Strategický plán
Mikroregionu Lanškrounsko
Verze k projednání . 3 Datum: kv ten 2007
Komise pro strategický rozvoj regionu Lanškrounsko ve složení:
METOD KONZULT IPM, OLOMOUC
Zpracovatelé děkují touto cestou za účinnou spolupráci členům komise pro strategický rozvoj regionu a všem, kteří svými připomínkami přispěli ke zpracování tohoto dokumentu.
za zpracovatele: Ing. Pavel Král, MBA - jednatel Metod Konzult IPM, s.r.o., Olomouc
/1
OBSAH I. ANALÝZA A PROGRAMOVÁ ČÁST ......................................................................................3 1.
ANALÝZA REGIONU LANŠKROUNSKO .............................................................................4 1.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA ............................................................................................................. 4 1.1.1 Popis oblasti a hlavní geografické údaje ..................................................................................................... 4 1.1.2 Historické souvislosti .................................................................................................................................. 4 1.1.3 Veřejná správa............................................................................................................................................. 5 1.1.4 Využití ploch ............................................................................................................................................... 6 1.2 OBYVATELSTVO ....................................................................................................................................... 7 1.2.1 Počet obyvatel, jeho vývoj a věková struktura ............................................................................................ 7 1.2.2 Vzdělanostní struktura .............................................................................................................................. 13 1.2.3 Ekonomická aktivita.................................................................................................................................. 19 1.3 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ........................................................................................................ 21 1.3.1 Doprava ..................................................................................................................................................... 21 1.3.2 Energetika ................................................................................................................................................. 22 1.3.3 Zásobování vodou a odkanalizování ......................................................................................................... 23 1.4 BYTOVÝ FOND............................................................................................................................................... 24 1.4.1 Stáří bytového fondu ................................................................................................................................. 24 1.4.2 Využívání bytového fondu ........................................................................................................................ 25 1.5 HOSPODÁŘSKÁ CHARAKTERISTIKA ....................................................................................................... 27 1.5.1 Nezaměstnanost......................................................................................................................................... 27 1.5.2 Hospodaření obcí ...................................................................................................................................... 29 1.5.3 Největší zaměstnavatelé ............................................................................................................................ 30 1.6 OBČANSKÁ VYBAVENOST .................................................................................................................... 30 1.6.1 Školy a školská zařízení ........................................................................................................................... 30 1.6.2 Zdravotnická a sociální zařízení ................................................................................................................ 31 1.7 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH ............................................................................................................... 32 1.8 SOUHRNNÝ PŘEHLED ZA REGION LANŠKROUNSKO ................................................................... 34 1.9 HLAVNÍ ZÁMĚRY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚPD (URBANISTICKÁ STUDIE, ÚZEMNÍ PLÁN) ............... 35 1.10 ZÁKLADNÍ TYPY VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB Z ÚPD JEDNOTLIVÝCH OBCÍ .................. 37 1.10.1 Obecní vybavenost ................................................................................................................................... 37 1.10.2 Doprava .................................................................................................................................................... 37 1.10.3 Technická infrastruktura .......................................................................................................................... 37 1.11 NÁMĚTY OBCÍ NA SPOLUPRÁCI V RÁMCI REGIONU ........................................................................ 38 1.12 ANALÝZA SWOT ...................................................................................................................................... 39
2.
PROGRAMOVÁ ČÁST...........................................................................................................46 VÝZNAM A ROLE STRATEGICKÉHO PLÁNU PRO MIKROREGION ........................................................... 46 Strategická vize .................................................................................................................................................... 47 2.1 EKONOMIKA A CESTOVNÍ RUCH ............................................................................................................ 47 2.1.1 Strategické cíle .......................................................................................................................................... 48 2.1.2 Opatření a principy realizace..................................................................................................................... 48 2.1.3 Projekty ..................................................................................................................................................... 50 2.2 INFRASTRUKTURA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................................................................... 56 2.2.1 Strategické cíle .......................................................................................................................................... 57 2.2.2 Opatření a principy realizace..................................................................................................................... 57 2.2.3 Projekty ............................................................................................................................................. 58 2.3 SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ A LIDSKÉ ZDROJE ............................................................................................ 61 2.3.1 Strategické cíle .......................................................................................................................................... 62 2.3.2 Opatření a principy realizace...................................................................................................................... 62 2.3.3 Projekty ...................................................................................................................................................... 64
3.
KARTOGRAFY .......................................................................................................................68 3.1 SEZNAM KARTOGRAFŮ ........................................................................................................................ 68 SEZNAM TABULEK............................................................................................................................................... 77
/2
I. ANALÝZA A PROGRAMOVÁ ČÁST
/3
1.
Analýza regionu Lanškrounsko
1.1
Celková charakteristika
Region Lanškrounsko vznikl jako sdružení s právní subjektivitou v roce 2000 na území bývalého okresu Ústí nad Orlicí. Jeho rozloha činí cca 280 km2 a žije v něm cca 22 tisíc obyvatel. Je tvořen výrazným centrem – městem Lanškroun a obcemi z jeho širšího spádového území. Tento region je charakteristický výraznou vertikální členitostí s níže položenou západní částí vhodnou pro relativně intenzivní zemědělství a s hornatější východní částí atraktivní pro rekreaci a cestovní ruch. Z demografického hlediska je region charakteristický existencí populačně větších obcí. Téměř celé území bylo poznamenáno poválečným vystěhováním německého obyvatelstva a pozdějším dosídlením. Významným prvkem regionu je existence průmyslového podniku AVX Czech Republic s.r.o. v Lanškrouně, který patří mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v celém Pardubickém kraji. Na tento podnik je navázána celá řada subdodavatelů v regionu.
1.1.1 Popis oblasti a hlavní geografické údaje Území Lanškrounska leží v severovýchodní části České republiky, ve východní části Pardubického kraje při jeho hranici s krajem Olomouckým. Celé území se vyznačuje půvabnou členitostí a malebností krajiny, která nabízí turistům klid a zotavení v krásné přírodě, nejrůznější sportovní aktivity, jako např. lyžování, cyklistiku, jezdectví, vodní sporty a v neposlední řadě i bohaté kulturní zážitky při návštěvě četných historických památek či moderně upraveného muzea a ostatních zařízení, která jsou i centrem informací o daném regionu. Do severozápadní části regionu zasahují Orlické hory, přesněji jejich východní pásmo – Bukovohorská hornatina. Na východě navazuje na Orlické hory pohoří Králického Sněžníku, ležící severně od území Lanškrounska. Toto pohoří, které má největší průměrnou výšku v České republice, vytváří ve spojení s Bukovohorskou hornatinou vzájemně se doplňující území s velmi významným turistickým potenciálem. Do východní části území zasahuje Zábřežská pahorkatina, která na severu přechází v pohoří Hrubého Jeseníku, na jihu oblast regionu ohraničují Třebovské stěny.
1.1.2 Historické souvislosti Město Lanškroun bylo založeno v 2. polovině 13. století v době vlády Přemysla Otakara II. v souvislosti s kolonizací rozsáhlého území na řekách Tichá Orlice, Třebovka a Moravská Sázava. Jeho zakladateli byli pravděpodobně bratři Oldřich a Heřman z Drnholce. Dějiny Lanškrouna a okolí byly po celý středověk těsně spjaty s dějinami lanšperského panství. V roce 1507 získali sňatkem Markéty Kostkové s Vojtěchem z Pernštejna lanšperské panství i s Lanškrounem a okolím Pernštejnové. Za jejich působení v r. 1561 došlo k přenosu správy panství z Lanšperka do Lanškrouna a také majitelé při návštěvě již pobývali v Lanškrouně a ne v Lanšperku. Posledním feudálním pánem lanškrounského panství byl Alois Josef z Lichtenštejna. Za něho čítalo panství tři města, jedno městečko a 51 vsí. V roce 1858 postoupil Alois Josef z Lichtenštejna /4
hospodářské budovy Lanškrounského zámku městu. V rámci pozemkové reformy po první světové válce získalo zámek v roce 1928 město, kterému objekt náleží dodnes.
1.1.3 Veřejná správa Po roce 1990 došlo ke snaze o přiblížení výkonu státní správy občanovi. Státní správa je na nižší úrovni, než je území okresu, vykonávána prostřednictvím pověřených obecních úřadů a obecních úřadů, na něž byla přenesena kompetence stavebních úřadů a matrik, finančních úřadů a kontaktních míst státní sociální podpory. Přehled o místech výkonu výše uvedených kompetencí dle jednotlivých obcí regionu poskytuje následující tabulka.
tabulka 1 – Místa výkonu státní správy v obcích Poř. číslo
OBEC
POVĚŘENÝ ÚŘAD
STAVEBNÍ ÚŘAD
FINANČNÍ ÚŘAD
MATRIKA
KONT.MÍSTA SSP
1
Albrechtice
Lanškroun
Lanškroun
Ústí n/O
Lanškroun
Lanškroun
2
Anenská Studánka
Lanškroun
Lanškroun
Ústí n/O
Lanškroun
Lanškroun
3
Cotkytle
Lanškroun
Lanškroun
Ústí n/O
Lanškroun
Lanškroun
4
Čenkovice
Lanškroun
Výprachtice
Ústí n/O
Výprachtice
Lanškroun
5
Damníkov
Lanškroun
Lanškroun
Ústí n/O
Lanškroun
Lanškroun
6
Dolní Čermná
Lanškroun
Dolní Čermná
Ústí n/O
Dolní Čermná
Lanškroun
7
Horní Čermná
Lanškroun
Dolní Čermná
Ústí n/O
Dolní Čermná
Lanškroun
8
Horní Heřmanice
Lanškroun
Výprachtice
Ústí n/O
Výprachtice
Lanškroun
9
Horní Třešňovec
Lanškroun
Lanškroun
Ústí n/O
Lanškroun
Lanškroun
10
Krasíkov
Lanškroun
Tatenice
Ústí n/O
Tatenice
Lanškroun
11
Lanškroun
Lanškroun
Lanškroun
Ústí n/O
Lanškroun
Lanškroun
12
Lubník
Lanškroun
Lanškroun
Ústí n/O
Lanškroun
Lanškroun
13
Luková
Lanškroun
Lanškroun
Ústí n/O
Lanškroun
Lanškroun
14
Petrovice
Lanškroun
Dolní Čermná
Ústí n/O
Dolní Čermná
Lanškroun
15
Rudoltice
Lanškroun
Lanškroun
Ústí n/O
Lanškroun
Lanškroun
16
Sázava
Lanškroun
Lanškroun
Ústí n/O
Lanškroun
Lanškroun
17
Strážná
Lanškroun
Tatenice
Ústí n/O
Tatenice
Lanškroun
18
Tatenice
Lanškroun
Tatenice
Ústí n/O
Tatenice
Lanškroun
19
Trpík
Lanškroun
Lanškroun
Ústí n/O
Lanškroun
Lanškroun
20
Výprachtice
Lanškroun
Výprachtice
Ústí n/O
Výprachtice
Lanškroun
21
Žichlínek
Lanškroun
Lanškroun
Ústí n/O
Lanškroun
Lanškroun
Z tabulky vyplývá, že 12 obcí má místo výkonu ve 2 sídlech a 9 obcí ve 3 sídlech. Všechny obce v regionu mají pověřený obecní úřad v Lanškrouně a finanční úřad v Ústí nad Orlicí. Dvanáct obcí má stavební úřad a matriku v Lanškrouně a zbylých 9 obcí má vždy v jednom sídle stavební úřad a matriku (Dolní Čermná, Tatenice, Výprachtice).
/5
1.1.4 Využití ploch Procentní podíly využití ploch vykazují ve srovnání se zbytkem okresu a s údaji za Pardubický kraj přes poměrně výrazné vertikální členění oblasti relativně vysoké zastoupení zemědělských ploch se značným zorněním a nižší zastoupení vodních ploch, sadů a zahrad i zastavěných ploch.
ZASTAVĚNÁ PLOCHA A NÁDVOŘÍ
CELKOVÁ VÝMĚRA
Z TOHO ZEMĚDĚLSKÁ PLOCHA
38,1317
4769,1029
8690,7769
199,663
292,8370
1501,1305
27515,1716
16832,2756
41,2841%
2,4137%
0,1386%
17,3326%
31,5854%
0,7256%
1,0643%
5,4556%
100%
61,1745%
OSTATNÍ PLOCHA
VODNÍ PLOCHA
664,1447
TRVALÝ TRAVNÍ POROST
OVOCNÝ SAD
11359,3849
ORNÁ PŮDA
ZAHRADA
LESNÍ POZEMEK
tabulka 2 - Využití ploch k 31. 12. 2005 (v ha/%)
tabulka 3 - Srovnání zastoupení ploch v % v ha
Lanškrounsko okres ÚO Pardubický kraj
celková výměra (v ha)
27 519,7 126 515,1 451 847
% orná půda
% louky a pastviny
42,1 38,5 44,8
16,8 18,2 12,9
% lesní půda
31,2 31,5 29,3
% vodní plochy
0,7 0,9 1,3
% % zastavěná zemědělská plocha půda
1,1 1,4 1,6
61,7 59,8 60,8
% sady a zahrady
2,7 3,0 2,9
/6
1.2
Obyvatelstvo
1.2.1 Počet obyvatel, jeho vývoj a věková struktura Co se týká změn v počtu obyvatelstva, území bývalého okresu Ústí nad Orlicí lze v posledním desetiletí charakterizovat jako okres se stabilním nárůstem obyvatel, a to i (na rozdíl od mnoha jiných okresů) v posledních pěti letech. Obdobný trend je možno sledovat i u regionu Lanškrounsko. Právě region Lanškrounsko vykazuje vyšší tempo nárůstu obyvatelstva v porovnání s územím celého okresu. V kontextu s následujícími tabulkami je vyšší nárůst počtu obyvatel Lanškrounska vysvětlitelný relativně mladším obyvatelstvem, a tím i narozením vyššího počtu dětí v tomto regionu. tabulka 4 - Index stáří 1999 - 2005
1999 Lanškrounsko okres ÚO Pardubický kraj ČR
0-14
15-59
60+
Index stáří
3 916 25 396 87 752 1 707 205
14 180 89 663 327 332 6 697 935
3 559 24 283 93 670 1 872 958
90,9 95,6 106,7 109,7
2001 Lanškrounsko okres ÚO Pardubický kraj
0-14
15-59
60+
Index stáří
3 868 25 056 87 271
14 423 89 992 328 996
3 432 24 207 93 724
88,7 96,6 107,4
0-14
15-64
65+
Index stáří
3 614 22 646 78 779 1 526 946
15 590 96 480 353 911 7 259 001
2 699 18 611 72 595 1 434 630
74,7 82,2 92,1 93,9
2004 Lanškrounsko okres ÚO Pardubický kraj ČR
2005 Lanškrounsko okres ÚO Pardubický kraj ČR
0-14
15-64
65+
3 556 22 327 77 269 1 501 331
15 575 97 404 355 252 7 293 357
2 737 18 960 73 503 1 456 391
Index stáří
77 84,9 95,1 97 Zdroj dat: ČSÚ
Pozn. Index stáří je poměr počtu obyvatel ve věkové kategorii 60+ ku kategorii 0-14 vyjádřený v %. V případě roku 2004 a 2005 se jedná o věkovou kategorii nad 65 let věku!
/7
tabulka 5 - Vývoj počtu obyvatel v ORP Lanškroun 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
21548
21576
21611
21615
21655
21670
21657
21746
21805
21903
21868
muži
10555
10574
10594
10603
10614
10637
10614
10683
10706
10770
10765
ženy 0 až 14 let 15 až 64 let 65 a více let
10993
11002
11017
11012
11041
11033
11043
11063
11099
11133
11103
4274
4161
4066
3973
3916
3850
3767
3730
3684
3614
3556
14631
14731
14829
14921
15004
15097
15191
15345
15451 15 590 15575
2643
2684
2716
2721
2735
2723
2699
2671
2670
2699
2737
61,8
64,5
66,8
68,5
69,8
70,7
71,6
71,6
72,5
74,7
77
Počet obyvatel k 31.12.
v tom podle pohlaví
v tom ve věku
Index stáří (%)
Zdroj dat: ČSÚ
Ukazatel změny počtu obyvatelstva bývá někdy označován jako jeden z relativně syntetických ukazatelů, zohledňujících atraktivitu obce či regionu. Při stávající nepříliš dobré situaci na trhu s byty se však lidé většinou nestěhují tam, kde by skutečně za ideálních podmínek chtěli žít, ale spíše tam, kde je možno sehnat bydlení. Proto například i dynamický rozvoj Lanškrounska ve sféře pracovních příležitostí není dosud doprovázen odpovídajícím nárůstem počtu obyvatel (s výjimkou období posledních dvou let). Dále je nutno si uvědomit, že tyto trendy mohou mít i své nepříznivé dopady. Většinou se totiž stěhují lidé na menší vzdálenost, což znamená, že výrazný nárůst počtu obyvatel určitého sídla či regionu je často doprovázen poklesem počtu obyvatel v jeho nejbližším okolí. Přehled o vývoji počtu obyvatel v jednotlivých obcích v letech 1869 až 1991 poskytují níže uvedené grafy č. 1 – 3 a v letech 1992 až 2001 grafy č. 4 – 7. Výrazná změna počtu obyvatel v Dolní a Horní Čermné okolo roku 1930 je způsobena územní změnou v roce 1936 a neodráží skutečný pohyb v jejich počtu. Vývoj u ostatních obcí je vcelku srovnatelný a odráží historické skutečnosti (např. poválečný odsun německého obyvatelstva). Porovnání vývoje v městě Lanškroun s ostatními obcemi regionu potvrzuje obecnou míru urbanizace. Přehled o změnách počtů obyvatel v jednotlivých obcích dle jejich příčin poskytuje tabulka č. 6 „Bilance obyvatel v roce 2005“. V případě přistěhování a vystěhování je bráno v úvahu pouze stěhování přes hranice správního obvodu. Téměř polovina obyvatel regionu bydlí ve městě Lanškroun a více než polovina obyvatel bydlí v Lanškrouně a v Dolní Čermné. Přehled o podílech počtu obyvatelstva v Lanškrouně a největších obcích regionu poskytuje graf č. 1 „Skladba regionu podle počtu obyvatel v obcích – rok 2006 “. Počty obyvatel v jednotlivých obcích částečně korespondují s hustotou obyvatelstva. Přehled o hustotě obyvatelstva v jednotlivých obcích v porovnání s průměrem regionu poskytuje graf č. 2 „Hustota obyvatelstva v roce 2006“. Srovnání hustoty obyvatelstva regionu Lanškrounsko s okolními ORP nabízí graf č. 3 „Hustota obyvatel na 1 km2 v jednotlivých ORP – r. 2006“.
/8
tabulka 6 - Bilance obyvatel obcí mikroregionu Lanškrounsko - rok 2006 Stav k 1. 1. 2006 Lanškrounsko
Přiroze Celkov Přírůstek Stav Živě ný ý Zemřelí stěhok 31. 12. narození přírůste přírůste váním 2006 k k
21 903
233
191
46
131
187
21 452
Albrechtice
489
4
7
-3
-7
-10
479
Anenská Studánka
195
1
2
-1
2
1
196
Cotkytle
435
7
3
4
0
4
439
Čenkovice
186
3
2
1
2
3
189
Damníkov
691
7
6
1
-12
-1
680
Dolní Čermná
1 350
16
20
-4
-19
-23
1327
Horní Čermná
1 014
8
10
-2
4
2
1016
Horní Heřmanice
504
3
9
-6
5
-1
503
Horní Třešňovec
627
8
7
1
-19
-18
609
Krasíkov
311
0
5
-1
-6
-7
304
9 807
110
75
35
-51
-16
9791
Lubník
313
1
9
-8
2
-6
307
Luková
683
11
8
3
8
11
694
Petrovice
242
2
1
1
-5
-4
241
Rudoltice
1 033
11
5
6
245
251
1284
Sázava
560
7
2
5
-9
-4
556
Strážná
108
2
1
1
0
1
109
Tatenice
859
7
7
0
-3
-3
856
68
1
0
1
1
2
70
Výprachtice
938
18
6
12
-4
8
946
Žichlínek
859
6
6
0
-3
-3
v tom obce:
Lanškroun
Trpík
856 Zdroj dat: ČSÚ
/9
Skladba regionu Lanškrounsko podle počtu obyvatel v obcích - rok 2006
do 100 1%
do 500 12%
nad 1500 45%
do 1000 26%
do 100 do 500 do 1000 do 1500 nad 1500
do 1500 16%
graf 1 - Skladba regionu Lanškrounsko podle počtu obyvatel v obcích
Zdroj dat: ČSÚ
/10
Hustota obyvatel v obcích Lanškrounska v roce 2006
Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov 32,01 18,97 10,14
43,17
80,02
24,64
23,33
31,14
54,33 90,06
98,85
57,39 32,03
64,90
64,04
92,18
60,86
32,22 46,79 61,51 474,98
Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek
graf 2 - Hustota obyvatel v obcích Lanškrounska
Zdroj dat: ČSÚ
/11
Hustota obyvatel na 1 km2 v okolních ORP k 1. 1. 2006
79,60 88,69
Lanškroun
357,82
Králíky
974,76 412,64
Žamberk Ústí nad Orlicí
406,22
210,57
Česká Třebová Svitavy
413,72 301,80
552,83
Moravská Třebová
268,54
Litomyšl Zábřeh Mohelnice Olomouc
Zdroj dat: ČSÚ
graf 3 - Hustota obyvatel na 1 km2 v okolních ORP /12
1.2.2 Vzdělanostní struktura
tabulka 7 - Vzdělanostní struktura podle SLDB 2001
Lanškrounsko okres ÚO Pardubický kraj ČR
ZŠ
% z obyv.
SŠ
% z obyv.
VŠ
% z obyv.
4 839
27
4 122
23
544
6
22 862
23
24 276
25
3 546
6
96 137
23
103 667
25
14 981
7
1 975 109
23
2 431 171
28
762 459
8,9 Pramen: ČSÚ
ZŠ - základní vzdělání SŠ - střední odborné nebo všeobecné s maturitou VŠ - vysokoškolské vzdělání
Předložená tabulka ukazuje zejména podíly počtu obyvatel nad 15 let věku v řešeném území s vybranými kategoriemi dosaženého vzdělání v porovnání s okresními, krajskými a republikovými údaji. Je patrný nižší poměr obyvatelstva s dosaženým středoškolským i vysokoškolským vzdělání v regionu. Tento rozdíl má celou řadu příčin, ale je možno ho zčásti vysvětlit i horším dopravním napojením na centra dojížďky za vzděláním (u VŠ na největší města ČR, u SŠ jde o to, že významný počet středních škol okresu je již soustředěn ve městech Ústí nad Orlicí a Česká Třebová). Je pravděpodobné, že i úvahy o dosažitelnosti vzdělání jsou významným prvkem při rozhodování mladých lidí o tom, zda vůbec a kde dále studovat. Přehled o vzdělanostní struktuře obyvatel regionu ve srovnání s celým regionem, okresem a celou ČR poskytují grafy č. 4, 5, 6 „Obyvatelstvo nad 15 let věku podle nejvyššího ukončeného vzdělání“. Lanškrounsko lze označit za mladý region. V porovnání s okresními a zejména s celorepublikovými údaji vykazuje poněkud vyšší podíl obyvatel v předproduktivním věku a poněkud nižší podíl obyvatel v poproduktivním věku. To vytváří dobré předpoklady pro další demografický vývoj regionu i jeho ekonomickou budoucnost, viz grafy č. 7, 8 a 9 „Srovnání obyvatel v předproduktivním věku“, „Počet obyvatel v předproduktivním věku – Lanškrounsko“, „Srovnání obyvatel v produktivním věku“, „Podíl obyvatel v produktivním věku v roce 2005 – Lanškrounsko“ a „Srovnání obyvatel v produktivním věku“ , „Srovnání obyvatel v poproduktivním věku“ a „Počet obyvatel v poproduktivním věku“.
/13
PARDUBICKÝ KRAJ Obyvatelstvo nad 15 let věku podle nejvyššího ukončeného vzdělání k 1. 1. 2006 základní a neukončené 7%
4%
0% 1%
23%
25%
vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské vč. vědecké přípravy
40%
bez vzdělání nezjištěno
graf 4 – Obyvatelstvo kraje nad 15 let věku podle nejvyššího ukončeného vzdělání
OKRES ÚSTÍ NAD ORLICÍ Obyvatelstvo nad 15 let věku podle nejvyššího ukončeného vzdělání k 1. 1. 2006 základní a neukončené 4%
6%
0% 1%
23%
25%
vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové
41%
vysokoškolské vč. vědecké přípravy bez vzdělání nezjištěno
graf 5 - Obyvatelstvo okresu nad 15 let věku podle nejvyššího ukončeného vzdělání
Zdroj dat: ČSÚ
/14
ORP LANŠKROUN - Obyvatelstvo nad 15 let podle nejvyššího ukončeného vzdělání k 1. 1. 2006
3%
6%
1% 1% 27%
základní a neukončené vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou
23%
vyšší odborné a nástavbové
39%
vysokoškolské vč. vědecké přípravy bez vzdělání nezjištěno
Zdroj dat: ČSÚ
graf 6 - obyvatelstvo ORP Lanškroun nad 15 let věku podle nejvyššího ukončeného vzdělání
/15
graf 7 - Srovnání obyvatel ORP Lanškroun v předproduktivním věku
Počet obyvatel v předproduktivním věku - Lanškrounsko k 1. 1. 2006 Albrechtice Anenská Studánka
0% 1% 4% 3%
4%
4%
2% 1% 2% 1% 3%
Cotkytle Čenkovice
6%
Damníkov Dolní Čermná
5%
5% 1% 3%
Horní Čermná
2% 3%
Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková
3%
Ostrov
1%
1%
Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice
45%
Žichlínek
Zdroj dat: ČSÚ
/16
graf 8 - Srovnání obyvatel ORP Lanškroun v produktivním věku
Srovnání obyvatel ORP Lanškroun v produktivním věku k 1. 1. 2006 90,00%
80,00%
60,00%
50,00%
40,00%
30,00%
20,00%
10,00%
Tr pí k pr ac ht ic e Ži ch lín ek Vý
le ko vi ce D am ní D ko ol v ní Č er H m or ná ní Č H er or m ní ná H eř m H or an ní ic e Tř eš ňo ve c Kr as ík ov La nš kr ou n Lu bn ík Lu ko vá O st ro v Pe t ro vi ce R ud ol tic e Sá za va St rá žn á Ta te ni ce
a án k
ky t
Č en
ká
C ot
St ud
ko
ht ic e
un s
br ec An en s
kr o La nš
Al
ik a ub l re p
kr aj
0,00%
Č es ká
obyvatelé 15-64 let
70,00%
obce
Počet obyvatel v produktivním věku - Lanškrounsko k 1. 1. 2006 Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice
4% 0% 3%1%
4%
4%
2% 1% 2%1% 3%
Damníkov Dolní Čermná
6% 5% 2% 3%
5% 1% 3%
Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník
3% 1%
1%
Luková Ostrov Petrovice Rudoltice
45%
Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek
Zdroj dat: ČSÚ
/17
graf 9 - Srovnání obyvatel ORP Lanškroun v poproduktivním věku
Srovnání obyvatel ORP Lanškroun v poproduktivním věku k 1. 1. 2006 25,00%
procento obyvatel
20,00%
15,00%
10,00%
5,00%
Č
es ká
re pu bl ika La nš kr kra An A ou j en lb nsk sk rec o á h St tic ud e á C nka ot Č ky en tle k D ovi D am ce ol n ník H í Č ov or er H or ní Č mn n e á H í H e rm or n n í řm á Tř an eš ice ňo Kr vec as La ík nš ov kr ou Lu n bn Lu ík ko v O á st Pe ro t ro v R vic ud e ol ti Sá ce za St va rá Ta žná te ni ce Vý T pr rpí ac k h Ži tic ch e lín ek
0,00%
Srovnání obyvatel v poproduktivním věku
Obyvatelé v poproduktivním věku - Lanškrounsko k 1. 1. 2006
4% 1% 2% 3% 1%
3% 2%1%
0% 4%
4%
2% 1% 3% 1%3%
6% 5% 3% 2% 3%
47%
Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek
Zdroj dat: ČSÚ
/18
1.2.3 Ekonomická aktivita Analýza ekonomické aktivity obyvatelstva regionu potvrzuje, že Lanškrounsko patří mezi ekonomicky nejaktivnější území republiky. Ekonomická aktivita obyvatel Lanškrounska vyjádřená v procentech převyšuje ve všech kategoriích (muži, ženy, celkem) stejné ukazatele za okres Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj i celou Českou republiku. Tyto skutečnosti vyplývají z tabulky a připojeného grafu na následující straně. Data jsou čerpána z posledního SLDB k 1. 3. 2001, neboť aktuální data za námi sledovaná území nejsou k dispozici. Aktuální data jsou zjišťována pouze za ČR a kraje, v menších územních celcích by byla velká výběrová chyba a data by tak byla nespolehlivá. Pro přesnost a spolehlivost jsou tedy veškerá potřebná data čerpána z uvedeného SLDB.
/19
tabulka 8 - Ekonomická aktivita obyvatelstva podle SLDB k 1. 3. 2001 ekonomicky aktivní počet obyvatel Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek ORP Lanškrounsko okres Ústí nad Orlicí Pardubický kraj Česká republika
celkem
495 187 426 188 667 1 337 1 048 476 609 305 9 990 288 691 578 238 922 554 98 841 66 953 793 21 750 139 387 508 281 10 230 060
v%
271 39 178 92 348 658 492 194 314 170 5 363 147 348 312 127 495 289 43 428 32 485 418 11 243 70 177 255 709 5 253 400
54,75 20,86 41,78 48,94 52,17 49,21 46,95 40,76 51,56 55,74 53,68 51,04 50,36 53,98 53,36 53,69 52,17 43,88 50,89 48,48 50,89 52,71 51,69 50,35 50,31 51,35 Zdroj dat: ČSÚ
graf 10 - Ekonomická aktivita obyvatelstva Ekonomická aktivita obyvatelstva 52,00 51,69 % ekonomicky aktivních
51,35 51,50
Lanškrounsko
51,00
okres Ústí nad Orlicí 50,35
50,31
50,50
Pardubický kraj Česká republika
50,00
49,50 1
/20
1.3
Technická infrastruktura
1.3.1 Doprava Železniční doprava Regionem prochází hlavní železniční tah České republiky Praha – Olomouc – Přerov – Ostrava (č. 010 a 270). V Třebovicích odbočuje trať do Chornice (č. 262), která prochází jihozápadní částí regionu. Poslední tratí, která se nachází v řešeném území, je trať Rudoltice – Lanškroun (č. 272). V rámci zpracování konceptu Územního plánu velkého územního celku okresu Ústí nad Orlicí byla prověřována možnost nového železničního propojení Lanškrouna (navázání na trať Rudoltice – Lanškroun č. 272) s Letohradem (navázání na trať č. 020 Praha – Velký Osek – H. Králové – Letohrad). Projednávání konceptu územního plánu však dosud nebylo ukončeno (práce na územním plánu byly zastaveny a koncept bude použit jako jeden z podkladů pro zpracování Územního plánu velkého územního celku Pardubického kraje). Dle stanoviska Ministerstva dopravy a spojů ČR však nelze s realizací této stavby v návrhovém období územního plánu počítat. Úvahy o jejím zařazení mezi připravované investice ministerstvo podmínilo prokázáním její potřebnosti a výhodnosti. Celkově lze však hodnotit napojení železniční dopravou z pohledu technické infrastruktury jako velmi dobré. V současné době však železniční doprava prochází postupnou restrukturalizací a ještě stále nedošlo k ujasnění toho, jaký bude další osud zejména regionálních tratí.
Silniční doprava Hodnocení dopravního napojení řešeného území na silniční sítě vychází oproti železniční dopravě spíše opačně. Regionem neprochází žádná dálnice ani jiná rychlostní komunikace. Nejbližší napojení na dálnici D1 je u Humpolce (Lanškroun – Humpolec, exit D1 90, 122 km) a na dálnici D11 je u Poděbrad (Lanškroun – Poděbrady, 132 km), na rychlostní komunikaci dálničního typu pak u Mohelnice (39 km). Regionem prochází jen několik (z celorepublikového pohledu) méně důležitých silnic 1. třídy (I/11 Praha – H. Králové – Žamberk – Ostrava, I/43 hraniční přechod D. Lipka – Lanškroun – Svitavy – Brno). Na styku s regionem je silnice 1. třídy I/14 Náchod – Ústí nad Orlicí – Česká Třebová – Třebovice. Silnice I/43 není sice významnou z celorepublikového pohledu, ale je významná pro krajskou úroveň a je jediným přímým silničním napojením Pardubického kraje na území sousedního státu, a to na Polsko. Pro region by měla velký význam uvažovaná rychlostní komunikace R35, která by spojovala města Hradec Králové a Olomouc a tím by celý region významně napojovala na dálniční síť České republiky. Severní varianty této připravované rychlostní komunikace procházejí jižní částí řešeného území. V optimálním případě lze očekávat stabilizaci trasy této rychlostní silnice schválením Územního plánu velkého územního celku Pardubického kraje v předmětném úseku do dvou let.
/21
Letecká a vodní doprava Na území regionu se nenacházejí žádná civilní letiště. Nejbližší letiště jsou v Ústí nad Orlicí a v Žamberku, která mají především sportovní využití, případně pro Leteckou záchrannou službu. Ve Vysokém Mýtě je letiště s betonovou přistávací drahou, které má statut letiště s občasným mezinárodním provozem, to znamená, že na požádání přepravce je provedeno celní odbavení konkrétního letadla. Nejbližší letiště se smíšeným provozem je v Pardubicích, letiště s pravidelnými linkami až v Praze, Brně či Ostravě. Řešeným územím neprochází žádná vodní dopravní cesta. Nejbližším splavným tokem je Labe ve Chvaleticích. Připravuje se splavnění jeho toku až do Pardubic. Regionem prochází připravovaná trasa navrhovaného průplavu Dunaj – Odra – Labe, která může v případě realizace významně zvýšit jeho význam. S realizací se však v nejbližší době nepočítá.
1.3.2 Energetika Zásobování elektrickou energií Pardubický kraj je zásobován elektrickou energií prostřednictvím přenosové soustavy provozované a.s. ČEPS, distribuční síť provozuje regionální energetický podnik VČE a.s. Přechod mezi napájecím a distribučním systémem tvoří síť transformoven 400(220)/110 kV. Na území regionu se nachází jeden ze základních zásobovacích bodů, transformovna Krasíkov (400/110 kV). Území kraje je pokryto dvěma rozvodnými systémy, východní část je řešena rozvodným systémem 22 kV a zbytek území kraje systémem 35 kV. Oblast Lanškrounska spadá do sféry systému 22 kV. Výkonově je zajištěna z transformoven 110/22 kV Lanškroun a Jablonné nad Orlicí. Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií, což vytváří dobré předpoklady pro jeho rozvoj. Pro území Pardubického kraje se předpokládá v období do roku 2005 roční nárůst 2% a po roce 2005 2,3%. Pro zajištění tohoto nárůstu se připravuje výstavba několika transformoven vvn/vn a příslušných vedení. Na území Lanškrounska se výstavba takovéto transformovny nepředpokládá, nejbližší se připravují v Ústí nad Orlicí (110/35 kV, termín výstavby není stanoven) a v Králíkách (110/22 kV, předpoklad výstavby v roce 2010). S její výstavbou souvisí realizace nového vedení 2 x 110 kV v trase z Horních Heřmanic-Rýdrovic do Králík. Zásobování plynem Do území regionu je plyn přiváděn trasami vysokotlakých plynovodů (DN 500 a DN 350) z Černé za Bory. Současný stav plynofikace jednotlivých obcí regionu je uveden v tabulce na konci této kapitoly.
/22
1.3.3 Zásobování vodou a odkanalizování Region Lanškrounsko je území s dostatečnými zásobami podzemních vod s kvalitou vody na uspokojivé úrovni. Většina obcí je vybavena veřejným vodovodem. Problematičtější je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování téměř celého sídla a čištění odváděných odpadních vod má pouze Lanškroun, Výprachtice mají ČOV, která čistí vody části obce. Strategický význam má dokončení kanalizace Lanškrouna včetně napojení obce Horní Třešňovec. Současný stav v zásobování odkanalizování obcí je zachycen v tabulce č. 9 „Technická vybavenost obcí Regionu Lanškrounsko“.
tabulka 9 - Technická vybavenost obcí regionu Lanškrounsko
Poř. číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22
Název obce Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek
Vodovody Kanalizace
ČOV
Řízené skládky
ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano - skup ano ano ano ano ano ano ano ano
Plynofikace záměr
lokální
lokální část velkoodběr záměr záměr záměr ano ano ano ano ano záměr
ano ano lokální
lokální
ano lokální
lokální ano lokální
lokální lokální ano
lokální lokální
ano ano
ano
lokální
ano
ano částečně
ano lokální
ano
ano
/23
1.4 Bytový fond
1.4.1 Stáří bytového fondu Stáří a kvalita bytového fondu v obcích byla naposledy sledována ve sčítání lidí, bytů a domů (SLBD) v roce 2001. tabulka 10 - Stáří bytového fondu podle SLDB 2001
Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek Správní obvod celkem
18 5 19 6 33 28 37 24 27 22 371 21 38 20 4 29 19 6 59 3 34 42 865
23 19 21 4 33 40 44 23 21 14 392 15 40 25 36 15 9 25 9 21 23 852
82 5 94 38 97 246 207 89 97 45 1 771 35 73 69 51 159 103 21 130 8 173 106 3 699
1991 - 2001
1981 - 1990
1946 - 1980
1920 - 1945
do roku 1919 vč. nezj.
Byty v domech postavených v období
16 4 12 8 28 79 45 22 43 9 504 22 35 35 15 35 22 3 32 3 34 38 1 044
14 6 10 4 27 47 16 8 12 19 533 4 22 15 2 51 30 3 21 1 51 51 947
Pramen: ČSÚ
Dané ukazatele charakterizují počet a podíl problematických bytů a ukazují tak i na možnou výši budoucího odpadu bytového fondu. Řešené území ve sledovaných ukazatelích vykazuje mírně horší hodnoty, než tomu je u celého okresu.
/24
1.4.2 Využívání bytového fondu
tabulka 11 - Využívání bytového fondu podle SLDB 2001 Neobydlené byty ČR, kraj, okres, obce
Poř. číslo
celkem
na 100 trvale obydlen. bytů
z toho důvod neobydlenosti
podíl z celk. počtu bytů v%
obydlen přechodně abs.
%
slouží k rekreaci abs.
nezpůsobilý k bydlení %
abs.
% 15,0
1
Albrechtice
20
13,2
11,7
2
10,0
2
10,0
3
2
Anenská Studánka
32
82,1
45,1
1
3,1
31
96,9
0
0,0
3
Cotkytle
108
68,8
40,8
10
9,3
65
60,2
19
17,6
4
Čenkovice
66
106,5
51,6
1
1,5
58
87,9
2
3,0
5
Damníkov
25
11,5
10,3
4
16,0
11
44,0
1
4,0
6
Dolní Čermná
127
28,9
22,4
13
10,2
65
51,2
15
11,8
7
Horní Čermná
107
30,6
23,4
6
5,6
68
63,6
18
16,8
8
Horní Heřmanice
128
77,1
43,5
11
8,6
99
77,3
11
8,6
9
Horní Třešňovec
52
26,1
20,7
11
21,2
5
9,6
15
28,8
10
Krasíkov
20
18,5
15,6
2
10,0
8
40,0
2
10,0
11
Lanškroun
259
7,3
6,8
119
45,9
9
3,5
31
12,0
12
Lubník
15
15,5
13,4
4
26,7
1
6,7
6
40,0
13
Luková
35
16,7
14,3
6
17,1
2
5,7
7
20,0
14
Ostrov
38
23,0
18,7
7
18,4
11
28,9
9
23,7
15
Petrovice
29
40,3
28,7
1
3,4
15
51,7
3
10,3
16
Rudoltice
74
23,3
18,9
15
20,3
10
13,5
13
17,6
17
Sázava
21
11,1
10,0
6
28,6
2
9,5
6
28,6
18
Strážná
16
38,1
27,6
0
0,0
10
62,5
3
18,8
19
Tatenice
46
17,3
14,7
4
8,7
27
58,7
7
15,2
20
Trpík
6
25,0
20,0
0
0,0
3
50,0
0
0,0
21
Výprachtice
194
61,8
38,2
17
8,8
92
47,4
24
12,4
22
Žichlínek
26
9,9
9,0
8
30,8
0
0,0
15
57,7
Pramen: ČSÚ
Region vykazuje vyšší poměr nevyužívaných bytů v porovnání se situací v okrese, kraji i ČR. Mezi příčinami nevyužívání bytového fondu dominuje jeho používání k rekreačním účelům, které je poměrně vyšší v porovnání s okresem i krajem (zejména v obcích Čenkovice, Anenská Studánka, Horní Heřmanice, Cotkytle a Výprachtice). Tato skutečnost potvrzuje velký turistický potenciál území. V porovnání se stavem v okrese, kraji i ČR je více zastoupena i nezpůsobilost k bydlení, naopak méně využívání bytového fondu k přechodnému bydlení. Obdobné trendy vykazuje i nevyužívání domů k bydlení – viz tabulka na následující straně.
/25
tabulka 12 - Využití bytových domů a bytů podle SLDB 2001 v tom ČR, kraj, okres, obce
Počet obyvatel
Domy úhrnem
trvale obydlené celkem
z toho RD
neobydlené abs.
%
v tom Počet trvale obydlené neobydlené Byty obyvatel celkem na 1 byt abs. % abs. %
Albrechtice
499
137
122
121
15
10,9
171
2,92
151
88,3
20
11,7
Anenská Studánka
190
67
35
32
32
47,8
71
2,68
39
54,9
32
45,1
Cotkytle
428
236
131
126
105
44,5
265
1,62
157
59,2
108
40,8
Čenkovice
190
106
43
40
63
59,4
128
1,48
62
48,4
66
51,6
Damníkov
667
183
163
153
20
10,9
243
2,74
218
89,7
25
10,3 22,4
Dolní Čermná
1 344
395
295
271
100
25,3
567
2,37
440
77,6
127
Horní Čermná
1 053
339
248
235
91
26,8
457
2,30
350
76,6
107
23,4
Horní Heřmanice
484
264
143
134
121
45,8
294
1,65
166
56,5
128
43,5
Horní T řešňovec
612
183
147
144
36
19,7
251
2,44
199
79,3
52
20,7
Krasíkov
308
110
93
89
17
15,5
128
2,41
108
84,4
20
15,6
Lanškroun
10 027
1 629
1 503
1 198
126
7,7
3 824
2,62
3 565
93,2
259
6,8
Lubník
288
90
81
80
9
10,0
112
2,57
97
86,6
15
13,4
Luková
694
199
172
157
27
13,6
244
2,84
209
85,7
35
14,3
Ostrov
579
152
122
111
30
19,7
203
2,85
165
81,3
38
18,7 28,7
Petrovice
238
72
52
50
20
27,8
101
2,36
72
71,3
29
Rudoltice
924
239
213
199
26
10,9
391
2,36
317
81,1
74
18,9
Sázava
554
144
134
124
10
6,9
210
2,64
189
90,0
21
10,0 27,6
Strážná
98
56
39
39
17
30,4
58
1,69
42
72,4
16
T atenice
844
264
221
212
43
16,3
312
2,71
266
85,3
46
14,7
T rpík
68
28
22
22
6
21,4
30
2,27
24
80,0
6
20,0
Výprachtice
958
410
234
216
176
42,9
508
1,89
314
61,8
194
38,2
Žichlínek
792
232
210
187
22
9,5
289
2,74
263
91,0
26
9,0
Lanškrounsko
21 839
5 535
4 423
3 940
1 112
20,1
8 857
2,47
7 413
83,7
1 444
16,3
okres Ústí nad Orlicí 139 285
32 662
26 594
23 230
6 068
18,6
57 413
2,43
49 222
85,7
8 191
14,3
Pramen: ČSÚ Přehled o podílech neobydlených a obydlených bytů a domů poskytuje následující graf.
graf 11 - Obydlené a neobydlené domy a byty
Graf - Obydlené a neobydlené domy a byty 100 80 60 40 20 0
Lanškrounsko
Okres Ústí nad Orlicí
Pardubický kraj
Česká republika
Neobydlené domy /%/
20,1
18,6
18,8
18,0
Trvale obydlené byty /%/
83,7
85,7
86,0
87,6
Neobydlené byty /%/
16,3
14,3
14,0
12,4
/26
1.5 Hospodářská charakteristika 1.5.1 Nezaměstnanost
tabulka 13 - Míra nezaměstnanosti 31.12.96
31.12.97
31.12.98
31.12.99 30.9.2000 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2006
Lanškrounsko
3,4
4,3
5,3
6,1
4,9
7,54
7,68
8,1
okres ÚO
3,5
4,5
6,4
8,9
7,4
8,2
8,91
6,3
ČR
3,5
5,2
7,5
9,4
8,8
8,4
7,8
7,7
Zdroj dat: ÚP
Míra nezaměstnanosti je v regionální politice používána jako hlavní ukazatel pro hodnocení regionálních rozdílů. Do roku 1995 nezaměstnanost v podstatě nebyla problémem a její diferenciace mezi jednotlivými regiony byla minimální. Postupně s určitou celostátní stagnací ekonomické výkonnosti se míra nezaměstnanosti jako celek zvyšovala, přičemž docházelo k prohlubování meziregionálních rozdílů. Ještě v letech cca 1992 a 1993 se region Lanškrounsko jevil jako jeden z nejproblémovějších regionů okresu. Zejména s rozvojem aktivit firmy AVX Lanškroun (a na ni navazujícími dalšími podnikatelskými aktivitami) se Lanškrounsko stalo územím s relativně nízkou mírou nezaměstnanosti a s významnou nabídkou volných pracovních míst. Po roce 1995 vykazuje Lanškrounsko stabilně nižší míru nezaměstnanosti, než je okresní a republikový průměr. Tento trend jednoznačně potvrzuje ekonomickou dynamiku regionu. Dlouhodobé trendy vývoje nezaměstnanosti jednotlivých obcí i celého regionu ukazuje následující tabulka:
/27
tabulka 14 - Vývoj míry nezaměstnanosti regionu Lanškrounsko v %
Poř. Název obce 1997 1998 1999 2000 2001 číslo 1 Albrechtice 5,6 8,8 7,2 6 6,8 Anenská 2 Studánka 12,7 4,8 11,1 6,3 13,5 3 Cotkytle 13,6 14 14 10,7 12 4 Čenkovice 6,7 2,5 5,8 5 12,1 5 Damníkov 5 5,3 7,6 5,3 5,3 Dolní 6 Čermná 3,4 6,8 6,8 5,9 7,7 Horní 7 Čermná 4,5 3,9 5,4 3,7 5,2 Horní 8 Heřmanice 2,9 6,7 5,5 7,6 8,5 Horní 9 Třešňovec 3,7 7,4 7,7 5,7 6,6 10 Krasíkov 10 10,6 14,1 11,2 20,5 11 Lanškroun 3,6 4,4 5 3,9 6,2 12 Lubník 8,2 4,1 6,8 6,8 8,2 13 Luková 4,8 3,1 4,8 4,2 7,2 14 Petrovice 4,3 3,5 5,2 5,2 4,7 15 Rudoltice 3,3 8,3 8,3 7,5 10,9 16 Sázava 2,2 4,4 4,4 3,6 3,6 17 Strážná 4,9 4,9 8,2 6,6 0 18 Tatenice 4,4 5,9 6,9 6,7 6,9 19 Trpík 3 0 15,2 9,1 9,7 20 Výprachtice 2,8 3,7 5,9 4,8 5,1 21 Žichlínek 3,9 5,2 5,5 4,7 4,6 Region Lanškrounsko 5,4 5,6 7,6 6,2 7,8
2002 2003
2004 2006 1Q/2007
6,4
5,5
7,4
6,3
7,7
13,5 12,8 15,4 8,5
12,8 19,1 13,0 7,2
25,6 20,2 13,0 7,2
28,2 12,9 12 4
23,1 17,4 9,8 3,4
8,4
10,0
8,5
5,3
4,9
5,6
7,7
7,3
3,9
3,9
11,7
13,9
11,9
9,8
6,7
5,4 14,5 6,0 6,0 7,2 4,7 9,7 5,0 9,3 6,2 9,7 6,8 5,6
7,0 14,1 6,5 8,2 8,0 5,5 12,1 7,3 2,3 6,1 18,8 6,6 6,7
7,3 17,1 6,3 5,4 8,6 4,7 10,5 3,5 7,0 8,2 18,8 6,0 5,0
5,1 11,2 4,9 6,1 6 3,9 8,5 2,8 0 7,2 25 4,3 4,3
3,5 11,8 4,4 9,5 7,8 3,9 11,3 3,5 4,7 7 31,3 2,9 6,7
8,5
9,4
9,9
8,1
8,8 ZDROJ: ÚP
/28
1.5.2 Hospodaření obcí Vyhodnocovat z dlouhodobého pohledu hospodaření obcí je složité. Hlavním problémem je skutečnost, že se velmi často mění zásady sdílení daní mezi státním rozpočtem a místními rozpočty. Tato skutečnost komplikuje tvorbu střednědobé, případně dlouhodobé strategie hospodaření obcí. Přitom čím menší obec, tím větší dopady změn pravidel ve sdílení daní na příjmovou stránku v příslušných letech. Vyhodnocení příjmů obcí regionu v porovnání s okresními průměry v letech 1998 a 1999 poskytují následující tabulky.
tabulka 15 - Vyhodnocení příjmů obcí regionu v porovnání s okresními průměry 1999 Lanškrounsko okres ÚO
DPFO/obyv.
DN/obyv.
DP/obyv.
VP/obyv.
CP/obyv.
CV/obyv.
1 573,27 1437,05
386,23 368,98
5426,2 5036,39
9044,71 10133,24
13449,45 13912,19
11730,56 12510,79
DPFO/obyv.
DN/obyv.
DP/obyv.
VP/obyv.
CP/obyv.
CV/obyv.
1 589,04 1449,83
388,03 366,40
5428,17 4858,37
7630,80 7761,74
10195,12 11889,17
10055,80 12013,79
1998 Lanškrounsko okres ÚO
DPFO - daň z příjmů fyzických osob samostatně výdělečně činných DN - daň z nemovitostí DP - daňové příjmy (součet daně z příjmu fyzických osob samostatně výdělečně činných + daň z nemovitostí+daň ze závislé činnosti) VP- vlastní příjmy (bez dotací) CP - celkové příjmy (vč. přijatých dotací) CV - celkové výdaje
Uvedené údaje ukazují poměrové vyjádření hospodaření obcí. Do určité míry dávají představu o tom, jaké zdroje mohou mít samosprávy řešeného území k dispozici ve svém území a porovnávají je se situací v okrese. Byly uvažovány pouze ukazatele, které mají meziregionální aspekt a ve svém vyjádření na obyvatele se obec od obce liší. Z uvedených údajů lze vypozorovat, že největší variabilitu mají ukazatele jednotlivých daní. Zde vychází region Lanškrounsko v porovnání s okresními průměry velmi dobře, což může svědčit o relativně silném zázemí v kategorii drobných podnikatelů v této oblasti. U daně z nemovitosti obvykle největších relativních hodnot dosahují nejmenší obce či regiony s vyšším zastoupením venkovského obyvatelstva. Je poměrně zajímavé, že při sledování „agregovaných“ ukazatelů, které jsou součtem ukazatelů dílčích, dochází ke zmenšování rozdílů mezi regiony. To může nahrávat i tvrzení, že se prostřednictvím různých dotací v podstatě daří meziregionální rozdíly v příjmech obcí a regionů vyrovnávat a tím i zaručovat relativně příznivé podmínky pro život obyvatel ve všech územích.
/29
1.5.3 Největší zaměstnavatelé Pro region je charakteristické významné zastoupení zejména elektrotechnického, strojírenského a papírenského průmyslu. K největším zaměstnavatelům v rámci průmyslu elektrotechnického patří AVX Czech Republic s.r.o. Lanškroun, Schott Electronic Packaging s.r.o. Lanškroun a Orpa a.s.
1.6
Občanská vybavenost
1.6.1 Školy a školská zařízení V Lanškrouně se nachází Gymnázium, Střední průmyslová škola, Střední odborné učiliště a Střední zemědělská škola. Z toho vyplývá, že v oblasti je silné zastoupení středního školství. Odborné střední školy mají nadregionální působnost. Mimo region jsou nejdostupnější střední školy v České Třebové a Ústí nad Orlicí. V České Třebové je Vyšší odborná škola a Střední odborná škola (obory sociální a dopravní) a detašované pracoviště Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Nabídku středoškolského vzdělání lze hodnotit jako dostatečnou, dostupnost vysokoškolského vzdělání je ovlivněna dopravní dostupností. Přehled o základních školách a předškolních zařízeních poskytuje následující tabulka: tabulka 16 - Přehled škol a předškolních zařízeních v obcích ORP Poř. číslo
Název obce
1 Albrechtice 2 An. Studánka 3 Cotkytle 4 Čenkovice 5 Damníkov 6 Dolní Čermná 7 Horní Čermná 8 H. Heřmanice 9 Horní Třešňovec 10 Krasíkov 11 Lanškroun 12 Lubník 13 Luková 14 Ostrov 15 Petrovice 16 Rudoltice 17 Sázava 18 Strážná 19 Tatenice 20 Trpík 21 Výprachtice 22 Žichlínek Region Lanškrounsko
Úplné Mateřské základní školy školy
Neúplné základní školy
Školy pro Domovy ml. se zvl. dětí a péčí mládeže
1 0 1 0 1 1 1 1 1 0 6 0 1 1 1 1 0 0 1 0 1 1
0 0 0 0 1 1 1 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0
0 0 1 0 0 0 0 1 1 0 1 0 1 1 0 1 0 0 0 0 0 1
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
20
8
8
4
1
Základní umělecké školy
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 Zdroj dat: ČSÚ
/30
1.6.2 Zdravotnická a sociální zařízení Zdravotnické služby jsou na Lanškrounsku poskytovány ambulantním způsobem přímo v Lanškrouně a ve zdravotních střediscích větších obcí (event. periodickým zajížděním praktického lékaře do několika menších obcí). Specializovanou péči zajišťují nemocnice v Ústí nad Orlicí, v Litomyšli a Moravské Třebové. Obecně lze konstatovat, že zabezpečení základní lékařské péče v obcích regionu je dostatečné. Za speciálními úkony a zákroky a za zdravotnickými službami spojenými s hospitalizací je nutno dojíždět do výše uvedených nemocnic. V současné době žije jen ve městě Lanškroun více než 750 obyvatel starších 72 let a na území celého regionu přes 1500 obyvatel této věkové kategorie. Lze očekávat, že s postupujícím negativním demografickým trendem se počty seniorů budou dále zvyšovat. Pro seniory existují v regionu pouze tato zařízení: DPS v Horní a Dolní Čermné a v Lanškrouně, Penzion pro důchodce v Lanškrouně a specializovaný Ústav sociální péče v Anenské Studánce. Od 9.10.2006 je otevřen Domov důchodců Lanškroun s kapacitou 75 klientů.
/31
1.7
Rekreace a cestovní ruch
Region poskytuje řadu charakteristických kvalit pro rozvoj cestovního ruchu. Krajina se vyznačuje půvabnou členitostí, která turistům umožňuje vybrat si z množství nejrůznějších aktivit, ale nabízí i mnoho příležitostí k odpočinku. Nabízí turistům klid a zotavení v krásné přírodě, sportovní vyžití typu turistika, cykloturistika, lyžování, jezdectví, letecké sporty a v neposlední řadě i bohaté kulturní zážitky při návštěvě četných památek typické podorlické lidové architektury, či městského muzea, které je i centrem informací o daném regionu. K nejvýznamnějším přírodním a kulturním památkám patří:
Sázavské údolí – navrhované území přírodního parku Údolí Moravské Sázavy. Zahrnuje asi 6 km dlouhé údolí Moravské Sázavy mezi Albrechticemi u Lanškrouna a Výprachticemi a postranní údolí jejích přítoků v této oblasti, z nichž největší jsou Důl umučených, Uhelná dolinka a Olšový dolík na levém břehu. Údolí jsou hluboce zaříznuta se značnými výškovými rozdíly. Díky tomu se zde na mnoha místech projevuje inverzní charakter mikroklimatu, kdy na dnech údolí je klima mnohem chladnější a umožňuje výskyt chladnomilných a horských druhů rostlin.
Šlajfront – registrovaný významný prvek. Původní bučiny na velmi prudkém svahu nad nivou Moravské Sázavy západně od obce Albrechtice u Lanškrouna.
Aleje k Zámečku – registrovaný významný prvek. Druhově pestré aleje s vysokou krajinotvornou funkcí kopírující cesty k Zámecké hoře.
Čenkovička – přírodní památka. Niva potoka mezi obcemi Čenkovice a Bystřec. Charakteristický krajinný prvek podhorské části – zachovalá luční niva meandrujícího potoka s kvalitními břehovými porosty a s bohatou populací bledule jarní zřetelnou v jarním aspektu.
Selský les – přírodní rezervace. Téměř 300 let starý zbytek bukového, dobře zmlazujícího porostu s jedlí, smrkem a s význačnými bylinnými druhy v podrostu. Jedná se o jednu z nejcennějších přírodních rezervací na lesní půdě v okrese. Na rezervaci navazuje přírodní památka Selský potok - vlhké, místy rašelinné louky s nálety dřevin a bohatým výskytem chráněné bledule jarní.
V Dole – přírodní rezervace. Území s velice bohatým výskytem bledule jarní a dalších významných druhů na vlhkých rašelinných loukách nivy Hraničního potoka. Masový výskyt bledule jarní pokračuje i po celé délce toku v obci Herbortice.
U Kaštánku – přírodní památka. Ploché údolíčko s komplexem rašelinných luk, mokřin, podmáčených olšin a rašeliništěm. Území s hojným výskytem chráněných a vzácných druhů rostlin.
Lanškrounské rybníky – přírodní park. Významná krajinná a zejména ornitologická lokalita. I přes bezprostřední návaznost na rekreační oblast zde hnízdí chráněné a ohrožené druhy ptáků.
/32
Radnice ve středu náměstí – renesanční stavba z let 1581 – 1582. Kostel sv. Václava a zámek – původně gotický augustiniánský klášter, po husitských válkách přestavěný na konci 15. stol. na zámek, kostel barokně přestavěný. V zámku dnes sídlí městské muzeum.
Hostinec Krčma – částečně roubený zájezdní hostinec z r. 1860 s lomenicí trojosou zvýšenou vstupní částí vysazenou na dřevěných sloupcích.
Mariánská hora – zvaná i Maria Zoll, nachází se nedaleko Dolní Čermné a je cílem vycházek. Na kraji lesa stojí kaple s křížovou cestou. Pozoruhodná je tím, že větší vnější kaple skrývá uvnitř původní kapličku. Již od roku 1790 se zde scházeli poutníci.
Sousoší pany Marie – v kapličce bývalého areálu lázní u tamního pramene dnes v areálu Ústavu sociální péče v obci Anenská Studánka. Celý areál bývalých lázní představuje mimořádně krásnou a cennou ukázku barokní sídelní kompozice, samotné sousoší Panny Marie je zcela mimořádně kvalitním sochařským dílem pozdního baroku. Turistický potenciál řešené oblasti je vysoký. Stravovací služby a ubytovací kapacity odpovídají současné úrovni turistického využívání regionu. Rezervy jsou v infrastruktuře, zejména chybí dostatek zařízení pro trávení volného času (jako například venkovní koupaliště, vnitřní bazén, krytá sportoviště).
/33
1.8 Souhrnný přehled za region Lanškrounsko tabulka 17 - Tabulková sumarizace Ukazatel OBYVATELSTVO (K 1.1..2007) Počet obyvatel - muži - ženy Rozloha Hustota obyvatel STRUKTURA OBCÍ A OBYVATEL V NICH (K 1.1.2007) Počet obcí do 499 obyvatel - podíl obyvatel v obcích do 499 obyvatel Počet obcí s 500 - 1.999 obyvatel - podíl obyvatel v obcích s 500 - 1.999 obyvateli Počet obcí s 2.000 - 9.999 obyvatel - podíl obyvatel v obcích s 2.000 - 9.999 obyvateli Počet obcí s 10.000 a více obyvateli - podíl obyvatel v obcích s 10.000 a více obyvateli POZEMKY Celková výměra Zemědělská půda - orná půda Nezemědělská půda - lesní půda - vodní plochy - zastavěné plochy - ostatní plochy DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V R. 2005 Podíl obyvatel v předproduktivním věku (0-14 let) Podíl obyvatel v produktivním věku (15-54/59 let) Podíl obyvatel v poproduktivním věku (55/60+ let) Index stáří (předproduktivní = 100) Přirozený přírůstek za rok 2005 Celkový přírůstek za rok 2005 VZDĚLANOSTNÍ ÚROVEŇ OBYVATELSTVA V R. 2001 Podíl obyvatel nad 15 let se základním vzděláním Podíl obyvatel nad 15 let se vzděláním středním bez maturity Podíl obyvatel nad 15 let se vzděláním středním s maturitou Podíl obyvatel nad 15 let se vzděláním vysokoškolským DOMOVNÍ FOND K 1.7.2001 Počet trvale obydlených domů Počet neobydlených domů - podíl neobydlených domů Počet rekreačních objektů - podíl rekreačních objektů INFRASTRUKTURA K 1.7.2001 Podíl domácností napojených na veřejný vodovod Podíl domácností napojených na kanalizaci Podíl domácností napojených na plyn Podíl domácností napojených na ČOV Podíl domácností napojených na centrální vytápění
Jednotka
Hodnota
km2 obyvatel/km2
21.452 10.519 10.9333 256,6 83,6
%
9 11,2 11 42,5 1 46,3 0 0
ha ha ha ha ha ha ha ha
25.664,5 15.671,5 10.533,8 9.993,0 8.143,4 191,6 281,2 1.376,8
% % %
16,4 65,9 17,7 107,9 19 -37
% % % %
38,2 36,7 20,8 4,3
% %
5.289 111 1,8 664 10,9
% % % % %
80 40 20 5 30
% % %
/34
1.9 Hlavní záměry vyplývající z ÚPD (urbanistická studie, územní plán) tabulka 18 - Hlavní záměry obcí vyplývající z ÚPD OBEC ALBRECHTICE
BYDLENÍ Vyčleněné lokality ÚPD pro výstavbu 50-60 RD. Tyto lokality jsou jak nové plochy, tak i zástavby mezi stávající zástavbou.
PODNIKÁNÍ Jsou navrženy 2 plochy pro podnikání, drobnou výrobu a služby.
ANENSKÁ STUDÁNKA
Doplnění zástavby na volných stavebních parcelách mezi stávající zástavbou.
COTKYTLE
Navržené lokality pro výstavbu 23 RD nebo rekreačních chalup + výhledová rezerva 20 RD.
ČENKOVICE
Vyčleněná území v ÚP, plocha o výměře 1,5 ha ve vlastnictví obce.
DAMNÍKOV
Stávající plochy pro bydlení jsou navrženy k dostavbě, přestavbě a rekonstrukcím stávajících objektů. Navržena 1 lokalita pro novou rodinnou výstavbu a 1 lokalita pro novou soustředěnou výstavbu.
Vymezeny plochy využitelné jako rodinné farmy pro soukromou zemědělskou výrobu.
DOLNÍ ČERMNÁ
Výstavba 64 RD v Dolní Čermné, 7 RD v místní části Jakubovice na nově navržených plochách nebo v prolukách. Přestavby a dostavba stávajícího bytového fondu.
Navržena výrobní zóna pro rozšíření drobné výroby a výrobních služeb.
HORNÍ ČERMNÁ
Po celém území obce jsou navrženy plochy převážně jako dostavby proluk (56 míst pro cca 153 RD), 2 lokality vytipovány pro výstavbu 2 bytových domů s celkem 18 b.j. V ÚP jsou vyčleněny parcely pro výstavbu RD. Jedná se o doplnění zástavby na volných parcelách. 13 RD ve 3 lokalitách s hospodářskými částmi na celkové ploše 2,48 ha; 34 b.j. v bytových domech nebo 47 malých rodinných domů ve 3 lokalitách na celkové ploše 5,09 ha; 2 malé RD v 1 lokalitě s možností přístaveb na ploše 0,26 ha.
Plocha o výměře 7,733 ha pro bydlení s nezávadnou výrobou, 2 areály průmyslu a výroby mimo zastavěné území.
Navrženy lokality pro umístění 20 izolovaných RD.
Vytipovány 3 lokality pro umístění podnikatelských aktivit v oblasti výrobních služeb a lehkého průmyslu.
HORNÍ HEŘMANICE HORNÍ TŘEŠŇOVEC
KRASÍKOV
Navrženy 2 plochy pro podnikání, drobnou výrobu, sklady nebo služby.
Navrženy 2 plochy pro výrobu, sklady a podnikání.
/35
OBEC LANŠKROUN
BYDLENÍ Vytipováno 23 rozvojových lokalit (čisté bydlení na 76% rozvojových ploch, bydlení smíšené).
PODNIKÁNÍ 2 rozvojové lokality na ploše 15 ha, 1 rozvojová lokalita na ploše 9,15 ha.
LUBNÍK
Navrhované plochy vč. rezervy - 41 RD + bytové domy s 16 b.j.
Rozšíření areálu ZD, 2 navržené plochy pro podnikání.
LUKOVÁ
Rozvoj a úpravy stávajících výrobních areálů firem, využití volných objektů pro účely velkoskladů.
PETROVICE
O výraznějším rozvoji bytové výstavby se neuvažuje, pokračuje průběžná obnova a údržba stávajících domů, rekonstrukce a úpravy některých zemědělských usedlostí na rodinné farmy. Zástavba ploch již dříve SPVRD určených pro výstavbu RD. Je možno uvažovat i o výstavbě bytových domů s cca 32 b.j. Dostavba RD v lokalitě Pustiny.
RUDOLTICE
Výstavba 800 bytů na Zámečku.
SÁZAVA
Navrženy nové RD o celkovém počtu 24 RD ve 3 lokalitách.
STRÁŽNÁ
Stávající plochy pro bydlení jsou navrženy k přestavbě, příp. dostavbě a především k rekonstrukcím stávajících objektů.
TATENICE
Plochy pro bydlení jsou navrhovány v prolukách v cca 5 lokalitách.
TRPÍK
Obytná výstavba bude umisťována do proluk mezi stávající zástavbou, navrženy jsou plochy pro 4 RD.
VÝPRACHTICE
Nové plochy pro bydlení v celkovém Pro podnikatelské aktivity ve výrobě, rozsahu až 7,38 ha pro umístění minimálně řemeslech či službách vymezena řada 70-80 RD, dále vymezeno 3,48 ha pro ploch o celkové výměře 1,23 ha. přechodné bydlení, nebo možno využít i pro bydlení trvalé.
ŽICHLÍNEK
V návrhu uvažováno s výstavbou 66 nových RD, situovaných ve 2 lokalitách a ve volných stavebních prolukách.
Služby nerušící svým vlivem směrovat do obytné zóny, pro služby s rušivým charakterem jsou vymezeny plochy v návaznosti na zemědělské objekty. Průmyslová zóna.
Navržen areál pro drobnou výrobu a služby v 1 lokalitě a dále 2 parcely pro drobnou výrobu a služby.
2 lokality navrženy pro drobnou výrobu a podnikání.
Rozvoj drobného průmyslu a drobného podnikání.
/36
1.10 Základní typy veřejně prospěšných staveb z ÚPD jednotlivých obcí
1.10.1 Obecní vybavenost • • • • • • •
výstavba obecního domu s pečovatelskou službou rekonstrukce objektu na obecní bytový dům s malometrážními byty výstavba obecních bytových domů půdní bytové nadstavby a vestavby v domech rekonstrukce centrálních prostor obcí zřízení skladového dvora odpadů vybudování nových sportovišť
1.10.2 Doprava • • • • • •
výstavby nových chodníků (jednostranných i oboustranných) podél hlavních komunikací rekonstrukce místních komunikací budování veřejného osvětlení podél komunikací navrhované přeložky komunikací koridor rychlostní silnice R35 budování veřejných parkovišť u občanského vybavení
1.10.3 Technická infrastruktura • • • • • • •
plynofikace obcí nové trafostanice vč. přípojek výstavby čistíren odpadních vod rekonstrukce kanalizací se skupinovými ČOV, budování obecních kanalizací, kanalizační sběrače budování vodovodních řadů rezervoár na pitnou vodu záchytné drenážní příkopy
/37
1.11 Náměty obcí na spolupráci v rámci regionu (na základě dotazníkového šetření ze srpna 2006)
•
Příprava společných projektů regionálního významu
•
Spolupráce obcí v oblasti nakládání s odpady
•
Spolupráce obcí v oblasti údržby veřejné zeleně
•
Spolupráce obcí při organizování společenských a sportovních akcí
•
Budování infrastruktury cestovního ruchu
•
Realizace cyklostezek a běžeckých stop
•
Propagace regionu
•
Zefektivnění základního školství
•
Prosazování velkých investičních záměrů
•
Společný postup obcí při realizaci reformy veřejné správy
•
Dopravní obslužnost
/38
1.12 Analýza SWOT Definování silných (s) a slabých (w) stránek je zaměřeno především na vnitřní faktory regionu. Tyto faktory mají pozitivní nebo negativní dopad na možnost regionálního rozvoje v dané oblasti. Cílem programové části strategického plánu je odstraňovat (potlačovat) slabé stránky a využívat (posilovat, udržovat) stránky silné. Definování příležitostí (o) a hrozeb (t) je zaměřeno především na vnější faktory a vlivy. Jedná se především o ty jevy, které mají nadregionální (republikovou, celosvětovou) platnost a region sám je nemůže nijak ovlivnit. Identifikace a znalost dopadů těchto jevů jich však pomáhá využít při tvorbě akčních plánů (viz programová část). Akční plány by měly v co nejvyšší míře využít příležitostí a v co nejvyšší míře potlačit závislost na výskytu hrozeb. V některých případech je v dané chvíli obtížné posoudit, zda daný jev je příležitostí nebo ohrožením pro region.
SILNÉ STRÁNKY (S):
S 1.
Existence jednoho silného a přirozeného centra umístěného ve středu regionu
Lanškroun je významným, ekonomicky a sociálně silným spádovým střediskem všech obcí regionu. Lanškroun bude sehrávat rozhodující úlohu při přípravě a koordinaci rozvojových programů a prezentaci regionu jako celku.
S 2.
Příznivá skladba obcí regionu
Jedna obec má cca 10.000 obyvatel, tři obce mají více než 1 000, ale méně než 10 000 obyvatel, devět obcí má více jak 500 obyvatel , ale méně než 1000 obyvatel a 10 obcí má méně než 500 obyvatel. 9 obcí má neuvolněného starostu.
S 3.
Rozvinutý sektor malého a středního podnikání
V regionu je dostatek dynamicky se rozvíjejících firem. Přítomnost nadnárodního koncernu s celosvětovým dopadem je pro region dobrá. Region má tradici průmyslové oblasti (elektrotechnika). Nízké náklady na pracovní sílu. V průmyslu převládá vývoz hotových výrobků – exportní potenciál.
S 4.
Hustá síť komunikací
Umožňuje dostatečnou dopravní dostupnost území, ale vyvolává značné náklady na údržbu.
S 5.
Vysoký podíl bydlení v rodinných domech
Zvyšuje kvalitu bydlení a snižuje riziko patologických jevů vyplývajících ze ”sídlištní subkultury”. S tímto souvisí i nízká kriminalita.
/39
S 6.
Plošné pokrytí regionu základními školami
Mateřská škola je v 17 obcích, základní škola v 15 obcích. Ve většině případů při školách úspěšně fungují i zájmově-vzdělávací kroužky.
S 7.
Kvalitní a relativně málo narušené životní prostředí bez významných ekologických zátěží
Z hlediska ochrany ovzduší a vod nemá region až na výjimky mimořádné problémy. Sběr a likvidace domovního odpadu jsou zajišťovány soukromými společnostmi (viz.”Profil regionu”). Dle hodnocení obcí pracují všechny společnosti velmi spolehlivě.
S 8.
Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu
V regionu se nacházejí významné přírodní lokality a krajinářsky hodnotná území, a také historické, kulturní, národnostní a náboženské památky v obcích.
S 9.
Trvající zájem investorů o působení v regionu
Trvající zájem zahraničních investorů o země východní Evropy. Kvalitní středoškolské elektrotechnické a strojírenské vzdělání obyvatel regionu dává předpoklad snížení již tak nízké nezaměstnanosti obyvatel.
SLABÉ STRÁNKY ( W): W 1.
Nízká hustota obyvatel v regionu
Kromě města Lanškrouna mají všechny obce hustotu nižší než 100 obyvatel na 1 km2, což je jeden z parametrů EU pro hodnocení regionů. Průměr regionu je 79,4 obyvatel na 1 km2. Průměr regionu (bez Lanškrouna) je 46,4 obyvatel na 1 km2. Velký počet obcí s malým počtem obyvatel.
W 2.
Dopravní napojení regionu ”na okolí ”
Region není dostatečně napojen na nadřazenou silniční síť republikového a evropského významu, tato skutečnost velmi silně snižuje šance regionu v konkurenci s oblastmi přímo napojenými na dálnice a rychlostní silnice. Silnice 1. třídy I/11 a I/12 nemají výrazný celorepublikový význam (tím i parametry), ani silnice 1. třídy I/43 přesto, že směřuje přes hraniční přechod v Dolní Lipce do Polska, nemá odpovídající význam z pohledu státu a nepatří mezi jeho investiční priority.
/40
W 3.
Nízký podíl nezemědělské ekonomiky
Vliv zemědělského podnikání na rozvoj venkovského prostoru se nebude zvyšovat. V podmínkách řešeného území bude ustupovat produkční funkce zemědělství a posilovat se jeho mimoprodukční funkce (v závislosti na zvolené dotační politice státu/EU). Naopak bude třeba podporovat rozvoj nezemědělské ekonomiky na venkově. Počet lidí zaměstnaných v zemědělství se již radikálně snížil a zemědělské společnosti v regionu jsou stabilizovány (dá se možná očekávat ještě další mírný pokles zaměstnanců). Nemá-li dojít k vylidnění venkova nebo nemá-li se venkov stát noclehárnou pro obyvatele zaměstnané a uspokojující své potřeby ve městech, respektive pouze místem rekreace městského obyvatelstva, musí dojít k rozvoji nezemědělské ekonomiky, služeb a nabídky kulturního i sportovního vyžití na venkově.
W 5.
Malá spolupráce a informovanost obcí
Na obce jsou stále více kladeny úkoly administrativního charakteru (jako např. účetnictví, výkaznictví anebo obecní legislativa). Toto přináší velké problémy především malým obcím s neuvolněným starostou a zatěžuje obecní rozpočty. Každá obec řeší své problémy a povinnosti většinou osamoceně, přičemž většina problémů je společná všem obcím. Nízká je také informovanost o kulturních, sportovních a společenských aktivitách v rámci regionu. Obce do 500 obyvatel jsou jen velmi omezeně finančně soběstačné pro zajišťování samosprávných rolí a sociálních činností a jejich další fungování a samostatnost v plném rozsahu zákonem svěřených kompetencí je diskutabilní.
W 6.
Zvyšující se podíl trvale neobydlených objektů
Jedná se o objekty, které nejsou využívány vůbec anebo které slouží pouze k rekreačním účelům. Podíl těchto objektů narůstá a ohrožuje rozvoj především malých obcí. Z rekreačních objektů mají obce příjem pouze z daně z nemovitostí, obyvatelé těchto objektů nejsou zahrnováni do výpočtu pro příjem obecních rozpočtů z ostatních daní. Obyvatelé těchto nemovitostí se většinou ani nezapojují do spolkového života a ani nepředstavují významnou kupní sílu v obcích. Průměr regionu je 21 % nebydlených domů (dle SLDB 2001), což je na hranici 20 %, která je udávána jako udržitelný limit (bez Lanškrouna činí průměr 25,2 % neobydlených domů). Mnohem závažnější je však fakt, že u některých obcí podíl dosahuje mnohem vyšších hodnot a tento trend (dle vyjádření starostů obcí) neustále pokračuje. Největší podíl objektů sloužících pouze k rekreaci nebo nevyužívaných vůbec (před lomítkem je údaj zjištěný dotazníkovým šetřením a návštěvou v obci, za lomítkem jsou čísla za SLDB 2001 získaná od okresního zastoupení ČSÚ – neobydlené domy v %) je v obci Čenkovice (57/59,4 %), Horní Heřmanice (39/45,8 %), Cotkytle (36/44,5 %), Strážná (32/30,4 %), Výprachtice (32/42,9 %), Anenská Studánka (30/47,8 % ), Horní Čermná (24/26,8 % ) a Dolní Čermná (23/25,3 %).
W 7.
Nízká úroveň značení významných cílů
Obce nejsou vybaveny systémem ukazatelů významných cílů (ve většině obcí je problém nalézt např. obecní úřad). Dopravní značení v regionu je na nízké úrovni a v některých oblastech je velmi obtížné se orientovat. V současnosti je odpovědnost za značení na státních komunikacích na SÚS a u silnic 2. a 3. třídy přejde s majetkem na kraje. Jedná se o tom, že provádění údržby, včetně značení silnic I. třídy, které zůstanou v majetku státu, bude vykonávat na základě smluvního vztahu kraj.
/41
W 8.
Nevyužívané objekty v obcích
V 11 obcích se nachází nevyužívané objekty (např. budova školy, skladovací prostory, zemědělské objekty, bývalý mlýn). V některých případech je vlastníkem nevyužívaných objektů přímo obec, většinou se však jedná o objekty v soukromém vlastnictví. Objekty jsou většinou dosti staré a ve špatném technickém stavu. Existence těchto objektů by mohla být i silnou stránkou nebo rozvojovou příležitostí, např. vzhledem k nedostatečné kapacitě kvalitních ubytovacích možností.
W 9.
Málo zaměstnavatelských subjektů v obcích
Na Lanškrounsku má 43,2 % pracujících pracoviště mimo obec, kde bydlí (okres Ústí nad Orlicí 42,4 %, Pardubický kraj 42,8 %, ČR 36,7 %), což je více než v okolních regionech. Příčinou je velká nabídka pracovních příležitostí v Lanškrouně a důsledkem malý tlak na vznik zaměstnavatelských subjektů v ostatních obcích regionu. Nedostatek podnikatelských aktivit ve venkovském prostoru způsobuje další problémy při správě území, zajišťování služeb, péči o krajinu apod.
W 10. Nízký stupeň technické vybavenosti obcí Pouze 2 obce (Lanškroun, Výprachtice) mají vybudované centrální ČOV, v 6 obcích jsou lokální čistírny, řešící likvidaci odpadních vod především z obecních objektů a pouze v 6 obcích je vybudována veřejná kanalizace.
W 11. Nedostatečná propagace mikroregionu S tím souvisí i navazování partnerských vztahů s regiony v zahraničí. Většina obcí ani v minulosti neměla partnera v zahraničí. V souvislosti se vstupem ČR do EU a zapojování regionů do mezinárodních struktur bude i tento aspekt hrát v budoucnu významnou roli. Výjimkou je Lanškroun, zejména v posledních letech (kontakty v Polsku, Itálii).
W 12. Nedostatečné příležitosti ke kulturnímu (sportovnímu) vyžití Průmysl volného času bude zaujímat stále větší význam pro rozvoj mikroregionu.
W13: Nedostatečná obchodní síť základního zboží (potravin) v obcích do 500 obyvatel.
/42
PŘÍLEŽITOSTI ( O ): O 1.
Státní investice v regionu
Především dopravní napojení a budování čtyřproudové rychlostní komunikace R35 a rekonstrukce železničního koridoru Česká Třebová - Ostrava.
O 2.
Nové programovací období EU 2007 - 2013
Z toho vyplývá přístup k zdrojům evropských fondů. Rozvoj partnerství se zahraničními obcemi a regiony.
O 3.
Migrace obyvatel
Migrace obyvatel z měst na venkov je očekávaný jev. Tento jev vytváří příležitost pro ”připravené” regiony (plochy pro bydlení a podnikání, bytová výstavba, infrastruktura, kvalitní životní prostředí) Nabídka bydlení, volnočasových aktivit, služeb a dostatečné sociální infrastruktury pro obyvatele větších měst je podmínkou toho, aby se noví obyvatelé sžili s místem svého nového pobytu a aby se z venkova nestala jedna velká ”noclehárna”.
O 4.
Vstup nových investorů a oborů
S tímto souvisí slučování malých a středních firem do klastrů.
O 5.
Rozvoj nových informačních a telekomunikačních technologií
Využití nových principů e-commerce a e-work pro tvorbu nových pracovních míst přímo v obcích. Rozvoj elektronického podnikání, e-business jako celosvětový trend, implementace rozvojových programů zlepší přístup k novým technologiím. IT technologie, přenos a zpracování dat, biotechnologie atd.
O 6.
Zdokonalení dopravní infrastruktury
Napojení na R35.
O 7.
Návrat podniků k dopravě zboží po železnici
Závisí zejména na kvalitě nabízených služeb ze strany ČD.
O 8.
Možnosti využití alternativních zdrojů energie
O 9.
Poptávka po službách „volného času“
Další rozvoj cykloturistiky a pěší turistiky, středisek zimních sportů, identifikace nových forem trávení volného času.
/43
HROZBY ( T ): T 1.
Nepřipravenost na tvorbu projektů splňujících požadavky EU pro spolufinancování
z evropských strukturálních fondů v novém programovacím období 2007 – 2013
T 2.
Nerespektování principu ”partnerství” mezi obcemi, soukromými subjekty, neziskovými
organizacemi a z toho vyplývající důsledky
T 3.
Pokračování negativního trendu demografického vývoje, zvyšování podílu obyvatel
v neproduktivním věku
T 4.
Odliv mladých a vzdělaných lidí především z malých vesnic
V některých malých obcích je již v dnešní době problém sestavit kandidátku do komunálních voleb.
T 5.
Zvyšování podílu objektů nevyužívaných nebo sloužících pouze k rekreačnímu využití
T 6.
Zvyšování nákladů na údržbu veřejných prostranství
Se změnou životního stylu venkovského obyvatelstva a omezováním zemědělského hospodaření domácností dochází k zvyšování podílu plochy veřejných prostranství, jejichž údržbu musí zajišťovat obec (likvidaci biologického odpadu). Nedůsledná údržba těchto prostranství přitom snižuje životní pohodu místních obyvatel a atraktivnost pro návštěvníky.
T 7.
Negativní zásahy státu do hospodaření a financování obcí
Týká se to regulačních opatření (např. přijímání cizích zdrojů), redukce ”dotačních titulů”. V opačném případě může toto být definováno jako příležitost.
T 8.
Nárůst lokální nezaměstnanosti
Omezování (zastavení) činnosti velkých podniků, především v Lanškrouně (zvyšování podílu žen a osob se sníženou pracovní schopností na počtu nezaměstnaných). Odchod dominantního zaměstnavatele a odběratele služeb. Další propad zemědělské produkce.
T 9.
Zpomalení výstavby, především dopravní infrastruktury - investiční priority státu leží
”mimo region”
/44
T 10.
Uzavírání škol a mateřských škol
V důsledku demografického vývoje (stárnutí populace) a nemožnosti financování těchto zařízení je tato hrozba reálná především pro menší obce.
T 11.
Nové technologie sníží počet pracovních míst pro nekvalifikované
/45
2.
Programová část
Význam a role strategického plánu pro mikroregion Strategický plán města je komplexním programovým dokumentem, který naznačuje záměry mikroregionu na období zhruba 7 let. Je to dokument, který komplexně formuluje strategii rozvoje celého území a týká se všech občanů i návštěvníků mikroregionu. Plán usiluje o dosažení vyrovnaného stavu mezi žádoucím a uskutečnitelným a je koncipován tak, aby docházelo ke vzájemné podpoře a pozitivnímu ovlivňování navržených politik, cílů a programů. Strategický plán je „živým“ dokumentem, který by měl vždy pružně reagovat na měnící se podmínky a potřeby občanů i návštěvníků. V budoucnu tedy bude stále konfrontován se skutečností a průběžně doplňován a aktualizován.
Strategický plán umožňuje: •
rozhodovat v orgánech jednotlivých obcí v širším koncepčním rámci;
•
ovlivňovat procesy tak, aby docházelo k naplňování dlouhodobých strategických cílů a strategické vize města;
•
dávat do souladu zájmy různých subjektů působících v regionu a využívat jejich potenciálu k dosažení cílů;
•
definovat hlavní zásady pro tvorbu dalších koncepčních dokumentů.
Zastupitelstva obcí Rady obcí
Ob ané
Územní plány
Odborné útvary obcí
Strategický plán rozvoje mikroregionu Lanškrounsko
Obecní organizace
Podnikatelé a NO
Další koncep ní dokumenty
/46
Význam strategického plánu: •
jeho iniciátorem a garantem zpracování jsou politické reprezentace obcí;
•
vychází z potřeb občanů a návštěvníků mikroregionu a umožňuje jim zapojit se do tvorby tak, aby jej mohli ovlivnit;
•
je významným nástrojem komunikace mezi představiteli a občany jednotlivých obcí;
•
informuje podnikatelskou sféru o dlouhodobých záměrech a podmínkách pro podnikání.
Struktura strategického plánu
Strategická vize
Ekonomika a cestovní ruch
Sociální prostředí a lidské zdroje
Infrastruktura a ŽP
prostředí Strategické cíle
Strategické cíle
Strategické cíle
Opatření a principy realizace
Opatření a principy realizace
Opatření a principy realizace
Projekty
Projekty
Projekty
Strategická vize Využití kvalitního životního prostředí
a krajinného potenciálu pro rozvoj
cestovního ruchu. Rozvoj lidských zdrojů jako základního předpokladu pro posílení místní ekonomiky.
2.1
Ekonomika a cestovní ruch
/47
Přirozeným centrem regionu je město Lanškroun, kde se také nachází největší počet pracovních příležitostí pro obyvatele regionu. Největším zaměstnavatelem v regionu je průmyslový podnik AVX se sídlem v Lanškrouně. Pro region platí, že 43,2 % pracujících má svoje pracoviště mimo svoji obec, což je více než v jiných regionech. Tato pracovní migrace je způsobena právě existencí tohoto průmyslového podniku. Na jedné straně je existence tohoto podniku pro region samozřejmě přínosem; podnik vytváří pracovní příležitosti, posiluje síť dodavatelsko-odběratelských vztahů, na druhé straně však způsobuje určitou zranitelnost regionu v případě větších problémů či jiných strategických rozhodnutí tohoto podniku. Mnoho obyvatel také dojíždí za prací i mimo region do destinací, jak jsou Letohrad, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová. Vysoký podíl obyvatelstva v regionu je také zaměstnán v zemědělském sektoru, který je v současné době dostatečně stabilizovaný. Mikroregion Lanškrounsko se nachází v turisticky přitažlivé oblasti, která v sobě skrývá potenciál pro výraznější rozvoj cestovního ruchu, jehož důslednější využívání by mělo přispět k tvorbě nových pracovních míst a tím částečně i k zlepšení celkové životní úrovně v tomto regionu. Region Lanškrounsko se rozkládá v malebné krajině pod Orlickými horami, přičemž některé obce již leží v těsném sousedství Orlických hor. Tato oblast je tedy vhodná nejen pro různé druhy letní turistiky, ale i pro turistiku zimní. Kromě zajímavé přírody a krajiny by turistickým lákadlem mohlo být i historické město Lanškroun či další okolní města a památky ležící ať již přímo v mikroregionu nebo v jeho blízkosti.
2.1.1 Strategické cíle •
Rozvoj nových a stabilizace stávajících pracovních příležitostí v regionu
•
Rozvoj cestovního ruchu jako potenciálně významné součásti ekonomiky regionu
2.1.2 Opatření a principy realizace •
Postupná rekonstrukce kulturních a sportovních zařízení v obcích mikroregionu a vytipování nejvhodnějších lokalit pro nová zařízení podobného typu a jejich výstavba
•
Obnova a zachování historických kulturních tradic ve vazbě na vytváření pout k rodnému kraji a rozvoji cestovního ruchu
•
Podpora a vytváření vhodných podmínek pro rozšiřování činnosti podnikatelských subjektů Pro realizaci tohoto opatření by bylo vhodné uplatnit nevyužívané hospodářské objekty v obcích a volné plochy, které jsou v ÚPD určeny k podnikání. K tomu je nutné provést inventuru v těchto objektech a pozemcích, vyjasnit majetkové vztahy a aktualizovaný seznam zveřejnit tak, aby případný zájemce mohl konkrétně jednat a efektivně postupovat.
/48
•
Propagace a rozvoj cestovního ruchu Region Lanškrounsko má velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Nutností je především větší informovanost o regionu a zvýraznění image tohoto regionu. Takového, aby se v podvědomí co nejširšího spektra veřejnosti Lanškrounsko profilovalo jako potenciální cíl trávení dovolených či rekreačních pobytů. Rozvoj turistiky a cestovního ruchu by pak mohl vést k vytvoření a rozvoji celé řady nových pracovních příležitostí v regionu.
•
Využití přírodního potenciálu pro rozvoj zimní turistiky Region má předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu nejen v letní, ale i v zimní sezóně. Turisticky známé je především lyžařské středisko Čenkovice, ale i další obce (Výprachtice, Cotkytle) by se mohly potenciálně stát menšími zimními rekreačními centry. Krajina je dobře využitelná pro sjezdové i běžecké lyžování.
•
Rozvoj cykloturistiky Stále více lidí má v oblibě trávit svoji dovolenou tímto způsobem a vyhledávají regiony se zajímavou krajinou a neznečištěným životním prostředím a právě zvlněná krajina Lanškrounska a daleké rozhledy tyto základní podmínky splňují. Region a okolí nabízí celou řadu na kole dosažitelných cílů (chata a rozhledna na Suchém vrchu, rozhledna na vrchu Lázek, Mariánská hora nedaleko Dolní Čermné, historické město Lanškroun se zámkem). Ideální je hustá silniční síť vedlejších cest. Pro cykloturisty je proto nezbytné budovat síť značených cyklistických tras, které jim pomohou bez problému dosáhnout atraktivních cílů v regionu a okolí. V souvislosti s tvorbou cyklotras je vhodné uvažovat také o cyklostezkách, a to především v těch místech, které jsou v důsledku automobilové dopravy nebezpečné. Cyklostezky lze budovat i formou zpevňování a opravami stávajících polních, event. lesních cest.
•
Výstavba a rekonstrukce sportovišť, koupališť a dalších zařízení rekreačního charakteru regionu v současné době absentuje větší zastoupení sportovních a rekreačních zařízení, která by byla snadno dostupná a využitelná pro rekreanty, hlavně při nepříznivém počasí. Chybí především krytý plavecký bazén a kluziště, přínosné by bylo větší množství tenisových kurtů, koupališť a víceúčelových sportovních hřišť. Rozvojovou možnost např. skýtá dobudování sportovního komplexu v Dolní Čermné či vytvoření koncepce co nejvhodnějšího rekreačního využití Lanškrounských rybníků (přírodní koupaliště, sportovní rybolov, jachting, windsurfing). V
•
Zlepšování zázemí pro krátkodobé pobyty (obchodní turistika, kongresová turistika, autoturistika) Toto opatření vychází ze dvou zdrojů potenciálních návštěvníků regionu. Jedná se o domácí i zahraniční obchodní partnery místních firem (AVX, Agrochem, aj.), kteří v souvislosti se svojí prací do regionu dojíždějí a v případě zástupců vzdálenějších firem i pobývají. Druhou skupinou jsou motoristé, kteří buď regionem náhodně projíždějí, případně turisté, kteří upřednostňují migraci z místa na místo a přespání vždy na jiném místě. Obě dvě skupiny nepředstavují zásadní
/49
rozvojový potenciál, ale ve smyslu zlepšování image a povědomosti o regionu jde o nezanedbatelnou skupinu. Pro tyto návštěvníky je potřeba připravit základní síť služeb na odpovídající úrovni. Jejich spokojenost s pobytem může být předpokladem pro opakování pobytu (pro příště už třeba i soukromého rázu) přímo jejich, či jejich známých a přátel.
•
Podpora rozvoje agroturistiky a venkovské turistiky Tento druh turistiky v poslední době získává na stále větší oblibě a v kombinaci s cykloturistikou se jeví jako ideální možnost rozvoje cestovního ruchu v regionu. Zařízení tohoto typu v současné době na Lanškrounsku mnoho není. V regionu je v současné době velké množství zchátralých či nevyužitých bývalých zemědělských objektů, jejichž využití je pro tyto účely velmi vhodné. Potenciálním podnikatelům v tomto oboru je potřeba jednak napomáhat ve formě poradenství (legislativa, financování) a jednak v oblasti marketingu (prezentace mikroregionu a jeho nabídky v ČR, pomoc při zajišťování klientely, apod.). Za velmi prospěšnou lze považovat případnou spolupráci nově vzniklých zařízení se SZeŠ Lanškroun (např. formou praxí studentů, zpracovávání studií formou seminárních prací, využíváním školních zařízení – stájí, koní, odborné poradenství). Především u agroturistiky se poskytovatelé těchto služeb rekrutují z řad zemědělců, čímž dochází k diversifikaci jejich činnosti a tím i zdrojů příjmů a zároveň k posilování mimoprodukční funkce zemědělství.
•
Neustálé zlepšování informovanosti o mikroregionu Mikroregion Lanškrounsko má rozhodně předpoklady stát se turisticky navštěvovanou oblastí. Nutností je však vedle výše uvedených opatření, které směřují k rozvoji pro Lanškrounsko nejvhodnějších forem cestovního ruchu, především celkové zvýraznění image tohoto regionu. Takového, aby se v povědomí co nejširšího širokého spektra obyvatel Lanškrounsko profilovalo jako potenciální cílové místo trávení dovolených a rekreačních pobytů.
•
Realizovat rozvoj firem a podniků v regionu využíváním místních zdrojů Důležitým faktorem je vytvoření nové poptávky či rozšíření stávající poptávky po produktech, které podniky či firmy v regionu vytvářejí nebo snadno mohou vytvořit. Tím tyto subjekty získávají určitou konkurenční výhodu před ostatními subjekty mimo region.
2.1.3 Projekty •
Logistické centrum RUDOLTICE Logistické centrum bude řešit systém propojení kamionové, železniční a lodní dopravy v ose sever-jih, konkrétně Gdaňsk – Terst, s možností rozšíření v ose východ-západ.
/50
V lokalitě Rudoltice se plánuje vybudování vlastního kontejnerového překladiště s potřebnou infrastrukturou. V současné fázi úvah se počítá s plochou 11 ha, z toho 3 ha jsou již ve vlastnictví obce Rudoltice, 8 ha pak ve vlastnictví státu. Vznikne-li později potřeba tuto plochu zvětšit, je to možné, neboť v těsném sousedství se nacházejí plochy státu o rozloze desítek ha, ve směru podél stávající silnice č. I/43 na Svitavy. Návaznost na budoucí rychlostní komunikaci R35 je díky obchvatu Opatova zajištěna jak pro severní, tak i pro jižní variantu. Vzhledem k tomu, že v uvažované lokalitě (je to extravilán obce) není žádná bytová ani občanská vybavenost, nepředpokládá se odpor ze strany životního prostředí. Navíc uvažovaná lokalita je kryta od vlastní obce již existující modernizovanou železniční stanicí Rudoltice v Čechách. Vlastní stanice je přitom oddělena od obce cca 5m vysokým břehem. Z hlediska organizačního chodu budoucího překladiště se nedílně uvažuje o zapojení železniční stanice Česká Třebová do provozního procesu. Předpokládá se, že v České Třebové se budou rozřaďovat a seřaďovat ucelené vlaky pro Rudoltice, navíc se v České Třebové počítá s hromadnými opravami (rekonstrukcemi) přepravních kontejnerů. Celý projekt logistického centra počítá se vznikem cca 300 nových pracovních míst. Předpokládané náklady: •
1.200.000.000,- Kč
Multifunkční a rekreační centrum pro cestovní ruch Rudoltice Multifunkční a rekreační centrum pro trávení volného času, bude umístěno v současně budované „Obytné zóně Zámeček – Rudoltice“. Centrum bude obsahovat venkovní a vnitřní bazén s atrakcemi o celkové vodní ploše 900 m2, s doprovodnými hřišti na různé, převážně letní sporty a autokemp. Tato lokalita se nachází 5 minut pěšky od Lanškrouna vedle silnice č. I/43. Jedná se o velmi vhodné doplnění rekreačních kapacit navazujících na turistickou oblast Orlické hory. Předpokládané náklady:
•
250.000.000,- Kč
Lyžařský areál Rudoltice Zatraktivňuje využití mulitfunkčního a rekreačního centra v zimním období. Jedná se o výstavbu lyžařské sjezdovky v katastru Rudoltic na stráni „Třebovské stěny“. Sjezdovka bude vybavena vlekem, umělým zasněžováním, parkovištěm a nezbytným zázemím pro lyžaře. Předpokládané náklady:
•
20.000.000,- Kč
Infrastruktura pro průmyslovou zónu Rudoltice Jedná se o cca 500 m místní obslužné komunikace pro průmyslovou zónu u silnice I/43 ve směru na Lanškroun. Předpokládané náklady:
4.500.000,- Kč
/51
•
Revitalizace centra obce Horní Heřmanice Vybudování odpočinkového místa pro turisty, rekonstrukce cyklostezky a výstavba nové podél silnice č. I/43, zbudování autobusových čekáren, rekonstrukce veřejného osvětlení a rozhlasu ve středu obce. Předpokládané náklady:
•
11.000.000,- Kč
Vybudování víceúčelového zařízení s restaurací v obci Horní Heřmanice Komplexní rekonstrukce domu čp. 7 v centru obce pro účely centralizace služeb občanům i návštěvníkům. Součástí objektu bude restaurace. Předpokládané náklady:
•
Rekonstrukce místních komunikací – Horní Heřmanice Předpokládané náklady:
•
8.000.000,- Kč
5.000.000,- Kč
Rekonstrukce fotbalového hřiště a kurtů v obci Horní Heřmanice Včetně dostavby sociálního zázemí Předpokládané náklady:
•
4.500.000,- Kč
Mezinárodní školicí a sportovní středisko Čenkovice Jedná se o projekt vybudování nadregionálního školicího a sportovně turistického centra pro realizaci řady komplexních projektů v oblasti cestovního ruchu, zaměřených zejména na rozvíjení sociální a kulturní soudržnosti dětí a rodin z České republiky a dalších zemí EU. Projekt bude realizován v prostoru stávajícího lyžařského areálu SKI Buková hora – Čenkovice. Předpokládané náklady:
•
150.000.000,- Kč
Hypoturistika - Dolní Třešňovec Projekt obnáší dobudování výběhů, jízdáren, jezdeckých stezek a rozšíření ustájení koní včetně potřebného zázemí při Jezdeckém klubu Střední zemědělské školy v Dolním Třešňovci. Toto zařízení bude poskytovat služby v rámci turistického ruchu pro výuku jízdy na koních v jízdárně
/52
a pro hypoturistiku na již vytyčených jezdeckých stezkách v okolí Lanškrounských rybníků, Rudoltic, Mariánské hory a Lázků. Předpokládané náklady:
•
Přístavba tělocvičny v obci Tatenice Předpokládané náklady:
•
30.000.000,- Kč
24.000.000,- Kč
Víceúčelové sportovní hřiště – Čenkovice Vybudování osvětleného víceúčelového sportovního hřiště a dětského hřiště v prostorách stávajícího minigolfu a tenisového hřiště s již vybudovaným sociálním zázemím. Předpokládané náklady:
•
4.000.000,- Kč
Golfové hřiště Rudoltice – Zámeček Golfové hřiště 2 x 9 jamek, umístěné v lokalitě Zámeček-Rudoltice, je navrhováno včetně potřebného zázemí pro hráče a diváky. Toto zařízení, rozkládající se na cca 70 ha, má sloužit k rozšíření sportu, jehož pravidla a zvyklosti se opírají o staletou tradici. Protože v Pardubickém kraji dosud golfové hřiště tohoto rozsahu neexistuje, může zámecké centrum golfového klubu poskytnout přístup a služby nejen hráčům, ale i návštěvníkům a turistům z blízka i z daleka. V rámci projektu bude provedena rekonstrukce torza „Nového zámku Rudoltice“ – zámecké věže, která propojí romantickou historii pozůstatku Lichtenštejnského zámku z 18. století s moderní realitou golfového hřiště, pro které bude centrem. Zámecká věž s nejvyšším bodem širokého okolí se stane vyhledávanou rozhlednou. Předpokládané náklady:
•
145.000.000,- Kč
Turisticko - sportovní centrum Výprachtice Projekt podporuje větší využití kapacit sportovního střediska Čenkovice tím, že rozšíří možnosti ubytování min. o 40 lůžek v rekonstruovaném objektu čp. 216 ve Výprachticích. Jako zázemí pro turisty bude sloužit víceúčelový sál, stravovací provoz a park s minigolfem, kuželkami, dětským hřištěm a parkovištěm. Poblíž tohoto objektu budou rekonstruována dosavadní travnatá hřiště na hřiště s umělým povrchem pro tenis a volejbal s oplocením a místy k sezení pro diváky a osvětlený a ozvučený travnatý areál pro malou kopanou, házenou, atletiku, basketbal a pro sezónní pořádání různých kulturně-společenských akcí. V lokalitě „Na Převáži“ bude směrem do Čenkovic vystavěno parkoviště s nezbytným zázemím pro běžkaře využívající běžecké trasy ve směru Buková hora a Suchý vrch. Projekt zapadá do koncepce rozvoje této oblasti (lanovka z Bukové hory do Červené Vody). Vznikne také parkoviště s kapacitou stání cca 40 míst a 4 autobusy spolu s chatkou pro občerstvení, uložení osobních věcí, půjčovnou sportovního vybavení a WC s umývárnou. Předpokládané náklady:
37.000.000,- Kč
/53
•
Sportovně – turistické centrum Albrechtice u Lanškrouna Projekt řeší vybudování víceúčelového sportovního areálu u stávajícího fotbalového hřiště v blízkosti silnice I. třídy č. 43. Tento areál dále zatraktivní využití stávající cyklostezky č. 4222 vedoucí údolím Moravské Sázavy do Výprachtic. Pro ubytování sportovců, cyklistů a turistů se uvažuje o rozšíření ubytovacích kapacit stávajícího motorestu. Předpokládané náklady:
•
15.000.000,- Kč
Kongresové a turistické centrum Lanškroun Jedná se o rekonstrukci a dostavbu stávajícího Společenského domu v Lanškrouně, který bude v konečné podobě obsahovat hotelovou část s ubytováním, restauraci, kongresový sál a zařízení pro trávení volného času jako squash, tenis, bowling a saunu. Předpokládané náklady:
•
Atletický stadion Lanškroun Předpokládané náklady:
•
50.000.000,- Kč
Skatepark – Lanškroun Předpokládané náklady:
•
85.000.000,- Kč
Průmyslová zóna Západ Lanškroun Předpokládané náklady:
•
100.000.000,- Kč
Rekreační rybníky Lanškroun Předpokládané náklady:
•
80.000.000,- Kč
Krytý bazén Lanškroun Předpokládané náklady:
•
55.000.000,- Kč
Přírodní koupaliště, aquapark Lanškroun Předpokládané náklady:
•
130.000.000,- Kč
4.000.000,- Kč
Regenerace a vybudování nových odpočinkových zón v Lanškrouně Zámecké zahrady, Pivovarské zahrady, stezka pod korunami stromů, park pod Krátkým rybníkem, park a val Na výsluní Předpokládané náklady:
55.000.000,- Kč
/54
•
Rekonstrukce a vybudování nových kulturních zařízení v Lanškrouně Divadlo, galerie, knihovna. Předpokládané náklady:
•
Rekonstrukce autobusových zastávek a autobusového nádraží v Lanškrouně Předpokládané náklady:
•
50.000.000,- Kč
15.000.000,- Kč
Komunikace v Lanškrouně Opravy ulic města, východní okruh města, západní spojka, severní spojka města I + II. Předpokládané náklady:
•
195.000.000,- Kč
Lyžařská areál Herbortice - Cotkytle Výstavba vleku, parkoviště a zázemí pro provoz. Předpokládané využití i pro turistiku. Předpokládané náklady:
•
Příjezdová komunikace k lyžařskému areálu Gansberg - Cotkytle Předpokládané náklady:
•
50.000.000,- Kč
300.000,- Kč
Odpočinková zóna pro turisty v obci Cotkytle Úprava terénu u kostela sv. Jana Nepomuckého, výstavba altánu, dětského hřiště, výsadba zeleně. Předpokládané náklady:
•
200.000,- Kč
Sportovně rekreační areál v obci Dolní Čermná Součástí areálu by měl být kemp, ubytovna, bazén, minigolf, sportoviště, restaurace, lyžařský vlek, pódium pro kulturní akce, sociální zázemí, osvětlení, komunikace, sauna, rybářská bašta a dořešení vytápění a zateplení sálu. Předpokládané náklady:
•
34.015.000,- Kč
Rekonstrukce kostela sv. Antonína v Jakubovicích – Dolní Čermná Rekonstrukce fasády, elektroinstalace a vnitřních maleb římskokatolického kostela. Předpokládané náklady:
1.659.000,- Kč
/55
•
Výstavba cyklostezek v obci Žichlínek včetně zřízení odpočinkových a pamětních míst a vyhlídkového místa s rozhlednou
•
Rekonstrukce stávajícího sportovního areálu v obci Žichlínek
•
Výstavba nové vodní plochy na jižním okraji obce Žichlínek. Výstavba průmyslové zóny na okraji obce Žichlínek
•
Výstavba mostu přes řeku Moravská Sázava a propojení místních komunikací se silnicí III. třídy v majetku kraje – obec Žichlínek
•
Přebudování restaurace a sálu na víceúčelový kulturně sportovní objekt – obec Sázava
•
Vybudování cyklostezky Sázava – Lanškroun – obec Sázava
•
Vybudování relaxačního centra v obci Strážná.
•
Vybudování odpočinkového místa cyklotras – obec Strážná
•
Vybudování cyklostezky mezi Lanškrounem a Lukovou, rekonstrukce již stávající cyklostezky, nainstalování turistické mapy
•
Oprava kostelní věže kostela v obci Luková tak, aby mohla být využívána ke kulturním akcím, oprava poškozených božích muk
•
Volnočasový sportovní areál v obci Luková
•
Vybudování komunikace za tratí (napojení silnice od Lanškrouna na nově vybudovanou komunikaci) v obci Luková, zpevnění cesty mezi Lukovou a Rudolticemi, údržba lávek a mostů přes Bukovský potok
•
Vybudování vyhlídkové věže v obci Luková
•
Rekonstrukce Zámeckého parku v obci Tatenice
2.2
Infrastruktura a životní prostředí Ve spojení se záměrem rozvoje cestovního ruchu je nutné zachovat kvalitní životní prostředí
v regionu a jeho úroveň dále zvyšovat. Jedná se především o průběžné zlepšování složek životního
/56
prostředí (vodní hospodářství, ovzduší, půdní fond, lesní porosty a další) a to důsledným dodržováním principů jejich ochrany. S postupující změnou životního stylu venkovského obyvatelstva i změnami v zemědělském hospodaření se bude stále zvyšovat potřeba péče o veřejná prostranství obcí, okolí silnic a také i péče o přibývající extenzivně obhospodařované zemědělské plochy. V souvislosti s likvidací komunálního odpadu je potřeba jak z pohledu ekonomického a legislativního, tak z hlediska dopadů na životní prostředí průběžně zvyšovat podíl recyklace nad skládkováním. K tomu je však nezbytné vytvořit provázaný účinný systém sběru, svozu a konečné likvidace (recyklace) odpadů a zároveň osvětovou činností u občanů zvyšovat jejich odpovědnost k vlastnímu životnímu prostředí. Cílem tohoto systému by mělo být omezení množství skládkovaného odpadu a vyčlenění takových materiálů z komunálního odpadu, které lze využít jako druhotnou surovinu. Ve většině obcí mikroregionu fungují svozové služby a obyvatelé začínají více využívat kontejnery na separovaný sběr a nádoby na domovní odpad. Přesto však stále do určité míry přetrvává léty zavedený způsob ukládání odpadů na černé skládky, jejich spalování v lokálních topeništích apod. Pro odstranění tohoto nežádoucí stavu je nutné v rámci zmíněného systému co nejvíce zlepšit dostupnost sběrných míst, a to i například formou zřizování sběrných dvorů.
2.2.1 Strategické cíle •
Rozšířit a zlepšit technickou infrastrukturu obcí
•
Posílit součinnost mezi ochranou životního prostředí a ekonomickým růstem
•
Zefektivnit využívání energií
•
Podpora využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie a bioodpadů
2.2.2 Opatření a principy realizace •
V rámci systému sběru, svozu a likvidace komunálního odpadu rozšířit síť a zvýšit dostupnost sběrných míst (i formou sběrných dvorů) a také tím zvyšovat podíl recyklace odpadů
•
Osvětovou činností u občanů a ekologickou školní výchovou dětí a mládeže zlepšovat znalosti o správném přístupu a chování se k životnímu prostředí
•
Péče o veřejná prostranství, okolí silnic a neobdělávané zemědělské plochy
•
Vyžadování způsobů zemědělského hospodaření přívětivých k životnímu prostředí (např. snižování půdní eroze, šetrné ukládání biologického materiálu)
•
Zvyšování technické vybavenosti obcí pro odvádění a čištění odpadních vod
•
Podporovat zavádění alternativních zdrojů energie (větrná energie, centrální výtopna na spalování biomasy)
/57
•
Přednostní využívání energie biomasy před plynofikací při plánech na vytápění obcí Přestože výstavba centrální kotelny a rozvod potrubí do jednotlivých domů je mnohem dražší než zavedení plynu, představuje pro obce celou řadu výhod. Základní výhodou je, že peníze, které občané platí za dodávky tepla, se vrací zpátky na obec a obec jako provozovatel tím každoročně získává nezanedbatelný finanční obnos. Dále obec tímto provozem vytváří pracovní místa v obci (technická obsluha zařízení). V neposlední řadě pak obec také poskytuje práci a výdělek potenciálním dodavatelům (především by se jednalo o zemědělce či pily) v regionu při dodávkách slámy, štěpky, dřevního odpadu.
•
Zajištění dostatku odstavných ploch a parkovišť Oproti jiným významným lyžařským centrům je v Čenkovicích a i v jiných obcích (kde však není tak vysoká návštěvnost, a tudíž to není tak výrazný problém) velmi malé množství parkovacích ploch, což způsobuje nepříjemnosti, které mohou odradit řadu rekreantů. V zájmu zachování rázu obcí by bylo vhodnější postupně vytvořit větší množství menších parkovišť než jedno či dvě velká.
2.2.3 Projekty •
Rekonstrukce středu obce Výprachtice Podél silnice III. tř. vybudovat chodníky, rekonstruovat parkoviště, vybudovat autobusové zastávky, sjednotit informační systém, upravit klidové zóny, provést parkové úpravy a vybudovat atrakce pro děti. Místní komunikace tvoří současně cyklotrasy, půjde rovněž o jejich rekonstrukci. Předpokládané náklady:
•
6.000.000,- Kč
Park – Výprachtice Vybudovat park „U fary“, revitalizace
zeleně v
obci na základě projektu zahradního
architekta. Součástí i řešení parkových úprav okolo kostela. Předpokládané náklady:
•
Obnova návsi, obecních cest a chodníků v obci Albrechtice Předpokládané náklady:
•
2.000.000,- Kč
5.000.000,- Kč
Plynofikace obce – Výprachtice Napojení na středotlaký plynovod z obce Bystřec Předpokládané náklady:
30.000.000,- Kč
/58
•
Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů – Výprachtice Výstavba větrné elektrárny, využití dalších obnovitelných zdrojů energie. Předpokládané náklady:
•
100.000.000,- Kč
Vytápění veřejných budov tepelným čerpadlem – Výprachtice Zakoupení čerpadla pro vytápění obecního úřadu, školy, kulturního domu, objektu čp. 287, případně dalších. Dotace předpokládá předchozí zateplení objektů. Předpokládané náklady:
•
20.000.000,- Kč
Rekonstrukce kanalizace a výměna rozvodů vody – Výprachtice Rekonstrukce kanalizace. Vybudování kanalizačních sběračů. Výměna azbestového a litinového rozvodu vody za plastové potrubí. Předpokládané náklady:
•
Oprava věže a střechy kostela – Anenská Studánka Předpokládané náklady:
•
1.200.000,- Kč
Rozšíření vodovodu – Dolní Heřmanice Předpokládané náklady:
•
500.000,- Kč
Oprava požární nádrže – Horní Heřmanice Předpokládané náklady:
•
1.859.379,- Kč
Oprava požární nádrže – Anenská Studánka Předpokládané náklady:
•
16.000.000,- Kč
2.000.000,- Kč
Obnovitelné zdroje energie v obci Horní Heřmanice Zajištění podmínek pro zpracování biomasy, vybudování větrné elektrárny Předpokládané náklady:
•
104.600.000,- Kč
Vybudování kanalizační sítě a ČOV v obci Horní Heřmanice Předpokládané náklady:
25.00.000,- Kč
/59
•
Rozvody plynu včetně přivaděče v obci Horní Heřmanice Předpokládané náklady:
•
20.000.000,- Kč
Protipovodňová opatření v obci Horní Heřmanice Vybudování nádrže na Sázavském potoku. Předpokládané náklady:
•
Protipovodňová opatření v Lanškrouně Předpokládané náklady:
•
10.000.000,- Kč
Dobudování kanalizace v Lanškrouně Předpokládané náklady:
•
3.500.000,- Kč
50.000.000,- Kč
Úprava vodního režimu v krajině - Lanškroun Úprava vodního režimu v krajině pro část povodí Moravské Sázavy Předpokládané náklady:
•
100.000.000,- Kč
Elektrárna na zpracování obnovitelných zdrojů - Lanškroun Získávání energie z obnovitelných zdrojů – biomasa, odpad aj. Předpokládané náklady:
•
500.000.000,- Kč
Vodojem a vodovod v obci Cotkytle Předpokládané náklady:
10.800.000,- Kč
•
Kanalizace v obci Sázava
•
Rozšíření vodovodní sítě v obci Strážná
•
Protipovodňová opatření v obci Luková
•
Plynofikace místní části obce Luková
•
Rozšíření sítě veřejného osvětlení v obci Luková
•
Kanalizace a vybudování čističek v obci Damníkov
•
Výstavba kanalizace a čističky v obci Albrechtice
/60
•
Oprava obecního úřadu a návsi v obci Strážná
•
Úspory energie v objektu budovy Obecního úřadu a knihovny v Petrovičích
2.3
Sociální prostředí a lidské zdroje
V současné době žije jen ve městě Lanškroun více než 750 obyvatel starších 72 let a na území celého regionu přes 1500 obyvatel této věkové kategorie. Lze očekávat, že s postupujícím negativním demografickým trendem se počty seniorů budou dále zvyšovat.
/61
Pro seniory existují v regionu pouze tato zařízení: DPS v Horní a Dolní Čermné a v Lanškrouně, Penzion pro důchodce v Lanškrouně a specializovaný Ústav sociální péče v Anenské Studánce. Vzhledem k výše naznačenému trendu bude nutné řešit umístění těchto lidí do nových zařízení podobného typu. Zvláště v případě Penzionu chybí následný stupeň systému, který by do budoucna pro dnes soběstačné seniory umožnil jejich přemístění do zařízení s poskytovanou potřebnou péčí. Zároveň je nutné posílit i předchozí stupeň, jelikož zájem o ubytování v Penzionu výrazně převyšuje jeho kapacitní možnosti. Zdravotnické služby jsou na Lanškrounsku poskytovány ambulantním způsobem přímo v Lanškrouně a ve zdravotních střediscích větších obcí (event. periodickým zajížděním praktického lékaře do několika menších obcí). Specializovanou péči zajišťují nemocnice v Ústí nad Orlicí, v Litomyšli a Moravské Třebové. Obecně lze konstatovat, že zabezpečení základní lékařské péče v obcích regionu je dostatečné, a proto je nutné tento stav udržet a zachovat.
2.3.1 Strategické cíle •
Zvýšit přizpůsobivost pracujících a podniků a pružnost trhů práce
•
Rozvíjet sociální služby
•
Podpora sociální integrace v regionu
2.3.2 Opatření a principy realizace •
Výstavba nového Domova důchodců na území regionu
•
Výstavba domů na půl cesty
•
Podpora neziskových organizací zajišťujících sociální služby pro potřebné občany (např. katolická Charita)
•
Udržení dostupnosti základní zdravotnické péče pro občany regionu
•
Vytváření předpokladů pro rozvoj individuálního bydlení v obcích Pro mladé rodiny je největším problémem získat vlastní a laciné bydlení. Dostatek pracovně činného obyvatelstva by pak měl vést k rozvoji ekonomiky v regionu. Důležitá je orientace na vzdělanější vrstvy, u kterých je větší předpoklad pro vytváření vlastních pracovních míst - práce po internetu, vznik nových firem, apod. Opatření zahrnuje výběr potenciálních budoucích stavebních parcel, zajištění inženýrských sítí a realizace prodeje těchto parcel za přijatelnou cenu přednostně místním občanům. U nové výstavby usilovat o nenarušení rázu vesnice.
•
Výstavba obecních bytů či domků Tento bod zahrnuje výstavbu obecních bytů či domků ve spolupráci s budoucími nájemníky. Předpokladem je, že stavbu realizuje obec a budoucí nájemník přispívá určitou částkou na
/62
stavbu. Zbylou částku pak splácí formou nájmu. Tyto formy bydlení by měly sloužit především jako startovací byty pro mladé rodiny. •
Zakládání, resp. spolupráce s neziskovými organizacemi V regionu se nachází velké množství nevyužitých a chátrajících objektů. Účelné by bylo některé vhodné nevyužité objekty vykoupit a s pomocí státních dotací tyto objekty zrekonstruovat a využít pro různé formy stacionářů či chráněných dílen. Ideální by se jevila možnost spojit tento provoz stacionářů s primitivní zemědělskou výrobou, například chovem koní (hypoterapie). Předpokladem fungování těchto stacionářů je financování jejich činnosti z veřejných zdrojů, event. nadací.
•
Pořádání nejrůznějších sportovních či kulturních akcí Každá kulturní, sportovní či jiná akce, která přiláká do obce návštěvníky, pomáhá zvyšovat tržby a výnosy obchodníkům či provozovatelům stravovacích, případně ubytovacích zařízení.
•
Implementace programů celoživotního vzdělávání obyvatelstva v mikroregionu Ve spojitosti s rychlým rozvojem nových technologií (informačních, komunikačních) se zvyšuje potřeba průběžného dovzdělávání všech lidí, kteří se s nimi dostávají do kontaktu – a to pracovně i v soukromí. Především u části starší generace lze zaznamenat určitou nechuť k novým poznatkům a metodám a potřebě se jim přizpůsobovat. To v konečném důsledku může způsobovat především znevýhodnění na trhu práce a následně i jistou společenskou izolaci. Komplementární součástí mechanismu by měla být síť zařízení umožňující jak programové dovzdělávání profesních skupin, resp. Rekvalifikace, tak i individuální sebevzdělávání.
•
Optimalizace sítě základních škol a předškolních zařízení v mikroregionu Přestože pokrytí regionu mateřskými a základními školami je na dobré úrovni, do budoucna lze očekávat zvýšení tlaku na zcentralizování sítě těchto škol do menšího počtu zařízení. Některé výhody základních škol venkovského rázu jsou nesporné, avšak začíná převládat názor, že hlavně školy pouze s výukou pro první stupeň jsou v souvislosti s růstem nároků na kvalitu výuky ekonomicky dlouhodobě neudržitelné. Při reorganizaci sítě základních (případně i mateřských) škol je nutné zvažovat kapacitní možnosti škol v souvislosti s odhadem demografického vývoje (předpoklad růstu porodnosti) a následně upřednostňovat školy s lepším zázemím, spádovostí a pedagogickým profilem. Důvodně lze předpokládat růst nevole proti eventuálnímu rušení některých základních (mateřských) škol, proto je nutné v rámci mikroregionu zavést rozsáhlou diskusi tak, aby konečná podoba systému základního školství vzešla na základě širokého konsensu všech zainteresovaných stran.
•
Pořádání školení či seminářů pro podnikatelské subjekty, starosty či zaměstnance menších obcí se zaměřením na přípravu projektů financovaných z veřejných zdrojů a změny v legislativě V regionu Lanškrounsko působí především malé a střední podnikatelské subjekty, které jsou většinou špatně informovány o nejrůznějších podporách z veřejných zdrojů, a to jim znemožňuje
/63
o tyto podpory žádat. Zde je důležité nejen podat a zprostředkovat informace, ale i poskytnout praktickou pomoc při žádostech o nejrůznější státní podpory. •
Podpora a organizační zajišťování vzdělávacích akcí pro občany
•
Posilovat a rozvíjet činnost zájmových kroužků a sportovních oddílů jako prevence vzniku nežádoucích sociálně patologických jevů u mladé populace mikroregionu
2.3.3 Projekty
• Zainvestování pozemků pro nájemní bydlení – Výprachtice Zainvestování pozemků pro výstavbu nájemního bydlení a výstavbu rodinných domků. Předpokládané náklady:
•
15.000.000,- Kč
Dům na půl cesty – Výprachtice Vybudování tří přízemních domků rodinného typu pro odchovance blízkých dětských domovů v Horní a Dolní Čermné a domek pro obslužný personál. Předpokládané náklady:
•
15.000.000,- Kč
Zateplení veřejných budov – Výprachtice
Zateplení 7 budov ve vlastnictví obce – Základní škola, Mateřská škola, dvě hasičské zbrojnice, bytové domy čp. 175 a 287, kulturní dům a budova obecního úřadu. Předpokládané náklady:
•
25.000.000,- Kč
Rekonstrukce bývalé mlékárny na montážní linku – Výprachtice Výkup a rekonstrukce bývalé mlékárny na montážní linku. Předpokládané náklady:
•
19.000.000,- Kč
Zateplení veřejných budov – Horní Heřmanice Zateplení budovy obecního úřadu, Základní školy, Mateřské školy, bytových domů čp. 7 a 112. Předpokládané náklady:
•
6.400.000,- Kč
Nájemní bydlení pro osoby s nízkými příjmy - Výprachtice Výstavba 12 obecních bytů pro osoby s nízkými příjmy. Předpokládané náklady:
9.600.000,- Kč
/64
•
Rekonstrukce domu čp. 112 v obci Horní Heřmanice Vestavba bytů. Předpokládané náklady:
•
2.800.000,- Kč
Nájemní bydlení – Horní Heřmanice Výstavba bytových domů s cca 12 nájemními byty. Předpokládané náklady:
•
Příprava parcel pro výstavbu rodinných domů – Horní Heřmanice Předpokládané náklady:
•
14.000.000,- Kč
5.000.000,- Kč
Rozvoj infrastruktury pro enviromentální vzdělávání – Horní Heřmanice Výkup a rekonstrukce objektu bývalé školy za účelem vzniku centra a poradny. Předpokládané náklady:
•
4.000.000,- Kč
ZŠ Dobrovského Lanškroun - rekonstrukce Vybudování výtahu pro imobilní občany, rekonstrukce tělocvičny a vybudování nového sportovního sálu Předpokládané náklady:
•
Tělocvična Gymnázia Lanškroun Předpokládané náklady:
•
10.000.000,- Kč
Regenerace sídlišť v Lanškrouně Předpokládané náklady:
•
40.000.000,- Kč
Sportovní dům (Dělnický dům) Lanškroun Předpokládané náklady:
•
60.000.000,- Kč
Spolkový dům Lanškroun Předpokládané náklady:
•
83.000.000,- Kč
30.000.000,- Kč
Obytné zóny v Lanškrouně
/65
Předpokládané náklady:
•
115.000.000,- Kč
Rekonstrukce obecních budov v obci Cotkytle KD, OÚ, ZŠ a MŠ - výměna el. vytápění, zateplení budovy, výměna oken a dveří, výměna střechy, elektrických rozvodů, odizolování zdiva. V případě zrušení ZŠ a MŠ přestavba na byty. Předpokládané náklady: 7.600.000,- Kč
•
Obecní příjezdová komunikace k rodinným domkům v obci Cotkytle Předpokládané náklady:
•
700.000,- Kč
Zateplení veřejných budov v majetku města Lanškroun Zateplení budov – nám. J.M.Marků čp. 12, odbor dopravy, šesti budov ZŠ, DDM, ZUŠ, ŠJ, DPS, čtyř MŠ, MěBP Dobrovského ul., Městské knihovny, KD Dolní Třešňovec. Předpokládané náklady:
•
44.900.000,- Kč
Vybudování hřiště v areálu ZŠ a MŠ Dolní Čermná k využití pro občany obce. Hrací plocha s umělým povrchem, kryté pískoviště, zóna pro matky s dětmi, altán pro odpočinek a pro technické zázemí, vodovodní přípojka, elektropřípojka. Předpokládané náklady:
•
2.935.900,- Kč
Rekonstrukce Obecního domu v obci Dolní Čermná Rekonstrukce obřadní síně, informačního centra, knihovny, muzea, zasedací místnosti zastupitelstva, kanceláří obecního úřadu včetně zázemí, archívu a skladu, sociálního zařízení, výtahu, výměna oken a střechy, převod vytápění na zemní plyn. Předpokládané náklady:
•
18.763.800,- Kč
Rekonstrukce základní školy včetně zateplení v obci Dolní Čermná Rekonstrukce sociálního zařízení, úprava chodem, výměna oken, zateplení půdy a fasády. Předpokládané náklady:
•
5.909.200,- Kč
Rekonstrukce základní školy - víceúčelový sál v obci Dolní Čermná Dokončení výstavby 3. a 4. n.p. budovy ZŠ. Vybudování společenského sálu pro kulturní a vzdělávací akce, klubovní prostory. Předpokládané náklady:
11.329.571,- Kč
/66
•
Úprava veřejného prostranství centra obce Dolní Čermná Multifunkční stavba, chodník, bytový dům, obslužná komunikace a parkoviště, lávka pro pěší. Předpokládané náklady:
•
11.140.000,- Kč
Přestavba bývalé školy v obci Albrechtice na společensko kulturní centrum Předpokládané náklady:
7.000.000,- Kč
•
Příprava lokalit pro výstavbu rodinných domků v obci Žichlínek
•
Rekonstrukce a zateplení budov v majetku obce Žichlínek
•
Oprava církevních památek a rozšíření hřbitova v obci Žichlínek
•
Realizace výstupů z komplexních pozemkových úprav v obci Žichlínek
•
Příprava pozemků pro bytovou výstavbu v obci Sázava
•
Příprava pozemků pro bytovou výstavbu v obci Strážná
•
Výstavba podkrovních nájemních bytů v obci Strážná
•
Oprava kostelních hodin – Strážná
•
Rekonstrukce kulturního domu a tělocvičny v obci Luková a modernizace obecních bytů
•
Vyhotovení nového územního plánu obce s využitím dotace z grantu PK v obci Luková
•
Rozšíření a úprava hřbitova v obci Luková
•
Vybudování zpevněné komunikace k novým RD – obec Luková
•
Rekonstrukce hasičské zbrojnice v obci Luková
•
Zateplení budovy školy v obci Damníkov
•
Příprava komunikací a sítí v obci Damníkov pro individuální bytovou výstavbu
•
Výstavba RD v obci Albrechtice
•
Zateplení obecných budov, revitalizace návsi, rekonstrukce veřejného osvětlení v obci Albrechtice
Seznam zkratek a.s. b.j. ČD
– akciová společnost – bytová jednotka – České dráhy
/67
ČEPS – Česká přenosová soustava, a.s. ČOV – čistička odpadních vod ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad D1, resp. D11 – dálnice číslo 1, resp. 11 DN – jmenovitý průměr (Diameter Nominal) DPS – dům s pečovatelskou službou EU – Evropská unie ha – hektary kV – kilovolt NO – nezisková organizace ORP – obec s rozšířenou působností RD – rodinný dům SLDB – sčítání lidí, domů a bytů SPVRD – seznamy pozemků pro výstavbu rodinných domů s.r.o. – společnost s ručením omezeným SÚS – správa a údržba silnic SzeŠ – Střední zemědělská škola ÚO – Ústí nad Orlicí ÚP – Úřad práce ÚP – územní plán ÚPD – územně plánovací dokumentace US – urbanistická studie VČE – Východočeské elektrárny, a.s. VN – vysoké napětí VVN – velmi vysoké napětí ŽP – životní prostředí
3.
Kartografy
3.1
Seznam kartografů
/68
Kartograf č. 1:
Trvale obydlené byty a domy
Kartograf č. 2:
Neobydlené byty
Kartograf č. 3:
Rekreační objekty
Kartograf č. 4:
Celkový přírůstek obyvatel
Kartograf č. 5:
Školy v ORP Lanškroun
Kartograf č. 6:
Počet podnikatelských subjektů
Kartograf č. 7:
Hustota obyvatel
/69
/70
/71
/72
/73
/74
/75
/76
SEZNAM TABULEK tabulka 1 – Místa výkonu státní správy v obcích ......................................................................... 5 tabulka 2 - Využití ploch k 31. 12. 2005 (v ha/%) ....................................................................... 6 tabulka 3 - Srovnání zastoupení ploch v % ............................................................................. 6 tabulka 4 - Index stáří 1999 - 2005 ................................................................................................ 7 tabulka 5 - Vývoj počtu obyvatel v ORP Lanškroun .................................................................. 8 tabulka 6 - Bilance obyvatel obcí mikroregionu Lanškrounsko - rok 2006 ............................. 9 tabulka 7 - Vzdělanostní struktura podle SLDB 2001............................................................... 13 tabulka 8 - Ekonomická aktivita obyvatelstva ........................................................................... 20 tabulka 9 - Technická vybavenost obcí regionu Lanškrounsko ............................................... 23 tabulka 10 - Stáří bytového fondu podle SLDB 2001 ................................................................ 24 tabulka 11 - Využívání bytového fondu podle SLDB 2001 ...................................................... 25 tabulka 12 - Využití bytových domů a bytů podle SLDB 2001 ................................................. 26 tabulka 13 - Míra nezaměstnanosti ............................................................................................. 27 tabulka 14 - Vývoj míry nezaměstnanosti regionu Lanškrounsko v %.................................. 28 tabulka 15 - Vyhodnocení příjmů obcí regionu v porovnání s okresními průměry ............... 29 tabulka 16 - Přehled škol a předškolních zařízeních v obcích ORP ........................................ 30 tabulka 17 - Tabulková sumarizace ............................................................................................ 34 tabulka 18 - Hlavní záměry obcí vyplývající z ÚPD .................................................................. 35
/77
