Zkušenosti s provozem pasivního domu - dřevostavby v České republice Datum: 2.5.2005 Autor: Martin Jindrák Organizace: ATREA s.r.o.
Tento příspěvek prezentovaný autorem na konferenci Dřevostavby 2005 ve Volyni volně navazuje na článek z loňského sborníku této konference, který podrobně rozebíral principy, význam a možnosti teplovzdušného vytápění vzhledem k parametrům nízkoenergetických (NED) a energeticky pasivních (EPD) objektů, vč. bilančního výpočtu větrání RD. Všechny zkušenosti a předpoklady dle tohoto loňského příspěvku byly použity i v přípravě projektu EPD v Rychnově u Jablonce nad Nisou. Po mnoha letech získávání zkušeností a obdivování energeticky pasivních domů, realizovaných hlavně v Rakousku a Švýcarsku, nastal čas zrealizovat domy těchto parametrů i v naší republice. A to nejen proto, aby i naši odborníci - projektanti a architekti - z praxe nebo studenti středních a vysokých škol mohli na vlastní oči spatřit podobný objekt, získat praktické zkušenosti z provozu a opustit letité zaběhlé stereotypy v návrzích i realizacích. Dalším výrazným stimulem pro snižování energetické náročnosti objektů je i růst cen energií, potřebných nejen pro temperování objektů v zimě, ale také pro chlazení (klimatizování) v letním období. Projekt a výstavba energeticky pasivního domu (EPD) v Rychnově u Jablonce nad Nisou, mimo výše zmíněné požadavky, vznikl také pro odzkoušení vzduchotechnického a topného systému, který je v České republice hromadně uplatňován při výstavbě nízkoenergetických domů, v realizaci domu energeticky pasivního. Na základě zkušeností budou tyto systémy upravovány a připraveny pro další následovníky stavění v rámci trvale udržitelného rozvoje.
západní pohled
jižní pohled
EPD v Rychnově je pokračovatelem experimentálního nízkoenergetického domu (dřevostavby) s 2 měrnou spotřebou 18 kWh/m .a, který byl realizován v roce 2001 v Koberovech u Turnova. Převzal základní koncepci dispozice, potřebný teplovzdušný vytápěcí a větrací systém s rekuperací tepla z odpadního vzduchu, upravený dle požadavků na energetickou náročnost EPD. Zde je např. požadavek na rekuperaci (znovuzískávání tepla z odváděného vzduchu z objektu) s účinností pohybující se kolem 90 %!! Výrazně byly upraveny konstrukce objektu. Stavební část obou objektů realizovala stejná firma, výrobce dřevostaveb na bázi plošné prefabrikace, RD Rýmařov. V podlaze přízemí (bez vyobrazení) byla použita izolace z polystyrenu o celkové tl. 200 mm. Skladby obvodových konstrukcí jsou patrné z následujících obrázků 1-3:
Legenda: 8 - kontaktní termofasáda 7 - vnější izolační vrstva - skelná izolace 6 - I profil vnější izolační vrstvy 5 - minerální izolace nosné části stěny 4 - parozábrana 3 - hranol nosné rámové konstrukce 2 - sádrovlákno 1 - sádrokarton
Obr. 1 - Řez konstrukcí obvodové stěny
Legenda: 8 - skelná izolace 7 - záklop stropu 6 - skelná izolace 5 - minerální izolace 4 - nosník stropního elementu 3 - parozábrana 2 - rošt sádrokartonu 1 - sádrokarton
Obr. 2 - Řez stropem podkroví
Legenda: 7 - difusní folie 6 - skelná izolace 5 - krokev 4 - parozábrana 3 - hranol samonosné konstrukce šikmého stropu 2 - sádrovlákno 1 - sádrokarton
Obr. 3 - Řez šikmým stropem podkroví V následující tab. 1 jsou uvedeny hodnoty součinitelů prostupu tepla (U) obvodových konstrukcí obou objektů v porovnání s požadavky ČSN:
2
Součinitel prostupu tepla U [W/m K] Stavební konstrukce
ČSN 73 0540-02 (platnost od 11/2002)
RD KOBEROVY EPD RYCHNOV (realizace 2001) (realizace 2004)
Požadované Dop. Pasivní U Un Undop dům-U výp Plochá střecha, šikmá střecha <45° (strop podkroví)
lehká 0,24
0,16
těžká 0,30
0,20
Šikmý strop podkroví Obvodová stěna, šikmá střecha >45° Okna (zasklení)
0,24
Podlaha přízemí (strop nad sklepem)
0,15
0,129
0,103
0,16 0,12
0,141
0,093
0,12
0,141
0,104
0,8
0,90
0,72
0,4
0,21
0,181
lehká 0,30
0,20
těžká 0,38
0,25
nová
1,2
1,8
uprav. 2,0 0,6
Uvýp
1,35 0,4
Tab. 1 - Tepelné hodnoty obálkových konstrukcí - porovnání
Jedním z kritérií EPD je nepřekročení hodnoty 15 kWh/m2.a specifické spotřeby tepla na vytápění (vztaženo na jednotku podlahové plochy a rok). Záleží ale také samozřejmě na lokalitě umístění 2 domu. EPD Rychnov má teoretickou (výpočtovou) spotřebu na úrovni cca 14 kWh/m .a. Tato hodnota je vypočtena na základě tepelné ztráty domu (cca 1900 W vč. větrání s rekuperací), venkovní výpočtové teploty (pro Jablonec je to -18 °C), délky topné sezóny (259 dní) a průměrné teploty v topném období (+3,4 °C). Pokud bychom přemístili tento dům např. do Brna (-12 °C, 232 dní, Ø teplota +4 °C), pak je výpočtová spotřeba tepla na úrovni cca 12,9 kWh/m2.a (tep. ztráta 1700 W). Nelze proto srovnávat EPD realizovaný v teplejších oblastech s domem postaveným např. v horských a podhorských regionech. Výpočtově stejných parametrů specifické spotřeby dosáhne dům v nížině s konstrukcemi s horší hodnotou součinitele prostupu tepla U! Naši sousedé v Rakousku pro srovnání různých objektů stanovili referenční stanoviště 2523 Tattendorf. Ukazatel spotřeby energie za "normovaných podmínek" pak slouží k přiznání výše finančního příspěvku stavebníkům. Např. základní příspěvek Dolního Rakouska pro EPD je ve výši 36 400 €. Stav, který v našich zemích pravděpodobně hodně dlouho nebude následován.
Graf tepelných ztrát domu v závislosti na venkovní výpočtové teplotě
Energeticky pasivní dům v Rychnově u Jablonce nad Nisou - popis a dispozice domu Jedná se o samostatně stojící rodinný dům o dvou podlažích, zastřešený sedlovou střechou sklonu 38°. V domě je pět obytných místností (obývací pokoj, pracovna a tři ložnice), kuchyň s jídelním prostorem (volně spojeným s obývacím pokojem), plně vybavená koupelna, oddělené zádveří a 2 3 technická místnost. Zastavěná plocha základního domu je 87,8 m , obestavěný prostor 320 m . Dům je nepodsklepený a byl realizován jako lehká dřevostavba na bázi plošné prefabrikace. Přistavěná garáž a sklad byl realizován k základnímu domu jako přístavba v systému Two by Four (montáž na stavbě bez prefabrikace).Tloušťka obvodových konstrukcí (479 mm) se již blíží "klasické výstavbě mokrým procesem". Někteří zájemci o prohlídku objektu proto byli překvapeni, že se nachází v dřevostavbě. I na základě tohoto vjemu se následně rozhodli znovu uvažovat o výstavbě domů tohoto provedení - dřevostavby.
Obr. 4 - Půdorysy objektu EPD Rychnov
Temperování
a
větrání
objektu
Pro vytápění a větrání objektu byl zvolen kompletní systém fy. ATREA s.r.o. Jako zdroj tepla je použit integrovaný zásobník tepla o objemu 615 l, který zajišťuje i průtočný ohřev TUV. Toto řešení vylučuje vznik a rozmnožování bakterií Legionely. Potřebná energie je získávána ze solárního systému. Dle 2 simulace přinesou kolektory s aktivní plochou 3x1,78 m roční energetický zisk 2 800 kWh. Vzhledem k tomu, že 3/4 ročního úhrnu dopadne v letním období, dokáže tento solární systém zabezpečit z cca 60 % požadavky 4 členné rodiny na ohřev TUV. Při využití IZT 615 i jako zdroje tepla pro topný systém se bude vyrobené teplo dělit mezi TUV a ÚT. Tím se celková výtěžnost ještě zvýší. Skutečné energetické zisky budou sledovány a měřeny po dobu min. jedné sezóny a následně zveřejněny. Jako záložní zdroj pro letní a přechodové období, pro zimní období jako hlavní zdroj, jsou instalovány 3 elektrické topné spirály o celkovém příkonu 10 kW. V reálném provozu při využití 8 hodinové akumulační sazby D 25 bylo využíváno téměř celé topné období nabíjení o příkonu 6 kW (jedna instalovaná spirála byla trvale vypnuta). Vzhledem k nízké tepelné ztrátě domu byla pro rozvod tepla vzduchem a pro větrání s rekuperací odpadního tepla zvolena centrální vzduchotechnická jednotka DUPLEX RB s max. topným výkon 3,5 kW (při teplotě topné vody 55 °C). V EPD Rychnov je přívodní teplota topné vody do jednotky nastavena na hodnotu 42 °C (!), takže se skutečně jedná o nízkoteplotní otopný systém. Teplovzdušně jsou vytápěny všechny obytné prostory s výjimkou koupelny v podkroví a technické místnosti v přízemí, kde jsou instalovány otopné žebříky (předpisy ČR neumožňují přímé teplovzdušné vytápění těchto prostor).
Obr. 5. Energetické schéma IZT 615 s akumulačním elektroohřevem, solárními kolektory a průtočným ohřevem TUV Zvolený vytápěcí systém udržuje teplotu v objektu na základě informací dvou prostorových termostatů. Prvním (TR1) je ovládáno temperování obytného prostoru teplovzdušným systémem, druhým (TR2) je ovládáno topení teplovodní části (koupelna, tech. místnost). Řídicí systém jednotky DUPLEX RB v současné době neumožňuje oddělené ovládání obou topných částí. Buď je na základě TR2 spuštěno topení teplovodní části, nebo na základě TR1 systém spouští jak teplovzdušnou tak i teplovodní část. Vzhledem k nepatrným požadavkům na přívod tepla do koupelen (a následnému velmi pomalému poklesu teplot) dochází k výraznému přetápění těchto prostorů - i nad 27 °C. Při projekční přípravě stavby byla mezi koupelnou a ložnicí v podkroví zvolena příčka tl. cca 110 mm (tepelná izolace 50 mm). Při požadované teplotě v ložnici < 20 °C a teplotě v koupelně cca 26-28 °C pak tato příčka slouží jako velkoplošný radiátor o povrchové teplotě na straně ložnice 20,7 °C a "topném výkonu" cca 38 W. Tato hodnota se sice může jevit jako zanedbatelná, ale při špičkovém požadavku ložnice na vytápění 140 W je velká část energie přiváděna neřízeně a dochází tak k přehřívání prostoru. I na tyto drobnosti je pak nutné pamatovat v celkové koncepci návrhu objektu
V pokračování článku publikovaného na TZB-info před týdnem je popsán systém teplovzdušného vytápění a větrání energeticky pasivního domu postaveného v roce 2004 v Rychnově u Jablonce. Popsáno je i provedení zemního registru pro letní předchlazení a zimní ohřev vzduchu. I když se jedná o energeticky pasivní dům, pro vytápění a větrání byl použit cirkulační systém teplovzdušného vytápění s integrovaným větráním a rekuperací odpadního tepla s účinností cca 90 %.
Toto řešení bylo zvoleno vzhledem k pochybnostem k možnosti vytápění EPD pouze rovnotlakým větracím systémem tak, jak je obecně uváděno. Z literatury je přejímáno, že temperování EPD zajistí rovnotlaká větrací soustava objektu předehřátím přiváděného vzduchu na teplotu do max. 50 °C , v objemu dle hygienických požadavků na větrání. Ohřátý přívodní větrací vzduch pak temperuje obytné prostory. Před realizací EPD Rychnov byly k tomuto provedení pochybnosti. Obavy pramenily z případné nízké relativní vlhkosti vzduchu v interiéru v nejchladnějších zimních měsících. V tomto období má venkovní vzduch nízkou hodnotu měrné vlhkosti - obsahuje malé množství vody v 1 m3. Zároveň jsou ale největší požadavky na "topný výkon" použité soustavy. V systému rovnotlakého odvádění a přivádění vzduchu by bylo nutné dimenzovat větrací výkon na požadavky temperování. Množství přiváděného vzduchu (jeho následná relativní vlhkost při teplotě interiéru) by pravděpodobně nebylo v rovnováze s výdejem vnitřní vlhkosti objektu (odpar vlhkosti z květin, osob, z vaření atd). Tím by mohlo dojít k výraznému snížení relativní vlhkosti interiéru - i pod hodnoty 30 %. Zároveň by nebylo možné nárazově zvýšit teplotu v interiéru - např. v případě, kdy by uživatelé objektu byli několik dní mimo dům, a nechali teplotu snížit na cca 18-19 °C. Topný výkon teplovzdušných soustav (ať už rovnotlakých větracích, nebo v ČR cirkulačních) je v EPD objektech vzhledem k jejich parametrům dimenzován s minimální rezervou. Každé předimenzování má za následek zvětšování zařízení a zvyšování příkonu, potřebného např. na provoz ventilátorů. Zvýšení teploty v interiéru je proto delší v porovnání s předimenzovanými topnými soustavami v "současné realizaci domů v ČR". První zkušenosti z provozu objektu EPD Rychnov některé pochybnosti potvrzují, jiné vyvracejí. V současné době se připravuje publikování výsledků měření provozu tohoto objektu. Na obr. 6 je orientační schéma použitého energetického systému vč. teplovzdušného vytápění.
Obr. 6 - Systém teplovzdušného vytápění a větrání s rekuperací tepla a jednoduchým zemním registrem Rozvod teplého topného a větracího vzduchu po objektu byl proveden pomocí plochých kanálů, které byly integrovány do konstrukcí podlah přízemí i podkroví. V podkroví objektu byly použity čtyři různé skladby suchých podlahových konstrukcí. Po dokončení objektu bylo provedeno měření parametrů vzduchové a kročejové neprůzvučnosti s velmi zajímavými výsledky - např. skladba podlahy v největším pokoji (sádrovláknitá deska s těžkým suchým podsypem) splnila při tomto měření parametry pro použití v bytových domech mezi jednotlivými byty.
V každém patře byl použit samostatný hvězdicovitý rozvod VZT systému s umístěním topných mřížek v podlaze pod okny. Toto řešení bylo zvoleno opět na základě obav (možná i nedostatku zkušeností v ČR s EPD). Udává se, že u objektů s minimální energetickou náročností nezáleží na umístění přívodu - podlaha, strop. Vzhledem ke zkušenostem (zatím krátkým) z provozu tohoto domu bychom minimálně v přízemí objektu doporučovali umístění z podlahy. V rovnovážném stavu při teplotě interiéru 22 °C byla teplota povrchu podlahy obvykle 21,2 °C, povrchová teplota stěny (lhostejno jestli obvodové nebo vnitřní) 21,2-21,8 °C, teplota stropu 21,8 °C. I když má dům oddělené zádveří od obytného prostoru (což nebývá v ČR tak úplně pravidlem), je podlaha přízemí nejnižší část domu. V okamžiku příchodu do objektu se otevřením vchodových dveří (třeba jen na krátkou dobu) provětrá celý prostor zádveří. Ochlazený vzduch pak při otevření dalších interiérových dveří "nateče" do prostoru celého přízemí. Vytvoří se vrstva chladného vzduchu těsně nad podlahou. Záleželo na tom, jak se prochladilo zádveří = jak dlouho byly otevřeny vchodové dveře a jaká byla venkovní teplota. Než se pak tato vrstva prohřála (promíchala), byl tento stav vnímám jako diskomfort. Při pokusech přivádět topný vzduch od stropu byla doba prohřátí delší než přibližně stejný stav při přívodu z podlahy. Velký vliv u přívodu od stropu má použitý distribuční element. Je potřeba přivést topný vzduch proudem k podlaze, aby se teplo dostalo na relativně nejchladnější konstrukce objektu (pomíjím okna - teplota povrchu oken byla o cca 1-2 °C nižší než teplota stěn). Použitím dýz se ale zvyšuje tlaková ztráta rozvodů, bylo by nutné zvýšit výkon VZT zařízení. V další topné sezóně budou prováděny delší pokusy s podrobnějším vyhodnocením. Na schématu 7a je naznačen rozvod topného a větracího vzduchu tak, jak byl proveden v objektu EPD Rychnov.
Obr. 7a - Schéma rozvodu topného a větracího vzduchu do obytných místností Proti standardnímu provádění cirkulačního teplovzdušného vytápění pro NED domy v ČR byla v této realizaci provedena úprava rozvodu topného a větracího vzduchu do místností (C2). Temperování podkroví v EPD může být teoreticky zajištěno pouze teplem, které stoupá dle fyzikálních zákonů vzhůru z přízemí - tato myšlenka byla výchozí vzhledem k různému využití obou podlaží (např. večer v přízemí využití obývacího pokoje s požadavkem na vyšší teplotu prostoru než v podkroví v dětských pokojích a ložnicích), ale není zajištěno provětrání objektu. V případě provětrávání pak je i do podkroví přiváděno teplo, které hlavně večer není moc potřebné. Doplněním rozdělovací klapky na trase C2 je možné tzv. zónové vytápění a také zónové větrání. Dle požadavku je tedy možno střídavě vytápět nebo větrat samostatně každé patro s využitím dokonalé izolace celého domu (minimálního poklesu teplot v té chvíli nevytápěné části). Tepelná obálka objektu je tak dokonalá, že i při venkovní teplotě v noci mezi -12 až -16 °C klesá vnitřní teplota o max. 1,5 °C bez jakéhokoliv dohřívání daného prostoru v době od 16.30 do 6.00 hod ráno dalšího dne. Toto řešení se osvědčilo, přispělo k lepší pohodě v celém objektu. Cirkulační sání vzduchu ze společných prostor bylo provedeno dle standardních zásad cirkulačního teplovzdušného vytápění. V přízemí z obývacího pokoje a v podkroví bylo umístěno na společné chodbě pod stropem. Přívod zpětného cirkulačního vzduchu do jednotky DUPLEX RB byl integrován do stropní konstrukce.
Také vzduchotechnický rozvod odvětrání koupelen, kuchyně a technické místnosti do jednotky byl dokonale integrován do stropní konstrukce, v případě odvodu z kuchyně bylo nad kuchyňskou linkou použito sádrokartonového zákrytu. V technické místnosti byl snížen podhled ze sádrokartonu. V interiéru kromě distribučních elementů (sacích ventilů, podlahových a stěnových mřížek) není vidět žádný rozvod VZT systému - je dokonale využito možností konstrukce dřevostavby!!! Jednotka DUPLEX RB je umístěna na stropě v tech. místnosti, díky sníženému podhledu jsou viditelné pouze dveře jednotky. Na schématech 7b je schéma rozvodu odsávání odpadního vzduchu tak, jak bylo realizováno v EPD Rychnov, vč. přívodu vzduchu z exteriéru a odvodu vzduchu z objektu (modře odvětrání koupelny a tech. místnosti, červeně - odtah z kuchyně, fialová - sání z exteriéru, oranž. výfuk z objektu).
Obr. 7b - Schéma rozvodu odvětrání koupelny, kuchyně, zádveří a technické místnosti
Obr. 7b - Schéma výfuku a nasávání vzduchu z objektu Samotná technická místnost (viz dispozice domu) byla řešena tak, aby její prostor byl maximálně využit. Do prostoru 2x2,8 m bylo nutno umístit následující zařizovací předměty a technologické zařízení: - umyvadlo - otopný žebřík - nádrž IZT 615 - sprchu - přípojku vody vč. domácí stanice a vodoměru - technologii solárních panelů - WC - teplovzdušnou centrální jednotku - propojení UT a TUV části - vývod cirkulačního zemního registru (2x DN 200 + rozdělovač cirkulačního ZR) Díky dokonalé synchronizaci všechny výše zmíněné předměty našly své místo + zůstal i manipulační prostor před všemi zařizovacími předměty dle požadavků DIN norem, které jsou přísnější než ČSN. Např. na obrázku č. 8 je pro informaci realizované propojení UT části (propojení zdroje tepla a VZT jednotky + provedení propojení pro ohřev TUV dle schématu v první části příspěvku ze dne 2.5.2005). Toto propojení je pod stropem v prostoru nad pračkou v tech. místnosti.
Obr. 8 - Realizované propojení UT a TUV části EPD Rychnov Jako jedno z mnoha netradičních řešení a postupů byl v tomto objektu pokusně zrealizován tzv. cirkulační zemní registr (zatím v žádných jiných pramenech nebyl publikován). Princip "klasického" zemního registru je založen na ochlazování vzduchu při průchodu zemí. V hloubce cca 2 m je téměř stálá teplota zeminy (cca 7 °C). V zimním období je ZR využíván pro předehřev vzduchu přiváděného do objektu. V letním období je vzduch, nasávaný z venkovního prostředí o teplotě např. 30 °C, při průchodu zemí zchlazen na teplotu cca 17-19 °C. Ten je pak přiváděn a rozváděn VZT systémem po objektu. Následně je z objektu (např. pootevřeným oknem) přetlakově odveden. Chladicí výkon tohoto zemního registru se pohybuje kolem 2 kW (v závislosti na kvalitě zeminy atd.).
Obr. 9 - Schéma provedení zemního registru pro letní předchlazení a zimní ohřev vstupního vzduchu - jednoduchý "jednotrubkový" zemní registr Realizovaný ZR objektu EPD Rychnov využívá stejného principu (chladu země). Proti základnímu provedení je přidána další trubka uložená v zemi + soustava uzavíracích klapek. Trubky jsou položeny nad sebou, i když energeticky výhodnější by bylo samostatné vedení dvou trubek v hl. cca 2 bm s odstupem mezi sebou cca 1 m. Vzhledem k tomu, že v lokalitě Rychnova je kompaktní vrstva 80-130 cm jílu, který je na povrchu slušně zavodněn, bylo zvoleno toto řešení, realizačně levnější. Cirkulační
vzduch z interiéru je vháněn jednou trubkou do země, přes klapkou uzavřenou šachtu se druhou trubkou vrací zpět do domu. Chladicí výkon tohoto registru je cca 4-4,5 kW při stejném průtoku vzduchu jako u jednoduchého ZR. Je to způsobeno nejen tím, že trasa vedení je delší, ale i nasáváním vzduchu z interiéru, který je zchlazován a znovu do interiéru přiváděn. Snižuje se tím i množství případné kondenzace vzdušné vlhkosti. Na předpokládaných 17-19 °C ochlazujeme vzduch interiérové teploty (např. 24 °C), nikoli vzduch teploty venkovního prostředí. Všechny ostatní funkce ZR (např. při větrání přívod vzduchu, v zimě předehřev atd.) jsou na základě regulace zachovány. Na obr. 10 je schéma cirkulačního ZR s jednotkou DUPLEX RD v režimu sání vzduchu a cirkulačním okruhem. Na obr. 11 je pak cirkulační zemní registr v režimu cirkulačního chlazení. Výsledky budou k dispozici po skončení letního období.
Obr. 10 - Schéma cirkulačního ZR v režimu větrání (sání vzduchu) a cirkulace
Obr. 11 - Schéma cirkulačního ZR v režimu chlazení
Díky tomu, že je dům trvale obydlen, odrážejí veškeré měřené veličiny (vlhkost interiéru, teploty interiéru i teploty povrchů, spotřeba el. energie pro vytápění i ohřev TUV atd.) běžné využívání objektu. Jsou mimo jiné průběžně srovnávány s matematickým modelem větrání, který byl f. ATREA zpracován v loňském roce a který je využíván v realizacích cirkulačního teplovzdušného vytápění pro NED a EPD. Řídicí systém VZT systému umí na základě venkovní okamžité teploty upravovat režim větrání tak, aby nedocházelo k přesušování interiéru. Např. vlhkost interiéru se pohybuje v rozmezí 43-52 %. Veškeré výsledky se v současné době zpracovávají, zveřejnění se předpokládá v průběhu měsíce června. Protože však byl dům obydlen "až" 3.12.2004 (vzhledem k problémům s přípravou a dokončením inž. sítí lokality byly zahájeny zemní práce pro přípravu spodní stavby - základové desky - 8.9.2004, montáž horní stavby byla zahájena 4.10.2004 a kompletní dokončení 27.10.2004, kolaudace pak proběhla 16.11), není měřena celá topná sezóna. Měření je také zkresleno spotřebou energie, potřebnou na prohřátí celého objektu po dokončení domu. Zahraniční prameny udávají, že je potřeba min. 4-5 týdnů, než se takový dům prohřeje a začne vykazovat parametry EPD. Dokonce některé prameny udávají, že pokud EPD tzv. nezažil léto, není ještě dokončen. Vzhledem k tomu, že EPD Rychnov je dřevostavba (i když s velkým podílem sádrokartonových a sádrovláknitých obkladových desek, jejichž celková hmota je také poměrně značná), předpokládáme, že je již dokonale prohřát. Další výrazný vliv je způsoben i nedostatkem zkušeností se správným využíváním objektu v návaznostech na jeho parametry. Výsledky měření této necelé topné sezóny tedy nebudou pravděpodobně plně odpovídat teoretickým výpočtům a předpokladům.
