ZMċNY ODTOKOVÉHO REŽIMU V PRAMENNÝCH OBLASTECH VODNÍCH TOKģ
ZmĢny odtokového režimu v pramenných oblastech vodních tokƽ ZDENċK KLIMENT, MILADA MATOUŠKOVÁ, VÁCLAV KRÁLOVEC, ONDěEJ LEDVINKA
PĜíspČvek je zamČĜen na shrnutí souþasných poznatkĤ o vývoji srážko-odtokových vztahĤ v horských pramenných oblastech. Vedle již autory hojnČ publikovaných závČrĤ z oblasti Šumavy a Šumavského podhĤĜí pĜináší nové poznatky z prvních analýz v povodí horní Opavy a také Krušných hor. Cílem výzkumu je sledování dlouhodobých trendĤ ve vývoji srážko-odtokových vztahĤ v pramenných oblastech vodních tokĤ v tzv. jaderných zónách probČhlých povodní (Šumava, Krušné hory, Jeseníky). Vedle vývoje klimatu je pozornost vČnována možnému vlivu þlovČka na odtokové pomČry daných území.
1
Materiál a metody
Metodika v sobČ zahrnuje analytické i syntetické postupy. Za základní mĤžeme považovat analýzu trendĤ srážkoodtokového režimu, doplnČnou o analýzu vývoje teplotních a snČhových pomČrĤ (Kliment a Matoušková 2005, 2006a). SouþasnČ jsou provádČny analýzy zmČn ve využití krajiny, upravenosti Ĝíþní sítČ a plošného odvodnČní pozemkĤ. Metodika je vedle pĤvodní studie v povodí Otavy na ŠumavČ (modelová povodí: Vydra-Modrava, Ostružná-Kolinec, Blanice-Blanický Mlýn) postupnČ aplikována v povodí horní Opavy (Opava-Krnov, Opavice-Krnov, Opava-Opava, ýerná Opava-Mnichov, StĜední Opava-Železná, Bílá Opava-Ludvíkov, Opava-Karlovice) a v též v povodí Rolavy v Krušných horách (Rolava-Chaloupky, Rolava-Stará Role) a k dispozici jsou: srážková data, teplotní, snČhová data v mČsíþním kroku pro období 1961(1930)-2006 (ýHMÚ), hydrologická data v denním kroku od zaþ. mČĜení do 2006 (ýHMÚ), data CORINE Land cover (MŽP), data o úpravČ tokĤ a plošném odvodnČní (ZVHS).
2 Výsledky Jednotlivé oblasti jsou v rĤzném stupni zpracování uvedené problematiky. Publikovány a prĤbČžnČ aktualizovány jsou výsledky z modelových povodí na horní OtavČ (viz. seznam literatury). V povodí horní Opavy a Rolavy byla provedena nezbytná homogenizace vstupních dat a probČhly základní analýzy trendu srážko-odtokového režimu a vývoje klimatu (Královec, 2006, Ledvinka, 2006).
2.1
Povodí horní Otavy
Sledováním zmČn ve srážkoodtokovém procesu s použitím metody jednoduchých a podvojných souþtových þar byly prokázány odchylky ve vývoji odtoku. Ze tĜech vybraných modelových povodí v horské a podhorské þásti Šumavy se odchylky nejvíce projevily v zemČdČlsky využívaném povodí Ostružné, ménČ výraznČ v povodí horní Blanice, a nebyly naopak zjištČny v pĜírodním zalesnČném povodí Vydry. ZmČny se projevily zĜetelným nárĤstem odtoku v 70. a 80. letech minulého století a postupným úbytkem odtoku v následném období. Analýzou vývoje rozložení odtoku a srážek v prĤbČhu roku byly zjištČny urþité vazby nárĤstu odtoku na jedno ze srážkovČ bohatších období s vyšším podílem odtoku v mimovegetaþním období. TeplotnČ chladné, relativnČ souvislé období bylo charakteristické výskytem srážkovČ prĤmČrných až nadprĤmČrných let bez výrazných výkyvĤ s nadprĤmČrnou výškou snČhové pokrývky a nadprĤmČrným poþtem dní se snČhovou pokrývkou. Po r. 1982, hlavnČ pak v 90. letech, lze 83
ZDENċK KLIMENT, MILADA MATOUŠKOVÁ, VÁCLAV KRÁLOVEC, ONDěEJ LEDVINKA
2003 2004 2005 200 6
1998 1999 2000 200 1 20 02
1993 1994 1995 199 6 1 997
1988 1989 199 0 19 91 1 992
1983 1984 198 5 19 86 1 987
1977 1978 1979 198 0 19 81 1 982
1972 1973 1974 197 5 19 76
1967 1968 1969 197 0 1 971
1962 1963 1964 19 65 1 966
1957 1958 195 9 19 60 1 961
195 4 19 55 1 956
pozorovat zejména v souvislosti s nárĤstem teplot v letních i zimních mČsících v prĤmČru nižší až nízké hodnoty odtoku, pĜedevším ve vegetaþním období. Q Kolinec Q_(IV.-IX.) Q_(X.-III.) H povodí H ChuráĖov H Klatovy H_(IV.-IX.) povodí H_(V.-X.) ChuráĖov H_(V.-X.) Klatovy H_(X.-III.) povodí H_(XI.-IV.) ChuráĖov H_(XI.-IV.) Klatovy T ChuráĖov T Kašper.Hory T Klatovy T_(IV.-IX.) ChuráĖov T_(IV.-IX.) Kašper.Hory T_(IV.-IX.) Klatovy T_(X.-III.) ChuráĖov T_(X.-III.) Kašper.Hory T_(X.-III.) Klatovy S_výška ChuráĖov S_výška Kašper.Hory S_výška Klatovy S_poþet ChuráĖov S_poþet Kašper.Hory S_poþet Klatovy
Obrázek 1 Vývoj klimatu a nárĤst plošného odvodnČní v povodí Ostružné v období1954-2006, Zdroj dat: ýHMÚ, ZVHS. VysvČtlivky : Q-prĤmČrný prĤtok, H-úhrn srážek, T-prĤmČrná teplota vzduchu, S_výška – prĤmČrná výška snČhové pokrývky, S_poþet – poþet dnĤ se snČhovou pokrývkou. ýervenČ: hodnoty > horní kvartil, žlutČ:
, zelenČ: <medián, dolní kvartil>, modĜe: <dolní kvartil. Graf, tenká þára: vývoj odvodnČných ploch v jednotlivých letech, silná þára: vývoj odvodnČných ploch (kumulovanČ).
Vzhledem ke specifiþnosti a neopakovatelnosti zjištČného trendu odtoku za více jak 50-leté období mĤžeme pĜedpokládat, že se na nČm vedle pĜírodních faktorĤ podílely antropogennČ podmínČné zásahy. V tomto smyslu se jedná zejména o rozsáhlá hydromelioraþní opatĜení, provázaná úpravami hydrografické sítČ a výstavbou povrchových i podpovrchových odvodĖovacích systémĤ (obr.1). Období nejintenzivnČjšího nárĤstu odvodnČných ploch þasovČ koresponduje se zjištČným trendem nárĤstu odtoku. Významný pokles výmČry orné pĤdy kompenzovaný nárĤstem zatravnČných a zalesnČných ploch v posledním desetiletí mohl naopak pĜispČt spolu se zjištČnými klimatickými trendy ke zvýšení podílu evapotranspirace, a tím i k celkovému snížení odtoku (Kliment a Matoušková, 2006a). Stanovení váhy a vlivu faktorĤ ovlivĖujících odtok vody z území je pĜedmČtem synchronního monitoringu odtoku na rĤznČ využitých dílþích experimentálních plochách v lokalitČ Zbytiny v povodí horní Blanice (Kliment a Matoušková, 2006b).
2.2 Povodí horní Opavy Povodí Opavy bylo silnČ zasaženo extrémní povodní v roce 1997 a náchylnost území k povodním se projevila i v záĜí 2007, kdy se zde na nČkolika místech vyskytly až 50-leté prĤtoky. Pro úþely výzkumného úkolu bylo povodí vymezeno po soutok s Moravicí (limnigrafická stanice Opava). Studované povodí o celkové rozloze 929,69 km2 má horský charakter a vyznaþuje se výraznými výškovými rozdíly (PradČd-1492 m, Opava-242 m). ěeka Opava vzniká soutokem tĜí hlavních zdrojnic – ýerné, Bílé a StĜední Opavy – ve VrbnČ pod PradČdem a odvodĖuje nejvyšší partie Hrubého Jeseníku. V KrnovČ z levé strany pĜibírá svĤj nejvČtší pĜítok Opavici (obr.2). 84
ZMċNY ODTOKOVÉHO REŽIMU V PRAMENNÝCH OBLASTECH VODNÍCH TOKģ
Obrázek 2: Klimatologické, srážkomČrné a limnigrafické stanice v povodí Opavy
2.2.1 Analýza trendƽ S-O režimu PĜi zpracování byla použita metodika shodná s dĜívČjšími výzkumy v povodí Otavy (Kliment, Matoušková, 2005, 2006a). Základní analýzy odtoku byly Ĝešeny metodou jednoduchých souþtových þar pro všechna uvažovaná dílþí povodí (tab.1). Pro zpĜesnČní výsledkĤ byly zkonstruovány i podvojné souþtové þáry kumulativních roþních prĤtokĤ a srážkových úhrnĤ. TČmto analýzám pĜedcházela nezbytná homogenizace srážkových dat ze 23 uvažovaných klimatologických a srážkomČrných stanic (tab.2) a doplnČní chybČjících srážkových úhrnĤ metodou lineární regrese. Pro vyjádĜení plošné srážky na povodí byla použita metoda Thiessenových polygonĤ. Ke zjištČní významných odchylek v odtokovém režimu bylo použito metody jednoduchých souþtových þar, které byly zkonstruovány pro prĤmČrné denní prĤtoky. Jednoduché souþtové þáry Qd byly vytvoĜeny pro všechny závČrové profily dílþích povodí za celá období pozorování. KvĤli možným zmČnám ve vývoji odtoku v závislosti na zmČnách v chodu srážek byly pro jednotlivé limnigrafické stanice vytvoĜeny také jednoduché souþtové þáry prĤmČrných roþních prĤtokĤ, srážkových úhrnĤ a odtokového souþinitele. KvĤli nejednotnosti a neúplnosti þasových Ĝad bylo v profilech Opava-Karlovice a ýerná Opava-Mnichov zkráceno sledované období na léta 1964-2005 a v profilech Bílá OpavaLudvíkov a StĜední Opava-Železná omezeno pouze na období pozorování (1964-1996/97). Na základČ analýz jednoduchých souþtových þar byly prokázány odchylky ve vývoji odtoku v profilech Opava-Karlovice a Opava-Krnov, výraznČji pak v profilech Opava-Opava (obr.3) a OpaviceKrnov. V horských povodích ýerné, Bílé a StĜední Opavy se zmČny v odtoku za sledovaná období neprojevily. PĜi rozboru nejdelší prĤtokové Ĝady v OpavČ byly zaznamenány rĤznČ dlouhé záporné i kladné odchylky odtoku, jedna z nevýraznČjších zmČn je vázána na období 1976-1982 (nárĤst odtoku). Urþité zmČny jsou patrné i na zaþátku 40. let, od poloviny 60. let a je vidČt i urþitý vliv katastrofální povodnČ v r. 1997.
85
ZDENċK KLIMENT, MILADA MATOUŠKOVÁ, VÁCLAV KRÁLOVEC, ONDěEJ LEDVINKA
100 Opava lineární trend
kum Qd [%]
80
60
40
20
0 1926 1931 1938 1947 1953 1959 1965 1971 1978 1984 1990 1996 2002 rok
Obrázek 3 Jednoduchá souþtová þára Qd pro profil Opava-Opava, 1926-2005 100 Krnov-OPC lineární trend
80
kum. Qr [%]
1 99 1 98
60
40
1 97 20
0 0
20
40
60
80
100
kum. Hr [%]
Obrázek 4 Podvojná souþtová þára Qr a Hr pro profil Opavice-Krnov, 1962-2005
Ke zpĜesnČní a konfrontaci dosažených výsledkĤ byly pro jednotlivé profily sestrojeny podvojné souþtové þáry roþních prĤtokĤ a srážkových úhrnĤ, které lépe vystihují identifikované zmČny ve vývoji odtoku. Výsledky potvrdily pĜedchozí zjištČní vycházející z analýz jednoduchých souþtových þar. NejvČtší odchylky od lineárního trendu byly opČt zaznamenány v profilech Opava-Opava a OpaviceKrnov (Obr.4). Tabulka 1 Uvažované limnigrafické stanice
*
DBý
Stanice
Vodní tok
ýHP
MČĜí (od-do)
P [km2]
Qa [m3/s]
Hs [mm]
Ho [mm]*
ij [%]*
2581
Mnichov
ýerná Opava
2-02-01-003
1964-
51,46
0,898
950
484
51,0
2590
Železná
StĜední Opava
2-02-01-008
1964-1997
54,28
1,05
1135
607
53,5
2600
Ludvíkov
Bílá Opava
2-02-01-009
1964-1996
23,50
0,484
1122
547
48,7
2612
Karlovice
Opava
2-02-01-011
1964-
151,29
2,76
1027
565
55,0
2630
Krnov
Opava
2-02-01-037
1953-
370,50
4,06
832
354
42,5
2650
Krnov
Opavice
2-02-01-056
1953-
175,52
1,37
766
252
32,9
2660
Opava
Opava
2-02-01-089
1926-
929,65
6,57
724
235
32,5
hodnoty byly vypoþteny metodou Thiessenových polygonĤ. Zdroj dat: ýHMÚ
86
ZMċNY ODTOKOVÉHO REŽIMU V PRAMENNÝCH OBLASTECH VODNÍCH TOKģ
Tabulka 2: Klimatologické a srážkomČrné stanice v povodí Opavy a blízkém okolí
*
Indikativ
Stanice
Nadm. výška [m n. m.]
Typ stanice
XI
XII
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
Roþní úhrn [mm]*
O1BOHD01
Bohdanovice
463
KLI
44
33
26
30
34
49
74
93
89
78
54
40
645
O1CERV01
ýervená
750
KLI
55
49
40
38
45
53
80
93
95
85
63
52
746
O1KRNO01
Krnov
364
KLI
41
27
23
26
30
46
79
83
92
72
54
37
610
O1ZARY01
MA - Žáry
483
KLI
53
42
36
40
43
58
88
98
103
91
59
42
754
O1OPAV01
Opava
272
KLI
39
26
20
22
29
45
71
83
89
72
53
36
586
O1PRAD01
PradČd
1490
KLI
77
82
70
67
73
67
102
140
162
132
94
69
1134 1024
O1REJV01
Rejvíz
757
KLI
62
54
45
51
56
76
107
138
161
127
88
59
O1RYMA01
RýmaĜov
645
KLI
65
71
57
50
51
48
75
91
90
80
59
59
797
O1SVET01
SvČtlá Hora
596
KLI
56
51
41
41
43
46
75
92
95
77
52
47
715
O1BELA01
BČlá pod PradČdem
680
SRA
82
75
62
65
72
71
94
121
131
115
79
67
1035
O1BRUN01
Bruntál
530
SRA
55
47
41
41
43
49
75
96
87
73
54
46
708
O1HERM01
HeĜmanovice
652
SRA
62
49
43
46
53
66
98
120
136
117
77
55
922
O1HRAB01
HrabynČ
390
SRA
49
39
32
34
38
55
85
91
94
88
64
45
716
O1JISL01
JindĜichov ve Slezsku
348
SRA
49
38
34
37
40
55
85
95
105
88
59
42
727
O1KARL01
Karlovice
505
SRA
53
46
41
42
42
51
82
95
105
83
56
44
741 614
O1LICH01
Lichnov
393
SRA
41
31
26
28
32
45
72
84
89
80
48
37
O1MELC01
Melþ
470
SRA
53
40
31
36
40
58
82
93
93
90
62
45
722
O1OSOB01
Osoblaha
240
SRA
40
32
28
29
33
49
71
79
89
76
54
38
620
O1RAMZ01
Ramzová
740
SRA
78
76
65
67
68
66
98
119
138
114
85
67
1040
O1SUDI01
Sudice
217
SRA
42
35
28
26
32
46
69
87
94
81
52
39
631
O1TREM01
TĜemešná
350
SRA
47
33
27
29
36
47
81
101
109
90
60
41
700
O1VIDL01
Vidly
781
SRA
94
83
68
68
75
81
106
133
146
121
91
75
1142
O1ZLHO01
Zlaté Hory
421
SRA
53
40
33
39
46
63
98
119
134
109
76
47
857
hodnoty byly vypoþteny metodou Thiessenových polygonĤ. Zdroj dat: ýHMÚ
2.2.2 Analýza teplotních a snĢhových pomĢrƽ Vývoj v trendech odtoku byl doplnČn i o analýzy zmČn teplotních a snČhových pomČrĤ. OpČt byla provedena homogenizace þasových Ĝad prĤmČrných mČsíþních teplot vzduchu a doplnČny chybČjící údaje. Byly vybrány údaje ze 6 klimatologických stanic (tab.2) reprezentujících klimatické podmínky v rĤznČ výškovČ položených oblastech v povodí. Trendy jednotlivých klimatických prvkĤ byly vyjádĜeny formou 5-letých klouzavých prĤmČrĤ. Výsledky analýz na všech zkoumaných klimatologických stanicích jasnČ ukazují vzestupný trend teploty vzduchu. Výjimku tvoĜí pouze klimatologická stanice SvČtlá Hora, kde je vzestupný trend teploty jen velmi malý. Na obr. 5 jsou patrná zhruba 8-10letá období periodického stĜídání teplejších a chladnČjších období, která se vyskytují bez závislosti na nadmoĜské výšce. Z hlediska sezónního chodu roste teplota ve všech roþních obdobích s výjimkou podzimu, kdy má zhruba konstantní trend. NejvýraznČjší nárĤst byl zaznamenán v lednu, kvČtnu, þervenci a srpnu, naopak na vČtšinČ stanic byl zjištČn pokles teploty v záĜí a v listopadu.
87
ZDENċK KLIMENT, MILADA MATOUŠKOVÁ, VÁCLAV KRÁLOVEC, ONDěEJ LEDVINKA
12 ýervená ýervená 5l-KP Lineární (ýervená 5l-KP)
Opava Opava 5l-KP Lineární (Opava 5l-KP)
PradČd PradČd 5l-KP Lineární (PradČd 5l-KP)
teplota vzduchu [°C]
10
8
6
4
2
0 1962
1966
1970
1974
1978
1982
1986
1990
1994
1998
2002
2006
rok
Obrázek 5 PrĤmČrná roþní teplota na vybraných klimatologických stanicích, 1962-2006 (zdroj dat: ýHMÚ) 250
200
dny
150
100
50
0 1962
1966
1970
1974
1978
1982
1986
1990
1994
1998
2002
2006
rok ýervená
Opava
PradČd
ýervená_5-leté KP
Opava_5-leté KP
PradČd_5-leté KP
Lineární (ýervená_5-leté KP)
Lineární (Opava_5-leté KP)
Lineární (PradČd_5-leté KP)
Obrázek 6 Poþet dní se snČhovou pokrývkou, 1962-2000 (zdroj dat: ýHMÚ)
PĜi analýzách snČhových pomČrĤ byl na všech stanicích, kromČ PradČdu, zjištČn sestupný trend výskytu dní se snČhovou pokrývkou (obr.6). PĜi bližším zkoumání zde dochází k periodickému stĜídání období s kratším a delším trváním snČhové pokrývky. Úbytek dní se snČhovou pokrývkou je vázán na první polovinu 70.let, pĜelom 80. a 90.let a na konec 90.let. Tyto nČkolikaleté úseky se shodují s výskytem vyšších prĤmČrných roþních teplot vzduchu. Úloha klimatologické stanice PradČd je v mnoha ohledech specifická. Postupné oteplování klimatu se zde výraznČ projevilo úbytkem snČhové pokrývky (zjištČno také na stanici ýervená), ale nikoli snížením poþtu dní se snČhovou pokrývkou, jako je tomu v níže položených oblastech. Je velká škoda, že byl provoz na stanici PradČd ukonþen a není již možné sledovat další zmČny klimatu, hlavnČ od teplotnČ vysoce nadprĤmČrného období od druhé poloviny 90.let.
88
ZMċNY ODTOKOVÉHO REŽIMU V PRAMENNÝCH OBLASTECH VODNÍCH TOKģ
Další výzkum v povodí Opavy bude zamČĜen na zjištČní zmČn v sezonalitČ odtoku a snahou bude v syntetickém pohledu postihnout celkový vliv klimatických zmČn na odtokové pomČry v povodí. Vedle toho bude sledováno možné antropogenní ovlivnČní odtoku vlivem postupných zmČn landuse, pĜípadnČ výstavbou rozsáhlých hydromelioraþních opatĜení a plošných odvodĖovacích systémĤ.
Obrázek 7 Lokalizace srážkomČrných stanic pro povodí Rolavy
2.3 Povodí Rolavy Povodí Rolavy se nachází v západní þásti Krušných hor. PáteĜním tokem je 36 km dlouhá Rolava, která pramení v pohraniþních rašeliništích ve výšce 920 m n.m. Na stĜedním toku protéká hlubokým erozním údolím, pĜibírá nČkolik pĜítokĤ (významné: Rudný a Nejdecký potok). Na dolním toku protéká Sokolovskou pánví. Vlévá se do OhĜe v Karlových Varech na 171,3 Ĝ. km ve výšce 369,6 m n. m.. CelkovČ je území Ĝídce obydlené, pĜiþemž antropogenní aktivity jsou koncentrovány zejména na dolním toku Rolavy. Povodí Rolavy je charakteristické rozkolísaným odtokovým režimem s výskytem povodní pĜedevším v jarních mČsících. Na hlavním toku Rolavy se nacházejí dvČ limnigrafické stanice: Chaloupky na horním toku (27,9 Ĝ.km) a Stará Role na dolním toku (3,8 Ĝ. km). Lokalizaci srážkomČrných stanic znázorĖuje obr. 7. Tabulka 1 Limnigrafické stanice v povodí Rolavy DBý
Stanice
Vodní tok
ýHP
MČĜí od
2
P [km ]
[%] plochy
Ĝ. km
Qa 3 [m /s]
q -1 -2 (l.s .km )
2091
Chaloupky
Rolava
1-13-01-155
1967
20,11
15
27,8
0,72
35,79
2101
Stará Role
Rolava
1-13-01-165
1969
127,88
93
3,75
2,39
18,68
V povodí Rolavy byla pozornost vČnována doplnČní datových Ĝad mČsíþních srážkových úhrnĤ metodou lineární vícenásobné regrese (Ledvinka, 2006). PodaĜilo se tak získat ucelenou datovou základnu srážek pro období od r. 1964. Výsledky byly otestovány prostĜednictvím von Neummanova vztahu. Z dlouhodobého hlediska se všechny Ĝady jevily jako homogenní na 5% hladinČ významnosti. Pro 89
ZDENċK KLIMENT, MILADA MATOUŠKOVÁ, VÁCLAV KRÁLOVEC, ONDěEJ LEDVINKA
vyjádĜení plošné srážky na povodí byla použita metoda Thiessenových polygonĤ. PrĤmČrná roþní výška srážek na povodí Rolavy je za hydrologické období 1964 – 2003 rovna 917,7 mm. Pro analýzu odtokových pomČrĤ byly využity Ĝady prĤmČrných denních prĤtokĤ ze stanic Chaloupky a Stará Role za hydrologické období 1969–2003 (zdroj dat: ýHMÚ). Veškeré datové Ĝady byly podrobeny statistickým testĤm, které mČly ovČĜit jejich homogenitu. 100 Chaloupky
90
Stará Role
6.3.2000
9.7.1997
80
kum. Qd (%)
70 60
14.9.1991
50 40 28.2.1982
30 2.4.1973
20 10
1.11.2002
1.11.2000
1.11.1998
1.11.1996
1.11.1994
1.11.1992
1.11.1990
1.11.1988
1.11.1986
1.11.1984
1.11.1982
1.11.1980
1.11.1978
1.11.1976
1.11.1974
1.11.1972
1.11.1970
1.11.1968
1.11.1966
0
Datum
Obrázek 8 Jednoduché souþtové þáry Qd pro profily Chaloupky a Stará Role, 1966-2003
Von Neumannova metoda prokázala, že z dlouhodobého hlediska jsou všechny srážkové Ĝady na 5% hladinČ významnosti homogenní. U prĤtokĤ se již inhomogenita projevila. Inhomogenní jsou Ĝady jarních mČsícĤ bĜezna nebo dubna pĜedevším ve stanici Chaloupky na horním toku Rolavy, pĜiþemž lze pĜedpokládat, že na inhomogenitČ má znaþný podíl odtávání snČhové pokrývky. Jako antropogennČ ovlivnČný je možno oznaþit odtokový režim ve stanici Stará Role, Ĝada minimálních Qd se zde chová heterogennČ. Metoda souþtových þar byla použita pĜedevším pro identifikaci zlomĤ, tj. zmČn v trendu SO režimu. Zkonstruovány byly jednoduché souþtové þáry Qd (obr. 8). Datová Ĝada stanice Chaloupky se jeví více inhomogenní. Období 1973 – 1991 má mírnČjší nárĤst odtoku nČž v období 1991 až 1997. ZásadnČjší výsledky pĜinesly podvojné souþtové þáry (obr. 9), které eliminovaly možný podíl srážkové þinnosti na inhomogenitČ prĤtokových Ĝad. Významné zmČny v trendu byly zaznamenány po r. 1990, což se ještČ výraznČji projevilo v pĜípadČ podvojných souþtových þar teplého a chladného pĤlroku. Ve stanici Chaloupky jsou patrné pĜedevším odchylky prĤtokĤ v letním období v 80. a 90. letech (viz obr. 10).
90
ZMċNY ODTOKOVÉHO REŽIMU V PRAMENNÝCH OBLASTECH VODNÍCH TOKģ
100 90
Chaloupky Stará Role
80
1997
Qr - souþ. (%)
70 1991
60 50 40 30 20 10 0 0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Hr - souþ. (%)
Obrázek 9 Podvojné souþtové þáry Qr, Hr pro profily Chaloupky a Stará Role, 1967-2003
100 90 80
1994
Q - souþ. (%)
70
1988
60 1985 50 40 30 20 1971
10
1974
0 0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
H - souþ. (%) teplý pĤlrok
chladný pĤlrok
Obrázek 10 Podvojné souþtové þáry teplého a chladného pĤlroku ve stanici Chaloupky, 1967-2003
3 Diskuse a závĢr V pĜíspČvku byly shrnuty dosavadní výsledky analýz srážko-odtokových vztahĤ ve vybraných povodích v pramenných oblastech Šumavy, JeseníkĤ a Krušných hor. Pomocí jednoduchých a podvojných souþtových þar byly identifikovány zmČny ve vývoji odtoku, které na jedné stranČ mají nČkteré podobné trendy (možné pozorovat napĜíklad u Otavy a Opavy), na druhé stranČ se odlišují (Krušné hory). Analyzovány byly dále klimatické pomČry, vedle povodí Otavy zejména v povodí Opavy. V oblasti Krušných hor podobná prozatím chybí, stejnČ tak chybí vyjádĜení možného antropogenního ovlivnČní odtoku s ohledem na probČhlé zmČny landuse, upravenost vodních tokĤ a plošné odvodnČní.
91
ZDENċK KLIMENT, MILADA MATOUŠKOVÁ, VÁCLAV KRÁLOVEC, ONDěEJ LEDVINKA
4 Literatura Kliment, Z., Matoušková, M. (2005): Trendy ve vývoji odtoku v povodí Otavy. Geografie-Sborník ýGS, 110, þ.1, Praha, s. 32-45. Kliment, Z., Matoušková, M.(2006a): Changes of runoff regime according to human impact on the landscape. Geografie-Sborník ýGS, 111, þ.3, Praha, s.292-304. Kliment, Z., Matoušková, M. (2006b): Monitoring odtokového režimu v experimentálních povodích v pramenné oblasti Blanice. In: ZmČny krajiny jako ovlivĖující faktor prĤbČhu a projevĤ extrémních povodní – projekt VaV SM/2/57/05 (Langhammer edt.). PĜF UK, Praha, s.161-165. Ledvinka, O. (2006): Srážko-odtokové pomČry v povodí Rolavy. Roþníková práce, PĜF UK v Praze. Královec, V. (2006): Srážko-odtokové pomČry v povodí Opavy. Roþníková práce, PĜF UK v Praze.
92
