Právnická fakulta Masarykovy univerzity Teorie a praxe přípravného řízení trestního Katedra trestního práva
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Pojistný podvod v souvislosti s provozem motorového vozidla
Šimon Valenta
2011/2012
2
„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Pojistný podvod v souvislosti s provozem motorového vozidla zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“
3
Poděkování
Na tomto místě bych rád poděkoval svému vedoucímu práce paní JUDr. Evě Žatecké Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky, kterými přispěla k vypracování této práce.
4
Obsah:
Úvod
6
1. Trestné činy proti majetku
9
1.2 Předmět ochrany u trestného činu pojistného podvodu
9
2. Součastná právní úprava pojistného podvodu
11
2.1 Obecně k přijetí ustanovení § 210 TZ
11
2.2 Skutková podstata trestného činu pojistného podvodu
11
2.3 Zhodnocení součastné právní úpravy pojistného podvodu
13
2.4 Obecná charakteristika pojistného podvodu
14
3. Pojistný podvod v souvislosti s provozem motorového vozidla
15
3.1 Pojištění smluvní povinné
16
3.1.1 Nejběžněji páchané formy pojistných podvodů u pojištění povinně smluvního
16
3.2 Pojištění smluvní dobrovolné
19
3.3 Rizika krytá pojistnou smlouvou havarijního pojištění
19
4. Formy pojistných podvodů u smluvního pojištění
21
4.1 Fingovaná nehoda
21
4.1.1 Úmyslné vyvolání události
22
4.1.2 Úmyslné předstírání události
22
4.2 Využitá pojistná událost
23
4.3 Fiktivní pojistná událost
23
5
4.4 Fiktivní odcizení vozidla
24
4.5 Fiktivní vykradení vozidla a vandalizmus
25
5. Indikátory pojistných podvodů
26
5.1 Indikátory z průběhu pojištění
26
5.2 Osobní indikátory
27
5.3 Dokumentační indikátory
28
5.4 Další indikátory podvodu u škod z pojištění motorových vozidel
29
6. Odhalování pojistných podvodů u pojištění vozidel
30
6.1 Šetření vzniku škodní události policií
30
6.1.2 Ohledání místa dopravní nehody
31
6.2 Šetření vzniku pojistné události pojistitelem
33
7. Pachatelé pojistných podvodů
35
7.1 Pachatelé vnějšího pojistného podvodu
35
7.1.1 Charakteristika pachatelů pojistných podvodů vnějších
36
7.2 Pachatelé vnitřního pojistného podvodu
36
8. Prevence pojistných podvodů
38
Závěr
40
Resumé
42
Seznam použité literatury
43
Seznam použitých zkratek
47
6
Úvod
Pojistná myšlenka je velice humánní a ušlechtilá. Člověk je odpradávna sužován strachem, obavami i nejistotou. Proto vzniklo pojištění, které zabezpečuje občanům právo na výplatu peněžních prostředků k úhradě potřeb, které vznikají z nahodilých událostí. Zárodky jsou dochovány ze starověku, kde u kulturních národů vznikají rozmanitá sociální zařízení, která lze považovat za předchůdce majetkových a životních pojištění. Přibližně z doby 2000 let před naším letopočtem se dochovaly záznamy na hliněných destičkách o sdružení majitelů velbloudů, které zabezpečovalo své členy proti ztrátám, jež s sebou neslo provozování obchodu a dopravy pomocí karavan. Dále např. ve staré Indii existovalo pojišťování úvěru u určité kasty obchodníků. Staří Féničané zase vymysleli jakési dopravní pojištění lodí i nákladů1. Jsem přesvědčen o tom, že se vznikem pojišťovnictví součastně vznikl i pojistný podvod, vzhledem k lidskému naturelu a touze po snadno nabytém majetku. Mám-li začít hovořit o typických scénářích pojistného podvodu, rád bych předeslal, že neexistuje závazná a kodifikovaná typologie. Existují různé druhy pohledu na scénář pojistného podvodu a nedělám si ambice, že je postihnu a vyjmenuji všechny už proto, že se jedná o činnost živou, která reaguje na měnící se podmínky a neustále se vyvíjí. Typický scénář pojistného podvodu můžeme členit podle druhu pojištění; v té nejzákladnější formě jako pojištění životní a neživotní. Pojistný podvod vnímáme jako vnější a/nebo vnitřní podle toho, zda pachatelem je klient nebo zaměstnanec pojišťovny. Podle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, je možno rozlišit dvě základní formy smluvního pojištění, které vzniká a trvá na základě pojistné smlouvy, a to: a) pojištění dobrovolné, při kterém je respektována smluvní vůle stran, jejich volnost při uzavírání pojistné smlouvy a jejich rovné postavení, b) pojištění povinné, kdy je zájem společnosti na ochraně proti následkům činností, které jsou zpravidla zdrojem zvýšeného rizika (např. zákon 168/1999Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). 1
Srov. DANĚK. R., Počátky pojišťovnictví ve světě., Allrisk.cz [on-line+. 2012. *cit. 14. března 2012+. Dostupný na WWW: http://www.allrisk.cz/pocatky-pojistovnictvi-ve-svete.html
7
Na scénáře pojistného podvodu můžeme pohlížet jako na nahodilou, příležitostí nebo přímo úmyslně vyvolanou činnost jednotlivce eventuelně organizované skupiny více osob. Můžeme se pokusit o typologii více či méně sofistikovaných metod, používaných k provedení pojistného podvodu. Výsledkem je určitý průnik těchto pohledů ve scénáři každého pojistného podvodu a jejich odfiltrování je jenom pomocná metoda, jak se v konkrétním případu vyznat2. Toto téma jsem si vybral vzhledem ke každoroční vzrůstající tendenci odhalených pojistných podvodů. Jsem přesvědčen o tom, že tato skutečnost je v přímé souvislosti s probíhající hospodářskou a ekonomickou krizí, která postihla de facto celý svět, naši republiku nevyjímaje. Z tohoto důvodu je tato majetková trestná činnost pro mnohé vítanou příležitostí k bezpracnému obohacení se na úkor pojistitele a tím vlastně vzhledem k principu vzájemnosti i všech pojištěných, v našem případě motoristů. Výše vyplaceného pojistného plnění má samozřejmě přímou souvislost s cenou pojištění a to jak na pojištění povinné /pojištění odpovědnosti z provozu vozidla/ tak i na pojištění smluvní /havarijní pojištění/, respektive s jeho neustálým zdražováním. Tato skutečnost naopak zavdává dle mého názoru příčinu, podnět i „poctivým“ klientům pojišťoven k případnému navyšování či nadhodnocování vzniklé škody a tím se dostáváme do „začarovaného kruhu“, ze kterého je velmi obtížná cesta ven. Pojistný podvod patří na území České republiky k velmi „populárním“ trestným činům3. Nejen dle mého názoru toto souvisí s politickými, ekonomickými, ale i morálními šoky se kterými jsme v uplynulém století prošli a bylo by podivuhodné, aby na nás nezanechaly stopy. Proto dnes vedle sebe spolužije servilita k moci a pohrdání zákony, extrapolované sobectví a přežívající pocit rovnostářství; odpor k okupantům vyjádřený sabotáží, která pozvolna přerůstá v organizované rozkrádání majetku v jakémkoli vlastnictví. Jak může náhle a zčistajasna fungovat úcta k cizímu majetku, když byla čtyřicet let propagována teze, že vlastnictví je zločin!? Nedivme se tedy, že pojistný podvod představuje jakoby ekonomickou aktivitu, která v očích některých našich spoluobčanů nemá příliš vysokou společenskou nebezpečnost. Vždyť ten, kdo je poškozován, je finanční, většinou nadnárodní subjekt, jemuž „pouštění žilou“ je 2
RŮŽEK, J., Jak předcházet podvodům v pojišťovnictví? Pojistný obzor, 2005; č. 9, str. 13 Tisková zpráva. Pojišťovny odhalily pojistné podvody za 716 miliónů. Česká asociace pojišťoven. [on-line+. 2007. *cit. 24. března 2012+. Dostupný na WWW: http://www.cap.cz/search.aspx?q=pojistn%c3%a9%20podvody 3
8
obecně víceméně považováno za užitečné. V plánování a provádění pojistného podvodu jakoby ožil jánošíkovský mýtus o tom, jak se bohatým bere a chudým dává. Přesvědčení, že není nestydatost sáhnout pojišťovně do pokladny a nechat si proplatit navýšenou, resp. fingovanou pojistnou událost, zdá se být silnější, než přesvědčení o platnosti přikázání: „Nepokradeš!“4. Cílem bakalářské práce bude snaha o komplexní rozbor problematiky pojistného podvodu v souvislosti s provozem motorových vozidel, typologie pachatelů a indikátorů tohoto trestného činu. Dále se tato práce zaměří na odhalování a šetření pojistných podvodů a to jak ze strany pojišťovacích společností – pojišťoven, tak ze strany orgánů činných v trestním řízení – policie. V závěru se pokusím danou problematiku shrnout a navrhnout možné řešení prevence vzniku pojistných podvodů.
4
RŮŽEK, J., Jak předcházet podvodům v pojišťovnictví? Pojistný obzor, 2005; č. 9, str. 12
9
1. Trestné činy proti majetku Majetková trestná činnost, jejíž nejčastější formou jsou krádeže, podvody a zpronevěry, představuje v posledních letech stejně jako v jiných vyspělých zemích převážnou většinu celkové kriminality. Lze tedy říci, že výskyt majetkových trestných činů do značné míry předurčuje vývoj celkové kriminality a je závažným majetkovým problémem5. Vlastnické právo řadíme mezi základní lidská práva6. Dle čl. 11 LPS má každý právo vlastnit majetek, přičemž vlastnické právo všech vlastníků, tj. fyzických i právnických osob, obcí vyšších územních celků, států či občanů, má stejný zákonný obsah i ochranu. Skupinovým objektem majetkových trestných činů jsou majetkové zájmy. Vedle vlastnictví jsou chráněna i některá jiná majetková práva a nerušené držení či užívání věci. Rozsah chráněných zájmů je v jednotlivých ustanovení TZ různý. Zatímco v některých paragrafech jsou chráněny jen věci, v jiných ustanoveních je chráněn majetek jako celek. Z toho všeho je zřejmé, že objektem zhruba poloviny trestných činů proti majetku, je vlastnictví k věci. Předmětem útoku je u nich zpravidla cizí věc, přičemž TZ nikde nerozlišuje věci movité a nemovité. Podle povahy trestného činu některé útoky mohou být jen proti movité věci (§ 205 TZ); v § 210, § 211 a § 212 TZ jsou předmětem útoku prakticky jen peníze. Věcí se dle § 134 odst. 1 TZ rozumí i ovladatelná přírodní síla, jako je např. plyn, elektřina nebo jiná energie. Ustanovení o věcech se vztahuje i na živá zvířata, zpracované oddělené části lidského těla, peněžní prostředky na účtu a na cenné papíry, pokud z jednotlivých ustanovení TZ nevyplývá něco jiného7.
1.2. Předmět ochrany u trestného činu pojistného podvodu Objektem u tohoto trestného činu je podobně jako u trestného činu podvodu podle § 209 cizí majetek respektive finanční prostředky. Trestněprávní 5
KUCHTA, J., Válková, H. a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. Praha : C. H. Beck, 2005, s. 369-371. 6 Srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až 421. Komentář. 1. Vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, 2011s. ISBN 978-80-7400-178-9, s. 1879 7 FRYŠTÁK, M. a kol. Trestní právo hmotné zvláštní část, Ostrava : KEY Publishing s.r.o. 2009, ISBN 978-80-7418-040-8
10
ochrana se v tomto případě poskytuje majetkovým právům a vztahům v užším rozsahu, a to jen za předpokladu jde-li o taková práva a vztahy týkající se tzv. soukromého pojištění, které je v zásadě vázáno na pojistné smlouvy a plnění, které je na jeho základě poskytováno, včetně jiných obdobných plnění.
11
2. Součastná právní úprava pojistného podvodu 2.1 Obecně k přijetí ustanovení § 210 Trestního zákona Relativně nová skutková podstata pojistného podvodu byla odůvodňována tím, že takovéto speciální jednání bylo jen obtížně postižitelné podle obecného podvodu, přičemž, jak ukázala zejména devadesátá léta minulého století, má jednání jimi postihované, které se dotýká zvláště činnosti pojišťoven, dalekosáhlé důsledky pro ekonomiku jako celek. Ohrožení majetku či jeho porucha způsobená pojistným podvodem jsou ve svém důsledku typicky závažnější než poruchy vyvolané podvodem obecným. Proto tato objektivní nerovnost v dopadech obou druhů podvodů byla vyrovnána trestně právní úpravou tak, že tato kriminalizovala ne pouhé úmyslné vyvolání majetkových poruch jako v případě podvodu obecného, ale také i jejich „předpolí“, tedy i činy hrozící takovými poruchami, i když dokonce může scházet úmysl k takové poruše8. V novém trestním zákoníku byla úprava pojistného podvodu oproti předcházejícímu vztahu podstatným způsobem upřesněna. Podle první skutkové podstaty z prvního odstavce je nyní trestně odpovědný ten, kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslující údaje nebo podstatné údaje zamlčí v souvislosti s uzavíráním nebo změnami pojistné smlouvy, v souvislosti s likvidací pojistné události nebo při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění9.
2.2 Skutková podstata trestného činu pojistného podvodu Speciální skutková podstata pojistného podvodu byla zařazena do TZ v roce 1997 a doplňuje (s úvěrovým podvodem a dotačním podvodem) „obecnou“ skutkovou podstatu podvodu podle § 209 TZ. Chráněným zájmem je tedy ochrana pojistných vztahů.10
8
nález Ústavního soudu ze dne 28. března č. 31/2001 Sb. KUCHTA, J. a kol. Kurs trestního práva. Trestní právo hmotné. Zvláštní část. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, 656 s. 10 JELÍNEK, J. a kol.: Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 2. vydání. Praha: Leges, 2011, 1280 s., ISBN 978-80-87212-99-8 9
12
Ustanovení § 210 obsahuje dvě samostatné skutkové podstaty: -
v první skutkové podstatě pachatel tohoto trestného činu uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje11 zamlčí (§ 210 odst. 1). Tato skutková podstata poskytuje tedy ochranu cizímu majetku v souvislosti se sjednáváním pojistných smluv a následnou likvidací pojistných událostí z nich vyplývajících, včetně tzv. jiného obdobného plnění.12
-
v druhé skutkové podstatě pachatel v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá událost, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění či jiné obdobné plnění, nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou (§ 210 odst. 2). Objektem je v tomto případě ochrana majetkových zájmů pojistitelů poskytujících plnění na základě uvedených skutečností, tedy v konečném důsledku opět cizí majetek.13
Zatímco první skutková podstata dle § 210 nevyžaduje způsobení škody vyjádřitelné v penězích, pro naplnění znaků druhé skutkové podstaty je zapotřebí uvedeným jednáním způsobit škodu nikoliv nepatrnou, tedy nejméně ve výši 5 000 Kč14. Objektem tohoto trestného činu je zájem na ochraně sjednávání pojistných smluv a plnění z nich a tak v konečném důsledku cizí majetek. Objektivní stránka spočívá v tom, že pachatel v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, v souvislosti s likvidací pojistné události nebo při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění15uvede nepravdivé nebo jinak zkreslené údaje, nebo podstatné údaje zamlčí nebo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá pojistnou událost, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění
11
Podstatnými údaji rozumíme ty údaje, které mají přímý a podstatný vliv na rozhodování o uzavírané-sjednávané pojistné smlouvě, ev. při šetření vzniku likvidované pojistné události. 12 Srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až 421. Komentář. 1. Vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, 2011s. ISBN 978-80-7400-178-9, s. 1879 13 Srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až 421. Komentář. 1. Vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, 2011s. ISBN 978-80-7400-178-9, s. 1879 14 Viz. § 138 odst. 1 TZ 15 Právo na jiné obdobné plnění vyplývá např. ze zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kdy Česká kancelář pojistitelů musí plnit v případech vymezených zákonem poškozeným, aniž existuje pojistná smlouva.
13
nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje a způsobí tak na cizím majetku škodu16.
2.3 Zhodnocení součastné právní úpravy pojistného podvodu Bezpochyby kladně lze hodnotit vznik a existenci speciálního ustanovení postihujícího pojistné podvody s čímž nesporně souhlasí i široká odborná veřejnost vyzdvihujíce zejména nespornou výhodu zjednodušeného dokazování, přičemž není třeba prokazovat, že druhá strana jednala v omylu, ani že úmysl pachatele směřoval k jeho obohacení. Naopak bývá jako nedostatek vnímán fakt, že toto ustanovení umožňuje teoreticky poskytnout i taková jednání, která postrádají objektivně potřebný typový stupeň společenské nebezpečnosti činu pro společnost.17 Takováto věc pak musí být řešena úvahou orgánů činných v trestním řízení což nemusí být vždy v souladu s požadavkem právní jistoty.18 I přes některé drobné nedostatky je toto ustanovení možno považovat za velice vhodné a při důsledné aplikaci i jako dostatečně účinné. Ustálenou aplikační praxí lze odstranit některé problémy výkladu, každý takový případ však musí být zohledňován individuálně. Nelze navíc opomenout, že neúmyslné zkreslení údajů, chybu nebo nedostatek pozornosti, pečlivosti ev. prostou nevědomost nelze kvalifikovat jako podvod, vzhledem k tomu, že takovéto jednání postrádá úmysl podvádět. Tudíž pojistná událost, která není zcela přesně a pravdivě presentována nemusí být vždy bezpodmínečně kvalifikována jako pojistný podvod. U pojistného podvodu musí vždy existovat úmysl podvádět.19 Na závěr mohu dodat, že ustanovení TZ o trestném činu pojistného podvodu neplní pouze funkci represivní, umožňující postihnout snadněji pachatele, ale má i nesporně preventivní efekt, který je dán již jeho samotnou existencí, po kterou se již toto mělo dostatečně dostat do podvědomí široké veřejnosti, neboť jak praví stará římskoprávní zásada „Neznalost zákona 16
FRYŠTÁK, M. a kol. Trestní právo hmotné zvláštní část, Ostrava : KEY Publishing s.r.o. 2009, ISBN 978-80-7418-040-8 17 Srov. JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo – novelizace v letech 1997 až 1999. 1. vyd. Praha: Linde, 2000. 154 s. ISBN 80-7201-208-8, s. 88 18 Srov. TERYNGEL, J. K tzv. „balíčkové“ novele trestního zákona – II. část Bulletin advokacie, 1998. č. 2, str. 14 19 PRŠAL, V., Vývojový trend trestných činů pojistných podvodů. Pojistný obzor, 2007. č. 8, s. 8
14
neomlouvá“. Již sama explicitní formulace tohoto specifického trestného činu podvodu v TZ včetně hrozby možné sankce, plní důležitou úlohu v boji právě proti pojistným podvodům.
2.4 Obecná charakteristika pojistného podvodu Pojistný podvod lze obecně charakterizovat jako záměrné (úmyslné) klamání jedné strany stranou druhou za účelem získání výhody nebo obohacení, ke kterému by nedošlo, pokud by byl pravdivě vysvětlen skutkový stav. Klamavé jednání se může vztahovat na jakoukoliv fázi pojistné smlouvy, což v praxi může znamenat, že škoda na vozidle (pojistná událost)20 se nepřihodila, nevznikla uvedeným způsobem nebo nespadá pod pojistné riziko, nebo z ní nevyplývá poškození, újma nebo ztráta21.
20
Pojistnou událostí je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnou pojistné plnění - § 3 písm. b) zák. o pojistné smlouvě. Jde tedy o nahodilou skutečnost, o která se dá předpokládat, že může po dobu pojištění nastat, neví se však kdy nastane a nastane-li vůbec. 21 PORADA, V., PRŠAL, V. Podvody v souvislosti se silničními dopravními nehodami, Pojistný obzor, 2002/8, str.
15
3. Pojistný podvod v souvislosti s provozem motorového vozidla V současnosti je na pojistný podvod nejbohatší oblastí pojištění motorových
vozidel a to jak pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel22 tak i havarijní pojištění23. Nejtypičtějším scénářem je fingovaná dopravní nehoda, ať už v reálném terénu či pouze na papíru. Dále pak navazuje fingovaná krádež dopravního prostředku, provázená jeho prodejem a vývozem do zahraničí či jeho fyzickou likvidací. Častým scénářem bývá i poškození vozidla jinak než dopravní nehodou /např. živel, vandalismus, krádež vybavení, ev. částí vozidla/.24 V úvodu třetí kapitoly se nabízí uvedení několika statistických údajů týkajících se pojistných podvodů v souvislosti s provozem motorových vozidel převzatých z tiskových zpráv ČAP. Z těchto údajů je zřejmá stoupající tendence této trestné činnosti. Může se však zdát, že hodnota působené finanční škody klesá, domnívám se však, vzhledem k tomu, že v tabulce jsou jen údaje o odhalených pojistných podvodech, neprokázané zde chybí, že je tomu právě naopak.25 Tabulka č. 1:
Všechny šetřené případy pojistných podvodů v pojištěný motorových vozidel 2009-2011
Pojištění vozidel Počet případů
Výše nárokovaných plnění (v tis. Kč)
Výše prokázané hodnoty (v tis. Kč)
rok 2009
3 110
719 422
358 585
rok 2010
3 211
593 969
302 904
rok 2011
22
4 728 627 142 329 730 Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů ČAP26
Zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů Zák. č.: 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů 24 Srov. RŮŽEK, J., Jak předcházet podvodům v pojišťovnictví? Pojistný obzor, 2005; č. 9, str. 13 25 U těchto trestných činů dochází totiž k velké míře latence. 26 Tisková zpráva. Počty odhalených pojistných podvodů v letech 2009-2011. Česká asociace pojišťoven. [on-line+ 2012. *cit. 18.března 2012+. Dostupný na: 23
16
3.1. Pojištění smluvní povinné Nestanoví-li zákon 168/1999 Sb. upravující pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen pozemní komunikace), provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.27 Toto ustanovení poskytuje ochranu de facto každého z nás včetně našeho majetku a majetku obecně. Nařizuje každému majiteli, ev. provozovateli motorového vozidla splnění zákonné povinnosti pojistit své vozidlo pro případ zavinění škodné události, ať už se jedná o škodu majetkovou (např. poškození jiného vozidla, stavby apod.), škodu na zdraví či životě, ev. škodu ekologickou (např. znečištění vodního zdroje provozními kapalinami vozidla apod.).
3.1.1 Nejběžněji páchané formy pojistných podvodů u pojištění povinně smluvního Nejčastějším podvodným jednáním bývá snaha majitele, ev. provozovatele vozidla, které nemá uzavřeno smluvní havarijní pojištění o úhradu vzniklého nebo uměle vytvořeného poškození z povinného odpovědnostního pojištění druhého. Jedná se zde o buďto předem domluvený faktický střet dvou nebo více vozidel, či pouze o střet fiktivní – „papírový“. Dalším případem podvodně uplatněného nároku na náhradu škody z povinně smluvního pojištění odpovědnosti z provozu vozidla byl majitel autoservisu, který s vozidlem, které měl opravit, tak dlouho hledal „řidiče začátečníka“ až ho našel a střet – poškození svěřeného vozu si de facto vynutil
http://www.cap.cz/search.aspx?q=pojistn%c3%a9%20podvody 27 Zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, § 1, odst. 2.
17
např. náhlým přibrzděním před vytipovaným řidičem. Poté provedl opravu vozu a tuto si po dohodě s majitelem nechal proplatit od pojistitele údajného škůdce.28 Dalším ne zcela zanedbatelným hráčem u pojistných podvodů zaměřených na odpovědnostní pojištění z provozu vozidla jsou i různé asistenční služby nabízející pomoc motoristům v nouzi. Nehodová služba i jiné nesmluvní29 asistenční služby zpravidla bývají u dopravních nehod mezi prvními, aniž by je postižený motorista aktivně kontaktoval30 a „nabízí“ účastníkům nehody široký servis, v rámci něhož jsou jim přislíbeny i mnohé nadstandardní služby „zdarma“. Řidiči pod vlivem stresové situace nezřídka tyto služby využijí v domnění, že pojišťovna celý tento servis zaplatí. Ceny, které tyto společnosti na pojišťovnách pak nárokují, jsou však nepřiměřené a často v rozsahu, který neodráží skutečnost – provedenou službu, servis. Při využití služby nesmluvní asistence a likvidace jsou částky za škody velmi často významně předraženy oproti obvyklému postupu při zásahu smluvní asistenční firmy pojistitele. Jen u úhrad za půjčovné náhradního vozidla, nárokovaných částek za opravy v servisech a cen za odtahy nepojízdných vozidel překračují nárokované částky běžné ceny v průměru o 70%.31 Rovněž tak kvalita fakturované práce a použitých náhradních dílů není vždy odpovídající. ČAP i ČKP rovněž upozorňují, že podíl případů, jež lze klasifikovat jako pokus o pojistný podvod je u takových to neautorizovaných asistenčních služeb několikanásobně vyšší než u běžných pojistných událostí, kde byla využita
28
TZ rozšířil trestnost činu ve smyslu písm. c) odst. 1 i na jednání pachatele při uplatnění práva na jiné obdobné plnění, tedy na základě jiného důvodu, než je plnění na základě pojistné smlouvy, např. zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. 29 Tyto asistenční služby nemají smlouvu o spolupráci s pojišťovnami na rozdíl od asistenčních služeb autorizovaných-smluvních, které smlouvu o spolupráci na základě splněných kritérií pojistitele /hodinová sazba, úroveň provedené opravy, vybavení servisu apod./ mají. 30 Jedná se zde zpravidla o domluvu s dopravní policií, která bývá i finančně motivována k podání včasné informace právě takovéto asistenční službě. 31 Tisková zpráva. Pojišťovny opět úspěšné v boji s podvodníky. Česká asociace pojišťoven. [online+ 2011. *cit. 18.března 2012+. Dostupný na WWW: http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+tiskov%c3%a9+zpr%c3%a1 vy
18
smluvní asistenční služba, přičemž uvádění v omyl ve výši nebo rozsahu nároků lze identifikovat v určité podobě u všech takovýchto událostí. Počínání takovýchto společností tzv. „crashhunterů“ představuje tudíž nemalý problém nejen pro pojišťovny, ale i pro klienta, jenž je „šedými“ asistencemi vědomě uváděn v omyl o výši pojistného plnění, na které má údajně nebo podle zákona nárok. V kontextu této problematiky je třeba si uvědomit, že výše vyplacených pojistných plnění se každoročně promítá do stanovení výše sazeb pojistného na další období. Neúčelně vynaložené náklady by v konečném důsledku vedly k paušálnímu růstu cen v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, na což by dopláceli i klienti, kteří nebourají32. Dle mého názoru je objektivní stránkou trestného činu páchaného společnostmi poskytujícími asistenci při nehodách, uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů o nároku poškozeného na náhradu škody, eventuelně o kvalitě a ceně provedené opravy. Subjektivní stránkou z pohledu pachatele tohoto trestné činu je zde nadhodnocení služby nebo kvality provedené opravy s cílem obohatit se na pojistném plnění na úkor pojistitele a v samém důsledku i poškozeného při dopravní nehodě. Na závěr této podkapitoly bych ještě rád uvedl velmi oblíbený způsob podvodu při uplatňování nároku na náhradu škody z povinně smluvního pojištění odpovědnosti z provozu vozidel. Jedná se o fiktivní využití náhradního vozidla po dobu nezbytně nutnou k odstranění vzniklého poškození. V tomto případě stačí odpovědnostnímu pojistiteli škůdce předložit fakturu a smlouvu o zapůjčení vozidla. V praxi se pak jen velmi těžko prokazuje, že zápůjčka proběhla pouze „papírově“.
32
Tisková zpráva. Pojišťovny varují řidiče před využíváním nesmluvních asistenčních služeb! Česká asociace pojišťoven. pojistné pojistiteli. *on-line+ 2010. *cit. 24. března 2012+. Dostupný na WWW: http://www.cap.cz/ItemF.aspx?od=30&list=DOKUMENTY_01&view=pro web tiskové zprávy
19
3.2 Pojištění smluvní dobrovolné Havarijní pojištění uzavírá majitel, ev. provozovatel motorového vozidla s konkrétním pojistitelem na základě pojistné smlouvy33 a všeobecných pojistných podmínek34 konkrétního pojistitele. Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé35 události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné36.
3.3 Rizika krytá pojistnou smlouvou havarijního pojištění V pojistné smlouvě lze sjednat tato následující pojistná nebezpečí – rizika a to buďto jednotlivě nebo všechna dohromady (Allrisk). Od této propojištěnosti se samozřejmě odvíjí i cena sjednaného pojištění. Čím více rizik je pojištěno, tím je pojistné dražší. Naopak pojistitel, ale poskytuje různé druhy doplňkových služeb zdarma (např. odtah vozidla smluvním partnerem, rada jak se zachovat ve vzniklé situaci atd.).
33
Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit 34
Všeobecné pojistné podmínky vydané konkrétním pojistitelem jsou nedílnou součástí každé pojistné smlouvy, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Obsahují zejména vymezení vzniku a trvání pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek za kterých pojistiteli nevzniká povinnost poskytnout pojistné plnění (tzv. výluky z pojištění), způsob určení výše rozsahu plnění a jeho splatnost. 35 Zák. č.: 37/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o pojistné smlouvě, § 3 a) nahodilou skutečností skutečnost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání soukromého pojištění vůbec nastane, nebo není známa doba jejího vzniku, b) pojistnou událostí nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, 36 Zák. č.: 37/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o pojistné smlouvě, § 2
20
a) havarijní pojištění Kryje škody na pojištěném vozidle způsobené řidičem tohoto vozidla za předpokladu splnění kritérií uvedených v pojistné smlouvě a ve všeobecných pojistných podmínkách, které jsou nedílnou součástí každé pojistné smlouvy a škody způsobené jinými, neznámými vozidly např. při parkování na veřejných komunikacích či parkovacích plochách.
b) odcizení a vandalismus Pojištění těchto rizik kryje škody na pojištěném vozidle způsobené jeho odcizením, odcizením jeho částí nebo výbavy pevně spjatých s karosérií pojištěného vozidla a poškození úmyslně způsobená člověkem (např. poškození laku, karoserie ev. skel vozidla). Vzhledem k tomu, že v tomto případě se jedná o trestný čin krádeže, poškozování cizí věci ev. vandalismus, pojistitelé likvidaci takovýchto škod na základě všeobecných pojistných podmínek podmiňují oznámení takovéhoto činu policii a podáním trestního oznámení na neznámého pachatele.
c) živelní událost Toto pojištění kryje dle přesné specifikace uvedené ve všeobecných pojistných podmínkách škody vzniklé v důsledku živelních událostí /např. vichřice, kroupy, povodeň apod./
d) doplňková pojištění Pojištění lišící se dle nabídky konkrétního pojistitele. Jedná se zde například o doplňkové připojištění čelního skla, úrazové připojištění sedadel, připojištění náhradního vozidla po dobu nezbytnou k opravě vzniklého poškození apod.
21
4. Formy pojistných podvodů u smluvního pojištění vozidel
V této skutkové podstatě37 jednání pachatele v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch spočívá: a) ve vyvolání nebo předstírání události, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, b) v udržování stavu vyvolaném pojistnou událostí, čímž je způsobena na cizím majetku škoda nikoliv nepatrná. Platí zde základní zásada platná pro všechny druhy pojištění, tedy, že pojištěním se poskytuje ochrana před nahodilými událostmi, resp. před jejich nepříznivými následky.38
4.1 Fingovaná nehoda Podobně jako u pojištění odpovědnosti z provozu vozidla i zde se jedná o události kdy pachatel úmyslně nabourá, poškodí pojištěné vozidlo, uplatní nárok na náhradu škody z havarijního pojištění u těch poškozeních, které na vozidle byla již v době jeho pořízení nebo poškození zinscenuje za pomoci nářadí a již poškozených náhradních dílů někde v dílně. Jako příklad fingované havárie lze uvést případ dvou známých, kteří zakoupili v Německé spolkové republice ojeté, již havarované vozidlo. Toto vozidlo dovezli do ČR. Před uzavřením pojistné smlouvy však úmyslně pozměnili identifikační znaky a doklady tohoto vozidla s cílem zatajit jeho skutečné stáří a hlavně jeho havarijní minulost. Poté s tímto vozidlem záměrně havarovali, čímž obnovili jeho předchozí nedbale a levně opravené poškození. U pojistitele následně uplatnili nárok na náhradu vzniklé škody z titulu uzavřené havarijní
37
Dle ust, § 210 odst. 2 TZ Srov. Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až 421. Komentář. 1. Vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, 2011s. ISBN 978-80-7400-178-9, s. 1889 38
22
pojistky na původní poškození vozidla, navíc navýšené jeho „omlazením“, vzhledem k tomu, že mladší vozidlo má pochopitelně i vyšší cenu.39
4.1.1 Úmyslné vyvolání události S níž je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, je takové jednání pachatele, kterým úmyslně způsobí konkrétní skutečnost, ze které vzniká na základě sjednané a uzavřené pojistné smlouvy povinnost pojistitele poskytnout plnění. Jako příklad úmyslně vyvolané události lze uvést příklad z praxe, kdy bylo prokázáno, že pachatel úmyslně poškodil vozidlo o silniční svodidla z důvodu svého zadlužení a platební neschopnosti dostát svým závazkům. Následně rovněž uplatnil nárok na náhradu škody z titulu uzavřeného havarijního pojištění u svého komerčního pojistitele.
4.1.2 Úmyslné předstírání události i zde je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění. Jedná se o fingování události blíže označené v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu a s nímž je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout na základě pojistné smlouvy, pojistné plnění, ač se ve skutečnosti taková událost vůbec nestala. Jako příklad úmyslného předstírání pojistné události lze uvést pokus o pojistný podvod, který byl odhalen již v prvopočátku uplatnění nároku na náhradu škody. Pachatel na své vozidlo pomocí křídy či lehce odstranitelné barvy „namaloval“ poškození laku a tuto škodu se snažil z titulu uzavřené havarijní pojistku u pojistitele uplatnit.
39
Srov. PRŠAL, V. Pojistné podvody v souvislosti s individuálně dováženými vozidly. Pojistný obzor, 2003. č. 6, s. 11-12
23
4.2. Využitá pojistná událost V tomto případě se jedná o využití skutečné pojistné události. Pojištěný (majitel, provozovatel, držitel) zneužije skutečně nastalou nahodilou pojistnou událost k rozšíření – navýšení vzniklé škody s úmyslem překročení/překonání/ zejména sjednané spoluúčasti nebo jejího nadhodnocení a následnému inkasu pojistného plnění ve výši na který nemá vzhledem k rozsahu poškození vzniklého při původní nahodilé události nárok. V praxi se tak většinou děje úmyslným poškozením dílů vozidla sousedících s díly při původní nahodilé události skutečně poškozenými. U živelního pojištění, vandalismu a odcizení částí vozidla je tento protiprávní postup stejný. Pachatel v těchto případech úmyslně poškodí i díly, součásti vozidla, které poškozeny nebyly, ev. se snaží o připojení již starších poškození, která na vozidle byla již v minulosti vzhledem k tomu, že je pro něj výhodné vzhledem ke spoluúčasti40 všechna poškození „zlikvidovat“ v jedné pojistné události.
4.3. Fiktivní pojistná událost V těchto případech se jedná o poškození na vozidlech, u kterých není povinností pojištěného oznamovat vznik takovéto škodní události policii.41 V těchto případech bývají všechny údaje smyšlené a ke škodní události dojde prakticky pouze na „papíře“ eventuelně při uplatnění nároku na náhradu škody u pojistitele. Z počátku 90. let je znám příklad kdy pachatel pojistného podvodu vycestoval s vozem do zahraničí (SRN) kde na vrakovišti vyhledal stejný vůz (model a barvu) přendal ze svého nepoškozeného vozidla RZ, poškozené vozidlo vyfotil a na základě těchto fotek a falešného protokolu od policie o nehodě uplatnil nárok na náhradu škody z HAV pojištění.
40
Spoluúčast je pevně daná část pojistného plnění (část vzniklé škody) vyjádřena v penězích, procentuelně ev. kombinací obojího, kterou se pojištěný smluvně podílí na každé pojistné události. 41 U škod u kterých předpokládaná výše škody (pojistného plnění) nepřesáhne na jediném vozidle částku Kč 100 tis. nedojde ke zranění osob, nevznikne škoda na majetku třetích osob a eventuelní účastníci se na místě dohodnou o míře zavinění není třeba asistence Policie ČR.
24
4.4 Fiktivní odcizení vozidla V tomto případě se jedná o fiktivní odcizení vozidla. Pachatelé již přímo s úmyslem spáchání trestného činu pojistného podvodu pojistí vozidlo neexistující, resp. pouze doklady od takovéhoto vozidla, nebo vozidlo nepojízdné v důsledku poškození (ať už karoserie nebo motoru), vozidlo, které se jim nedaří prodat, a nebo naopak, takové vozidlo které již „výhodně“ prodali převážně do zahraničí nebo na náhradní díly. Jako příklad fingované krádeže vozidla můžeme uvést kuriózní situaci jednoho majitele osobního automobilu, který u pojistitele uplatnil nárok na náhradu škody z důvodu odcizení jeho vozidla. Uvedl, že vozidlo předešlého dne zaparkoval v místě svého bydliště. Pojistitel se však v průběhu šetření této škodné události dozvěděl od svého smluvního partnera, že tento automobil krátce před svým odcizením projížděl do Běloruska. Jako řidič automobilu byl zjištěn známý majitele automobilu, který se cestou ubytoval v hotelu v Polsku. Tento řidič byl později předvolán k výslechu, u kterého však tvrdil, že v inkriminované době zmíněným vozem a udanou trasou do zahraničí neprojížděl. Dokonce uvedl, že ani nevlastní cestovní pas, neboť ho před půl rokem ztratil. Z prokázaných časových souvislostí bylo prokázáno, že majitel vozu nemohl své vozidlo ani zaparkovat tak, jak původně uvedl. Tento tedy změnil záhy svou výpověď a tvrdil, že se spletl, že byl pod vlivem alkoholu a neuvědomil si, že vozidlo uvedeným způsobem zaparkoval o den dříve. Tyto výpovědi však působily značně nevěrohodně a zjevně účelově. Z předpokládané verze by totiž vyplýval těžko uvěřitelný souběh událostí. Pachatel krádeže by ukradl osobní automobil cca sto kilometrů od Prahy a ten okamžitě odvezl do ciziny. Náhodou by byl vybaven cestovním pasem známého majitele odcizeného vozidla, který byl ztracen před cca půl rokem v Praze 4. V průběhu vyšetřování vyšlo najevo, že majitel vůz svému známému jednoduše předal s tím, že jej vyveze do zahraničí a tam ho prodá. O utržené peníze a náhradu od pojistitele by se pak společně podělili.42
42
Srov. ČERMÁK, A. Krádež vozidla Mazda 626. Pojistný obzor, 2001. č.: 4, s. 19
25
4.5 Fiktivní vykradení vozidla a vandalismus V tomto případě pachatelé sami poškodí zámek vozidla nebo rozbijí některé ze skel s úmyslem fingovat odcizení různých dílů ev. vybavení vozidla. V poslední době je velmi „populární“ odcizení airbagů, volantů, xenonových světlometů a samozřejmě navigací a autorádií vzhledem k ceně těchto dílů. Ve své praxi jsem se setkal i s odcizením všech sedadel z motorového vozidla. V případě fiktivního vandalismu pachatelé různými způsoby poškozují svá vozidla. Jedná se např. o poškození skel a laku vozu barvou nebo o různá poškození karoserie (prorážení, propichování apod.)
26
5. Indikátory pojistných podvodů
Indikátory pojistných podvodů jsou údaje (faktory, ukazatele, příznaky) pojistné události, které signalizují, že se všechny uvedené údaje a skutečnosti nemusely stát tak, jak pojištěný ev. poškozený43 uvádí. Tato identifikace potencionálního pojistného podvodu se objevuje v každé fázi pojištění, ať při sjednávání pojistné smlouvy tak při uplatnění nároku na náhradu škody z pojištění. Indikátory dělíme dle jejich vztahu k pojistné smlouvě, pojištěnému nebo pojistníkovi. Rozlišujeme indikátory z průběhu pojištění, osobní indikátory a dokumentační indikátory44.
5.1 Indikátory z průběhu pojištění Mezi indikátory z průběhu pojištění řadíme převážně ty ukazatele, které indikují pojistnou historii zájemce o pojištění či pojištěného. Jedná se zde o ukazatele škodovosti (škodního průběhu)45, to znamená, že se v potaz berou údaje o počtu škodních událostí za dané období46 a výše vyplaceného pojistného plnění. Tento údaj indikuje eventuelní snahu o majetkový prospěch pojištěného, provozovatele ev. majitele takového vozidla. Dalším ukazatelem v těchto případech bývá absence pojistné historie daného vozidla a minulých pojištění. Může to ukazovat na skutečnost, že pojistná smlouva byla sjednána právě jen za účelem uplatnění nároku na pojistné plnění. V důsledku to může znamenat i to, že pojištěné vozidlo vůbec neexistuje. Dále mezi tyto indikátory patří také časté změny různých pojistitelů. V tomto případě se může jednat o snahu pachatele právě o zakrytí škodního 43
Pojištěný – osoba, která uzavřela s pojistitelem pojistnou smlouvu Poškozený – osoba, poškozena jiným účastníkem, uplatňuje nárok na náhradu škody ze zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 44 Srov. PORADA, V., PRŠAL, V., Podvody se silničními dopravními nehodami, Pojistný obzor, 2002. č.: 8, str. 15-16. 45 Škodní průběh – poměr zaplaceného pojistného k vyplacenému pojistnému plnění. Dle statistik je běžný škodní průběh do 30% (škodovost). 46 Zpravidla se jedná o dobu pojištění (kalendářní rok od podpisu pojistné smlouvy).
27
průběhu. S tímto indikátorem souvisí i snaha pojištěného o zakrytí dřívějších pojistitelů a to ze stejného důvodu jako zatajení škodního průběhu. I zde se může jednat o snahu vyhnout se vyšetřování pojistitelem, případně o snahu vyhnout se možnosti odmítnutí pojistného plnění.47
5.2 Osobní indikátory Jako osobní indikátory slouží všechny neobvyklé, nestandardní chování či postoje pojištěného. Tím může být cokoliv od nepřátelského nebo vyhýbavého přístupu pojištěného k pojistiteli až naopak k chování přehnaně přátelskému nebo přespříliš kooperativnímu. Příkladem takovéhoto chování je například pozdní placení pojistného. Tento ukazatel může indikovat nezájem na pojištění bez škodního průběhu a v důsledku to, že pojistná událost nemusela vůbec nastat. Pojištěný může mít dluhy nebo jiná finanční břemena, která zamýšlí uhradit z pojistného plnění. Dalším ukazatelem je tlak pojištěného na rychlou výplatu pojistného plnění v hotovosti a nikoliv převodem na bankovní účet. Jako v předešlém případě může indikovat tato okolnost finanční problémy pojištěného. Podezřelá je i neobvyklá informovanost o rozsahu krytí a vzniku škod, v tomto případě škoda nemusela vůbec nastat, eventuelně nastala jinak než jak pojištěný uvádí. Podezřelé je i zpětvzetí již nahlášené škodní události, zde se může jednat o obavu pachatele z odhalení. Na závěr jsem si nechal dle mého názoru jeden z nejpodstatnějších osobních indikátorů a to samu osobu pojištěného, model, značku a reálnou cenu pojištěného vozidla. V tomto případě je důležité posoudit vzhledem k věku a možnostem pojištěného výše uvedené skutečnosti (faktory). Velmi oblíbenou metodou páchání pojistných podvodů jsou totiž „nastrčené osoby“ (bílí koně). Jedná se o lidi ve finanční nouzi, ev. o mladé lidi bez pravidelného příjmu ev. s pravidelným příjmem odpovídajícím jejich věku, vzdělání a praxi. Jejich „kamarádi“ na ně „napíší“ za drobnou úplatu většinou luxusní vozidlo s vysokou reálnou tržní cenou, vzhledem k tomu, že sami nechtějí být uvedeni jako majitelé tohoto vozidla ať už z důvodů jejich škodního průběhu48 nebo jiným 47
Srov. PORADA, V., PRŠAL, V., Podvody se silničními dopravními nehodami, Pojistný obzor, 2002. č.: 8, str. 15-16 48 ČKP eviduje dle rodných čísel, registračních značek, VIN kódu vozidel škodní průběh jednotlivých motoristů a škodovost jednotlivých vozidel
28
skutečnostem.49 Velmi oblíbenou osobou, majitelem luxusního vozu pořízeného pro účely inkasa pojistného plnění bývají mladé slečny a kupodivu i ženy samoživitelky ve středním věku. Domnívám se, že je to z důvodu lehkého ovlivnění a zavázání si lidí, kteří nejsou v právě dobré finanční situaci a jsou za úplatu ochotni angažovat se v tomto podvodném jednání. Samozřejmě často na toto své jednání doplatí, vzhledem ke skutečnosti, že při odhalování této trestné činnosti jsou první na řadě.
5.3. Dokumentační indikátory K dokumentačním indikátorům jsou řazeny listinné podklady předané pojištěným pojistiteli k nezbytnému šetření a následné likvidaci pojistné události. Patří sem zejména absence nebo naopak přemíra doložených podkladů k náhradním dílům, popřípadě jsou tyto podklady pozměněny, dále je sporná jejich autentičnost. Tyto skutečnosti mohou indikovat, že vozidlo, kterého se týkají nemusí existovat, případně nemusí být ve vlastnictví osob, jak uvedeno, eventuelně, že vozidlo nebylo po poškození vůbec opraveno, nebo že škoda nemusela vůbec nastat. Dalším podezřelým jevem je předložení pouze fotokopií potřebných podkladů, nedávné ohodnocení poškozeného vozidla znalcem, doložená dokumentace pochází z různých zdrojů, ale ty obsahují podobný rukopis, typ písma případně stejné pravopisné chyby.50 Dalším indikátorem je zahrnutí daně z přidané hodnoty, která však účetně nesouhlasí.51
49
Může se jednat o nařízenou exekuci, trestní stíhání, nebo o skutečnost, že již několik vozidel vlastní a z pojistného plnění úspěšně žije. 50 Srov. PORADA, V., PRŠAL, V., Podvody se silničními dopravními nehodami, Pojistný obzor, 2002. č.: 8, s. 15-16 51 PORADA, V., PRŠAL, V., Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu. Pojistné rozpravy, 2001. č.: 10, s. 47-48
29
5.4 Další indikátory podvodu u škod z pojištění motorových vozidel Další identifikátory bych nazval „technické“ a z mého pohledu se jedná o zásadní a podstatné ukazatele na jejichž základě je možné rozeznat pokus o pojistný podvod hned v jeho prvopočátku a to při uplatnění nároku na náhradu škody u pojistitele. V těchto případech se jedná o místo na kterém mělo ke škodě dojít a o chybějící stopy střetu52. Dalším indikátorem tohoto druhu je například uvedení důvodu vzniku škodní události „nepřímý střet vozidel“. Zpravidla pojištěný uvede, že ve snaze vyhnout se překážce na silnici (živé či neživé) strhl řízení a s vozidlem havaroval. Dalším ukazatelem je například propadlá technická prohlídka pojištěného vozidla nebo vypršení její platnosti v blízké době. Zvlášť podezřelá je skutečnost, kdy vozidlo je nalezeno shořelé ev. majitel po nehodě doloží doklad o sešrotování vraku tohoto vozidla. Vypovídacím faktorem značné hodnoty je i prokázání individuelního dovozu havarovaného vozidla ze zahraničí krátce před vznikem dopravní nehody. Případě rozsah poškození vozidla zdokumentovaný technikem pojistitele, který neodpovídá poškození vozidla zdokumentovaného Policií při šetření dopravní nehody, eventuelně pokud tato fotodokumentace na policii chybí, nebo je evidentně nedostatečná a nevypovídá nic o poškození vozidla a průběhu nehody. Dalšími identifikátory jsou neúplná nebo sporná dokumentace o vozidle, vysoký kilometrový průběh, ev. kilometrový průběh je v rozporu se stavem nebo stářím vozidla, nejasný způsob nabytí vozidla, předchozí majitelé, jejich časté změny, duplikát velkého technického průkazu, vozidlo je v době vzniku škody na prodej, součástí nehody je i najaté vozidlo, vozidlo nebylo řízeno jeho majitelem apod.53
52
Jedná se zpravidla o zbytky vozidel, plasty, sklo, brzdné stopy ev. vyteklé provozní náplně. vozidel, v případě, že škoda nebyla šetřena policií se bohužel tyto stopy zajišťují jen velmi obtížně. 53 Srov. PORADA. V., PRŠAL. V., Podvody se silničními dopravními nehodami. Pojistný obzor, 2002. č.: 8, s. 15-16
30
6. Odhalování pojistných podvodů u pojištění vozidel
K šetření a následnému odhalování pojistných podvodů dochází dle mého názoru ve dvou rovinách. V první, za předpokladu, že je ke vzniku škodné události přivolána police která provede prvotní a neodkladné úkony mezi něž patří poskytnutí první pomoci a zajištění zdravotnického ošetření zraněným osobám, zajištění odstranění možného nebezpečí vzniklého právě při předmětné škodní události, zjištění totožnosti účastníků, svědků případně dalších osob, které by mohli pomoci při objasnění průběhu škodního děje. Dále pak je jich povinností zaznamenat a zdokumentovat veškeré dostupné údaje, které mají jakoukoliv vypovídající hodnotu jak k samotnému vzniku takové události tak následně k výši vzniklé škody a samozřejmě i vzhledem k zúčastněným osobám. Dále pak zajištění veškerých dostupných stop a jiných důkazů před poškozením nebo zničením. Ve druhé, při uplatnění nároku na náhradu škody pojištěným u pojistitele. Pojistitel oznámení takové škody zaeviduje a začne vznik škodné události šetřit. Neznamená to však, že každá nahlášená pojistná událost je podrobně šetřena specialisty pojistitele. K takovému důkladnému prošetření dochází dle mé zkušenosti až na základě upozornění zaměstnance pojišťovny eventuelně je „podezřelá“ škodní událost vytipována systémem na základě již zmíněných indikátorů pojistného podvodu.
6.1 Šetření vzniku škodní událostí policií V podstatě v tomto případě nelze ještě hovořit o vyšetřování trestného činu pojistného podvodu podle § 210 TZ. Policie přijede na místo vzniku dopravní nehody a všechny okolnosti tohoto vzniku náležitě zdokumentuje a zaprotokoluje. Již v tuto chvíli je však možno odhalit nesrovnalosti ve výpovědích zúčastněných osob ev. v rozsahu poškození vozidel. Šetření každé dopravní nehody je třeba zpracovat svědomitě a co možná nejpřesněji, vzhledem k tomu, že takovéto důkladné zpracování okolností usnadní zcela podstatně další šetření
31
případného pojistného podvodu a samozřejmě určí míru zavinění a odpovědnosti jednotlivých účastníků na vzniklé škodní události.
6.1.2 Ohledání místa dopravní nehody Při dopravních nehodách vzniká na vozovce a v jejím okolí velké množství stop důležitých k určení samotného průběhu události, jakožto i ke zjištění jejího pachatele. Zejména se jedná o stopy na zúčastněných vozidlech, po jízdě (brzdné stopy) a dále pak různé smýkání převrácených vozidel, stopy po rytí jejich vystupujících částí a pod. Často se na místě vzniku škodní události vyskytují stopy opadlého bláta po nárazu vozidel, kusy odpadlého laku a stopy po nárazu do pevných překážek jako jsou např. stromy, domy, obrubníky, sloupy a tak podobně. Výjezdová služba policie tak získává základní údaje o příčinách vzniku škodních událostí – dopravní nehody, zajišťuje a provádí ohledání místa dopravní nehody.54 Po provedení prvotních a neodkladných úkonů55 se místo dopravní nehody podrobně ohledá. Rovněž se provede důkladné ohledání věcí zúčastněných osob a vozidel. Účelem tohoto ohledání je zjištění a zajištění důkazů a skutečností rozhodných pro posouzení příčin, podmínek a okolností vzniku dopravní nehody. Při ohledání místa nehody se věnuje pozornost zejména: dopravní situaci na místě samém, okolí dopravní nehody, stopám, poloze vozidel a předmětů, technickému stavu zúčastněných vozidel včetně jejich konečného postavení a polohy ovládacích prvků vozidla, zejména pak postavení kol, charakteru poškození apod., je-li vozidlo vybaveno tachografem, zajistí se v případě potřeby tachografický kotouč nebo výpis záznamového zařízení,
54 55
CHMELÍK. J., Vyšetřování silničních dopravních nehod, Policejní akademie Praha 1998, s. 24 Např. poskytnutí první pomoci zraněným osobám, zajištění úklidu znečištěné vozovky apod.
32
stavu účastníků dopravní nehody, známky požití alkoholu, zranění a podobně. Na místě vzniku dopravní nehody nelze jednoznačně stanovit, ve kterém pořadí by se měly jednotlivé stopy zjišťovat, zajišťovat a zaměřovat. Každou stopu, která byla zjištěna na místě dopravní nehody je třeba označit, byť zdánlivě nesouvisí s průběhem nehodového děje. Může se jednat i o stopy, které ukazují, že by se mohlo eventuelně jednat o pojistný podvod nebo fingovanou dopravní nehodu. Zpravidla se začíná od zjišťování polohy vozidla, místa střetu nebo nárazu a následně se postupuje ve směru příjezdu jednoho ze zúčastněných vozidel. Místo dopravní nehody se vždy zadokumentuje fotograficky ev. videozáznamem. Fotografie nebo videozáznam musí poskytovat názornou a úplnou představu o místě a rozsahu dopravní nehody. Stopy, které nelze zachytit fotograficky, musí být výstižně popsány nebo zakresleny do náčrtku místa vzniku škodní události.56 Z výše uvedeného šetření policie uvedu alespoň nejmarkantnější ukazatele toho, že se s největší pravděpodobností jedná o pojistný podvod. Na místě dopravní nehody se nenachází důležité součásti poškozeného vozidla (vozidel), jedná se například o střepy zbytky rozlámaných plastů, přesto, že je policisté hledali. Dalšími takovými ukazateli jsou i absence zranění zúčastněných řidičů vzhledem ke značnému poškození vozidel. Dále také pokud je vznik škodní události nahlášen v nočních hodinách a na málo frekventovaných místech, poškození vozidel neodpovídá mechanismu střetu, který udávají účastníci, jsou zjištěny dvojí stopy po opakovaném přistavení vozidel do konečného postavení, na vozidlech jsou rozbité nebo zdeformované části, které nelze dostatečně vysvětlit průběhem uváděného nehodového děje, na místě střetu s pevnou překážkou nejsou zjištěny stopy po nárazu ev. pouze nepatrné nebo dokonce mohou být takovéto stopy i uměle vytvořené, např. záseky sekerou do stromu apod. Rovněž nelze považovat nepojízdné vozidlo za znak skutečné dopravní nehody vzhledem k rozličným možnostem přistavení takového vozidla na vytipované místo vzniku škodní události.
56
Viz. Závazný pokyn policejního presidenta, 2006. č.: 85. čl. 98
33
6.2 Šetření vzniku pojistné události pojistitelem Celý proces šetření vzniku škodní události pojistitelem začíná ve chvíli uplatnění nároku na náhradu vzniklé škody pojištěným ev. poškozeným. Uplatnění nároku na náhradu škody je v součastné době z 90% nárokováno telefonickým oznámením vzniku škodné události pojistiteli, který si toto s vědomím oznamovatele nahrává.57Samozřejmě je možné oznámení vzniku škody zaslat pojistiteli poštou ev. v elektronické podobě na příslušném formuláři. Po oznámení vzniku škodní události dojde k její registraci pojistitelem a k přidělení čísla pojistné události. V prvopočátku je pojistitelem zkoumán způsob vzniku pojistné události a tento je posuzován vzhledem k uzavřené pojistné smlouvě a pojistným podmínkám s ohledem na likvidnost vzniklé škody. Pojištěný/poškozený se s pojistitelem dohodne na předvedení poškozeného vozidla za účelem zdokumentování rozsahu poškození, které musí být pojistiteli dle pojistných podmínek umožněno. Provést tuto prohlídku může jen zaměstnanec pojistitele, ev. smluvní partner.58 Dále je pojištěný/poškozený povinen na základě pojistné smlouvy předat pojistiteli všechny potřebné podklady nutné k likvidaci škody. Jedná se zejména o kopii velkého technického průkazu, kopii řidičského průkazu, záznam o dopravní nehodě, byl-li sepsán, potvrzení policie o vzniku dopravní nehody, šetřila-li policie a informaci o tom zda vozidlo bude opraveno v servise a po ukončení této opravy bude doložena faktura nebo zda si přeje náhradu vzniklé škody vyčíslit pojistitelem takzvaným „rozpočtem“.59 Likvidace formou rozpočtu je využívána převážně u starších vozidel, u kterých by při opravě ve značkovém nebo i jiném servise mohlo dojít k tzv.“totální škodě“60. Dále je tento způsob využíván k páchání právě pojistných 57
Tato evidence telefonických oznámení nahrazuje oznámení v psané podobě. V součastné době jsou smluvními partnery pojišťoven z převážné většiny smluvní a autorizované servisy. V tomto případě pak, ale oprava musí proběhnout právě v tom smluvním zařízení, které prohlídku poškození zajistilo. Co se týká samostatných likvidátorů pojistných událostí, jen velmi málo z nich má s pojistiteli smluvní vztah ohledně provádění prohlídky rozsahu poškození, vzhledem k tomu, že tento úkon je vzhledem k následné likvidaci a vyčíslení škody nejdůležitější a tedy nejlépe zneužitelný. 59 Rozpočet nákladu na opravu se provádí automatizovaným výpočetním systémem, nejvyužívanějším je např. od společnosti AUDATEX 60 Totální škoda znamená, že celkový náklad na opravu přesáhne 80% obecné ceny vozidla v době vzniku pojistné události, v tomto případě je oprava z pohledu pojistitele neekonomická a výpočet škody probíhá odlišným způsobem (obecná cena mínus použitelné zbytky(vrak vozidla), případě u havarijního pojištění mínus spoluúčast). 58
34
podvodů vzhledem k tomu, že pojištěný/poškozený nemusí dokládat fakturu za opravu a de facto je na něm zda poškození odstraní či nikoliv. Pokud však k takové škodě dojde standardním „zákonným“ způsobem, vozidlo je pojízdné, splňuje náležitosti technického stavu pro provoz na pozemních komunikacích o podvod se z pohledu pojistitele nejedná, vzhledem k tomu, že byla pojištěnému/poškozenému uhrazena jeho újma na poškozeném vozidle a je v podstatě pouze na něm zda adekvátní náhradu vzniklé škody použije na opravu vozidla nebo ne. Po ukončení opravy a doložení posledního dokladu k šetření škody nezbytného má pojistitel 15 dní na poukaz pojistného plnění. Pokud pojistiteli pojme podezření, že u likvidované (uplatněné) pojistné události není vše v pořádku, začne ji šetřit důkladněji. Šetření probíhá na základě již zmíněných indikátorů pojistného podvodu, kdy se pojistitel zaměřuje na předešlý škodní průběh vozidla, u něhož došlo k pochybnostem buďto o vzniku škodné události nebo o rozsahu poškození. Dále se zaměří na osobu pojištěného/poškozeného, kterou prověří v databázi ČKP (zde jsou uvedeny předchozí smlouvy dle rodného čísla a škodní průběh k nim, bohužel však týkající se pouze zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Pokud vznikne pochybnost o výši
způsobené škody nebo o vzniku samotné škodní události zadá pojistitel případ ke zpracování soudnímu znalci, který vypracuje znalecký posudek k možnému vzniku této události a k rozsahu poškození. Na základě tohoto posudku pojistitel případně odmítne ze smlouvy plnit. Následně pojištěný/poškozený buď souhlasí s odmítnutím plnění, nebo častěji vstoupí do jednání s pojistitelem. Nechá si vypracovat svůj znalecký posudek od jiného znalce a plnění nárokuje dál. Tyto případy většinou končí u soudu, který určí dalšího soudního znalce a na základě všech dostupných podkladů nestraně rozhodne.
35
7. Pachatelé pojistných podvodů Pachatelem trestného činu pojistného podvodu může být teoreticky každý majitel motorového vozidla, vzhledem k zákonné povinnosti uzavření odpovědnostního pojištění z provozu vozidla. Pachatele pojistných podvodů lze rozdělit podle více kritérií. Nejjednodušším dělením je podle mého názoru dělení na pachatele vnější a pachatele vnitřní.
7.1 Pachatelé vnějšího pojistného podvodu Pachatelem pojistného podvodu z vnějšku je ten pojištěný/poškozený, kterému z titulu uzavřené pojistné smlouvy náleží právo na náhradu škody od pojistitele, případně ten pojištěný, který při sjednávání (uzavírání) pojistné smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí stejně tak jako ten pojištěný/poškozený, který v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá událost s níž je spjato právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou.61 Pachatel pojistného podvodu při sjednávání (uzavírání) pojistné smlouvy úmyslně uvede s cílem navýšit hodnotu pojišťovaného vozidla jiný rok výroby než skutečný, eventuelně nižší kilometrový průběh, ev. zamlčí předchozí poškození vozidla, která nebyla náležitě odstraněna. Zamlčení předchozích poškození nedokonale odstraněných ev. skutečný technický stav62 lze úspěšně provést dle mého názoru pouze za pomoci zaměstnance pojišťovny (pachatel vnitřní), který tuto lež – podvod zlegalizuje svým podpisem na pojistné smlouvě ev. na dokladu o provedené prohlídce vozidla, ať už při jeho vstupu do pojištění nebo při posuzování rozsahu poškození před samotnou likvidací vzniklé škody u pojistných událostí. Za tuto „službu“ bývá zpravidla finančně odměněn.
61
Srov. Zák. č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů V tomto případě se jedná o technický stav, podstatně horší než je běžný průměr vzhledem ke stáří vozidla a vzhledem k obvyklému kilometrovému průběhu, ev. se může dokonce jednat o vozidlo které buďto fyzicky vůbec neexistuje (existují pouze doklady) nebo je v důsledku poškození neschopné provozu (nepojízdné). 62
36
7.1.1 Charakteristika pachatelů pojistných podvodů vnějších Dle mého názoru se pachatelé pojistných podvodů vnějších dělí do dvou základních skupin. První skupinou pro naše potřeby ji můžeme nazvat „amatéři“. To jsou ti pojištění/poškození, kteří se stali skutečně účastníky dopravní nehody a snaží se o získání vyššího pojistného plnění, než na jaký mají dle zákona nebo z titulu uzavřené pojistné smlouvy nárok a to buďto navýšením vzniklé škody nebo neuvedením všech pravdivých skutečností o jejím vzniku. Druhou skupinou jsou tzv. „profesionálové“. To jsou takoví pachatelé, kteří se cíleně zaměřují na páchání pojistných podvodů. Za tímto účelem se sdružují, vyměňují si „novinky“ z okruhu pojištění a likvidace škod u různých pojistitelů, vyhledávají osoby, které by jim v jejich činnosti byli prospěšné, ať už se jedná o zaměstnance pojišťoven, policie, znalců z oboru, autoopravářů, prodejců náhradních dílů, majitelů vrakovišť nebo osob na které by mohli „napsat“ vozidlo určené k „vydělávání“. Tato skupina je vzhledem k rozsahu vzniklé škody a skutečnosti, že tuto činnost „páchají na plný úvazek“ samozřejmě nebezpečnější. Na druhou stranu je dle mého názoru i těžší takto profesionálním podvodníkům jejich podvodné jednání prokázat, vzhledem k tomu, že si jsou vědomi, čeho se dopouštějí, počítají s možným odhalením, tím jsou na něj připraveni a mají i finanční prostředky k zajištění v jejich prospěch hovořících znaleckých posudků ev. právní pomoci.
7.2 Pachatelé vnitřního pojistného podvodu Pachatelem vnitřního pojistného podvodu je zaměstnanec pojišťovny, který však má spolupachatele pojištěného/poškozeného z řad vnějších pachatelů profesionálů. Domnívám se, že tomu tak je v převážné většině páchání této trestné činnosti. Aby tomu tak nebylo, musel by mít pachatel vnitřní, zaměstnanec pojišťovny své vozidlo, ev. toto „napsáno“ na nějakého „bílého koně“, případně příbuzného s jiným příjmením, vzhledem ke skutečnosti, že škody vlastních zaměstnanců pojistitelé posuzují zvlášť obezřetně. Netvrdím, že tyto případy se nestávají, ale zpravidla zde dle mého názoru dochází ke kooperaci právě s pachatelem vnějším.
37
Pachatel vnitřní umožní pachateli vnějšímu při vstupu tohoto vozidla do pojištění, pojistit vozidlo nepojistitelné, případně za lepších podmínek, než na které by bez jeho pomoci pachatel vnější dosáhl. Při likvidaci škodní události naopak nadhodnotí rozsah poškození a zajistí vyšší a „bezproblémovou“ likvidaci uplatněného nároku, za což je samozřejmě náležitě odměněn.
38
8. Prevence pojistných podvodů
Základem prevence páchání trestných činů pojistného podvodu je dle mého názoru především ve změně celkového pohledu veřejnosti na tuto problematiku. U široké veřejnosti totiž stále přetrvává názor, že pojistný podvod je v podstatě „gentlemanský“ způsob jak přijít k penězům.63 Velké tolerantnosti tohoto trestného činu napomáhá i fakt, že si stále mnoho lidí plete pojištění se spořením. Myslí si, že když platí mnoho let pojistné a dosud žádno škodu neuplatnili mají nárok na trochu přivýdělku, například právě navýšením vzniklé škody.64 Takovýchto podvodů se z převážné většiny dopouštějí i lidé, kteří byli až dosud poctiví, bezúhonní, a které by nikdy ani nenapadlo ukrást jakoukoliv bezvýznamnou věc.65 Tito lidé chápou pojistný podvod jako nástroj jak od pojistitele získat zpět alespoň část, ne-li plnou výši nebo dokonce ještě více pojistného, které za ty roky zaplatili. Nejdůležitějším faktorem v boji proti páchání trestného činu pojistného podvodu je dle mého názoru sama pojišťovna – pojistitel. Domnívám se, že převážnou většinu pojistných podvodů je možno na základě praxe a zkušeností odhalit již v prvopočátku, to znamená při uplatnění nároku na náhradu škody pojištěným/poškozeným, ev. následně při prohlídce rozsahu vzniklého poškození. Tento můj názor však znamená, že by v pojišťovnách měli pracovat jen skuteční odborníci loajální ke svému zaměstnavateli a měli by být i náležitě motivováni vzhledem k možnosti tohoto „vedlejšího přivýdělku“. Domnívám se totiž, že většina neodhalených pojistných podvodů se děje minimálně s tichým souhlasem (vědomím) zaměstnanců pojišťoven. Tuto situaci může zlepši důsledná a poctivá kontrola zpracovávaných a vyplácený škodních událostí. Stejně tak jako finanční odměna řadovým pracovníkům pojišťovny za odhalení pojistného podvodu nebo pokusu o něj! Dále by se dle mého názoru měly pojišťovny zaměřit i na své smluvní partnery z řad autoservisů. Ti totiž na základě smlouvy s pojišťovnou dle mého názoru účtují přemrštěné ceny jak za náhradní díly, tak za provedenou práci. Toto 63
Srov. RŮŽEK. J., Jak předcházet podvodům v pojišťovnictví? Pojistný obzor, 2005. č.: 9, s. 12. Srov. TROJANOVÁ. E., Pojistné podvody neznají hranice. Pojistný obzor, 2006. č.: 11, s. 3. 65 Srov. RYCHLÍK. A. J., O podvodech v námořním pojištění. Pojistný obzor, 1980. č.: 6, s. 193 64
39
se však musí dít se souhlasem pojišťoven. Nezřídka se lze setkat se skutečností, že oprava provedená smluvním servisem je i o několik desítek procent dražší než výpočet škody provedený automatizovaným systémem určeným pro výpočet škod na motorových vozidlech. Domnívám se totiž, že touto cestou jsou z pojišťoven vyváděny nemalé finanční prostředky, o kterých se nemluví jako o podvodně vylákaných. Jejich snížením by se ušetřila nemalá částka, která by šla využít například při prevenci pojistných podvodů. Pro ještě intenzivnější boj s pojistným podvodem nově využijí pojišťovny zákonnou možnost výměny informací o protiprávním jednání prostřednictvím Systému pro výměnu informací o podezřelých okolnostech (SVIPO), provozovaného ČAP. „Cílem SVIPO není nahradit dosud užívané systémy a metody na úrovni jednotlivých pojišťoven, ale systematicky odhalovat podvody, které jsou páchány napříč trhem, a doplnit tak v součastné době využívané metody. Jedná se o takové podvody, které se z pohledu jedné pojišťovny nemusí na první pohled jevit podezřele a k jejich odhalení je třeba mít informace o škodách daného subjektu u jiných pojistitelů. Systém bude z počátku detekovat podvody v oblasti pojištění motorových vozidel, nicméně v plánu je jeho využití i v dalších oblastech pojištění“.66 Je samozřejmě dobře, že pojistitelé si budou vyměňovat informace o pojistných událostech. Důležité však je, aby součastně nedocházelo k úniku citlivých osobních údajů. Prevenci pojistného podvodu je vhodné zaměřit jak dovnitř, tak vně pojišťovny. Myslím si, že nejdůležitější v boji s tímto trestným činem je lidský faktor, tzn. posilování pracovních vztahů, cílené vytváření loajality zaměstnanců vůči pojišťovnám, jejich možná motivace boje proto pojistným podvodům a důkladná kontrola spolu s odpovědností za pochybení při likvidaci škody ev. při sjednávání pojistné smlouvy a také sankce.67
66
SÍKORA. T., Pojišťovny mají nový nástroj na boj s podvodníky. Tisková zpráva ČAP. [on-line] 2012. *cit. 24. března 2012+. Dostupn7 na WWW: http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+tiskov%c3%a9+zpr%c3%a1 vy 67 Srov. RŮŽEK. J., Jak předcházet podvodům v pojišťovnictví? Pojistný obzor, 2005. č. 9. s. 13.
40
Závěr Pojistné podvody jsou specifickým případem podvodného jednání, v nichž dochází ke klamání pojišťovny ze strany jiných subjektů, kteří se tímto způsobem snaží obohatit. Tímto způsobem vznikají v souhrnu nemalé finanční škody, které poškozují jak samotné pojistitele, tak i širokou veřejnost vzhledem k principu svépomoci (vyplacené pojistné plnění se odráží v ceně pojistného). Vůbec nejčastějším druhem pojistného podvodu je jednoznačně právě pojistný podvod spjatý s pojištěním motorových vozidel. Toto souvisí samozřejmě s masovým rozvojem motorismu, spoustou příležitostí k jeho spáchání a součastně také s ekonomickou situací pojištěných. Ve své práci jsem se pokusil shrnout problematiku páchání trestného činu pojistného podvodu v širších souvislostech. Rozebral jsem platnou právní úpravu pojistného podvodu. Dále jsem se zaměřil na přiblížení této problematiky od jejího prvopočátku, vstupu vozidla do pojištění, principům evidence a následné likvidace uplatněných nároků na náhradu vzniklé škody klienty pojišťoven. Vymezil jsem indikátory, které napomáhají orgánům činným v trestním řízení a samotným pojišťovnám v boji s tímto trestným činem, pokusil jsem se přiblížit kriminalistické metody a metody pojišťoven, stejně jako způsoby zajišťování a evidenci stop vedoucí k objasňování této trestné činnosti. Dále jsem se zaměřil na možnou prevenci těchto trestných činů a uvedl svůj názor a doporučení k jejich zamezení nebo alespoň ke snížení hodnoty finanční škody. Velmi podstatným krokem byla dle mého názoru kriminalizace tohoto typu speciálního podvodu jako samostatného trestného činu. Tímto bylo značně usnadněno jeho postihování. Ústavní soud také potvrdil opodstatněnost této přísnější úpravy, která kriminalizuje ne jen pouhé majetkové poruchy jako u podvodu obecného, ale i činy teprve hrozící takovými poruchami. Pojistnými podvody je totiž ohrožen nejenom majetek pojišťoven, ale v konečném důsledku i o majetek dalších klientů pojišťoven vzhledem k navyšování ceny pojistného.
41
Proto ohrožení majetku či jeho porucha v důsledku pojistného podvodu je ve svém reálném důsledku závažnější než poruchy vyvolané podvodem obecným.68 Domnívám se, že je také třeba zaměřit se na důležitost spolupráce pojišťoven a policie při odhalování této trestné činnosti. Pojišťovny mnohdy kritizují činnost policie v této oblasti. Vzhledem k počtu oznámení předaných pro podezření z pojistného podvodu k šetření a věcí u kterých bylo skutečně zahájeno trestní stíhání, se činnost policie jeví jako nedostatečná69.
68
Srov. nález Ústavního soudu ze dne 20. Února 2001 č. 127/2001 Sb. Srov. PRŠAL. V.,Spolupracovat s policií při vyšetřování pojistných podvodů, nebo volit vlastní způsoby ochrany zájmů pojišťovny? Pojistný obzor, 2007. č.: 12, s. 15. 69
42
Resumé In the first chapter I mentioned criminal offence against property and I looked into the subject of protection in relation to the criminal offence of insurance fraud. The second chapter mentions current effective laws related to this criminal offence, defines the criminal conduct I relation to motor vehicle insurance fraud and defines general characteristics. The third and fourth chapter specify the problems of motor insurance and its segmentation. The process of taking out motor insurance and the process of claim settlement are discussed. The chapters present the procedure of filing an insurance claim and the consequent inquiry and procedure of an insurer in regard to the insurance claim and the insurance claim payment. There is ad introduction into the most common forms of insurance fraud behaviour during taking out / closing an insurance, which is accompanied by examples from insurance practice. In the fifth chapter I presented indicators of insurance fraud, their segmentation and assumptions that can be derived from them. The sixth chapter is focused on detection / uncovering and investigating of insurance fraud both by the authorities active in the process of criminal prosecution as well as ‘commercial’ insurance companies. There is an illustration of police procedures after a loss (claim) occurrence, securing the evidence and its documentation. Also an illustration is given of the procedures of insurance companies starting from filing the claim, through the reviewing of the damage, collecting necessary data and documentation of the data, to a possible inquiry into suspicious insurance claims. The seventh chapter deals with insurance fraud perpetrators. The perpetrators are divided into insiders or external perpetrators based on their relationship to the insurer. Also based on their motif and methods used in committing insurance fraud they can be divided into amateur or professional offenders. In the eight chapter I have summarized possibilities of precautionary measures in prevention of insurance fraud, both by insurance companies and the police. I considered other alternatives of prevention of these criminal activities and offered my own solution. In my opinion, the suggested solution can lead to significant savings of financial means not only for ‘commercial’ insurance companies but in its effect also for the wide public, considering the inter-connection of the whole system on the principle of insurance reciprocity. The less insurance company pays on insurance claims, the cheaper the insurance premium can effectively be.
43
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Odborné publikace FRYŠTÁK, M. a kol. Trestní právo hmotné zvláštní část, Ostrava : KEY Publishing s.r.o. 2009, ISBN 978-80-7418-040-8. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až 421. Komentář. 1. Vydání. Praha : C. H. Beck, 2010, 2011s. ISBN 978-80-7400-178-9, s. 1879. KUCHTA, J., Válková, H. a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. Praha : C. H. Beck, 2005, s. 369-371. KUCHTA, J. a kol. Kurs trestního práva. Trestní právo hmotné. Zvláštní část. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, 656 s. JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo – novelizace v letech 1997 až 1999. 1. vyd. Praha: Linde, 2000. 154 s. ISBN 80-7201-208-8. CHMELÍK, J., Vyšetřování silničních dopravních nehod, Policejní akademie Praha 1998, s. 24. ŠÁMAL, P. a kol. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2001. 801 s. ISBN 80-7179-493-7. TERYNGEL, J. Podnikání, hospodářské a majetkové trestné činy. 1. vyd. Praha: Prospektum, 1991. 224 s. ISBN 80-85431-02-5.
Odborné časopisy RŮŽEK, J., Jak předcházet podvodům v pojišťovnictví? Pojistný obzor, 2005. č. 9. TERYNGEL, J. K tzv. „balíčkové“ novele trestního zákona – II. část Bulletin advokacie, 1998. č. 2.
44
PRŠAL, V., Vývojový trend trestných činů pojistných podvodů. Pojistný obzor, 2007. č. 8. PORADA. V., PRŠAL. V., Podvody se silničními dopravními nehodami, Pojistný obzor, 2002. č. 8. TERYNGEL, J. K tzv. „balíčkové“ novele trestního zákona – II. část Bulletin advokacie, 1998. č. 2. PORADA, V., PRŠAL, V., Vyšetřování trestného činu pojistného podvodu. Pojistné rozpravy, 2001. č. 10. PRŠAL, V. Pojistné podvody v souvislosti s individuálně dováženými vozidly. Pojistný obzor, 2003. č. 6. ČERMÁK, A. Krádež vozidla Mazda 626. Pojistný obzor, 2001. č.: 4 TROJANOVÁ. E., Pojistné podvody neznají hranice. Pojistný obzor, 2006. č.: 11. RYCHLÍK. A. J., O podvodech v námořním pojištění. Pojistný obzor, 1980. č.: 6.
Internetové zdroje Tisková zpráva. Pojišťovny odhalily pojistné podvody za 716 miliónů. Česká asociace pojišťoven. [on-line+. 2007. *cit. 24. března 2012+. Dostupný na WWW: http://www.cap.cz/search.aspx?q=pojistn%c3%a9%20podvody DANĚK. R., Počátky pojišťovnictví ve světě., Allrisk.cz [on-line]. 2012. [cit. 14. března 2012+. Dostupný na WWW: http://www.allrisk.cz/pocatky-pojistovnictvi-ve-svete.html SÍKORA. T., Pojišťovny mají nový nástroj na boj s podvodníky. Tisková zpráva. Česká asociace pojišťoven. [on-line+ 2012. *cit. 24. března 2012]. Dostupný na WWW:
45
http://www.cap.cz/ItemF.aspx?list=DOKUMENTY_01&view=pro+web+tis kov%c3%a9+zpr%c3%a1vyTisková zpráva ČAP z 25.1.2011, Tisková zpráva. Pojišťovny varují řidiče před využíváním nesmluvních asistenčních služeb! Česká asociace pojišťoven. pojistné pojistiteli. *online+ 2010. *cit. 24. března 2012+. Dostupný na WWW: http://www.cap.cz/ItemF.aspx?od=30&list=DOKUMENTY_01&view=pro web tiskové zprávy SLEZÁK. V., Pojistné podvody: jak se brání pojišťovny? MF DNES [on-line]. 2005. *cit. 23. března 2012+. Dostupný na WWW: http://finance.idnes.cz/pojistne-podvody-jak-se-brani-pojistovny-f1b/poj.aspx?c=A050707_130132_fi_osobni_vra
Právní předpisy Listina základních práv a svobod České republiky (č- 2/1993 Sb.), ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů.
46
Ostatní zdroje nález Ústavního soudu ze dne 20. února č. 127/2001 Sb. nález Ústavního soudu ze dne 28. března č. 31/2001 Sb. Závazný pokyn policejního presidenta, 2006. č.: 85. čl. 98
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Všechny šetřené případy pojistných podvodů v pojištěný motorových vozidel 2009-2011 13
47
Seznam použitých zkratek
ČAP
Česká asociace pojišťoven
ČKP
Česká kancelář pojistitelů
OZ
zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
TZ
zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
LPS
Listina základních práv a svobod České republiky (č. 2/1993 Sb.), ve znění pozdějších předpisů
