TŘÍSKA KVĚTEN 2013
sborový dopis sousedům, členům a přátelům sboru Církve bratrské v Náchodě
Zkyslé víno
Co mě oslovilo
V té době prohledám Jeruzalém se svítilnami, ztrestám muže, kteří jsou jako zkyslé víno nad svým kalem, kteří si v srdci říkají: „Hospodin neudělá nic dobrého ani zlého.“ V plen bude vydán jejich blahobyt a jejich domovy ve zpustošení; vystaví domy, a nebudou v nich bydlet, vysázejí vinice, a vína z nich neokusí. (Sf 1,12–13, ČEP) Moji milí, možná jste postřehli, že se v Náchodě již neobjevuju tak často. Je to proto, že jsem se po třech letech v Praze rozhodl poznat i naše nejlepší a největší město, tedy Brno (jak známo, Praha není město, ale kraj). I když se mi moc nechce, na několik let se tam zřejmě usadím. Jezdím pracovat na Drahanskou vrchovinu do truhlárny. Mám to se vším všudy zhruba dvě hodiny cesty. Proč Vám to píšu? Jednak proto, abyste se o mně třeba něco dozvěděli, jednak proto, že jsem nedávno na jedné z takových ranních cest ve tmě četl proroka Sofonjáše. Bylo to dosti podmanivé čtení. Představoval jsem si zničený Jeruzalém, temnou noc, spoustu zmatených lidí, kteří právě zakoušejí, jak chutná planoucí hněv Hospodinův. Nejvíce mě zaujaly verše 1,12–13, nad nimi se zamýšlím. Obzvláště ti muži, co jsou jako zkyslé víno. Co jsou zač? Jaký je jejich život? Bohatý a plný jako je chuť dobrého vína nebo mizerný jako pocit po doušku vína starého? Dokážu si představit, že u dotyčných nezáleží na jejich postavení – proč by to nemohli být významní představitelé města i chudí řemeslníci? Jakým způsobem jsou tedy ocejchovaní? Nechci zneužívat poetiky textu, ale snad to není nic proti ničemu. Dá se říct, že víno zkyslé, je víno zapomenuté. Taková patálie, zapomenout na víno, třeba i velmi dobré, vy-
stavit ho nepříznivým vlivům a pak místo očekávaného potěšení v lepším případě obsah láhve vylít, v horším okusit. Řekl bych, že se zde píše o lidech, kterým unikla samotná podstata jejich života: byla jimi zapomenuta. Dost možná se tak stalo nenápadně a pomalu. Pokud vím, zkyslé víno se nijak zvlášť od dobrého neliší. Až na tu chuť, jeho nejzákladnější vlastnost! Toho zapomínání se tuze bojím. Tak, jako mě děsila velikost, rychlost a temnota dne Hospodinova, o jehož blízkosti Sofonjáš prorokuje, tak mě děsí i reálnost možnosti, kdy si řekneme: „Hospodin neudělá nic dobrého ani zlého.“ – Boží lid, který zapomněl na svého Boha. Jeho nejzákladnější vlastnost – to, že je Hospodinovým – byla zapomenuta. Už nejsem natolik dítě, abych nevěděl, že paměť není dokonalá, a že neselhává jenom mně. Co paměť našeho společenství, neselhává právě teď? Nestavíme domy, ve kterých nebudeme bydlet? Neskrýváme něco, co by mělo být vidět? Nejsme důvodem Božího znechucení? Teď už je to, myslím, jen na Vás, jak se Sofonjášem naložíte. Moje otázka, verši vyvolaná, zní: „Jaký je doopravdy můj život, jaký je doopravdy život našeho společenství – nejsme zkyslým vínem?“ Tadeáš Varmus
Svatost člověka
Židům 9,11–14 Kdybyste šli po ulici a jen tak namátkou někoho oslovili s otázkou, jestli si myslí, že půjde do nebe, možná by přitakal. Kdybyste se zeptali, proč si to myslí, asi by začal jmenovat spoustu věcí, které dělá. Nevěřící lidé, a dokonce i někteří pravidelní návštěvníci kostela nechápou, proč jejich skutky na vykoupení nestačí. Vlastně je to tak, že si spousta lidí neuvědomuje, že nějakou záchranu vůbec potřebuje. Takový člověk předpokládá, že když je své ženě věrný a stará se o děti, nešidí své přátele ani se nefláká v práci, určitě je natolik dobrý, že mu to vynese věčný život. Sám sebe vůbec nevnímá jako hříšníka a neuvědomuje si, že ho hřích od svatého Boha odloučil. Myslí si, že si musí svoje místo v nebi zasloužit právě svými dobrými skutky. Ta past pro nevěřící – a je smutné, že i pro mnoho věřících – tkví v tom, že si neuvědomují, že Pán Bůh je ten jediný, kdo s hříšným stavem člověka může něco udělat. Většina z nás ve vlastních očích vypadá docela dobře, protože když se začneme srovnávat s okolím, vždycky najdeme někoho, jehož způsob života nebo špatné činy vypadají hůř než naše, a tím pádem my vypadáme o to lépe. Když se ale postavíme vedle dokonalé Boží svatosti, všichni jsme na tom hodně bledě. Spasitel umřel za hříchy lidstva a znovu vstal z mrtvých, aby každý, kdo byl nečistý, mohl být stejně svatý, jako je Bůh. Apoštol Jan vysvětlil, jak dochází k umytí z hříchu: „…krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.“ (1 Jan 1,7) Dobré činy nic neznamenají, pokud nejsou důsledkem čistého srdce a ducha. Můžeme být osobně svatí jedině tak, že přijmeme Pána Ježíše a Jeho dar záchrany. (Charles Stanley, z internetu MM)
K modlitbám za staršovstvo a vedoucí služebníky za Noc kostelů za žáky a studenty v období zkoušek za přípravu prázdninových táborů a pobytů za jednání celocírkevní konference v Brně a schvalování nové Ústavy CB za nemocné: Vladimíra Balcara, Františka Marka, Josefa Škodu, Věru Vinterovou, … za rodinu Konečných (Šimon, Alena a 8 dětí vlastních i osvojených), v červenci se chystají stěhovat na statek v obci Bělý za vládu a presidenta
Tříska – sborový dopis sousedům, členům a přátelům sboru Církve bratrské v Náchodě
Co bylo
Sborový den – návštěva z INDIE
POSELSTVÍ Z INDIE Na pozvání misijní agentury Jděte a našeho sboru navštívili náš sbor v Náchodě ve dnech 5. – 8. dubna 2013 manželé Prabhu a Nancy Rayanovi. Je to dvojice indických křesťanů, Prabhu je kazatelem v církvi podobné naší, Nancy učitelkou. Hlavní náplní jejich práce je nést sociální pomoc a Kristovo evangelium těm, kdo jsou v Indii za okrajem společnosti: lidem s hendikepem, především zrakovým, ale i postiženým jiným způsobem. Rayanovi nám otevřeli šokující pohled na vztah velké většiny indické společnosti k postiženým lidem. Pro hinduisty si tito nešťastníci své problémy zasluhují, jsou trestem za jejich hříchy v předešlém životě, o kterém učí víra v reinkarnaci, převtělování. Proto je nutno se postiženým lidem vyhýbat, nedotýkat se jich. Když prý hinduistovi přejde přes cestu osel, je to šťastné znamení, zvláště když ještě zahýkal. Když se mu však připlete do cesty postižený, slepý nebo chromý člověk, je to špatné znamení, které je třeba zažehnat, a hlavně se takového nešťastníka ani nedotknout. V takové společnosti tedy konají Rayanovi svoji práci s hendikepovanými. Po vzoru Pána Ježíše nechápou nemoc nebo postižení jako Boží trest (Jan 9, 1-3). Snaží se postižené integrovat do společnosti, najít jim zabezpečení, případně práci, jejich církev pro ně se zahraniční pomocí vybudovala domov. Dokonce i začlenění postiženého člověka, který uvěřil, do křesťanského sboru je obtížné. Tak silné a kruté jsou předsudky indické společnosti. Uvědomili jsme si na tom, jak pošetilé je, že se někteří Evropané obdivují buddhismu a hinduismu a snaží se pěstovat a šířit tato náboženství. Bratr Prabhu vystudoval v Indii technické učiliště a měl pokračovat na univerzitě v Kanadě. V té době byl už rozhodným křesťanem. Měl už odlétat za oceán, když ho přítel zavedl do velkoměstských brlohů nejchudších a postižených lidí – slamů. Prabhuem to otřáslo tak, že se rozhodl opustit dosavadní kariéru a věnovat se jako pomocník a misionář ve slamech. Dokonce i jeho rodiče a příbuzní – křesťané – se od něho odtáhli a nedorozumění trvalo deset let. Nedoufal, že nalezne ženu, která by se s ním odvážila podobné služby, ale Bůh mu poslal Nancy, učitelku, spřízněnou duši a věrnou spolupracovnici. Jsou už spolu 33 let, mají dvě dospělé dcery a konají věrně práci, pro kterou se rozhodli. Jsou to milí lidé, pro nás až překvapivě tmavé pleti a mladistvého vzhledu i elánu. Jedna naše starší sestra neodolala a zeptala se Nancy, kolik je jí let. Ta jí dala hádat a naše seniorka řekla 30. Raději jsem to v překladu zvýšil na 40. Nancy se zasmála a řekla: „Ano, je mně 40, ale ještě plus 20!“ Práce Rayanových s postiženými začala péčí o slepého chlapce a i další jejich klienti jsou především zrakově postižení – jejich situace je v Indii nejhorší. V poslední době se jim podařilo zřídit domov pro opuštěné staré lidi. Dům má 16 pokojů. Práce se da-
2
ří, ale Prabhu o tom řekl: „Víte, je to jako bychom nasypali trochu cukru do oceánu.“ My u nás dostáváme hlavně zprávy o tom, jak se v současné době Indie vzmáhá hospodářsky, jak mnoho evropských a amerických podnikatelů si objednává výrobky nebo třeba počítačový software v Indii pro nízké ceny. Ceny jsou ovšem vytvořeny velmi nízkými mzdami indických zaměstnanců. Dověděli jsme se, že pro naprostou většinu tamních lidí neexistuje sociální ani zdravotní pojištění. 80 % obyvatel jsou zemědělci, kteří si o takových vymoženostech mohou nechat jen zdát. Ve velkých podnicích existuje jakýsi „druhý pilíř pojištění“ (oblíbené téma našich politiků), že si tedy mohou sami spořit na důchod a zdravotní péči. Ale stát se o to nestará. Průmyslová revoluce v Indii má další, velmi negativní dopad: rozkládá tradiční společnost založenou na soudržnosti širokých rodin. Mladí lidé jdou za vzděláním do velkých měst nebo do ciziny a ve velkoměstech jsou pak i zaměstnáni, tisíce kilometrů od svých rodičů. Ve městě zakládají vlastní rodiny, ale bydlí v tak malých bytech nebo domcích, že nepřipadá v úvahu, aby rodiče či prarodiče vzali k sobě. A tak na venkově zůstávají osamělí staří lidé, jejichž schopnost hospodařit klesá s věkem. Naopak vnoučata už nemají láskyplnou péči svých babiček a dědečků, kterou mají nahradit najaté služky. Není to důsledně řešeno ani mezi křesťany. Mimochodem, sami Rayanovi mají jednu dceru v Kanadě, druhá končí studium medicíny v Anglii a snad se vrátí. Náš sborový klub seniorů zaujalo vyprávění sestry Nancy o jejich tetě, vdově po kazateli církve. Naštěstí bylo sociální pracoviště Rayanových blízko tetina obydlí, takže o ni mohli částečně pečovat. Teta jako manželka pastora vždy učívala děti v nedělní škole a pokračovala v tom asi do 90 let. Pustila se i do malování obrázků, aby měla pro děti přitažlivé učební pomůcky. Lidé se jí ptávali: „Nebojíte se tu bydlet sama, zvláště v noci?“ Odpovídala: „Ale já nebydlím sama, je tu se mnou Pán.“ Také její děti zakotvily v cizině. Když ji občas navštívily, říkali lidé: „To máte radost, viďte?“ Na to prý říkala: „Mám, ale to víte, děti přijedou a odjedou. Ale Pán je se mnou stále.“ Stařičká žena si přála, aby nebyla nikomu na obtíž. Žila takto do svých 95 let, a pak ji Bůh náhle a pokojně odvolal. Dověděli jsme se od Rayanových i další charakteristiky jejich vlasti, které běžně neznáme ze sdělovacích prostředků. Indie je vlastně unií 28 států, které se liší svou historií, národnostmi, jazyky, kulturou, často i převládajícím náboženstvím. Má dnes asi 1,3 miliardy obyvatel (před 40 lety to bylo necelých 700 milionů). Je tedy značně přelidněná. Mluví se tam 14 různými jazyky, vzájemně často nesrozumitelnými. Celostátním jazykem je hindí, ale na jihu a severovýchodě mu lidé nerozumějí. Dorozumívacím jazykem vzdělaných je angličtina, dědictví po britském kolonialismu. Převládající náboženství je hinduismus, tj. původní brahmánství částečně ovlivněné buddhismem. Dále i samotný buddhismus a islám. Oficiální statistiky uvádějí, že křesťanů jsou v Indii jen 4 %. Podle Rayanových je to zkresleno, podle jejich informací je
3 dnes křesťanů v zemi asi 20%. Bratr Prabhu nás překvapil prohlášením: „V Indii je víc křesťanů než v USA“. Nezdálo se mně to, ale doma jsme vzal tužku a počítal: 20 % z 1,3 miliardy je 260 milionů. Všech obyvatel USA je dnes asi 314 milionů, ale ne všichni jsou křesťany. Prabhu tedy patrně nepřeháněl. Základní desetiletá škola je v Indii bezplatná a povinná. Úroveň tohoto vzdělání i to, kolik dětí tam pravidelně dochází, je ovšem závislé na ekonomice toho kterého indického státu. Bratr uvedl, že 40 % vyššího školství zajišťují v Indii křesťané. Překvapil nás také otázkou, kde myslíme, že dnes vydávají nejvíce Biblí. Typoval jsem působení Britské biblické společnosti. Bratr pověděl, že v Číně! Donedávna tam byli křesťané pronásledováni a Bible tam byly systematicky ničeny. Dnes prý tiskne Čína ročně na 3 miliony výtisků Bible v různých jazycích, z toho asi třetinu pro vnitřní trh a dva miliony na export – zřejmě výnosný odbyt převládl nad marxistickou ateistickou ideologií. Prabhův otec prý řekl: „Co bych mohl očekávat po smrti, kdybych byl hinduista nebo buddhista? Že se stanu třeba oslem nebo opicí. Jako křesťan věřím, že budu sám sebou v přítomnosti vzkříšeného Pána.“ Tady je třeba připomenout, že euro - američtí příznivci velkých východních náboženství matou lidi v otázce významu tzv. „převtělování“. Evropan v tom vidí lákavou představu šťastného života stále pokračujícího na Zemi. Buddhista naopak chápe převtělení jako trest za hříchy. Čím jich má více, tím méně šťastným člověkem bude v „příštím životě“ – odtud ten strach z postižených lidí. Ale velký hříšník bude třeba dobytčetem nebo i obtížnou mouchou. Buddhistický ideál je povznášet se příkladným – hlavně mnišským – životem k jeho stále hodnotnějším formám, jejichž cílem je konec jakékoliv existence, nicota – splynutí s „nirvánou“. Náš klub seniorů byl při návštěvě Rayanových právě zarmoucen úmrtím milované sestry Drahušky. Indický kazatel to dobře vycítil a mluvil k nám o vzkříšení a věčném životě. Vyložil zajímavě Horu Ježíšova proměnění (Mat 17, 1-8). Koho tam vidíme?
Tříska – květen 2013
Především Ježíše Krista zářícího jako slunce. Tím dal Bůh učedníkům nahlédnout, jaký bude jeho Syn na věčnosti. Po jeho boku je Mojžíš, který zemřel a byl pohřben zřejmě samým Hospodinem (5. Moj 34,5–6). Jeho hrob ani není znám, a tedy uctíván. Pak je tu Eliáš, který nezemřel, ale byl vynesen přímo k Bohu (2. Král 2, 11). Konečně jsou tu tři udivení a poděšení učedníci – Petr, Jakub a Jan – kteří si myslí, že už jsou na věčnosti. Nejsou, vrátí se do údolí, ale Hora proměnění je obrazem nebe. Budou tam lidé, kteří zemřeli v různém věku a různým způsobem, po kterých třeba nezbyla ani hrst popele. A budou tam lidé, které si k sobě vezme Bůh přímo ze života. Ale důvodem, proč se tam zástupy nejrůznějších lidí sejdou, je pouze přítomnost a láska vzkříšeného Ježíše. Musím přiznat, že mě to hodně povzbudilo a na ten krátký rozhovor o nebi nikdy nezapomenu. Pavel Javornický
Duch pravdy a duch klamu Jsou svatodušní svátky. Téměř zapomenutá trojka z těch, které se počítají: Vánoce, Velikonoce a Svatodušní svátky. Sice se píší s velkým písmenem, ale do velikosti mají daleko. Proč? O Vánocích stromeček, o Velikonocích zajíček, vajíčko či beránek. A o letnicích? Jen ten vzduch – duch. A přitom se o Svatodušních svátcích narodila církev. Z mnoha jazyků se stalo jedno porozumění. Všichni, byť z různých konců římské říše, slyšeli evangelium a rozuměli mu. Učedníci byli nadáni schopností mluvit tak, aby hosté rozuměli. Změnilo se dávné prokletí babylónské věže, kterým se rozdělily jazyky a tedy i národy. Tady ten Duch dal jednotu v rozmanitosti, respektoval staré rozdělení a přemohl jej novým obsahem. Bůh je humorista, nedělá to bez vtipu. Žádná nostalgie po časech minulých. Ovšem: Necelých sto let po Kristu už byl takový zmatek, že se k vlastnictví Ducha pravdy hlásilo minimálně devět proudů. Tedy opět pořádný Babylón! A samozřejmě každý tvrdil, že má pravdu. Každý si to i přál, aby ji měl, protože by to bylo dobře, kdyby někdo vyvedl společnost z toho marastu. Není divu, rozumíme tomu, bolest zmatků té doby je velice podobná dnešku. My to známe také ponořeni v nenávistné kampani, kde jeden před druhým křičí, že má pravdu (ducha pravdy) a ten druhý ne. Pro kterého ducha se máme rozhodnout? Čech se nerozhodne pro žádného, ale začne si dělat vtipy. Zvládne to s humorem nebo s nějakým úletem. Proto píše Jan polemické věty do svého dopisu a odděluje tím dva duchy, dva přístupy. Není to jednoduché a zlehčující dělení. Nicméně ten, kdo bude prostě přemýšlet, najde cestu. Ten duch pravdy, tedy my řekneme Duch svatý tvrdí, že Ježíš měl tělo. Že přišel v těle. Dovolte mi dvě poznámky: Poprvé, připadne mi to úsměvné, že evangelium najednou zdůrazňuje tělo. Právě to tělo je popisováno jinde apoštolem Pavlem jako protivník Ducha. Pavel říká doslovně: „Jestliže žijete podle těla, je vám souzeno zemřít; jestliže však Duchem usmrcujete činy těla, budete žít.“ (Římanům
8,13) a právě tělo Kristovo je důkazem pravosti Ducha. Je třeba rozumět podstatě doby, ve které se od obyčejného života v těle utíkalo. Vztah k práci, k odpovědnosti, k manželství upadal... Tělo lidi unavovalo. Lepší by byl i Kristus nehmotný! Nám je gnostické učení už téměř nesrozumitelné. A podruhé: Všímám si, že obsahem vánoční idyly není děťátko, stromeček, jesličky. Ale to, že Kristus přišel a vzal na sebe lidské tělo. Bez toho by nebylo spásy. A pokud útočí někdo na Krista v lidském těle, pak útočí na nejzákladnější stránku věci. Kdybych toto rozvíjel, byla by z toho asi nepříliš živá biblická hodina, ale smlčet jsem to nesměl. Je to velice podstatné. Spíše se však budu starat o to, co znamená pro naše obyčejné dny, že Kristus přišel v těle: Přijmout Ducha svatého, to znamená přijmout svou pozemskou existenci. Pán Ježíš se narodil, znal tedy bolest zrození a Pán Ježíš umíral. Jeho smrt byla bestiální vraždou, nicméně i kdyby byla pokojnější, než ji vykreslují všechny možné zdroje, kdyby to byla chladná justiční vražda, bylo by to poznání tělesné smrti. Mezi zrozením a smrtí víme o hladu, žízni, nouzi bezdomovců. To vše Pán Ježíš dobře zná. Tedy i z naší strany jde o přijetí, že duchovní je vše v mém životě. Moje dětství a svět hry, první lásky a svět touhy. Duch svatý je hlavním hybatelem v mém studiu, v mém rozhodování pro práci, výdělek, manželství, rodičovství. Duch svatý s námi stárne! Vše, naprosto vše je duchovní a mělo by se přestat s vymezováním Božího vlivu do některých sfér. Skutečnost je ovšem jiná. Kdybych to měl ztvárnit obrázkem, bude to vypadat asi tak: Duch svatý v mnohých typech křesťanství je postiženým jedincem, který se sotva dovleče na vozíku, tedy na duchovním vznášedle do kostela či do sboru a po návratu domů zase klimbá u okna, pokud ovšem nemá záchvaty pláče, smíchu, mnohomluvnosti a více méně neartikulovaného zpěvu, po nichž zase upadá do letargie. Pro mne to tak není a nebude. Duch svatý prolnul do celého mého lidství. Kristus v těle, to znamená, že mu moje lidství nevadí. Ba, že se v něm vyžívá.
Tříska – sborový dopis sousedům, členům a přátelům sboru Církve bratrské v Náchodě Přijmout Ducha svatého, to znamená přijmout skutečnost viny a následků hříchu Pán Ježíš za můj hřích umíral, vzal na sebe veškerou mou vinu. Duch svatý dovolí konečně říct, že jsem to či ono zavinil já. Jako marnotratný syn si s Duchem svatým dopředu předříkávám svou omluvu a pak přijímám trest. Ten syn také přijal, že bude poctivě pracovat na cizím, jen aby mohl být doma. Být pod vlivem Ducha svatého znamená přijmout odpovědnost a následky, které někdy bolí. Takže náboženství pod vlivem Ducha svatého je pravdivé. Nevykřikuje, že má pravdu, ale pravdivě si připouští skutečnost, pracuje na této zemi svýma rukama, pravdivě odpovídá na lidské bídy a stará se o to – na první pohled – zbytečné tělo. Tomu se říká diakonie, péče o potřebné. To je Duch svatý! Přijmout Ducha svatého, to znamená čekat nové stvoření To, co máme zde, to důležité tělo, které je důkazem Ducha, to je ale dočasné. Jen pro tuto zemi. Přece čekáme nové nebe a novou zemi. Proto svoje tělo nepotřebujeme ušetřit za každou cenu. Cílem není zůstat tady a být neopotřebený. Proto musíme jít
Rozhovor ...tentokrát s Jiřinou Rejzkovou
1. Vzpomínáte si, kdy jste přišla do náchodského sboru poprvé? Moje maminka byla členkou a já jsem jako školačka chodila na náboženství do sboru, do besídky, kde jsme se učili básničky a také hráli na mandolínu. Často vzpomínám na Hody lásky a mnohé své známé náchodské i bysterské. Také z mládeže mám mnoho fotek (i když už je nás málo, kteří žijeme) – Láďa Balcar, Boženka Světlíková, Lada Andršová z Nového Města a jiní. Když jsem se vdala, chodil se mnou i manžel. To bylo za kazatele Kostomlatského. V té době už maminka nebyla, zemřela, když mi bylo 18 let. 2. Doneslo se nám, že Vaše rodina zařídila návrat Vaší sestry Karly Andršové do Náchoda a taky že jste o ni pečovala. Co pro Vás sestra znamenala? Měly jsme se sestrou velice úzký a hluboký vztah. Každý rok jsme trávili prázdniny u sestry. Po smrti jejího manžela jsem jí našla v Náchodě byt, protože po tom zatoužila. Přestěhovala se do Bělovsi a asi 8 let jsem za ní téměř denně jezdila. Pak jsem onemocněla s klouby tak, že jsem se nemohla pohybovat, a moje návštěvy se musely omezit. Už jsou to 4 roky, co sestra zemřela, a moc mi chybí. Sestra mi nahrazovala maminku, která mi zemřela velmi brzy, jak už jsem se zmiňovala. 3. Odkud pocházíte, máte sourozence? Jaká byla Vaše profese? Narodila jsem se v Machově a do školy jsem začala chodit v Náchodě. Sestra Karla, provdaná za kazatele Vasila Andrše, byla starší o 8 let a bratr o 20 let, také věřící, chodil k nám do sboru za bratra kazatele Javornického. Za mých mladých let nás navštěvoval doma bratr Balcar (soused), starší sboru, který mi také pomohl sehnat zaměstnání v zubní laboratoři a jako zubní laborantka jsem pracovala 10 let. Po narození dětí (syn a dcera) jsem pracovala asi 10 let v kuchyni v nemocnici, kde jsem zpočátku vydávala obědy a potom i vařila, a potom jsem byla 14 let na chirurgickém oddělení jako ošetřovatelka. 4. Vaše sestra se za Vás jistě modlila. Poznáváte nějaké Boží odpovědi na její modlitby? Vím, že se sestra za mě modlila. Členkou náchodského sboru jsem se stala až po její smrti. I když jsem věřící, neměla jsem po-
4
do sporu. Křesťanství proslulo netečností. Veškerá zbožnost se děje uvnitř svatostánků a navenek je cítit leda tak kadidlo. Nejde do sporu, nejde do zápasů o pravdu a právo. Velice si šetří své tělo a svou existenci a považuje to za duchovní způsob života. Kdežto Duch svatý dává všanc Kristovo tělo. Je si jist, že je připraveno tělo slavnější! Duch svatý dává jinou optiku. Jsou věci, které je třeba udělat, i kdyby to přineslo potíže. Například pro navrátilce z Babylóna bylo nutné stavět Jeruzalém. A hodně se tím nadřeli a nadělali si nepřátele, ale jejich vůdce slyšel toto: „Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne mocí ani silou, nýbrž mým duchem, praví Hospodin zástupů. Čím jsi ty, veliká horo, před Zerubábelem? Rovinou. On vynese poslední kámen za hlučného provolávání: ‚Jeruzalém došel milosti!“ (Zachariáš 4,6nn) Pán Ježíš přišel v těle. To říká Duch pravdy. Proto Duch svatý vede k přijetí našeho lidství, vede k přijetí odpovědnosti za to, co jsme udělali a vede k naději, která přesahuje horizont tohoto světa. To je Duch svatý! Daniel Kvasnička přetištěno se svolením autora
třebu patřit do církve. Na léčebně – rehabilitačním pobytu v Žacléři, kde jsem byla se svými nemocnými klouby, jsem se seznámila s věřící ženou, se kterou jsme společně chodily do kostela. Ta mi vnukla myšlenku, že přece musím patřit do nějaké církve a na popud Věry Vinterové a bratra kazatele Staňka jsem zažádala o členství v náchodském sboru CB. 5. Jste v důchodu, čím vyplňujete volný čas, co máte ráda? Jsem už 30 let v důchodu. Teď trpím hodně nedoslýchavostí a ani oči už nemohou tak číst. Ale velice miluji přírodu, les, sbírala jsem bylinky, které už teď pro svou nepohyblivost sbírat nemohu. Mám velice dobré přátele a hodné sousedy a starostlivou rodinu, za což Pánu Bohu velmi děkuji. MaSch
SVAČINA
přesnídávka do práce, školy či k domácímu kafíčku
Jarní zázrak v papírovém balení Trochu s obavou chci psát na jaře o jaru. Nebojím se tolik závějí za oknem, jako toho, aby má slova nezněla jako klišé. Jenže o zázracích se přece má mluvit, ne? Tenhle zázrak začal, když jsem ze dna skříně vytáhla papírové pytlíčky, z nichž v každém se ukrývala malá hromádka života. Života bojujícího a pestrého, zpočátku hodně křehkého, ale o to víc odhodlaného. Z pytlíčku s obrázkem si na dlaň sypu – semínka. Každý druh je jiný. Lobelky jsou drobnější než zrnka písku. Astry vypadají jako kmín – podlouhlé, s rýhou připomenou nevím proč šikmé oči obyvatel Dálného východu. Tmavá semínka bazalky se lesknou jako zrníčka na celozrnné housce. Kuličky hrachoru jsou ze všech největší, ale trochu seschlé. Všechna semínka zasévám do vlhké hlíny a pak už jen čekám. Netrpělivě každý den okukuji plastové květináčky, až se přece dočkám. Zčistajasna – alespoň se to tak zdá – se hlína zelená. Semenáčky jsou na světě! Zase jsou každý jiný – hrachor se od začátku tenkými prstíky natahuje co nejvýš, bazalka rozvírá dvě trojúhelníkovitá křidélka, lobelky se jako bázlivé stádo drží pohromadě a potřebovala bych lupu, abych si je mohla pořádně prohlédnout. Všechny budou potřebovat ještě hodně péče a času, ale v létě z nich budou nádherné rostliny, těšící svět barvami a vůní. Přitom zůstanou každá jiná, jedinečná a zvláštní. Vím, že potom budu žasnout znovu, stejně jako ve chvíli, kdy mi semínka ležela na ruce. Žasnout nad tím, jaké zázraky i s malými dělá náš Bůh. V pokoře se před Ním skláním a děkuju za dar života a rozmanitosti. jd Moc rádi uvítáme Vaše veselé i vážné zkušenosti, zážitky Vašich dětí nebo známých, o které byste se chtěli podělit s ostatními. Vaše příspěvky přijímáme v jakékoliv – ústní i písemné podobě. Předávejte, prosíme, Marcele Schumové, Bohunce Kučerové, Haně Hejzlarové, Romaně Rabové nebo zasílejte na třískový e-mail:
[email protected]
Tříska – květen 2013
5
OSMISMĚRK A
Jak to vidím já…
Vyškrtávejte slova ze seznamu ve všech osmi směrech (nahoru, dolu, do stran a šikmo), Zbylá písmena, které jste nevyškrtali tvoří tajenku, která se čte po řádcích.
Anketa – Letnice Ankety se zúčastnilo 1. školní oddělení besídky: Adéla Marková – 10 let, Eliška Jahodová – 9 let, Petra Hejzlarová – 8 let, Ondra Felgr – 7 let, Michal Vintera – 8 let 1. Co to jsou Letnice? Eliška: Když už je venku víc teplo. Adélka: Seslání Ducha Svatého, jiných jazyků. Ondra: Čas, kdy se očišťuje srdce. Míša: Čas, kdy začíná nový život. 2. Kdo si myslíš, že je Duch Svatý? Adélka: Poslal ho Pán Bůh jako dozorce, abychom v sobě měli zástupce Pána Boha. Eliška: Ohýnek, který nás ochraňuje a hlídá nás. Adélka: A nikdy nezhasne. Míša: Představuju si ho jako vzduch, ale je trochu vidět…má křídla jako anděl. Péťa: Má nás ochraňovat, dává nám sílu. Ondra: Sesílá nám zprávy od Pána Boha a očišťuje nám srdce.
BRAŠI – BRČKO – ČÍSLO – DÁNSKO – DIALYT – DOTAZ – EMBRYO – HVOZDY – IRSKO – JACHTA – JAKSI – KAVERNY – KEFÍR – KLAUN – KOALA – KOPÁČI – KORUNKA – KOUSEK – KRŠNA – LOUHY – LVOUN – LYSKA – MERUNA – MONOKLY - MÓRESY – MOTOL – NIKDO – NITRO – OBRNA – OCEÁN – OPIUM – PATRNĚ – PENNY – PRINC – RACHOT – RAUTY – SPÁRY – STÝLKA – ŠAMSTR – TANTAL – TIBEŤAN – TYKEV – UBRUS – UPÍŘI – ÚROKY – USÍNAT – VLÁKNO – VŮDCE – VYDRA – ZAMOŘIT – ZBRAŇ – ZETOR – ZIMNICE – ZKAZIT – ZRNIT – ŽÁNRY – ŽROUT
3. Jak se pozná, že na někoho Pán Bůh seslal Ducha Svatého? Péťa: Dostane sílu, bude mít radost. Adélka: Dostane víru. Míša: Ucítí závan větru. Eliška: Když nevěříme, začneme věřit, a pak se k němu budeme modlit a vždycky na něj budeme vzpomínat. 4. Co to je „ovoce Ducha Svatého“? …jmenují z Gal 5,22 Eliška: ..Když budeme naštvaný, tak pak už nebudem, když budu závidět, tak pak už ne. No, k jídlu to ovoce není, ale je to TAKY DOBRÝ... anketu připravila HanaH
Knihovna Revoluce srdcí
řešení křížovky z prosincového čísla: Hospodin je skála věků
Festo Kivengere
K této knížečce mám zvlášť osobní vztah. Nedlouho po sametové revoluci se na mě obrátil bratr kazatel Pavel Javornický s prosbou, jestli bych ilustroval knížku o probuzení v Africe. Pracovní překlad mě nadchl, jen jsem nějak nezvládal si vyšetřit čas. Pak jsem dostal chřipku a během nemocenské jsem ilustrace nakreslil. Jen tak, podle fantazie a cestopisných fotografií. Tehdy mě ani ve snu nenapadlo, že pro mě Pán ve východní Africe taky něco chystá… Revoluce srdcí je Festův vlastní příběh, tak jak on prožil probuzení „Balokole“, neboli hnutí znovuzrozených. Doslovný překlad titulu je Revoluční láska, ono totiž celé vyprávění je o lásce, o Ježíšově lásce vylité skrze Ducha svatého a sdílené mezi křesťany v Ugandě. Děj začíná ve 30. létech 20. století a vrcholí v 70. létech za vlády muslimského diktátora Idiho Amina. Festo svědčí o lásce Kristově, která přináší radost, smiřuje, buduje společenství, a nakonec vítězí i v utrpení. Velmi povzbudivé čtení. Jen tu knížku už nikde nekoupíte a asi těžko seženete. Vydala ji Rada Církve bratrské v roce 1991. Mám poslední dva výtisky, které střežím, ale poctivým půjčuji. RoSťa
Co bude 10.–12. května – dámský víkend „Co nosíš na triku“ 14.–15. června, víkendovka Mravenců 7.–13. července, dovolená Starších rodin 20. července – 3. srpna, tábor Dorostu – výměna oken a oprava fasády
příspěvky zasílejte na adresu:
[email protected] Uzávěrka dalšího čísla 25. 5. 2013 Adresa sboru: Purkyňova 584, 547 01 Náchod Kontakt na kazatele: R. Staněk – pevná linka: 491 427 332; mobil: 602 323 941 e-mail:
[email protected]; stránky sboru: www.cb.cz/nachod
Sborový kalendář KVĚTEN – ČERVEN 2013 KVĚTEN 5. 6. 7. 5. 8. 6.
Ne Po Út Ne St Po
7. Út 9. Čt 8. 5. St Ne 6. 9. Po Čt 10. 7. Pá Út 8. St 10. 11. So 9. Pá Čt 12. Ne 13. 11. Po So 10. 12. Ne Út 14. Pá 13. Po 15. St 11. Út 14. 16. So Čt 12. Ne 17. St Pá 15. 13. Po 18. 16. So Čt 19. Út 14. Ne 17. Pá 20. So Po 18. 15. St 21. Út 19. Ne 16. Čt 22. St 20. Po 17. 23. Pá Čt 21. 18. Út So 22. 19. St Ne 23. Čt 24. Po Pá 20. 21. Út 22. 24. St Pá 25. So 23. Čt
9:30 shromáždění 9:30 18:30 9:00 19:00 18:30 9:30 17:00 9:00 17:00 19:00 18:30 17:00 18:30 19:00 17:00 9:00 17:00 18:30 19:00 9:30 19:00 17:00 17:00 17:00 9:30 9:30 18:30 15:00 19:00 18:30 9:30 17:00 19:00 15:00 9:30 17:00 18:30 19:00 9:30 9:30 17:00 15:00 16:00 18:30 9:30 19:00 18:30 16:00 17:00 19:00
shromáždění biblická hodina Justynka Hronov skupinka Zbečník biblická hodina shromáždění Mravenci Justynka Hronov Dorost skupinka Zbečník Starší rodiny Mravenci biblická rodiny hodina Střední Dorost Justynka Hronov Mládež Starší rodiny skupinka Zbečník shromáždění Střední rodiny Mravenci Mládež Dorost KluP shromáždění Starší rodiny Patchwork Střední rodiny biblická hodina KluP Mládež skupinka Zbečník Patchwork shromáždění Mravenci biblická hodina skupinka Zbečník KluP shromáždění (V.P.) Mravenci Patchwork Provázek biblická hodina shromáždění (V.P.) skupinka Zbečník biblická hodina Provázek Mravenci skupinka Zbečník
17:00 Mravenci 18:30 biblická hodina 9:30 Dorost shromáždění (V.P.) 17:00 19:00 skupinka Zbečník 16:00 Provázek 18:00 staršovstvo 17:00 Mravenci 18:00 Noc kostelů 17:00 Dorost 18:30 biblická hodina 17:00 Mládež 18:00 staršovstvo 19:00 skupinka Zbečník 9:30 Noc shromáždění 18:00 kostelů 17:00 Mravenci 26. So Ne 11:00 25. 17:00 členské Mládež shromáždění 17:00 Dorost 17:00 modlitby 24. Pá 9:30 staršovstvo shromáždění 18:00 27. 26. Po Ne 11:00 členské shromáždění 18:00 Noc kostelů 28. Út 17:00 modlitby 25. So 17:00 Mládež 29. biblická hodina 27. St Po 18:30 9:30 shromáždění 30. Út Čt 19:00 skupinka Zbečník 28. 26. Ne 11:00 členské shromáždění 31. 29. Pá St 18:30 biblická hodina 17:00 modlitby 30. Po Čt 19:00 skupinka Zbečník 27. 17:00 Mládež 1. So 31. Pá 28. ČERVEN 9:30 shromáždění 2. Út Ne 29. St 18:30 biblická hodina 3. Po 17:00 Mládež Zbečník 1. Čt So 30. 19:00 skupinka 4. 9:30 shromáždění 2. Út Ne 31. Pá 5. 3. St Po 18:30 biblická hodina 15:00 Patchwork 4. Út 6. So Čt 17:00 skupinka Mládež Zbečník 1. 19:00 18:30 biblická hodina 5. St 9:30 Mravenci shromáždění 2. Ne 17:00 15:00 Patchwork 3. Po 6. 7. Čt Pá 17:00 19:00 Dorost skupinka Zbečník 4. Út 18:30 Starší rodiny 17:00 Mravenci 18:30 biblická hodina 5. St 17:00 Mládež 8. So 7. Pá 17:00 15:00 Dorost Patchwork 6. Čt 18:30 Starší rodiny 19:00 skupinka Zbečník Pondělí v měsíci 17:00 třetí Mládež 8. So 17:00 Mravenci Úterý druhé v měsíci 7. Pá 17:00 Dorost Středa Pondělí 18:30 Starší třetí v rodiny měsíci Čtvrtek Úterý 17:00 druhé Mládežv měsíci 8. So Pátek PRAVIDELNÁ SETKÁNÍ Středa Pátek Čtvrtek Pondělí třetí v měsíci Pátek první v měsíci Pátek Úterý druhé měsíci Pátek druhý vv měsíci Pátek Středa Sobota Pátek první v měsíci Čtvrtek Neděle Pátek druhý v měsíci Pátek Neděle Sobota Pátek Neděle jednou v měsíci Neděle Pátek první v měsíci Neděle poslední v měsíci Neděle Pátek druhý v měsíci Neděle jednou v měsíci Sobota Neděle poslední v měsíci Neděle Neděle Neděle jednou v měsíci Neděle poslední v měsíci
P. Hejzlar / R. Staněk
Lidé víry: Izraelští - obcházeli hradby
Biblická stezka
P. Hejzlar / R. Staněk P. Javornický P. Javornický P. Jirman P. Javornický P. Hejzlar /Pája, R. Staněk Vinterovi, Oxana P. Javornický
Lidé víry: Izraelští - obcházeli hradby Biblická botanika
Biblická stezka
Biblická botanika Lidé víry:princů Izraelští - obcházeli hradby Období i králů, válek i budování
Biblická stezka
Období i králů, válek i budování Biblická princů botanika
Sestry v akci EnGedi Bystré Sestry v akci EnGedi Bystré
P. Jirman Vinterovi, Pája, Oxana P. Javornický P. Javornický P. Jirman / R. Staněk J. Čepelka Vinterovi, Pája, Oxana P. Javornický R. Staněk J. Čepelka / R./ Staněk V. Pellyová, p. Malinová R. Staněk P. Javornický / R. Staněk P. Jirman V. Pellyová, p. Malinová J. Čepelka Pája, / R. Staněk Vinterovi, Oxana R. Staněk P. Jirman P. Javornický R. Staněk R. Staněk /Pája, P. /Javornický Vinterovi, Oxana V. Pellyová, p. Malinová M. Marková R. Staněk R. Staněk / P. Javornický P. Jirman R. Staněk M. Marková Vinterovi, P. Jirman Pája, Oxana Markovi, R. Staněk Felgrovi R. Staněk / P. Javornický P. Jirman M. Marková Markovi, Felgrovi R. Staněk P. Jirman P. Ildža / R. Staněk Markovi, Felgrovi
Lidé víry: Rachab - přijala vyzvědače Období princů i králů, válek i budování John Newton Lidé víry: Rachab - přijala vyzvědače Modlíme se žalmy John Newton Lidé víry:princů Rachab - přijala vyzvědače Období i králů, válek i budování Modlíme se žalmy John Newton Letnice Období princů i králů, válek i budování Modlíme se žalmy Letnice Modlíme se žalmy Období princů i králů, válek i budování Noc kostelů Modlíme se žalmy Letnice Noc kostelů Noc kostelů Noc kostelů Modlíme se žalmy
P. Javornický P. Ildža / R. Staněk
Lidé víry: S pohledem upřeným na Ježíše Noc kostelů Noc kostelů Lidé víry: S pohledem upřeným na Ježíše
P. Javornický R. Staněk P. / R. Staněk P. Ildža Jirman
Modlíme se žalmy Lidé víry: S pohledem upřeným na Ježíše
R. Staněk P. Javornický P. Jirman
V. Pellyová, p. Malinová P. Jirman 16:00 Provázek Čepelkovi, Pája, Oksana 9:30 KLUP 18:30 16:00 19:00 9:30 17:00 18:30 17:00 19:00 16:00 18:30 17:00 9:30 19:00 17:00 18:30 17:00 18:30 19:00 9:00 19:00 17:00 9:30 17:00 17:00 15:00 9:00 18:30 17:00 9:30 19:00 15:00 17:00 17:00 9:00
Biblická hodina Provázek skupinka Hronov KLUP Mravenci Biblická hodina Dorost skupinka Hronov Provázek Starší rodiny Mravenci KLUP Střední rodiny Dorost Biblická hodina Mládež Starší rodiny skupinka Hronov Modlitby Střední rodiny Mravenci Shromáždění Mládež Dorost rodiny Mladé Modlitby Starší rodiny Modlitby Shromáždění Střední rodiny Mladé Mládežrodiny Modlitby Modlitby
9:30 Shromáždění 15:00 Mladé rodiny 17:00 Modlitby
Víkendovky dorostu a mládeže Víkendovky dorostu a mládeže Víkendovky dorostu a mládeže
vizitace sboru II.část vizitace sboru II.část
vizitace sboru II.část
víkendovky mladých a středních rodin Modlíme se žalmy
víkendovky mladých a středních rodin M. Marková / P. Javornický R. Staněk Modlíme se žalmy P. Jirman M. Marková / P. Javornický víkendovky mladých a středních rodin P. Javornický Biblická botanika V. Pellyová, p. Malinová P. Jirman P. Javornický M. Marková / P. Oksana Javornický Biblická botanika Čepelkovi, V. Pellyová,Pája, p. Malinová Budoucnost lidstva P. Jirman Čepelkovi, Pája, Oksana P. Javornický
Sestry v akci EnGedi Bystré
víkendovky mladých a středních rodin víkendovky mladých a středních rodin víkendovky mladých a středních rodin
Budoucnost lidstva Biblická botanika skupinka žen Budoucnost KLUb Pohodylidstva pro seniory společné studium Bible, diskuse, skupinka žen Bible, Pohody rozhovory, KLUb pro sdílení, seniorymodlitby Kluby prostudium děti ve věku a 8-10 let společné Bible,4-7 diskuse, Klub pro dospívající ve věku 11-15 let Bible, rozhovory, sdílení, modlitby skupinka žen generace Setkání starší Kluby pro děti ve věku 4-7 a KLUb Pohody pro seniory 8-10 let Setkání střední generace Klub pro dospívající ve věku 11-15 let společné studiumod Bible, diskuse, Setkání starší mládeže 15 let; www.mladeznachod.cz Setkání generace Bible, rozhovory, sdílení, modlitby Setkání střední generace Kluby pro děti ve věkus 4-7 a 8-10pro let děti Společná bohoslužba besídkou Setkání mládeže od ve 15 věku let; www.mladeznachod.cz Klub pro dospívající 11-15 let Setkání mladých rodin Setkání starší generace Společnástřední bohoslužba s besídkou pro děti Setkání generace Setkání mladých rodin Setkání mládeže od 15 let; www.mladeznachod.cz Společná bohoslužba s besídkou pro děti Setkání mladých rodin
U Míly Markové CB CBMíly Markové U u Jirmanů CB CB CB Vysokov u Jirmanů U Míly Markové CB CB CB CB Vysokov CB CB CB u CBJirmanů CB CB CB CB Vysokov různě CB CB CB CB CB různě CB CB CB CB různě CB
