání t ech druh „mladých” pastevních porost (sve ep, kost ava, jetelotráva), kdy u pokusných „kojících“ bahnic bylo zji no: • b hem 5 dní po p esunu na pastviny do lo k výraznému poklesu magnezémie (z 1,7 na 1,1 mg/dl) • tomuto p edcházelo výrazné zvý ení hladiny mo oviny v krvi (ze 20 na 45 a 50 mg/dl) • následovalo zvý ení aktivity alkalické fosfatázy – ALP (ze 100 na 200 a 340 IU/l) a do ur ité míry i AST (ze 140 na 160 a 330 IU/l). Z uvedeného vyplývá, e do lo nejen k hypomagnezémii (a z ejm i k hyperamonémii), ale také i k ur itému po kození funkce jater, co je znatelné zejména ze zm n hladin ALP. Je ak t eba p ipomenout, e tyto zm ny se uplat ovaly jen krátkodob (cca 6 týdn ), proto e potom dále ji za extrémn suchého po así (v USA obvykle trvá de tivé po así jen krátkodob ), spásaly ovce jiné pastevní porosty. Neurodegenerace a neurotoxicita z hlediska nutri ního
P i spásání mladých porost (p i nadbytku bílkovin obecn ) se významn zvy uje koncentrace amoniaku v bachoru, naru uje se innost jater, vyu itelnost ho íku z „trav“ se ve trávicím aparátu sni uje. Dochází tak ke zvý ení hladiny mo oviny i amoniaku a ke sní ení hladiny ho íku v krvi. Vy í hladina amoniaku v krvi (hyperamonémie) vyvolává neurodegeneraci, tedy po kození mozku. Konkrétn se jedná o primární axonální degeneraci se sekundární demyelinací nervové tkán . P i akutní i chronické hyperamonémii klesá koncentrace aspartátu, p ípadn i glutamátu v mozku (CNS). Av ak glutamát a aspartát jsou le itými neuromediátory v CNS savc , vá í se na proteiny a usm ují tak elektrické nap tí v CNS, synergicky s Mg-ionty. Tak e ji na bun né úrovni je z ejmý ur itý „synergismus“ i hyperamonémii a hypomagnezémii. Propojení t chto dvou poruch ji od p íjmu krmiva lze znázornit tak (viz obrázek), e Mgdeficit se „promítá“ na dv strany: jedním problémem je sní ení vyu ití amoniaku p i ureagenezi v játrech a tím nep ímý vliv na „neurodegeneraci“(a), druhým problémem je p ímý vliv na „neurotoxicitu“(b). P itom u p výkavc je d le itým „spole ným bodem“ obou sm bachorové prost edí, kde nemusí a nebo m e být nadbytek pavku (p i nadbytku „mladých pícnin“…). Tyto pochody vyplývají z následujícího p ehledu:
ad /a (neurodegenerace): - vy í p íjem bílkovin a rovn i jejich relativní nadbytek p i ni ím p íjmu sacharid ; má u p výkavc zásadní vliv na zvý ení hladiny mo oviny a potom i amoniaku v krvi - v jaterních bu kách (hepatocytech) se amoniak „spot ebovává“ p i syntéze mo oviny v pr hu “ornitinového cyklu“ (p i tzv.detoxifikaci amoniaku) - to v ak závisí na enzymu „karbamoyl-fosfatáze“, p em jeho aktivita závisí na koncentraci „N-acetylglutamátu“, k emu v ak je nutná ur itá koncentrace iont Mg v mitochondriích hepatocyt - v závislosti na p íjmu bílkovin krmiva se b hem dne „rytmicky“ zvy uje a sni uje hladina mo oviny v krvi, p em u „laktujících“ krav jsou tyto zm ny zvlá znatelné - pokud je amoniaku nadbytek, ten potom p echází z jater do krve a dostává se do tkání etn tkán nervové - hladina amoniaku v krvi se v ak také zvy uje i p i chronických a akutních onemocn ních jater - vy í hladina amoniaku v krvi je toxická pro CNS a vyvolává degenerativní zm ny (primární axonální degenerace se sekundární segmentální demyelinací nervové tkán …) i encefalopatiích následkem akutní otravy amoniakem lze pozorovat letargii, ji kdy se jeho koncentrace v mozku zvý í na 750 uM/kg - u p výkavc na rozdíl od ostatních savc se ur itý podíl p ijatého ho íku vst ebává ji v bachoru, p em ji tam p i nadbytku pavku je vyu ití ho íku ni í (vytvá ení nerozpustného fosfore nanu ho nato- amonného) ad/b (neurotoxicita): - ionty Mg stabilizují vedení elektrických potenciál na nervových synapsích a významn se uplat ují p i neurochemických enzymatických funkcích - v milimolárních koncentracích jsou Mg ionty pot ebné k usm ování: aktivace „Gprotein ”, nap tí na „kanálech vápníku” a nap tí na iontových kanálech, kde je receptorem „N- methyl- D- aspartát” („NMDA“) - Mg ionty mají tlumivý (inhibi ní) vliv na uvol ování neuromediátor na nervových spojeních - neuromediátory v CNS ú inkují tak, e se vá í na proteiny a tak aktivují (urychlují) nebo zpomalují (blokují) p sobení elektrického nap tí (jednoduchým p íkladem t chto vazeb je vazba na „G protein”) le itými neuromediátory v CNS savc jsou „excita ní” aminokyseliny glutamát a aspartát, tyto jsou zna d le ité pro excita ní p enos na synapsích, vyvolávají ur ité interakce na ur ité receptory - nejd le it ím z nich je ionotropní receptor, ji zmín ný „NMDA”, který také umo uje permeabilitu Ca- iont - zvý ená stimulace NMDA receptoru, jako i dal ích excita ních receptor má za následek „neurotoxicitu” (po kození nerv ), p i zvý eném „p ílivu” Ca iont do neuron - Mg ionty p sobí jako ochrana proti této „neurodegeneraci”, projevující se konvulzemi (k ové záchvaty) u pokusných zví at
-
-
tento protektivní (ochranný) mechanismus Mg iont na „NMDA“ receptory spo ívá v tom, e Mg ionty vstupují do iontových kanál a blokují p íliv dob e prostupných iont , jako jsou ionty Ca ionty Mg „soupe í” s ú inkem Ca iont ji v místech „presynaptických” a tím znemo ují uvoln ní p íslu ných neuromediátor pod vlivem Ca iont tento mechanismus jako celek je ozna ován jako „protik ový” ú inek Mg iont tak e ím je vy í koncentrace Ca iont v neuronech, tím je vy í pravd podobnost, e se vyvolá ireversibilní ischemické po kození neuronu ionty Mg „soupe í” s ionty vápníku na Ca-kanálech jak intracelulárn , tak na povrchu membrány ionty Mg tlumí také intracelulárn ú inek volných iont Ca v mitochondriích a jsou ur itou prevencí p ed uvol ováním iont Ca z endoplazmatického retikula.
Zvlá tnosti u p
výkavc a zm ny v CNS p i zkrmování jílku anglického
Onemocn ní s tetanickými p íznaky jsou typickým p íkladem nedostatku ho íku (Mgdeficitu). Av ak jen u skotu a ovcí (na rozdíl od jiných pokusných zví at) bylo zji no, e poklesu koncentrace Mg v mozkomí ní- cerebrospinální tekutin (CSF) odpovídají i p íznaky „hypomagnezemické” tetanie. U obou t chto druh zví at klesá koncentrace Mg v bederní CSF z normálních 0,9 mmol/l na 0,5 mmol/l (p i tetanii), p em koncentrace Mg v bederní CSF je ovlivn na hladinou Mg v CSF mozku. P i poklesu Mg v krvi je na nervosvalových spojeních tlumena cholinesteráza, tak e se tam zvy uje akumulace acetylcholinu. Indukují se tak kontrakce svalových vláken, co se jeví jako nejvíce pravd podobný mechanismus tetanických k í p i Mg- deficitu. P i poklesu Ca v krvi se naopak acelylcholin na nervosvalových spojeních sni uje, ím se znemo uje enos vzruchu a tím i innost sval (útrobních i kosterních). Vzhledem k tomu, e v bu kách tkání je koncentrace vápníku velmi nízká, sta í jen málo k tomu, aby se v nich koncentrace Ca výrazn zvý ila. To platí zejména pro bu ky hladkých sval (vnit ní útrobní „duté” orgány a srdce). Podobné ji vý e zmín né axonální degenerace známé p i „hyperamonémii“ se v ak v té dob (1965- 1967) zjistily i p i déletrvajícím onemocn ní ovcí a skotu („reygrass staggers”), i spásání trávy „jílek anglický” (Lolium perenne). Tehdy v ak bylo zd razn no, e ím je onemocn ní chroni í, tím v í je pravd podobnost výskytu morfologických zm n („axonální degenerace…”) v CNS. Nervové p íznaky jsou pozorovány i v p ípadech, kdy p i „reygrass staggers” nedochází k po kození CNS. V tomto p ípad jsou klinické p íznaky onemocn ní (potácivá ch ze a tetanické k e svalstva..), reverzibilní (vratné) a po zhruba 3 týdnech od p evedení na jinou pastvinu se zví ata uzdravují. Nervové p íznaky tohoto onemocn ní jsou pozorovány ji od roku 1953 v souvislosti s p echodem zví at na bujn rostoucí trávy (jílek anglický). Teprve a pozd ji (1958) bylo toto onemocn ní na N. Zélandu ozna eno jako „potácivost” p i zkrmování jílku. Zejména p i dlouhodobém zkrmování jílku bylo zji no po kození Purky ových bun k v moze ku. Tyto léze (po kození) jsou lokalizovány v nervové tkáni moze ku a jako „otoky“ ve shlucích p iléhají k vrstv Purky ových bun k (nervových vláken). Ta jsou v míst
„zdu ení“ áste myelinována, a tím po kozena. Av ak popisované léze nemusí být patognomické (p ízna né) jen pro toto onemocn ní, ale mohou se vyskytovat p i p sobení mnoha dal ích faktor ve spojitosti s „vy erpáním“ neuronového metabolismu. Podobná po kození moze ku byla zji na i p i cereberální kortikální atrofii u jeh at, p i pseudolipidóze u telat a p i dal ích poruchách v souvislosti se ztrátou Purky ových bun k. Opatrnost p i zkrmování mladého jílku
i onemocn ní „reygrass staggers” je reálná mo nost, e p i „monodiet “ mladého porostu jílku jak ve form nativní tak konzervované dochází k hyperamonémii, komplikované subklinickou hypomagnezemií. Tato nemoc je pozorována a od za átku 50.let, kdy se v oblastech s vysp lej ím chovatelstvím za ala uplat ovat vy í intenzita minerálního NPKhnojení.
3. PROSINEC, 2002; HLÁSNÝ,J.: Nervová onemocn ní p výkavc v souvislosti s jejich vý ivou nebo ji jen „story“ o BSE? Výzkum v chovu skotu(Rapotín), 44, 2002(4), s.10-33 nováno ke 100. narozeninám emeritního profesora MVDr.Jaroslava Kábrta
Masokostní mou ka (MKM), scrapie ovcí a bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) krav se koncem 80.let, náhle a z ni eho nic, staly obávanými pojmy, zejména v Evrop . itom MKM a p výkavci toho nikdy nem li mnoho spole ného. V roce 1963 byla u nás na tehdej í dobu v moderním pojetí vydána u ebnice „Vý iva a dietetika hospodá ských zví at“. Autorem je ji 100 letý jubilant, profesor MVDr. Jaroslav Kábrt. V u ebnici se íká, e masokostní mou ka se zkrmuje prost ednictvím krmných sm sí prasat m nebo dr be i. Pokud se do krmné dávky p idává samotná, je t eba ji za ít podávat v minimálním mno ství jednak proto e zapáchá, jednak proto aby se zabránilo nárazu bílkovin na organismus zví at a zamezilo se poruchám trávicího aparátu i celkového zdravotního stavu. V podstat toté se íká o mnoho let pozd ji i ve známé britské u ebnici „Animal Nutrition“ (McDONALD et al., 1988). Ani tam a to v období vzniku celosv tové hrozby BSE, není „návod“ ke zkrmování MKM p výkavc m. A to v dob , kdy ji byly známy v decké práce o pot eb tzv. „nedegradovatelného proteinu“ u vysokou itkových dojnic. P ibli z té doby mám osobní zku enosti z USA (1991), kde jsem si p ipadal v n kterých kravínech jako v „rybárn “, proto e se tam pou ívala rybí mou ka, nikdy p edtím ne MKM. Tak e je otázkou, jaký ve skute nosti byl rozsah ve zkrmování MKM p výkavc m ve V.Británii? - v jedné z rybá ských mocností, ve druhé polovin 80.let minulého století. V roce 2000 nejen vzhledem k ení paniky z onemocn ní nové varianty CreutzfeldtJakobovi nemoci (nvCJD), ale i z toho d vodu, e v samotné V.Británii byl experimentáln „ov en“ výskyt BSE po zkrmování jílku anglického– zareagovali jsme ve VÚCHS Rapotín a to tak, e ji v b eznu 2001 jsme ve „Výzkumu v chovu skotu“ ( .1/ 2001)zve ejnili tzv. “nutri ní teorii“ vzniku BSE. Co tato teorie ve stru nosti eno p edstavuje? Jedná se o trvalej í ú inek nadbytku bílkovin (hyperamonémie), p i sou asném nedostatku ho íku (hypomagneziémie) v krmné dávce, co zejména u p výkavc m e vyvolávat neurodegeneraci a neurotoxicitu. P ísp vek „Nervová onemocn ní p výkavc v souvislosti s jejich vý ivou“ jsme doplnili pom rn rozsáhlým „souhrnem“ v angli tin , co se ukázalo jako výhodné, proto e tento lánek byl „p eti n“ do mezinárodního odborného asopisu „Feed Mix“, vydávaného v Nizozemí (HLÁSNÝ, 2002). P íslu né kontakty s redakcí za aly ji v íjnu 2001, tzn. v dob , kdy ji ve sv byla publikována celá ada prací „striktn “ oponujících stávající infek ní prionové teorii (BROWN,duben 2001:ZIGGERS, kv ten
2001:VENTERS, íjen 2001). Lze p edpokládat, e zhruba do konce t.r., bude na popud zmín ného lánku, zahájena „mezinárodní“ v decká debata o skute né p in BSE. Je to tím, e text se takto dostane i k “ob tem“ stávající teorie o BSE, nap íklad k evropským farmá m a tím sou asn i k b ným ob an m- komzument m potravin (nap íklad; viz pokles sexuální aktivity evropských mu oproti Ameri an m…). Tak e ti sami by co nejrychleji m li vyzvat íslu né v dce zabývající se diagnostikou BSE, k p tení a „oponování“ zmín ného lánku v asopise „Feed Mix“. Mo ná i v etn amerických léka Gajduska a Prusinera, kte í za objevy v zále itosti spongiformních encefalopatií obdr eli ji dv Nobelovy ceny, i kdy ejm nikdy nevid li krávu „p vykující“ MKM. Vzhledem k nar stajícím pochybnostem o p in BSE i vlivu BSE na ení nvCJD, máme zájem i tímto textem je více p isp t do mezinárodní diskuse, a je významn ji se tak podílet na ukon ení „p íb hu“ o BSE. Tak e p edkládáme je rozsáhlej í text v angli tin v podob „review“ a to tak, aby popisované souvislosti o vzniku a ení BSE byly co nejúpln í. V eské verzi se naopak zam ujeme i na zále itosti stále je u nás málo známé- pokud se týká interpretace nálezu na BSE pozitivních zví at v Evrop , v souvislosti s ekologizací eského zem lství. Aby se na i ob ané stále názorn ji a pravdiv ji esv ovali o tom, e produkty z chovu na eho skotu jsou kvalitní. Nervous diseases and connections with nutrition in ruminants, or only the story of BSE yet? Bovine spongiform encephalopathy (BSE) belongs to the family of diseases known as the transmissible spongiform encephalopathies (TSE´s). These diseases are caused by similar uncharacterized agents that produce spongiform changes in brain. In the next decades, a series of experiments , many led by professor Prusiner, demonstrated that prion protein (PrP) actually is present in healthy animals, but in a different form from the one found in diseased animals. While many of Prusiner colleagues have come to accept the once heretical prion theory, most say it still faces some crucial unanswered questions. Also an important remained question is; where are used exports of „infectious“ Britain meat and bone meal (MBM) in cattle feed? Eurostat data (1990-2000) indicate that UK exports of MBM averaged 20,000 tonnes in 1990- 1996 (totalling 138,000 tonnes over the period) and 23,000 tonnes in the 1997- 2000 period(91,000 tonnes in total). Where these exports used in cattle feed? And to where were they shipped? Nobody knows… (ZIGGERS, 2001). However, meat products are more valuable for simple- stomached than for ruminant animals, since the latter do not require a dietary supply of high quality protein. Both meat meal and MBM are eaten readily by pigs and poultry, and may be given at levels of up to 150 kg/t of the diet for laying hens and young pigs…, these products are not readily acceptable to ruminants , and must be introduced into their diets gradually. Meat meal generally contains from 600 to 700 g/kg of protein compared with about 450 to 550 g/ kg for MBM. Therefore, considerable care is required in storing the meat products to prevent the development of rancidity… (McDONALD et al., 1988). However, recent report from MOORBY et al.(2000) describes a nutritional experiment in forty- seven multiparous Holstein-Friesian dairy cows, as a different cause of BSE. During the last six weeks of the dry period they were offered one of three grass silage (first cut perennial ryegrass)- based diets, offered ad libitum. After calving, all the animals received the same lactation diet consisting of ad libitum access to ryegrass silage... After the 21 weeks of lactation, six from the 47 animals developed clinical signs of BSE, which was later confirmed by histopathological examination. The differences observed indicate that the energy metabolism of dairy cows incubating BSE may be subtly altered before the onset of clinical signs of the disease (MOORBY et al., 2000). In addition the BSE developed after 27 weeks of ryegrass feeding- without meat and bone meal in the experimental diet. Unfortunately, without the Mg status of cows testing. Therefore, the feeding of MBM to cattle per se may not be the main cause of BSE. However, by excessive feeding of MBM, especially in dairy cows, a state of hyperammonemia can be achieved and hypomagnesemia can also be initiated. When this article about „ryegrass toxicity“ on the CNS of cows was published; it was prompted to air my views in studies of CNS neurotoxities by nutritional causes. I reviewed about 200 papers on the CNS changes associated with BSE, and detected a possibility that these mechanisms have a strong influence on CNS, especially in ruminants, and that the BSE has its roots in a more common nutritional problem (HLÁSNÝ, 2001). It seems that this alternative „Czech ammoniamagnesium theory“(based on the chronic Mg-deficiency potentiated by hyperammonemia in ruminants) versus other infectious theories can be useful to change the „official“ view on the BSE, and the vCJD research. This theory was introduced with the well- known fact, that over the past 50 years yields of many crops have increased roughly in proportion to the increase in NPK–fertilizer application. Luxury consumption of K fertilizers, leads to distortion of cation ratios in the herbage: concentration of Na, Mg and Ca are reduced relative to potassium. Higher N–fertilization increases N concentration, and appears to increase the concentrations of P and K in feedstuffs, and decreases Mg utilization by livestock with the occurence of hypomagnesemia. Also, if the P content in young pasture is high, precipitation of insoluble guanite (MgNH4PO4 . 6H2O) may begin in the rumen which decreases Mg utilization. Higher N concentration in forages gives higher contents of higher fatty acids and decreases the availability of feed Ca and Mg by the formation of insoluble Ca and Mg soaps in the gastrointestinal tract. Highly fertilized young herbage is characterized by a high content of crude protein (CP) and a high rate and extent of degradation of CP causing high concentrations of ammonia–N in the rumen. At elevated
blood concentrations ammonia is toxic to the central nervous system. It was described in the bulletin of Research Institute for Cattle Breeding (Rapotín) as the following figure (HLÁSNÝ, 2001; see also „Feed Mix“, vol.10, No 2, 2002:12-15, http://www.agriworld.nl) : Fig 1 Obr.
In the figure imagined nervous diseases in ruminants; there is the main idea to show the hypomagnesemia plus hyperammonemia „simultaneous“ action on the animal tissues (especially tissue of CNS and liver). If the BSE is involved; a long- chronic action of biochemical changes in the blood- CSF is necessary to rise irreversible neurodegenerative changes. As a typical example; the ryegrass staggers was showed. The various clinical symptoms can be observed because the nervous system controlling both voluntary and unvoluntary muscles is affected. Also variations in the frequency with which some signs can be recorded in animals observed at different times during the nervous disease. It seems, that during the chronic hypomagnesemic disease, the heavy weather (cold- rainy, windy...) or nutrition (hyperammonemia...) stress - the episodes of acute abruptions, may accelerate the nervous „BSE“ disease. Personal experiencies with the NPK-fertilization, and the hypomagnesemia in ruminants I participated on the grazing trial at the West Virginia University (COX GANSER et al. 1992); there the metabolism of 24 ewes has been tested at three different pastures during the five weeks period. Pastures were fertilized with 90 kg N/ ha (as N-nitrate) in late March. Ewes were fed a good quality grass legume hay (CP- 11%, K- 1.9% of dry matter) after lambing in late February , and in mid April six groups of six ewes (3 with twin lambs, and 3 dry) were allocated to three pastures (Matua, Tall fescue, Kentucky bluegrass with red clover). Pasture samples were taken for mineral analysis (N, P, K, Ca, Mg, S, Mn, Fe, Cu, B, Al, Na), and also samples of the blood (glucose, urea, cholesterol, total protein, creatinine, albumin, globulin, bilirubin, triglycerides, ALP, LDH, SGOT, SGPT, GGT, amylase), and urine samples (Ca, P, Na, K, Mg) were taken. After five days of young pasture in lactating ewes feeding (CP; 20-30%, K; 2.4- 4.0% of dry matter): - Mg blood values significantly decreased(from 1.7 to 1.1 mg/ dl) - with previously significantly increased blood urea (from 20 to 45-50 mg/dl) - with following significant AP increaee (from 100 to 200-340 IU/l, and with a slightly increase of AST (from 140 to 160340 IU/l)). In addition, blood and urine concentrations of Mg fell further to the end of experiment (matua pasture, especially), and did not recover to the same extent as it was at the begining of pasture feeding. This experiment shows, that spring pasture feeding , it is an example of the nutrition changes (especially in hypomagnesemia, and uremia), after the winter feeding, when N and K levels in feeeds are low compared with their level in young pasture.
Concerning the human nutrition, the high NPK fertilization have some connections with the cow´s milk mineral composition, especially about the decrease of the Mg content (HLÁSNÝ and STEIDL, 1990). What is the foundation of a long „dangerous“ incubation period in BSE? The BSE was initially recognized in cattle in the UK in 1986; there is good information that it had not occurred before then. There is no evidence that BSE spreads horizontally, i.e., by contact between unrelated adult cattle or from cattle to other species. Epidemiological research led to the conclusion that the bovine agent had originated from the scrapie agent, which had been present in sheep in the United Kingdom for at last 200 years. It is presumed, but will likely never be proven, that the scrapie agent jumped species and moved into cattle when sheep offal was included in protein supplements fed to cattle. After cattle started to die, cattle carcasses and offal were included in the same protein supplements. However, after ban on ruminant protein (meat and bone meal) in ruminant feed (July, 1988), and the following significant decrease of BSE incidence in the UK (1994)- this seems to have amplified the „BSE story“. This was a reason for foundation idea of a long incubation period of BSE (five years or more…). Why the BSE began in the United Kingdom ? a/ According to the scientific „official“ theory: The BSE was initially recognized in cattle in the UK in 1986; there is good information that it had not occurred before then. The theory favoured by most scientists who have studied the disease is that it originated from an infection by scrapie in sheep. It began in the UK and not elsewhere because of a comparatively high incidence of scrapie in UK sheep and a comparatively large proportion of sheep in the mix of carcases rendered for animal feed for livestock. b/ According to the Czech „ammonia- magnesium“ theory: It began in the United Kingdom (UK) because of there the „ideal“ rainfall, and the available water capacity of the soil for high NPK fertilizers utilization by grassland (mostly ryegrass). This is a major determinant for high grasses yield ranging in the UK from 6000- 14000 kg DM/ha under intensive fertilization. However, there are notable exceptions such as Benelux , which although characterized by the highest pasture yields in Europe, has a comparatively low share of grassland in total ruminant feed composition (50- 55%) – compared with Ireland-97%, UK- 83%, France- 71%. On the other hand, the permanent grazings of the Mediterranean zone are subject to severe moisture stress with annual production being limited to about 1000 kg DM/ ha. However, in this climatic zone, irrigated legume and legume/ grass swards are capable of outputs of 20000 kg DM/ ha (LEE, 1988)- for example see Portugal (mostly marine climatic yone), and high incidence of BSE l… The high consumption of nitrogen, and potassium fertilizers in the UK (continued during 1985- 1990 period) yearly averaged around 1.6 and 0.5 million, with a change in 1995 to 1.4 and 0.5 million tons, resp. (93 and 100%, resp.). For example in Czechoslovakia, there a significant „ecological“ changes were observed in this period -decrease of N and Kfertilizers consumption to 47 and 12%, resp.(HLÁSNÝ, 1997). Therefore, together (in Britain); marine climatic zone, high concentration of cattle and sheeps (high production of animal excrements), there are ideal conditions for intensive grassland fertilization. In Britain perennial ryegrass is the most important species of sown pastures. The composition of the dry matter (DM) of pasture is very variable: for example, the crude protein (CP) may range from as little as 30 g/ kg in very mature herbage to over 300 g/kg in young, heavily- fertilized grass. The digestibility of the organic matter is one of the main factors determining the nutritive value of forage, and this may be as high as 0.85 in young spring pasture. The digestibility decreases as plants mature, the relationship is complicated by there being a spring period of up to a month during which the herbage digestibility remains fairly constant – as a „plateau“(McDONALD et al., 1988). Therefore, in Britain, grasses contain relatively high CP content (more than 25%),and lower Mg content (less than 0.2%). However, these conditions are the cause of hyperammonemia and hypomagnesemia - an inadequate level of magnesium (Mg) in the blood. It most commonly occurs among lactating animals grazing rapidly growing, lush spring pastures containing less than 0.2 % Mg and more than 25% of crude protein (ENSMINGER et al., 1990). Why the BSE began in the mid- 1980s? a/ According to the scientific „official“ theory: Because of the elimination several years earlier of a step in tallow extraction from rendered carcases that allowed some tissue infected with scrapie to survive the process and to be recycled as cattle adapted scrapie or BSE. The opposite opinion to this theory: However, experiments to test the point with brain tissue infected with scrapie or BSE showed that the inactivation produced by the tallow extraction step (organic solvents and steam) was not very impressive – on average only about 10 median lethal doses (10 log LD50) per mililitre. Nevertheless, if infectivity was present at a concentration of less than 10 log LD50 / ml before tallow extraction, which seems highly probable, then the elimination of a step that had caused a one log reduction might well have been sufficient for infectivity to survive the process and contaminate the resulting meat and bone meal feed. The probability of an input of infectivity considerably lower than 10 LD50/g in the carcases coming to a rendering plant can be appreciated by some simple arithmetic. The weight ratio of carcases to processed meat and bone meal is around 5 to 1. Thus, an input infectivity of 10 LD50/g would be concentrated into 0.2 g of meat and bone meal. A growing calf consumes about 2 kg of feed daily, of which meat and bone meal constitues 4.5% by weight, or 90 g meat and bone meal., containing 4500 LD50. Because 1 LD50 is defined as the amount of infectivity with a 50% probability of killing an animal, and even taking into consideration the effects of the different species and route of infection in natural versus experimental BSE, it could be reasonably surmised that a daily intake of 4500 mouse intracerebral LD50 would have very likely killed every calf in the UK years ago (BROWN, 2001).
b/ According to the Czech „ammonia- magnesium“ theory: Because in the mid- 1980s (see the NRC; 1984, and 1988), it is a begining of the higher dietary protein (16.6- 16.8%) recommendation including undegradable protein (meat and bone meal..) incorporation, especially to lactating cow rations. This helps to stimulate feed intake and permits efficient use of mobilized body tissue- for higher and higher milk production. So, high producing cows generally require additinal nondegraded protein sources beyond their normal ration to meet total protein requirements: the higher milk production, the greater the quantities of undegradable protein (UIP) needed. However, the NRC recommendations were „overdosed“ in the dairy praxis to 19% or more crude protein to meet the requirements during early lactation, with only 0,2% of the Mg (ENSMINGER et al., 1990). The same high protein recommendations (18.8%) are from McCULLOUGH (1994) for high producing dairy cows, however with higher (0.33%) magnesium content in dairy rations. Approximately 60% of the crude protein in the typical dairy cow ration is broken down –degraded (DIP) by microbial digestion to ammonia (NH3 ). The rumen microbes must convert the NH3 to microbial protein in their own cells if the dairy animal is to receive any benefit. Fermentable energy must be available for the organisms to grow and synthesize the necessary amino acids. If rumen NH3 levels are excessively high, the NH3 is absorbed into the blood and either recycled or excreted in the urine as urea (ENSMINGER et al., 1990). Excess NH3 in the portal system can readily pass through the liver and enter the arterial system. Ammonium ion (NH4) in the bloodstream is in equilibrium with NH3, which can cross the blood- brain barrier at a rate dependent on the speed of dissociation of NH3 from NH4 at the level of the cell membrane. Brain tissue rapidly extracts NH3 from the arterial blood. Within the critical blood concentration range, it appears that the animal cannot detoxify ammonia fast enough to keep ahead of absorption from the stomach (rumen). In other words, the urea and glutamine- synthesizing mechanisms are saturated. Ammonia then builds up in bloodstream (hyperammonemia) and more and more NH3 accumulates in tissue cells. The CNS is first to malfunction because it has a large requirement for energy. Behavioral and nervous signs do seem to appear first, cellular energy and respiration deficits probably cause ultrastructural damage and the degenerative changes (BOOTH and McDONALD, 1988). Are common the clinical signs of BSE and magnesium deficiency in cows? a/ The clinical signs of BSE: Most cases of BSE in Great Britain have occurred in dairy cows between 3 and 6 years of age with the initial clinical sigs : nervous, kicking, locomotor difficulty, loss of condition, loss of weight, reduced milk yield, abnormal behaviour, nervous of entrances, temperament change, falling, aprehension, aggression, dificulty rising, tremors, hyperaesthesia, and recumbency. Other clinical signs analysed for the 17,154 cases; ataxia, kicking in parlour, excessive licking, head pressing or rubbing, abnormal ear position, teeth grinding, abnormal head carriage, head shyness… There were variations in the frequency with which some signs were recorded in animals observed at different times during the epidemic (WILESMITH et al., 1992). b/ The causes and clinical signs of hypomagnesemia Forages causing staggers in livestock include perennial ryegrass must be considered in the differential diagnosis of hypomagnesemia. Expression of clinical signs in „ryegrass staggers „ is most directly correlated with the cerebrospinal fluid (CSF) Mg levels (SMITH, 1996). Several factors adversely influence Mg metabolism in cattle and may „trigger“ grass tetany.: among them drastic fluctuations in spring temperatures, prolonged cloudy weather, organic acid content of plants, hormonal status of the animal, level of higher fatty acids in plants, energy intake of the animal, and additional stress – such as a dog chasing animals, parasites, or a cold rain. Grass tetany is most likely to occur on pasture plants grown on soils that are low in available Mg and high in available potassium. When the ratio K/(Ca+Mg)in the feed ration is higher than 2.2, it is likely to induce hypomagnesemia (KEMP and t´HART, 1957). Therefore, if calcium is low as well as Mg, the hazard of tetany is even greater. However, in the UK there is well known that rainfall can affect the mineral composition of pasture herbage. Calcium, for example tends to accumulate in plants during periods of drought but to be present in smaller concentration when the soil moisture is high. There the exact cause of hypomagnesaemic tetany in ruminants is unknown, although a dietary deficiency of Mg may be a contributory factor. In addition, in britain book „Animal Nutrition“, there are no informations about the potassium content in forages (McDONALD et al., 1988). Also, according to recently well known book (SMITH, 1996), there is only little informations about cow hypomagnesemia in the UK. There, from more than 40 references, only two are about Mg- research in the UK (MOODIE,1965: COLLINS,1980), signalize however, that there hypomagnesemia- hypocalcemia, can would be a problem. A deficiency of Mg may cause grass tetany (grass staggers) in cattle; lactating ewes and dairy goats are also susceptible. It is highly fatal, affecting only ruminant species. Hypomagnesemia is usually accompanied by hypocalcemia. The highest incidence is in high- producing cows in the third to fifth lactation, within 60 days of calving that are pastured on cool season grasses. Generally, occurs within the first 2 weeks after animals are turned out on new pasture growth, either in spring or fall. Also, the disease is almost likely to strike beef cows during early lactation, especially those with high levels of milk production. Dry cows and bulls are seldom affected. Older cows are more susceptible to grass tetany than those with their first or second calves, because of lowered Mg stores; decreased absorption efficiency, and reduced ability to resorb adequate amounts of Mg from the bone. The initial signs include nervousness, attentive ears, markedly erect ears, ear twitching , hyperestesia, and decreased milk yield are early clinical signs. Cows are alert and hyperexcitable, and they may charge. In more severe cases affected animals may avoid the rest of the herd, walk with a stiff gait, lose their appetite, and urinate frequently. They are nervous, have staring eyes, keep their head and ears in an erect position; twitching of muscles (usually of head and neck), head held high, accelerated respiration, higher temperature, grinding of the teeth, and abundant salivation. Also, they stagger: have a twitching skin, especially on the face, ears, and flanks: and lie down and get up frequently. Animals may be irritable and behave aggressively : they may even charge or fight persons in the immediate area. After a time, extreme excitement and
violent convulsions may develop. Animals lie flat on their sides, the fore legs pedal periodically, saliva flows freely, breathing is labored, and the heart pounds rapidly. Violent episodes of opisthotonus and clonic convulsions can be precipitated by any stimuli, and these alternate with periods of tetanic muscle spasms. Nystagmus, exaggerated mastication, and a snapping eyelid retraction occurs. If treatment is not given at this stage, animals usually die during or after a convulsion (SMITH, 1996). The various symptoms of animals suffering from grass tetany indicate that the nervous system controlling both voluntary and unvoluntary muscles is affected. The Mg concentration must be maintened for the normal production and decomposition of acetylcholine. Low Mg: calcium ratio potentiate acetylcholine release, and alterations of the ratio in the extracellular fluid may contribute to tetany. If uncontrolled, the tetany spasms culminate in cardiorespiratory failure (ENSMINGER et al., 1990; SMITH, 1996). However, according to professor Be ka findings, not only Ca – Mg disturbances, but also acidemia (surpluss of H ions) cause the inhibition of the sympathetic, and the parasympathetic nervous system action prevails (HLÁSNÝ, 2000; HLÁSNÝ, 2000a; HLÁSNÝ, 1999). Because the tetany can develop within a day or two of animals being turned out to graze, the condition has been referred to as the acute form. In the chronic form of the disease plasma magnesium levels fall over a period of time to low concentrations. This type is not uncommon in suckler herds. Clinical signs of the disease are often brought on by „stress“ factors such as cold, wet and windy weather. Chronic grass tetany is generally slow to develop and muscular affection may be limited to twitching, a clumsy walk or exaggerated motions , but convulsions may occur if animals are driven or handled roughly (McDONALD et al., 1988). Why hypomagnesemia is not observed in ruminants on warm season grasses? There is the explanation; these grasses are low in crude protein and potassium, and higher in magnesium content; grown under a low NPK-fertilizers application (hot weather- water stress is obvious). The main advantages of the grasses are their summer growth habit, providing when temperate (cool) grasses (perennial ryegrass, orchardgrass… ) have become semidormant , and their ability to grow to use soil moisture efficiently. By the same token, they share the disadvantage of all tropical (warm) or C4 grasses in that their nutritive quality for livestock is lower than that of temperate (C3) species. This appears to be related to higher fiber and lower crude protein, and potassium concentrations in the warm season grasses (REID and JUNG, 1982). It should be noted that grazing cattle preferentially select leaf material and protein consumption would therefore be expected to be markedly higher than indicated by whole plant analysis. It is well established that tropical grasses contain relatively high concentration of fiber and low levels of protein (PAYNE, 1966; BUTTERWORTH, 1967). The fundamental differences in leaf structure (Kranz anatomy) and metabolism of C4 grasses result in marked differences in composition and nutritional quality of tropical and temperate forages (NORTON, 1982). Environmental conditions exert a strong effect on composition of C4 grasses result in slower rates of degradation of fiber components in rumen (AKIN, 1986), and lower digestibility by ruminants (MINSON, 1981). Under tropical or subtropical conditions, pastures based on C4 grasses are generally considered to provide no more than a maintenance level of nutrition for grazing animals. The effects of temperature on cell wall development were examined by FORD et al. (1979); with increasing temperature , leaf neutral detergent fiber (NDF) concentrations in temperate species perennial ryegrass(Lolium perenne) increased, while in tropical species (Panicum maximum) NDF levels decreased. The decrease was due to a decline in cellulose concentration, while hemicellulose and lignin contents increased. There are clear differences in the concentration of minerals; lower levels of Ca and P, and higher concentrations of Mg, Cu in tropical than in temperate grasses (NORTON, 1982); and K concentrations quite low (mean 1.23% for 378 samples) with a high positive correlation with crude protein(REID and JUNG, 1988)in tropical grasses. The same high positive correlation between K and crude protein were found in temperate forages with highest coefficients in ryegrass forage- Lolium multiflorum (HLÁSNÝ, 1990). Tropical grasses appear to contain higher concentrations of Mg (0.36%) than temperate grasses (0.18%)- according to Norton (1982). However, REID and JUNG (1988) found a mean concentration (in 414 samples) only of 0.16 percent Mg in warm season grasses of Northeast of the USA. It is interesting to note that grass tetany at this area has not been observed in animals on warm season grasses. In balance trials with cattle and sheep fed a range of switchgrass (Panicum virgatum) and big bluestem hays in West Virginia , VONA et al. (1984) found that both animal species remained in positive Mg balance at all stages of maturity of the hays. In Britain, is there a high incidence of cow´s hypomagnesemia, compared with the Czech conditions? We can say, yes; if it is based on the „one“ published example from Northern Ireland (McCOY et al., 1992). There, 513 dairy herds were sampled during the grazing season from March to November 1991, and 1266 suckler herds from March 1991 to February 1992. It was found; blood Mg below 0.8 mmol/l in 14.1% of dairy, and in 33.9% of suckler cows. In addition, the 8.2% of suckler cows had blood Mg below 0.6 mmol/l! The peak of hypomagnesemia incidence , in both dairy and suckler herds occurred in the period from March to June, coinciding with the period of peak milk production. However, in connection with the BSE incidence epidemiological studies in the UK (to 1993), there is no informations (for example the journal;“Veterinary Record“) about the Mg status in the Britain cows. Unfortunately, the same we can see later; the Mg status did not evaluated, if even in nutritional experiment (perennial ryegrass)- the BSE in cows was introduced (MOORBY et al., 2000). If we compare the period (1986- 1991) of increased incidence of BSE in the UK with the Czech conditions , there was found that; - the Mg content is lowest, and on the other hand protein content, and the value of K/(Ca+Mg) were found as highest in ryegrass forage (HLÁSNÝ, 1989) - it is necessary to exceed the supply of magnesium by 60-100% of Czechoslovak Standard Norm, to cow feed rations, which was presented in mathematical expressions for achieve better Mg requirement, in order to reach satisfactory K/(Ca+Mg) values in dairy rations(HLÁSNÝ, 1989a) - the highest positive correlation coefficients between potasium and crude protein, nitrate content, K/(Ca+Mg) values were
found in ryegrass forage, compared with other forages dominated in South Bohemia (HLÁSNÝ, 1990) - in summer season, tested 53 dairy herds (793 cows) on the eight sort rations , the serum Mg levels averaged: high pregnant0.85 mmol/l, early lactation and similarly group 3-4 months after parturition- 0.88 mmol/l. Only if small grain forages or grasses plus green maize were fed, the blood Mg values decreased below 0.8 mmol/l (HLÁSNÝ, 1991) - therefore it was profitable to use mineral supplement with higher Mg content; as the example when 260 tonnes were used in about 7300 high pregnant heifers - first calving cows, and the significant decrease of newborn calves mortality was observed (HLÁSNÝ,1989b- see also „Medline“). Can be found to BSE like symptomes-neurodegeneration, in ruminants? In cases of protracted ryegrass staggers of sheep and cattle, MASON (1968) described cerebellar lesions involving Purkinje cell axons. These lesions consist of eosinophilic homogenous swellings in the cerebellar granular layer , generally located in groups rather than randomly distributed and with a tendency to be more numerous adjacent to the Purkinje cell layer. In general axons with torpedoes were myelinated at least over part of their traceable length, often on both sides of the swelling. Total encasement with myelin was often demonstrable about small swellings, whereas larger ones sometimes had only vestiges remaining. In one early developing lesion axonal rupture had occurred with with retraction. The myelin sheat, hovewer, remained intact both about the bulb and the empty retraction space. The myelin sheats would appear to remain relatively unaffected about degenerating axons. Vacuoles were observed in some torpedoes. It is believed that torpedo development as a reaction of Purkinje cells to simple atrophy, to be caused by disturbances of neurone metabolism. It appears that the longer the disturbing syndromes has been present, the greater the likelihood of finding these axonal changes, in protracted ryegrass staggers in sheep and cattle. Therefore the lesions described are not regarded as pathognomonic of protracted ryegrass staggers but probably arise from a number of factors, which may include disturbed neuronal metabolism, neuronal exhaustion and repeated anoxic insults (MASON, 1968). The similar histopathological lesions were found in moufflons in „Britain pasture“, with natural cccurence of scrapie (WOOD et al., 1992). The most obvious lesion in the cerebellum occurred in the granular layer, where there was neuronal loss and vacuolation which was sometimes severe and diffuse. Many Purkinje cells were lost or shrunken and there was a marked proliferation and hypertrophy of glial nuclei apparent in the outer part of the granular layer. Other questions about prion and ammonia magnesium theory However, also it is possible to explain the „prions theory“ on the ammonia- magnesium „simultaneous“ action principle in ruminants, by following steps: - high rate and extent of degradation of dietary crude protein causing high concentrations of ammonia-N in rumen results in hyperammonemia, because of diminished capacity of the liver to synthetize urea - of prime importance (control of the metabolic pathways- ammonia elimination) in the control of carbamoyl- phosphate synthase activity is the mitochondrial concentration of N-acetylglutamate, a compound that is indispensable for enzyme activity - however, the concentration of mitochondrial free Mg may be relevant, since binding N-acetylglutamate to carbamoylphosphate synthase is dependent on this action - therefore in Mg- deficiency the ureagenesis in liver ornithine cycle is diminished - the Mg ions has been shown to affect guanine nucleotide binding proteins (G proteins) in several ways: a/ nanomolar concentrations of Mg ions are required for GPT-ase activity, micromolar concentrations are required for receptor mediated activation of G proteins b/ milimolar concentrations of Mg increase the affinity of various types of receptors for agonists , an effect thought to result from increased receptor- G- protein coupling, voltage dependent – Ca channel, and N-methyl-D- aspartate (NMDA) receptor operated ionic channel - both acute and chronic hyperammonemia are associated with a decreased brain aspartate (and glutamate) concentration: a/ these amino acids are major neurotransmitters in the mammalian CNS , produce their effects by interacting with specific receptors on the cell surface , the excitatory amino acid receptors b/ the most well characterized is NMDA receptor which also is permeable to Ca ions - overstimulation of the NMDA receptor as well as other excitatory amino receptors results in neurotoxicity and neuronal injury . Finally, there may be the common relationships; abnormal PrP proteins which resist normal protease degradation, and the G-proteins which also can aggregate (low Mg and low aspartate concentrations), especially in neurons in the brainduring hyperammonemia, and Mg-deficiency. Only spongiform encephalopathy- „kuru“; have an extraordinary mystery. However, there is a question; what cadaverine- putrescine (histamines) have the inhibitory effects on the protease activity on nervous cells surface in cannibals? According to the ammonia – magnesium theory of BSE we can explain other uncertainties- mystery about the BSE etiology, incidence… as for example : - why spongiform encephalopathy is observed only in ruminants and carnivorous (some human „individuals“ are also carnivorous) animals ? (because only in ruminants naturally hypomagnesemia- hyperammonemia may be observed; and in carnivora – in cats especially, naturally high intake of meat- protein is obvious) - why BSE is not observed in countries with hot weather? (because there are conditions for tropical- warm season grasses in ruminants fed) - why scrapie was first observed in Iceland? (because no legume- only grasses feeding; there are only small grazing areas – therefore high NPK-fertilization by excrements of sheeps; and could weather- therefore the ideal conditions for chronic hypomagnesemia in 18.century, yet…) - why BSE is observed mostly in „dairy“ ruminants? (because of high milk production and disturbances about calciummagnesium metabolism)
- why BSE is observed only in older cows? (see; the same principle as in hypomagnesemia, etc). However, only one mystery; „chronology of epidemic of the BSE in the UK (1986- 2000)“- can not explain the „ammonia- magnesium theory“. So, there is a finally question, especially for Britain nutritionists: what changes (increase?) in Mg- supplementation to britain dairy feed rations were used after 1992/93 years period (after „well known experiment“;HLÁSNÝ, 1989b- see „Medline-1992“; in Czech Republic)? In addition, what is the opinion of american scientist Dr.Paul BROWN? The consultant to the European CJD surveillance program, and Chairman of the transmissible spongiform encephalopathy advisory committee of the United States Food and Drug Administration, he says: „It is sometimes forgotten that in the story of BSE and variant Creutzfeldt- Jakob disease (vCJD) there is but one incontestable fact, that BSE is the cause of vCJD. First suggested by their temporospatial association and the distinctive and shared biological and molecular features. All the rest is speculation, more or less plausible according to the arguments advanced and the absence of any satisfactory alternative explanations. From an epidemiological point of view BSE has been a classic epidemic and will undoubtebly become a textbook example for students (see chrolology of epidemic of BSE in the UK: 1986- 2000). From economic, political, and medical points of view it has been an unmitigated disaster… Indeed, the story of BSE and vCJD will, as the inquiry shows, furnish a rich vein of ore to be mined by scientists, governements, and the media when faced with future prospects of epidemic disease in animal or human populations“ (BROWN, 2001). Acknowledgments I gratefully acknowledge the help of professor R.L.Reid (former Head of the Dpt. of Animal Nutrition- West Virginia University) for helping me to refine about literature sources, and for enable my participation at the grazing trial
Jak ji bylo zmín no, „p irozen “ lze BSE vyvolat p i dlouhodob ím zkrmování mlad ího porostu (vy í obsah bílkovin…) jílku anglického. P íslu ný pokus probíhal tak, e u 47 krav byly b hem posledních esti týdn b ezosti uplatn ny t i typy krmné dávky zalo ené na silá i z první se e jílku anglického (ad libitum) následovn : a) silá jílku a je ná sláma v pom ru 60: 40 (pozd ji zji ny t i na BSE pozitivní krávy) b) jen samotná silá jílku (pozd ji zji na jedna na BSE pozitivní kráva) c) tatá silá ad libitum s p ídavkem 0,5 kg bílkovinné mou ky z kuku ice-gluten meal (pozd ji zji ny dv na BSE pozitivní krávy). Po otelení v echny krávy p ijímaly silá jílku adlibitn p i odstup ovaném p ídavku standardní klrmné sm si. Vzorky krve byly odebírány týdn - p ed otelením a potom v 1., 3., 5., 7., 13., 17. a 21. týdnu po otelení. V období po odebrání posledních vzork krve (tedy po 27 týdnech od za átku pokusu; inkuba ní doba = necelých 7 m síc ) za alo celkem est krav vykazovat klinické p íznaky BSE, co bylo pozd ji i histologicky potvrzeno (MOORBY et al., 2000). Nelze pochybovat, e se skute jednalo o významný a v decky vedený „nutritional experiment“ jak svoji práci auto i nazvali, proto e podmínky a výsledky experimentu byly sou asn publikovány i ve známém v deckém americkém asopise „Journal of Dairy Science“ (DEWHURST et al., 2000). P itom v ak vlastním cílem pokusu nebylo vyvolat BSE, za ur itých p edem stanovených podmínek. Lépe eno, toto se nelze ve zmín ných publikacích do íst. V metodice pokusu není uvedeno nic o tom, e by pokusným kravám byla kdy zkrmována masokostní mou ka, p ípadn e by i z jiných d vod byly náchylné k “infekci“ BSE. Pro si vybrali zrovna dietu zalo enou na jílku anglickém (Perennial ryegrass) není v textu uvedeno. Mo ná v ak, e v Británii je známo, e BSE byla „p irozen “ nej ast ji zji ována i zkrmování jílku (velice dob e svým výnosem reaguje na vy í intenzitu NPK hnojeníi p íznivých srá kových podmínkách…), který tam je nej ast í pícninou. Jejich cílem v ak bylo zjistit, k jakým biochemickým zm nám v krvi dochází u krav posti ených BSE, za elem mo nosti diagnostikovat BSE je u ivých zví at. Bohu el v ak z ejm nev li o tom, e ji v roce 1967 a následn v roce 1968 (MASON) bylo v Austrálii zji no, e p i dlouhodob ím zkrmování jílku anglického dochází u p výkavc k degenerativním zm nám v mozku v etn „vakuolizace“. D kazem toho, e jílek nepova ovali za mo nou inu BSE je i to, e ve vý e uvedených nadpisech obou lánk není ani zmínka o pou ití trávy „ryegrass“. Dále potom i to, e v asopise Journal of Dairy Science se ji v „abstraktu“
(souhrnu) svého díla v bec nezmi ují o tom, e se jim poda ilo BSE „vyvolat“. Samoz ejm , e tehdy nic nev li o „ eské“ nutri ní teorii, tak e se v bec p i pom rn rozsáhlém et ení metabolismu krav- nezabývali metabolismem ho íku… K tomuto lze dodat to, e z ejm podobný „experiment“ probíhal také u farmá e ve Sv tnov (druhé ohnisko BSE v R), kde jsem ke svému p ekvapení ( ervenec, 2002)jako „soukromý“ veteriná - zjistil následující; Na této farm je nejd le it ím krmivem ve vý iv krav travní sená z „v e“, celoro zkrmovaná, p em jen v malé mí e se zkrmovaly „koncentráty“ (krmné sm si…), ho naté minerální krmné dopl ky nebyly nikdy pou ity. Farma ukazuje na p íkladný po ádek, tak e lze p edpokládat, e travní sená je kvalitn konzervovaná a chutná a je i vy í „adlibitní“ p íjem sená e. Farmá po celou dobu svého podnikání odebírá krmné sm si ze ZZN ár nad Sázavou a jen asi po dobu 1 m síce v roce 1999, pou íval krmnou sm s od jiného dodavatele (z ejm od firmy Shaumann). Vzhledem k horkému po así ji od po átku kv tna 2001, farmá odprodal kuku nou silá (silá ní vaky= nutný je v í odb r) místnímu zem lskému dru stvu a v podstat „ad libitum“ od té doby pou íval ke krmení krav jen travní sená . P íslu ná 6-letá kráva, u které byla zji na BSE, stála ve voze (bez zastín ní) na návsi ve Sv tnov v den snad lo ského nejv ího „horka“ u nás (17. srpna 2001?) od cca 9,00 hod do 13,00 hod. Bez p íjmu tekutin a teprve potom byla odvezena na jatky do Radostína nad Oslavou. Stalo se tak ne úmysln , ale na základ chyby v organizaci svozu zví at na jatky p íslu ného dne. Nic z tohoto uvád ného v ak nebylo „anamnesticky zji ováno“ a tudí nebylo ani v na em tisku zve ejn no. P itom v e nasv uje tomu, e ji od „osevního postupu“ a po konkrétní krmnou dávku krav v posledních m sících p ed zji ním BSE – se mohlo jednat o subklinickou, nadbytkem bílkovin komplikovanou chronickou trávovou hypomagneziemii stresem potencovanou. P itom kráva nevykazovala ádné klinické p íznaky nervového onemocn ní. V ak také nap íklad v deníku Hospodá ské noviny ze 27.8. 2001 ve lánku „Druhý p ípad BSE uzav en“ se íká: „ Nevy enou otázkou v ak z stává, jak se nemoc mohla k dojnici dostat. Za mo ný zdroj onemocn ní ministr zem lství Jan Fencl pova uje dovezený kafilerní tuk a masokostní mou ku. Nicmén jak uvedl Kobylka ( editel okresní veterinární správy), et ení bylo uzav eno s tím, e nebyl zji n zdroj nákazy…“- konec citátu. Pokud se týká prvního p ípadu u nás zji né BSE, lze z „Hospodá ských novin“ (7. a 8.6.2001) citovat následující: „Obávaná choroba hov zího dobytka, která vyvolala v minulých sících paniku v celé ad evropských zemí, z ejm p ekro ila hranice R. Veteriná i objevili podez ení na nemoc ílených krav (BSE), u ní hrozí nebezpe í p enosu na lov ka, v jihlavském masokombinátu. Zkoumaný vzorek pochází z p tileté dojnice z vlastního chovu zem lského dru stva Du ejov. Jedna z teorií veteriná pova uje za zdroj p ípadné nákazy BSE v du ejovském stádu „kravský sunar“. Tento výrobek se d lá ze zcela odst ed ného mléka. Pokud má v ak teleti nahradit plnotu né mléko od matky, musí do n j být tuk dodán. Je p ed n kolika m síci k tomu mohli výrobci bez problém pou ít kafilerní tuk … Nyní se do ost ed ného mléka p idává, myslím, vep ové sádlo… Pokud se kráva nakazila jako tele mlé nou náhra kou, stalo se to p ed p ti lety. To u si ani nikdo nemusí vzpomenout, ím se tehdy krmilo…“- konec citátu. Tak e ve druhém p ípad (Sv tnov) je z hlediska p vodu BSE jasno- nebyla zji na ina. V prvním p ípad (Du ejov)vyslovená hypotéza- „mlé ná náhra ka“ u 68 m síc staré krávy „mohla“ být ji u telete zdrojem nákazy, proto e do náhra ky- sunaru „mohl“ být idáván kafilerní tuk. Takto v ak „mohl“ uva ovat jen noviná - co by naprostý laik ve vý iv a dietetice zví at. Zví at m toti na rozdíl od lidí nelze p ikázat, e musí jíst n co „zaru en “ prosp ného pro jejich vývin a zdraví. Pokud by telata (do stá í cca 2-3 m síc ) m la v „sunaru“ kafilerní tuk, tak by si takového „páchnoucího“ nápoje ani nev imnula. Proto také nap íklad ji p ed zhruba více jak 20 lety, kdy u nás ji existoval pr mysl na výrobu „mlé ných krmných sm sí“ (MKS) bylo v p íslu né norm zakotveno a publikováno ULC,
1977; MEDVECKÝ, 1983) e: „Zahu né mléko opou tí odparku p i teplot asi 55oC. Ne jde do su árny, p idá se do ho tuková násada, která v krmných sm sích nahrazuje mlé ný tuk odebraný p i odst ování. Název tuková násada se pou ívá pro sm s loje a sádla s p ídavkem emulgátoru a antioxidantu… K p íprav tukové násady se pou ívají výhradn jen jedlé tuky, vhodné pro lidskou vý ivu, nap .pro výrobu margarínu…“- konec citátu. Tak e ji na p elomu 70-80. let, kdy mlé ného tuku, hov zího loje i vep ového sádla nebyl u nás výrazný nadbytek, nebyl v „kravském sunaru“ kafilerní tuk obsa en. Je samoz ejmé, e o 10 a více let pozd ji, kdy se ji na e potraviná ské podniky doslova „topily“ v nadbytku zmín ných potraviná ských tuk , e slu eno by musel být p íslu ný výrobce „sunaru“ hluboce naivní (nato t eba n mecká firma Shauman), aby telat m nabízel „páchnoucí“ kafilerní tuk. Na uvád ném p íkladu z „novin“ je z ejmé, e je zájem zve ej ovat r zné „senza ní názory“ a promítnuto a do sou asné doby- není zájem zve ej ovat ji známá „fakta“ o výskytu BSE u nás a v Evrop . P itom p íslu ná fakta zcela odporují tomu, co bylo „hypoteticky“ p edvídáno. Vyplývá to i z nedávné historie , kdy na základ údaj o vývozu masokostní mou ky (MKM) nebo ivého skotu z Británie, schválila komise „European Union Scientific Steering Committee“ (SSC) v ervenci 2000 sv j „prognostický“ názor; na nebezpe nost (infek nost) BSE z hlediska geografického, ve 23 evropských státech a dal ích zemích sv ta. Bylo provedeno rozd lení sv ta do ty skupin. Jen V.Británie a Portugalsko byly klasifikovány jako zem s nejvy ím výskytem BSE (více jak 100 p ípad BSE na jeden milion dosp lého skotu za rok)a byly za azeny do 4.skupiny. Dal í zem EU a to Rakousko, Finsko a védsko byly za azeny do II. kategorie a 10 zbývajících stát EU (v etn ji tehdy ílícího“ Irska, Francie…) a rovn tak i R, do III. kategorie. Takovéto rozd lení „hov zího sv ta“ vypracovala zmín ná v decká ídící komise p i EU v dob , kdy ji m la k dispozici ní e uvád né údaje o skute ném vývoji nález BSE pozitivních kus skotu. Po uplynutí dvou let od zmín ného rozhodnutí je zajímavé vyhodnotit odhady zmín né hypotézy („vývoz BSE“ z Velké Británie) a to v souvislosti s prohloubením diagnostiky BSE v zemích EU. Tam toti (v etn R) na rozdíl od ostatního sv ta, od za átku roku 2001 (leden- erven) se „plo “ v echny mozky skotu star ího 30 m síc (p ípadn ji od 24 m síc ) za aly laboratorn na BSE vy et ovat. V zájmu dosa ení ur ité p ehlednosti uvádíme následovn incidenci BSE ji od roku 1989 (údaje za rok 2002 jsou ke 4. íjnu 2002): Tabulka 8 Incidence BSE 1989 a 1989 90 91 92 93 UK(tis.)7,2 14,4 25,4 37,3 35,1 Irsko 15 14 17 18 16 Portugal. 1 1 1 3 Francie 5 1 výcarsko 2 8 15 29 mecko 1 Belgie Nizozemí pan lsko Itálie Dánsko 1 Slovensko Slovinsko Polsko ecko Finsko Rakousko R -
2002 94 24,4 19 12 4 64 3 2 -
95 14,6 16 15 3 68 -
96 8,1 73 31 12 45 -
97 98 99 2000 01 4,4 3,2 2,3 1,4 1,2 80 83 91 149 246 30 127 159 149 110 6 18 31 161 274 38 14 50 33 42 2 7 125 1 6 3 9 46 2 2 2 2 20 2 82 - 48 1 6 5 1 1 1 1 2
2002 0,7 252 54 193 14 82 25 15 97 22 1 6 1 3 0 0 0 1
Tyto údaje snadno zjistitelné na Internetu („BSE in Europe“) ukazují na to, jak nepatrný výskyt BSE byl v R doposud zji n – ve srovnání s v inou zemí EU, mezi které z hlediska
nebezpe nosti BSE nás za adila zmín ná komise v roce 2000. Z p ehledu v ak vyplývá, e a v roce 2001(mimo stát s ji tradi ním výskytem BSE) byl zji n bu nový „ojedin lý“ výskyt BSE ( Rakousko, ecko,Slovinsko, Finsko, R) nebo výskyt „hromadn í“ (N mecko,Belgie, Nizozemí, pan lsko, Itálie). Naopak v ak v roce 2001 do lo k ur itému poklesu v zemích s nejvy ím výskytem BSE (UK- V.Británie a S.Irsko, Portugalsko) nebo se tam vy í výskyt BSE potvrdil (Irsko, Francie, výcarsko). Ze v eho vý e uvedeného v ak vyplývá první otázka: pro tomu tak v roce 2001 bylo, kdy zákaz zkrmování MKM výkavc m ve v ech zemích EU ji trval cca 7 let? (od ervence 1994). e by a po sedmi letech „inkubace“ do lo v Evrop k roz ení BSE? Nebo e by byla jednoduchá by nev decká odpov : „kdo hledá ten najde“ s dopl kem; a ten kdo ji „infek ní priony“ na el, ji v í pozor si dává ? To skute lze dolo it z následujícího p ehledu, kde jsou uvedeny stavy zví at (2001) a po et vy et ených zví at na BSE za rok 2001 a 2002 (viz Internet ke 4.10.2002): Tabulka 9 Stavy zví at za rok 2001 a po et vy et ených zví at na BSE za 2001/02 Krávy Vy et eno na BSE skot z toho ovce spot eba++ dojené 2001 2002 celkem krav celkem masa;kg na tis.ks ks % ks % tis.ks % tis.ks osobu/rok UK 2203 1164 0,5 30307 1,4 10161 22 24434 19,6 Irsko 1233 636930 51,6 333346 27,0 6518 19 4880 16,8 Portugal. 334 3798 11,4 40095 12,0 1399 24 3478 15,6 Francie 4195 900000 21,5 1692887 40,4 20281 21 9244 26,9 výcarsko 149292 120660 mecko 4448 2565341 57,7 1652623 37,2 14119 32 2115 15,6 Belgie 611 360948 59,1 234959 38,5 2908 21 153 19,3 Nizozemí 1551 468474 30,2 331658 21,4 3842 40 1230 19,6 pan lsko 1190 350564 29,5 249273 20,9 6305 19 23277 16,3 Itálie 2169 465403 21,5 473000 21,8 7395 29 10952 27,0 Dánsko 628 250408 39,9 128149 20,4 1840 34 111 21,4 + + + Slovensko 243 43000 17,7 ? 646 38 348 Polsko 2527 46954 1,9 123406 4,9 5499 46 331 ecko 173 6703 3,9 5892 3,4 585 30 9205 Finsko 352 22500 6,4 37271 10,6 1019 35 67 Rakousko 598 212000 35,5 ? 2119 28 320 19,2 R 506 114146 22,6 85892 17,0 1540 33 91 12,5
Pozn.: + údaje za rok 2000 ++ spot eba hov zího a telecího masa v roce 1999 ( R- za rok 2000)
Z uvedeného vyplývá, e státy v roce 2000 za azené do nejrizikov í 4.skupiny (Spojené království, Portugalsko) mají skute i nadále nejvy í výskyt BSE a to jak v pom ru k po tu chovaných krav (skotu), tak k po tu testovaných zví at. Z nemoci ílených krav tam ak z ejm nejsou velké obavy, proto e v roce 2001 tam v prvním p ípad bylo testováno pouhých 0,5% a ve druhém p ípad (Portugalsko) 11,4% zví at ze stavu dojených krav. V ípad Spojeného království (United Kingdom) se v ak za rok 2001 jedná z ejm o „chybu tisku“, proto e 1164 kus testovaných zví at se rovná po tu tam na BSE zji ných pozitivních zví at. Rovn údaje za rok 2002 je t eba brát s ur itou rezervou, proto e podle údaj SVS je známo, e v R bylo v roce 2002 vy et eno na BSE cca 132 tisíc, oproti v tabulce uvád ným cca 86 tisíc m zví at. Tak e ve skute nosti nebylo v R testováno 17%, ale cca 26% zví at ze stavu dojených krav. Co lze k tomuto íci, jedná se o logický náhled, nebo se za tím skrývá ekonomikapolitika? Z hlediska celosv tového to mohou být nap íklad USA, které ji ze sou asné situace ekonomicky t í. Tak e ji zanedlouho se m e stát, e jen americké hov zí maso bude pova ováno za “bezpe né“, jen americký lid bude mít nejkvalitn í hov zí maso. To v ak bude trvat jen do té doby; dokud se i v mediích nebude podstatn výrazn ji upozor ovat na vý e uvád né aspekty, týkajíce se „nálezu prion “ v mozku krav. A sice na to, e ani nap íklad v R (kde na rozdíl od USA se v podstat nevyskytují klinické p íznaky nervového onemocn ní u skotu) se BSE nevyskytovala. Av ak jen do té doby, ne se „plo “ za aly vy et ovat krávy star í t iceti m síc . A v tom je práv ten „há ek“, proto e v celých oproti
nám „obrovských“ USA se ro vy et ují ádov jen „stovky“ kravských mozk = cca pouhý jeden tisíc vzork za rok! To je mo né citovat z Internetu a také v sou asné dob zjistit (http://www.aphis.usda.gov/oa/bse)- v oddíle „USDA Actions“ zhruba následovn : od roku 1990, více ne 60 veterinárních laborato í „nap “ celými Spojenými státy, pokra uje ve vy et ování „stovek“ mozk skotu ro , av ak jen v p ípadech podez ení na nervové onemocn ní. Zdálo by se, e se jedná o n jaký „p eklep“, e a tak zanedbatelný po et kravských mozk se v 60 USA laborato ích vy et uje na BSE- v dy jen výskyt klinických nervových p íznak u krav tam musí být po etn í („grass tetany“- východní pob í USA…). Av ak v sou asné dob i na emu obyvatelstvu a to po „poctivém“ testování je známo, e eské hov zí maso je „bezpe né“, tak e jeho spot eba se ani po zji ní dal ích pozitivních kus nem ní. Podstatn d le it í je to, e to m e mít za následek „otev ení“ se hov zímu trhu s EU. Skute tomu tak je, proto e hned po zji ní první pozitivní krávy v tomto roce (Deblín) se v na em tisku objevilo, e zem EU neuplat ují obchodní bariéry v i na emu vývozu, je proto normální, e postupn slevujeme i z na eho zákazu importu… Od na ich edstavitel v ak chybí d le itý dodatek, e: 1. Výskyt BSE je v R stále je „nesrovnateln “ ni í ne li nap íklad v Irsku, Francii… v p epo tu na stavy zví at i po ty vy et ených zví at 2. Obvykle i od t chto zemí lze o ekávat export hov zího masa, p em jeho „farmá ská“ i tr ní cena tam je vy í ne v R i kdy tam je „hov zí“ výrazn dotováno. Vzhledem k tomu, e ji v roce 1996 za aly do R pronikat popla né zprávy o spojitosti výskytu BSE a nové varianty Creutzfeldt- Jakobovi nemoci (nvCJD); upozornili jsme s tehdej ím editelem VÚCHS,s.r.o., Rapotín (HLÁSNÝ et GOLDA, 1997) ji za átkem roku 1997, alespo na „zdravotní“ význam masa p výkavc z hlediska obsahu karnitinu. Zd raznili jsme tak , bohu el stále je i v sou asné dob u nás málo „roz ené“ poznatky o tom, e: 1. L-karnitin je p irozená látka vyskytující se jen v potravinách ivo ného p vodu, zejména ak v mase a v masovém extraktu. Od toho také pochází i jeho název (carnis = maso). e být syntetizován v játrech lidí av ak za ur itých okolností k jeho nedostatku dochází u lidí v ech v kových kategorií. L-karnitin je látka blízká cholinu, má vztah k vitamín m skupiny B a je proto ozna ován jako Vitamín BT. Jednou z nejd le it ích funkcí L-karnitinu je jeho vliv na beta-oxidaci mastných kyselin v mitochondriích bun k i vytvá ení energie. Bu ky kosterního svalstva a zejména potom srde ní sval jsou závislé na tomto energetickém zdroji. 2. Nejvíce L-karnitinu je obsa eno v následujících potravinách: Maso jehn í: 78 mg/100 g Maso hov zí:64 mg/100 g Maso vep ové:30 mg/100 g Maso králi í: 21,0 mg/100 g Maso dr be í: 7,5 mg/100 g Kravské mléko: 2,0 mg/100 g Vejce slepi í: 0,8 mg/100 g 3. Zejména u d tí je nutná p ítomnost karnitinu ve strav , proto e jeho biosyntéza je u nich nedosta ující. P edpokládá se, e biosyntéza L-karnitinu u d tí je asi na úrovni 12 % ve srovnání s dosp lými. Na druhé stran L-karnitin je d le itý i ve vý iv lidí star ích. Jeho biosyntéza je ízena hormonáln . D le itý je vliv zejména androgen , p em v této souvislosti bylo zji no, e L-karnitin má le itý vliv na zrání a pohyblivost spermií. Byl prokázán jeho p íznivý vliv p i lé ení poruch srdce u star ích lidí. S postupujícím kem klesá obsah karnitinu ve tkáních, zejména p i zvy ujících se pochodech katabolismu. Bohu el, spot eba hov zího masa (v etn
telecího), které je v na ich podmínkách
nejd le it ím zdrojem karnitinu je velmi nízká, pouhých 12,5 kg na osobu a rok (koncem 80. let to bylo tém 30 kg). Plodnost m tak je v R stále více a více sni ována, co je známá skute nost. I v zemích EU je vlivem „BSE paniky“ spot eba hov zího masa ni í, pohybuje se v ak okolo 20 kg. Nap íklad v USA, které jsou prosté BSE se spot eba hov zího pohybuje okolo 45 kg. Av ak tam i ve státech EU je významná spot eba masa skopového (viz stavy chovaných ovcí v Evrop oproti R). Skopové maso v ak k nám není importem z EU „vnucováno“, tak e na na ich eznických pultech v podstat „neexistuje“. Je p ed výrazn ím otev ením trhu s hov zím masem v ak je t eba nejen doma, ale i na mezinárodní úrovni upozor ovat na to, jaká je v R situace a jaké máme názory na p iny a ení BSE. P itom ukazovat i na významné zm ny ekologické v R, v porovnání se státy EU. Jak ji bylo zmín no „ eská nutri ní teorie“ o BSE byla p eti na do mezinárodního asopisu „Feed Mix“ (HLÁSNÝ, 2002). A to v etn tabulky ukazující na výrazný pokles ve spot eb NPK hnojiv v R, v porovnání s V.Británií a Francií. Vlastní text lánku v etn ehledného grafu ji je u nás známý. Je v ak vhodné na im tená m p iblí it i „bojovné“ ípomínky redakce zmín ného asopisu, jejich komentá byl následující: Zkrmování naka ené MKM bylo p inou epidemie BSE v Británii, která v 80.- 90. letech zachvátila celou Evropu, tak nám to je p edkládáno k v ení. Av ak nem la snaha nalézt inu BSE a její lidské formy nové varianty CJD za následek „zaml ení“ v poznání v dc ? Kdy tito a vlády zemí se p íli „sbrkle“ p ipojili k „nad jné“ teorii prionové? I kdy se panika okolo BSE uklid uje, n které nenápadné názory jsou stále dob e sly itelné a dávají alternativní vysv tlení k epidemii BSE. Výzkum zabývající se aktivitou agens TSE, slo itými molekulami prion proteinu je stále nedo en. Skute jsou n kte í kte í nepochybují, e tomu tak je; jedním z nich je ten kdo nepochybuje o tom, e nutri ní p inou nemusí být jen MKM, ale e BSE má základ v mnohem b ím nutri ním problému. Kdy byl zve ejn n lánek o pochybnostech k BSE v sesterském asopise „Feed Tech“, eský v decký pracovník a praktický veteriná byl inspirován ke p ipomenutí svého názoru. eský v dec Dr.Josef Hlásný nepochybuje o tom, e scrapií infikovaná MKM, není jediným „viníkem“ BSE a íká, e zkrmování MKM samo o sob , nem e být hlavní p inou BSE. Av ak vy í dávky MKM, zejména u dojených krav mohou vyvolávat hyperamonémii a sou asn i hypomagneziémii. Do sou asné doby nebylo zji ováno, e by vy í p íjem hrubého proteinu (a draslíku) navozoval stav hyperamonémie- hypomagnezémie, b hem inkubace BSE. Josef Hlásný jako veteriná vyu il své kapacity v domostí ke studiu neurotoxicity centrálního nervového systému (CNS) z hlediska nutri ního a p edlo il ur ité spole né „jmenovatele“ z hlediska vzniku a ení BSE. Hlásný (2001) z literatury cituje asi 200 prací ohledn CNS a o zm nách v souvislosti s BSE; upozor uje na mo nost, e tyto mechanismy mají d le itý vliv na funkci CNS, zejména u p výkavc . P ed 10 lety se Dr.Hlásný zabýval výzkumem i zkrmování pícnin s vysokým obsahem dusíku a p edpokládá, e n která jeho zji ní souvisejí se stávající „story“ o BSE. Do sou asné doby byly práce Dr.Hlásného publikovány zejména v eském asopise „Výzkum v chovu skotu“ (Rapotín). Jeho originální rukopis zaslaný do redakce „Feed Tech“ obsahuje asi 13 stran, tak e v celém rozsahu není zve ej ován; ale co k BSE- nutri ní neurotoxicit ?, ud lal rozruch ve “story“. Dr.Hlásný by rád zjistil p ípomínky od v deckých pracovník , kte í jsou zainteresováni na podobném problému. Celý soubor jeho publikací a názor je na vy ádání k dispozici v redakci „Feed Mix“. Ke zmín ným p ípomínkám je t eba je doplnit, e “bojovný“ duch lánku, redakce asopisu je více zvýraz uje následující v tou: „Can not see the wood for the trees? -it is hardly surprizing that some of the more viable propositions were not heard, given the sheer number of BSE hypotheses put forward…“. Redak ní radou asopisu „Feed Mix“ byl z rapotínského bulletinu vybrán jen teoreticky zam ený a pon kud zkrácený text, dopln ný v ak kopií grafu zobrazujícího celý mechanismus neurodegenerace- neurotoxicity. To v ak je z ejm ur itý zám r redakce k
„vyburcování“ p íslu ných v dc a k vy ádání si v textu lánku zmín ného „original paper“ o 13 stranách strojopisu. Tam jsou uvedeny dal í d le ité souvislosti (odpovídající anglickému textu tohoto p ísp vku). Z toho je mo né odvodit, e se skute jedná o alternativní teorii k teorii prionové, která vysv tluje celou adu nejasností. Po ínaje ji tím, pro se BSE vyskytuje v podstat jen v zemích mírného podnebního pásma a to zejména v zemích s intenzivním minerálním NPK-hojením. Dále potom, pro se i n kde jinde ve sv neprojevila „infek nost“ cca 230 tisíc tun MKM vyvezené z Británie v letech 19902000, neznámo kam - z ejm do jihovýchodní Asie a pro k výskytu BSE dochází i tehdy, kdy zví ata b hem svého ivota nep la ani jen do styku s MKM. Je v ak mo né odpov t i na následující detailn í otázky: Pro se BSE za ala vyskytovat jen v Británii ? Odpov : Británie jako ostrovní stát (pravidelnost a vydatnost srá ek) má výjime ideální podmínky pro p stování travních porost (p evá jílek anglický) se stabiln vysokým obsahem bílkovin (okolo 30% v su in ), v n kolika se ích. Za t chto podmínek, nedostatku leguminóz pro vý ivu skotu a sou asn i p i pon kud chladn ím podnebí jsou tam podmínky pro udr ování chronické subklinické hypomagneziémie. Je tam vysoká koncentrace p výkavc , jejich výkaly p i pom rn vysoké spot eb dusíkatých hnojiv umo ují „bohaté“ hnojení a sklize mladých travních porost . Potvrzuje se to také v jejich decké u ebnici „Animal Nutrition“ (1988); vyzdvihuje se tam „plateau“- stabilní vysoký obsah bílkovin v pícninách. Z té doby v ak je rovn k dispozici pom rn rozsáhlý a detailní popis situace (LEE, 1988: v decký asopis „Livestock Production Science“), jak tomu bylo i v jiných evropských zemích. Pro je výskyt BSE práv a od poloviny 80. let? Odpov : Teprve a od poloviny 80. let (celosv tov ) se za al normovat vy í obsah – a to i „nedegradovatelných“ bílkovin, v krmné dávce vysokou itkových dojnic ( NRC; 1984 a 1988). Pro se BSE ve zna né mí e vyskytuje i v Portugalsku? Odpov : Podobn jako v Británii, tak i tam se ve v í mí e uplat uje vlhké p ímo ské podnebí (marine mediterranean climatic region). Tak e lze tam u travních porost dosahovat (v ur itých lokalitách) výnosu a 20 tun su iny u jetelo- travních porost . V Británii to v ak je mén ; jen 6 a 14 tun su iny, i kdy tam zcela p evládá vlhké- p ímo ské, av ak chladn í po así (cool and cold marine climatic region). Pro se scrapie ji dávno vyskytuje na chladném Islandu a ne u ovcí nap íklad v subtropické Africe? Odpov : Proto e p i chladném a v trném po así je vy í dispozice ke chronické subklinické hypomagneziemii. Dále je pravd podobné, e je p ed existencí um lých NPK hnojiv i na Islandu byly podmínky pro „bohaté“ hnojení a to exkrementy zví at; jejich vy í koncentrací na relativn malé pastevní plo e. Oproti tomu ve státech, kde se p stují subtropické druhy trav, nedochází k nadbytku bílkovin ani k hypomagneziemii u pasoucích se zví at. Pro se BSE doposud nezjistila v USA, kdy tam je zna ný výskyt „trávové tetanie“ u krav? Odpov : Proto e v USA se vyskytuje v podstat jen akutní forma hypomagnezemické tetanie. Je to dáno tím, e se tam st ídají období de s p eva ujícími obdobími sucha ; tak e „plateau“ dlouhodob vysokého obsahu bílkovin v travách se tam nevyskytuje. Oproti tomu v
„celé“ Británii je celoro vlhké, p ímo ské podnebí , ideální pro výskyt dlouhodob í chronické, subklinické (skryté) hypomagneziémie. Navíc, z odborné literatury je patrné, e v USA vlivem „viditelných „ kod (které tam bývají ka doro vy íslovány) p i akutní form „grass tetany“ , je tomuto problému v jejich odborné literatu e ji dávno v nována zvý ená pozornost. Zcela jasn to vyplývá, porovná-li se text z britské u ebnice (McDONALD et al., 1988) s podobnou u ebnicí americkou (ENSMINGER et al., 1990). Pro se TSE „p irozen “ vyskytují jen u p výkavc a maso ravc (i n kte í lidé mohou být „maso ravci“)? Odpov : Z vý e popisovaných d vod p irozen k hypomagneziémii dochází jen u p výkavc a maso ravci z p irozených d vod p ijímají stravu s nejvy í koncentrací bílkovin (zejména ko kovité elmy; WILLS et SIMPSON, 1994) Pro se ze skotu BSE vyskytuje jen u star ích krav a pro ne u býk ? Odpov : Proto e star í krávy bývají ast ji posti eny hypomagneziemií a z p výkavc obecn - jen u sami ího pohlaví dochází p i vy í dojivosti k dysbalancím mezi vápníkem a ho íkem. Podle nutri ní teorie v ak nelze vysv tlit to, pro se po roce 1993 za al v Británii výrazn sni ovat výskyt ílených krav. Jediným vysv tlením by v ak bylo to, e zhruba od období 1993/94 se tam za alo kravám zkrmovat více ho natých krmných dopl . Impulzem k tomu mohlo být, p evzetí zku eností i z bývalé SFR, publikovaných ve deckém asopise „Veterinární Medicína“(HLÁSNÝ, 1989b) a zve ejn ných na „Medline“ (1992). Z uvedených souvislostí vyplývá, e nedostatek ho íku u skotu m e být zna le itým kritériem, p i hodnocení kvality hov zího masa. Av ak i z odborné léka ské literatury je známo, e zejména v civilizovaných státech sv ta je ve strav lidí nedostatek ho íku. Proto zhruba ji od poloviny 70.let se pravideln konají sv tové a evropské kongresy jen o ho íku- ne v ak o ádném jiném prvku, ze stravy lidí. Ten také jako jediný z „makroprvk “ je pot ebný u ur itých skupin lidí p idávat do stravy ve form tablet apod., na rozdíl nap íklad od vápníku, kterého je v b né strav dostatek, p i nále ité konzumaci mlé ných výrobk . Vysoká spot eba um lých NPK hnojiv p iná í i dal í negativní vlivy na kvalitu potravin, které nemají sv j p vod nikde jinde ne v zem lské prvovýrob (v etn obsahu dusi nan ve spodních vodách…). Proto obyvatelé zejména v západní Evrop nejen e „volají“ po ekologi ích potravinách, ale i rádi je nále it zaplatí. P itom je paradoxní, e jejich p edstavitelé v dne ní dob zcela jasn jednají tak, aby zem lci v R m li podstatn hor í podmínky k výrob potravin, ne jejich kolegové ve státech EU. Jak je vid t jádrem celého problému není logika, ale politika vyjednava ze strany EU. V poslední dob to ji evidentn vypadá tak, e p edstavitelé zemí EU nemají zájem o na e produkty ze zem lství, ale zájem je o ná trh. Je v ak otázkou, zda obyvatelé ve in stát EU jsou si v domi toho, e na e zem lství na rozdíl od jejich- se ji více jak 10 let ubírá cestou „ekologickou“. Tak e pokud na e zem lství podpo í, bude více ekologi ích potravin i na jejich trhu. K této zále itosti v ak je t eba p ipomenout, e o této „výhod “ na ich potravin tém nic neví ani obyvatelé R. V podstat nic neznají o „FAO“ statistikách , které jasn íkají, e na e zem lství po roce 1990 spo ebovává podstatn mén um lých NPK hnojiv, ne tomu bylo v letech p edchozích. Oproti tomu ve v in stát EU je spot eba t chto hnojiv stále vysoká, p ípadn i vy í ne d íve. Tak e chyba je u na ich „odborných kruh “, které ji dávno tímto m li argumentovat v na em denním tisku a sou asn i p i jednáních v Bruselu. P itom z odborné literatury je v eobecn známo, e nadbytek dusíkatých a draselných hnojiv vede k deficitu ho íku v rostlinách a pokud tyto
jsou pou ity ke krmení zví at (lidí)- tento deficit se u nich prohlubuje, hor ím vyu itím ho íku z krmiv (potravin). U p výkavc to je je komplikováno tím, e za ur itých okolností se v jejich p ed aludcích tvo í nerozpustný (nevst ebatelný) fosfore nan ho nato amonný. V posledních letech sv tu p edvádíme jaký máme nepo ádek v sektoru financí (krachování bank…) a zcela jsme zapomn li ukazovat na „po ádek“ v na em zem lství. P em odm na za tuto ob tavou práci je paradoxn nesrovnateln ni í ne u na ich finan ník . Tak e daleko ú inn ím bojem je zve ej ování na v ech úrovních (nap íklad v tin angli tin na transparentech v Praze protestujících zem lc …), pro v inu stát EU nep íznivých, „neúprosných“ statistik o spot eb chemikálií (NPK hnojiv…) v zem lství. Jejich voli i, prostí ob ané v zemích EU, pokud budou znalí v cí (po shlédnutí na ich oprávn protestujících zem lc ), tak dají p ednost na im ekologi ím a dokonce i levn ji vyrobeným potravinám z chovu skotu. Nap íklad ve VÚCHS,s.r.o., Rapotín jsme ji ed více jak p ti lety v ústavním bulletinu (HLÁSNÝ, 1997) napsali následující; „P i výzkumu ho íku by nem l chyb t tým odborník , který m l snahu se touto problematikou zabývat ji v 70.- 80. letech. Domníváme se v ak , e se jedná o ir í záva nou problematiku na rozhraní aplikovaného- základního výzkumu, která by m la být urychlen pro et ena. Je to le ité v souvislosti s up es ováním minerální vý ivy na úrovni p da- skot a s p ípadnou propagací na ich ekologi ích produkt p vodem zejména z chovu skotu ve srovnání se státy EU“- konec citátu. Tehdy jsme zve ejnili následující p íklady o vývoji spot eby NPK hnojiv ve vybraných státech (1990- 1995): Tabulka 10
P íklady o vývoji spot eby NPK hnojiv ve vybraných státech m
SFR R SR
1990 1995 1995
Francie
1990 1995
Nizozemí
1990 1995
Británie
1990 1995
Itálie
1990 1995
USA
1990 1995
Kanada
1990 1995
Dusík i l
704820 254000 80250 47% 2660000 2308400 89% 412356 380000 92% 1582000 1412000 93% 827279 879200 106% 10047935 10632059 106% 1197188 1302941 109%
i
P2O5 o n y 437000 46500 16623 14% 1494000 10,3400 69% 76095 64000 84% 428000 421000 98% 607927 584700 96% 3941442 4006651 102% 609150 616715 101%
K2O t u n 460600 40020 13800 12% 1949000 1373500 70% 98318 73000 74% 525000 465000 89% 377713 427000 113% 4719847 4647210 98% 359845 308593 86%
N
:
P
:
K
1 : 1 :
0,62 0,18
: :
0,65 0,16
1 : 1 :
0,56 0,45
: :
0,73 0,60
1 : 1 :
0,18 0,17
: :
0,24 0,19
1 : 1 :
0,27 0,30
: :
0,33 0,33
1 : 1 :
0,73 0,67
: :
0,46 0,49
1 : 1 :
0,39 0,38
: :
0,47 0,44
1 : 1 :
0,51 0,47
: :
0,30 0,50
Tak e v bývalé SFR v letech 1990 a 1995, do lo k výraznému poklesu zejména draselných a fosfore ných hnojiv- a na 12 –14% resp., p vodního stavu. Av ak v ostatních západních zemích v etn USA a Kanady tomu tak nebylo, p em ve Francii i v roce 1995 byl p íli úzký pom r mezi spot ebou dusíkatých a draselných hnojiv (vy í tendence k hypomagneziémiím…). Je velice pravd podobné, e popisovaná situace z roku 1995 tam etrvává doposud a naopak v R do lo v letech 1995 a 2001 k dal ímu poklesu ve spot eb
NPK hnojiv. K tomuto je t eba poznamenat, e na zmín ná upozorn ní doposud nebyla ádná „odezva“. ádný výzkum ho íku se u nás nekonal tak, aby to bylo publikovatelné nap íklad v mezinárodním léka ském asopise „Magnesium Research“, i kdy podmínky v R by m ly být v tomto sm ru výhodné (HLÁSNÝ, 1999a). Dokonce nic podobného nebylo ov ováno ani v chovech dojnic, ve kterých u nás byly zji ny „ ty i“ p ípady BSE. A to ani kdy jsme op t v „p edstihu“ (za átkem roku 2001) upozornili na mo nost souvislosti mezi Mg deficitem a výskytem BSE. Výrazný pokles v minerálním NPK hnojení v ak nastal v podstat ve v ech bývalých státech „východního bloku“ , zejména ve státech bývalého SSSR. Av ak v R, vzhledem ke slo ení p d, m e být výrazný pokles v NPK hnojení zvlá výhodný, z hlediska produkce ekologi ích potravin (HLÁSNÝ, 1999a). Dokladují to mimo jiné i pom rn slu né výnosy zem lských plodin, p em po ínaje rokem 1991 není v bývalé SFR „ka doro “ pou ito následující mno ství um lých ivin: Dusík- 370000 milion , P2O5- 374000 milion , K2O - 400000 milion tun - ve srovnání s obdobím p ed rokem 1990. P itom naopak tato obrovská mno ství NPK ivin jsou „navíc“ (v p epo tu na plochu zem lské p dy) oproti nám, spot ebovávána v západoevropských zemích. Je to tím, e tam byla v 80. letech ibli stejná úrove ve spot eb NPK hnojiv, jako v bývalé SFR. Tak e se skute nejedná o zanedbatelné zále itosti; jejich výhody - nevýhody nelze o ekávat, e budou „vyzdvihovány“ státy EU, kde je v posledních letech je pon kud vy í spot eba NPK hnojiv, ne tomu bylo v roce 1995. P itom nap íklad na Internetu, není vý e uvád ný pokles v NPK hnojení patrný. Je to tím, e tam je (v sou asné dob ) uvád n celosv tový trend ve spot eb NPK hnojiv a od roku 1992; viz nap íklad (/http://www.efma.org/statistics/section09.asp). Navíc, informace tam uvád né od „European Fertilizer Manufactures Association“ nejsou podrobné, ve srovnání s vý e uvád nými údaji v tabulce, p evzatými z publikace „FAO, Fertilizer, Rome, 1996“. Tak e b ní u ivatelé Internetu a ji v R nebo v zemích EU, nemají mo nost ov it si tuto „ekologickou propast“, která nás d lí od v iny stát EU. D le ité je porovnávat nejen spot ebu NPK hnojiv, ale také slo ení krmné dávky výkavc . Z doby roz ování BSE (LEE, 1988) je k dispozici následující tabulka (103 ha): Tabulka 11 BSE
Belgie Bulharsko SFR Dánsko Francie SRN NDR Ma arsko Irsko Itálie Nizozemí Polsko Rumunsko V.Británie
Situace v zastoupení krmných plodin v Evrop trvalé travní porosty
do asné travní porosty
656 2216 2458 243 12734 4675 1673 1888 4562 5121 1143 5466 5231 11754
35 9 171 326 2665 107 106 82 587 300 35 288 218 1844
Zastoupení na z.p.(%) 49 30 25 21 49 40 22 20 99 30 59 33 30 73
v dob
okopaniny
pícniny na orné p
18 16 18 132 305 134 63 20 24 31 2 257 88 119
143 366 555 397 5045 1086 406 371 2755 185 864 277 1891
roz
ování
Pícniny v KD p výkavc (%) 51 34 59 47 71 60 50 45 97 53 54 51 53 83
Pozn.:
+
s pou itím krmných- krobových jednotek k výpo tu zastoupení pícnin v krmné dávce (KD)
Z uvedeného vyplývá, e ve srovnání s bývalou SFR, bylo v Británii podstatn vy í zastoupení trvalých- do asných travních porost (73%) a naopak men í je podíl pícnin na orné p (kuku ice, leguminózy)- z celkové plochy zem lské p dy. P itom v krmné dávce výkavc tam bylo obsa eno 83% pícnin, p evá travních porost . Ji z tohoto p ehledu vyplývá, e v Británii by m l být ast í výskyt chronické subklinické hypomagneziémie. Je výrazn í dispozice ke chronické hypomagneziémii by v ak m ly být v Irsku . Tam pícniny na orné p v podstat neexistují, tak e travní porosty v KD p výkavc edstavují 97%. V dne ní dob , po vy et ení milion vzork kravských mozk v Evrop ,ji je výhodné, pou ít k argumentaci o kvalit potravin i vý e uvedené údaje o výskytu BSE v Evrop . Hledání „infek ních prion “ v ak m e i u nás brzy skon it. N kte í významní v dci ji mají jiný pohled na BSE, ne li se je stále oficieln traduje. Jedná se nap íklad o ameri ana Dr.Paula Browna, který íká, e tradování hypotézy, e BSE je p inou nvCJD; to se zakládá jen na jejich spole ných charakteristických rysech prokázaných na biologické, molekulární úrovni. V echno ostatní v ak je spekulace více nebo mén uv itelná, postrádající jakékoliv uspokojivé vysv tlení. íká, e z pohledu infek ního se p ípad BSE stal klasickou epidemií a z tohoto pohledu p íkladem do u ebnic vhodných pro studenty (mín n tím vztah mezi zákazem zkrmování MKM v roce 1988 a poklesem výskytu BSE ve V.Británii, po roce 1993). Z ekonomických, politických a medicínských pohled se v ak jedná a o hroznou „pohromu“. Jak jeho et ení ukazují; pokud bude BSE a nvCJD i nadále pova ováno za infek ní onemocn ní, bude to p edstavovat „zlatou ílu“ t enou v dci, státními ú edníky a médii… Dr.Brown je tak od za átku roku 2001 prvním významn ím odborníkem na sv , kdo pochybuje o existenci infek ní prionové teorie p i ení BSE u zví at i nvCJD u lidí. Pokud se týká BSE, tak ji na p íkladu R je znát, e tomu tak skute bude. Pokud se týká nvCJD, tak na p íkladu Británie je z ejmé, e ani v tomto p ípad se nenapl ují prognózy infektolog , proto e v roce 2001 tam na toto onemocn ní nezem ely tisíce lidí jak bylo v decky edvídáno (ANDERSON, 2000), ale jen dvacet p ípad nvCJD tam bylo zji no. Tento trend pokra uje, proto e za t i tvrtletí roku 2002 tam zem elo jen 13 lidí (http://www.cjd.ed.ac.uk/cjdq35.htm) . Literatura ANDERSON,R.M.: Predicted vCJD mortality in Great Britain. Nature 2000; 406: 583- 584 BROWN,P.: Bovine spongiform encephalopathy and variant Creutzfeldt-Jakob disease. Brit.Med.J., 2001, 322: 841-844 (http://bmj.com/cgi/content/full/322/7290/841) BOOTH,N.H.and McDONALD,L.E.: Veterinary Pharmacology and Therapeutics.1988(Iowa State University). 6th edition: 1227 pp BRUCE,M.E.- WILL,R.G.- IRONSIDE,J.W. et al.: Transmissions to mice indicate that new variant CJD is caused by the BSE agent. Nature, 1997, 389: 498- 501 BUTTERWORTH,M.H.: The digestibility of tropical grasses. Nutr. Abst. Rev., 1967; 37: 349 368 COLLINGE,J.- SIDLE,K.C.- HEADS,J. et al.: Molecular analysis of prion strain variation and the aetiology of new variant CJD. Nature, 1996, 383: 685-690 COLLINS,J.D.: A screening test for monitoring the magnesium status of dairy cows. Vet.Rec., 1980; 106: 367-368 COUSENS,S.N.- VYNNYCKY,E.- ZEIDLER,M. et al.: Predicting the CJD epidemic in humans. Nature, 1997; 385: 197-198
COX GANSER,J.M.- PUOLI,J.R.- HLÁSNÝ,J- REID,R.L.: Mineral status of ewes and quality of different grass and legume pastures for spring grazing.J.Anim.Sci /Suppl./, 1992, 70: 182 DEWHURST,R.J.- MOORBY,J.M.- DHANOA,M.S.- EVANS,R.T.- FISHER,W.J.: Effects of altering energy and protein supply to dairy cows during the dry period. 1. Intake, body condition, and milk production. J.Dairy Sci.,2000, 83: 17821794 ENSMINGER,M.E.- OLDFIELD,J.E.- HEINEMANN,W.W.: Feeds and Nutrition (Clovis- Calif.), 1990: 1544 pp FORD,C.W.- MORRISON,I.M.- WILSON,J.R.: Temperature effects on lignin, hemicellulose and cellulose in tropical grasses. Aust.J.Agric.Res., 1979; 30: 621-633 FOSTER,J.D.- HOPE,J.- CONNELL,I. et al.: Transmission of bovine spongiform encephalopathy to sheep, goats, and mice. Ann NY Acad Sci 1994; 724: 300-303 GHANI,A.C.- FERGUSON,N.M.- DONNELLY,C.A. et al.: Epidemiological determinants of the pattern and magnitude of the vCJD epidemic in Great Britain. Proc.R.Soc.Lond. B.Biol.Sci., 1998; 265: 2443-52 GHANI,A.C.- FERGUSON,N.M.- DONNELLY,C.A.-ANDERSON,R.M.: Predicted vCJD mortality in Great Britain. Nature, 2000; 406: 583-84 HLÁSNÝ,J.: Content of macrominerals, nitrates, and soluble sugars in feedstuffs. Vet.Med.(Prague), 1989; 34: 567-576 HLÁSNÝ,J.:Providement for an optimum supply of sodium and magnesium to the feed rations of dairy cows and high pregnant heifers. Biol.Chem. Vet. (Prague), 1989a; 25: 157-169 HLÁSNÝ,J.: Evaluation of a new mineral supplement in young cattle feeding during winter season. Vet. Med.(Prague), 1989b; 34: 717-725 HLÁSNÝ,J.: Evaluation of some relationships between macrominerals and nitrogen compounds in forages. Agrochémia (Bratislava), 1990(1); 30: 28-32 HLÁSNÝ,J.- STEIDL,L.: Mechanism of magnesium deficiency in feedstuffs and in nutrients. Magnesium Research(LondonParis), 1990, 3: 48 HLÁSNÝ,J.: Influence of nutrition on acid base balance and serum magnesium in dairy cows.Biopharm (Prague), 1991;1: 51-60 HLÁSNÝ,J.- GOLDA,J.: Biologická hodnota masa z hlediska obsahu karnitinu, jedné z nepostradatelných ivin ve vý iv lidí. Výzkum v chovu skotu (Rapotín), 1997 (1), 39: 22-26 HLÁSNÝ,J.: Významné zm ny v NPK hnojení a hledání zm n v imunitním vybavení a ve kvalit produkt z chovu skotu. Výzkum v chovu skotu (Rapotín), 1997 (2), 39: 28- 34 HLÁSNÝ,J.: Nové poznatky o p edcházení stresu u prasat. Výzkum v chovu skotu (Rapotín), 1999 (1),41: 22- 30 HLÁSNÝ,J.: Významné zm ny ekologické a jejich souvislosti s propagací eského mléka. Výzkum v chovu skotu (Rapotín), 1999a (4), 41: 46-48 HLÁSNÝ,J.: Professor Jan Be ka and his still useful magnesium research of the thirties. In: Book of abstracts of 31st International Congress on the History of Veterinary Medicine (Brno), 2000: 44 HLÁSNÝ,J.: The clinical signs of cow´s paresis puerperalis and the therapeutic effect of calcium. Výzkum v chovu skotu (Rapotín), 2000a (4), 42: 16- 25 HLÁSNÝ,J.: Nervous diseases and connections with nutrition in ruminants.Výzkum v chovu skotu(Rapotín), 43, 2001(1): 13-29 HLÁSNÝ,J.: Lone voice in the BSE debate. Feed Mix (International Journal on Feed, Nutrition and Technology- Elsevier Business Informations), 2002 /2/, 10: 12-15 KÁBRT,J.- LAZAR,J.: Vý iva a dietetika hospodá ských zví at. 1963: 454 stran KEMP,A.- t´HART,M.L.: Grass tetany in grazing milking cows. Neth.J.Agr. Sci., 1957; 5: 4-17 KIMBERLIN,R.H.- WALKER,C.A.: Temporary and permanent modifications to a single strain of mouse scrapie on transmission to rats and hamsters. J.Gen.Virol., 1987; 68: 1875- 81 KIMBERLIN,R.H.- WALKER, C.A.- FRASER,H.: The genomic identity of different strains of mouse scrapie is expressed in hamsters and preserved on reisolation in mice. J.Gen.Virol., 1989, 70: 2017-2025 LEE,J.:Forages.Livestock Production Science, 19,1988: 13-46 MASON,R,W.: Cylinder degeneration associated with ryegrass staggers in sheep and cattle. Austral.Vet. J., 1968: 44: 428 McCOY,M.A.- GOODALL,E.A.- KENNEDY,D.G.: Incidence of hypomagnesemia in dairy and suckler cow in Northern Ireland. Vet.Rec., 1993; 132: 537 McCULLOUGH,M.E.:. Total mixed rations and supercows.Hoard´s Dairyman, 1994: 63 pp McDONALD,P.- EDWARDS,R.A.- GREENHALGH,J.F.D.: Animal Nutrition (4th edition), 1988: 543 pp MEDVECKÝ,D.: Odchov teliat. Bratislava 1983 : 191 stran MINSON,D.J.: Nutritional differences between tropical and temperate pastures. In: F.H.W. Morley (ed.). Grazing Animals.pp.143-158. 1981, Elsevier Sci.Publ.Co., Amsterdam- Oxford- New York. MOODIE,E.W.: Modern trends in animal health and husbandry; hypocalcemia and hypomagnesemia. Br.Vet.J., 1965; 121: 338-349 MOORBY,J.M.- DEWHURST,R.J.- TWEED,J.K.S.- DHANOA,M.S.: Aspects of the metabolism of dairy cows during the incubation period of bovine spongiform encephalopathy. Vet.Rec., 2000; 147: 409-412 National Research Council. Nutrient Requirements of Beef Catle, 6th rev.ed. Washington, D.C., 1984 National Research Council. Nutrient Requirements of Dairy Cattle, 6th rev.ed. Washington, D.C., 1988 NEWELL,L.C.-MOLINE,W.J.: Forage quality evaluations of twelve grasses in relation to season for grazing. 1978, Univ. Of Nebraska Agric.Expt.Sta.Res.Bull. 283 NORTON,B.W.: Differences between species in forage quality. In: J.B.Hacker (ed.). Nutritional Limits to Animal Production from pastures. pp.98-110. 1982, Commonwealth Agr.Bureaux,Farnham Royal, UK PAYNE,W.J.A.: Nutrition of ruminants in the tropics. Nutr.Abst.Rev., 1966; 36: 653-670 REID,R.L.- JUNG,G.A.: Nutritive quality of warm season grasses in the northeast. 1988, Univ.of West Virginia Agric.
Forest.Exp.Sta.Bull.699 (http://www.caf.wvu.edu/~forage/library/forglvst/bulletins/s695.pdf) REID,R.L.- JUNG.G.A.: Problems of animal production from temperate pastures. In: J.B.Hacker (ed.). Nutritional Limits to Animal Product.from pastures. pp.21-43. 1982, Commonwealth Agric.Bureaux, Farnham Royal, UK SMITH,B.P.: Large Animal Internal Medicine, 2nd edition, 1996: 2040 pp STEVENSON,M.A.- WILESMITH,J.W.- RYAN,J.B.M. et al.: Temporal aspects of the epidemic of bovine spongiform encephalopathy in Great Britain: individual animal – associated risk factors for the disease. Vet Rec 2000; 147: 349-354 ULC,J.: Mlé né krmné sm si. Praha 1977: 81 stran TAYLOR,D.M.- FERNIE,K.- McCONNELL,I. Et al.: Solvent extraction as an adjunct to rendering; the effect on BSE and scrapie agents of hot solvents followed by dry heat and steam. Vet.Rec., 1998, 143: 6-9 VENTERS,G.A.: New variant Creutzfeldt- Jakob disease: the epidemic that never was. Brit.Med.J., 2001, 323: 858- 861 (http://bmj.com/cgi/content/full/323/731/858) VONA,L.C.- JUNG,G.A.- REID,R.L.- SHARP,W.C.: Nutritive value of warm- season grass hays for beef cattle and sheep. J.Anim.Sci., 1984; 59: 1582-1593 WELLS,G.A.H.- HAWKINS,S.A.C.- GREEN,R.B. et al.: Preliminary observations on the pathogenesis of experimental bovine spongiform encephalopathy (BSE): an update. Vet Rec 1998; 142: 103- 106 WIATT,J.M.- PEARSON,G.R.- SMERDON,T. et al.: Spongiform encephalopathy in a cat. Vet.Rec., 1990; 126: 513 WILESMITH, J.W.- RYAN,J.B.M.- ATKINSON, M.J.: BSE: epidemiological studies on the origin. Vet.Rec., 1991, 128: 199- 203 WILESMITH,J.W.- HOINVILLE,L.J.- RYAN,J.B.M.- SAYERS,A.R.: Bovine spongiform encephalopathy; aspects of the clinical picture and analyses of possible changes 1986- 1990. Vet.Rec., 1992, 130: 197-201 WILESMITH,J.W.- RYAN,J.B.M.: Absence of BSE in the offspring of pedigree suckler cows affected by BSE in Great Britain. Vet rec 1997; 141: 250-251 WILL,R.G.- IRONSIDE,J.W.- ZEIDLER,M. et al.: A new variant of CJD in the UK. Lancet, 1996, 347: 921-925 WILLOUGHBY,K.- KELLY,D.F.- LYON,D.G.- WELLS,G.A.H.: Spongiform encephalopathy in a captive puma. Vet.Rec., 1992; 131: 431- 434 WILLS,J.M.- SIMPSON,K.W.: The Waltham Book of Clinical Nutrition of the Dog and Cat. 1994: 472 pp WOOD,J.L.N.- LUND,L.J.- DONE,S.H.: The natural occurrence of scrapie in moufflon. Vet.Rec., 1992; 130: 25-27 ZIGGERS,D.: BSE and the Internet. Feed Tech,2001(3),5: 8-10
4. LEDEN 2003; HLÁSNÝ.J.: Názory a hypotézy o kravách nebo fakta o významu potravin z chovu skotu? asopis komory veterinárních léka R (Brno), 10, 2003(1), s.7-9 V posledních letech je v na ich veterinárních asopisech v nováno jen málo pozornosti problematice chovu skotu. Tak e se nelze divit, e v tomto sm ru neexistuje nále itá soudr nost na eho stavu, není v as vedena nále itá diskuze k d le itým problém m. P íkladem m e být je nedávno u nás „zatracovaný“ význam kravského mléka ve vý iv lidí, co mimo jiné i významn p isp lo ke sní ení stavu krav v R. Av ak i tak jsme nakonec s pomocí ostatních na ich zem lských asopis v tomto sm ru svedli úsp ný boj, kterého jsem se za na i profesi zú astnil nejv í mírou. Tento souboj s na imi „pseudoodborníky“ pro vý ivu lidí se odehrával v letech 1996- 2000. Ji v roce 1996 jsem konfrontoval „názory“ p evzaté od amerických p írodních lé itel zve ejn né v deníku „Právo“ (18.10.1996) s „fakty“ cca stovky citací z v deckých asopis vodem p evá z USA- v ústavním bulletinu „Výzkum v chovu skotu“ (Rapotín, .4/1996) a potom i v týdeníku „Zem lec“ (Praha, 15.1.1997). Je t eba p ipomenout, e i v deníku „Zemské noviny“ (22.1.1997), co se v ak poda ilo touto cestou „medializovat“ poprvé a zárove i naposled. Ji tehdy ze zmín né konfrontace názor a fakt vyplynulo, e na i odborníci na vý ivu lidí, proklamující názory amerického bestselleru „Fit pro ivot“ by u nás m li být pora eni. Bohu el se tak nestalo, proto e je tém za t i roky pozd ji (Lidové noviny,21.9.1999) se tito ozvali op t a to s je vy í tvrdostí (zvy ovat spot ebu mléka= nev domá genocida národa…) a naivitou (mlé ná bílkovina vápník z t la vyplavuje…). Tak e za átkem roku 2000 jsem zve ejnil i k tomuto a to ji poslední odpov v publikaci „Mléko, dojení, dojírny“ (VÚ V Praha, Uh ín ves), abych shrnul a doplnil je i n která d le itá fakta o tom, e „Mléko je pro v inu populace nezbytné“. Tam jsem také na im oborník m pro vý ivu lidí p ipomn l nap íklad i to, e pokud by lov k nep ijímal vápník ve form tablet nebo nekonzumoval drcené kosti, mikromleté vaje né sko ápky, dostávalo by se mu v na ich podmínkách z b né stravy (bez mlé ných výrobk ) maximáln asi 25% normované pot eby vápníku, ili maximáln asi 250 miligram vápníku denn . Dále jsem z tohoto vyplývajícího
faktu (mléko= skute významný zdroj vápníku) p ipomn l i to, e naopak „nadbytek“ mlé ných výrobk (co je podstatou kardinálních ideí „Fit pro ivot“), m e být pro lov ka kodlivý. Tak e nap íklad p i p íjmu 300 gram ementálu se lov ku dostává asi 3200 miligram vápníku a pouze jen 110 mg ho íku. Pokud by takováto „dieta“ s nadbytkem vápníku byla dlouhodob í, m e se projevovat nap íklad zú ením pr du ek plic (astma), roz ením plicních cév („zahlen ní“) a tak dále. Tak e záv rem k tomuto problému lze konstatovat, e po potvrzení zmín ného faktu (obsah vápníku ve strav na ich obyvatel) i v na ich léka ských asopisech za átkem roku 2001, byl hlavní souboj mezi názory a fakty ukon en. Tento nerovný boj (názory v denním tisku ji za átkem 90.let- fakta jen v zem lských asopisech a koncem 90.let) v ak trval neuv iteln dlouhou dobu v podstat jen díky tomu, e na e odborné kruhy (státní univerzity…) ponechávaly u nás „beztrestn “ it hluboce naivní my lenky amerických írodních lé itel . Kte í sami p iznávají, e : „ v USA se spot ebuje více mlé ných výrobk ne ve v ech ostatních zemích sv ta dohromady“. Co k tomu dodat? – v ak to také v USA je i v souladu s jejich v deckým poznáním. U nás v ak byla a je je situace zcela jiná (pr rná denní spot eba cca 0,5 litru mléka na obyvatele- v p epo tu na mlé né výrobky), tak e je otázkou, jaká bude „inkuba ní doba“ pro metabolická,nervová… onemocn ní, ji te postihující zejména na i mlad í generaci. V této souvislosti je zajímavé, e „stra ák“ a to dokonce „nevyzpytateln „ dlouhé inkuba ní doby se b nejen pou ívá, ale i v decky vyu ívá p i dokladaci „hypotéz“ o nebezpe nosti ení infek ních prion p i BSE mezi kravami, a také i mezi nimi a lov kem (obecn ; transmisibilní spongiformní encefalopatie– „TSE“). Pro je v této souvislosti (infek ní p enos…) mo né mluvit o „hypotézách“?- za tím ú elem je t eba p ipomenout následující: Za p inu v ech TSE se pova ují infek ní priony , které se zcela odli ují od bakterií a vir , proto e se skládají jen z bílkoviny a neobsahují ádnou nukleovou kyselinu (která by jim umo ovala mno it se). Základ této bílkoviny, tzv. „prion protein“ , mají v ichni savci na povrchu nervových bun k. Tak e „prion“ je z v deckého hlediska pova ován za p vodce TSE. Prionová bílkovina je nutná pro regeneraci bun k, spánek, pam … Po nákaze infek ním prionem se v ak tato bílkovina zm ní a stává se odolná proti enzymu proteináza, který za normálních okolností prion rozkládá. Bílkovina se tak v mozku hromadí a po kozuje nervovou tká . Pokud se týká BSE (skot), výskyt nemoci se pozoruje nej ast ji u krav a to obvykle ve v ku 3 a 6 let. Toto onemocn ní bylo prvn zji no ve Velké Británii (1986), kde se a do roku 1992 výskyt BSE zvy oval (tehdy tam bylo zji no 36680 pozitivních kus za rok), p em ji od samého po átku se za zdroj infekce pova ovala masokostní mou ka (MKM). To v ak nikdy nebylo ádným exaktním experimentem u skotu prokázáno (1. d vod k vyslovení „hypotézy“). Po roce 1994 v ak v Británii do lo k výraznému poklesu ve výskytu BSE, co je p ítáno tomu, e od roku 1988 tam byl vydán zákaz zkrmování masokostní mou ky (MKM) výkavc m. A jen z této skute nosti se „odvozuje“, e inkuba ní doba u BSE je p t p ípadn cca osm, p ípadn je více rok (2.d vod k „hypotéze“). V p vodní teorii se p edpokládalo, e vlastní p vodce BSE pochází od ovcí posti ených „klusavkou“ (co je od roku 2000 oficieln ji zpochyb ováno), jejich t la nebo ásti t l byly v kafileriích zpracovány do MKM (3.d vod k hypotéze). Zmín né hypotézy v ak byly ji p ed dv ma roky ( íjen 2000) odsunuty do pozadí po vyhodnocení experimentu, kdy byl kravám dlouhodob ji zkrmován „mladý“ jílek anglický. íslu ný pokus je popsán v britském asopise „The Veterinary Record“ (MOORBY et al., 2000), kde se lze do íst následující: Pokus probíhal tak, e u 47 krav byly b hem posledních esti týdn b ezosti uplatn ny t i typy krmné dávky zalo ené na silá i z první se e jílku anglického (ad libitum) následovn : a/ silá jílku a je ná sláma v pom ru 60: 40 (pozd ji zji ny t i na BSE pozitivní krávy) b/ jen samotná silá jílku (pozd ji zji na jedna na BSE pozitivní kráva) c/ tatá silá ad libitum s p ídavkem 0,5 kg bílkovinné mou ky z kuku ice- gluten meal (pozd ji zji ny dv na BSE pozitivní krávy). Po otelení v echny krávy p ijímaly silá jílku adlibitn p i odstup ovaném p ídavku standardní krmné sm si. Vzorky krve byly odebírány týdn - p ed otelením a potom v 1., 3., 5., 7., 13., 17. a 21. týdnu po otelení. V období po odebrání posledních vzork krve (tedy po 27 týdnech od za átku pokusu; inkuba ní doba = necelých 7 m síc ) za alo celkem est krav vykazovat klinické íznaky BSE, co bylo pozd ji i histologicky potvrzeno. P itom nelze pochybovat, e se
skute jednalo o významný „nutritional experiment“, jak svoji práci výzkumníci nazvali, proto e dal í výsledky experimentu byly sou asn publikovány i ve známém v deckém americkém asopise „Journal of Dairy Science“ (DEWHURST et al., 2000). P itom v ak vlastním cílem pokusu nebylo vyvolat za ur itých p edem stanovených podmínek BSE. Lépe eno, toto se nelze ve zmín ných publikacích do íst. V metodice pokusu není uvedeno nic o tom, e by pokusným kravám byla n kdy zkrmována MKM, p ípadn e by i z jiných d vod byly náchylné k „infekci“ BSE. Pro si vybrali zrovna dietu zalo enou na jílku anglickém (Perennial ryegrass) není v textu uvedeno. Mo ná v ak, e v Británii je známo, e BSE byla, a nadále i nej ast ji „p irozen “ je zji ována; p i zkrmování jílku anglického. Ten velice dob e svým výnosem reaguje na vy í intenzitu NPK hnojení, p i p íznivých srá kových podmínkách… a je tam i nej ast ji p stovanou pícninou. Jejich cílem bylo zjistit, k jakým biochemickým zm nám v krvi dochází u krav posti ených BSE, za ú elem mo nosti diagnostikovat BSE je u ivých zví at. Bohu el, z ejm asi nev li o tom, e ji v roce 1967 a následn v roce 1968 bylo v Austrálii zji no (MASON, 1968), e p i dlouhodob ím zkrmování jílku anglického („ryegrass staggers“); dochází u p výkavc k degenerativním zm nám v mozku v etn „vakuolizace“… D kazem toho, e jílek nepova ovali za mo nou p inu BSE je i to, e u obou zmín ných lánk , není v jejich názvech ani zmínka o pou ití trávy „ryegrass“. Dále potom i to, e v asopise Journal of Dairy Science se ji v „abstraktu“ (souhrnu) svého díla v bec nezmi ují o tom, e se jim poda ilo BSE „vyvolat“. Samoz ejm , e tehdy nemohli je v t ani o n jaké eské“ nutri ní teorii, tak e se v bec, p i pom rn rozsáhlém biochemickém et ení - nezabývali metabolismem ho íku u pokusných krav. Obecn v ak eno, tomuto problému nebývala v Británii v nována v í pozornost, jak vyplývá z jejich profesního asopisu „The Veterinary Record“. Z posledních cca 10 let, tam v ak lze nalézt „jednostránkový“ lánek a to z doby nejv ího roz ení BSE (McCOY et al., 1993) v Británii, kdy p i vy et ení po etného souboru krav ( 513 stád dojených krav a 1266 stád krav bez tr ní produkce mléka)- byla zji na výrazná subklinická hypomagneziémie (np íklad u 40% „suckler cows“ byla magnezémie ni í jak 0,8mml/l) . Op t se v ak jednalo o „náhodný“ nález, proto e cílem et ení byla diagnostika brucelózy. Pokud v ak se týká jílku anglického, tak i ve známé u ebnici „Large Animal Internal Medicine“ (SMITH, 1996) se uvádí, e p i „ryegrass staggers“ je t eba diferenciáln diagnosticky po ítat s hypomagneziemií. Vzhledem ke zji ným konkrétním fakt m a naopak vzhledem k mnoha nejasnostem a hypotézám u oficiální a doposud platné „prionové teorie“, vypracovali jsme ve VÚCHS,s.r.o. Rapotín tzv. „nutri ní teorii“. A to v podob ur itého „review“, s citací asi dvou stovek prací z v deckých asopis podporujících zmín nou teorii, co bylo zve ejn no v b eznu 2001, v ústavním bulletinu „Výzkum v chovu skotu“ (HLÁSNÝ, 2001). Nedávno, za átkem ervna 2002 byl tento text „p eti n“ do mezinárodního asopisu „Feed Mix“ (HLÁSNÝ, 2002), vydávaného v Holandsku (viz rovn Internet: http://agriworld.nl) s názvem „Lone voice in the BSE debate“. Jak ji z názvu lánku vyplývá, jedná se o jedinou teorii tohoto druhu na sv v asopise s ozna ením “The International Journal on Feed, Nutrition and Technology- Elsevier International Business Information“. Podstatou p íslu ného mechanismu v nutri ní BSE teorii je to; e dlouhodobý p íjem krmiv s vy ím obsahem bílkovin vede k hyperamonémii a obvykle sou asn i k hypomagneziémii, co má za následek neurotoxicitu a neurodegeneraci v CNS. Redak ní radou asopisu „Feed Mix“ v ak byl vybrán jen teoreticky zam ený a pon kud zkrácený text z rapotínského bulletinu, av ak v etn „grafu“ zobrazujícího celý mechanismus neurodegenerace- neurotoxicity. To byl z ejm ur itý zám r redakce - „vyburcovat“ p íslu né dce k diskusi a k vy ádání si v textu lánku p ipomínaného dal ího materiálu (originál 13 stránkového dopisu). Tam teprve si je mo né p íst „dopl ující d kazy“ k nutri ní teorii a zjistit tak, e se skute jedná o smysluplnou teorii, která vysv tluje celou adu nejasností jako je; (a)pro se BSE za ala vyskytovat jen v Británii a to práv v polovin 80. let, (b) pro se scrapie ji dávno vyskytuje na chladném Islandu a ne u ovcí nap íklad v subtropické Africe,(c) pro se TSE „p irozen “ vyskytují jen u p výkavc a maso ravc (i n kte í lidé mohou být „maso ravci“), (d)pro se ze skotu BSE vyskytuje jen u krav a to zejména ve v ku 3-6 let a pro ne u býk , (e)podobn , pro je scrapie jen u bahnic, dojných koz a ne u plemenných beran , kozl , (f) pro se BSE vyskytuje v podstat jen v zemích mírného podnebního pásma a to zejména v zemích s intenzivním minerálním NPK-hnojením, (g) pro prionová teorie nevysv tluje to, pro i jinde
ve sv se neprojevila „infek nost“ cca 230 tisíc tun MKM vyvezené z Británie v letech 19902000, neznámo kam - z ejm do jihovýchodní Asie? (ZIGGERS, 2001). A p i záv re né otázce; pro k výskytu BSE dochází i tehdy, kdy zví ata b hem svého ivota nep la ani jen do styku s MKM a naopak pro byla BSE u krav zji na po cca sedmi m sí ním zkrmování jílku anglického? P itom je vhodné doplnit, e tento d le itý experiment, „nev domky“ prokazující inu vzniku BSE, byl realizován shodou okolností tam, odkud se „epidemie“ BSE roz ila do celého sv ta. I americký v dec Dr.Paul Brown, jeden z nejpovolan ích k vyjad ování se k problému CJD (Creutzfeldt-Jakob Disease) u lidí, odsunuje infek nost BSE (TSE obecn ) do oblasti „hypotéz“. Je to mo né ov it si i na Internetu (http://bmj.com/cgi/content/full/322/7290/841), em se tam uvádí, e tradování hypotézy, e BSE je p inou nové varianty CJD (nvCJD); to se zakládá jen na jejich spole ných charakteristických rysech prokázaných na biologické, molekulární úrovni. V echno ostatní v ak je spekulace více nebo mén uv itelná, postrádající jakékoliv uspokojivé vysv tlení. íká, e z pohledu infek ního se p ípad BSE stal klasickou epidemií a z tohoto pohledu p íkladem do u ebnic vhodných pro studenty (mín n tím vztah mezi zákazem zkrmování MKM v roce 1988 a poklesem výskytu BSE ve V.Británii, po roce 1993). Z ekonomických, politických a medicínských pohled se v ak jedná a o hroznou „pohromu“. Jak jeho et ení ukazují; pokud bude BSE a nvCJD i nadále pova ováno za infek ní onemocn ní, bude to p edstavovat „zlatou ílu“ dolovanou v dci, státními ú edníky a médii… Dr. Paul Brown je konzultantem programu evropského monitoringu CJD a vedoucím americké komise vyhodnocující transmisibilní spongiformní encefalopatie (TSE)- p i „United States Food and Drug Administration“. Je tak od dubna 2001 prvním odborníkem na sv , kdo v decky dolo il, pro lze reáln pochybovat o existenci infek ní prionové teorie, p i ení BSE u zví at i nvCJD u lidí. Pokud se týká BSE tak ji na p íkladu R je znát, e tomu tak skute bude. Pokud se týká nvCJD, tak na p íkladu Británie je z ejmé, e ani v tomto p ípad se nenapl ují prognózy infektolog , proto e v roce 2001 tam toto onemocn ní nepostihlo tisíce lidí jak bylo v decky edvídáno, ale jen dvacet p ípad nvCJD tam bylo zji no. Jak je známo, chov skotu lze snadno likvidovat (viz ji tak nízké stavy skotu v R oproti potencionálním exportér m EU), obnovovat chovy krav v ak je a nemo né, v sou asných svízelných finan ních podmínkách na eho zem lství. P itom není u nás nic sly et o dotovaném mase skopovém, kterého je na na em trhu absolutní nedostatek (viz stavy ovcí v R a ve státech EU), tak e p íjem „karnitinu“ , kterého svalovina p výkavc obsahuje nejvíce ze v ech potravin, bude z ejm i nadále u na eho obyvatelstva nízký. Co je d le ité dodat záv rem? V R jen na základ mých upozorn ní, bylo je v roce 1994 ( asopis „Zem lec“) d razn ipomenuto na význam ho íku obecn (v etn lidí) a zejména potom z hlediska vý ivy dojených krav. Pozd ji v ak ji nebyla nutnost „p ídavku ho íku“ do krmných dávek skotu v na em odborném tisku tolik p ipomínána. Nebyly ji tak asto zji ovány hypomagneziémie u na ich krav i z toho d vodu, e v R do lo k výraznému poklesu ve spot eb um lých NPK hnojiv . Ur ité výjimky v ak nelze vylou it ani v sou asné dob , jak jsem nap íklad „soukrom “ zjistil v jednom ze ty p ípad u nás na BSE pozitivních chov , kde se situace podobala „britskému“ experimentu. Tak e z hlediska poradenství doporu uji, aby zejména veteriná i v praxi dbali na to, aby v su in krmné dávky krav (v etn vysokob ezích jalovic) bylo obsa eno 0,2 a 0,3% ho íku. Krom toho by v ak bylo ádoucí ji v této dob shrnout zji ní od íslu ných koleg , týkajíce se podrobn í anamnézy vý ivy a dietetiky krav v chovech, kde ji BSE byla zji na. Abychom se tak i v R mohli zapojit do ú inné „sv tové“ diskuse o faktech zji ovaných p i BSE. A ne nap íklad „hypoteticky“ poukazovat na to, e p i „nevyzpytatelné“ inkuba ní dob ; nelze u nás za zdroj infekce BSE vylou it ani kafilerní tuk v mlé ných krmných sm sích (MKS) pro telata. Skute ností- faktem je to, e ten u nás sou ástí MKS d íve ( ULC, 1977; MEDVECKÝ, 1983) ani nikdy pozd ji nebyl- p i v eobecném nadbytku loje, vep ového sádla… Podobn tomu z ejm bylo i ve vysp lých státech Evropy, proto e i tam by asi telata odmítala p ijímat po kafilérii „zapáchající“ MKS.
Literatura DEWHURST,R.J.- MOORBY,J.M.- DHANOA,M.S.- EVANS,R.T.- FISHER,W.J.: Effects of altering energy and protein supply to dairy cows during the dry period. 1. Intake, body condition, and milk production. J.Dairy Sci., vol.83, 2000: str. 1782-1794 HLÁSNÝ,J.: Nervová onemocn ní p výkavc v souvislosti s jejich vý ivou. Výzkum v chovu skotu (Rapotín), vol. 43, 2001, No.1: str.13-29 HLÁSNÝ,J.:Lone voice in the BSE debate.Feed Mix, vol. 10, 2002, No.2: str.12-15 MASON,R.W.: Axis cylinder degeneration associated with ryegrass staggers in sheep and cattle. Australian Veterinary Journal, vol.44, 1968: str.428 McCOY,M.A.- GOODALL,E.A.- KENNEDY,D.G.: Incidence of hypomagnesaemia in dairy and suckler cows in Northern Ireland. Vet.Rec., 1993: str.537 MEDVECKÝ,D.: Odchov teliat. Bratislava 1983: 191 stran MOORBY,J.M.-DHANOA,M.S.- AUSTIN,A.R.: Aspects of the metabolism of dairy cows during the incubation of bovine spongiform encephalopathy. Vet.Rec., vol. 147, 2000: str. 409-412 SMITH,B.P.: Large Animal Internal Medicine, 2nd edition, 1996: 2040 stran ULC,J.: Mlé né krmné sm si. Praha 1977: 76 stran ZIGGERS,D.: BSE and the Internet. Feed Tech, vol.5, 2001, No.3: str.26-27
5. B EZEN, 2003; HLÁSNÝ,J.: N které poznatky z historie výzkumu transmisibilních spongiformních encefalopatií. Výzkum v chovu skotu(Rapotín), 45, 2003(1), s.15-22 P i pochybnostech a diskusích o „povinném“ laboratorním vy et ování mozk skotu star ího 30 m síc , je asto od na ich odborník sly et:„o p enosu BSE na lidi není t eba diskutovat“, v dy za to ji dávno byla ud lena Nobelova cena, americkému léka i. Ji v ak ne íkají jak se to v e odehrávalo a za co vlastn dokonce ji dv byly Nobelovy ceny americkým léka m ud leny, týkajíce se transmisibilních spongiformních encefalopatií(TSE). Bli í vysv tlení je t eba erpat z historie; vrátit se do 60.-70. let minulého století. V té dob se za al zajímat americký léka (slovenského p vodu) Gajdusek novou smrtící nemocí u kanibal ,na území Papuy- Nové Guineje. Lidé tam ztráceli rovnováhu, vyskytoval se u nich silný t es, s následným ochrnutím a demencí. Nejpozd ji do roka docházelo k úmrtí. Nemoc byla nazvána jako „kuru- t aslavá nemoc“, kdy k e v obli eji nemocného p ipomínaly grimasu smíchu („sm jící se smrt“). Bylo p itom zji no, e sou ástí poh ebního ob adu k uct ní zam elých tohoto primitivního kmene, bylo pojídání mozku zem elých. P i pokusech Dr.Gajdusek zjistil (Nobelova cena, 1976)- po inokulaci mozkové tkán zem elých lidí do mozku impanz , e tito asi po roce zem eli, za stejných p íznak ; s nálezem spongiozní degenerace mozku, jako lidé posti eni nemocí „kuru“. Ji v té dob v ak dal í americký léka Prusiner, inspirován p ípadem úmrtí 60- leté pacientky na CJD (1972) si dal za cíl; zjistit p inu- „agens“ tohoto onemocn ní, které se podobá „kuru“ (u lidí) a scrapii (u ovcí). Spole se svými kolegy informoval v asopise „Science“ (1982), e nalezli „neobvyklý“ protein v mozku k infikovaných scrapií, co není normální u zdravých zví at. O rok pozd ji identifikovali protein a nazvali ho „PrP“ (prion protein). B hem dal ího 10-letí, celá ada experiment , asto vedená Dr.Prusinerem ukázala na to, e „PrP“ se nachází i u zdravých zví at, av ak u nemocných zví at se jedná o formu jinou. Byla tak objevena ur itá mozek po kozující bílkovina (protein), která infikuje a replikuje se (pomno uje se; ani by obsahovala DNA), ani by se p i tom uplat ovaly geny. Tento protein, který se b nachází ve tkáních ozna il slovem „prion“ („pree-on“). Ten ak jak zjistil, m e mutovat ( p em ovat se) a indukovat (navozovat) mutaci i ostatních (sousedních) bílkovin. Prusiner v roce 1982 popsal teorii o proteinových infek ních ásticích, které pova oval, za p inu scrapie u ovcí a k . P edpokládal, e pro scrapii a celý soubor „TSE nemocí“ je spole né to, e ur itý p em ný- po kozený protein se p ená í (infikuje), hromadí se a usmrcuje nervové bu ky v mozku. Zatímco hodn koleg Dr.Prusinera jeho objevnou prionovou teorii p ijalo, tak hodn
dal ích jich íkalo, e stále je jsou v konfrontaci velmi d le ité, nezodpov zené otázky. Nicmén v ak souhlasili s tím, e jeho práce si zasluhují ocen ní, nap íklad týkajíce se dal ího výzkumu Alzheimerovy choroby. e tedy Dr.Prusiner je skute ný pr kopník, který po dv desetiletí vedl v deckou válku, aby své kolegy a sv t p esv il o tom, e infek ní agens vyvolávající onemocn ní jako je scrapie a dal í „TSE nemoci“; je abnormální forma proteinu. Tak e Dr.Stanley Prusiner (tehdy 55-letý léka , profesor neurologie- univerzita v San Francisku) se stal nositelem Nobelovy ceny za medicínu (1997). Av ak je z stávaly nezodpov zeny klí ové otázky, jak p i obhajob Nobelovy ceny ekl pan Clarence Gibbs, virolog z „National Institute of Neurological Disorders and Stroke“ a dlouholetý kolega Dr.Gajduska : nap íklad co vyvolává to, aby se normální bun ný protein transformoval (p em nil) na nemoc vyvolávající „izotyp“ proteinu (podobný p vodnímu proteinu)… I paní Laura Manuelidisová (neuropatolog) z „Yale University“ podotkla, e virus nebo n co jiného by m lo p sobit, tak e prohlásila, e to je spekulace, e by protein jen jako takový mohl být infek ní. I pan Byron Caughey (National Institute of Health´s Rocky Mountain, Laboratories in Hamilton, Montana) ve svém komentá i ekl, e ud lení ceny je pon kud p ekvapující, vzhledem k nekompletnosti zodpovídaných otázek. Profesor Prusiner tehdy p iznal, e stále je je mnoho nevysv tlených zále itostí a poznamenal, e je je t eba provést dal í pokusy. Av ak Ralf Pettersson, p edsedající v decké rad „Nobelovy komise“ (Karolinska Institute) prohlásil, e obhajoba byla i po nezodpov zení n kterých otázek i tak úsp ná, proto e jak ekl: „Nobelova cena byla p iznána za objev prion a jejich úlohu v p i procesech onemocn ní. Podrobnosti je nutné zodpov t v budoucnosti. Nikdo v ak nem e nic namítat proti prionu- proteinu, jako p in p i onemocn ních mozku“. Z usnesení v decké rady vyplynulo, e práce profesora Prusinera pomohly sv tu objasnit mnohé okolo Alzheimerovi nemoci a BSE prost ednictvím objevu prion . e rozlu til „hádanku“ o vlastnostech prion . Tak e prionový protein se m e manifestovat ve dvou formách. Jednou je ne kodný (PrPc)- a má „Dr.Jekyll“ vlastnosti, zatímco dal í „MrHyde“ forma (PrPSc) vyvolává onemocn ní a smrt. P itom specifické mutace v prionovém genomu umo ují vznik více strukturálních (morfologických) variant nemoci vyvolaných prionovými proteiny. Strukturální prionové varianty se akumulují v r zných ástech mozku. Potom v závislosti na tom, která ást mozku je posti ena (infikována), jsou pozorovány r zné íznaky, typické pro p íslu ný typ onemocn ní. Kdy je posti en moze ek, klesá schopnost koordinovat pohyby t la; pam a du evní vnímání je naru eno, kdy je infikována k ra mozková; poruchy spánku jsou pozorovány p i infekci thalamu; pohyby t lní jsou primárn naru eny p i infekci mozkového kmenu… Pokud se v ak týká BSE, která jako jediná z TSE nabyla ve sv v ího významu; není zatím d kaz o tom, e by se tato nemoc b p ená ela ze skotu na skot nebo ze skotu na ostatní ivo ichy, nebo e by její inkuba ní doba m la trvat celá desetiletí (viz výrazný pokles BSE i v Británii, v roce 2003). Rovn i výskyt CJD u lidí (prvn diagnostikována ji ve 20.letech) je stále stejný a velmi nízký- jeden p ípad na jeden milion obyvatel. A to jak ve V.Británii, kde byla BSE zna roz ena, tak v podobném rozsahu i v zemích, kde BSE ani „scrapie“ doposud zji ny nebyly (Austrálie, Nový Zéland..). V í „rozruch“ v ak ve sv (z ejm i v etn zviditeln ní prací Prusinera) nastal a 20. b ezna 1996, kdy komise „Spongiform Encephalopathy Advisory Committee (SEAC) v Británi oznámila, e bylo identifikováno 10 p ípad nové formy Creutzfeldt-Jakob Disease (nvCJD), p em za átky nemoci byly pozorovány ji v období let 1994- 1995. Ve srovnání s klasickou CJD byly zji ny následující rozdílnosti: i nvCJD se vesm s jednalo o mlad í lidi (pr r 28 let) i nvCJD byly zji ny netypické hodnoty encefalogramu, ve srovnání s klasickou CJD i nvCJD byly zji ny pon kud jiné patologické zm ny v mozku (v í seskupení
prionových proteinových plak ) P itom epidemiologické studie neprokázaly p innou souvislost mezi vznikem CJD a nvCJD. Podle SEAC u v ech posti ených pacient bylo zji no, e v posledních 10 letech konzumovali hov zí maso nebo jeho produkty, nikdo z nich v ak v pokrmech nep ijímal „mozkovou“ tká skotu. P itom dokonce jeden z nich byl od roku 1991 vegetarián. Av ak pozd ji (1997) SEAC dosp la k záv ru, e „agens“ vyvolávající BSE je podobné tomu, které vyvolává nvCJD. Zakládalo se to na zji ní, kdy „agens“ BSE inokulované (nao kované) my ím, vyvolalo onemocn ní s podobnou inkuba ní dobou, klinickými p íznaky a po kozením mozku jako u my í, kterým byla inokulována tká od pacient posti ených nvCJD. P itom agens (kmeny) klasické CJD a známé kmeny „scrapie“ se nepodobaly kmen m nvCJD ani BSE. Av ak p i dal ím výzkumu ( asopis: „Nature“, 1996) se zjistily ur ité souvislosti mezi nvCJD a BSE a dal í pokusy tomu nasv ovaly ( e BSE „m e“ být inou nvCJD). Vzhledem ke zna nému mno ství doposud neobjasn ných „hypotéz“ o TSE jako celku (bude to ji 6 let od ud lení Nobelovy ceny) a zejména potom o „infek nosti BSE“, je t eba „upozornit“ p íslu né odborníky na to, aby se ohlédli také i zpátky do historie o TSE. Aby se pou ili o tom, e ji hodn bylo nejen r zných „podivných“ experiment o infek nosti, ale také i celá ada „b ných“ zji ní z praxe o „bezinfek nosti“ BSE. Tak e pokud by základní inou scrapie- BSE byly „skute “ jen vlivy nutri ní (intoxikace; hypomagneziémie komplikovaná hyperamonémií ), není t eba dále provád t nákladná vy et ení na BSE; a rovn i jinak „moráln “ znehodnocovat maso p výkavc , které je pro lov ka nejvýznamn ím zdrojem „karnitinu“.Jednou z cest jak bylo zji no, e lidské formy spongiformní encefalopatie (CJD, GSS a kuru) jsou p enosné; byly výsledky po „injektování“ homogenátu nervové tkán od posti ených lidí primát m a to kombinovan do mozku a dal ími zp soby parenterální aplikace. Toto bylo popsáno prvn v 60. letech (GAJDUSEK,D.C.-GIBBS,C.J.- ALPERS,M.; 1966- asopis „Nature“; 1968- asopis „Science“) a potom a v roce 1981 v asopise „Brain“ (MASTERS,C.L.- GAJDUSEK,D.C.GIBBS,C.J.). Mezitím v 70. letech minulého století bylo (GIBBS et GAJDUSEK) podobným zp sobem (inokulací do mozku primát ) zji no, e je i p enosné onemocn ní „scrapie“ od ovcí a koz (1973- asopis „Science“: 1978- asopis „Perspectives in Virology“). P íslu né spongiformní zm ny v nervové tkáni p íjemce (vakuolizace a astrocytóza) po „parenterální inokulaci“ homogenátu posti ené nervové tkán , byly zji ny podobnými experimenty je i dal ími výzkumníky. Av ak i p i perorálním podání - po 7 denním zkrmování tkán mozku od BSE posti eného skotu (9,1 g/ks/ den), spole s mozkomí ním mokem (4,5 ml/ks/den)pokusným my ím, byla u nich po cca 18 m sících inkubace- zji na spongiformní encefalopatie. Toto se v ak poda ilo vyvolat u jednoho, ne v ak u dal ího druhu („CRH“) pokusných my í. P itom p i zkrmování jiné ne nervové tkán krav (vemeno- mléko, placenta, mízní uzliny, slezina), se rovn nepoda ilo spongiformní zm ny vyvolat. Tak e auto i p edpokládají(MIDDLETON et BARLOW, 1993), e riziko p enosu infekce BSE na lov ka po poz ení jiné ne nervové tkán , je velmi nízké. Podobným pokusem a to ji u skotu (WELLS et al., 1998) byla experimentáln BSE rovn vyvolána. P itom auto i se v literárním p ehledu vracejí ke svým zji ním (do roku 1994) o pr kazu infek nosti BSE po podání (perorálním) mozkové tkán skotu. Ve zmín ném lánku se udává, e po jednorázovém podání 100 gram mozkové tkán („nashromá no“ od 75 kus na BSE pozitivních zví at) - 30 telat m (stá í 4 m síce), se u postupn odporá ených 22 telat, a do inkubace 35 týdn – BSE nezjistila. Teprve u telat s inkuba ní dobou 36- 40 m síc se u 4 z 8 sledovaných telat BSE potvrdila. Je v ak t eba dodat, e v kontrolní skupin bylo jen 10 telat, která byla rovn postupn odporá ena, p em ji jen dv z nich z stala k odpora ení (na BSE negativní), po 36 m sících od za átku pokusu
(inkubace). Jak z uvedeného vyplývá, s hledáním „experimentálních“ d kaz o p enosnosti (infek nosti) spongiformních encefalopatií „perorální cestou“ bylo zapo ato a v souvislosti s epidemií BSE, i kdy scrapie ovcí se v Británii ( a nejen tam) ji dávno vyskytovala. Z uvedeného je patrné, e inkuba ní doba p i perorálním podání „infektu“ se pohybovala od 18 do 36 m síc . Jak jsme se v ak ji d íve v rapotínském bulletinu zmínili (HLÁSNÝ, 2002), v Británii se uskute nil i dal í experiment (MOORBY et al., 2000), kdy p i podstatn krat í inkuba ní dob (cca 7 m síc ) se rovn poda ilo BSE vyvolat a to i bez „perorální BSE infekce“. Vzhledem k tomu, e zmín né experimenty, jako i první klinické poznatky o BSE (WELLS et al., 1987) jsou popsány v britském odborném asopise „The Veterinary Record“, je vhodné v n m sledovat zejména období 1992/93- kdy v Británii do lo k vyvrcholení výskytu BSE. Ji o rok pozd ji (WILESMITH et al. 1988), tam byl publikován výsledek studie ukazující na to, e k výskytu BSE ve Velké Británii do lo v souvislosti se zkrmováním masokostní mou ky (MKM). Ji z této prvotní studie p i hledání p in prvních p ípad BSE (192 stád dojnic) je z ejmé, e ji tehdy byla opomíjena podrobn í anamnéza týkající se vý ivy krav. Tak e byly zji ovány jen tyto údaje: typ, velikost a struktura stáda podle v ku, p ítomnost ovcí na farm krav od roku 1980, p vod posti ených krav a jejich odchov od narození a do projevu prvních p íznak BSE, detaily ohledn pou ití lé ivých p ípravk , vakcín, pesticid a herbicid . Dále se íká, e byly také zji ovány i „vý ivá ské“ ukazatele; spo ívající v ak jen ve zji ování toho, zda zví at m ji od mladého v ku byla nebo nebyla zkrmována MKM. Tak e nebylo zji ováno zkrmování specificky ú inných látek mezi které nepochybn nále í i minerální Mg-dopl ky. Ve zmín né studii se íká, e první p ípady BSE se ve V.Británii mohly vyskytovat ji v dubnu 1985, p em BSE se vyskytuje p evá jen u krav dojených a ne tolik u krav bez tr ní produkce mléka. Výskyt je ast í u v ích stád krav (do 50 krav- výskyt 0,14%: nad 200 krav- výskyt 3,3%), p em BSE byla v podstat zji na (ze skotu) jen u dosp lých krav. V této prvotní studii se do lo k záv ru (av ak bez uvedení konkrétních d kaz ), e existuje etiologická (p inná) souvislost mezi výskytem BSE a zkrmováním skotu MKM vodem z t l ovcí posti ených scrapií. P edpokládalo se, e ji v letech 1981/82 posti ená zví ata toto rizikové krmivo p ijímala ( jako telata). Dal í p íklady ze zmín ného asopisu, se stru ným obsahem p íslu ných lánk jsou následující: „P irozený výskyt scrapie u muflon “ (WOOD et al.: leden, 1992) Ve V.Británii bylo zji no 6 p ípad scrapie u muflon p vodem ze dvou r zných stád pasoucích se zví at, která nikdy nep la ani jen do styku s MKM. Jedno stádo muflon bylo v posledních 20 letech izolováno od ovcí, u druhého stáda byl styk s ovcemi , av ak u t ch scrapie nikdy nebyla zji na. „BSE: epidemiologické zajímavosti z let 1985 a 1990“ (WILESMITH et al.: únor, 1992) V tomto lánku se op t íká, e BSE bylo posti eno mnohem více stád dojených krav ne krav bez tr ní produkce mléka. Nej ast í výskyt BSE je na jihu a východ Anglie, p em není pozorován p enos infekce uvnit jednotlivých stád ani mezi stády krav. „BSE v Severním Irsku: epidemiologická sledování v letech 1988- 1990“ (DENNY et al.: únor, 1992) Zde se konstatuje, e rozsah výskytu BSE byl v Severním Irsku podobný jako na ostatním území Británie a e i popisovaná zji ní odpovídají „b né hypotéze“, e by se skot „mohl“ nakazit MKM. Ze lánku v ak vyplývá, e „depistá BSE“ autory lánku zcela nep esv ila o MKM jako p in BSE. „BSE: aspekty klinického obrazu a rozbor mo ných zm n v letech 1986- 1990“ (WILESMITH et al.:b ezen, 1992a) Auto i se zam ují na to, jak jen na základ klinických íznak by bylo mo né BSE diagnostikovat. P i tomto pr zkumu jako nej ast í p íznaky
BSE bylo zji no: bázlivost zví at, hyperestézie a ataxie. Byly v ak zji ny výkyvy ve frekvenci výskytu n kterých p íznak , b hem epidemie. Ve lánku se íká, e tyto výkyvy ejm souvisí s r znou úrovní „pozorovatel “ zví at a s rozdílnou dobou trvání nemoci, ne s výkyvy zm n klinického obrazu. Nebo to m e být v souvislosti s r znorodostí (infek ního) „agens“ , kterému byl skot vystaven nebo se m e jednat o r znou citlivost zví at k infekci. „BSE: poslední zji ní týkajíce se výskytu a v ku“ (WILESMITH et RYAN: kv ten, 1992). Za období 1989 a 1991 (v dy;leden- erven) byl vyhodnocen výskyt BSE, p em nejvy í výskyt byl u krav ve stá í 4 a 6 let (posti eno; cca 3 a 1,5% krav, z celkového po tu krav ve stád ) „Scrapie u koz: historie a klinické p íznaky“ (WOOD et al.: ervenec, 1992) Zde jsou popisovány p íznaky scrapie u 20 koz, co bylo sumarizováno od roku 1975 ve veterinární laborato i ve Weybridge. V k posti ených koz se pohyboval od dvou do sedmi let , p em 85% posti ených koz bylo ve v ku 2 a 4 let. Nej ast ími p íznaky byla hyperestézie, ataxie a pruritus (sv divost), p em u nich nebyl zji n kontakt s ovcemi v p edchozím období (ani zkrmování MKM). „Ko í spongiformní encefalopatie (FSE)“ (PEARSON et al.: íjen, 1992) V tomto lánku se popisuje p ípad 13 ko ek s klinickými p íznaky , ukazujícími na posti ení FSE. Z t ch v ak jen u p ti byl zji n typický nález sv ící pro spongiformní encefalopatii a u dal ích p ti byla zji na jiná po kození CNS. U 3 ko ek nebyly zji ny ádné histologické zm ny v CNS. V záv ru lánku se íká, e FSE bylo vyvoláno „neobvyklými“ patogény. „P ehled o neuropatologických zm nách z ú edn odebraných a na BSE vy et ených mozk skotu ve Skotsku“ (JEFFREY: íjen, 1992) Z celkem 829 vy et ených mozk skotu s podez ením na BSE, nebyla v 225 p ípadech histologicky potvrzena BSE (27% z vy et ených). „Spongiformní encefalopatie u pumy“ (WILLOUGHBY et al.: listopad, 1992) Je popisován p ípad výskytu spongiformní encefalopatie u pumy, jako v bec první p ípad u „divoké“ ko ky (dr ené v zoologické zahrad ) ve V.Británii. Ta byla vy ivována zejména dr be ím a králi ím masem a z ásti i masem hov zím, které v ak bylo p vodn ur eno ke spot eb u lidí. Nikdy v ak nedostala hov zí hlavy ani maso skopové. „BSE: pozorování výskytu v roce 1992“ (WILESMITH et RYAN: b ezen, 1993) i et ení u po etného souboru krav (celkem cca 10 tisíc stád a jeden milion krav) bylo v letech 1990- 1992 zji no, e výskyt BSE je nej ast í u krav ve v ku 4 -6 let (3-5 % a 1,5- 2%, resp.), p em u ostatních v kových kategorií je výskyt BSE zanedbatelný. „Spongiformní encefalopatie u velkého kudu“ (KIRKWOOD,J.K. et al.: íjen, 1993) Ve lánku je popsáno to, jak byla u „velkého kudu„ (p výkavec) chovaného v londýnské „zoo“ zji na BSE. Jednalo se celkem o 5 pozitivních kus z celkových 8 kus stáda, em zví ata nikdy nep la do ádného kontaktu s MKM. Tento lánek byl uzav en tak, e se „p edpokládá“ e tato zví ata jsou vnímav í k BSE a e „mohlo“ mezi nimi dojít k p enosu nemoci. Ve zmín ném britském asopise „Veterinary Record“ je je z období 1992/93 je více dal ích lánk o BSE, co sv í o tehdej ím zna ném zájmu britských výzkumník zjistit o BSE co nejvíce diagnostických podklad . Je v ak podivné, e v ádném z nich není ani zmínka o mo né souvislosti BSE s „potácivostí“ po zkrmování jílku anglického (ani s hypomagneziemií; trávovou tetanií z hlediska obecného). Lze ící, e to tak skute je, proto e i p i podrobném pro tení „seznam “ literatury u popisovaných lánk , nikde nic takového nelze vy íst. Tak e v podstat nebyla v nována nále itá pozornost situaci
„nutri ní“, nebo-li podrobn ímu vyhodnocování krmných dávek krav. P itom jak z mého dal ího p ísp vku vyplývá, problém Mg-deficitu u p výkavc byl v Británii v 50. a 70. letech (viz nap íklad oproti SFR „rozsáhlost“ britských publikací) z ejm na sv „nejvy í“. Oproti tomu je z ejmá snaha autor „dopídit“ se toho, jak zdokladovat to, aby BSE bylo mo né pova ovat za „infek ní“ onemocn ní. P itom jak vyplývá z textu lánk , p i depistá i BSE na farmách krav byly rad ji uvedeny (ne neuvedeny) n jaké i „mlhavé“ zprávy o tom, e posti ené krávy „mohly n kdy“ MKM p ijímat. Nelze se tomu ani divit, kdy rozsah onemocn ní BSE tam byl tak rozsáhlý, p em ji tehdy n kte í výzkumníci „hrozili“ p enosem infekce na lov ka. Ur ité uklid ující zprávy v ak p icházely ze zoologických zahrad, kde bylo pom rn jednoduché infek ní vliv MKM vylou it. V bývalé SFR v ak je mo né vliv MKM vylou it. Vzhledem k tomu, e ji od roku 1975 se jako veterinární léka „profesn “ zabývám vý ivou zví at, v etn výuky vý ivy a dietetiky zví at ve VFU Brno (1990- 1995); mohu na základ poznatk svých i koleg potvrdit, e v na ich chovech krav se masokostní mou ka (MKM) nikdy nepou ívala. Vyjímkou by mohlo být jen velmi krátké „porevolu ní“ období (1990- 1991); av ak vzhledem k tomu, e u nás v té dob bylo jen velice málo vysokou itkových krav (kterým by v bec bylo ú elné MKM jako samostatné krmivo podávat), tak i toto „podez ení“ lze vylou it. Navíc potom, jestli e p i zkrmování MKM je t eba ur ité návykové období pro prasata i dr be ; tak potom toto je více platí pro p výkavce a z nich zejména pro „mlsné“ vysokou itkové krávy. Tak e i z praktického hlediska, není mo né si jen tak se za azením „zapáchající“ MKM do krmné dávky p výkavc „pohrávat“. Pokud se týká zapracování MKM do komer vyráb ných krmných sm sí pro dojnice, tak to lze zcela bezpe vylou it. Vyplývá to z textu tehdy vydaných (TURTENWALD,I.MÍDOVÁ,H.: Veterinární p ípravky a krmné sm si. Praha, 1991: 281 stran) celostátn platných -závazných receptur krmných sm sí (KS) pro skot, kde se povoluje pou ívat jen „rybí mou ka“ (0 a 5%) a to jen do KS pro vysokou itkové dojnice („DOVP“ a „DOPS“). itom MKM byla povolena pou ívat jen do KS pro dr be a prasata. D kazem toho, e ani tehdy nebylo mo né libovoln „cokoliv“ do KS pou ívat je následující úryvek textu ze zmín né publikace:“Ka dé krmivo, které je uvád no do ob hu , k prodeji, musí být registrováno v ÚKZÚZ , rovn tak ka dý výrobce takového krmiva. V sou asné dob podmínky registrace uvádí vyhlá ka MZV SR .139/ 75 Sb…“. V této souvislosti lze p ipomenout, e podle u ení prof.MVDr.J.Kábrta, bylo u nás upozor ováno na to, e dieteticky nejproblemati ími krmivy jsou v dy ta krmiva, která obsahují „toxické“ degrada ní produkty vznikající oxidací tuk a rozkladem bílkovin. Z tohoto pohledu jsou nejrizikov í ivo né mou ky (nejvy í obsah bílkovin, p ípadn i tuku) a z nich zejména MKM (vyrobené obvykle ze tkání „teplokrevných“ ivo ich znorodé kvality). Ty mohou být z hlediska obsahu tuku a zpracování bílkoviny (r zná úrove „rozkladu“ ji výchozí suroviny…) zna nestandardní, co je m e potencovat jejich „neodborné“ skladování u spot ebitele. Rozklad bílkovin tkání (v etn tkán nervové) vyvolaný jednak oxidací, jednak bakteriální inností p i sou asném p sobení proteolytických enzym , má za následek tvorbu celé ady známých a mo ná i dosud „neznámých“ toxických látek. Nap íklad tzv. biogenní aminy, vznikající enzymatickou dekarboxylací ur itých aminokyselin (histamin, kadaverin, putrescin…), se zji ují zejména v krmivech ivo ného p vodu. Je v ak otázkou, jak to je s ú inkem inhibitor „proteináz“, které tyto „mrtvolné jedy“ mohou produkovat. Nap íklad inhibitory „proteáz“ byly zji ny v semenech soji (trypsinový inhibitor). Tohoto poznatku se vyu ívá p i tepelném zpracování soji, ím se u zví at zvy uje vyu itelnost sojových bílkovin. Jedná se o inhibitory proteáz s molekulovou hmotností 20000 a 25000. Je v ak známo, e existuje dal í skupina inhibitor o ni í molekulové hmotnosti (6000- 10000), která má vy í podíl disulfidových vazeb, je relativn odolná k vy í „teplot “ a inhibuje jak trypsin, tak
chymotrypsin. Co v ak, kdy nap íklad „mrtvolné jedy“ (zejména ze tkán mozku) obsahují inhibitory proteináz o je podstatn ni í molekulové hmotnosti a jsou je více odolné v i vy ím teplotám? Záv r Z p edkládané studie, týkající se historie výzkumu transmisibilních spongiformních encefalopatií (TSE) vyplývá, e ji p i ud lování Nobelovy ceny za objev „infek ních prion “ (1997), nebyly v echny nále itosti objasn ny. Jak z citovaných publikací z asopisu „Veterinary Record“ vyplývá, zji ování souvislostí mezi zkrmovanou MKM a výskytem BSE neprobíhalo na profesní úrovni; p i hledání p iny ve vý iv zví at. P itom z podklad zmín ných studií, které se zabývaly zji ováním d kaz o p enosu infekce BSE masokostní mou kou (MKM)- v ádné z nich není uvedeno, e by tento p enos byl prokázán. Navíc je patrné, e „p irozený“ výskyt TSE byl ze zví at zji n pouze u p výkavc a maso ravc . Pro se z tohoto d le itého faktu výzkumnící nepou ili p i objas ování p iny BSE? Existují sice experimenty prokazující „p enosnost“ TSE; pro v ak nebyly vícekrát opakovány ( zejména „perorální“ p enos BSE na telata)? P itom tyto d le ité experimenty mající za následek ení paniky o hrozb BSE v celém sv ; byly konány na t ch druzích zví at u nich se „p irozená“ forma TSE nevyskytuje. Dále je podivné to, e „infekce BSE“ se ve stádech krav „hromadn ne i“, ale postihuje jen 0,14 a 3,3% zví at ze stáda krav. Podobná situace se v ak zji uje i p i výskytu klinických p íznak tetanie u stád dojnic posti ených subklinickou hypomagneziemií, kdy jsou posti ena pouze tzv. „indikátorová zví ata“, p em i tento fenomén nebyl dosud objasn n.. P itom jak z na í dal í studie vyplývá, v Británii, kde v podstat jako v jediné zemi do lo k „epidemii“ BSE; není od poloviny 80.let minulého století Mg-deficitu p výkavc v nována tém ádná pozornost. P itom do té doby tam v tomto sm ru byl výzkum na sv nejrozsáhlej í, proto e z ejm i výskyt Mg-deficitu tam byl nejvy í. Z posledních zpráv o výskytu BSE v Británii vyplývá, e v roce 2003 tam dochází k výraznému poklesu pozitivních nález . Výskyt co do po tu posti ených kus je tém srovnatelný s výskytem BSE v Irsku a Francii, p em zejména v Irsku je zhor ující se situace oproti roku 2002 . Tak e jak lze vysv tlit výrazný pokles ve výskytu BSE nejen v Británi, ale nap íklad i v N mecku v sou asné dob ? Literatura 1. 2. 3. 4.
5. 6.
AUSTIN,A.R.- SIMMSONS,M.M.: Reduced rumination in bovine spongiform encephalopathy and scrapie. Vet.Rec., 132, 1993: 324-325 DENNY,G.O.- WILESMITH,J.W.- CLEMENTS,R.A.- HUESTON,W.D.: Bovine spongiform encephalopathy in Northern Ireland: epidemiological observations 1988-1990. Vet.Rec., 130, 1992: 113-116 HLÁSNÝ,J.: Nervová onemocn ní p výkavc v souvislosti s jejich vý ivou nebo ji jen „story“ o BSE? Výzkum v chovu skotu (Rapotín), 44, 2002(4): 10-33 KIRKWOOD,J.K.- CUNNINGHAM,A.A.- WELLS,G.A.H.- WILESMITH,J.W.- BARNETT,J.E.F.: Spongiform encephalopathy in a herd of greater kudu (Tragelaphus strepsiceros): epidemiological observations. Vet.Rec., 133,1993: 360-364 MIDDLETON,D.J.- BARLOW,R.M.: Failure to transmit BSE to mice by feeding them with extraneuronal tissues of affected cattle. Vet.Rec., 132, 1993: 545-547 MOORBY,J.M.- DEWHURST,R.J.- TWEED,J.K.S.- DHANOA,M.S.: Aspects of the metabolism of dairy cows during the incubation period of bovine spongiform encephalopathy. Vet.rec., 147, 2000: 409-412
7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.
PEARSON,G.R.- WYATT,J.M.- GRUFFYDD-JONES,TJ. et al.: Feline spongiform encephalopathy: fibril and PrP studies. Vet.Rec., 131, 1992: 307-310 WELLS,G.A.H.- HAWKINS,S.A.C.- GREEN,R.B. et al.: Preliminary observations on the pathogenesis of experimental bovine spongiform encephalopathy (BSE): an update. Vet.Rec., 142, 1998: 103-106 WILESMITH,J.W.- WELLS,G.A.H.- CRANWELL,M.P.- RYAN,J.B.M.: Bovine spongiform encephalopathy: Epidemiological studies. Vet.Rec., 123, 1988: 638-644 WILESMITH,J.W.- RYAN,J.B.M.- HUESTON,W.D.- HOINVILLE,L.J.: Bovine spongiform encephalopathy: epidemiological features 1985 to 1990. Vet.Rec., 130, 1992: 90-94 WILESMITH,J.W.- HOINVILLE,L.J.- RYAN,J.B.M.- SAYERS,A.R.: Bovine spongiform encephalopathy: aspects of the clinical picture and analyses of possible changes 1986-1990. Vet.Rec., 130, 1992a: 197-201 WILESMITH,J.W.- RYAN,J.B.M.: Bovine spongiform encephalopathy: observations on the incidence during 1992. Vet.Rec., 132,1993: 300-301 WILESMITH,J.W.- RYAN,J.B.M.: Bovine spongiform encephalopathy: recent observations on the age specific incidences. Vet.Rec., 130, 1992: 491-492 WILLOUGHBY,K.- KELLY,D.F.- LYON,D.G.- WELLS,G.A.H.: Spongiform encephalopathy in a captive puma (Felis concolor). Vet.Rec., 131, 1992: 431-434 WOOD,J.L.N.- LUND,L.J.- DONE,S.H.: The natural occurrence of scrapie in moufflon. Vet.Rec., 130,1992: 25-27 WOOD,J.L.N.- DONE,S.H.- PRITCHARD,G.C.- WOOLDRIDGE,M.J.A.: Natural scrapie in goats: case histories and clinical signs. Vet.Rec., 131,1992: 66-68
6. B EZEN, 2003; HLÁSNÝ,J.: N které poznatky z Británie o historii výzkumu deficitu ho íku u p výkavc a BSE. Výzkum v chovu skotu(Rapotín), 45, 2003(1), s.22-34 Some experiences from United Kingdom concerning the history about Mg- research in ruminants; and BSE The BSE was initially recognized in cattle in the UK in 1986; there is good information that it had not occurred before then. Epidemiological research led to the conclusion that the bovine agent had originated from the scrapie agent, which had been present in sheep in the United Kingdom for at last 200 years. It is presumed, but will likely never be proven, that the scrapie agent jumped species and moved into cattle when sheep offal was included in protein supplements fed to cattle. Ammonia- magnesium theory and the BSE(informations from bulletin (Rapotín); „Výzkum v chovu skotu“- 2001, 2002) In Britain, perennial ryegrass is the most important species of sown pastures . There the composition of dry matter (DM) of pasture is very variable; for example the crude protein (CP) may reached to over 300 g /kg DM herbage in young , heavily fertilized grass. In contrast, there are no published references to date in which intake of crude protein-potassium high enough to lead to a state of hyperammonemia- hypomagnesemia during the incubation period of the BSE. Therefore it was prompted to air our views in studies of CNS neurotoxities by nutritional causes with the conclusion that the hypomagnesemia plus hyperammonemia simultaneous action on the ruminant tissues ( the CNS and liver tissue, especially)- and the nervous disease may be involved . As a typical example; the ryegrass staggers can be showed in ruminants. Also, perennial ryegrass feeding must be considered in the differential diagnosis of hypomagnesemia. So, the various clinical symptoms can be observed because the nervous system controlling both voluntary and unvoluntary muscles is affected (Mg and Ca disturbances). It seems, that during the chronic hypomagnesemic disease, the heavy weather changes (cold- rainy, windy...) or nutrition (high intake of crude protein...) stress - these episodes of acute abruptions, may accelerate the nervous, like to „BSE“ disease. If the BSE is involved; a longer- chronic action of corresponding biochemical changes in the blood (CSF) is necessary, to rise irreversible neurodegenerative changes (HLÁSNÝ, 2001; 2002). Decreasing interest about the ruminants Mg-research in the UK from mid-1980s? (informations from journals; „Animal Science“- 1999; „British Veterinary Journal“- 1995) Since 1985 , nitrogen application rates to grass have progressively declined. Increasing environmental issues and the present interest in organic farming and low input systems indicate that these trends will continue in the UK. Present overall fertilizer use for grazing on dairy farms is about 170 kg N, 10 kg P and 20 kg K per ha. Higher rates are used for intensive silage production , 200 kg N, 15 kg P and 50 kg K per ha. In contrast recommended applications are 340 kg N, 18 kg P and 25 kg K per ha for grazing and 380 kg N, 40 kg P and 260 kg K per ha for intensive silage. In the critical spring and automn periods, herbage dry-matter intakes may be important as magnesium content and availability when assessing the risk of hypomagnesaemia in the grazing cow. If environmental or economic policies were to result in a reduction in the crude protein content of grazed herbage from ca. 250 to ca. 200 g/kg dry matter , the phosphorus intake of cow giving 30 kg milk per day would fall by 0.5 g/kg dry-matter intake. This together with any desirable additional magnesium, should preferably be given as an oral mineral supplement rather than by attempting to modify the mineral content of herbage (HEMINGWAY, 1999). This author´s summary indicates that in the UK there is the „intention“ to use the high N- fertilization (and K-fertilization) for intensive silage production, especially. However, according to the britain Mg-research (see below), at this high fertilizers consumption, the hypomagnesaemia in ruminants is involved. There is the example from the UK ; about „probably“ heavy fertilized forage (silage- first cut) feeding. This is the report from MOORBY et al. (2000) which describes a nutritional experiment in dairy cows, as a „different cause of the BSE“. These authors , during the last six weeks of the dry period they were offered one of three grass silage (first cut perennial ryegrass)- based diets, offered ad libitum. After calving, all the
animals received the same lactation diet consisting of ad libitum access to ryegrass silage. After the 21 weeks of lactation, six from the 47 animals developed clinical signs of BSE, which was later confirmed by histopathological examination. In addition the BSE developed after 27 weeks of ryegrass feeding- without meat and bone meal in the experimental diet; unfortunately, without the Mg status of cows testing… According to the paper of HEMINGWAY (1999), in the UK there was the greatest „agronomic“ Mg-research (in ruminants) in the world; unfortunately only about to the mid- 1970s. The article „The effect of changing patterns of fertilizer applications on the major mineral composition of herbage in relation to the requirements of cattle: a 50 – year review“; this shows that the long time research about the NPK fertilization in the UK has been sumarized. In addition, the results based on the literature review; from the long time of high experienced author are important about the „estimate“ of Mg-deficit in britain ruminants. According to the list of the article references, there are 28 references; their „title“ shows that it is sure; „hypomagnesaemia“ (bold writing- references) was studied in britain ruminants. This is ca. one third of the all citated references. However, it is important to emphasize, that 25 of these references were published to mid-1970s and only three were published in the 1996/98 period. Therefore, acording to the study of HEMINGWAY (1999); within twenty years period (1976- 1996) in the UK, there was not interest about the Mg-research. In addition, within this 20-years period, there is the begining of the BSE incidence in the UK. Grass tetany , the rapid occurrence of clinical hypomagnesaemia in ruminants when changed from winter diets to grazing young, heavily fertilized grass in spring, is of considerable economic importance in the UK. Since the paper of SJOLLEMA (1930) on hypomagnesaemia in cattle („grass staggers“), now there is greater understanding of the pathogenesis of this disease; yet it is still a source of significant economic loss. Now that it is recognized that the major site of net magnesium absorption is the stratified squamous epithelium common to the ruminant fore- stomachs , a great deal is now known as to the mechanism by which intraruminal potassium ions may reduce the active transport of magnesium ions across the tissue. Therefore the use of potassic fertilizers should be restricted in order to reduce the incidence of grass tetany. However, the phenomenon of individual susceptibility to grass tetany within a dairy herd of similar animals, the so-called indicator cows, still requires a convincing explanation (DUA and CARE, 1995). According to the paper of these authors, in the UK there was the greatest „veterinary“ Mg-research (in ruminants) in the world; unfortunately only to the mid- 1980s.This great Mg-research also shows on the real probability about the „abnormal“ Mg-deficit in britain ruminants from 1950s to mid-1980s. In addition, it seems that there is the similarity between the individual susceptibility in the hypomagnesaemic and the BSE „indicator cows“; because the incidence of the BSE within a dairy herd of similar animals is very low- from 0.14 to 3.3% (WILESMITH et al., 1988). Increasing interest about dietary cattle Mg-supplying in the UK from 1993/94? (informations from journal; „The Veterinary Record“) In britain veterinary journals (period; 1985-1995), there is only one information (article) about the cow hypomagnesaemia testing(McCOY et al., 1993)- from Northern Ireland (clotted blood samples submitted under the Brucellosis Eradication Scheme were used for this survey). There, 513 dairy and 1266 suckler cow herds were sampled during the grazing season from March to November 1991 (to February 1992- suckler cows). It was found; serum blood Mg below 0.8 mmol/l in 14.1 of dairy and in 33.9% of suckler cows. The peak of hypomagnesaemia incidence; in both dairy and suckler herds occurred in the period from March to June. In addition , in 8.2% of suckler cows – the blood Mg below 0.6 mmol/l was found ! One year later, report from McCOY et al. (1994) describes a novel method to evaluate the most popular commercially available hardened magnesium blocks – as oral mineral Mg-supplement in cattle feeding. There are following informations (from their survey- article); about the evidence of Mg- oral supplementation changes in the UK, in cattle: Proof No 1: In early 1980s (1983; published in „Outlook on Agriculture“), it was stated that in most circumstances there is no safe alternative to providing extra dietary magnesium (Mg), with 30 g of available Mg per lactating cow per day being an average target. So, there is the evidence about the Mg-deficit in britain cows in 1980s yet, because - high Mg-supplementation was recommended (for example; in a cow with 20 kg dry matter (DM) intake; 30 g only as extra dietary Mg = 0.15% Mg of DM of the dairy ration Proof No2: The incidence of hypomagnesaemia in adult cows remains high in Northern Ireland. An increasingly popular method of supplying additional dietary magnesium is by allowing cattle free access to hardened, magnesium- rich blocks or licks. So, there is the evidence that the problem about Mg-deficit in britain cows; not only continued to 1993/94 period ,but at this time (period) there is increased „preventive“ interest to cow Mg supplying . Proof No 3: Five commercial hardened Mg-blocks were tested in non-pregnant heifers with the intention to achieve intake of 30 g as extra dietary Mg; per animal and day (during experiment, it was found; 4.4 g, 58.3 g, 8.7 g, 49.2 g, 15.0 g Mg- on 1,2,3,4,5 types of Mg blocks, resp.). The present study shows that available commercial Mg-blocks; have considerable variation in palatability, Mg-content and Mg-intake of the hardened Mg rich blocks – as it was concluded by authors. However, there is evidence; if some of commercial Mg-blocks (type 2 and 4) are used , very high Mg intake is achieved. Proof No 4: Many magnesium rich blocks are available, but unfortunately little is known about their relative effectiveness. There is a need for commercially available blocks to by evaluated before being put on the market. The use of time-lapse video recording (equipment) provides an additional method of carrying out such quality control (McCOY et al.,1994). So, the begining (1993/94) of the „special“ interest to monitoring of intake Mg-blocks by cattle; this also is evidence of higher interest of Mg-supplying in the UK So together, finally; there is evidence that in 1993/94 period; it seems that in the UK it was the begining about; an increasingly popular method of supplying additional dietary magnesium- preferably be given as an oral mineral supplement
rather than by attempting to modify the mineral content of herbage- by Mg fertilization. SUMMARY
It can be concluded, that in the UK there were ideal conditions for hypomagnesaemiahyperammonemia status in ruminants, during the period of highest BSE incidence. In Britain praxis, higher rates were used for intensive silage production, especially; 200 kg N, 15 kg P and 50 kg K per ha. In contrast recommended applications from Ministry of Agriculture, Fisheries and Food (1994) were higher; 380 kg N, 40 kg P and 260 kg K per ha for intensive silage. There is evidence at example from HEMINGWAY (1999), that in Britain there is the intention to use high rates of N-fertilizers, especially; therefore hyperammonemia in ruminants can be involved.. In the UK, there was not interest about the Mg-research in ruminants within twenty years period (1976- 1996). In contrast it can be interpret , acording to the study of HEMINGWAY (1999); that to mid-1970s, in the UK there the Mg research it was greatest in the world. In addition, within this 20years period, there is the begining of the BSE incidence in the UK. Also, according to the DUA and CARE (1995) , in the UK there was the greatest „veterinary“ Mgresearch (in ruminants) in the world; unfortunately only to the mid- 1980s. This great Mg-research also shows on the real probability about the „abnormal“ Mg-deficit in britain ruminants from 1950s to mid-1980s . From both publications, there is evidence about reality of Mg-deficit also in the next decade years (1985-1995) in britain ruminants. However, with the high probability that after significant increase of crude protein in dairy rations (NRC,1985; publication „Ruminant Nitrogen Usage“) – in mid- 1980s, it was without equality of oral Mg-supplementation. However, after 1993/94 period, there are some evidence about the additional dietary Mg-supplementation increase (McCOY et al., 1994). Therefore if we will put into practice „ammonia- magnesium theory“ in Britain cows; significantly higher dietary Mg-supplementation - can be a cause about the BSE incidence decrease, after 1993/94 period.
Úvod a literární p ehled V sou asné dob ji jen málokdo si uv domuje, k jak významné zm do lo ve vý iv vysokou itkových dojnic, v dob vzniku bovinní spongiformní encefalopatie (BSE), ve druhé polovin 80.let minulého století. Jedná se zejména o normování vysokého obsahu bílkovin (hrubého proteinu) v su in krmné dávky p i „zavedení“ pot eby ur itého obsahu v bachoru tzv. „nedegradovatelného proteinu“ (NDP). Vycházelo se p itom z výzkumu z období 19821984 (KAUFMANN,1982; OLDHAM, 1984), p em tyto a je dal í publikované výsledky byly shrnuty do NRC (1985; publikace „Ruminant Nitrogen Usage“), co se v tomto sm ru stalo základem normy (NRC, 1988). Tak e v období prvních 3 týdn po porodu; bylo na základ této normy doporu ováno, aby obsah bílkovin v su in KD byl na úrovni 19%. Jen pro srovnání; takovýto vysoký obsah bílkovin (nap íklad; NRC, 1988), je normován pro rostoucí „mladá“ prasata ( .hm.: okolo 20 kg) v období výkrmu (cca 17% bílkovin v krmné dávce prasat- p i 90% su iny). Tak e dosp lým kravám s pln rozvinutými ed aludky byl normovám podobný obsah bílkovin v KD, jako „mladým monogastr m“ v období intenzivního r stu. Je t eba p ipomenout a zd raznit po adavek zmín né normy na íslu né zastoupení „nedegradovatelného proteinu“ (rybí mou ka, masokostní mou ka…), který tak byl od zmín ného období uplat ován p i krmení vysokou itkových dojnic. V nedávno „novelizované norm “ (NRC,2001) se v ak v prvních týdnech po otelení (p i 35 kg mléka/den), doporu uje pouze 15,9% bílkovin v su in krmné dávky dojnic; p em v plné laktaci, nap íklad p i produkci 55 kg mléka/ks/ den, doporu uje se jen 16,7% bílkovin (d íve; NRC,1988- 17,5% bílkovin). Z uvedeného tedy vyplývá, e do lo k ur itému sní ení normy na p ísun bílkovin, av ak p i je pon kud vy ím p íjmu NDP. Mimo jiné se tak sni uje riziko „hyperamonémie“. Porovnají-li se uvád né „NRC normy“, vyplývají z toho zmín né rozdíly následovn :
Porovnání normy pot eby bílkovin pro dojnice z období po átku výskytu BSE (NRC, 1988) s obdobím „útlumu“ BSE v Británii (NRC,2001) DOJNICE .hm. 600- 680 kg Období laktace 25 Dojivost(kg/den) Degradovatelný protein (%): NRC,1988 8,8 NRC,2001 9,5 Nedegradovatelný protein (%): NRC,1988 5,4 NRC,2001 4,6 Hrubý protein (%): NRC,1988 15,0 NRC,2001 14,1
Poporod. období
Vysokob ez í
35
45
55
25
35
9,7 9,7
10,4 9,8
10,4 9,8
10,5
9,7 10,3
9,9
5,7 5,5
6,0 6,2
6,3 6,9
5,4
7,2 5,6
3,2
16,0 15,2
17,0 16,0
17,5 16,7
15,9
19,0 15,9
12,0 13,1
Dále v ak je pot ebné zd raznit i to, e „doporu ení“ zmín né NRC normy známé ji v roce 1985 (NRC, 1985); do praxe v bývalé SFR v podstat nesta ily „proniknout“, v dob ení BSE v Británii. Bylo to zejména tím, e u nás se v té dob nevyskytovaly vysokou itkové chovy dojnic (30 a 50 kg mléka/ks/den), kde by v bec bylo pot ebné tak vysoký p íjem bílkovin uplat ovat. Tak e a do roku 1990 se u nás uplat ovala výhradn jen norma podle SN 467070 (1982), citovaná i v tehdy veteriná sky zam ených publikacích (nap íklad; DVO ÁK et JAMBOR, 1988), kde nebylo ani „zmínky“ o doporu eních k vyu ití NDP (masokostní mou ky…) u dojnic. Jinak tomu v ak z ejm bylo v Británii, odkud v podstat vze la celosv tové hrozba – epidemie BSE. V roce 2001 jsme upozornili na to, e ve Velké Británii by m ly být výjime p íznivé podmínky, pro p stování pícnin s vysokým obsahem bílkovin (ostrovní stát, vysoká koncentrace p výkavc , stále vysoká intenzita N-hnojení…). Oproti tomu v R po roce 1990 do lo k prudkému poklesu ve spot eb um lých NPK hnojiv, tak e pokud by m la platit teorie ú inku nadbytku bílkovin p i sou asném nedostatku ho íku, není t eba se obávat výskytu nervových onemocn ní u skotu v R (HLÁSNÝ, 2001). Po dvou letech, kdy sou asn bylo u nás realizováno vy et ení na BSE; ji u „statisíc “ mozk skotu star ího 30 m síc lze dodat, e zmín ná prognóza se skute ukazuje jako reálná. Nedávno jsme v ak doplnili i to (HLÁSNÝ,2002), e v Británii tak jako málokde ve sv ; m ly by být vhodné podmínky i pro výskyt chronické subklinické „hypomagneziémie“ (dlouhodobé „plateau“ vy ího obsahu bílkovin zejména v jílku anglickém). Pokud by v ak do lo k jistému poklesu N-hnojení a zejména potom k vy í suplementaci ho íku do krmných dávek skotu- po ínaje rokem 1994, lze na základ na í „amoniak- magnesium“ teorie vysv tlit to, pro po ínaje rokem 1994 do lo v Británii k poklesu ve výskytu BSE. K tomu v ak je mo né p edlo it ur ité d kazy ji jen z literárních zdroj , z nich jsme vybrali následující: 1. decký asopis „Animal Science“ (HEMINGWAY, 1999), ve kterém byly zve ejn ny „agronomické“ aspekty týkajíce se výzkumu ho íku (v souvislosti se SPOT EBOU N- a K HNOJIV) v Británii, za posledních cca 50 let. 2. decký asopis „British Veterinary Journal“ (DUA et CARE, 1995), je vhodné pou ít k dokladaci toho, e i „výzkum“ v diagnostice hypomagneziémie u výkavc v Británii, má ve sv nejvýznamn í tradici. Je d le it í v ak je vyu ít „studii“ od zmín ných autor k dokladaci toho, jak d le itý vliv sehrává nadbytek bílkovin a draslíku v biochemismu p ed aludk u p výkavc , p i vzniku hypomagneziémie. 3. Jak ji jsme se zmínili (HLÁSNÝ, 2002), v dal ím a to ji odborném veterinárním asopise “Veterinary Record“; je z období ení BSE pouze „jediný“ lánek, týkající se diagnostiky deficitu ho íku v Británii (McCOY et al., 1993). Jedná se o pr kazné
zji ní „hypomagneziémie“ u po etného souboru dojnic. O rok pozd ji je od tého vedoucího kolektivu (McCOY et al., 1994) op t „jediná“ publikace ve zmín ném asopise (z období 1985- 1995), týkajíce se ji pou ití minerálních krmných liz , s vy ím obsahem ho íku. Ad 1) Situace v Británii z hlediska „agronomického“; studie o vlivu hnojení na minerální slo ení pícnin za posledních 50 let (HEMINGWAY, 1999) Tato studie se jeví jako nejvhodn í k dokladaci toho jaká byla v Británii situace v hypomagneziémii p výkavc (týkajíce se v podstat jen dojnic); proto e je dlouhodob srovnatelná a týká se vlivu celého komplexu NPK hnojení na minerální slo ení pícnin a metabolismus p výkavc . P itom je publikována autorem, dlouholetým v deckým specialistou (publikace od roku 1961), týkajíce se zejména vlivu NPK hnojení na chemického slo ení pícnin (HEMINGWAY, R.G.: Glasgow University Veterinary School). Vyplývá to ze seznamu literatury jeho studie, kde je celkem 91 publikací.Citujeme -li n které ve studii podrobn ji „komentované“ (CHALMERS et al.,1990; BURNHILL et al., 1997; CRICHTON,1968; MAFF, 1986 a 1994; National Dairy Council, 1997; ADAMS,1974); za elem „aktualizovat“ studii zmín ným sm rem, tak ji zbývá jen 84 citací. Vzhledem k tomu, e v podstat v echny publikace uvedené ve studii (HEMINGWAY, 1999) nejsou v R dostupné, dovoluji si rovn i ty, z nich je z ejmé, e souvisí s výzkumem ho íku (celkem 28 citací; ozna eno „tu ným“ písmem)- jejich názvy „p etisknout“ (jako „dopl ující“ seznam literatury do na eho p ísp vku). ABY TAK NÁZORNE BYLO ZDOKLADOVANO, ZE PROBLEM Mg-DEFICITU BYL U BRITSKYCH KRAV VÝZNAMNY AZ OBROVSKY V úvodu studie se p ipomíná, e v Británii ji od roku 1942 se ka dým rokem vyhodnocuje pou ívání hnojiv (annual surveys of fertilizer practice- „SFP“). Z období vzniku epidemie bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) je známa SFP-studie(CHALMERS et al.,1990), z let 1969 a 1988, sumarizující výsledky z let 1983- 1988. Vyplývá z nich, e tehdy v oblasti Anglie a Walesu byla následující spot eba um lých NPK hnojiv (kg/ ha): Pastevní porosty Pastevní porosty (intenzivní) Pícniny silá ované Pícniny su ené (seno) Ostatní pícniny
N 165 187
P 10 13
K 20 43
201 83 76
15 9 8
53 20 14
itom v ak sd lení od „Ministry of Agriculture, Fisheries and Food“ (MAFF) z roku 1994 ukazují na to, e doporu ení na N- hnojení byla je vy í (340 kg N/ ha), p i intenzivní pastv . P em p i dosahování „ ty se í“ byla doporu ována i vysoká dávka K- hnojiv (260 kg/ ha). Av ak z dal í studie popisující praktickou situaci ve Skotsku, Walesu a Anglii (BURNHILL et al., 1997) vyplývá, e ve srovnání s rokem 1985, do lo v pr hu dal ích 10 let k ur itému poklesu v N-hnojení (ze 131 na 115 kg N / ha). K tomu z ejm p isp lo i to, e se zvý ila cena um lých NPK hnojiv (zvý ení indexu ceny z 88 v období 1992/93, na 112 v období 1996/97)- podle údaj „National Dairy Council“ (London, 1997). Z Británie v ak ji ze 60. let minulého století jsou známy p íklady s vysokou intenzitou N –hnojení, co HEMINGWAY cituje ze studie (CRICHTON,1968) následovn : P i vyhodnocení zdravotního stavu 35 stád dojených krav v letech 1954 a 1967 (celkem 3000 dojnic), p i ur itém systému vý ivy (z ejm dispozi vedoucí k hypomagneziémii); do lo celkem ve 2212 p ípadech k výskytu klinické formy tetanie – se 23% úhynem! P itom v letech 1954 a 1960 inil ro ní pr r ve spot eb dusíku 56 kg a draslíku 70 kg/ ha. V letech 1961 a 1967 bylo K-hnojení sní eno a výrazn se zvý ilo N-hnojení (ze 108 na 314
kg dusíku/ ha). Tato radikální zm na ; eliminace K-hnojení na ja e a vzestupná intenzita Nhnojení, výrazn sní ila výskyt klinické tetanie. P itom se zvý il obsah ho íku (z 1,1 na 1,4 g/ kg ) a sní il se obsah draslíku v pícninách (ze 27,7 na 18,2 g/ kg su iny). Tak e na základ zmín ného výzkumu; ji od za átku 60.let je v Británii uplat ován systém v pou ití pom rn vysokých dávek N-hnojiv, p i ni í spot eb hnojiv draselných. Z uvedeného p íkladu, jako i z dal ího textu studie (HEMINGWAY, 1999) v ak vyplývá, e do té doby tam byl „zna ný“ problém s akutní hypomagneziemií (grass tetany), co se z ejm v dal ích letech postupn „m nilo“ na výskyt „chronické“ subklinické hypomagneziémie(viz nízký obsah ho íku v pícninách- 0,14%). Porovnáme-li zmín ný výzkum se situací v bývalé SFR, tak u nás n co ani jen podobného („hromadné“ hynutí krav na tetanii) neexistovalo a to ani koncem 80.let, kdy u nás byla vysoká spot eba K-hnojiv (neju í pom r mezi aplikovaným dusíkem a draslíkem z vysp lých zem lských zemí). Vý e uvád né skute nosti citované ze studie (HEMINGWAY, 1999) ukazují na to, e intenzita zejména N-hnojení byla v Británii vysoká, av ak zna rozdílná i podle toho k jakému ú elu byly pícniny ur eny. Kritickým obdobím je jaro a podzim, kdy je ni í vyu itelnost ho íku u pasoucího se skotu. Jak v ak je z literatury známo, nutný je sou asn i vy í obsah draslíku v pícninách, aby byly vytvá eny dispozice k hypomagneziémii. Tak e je eba se zmínit také o tom, e ve studii je asi 1/5 textu v nována problematice ú ink m; mo vky, kejdy a chlévské mrvy. Je tak upozorn no na to, e p i intenzivní pastv a p i vy í koncentraci p výkavc na pastvin , lze dosahovat „kejdováním“ – p ísunu více jak 400 kg draslíku na hektar/ rok; jak bylo nap íklad v roce 1974 (ADAMS) zji no v Severním Irsku. i pou ití „prase í“ kejdy to v ak je mén - jen asi 250 kg draslíku/ ha, p em kejda je výrazn vy ím zdrojem fosforu, ve srovnání s kejdou p vodem od krav. Podle dal ích údaj (MAFF, 1994), pokud má být ro dosa eno t í se í travního porostu ur eného k silá ování tak je t eba, aby pom r N : P : K ve hnojivech byl na úrovni 10 : 1 : 7, resp. Tohoto v ak nelze dosáhnout pokud se pou ívá pouze kejda skotu, ve které p eva uje obsah draslíku nad dusíkem (MAFF, 1986). Literatura (jako „dopl ující“ seznam) („p eti no“ ze studie HEMINGWAY,R.G.: The effect of changing patterns of fertilizer applications on the major mineral composition of herbage in relation to the requirements of cattle: a 50 – year review. Animal Science, 69, 1999; 1-18) 1.
ADAM,C.L.- HEMINGWAY,R.G.- RITCHIE,N.S.: Influence of manufacturing conditions on the bioavailability of calcined magnesites measured in vivo and in vitro. Journal of Agricultural Science, Cambridge, 127, 1996; 377-385 2. ADAMS,S.N.: The responses of pastures in Northern Ireland to N, P and K fertilizers and to animal slurries. III. Effects on experiments continued for either two or three years. J.Agric. Sci., Cambridge, 82, 1974: 129-137 3. ALLCROFT,R.: Prevention of hypomagnesaemia. British Veterinary Association conference on hypomagnesaemia.1960; pp 102-111 4. BARTLETT,S.- BROWN,B.B.- FOOT,A,S. et al.: Field investigations into hypomagnesaemia in dairy cattle with particular reference to changes in the concentration of blood constituents during the early grazing period. J ournal of Agricultural Science, Cambridge, 49, 1957: 291-300 5. BARTLETT,S.- BROWN,B.B.- FOOT,A,S. et al.: The influence of fertilizer treatment on the incidence of hypomagnesaemia in milking cows. British Veterinary Journal, 110, 1954; 3-19 6. BIRCH,J.A.- WOLTON,K.M.: The influence of magnesium applications to pasture on the incidence of hypomagnesaemia. Veterinary Record, 73, 1961; 1169-1173 7. BLACK,W.M.J.- RICHARDS,R.I.W.A.: Grassland fertilizer practice and hypomagnesaemia. Journal of the British Grassland Society, 20, 1965; 110-117 8. BURNTHILL,P.- CHALMERS,A.- FAIRGRIEVE,J.-OWEN,L.: The British survey of fertilizer practice. Fertilizer use on farm crops for the year 1996; Her Majesty´s Stationery Office, London, 1997 9. BUTLER,E.J. and colleagues of the Veterinary Investigation and Agricultural Advisory Officers of the East and West of Scotland Agricultural Colleges: The mineral element content of spring pasture in relation to the occurence of grass tetany and hypomagnesaemia in dairy cows. Journal of Agricultural Science, Cambridge, 60, 1963; 329-340 10. CHALMERS,A.-KERSHAW,C.-LEECH,P.: Fertilizer use on farm crops in Great Britain; results from the Survey of Fertilizer Practice, 1969-88. Outlook on Agriculture, 19, 1990; 269-278
11. CRICHTON,C.: Observations of mineral deficiencies in cattle. J. Brit.Gras.Soc., 23, 1968: 186-193 12. DRAYCOTT,A.P.-DURRANT,M.J.-BENNETT,S.N.: Availability to arable crops of magnesium from keiserite and two forms of calcined magnesite. Journal of Agricultural Science, Cambridge, 84, 1975; 475-480 13. DURRANT,M.J.- DRAYCOTT,A.P.: Improvements in calcined magnesite as magnesium fertilizer. Journal of Agricultural Science, Cambridge, 86, 1976; 543-552 14. GRIFFITHS,T.W.: Studies on the magnesium status of grassland herbage and its possible significance to animal health. A comparison of various forms of magnesium applied as a fertilizer dressing. Journal of the British Grassland Society, 14, 1959; 199-205 15. HEMINGWAY,R.G.: Magnesium, potassium, sodium and calcium contents of herbage as influenced by fertilizer treatments over a three- year period. Journal of the British Grassland Society, 16, 1961; 106-116 16. HEMINGWAY,R.G.- PARKER,E.R.- PARKINS,J.J. et al.: Bioavailability assessments of granular calcined magnesites derived from magnesite rocks and of magnesium hydroxide powder in sheep. Journal of Agricultural Science, Cambridge, 131, 1998; 229-235 17. HEMINGWAY,R.G.- RITCHIE,N.S.: A note concerning the effects of potassium fertilizer on the plasma magnesium concentrations. In: Potassium in relation to grassland production. Proccedings of the 1st regional conference of the International Potash Institute, 1963; pp. 161-164 18. HEMINGWAY,R.G.- RITCHIE,N.S.- RUTHERFORD,A.R.-JOLLY,G.M.: Effects of potassium fertilizers, age of ewe and small magnesium supplementation on blood magnesium and calcium levels in lactating sheep. Journal of Agricultural Science, Cambridge, 60, 1963; 307-312 19. HOOPER,L.J.: The uptake of magnesium by herbage and its relationship with soil analysis data. In: Soil Potassium and magnesium. Technical bulletin No 14, Ministry of Agriculture, Fisheries and Food, 1967; pp.160-170 20. HUNT,J.V.- ALEXANDER,R.H.- RUTHERFORD,A.A.: The effect of various manuring practices on the magnesium status of spring herbage. Journal of the British Grassland Society, 19, 1964; 224-230 21. JONES,E.: Studies in the magnesium content of mixed herbage and some individual grass and clover species. Journal of the British Grassland Society, 18, 1963; 131-138 22. KEMP,A.- DEILJS,W.B.- HEMKES,O.J.- ES,A.J.H.van: Intake and utilization of magnesium from herbage ba lactating cows. British Veterinary Association conference on hypomagnesaemia, Nov.23/24, 1960; pp.23-24 23. MAFF: Mineral trace element and vitamin allowances for ruminants. Her Majesty´s Stationery Office. London, 1983 24. MAFF: Fertilizer requirements for agricultural and horticultural crops. Reference Book 209, Her Majesty´s Stationery Office. London, 1994 25. McCONAGHY,S.- McALLISTER,J.S.V.- TODD,J.R. et al.: The effects of magnesium compounds and of fertilizers on the mineral composition of herbage and on the incidence of hypomagnesaemia in dairy cows. Journal of Agricultural Science, Cambridge, 60, 1963; 303-319 26. McINTOSH,S.- CROOKS,P.- SIMPSON,K.: Sources of magnesium for grassland. Journal of Agricultural Science, Cambridge, 81, 1973; 507-511 27. National Dairy Council. Dairy facts and figures. London, 1997 28. PARKINS,J.J.- FISHWICK,G.: Magnesium hydroxide as a novel herbage spring supplement for lactating cows and ewes. Proceedings of the British Society of Animal Science, 1998; p.213 (abstr.) 29. PARR,W.H.- ALLCROFT,R.: The application of magnesium compounds to pasture for the control of hypomagnesaemia in grazing cattle; a comparison between magnesium limestone and calcined magnesite. Veterinary Record, 69, 1957; 1041-1047 30. REITH,J.W.S.: Effects of calcic and magnesium liming materials on the calcium and magnesium contents of crops and pasture. Empire Journal of Experimental Agriculture, 22, 1954; 305-313 31. RITCHIE,N.S.-HEMUNGWAY,R.G.: Effects of conventional magnesium supplementation, breed of ewe and continued potassium fertilizer applications on plasma magnesium and calcium levels in ewes. Journal of Agricultural Science, Cambridge, 61, 1963; 411-419 32. ROOK,J.A.F.- WOOD,M.: Mineral composition of herbage in relation to the development of hypomagnesaemia in grazing cattle. Journal of the Science of Food and Agriculture, 11, 1960; 137-143 33. SMYTH,P.J.- CONWAY,A.- WALSH,M.J.: The influence of different fertilizer treatments on the hypomagnesaemia proneness of a ryegrass sward. Veterinary record, 70, 1958; 846- 849 34. TODD,J.R.: The influence of soil type on the effectiveness of single dressings of magnesia in raising pasture magnesium content and in controlling hypomagnesaemia. British Veterinary Journal, 121, 1965; 271-280 35. TODD,J.R.- MORRISON,N.E.: Control of hypomagnesaemic tetany by foliar application of calcined magnesite. Journal of the British Grassland Society, 19, 1964; 179-182
Na základ publikovaných prací z „50- letého p ehledu“ o pou ití NPK hnojiv ve Velké Británi je zcela evidentní, e zájem o výzkum deficitu ho íku z hlediska „agronomického“, byl v Británii p ed zji ním BSE zna ný, snad ve sv a „výjime ný“. Potvrzuje se to tím, e ve 28 z celkem 84 publikací (celá 1/3), zve ejn ných jen v britských asopisech; ji jen z názv lánk (ozna eno „tu ným“ písmem) vyplývá, e se jednalo o výzkum deficitu ho íku. Co je v ak d le ité; týká se to celkem 25 publikací zve ejn ných do roku 1976 a
pozd ji pouze 3 publikací, a z období 1996- 1998. Tak e je zna zajímavé, e za období celých 20 let (1976- 1996), co p edstavuje období vzniku a ení BSE v Británii; nelze ze zmín né studie (podle názvu publikací) zjistit, zda se tam konal výzkum zam ený k deficitu ho íku. Tak e nelze ani zjistit, zda tam problém Mg-deficitu u p výkavc „pokra oval“ nebo ne; zda bylo i potom upozor ováno na nutnost pou ití Mg- hnojiv nebo ne. Z ejm v ak se ve zmín ném, z hlediska vzniku BSE kritickém období, ji pou ití Mghnojiv nedoporu ovalo (za átkem 80.let bylo zejména výzkumem v USA zji no, e efektivn í je pou ití dolomitického vápence). Lze to odvodit i ze záv ru studie (HEMINGWAY, 1999) kde se uvádí, e vzhledem k získaným poznatk m; nejú inn ím preventivním opat ením p i hypomagneziemii skotu- je suplementace ho íku p ímo do krmné dávky skotu. Dodává se v ak , e to je ú inné za p edpokladu, kdy v su in pícnin nebude 25, ale jen 20% bílkovin. To je také od období 1992/93 podporováno zvý ením cen za minerální N-hnojiva, v souladu s ekologickými aktivitami v Británii. Ze studie vyplývá i d le itý d kaz o tom, e v Británii byla snaha pou ívat vysoké dávky N-hnojiv, zejména u travních porost ur ených k silá ování. Dosahování vysokého obsahu hrubého proteinu v travních porostech v ak bylo v souladu s tehdej ími doporu eními (nap íklad NRC,1985) zaji ovat vysoký obsah bílkovin v krmné dávce vysokou itkových dojnic. Je v ak patrné, e za átkem 90.let tam do lo k poklesu v intenzit N-hnojení a tím i ke sní ení obsahu hrubého proteinu v krmné dávce skotu. Vzhledem k epidemii BSE do lo ejm v Británii k poklesu stav skotu, tím i ke sní ení produkce mo vky- kejdy- chlévské mrvy; a tím i k poklesu zejména draselného hnojení. Ad 2) Situace v Británii z hlediska „veterinárního“; studie o vlivech vý ivy na metabolismus ho íku u p výkavc (DUA et CARE, 1995) V tomto p ípad v názvu publikace ji není uvedeno, e se jedná o „studii“ ani o 50- letý výzkum ho íku v Británii. e v ak se rovn jedná o dlouhodobou studii(„review“) vyplývá z toho, e jsou shrnuty poznatky o vlivech na absorpci ho íku p i Mg-deficitu a to ji od roku 1930 ( asopis „Veterinary Record“, 1930). P itom i v tomto p ípad je autorem, dlouholetý decký specialista (publikace od roku 1963), a to v diagnostice Mg-deficitu u p výkavc (CARE,A.D.: Institute of Biological Sciences, University College of Wales). e se skute jedná o významné „shrnutí“ poznatk v diagnostice, to vyplývá ze seznamu literatury studie, kde je citováno celkem 97 publikací (cca za posledních 50 let). V tomto p ípad jen v ina, ne v ak naprostá v ina jich je p vodem z Británie. Tak e této publikace nelze pou ít jako ur itého „m ítka“ k hodnocení výzkumu a výskytu Mg-deficitu u p výkavc v Británii. Av ak i v tomto p ípad je vhodné upozornit na citaci autor (DUA et CARE, 1995) alespo ch publikací, které se týkají Mg-deficitu; p i nadbytku draslíku a amoniaku v p ed aludcích p výkavc . V své studii DUA et CARE (1995) uvád jí výsledky celé ady výzkumných prací, z nich do na eho p ísp vku citujeme jen ty, které byly publikované v Británii (z hlediska p íslu ného problému- a to jako první ve sv tové literatu e), následovn : V ina z p ijatého ho íku se vst ebává v prostoru epco-bachorovém, jak bylo „prvn “ popsáno v britských asopisech; „British Journal of Nutrition“ a „Journal of Agricultural Science“(TOMAS et POTTER, 1976; FIELD et MUNRO, 1977). Dochází k tomu zejména aktivním procesem, kdy hladina Mg je v bachoru skotu vy í jak 12,5 mmol/l; asopisy „Research in Veterinary Science“ a „British Journal of Nutrition“ (MARTENS et al., 1978; MARTENS, 1983). B né pou ívání K-hnojiv má za následek to, e v su in jarních pastevních porost je obsah draslíku vy í jak 4% (SELLERS et DOBSON, 1960; asopis „Research in Veterinary Science“). Nadbytek draslíku v travním porostu zvy uje riziko výskytu hypomagneziemie tím, e sni uje absorpci ho íku a za ivadlech (MARTENS et BLUME, 1986; asopis „Quarterly Journal of Experimental Physiology“) a zvy uje jeho vylu ování výkaly (SUTTLE et FIELD, 1967; asopis „British Journal of Nutrition“). P i
aplikací K-hnojiv se sni uje nejen obsah ho íku, ale i obsah sodíku v mladém jarním pastevním porostu(L´ESTRANGE et AXFORD, 1964; asopis „Journal of Agricultural Science“). Jak bylo ji eno, v ina p ijatého ho íku se vst ebává v bachoru, tak e antagonismus mezi obsahem vápníku a ho íku v krmivu nemá u p výkavc takový význam jako u monogastr . D le itý je jejich antagonismus p i resorpci ve st ev , proto e vápník je u výkavc výhradn absorbován jen v proximální ásti tenkého st eva. P itom kationty ho íku a vápníku p i absorpci ve st ev , rovn i u p výkavc mezi sebou „soupe í“ (CARE et van t KLOOSTER, 1965; asopis „Journal of Physiology“). P i nadbytku fosforu v krmné dávce; kdy jeho koncentrace v bachoru je vy í jak 38 mmol/l, vytvá í se nerozpustný fosfore nan ho nato amonný, ím se sni uje vyu itelnost ho íku (AXFORD et al., 1982; asopis „Research in Veterinary Science“). Tito auto i také zjistili, e k vytvá ení této „nerozpustné“ slou eniny dochází v bachoru p i pH v rozmezí 6,2 a 7,2- ji p i koncentraci amoniaku v bachoru do 40 mmol/l. e koncentrace amoniaku v bachoru na úrovni 30 a 70 mmol/l jsou b né, p i konzumaci nadbytku hrubého proteinu z mladého travního porostu, bylo rovn prvn popsáno v Británii (MARTENS et RAYSSIGUIER, 1980: publikace „Digestive Physiology and Metabolism in Ruminants“- England). V souvislosti s tvorbou amoniaku bylo v Británii ji v roce 1955 poukázáno na to, e p i pou ití N-hnojiv se p i pastv p výkavc zvy uje p íjem hrubého proteinu asi o 25 a 35%, co souvisí s hor ím vyu itím ho íku v za ivadlech (HEAD et ROOK, 1955; asopis „Nature“). Zajímavé v ak je zji ní z Británie ji z roku 1963, kdy bylo prvn upozorn no na to, e jen malá ást zví at ze stáda posti eného hypomagneziemií, vykazuje klinické p íznaky tetanie (BUTLER, 1963; asopis „Journal of Agricultural Science“). Auto i v záv ru své studie (DUA et CARE, 1995) tuto zvlá tnost po více jak 30 letech p ipomínají jako; fenomén individuální vnímavosti k trávové tetanii v rámci stáda stejným zp sobem krmených dojených krav - p em p ina výskytu jen U tzv. „indikátorových krav“ stále není objasn na. Auto i ak v záv ru své studie d razn upozor ují zejména na význam nadbytku draslíku v krmné dávce, kdy ionty draslíku inhibují aktivní transport iont ho íku p es membránu bun k ve sliznici bachoru. Oproti tomu jak jsme se ji zmínili (HLÁSNÝ, 2002), ve známé britské u ebnici „Animal Nutrition“ (McDONALD et al., 1988), není v podstat nic uvedeno o obsahu draslíku v krmivech. Pokud to up esníme, tak jen v „souhrnné tabulce“ o obsahu makro a mikroprvk v pastevním porostu- „temperate pasture grasses“ (str.391) se uvádí, e nízký obsah je mén jak 12 g, normální je v rozmezí 15 30 g a vysoký obsah draslíku je více jak 35 g/ kg su iny. Je to a „neuv itelné“, e po tak rozsáhlém výzkumu o vlivu draslíku na hypomagneziémii p výkavc (zejména 50. a 70.léta) v Británii – není tam koncem 80.let v nována v podstat ádná pozornost draslíku v publikaci, která se velmi podrobn zabývá i vý ivou p výkavc . Záv r Podobn jako ze studie “agronomického“ typu (HEMINGWAY, 1999), tak i ze studie zabývající se diagnostikou a metabolismem ho íku (DUA et CARE, 1995) vyplývá, e v Británii byl realizován ze v ech zemí na sv nejrozsáhlej í výzkum, objas ující p iny deficitu ho íku u p výkavcc - bohu el v ak zhruba jen do poloviny 80. let minulého století. D kazem toho, e problém Mg-deficitu byl v Británii a výjime ný je i to, e ji v roce 1930 byla poprvé popsána hypomagneziemie a její lé ení v britském asopise „Veterinary Record“ (SJOLLEMA, 1930). P itom je zajímavé, e publikace m la název „On the nature and therapy of grass staggers“. I z tohoto tedy lze usuzovat, e „potácivost krav“ je v Británii pozorována ji celá desetiletí.
Ad 3) Do lo v Británii ke zm v suplementaci ho íku do krmných dávek skotu, po roce 1993? asopis: „The Veterinary Record“) V britských veterinárních asopisech (období 1985-1995) je pouze jediná publikace (McCOY et al., 1993), ohledn situace ve výskytu hypomagneziémie u dojnic (p i pou ití vzork vysrá ené krve; odebraných za ú elem „preventivní“ diagnostiky brucelózy). Jedná se o Severní Irsko, kde bylo testováno 513 stád dojených a 1266 stád krav bez tr ní produkce mléka. Odb ry vzork krve byly odebrány v pastevním období od b ezna do listopadu 1991 (do února 1992 u krav bez t.p.m.). Bylo zji no, e hladina Mg v krevním séru ni í jak 0,8 mmol/l byla zji na u 14,1 % dojených a u 33,9% krav bez t.p.m. K vyvrcholení nález hypomagneziémie u obou stád do lo v období b ezen a erven. Je t eba dodat, e u 8,2% krav bez t.p.m. byla zji na hladina Mg v krvi ni í jak 0,6 mmol/l! Po roce byla autory McCOY et al. (1994) popsána nová metoda k vyhodnocování inku komer vyráb ných a nejpou ívan ích „tvrzených“ kostek Mg-liz , pou ívaných i perorální suplementaci Mg u skotu. Z této jejich studie vyplývají následující informace; týkající se dokladace zm n v pou ívání Mg- minerálních dopl u skotu v Británii: 1. doklad: Auto i upozor ují na to, e za átkem 80.let (1983; publikováno v asopise „Outlook on Agriculture“) bylo v Británii zji no, e ve v in p ípad je t eba kravám ve form minerálního dopl ku, podávat v pr ru asi 30 g ho íku (Mg) /ks / den. Z toho tedy vyplývá; e ji v 80.letech deficit Mg u britských krav skute byl , proto e byla doporu ován jeho vy í p íjem. Tak e nap íklad; kráva s p íjmem 20 kg su iny krmné dávky ; potom jen 30 g takto p idávaného Mg p edstavuje 0,15% Mg v su in krmné dávky (nap íklad pro srovnání se situací v bývalé SFR, kdy byl k dispozici „Magnovit“ s obsahem cca 40% Mg; to by muselo být podáváno 75 g tohoto p ípravku/ ks / den) 2. doklad: Výskyt hypomagneziémie u dosp lých krav je v Severním Irsku stále vysoký. itom adlibitní p íjem p ídavku ho íku skotu ve form pevných na ho ík bohatých kostek nebo liz - je metoda se zvy ující se popularitou. Toto je d kazem toho, e Mg-deficit u britských krav pokra oval do období 1993/94, p em v tomto období se zvy uje zájem o prevenci hypomagneziémie p ídavkem ho natých dopl 3. doklad: Auto i testovali 5 druh komer vyráb ných Mg-liz u neb ezích jalovic s cílem dosáhnout p íjmu 30 g Mg p vodem z lizu ; na kus a den . P i pokusu byl zji n íjem ; 4,4- 58,3 - 8,7- 49,2 a 15,0 g Mg p i p íjmu lizu .1,2,3,4 a 5, resp. Auto i záv rem íkají, e b komer vyráb né na Mg bohaté lizy vykazují zna nou rozdílnost v chutnosti, obsahu Mg a v p íjmu Mg . Z toho tedy vyplývá, e v Británii existují (existovaly) Mg-lizy, p i jejich pou ití je mo né dosáhnout vysoký p íjem ho íku. 4.doklad: Je k dispozici mnoho na Mg bohatých liz , bohu el v ak jen málo je známo o jejich efektivnosti. Tak e je t eba, ú inek komer výráb ných liz vyhodnocovat, p ed jejich uvoln ním na trh. Za tím ú elem auto i doporu ují , aby testování Mg-liz (u výrobce) bylo provád no za pomoci speciálního za ízení, které (jako video) monitoruje zví e p i „lízání“ Mg-lizu (MCCOY et al., 1994) Tak e i ta skute nost, e je poukazováno na d mysln í testování p íjmu Mg-liz ji u jejich výrobc a v období 1993/94 ; i to je d kazem toho, e práv v tomto období byl zavád n „po ádek“ do vyu ití Mg.liz a tím i do pot ebného p íjmu ho íku Záv r Celkov shrnuto z uvád ného by „jediného“ p íkladu je patrné,
e v období 1993/94
bylo v Británii „zapo ato“ s propagací liz s vy ím obsahem ho íku. Tak e lze edpokládat, e od té doby byl zaji ován významn vy í p íjem ho íku u skotu, kdy se tam z ejm v polovin 80.let p estalo s pou íváním „Mg-hnojiv“, doporu ovaných výzkumem v 50.- 70. letech. Tento d le itý záv r by v ak bylo vhodné ov it je i z dal ích britských asopis . Souhrn Z obou publikací (HEMINGWAY, 1999; DUA et CARE, 1995) vyplývá, e skute tak jak ji v p edchozích p ísp vcích bylo v rapotínském bulletinu upozorn no (HLÁSNÝ, 2001; HLÁSNÝ, 2002) – v Británii byly u p výkavc výjime „ideální“ podmínky pro trvalej í výskyt hypomagneziémie, komplikované vy ím obsahem hrubého proteinu v travních porostech. P inou bylo pou ití vysokých dávek um lých zejména N- hnojiv a ejm i draslíku; prost ednictvím kejdy p i vysoké koncentraci p výkavc , na „intenzivn “ vyu ívaných pastevních porostech. Zajímavé je to, e zejména travní porosty ur ené k silá ování tam byly nejvíce p ihnojovány, p em „ministerská“ doporu ení byla je vy í ne situace v praxi, jak v záv ru studie zd raz uje HEMINGWAY (1999). P i této íle itosti je vhodné p ipomenout, e práv p i zkrmování silá e jílku anglického (první se = obvykle nejvy í obsah dusíku a nejvy í hodnoty kvocientu K/(Ca+Mg) ), byla v Británii u krav experimentáln vyvolána BSE (MOORBY et al., 2000). Tak e pokud skute v Británii za ala v období 1993/94 výrazn í spot eba minerálních Mg-dopl v krmných dávkách skotu; potom se ú inn ji preventivn zasahovalo proti tam ji celé roky existující dispozici skotu k hypomagneziémii. Pokud by tomu tak skute bylo, potom by bylo nutné „revidovat“ stávající hypotézu o tom, e BSE má inkuba ní dobu asi p t let (1988- zákaz zkrmování MKM; 1993- za átek poklesu ve výskytu BSE v Británii). Tak e potom by se nemuselo jednat o BSE (infek ní p enos), ale o onemocn ní metabolického typu, na principu trvalej ího ú inku „hyperamonémiehypomagneziémie“. Literatura 1. 2. 3. 4.
SN 467070: Pot eba ivin pro hospodá ská zví ata. Praha, 1982 DUA,K.- CARE,D.: Impaired absorption of magnesium in the etiology of grass tetany. Br.Vet.J., 151,1995: 413-426 DVO ÁK,J.- JAMBOR,V.: Optimalizace a racionalizace vý ivy hospodá ských zví at. V V Brno, 1988: 165 stran HEMINGWAY,R.G.: The effect of changing patterns of fertilizer applications on the major mineral composition of herbage in relation to the requirements of cattle: a 50 – year review. Animal Science, 69, 1999; 1-18) 5. HLÁSNÝ,J.: Nervová onemocn ní p výkavc v souvislosti s jejich vý ivou. Výzkum v chovu skotu (Rapotín), 43, 2001(1): 13-29 6. HLÁSNÝ,J.: Nervová onemocn ní p výkavc v souvislosti s jejich vý ivou nebo ji jen „story“ o BSE? Výzkum v chovu skotu (Rapotín), 44, 2002(4): 10-33 7. HLÁSNÝ,J.: Nervous diseses in connection with nutrition in ruminants, and the BSE. In: Sborník p edná ek „V.Kábrtovy dietetické dny- konané u p íle itosti 100.výro í narození prof.MVDr.Jaroslava Kábrta“. VFU Brno, 2003a: 42-50 8. HLÁSNÝ,J.: N které poznatky z historie transmisibilních spongiformních encefalopatií. Výzkum v chovu skotu (Rapotín),45, 2003 (1): v tisku 9. McCOY,M.A.- RICE,D.A.- WRIGHT,A.- KENNEDY,D.G.: Use of time- lapse video equipment to determine the efficasy of commercial magnesium blocks in cattle. Vet.rec., 135, 1994: 209-210 10. McCOY,M.A.- GOODALL,E.A.- KENNEDY,D.G.: Incidence of hypomagnesaemia in dairy and suckler cow in Northern Ireland. Vet.Rec., 132, 1993: 537
7. B EZEN, 2004; HLÁSNÝ.J.: Dva pohledy na p vod a ení bovinní spongiformní encefalopatie skotu. Výzkum v chovu skotu (Rapotín), 46, 2004(1), s. 28-40 (ZKRÁCENÝ LÁNEK)
….Tak e názor amerického v dce (senior research scientist- National Institute of Neurological Disorders and Blindness, Bethesda, MD, USA), v podstat zpochyb uje i tu mo nost, e pokud by skute MKM byla telat m zkrmována, nelze po ítat s tím, e by p ed obdobím 1980-82 „infek nost“ MKM neexistovala. Tím v ak se zpochyb ují i „hypotetické argumenty“ o recyklaci infekce BSE, p i zkrmování masokostní mou ky (MKM) výkavc m. Tak e je i v dne ní dob p i uvád ní zmín ných t í studií; jako d kazu o infek nosti MKM p i vzniku BSE v Británii, se p i jejich citacích v odborných mediích zapomíná na to, e brit tí veteriná i pouze; „p edpokládali, hypoteticky se domnívali, poukazovali na souvislosti“ se zkrmováním MKM p výkavc m. A to v podstat jen v oddíle „Diskuse“ a ne v oddíle „Výsledky“ studií. Proto e skute ani ádné výsledkykazy o MKM, jako o vyvolávající p in BSE ve zmín ných „prvotních“ studiích nezjistili a logicky ( asov ) vzato ani ji v ádné studii pozd í. P i „hájení“ stávající v decké teorie mají v ak její zastánci „jediný“ zna d le itý argument ím je skute nost, e po p ti letech od zákazu zkrmování MKM p výkavc m (1988-1993), se v Británii za al výrazn sni ovat výskyt BSE. V zájmu objasn ní tohoto „fenoménu“ dopl ujeme dal í skute nosti ve druhé ásti tohoto p ísp vku. II.
e by p vodcem „BSE infekce“ obecn intenzifikace zem lství?
eno; byla industrializace nebo
Shodou okolností i dal í, tentokrát ji britský v dec David R. BROWN (Cambridge University), má na „infek ní priony“ jiný názor, ne li je ten stále je vládami zemí na celém sv uznávaný- v decký. P edpokládá, e nové prionové nemoci jsou následkem industrializace, co se bude vyvíjet v celém sv v relaci s asem a stupn m industrializace v jednotlivých zemích. Dr.D.R.BROWN je zastáncem teorie, kde je jistá souvislost mezi prionovými nemocemi a kovy. Uvádí, e podle jeho zji ní se dá p edpokládat, e PrPc m e být ve vazb na m nebo mangan (BROWN et al.: 1997, 2000). P i vazb manganu na bílkovinu je v í mo nost zm ny její sekundární struktury na bílkovinu podobnou PrPSc (BROWN et al., 2000). Inkorporace manganu na místa (zám nou) za m m e vyvolat em nu PrPc na PrPSc. Tká ové kultury s rozpustným manganem v roztoku kultury, vykazují zvy ující vyt sn ní na K-proteinázu rezistentního PrP (BROWN et al, 2000). Stabilizace p i inkorporaci m di m e mít terapeutický nebo preventivní vliv. Ochrana skotu nebo ovcí proti prionovým nemocem pomocí látek, které umo ují inkorporaci m di mohou edstavovat zp sob jak odstranit- zbavit se BSE. Av ak jestli e záva nost vlivu kov k prionovému onemocn ní je stále zpochyb ována a o ividn vládou ignorována, z d vodu arogantních názor tzv. expert , potom nebude mo ný dal í pokrok v poznání prionových onemocn ní. Ve své publikaci se (BROWN,D.R., 2001) nebrání stávající hypotéze a nap íklad íká, e mo ná je skute nová varianta CJD (vCJD) u lidí zp sobena BSE. Pokud v ak je p ina jiná a v echny snahy toto pro et it- zjistit jsou zneva ovány a zesm ovány, potom nebude dosa eno pokroku p i prevenci- lé ení vCJD; pokud jsou vyzdvihovány jen zázra né výsledky na principu „pokus a omyl“. Poznamenává, e v decká metoda jako protiklad politického „nátlaku“ p edpokládá, e ur itá teorie je ov ována- testována, na základ „nevyvracitelnosti“ d kaz . Za ryhodnou m e být podporována jen ta teorie, kdy d kazy teorii oponující jsou porovnávány s tím co teorii podporuje a kdy podporující d kazy jsou významn í a rohodn í ne d kazy vyvracející. Rovn i dal í britský výzkumník a praktický ekologický farmá Mark Purdey pova uje ekologizaci ivotního prost edí za d le itou prevenci proti prionovým onemocn ním. Ten na svých p edná kách po celém sv upozor uje v dce na to, e v Británii se BSE „nikdy
nevyskytla“ u ekologicky hospoda ících zem lc (jeho pozorování jsou ji od za átku 80.let). Viz spojení na Internetu www.markpurdey.com/the_bse_theory.htm nebo MadCowPurdey @aol.com. Tento farmá - ekolog s „prvotními“ zku enostmi p i vypuknutí BSE u skotu v Británii íká, e byl „zara en- ohromen“ tím faktem, e ádný p ípad výskytu BSE nikdy nebyl zji n u krav, které se narodily a pocházely z pln zam ených (100%) ekologických farem. Má vlastní dlouholeté zku enosti s nakoupenými kravami na jeho ekologické farm , které nebyly posti eny BSE. A to i p es to, e tento skot m l p ístup ke krmiv m, která obsahovala inkriminovanou MKM- jako sou ást 20% podílu konven ní (obvyklé) krmné dávky povolené pou ívat u ekologických zem lc v tehdej í dob . P itom rovn podobn jako Dr.D.R. BROWN, tak i tento ekolog je zastáncem teorie, e výskyt BSE má souvislost s nadbytkem manganu v krmné dávce krav („organofosfátová teorie“). V souvislosti s ekologizací zem lství je známa i dal í publikace(CRAWFORD et al., 1991), ve které se uvádí, e p i pou ití vy í dávky dusíku (v etn ivo ných bílkovin) v krmné dávce skotu, m e docházet k relativnímu deficitu esenciálních mastných kyselin v membrán bun k, ím se sni uje stabilita membrány. V této publikaci je diskutována mo nost, e zm ny v krmení zví at (vy í p ísun bílkovin) mohou vést k depleci tká ových membrán a tak iní skot vnímavým k BSE. Rovn tak i ve VÚCHS,s.r.o. Rapotín jsme vypracovali teorii, která je v souladu s vý e uvád nými ekologickými aspekty (HLÁSNÝ; 2001, 2002, 2003), p em z t chto publikací lze prezentovat následující záv r: 1. BSE není infek ní onemocn ní, ale jako metabolická porucha (dlouhodob í nadbytek bílkovin p i deficitu ho íku) u krav se za ala klinicky ve v í mí e manifestovat a v polovin 80.let minulého století, v souvislosti se zve ejn ním „historicky“ nové normy (NRC;1985 a 1989) o vysoké pot eb bílkovin v krmné dávce krav- s doporu ením zkrmovat v bachoru nízkodegradovatelnou bílkovinu (krevní-rybí-masokostní mou ka) 2. K epidemii BSE do lo v té dob pouze v Británii z toho d vodu, e tam jsou celosv tov „výjime “ ideální podmínky pro sklize -spásání mladých porost trav (leguminozy tam v podstat neexistují…) s vysokým obsahem bílkovin (nap .jílek anglický i s více jak 30% bílkovin v su in hmoty) a to v inou ve 3-4 se ích. Je tomu tak vlivem rovnom rných a vydatných srá ek, p i vysoké intenzit „um lého“ NPK hnojení (v pr ru více jak 200 kg istého dusíku/ha - zejména na silá ované porosty jílku) a p i vysoké koncentraci chovaných-pasoucích se p výkavc (vysoká intenzita K-hnojení jejich exkrementy= tak e a 300 kg K2O/ ha). 3. Toto v e vyplývá z britské literatury v etn i toho, e tam do poloviny 80.let minulého století probíhal- na sv nejrozsáhlej í výzkum zam ený na diagnostiku „Mgdeficitu“ u p výkavc (zejména u krav); doporu ující pou ívat v praxi celou adu „Mg-hnojiv“. Av ak zhruba od roku 1985 ji lze v britské literatu e zjistit jen ojedin lé publikace v tomto sm ru z ejm z toho d vodu, e pou ití Mg-hnojiv se praxi ukázalo (tak jako i ji d íve v USA) jako málo platné (v podstat to nebylo realizováno). 4. Jako ú inn í se ve Spojeném království (Severní Irsko)ukázalo pou ití minerálních „Mg-dopl “ p ímo do krmné dávky krav, k emu z ejm do lo a v období 1993/94. Tento d le itý fakt (výrazný zájem doporu ovat Mg-suplementaci formou liz …) je mo né zjistit z britského odborného asopisu „Veterinary Record“ (McCOY et al., 1994). Podobn o rok d íve (McCOY et al., 1993), bylo ze Severního Irska publikováno i to, e tam je zna ný výskyt hypomagneziémie u krav, p em na tyto souvislosti bylo ji d íve v rapotínském bulletinu upozorn no(HLÁSNÝ; 2002, 2003).
V roce 1997 (DENNY et HUESTON) byl v tomté asopise popsán vývoj BSE(1988 a 1995)v Severním Irsku. Bylo zji no, e k vyvrcholení výskytu BSE do lo v lednu 1994 (56 ípad / m síc) s poklesem a na 9 p ípad za m síc v prosinci 1995. Z celkem 1680 p ípad zji ných za sledované období; v ina posti ených krav pocházela z domácích chov a jen 83 z BSE posti ených krav bylo dovezeno z Británie. Zdroj infekce BSE nebyl exaktn prokázán, pouze se p edpokládalo, e by p vodcem „mohla“ být MKM dovezená z Británie. Ze zmín ných publikací z „malého“ Severního Irska, kde je podrobn dokladován vztah mezi; existující hypomagneziemií (do roku 1993) –zvý eným zájmem o Mg-suplementaci (po roce 1994)- poklesem výskytu BSE koncem roku 1995 vyplývá; e pokles ve výskytu BSE nemusí souviset se zákazem zkrmování „infek ní MKM“, ale e se jedná o skute ný d kaz toho, e je zde souvislost s „ú inn í“ prevencí hypomagneziémie. Porovnáme-li tato konkrétní “fakta“ s vý e uvád nými „hypotézami“ o MKM jako o infek ním p vodci BSE; tak je z ejmé, e jen vý e zmín ná fakta ze Severního Irska jsou hodnov rn í. Pokud se týká osobních zku eností z té doby; tak v roce 1989 jsem zdokladoval (HLÁSNÝ; 1989, 1989a), e je pot eba-nutnost výrazn zvý it Mg-suplementaci do krmných dávek chovného skotu. V prvním p ípad ( asopis; Biol.Chem.Vet.) se v abstraktu lánku íká; „.. SN 467070 je nutné p ekra ovat v p ísunu ho íku do krmných dávek o 60 a 100%…“. Ve druhé publikaci ( asopis; Veter.Med.) se v abstraktu uvádí; „P i pokusném i plo ném ov ování MKP-C(P) li ící se výrazn vy ím obsahem ho íku (o 180%) a ni ím obsahem fosforu (o 46%) od komer vyráb ných minerálních krmných p ísad (MKP)…“. Z uvád ného je z ejmé, e jsem tehdy zmín nými publikacemi zve ejnil a „revolu ní“ doporu ení pro zvý ení p ísunu ho íku kravám- s ohledem na tehdej í vysokou spot ebu zejména K-hnojiv, v bývalé SFR. e se tehdy skute jednalo o „novost- originalitu“ to potvrzuje ta skute nost, e vý e zmín né publikace jsem „dopracoval“ a do ud lení s.patentu (HLÁSNÝ, 1991) s názvem „Minerální krmná p ísada pro chovný skot“. Dále v ak je je d le it í, e „abstrakt“ z asopisu „Veterinární Medicína“ byl v roce 1992 zve ejn n i na „Medline“, jako tehdy jedna z mála publikací tohoto v deckého asopisu. Tak e je mo né i to, e doporu ení z této publikace vyplývající; se v letech 1992/93 dostalo i do Británie… V této souvislosti bylo v Británii zji no i to, e rozsah klinických p íznak hypomagneziémie je p ibli podobný p íznak m BSE. Existuje i takový názor, e hypomagneziémie je vyvolána neschopností absorbovat ho ík obsa ený v travách, proto e výkaly procházející za ívadly jsou mimo ádn ídké (p i spásání trav). Nedávná pozorování ukazují na to, e e u krav se pr jem zastavuje a nejsou potom ji citlivá k hypomagneziemii, kdy pastviny byly o et eny selénem. Bylo také zji no, e za t chto okolností se krávy jeví jako odolné proti BSE (http://bse.airtime.co.uk/stock.htm). Bylo v ak zji no i to, e BSE má ur itý vztah k vegetativnímu nervovému systému. Krávy posti ené BSE vykazují krat í dobu strávenou p i p vykování i kdy doba v novaná íjmu potravy se udr uje na normální úrovni. Pokles ruminace m e být tak výrazný, e se i p vykování m e zastavit(AUSTIN et SIMMONSON, 1993). P i detailn ím výzkumu zam eném klinicko- neurologicky bylo zji no zpomalení srde ní innosti, tak e ve více jak 50% et ení u p ípad s BSE – to bylo mén jak 50 srde ních ozev za minutu. Je eba dodat, e po podání 35 mg atropin sulfátu se po et srde ních ozev u BSE zví at zvý il, av ak bez ú inku to bylo u zdravých krav (pozn.: jedná se o zajímavé zji ní- dávka atropinu…). Tato pozorování vedla k názoru, e bradykardie je navozována zvy ující se „tonizací vagu“ a m e být výsledkem po kození mí ních vazomotorických center(AUSTIN et al., 1996). Vztah BSE k vegetativnímu nervovému systému byl podrobn ji studován ve védsku (Upsala University). Bylo poukázáno na to, e zm ny v preferovanosti (chiralit ) u n kterých kyselin se jeví jako základní fyzikální zm ny v degradaci rezistentních bílkovin (prion ) , zji ovaných p i CJD, Alzheimerov nemoci (AD), BSE a skrapii ovcí (AXELSSON,
2001). Posti ené struktury jsou primárn inervovány cholinergními vlákny. Z mnoha prací vyplývá, e tzv. priony jsou ne kodné produkty. D le itost cholinergních systému vy aduje novou zjednodu enou interpretaci t chto situací. Hlavním krokem je od pení acetylcholincholinesterázy v t lních tekutinách s uvoln ním volných proton do roztoku, následováno rozptýlením elektron , aktivací kyslíku a p ílivem iont vápníku. Cholinergní nervový systém reaguje na v echny situace p i ohro ení integrity a práv tuto reakci pova uje AXELSSON ( 2001) za p inu tzv. prionových onemocn ní. Tato patologická zm na se jeví jako opodstatn ná a lze to dokladovat p i výskytu AD, CJD a kuru u lidí. Jedná se tedy o reakci cholinergní a ne o patogenní agens jako takové. Praktické výsledky této zprávy budou zmir ovat sou asnou krizi okolo BSE. Tak e hlavní d le itá hlediska jsou; chirony nejsou infek ní proteiny ale inertní odpadní produkty , nejsou stravitelné (vst ebatelné) a imunogenní. Tak e hov zí maso je bezpe né, není mo né aby nále it zpracovaná masokostní mou ka (MKM) p ená ela neurovegetativní nemoci, chirony nemohou slou it ani jako nosi i nervových onemocn ní (AXELSSON, 2001). Tak e z uvád ného vyplývá, e p i BSE dochází k ur itému po kození CNS v místech cholinergních (parasympatických) zakon ení, co by se m lo projevovovat zvý enou sympatikotonií. To by odpovídalo i vý e uvád ným klinickým nález m v souvislosti s poklesem ruminace u krav posti ených BSE (AUSTIN et SIMMONSON, 1993). Odpovídalo by to také i teorii zakládající se na nadbytku bílkovin p i deficitu ho íku, co jsme i graficky znázornili (HLÁSNÝ; 2001, 2002a). V tomto p ípad se p edpokládá, e k nervovým poruchám typu BSE, by m lo docházet následkem dlouhodob ího deficitu ho íku, tak e potom „p íliv iont Ca do bun k“ je patologický ( e by i zde byla souvislost mezi prionovými nemocemi a kovy?) . Vychází se z toho, e tonus parasympatiku je udr ován ionty Mg2+ av ak také i ionty OH-(BE KA; 1933, 1935). Tak e d le itou úlohu z ejm sehrávají i výkyvy v acidobazické rovnováze, tak e v ur itých fázích vývoje onemocn ní BSE se m e jednat i o projevy parasympatikotonie. To by nap íklad odpovídalo zji nému poklesu srde ní innosti u krav s výskytem BSE (AUSTIN et al., 1996). Problematika p i usm ování vegetativního nervového systému, kdy se uplat ují ionty Mg2+ ; OH- ; Ca2+ ; H+ je zna slo itá (BE KA; 1933, 1935). Pokud se v ak skute klinické p íznaky BSE projevují poruchou vegetativního systému, potom podrobn í studium tohoto onemocn ní by v tomto sm ru mohlo být ínosem i pro objasn ní etiologie celé ady podobných onemocn ní u lidí, jak se zmi uje AXELSSON (2001). Je to tím, e zejména vysokou itkové krávy, p i vy ím výdeji vápníku mlékem mohou tak být vhodným modelem, jako tomu nap íklad je p i poporodní paréze dojených krav, projevující se „sympatikotonii“ (HLÁSNÝ, 2000) . Na stran druhé jen u výkavc se ve v í mí e nohou projevovat p íznaky hypomagneziémie, co v ak se v podstat týká jen „sami ího pohlaví“. Záv r Z uvád ných citací prací pou itých v této studii vyplývá, e stávající v decká a v praxi uplat ovaná teorie o vzniku a ení BSE se v podstat zakládá jen na „opakování p edchozích hypotéz“ a lze ji proto zpochybnit. Je v ak p ekvapující jak je mo né to, e v dob celosv tov rozvinutých po íta ových sítí a mo nosti snadného p enosu informací se i nadále í pouze hypotézy o MKM a nejsou brány v úvahu dal í alternativní mo nosti výzkumu. Tak e se lze skute p iklonit k názoru britského v dce Davida R.Browna, který v tomto sm ru ji v roce 2001 vyslovil sv j názor; jak tomu je s realizací v deckého poznání v rámci vládních rozhodnutí v p ípad BSE. Poslední vývoj v Severní Americe ukazuje, e problematika BSE je více zále itostí politicko- ekonomickou, ne li odbornou- v deckou. itom realizace v této studii „citovaných hypotéz“ v b né praxi; p edstavuje obrovské
ekonomické ztráty nehled k tomu, e se tak moráln znehodnocuje maso p výkavc , které mimo jiné nap íklad v R, je nejvýznamn ím zdrojem karnitinu ve vý iv lidí. Literatura AXELSSON,S.,: The basic reality of mind and spongiform diseases. Medical Hypot., 57(5), 2001; 549-554, BE KA,J.: Biologie a farmakologie magnesia. Thomayerova sbírka. 1933, .169 BE KA,J.: Therapeutické vyu ití n kterých elektrolyt . Bratislavské léka ské listy, 1935, 15, se it .3: 165- 169 BROWN,D.R.- QUIN,K.- HERMS,J.W. et al.: The cellular prion protein binds copper in vivo. Nature, 390, 1997; 684-687 BROWN,D.R.- HAFIZ,F.- GLASSSMITH,L.L. et al.: Consequences of manganese replacement of copper for prion protein function and proteinase resistance. EMBOJ, 19, 2000; 1180-1186 BROWN,D.R.: BSE did not cause variant CJD; an alternative cause related to post-industrial environmental contamination. Medical Hypotheses, 57 (5), 2001; 555-560 BROWN,P.: Bovine spongiform encephalopathy and variant Creutzfeldt-Jakob disease. Brit.Med.J., 322, 2001; 841-844 CRAWFORD,M.A.- BUDOWSKI,P.- DRURY,P. – GHEBREMESKEL,K.- HARBIGE,L.- LEIGHFIELD,M.PHYLACTOS,A.- WILLIAMS,G.: The nutritional contribution to BSE. Nutr.Health, 7(2), 1991; 61-68 DENNY,G.O.-HUESTON,W.D.: Epidemiology of BSE in Northern Ireland 1988 to 1995. Vet.Rec., 140 (2), 1997; 302-306 HLÁSNÝ,J.:Zaji ní optimálního p ísunu sodíku a ho íku do krmných dávek dojnic a vysokob ezích jalovic. Biol.Chem.Vet.(Praha), 25, 1989; 157-167 HLÁSNÝ,J.: Vyhodnocení nového druhu minerální krmné p ísady pou ité v krmných dávkách mladého skotu v zimním krmném období. Veterinární Medicína (Praha), 34,1989; 717-725 HLÁSNÝ,J.: Minerální krmná p ísada pro chovný skot. Federální ú ad pro vynálezy (Praha). Patent No. 274 171; 1991. HLÁSNÝ,J.: Klinické projevy poporodní parézy krav a lé ebný ú inek vápníku. Výzkum v chovu skotu (Rapotín), 42, 2000 (4): 16-25 HLÁSNÝ,J.: Nervous diseases and connections with nutrition in ruminants. Výzkum v chovu skotu (Rapotín), 43, 2001(1): 13-29 HLÁSNÝ,J.: Nervous diseases and connections with nutrition in ruminants, or only the story of BSE yet? Výzkum v chovu skotu (Rapotín), 44, 2002(4): 10-33 HLÁSNÝ,J.: Lone voices in the BSE debate. Feed Mix (International Journal on Feed, Nutrition and Technology- Elsevier Business Informations), 2002a, Vol. 10, No2; 12-15 (www.agriworld.nl) HLÁSNÝ,J.: Some informations from United Kingdom concerning the history about Mg- research in ruminants; and the BSE. Výzkum v chovu skotu (Rapotín), 45, 2003 (1): 22-34 HLÁSNÝ,J.: N které poznatky z historie výzkumu transmisibilních spongiformních encefalopatií. Výzkum v chovu skotu (Rapotín),45, 2003a (1): 15-22 HLÁSNÝ,J.: Názory a hypotézy o kravách nebo fakta o významu potravin z chovu p výkavc ? asopis KVL R, 2003b, .1; 7-9 HLÁSNÝ,J.: Nervous diseses in connection with nutrition in ruminants, and the BSE. In: Sborník p edná ek „V.Kábrtovy dietetické dny- konané u p íle itosti 100.výro í narození prof. MVDr.Jaroslava Kábrta“. Veterinární a Farmaceutická Univerzita Brno, 2003c: 42-50 TAYLOR,D.M.- FERNIE,K.- McCONNELL,I. et al.: Solvent extraction as an adjunct to rendering; the effect on BSE and scrapie agents of hot solvents followed by dry heat and steam. Vet.Rec., 143, 1988; 6-9 WILESMITH,J.W.- Wells,G.A.H.- Cranwell,M.P.- Ryan,J.B.M..: Bovine spongiform encephalopathy; epidemiological studies. Veterinary Record, 123, 1988; 638-644 WILESMITH,J.W.- Ryan,J.B.M.- Atkinson,M.J.: Bovine spongiform encephalopathy; epidemiological studies of the origin. Veterinary Record, 128, 1991; 199-203 WILESMITH,J.W.- Ryan,J.B.M.- Hueston,W.D.: Bovine spongiform encephalopathy; case- control studies of calf feeding practices and meat- and- bone meal inclusion in proprietary concentrates. Research in Veterinary Science, 52, 1992: 325-331. WINTER,M.H.- ALDRIDGE,B.M.- SCOTT,P.R.- CLARKE,M.: Occurrence of 14 cases of BSE in a closed dairy herd. Br.Vet.J., 145(2), 1989; 191-194
8. B EZEN 2004; HLÁSNÝ.J.: BSE jinak. léka R (Brno), 11, 2004(3), s.11-13
asopis komory veterinárních
Vá ení kolegové, dovoluji si Vás touto cestou pozdravit a p ipojit se k nedávné „výzv “ kolegy MVDr.Daniela- týkajíce se BSE ( asopis KVL R, .1/2004). Vzhledem k tomu, e to jsou ji t i roky, co se pozorn ji zajímám o literární poznatky (celosv tov )- týkajíce se TSE celkov , tak zcela souhlasím s tím;“pro by práv eská veterinární profese nemohla zahájit t eba i ir í diskusi o neudr itelnosti opat ení, která mají velmi pochybné decké zd vodn ní…“- jak se kolega Daniel ve svém p ísp vku zmi uje. O n co podobného se ji pokou í Agrární komora R, av ak nepochybn daleko více tato akce íslu í praktickým veteriná m. Tuto aktivitu nelze o ekávat jak od „ú edních“ veteriná ,
tak ani od v dc - veteriná , co platí nejen pro R, ale i obecn z hlediska celoevropského. Já osobn ji p ed více jak t emi roky jsem k podobnému záv ru rovn dosp l, proto e mj. jsem zjistil i to, e neexistuje nejen e pokus, ale ani v b ných podmínkách praxekonkrétn í studie, která by prokázala e masokostní mou ka (MKM) je (byla) p inou BSE. Tak e jsem vypracoval alternativní „ammonia- magnesium theory“- která nejen podle mého názoru, ale nap íklad i podle názoru redakce mezinárodního „v decko- odborného“ asopisu („Feed Mix“)- podstatn hodnov rn ji vysv tluje celou adu „záhad“ okolo BSE. do sou asné doby jsem pot ebné „souvislosti“, vedoucí k popsání zmín né alternativní teorie „dove ejnil“ následovn ; 1.HLÁSNÝ,J.:Diskuse k nemoci ílených krav. Farmá (Praha),únor 2001, .2: 35 –37 2.HLÁSNÝ,J.: Nervous diseases and connections with nutrition in ruminants. Výzkum v chovu skotu (Rapotín), 43, b ezen 2001(1): 13-29 3.HLÁSNÝ,J.: Diskuse k nemoci ílených krav z nutri ního hlediska. Farmá (Praha), duben 2002, .4; 78-81 4.HLÁSNÝ,J.: Lone voices in the BSE debate. Feed Mix (International Journal on Feed, Nutrition and Technology- Elsevier Business Informations), 2002, Vol. 10, No2; 12-15 (www.agriworld.nl ) 5.HLÁSNÝ,J.:BSEjako d sledek deficitu ho íku? Zem lec/Praha/,5.8.2002: 20 6.HLÁSNÝ,J.: Nervous diseases and connections with nutrition in ruminants, or only the story of BSE yet? Výzkum v chovu skotu (Rapotín), 44, prosinec 2002(4): 10-33 7.HLÁSNÝ,J.: Nervous diseses in connection with nutrition in ruminants, and the BSE. In: Sborník p edná ek „V.Kábrtovy dietetické dny- konané u p íle itosti 100.výro í narození prof. MVDr.Jaroslava Kábrta“. Veterinární a Farmaceutická Univerzita Brno, leden 2003: 42-50 8.HLÁSNÝ,J.: Názory a hypotézy o kravách nebo fakta o významu potravin z chovu výkavc ? asopis KVL R, leden 2003, .1; 7-9 9.HLÁSNÝ,J.: N které poznatky z historie výzkumu transmisibilních spongiformních encefalopatií. Výzkum v chovu skotu (Rapotín),45, b ezen 2003 (1): 15-22 10.HLÁSNÝ,J.: Some informations from United Kingdom concerning the history about Mgresearch in ruminants; and the BSE. Výzkum v chovu skotu (Rapotín), 45, b ezen 2003 (1): 2234 Tak e v b eznu 2003, v poslední uvád né publikaci jsem celou „story“ o BSE uzav el následovn ; A)BSE není infek ní onemocn ní, ale jako metabolická porucha (dlouhodob í nadbytek bílkovin p i deficitu ho íku) u krav se za ala klinicky ve v í mí e manifestovat a v polovin 80.let minulého století, v souvislosti se zve ejn ním „historicky“ nové normy (NRC;1985 a 1989) o vysoké pot eb bílkovin v krmné dávce krav- s doporu ením zkrmovat v bachoru nízkodegradovatelnou bílkovinu (krevní-rybí-masokostní mou ka) B) K epidemii BSE do lo v té dob pouze v Británii z toho d vodu, e tam jsou celosv tov „výjime “ ideální podmínky pro sklize -spásání mladých porost trav (leguminozy tam v podstat neexistují…) s vysokým obsahem bílkovin (nap .jílek anglický s více jak 30% bílkovin v su in hmoty) a to v inou ve 3-4 se ích. Je tomu tak vlivem rovnom rných a vydatných srá ek, p i vysoké intenzit „um lého“ NPK hnojení (více jak 200 kg istého dusíku/ha - zejména na silá ované porosty jílku) a p i vysoké koncentraci chovanýchpasoucích se p výkavc (vysoká intenzita K-hnojení jejich exkrementy= tak e a 300 kg K2O/ ha). C) Toto v e vyplývá z britské literatury v etn i toho, e tam do poloviny 80.let minulého století probíhal- na sv nejrozsáhlej í výzkum zam ený na diagnostiku „Mg-deficitu“ u výkavc (zejména u krav); doporu ující pou ívat v praxi celou adu „Mg-hnojiv“. Av ak zhruba od roku 1985 ji lze v britské literatu e zjistit jen ojedin lé publikace v tomto sm ru
ejm z toho d vodu, e pou ití Mg-hnojiv se praxi ukázalo (tak jako i ji d íve v USA) jako málo platné (v podstat to nebylo realizováno). D) Jako ú inn í se v Británii ukázalo (podobn jako v té dob i jinde ve sv - v etn bývalé SFR) pou ití minerálních „Mg-dopl “ p ímo do krmné dávky krav, k emu v ak tam do lo a v období 1993/94. Tento d le itý fakt je mo né zjistit z britského odborného asopisu „Veterinary Record“ (McCOY et al., 1994); av ak aby to bylo mo né „významn ji interpretovat“- bylo by t eba toto „potvrdit“ i z dal ích a to i „farmá ských“ britských asopis . Z toho by v ak potom vyplynulo, e to nebyl zákaz ve zkrmování masokostní mou ky (MKM) p výkavc m v roce 1988; ale bylo to významné zvý ení suplementace Mg do krmných dávek britských krav od období cca 1993/94- co bylo p inou poklesu výskytu BSE v Británii, po ínaje rokem 1994. Tak e 5- etá inkuba ní doba odvozená ze zákazu MKM (1988) a vyvrcholení výskytu BSE (1993) v Británii- to je pouze ur itý „fenomén“; ne v ak kaz pro „infek nost“ MKM. Tak e tak jako bylo nejen v Británii, ale i jinde ve sv „historickou skute ností“- zapo etí s uplatn ním vysokého p ísunu bílkovin (a 19% v su in ) etn bílkovin „nedegradovatelných“ v polovin 80.let; tak podobnou historickou skute ností za átkem 90.let- bylo výrazné zvý ení Mg-suplementace v krmných dávkách krav. Kdy jsem v „b eznové- 2003“ publikaci na tyto souvislosti jako praktický veteriná upozornil ve v decko-odborném bulletinu „Výzkum v chovu skotu“ tak jsem p edpokládal, e na í „v deckou základnou“ (nap íklad v rámci „buiatrických kongres “…) bude vyvinuto úsilí zjistit (od britských koleg ; potvrdit- vylou it), zda v Británii skute po átkem období 1993/94 do lo k významné zm v Mg-suplementaci… Bude to v ak ji tém jeden rok, em ádnou „odezvu“ jsem zatím nezaznamenal. Osobn jsem v Británii nikdy nebyl, av ak díky zmín né publikaci z „Veterinární Medicíny“- m l jsem mo nost dlouhodob ji (b ezen-prosinec 1991)spolupracovat p i ení grantu v USA (WVU). Mimo jiné jsem tak zjistil, e existuje celá ada britských odbornýchfarmá ských asopis , ze kterých by se dalo zjistit, zda a kdy „farmá m“ skute bylo (nebylo) doporu ováno výrazn zvý it Mg-suplementaci p i krmení krav. Pokud se týká mých osobních zku eností; tak v roce 1989 jsem v s. v deckých asopisech zve ejnil následující publikace, týkajíce se pot eby-nutnosti zvý it Mg-suplementaci; HLÁSNÝ,J.:Zaji ní optimálního p ísunu sodíku a ho íku do krmných dávek dojnic a vysokob ezích jalovic. Biol.Chem.Vet.(Praha), 25, 1989; 157-167 HLÁSNÝ,J.: Vyhodnocení nového druhu minerální krmné p ísady pou ité v krmných dávkách mladého skotu v zimním krmném období. Veterinární Medicína (Praha), 34,1989; 717-725 U první z nich ( .2/1989)se v abstraktu lánku íká; „.. SN 467070 je nutné p ekra ovat v p ísunu ho íku do krmných dávek o 60 a 100%…“. Ve druhé publikaci ( .12/1989) se v abstraktu íká; „P i pokusném i plo ném ov ování MKP-C(P) li ící se výrazn vy ím obsahem ho íku (o 180%) a ni ím obsahem fosforu (o 46%) od komer vyráb ných minerálních krmných p ísad (MKP)…“. Z uvád ného je z ejmé, e oproti tehdy „nedotknutelné SN“ týkajíce se obsahu Mg v krmné dávce krav- jsem tehdy zmín nými publikacemi zve ejnil a „revolu ní“ doporu ení pro zvý ení p ísunu ho íku kraváms ohledem na tehdej í vysokou spot ebu zejména K-hnojiv, v bývalé SFR. e se tehdy skute jednalo o „novost- originalitu“ to potvrzuje ta skute nost, e vý e zmín né publikace
jsem „dopracoval“ a do ud lení s.patentu v roce 1991 následovn ; HLÁSNÝ,J.: Minerální krmná p ísada pro chovný skot. Federální ú ad pro vynálezy (Praha). Patent No. 274 171; 1991. Dále v ak je je d le it í; e „abstrakt“ publikace z prosince 1989 (Veterinární Medicína; .12/1989) byl v roce 1992 zve ejn n i na „Medline“, jako tehdy jedna z mála publikací tohoto v deckého asopisu. Tak e je pravd podobné, e doporu ení z této publikace vyplývající; se v letech 1992/93 dostalo i do Británie… Vrátíme-li se k „výzv “Dr.Daniela; je aktuální z následujících d vod ; - R je mo no pou ít jako „demonstrativní“ p íklad toho, e „n jakou infekci“ lze vylou it /u velkých skupin (kohort) krav (zejména Lomnice nad P.) se ukázalo, e v daném asovém úseku bylo jen „jediné“ zví e pozitivní/ - jako zdroj „nákazy“ lze vylou it MKM, proto e o této mo nosti (hlouposti) p i krmení výkavc se p ed rokem 1990 v R ani „nev lo“ (lze to snadno prokázat z celé ady publikovaných zdroj ) - ani po roce 1990 nebylo MKM povoleno pou ívat do krmných sm sí pro skot (viz tehdy závazné státní receptury), p em od roku 1992 byl vydán zákaz zkrmování MKM jako takové (nap . do „total mixed ration“) - vzhledem k tomu, e ji p ed rokem 1990 se zkrmování MKM kravám v R „nev ilo“; tak je otázkou, zda u nás v bec n kde se zkrmování MKM kravám „rozb hlo“(v krátkém období;1990-91). Tak e já bych doporu oval vyu ít „ asopis KVL R“ k tomu, aby tam bylo postupn zve ejn no následující; 1. Zdokladování toho, e infekce p vodem z MKM nebyla v Británii nikdy prokázána, i kdy je koncem íjna 2003 jsou „vyzdvihovány“ p íslu né publikace, kde údajn to prokázáno bylo; viz nap íklad prohlá ení USDA p i p íle itosti „urovnání krize“ mezi Kanadou a USA (kopie „p íslu ných t í publikací“ mám u sebe- nic takového v nich zji no nebylo) 2. Zdokladování toho, e naopak a to dokonce p i „v decky vedeném“ experimentu byla v Británii BSE „nev domky“ prokázána p i zkrmování jílku anglického (p i nadbytku bílkovin…). Shodou okolností se rovn jedná o t i publikace, jejich kopie mám u sebe a zmín ná „nev domost“ z nich jasn vyplývá (jinak eno pr kaz p vodu BSE metodou; „pokus a omyl“) 3. Jako t etí v po adí by jen na dopln ní mohl být uveden lánek, týkajíce se programu „BSE surveillance“ v USA a to ji v dob , kdy budou odtud známy dal í „zajímavosti“ (zejména zda p istoupí k „pau ální testaci BSE“…) a toto porovnat s d ním nedávným i sou asným v R, pokud se „depistá e“ BSE týká… (zdokladování v podstat toho, e v dci v USA to nikdy s „hrozbou“ infekce BSE vá nemysleli). Jako dal í mezi t i uvád ná témata by mohl být „vklín n“ lánek o tom, jak to v Británii skute vypadalo s Mg-suplementací do krmných dávek krav. To by v ak mohlo být zji no pouze p i náv p íslu né britské knihovny a po prostudování p íslu ných „farmá ských“ asopis . Z období cca 1990-1994 z ejm nikde blí e k R nebude mo né tyto „nev decké“ asopisy zajistit. Pokud se týká dvou prvních navrhovaných okruh - lánk ; na to jsem ji av ak jen stru upozornil p ed rokem i v „ asopise KVL R“ (publ. .8). V poslední dob komunikuji i s n kterými noviná i, kte í ji moje „odporující názory“ ke
stávající v decké teorii o BSE ve stru nosti p ipomn li; – v deníku MFDNES v rubrice„V da“(Ví se pro jsou krávy ílené?;2.11. 2002) – v deníku Hospodá ské noviny v rubrice „ Zdraví a lidé“ (Nemoc ílených krav si dr í své tajemství; 6.11.2003). Chystám se s n kterým z nich k n emu podobnému, co jsem vý e nastínil pro „komorový asopis“. Pokud by v ak byl zájem u KVL R- dal bych na emu asopisu p ednost, proto e díky irokému okruhu koleg v praxi; by se i tak „pravda o BSE“ roz ila, navíc potom nejen doma, ale i v zahrani í. Text bych zaslal do redakce KVL e-mailem; nejen v tin , ale i v angli tin v etn seznamu literatury. Tak e text v angli tin by mohl být zasílán (na „vy ádání“), nejen koleg m v zahrani í, ale mohl by se stát i podkladovým- argumentujícím materiálem pro „European Commission“ v Bruselu… eskou alternativní teorii a to na „míst inu“- v zemi p vodu epidemie BSE- v Británii; ak ji n kolik let „nev domky“ podporuje tam í farmá - ekolog M.Purdey- který jako „posedlý“ jezdí po sv (byl i na Slovensku…) a upozor uje v dce na to, e v Británii se BSE „nikdy nevyskytla“ u ekologicky hospoda ících zem lc (jeho pozorování jsou ji od za átku 80.let). Viz spojení na Internetu; www.markpurdey.com/the_bse_theory.htm nebo
[email protected] . Obrázek znázor ující eskou nutri ní „ammonia magnesium theory“
Tento ekolog íká následující; „As a working livestock farmer and TSE researcher with first hand experience of BSE erupting in cattle that had been purchased into my organic farm, I was
struck by the fact that no cases of BSE had ever emerged in cows that had been born and raised on fully converted organic farms, despite those cattle having been permitted access to the feed that contained the incriminated meat and bone meal (MBM) ingredient - as part of their 20% conventional feeding stuff allowance decreed in the organic standards at that time…“ – konec citátu. Tato jeho „pozorování“ jsou natolik záva ná, e je p ekládám do tiny následovn ; Jako „dobyt í“ farmá a (sou asn ) výzkumník v zále itosti TSE s „prvotními“ zku enostmi p i „vypuknutí BSE“ u skotu (v Británii…), který byl zakoupen na moji ekologickou farmu; byl jsem „zara en- ohromen“ tím (faktem), e ádný p ípad výskytu BSE nikdy nebyl zji n u krav, které se narodily a pocházely z pln zam ených (100%) ekologických farem- i p esto, e tento skot l (povolený) p ístup ke krmiv m, která obsahovala inkriminovanou MKM- jako sou ást 20% podílu konven ní (obvyklé) krmné dávky „povolené- dekretované“ pou ívat u ekologických zem lc v tehdej í dob . Tento „fenomén“ v ak vysv tluje na zcela jiném – podle mne „nep ijatelném „ odborném, nato v deckém základ (nadbytek manganu…). Tak e také je v deckými autoritami i v samotné Británii „tvrd kritizován“ a zesm ován… V mém p ípad v ak, po zve ejn ní doprovodného textu k uvád nému obrázku- grafu, zobrazující popisovaný mechanismus „neurodegenerace“ v mezinárodním asopise „Feed Mix“; nebylo ádných kritických p ípomínek ze strany v deckých- odborných autorit. Tak e ji po více jak 1 ½ roce od zve ejn ní, nebylo na eské nutri ní teorii shledáno nic „nemo ného“… Pokud by o zmín nou spolupráci m la mediální komise komorového asopisu zájem- tak potom nejpozd ji do týdne po kladném vyjád ení- za lu do redakce KVL první lánek o rozsahu cca t í tiskových stran.
9. KV TEN 2004; HLÁSNÝ.J.: Je skute masokostní mou ka p vodcem „BSE infekce“? asopis komory veterinárních léka R (Brno), 11, 2004(5), s.13-16 Nedávno jsem v asopise KVL R ( .3;str.11-13) nastínil, jakým zp sobem je vhodné argumentovat proti stávající, platné v decké teorii o „infek nosti“ masokostní mou ky (MKM), ve vztahu k BSE. V této zále itosti pokládám za prvo adé vrátit se do historie, do období kolem roku 1990 a p ipomenout si, co tehdy skute bylo ve zmín ném sm ru zji no- publikováno.Tak e p edkládám následující studii,která by p i nejmen ím m la vyvolat alespo vá né pochybnosti… I kdy výskyt bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) v po áte ním ohnisku epidemie – ve Velké Británii je oproti za átku 90.let nepatrný ( za leden-únor 2004 tam bylo mén jak 20 p ípad ), za íná být BSE v poslední dob postrachem ekonom nejen v R, ale i ve sv . V R se stávají významným problémem po etné „kohorty“ (skupiny)- ádov stovky likvidovaných krav p i nálezu BSE jen u jediného pozitivního kusu. Nález po jedné na BSE pozitivní kráv v Kanad (kv ten, 2003) a v USA (prosinec, 2003)- významn poznamenal export hov zího masa ze Severní Ameriky; do Japonska, Mexika, Ji ní Koree… Oba tyto americké státy jsou významnými exportéry hov zího masa; v USA se chová 45 milion , v Kanad 5,5 milionu kus skotu. P itom „p ekro ení BSE infekce“ p es Atlantik, nevzbudilo významn í paniku u jejich obyvatelstva. Nutno dodat i kdy v p edchozím období se tam laboratorní diagnostika na BSE provád la (a dosud provádí) jen u zanedbatelného po tu na jatkách porá ených zví at. Ameri ané nejsou výrazn ji znepokojeni i kdy tam spot eba hov zího masa je vy í jak 40 kg, oproti R kde spot eba hov zího ji nedosahuje ani 10 kg na obyvatele a rok. Je tomu mo ná i tím, e americké odborné kruhy se mediáln sna í ji celé roky obyvatelstvo spí e uklid ovat, kde to v Evrop tomu je naopak. P itom v USA existuje celá ada nervových onemocn ní u skotu, zejména u krav; v Evrop tomu je naopak. I po zji ní, e „BSE
infekce“ v Severní Americe ji existuje, tak z celé ady „interview“ na Internetu zve ej ovaných je americkými odborníky p ipomínáno; jak zna nou ástku p edstavuje jen „poplatek“ cca 50 USD za jedno laboratorní vy et ení, pokud by se testování na BSE provád lo plo . Ze v eho uvád ného je z ejmé, e státní ú edníci tam vedou v patrnosti i le ité aspekty ekonomické. Oproti tomu v zemích Evropské Unie (EU) se ji od za átku roku 2001 (v R od ervna 2001), testuje na BSE ve kerý porá ený skot star í 30 m síc . Od roku 2003 se opat ení je zp ísnila tím, e masokostní mou ka (MKM) byla zcela vy azena z potravního et zce. V mezinárodním asopise „Feed Tech“ (2002; .9-10,str.8) bylo poukázáno na to, jak zna nou finan ní ástku bude p edstavovat zákaz zkrmování MKM hospodá ským zví at m, ve státech EU. P i ro ním zpracování 16 milion tun kadaver a jateckých odpad to p edstavuje následující ztráty (euro/ rok): - za u lý zisk z prodeje MKM = 1,5 bilionu - za nákup „náhradních“ rostlinných bílkovinných krmiv = 700 milion - za destrukci materiálu, jeho zpracování na MKM v kafileriích, za spálení MKM (v cementárnách) = 3 biliony. P itom ve prosp ch takovéhoto rozhodnutí jsou v podstat jen „hypotézy“ o tom, e MKM „m e“ obsahovat infek ní priony a ty potom op t „hypoteticky“ mohou být p inou nevylé itelných spongiformních encefalopatií u lidí. Na stran druhé (nehled na vý e uvád né finan ní ztráty; dále potom i ztráty za ne kodné odstran ní „specificky rizikového materiálu“… ) v ak v neprosp ch rozhodnutí o zákazu zkrmování MKM jsou tato „fakta“: - ji b hem n kolika desetiletí byla „obrovským biologickým pokusem“ prov ena zdravotní nezávadnost MKM s ohledem na kvalitu krmiv pro zví ata a na zdravotní nezávadnost zví ecích produkt pro lidskou vý ivu - je otázkou jaký vliv bude mít ve vý iv zví at zmín ná náhrada MKM „geneticky upravenými“ rostlinnými krmivy (sója) - dal í otázkou je riziko „nedisciplinovanosti“ chovatel zví at i zpracovatelských podnik p i p edávání materiálu kafileriím, za který musí zaplatit (kontaminace ivotního prost edí infek ním materiálem…). P i vyhledávání dokladace k tomu, e MKM je p vodcem „infekce BSE“, je výhodné pou ít z poslední doby ur itý materiál, který pochází od „renomovaných“ zastánc infek ní prionové teorie. K orientaci týkajíce se zaji ní „kompetentní“ literatury, kde mají být podle údaj v dc d kazy o tom, e MKM je p vodcem BSE; je vhodné pou ít studii (od amerických v dc - „United States Department of Agriculture“) s názvem: Risk Analysis; BSE Risk from Importation of Designated Ruminants and Ruminant Products from Canada into the United States Jedná se o studii z konce íjna 2003, ve které jsou rozebírána rizika, vyplývající pro USA po nálezu „jediné“ na BSE pozitivní krávy v Kanad - viz Internet; (http://www.aphis.usda.gov./lpa/issues/ bse/bsecan_risk_anal.pdf ). V této studii se uvádí, cit.:„…Primárním zdrojem infekce BSE je komer ní krmivo kontaminované infikovaným agens. V decké d kazy (WILESMITH et al.;1988, 1991, 1992) ukazují, e ke kontaminaci krmiva dochází inkorporací (vmícháním) komponent , které obsahují protein p výkavc vodem od infikovaných zví at… Jen perorálním podáním kontaminovaného krmiva abnormálním BSE proteinem, je dokumentovaná cesta p enosu BSE v b ných podmínkách (WILESMITH et al.; 1988, 1991, 1992), i kdy dal í mo nosti byly brány v úvahu….“konec citátu.
Tak e dokonce dvakrát je americkými v dci upozorn no na publikace, ve kterých jsou údajn „v decké d kazy“ o tom, e MKM byla v Británii p vodcem BSE. Pro p ehlednost se jedná o následující práce: 1. Wilesmith,J.W.- Wells,G.A.H.- Cranwell,M.P.- Ryan,J.B.M..: Bovine spongiform encephalopathy; epidemiological studies. Veterinary Record, 123, 1988; str. 638-644 2. Wilesmith,J.W.- Ryan,J.B.M.- Atkinson,M.J.: Bovine spongiform encephalopathy; epidemiological studies of the origin. Veterinary Record, 128, 1991; str. 199-203 3. Wilesmith,J.W.- Ryan,J.B.M.- Hueston,W.D.: Bovine spongiform encephalopathy; case- control studies of calf feeding practices and meat- and- bone meal inclusion in proprietary concentrates. Research in Veterinary Science, 52, 1992: str. 325-331. V zájmu dal ího zp ehledn ní a ukázání konkrétn na to, co skute bylo ve zmín ných „usv ujících“ publikacích (týkajíce se vzniku a p vodu BSE) zji no, je vhodné citovat abstrakty (souhrny) jednotlivých prací s dopln ním p íslu ného komentá e, následovn : ad 1/ Publikace s názvem Bovinní spongiformní encefalopatie; epidemiologické studie (1988) V abstraktu této publikace se uvádí, cit.: „Studie za ínající v ervnu 1987 popisuje epidemiologii BSE, nedávno popsané nové nervové onemocn ní skotu, prvn zji né v Británii v listopadu 1986. P edpokládá se, e po áte ní p íznaky byly pozorovány v dubnu 1985. Jsou r znorodosti pozorovaných p íznak a pr hu onemocn ní av ak zejména jsou pozorovány poruchy v chování, ch zi, je ataxie, paréza a pokles hmotnosti; pruritus není d le itým p íznakem. Pro epidemii bylo typické roz ování, p i kterém v echna posti ená zví ata byla „indexem p ípad “. Pou ití lé iv a agrochemikálií bylo vylou eno, jako spole ný p vodce nemoci. Specifické genetické studieanalýzy vylou ily d di nost- vrozenost nemoci. Nebylo prokázáno, e by p vodcem byl skot importovaný do Británie ani sperma býk . Tato studie podporuje p edchozí d kazy o etiologické podobnosti mezi BSE a skrapií ovcí. Nálezy se shodovaly (jsou konzistentní) s vystavením se skotu skrapii podobnému agens, p es krmivo obsahující protein p výkavc . edpokládá se, e vystavení se infekci za alo v období 1981/82 a e v ina posti ených zví at se nakazila ji jako telata“- konec citátu. Komentá Tak e jen jediná „dokladující v ta“ z citovaného abstraktu : „Nálezy se shodovaly (jsou konzistentní) s vystavením se skotu skrapii podobnému agens, p es krmivo obsahující protein výkavc “- jen ta by mohla v sob „ukrývat tajemství“ o infek nosti p vodem z MKM. Takováto v ta by v ak z ejm nemohla být v abstraktu v decké práce (v ak také asopis „The Veterinary Record“ je jen odborným veterinárním asopisem), proto e po podrobném tení „výsledk “ z této publikace, nevyplývá ádný d kaz o vlivu zkrmovaného „proteinu výkavc “ (MKM) na vznik epidemie BSE v Británii. Op t v zájmu p ehlednosti o publikovaných „výsledcích“ v této práci- je vhodné citovat alespo názvy v ech „tabulekgraf “, které jsou následující: Tab.1: Klinická anamnéza sedmi potvrzených p ípad BSE, p i trvání nemoci krat í ne 15 dní Tab.2: Rozd lení v ech p ípad BSE podle plemene a potvrzené situace (zda se jedná o krávy dojené nebo bez tr ní produkce mléka) Tab.3: Výskyt u posti ených stád krav podle velikosti stáda Tab.4: Rozd lení stovky rozmanitých p ípad stád krav s po tem p ípad na jedno stádo a na maximální po et p ípad narozených v tomté období telení
Tab.5: Rozd lení 145 stád s alespo jedním potvrzeným p ípadem podle p ítomnosti ovcí na farm a podle toho zda od roku 1980 byl nebo nebyl chovný skot nakupován (podle údaj v této tabulce není dokladován p enos „ov ího BSE agens“ na krávy) Tab.6: Rozd lení sami ího potomstva narozeného v jednom stád , s p edpokládaným vodem (d da a prad da ze strany matky), podle roku narození a po tu m síc ívajících zví at ve stád Obr.1: Procentické rozd lení 156 potvrzených p ípad BSE podle uvád ných klinických íznak Obr.2: Procentické zastoupení v rozd lení etnosti pozorovaných nervových p íznak u 192 potvrzených p ípad BSE Obr.3: Rozd lení potvrzených p ípad , podle doby trvání onemocn ní Obr.4: Rozd lení p ípad , podle výskytu v jednotlivých m sících a letech Obr.5: Procentický výskyt BSE u posti ených stád krav podle kraj - hrabství; duben 1985 a ezen 1988 Obr.6: Výskyt BSE; podle v ku zví at v posti ených stádech v roce 1987 Obr.7: Procentický výskyt v ech klinických p ípad podle doby jejich za átku a roku narození Ji v této studii se v ak „infek ní vliv ov í skrapie“ vylu uje (oproti tomu viz celosv tový „stra ák“ skrapií infikované MKM- trvající a do roku 2000). Vyplývá to z následující v ty uvedené v diskusi studie: „Výsledky p edkládané studie vylu ují p enos skrapie z ovcí na skot p ímým- nep ímým stykem v posti ených stádech, proto e ve 20% BSE posti ených farmách nebyly ovce chovány“. Hned v dal í v se v ak íká;“Výsledky studie v ak nevyhnuteln vedou k záv ru, e skot byl vystaven p enosnému agens p es krmivo podávané skotu“. Touto v tou se v ak by jen v „diskusi“ ne íká nic o tom, e to byla práv MKM, která byla- m la být zdrojem BSE infekce. Pokud se týká upozorn ní na „p enosné agens“ tak se pouze „diskutuje“ o tom, e „obecn eno“; na farmách posti ených BSE se „mohla“ ur itou dobu p ed zji ním BSE- pou ívat ke krmení skotu MKM. Dále se diskutuje následovn ; „Ve studiích se pokra uje v zájmu precisn ur it vystavení se (BSE)posti ených a neposti ených zví at zkrmované MKM, prost ednictvím komer vyráb ných krmných sm sích; p em ze sou asných pr kazných materiál se dá p edpokládat, e MKM je p ena em infekce“. Tak e touto v tou se „nep ímo stvrzuje“, e skute zmín nou studií „zatím“ nic ve vztahu k MKM nebylo prokázáno ( e se pouze „p edpokládá“). Tak e dal í studie by m ly „precisn ji“ ukázat jak tomu s infek ním vlivem MKM bylo. To v ak bohu el ani v dal ích letech – a dosud autory studie ani nikým jiným nebylo vykonáno. Tak e jak i z dal ích dvou „usv ujících“ publikací vyplývá- ve skute nosti nikdy nebyl infek ní vliv MKM prokázán; jedná se tedy pouze o „hypotézy p edchozích hypotéz“. To auto i dále v diskusi studie stvrzují (hypotézu) následovn ; „Na krmivu se zakládající hypotézu podporuje i významn vy í výskyt (BSE) v dojených stádech krav (311 pozitivních ze 44767 sledovaných stád) v porovnání se stády krav bez tr ní produkce mléka (11 pozitivních z 54166 sledovaných stád); proto e tam se zkrmovalo mén krmných sm sí, zejména telat m“- konec citátu. I v tomto p ípad je z ejmé, e auto i (brit tí veteriná i…) nem li z ejm nále itý „rozhled“ ve vý iv a dietetice krav- telat koncem 80.let minulého století, proto e z ejm asi sotva by v Británii byly „kojeným telat m- od pasoucích se krav“ zkrmovány krmné sm si obsahující MKM. P itom v bec se nezabývají nap íklad tím, jak zna ný je rozdíl mezi „mlé ností“ krav dojených (vysokou itkových) a krav bez tr ní produkce mléka a z toho i vyplývající v eobecn známá rozdílnost ve výskytu metabolických poruch. Na stran druhé se nezabývali ani tím, jak rozdílné bylo „NPK-hnojení“ travních porost a tudí i jak z ejm
zna rozdílný byl p íjem dusíku- draslíku- ho íku… u krav bez tr ní produkce, ve srovnání s kravami dojenými, pasoucími se na „intenzivních“ pastvinách. ad 2/ Publikace s názvem Bovinní spongiformní encefalopatie; p vodní epidemiologické studie (1991) V abstraktu této publikace se uvádí, cit.: „Výsledky dal í epidemiologické studie o BSE podporují p edchozí výsledky, e za átek vystavení se populace skotu ke skrapii podobnému agens, dostate rezultující ke klinickému onemocn ní, se vyskytoval- byl pozorován v období 1981/82. Za átek tohoto vystavení se (této expozice) je v relaci s ukon ením ve v ech (krom dvou) kafileriíchextrakce tuku z MKM organickými rozpou dly. Byla identifikována geografická prom nlivost ve výskytu BSE, jako dal í mo né vysv tlení v relaci s geografickou prom nlivostí p i „p epracování kvark “ p i výrob MKM“- konec citátu. Komentá Ani v tomto abstraktu se nikde neobjevuje, e by bylo; „zji no- prokázáno- nalezeno..“, e MKM byla zji na jako zdroj infekce BSE. Op t se v ak vyskytuje jedna v ta jako „usv ující“ o infekci MKM a sice , e; „Byla identifikována geografická prom nlivost ve výskytu BSE jako dal í mo né vysv tlení v relaci s geografickou prom nlivostí p i „p epracování kvark “ p i výrob MKM“. P itom v ak tato v ta z abstraktu publikace, ani dal í text nic z hlediska infek nosti MKM neprokazuje; jak vyplývá z následujícího ozna ení ech „obrázk - graf “ a jediné uvád né tabulky ve výsledcích studie: Obr.1: Výskyt BSE podle v ku v posti ených stádech krav v roce 1987 a 1988 Obr.2: Maximální teploty dosahované p i kontinuálním (nep etr itém) a p i „jednováre ném“ kafilerickém zpracování na výchozí MKM Obr.3: Pom r - proporce vyráb né MKM p i pou ití kontinuálního kafilerického zpracování v období 1971- 1988 (vycházeje- porovnáváno s produkcí v roce 1988) Obr.4: Pom r -proporce vyráb né MKM p i pou ití extrakce rozpou dly od roku 1964 do roku 1988 (vycházeje- porovnáváno s produkcí v roce 1988) Tab.1 Procento MKM vyrobené v roce 1988 p i „p epracování kvark “, podle region
6615
St edoze mní Británie 12339
12
1071
1597
1400
4080
0,18
8,6
25,5
39,0
14,2
12,6
3,9
2,8
1,8
6,3
Ji ní Anglie Tuny MKM/ m sí Tuny MKM/ m sí jako „p epracované kvarky“ % MKM jako „p epracované kvarky“ % chov s alespo jedním p ípadem BSE od XI/1986 do VII/1989
Sever Británie
Skotsko
Celkem
6263
3588
28805
Pro p ehlednost je vhodné komentovat „obsah“ z obr.4, kde se uvádí, e ji v období 1980-1982, se procento získávané MKM za pou ití organických rozpou del sní ilo na cca 10% a tak to i trvalo do roku 1988. Jinak eno, a do období 1980-82 se p i extrakci tuku z MKM pou ívala organická rozpou dla, ím se údajn infek nost MKM „tlumila“. Je eobecn známo, e tomu tak bylo z d vodu podstatného zvý ení ceny u t chto rozpou del v období let 1980-82. K této zm v ak do lo i v jiných zemích; tak e pro i jinde na sv se podobná zm na v infek nosti MKM neprojevila? Z uvád né tabulky vyplývá, e v Ji ní Anglii, kde bylo v období 1986-89 posti eno nejvíce chov krav (12,6%), tam v roce 1988 nebyla MKM v podob „p epracovaných kvark “ v podstat „vyrobena“ (pouze 12 tun) a tím tam údajn nebyla ani k dispozici ke krmným ú el m. Podobn údajn i v letech p edchozích tam byla MKM v podob
„p epracovaných kvark “ jen minimáln na trhu. Pro se v ak brit tí v dci podobn jako v dal í publikaci (viz ad 3.) nezabývali „p ímo“ tím, zda tam nebo jinde MKM byla nebo nebyla v krmných labech krav- kdy to lo zji ovat (i kdy tém a po 10 letech) u telat? Tak e zmín ná jediná o infekci z MKM „usv ující„ v ta, e; „ byla identifikována geografická prom nlivost ve výskytu BSE…“ (vyplývající z výsledk v tabulce1); je v podstat jediným pádn ím „argumentem“ ukazujícím na to, e by skute MKM mohla být zdrojem BSE infekce. Je v ak t eba doplnit i to, e tato argumentace se zakládá na produkci a ne na zkrmování tzv. MKM jako„p epracovaných kvark “ v ur itých oblastech Británie. V této souvislosti („geografická prom nlivost“) je vhodné p ipomenout, e ji mnoho let je známo, e skrapie ovcí se ne í „namátkov “; ale ur ité farmy nebo ur ité regiony mají vy í výskyt, ve srovnání s jinými. Nap íklad na Islandu je výskyt skrapie vysoký v ur itých údolích, zatímco v jiných je výskyt nízký. Tento jev nem e souviset s ur itými (naka enými) skupinami ovcí, proto e pokud tyto skupiny ovcí jsou pora eny (jinam odstran ny) a p vodní vegetace (pastva) na farm je obnovena; u nov dovezeného zástavu (nenaka ených) ovcí dochází k výskytu skrapie v tomté - p vodním rozsahu (BROWN,D.R., 2001; Medical Hypotheses;str.555-560). Dále potom z hlediska „geografického“ je z Británie známo, e práv v Ji ní Anglii z d vodu nejp ízniv ích klimatických podmínek pro „intenzivní“ stování trav- jsou podmínky nejp ízniv í a „nesrovnatelné“ nap íklad se Skotskem… Dal í zajímavostí je to, e z celého období nár stu výskytu BSE v Británii (1986- 1994) není známa jediná publikace, ve které by bylo na p íkladu ur itých chov zdokladováno, e pou ití MKM v krmné dávce krav by souviselo s vysokým výskytem BSE. Tak e zajímavé je zji ní ve sm ru „opa ném“, kdy byl zji n vy í výskyt BSE v jednom stád krav (v období od íjna 1987 do ervna 1988), kdy u 14 krav byla zji na BSE. P itom se jednalo o chov s uzav eným obratem stáda, kde kravám ani jalovicím nebyla b hem posledních 5 let zkrmována MKM a ani nebyly ve styku s ovcemi (WINTER et al., 1989; Br.Vet.J., 145; str.191-194 ). ad 3/ Bovinní spongiformní encefalopatie; p ípady z kontrolních studií týkajíce se vý ivy telat a zastoupení MKM v ur itých krmných sm sích (1992) V abstraktu této publikace se uvádí, cit.: „P i pokra ování identifikace toho, e MKM je velmi pravd podobným zdrojem vystavování se výskytu BSE v Británii - byly zapo aty kontrolní studie p ípad za ú elem tuto hypotézu vy et ovat. V t chto studiích se porovnává p íjem ur itých koncentrovaných krmiv (krmných sm sí) pro telata a zda v nich byla nebo nebyla obsa ena MKM. Porovnávají se zví ata narozená v období 1983-84 v BSE neposti ených stádech a zví ata z chov s potvrzeným výskytem BSE (rovn narozená v období 1983-84). Bylo zji no statisticky významné riziko pro výskyt BSE, p i zkrmování ur itých koncentrovaných krmiv obsahující MKM. Tak e tyto studie podporují po áte ní hypotézu o tom, e BSE je pozorováno po vystavení se skrapii podobnému agens, prost ednictvím MKM“- konec citátu. Komentá Vzhledem k tomu, e asopis „Research in Veterinary Science“ je v R k dispozici jen v ÚZPI Praha - bohu el v ak jen od roku 1993, je v této „studii“ pou it jen uvád ný abstrakt, dostupný na Internetu. Není to v ak na závadu, proto e zmín ný výzkum u telat z hlediska pr kazu infek nosti MKM není d le itý z následujících d vod ; Z uvád ného abstraktu vyplývá, e auto i se v této publikaci z ejm podrobn ji zabývali tím, kde byly nebo nebyly telat m zkrmovány krmné sm si obsahující MKM (bohu el; „zve ejn no“ tém a za 10 let od „zaji ní“ podklad z podmínek praxe). Zkrmování krmiva obsahující po kafilerii „zapáchající“ MKM je zna problematické u krav, nato u
telat. Navíc, u telat k tomuto není ani d vod, proto e z odborné literatury vyplývá, e pot eba dodávat „nedegradovatelný protein“ není u telat (podobn jako u jalovic a krav bez tr ní produkce mléka) nikde popisována. Nap íklad v nejznám í britské u ebnici z té doby („Animal Nutrition“; McDONALD et al.,1988; 542 stran), zabývající se podrobn i vý ivou výkavc je v kapitole „masokostní mou ka“ (str.472-473) uvedeno pouze následující; „ Produkty z masa jsou vhodn í pro zví ata s jednoduchým aludkem ne pro p výkavce, proto e ti nepot ebují krmivo s vysokou kvalitou proteinu. Ob jak masová, tak masokostní mou ka jsou snadno p ijímány u prasat a dr be e a mohou být dávkovány na úrovni do 150 kg/ tunu diety pro nosnice a mladá prasata, u prasat v posledním období výkrmu (fattening pigs) obvykle v dávce ni í jak 100 kg/ tunu. Tyto produkty jsou patn p ijímány výkavci, tak e musí být do jejich krmné dávky p idávány „postupn “. Dále potom se v u ebnici uvádí (str.476); „ Sou asné pojetí (poznání) o bílkovinné vý iv p výkavc je zna ádané, týkajíce se znalosti o hodnot bílkovinných koncentrát ; jejich náchylnost k bachorové degradaci by m la být více známa. Bohu el, zatím jen málo je k dispozici p esn ích informací„. Toto je z knihy „Animal Nutrition“ v podstat v e o „návodu“ k vyu ití MKM u hospodá ských zví at. Je v ak t eba ipomenout, e na tehdej í dobu je v knize velmi podrobn popisován metabolismus i „degradabilita“ bílkovin u p výkavc . Av ak pokud se týká konkrétn ího dávkování MKM kravám není ve zmín né knize uvedeno nic a ji v bec nic o zkrmování MKM telat m- nep výkavc m. Pokud tedy skute a to ji v letech 1983/84 byla n kde- n kým v Británii MKM telat m zkrmována, tak se z ejm jednalo o farmá e „ojedin lé experimentátory“. A podobn mo ná tomu bude i v p ípad zkrmování MKM kravám, kdy kolektiv nejznám ích britských „vý ivá “ uvád l v knize vydané v roce 1988; e „zatím má jen málo p esn ích informací týkajíce se v bachoru degradovatelných bílkovin“. V dal í z té doby na sv v zále itosti vý ivy zví at nejznám í u ebnici ( USA; „Feeds and Nutrition“; ENSMINGER et al., 1989; 1530 stran) je velmi podrobn probírána vý iva telat (str.859-862), nikde tam v ak není ani zmínky o „zkrmování MKM telat m“. V této souvislosti v ak je zajímavé; p edlo it k diskusi úvahu amerického v dce (Dr.Paul BROWN) , který má na „tajemství kafilerických proces “ a konkrétn na vý e uvád ný „telecí výzkum“ následující názor, ve v deckém asopise „British Medical Journal“ (2001; str.841-844) v publikaci s názvem „Bovinní spongiformní encefalopatie a nová varianta Creutzfeldt- Jakobovy nemoci“. V textu této publikace (kdy cituje i Wilesmitha et al., 1991) se uvádí, cit.: „V ina výzkumník up ednost uje teorii, e BSE skotu pochází od ovcí infikovaných „skrapií“. Za alo to v Británii (a ne nikde jinde), proto e tam byl zji ován jak zna ný výskyt skrapie, tak tím i zna ný p ísun uhynulých ovcí do masokostních mou ek, pou ívaných ke krmení p výkavc . Za alo to v polovin 80. let, proto e n kolik let p edtím se p estala provád t extrakce tuku z uhynulých ovcí, co umo nilo p ívání infikovaných tkání ovcí p i jejich kafilerickém zpracování a bylo to recyklováno, ím se skot p izp sobil na skrapii nebo BSE (WILESMITH et al., 1991). Pokusy vedené za ú elem zjistit stupe infekce tkán mi mozku (p i skrapii nebo BSE) ukázaly, e inaktivace vlivem extrakce tuku-loje (organickými rozpou dly a zah átím) nebyla tak významná- v pr ru to byl asi 1 log LD50/ml (cit.;TAYLOR et al., 1998; Veterinary Record,143;str.6-9). Nicmén , jestli e infekciozita byla p i extrakci tuku ni í ne 1 log LD50/ml, co se zdá zna pravd podobné, potom vy azení stupn , který vyvolal sní ení jednoho log by m lo být dostate né pro zachování (p ití) infekciozity a kontaminaci masokostní mou ky. Pravd podobnost p ísunu infek nosti významn ni í ne je 10 LD50/ gram, v p icházejícím kadaveru do asana ního ústavu (kafilérie), lze následovn znázornit matematicky;
Pom r hmotnosti kadaveru (pozn.:su ina cca 18%) k vyrobené MKM (su ina cca 90%) je 5 : 1. Tak e p ísun infek nosti o 10 LD50/g, by m l být koncentrován do 0,2 gramu MKM. Rostoucí tele spot ebuje asi 2 kg krmiva denn , z eho MKM p edstavuje cca 4,5%, neboli 90 gram MKM, obsahujících 4500 LD50. Vzhledem k tomu, e jedna LD50 je definována jako dávka infek nosti vedoucí s 50% pravd podobností k usmrcení zví ete a kdy se je vezmou v úvahu p irozené rozdílné vlivy druhové (ovce- skot) a také i cesty infekce (p irozená oproti experimentáln vyvolané BSE); lze reáln p edpokládat, e denní p íjem 4500 my ích LD50, by m l v Británii ji p ed lety, usmrcovat ka dé tele…“ (BROWN,P.; 2001)- konec citátu. Tak e názor amerického v dce (senior research scientist- National Institute of Neurological Disorders and Blindness, Bethesda, MD, USA), v podstat zpochyb uje i tu mo nost, e pokud by skute MKM byla telat m zkrmována, nelze po ítat s tím, e by p ed obdobím 1980-82 „infek nost“ MKM neexistovala. Tím v ak se zpochyb ují i „hypotetické argumenty“ o recyklaci infekce BSE…, p i zkrmování masokostní mou ky (MKM) výkavc m. P itom je i v dne ní dob p i uvád ní zmín ných t í studií; jako d kazu o infek nosti MKM p i vzniku BSE v Británii, se p i jejich citacích v odborných mediích zapomíná na to, e brit tí v dci pouze; „p edpokládali, hypoteticky se domnívali, poukazovali na souvislosti…“ se zkrmováním MKM p výkavc m. A to v podstat jen v oddíle „Diskuse“ a ne v oddíle „Výsledky“ studií. Proto e skute ani ádné výsledkykazy o MKM, jako o vyvolávající p in BSE ve zmín ných „prvotních“ studiích nezjistili a logicky ( asov ) vzato ani ji v ádné studii pozd í. O infek nosti MKM ve vztahu k BSE toho ji bylo mnoho napsáno ve sv tové literatu e. Existují v ak také i názory opa né, které jsme popsali ve lánku s názvem „Dva pohledy na vod a ení bovinní spongiformní encefalopatie“ v bulletinu „Výzkum v chovu skotu“ (2004, .1; str.28-40), jeho sou ástí je i uvád ný text. Pokud o tento bude mít n kdo z koleg zájem i v anglické (roz ené) verzi, tak je k dispozici v redakci asopisu KVL R.
10. ERVEN,2004; HLÁSNÝ,J.: Zapomínaný experiment s výskytem BSE i nadbytku bílkovin u dojených krav. Výzkum v chovu skotu(Rapotín), 46, 2004(2), s.25-35 Ve sv tové odborné a v decké literatu e jsou k dispozici ji stovky publikací o souvislostech mezi infek ností masokostní mou ky (MKM), vznikem bovinní spongiformní encefalopatie (BSE), s mo ností p enosu tohoto nervového onemocn ní (nová varianta CJD„vCJD“) i na lov ka. Z odborných asopis to je zejména „The Veterinary Record“, kde je od doby popisu prvních klinických p íznak BSE v Británii (WELLS et al., 1987;Vol.121,str.419-20)- ji cca 150 publikací. O rok pozd ji je v tomto asopise i první podrobn í „epidemiologická studie“ (WILESMITH et al., 1988; str.638-644), p em ji zde je uvád no podez ení na MKM, jako na p vodce BSE. Výzkumníky zabývajícími se BSE ak bývají citovány obvykle jen studie kde je „podez ení“ na souvislosti mezi MKM, BSE (a vCJD)- viz jejich názvy z asopisu „The Veterinary Record“ v p íloze této studie. Nikým z nich v ak není citována publikace, která se zcela odli uje od v ech ostatních; proto e popisuje BSE u krav, která se „náhodn “ objevila v pr hu „nutri ního“ experimentu , ani by byla MKM pou ita…(MOORBY et al., 2000). Pokus je popisován tak, e u 47 krav byly b hem posledních esti týdn b ezosti (období „suchostojné“)uplatn ny t i typy krmné dávky zalo ené na silá i z první se e jílku anglického (ad libitum) následovn : a/ silá jílku a je ná sláma v pom ru 60: 40 (skupina GSBS; grass silage/barley straw) b/ jen samotná silá jílku (skupina GS; grass silage) c/ tatá silá ad
libitum s p ídavkem 0,5 kg bílkovinné mou ky(gluten meal= prairie meal) na kus a den (skupina GSPM; grass silage + prairie meal). Po otelení v echny krávy p ijímaly silá jílku adlibitn p i odstup ovaném p ídavku standardní krmné sm si („koncentrát“). Vzorky krve byly odebírány týdn - p ed otelením a potom v 1., 3., 5., 7., 13., 17. a 21. týdnu po otelení. V období po odebrání posledních vzork krve (tedy po 27 týdnech od za átku pokusu); za alo celkem est krav vykazovat klinické íznaky BSE, co bylo pozd ji i histologicky potvrzeno. Jednalo se o t i krávy(skupina GSBS), jedna kráva byla ze skupiny krav krmených v suchostojném období monodietou silá e (GS) a dv BSE posti ené krávy byly ze skupiny GSPM. P t z t chto krav bylo odpora eno b hem jednoho a ty m síc po posledním odb ru vzork , está kráva a za 21 síc . Auto i zd raz ují, e a do zá í roku 2000, se ji ádný p ípad BSE nevyskytnul. Dále uvád jí i to, e vzhledem k malému po tu pokusných zví at nebyly výsledky týkajíce se interakcí mezi skupinami krav s r znými krmnými dávkami vyhodnocovány, tak e popisované výsledky se týkají jen ur itých jev z období „inkubace BSE“. P ipomínají, e vlivy r zných krmných dávek (na ur ité biochemické ukazatele krav…), týkající se této studie; byly podrobn ji popsány ve dvou publikacích ve v deckém asopise „Journal of Dairy Science“ (DEWHURST et al., 2000; - 1. ást pokusu; MOORBY et al., 2000a;- 2. ást pokusu). Tak e tímto se auto i ve své studii odvolávají na vý ivá ský pokus, který ji d íve byl „uzav ený“ a publikovaný ve zmín ném v deckém asopise(rukopis doru en do redakce ji v íjnu 1999; publikováno v srpnu 2000), ne na toto navazující zmín ná studie v odborném asopise „Veterinary Record“ (viz dále „odborný asopis“), zve ejn no 7. íjna 2000. P itom ak auto i jak je vý e uvedeno, v „odborném asopise“ uvád jí, e; „a do sou asné doby (zá í, 2000) se ji ádný p ípad BSE nevyskytnul“. Tak e z ejm do lo k tomu, e a po odeslání rukopisu obou lánk ( íjen 1999), byly zmín né p ípady BSE laboratorn potvrzeny. Tak e a „dodate “, a v zá í 2000 ukon ili a doplnili p vodní vý ivá skou studii o poznatky ohledn zji ní a potvrzení BSE u esti ze 47 pokusných krav. To odpovídá i tomu, e v obou láncích ve zmín ném v deckém asopise se v bec nezmi ují o tom, e by hem experimentu byly pozorovány klinické p íznaky BSE. Tím e podrobn í údaje o metabolismu krav jsou uvedeny v jednom (USA) a údaje o zji ní BSE v jiném asopise (Británie)- to z ejm p isp lo k tomu, e výskyt a zji ní BSE, za velmi p esn vyhodnocených ukazatel metabolismu bílkovin- není ve sv tové literatu e citován. Vzhledem k tomu, e se jedná o velmi podrobn popsaný nutri ní experiment, je vhodné výsledky pokusu porovnat s tím, jak je vysv tlován p vod BSE p i pou ití alternativní „ammonia- magnesium theory“ (HLÁSNÝ, 2001). Vrátíme-li se k první publikaci z v deckého asopisu (DEWHURST et al., 2000), tak tam hned v úvodu se uvádí, e cílem práce je zjistit krátkodobé a dlouhodobé vlivy p i zm nách v p ísunu energie a bílkovin kravám v posledních esti týdnech b ezosti- na p íjem su iny krmné dávky (KD), t lesnou kondici a produkci mléka. Ve druhé publikaci (MOORBY et al.,2000) se íká, e cílem experimentu (v západoevropských podmínkách) bylo zjistit ú inek zm n v p ísunu bílkovin a energie u dojených krav v období stání na sucho; koncentraci hormon a metabolit krevní plazmy b hem stání na sucho a b hem prvních 21 týdn následné laktace. V oddíle „Materiál a metody“ obou publikací, je tak jako i v „odborném asopise“; popisováno „stejné“ slo ení krmné dávky ve t ech r zných skupinách krav, b hem posledních esti týdn p ed otelením a v období 22 týdn laktace. I. Podrobn í výsledky z nutri ního experimentu Tak e te podrobn ji, týkajíce se údaj z asopisu „Journal of Dairy Science“ (viz dále „v decký asopis“);
1. Pokud se týká podrobn ích ukazatel u silá e jílku anglického, lze to charakterizovat tak, e se jednalo o mlad í a st edn starý porost (viz obsah NL,NDF,ADF) a tomuto odpovídal i obsah dusíkatých látek (bílkovin), sv ící v ak o tom, e se nejednalo o intenzivn ji dusíkem ihnojovaný travní porost. Vyplývá to z následující tabulky: Tab. 1 Obsah ivin v silá i zkrmované v období „suchostojném“ a v laktaci (% v su in ) Su ina Dusíkaté látky (N x 6,25) Rozpustný dusík Amoniakální dusík NDF ADF Vodorozpustné cukry PH Kyselina mlé ná Kyselina octová n-Kyselina máselná
Období suchostojné 20,36 14,9 1,61 0,20 50,0 29,9 0,74 3,98 6,70 2,28 0,06
Období laktace 20,77 14,9 1,50 0,22 51,8 32,0 0,68 3,85 7,57 2,05 0,20
2. V období laktace byla v em kravám krom silá e z jílku anglického zkrmována i krmná sm s („koncentrát“) s následujícím slo ením; Tab. 2 Zastoupení komponent v koncentrátu (%) Je men Kuku ice enice Kuku ice,klí ky Kuku ice, „gluten meal“ Bob Sojový extr. rot Melasa Mlé ný tuk Dikalcium fosfát Krmný vápenec Kalcinovaný magnezit+ Krmná s l Minerální a vit.premix++
1.-4. 2,4 6,66 28,14 10,94 14,78 3,31 22,43 5,66 1,12 1,12 1,46 0,76 0,86 0,28
5.-22.týden laktace 0 0 42,30 10,13 10,36 0 25,18 6,39 1,13 1,13 1,47 0,79 0,84 0,28
Obsah ivin v koncentrátu (%) Su ina Dusíkaté látky Rozpustný dusík krob Vodorozpustné cukry
88,0 22,3 0,61 36,4 9,0
88,3 22,6 0,47 38,4 10,0
Poznámka:
+
MgO (90 a 95%), CaO (1,5 a 2,5%), SiO2 (1 a 2%) Minerální a vitamínový premix dávkován tak, aby bylo v jednom kilogramu su iny koncentrátu obsa eno; vitamín A -14 200 m.j.; vitamín D3- 2900 m.j.; vitamín E - 22,7 m.j.; Co- 4,5 mg; Cu- 34 mg; Fe- 57 mg; I- 57 mg; Mn- 137 mg, Se- 0,23 mg, Zn- 136 mg ++
Z uvedeného vyplývá, e pokud se týká obsahu ho íku, tak ten p i uvád ném dávkování „kalcinovaného magnezitu“ (p evá MgO)- byl obsa en v koncentrátu na úrovni minimáln 0,5%. Jedná se v ak pouze o „odhad“, proto e p i tomto nutri ním experimentu nebyl uvád n obsah minerálií (ho íku…)v pou itých krmivech. Za pov imnutí v ak stojí to, e receptura tohoto koncentrátu byla sestavena tak, aby se p ibli ovala b né „realit vý ivy dojených krav západní Evrop “. Tak e pom rn vysoká koncentrace ho íku v „koncentrátech“ pou ívaných v KD krav , je tam z ejm ji b doporu ována…
3. Vlastním cílem pokusu bylo v p edporodním období výrazn diferencovat zejména p íjem dusíku, co vyplývá z následující tabulky; Tab. 3 P íjem su iny, energie, dusíku a bilance dusíku v období suchostojném íjem su iny celkem (kg) ME(MJ/den) íjem dusíkatých látek (kg) íjem dusíku (g)
GSBS 9,9 86,10 1,09 174,0
GS 10,7 114,10 1,63 261,0
GSPM 10,9 118,80 1,96 314,0
Výdej dusíku (g) a bachorové prost edí Výkaly Mo Bilance dusíku Obsah pavku v bachoru (mg/l) pH bachoru
64,0 101,0 9,0 84,0
76,0 151,0 34,0 111,0
86,0 178,0 50,0 128,0
6,61
6,61
6,54
Z uvedeného vyplývá, e se skute jednalo o výrazné „odstup ování“ v p íjmu dusíkatých látek (bílkovin), proto e skupina krav s p ídavkem je né slámy dostávala 11% bílkovin; skupina krav s monodietou silá e 15,2% bílkovin; skupina dojnic s p ídavkem 0,5 kg bílkovinné mou ky 18% bílkovin v su in KD. S tím souvisel i zvy ující se p íjem metabolizovatelné energie (ME). Zvy ujícímu se p íjmu bílkovin, odpovídala i zvy ující se koncentrace pavku v bachoru (84, 111, 128 mg/l, resp.). Tak e pokud se týká p íjmu dusíku; fyziologickým pot ebám odpovídala pouze KD (GSBS) s p ídavkem je né slámy (40% v su in KD), av ak i zde byla zji na pon kud vy í koncentrace pavku v bachoru. Zbývajících 60% p edstavovala silá jílku, ím z ejm u této skupiny docházelo k výrazn ímu deficitu ho íku. Ve skupin s p ídavkem bílkovinné mou ky (GSPM) byl íjem ho íku vy í; av ak p íli vysoká koncentrace dusíku (a z ejm i draslíku) v KD, sni ovala vyu itelnost ho íku. 4. Z dal ích údaj v ak vyplývá, e i v období laktace a to ji v KD v ech pokusných kravbyl vysoký obsah bílkovin, zna p esahující normu pot eby ivin (viz; NRC, 2001), jak vyplývá z následujícího p ehledu; Tab. 4 Vliv rozdílné krmné dávky (v suchostojném období) na n které ukazatele (pr 22. týdne laktace GSBS 9,96 7,31 17,27
íjem su iny silá e íjem su iny koncentrátu íjem su iny celkem
GS 10,29 7,34 17,63
rné hodnoty v kg) od 2. do
GSPM 9,85 7,34 17,19
ivá hmotnost krav (kg) a produkce mléka 2.týden laktace 22.týden laktace Produkce mléka (kg/ks/den)
559 596 26,1
584 599 26,7
610 612 26,7
4,05 3,08 4,67
4,02 3,04 4,75
Slo ení mléka (%) Tuk Bílkovina Laktóza
4,00 3,07 4,65
Z uvedeného vyplývá i to, e p i ivé hmotnosti krav tém 600 kg a denní dojivosti esahující 25 kg mléka, byl skute ný p íjem su iny (p i adlibitním zkrmování silá e) o více jak jeden kilogram ni í, ve srovnání s p íslu nou normou (NRC, 2001).
5. V obou publikacích „v deckého asopisu“ v ak není uvedeno, jaký byl obsah dusíkatých látek (bílkovin) v su in krmné dávky. P i pou ití údaj z tabulky 4 a rovn i údaj následujících, lze tento údaj „odhadnout“ následovn ; Tab. 5 Vliv stadia laktace (8. a 18. týden laktace) a krmné dávky na bilanci dusíku
íjem dusíku (g)
GSBS 548
8. týden GS 569
GSPM 553
GSBS 485
18. týden GS 485
GSPM 490
116 133 227 10 23,5
118 123 217 27 23,8
111 132 241 5 23,4
Výdej dusíku (g) a produkce mléka Mléko Výkaly Mo Bilance dusíku Dojivost (kg/ks/den)
137 150 232 29 30,1
139 143 241 46 30,0
143 147 245 19 31,0
íjem su iny se pohyboval v pr ru okolo 17,4 kg (17,19 a 17,63)- v období ad 2. týdne do 22.týdne laktace (tab.4). Pou ije-li se uvád ná pr rná hodnota v p íjmu su iny k výpo tu koncentrace dusíkatých látek (NL) a p epo ítá-li se p íjem dusíku na dusíkaté látky (N x 6,25), potom je jejich obsah v su in KD u jednotlivých skupin následující; Tab. 6
íjem NL(kg/ks/den) % NL v su in KD
GSBS 3,42 19,7
8. týden laktace GS GSPM 3,56 3,46 20,5
19,9
GSBS 3,03 17,4
18. týden laktace GS GSPM 3,03 3,06 17,4
17,6
6. Tak e obsah NL v su in krmné dávky se pohyboval v prvních týdnech laktace na úrovni okolo 20%. Podle bývalé normy (NRC, 1989); bylo av ak jen v prvních 3 týdnech laktace „normováno“ 19% bílkovin v su in KD. Podle v sou asné dob platné normy (NRC, 2001) to ji je pouze 15,9% NL v su in KD v prvních týdnech po otelení a v dal ím období p i dojivosti cca 25 kg mléka/ks/den, by to m lo být ji jen cca 14% bílkovin. Z tohoto tedy vyplývá, e p ísun bílkovin byl zna vysoký nejen v období posledních 6 týdn p ed otelením (skupina GS a GSPM), ale i v celém pr hu laktace. 7. Dokladem vysokého p ísunu bílkovin jsou vysoké hladiny mo oviny v krevní plazm , vyplývající z následujících zji ných hodnot; Tab. 7 Pr
rné hodnoty mo oviny a glukózy v krevní plazm
Mo ovina (mM) 6.,5. a 4.týden p ed porodem 3.,2. a 1. týden p ed porodem 1.,3. a 5.týden laktace 7.,13.,17. a 21.týden laktace
GSBS 29,3
GS 33,0
GSPM 36,4
30,6
33,5
36,3
37,6 41,0
38,2 41,2
39,9 42,9
GSBS 3,83
GS 3,89
GSPM 3,81
3,95
3,82
4,05
3,64 3,99
3,69 4,03
3,64 4,24
Glukóza (mM) 6.,5. a 4.týden p ed porodem 3.,2. a 1. týden p ed porodem 1.,3. a 5.týden laktace 7.,13.,17. a 21.týden laktace
Tak e v pr hu celého pokusu z ejm nedocházelo k subklinickým ketózám (viz fyziologické hladiny glukózy v krvi), mohlo v ak docházet k „hyperamonémii“ a to zejména v období laktace. Vyplývá to i z údaj ohledn zji né vy í koncentrace pavku v bachoru (tab.3) ji v období p edporodním (84, 111, 128 mg/l), co odpovídá hodnotám (GSBS, GS a GSPM); 46,5 mmol/l; 61,5 mmol/l a 70,9 mmol/l, respektive. Vzhledem ke zji ným hladinám mo oviny, byly z ejm hodnoty pavku v bachoru v období laktace je vy í. Z literatury v ak je známo, e k vytvá ení „nerozpustného“ fosfore nanu ho nato amonného v bachoru dochází ji p i koncentraci amoniaku v bachoru i ni í jak 40 mmol/l i pH bachoru v rozmezí 6,2- 7,2 (AXFORD et al., 1982), p em koncentrace amoniaku na úrovni 30 a 70 mmol/l jsou b né p i p íjmu nadbytku bílkovin z mladého travního porostu (MARTENS et RAYSSIGUIER, 1980). II. Dal í pozorované výsledky p i zji ní BSE a interpretace uvád ných souvislostí Vrátíme-li se ke studii v „odborném asopise“ týkajíce se výskytu BSE, tak nebyly zji ny významn í rozdíly v p íjmu su iny mezi skupinou „BSE pozitivní“ a „BSE negativní“, b hem období stání na sucho. P íjem krmiv se postupn sni oval s pokra ující graviditou, p ibli o 0,5 kg su iny za týden. Po otelení se p íjem su iny KD zvy oval v obou skupinách s nejvy ím p íjmem v období kolem 11 týdn po otelení. Koncem 12.týdne po otelení byla dávka koncentrátu sní ena (a zvý il se tak p íjem silá e). Pokud se týká ivé hmotnosti („kondi ní skore“) nebylo mezi ob ma skupinami rozdílu, jak b hem období stání na sucho, tak v období laktace. Krávy „BSE pozitivní“ m ly významn vy í hladinu mo oviny v období 5 týdn p ed otelením (37,7 vs 32,6 mM), av ak bez významn ích rozdíl p i odb ru vzork v ostatních etapách pokusu. Koncentrace betahydroxybutyrátu byla významn vy í ve 3. a 5. týdnu laktace u „BSE pozitivních“ ve srovnání s „BSE negativními“ kravami. Z uvád ných údaj v ak vyplývá, e onemocn ním BSE bylo posti eno tém 13% do experimentu zapojených krav. Toto v ak je procento zna vysoké, proto e v b ných podmínkách bylo v Británii v dob epidemie BSE (WILESMITH et RYAN, 1992); zji ováno maximáln cca 3% „pozitivních“ krav, z celkového po tu krav chovaných ve stád . V pr hu období laktace bylo zkrmováno cca 10 kg su iny silá e jílku (tab.4), co p i cca 20% su in silá e (tab.1) p edstavovalo cca 50 kg silá e/ks/den- p i .hm. krav okolo 600 kg. Pokud se týká jílku (anglický nebo italský) tak je známo, e p i jeho zkrmování ve vy ích dávkách je t eba diferenciáln diagnosticky uva ovat s výskytem subklinické hypomagneziémie (SMITH, 1996). Je to tím, e jílek se z trav vyzna uje nejvy ími hodnotami kvocientu K/(Ca+Mg), s vysokou korelací mezi obsahem draslíku a obsahem NL (HLÁSNÝ,1989; HLÁSNÝ, 1990). To také souvisí s jeho schopností; maximáln reagovat výnosem hmoty p i vy í intenzit NPK hnojení. Záv r Tak e na základ uvád ných podrobných údaj o metabolismu bílkovin lze reáln usuzovat, e se jednalo o dlouhodobý nadbytek bílkovin v KD krav, p i nedostate né vyu itelnosti ho íku, vlivem hyperamonémie. Toto by potom m lo být v souladu s „ammonia- magnesium theory“- co jako mo ný mechanismus p i vzniku BSE (HLÁSNÝ, 2001) bylo popsáno i na základ „inspirace“ z popisované publikace z asopisu „The Veterinary Record“ (MOORBY et al., 2000). Ta bohu el není nikde p ipomínána; i kdy jsou citovány ji celé stovky publikací; zabývající se v ak jen „hypotézami“ o p in BSE, v souvislosti s „infek ností“ masokostní mou ky (MKM) p vodem z Británie. Výskyt epidemie BSE se v p vodním ohnisku ( Británie) sní il ji na zanedbatelnou úrove a podobn tomu je i jinde ve sv . Nap íklad v R, kde nikdy k epidemii ani ke zji ní
klinických p íznak BSE nedo lo, bylo po laboratorním vy et ení více jak 500 tisíc kus skotu zji no jen 9 pozitivních p ípad . Tak e se m e stát, e zanedlouho se „zahladí infek ní teorie do ztracena“. P itom, jak by asi bylo jednoduché, ji p i „prvním podez ení“, ji p ed 15 lety- pou ít tehdy „vysoce infek ní“ britskou MKM k provedení nejednoho, ale celé ady experiment , tak e by se tak ji dávno mohla skute ná p ina BSE nejen potvrdit, ale i vyvrátit. Te ji by takový pokus nemusel být uznán za právoplatný- v dy „infek ní priony“ v MKM se ji mohly „oslabit- p emutovat…“; tak e z ejm to bude trvat n jakých 20-30 let „inkubace“ ne li se skute u lidí zjistí, zda budou „hromadn “posti eni vCJD nebo ne. P ipomenutím uvád ného pokusu v ak lze „stra ák infek nosti MKM“ odvrátit. ejm by sta ilo pokus zopakovat t eba i v podmínkách R (av ak bez Mgsuplementace;bude tak krat í doba „inkubace“), proto e podobnou metabolickou poruchu u krav lze vyvolat kdekoliv na sv ; av ak jen tam, kde nejsou zkrmovány tropické druhy trav. Jak v ak je vid t, nemusí být „tráva“ ani výrazn ji „p ehnojená“; nadbytek bílkovin lze u krav zvýraznit i pou itím krmné sm si, obsahující více jak 22% bílkovin… Literatura AXFORD,R.F.E.- HUGHES,A.- EVANS,R.A.: Magnesium ammonium phosphate precipitation and its significance in sheep. Procedings of the Nutrition Society, 41,1982; 85A DEWHURST,R.J.- DEWHURST,R.J.- MOORBY,J.M.- DHANOA,M.S.- EVANS,R.T.- FISHER,W.J.: Effects of altering energy and protein supply to dairy cows during the dry period. 1. Intake, body condition, and milk production. J.Dairy Sci., 83, 2000: 1782-1794. HLÁSNÝ,J.: Content of macrominerals, nitrates, and soluble sugars in feedstuffs. Vet.Med.(Prague), 34, 1989 (9): 567-576 HLÁSNÝ,J.: Evaluation of some relationships between macrominerals and nitrogen compounds in forages. Agrochémia (Bratislava), 30, 1990(1): 28-32 HLÁSNÝ,J.: Nervous diseases and connections with nutrition in ruminants.Výzkum v chovu skotu(Rapotín), 43, 2001(1): 13-29 HLÁSNÝ,J.: N které poznatky z historie transmisibilních spongiformních encefalopatií.Výzkum v chovu skotu(Rapotín), 45, 2003(1): 15-22 MARTENS,H.- RAYSSIGUIER,Y.: Magnesium metabolism and hypomagnesiemia. In:Digestive Physiology and Metabolism of Ruminants;eds.Y.Ruskebush,P.Thivend,pp.447-66,England; MTP Press Ltd. MASON,R,W.: Cylinder degeneration associated with ryegrass staggers in sheep and cattle. Austral.Vet. J., 44, 1968: 428 MOORBY,J.M.- DEWHURST,R.J.- TWEED,J.K.S.- DHANOA,M.S.: Aspects of the metabolism of dairy cows during the incubation period of bovine spongiform encephalopathy. Vet.Rec., 147, 2000; 409-412 MOORBY,J.M.- DEWHURST,R.J.- TWEED,J.K.S.- DHANOA,M.S.- BECK,N.F.G.: Effects of altering energy and protein supply to dairy cows during the dry period. 2. Metabolic and Hormonal Responses. J.Dairy Sci., 83, 2000a: 1795-1806. SMITH,B.P.: Large Animal Internal Medicine, 2nd edition, 1996: 2040 pp WILESMITH.J.W.-RYAN,J.B.M.:Bovine spongiform encephalopathy; observations on the incidence during 1992. Vet.Rec., 132,1993; 300-301
íloha asopis „The Veterinary Record“ lze pova ovat za ur itý „informátor“ o vývoji poznatk i výzkumu BSE ve sv . Ji jen z názvu jednotlivých (nej ast ji citovaných)publikací vyplývá; co a jakým sm rem se kdy „hledalo“- ani by se s MKM experimentovalo, b hem ji 15 letého výzkumu BSE. Ji d íve jsme z tohoto asopisu citovali n které publikace, zejména z období 1992-93, z období vyvrcholení výskytu BSE v Británii (HLÁSNÝ, 2003). Bylo to v zájmu poukázat na to, e asto jsou z publikací citovány ur ité „pozitivní“ záv ry, em v ak se ve skute nosti jedná jen o „hypotézy o BSE“. Tak e jako p ílohu k této studii edkládáme i „seznam názv “ lánk (od roku 1988), ze zmín ného asopisu, aby tak byl i ir ímu okruhu zájemc usnadn n p ístup k zajímavostem o BSE ( asopis je k dispozici v knihovnách; VFU Brno, ÚZPI – Slezská ulice,Praha). Rok 1988, Vol.123; Occult BSE in the USA?; str.138 BSE; epidemiological studies; str.638-44 Rok 1989, Vol.124; Southwood calls for monitoring of BSE risk in veterinarians; str.207-210 Scrapie agent decontamination; implications for BSE; str.291-92 Vol.125;
BSE and human health; str.413-15 BSE; diagnostic significance of vacuolar changes in selected nuclei of the medulla oblongata; str.521-24 Rok 1990, Vol.126; A study of the inheritance of susceptibility to BSE; str.5-8 Tyrrell report spells out priorities for BSE research; str.48 BSE in Oman; Inheritance of BSE; str.92 Preliminary evidence of the experimentally transmissibility of BSE to cattle; Dietary transmission of BSE to mice; str.111-12 Is BSE simply scrapie in cattle?; str.295 Zoo animal BSE; str.441 Incidence of BSE; str.513 MEPs to look at government handling of BSE; str.516 Is BSE a new disease?; BSE diagnosis; BSE risk; str.537 Is BSE a new disease?; str.585 Multidisciplinary team dismisses BSE „threat“; str.612-13 Vol.127; BSE/ scrapie; str.23 Commons committee „satisfied“ with MAFF´s handling of the BSE issue;str.50-51 Experiments on BSE; str.436 Spongiform encephalopathy in an arabian oryx and a greater kudu; str.418-20 How the French see BSE; str.440-41 A spongiform encephalopathy in a cat; str.586-88 Rok 1991, Vol.128; BSE; epidemiological studies on the origin; str.199-203 Feline spongiform encephalopathy; str.532 Vol.129; Naturally occurring scrapie- like BSE in five domestic cats; str.233-36 Spongiform encephalopathy in a Scotish cat; str.320 BSE and potential risks to slaughtermen; str.390-91 Rok 1992, Vol.130; The natural occurrence of scrapie in mouflon; str.25-27 BSE; epidemiological features 1985 to 1990; str.90-94 BSE in Northern Ireland; epidemiological observations 1988-1990;str.113-116 BSE; aspects of the clinical picture and analyses of possible changes 1986-1990; str.197-201 Marmoset infected by BSE agent; str.215 Infection of a marmoset with the BSE agent; str.251 Infection of a marmoset with the BSE agent; str.279 Infection of a marmoset with the BSE agent; str.359-60 Scrapie-like encephalopathy in a greater kudu which had not been fed ruminant derivated protein; str.365-367 BSE; recent observations on the age-specific incidences; str.491-92 Vol.131; Natural scrapie in goats; case histories and clinical signs; str.66-68 Interpretation of BSE statistics; str.88-89 Feline spongiform encephalopathy; fibril and PrP studies; str.307-10 A neurological survey of brains submitted under BSE orders in Scotland; str.332-337 Idiopathic brainstem neuronal chromatolysis and hippocampal sclerosis; a novel encephalopathy in clinically suspect cases of BSE; str.359-62 Spongiform encephalopathy in a captive puma; str.431-34 Rok 1993, Vol.132; MEPs call for stricter controls on BSE; str.124 BSE; observations on the incidence during 1992; str.300-301 Reduced rumination in BSE and scrapie; str.324-325 Experimental transmission of BSE and scrapie to the common marmoset; str.403-406 Datbase for bovine abnormalities; str.468 Failure to transmit BSE to mice by feeding them with extraneuronal tissue of affected cattle; str.545-547 Vol.133; Transmission of BSE to sheep and goats; str.339-41 Spongiform encephalopathy in a herd of greater kudu; epidemiological observations; str.360-364 Rok 1994, Vol.134; Suspected vertical transmission of BSE; str.151 Suspected vertical transmission of BSE; str.175 Suspected vertical transmission of BSE; str.198-99 Necrotic enteritis of unknown aetiology in suckler calves; str.479 Vol.135;
Infectivity in the ileum of cattle chalenged orally with BSE; str.40-41 Rok 1995, Vol.136; Clinical and epidemiological correlates in the neurohystology of cases of histologically unconfirmed, clinically suspect BSE; str.211-16 An investigation of risk factors for cases of BSE born after the introduction of the „feed ban“;str.312-318 Diagnosis of BSE; str.523-24 Absence in disease in mice receiving milk from cows with BSE;str.592 Vol.137; Control of BSE; MAFF tightens up on the feed production; str.107 Inactivation of the BSE agent by rendering procedures ;str.605-610 Origin of BSE; str.674-75 Rok 1996, Vol.138; Absence of detectable infectivity in trachea of BSE-affected cattle;str.160-61 BSE in Great Britain; consistency of the neurohistopathological findings in two random annual samples of clinically suspect cases; str.175-77 The incidence of BSE in the progeny of affected sires and dams; str.407-408 The BSE crisis; str.422-23 Movement on by-products ban as Britain sets its proposals on BSE; str.554 BSE; a European problem; str.575 Vol.139; BSE research results suggest „enhanced risk“ of maternal transmission; str.126-27 Risk of maternal transmission of BSE; str.171 Protein markers in cerebrospinal fluid from BSE-affected cattle; str.360 Idiopathic brainstem neuronal chromatolysis of cattle; a disorder with clinical similarity to BSE; str.398 Occupational health risk from cattle; str.631 Rok 1997, Vol.140; Culling in 50 dairy herds in England; str. 36-39 Selective cattle cull. British Veterinary Association; str.130-31 Certified herds scheme. British Veterinary Association; 131-32 Epidemiology of BSE in the Northern Ireland 1988 to 1995; str.302-306 BSE; SEAC statement on maternal transmission; str.438 Vol.141; „Dramatic drop“ in BSE cases; str.159-59 Risk BSE from the import of cattle from the UK into countries in the EU; str. 187-190 A cohort study to examine meternally-associated risk factors for BSE; str.239-43 Absence of BSE in the offspring of pedigree suckler cows affected by BSE in Great Britain; str.250-51 BSE and British cattle exports; str. 314 Effect of rendering procedures on the scrapie agent; str.643-649 Rok 1998,Vol.142; Preliminary observatins on the pathogenesis of experimental BSE; an update; str.103-106 Implications of BSE policy for livestock production and veterinary services in the UK; str.155-59 Bone and BSE; str.288 Number of BSE cases continues to fall; str.410 Studies on the efficacy of hyperbaric rendering procedures in inactivating BSE and scrapie agents; str.474-80 Maternal transmission of BSE; interpretation of the data on the offspring of BSE-affected ; str.579-80 Vol.143; Solvent extraction as an adjunct to rendering; the effect on BSE and scrapie agents of hot solvents by dry heat and steam; str.6-9 Diagnostic reliability of clinical signs in cows with suspected BSE; str.101-105 Rok 1999, Vol.144; Limited detection of sternal bone marrow infectivity in the clinical phase of experimental BSE; str.292-94 BSE epidemic continues to decline; str. 331-32 Vol.145; Modelling the expected numbers of preclinical and clinical cases of BSE in Switzerland; str.155-160 Rok 2000, Vol.147; Temporal aspects of the epidemic of BSE in Great Britain; str.319-25 Temporal aspects of the epidemic of BSE in Great Britain; individual animal- associated risk factors for the disease; str.349354 Descriptive spatial analysis of the epidemic of BSE in Great Britain to June 1997; str.379-84 BSE and vCJD; causes, controls and concerns; str.405-406 The BSE inquiry sets out its findings; str.526-30 Rok 2001, Vol.148; Clinical signs, histopathology and genetics of experimental transmission of BSE and natural scrapie to sheep and goats;
str.165-71 Vol.149; Review of the origin of BSE; scrapie agent cannot be excluded; str.98-99 Rapid test for the preclinical postmortem diagnosis of BSE in CNS tissue; str.577-82 Rok 2002, Vol.150; Studies of embryo transfer from cattle clinically affected by BSE; str.365-78 Vol.151; Targeted surveillance to assess the prevalence of BSE in high-risk populations in western France and the associated risk factors; str.73-77 Preliminary epidemiological analyses of the first 16 cases of BSE born after July 31, 1996, in Great Britain; str.451-52 The BSE-susceptible proportion of the UK sheep; str.481-82 BSE in cattle born after July 31, 1996 in Great Britain; str.551 Rok 2003, Vol.152; Clinical signs in sheep experimentally infected with scrapie and BSE; str.333-34 Detection of disease-specific PrP in the distal ileum of cattle exposed orally to the agent of BSE; str.387-92 Vol.153; BSE surveillance and emerging slaughter of cattle for human consumption; str.663 Continuing anxiety about BSE ; str. 723 Continuing anxiety about BSE; str.758 Rok 2004, Vol.154; USA strehgthens its BSE controls; str.34 Continuing anxiety about BSE; str. 62 Preliminary evaluation of the prevalence of BSE in Japan; str.113-14 Questionare analysis of BSE cases in France detected by active surveillance and the reasons for non- notification ; str.133-36 Expert panel reviews USA´s response to BSE case; str.145
11. ERVENEC 2004; HLÁSNÝ.J.: Dlouhodobý nadbytek bílkovin v krmné dávce krav a BSE- I. ást. asopis komory veterinárních léka R (Brno), 11, 2004(7), s.9-10 V b eznovém vydání asopisu KVL R (2004, .3) jsem nastínil, e BSE byla „nev domky“ zji na a to dokonce za experimentálních podmínek - ani by kravám byla zkrmována masokostní mou ka. V této zále itosti je t eba vrátit se necelé ty i roky zpátky a podrobn ji si p ipomenout, za jakých okolností se tehdy tomu tak stalo. Sou asn v ak je vhodné porovnat p íslu né výsledky i se sou asnou situací v R , týkajíce se vý ivy vysokou itkových krav. Výzkumníky zabývajícími se BSE bývají obvykle citovány jen studie kde je „podez ení“ na souvislosti mezi masokostní mou kou (MKM), BSE a novou variantou CJD („vCJD“). Zatím v ak nikým z nich není citována publikace z asopisu „The Veterinary Record“ (147, 2000; str.409-412), která se zcela odli uje od v ech ostatních; proto e popisuje BSE u krav, která se „náhodn “ objevila v pr hu „nutri ního“ experimentu, ani by byla MKM pou ita. Pokus je popisován tak, e u 47 krav byly b hem posledních esti týdn ezosti uplatn ny t i typy krmné dávky zalo ené na silá i z první se e jílku anglického (ad libitum) následovn : a/ silá jílku a je ná sláma v pom ru 60: 40 (skupina GSBS; grass silage/barley straw) b/ jen samotná silá jílku (skupina GS; grass silage) c/ tatá silá ad libitum s p ídavkem 0,5 kg bílkovinné mou ky(gluten meal= prairie meal) na kus a den (skupina GSPM; grass silage + prairie meal). Po otelení v echny krávy p ijímaly silá jílku adlibitn p i odstup ovaném p ídavku standardní krmné sm si („koncentrát“). Vzorky krve byly odebírány ka dý týden p ed otelením a potom v 1., 3., 5., 7., 13., 17. a 21. týdnu po otelení. V období po odebrání posledních vzork krve (tedy po 27 týdnech od za átku pokusu); za alo celkem est krav vykazovat klinické p íznaky BSE, co bylo pozd ji i histologicky potvrzeno. Jednalo se o t i krávy(skupina GSBS), jedna kráva byla ze skupiny krav krmených v suchostojném období
monodietou silá e (GS) a dv BSE posti ené krávy byly ze skupiny GSPM. Auto i studie zd raz ují, e a do zá í roku 2000 se ji ádný p ípad BSE nevyskytnul. Dále uvád jí i to, e vzhledem k malému po tu pokusných zví at nebyly výsledky týkajíce se interakcí mezi skupinami krav s r znými krmnými dávkami vyhodnocovány, tak e popisované výsledky se týkají jen ur itých jev z období „inkubace BSE“. P ipomínají, e vlivy r zných krmných dávek (na ur ité biochemické ukazatele krav…), týkající se této studie; byly podrobn ji popsány ve dvou publikacích ve v deckém asopise „Journal of Dairy Science“ (1. ást; 83,2000, str. 1782-1794 a 2. ást pokusu; 83,2000, str. 1795- 1806). Tak e tímto se auto i ve své studii odvolávají na vý ivá ský pokus, který ji d íve byl „uzav ený“ a publikovaný ve zmín ném v deckém asopise (rukopis doru en do redakce ji v íjnu 1999; publikováno v srpnu 2000), ne na toto navazující zmín ná studie v odborném asopise „The Veterinary Record“ (viz dále „odborný asopis“), zve ejn ná 7. íjna 2000. Tak e z ejm do lo k tomu, e a po odeslání rukopisu obou lánk ( íjen 1999), byly zmín né p ípady BSE laboratorn potvrzeny. Tak e a „dodate “, a v zá í 2000 auto i ukon ili a doplnili p vodní vý ivá skou studii o poznatky ohledn zji ní a potvrzení BSE u esti ze 47 pokusných krav. To odpovídá i tomu, e v obou láncích ve zmín ném v deckém asopise se v bec nezmi ují o tom, e by b hem experimentu byly pozorovány klinické íznaky BSE. Tím e podrobn í údaje o metabolismu krav jsou uvedeny v jednom (USA) a údaje o zji ní BSE v jiném asopise (Británie)- to z ejm p isp lo k tomu, e výskyt a zji ní BSE, za velmi p esn vyhodnocených ukazatel metabolismu bílkovin- není ve sv tové literatu e citován. Vzhledem k tomu, e se jedná o velmi podrobn popsaný nutri ní experiment, je vhodné výsledky pokusu porovnat s tím, jak je vysv tlován p vod BSE p i pou ití eské alternativní „ammonia- magnesium theory“ (Výzkum v chovu skotu; 2001, .1; str.13-29). Vrátíme-li se k první ásti pokusu z v deckého asopisu , tak tam hned v úvodu se uvádí, e cílem práce je zjistit krátkodobé a dlouhodobé vlivy p i zm nách v p ísunu energie a bílkovin kravám v posledních esti týdnech b ezosti- na p íjem su iny krmné dávky (KD), t lesnou kondici a produkci mléka. Ve druhé publikaci – druhé ásti pokusu se íká, e cílem experimentu (podobajícímu se vý ivou krav „b ným“ západoevropským podmínkám) bylo zjistit ú inek zm n v p ísunu bílkovin u dojených krav v suchostojném období na ; koncentraci hormon a metabolit krevní plazmy b hem stání na sucho a prvních 21 týdn následné laktace. V oddíle „Materiál a metody“ obou publikací, je tak jako i v „odborném asopise“; popisováno „stejné“ slo ení krmné dávky ve t ech r zných skupinách krav, b hem posledních esti týdn p ed otelením a v období 22 týdn laktace. Vzhledem k tomu, e i v podmínkách R lze vyslovit ur ité podez ení, e v t ch chovech krav, kde ji byla zji na BSE – byl rovn v KD nadbytek bílkovin, p edkládám tuto studii ve dvou následujících situacích; A. Britský experiment s výskytem BSE a nadbytek bílkovin v KD krav B. Dva p ípady výskytu BSE v R a nadbytek bílkovin v KD krav Ad A/ I. Podrobn í výsledky z nutri ního experimentu Vlastním cílem pokusu bylo ji v p edporodním období výrazn diferencovat p íjem dusíku. Tak e skupina krav s p ídavkem je né slámy (GSBS) dostávala 11% bílkovin; skupina krav s monodietou silá e (GS) 15,2% bílkovin; skupina dojnic s p ídavkem 0,5 kg bílkovinné mou ky (GSPM) 18% bílkovin v su in KD. V období laktace byla v em kravám krom silá e z jílku anglického zkrmována i krmná sm s („koncentrát“), která obsahovala 22,5% bílkovin. Z dal ích údaj ze zmín ných publikací vyplývá, e v období laktace (zji ováno v 8. a 18. týdnu laktace), by m l být vysoký obsah bílkovin a to ji v KD v ech pokusných krav.
Denní p íjem - výdej dusíku (g) a produkce mléka 8. týden
íjem dusíku
18. týden
GSBS 548 137
GS 569 139
GSPM 553 143
GSBS 485 116
GS 485 118
GSPM 490 111
150
143
147
133
123
132
232 29 30,1
241 46 30,0
245 19 31,0
227 10 23,5
217 27 23,8
241 5 23,4
Výdej dusíku; mléko výkaly mo Bilance dusíku Dojivost (kg/ks/den)
Odhad procenta dusíkatých látek (bílkovin) v su in KD
íjem NL(kg/ks/den) % NL v su in KD
GSBS 3,42 19,7
8. týden laktace GS GSPM 3,56 3,46 20,5
19,9
GSBS 3,03 17,4
18. týden laktace GS GSPM 3,03 3,06 17,4
17,6
Tak e obsah NL v su in krmné dávky se pohyboval v prvních týdnech laktace na úrovni okolo 20%. Podle bývalé normy (NRC, 1988); bylo av ak jen v prvních 3 týdnech laktace „normováno“ 19% bílkovin v su in KD. Podle v sou asné dob platné normy (NRC, 2001) to ji je pouze 15,9% bílkovin v prvních týdnech po otelení a v dal ím období p i dojivosti 25 a 45 kg mléka/ks/den, by to m lo být 14 a 16 % bílkovin v su in KD. Z tohoto tedy vyplývá, e p ísun bílkovin byl zna vysoký nejen v období posledních 6 týdn p ed otelením (skupina GS a GSPM), ale vzhledem k dosahované dojivosti i v celém cca „ 5 m sí ním“ období laktace u v ech krav. Dokladem vysokého p ísunu bílkovin jsou vysoké hladiny mo oviny v krevní plazm , vyplývající z následujících zji ných hodnot (mg/100 ml); 6.,5. a 4.týden p ed porodem 3.,2. a 1. týden p ed porodem 1.,3. a 5.týden laktace 7.,13.,17. a 21.týden laktace
GSBS 29,3
GS 33,0
GSPM 36,4
30,6
33,5
36,3
37,6 41,0
38,2 41,2
39,9 42,9
V pr hu celého pokusu z ejm nedocházelo k subklinickým ketózám (byly zji ny fyziologické hladiny glukózy v krvi v rozmezí 3,6 a 4,2 mmol/l). Mohlo v ak docházet k „hyperamonémii“ a to zejména v období laktace, proto e od 7. do 21. týdne laktace (po dobu cca 3 m síc ) se hladina mo oviny v krevní plazm pohybovalo okolo 42 mg/ 100 ml (7 mmol/l). P itom ji od 3.týdne p ed porodem a v pr hu celého lakta ního období (po dobu cca 6 m síc ) byla hladina mo oviny vy í jak 5 mmol/l, ve v ech skupinách krav. Av ak hladina mo oviny v krevní plazm krav vy í jak 5 mmol/l ; je i v R ji celou adu let pova ována za „patologickou“ ( V V Brno., 1977; publikace „Metodika provád ní a interpretace metabolického testu u skotu“; 33 stran). II. Dal í pozorované výsledky p i zji ní BSE a interpretace uvád ných souvislostí Vrátíme-li se ke studii v „odborném asopise“ týkajíce se výskytu BSE, tak nebyly zji ny významn í rozdíly v p íjmu su iny mezi skupinou „BSE pozitivní“ a „BSE negativní“, b hem období stání na sucho. P íjem krmiv se postupn sni oval s pokra ující graviditou, p ibli o 0,5 kg su iny za týden. Po otelení se p íjem su iny KD zvy oval v obou skupinách s nejvy ím p íjmem v období kolem 11 týdn po otelení. Koncem 12.týdne
po otelení byla dávka koncentrátu sní ena (a zvý il se tak p íjem silá e). V pr hu období laktace bylo zkrmováno cca 10 kg su iny silá e jílku , co p i cca 20% su in silá e; edstavovalo cca 50 kg silá e/ks/den- p i .hm. krav okolo 600 kg. Pokud se týká „kondi ního skore“ nebylo mezi ob ma skupinami rozdílu, jak b hem období stání na sucho, tak v období laktace. Krávy „BSE pozitivní“ m ly významn vy í hladinu mo oviny v období 5 týdn p ed otelením (37,7 vs 32,6 mM), av ak bez významn ích rozdíl p i odb ru vzork v ostatních etapách pokusu. Koncentrace betahydroxybutyrátu byla v krvi významn vy í, av ak jen ve 3. a 5. týdnu laktace u BSE pozitivních ve srovnání s BSE negativními kravami. Z uvád ných údaj vyplývá, e onemocn ním BSE bylo posti eno tém 13% do experimentu zapojených krav. Toto v ak je procento zna vysoké, proto e v b ných podmínkách bylo v Británii v dob epidemie BSE(1992); zji ováno maximáln cca 3% „pozitivních“ krav, z celkového po tu krav chovaných ve stád . Tak e na základ uvád ných podrobných údaj o metabolismu bílkovin lze reáln usuzovat, e se jednalo o dlouhodobý nadbytek bílkovin v KD krav, p i nedostate né vyu itelnosti ho íku, vlivem hyperamonémie. Toto by potom m lo být v souladu s ji zmín nou „ammonia- magnesium theory“- co jako mo ný mechanismus p i vzniku BSE, jsem za átkem roku 2001 popsal na základ „inspirace“ ze zmín né publikace z asopisu „The Veterinary Record“. Tato publikace v ak není nikde p ipomínána; i kdy jsou citovány ji celé stovky jiných; zabývajících se v ak jen „hypotézami“ o p in BSE, v souvislosti s „infek ností“ masokostní mou ky (MKM) p vodem z Británie. Výskyt epidemie BSE se v p vodním ohnisku ( Británie) sní il ji na zanedbatelnou úrove a podobn tomu je i jinde ve sv . Nap íklad v R, kde nikdy k epidemii ani ke zji ní klinických p íznak BSE nedo lo, bylo po laboratorním vy et ení více jak 550 tisíc kus skotu zji no jen 10 pozitivních p ípad . Tak e se m e stát, e zanedlouho se „zahladí infek ní teorie do ztracena“. P itom, jak by asi bylo jednoduché, ji p i prvním podez ení, ji p ed 15 lety- pou ít tehdy „vysoce infek ní“ britskou MKM k provedení nejednoho, ale celé ady experiment , tak e by se tak ji dávno mohla skute ná p ina BSE nejen potvrdit, ale i vyvrátit. Te ji by takový pokus nemusel být uznán za právoplatný- v dy „infek ní priony“ v MKM se ji mohly „oslabit- p emutovat…“; tak e z ejm to bude trvat n jakých 20-30 let inkubace ne li se skute u lidí zjistí, zda budou hromadn posti eni vCJD nebo ne. P ipomenutím uvád ného pokusu v ak lze „stra ák infek nosti MKM“ odvrátit. Z ejm by sta ilo pokus zopakovat eba i v podmínkách R (av ak bez Mg-suplementace;bude tak krat í doba „inkubace“), proto e podobnou metabolickou poruchu u krav lze vyvolat kdekoliv na sv ; av ak jen tam, kde nejsou zkrmovány tropické druhy trav. Jak v ak je vid t, nemusí být pícnina ani výrazn ji „p ehnojená“; nadbytek bílkovin lze u krav zvýraznit i pou itím krmné sm si, obsahující více jak 22% bílkovin.
12. SRPEN 2004; HLÁSNÝ.J.: Dlouhodobý nadbytek bílkovin v krmné dávce krav a BSE- II. ást. asopis komory veterinárních léka R (Brno), 11, 2004(8), s.11-13 V sou asné dob ji jen málokdo si uv domuje, k jak významné „historické zm “ do lo ve vý iv vysokou itkových dojnic, v dob vzniku BSE, ve druhé polovin 80.let minulého století. Jedná se zejména o normování vysokého obsahu bílkovin v su in krmné dávky, p i „zavedení“ pot eby ur itého obsahu v bachoru tzv. „nedegradovatelného proteinu“ (RUP). Vycházelo se p itom z výzkumu z období 1982- 1984, p em p íslu né publikace byly shrnuty do NRC (1985; „Ruminant Nitrogen Usage“), co se v tomto sm ru stalo základem
normy USA (NRC, 1988). V na í krmivá ské praxi vysokou itkových chov krav se je i v sou asné dob poukazuje na doporu ení z publikace „Total mixed rations and supercows“ (USA, srpen 1994), „upravující“ tehdy platnou normu pot eby ivin (NRC, 1988). Z této, bylo po osmi letech, koncem roku 2002 ( asopis „Farmá “, .11) na í krmivá ské praxi p ipomenuto, e ve vysp lých chovatelských státech ( védsko, USA, Holandsko, Británie, Dánsko, N mecko) mají dojené krávy v krmné dávce obsa eno od 3,9 kg (Británie) do 6,4 kg (Dánsko) dusíkatých látek (bílkovin). Po podrobn ím prostudování zmín né publikace z roku 1994 ak vyplývá, e v p ípad Dánska (stádo s u itkovostí 10 tisíc kg mléka/rok) by to edstavovalo cca 26% bílkovin v su in KD. P i „p epo ítání“ této KD s p íjmem cca 25 kg su iny/ks/den lze zjistit, e p íjmem bílkovin by m la odpovídat (viz NRC, 2001) produkci cca 75 kg a p íjmem energetických ivin jen cca 44 kg mléka/ks/den. K podobnému výsledku (6,6 kg bílkovin) lze dojít i p i pou ití ji více jak 20 let staré SN 467070 (Praha, 1982), kdy k záchovné dávce 600 gram se p ipo ítává pot eba 80 gram bílkovin na produkci jednoho kg mléka. Tak e jak se dánské „superkrávy“ s takovou a neuv iteln nevyrovnanou KD ve skute nosti vyrovnávaly, to je otázkou. Dal í otázkou v ak je, pro takové a dal í podobné a neuv itelné „záv ry“ z literatury jsou v na ich odborných asopisech citovány ( „dezinformace“ jsou tak p ená eny do na í praxe…). Vysoká koncentrace bílkovin v krmné dávce krav (p výkavc ) má obvykle za následek nadbytek pavku v bachoru (v krvi a tkáních), jeho hladina závisí krom „degradability“ proteinu v bachoru, je i na dal ích okolnostech. Av ak, doprovodným b zji ovaným ukazatelem v krvi (mléce) krav – jsou zvý ené hladiny mo oviny. Pokud se týká problematiky mo oviny lze ze zmín ného asopisu Farmá citovat následující; „P eva uje názor, e vysoký obsah mo oviny v mléce znamená nadbytek dusíkatých látek v KD a e tento nadbytek po kozuje vnit ní orgány dojnic. V praxi se ukazuje, e tento názor velmi asto nemusí odpovídat skute nosti… Jsou chovy, kde se dlouho dr í mo ovina v mléce na vysoké úrovni, kolem 7-8 mmol/l, p esto jsou zví ata zdravá a k po kození jater nedochází…“- konec citátu. K tomuto názoru jednoho z na ich odborník pro vý ivu krav ak je t eba dodat, e d le ité je; jak dlouho k p ekrmování bílkovinami dochází- jedná se o týdny nebo o m síce? O m síce se m e i v posledních letech jednat v USA, kde se testace na BSE provád la a stále je provádí u zanedbatelného po tu krav, tak e pozitivní p ípady nemusí být odhaleny. Z ejm v ak tomu tak nebude v p ipomenutém Dánsku, proto e tam podobn jako v R nebyl (testace od roku 2001) a ani v sou asnosti není ve v í mí e zji ován výskyt BSE. Ve zmín né publikaci z USA (1994) je uvád n p íklad krmné dávky (KD) stáda krav (13 tisíc kg mléka/ ks a rok), obsahující v pr ru 18,8% bílkovin (v su in KD), po dobu celé laktace. P itom v tehdy „celosv tov “ uznávané norm (NRC, 1988), byla takováto vysoká koncentrace bílkovin (19%) v „MIXU“ doporu ována jen krátkodob , pouze první 3 týdny po porodu. Tak e podle této normy, v podstat po celé období laktace- a do denní dojivosti 55 kg mléka- není doporu ováno více jak 17,5 % bílkovin v su in KD. Názorný p íklad pro srovnání; 19 % bílkovin v su in KD je normováno pro rostoucí „mladá“ prasata ( .hm.: okolo 20 kg) v období výkrmu (cca 17% bílkovin v krmné dávce prasat- p i 90% su iny). Tak e dosp lým kravám s pln rozvinutými p ed aludky byl normován podobný obsah bílkovin v KD, jako „mladým monogastr m“ v období intenzivního r stu. Je t eba p ipomenout a zd raznit po adavek zmín né normy na p íslu né zastoupení „nedegradovatelného proteinu“ (krevní- rybí- masokostní mou ka), který tak byl od poloviny 80.let uplat ován p i krmení vysokou itkových dojnic. V nedávno „novelizované norm “ (NRC,2001) se v ak v prvních týdnech po otelení, doporu uje pouze 15,9% bílkovin v su in krmné dávky dojnic, p em i p i vysoké produkci
(55 kg mléka/ks/ den) se normou doporu uje ni í koncentrace bílkovin, p i vy ím zastoupení RUP, ne tomu bylo v norm z roku 1988. Z uvedeného tedy vyplývá, e do lo ke sní ení po adavku na p ísun bílkovin, av ak p i je vy ím zastoupení RUP. Porovnání normy pot eby bílkovin pro dojnice z období po átku výskytu BSE (NRC, 1988), s obdobím „útlumu“ BSE v Británii (NRC,2001) je následující: DOJNICE .hm. 600- 680 kg Období laktace 25 35 45 Dojivost(kg/den) Degradovatelný protein – RDP (%): NRC,1988 8,8 9,7 10,4 NRC,2001 9,5 9,7 9,8 Nedegradovatelný protein – RUP (%): NRC,1988 5,4 5,7 6,0 NRC,2001 4,6 5,5 6,2 Hrubý protein = dusíkaté látky = bílkoviny (%): NRC,1988 15,0 16,0 17,0 NRC,2001 14,1 15,2 16,0
Poporodní období
Vysokob ez í
55
25
35
10,4 9,8
10,5
9,7 10,3
9,9
6,3 6,9
5,4
7,2 5,6
3,2
17,5 16,7
15,9
19,0 15,9
12,0 13,1
Av ak v obou p ípadech ( R i Dánsko) stále dochází k ojedin lým nález m BSE a to z ejm i následující popisované situaci. Nepochybn v ak p i dlouhodob ím nadbytku bílkovin v KD krav dochází k hepatopatiím, co je z odborné literatury známo ji cca 50 let. Jak v ak je dále uvád no, tak je z ejmé, e tato p ina m e být v podmínkách R „p ehlí ena“, za inu hepatopatií bývají pova ovány obtí ji diagnostikované vlivy (mykotoxiny…) a prakti tí veteriná i jsou potom kritizováni za „uhynulé krávy“… I. Podrobn í informace o situaci ve „vý iv – biochemismu“ krav, týkajíce se jednoho z na ich na BSE pozitivních chov Jedná se o chov vysokou itkových krav, kde byly zji ny následující souvislosti; a/ BSE byla zji na u krávy, která minimáln po dobu 6 m síc po otelení p ijímala vysokou dávku bílkovin (v pr ru na úrovni 18,3% v su in KD) b/ V období posledních 15 m síc p ed zji ním BSE bylo v doty ném chovu uplatn no celkem 7 typ krmných dávek (KD), p em pr rný obsah bílkovin (v su in KD) se hem celé laktace pohyboval v rozmezí 17,8 a 18,8 % (v jednom období v ak p esahoval 20%; v dal ím období to bylo jen 17% bílkovin) c/ Ve hmot konzervovaných jetelotrav bylo v poslední dob zji ováno od cca 16 do 17,5% bílkovin, p i cca 2,9 a 3,2 % draslíku; 0,85 a 1,2 % vápníku; 0,25 a 0,38% ho íku - p i ni í koncentraci ho íku (0,13%) v su in hmoty kuku né silá e d/ Jako dal í zdroj bílkovin v KD byl pou íván sojový a epkový extrahovaný rot a v prvních sících po otelení i su ené krmné kvasnice (cca 0,1 kg/ks/den) e/ Nadbytku bílkovin v KD odpovídaly výsledky p i biochemickém vy et ení krve z doby ed zji ním BSE („pr rná hladina“ mo oviny v období laktace byla 7,1 mmol/l a v období stání na sucho 6,7 mmol/l) f/ P i biochemickém vy et ení krve a mo i bylo mo né vylou it subklinickou ketózu a rovn tak i deficit ho íku (hypomagneziémii). g/ T í po kození funkce jater (hepatopatie) bylo zji no prakticky u v ech vy et ovaných krav s podez ením, e se jedná o p sobení toxických látek. Tak e z celkového hlediska vy et ovaného chovu bylo mo né hypomagneziémii vylou it. Je v ak známo, e touto metabolickou poruchou bývají posti ena jen tzv. indikátorová (ojedin lá) zví ata ze stáda krav, o co se práv mohlo jednat u BSE pozitivní krávy. Zatím není ve v decké literatu e popisováno, pro tomu tak je; z ejm to má souvislost s neurohormonálními regulacemi, které podobn jako u lidí souvisí s „individualitou“ zví ete. Navíc potom, p i diagnostice Mg- deficitu je d le it í údaj (ne li koncentrace Mg v krvi-
mo i) zji ování Mg-deficitu p ímo ve tkáních (bu kách). Proto také nap íklad u lidí p i stanovení p esn í diagnózy; provádí se stanovení Mg nap íklad v ervených krvinkách. Tak e shrnuto celkov , popisovaný p íklad výskytu BSE v R se do zna né míry po stránce „nutri ní“ podobal uvád nému britskému experimentu. V obou p ípadech se jednalo o dlouhodobý a výrazný nadbytek bílkovin v KD krav, kdy nelze z hlediska individuality zví at vylou it nejen Mg-deficit, ale ani hyperamonémii ve tkáních (zejména ve tkáni nervové). K deficitu ho íku u p výkavc p i nadbytku pavku v bachoru dochází i tím, e se vytvá í nerozpustný fosfore nan ho nato amonný. Za této situace je charakteristické e nap ed dochází k hepatopatiím a to ji v rámci v í ásti p íslu ného stáda krav, proto e játra edstavují první ochrannou „detoxika ní bariéru“. Teprve a p i jaterní insuficienci se zvy uje hladina amoniaku v krvi a tím i ve tkáni nervové. II. Orienta ní informace, týkajíce se dal ího na BSE pozitivního chovu a souvislosti s diagnostikou BSE V období 1995/1996 jsem se v rámci poradenství ve vý iv dojených krav (celkem 11 chov ) setkal s chovem krav, který ve srovnání s jinými „vynikal“ vysokými hladinami mo oviny v krevní plazm (nap íklad p i jednom et ení tam bylo u 18 krav v období laktace zji no v pr ru 8,9 mmol/l). Pozd ji jsem tento „demonstrativní p ípad“ je s výsledky z chovu dal ího shrnul do p ísp vku s názvem „Vliv ketózy komplikované acidózou nebo urémií na plodnost dojnic“ (Výzkum v chovu skotu; 2000, .3; str. 18-28). Je d le it í ak vzhledem k výskytu BSE v doty ném chovu je to, e v letech 2001 a 2003 (odb r vzork - celkem 5 krát) byly op t v tomto chovu zji ny nejvy í hladiny mo oviny v mléce krav - ve srovnání s dal ími esti testovanými chovy dojených krav v rámci ur itých et ení v R. Jedná se o chov dojených krav .2, který jak z tabulky vyplývá vynikal v pr ru v ech ení nejvy í hladinou mo oviny (32,9 mg/ 100 ml), p em rozmezí minimálních a maximálních hodnot je úzké (29,3 a 37,6 mg/100ml). Z toho tedy vyplývá, e se tam jednalo o dlouhodobý nadbytek bílkovin v KD. Vy í hladiny mo oviny byly zji ny i v chovu .6, av ak p i podstatn ni í u itkovosti. Naopak v chovu .5, který vynikal nejvy í itkovostí, byly pr rné hladiny mo oviny na fyziologické úrovni (25,6 mg/100 ml = 4,27 mmol/l) . Mléko (kg/ks/den)
Mléko (kg/ks/rok)
Mo ovina (mg/100ml)
Mo ovina (min.-max.)
Aceton (mg/l)
Bílkovina (g/100g)
Chov . 1
24,5
6500
17,4
11,9 -23,8
3,3
2,99
120
Chov . 2
27,6
7200
32,9
29,3-37,6
2,3
3,26
120
Po et krav
Chov . 3
24,6
6700
23,2
16,7-32,7
1,9
3,17
118
Chov . 4
26,2
6400
24
15,2-34,6
3,3
3,07
122
Chov . 5
33,7
10000
25,6
16,4-30,4
2,2
3,07
96
Chov . 6
23,6
5500
29,1
22,5-35,9
2,8
3,26
120
Chov . 7
26,6
6900
21,4
11,4-47,8
3,4
3,04
120
V „ asopise KVL R“ (2003, .1) jsem upozornil kolegy v praxi velkých zví at na to, aby vedli p íslu né poradce ve vý iv krav k dodr ování obsahu ho íku v su in KD na úrovni 0,2 a 0,3% (p edpokládal jsem , e v na í praxi ji je b respektována norma na ísun bílkovin do KD dojených krav; odpovídající NRC, 2001). Vycházel jsem z toho, e k zastavení hromadného výskytu (epidemie) BSE v Británii mohlo dojít v souvislosti se zvý ením Mg-suplementace do KD krav. Toto lze dokladovat ze Severního Irska, kde bylo publikováno, e:
a/ P i plo ném vy et ení krve (celkem 1799 stád krav) v období 1991/92 tam byla zji na výrazná hypomagneziémie (jednalo se o „náhodné et ení“ v souvislosti s odb rem krve p i diagnostice brucelózy) b/ Po ínaje rokem 1993 tam bylo zapo ato s výrazným zvý ením Mg-suplementace do KD krav c/ K vyvrcholení výskytu BSE do lo v lednu 1994 (56 p ípad za m síc) s poklesem a na 9 ípad za m síc prosinec 1995 (v období 1988 a 1995 tam bylo zji no celkem 1680 ípad BSE). Z uvád ných skute ností vyplývá, e Mg-suplementace byla v Británii „podce ována“v dob za átku výskytu BSE (1988 a 1993). Dokladem je to, e zhruba u 48% testovanýchchovaných krav v Severním Irsku byla hladina ho íku v krevním séru ni í jak 0,8 mmol/l! V období kolem roku 1990, podobn jako ve v in zem lsky vysp lých státech sv ta; tam „kulminovala“ vysoká spot eba dusíkatých i draselných hnojiv, vedoucí ke sní ení vyu itelnosti ho íku z krmiv (tento fenomén je dal í „historickou skute ností“). Vzhledem k dal ím známým okolnostem to byla jen Británie, kde se výrazn ji uplat ovala hypomagneziémie, tak e tam byly ve v í mí e pozorovány i klinické p íznaky „ ílení krav“. V ostatních zemích se z ejm výrazn ji uplat oval nadbytek bílkovin v KD krav, tak e obvykle chyb ly výrazn í klinické p íznaky, ani by se onemocn ní podobalo epidemii. Tato druhá varianta výskytu BSE byla zji ována i v R. P i konzultaci s p íslu nými poradci ve vý iv dojených krav jsem v ak nedávno zjistil, e tak jak bylo v p ísp vku „Mo ovina a zdraví dojnic“ (Farmá , .11; 2002) do na ich podmínek z USA „interpretováno“; tak je v na í praxi skute v n kterých p ípadech realizováno. Z hlediska zku eností p i výskytu ji 10 p ípad BSE v R je zajímavé to, e BSE byla v dy zji na v chovu krav s vy í u itkovostí. Lze odhadnout, e výrazn í nadbytek bílkovin (které p edstavují v KD finan nejnáro í polo ku), nebývá v chovech krav s ro ní itkovostí ni í jak cca 5000 kg mléka. Tak e se nabízí otázka; nebylo tomu podobn v na ich ostatních chovech krav s výskytem BSE, jak je u jednoho z nich podrobn ji vý e popsáno? Kdo by m l toto „podez ení“ na dlouhodobý nadbytek bílkovin v KD krav (v BSE pozitivních chovech) zji ovat? Pokud by se dosp lo k podobnému záv ru, mohlo by se tak edejít nesmyslnému vybíjení dal ích chov krav, posti ených „individuální“ metabolickou poruchou. Podrobn í údaje o zmín ném britském experimentu uvádíme ve lánku s názvem „Zapomínaný experiment a výskyt BSE p i nadbytku bílkovin u dojených krav“ v bulletinu „Výzkum v chovu skotu“ (2004, .2; str.25-35), jeho sou ástí je i uvád ný text. Pokud o tento bude mít n kdo z koleg zájem i v anglické (roz ené) verzi, tak je k dispozici v redakci asopisu KVL R.
13. SRPEN 2006; HLÁSNÝ.J.: Ústup z BSE infek ních pozic, ílená hypotéza; prionová nákaza neexistuje. asopis komory veterinárních léka R (Brno), 12, 2006(8); 13-16 V roce 2004 jsme se ve ty ech vydáních Zv rokruhu v novali „ íleným kravám“. Tehdy v úvodním lánku („BSE jinak“) v b eznovém vydání jsme „seriál o BSE“ na doporu ení kolegy Daniela zd vodnili tím; “pro by práv eská veterinární profese nemohla zahájit t eba i ir í diskusi o neudr itelnosti opat ení, která mají velmi pochybné v decké zd vodn ní…“. S odstupem dvou let lze íci, e diskuse o BSE skute mohla být ve Zv rokruhu p ínosem. Tento asopis má k dispozici ka dý „praktický veterinární léka “ v R, co bylo výhodné z hlediska roz ení názoru i hypotézy „BSE jinak“ a p ímo mezi eské farmá e a krmivá e (snad ani jiná vhodn í „mediální cesta“ neexistovala). Ti z ejm mimo jiné snad ji kone pochopili, e krávy i z hlediska
mo ného výskytu BSE je „nebezpe né“ krmit podobn jako ku ata i prasata p i intenzivním výkrmu (a 20% bílkovin v su in krmné dávky). Tak e je mo né i to, e v R ji nastal „zlom v my lení krmivá “, tak e ji dal í „infek ní priony“ u na ich krav nebudou zji ny… Po zve ejn ní výsledk posledního d le itého pokusu koncem b ezna 2006, v ak nastal „zlom“ i ve v deckých poznatcích týkajíce se „infek nosti“ i p vodu nemoci ílených krav (BSE) a lidské formy BSE (nová varianta Creutzfeld-Jakobovy nemoci- „vCJD“). O tento elom, i „p evrácení misky vah“ se zaslou il v decký tým ve Skotsku, vedený Dr.M.Jeffreyem, kdy zjistil následující skute nosti; A/ Neexistuje genetická odolnost i vnímavost ke „prionové infekci“ B/ P i vst ebávání „infek ních prion “ aplikovaných p ímo do st eva se tyto dostávají do t la podobn jako b né proteiny stravy p es sliznici st eva (enterocyty). Ne v ak p es lymfatickou tká st eva, jako tomu je u b ných „infek ních agens“ (viry, bakterie…) C/ Pokud v ak jsou „infek ní priony“ v masivní koncentraci ji p edem vystaveny ú inku alude ní ávy, tak potom ji jen nepatrné mno ství jich „proniká“ p es sliznici st eva. Tyto výsledky byly zji ny p i následujícím pokusu: 1. Do pokusu bylo vybráno 50 ovcí s r znou mírou jejich genetické odolnosti ke skrapii, co je typická ov í prionová choroba. mto zdravím ovcím, které se geneticky li ily v mí e náchylnosti k onemocn ní skrapií, vpravili p ímo do tenkého st eva (chirurgickou cestou) „infek ní priony“. U v ech ovcí do lo ke stejnému vst ebávání prion p es st nu st eva. Tak e u ovcí s r znou odolností v i infek ním prion m neexistuje ádný „genetický mechanismus“, který by náchylnost ke vst ebávání ( „infekci“) prion ve st ev n jakým zp sobem podle individuality zví at usm oval. 2. Druhým úkolem pokusu bylo zjistit, kterou cestou se „infek ní priony“ ve st ev vst ebávají. Ukázalo se, e tyto rychle procházely ze st evního obsahu do klk st eva p es enterocyty. Tak e priony do t la zví at prostupují jinou cestou, ne tomu je v p ípad ných infek ních agens (bakterie, viry…), které prostupují do lymfoidní tkán st eva (p es Payerovy plaky). 3. B hem t etí ásti pokusu Jeffrey v tým natrávil“ sm s obsahující infek ní priony pomocí áv, které se b vyskytují v aludku (slezu). Takto natrávené priony pak op t aplikovali do tenkého st eva. P i tomto pokusu se v ak v klcích ádné infek ní priony nezjistily. Aby to je up esnili, tak se o toté pokusili za pomoci citliv í metody na pr kaz prion (Western Blot Test). Ukázalo se, e z p vodních molekul PrPSc jich ú inkem alude ních áv p ilo jen nepatrné mno ství. P itom ve vzorku sm si (mozková tká ) bylo obsa eno obrovské mno ství „infek ních prion “ v porovnání s tím, kolik by jich prakticky vzato mohlo být obsa eno v krmivech u pasoucích se ovcí. To tedy ukazuje na to, e za laboratorních podmínek prionový protein m e být p enesen es st nu st eva. Av ak sou asn také bylo prokázáno, e je nepravd podobné, aby k tomu takto docházelo i v p irozených podmínkách. Tak e z pokusu provedeného ve Skotsku vyplynulo, e i kdy ovce p ijme ohromné mno ství infek ních prion , tak jsou za ívacím traktu b hem 48 hodin trvajícím p irozeném enzymatickém trávení, prakticky v echny zni eny. Jinak tedy eno, pokusy na ovcích prokázaly, e by tak s kone nou platností m la být vyvrácena „infek ní hypotéza“, poukazující na to, e k naka ení skotu do lo v Británii p i zkrmování masokostní mou ky (MKM) . Av ak nejen tento v poslední dob d le itý experiment, ale i celá ada dal ích po ínaje zejména rokem 2004 za ala ukazovat na „trhliny“ ve stávající v decké infek ní teorii. Ji za dva m síce po zve ejn ní výsledk z vý e popisovaného pokusu byl v Internetovém deníku „Daily Telegraph“ (30.5.2006) zve ejn n lánek s názvem „Skute vás to m e zabít“? Autorem lánku byl v decký redaktor Roger Highfield , který komentuje n kolik dal ích infek ní BSE teorii „odporujících“ výzkumných prací. P itom hned jako první d kaz
k jejímu zpochybn ní, p edkládá výsledky zmín ného Jeffreyho experimentu s ovcemi. ipomíná, e ji tém p ed 10 lety byla ud lena Nobelova cena v dci (léka profesor Prusiner, Univerzita v San Francisku), který m l tak radikální my lenku, e byla jeho kolegy zpochyb ována. Tato ned ra ostatních v dc spo ívala zejména v tom, e ozna il za vodce spongiformních onemocn ní jako je scrapie ovcí, BSE skotu a vCJD lidí- „infek ní prion“ jako zcela nový druh infek ního agens. Ten v ak na rozdíl od vir , bakterií a parazit neobsahuje ádný genetický materiál, tak e není mo né, aby se priony pomno ovaly. V decký redaktor „Telegraphu“ Roger Highfield ipomíná i dal í výsledky výzkumných prací z posledních dvou let, které prokazují, e se profesor Prusiner a dal í v dci „dokladující hypotézu“ o infek nosti prion (masokostní mou ky) mohli „pomýlit“. Dokonce je jeden z jeho záv je d razn í, proto e íká, e v sou asné dob , tém 10 let od ud lení Nobelovy ceny jsou i nadále pochybnosti k jeho hypotéze; v nejlep ím p ípad se jeví jako „nekompletní“ v nejhor ím p ípad dokonce „nepravdivá“. Tímto a „konfronta ním sd lením“, které takto snad poprvé bylo „mezinárodn “ zve ejn no, se z ejm otevírá „bou liv í diskuse“, ohledn p vodu a ení BSE jako i vCJD. Stále v ak se mohou objevovat r zné d vody, v zájmu zachovat „infek ní my lenku“ na vod lidské formy BSE z masokostní mou ky (MKM). Nap íklad v zá í 2005 bylo v tomto sm ru poukázáno ve v deckém asopise „The Lancet“ na mo nost vývozu infek ní MKM z Indie. Profesor Colchester a jeho dcera poukazují na to, e b hem edesátých a sedmdesátých let Británie importovala stovky tisíc tun celých a drcených kostí, v etn kadáver a zbytk zví ecích t l. Tyto suroviny se v Anglii zpracovávaly na hnojiva a také se vyu ívaly ke krmným ú el m. Tém celá polovina dovoz t chto surovin se uskute ovala z oblasti Bangladé e. V dci p li s my lenkou, e mezi kosti, jejich sb r provád li tamní domorodci, se pravd podobn dostaly i lidské ostatky. Tak e vcelku „jednoduchou v dou“ zve ejn nou v ak ve pi kovém asopise, bylo mo né vyvolat zna ný rozruch ve sv , týkajíce se BSE. A ten skute nastal. V Británii za odborníky bylo vládním rozhodnutím shrnuto, e tamní v dci se jako celek od zmín né „pseudov dy“ distancují (viz Internet). Rovn Indové se ohradili a íkají, e to by ve stejné dob (jako v Británii) muselo dojít k roz ení BSE u zví at i lidí také v Indii. To se v ak nestalo, p em na klasickou formu CJD umírá v Indii podstatn mén lidí, ne li je sv tový pr r. Tak e ne v e je s „infek ní BSE teorií“ v po ádku, by by to bylo „v decky zji no“. itom se zejména a v poslední dob ukazuje, jaké a „rafinované výmysly“ mohou být decky publikovány. Nedávno se p íslu ná kritika objevila i v na em tisku následovn ,cit.: „Jména pi kových v deckých asopis jako Science nebo Lancet jsou zárukou nejvy í kvality publikovaného výzkumu. P esto se v lednu 2006 ocitly oba zmín né urnály ve velmi nep íjemné situaci, kdy se lánky na jejich stránkách ukázaly jako podvod. Science z tohoto vodu „vy krtával“ dva lánky jihokorejského veterinárního léka e Woo-Suk Hwanga. The Lancet se bude muset rozlou it se studií norského léka e Jona Sudboa, vymy lenou od základ . Co se to d je? Ztrácejí pi kové asopisy na hodnov rnosti a m ní se ve „v decký bulvár“? Autorem t chto kritických slov je biolog pan profesor Ing. Jaroslav Petr,DrSc., který ve lánku „V da a podvody“ (týdeník „Medical Tribune“, .2/ 2006) koncem ledna 2006, seznamuje léka skou ve ejnost se svými názory na „v dce- podvodníky“. V tomté pi kovém v deckém asopise (The Lancet) byla v ak nedávno- koncem ervna 2006 zve ejn na dal í snad „nejzáva í my lenka“. Upozor ující na to, e na základ
dal ího výzkumu kanibalismu v „Papua New Guinea“; je mo né o ekávat výskyt prvních íznak vCJD, dokonce a po více jak 50 letech od naka ení „infek ními priony“. Jedná se o výsledek spolupráce profesora Johna Collingeho (University College, London) s australskými v dci. Jaká na tento „v decký poznatek“ bude odezva u v deckých autorit je otázkou. Jisté ji v ak je, e „nejnov í BSE my lenka“ z v deckého asopisu The Lancet ji byla v Británii „medializována“…. Tam také po zohledn ní nejnov ích v deckých poznatk týkajíce se BSE, je v posledních letech zve ej ována studie “Information Statement”, pod patronací The Institute of Food Science and Technology (IFST). P edposlední studie byla zve ejn na v roce 2001, poslední studie s názvem “BSE a CJD u lidí” pochází ze íjna 2004 (http//: www.ifst.org/hottop5.htm). íká se tam, e diskuse týkající se p vodu a ení BSE z stává a pravd podobn i z stane neroz ena. Hned úvodem v ak je p ipomínáno známé zji ní, kdy po zákazu zkrmování masokostní mou ky (MKM) v Británii v roce 1988 se tam po p ti letech (1993) výrazn sní il výskyt BSE., co bylo popsáno na základ epidemiologických studií, zejména pod vedením Dr.Wilesmitha. Z toho vyplývající p tiletá inkuba ní doba pro BSE, v ak ji tolik není v “Information Statements“ v íjnu 2004 zd raz ována. V této zpráv se auto i ji p iklán jí i k tomu názoru, e BSE v Británii vznikla na základ p sobení kombinace více „náhodných“ faktor , které m ly za následek roz ení nemoci. Britská vláda ji d íve pov ila “úzkou skupinu” v dc pod vedením profesora Horna, ke pro et ení v ech v deckých teorií a poznatk , v zájmu vysv tlit skute ný p vod BSE. Na základ vypracované studie “The Report of the BSE Inquiry” se upozor uje na to, e vznik BSE v Británii byl pravd podobn í na základ genové mutace ji na za átku 70.let u jaké krávy nebo jiného zví ete, ne infekcí p es scrapii od ovcí. Bohu el v ak ani tento decký tým nedosp l k jasnému záv ru, týkajíce se p vodu BSE. Podal v ak vysv tlení, pro výskyt BSE za al práv v Británii. Vysv tlení bylo takové, e v ur itých p ípadech (období 1970 a 1980) byla MKM v Británii zkrmována telat m a to ji od prvního a druhého týdne v ku. Potom tato skute nost spole se zm nami p i zpracování masokostní mou ky (MKM) v Británii (“rendering process”), vytvo ila p íhodné podmínky pro ení BSE. Pozoruhodný je zmín ný „v decký názor“ o tom, e MKM byla v 70. letech v Británii zkrmována telat m a to ji od prvního a druhého týdne v ku. Ve zmín ném stá í bývají telata velice náchylná k výskytu r zných gastrointestinálních poruch, tak e v tomto typicky „mlé ném období“ by z ejm p i zkrmování MKM- v ina telat uhynula. O jaké procento by se jednalo, bylo by zajímavé ov it pokusem. Podstatn zajímav í a ú eln í by v ak bylo zopakovat vcelku jednoduchý ji ve Zv rokruhu ( .8/2004) p ipomínaný „britský experiment“. P edstavovalo by to po dobu minimáln 7 m síc zkrmovat kravám (pr rná denní dojivost okolo 30 kg mléka) „ad libitum“ jílek anglický a bílkovinným koncentrátem doladit na 20% bílkovin v su in krmné dávky. Pokud by byl pokus zopakován „lege artis“, la by se BSE u krav „objevit“- v souladu s tím, jak to podporuje celá ada poznatk z v decké literatury a nakonec i dosavadní 20-letá praxe s výskytem BSE ve sv . Mohlo by to tak p isp t k uklidn ní n kterých (nervov labilních…) zejména mlad ích lidí, kte í jsou i je v dob sou asné „stra eni“ tím, e dokonce i za více jak 50 let mohou zem ít na vCJD.
Tak e poslední vývoj událostí ve sv tovém výzkumu ukazuje na to, e p vodce jedné z nejnebezpe ích infek ních nemocí p enosné ze zví at na lidi, m e být „revidován“ na který z faktor zevního prost edí (metabolická porucha?). Tak e a ílený strach z masokostní mou ky (MKM)- produktu i krmiva z odpadu porá ených nebo uhynulých zví at, se za íná „rozplývat“ (viz zejména Holandsko…). Tento „útlum“ se prakticky projevuje i v R, kdy se poslední 24.p ípad BSE (únor 2006) zji ný v ZOD Lubná u Poli ky- snad ani neobjevil v na ich mediích. A to ani kdy v tomté podniku byl ji d íve, v íjnu 2004 zji n 15.p ípad BSE v R. P itom za rok 2005 byl v R zaznamenán „rekord“ ve výskytu BSE (celkem 8 p ípad ). Ani n jak výrazn ji nebyl v na ich médiích komentován 22.p ípad BSE ( íjen 2005) v ZD Krásná Hora, kdy u dal í vrstevnice posti ené krávy v tém e chovu- byl v listopadu 2005 zji n 23.p ípad BSE v R. V tomto zem lském podniku bylo utraceno celkem asi 300 krav, pocházejících z jednoho z nejkvalitn ích stád krav v R, podobn jako v celé ad dal ích chov v R, kde pr rná u itkovost stáda dosahovala a k 10 tisíc m kilogram mléka/ks/ rok. Celkov eno; eská média s celostátní p sobností se z ni eho nic „odml ela“, i kdy koncem roku 2005 bylo testací na BSE zji no, e výskyt BSE je od roku 2002 v R na vzestupu, na rozdíl od v iny stát EU. Zmín ný útlum v ení „infek ní BSE hypotézy“ nejen v R, ale i celosv tov v ak nastal po zve ejn ní výzkumných prací p vodem ze výcarska. Vedoucí tamního týmu dc profesor Adriano Aguzzi má zásluhu na tom, e od roku 2004 do lo k významnému pokroku v poznatcích o „infek ním BSE agens“. Mimo jiné objevy jeho týmu dokazují, e infek ní priony lze nalézt i v mlé né láze ovcí posti ených mastitidou, co bylo zve ejn no v asopise Nature Medicine ( 2005). Profesor Aguzzi p ipomíná, e fyziologické funkce normálního bun ného prionu (PrPC), který za normálních okolností bu ky chrání, jsou v podstat zatím záhadné. íká, e zatím neznáme jak infek ní forma prionového proteinu (strukturáln zm ná forma normálního proteinu)- jak doká e po kodit mozek. Z jeho práce vyplývá, e PrPC proteiny jsou p em ovány na ur itá seskupení (nahromad ní) neurotoxické formy, p i atakování bun k infek ními prionovými (PrPSc) ásticemi. Podle n ho se v ak naskýtá nový pohled na „infek nost prion “. Výzkum v tomto sm ru ukazuje na to, e ur itá genetická skupina my í, která má „sekre ní formu“ prionového proteinu, nikdy nepodlehne nemoci a to dokonce i kdy priony v mozku vytvá ejí ur ité shluky-seskupení. Pokud je takováto my infikována PrPSc, tak u ní nikdy nedochází ke klinickým p íznak m prionového onemocn ní. Je to docela p ekvapující, i kdy jejich mozky byly napln ny plaky PrPSc! – zd raz uje profesor AGUZZI ve lánku „ Prion toxicity; All Sail and No Anchor“ v asopise Science (2005). Dal í d le itou zajímavostí publikovanou v roce 2005 ( asopis; Brain Research) v ak je i to, e „scrapie prion protein“ (PrPSc) má podle pan lských výzkumných prací významné souvislosti s metabolismem vápníku (ho íku). Tento výzkum jako je n kolik dal ích prací z posledních let ukazuje na význam vápníku – ho íku a amoniaku p i „prionových onemocn ních“. Tak e pokud skute „infek ní BSE teorie“ pozbude platnosti, tak je reálná nad je, e i ve Zv rokruhu (2004) popisovaná „BSE ammonia- magnesium theory“, kde sty ným bodem je vliv vápníku- ho íku- amoniaku na funkci „NMDA receptoru“, e by „rapotínská teorie“ mohla být brána v úvahu (viz bli í „infek ní podrobnosti.; www.bse-expert.cz). V sou asné dob ji je tém jisté, e skute priony“ by nem ly být p vodcem onemocn ní. Ale e r zn „deformovaná prionová bílkovina“, nacházející se zejména v nervové tkáni- to je a „d sledek“ p sobení jiného (metabolického?) onemocn ní. Zmín ná teorie byla ji p ed více jak p ti lety zve ejn na ve v decko- odborném bulletinu (Výzkum v chovu skotu) Výzkumného ústavu pro chov skotu, s.r.o. (Rapotín). Je to z ejm jediné pracovi v R, kde byla dal í „BSE alternativní hypotéza“ vytvo ena. K tomuto jsme ikro ili bezprost edn poté; co na jedné stran byly v íjnu 2000 zve ejn ny výsledky „britského pokusu“, kdy po cca 7-m sí ním zkrmování jílku anglického do lo k „masivnímu výskytu“ BSE (u cca 13% do pokusu zapojených krav) a na stran druhé kdy byla v té e dob v Británii zve ejn na studie („The BSE Inquiry“; 4000 stran), zd raz ující celosv tové riziko ve výskytu tzv. „lidské formy ílených krav“- p vodem z MKM. Tehdy se
upozor ovalo na to, e ka dým rokem se bude výskyt vCJD v Británii zdvojnásobovat a dosáhne b hem n kolika málo let ádov desetitisíc p ípad . K tomuto a zna pesimistickému názoru v ak tehdy nebyly ádné d kazy, e by byl p enos BSE na lidi prokázán. Bylo v ak ji v té dob zji no, e p i porovnání roku 1999 (15 p ípad vCJD) a 2000 (28 p ípad ), se skute výskyt tém „zdvojnásobuje“. Bohu el, jen tato statisticky „zanedbatelná ísla“, doslova vyburcovala n které v dce a média na celém sv k tomu, aby na základ experiment s „my ovitými“ zví aty, poukazovali na ohromné nebezpe í plynoucí od krav na lidi. Ji v íjnu 2001 v ak byla zmín ná teorie oponována v asopise „British Medical Journal“ s názvem publikace New Variant Creutzfeld-Jakob disease: the epidemic that never was . Autorem byl britský léka George A.Venters. Ten rozpoutal mohutnou debatu, jak ji z názvu publikace vyplývá o tom, e v Británii k ádné epidemii s „lidskou formou BSE“ nikdy nedo lo. Dal í vývoj situace jemu a jeho stoupenc m dal za pravdu, proto e je v roce 2001 nad jný trend vývoje vCJD z pohledu propagátor „sv tové infekce“- se zm nil na sestupnou tendenci.Tak e v roce 2004 bylo zji no jen dev t a za rok 2005 ji jen p t p ípad vCJD ve Velké Británii. Výskyt vCJD v ak byl a je stále zveli ován, proto e se uvádí, e na vCJD zem elo ji celkem 153 lidí. Ve skute nosti v ak to bylo jen 109 p ípad , proto e u dal ích 43 ípad to nebylo „neuropatologicky“ potvrzeno.
14. P ísp vek týkající se BSE zve ejn ný ve Sborníku p edná ek (str.42-50) „V.Kábrtovy dietetické dny“ (23.ledna 2003) z mezinárodní konference u íle itosti 100. narozenin emeritního profesora MVDr. Jaroslava Kábrta Nervous diseases in connection with nutrition in ruminants, and the BSE Nervová onemocn ní v souvislosti s vý ivou p
výkavc a BSE
J. Hlásný Veterinary ambulance, Bludov Summary There are no published references to date in which intake of crude protein ( potassium) high enough to lead to a state of hyperammonemia (hypomagnesemia) during the incubation period of the BSE. Therefore there is the main idea of this review; to show the hypomagnesemia plus hyperammonemia „simultaneous“ action on the ruminant tissues ( the CNS and liver tissue, especially). As a typical example; the ryegrass staggers is showed in ruminants. For example in Britain , the crude protein may reach to over 300 g/ kg dry matter in young, heavily- fertilized ryegrass. Also, perennial ryegrass feeding must be considered in the differential diagnosis of hypomagnesemia. So, the various clinical symptoms can be observed because the nervous system controlling both voluntary and unvoluntary muscles is affected (Mg and Ca disturbances). It seems, that during the chronic hypomagnesemic disease, the heavy weather changes (cold- rainy, windy...) or nutrition (high intake of crude protein...) stress - these episodes of acute abruptions, may accelerate the nervous, like to „BSE“ disease. If the BSE is involved; a longer- chronic action of corresponding biochemical changes in the blood (CSF) is necessary, to rise irreversible neurodegenerative changes. Souhrn Do sou asné doby nejsou známy publikace, ve kterých by byl vyhodnocován vy í p íjem bílkovin (draslíku) vedoucí k hyperamonémii (hypomagneziémii), b hem inkuba ní doby BSE. Tak e hlavní my lenkou tohoto „review“ je znázornit sou asný ú inek
hyperamonémie a hypomagneziémie na tkán p výkavc , zejména na CNS a jaterní tká . Jako typický p íklad této situace je „potácivost“ p výkavc p i zkrmování jílku anglického. Nap íklad v Británii m e obsah bílkovin v jílku anglickém p esahovat a 300 g/ kg su iny, u mladých a intenzivn p ihnojovaných porost . P itom p i zkrmování jílku anglického je t eba diferenciáln diagnosticky po ítat s p ípadnou hypomagneziemií. Tak e p i tomto onemocn ní lze pozorovat r znorodé klinické p íznaky, proto e je posti en nervový systém ídící funkci sval kosterních i hladkých (disbalance mezi Mg a Ca). Zdá se, e p i chronické hypomagneziémii , t í stres; p i zm po así (dé , chladno, vítr…) nebo vý ivy (nadbytek bílkovin..) – tyto náhlé zm ny mohou urychlit výskyt nerového onemocn ní podobného BSE. Pokud dochází k BSE , je nezbytné dlouhodob í chronické sobení p íslu ných zm n v krvi (mozkomí ní tekutin ), ke vzniku ireversibilních neurodegenerativních zm n. Bovine spongiform encephalopathy (BSE) belongs to the family of diseases known as the transmissible spongiform encephalopathies (TSE´s). These diseases are caused by similar uncharacterized agents that produce spongiform changes in brain. In the next decades, a series of experiments , many led by professor Prusiner, demonstrated that prion protein (PrP) actually is present in healthy animals, but in a different form from the one found in diseased animals. While many of Prusiner colleagues have come to accept the once heretical prion theory, most say it still faces some crucial unanswered questions. Also an important remained question is; where are used exports of „infectious“ Britain meat and bone meal (MBM) in cattle feed? Eurostat data (1990-2000) indicate that UK exports of MBM averaged 20,000 tonnes in 1990- 1996 (totalling 138,000 tonnes over the period) and 23,000 tonnes in the 1997- 2000 period (91,000 tonnes in total). Where these exports used in cattle feed? And to where were they shipped? Nobody knows… (ZIGGERS, 2001). However, meat products are valuable only for simple- stomached animals. So, MBM is eaten readily only by pigs (100- 200 g) and poultry- hens (5- 10 g/ animal/ day). This product is not readily acceptable because of the extraordinary „smell“, and the prevention necessity about a high protein intake- „protein metabolism disorders“ (KÁBRT and LAZAR, 1963). Therefore if MBM is fed in ruminants , it must be introduced into their diets gradually. Meat meal generally contains from 600 to 700 g/kg of protein compared with about 450 to 550 g/ kg for MBM. So, considerable care is required in storing the meat products to prevent the development of rancidity… (McDONALD et al., 1988). Recent report from MOORBY et al.(2000) describes a nutritional experiment in dairy cows, as a different cause of BSE. During the last six weeks of the dry period they were offered one of three grass silage (first cut perennial ryegrass)- based diets, offered ad libitum. After calving, all the animals received the same lactation diet consisting of ad libitum access to ryegrass silage. After the 21 weeks of lactation, six from the 47 animals developed clinical signs of BSE, which was later confirmed by histopathological examination. In addition the BSE developed after 27 weeks of ryegrass feeding- without meat and bone meal in the experimental diet; unfortunately, without the Mg status of cows testing. Therefore, the feeding of MBM to cattle per se may not be the main cause of BSE. However, by excessive feeding of MBM, especially in dairy cows, a state of hyperammonemia can be achieved and hypomagnesemia can also be initiated. When this article about „ryegrass toxicity“ on the CNS of cows was published and after the interpretation of the „MBM protein idea“ from KÁBRT and LAZAR (1963) ; it was prompted to air my views in studies of CNS neurotoxities by nutritional causes. I reviewed about 200 papers on the CNS changes associated with BSE, and detected a possibility that these mechanisms have a strong influence on CNS, especially in ruminants, and that the BSE has its roots in a more common nutritional problem (HLÁSNÝ, 2001). This alternative „ ammoniamagnesium“ theory is based on the chronic Mg-deficiency potentiated by hyperammonemia in animals. This theory was introduced with the well- known fact, that over the past 50 years yields of many crops have increased roughly in proportion to the increase in NPK–fertilizer application. Luxury consumption of K fertilizers, leads to distortion of cation ratios in the herbage: concentration of Na, Mg and Ca are reduced relative to potassium. Higher N–fertilization increases N concentration, and appears to increase the concentrations of P and K in feedstuffs, and decreases Mg utilization by
livestock with the occurence of hypomagnesemia. Also, if the P content in young pasture is high, precipitation of insoluble guanite (MgNH4PO4 . 6H2O) may begin in the rumen which decreases Mg utilization. Higher N concentration in forages gives higher contents of higher fatty acids and decreases the availability of feed Ca and Mg by the formation of insoluble Ca and Mg soaps in the gastrointestinal tract. Highly fertilized young herbage is characterized by a high content of crude protein (CP) and a high rate and extent of degradation of CP causing high concentrations of ammonia– N in the rumen. If rumen NH3 levels are excessively high, the NH3 is absorbed into the blood and either recycled or excreted in the urine as urea. Excess NH3 in the portal system can readily pass through the liver and enter the arterial system. Brain tissue rapidly extracts NH3 from the arterial blood. Within the critical blood concentration range, it appears that the animal cannot detoxify ammonia fast enough to keep ahead of absorption from the stomach (rumen). In other words, the urea and glutamine- synthesizing mechanisms are saturated. Ammonia then builds up in bloodstream (hyperammonemia) and more and more NH3 accumulates in tissue cells. The CNS is first to malfunction because it has a large requirement for energy. Behavioral and nervous signs do seem to appear first, cellular energy and respiration deficits probably cause ultrastructural damage and the degenerative changes (BOOTH and McDONALD, 1988). Therefore at elevated blood concentrations ammonia is toxic on the central nervous system. It was described as the following figure (HLÁSNÝ: 2001, 2002): Fig Obr. 1
Personal experiencies with the NPK-fertilization, and the hypomagnesemia in ruminants I participated as the „fellow“ from the Dpt. of Animal Nutrition – established by professor J. KÁBRT (University of Veterinary Medicine and Pharmacy of Brno), on the grazing trial at the West Virginia University (COX GANSER et al. 1992). There the metabolism of 24 ewes has been tested at three different pastures during the five weeks period. Pastures were fertilized with 90 kg N/ ha (as Nnitrate) in late March. Ewes were fed a good quality grass legume hay (CP- 11%, K- 1.9% of dry matter) after lambing in late February , and in mid April six groups of six ewes (3 with twin lambs,
and 3 dry) were allocated to three pastures (Matua, Tall fescue, Kentucky bluegrass with red clover). Pasture samples were taken for mineral analysis (N, P, K, Ca, Mg, S, Mn, Fe, Cu, B, Al, Na), and also samples of the blood (glucose, urea, cholesterol, total protein, creatinine, albumin, globulin, bilirubin, triglycerides, ALP, LDH, SGOT, SGPT, GGT, amylase), and urine samples (Ca, P, Na, K, Mg) were taken. After five days of young pasture in lactating ewes feeding (CP; 20-30%, K; 2.4- 4.0% of dry matter): - Mg blood values significantly decreased(from 1.7 to 1.1 mg/ dl) - with previously significantly increased blood urea (from 20 to 45-50 mg/dl) - with following significant AP increaee (from 100 to 200-340 IU/l, and with a slightly increase of AST (from 140 to 160- 340 IU/l)). In addition, blood and urine concentrations of Mg fell further to the end of experiment (matua pasture, especially), and did not recover to the same extent as it was at the begining of pasture feeding. This experiment shows, that spring pasture feeding , it is an example of the nutrition changes (especially in hypomagnesemia, and uremia), after the winter feeding, when N and K levels in feeeds are low compared with their level in young pasture (COX GANSER et al., 1992). Concerning the human nutrition, the high NPK fertilization have some connections with the cow´s milk mineral composition, especially about the decrease of the Mg content (HLÁSNÝ and STEIDL, 1990). In Britain, is there a high incidence of cow´s hypomagnesemia? We can say, yes; if it is based on the „one“ published example from Northern Ireland (McCOY et al., 1992). There, 513 dairy herds were sampled during the grazing season from March to November 1991, and 1266 suckler herds from March 1991 to February 1992. It was found; blood Mg below 0.8 mmol/l in 14.1% of dairy, and in 33.9% of suckler cows. In addition, the 8.2% of suckler cows had blood Mg below 0.6 mmol/l! The peak of hypomagnesemia incidence , in both dairy and suckler herds occurred in the period from March to June, coinciding with the period of peak milk production. However, in connection with the BSE incidence epidemiological studies in the UK (to 1993), there is no informations (for example the journal;“Veterinary Record“) about the Mg status in the Britain cows. Unfortunately, the same we can see later; the Mg status did not evaluated, if even in nutritional experiment (perennial ryegrass)- the BSE in cows was introduced (MOORBY et al., 2000). Are common the clinical signs of BSE and magnesium deficiency in cows? a/ The clinical signs of BSE: Most cases of BSE in Great Britain have occurred in dairy cows between 3 and 6 years of age with the initial clinical sigs : nervous, kicking, locomotor difficulty, loss of condition, loss of weight, reduced milk yield, abnormal behaviour, nervous of entrances, temperament change, falling, aprehension, aggression, dificulty rising, tremors, hyperaesthesia, and recumbency. Other clinical signs analysed for the 17,154 cases; ataxia, kicking in parlour, excessive licking, head pressing or rubbing, abnormal ear position, teeth grinding, abnormal head carriage, head shyness… There were variations in the frequency with which some signs were recorded in animals observed at different times during the epidemic (WILESMITH et al., 1992). b/ The causes and clinical signs of hypomagnesemia Forages causing staggers in livestock include perennial ryegrass must be considered in the differential diagnosis of hypomagnesemia. Expression of clinical signs in „ryegrass staggers „ is most directly correlated with the cerebrospinal fluid (CSF) Mg levels. The highest incidence is in highproducing cows in the third to fifth lactation, within 60 days of calving that are pastured on cooltemperate season grasses. A deficiency of Mg may cause grass staggers in cattle; lactating ewes and dairy goats are also susceptible. Dry cows and bulls are seldom affected. The initial signs include nervousness, attentive ears, markedly erect ears, ear twitching , hyperestesia, and decreased milk yield are early clinical signs. Cows are alert and hyperexcitable, and they may charge. In more severe cases affected animals may avoid the rest of the herd, walk with a stiff gait, lose their appetite, and urinate frequently. They are nervous, have staring eyes, keep their head and ears in an erect position; twitching of muscles (usually of head and neck), head held high, accelerated respiration, higher temperature, grinding of the teeth, and abundant salivation (SMITH, 1996). The various symptoms of animals suffering from grass tetany indicate that the nervous system controlling both voluntary and unvoluntary muscles is affected. The Mg concentration must be
maintened for the normal production and decomposition of acetylcholine. Low Mg: calcium ratio potentiate acetylcholine release, and alterations of the ratio in the extracellular fluid may contribute to tetany. If uncontrolled, the tetany spasms culminate in cardiorespiratory failure (ENSMINGER et al., 1990; SMITH, 1996). However, according to professor Be ka findings, not only Ca – Mg disturbances, but also acidemia (surpluss of H ions) cause the inhibition of the sympathetic, and the parasympathetic nervous system action prevails (HLÁSNÝ, 2000; HLÁSNÝ, 2000a; HLÁSNÝ, 1999). In the chronic form of the disease plasma magnesium levels fall over a period of time to low concentrations. This type is not uncommon in suckler herds. Clinical signs of the disease are often brought on by „stress“ factors such as cold, wet and windy weather. Chronic grass tetany is generally slow to develop and muscular affection may be limited to twitching, a clumsy walk or exaggerated motions , but convulsions may occur if animals are driven or handled roughly (McDONALD et al., 1988). In addition, in britain book „Animal Nutrition“, there are no informations about the potassium content in forages. Also, according to recently well known book (SMITH, 1996); in the UK there is only little informations about the Mg- research. There, from more than 40 references, only two are about Mg- research in the UK (MOODIE,1965: COLLINS,1980), signalize however, that there hypomagnesemia- hypocalcemia, can would be a problem. Why hypomagnesemia (and also BSE) is not observed in ruminants on warm season grasses? There are clear differences in the concentration of minerals; lower levels of Ca and P, and higher concentrations of Mg, Cu in tropical (warm) than in temperate- cool grasses (NORTON, 1982); and K concentrations quite low with a high positive correlation with crude protein (REID and JUNG, 1988) in tropical grasses. The same high positive correlation between K and crude protein were found in temperate forages with highest coefficients in the ryegrass forage (HLÁSNÝ, 1990). It is interesting to note that grass tetany has not been observed in animals on warm season grasses of Northeast of the USA (REID and JUNG, 1988). The disadvantage of all tropical (warm) or C4 grasses is their lower nutritive quality that of temperate (C3) species grasses (REID and JUNG, 1982). Why the BSE began in the United Kingdom ? BSE began in the United Kingdom (UK) because of there the „ideal“ rainfall, and the available water capacity of the soil for high NPK fertilizers utilization by grassland (mostly ryegrass). This is a major determinant for high grasses yield ranging in the UK from 6000- 14000 kg DM/ha under intensive fertilization. On the other hand, the permanent grazings of the Mediterranean zone are subject to severe moisture stress with annual production being limited to about 1000 kg DM/ ha. However, in this climatic zone, irrigated legume and legume/ grass swards are capable of outputs of 20000 kg DM/ ha (LEE, 1988)- for example see Portugal (mostly marine climatic zone), and high incidence of BSE. In Britain, perennial ryegrass is the most important species of sown pastures. The composition of the dry matter (DM) of pasture is very variable: for example, the crude protein (CP) may range from as little as 30 g/ kg in very mature herbage to over 300 g/kg in young, heavily- fertilized grass ( McDONALD et al., 1988). Therefore, in Britain, grasses contain relatively high CP content (more than 25%),and lower Mg content (less than 0.2%). However, these conditions are the cause of hyperammonemia and hypomagnesemia - an inadequate level of magnesium (Mg) in the blood. It most commonly occurs among lactating animals grazing rapidly growing, lush spring pastures containing less than 0.2 % Mg and more than 25% of crude protein (ENSMINGER et al., 1990). Why the BSE began in the mid- 1980s? Because in the mid- 1980s (see the NRC; 1984, and 1988), it is a begining of the higher dietary protein (16.6- 16.8%) recommendation including undegradable protein (meat and bone meal..) incorporation, especially to lactating cow rations. This helps to stimulate feed intake and permits efficient use of mobilized body tissue- for higher and higher milk production. Generally, high producing cows require additinal nondegraded protein sources beyond their normal ration to meet total protein requirements: the higher milk production, the greater the quantities of undegradable protein (UIP) needed. However, the NRC recommendations were „overdosed“ in the dairy praxis to 19% or more crude protein to meet the requirements during early lactation, with only 0,2% of the Mg (ENSMINGER et al., 1990). The same high protein recommendations (18.8%) are from
McCULLOUGH (1994) for high producing dairy cows, however with higher (0.33%) magnesium content in dairy rations. Can be found to the BSE like symptomes- neurodegeneration, in ruminants? In cases of protracted ryegrass staggers of sheep and cattle, MASON (1968) described cerebellar lesions involving Purkinje cell axons. In general axons with torpedoes were myelinated at least over part of their traceable length, often on both sides of the swelling. Total encasement with myelin was often demonstrable about small swellings, whereas larger ones sometimes had only vestiges remaining. The myelin sheats would appear to remain relatively unaffected about degenerating axons. Vacuoles were observed in some torpedoes. The similar histopathological lesions were found in moufflons in „Britain pasture“, with natural cccurence of scrapie (WOOD et al., 1992). The most obvious lesion in the cerebellum occurred in the granular layer, where there was neuronal loss and vacuolation which was sometimes severe and diffuse. Many Purkinje cells were lost or shrunken and there was a marked proliferation and hypertrophy of glial nuclei apparent in the outer part of the granular layer. Other questions about the prion and the „ammonia- magnesium“ theory However, also it is possible to explain the „prions theory“, and the ammonia- magnesium; as the „simultaneous“ action principle , by following steps (see Fig.1): - high rate and extent of degradation of dietary crude protein causing high concentrations of ammonia-N in rumen results in hyperammonemia, because of diminished capacity of the liver to synthetize urea - of prime importance (control of the metabolic pathways- ammonia elimination) in the control of carbamoyl- phosphate synthase activity is the mitochondrial concentration of N-acetylglutamate, a compound that is indispensable for enzyme activity - however, the concentration of mitochondrial free Mg may be relevant, since binding Nacetylglutamate to carbamoyl- phosphate synthase is dependent on this action - therefore in Mg- deficiency the ureagenesis in liver ornithine cycle is diminished - the Mg ions has been shown to affect guanine nucleotide binding proteins (G proteins) in several ways: a/ nanomolar concentrations of Mg ions are required for GPT-ase activity, micromolar concentrations are required for receptor mediated activation of G proteins b/ milimolar concentrations of Mg increase the affinity of various types of receptors for agonists , an effect thought to result from increased receptor- G- protein coupling, voltage dependent – Ca channel, and N-methyl-D- aspartate (NMDA) receptor operated ionic channel - both acute and chronic hyperammonemia are associated with a decreased brain aspartate (and glutamate) concentration: a/ these amino acids are major neurotransmitters in the mammalian CNS , produce their effects by interacting with specific receptors on the cell surface , the excitatory amino acid receptors b/ the most well characterized is NMDA receptor which also is permeable to Ca ions - overstimulation of the NMDA receptor as well as other excitatory amino receptors results in neurotoxicity and neuronal injury . Finally, there may be the common relationships; abnormal PrP proteins which resist normal protease degradation, and the G-proteins which also can aggregate (low Mg and low aspartate concentrations), especially in neurons in the brain- during hyperammonemia, and Mg-deficiency. Only spongiform encephalopathy- „kuru“; have an extraordinary mystery. However, there is a question; what cadaverine- putrescine (histamines) have the inhibitory effects on the protease activity on nervous cells surface in cannibals? According to the ammonia – magnesium theory of BSE we can explain other uncertaintiesmystery about the BSE etiology, incidence… as for example : - why spongiform encephalopathy is observed only in ruminants and carnivorous (some human „individuals“ are also carnivorous) animals ? (because only in ruminants naturally hypomagnesemiahyperammonemia may be observed; and in carnivora – in cats especially, naturally high intake of meat- protein is obvious)
- why BSE is not observed in countries with hot weather? (because there are conditions for tropicalwarm season grasses in ruminants fed) - why scrapie was first observed in Iceland? (because no legume- only grasses feeding; there are only small grazing areas – therefore high NPK-fertilization by excrements of sheeps; and could weathertherefore the ideal conditions for chronic hypomagnesemia in 18.century, yet…) - why BSE is observed mostly in „dairy“ ruminants? (because of high milk production and disturbances about calcium- magnesium metabolism) - why BSE is observed only in older cows? (see; the same principle as in hypomagnesemia, etc). However, only one mystery; „chronology of epidemic of the BSE in the UK (1986- 2000)“- can not explain the „ammonia- magnesium theory“. So, there is a finally question, especially for Britain nutritionists: what changes (increase?) in Mg- supplementation to britain dairy feed rations were used after 1992/93 years period, after „well known experiment“ (HLÁSNÝ, 1989- see „Medline1992) from Czech Republic? In addition, what is the opinion of american scientist Dr.Paul BROWN? The consultant to the European CJD surveillance program, and Chairman of the transmissible spongiform encephalopathy advisory committee of the United States Food and Drug Administration, he says: „From an epidemiological point of view BSE has been a classic epidemic and will undoubtebly become a textbook example for students (see chrolology of epidemic of BSE in the UK: 1986- 2000). From economic, political, and medical points of view it has been an unmitigated disaster… Indeed, the story of BSE and vCJD will, as the inquiry shows, furnish a rich vein of ore to be mined by scientists, governements, and the media when faced with future prospects of epidemic disease in animal or human populations“ (BROWN, 2001). References BOOTH,N.H.and McDONALD,L.E.: Veterinary Pharmacology and Therapeutics.1988 (Iowa State University). 6th edition: 1227 pp BROWN,P.: Bovine spongiform encephalopathy and variant Creutzfeldt-Jakob disease. Brit.Med.J., 2001, 322: 841-844 (http://bmj.com/cgi/content/full/322/7290/841) COLLINS,J.D.: A screening test for monitoring the magnesium status of dairy cows. Vet.Rec., 1980; 106: 367-368 COX GANSER,J.M.- PUOLI,J.R.- HLÁSNÝ,J- REID,R.L.: Mineral status of ewes and quality of different grass and legume pastures for spring grazing.J.Anim.Sci /Suppl./, 1992, 70: 182 ENSMINGER,M.E.- OLDFIELD,J.E.- HEINEMANN,W.W.: Feeds and Nutrition (Clovis- Calif.), 1990: 1544 pp HLÁSNÝ,J.: Evaluation of a new mineral supplement in young cattle feeding during winter season. Vet. Med. (Prague), 1989; 34: 717-725 HLÁSNÝ,J.: Evaluation of some relationships between macrominerals and nitrogen compounds in forages. Agrochémia (Bratislava), 1990 (1); 30: 28-32 HLÁSNÝ,J.- STEIDL,L.: Mechanism of magnesium deficiency in feedstuffs and in nutrients. Magnesium Research (London- Paris), 1990, 3: 48 HLÁSNÝ,J.: Nové poznatky o p edcházení stresu u prasat. Výzkum v chovu skotu (Rapotín), 1999 (1),41: 22- 30 HLÁSNÝ,J.: Professor Jan Be ka and his still useful magnesium research of the thirties. In: Book of abstracts of 31st International Congress on the History of Veterinary Medicine (Brno), 2000: 44 HLÁSNÝ,J.: The clinical signs of cow´s paresis puerperalis and the therapeutic effect of calcium. Výzkum v chovu skotu (Rapotín), 2000a (4), 42: 16- 25 HLÁSNÝ,J.: Nervous diseases and connections with nutrition in ruminants.Výzkum v chovu skotu(Rapotín), 43, 2001(1): 13-29 HLÁSNÝ,J.: Lone voice in the BSE debate. Feed Mix (International Journal on Feed, Nutrition and Technology- Elsevier Business Informations), 2002 /2/, 10: 12-15 ( http://www.agriworld.nl) KÁBRT,J.- LAZAR,J.: Vý iva a dietetika hospodá ských zví at. 1963: 454 stran LEE,J.:Forages.Livestock Production Science, 19,1988: 13-46 MASON,R,W.: Cylinder degeneration associated with ryegrass staggers in sheep and cattle. Austral.Vet. J., 1968: 44: 428 McCOY,M.A.- GOODALL,E.A.- KENNEDY,D.G.: Incidence of hypomagnesemia in dairy and suckler cow in Northern Ireland. Vet.Rec., 1993; 132: 537 McCULLOUGH,M.E.:. Total mixed rations and supercows.Hoard´s Dairyman, 1994: 63 pp McDONALD,P.- EDWARDS,R.A.- GREENHALGH,J.F.D.: Animal Nutrition (4th edition), 1988: 543 pp MOODIE,E.W.: Modern trends in animal health and husbandry; hypocalcemia and hypomagnesemia. Br.Vet.J., 1965; 121: 338-349 MOORBY,J.M.- DEWHURST,R.J.- TWEED,J.K.S.- DHANOA,M.S.: Aspects of the metabolism of dairy cows during the incubation period of bovine spongiform encephalopathy. Vet.Rec., 2000; 147: 409-412 National Research Council. Nutrient Requirements of Beef Cattle, 6th rev.ed. Washington, D.C., 1984 National Research Council. Nutrient Requirements of Dairy Cattle, 6th rev.ed. Washington, D.C., 1988 NORTON,B.W.: Differences between species in forage quality. In: J.B.Hacker (ed.). Nutritional Limits to Animal Production from pastures. pp.98-110. 1982, Commonwealth Agr.Bureaux,Farnham Royal, UK REID,R.L.- JUNG.G.A.: Problems of animal production from temperate pastures. In: J.B.Hacker (ed.). Nutritional Limits to Animal Product.from pastures. pp.21-43. 1982, Commonwealth Agric.Bureaux, Farnham Royal, UK REID,R.L.- JUNG,G.A.: Nutritive quality of warm season grasses in the northeast. 1988, Univ.of West Virginia Agric. Forest.Exp.Sta. Bull.699 SMITH,B.P.: Large Animal Internal Medicine, 2nd edition, 1996: 2040 pp WILESMITH,J.W.- HOINVILLE,L.J.- RYAN,J.B.M.- SAYERS,A.R.: Bovine spongiform encephalopathy; aspects of the clinical picture and analyses of possible changes 1986- 1990. Vet.Rec., 1992, 130: 197-201
WOOD,J.L.N.- LUND,L.J.- DONE,S.H.: The natural occurrence of scrapie in moufflon. Vet.Rec., 1992; 130: 25-27 ZIGGERS,D.: BSE and the Internet. Feed Tech, 2001 (3),5: 8-10
