Zkušenosti s výrobou ETBE v České rafinérské a.s. Ing.Hugo Kittel, CSc., MBA. Česká rafinérská a.s., Litvínov Česká republika Bylo vypracováno a předneseno na mezinárodní konferenci „Motorová palivá 2002“, 17-20.6.2002, Vyhne, Slovenská rep.
Úvod: Použití komponent z obnovitelných zdrojů pro výrobu motorových paliv představuje velmi aktuální problém. Vedle esterů rostlinných olejů další komponentu přírodního původu, vhodnou pro výrobu motorových paliv, představuje etanol. Zajímavou formu jak uplatnit etanol při výrobě automobilových benzinů představuje jeho konverze na etyl-terc. butyl éter (ETBE). ETBE tak znamená významnou výzvu pro rafinérský průmysl. V tomto příspěvku jsou prezentovány výsledky provozního pokusu zpracování technického bezvodého etanolu, vyrobeného z obilí, na jednotce MTBE v rafinerii Kralupy n.Vlt. vlastněné Českou rafinérskou a.s. (ČeR)
Rozbor problému: Syntéza éterů z C4 nenasycených uhlovodíků a alkoholů obecně i ETBE speciálně je velmi podrobně a dlouhodobě studována. Syntéza éterů probíhá v kapalné fázi, složky se v reakční směsi chovají neideálně. Jedná se o reakci řízenou termodynamicky, tj. koncentrace éteru ve výsledném produktu je blízká termodynamické rovnováze. Čím větší a rozvětvenější je molekula alkoholu, tím je rovnovážná koncentrace éteru nižší. Reakce je silně exotermní a je katalyzována kyselými aktivními centry. Byla publikována řada prací zabývajících se kinetikou i termodynamickou rovnováhou v systému „nenasycené uhlovodíky C4 – alkoholy“ a věnovaných formulaci kinetických modelů syntézy éterů [Macho a kol., 1981; Françoisse O, Thyrion F.C, 1991; Fité a kol., 1994, Jensen a Datta, 1995; Sundmacher K, Zhang R.S, Hoffmann U., 1995]. Vlastní výroba ETBE v průmyslovém měřítku, jako komponenty motorových paliv, je v literatuře zmiňována méně častěji než třeba MTBE nebo TAME, ale již poměrně dlouhou dobu (např. Unzelman, 1989; Pavlov, Gorškov a Smirnov, 1991). Přitom je posuzována ze dvou hledisek: 1. Jako nepřímá forma použití etanolu přírodního původu, tj.etanol vs. ETBE.
2. Jako alternativa k MTBE, tj. MTBE vs. ETBE nebo též metanol vs. etanol. V Evropě není v současnosti přímé použití etanolu jako složky motorového paliva obvyklé. Z hlediska výrobce motorových paliv je proto zajímavé druhé srovnání, tj. MTBE vs. ETBE. Lze uvést následující rozhodující důvody pro výrobu ETBE místo MTBE, vizte též např. Laurin, 1998; Potter a Argyropoulos, 2001; Piel 2002; www.ethanol-gec.org; www.greenfuels.org: • Etanol používaný pro výrobu ETBE je prakticky výhradně přírodního původu (bioetanol), tj. jedná se o obnovitelný zdroj, zatímco metanol je nyní vyráběn převážně ze zemního plynu. • Produkce etanolu pro ETBE může přispět k využití ladem ležící zemědělské půdy a zvýšení zaměstnanosti v zemědělském sektoru. Např. jen v ČR je v současnosti takové půdy kolem 500 tis ha. • V ETBE se alkohol, tj.obnovitelná část produktu, podílí na celkové hmotnosti produktu podstatně více, než metanol v MTBE. Stechiometricky, ze stejného množství i-butenu lze vyrobit o 15% hm více ETBE. • Obsah kyslíku v ETBE 15,7 %hm je relativně menší, než v MTBE 18,2 %hm. To znamená, že pro splnění maximálního obsahu kyslíku 2,7 % hm by bylo možné namísit 17,2 %hm ETBE, ale jen 14,8 % hm MTBE. Ve skutečnosti ale ČSN EN 228 povoluje max. přídavek 15 %obj éterů s 5 a více atomy uhlíku. Protože i OČ ETBE je nepatrně vyšší než MTBE, je potenciál náhrady aromátů v autobenzínech větší u MTBE. • ETBE má vyšší bod varu a nižší tlak par, než MTBE. To je významné z hlediska zpřísňujících se limitů na těkavost automobilových benzínů, především v letním období. Uvádí se výhodnost kombinace ETBE s izomerizátem v rafineriích, kdy odpadá nutnost snižovat obsah C5 uhlovodíků v autobenzínu v letním období. • ETBE je méně nebezpečné pro životní prostředí, tj. především jako komponenta autobenzínů přispívá více k poklesu škodlivých exhalací (CO, NOx, těkavých organických sloučenin), je podstatně méně rozpustné ve vodě, rychleji se biologicky rozkládá než MTBE. Proto se s ETBE uvažuje jako přijatelná alternativa za MTBE, pokud bude zakázán. Existují ale i následující nevýhody použití ETBE ve srovnání s MTBE: • Podstatně vyšší nákupní cena etanolu. Jeho zpracování v rafinerii je možné pouze za cenu finanční podpory státu (dotace, úprava spotřební daně), které stlačují cenu etanolu na cenu metanolu. • V současnosti omezená dostupnost bezvodého technického etanolu. Zavedení výroby ETBE je obvykle spojeno s projektem výstavby nového lihovaru, jako je tomu např. ve Španělsku.
• Riziko vyššího obsahu vody a dusíkatých látek v etanolu přírodního původu, než metanolu, jako příčiny rychlejšího stárnutí katalyzátoru. • Složitá manipulace s etanolem, související se speciálním charakterem této komodity. • Přítomnost etanolu v ETBE ve vyšší koncentraci, než metanolu v MTBE, může být zdrojem problémů typických pro „etanol – benzínové směsi“. Role ETBE jako kosolventu není totiž úplně jasná. • Komplikovaná a nepřesná procedura prokazování použití etanolu ve formě automobilového benzínu pro daňové účely, alespoň v ČR. Na produkci ETBE může být převedena prakticky každá jednotka MTBE. Určité úpravy, především změna nástřikového patra hlavní separační kolony, doplnění recirkulace alkoholu, umožňují zlepšit provozní výsledky existujících jednotek. Pro nové jednotky je jednoznačně nejlepší technologie katalytické destilace, která umožňuje obejít omezení konverze termodynamickou rovnováhou a dosáhnout i pro etanol přeměny až 99%, jak nabízejí např. CDTech nebo UOP (proces Ethermax, European Chem. News, 1991; Chem. Engng., 1991). V Evropě ETBE vyrábějí průběžně dvě země – Francie a Španělsko, určitými zkušenostmi disponuje i Itálie. [www.agores.org; www.agronavigator.cz; cgibin; www.efoa.org; www.ethanolrfa.org; europa.eu.int]. Překvapivě žádné aktivity nebyly v tomto směru nalezeny pro vedoucí země v oblasti obnovitelných paliv – Německo a Rakousko: • Repsol YPF a CEPSA (rafinerie v Sanal Cerigas, kapacita jednotky 54 kt éteru, C4 uhlovodíky z jednotky FCC, jednotka v provozu od roku 1988; dále jednotky v Puertollano a La Coruna and Algericas), dvě největší španělské petrolejářské společnosti, produkují ETBE s použitím bioetanolu vyráběného z obilí. V roce 2000 měla výroba ETBE ve Španělsku dosáhnout 180 kt. Plánují na ETBE konvertovat veškeré kapacity MTBE a vyrábět celkem 370 kt produktu. • Ve Francii je vyráběno 200 kt produktu na základě kvóty 219 kt přidělené EU, jmenovitě u TotalFinaElf (rafinerie Feyzin, kapacita jednotky 75 kt éteru, C4 uhlovodíky z pyrolýzní jednotky i FCC, jednotka uvedena do provozu od roku 1987; v Dunkerque, kapacita 59 kt, C4 uhlovodíky z FCC, jednotka v provozu od roku 1996; v Gonfreville, kapacita 59 kt, C4 uhlovodíky z FCC, jednotka v provozu od roku 1996). Je schválena výstavba dvou nových jednotek ETBE v rafineriích Donges a La Mède. • V Itálii se zkušebně výrobou ETBE zabýval Ecofuel na výrobní jednotce v Ravenně, historicky vůbec první jednotce MTBE postavené v roce 1973, zpracovávající C4 uhlovodíky z pyrolýzy. Výroba ETBE byla zahájena v roce 1992 střídavě s MTBE. ETBE bylo dodáváno i do Švýcarska.
• V internetovém odkazu www.ipia.ie je zmíněno úspěšné používání ETBE ve Velké Británii. Výroba ETBE s dotovanou cenou ethanolu však obecně v EU není povolena a je realizována na základě projektů schválených EU. Tato skutečnost znejišťuje i případnou výrobu ETBE v ČR. Omezující politika je však v současné době orgány EU revidována. V USA současně údajně žádná jednotka ETBE nevyrábí [www.cleanfuelsdc.org]. Byla však nalezena poznámka o výrobě ETBE v rafinerii BP Amoco, Yorktown, na jednotce s kapacitou 30 kt éteru/rok. Jak vyplývá z internetového výzkumu, v USA nyní probíhá intenzivní diskuze výhodnosti výroby ETBE místo etanolu, jako náhrady za MTBE i výzkum potenciálních rizik použití ETBE. Na toto téma lze na internetu najít desítky odkazů. Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci s PHARE vypracovalo v polovině 90 let studii zaměřenou na možné využití etanolu pro palivářské účely. Toto bylo zapracováno do vládních dokumentů (např. Usnesení vlády ČR 125/1996 a 420/1998). Přímé dotace nákupní ceny vycházejí ze zákona 252/1997 Sb. Podpora použití etanolu pro palivářské účely byla jako nepřímá dotace zapracována do zákona o spotřební dani č.129/1999 Sb., včetně posledního dodatku č.141/2001 Sb., které legalizují neodvedení spotřební daně 10,84 Kč/ltr etanolu míšeného přímo nebo ve formě ETBE (45% množství) do automobilového benzinu. Skutečná cena etanolu pro uživatele je pak příznivě ovlivněna přímou i nepřímou dotací a toto prakticky umožnilo i realizaci provozního pokusu v ČeR. Podrobně o tomto mechanismu referuje příspěvek Žáka a Sváty, 2000. ČeR se zapojila do projektu palivářského využití etanolu v roce 1997. Jako nejvýhodnější alternativu doporučila transformaci etanolu na ETBE na existující jednotce MTBE v rafinerii Kralupy. První provozní pokus realizovala v září 1999 ve spolupráci s italskou společností Ecofuel. O výsledku stručně informují Žák a Sváta, 2000. Tento příspěvek informuje o druhém provozním pokusu, který se uskutečnil v únoru a březnu 2001. Cíle tohoto provozního představovaly: • Zpracovat větší množství etanolu, než tomu bylo v roce 1999 a přispět tak k realizaci usnesení vlády ČR. • Ověřit přesněji výtěžek a složení ETBE. • Ověřit distribuci etanolu v produktech z výrobní jednotky. • Z bilance etanolu v zařízení odvodit cenovou formuli pro budoucí smlouvu o nákupu alkoholu • Nabídnout větší množství autobenzínu s ETBE zákazníkům a vyhodnotit jejich reakci
Příspěvek referuje o technických výsledcích pokusu.
Výsledky a jejich diskuse:
Výrobní zařízení: Jednotka MTBE v rafinerii Kralupy byla postavena v letech 1979 – 80 na základě licence společnosti Hüls. Jednotku projektoval KHD Engineering GmbH, SRN. Projektovou surovinu přestavovala C4-frakce z pyrolýzní jednotky v Chemopetrolu Litvínov, zbavená butadienu extraktivní destilací v Kaučuk Kralupy, nazývaná „rafinát I“. Projektovaná koncentrace i-butenu v surovině byla 42,5 % hm a nástřik C4 uhlovodíků 29 m3/h (odpovídá 90 kt MTBE/rok). Jednotka sestává ze dvou izotermních trubkových reaktorů chlazených vodou, třetího adiabatického reaktoru se sypaným ložem (všechny řazené v sérii) a separační kolony vytápění parním reboilerem. Jednotka nemá zařízení na recirkulaci nezreagovaného alkoholu. V současné době pracuje s katalyzátorem CT 272 - Purolite a celková náplň reaktorů je 24 m3. Reakce probíhá v kapalné fázi. Jednotka je vybavena původní instrumentací a není napojena na centrální systém sběru dat ČeR.
Provozní pokus výroby ETBE: Bezvodý technický etanol pro provozní pokus byl vyroben v obilném lihovaru v Kralupech n.Vlt. Kvalitu etanolu před denaturací MTBE ilustruje tab. 1. Denaturace byla provedena 2 % obj. MTBE, dodaného ČeR a.s., za přítomnosti pracovníka finančního úřadu. Přidávání reakčního produktu do suroviny z čistě chemického hlediska nepředstavuje optimální řešení, ale jiná, vhodnější alternativa denaturace nebyla nalezena. Provozní pokus trval 12 dní a bylo celkem zpracováno 896 t (1135 m3) etanolu. Jako zdroj i-butenu byl použit rafinát I (vizte výše). Provozní pokus se uskutečnil ještě před uvedením do provozu nové jednotky FCC v rafinerii Kralupy, která v současnosti představuje další zdroj i-butenu pro výrobu éterů. Po nastříknutí etanolu do jednotky byl technologický režim stabilizován velmi rychle, za méně než 24 hod. Využilo se přitom know-how společnosti Ecofuel z prvního provozního pokusu v roce 1999. Pracovalo se s přebytkem ethanolu vzhledem k i-butenu 1,060 molárně, prostorovou rychlostí na katalyzátoru 0,8 h-1 a při kapacitní zatížení jednotky 60 – 65%, vztaženo k produkci éteru. Bylo dosaženo 92,7% konverze i-butenu obsaženého v rafinátu I a 89,7% konverze
etanolu (konsolidovaná bilance). Bylo vyrobeno 1859 t (2495 m3) surového ETBE. Hmotnostní bilanci procesu ukazuje tab.2. Obsah zajímavých složek ve vstupních a výstupních proudech technologické jednotky obsahuje tab.3. Z této tabulky vyplývá, že: • Koncentrace i-butenu v rafinátu I byla průměrně 42 %hm a relativně stabilní po celou dobu provozního pokusu. Jedná se o typickou koncentraci pro tento typ suroviny. Pro zajímavost koncentrace i-butenu v C4-frakci z FCC jednotky v Kralupech dosahuje jen 16 %hm. • Koncentrace ETBE v surovém éteru překračovala spolehlivě 92 %hm. • Surový éter obsahoval 3 – 6 %hm nezreagovaného etanolu a jeho míšení do automobilového benzinu tak automaticky znamenalo i přítomnost určitého množství etanolu v autobenzín. • Obsah i-butenu v rafinátu II (C4 uhlovodíky po syntéze éteru) kolísal v poměrně velkém rozmezí 3 – 10 % hm, horní hranice byla dosažena především v začátku pokusu. Obsah i-butenu v rafinátu II představoval nejcitlivější indikátor průběhu reakce a při syntéze ETBE musí být velmi pečlivě sledován. Konsolidovanou bilanci provozního pokusu ilustruje obr.1. Vyplývá z ní, že převážná většina etanolu, tj. 96%, představuje součást surového éteru a je tak využitelná pro míšení autobenzínu. Množství nezreagovaného etanolu v ETBE versus koncentrace nezreagovaného i-butenu v rafinátu II představují zajímavý předmět případné budoucí optimalizace procesu v rafinerii Kralupy. Další zajímavý problém představuje izolace nezreagovaného etanolu z ETBE a jeho recirkulace. Vyrobený surový ETBE byl z důvodu přesnějšího bilancování pro daňové účely: • Použit pouze pro výrobu automobilového benzinu bezolovnatého NATURAL 95. • Vyrobené množství ETBE i jednotlivé dávky namíšeného autobenzínu segregovány, tj. současně byl v rafinerii k dispozici autobenzín s ETBE (silniční terminál) i s MTBE (produktovod a železniční cisterny). • Benzin s ETBE byl distribuován pouze prostřednictvím silničního terminálu v rafinerii Kralupy, tj. přímo na čerpací stanice zákazníků. • Zákazníci byli o výrobě autobenzínu s ETBE informování dopisem před zahájením distribuce. • Údaje o přítomnosti a koncentraci ETBE v expedovaném autobenzínu byly uvedeny v relevantním atestu i na faktuře. Jednotlivé várky autobenzínu s ETBE byly míchány v průběhu i po skončení výroby ETBE. Celkem bylo namíšeno 15600 t (20930 m3) automobilového benzinu s ETBE v 5 várkách. Mezi první a poslední várkou uplynul přesně 1
měsíc. Poslední autobenzín s ETBE byl prodán 41 dní od zahájení distribuce a 46 dní od nástřiku etanolu na výrobní jednotku. Způsob distribuce pouze přes silniční terminál představoval úzké místo celého systému, jak je zřejmé z časových údajů – pro prodej 41 dní versus 12 dní výroby. Obsah kyslíkatých složek ve vyrobeném autobenzínu ilustruje tab. 4. Obsah MTBE byl větší, než by odpovídalo denaturaci etanolu, neboť byla využita zařízení standartně používaná pro výrobu a manipulace s MTBE. Obsah volného etanolu v autobenzínu byl stabilně pod 1% obj. Uvedená fakta ilustrují, jak logisticky složitý problém může představovat rozhodnutí o zpracování určitého množství etanolu na ETBE.
Porovnání výroby ETBE a MTBE na identickém zařízení Porovnání některých zajímavých údajů představují tab.5 a 6. Lze z nich odvodit následující skutečnosti: • V souladu s teoretickými poznatky, konverze obou hlavních reakčních složek byla pro syntézu ETBE nižší, než MTBE. Rozdíl u alkoholu nepředstavuje z bilančního hlediska závažný problém, neboť převážná většina nezreagovaného etanolu přechází do ETBE. Nižší konverze ibutenu je citlivější problém, neboť představuje nevratnou ztrátu tohoto reaktantu. • Obsah ETBE v surovém produktu i celkový obsah éterů byl nižší, než u MTBE. • ETBE též obsahovalo více nezreagovaného alkoholu, než MTBE • Naopak obsah alkoholu v rafinátu II byl při výrobě ETBE nižší. • Syntéza ETBE probíhala při teplotě v reaktoru o cca 10°C vyšší, než MTBE. Tento parametr může být dále optimalizován. Též teplotu v spodku hlavní dělící kolony bylo nutné zvýšit. Odlišná distribuce etanolu ve srovnání s metanolem v produktech jednotky souvisí s rozdílnými body varu obou alkoholů. Současně nebyly zjištěny významnější rozdíly ve spotřebě energií na jednotce.
Závěr: Provozní pokus potvrdil možnost zpracování etanolu na ETBE na jednotce syntézy éteru existující v rafinerii Kralupy bez významnějších problémů a úprav. Rovněž použití surového ETBE s obsahem 4 % volného etanolu jako komponenty pro výrobu automobilového benzinu NATURAL 95 se z hlediska technického potvrdilo jako bezproblémové. Produkt byl přijat zákazníky bez jakýchkoliv připomínek, Určité logistické obtíže způsobilo pouze oddělené skladování a distribuce autobenzínu s ETBE z rafinerie v Kralupech. Při trvalém zpracování etanolu na jednotce v Kralupech by bylo výhodné doplnit zařízení oddělováním nezreagovaného alkoholu z ETBE a jeho recirkulací. Výsledky bude možné zlepšit i optimalizací provozních parametrů jednotky a drobnými úpravami zařízení. V souvislosti s monitorováním bilance etanolu v reakčních produktech bylo poukázáno na nedokonalost znění zákona o spotřební dani v dodatku 141/2001 Sb., který bohužel neumožňuje současnou vratku daně pro ETBE i etanol přítomný v automobilovém benzinu a byla zahájena pozměňovací iniciativa.
Použité zdroje: Anon.: European Chem.News (7), 24 (1991) Anon.: Chem.Engng. (7), 44V (1991) ČSN EN 228: “Motorová paliva – Bezolovnaté automobilové benziny – Technické požadavky a metody zkoušení“. Český normalizační institut, leden 2001 Fité C., kol.: „Kinetics of the Liquid Phase Synthesis of Ethyl tert-Butyl Ether.“ Ind. Eng. Chem. Res. 33, 581 (1994) Françoisse O, Thyrion FC. „Kinetics and Mechanism of Ethyl tert-Butyl Ether Liquid-Phase Synthesis“. Chem.Eng.Process 30, 141 (1991) Jensen, K. L., and Datta, R., "Ethers from Ethanol. 1. Thermodynamic Analysis of Liquid-Phase Ethyl tert-Butyl Ether (ETBE) Synthesis." Ind. Eng. Chem. Res. 34, 392 (1995). Kralík M. a kol.: „Engine fuels in the 21st century.“ Petroleum and Coal 43 (2), 72 (2001) Laurin J.: „Etylalkoholová motorová paliva“. Seminář Motorová palivá, Vyhně, 1998 Macho V a kol.: „Príprava alkyl-terc-butyléterov.“ Ropa a uhlie 23, 397 (1981) Pavlov S.Ju., Gorškov V.A., Smirnov V.A.: „Polučenije MTBE i drugich vysokooktanovych efirov.“ Chim.prom. (5), 263 (1991) Piel W.L.: “Oxygenates in RFG.” 7th Annual Ethanol Conference: Policy and & Marketing. San Diego, California, February 2002 Potter F.L., Argyropoulos P.N: „ETBE and Ethanol as Fuel Quality Tools.“ Hart World Fuels Conference, Rio de Janiero, August 21, 2001 Sundmacher K, Zhang R.S., Hoffmann U.: „Mass Transfer Effects on Kinetics of Nonideal Liquid Phase Ethyl tert-Butyl Ether Formation.“ Chem.Eng. Technol. 18, 269 (1995) Unzelman G.H. „Ethers have good gasoline-blending attributes“ Oil Gas Journal 86 (15), 33 (1989) Žák J., Sváta J: „Možnosti využití bioetanolu v průmyslu zpracování ropy.“ Ropa a uhlie 42 (3), 10 (2000) http://www.agores.org/CTO/Catalogue_Summaries/Bioethanol.pdf http://www.agronavigator.cz/news.asp?nid=4506&port=praxe http://216.95.210.238:8214/cgibin/frames/frames.pl?site=en&part=/part6&file= /part6/chap2/content.htm&teasing=on http://www.cleanfuelsdc.org/info/ETBE.html http://www.efoa.org./fr/what_mtbe/supply_demand.htm http://216.239.51.100/search?q=cache:qVvMlskO2iAC:www.ethanolrfa.org/N EC02-Alarcon.pdf+ETBE&hl=cs http://www.ethanol-gec.org/091499.htm http://europa.eu.int/comm/energy/en/renewable/idae http://www.greenfuels.org/ethaalt.html http://www.ipia.ie/oilbrief/bioethanol.htm
Tab.1: Kvalita kvasného bezvodého lihu použitého pro syntézu ETBE Parametr Hodnota Etanol (%obj.) 99,93 Metanol (g/l) 0,008 Vyšší alkoholy (g/l) 0,205 Aldehydy (g/l) 0,011 Volné kyseliny (g/l) 0,018 Dusíkaté zásady (g/l) 0,000 Estery (g/l) 0,053 Fural Negativní
Tab.2: Hmotnostní bilance výroby ETBE, nekonsolidovaná (t / t surového ETBE) Množství Etanol 1) Rafinát I ETBE 2) Rafinát II Rozdíl
(t) (m3) -0,482 -0,611 -1,289 +1,000 +1,342 +0,746 -0,023 -
1) Hustota použitého etanolu 789 kg/m3. 2) Surové ETBE, složení viz tab. 3, hustota 745 kg/m3.
Tab.3: Koncentrace reaktivních složek v hlavních proudech v průběhu provozního pokusu (%hm) Min. Rafinát I i-Buten Etanol Etanol MTBE 1) Rafinát II i-Buten Etanol ETBE ETBE MTBE Celkem éterů Etanol
Max. Prům.
40,99 42,93 42,07 3,58 1,36
- 98,14 - 1,86 9,96 3,94
5,00 3,02
92,52 94,85 93,84 1,36 2,52 1,51 - 95,35 3,37 5,74 4,33
1) Odpovídá 2% obj MTBE, použitým jako denaturační činidlo
RAFINÁT II iC4= 37 ost.C4 715 EtOH 19 Sum 771
NÁSTŘIK: iC4= 542 ost.C4 747 EtOH 472 MTBE 10 Sum 1771
ÉTER: ETBE 918 MTBE 10 EtOH 40 Ost. 32 Sum 1000
Obr 1: Konsolidovaná bilance výroby ETBE Tab.4: Obsah kyslíkatých složek ve vyrobeném automobilovém benzinu s ETBE (% obj) ETBE 8,5 – 10,7
MTBE 0,8 – 1,1
Etanol 0,55 – 0,80
Tab.5: Porovnání koncentračních údajů výroby ETBE a MTBE (%hm) ETBE MTBE Rafinát II i-Buten Alkohol Éter ETBE MTBE Celkem éterů Alkohol
5,00 3,02
1,70 3,75
93,84 00,00 1,51 98,30 95,35 98,30 4,33 1,50
Tab.6: Zajímavé technologické parametry Poměr alkohol / i-buten v nástřiku (mol/mol) Konverze i-butenu (%) Tlak v reaktorech (MPa) Teplota na vstupu do 1.reaktoru (°C) Teplota spodku hlavní kolony (°C) 1)Nekonsolidovaná bilance
1)
ETBE MTBE 1,060 1,039 92,7 97,6 0,7 – 1,2 72 61 130 124
