TŘÍSKA ČERVEN 2014
sborový dopis sousedům, členům a přátelům sboru Církve bratrské v Náchodě
Noční bdění Nejsem sova. Obdivuji vás, kteří musíte na noční směny. Jak totiž nemám svoji porci spánku, přestávám fungovat. Spánek beru jako dar a požehnání od Boha. Vždyť „Bůh dopřává svému milému spánek“ (Žalm 127,2) A David dosvědčuje: „Pokojně uléhám, pokojně spím, neboť ty sám, Hospodine, v bezpečí mi dáváš bydlet.“ (Žalm 4,9). Zvlášť, když jsme unavení, pak opravdu doceňujeme posilující spánek, neboť „sladký je spánek toho, kdo pracuje“ (Kazatel 5,11). Tak nás Bůh stvořil, že si ve spánku odpočineme fyzicky, a považte, někdy Bůh ve spánku poskytne i posilu duchovní. Například Jeremjáš slyšel ve spánku povzbuzující slova Hospodinova: „Občerstvím duši znavenou a každou duši tesknící ukojím“ a prorok dodává: „Potom jsem se probudil a prohlédl jsem. Můj spánek mi byl příjemný.“ (Jeremjáš 31,25–26) Na druhou stranu i noční bdění si Bůh používá k naší duchovní posile. Stává se mi, že se v noci budím a dlouho pak nemůžu usnout. Nejhorší to je mezi druhou a čtvrtou hodinou. Zvlášť, když mám starosti, jakmile se probudím, v hlavě mi to začne šrotovat a už nemůžu zabrat. Naučil jsem se to brát také jako dar a výzvu od Boha. Jsem totiž modlitební lajdák. Modlím se sice tak nějak průběžně celý den za pochodu, ale přes den se málokdy ukázním, abych si vyhradil čas k soustředěnému modlitebnímu ztišení. Ten čas pak dostávám v noci. Tehdy si připomínám Davidovu výzvu: „Přemítejte v srdci na loži a buďte zticha.“ (Žalm 4,5b)
Co mne oslovilo
V Africe jsem nechápal, když se hluboko po půlnoci a přitom dlouho před rozedněním ozývaly z kostelů bubny. To mě teda štvalo, protože to už se fakt nedalo spát! Až pak jsem dostal vysvětlení, že se svolávají k modlitbám. V čase, kdy noc už je unavená a do rána daleko, v čase, kdy moci temnosti jsou prý nejsilnější, právě v tom čase je potřeba se zmobilizovat k modlitebnímu zápasu. Nevím, neumím to potvrdit „hmatatelným důkazem“, ale určitě na tom něco je. Vždyť i Ježíš se po nocích modlil a své učedníky poslední noc vyzýval „Bděte a modlete se, abyste neupadli do pokušení.“ (Matouš 26,41) Ve stejném duchu i Pavel zdůrazňuje, že „svůj boj nevedeme proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.“ A k tomu apoštol dodává: „V každý čas se v Duchu svatém modlete a proste, bděte na modlitbách“. (Efezským 6,12.18) Nerozumím všemu, co se děje v mém životě, v rodině, ve sboru, v národě… To ale vím, že v pozadí, za oponou je někdo, kdo má radost ze špatnosti, kdo sleduje destrukci, zkázu, vzájemné odcizení mezi lidmi, zvěcnění člověka a jeho odloučení od Boha. Nad tím vším je však právě Hospodin, všemohoucí Bůh, ke kterému voláme v modlitbách, skrze něž vstupujeme do jednotlivých bojů za vítězství pravdy, milosti a lásky. A za to ty probdělé noci stojí. RoSta
Nezlomný pokoj Znáte někoho, kdo takový nezlomný pokoj má? Jeho problémy jsou stejné jako naše, ale mají v sobě klid, který jim do koutků úst vkládá zvláštní jemnost. Jeden kněz právě takového člověka navštívil v nemocnici. Ten člověk umíral. Kněz si všiml prázdné židle u postele a tak se zeptal, jestli se tam zastavil ještě někdo jiný. Stařec se usmál: „Na tu židli vždycky usadím Ježíše a povídám si s Ním.“ Knězi to bylo trošku divné, a tak mu to stařík vysvětlil. „Před lety mi jeden kamarád řekl, že modlitba je stejně jednoduchá a prostá, jako když si povídáš s hodně dobrým přítelem. A tak každý den připravím židli a s Ježíšem si všechno důkladně probereme.“ Když dcera toho umírající informovala kněze o smrti svého otce, dodala: „Když jsem přišla do jeho pokoje, byl mrtvý. Ale bylo to zvláštní. Jeho hlava nespočívala na polštáři, ale na prázdné židli vedle postele.“ Tak takhle vypadá nezlomný pokoj. (Max Lucado, z internetu MM)
K modlitbám
Bděte a modlete, abyste neupadli do pokušení Mat. 26,41
za mimořádnou vizitaci sboru, abychom z ní vytěžili to nejlepší pro zdravý rozvoj sboru za hledání vedoucího mládeže i za celou sestavu týmu vedení mládeže od příštího školního roku za studenty ve zkouškovém období za zvládnutí životních zkoušek kohokoliv z nás za chystané svatby za nemocné: Vladimíra Balcara, Františka Marka, Josefa Škodu, Janu Prokešovou, Boženku Kylarovou, Květoslavu Karaffovou, Miriam Schumovou, Ladislava Volhejna… za přípravy a průběh letních akcí: sborové dovolené, tábora dorostu a pobytu mládeže za výpravu do Jižního Súdánu, konkrétně: za věrohodnost svědectví o Kristu; za vztahy v týmu; za přijetí od domorodců; za jejich otevřenost pro evangelium; za bezpečí a zdraví
Tříska – sborový dopis sousedům, členům a přátelům sboru Církve bratrské v Náchodě
Co bylo
Dámský víkend, Biblická stezka Sborový den
Otevřete okna a vyvětrejte deky aneb Jarní úklid jinak Jedna usměvavá, mírná a tišší. Druhá energická, rozhodná a zvučná. Další zase jiná… Kolik žen, tolik povah, tolik příběhů a tolik Božích plánů pro lidský život. V takové různosti pětadvaceti žen jsme mohly z Boží ruky přijmout květnový víkend 23.–25. 5. v bysterském poutním domě Engedí, který završil program pro Sestry v akci v letošním školním roce. Mnohé jsme na něj jely s očekáváním, že Pán Bůh s námi bude jednat, a modlily jsme se za připravenost slyšet Boží hlas i druhé, přály jsme si spojení a jednotu v Duchu Božím a obnovu vztahu s Bohem. A mohly jsme zakusit, že Pán Bůh slyší a odpovídá na touhu po Jeho přítomnosti. Tematicky jsme se odrazily od témat, jako jsou stud a zranitelnost, o nichž jsme začaly mluvit na jaře při setkáních ve sboru, ale zde jsme chtěly posunout z Boží milosti tyto věci ve svých životech dál. K překonání, k překročení, k přiblížení Bohu i k druhým.
2
Bylo to možné jen a pouze díky evangeliu – Pán Ježíš ke každé z nás přichází s naprostým přijetím. To nám umožňuje otvírat své srdce Jemu a otvírat srdce i lidem a vynést před ně svoji hanbu či vinu. To nám také umožňuje slyšet o studu druhých a přijmout je v jejich slabosti. Páteční večer jsme po večeři a uvítání otevřely dramatizací s duchnou, modlitbami, zpěvem a komunikační aktivitou s uvedením do tématu. V sobotní dopoledne jsme přemýšlely nad příběhem starozákonní Abígail a měly čas na vlastní tichou reflexi svého života. Další čas ve skupinkách umožňoval hlubší rozhovory a vyznání, kdy jsme se i za sebe navzájem modlily. Odpoledne bylo ve znamení procházek, odpočinku, tvoření a povídání. Po celou sobotu nám byl zpovědně k dispozici Roman Toušek, což některé z nás využily. Ve večerním programu zazněly vlastní postřehy k tématu, svědectví, modlitby, písně. Zakoušely jsme dobrotu Boží. V neděli několik žen odjelo ráno zpátky do Náchoda, ale většina zůstala na bohoslužbu v Eladě v Bystrém. Pán nám poslal své Slovo i zde, když mluvil o různém díle, které konáme. Mluvil také o tom, že nás přivádí do slabosti, aby ztichlo naše lidsky pyšné: já jsem… a aby nás učinil schopnými slyšet Jeho: Já jsem! To slovo, které mění náš život a tvoří dobré dílo. Po obědě se rozloučily další z nás a zbytek si ještě užíval zahrady a sluníčka. Se zastávkou na zmrzlinu na novoměstském náměstí jsme se vracely kolem čaje o páté zpět do Náchoda. Kéž nám Bůh požehná vše, co jsme mohly v těchto hodinách přijmout, abychom byly Jeho nástroji k Boží slávě a k dobru druhých. Pel
Biblická stezka 2. května kolem páté hodiny jsme se sešli ve sboru – dorost náchodský, pardubický, trutnovský a z České Skalice. Po seznámení se atp. jsme si venku zahráli hru, při které jsme hledali a následně plnili dané úkoly. Kolem desáté hodiny jsme se pomalu ale jistě začali ukládat do spacáků, abychom si na následující běh pořádně odpočinuli. Druhý den po vydatné snídani nastalo připravování na běh. Auta se rozjela na místo činu. Z aut se nám moc nechtělo, jelikož počasí nebylo zrovna teplé, ale naštěstí kapky z šedého nebe nepadaly. A konečně nastal ten okamžik, na který jsme všichni netrpělivě čekali. Vedoucí odstartovali a my jsme se rozběhli na stanoviště. Po tříhodinovém závodu jsme se všichni unavení a vyčerpaní naskládali do aut a vrátili se zpět do sboru – někteří jedinci asi neměli dost, a tak se rozhodli, že to prý dojdou pěšky. Když jsme všichni konečně dorazili do sboru, čekal na nás už výborný oběd. Pak se hrály různé hry, například piškvorky, stolní tenis, atd. Nechyběla nějaká ta večeře a samozřejmě výsledky závodu! Z Náchoda se nejlépe umístili: David Vintera, Tomáš Verner a Maxim Vanžura, ale na první místo to nestačilo. První místo obsadil trutnovský dorost. Všichni jsme dostali nějakou tu odměnu a pak jsme si různě povídali, hráli hry, vyprávěli dojmy a pak… nevím, asi jsme šli i spát:). V neděli ráno jsme to trochu poklidili a připravili na ranní bohoslužbu. Odpoledne jsme ještě mohli zůstat na oběd, po kterém jsme se pak rozloučili a rozjeli/rozešli se domů. Ester Sch
SBOROVÝ DEN, NÁCHOD 27. 4. návštěva trutnovských Dopoledne – Poslední neděli dubna 2014 jsme prožili ve společenství se sborem CB z Trutnova, který oproti zvyklostem zavřel svoji modlitebnu a přemístil se k nám. K tomu se ještě – zvláště pak odpoledne – připojili sestry a bratři z České Skalice a Bystrého, možná i odjinud. Užívali jsme si zpěv i hudbu trutnovských a naslouchali jsme slovům bratra kazatele Jakuba Ptáčka. Jako text si vybral 2. Moj 32,1–6, známý příběh o zlatém teleti. Jeho tématem bylo POSTEL NEBO KOSTEL, podtématem dopoledne HLAVNĚ NEVYLEPŠOVAT. Křesťané, stejně jako lidé všeobecně, mají sklon buď pořád něco dělat, nebo naopak nic nedělat. Pod pojmem „postel“ nemyslel br. Ptáček jen spánek, ale třeba neškodná setkávání kolem grilu nebo ve fotbalovém hledišti. Nedobrým protikladem – „kostelem“ – je však společenství, které nabízí spoustu aktivit, ale už méně skutečné setkávání
3 s Bohem. Z našeho sboru se může stát „kostel supermarket“, který stále vystavuje nové a nové zboží, místo, kde se stále musí něco doplňovat. Starozákonní příběh o „zlatém teleti“ vypráví o tom, jak to dopadá, když člověk přidává tam, kde může přidat jenom Bůh. Židům pod horou Sinaj se zdálo, že Mojžíš či Bůh příliš otálí, že je třeba mu trochu pomoci. Nechtějí být bez Boha, ale vymýšlejí zlatého býka. I nám může připadat, že je v církvi nepřípustné ticho a že je třeba s tím něco dělat. Přitom Izraelci hledají i duchovní autoritu, obracejí se s návrhem na kněze Árona. Hledají nový plán, vizi hodnou následování. Áron na tom začne intenzivně pracovat. Oltář stavějí Hospodinu, zlatá socha podle nich není egyptská modla, ale forma zbožnosti srozumitelná většině. Co se může stát nám, křesťanům? Místo, abychom šli do společnosti a tam byli světlem, „vytváříme si vlastní zájmové kluby. K nim nějak přilepíme Ježíše, a nazdar“. Všimněme si, že Židy zlatá socha něco stála, museli obětovat svoje cennosti. Lidské nasazení a upřímnost neobhájí směr naší zbožnosti. Paradox události pod Sinají je dále v tom, že ve stínu zlatého telete chystají Izraelci Hospodinův svátek. Teď už se nemusejí stydět před okolními národy, každý může vidět obraz jejich boha. Přinesou oběti, splní to, co považují za dobré a správné, ale záhy přejdou k tomu, co je baví. Radují se z Boží přítomnosti, ale On s nimi není. I my můžeme vytvářet různou formu a zapomenout na obsah. Obsahem pravé zbožnosti je VZTAH S BOHEM, který se promítá do našeho jednání, nikoliv naopak. Správnou cestu nám ukazuje svým příkladem Ježíš. Nesestoupil z kříže a neřešil svoji osamocenost nějakou svou aktivitou. Ale ani nerezignoval, důvěřoval Bohu, že ho má ve své ruce. Vztah s Otcem mu byl vždy klíčem ke všemu. Na chrámu nezáleží, řekl Samařance, důležité je uctívat Boha v duchu a v pravdě. Prostě tam, kde jsme, v čem žijeme. Ježíš nás nezve k životnímu stylu a morálce, ke zbožným aktivitám, Ježíš zve k Bohu. A my máme zvát lidi k Ježíši, ne na fotbal nebo na závody v psaní na stroji. Proto potřebujeme znát Ježíše osobně.
Tříska – červen 2014
Kdo přijme jediné takové dítě ve jménu mém, přijímá mne Jsme velká rodina. K pěti dětem, kterými nás Pán Bůh obdaroval biologickou cestou, postupem času přibyly i tři děti svěřené nám do pěstounské péče. Jsme mámou a tátou na plný úvazek. Nebylo tomu však vždy a dosud si pamatuji svůj údiv nad biblickým veršem: Spasena budeš jako matka. Být matkou bylo to poslední, co by mě lákalo. Žila jsem totiž coby svobodná matka a sociální případ v azylovém domě na okraji města a moje první a jediné hyperaktivní dítě vysávalo veškerou moji energii až do dna. Mnohem lákavější mně připadalo misionářství, asi proto, že jsem nedávno uvěřila a mé srdce planulo. Takové to drsné sebenasazení mezi nemocnými AIDS či malomocenstvím. Žít pro Krista s nasazením vlastního života, riskovat své zdraví, obvazovat zhnisané rány, modlitbami rozrážet duchovní mračna, bourat hradby, budovat lepší zítřky, dávat naději. Taková jsem chtěla být, ale utírat zadky dětem? Poslouchat jejich žvatlání, vytírat rozlitá pití, převlíkat pokecaná trička, vysypávat písek z bot, poslouchat, jak se perou o medvídka, utírat nudle u nosu, oškrabávat čokoládu ze zdi, umývat pozvracené auto, dávat je v noci čůrat... Děkuji, nechci.
Odpoledne – Po společném obědě, o který se dobře a obětavě
postaraly sestry, a po spoustě času k rozhovorům, jsme zasedli ještě k odpolednímu pokračování programu. Opět nám ho ozdobili písněmi zpěváci smíšeného sboru Trutnov, i kytarové a pěvecké skupiny Song. Jejich výběr písní byl vkusný a nápaditý jak po stránce melodií, tak textů. Bratr kazatel Jakub Ptáček navázal na myšlenky svého dopoledního slova, i když na jiný biblický text. Teď to bylo proroctví Ageovo (1, 1–11), které má těžiště ve verších 8–9, kde Hospodin říká: „Budujte můj dům! V něm budu mít zalíbení, v něm se oslavím. Pachtíte se za mnoha věcmi a máte z toho málo“. Jsme v podobné situaci jako navrátilci do Izraele. Staráme se o své domy a hledáme odpočinek po práci. Co s kostelem, chrámem? Jedna sousedka řekla br. Ptáčkovi: „Lidé si mají v kostele odpočinout. Co jiného?“ Známe kostely s omšelou vývěskou bohoslužeb jedenkrát v měsíci. A máme sbory se spoustou aktivit. Je to protiklad SKORO NIC X SKORO VŠE, nebo LENOCH X SPORTOVEC. Ale výsledek obojího bývá stejný. Máme slabost pro hřích a snažíme se to zakrýt důrazem na Zákon. Ve skutečnosti si odříkáme Boží zákon i radost z Božího odpuštění. Zaměňujeme je za svůj výkon ve všedním životě i v církvi. Ale my máme žít z Boží milosti, ne ze svého výkonu. Milost se nám zdá příliš laciná, tak přidáváme svůj výkon. Naše činnosti, projekty nejsou špatné, ale nemohou být základem. Pro Izraelity měl být základem Hospodinův chrám. Věděli, že Bůh nebydlí v chrámu, ale přesto ho určil jako místo svého setkávání s lidmi. V novozákonní době nejsou místem setkávání s Bohem budovy, ale sám Ježíš. Kristus. Potřebujeme osobní sdílení s Bohem, to znamená vyznávat mu hříchy a slabosti, i přijímat jeho odpuštění. Nepleťme si to však s požadavkem, aby se Pán Bůh smířil s mým hříchem. Musí nám jít o smíření s Bohem, ne smír s navyklým stavem našich životů. Pán Bůh nás přijímá tady a chce nás přijmout na věky. Máme i druhé lidi zvát k Ježíši Kristu, ne k našim dobrým aktivitám. Dřina i odpočinek jsou lidské cesty. Ale v Kristu je Boží cesta do Ráje. Vyvolme ji! Pavel Javornický
Netrvalo dlouho a vdala jsem se. Manžel, coby farář a vzdělaný člověk (v té době měl 3 vysoké školy a dodělával si doktorát z teologie), zastával názor, že studuje pro Pána Boha a chce mu i v oblasti vzdělání sloužit. Podobně jako já měla své sny o plném nasazení v misii, on měl své v oblasti rozšiřování křesťanské apologetiky a vyučování intelektuálně zdatné mládeže: „Finální apologetika je svědectví života, který vzbuzuje v nevěřících otázky!“ Jak praví oblíbené křesťanské rčení: Chceš-li pobavit Pána Boha, řekni Mu své plány. Tak se změnil i náš život jedním malým letáčkem visícím v tramvaji. Letáček vylepovalo Sdružení pěstounských rodin v rámci kampaně Hledáme Vás táto a mámo! Manžel ho tenkrát přinesl domů, posadil se ke stolu a řekl: Mámo, a co když hledají nás? A bylo rozhodnuto. Zažádali jsme o svěření dítěte do pěstounské péče. Nejprve jsme dostali z kojeneckého ústavu dvouletou holčičku s kombinovaným postižením a o pár let později (mezitím se narodily další naše děti) dva sourozence z Klokánku, chlapce ve věku čtyři a jedenáct let. Náš život se obrátil úplně naruby. I naše plány se obrátily naruby. Boží volání je však spojeno s objektivní potřebou, spíše než s našimi představami, kde bychom se vlastními silami lépe uplatnili a dovolili tak Bohu si nás používat. A tak utíráme zadky, rozlitá pití, tišíme dětské rozepře, utíráme nudle u nosu, dáváme děti v noci čůrat, převlékáme spoustu postelí za noc, když nás přepadne střevní viróza, hubíme vši, uklízíme bláto natrousené z osmi párů bot, ale také obětujeme své vlastní životy Božímu dílu, riskujeme své vlastní zdraví, obvazujeme rány, rozrážíme duchovní mračna, dáváme naději, učíme děti o Pánu. A nevěřící kolem nás mají spoustu otázek. AlKo
Tříska – sborový dopis sousedům, členům a přátelům sboru Církve bratrské v Náchodě
Křesťanské církve v našem kraji III. Českobratrská církev evangelická – Jednota v různosti! Českobratrská církev evangelická už delší dobu stojí na stupínku druhé nejpočetnější křesťanské církve v České republice. S počtem 51.936 členů představuje zároveň i největší protestantskou církev u nás. Tímto třetím tématem se tedy přesouváme do sféry protestantismu, k církvím, které svým způsobem vyznání náboženského života vycházejí z myšlenek evropské reformace 16. století, jejímiž nejznámějšími představiteli byli Martin Luther a Jan Kalvín. V souvislosti s protestantskými církvemi v ČR ale nesmíme opomenout ani kořeny přímo v české reformaci 15. století, a to husitství a Jednotu bratrskou. Jejich společné charakteristické znaky jsou pak spjaty s vymezováním se vůči tehdejší problematické katolické církvi: uznávání autority Bible nad autoritou církevní tradice, důraz na spásu z pouhé Boží milosti (ne díky lidským skutkům), větší prohloubení osobní víry, zjednodušení bohoslužebných úkonů, svátost večeře Páně vysluhovaná i laikům způsobem „pod obojí“ (chléb i víno), odmítnutí mnišství a papežství, popření zvláštního postavení kněží a jejich celibátu. Konkrétně teologické myšlenky Českobratrské církve evangelické souvisí s evropskou reformací opravdu velmi úzce. I když to plně z jejího názvu nevyplývá, v roce 1918 vznikla sloučením Evangelické církve helvétského vyznání, jež zastupovala kalvinismus u nás a Evangelické církve augspurského vyznání vycházející z německého luteranismu. Obě tyto církve vznikly na našem území po vydání tolerančního patentu v roce 1781 (do té doby byly u nás protestanté nepřijatelní). A poté v roce 1861 byly vyhlášeny jako rovnoprávné s církví římskokatolickou, což jim zajistilo svobodný rychlý rozvoj. S nově získanou společnou svobodou a právy souviselo i navazování bližších vztahů mezi oběma církvemi. Toto sbližování dosáhlo vrcholu ve snaze o vzájemné sloučení. Došlo k tomu i díky stejnému vztahu k národním reformačním tradicím, který se zobrazuje poté v názvu „českobratrská“, jako vyjádření návaznosti na tradici Jednoty bratrské. V době prvních let fungování měla evangelická církev více než 150 tisíc členů. I kvůli tomu si musela vybudovat pevnou organizační strukturu v podobě seniorátů (společenství několika sborů v určitém obvodu) a hlavního synodního seniora. A tato struktura je zachována dodnes. V ČR je nyní 14 seniorátů na 264 sborů, synodním seniorem je Joel Ruml. Jak asi všichni víme, v Náchodě je hlavní sbor evangelické církve v ulici Purkyňova doslova „sousedem“ Církve bratrské. Další sborové stanice nalezneme ve Skalici, v Šonově, v Novém Městě nad Metují a v Bohuslavicích. Kazatelem je Marek Bárta. Evangelická církev je v mnoha ohledech podobná svým způsobem vyznání Církvi bratrské, i když kořeny obou církví se trochu liší. Drobné rozdíly můžeme například vidět ve křtu dětí, kterému evangelíci dávají přednost, také v důrazu na liturgický oděv farářů v podobě taláru, či v možnosti ordinovat ženu jako farářku aj. Českobratrská církev evangelická je první významnou novodobou církví, která je sjednocená z různorodých křesťanských vyznání. Po dlouhé době středověkých i novověkých rozepří, náboženských válek a rozluk tímto činem alespoň v malém měřítku dokázala, že „jednota v různosti“ není nedosažitelná. Bc. Lydie Medková (roz. Balcarová)
Téma
Etika VII
Další sňatek podle Pavla Už jsme probrali otázku dalšího sňatku po rozvodu podle Mojžíše, pozorně jsme četli, co na to říká Ježíš Kristus, a tentokrát si všimněme, co píše apoštol Pavel. V prvním dopise do Korintu v 7. kapitole se Pavel vyslovuje celé řadě otázek souvisejících s manželstvím. Oslovuje zvlášť manžele, svobodné, ovdovělé i rozvedené. Velmi otevřeně a přejně se vyjadřuje k intimnímu životu manželů, zároveň však vyzdvihuje hodnotu stavu nezadaných (což byl v tehdejší kultuře pohled nový a neobvyklý). Pavel píše: „Máš ženu? Nechtěj se s ní rozejít. Jsi bez ženy? Žádnou nehledej. Ale i když se oženíš, nezhřešíš.“ (1K 7,27–28a)
4
Nás teď zajímá otázka dalšího sňatku po rozvodu. Tu zmíněný citát zdánlivě neřeší, ale podívejme se do řeckého textu. Tam doslova čteme: „Byl jsi přivázán k ženě? Nehledej rozvázání. Byl jsi rozvázán od ženy? Nehledej ženu. I když se ale oženíš, nehřešíš.“ (1K 7,27–28a). Rozvázání je protiklad přivázání. Jestliže přivázání je sňatek, pak rozvázání je rozvod. Rozvedený tedy není povzbuzován k následnému sňatku (ostatně jako k tomu v daném kontextu a v dané situaci nejsou Pavlem povzbuzováni ani svobodní a vdovy), ale na druhou stranu Pavel jasně říká, že i když se rozvedený (rozvázaný) ožení, tak nezhřeší (v.28a). Jestliže nezhřeší, tak následný sňatek sám o sobě není hřích. Když to shrneme, vidíme shodu jak u Mojžíše, tak u Ježíše, tak u Pavla (jakpak by ne, když celá Bible je inspirovaná Duchem Božím): Bůh ustanovil manželství „dokud nás smrt nerozdělí“. Velmi dobrá instituce, dar od Boha, prostor Božího požehnání. Všichni jsme hříšní. Hříšný muž se ožení s hříšnou ženou (a narodí se jim hříšné děti), proto ty těžkosti v každém manželství. V neshodách a krizích je každý sám za sebe zodpovědný, aby hledal cesty k porozumění, odpuštění, smíření a sblížení. Zdroj moudrosti máme v Písmu, zdroj lásky máme u Boha. Biblické výzvy vždycky upřednostňují budování mostů před řezem rozvodu. Rozvod je špatně, nicméně je to realita. Stává se, že v manželství se dějí tak hanebné a odporné věci, že pak i rozvod je legitimní. Pro stranu, která byla věrná, pak následný sňatek není hříchem. Dalším velkým tématem, které s problematikou rozvodu a následného sňatku souvisí, je biblické pochopení pokání, milosti, odpuštění hříchů a šance nového začátku. Jinými slovy: jaké vyhlídky má rozvedený/á, který/á to fakt zavinil/a, když si posléze až na dřeň uvědomí svůj podíl na krachu manželství, když upřímně činí pokání, když se v srdci mění, a když dlouhodobě nese zřetelné ovoce pokání? Odpověď hledám v celé Bibli a bylo by to na delší biblickou studii. Zde jen tolik, že podle mého chápání evangelia i takový člověk pak může od Boha dostat šanci k novému začátku v novém manželství. RoSta
Svačina
přesnídávka do práce, školy či k domácímu kafíčku
O radostech, těžkostech a životě vůbec Někdy mi připadá, že mám hrozně těžký život. Proč musím vstávat v šest? Proč musím opustit vyhřátý, měkoučký pelíšek? V pochmurné náladě vycházím před dům, a na stéblech trávy se třpytí perly rosy. Nad huňatými lesy se rozkošnicky převaluje mlha, slunce se otevřenými dlaněmi opírá o bílé kmeny nejvyšších stromů a námitky a výčitky se ztrácí v svěžím vzduchu kolem. V práci mě čekají maturity. Zoufám si už dopředu a znovu vyčítám celému světu. Proč zrovna já musím procházet tím martyriem, potit se v silonkách a tvrdnout v práci dvanáct hodin denně? Pak přijde chvíle, kdy se studentům oznamuje, že to zvládli. Sledovat obličej člověka, který právě zjistil, že složil zkoušku z účetnictví, je jako sledovat ve zrychlených záběrech příchod vysoké fronty. Strach a napětí střídá úleva a potom kondenzované štěstí. Úsměv v malých vodotryscích tryská z každého póru na obličeji. Následují slzy štěstí, výkřiky a objetí. Že by to přece stálo za to? Odpoledne je poněkud napjaté. Dvě minuty do konce – my jsme asi vyhráli čtvrtfinále. Cože – gól? A druhý? Vždyť my to prohrajeme! Dělají si legraci, budu mít infarkt! Utíkejte vteřiny, běžte, spěchejte, tady jde o vítězství! Vydrž, Sašo, vydrž! – Vydržel, jsme v semifinále!! Je přece krásně na světě. Jeden můj den… Vypovídá o mně, jak skvěle umím zveličovat starosti, jak sobecky a hloupě dovedu litovat sebe sama. Nemám velké starosti, a proto často přeceňuju ty malé. Ale o Bohu říkám něco úplně jiného. Bůh mi dovoluje žít v zemi, kde je mír. Jsem zdravá, milovaná a mám práci. Mám dokonce čas na hlouposti. Každý den dostávám dárky v podobě malých i velkých radostí a Bůh otevírá moje oči, abych je neminula, a hlídá moje srdce, abych si jich nepřestala vážit. Drahý, vzácný Bůh – daroval mi obyčejný život. jd
Tříska – červen 2014
5
Rozhovor … tentokrát s Hanou Hejzlarovou Je poslední členkou redakční rady, se kterou ještě nebyl veden rozhovor. Chceme tuto chybu napravit ještě do prázdnin, a proto se pokusíme něco vyzvědět. No, já bych tu „chybu“ ráda odpustila, ale když se ti ty otázky tak povedly, Bohunko, jdu do toho… Hano, jsi členkou našeho sboru už mnoho let. Jak to bylo s Tvou vírou v Boha? Věřím v Boha, kam až moje paměť sahá. A taky v to, že Pán Ježíš zemřel za viny všech lid a že díky tomu jsme zachránění, omilostnění a můžeme k Pánu Bohu. Jsem z věřící rodiny. Moji rodiče žili to, co říkali, takže jsem jako dítě neměla důvod pochybovat, že by to snad mělo být jinak. To až později, kdy jsem jako teenager začala přehodnocovat, jestli to „za všechny lidi“ je i o mně. A taky přemýšlet o působení davové psychózy, možnostech snazší seberealizace v rámci subkultury, prosazování vlastních „zbožných přání“ pod nálepkou „Boží vůle“, o relevanci jiných náboženství (Je křesťanství jediná cesta? Jak je to pro lidi z jiných kultur?). A tak. A pak jsem došla k tomu, že křesťanství a víra v oběť, zmrtvýchvstání a odpuštění Ježíše Krista je pravý směr. Krok do neznáma, ale správným směrem. Viděla jsem, že to funguje. U rodičů, prarodičů, známých a hodně i u bráchy, který uvěřil v 15 a byl to pořádný kotrmelec. Stal se z něj opravdu nový člověk. Ale to, co mi jako dítěti přišlo samozřejmé, bylo najednou těžko uchopitelné. Poznání prošlo hlavou, chtěním, ale Pán Bůh jakoby mi neodpovídal. Trápilo mě to. Taky mě trochu brzdilo (dobře myšlené) očekávání mých rodičů i sborového společenství, kdy že už to přijde. Potřebovala jsem se rozhodnout opravdu sama za sebe. A taky, máte-li slyšet Boží hlas, a z kazatelny mluvívá váš pozemský otec – těžko se to rozlišuje. To trvalo tak rok. Do mých 18. Divné období. A pak jednou při kázání na Silvestra Pán Bůh naplánoval evangelizaci. Oficiálně nebylo nic připravované. Kázal můj tatínek. Ale mně bylo v tu chvíli jasné, že je jen prostředník a že ke mně mluví živý Bůh. Konečně jsem mohla prožít a přijmout DAR víry, osobního přesvědčení a prožitku vlastní hříšnosti, nutnosti a krásy omilostnění. Tak asi tak. V posledním volebním období jsi přijala mandát staršího sboru. Co všechno tato služba obnáší? Můžu mluvit jen za sebe. Pro mě: zodpovědnost, bázeň před Hospodinem, radosti i starosti, překážky i požehnání. Vědomí stále přítomné Boží milosti. A nějaký ten čas. A přátele. Pracuješ v Domově pro seniory „Oáza“ v Novém Městě nad Metují. Jsi tam v každodenním styku se staršími a starými lidmi. To není práce pro každého. Co Ti to přináší, případně co Ti to bere?
Co bude 29. 6. – 5. 7. sborová dovolená ve Sloupu u Blanska 12. – 25. 7. tábor Dorostu v Žíchovci u Strunkovic nad Blanicí 2. 8. Pavel Raus: Konflikty; letní škola ETS v Náchodě 9. 8. svatba Adam Sárička a Noemi Soudková v Moravské Třebové 9. 8. svatba Daniel Balcar a Vendula Vlčková v Šonově 10.–17. 8. letní pobyt mládeže ve Smržovce 21. – 23. 8. festival UNITED ve Vsetíně 11. 10. Jak číst Bibli II, seniorátní kurz s Davidem Beňou v Bystrém 20.–24. 10. podzimní Bazar 24.–27. 10. sjezd dorostů v Praze
Je mi ctí. Ctím moudrost seniorů. Je často draze vykoupená. Bolestí, osaměním, zklamáním, sebezapřením, poznáním vlastní konečnosti. Moudrost není rezignace. A tam, kde se stářím přichází moudrost, objevuje se něco krásného. Konec soutěživosti, žabomyších válek, nesmyslného úprku za něčím. Dovršení díla Stvořitele. Mocné svědectví. To si uvědomuji i každou neděli, když v našich lavicích vídám sedávat naše věkovitější sestry a bratry. Možná si ani neuvědomujeme, kolik úsilí stojí některé z nich vypravit se a přijít. A sedět až do konce. A usmát se. Možná bychom to měli mít na paměti, když je míjíme. O letošních Velikonocích jsme prohodily pár vět s jednou sestrou seniorkou. Vyprávěla mi o svých zdravotních potížích, jak je to pro ni samotnou těžké až trapné, co na svém těle prožívá. A pak řekla: „Ale Hano, víš, Ježíš mi rozumí, a nevadí mu to! Má mě rád, tak jak jsem. On všechno tohle prožil na svém těle taky! Byly to naše nemoci a naše bolesti, co nesl…“ Neskutečně silné velikonoční kázání. Jsi vdaná, manžel Jenda je pracovně hodně vytížen, děti Anička a Štěpán už odrostly a víceméně vyletěly z hnízda Na Skalce. Jak relaxuješ, čím se zaměstnáváš ve volném čase? Psaním do Třísky. No ne, to jen trochu. Nevím, tak normálně – domácnost (zahradu pralesovitou radši nezmiňuji), sem tam knížka, divadlo, koncert (miluji festivaly, to hemžení, lidskou různost i vzájemnost), setkávání s přáteli, psisko, trocha sportu. Mám moc ráda příběhy, v knížkách, filmech i ve vyprávění. Docela ráda aranžuji. Občas buším do klavíru. Ráda chodím na kurzy a do školy, akorát mě nebaví ty výstupy (zkoušky atp.). Kdo si to má pamatovat. A taky – i když už vzácněji – trávíme společný čas s rodinou. Je fajn, když se sejdeme všichni. Lenošíme, debatujeme, občas něco hrajeme, mlsáme, koukáme společně na film a zase debatujeme, a tak. S Honzou si rádi vyjedeme třeba na kole nebo na skútříku, na lyže nebo jen tak do lesa se psem, v létě posedíme na zahradě. A myslívám na Boha. Co chce, co pro mě má. Kudy kam. „Dobíjíš baterky“ na dovolené? Jaká by Tvoje ideální dovolená měla být? A bude taková třeba už letos? Dobíjím. I tam. Je to pro mě hodně o lidech, se kterými jsem, a o možnosti přetnout stereotyp, ztišit se a vnímat. Ráda cestuji, poznávám kulturu, zvyky, náboženství jiných lidí a konfrontuji s vlastním životem a možnostmi. Jsem moc vděčná za to, že jsem Evropan. Ideální dovolená? Nevím. Kamkoliv, kdykoliv. Teda pokud bych v představách mohla být hooodně neskromná, moc by se mi líbilo podívat se na zeměkouli z vesmíru. To bych fakt ráda viděla. Tu relativitu pohledu, velikosti. Poposkočení k Božímu majestátu. Koneckonců, když budu trpělivá, asi se jednou dočkám. Nakonec se nemůžeme nezeptat na práci v Třísce. Co Tě napadne jako první, když uslyšíš slovo „tříska“? Něco, co se zadře pod kůži. Prostě o tom pořád vím. Dokud se na to nepodívám zblízka, já už s brýlemi, a nezjistím, o co jde. Pak to vyhodnotím a chci se toho zbavit. Někdy ji vytáhnu svépomocí, někdy to nejde, potřebuji někoho na pomoc. A taky něco osobního, co se snažím rozpoznat, když vidím druhého, že mu tříska čouhá z oka. Děkujeme za rozhovor.
Kurz Horizontů ETS
Konflikty v manželství jako příležitost
(Pastorace konfliktů a jejich prevence) Vyučující: Ing. Pavel Raus, M.A. Clin. Psy, M.A. Theol
Pokud se nemůžeme vyhnout konfliktům, můžeme se z nich pokusit vytvořit příležitost k proměně. Výsledkem tedy není jen to, že konflikt je zažehnán, ale také to, že vztah je lepší než kdykoli dříve. Místo: CB Náchod Datum: 2. srpna 2014 Cena: 250 Kč Online přihlášky a podrobnější informace najdete na: www.etspraha.cz: Horizonty – kurzy pro veřejnost. Můžete se hlásit také u Dany Staňkové:
[email protected]. V rámci grantu Komenského institutu je možné získat slevu na kurzovném (např. pro studenty). Pro bližší informace kontaktujte P. Cimalu: peter.
[email protected].
Sborový kalendář ČERVEN – ČERVENEC 2014 ČERVEN J. Pelly / R. Staněk 8. Ne 9:30 shromáždění (VP) 16:00 Betanie Náchod R. Staněk 9:30 shromáždění (VP) J. / R. Staněk 9. Po 19:00 skupinka na Babí P.Pelly Jirman 8. Ne Betanie Náchod R. Staněk 10. Út 16:00 9:30 KluP P.Pelly Javornický 9:30 shromáždění (VP) J. / R. Staněk 8. 9. Ne Po 19:00 Betanie skupinkahodina na Babí P. 11. St 18:30 biblická R. Jirman Staněk 16:00 Náchod R. Staněk 10. Út 19:00 9:30 P. 9:00 KluP Justynka R. Staněk 9. Po skupinka Hronov na Babí P. Javornický Jirman 12. Čt 11. Út St 18:30 biblická hodina 17:45 základy křesťanství R. Staněk 10. 9:30 KluP P. Javornický 9:00 Justynka Hronov R. Staněk 19:00 skupinka Zbečník P. 11. St 18:30 biblická hodina R. Jirman Staněk 12. Čt 17:45 15:30 základy křesťanství R. 9:00 Justynka Hronov R. Staněk Staněk 13. 17:00 Dorost křesťanství Zbečník P. 12. Pá Čt 19:00 17:45 skupinka základy R. Jirman Staněk 15:30 základy křesťanství R. Staněk 19:00 Střední rodiny 19:00 skupinka Zbečník P. Jirman 13. Dorost křesťanství R. Staněk 14. Pá So 17:00 14:00 15:30 Mládež základy 13. Pá 19:00 17:00 Dorost rodiny Jakub Hejzlar / Štěpán Hejzlar 9:30 Střední shromáždění 15. Ne 14. So 14:00 Mládež 19:00 Střední rodiny Staršovstvo 14. So 17:00 14:00 Jakub Hejzlar / Štěpán Hejzlar 9:30 Mládež shromáždění 15. Ne 16:00 M. Marková 16. Po 9:30 Provázek Jakub Hejzlar / Štěpán Hejzlar Staršovstvo 19:00 shromáždění skupinka na Babí P. Jirman 15. Ne 17:00 16:00 Provázek M. Marková 17. Út 17:00 Staršovstvo 16. Po 19:00 na Babí P. 18. St 18:30 biblická R. Jirman Staněk 16:00 skupinka Provázekhodina M. Marková 16. 17. Út 19. Po Čt 19:00 skupinka na Zbečník P. Jirman Jirman 19:00 skupinka Babí P. 18. St 18:30 R. Staněk 20. 17:00 biblická Dorost hodina 17. Út Daniel Andrš a Erika Cejnarová 19. Čt 19:00 biblická skupinka Zbečník P. Jirman Svatba 18. St 18:30 hodina R. Staněk 21 So 20. 17:00 Mládež Dorost Zbečník 19. Čt 19:00 skupinka P. Jirman Daniel Andrš+a děti Erika Cejnarová 9:30 Svatba shromáždění R. Staněk 20. Dorost 21 Ne So 17:00 22. 17:00 Mládež přednáška Daniel Green Daniel Andrš a Erika Cejnarová Svatba 21 Po So 19:00 9:30 Mládež shromáždění R. Staněk + děti 23. skupinka na Babí P. Jirman 22. Ne přednáška Daniel Green 24. Út 17:00 9:30 shromáždění R. Staněk + děti 22. 23. Po 19:00 přednáška skupinka na Babí P. Javornický Jirman 25. Ne St 18:30 biblická hodina 17:00 Daniel Green 24. Út 19:00 Náchod R. Staněk 23. skupinka na Babí P. Jirman 26. Po Čt 9:30 Harmonie 25. Út St 18:30 19:00 biblická skupinkahodina Zbečník P. Javornický Jirman 24. 9:30 Harmonie Náchod R. Staněk 27. 25. St 18:30 biblická hodina P. Javornický 26. Pá Čt skupinka Zbečník P. Jirman 28. So 19:00 9:30 Harmonie Náchod R. Staněk 26. Ne Čt 9:30 shromáždění 27. Pá 29. R. Jirman Staněk / Š. Konečný 19:00 skupinka Zbečník P. 28. So 30. Po 27. Pá 29. R. Staněk / Š. Konečný 28. Ne So 9:30 shromáždění 30. Po 29. R. Staněk / Š. Konečný 1. Ne Út 9:30 shromáždění 30. ČERVENEC 2. Po St 3. Čt 1. Út 4. Pá 2. St 1. Út 5. 3. Čt 2. So St 6. J. Čepelka / J. Hofman 4. Pá 3. Ne Čt 9:30 shromáždění (VP) 5. So 4. Pá PRAVIDELNÁ (pokud oznámeno 6. shromáždění (VP) není J. Čepelka / J. jinak): Hofman 5. Ne So 9:30 SETKÁVÁNÍ Pondělí třetí v měsíci 16:00 Provázek 6. Ne 9:30 shromáždění (VP) J. Čepelka / J. Hofman PRAVIDELNÁ SETKÁVÁNÍ (pokud není oznámeno Pondělí 19:00 skupinkajinak): na Babí Pondělí třetí v měsíci 16:00 Provázek Úterý druhé v měsíci 9:30 KLUP jinak): PRAVIDELNÁ SETKÁNÍ PRAVIDELNÁ SETKÁVÁNÍ (pokud není oznámeno Pondělí Středa Pondělí Úterý Čtvrtek Pondělí Středa Pátek Úterý Čtvrtek Pátek Středa Pátek Čtvrtek Pátek Pátek Pátek Sobota Pátek Pátek Neděle Pátek Sobota Neděle Pátek Neděle Sobota Neděle Neděle Neděle Neděle Neděle Neděle Neděle
třetí v měsíci druhé v měsíci druhé v měsíci první v měsíci druhý v měsíci první v měsíci druhý měsíci první vvměsíci
druhý v měsíci jednou v měsíci poslední v měsíci jednou v měsíci poslední v měsíci jednou v měsíci poslední v měsíci
19:00 na Babí 18:30 skupinka Biblická hodina 16:00 Provázek 9:30 KLUP 19:00 skupinka ve Babí Zbečníku 19:00 skupinka na 18:30 17:00 Mravenci 9:30 Biblická KLUP hodina 19:00 skupinkahodina ve Zbečníku 17:00 18:30 Dorost Biblická 17:00 Starší Mravenci 18:30 rodiny 19:00 skupinka ve Zbečníku 17:00 Dorost 19:00 rodiny 17:00 Střední Mravenci 18:30 17:00 Starší Mládežrodiny 17:00 Dorost 19:00 rodiny 9:00 Střední Modlitby 18:30 Starší rodiny 17:00 Mládežrodiny 9:30 Střední Shromáždění 19:00 9:00 Modlitby 15:00 Mladé 17:00 Mládežrodiny 17:00 Modlitby u tabule 9:30 Modlitby Shromáždění 9:00 15:00 Mladé rodiny 9:30 Shromáždění 17:00 Modlitby u tabule 15:00 Mladé rodiny 17:00 Modlitby u tabule
1K 10,17 „Jeden chléb, jedno tělo“ (VP)
Letnice
1K 10,17 „Jeden chléb, jedno tělo“ (VP) 1K 10,17 „Jeden chléb, jedno tělo“ (VP) 1 Pt 4,12-19 „Utrpení“
Letnice Letnice
1 Pt 4,12-19 skupina A „Utrpení“ 1 Pt 4,12-19 „Utrpení“ B skupina A skupina A skupina B Den nezávislosti skupina B
Mt 19,16-26 "O muži, který nemohl následovat Krista, a o našich vzkříšeních" Den nezávislosti Mt 19,16-26 "O muži, který nemohl následovat Krista, a o jednání Den nezávislosti našich vzkříšeních" Mt 19,16-26 "O muži, který nemohl následovat Krista, a o
Mravenčí víkendovka Mravenčí víkendovka Mravenčí víkendovka
jednání našich vzkříšeních"
jednání 1 Pt 5,1-9 „Pastýři“ 1 Pt 5,1-9 „Pastýři“ radnice Nové Město n. M. + En-Gedi Bystré 1 Pt 5,1-9 „Pastýři“ Krakonošova kopačka radnice stvořeníNové Město n. M. + En-Gedi Bystré Krakonošova vliv pornografie na psychiku radnice Nové kopačka Město n. M. + En-Gedi Bystré stvoření Krakonošova kopačka vliv pornografie na psychiku stvoření Nehemiáš vliv pornografie na psychiku
dětská dětská dětská
Nehemiáš Nehemiáš misie
Sborová dovolená
misie misie
Sborová dovolená Sborová dovolená sborová dovolená ve Sloupu u Blanska sborová dovolená ve Sloupudovolená u Blanskave sborová Sloupu u Blanska
skupinka žen Bible, rozhovory, sdílení, modlitby skupinka žen pro seniory KLUb Pohody Bible, rozhovory, modlitby společné studiumsdílení, Bible, diskuse, skupinka žen KLUb Pohody pro seniory Bible, rozhovory, sdílení, Bible, rozhovory, sdílení, modlitby modlitby společné studium Bible, diskuse, Klub pro děti ve 5-10 let KLUb Pohody prověku seniory Bible, rozhovory, modlitby Klub pro dospívající ve věku 11-15 let společné studiumsdílení, Bible, diskuse, Klub pro děti ve věku 5-10modlitby let Setkání starší generace Bible, rozhovory, sdílení, Klub dospívající věkulet11-15 let Setkání Klub pro prostřední děti vegenerace věkuve5-10 Setkání starší generace Klub pro mládeže od 15 ve let věku 11-15 let Klub dospívající Setkání generace Setkání střední starší generace Klub mládeže odgenerace 15 lets besídkou pro děti Společná bohoslužba Setkání střední Setkání mladých Klub mládeže od rodin 15 let Společná bohoslužba s besídkou pro děti Setkání rodins besídkou pro děti Společnámladých bohoslužba Setkání mladých rodin
u Míly Markové u Jindřišky Tylšové u CBMíly Markové u Jindřišky Tylšové CBMíly u Markové CB u Jirmanů u Jindřišky Tylšové CB CB u CB → Vysokov CBJirmanů CB u Jirmanů CB CB → Vysokov CB CB → Vysokov CB CB CB CB CB různě CB CB CB různě CB CB různě CB
příspěvky zasílejte na adresu:
[email protected] Uzávěrka dalšího čísla 25. 6. 2014; Adresa sboru: Purkyňova 584, 547 01 Náchod; kontakt na kazatele: R. Staněk – pevná linka: 491 427 332; mobil: 602 323 941; e-mail:
[email protected]; www.cb.cz/nachod
