Zkušenosti HZS s provozem tunelů na silničních komunikacích v ČR Ing. Jiří Pokorný, Ph.D., Ing. Vladimír Vlček, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Výškovická 40, 700 30 Ostrava-Zábřeh
[email protected],
[email protected]
Klíčová slova Tunel, mimořádná událost, požár, záchranné práce, hasební zásah
Abstrakt Příspěvek se zabývá popisem právních a technických předpisů souvisejících s navrhováním a provozování staveb silničních tunelů v ČR. V dílčí části textu je uveden sumarizační přehled tunelů, které jsou na území ČR provozovány. Pozornost je dále věnována vzájemné spolupráci HZS ČR a dalších institucí, které se podílí na jednotlivých etapách „života“ tunelových staveb a řešení mimořádných událostí v nich. Důraz je kladen na prezentaci aktuálních poznatků a zkušeností, které mohou ovlivnit realizaci efektivního hasebního zásahu v těchto stavbách.
Úvod Stavba tunelu představuje poměrně složitý stavební komplex, vybavený řadou prvků, konstrukcí a zařízení, která umožňují jeho provozování a v řadě případů se podílí na zajištění bezpečnosti. Na základě požadavků Směrnice Rady 89/106/EEC, o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků, a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES, o minimálních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě, je jednou z vlastností, které musí stavby silničních tunelů splnit, zajištění účinného zásahu požárních jednotek při hašení a záchranných pracích. Pro řešení těchto situací je nutné připravit stavby tunelů, technické i personální zajištění ze strany HZS ČR a spolupracujících organizací.
Legislativní předpisy související se stavbami tunelů v ČR Navrhování a provozování staveb tunelů na území ČR je upraveno evropskými [1] a národními právními předpisy [např. 2, 3], českými technickými normami [např. 4] a technickými pravidly [např. 5, 6], která jsou vydávána v gesci Ministerstva dopravy ČR. Přehled některých předpisů je uveden na obr. 1.
1
Obr. 1 Legislativní předpisy související s navrhováním a provozováním tunelů v ČR Mezi další nejvýznamnější právní předpisy, které se vztahují na stavby silniční tunelů na území ČR, je možné zařadit zejména zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizové řízení, ve znění pozdějších předpisů a právní předpisy, které je dále rozvíjí. Do kategorie dalších předpisů lze také zařadit bojový řád jednotek požární ochrany a metodické listy vydávané Ministerstvem vnitra ČR. Inspirativní myšlenky lze dále čerpat z doporučení PIARC (World Road Association) a dalších zahraničních dokumentů (např. RABT 2006, RVS 09.03.31, FEDRO 2004).
Přehled tunelů provozovaných v ČR a komentář k událostem se zásahem jednotek požární ochrany Ačkoli ČR nepatří mezi země s největší hustotou tunelů na pozemních komunikacích, je zřejmé, že tunelovým stavbám i zde patří budoucnost. Otázky ochrany životního prostředí, snížení hluku a působení emisí výfukových plynů na okolí, budou v budoucnosti neustále nabývat na významu. Přehled některých tunelů provozovaných na území ČR je uveden v tab. 1. Tab. 1 Přehled některých silničních tunelů provozovaných v ČR Místo
Název
Délka (m)
Typ
Rok
Praha
Letná
430
1 trouba OP
1953
Praha
Těšnov
345
2 trouby JP
1999
Praha
Strahov
2 000
2 trouby JP
1997
Brno
Praž. radiála
500
2 trouby JP
1997
M.Třebov.
Hřebeč
354
1 trouba OP
1997
Brno
Husovický
580
2 trouby JP
1998
Praha
Mrázovka
1 007
2 trouby JP
2004
2
Plzeň D5
Valík
380
2 trouby JP
2006
Ústí n/L. D8
Pan.+Libou.
2 168 +540
2 trouby JP
2006
Ostrava
Klimkovice
1 088
2 trouby JP
2008
Celková délka tunelů
9392
V průběhu let 1993 až 2007 došlo ve stavbách tunelů k 14 mimořádným událostem. Doba zásahu jednotek požární ochrany se pohybovala od 9 do 130 minut. Při řešení událostí zasahovalo nejvýše 5 hasičských jednotek a přímá škoda činila až 1 000 000 korun. Příčinou požárů byla zpravidla technická závada, příčinou jiných mimořádných událostí zpravidla dopravní nehoda.
Spolupráce HZS a dalších institucí při provozování tunelů a řešení mimořádných událostí Při navrhování, uvádění do provozu a provozování tunelů je nezbytná úzká spolupráce HZS ČR, Ředitelství silnic a dálnic ČR, Policie ČR a další institucí. Některé z praktických poznatků jsou uvedeny na obr. 2.
Obr. 2 Některé z poznatků spolupráce HZS ČR, ŘSD ČR a Policie ČR
Zabezpečení zásahu Pro zajištění účinného hasebního zásahu ve stavbách tunelů je nezbytná soustava technických a organizačních opatření. Reakční doby při vzniku mimořádné události v tunelu Reakční doby od vzniku požáru do ukončení zásahu lze rozdělit do řady časových intervalů. Posloupnost časových intervalů pro případ požáru je znázorněná na obr. 3. 3
Obr. 3 Posloupnost časových intervalů v případě požáru Časový rozsah jednotlivých intervalů závisí na konkrétním provedení a technickém vybavení stavby tunelu a efektivitě zásahu jednotek požární ochrany. S prodlužováním dílčích časových diferencí rostou následky požáru. Technické zabezpečení zásahu Rozsah technických zařízení, která se podílí na vytvoření podmínek pro účinný hasební zásah v tunelech, je značný. Některá z těchto zařízení tvoří součást staveb tunelů, některá jsou ve vybavení jednotek požární ochrany. Mezi technická zařízení, která slouží k zajištění účinného hasebního zásahu a jsou součástí staveb tunelů lze zařadit zejména: § § § § § § § §
zařízení elektrické požární signalizace, doplňující a ovládaná zařízení, záchranné cesty, systém ventilace (větrání tunelových trub, přetlakové větrání záchranných cest), optická a akustická signalizace, zařízení pro spojení jednotek požární ochrany, evakuační a požární výtahy, zařízení pro zásobování požární vodou, náhradní zdroj elektrické energie.
Mezi technická zařízení, která slouží k zajištění účinného hasebního zásahu a tvoří vybavení jednotek požární ochrany lze zařadit zejména: § § §
zásahové požární automobily, věcné prostředky požární ochrany (např. dýchací přístroje, hasiva, požární hadice), speciální technika (např. mobilní tunelové ventilátory, vyváděcí masky).
Příklad mobilního tunelového ventilátoru (MTV 2500 výrobce Rosenbauer International Aktiengesellschaft, Österreich) je znázorněn na obr. 4.
4
Obr. 4 Mobilní tunelový ventilátor MTV 2500 Jiná podpora: § §
CTV (integrace center, SOS hlásky), systém E-call z vozidel.
V současné době dochází k úpravě systému přijímaní nouzových volání při mimořádných událostech na dálnicích v ČR. Pilotní projekt je realizován na dálnici D48. Příklad řešení spojení nouzových volání v budoucnosti je znázorněn obr. 5.
Dálniční oddělení Policie ČR
TCTV 112
Obr. 5 Příklad konečného řešení nouzových volání a komunikačního spojení Již ze samotného faktu, že stavby silničních tunelů nejsou stavbami běžnými, je nutné pro zajištění bezpečnosti využít také nadstandardních technických prostředků (princip „přímé úměry“). Nové a progresivní druhy speciální techniky a související podpory mohou do značné míry pozitivně ovlivnit průběh účinného zásahu. Cvičení a odborná příprava Podmínkou úspěšného řešení mimořádné události je nejen nezbytné technické vybavení, ale také příprava personálu a pracovních postupů. Jedná se jak o přípravu složek IZS, tak vlastní 5
obsluhy dispečinku SSÚD. Z pohledu provedení lze přípravu členit na odbornou přípravu zainteresovaných osob a realizaci požárních cvičení. Výsledky získané zkušenostmi z cvičení je nutné zpětně promítnout do úpravy taktických postupů a dalšího nasměrování odborné přípravy za účelem dosažení maximálních profesionálních znalostí a návyků. Další kategorií osob, které mohou poznatků z cvičení využít, jsou projektanti staveb silničních tunelů a příslušníci HZS ČR vykonávající státní požární dozor. Získané informace mohou být využity při navrhování a „schvalování“ staveb nových tunelů.
Shrnutí, komentář k přednášce V textu jsou uvedeny některé z informací, které mohou do určité míry přiblížit situaci související s provozováním silničních tunelů v ČR a to zejména v oblasti jejich bezpečnosti. Přednáška bude směřována především k problematickým oblastem souvisejícím s bezpečností staveb silničních tunelů v ČR, jako např.: V jakém rozsahu je nezbytné prověřovat funkčnost požárně bezpečnostních zařízení v rámci hlavní prohlídky stavby tunelu? Je realizace zkoušek reálným požárem nezbytná? Jak účelně dokladovat požadované vlastnosti materiálů a konstrukcí? Jak řešit spojení složek IZS v tunelu? Jaká je budoucnost zařízení rozhlasu v tunelech? Kdo má být pořizovatelem speciální techniky pro zásah požárních jednotek v tunelu? Kdo má financovat stavbu požárních stanic pro tunely? Je reálný výcvik jednotek požární ochrany nezbytným předpokladem pro úspěšný hasební zásah? Jaká je budoucnost SOS hlásek v ČR (pilotní projekt v Moravskoslezském kraji)? Odpovědi na výše uvedené, a další, otázky budou doplněny praktickými zkušenostmi HZS ČR s uvedeným typem staveb. Legenda ČR HZS ČR ŘSD ČR Policie ČR CTV SSÚD
Česká republika Hasičský záchranný sbor České republiky Ředitelství silnic a dálnic České republiky Policie České republiky Centrum tísňového volání Středisko správy a údržby dálnic
Literatura [1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES, o minimálních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě [2]
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
[3]
Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru
6
[4]
ČSN 73 7507 Projektování tunelů pozemních komunikací. Praha, Český normalizační institut, 2006
[5]
TP 154 Provoz, správa a údržba tunelů pozemních komunikací. Praha, Ministerstvo dopravy a spojů, 2002
[6]
TP 98 Technologické vybavení tunelů pozemních komunikací. Praha, Ministerstvo dopravy a spojů, odbor pozemních komunikací, 2004
7
