ZKM Systémové navrhování technických produktů

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ KATEDRA KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ

SEMESTRÁLNÍ PROJEKT KKS/ZKM Systémové navrhování technických produktů

KONSTRUKČNÍ NÁVRH S DESIGNÉRSKÝM ŘEŠENÍM ZAVAZADLOVÉHO PROSTORU OSOBNÍHO AUTOMOBILU TYPU COMBI/MPV

Zadavatel tématu:

PŘÍJMENÍ, křestní jména a e-maily členů řešitelského týmu: FST: Manažer týmu: Členové týmu:

UUD: Členové týmu:

ŠTEMBERK, Jan, [email protected] HÁJEK, Jan, [email protected] REUTER, Dominik, VLČEK, Jan, [email protected] VLČEK, Radek, ČERNÝ, Kamil ŠVEC, Petr ZS 2007/2008

UNIVERSITY OF WEST BOHEMIA FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING DEPARTMENT OF MACHINE DESIGN

SEMESTRAL PROJECT KKS/ZKM System designing of technical products

ENGINEERING SUGGESTION AND DESIGN SOLUTION OF LUGGAGE SPACE FOR PASSENGER VEHICLE TYPE COMBI/MPV

Subject submitter:

SURNAME, first name and e-mail of each member of working team: FME: Team manager: STEMBERK, Jan, [email protected] Team members: HAJEK, Jan, [email protected] REUTER, Dominik, VLCEK, Jan, [email protected] VLCEK, Radek, DAD: Team members: CERNY, Kamil SVEC, Petr WS 2007/2008

UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY: Zavazadlový prostor je neodmyslitelnou částí každého osobního automobilu (viz Příloha 1) již od dob „dědečka automobilu“, kdy se ještě nazýval „kufr“ podle svého charakteristického tvaru vystupujícího na jeho karoserii. I když stále ještě často mluvíme o „kufru“, je dnes tento prostor jedním z mnoha integrovaných prvků osobního automobilu, který je již u většiny výrobců navrhován na vysoké uživatelské i technické úrovni.

CÍL: Přispět k dalšímu podstatnému zkvalitnění přepravy osob a jejich zavazadel inovativním konstrukčním a designérským řešením zavazadlového prostoru osobního automobilu typu Combi/MPV.

ZADÁNÍ: Navrhněte s využitím teoretické základny Engineering Design Science inovativní konstrukční řešení a ve spolupráci se studenty a studentkami Ústavu umění a designu (UUD) přispějte též k atraktivnímu designerskému řešení vysoce konkurenceschopného řešení zavazadlového prostoru osobního automobile typu Combi/MPV v letech 2010 až 2020 pro ŠKODA AUTO, a.s.

Základní požadavky zadavatele na řešení: Proveďte průzkum aktuální situace na trhu a stav nesériových konceptů a studií. Analyzujte nároky a potřeby budoucího zákazníka a stanovte uživatelské priority. Definujte konkrétní komponenty řešení. Navrhněte koncepci konstrukčního a designérského řešení jednotlivých součástí: - navrhněte materiálovou koncepci, - zohledněte předpokládané technologie konstrukce karoserie a podvozků, - odstupňujte úrovně výbav pro jednotlivé modely, - zohledněte podmínky velkosériové výroby. Příloha k zadání: http://home.zcu.cz/~hosnedl/b_ZKM/... Další informace k zadanému tématu můžete získat: • na: http://www.skoda-auto.com/cze/ (informace o firmě a jejích produktech) • od konzultanta firmy (jen v nezbytných případech a pouze za celý tým !): Ing. Pavel Urválek, doprovod designu a technické dimensování e-mail: [email protected] tel.: 326 815 546

1

Požadavky na postup řešení: Doplňte informace, zejména o (zadaném, zvoleném, příp. „syntetizovaném“) „dosavadním produktu“ a min. o jednom „konkurenčním produktu“. Vypracujte systematickou specifikaci požadavků na vlastnosti a chování (na jejich charakteristiky a hodnoty) navrhovaného produktu pro jeho celoživotní cyklus. Ve spolupráci se st. Ústavu umění a designu (UUD) přispějte také ke grafické specifikaci/predikci designerského řešení. S využitím navržené specifikace požadavků proveďte objektivizované hodnocení vlastností a chování „dosavadního produktu“ a hodnocení jeho stavební (tj. konstrukční&designerské) konkurenceschopnosti vůči min. jednomu „konkurenčnímu produktu“. Doporučena je metoda váženého bodového hodnocení. Stanovte „silné“ a „slabé“ vlastnosti hodnocených produktů, analyzujte klíčové zdroje rizik projektu a rozhodněte o koncepčních prioritách konstrukčního&designérského řešení navrhovaného produktu. Vypracujte časový plán konstrukčního řešení. Ve spolupráci se st. UUD zahrňte také plán designérského řešení. Odvoďte orgánovou a funkční strukturu „dosavadního produktu“, příp. i „konkurenčních produktů“(pokud jsou potřebné podklady dostupné). Navrhněte a analyzujte provozní transformační proces navrhovaného produktu včetně pomocných procesů údržby, oprav atd., a stanovte potřebné účinky navrhovaného technického produktu a příp. i ostatních operátorů. Navrhněte optimální funkční strukturu navrhovaného produktu (s využitím funkční struktury „dosavadního produktu“, příp. i konkurenčních produktů). Ve spolupráci se st. UUD přispějte k odpovídajícímu zpřesnění specifikovaného/predikovaného designérského řešení (příp. funkční strukturu zpětně upravte). Navrhněte optimální orgány pro jednotlivé funkce (s využitím orgánové struktury „dosavadního produktu“, příp. i konkurenčních produktů) a kombinujte je do odpovídajících alternativ (a příp. jejich variant) orgánových struktur navrhovaného produktu. Doporučena je metoda morfologické matice. Ve spolupráci se st. UUD přispějte k další konkretizaci odpovídajících designérských řešení (příp. orgánové struktury zpětně upravte). Na základě objektivizovaného hodnocení (podle klíčových kriterií ze specifikace požadavků) zvolte optimální orgánovou strukturu s odpovídajícím designerským řešením navrhovaného produktu. Navrhněte řešení zadané krizové situace. Navrhněte hrubou stavební strukturu navrhovaného produktu a přispějte k další konkretizaci jejího designérského řešení (příp. stavební strukturu zpětně upravte); stavební strukturu, případně její alternativy/varianty vyhodnoťte (podle kriterií ze specifikace požadavků) a rozhodněte o vhodnosti, příp. o optimálním, řešení. Navrhněte úplnou stavební strukturu navrhovaného produktu a přispějte k finalizaci jejího designérského řešení (příp. stavební strukturu zpětně upravte). Proveďte komplexní objektivizované hodnocení docílených vlastností a chování konstrukčního a designérského řešení navrženého produktu z hledisek: - splnění stanovené specifikace požadavků, - stavební (tj. konstrukční&designérské) konkurenceschopnosti k „dosavadnímu produktu“ a min. k jednomu „konkurenčnímu produktu“.

2

Požadavky na provedení: Dokumentaci k projektu vypracujte na očíslované bílé listy A4 (výkresy lze i na A3) po jedné straně v souladu s pokyny [Staněk J., Němejc J.: Metodika zpracování diplomových (bakalářských) prací. Plzeň: ZČU FST, 2005 – Přílohy: http://www.fst.zcu.cz/doc/skripta/] Skicujte od ruky zhruba ve zvoleném měřítku, stavební strukturu vypracujte ve 3D CAD. Návrhy doložte jen nezbytnými klíčovými výpočty. Dodržte ostatní pokyny vyučujícího. Dokumentaci postupu a výsledků konstrukčního (a v kopiích i odpovídajícího designerského) řešení projektu vypracujte podle výše uvedených pokynů. Vypracujte prezentaci postupu a výsledků řešení projektu v Power Pointu. Dokumentaci projektu uveďte: - uvedenou titulní stranou v češtině, - druhou titulní stranou v angličtině nebo němčině, - tímto zadáním, - dvojjazyčným obsahem dokumentace, - dvojjazyčným seznamem minimálně deseti klíčových slov. Názvy jednotlivých kapitol dokumentace vypracujte dvojjazyčně. Dokumentaci projektu zakončete: - seznamem použité literatury (v souladu s pokyny [Staněk J., Němejc J.: Metodika zpracování diplomových (bakalářských) prací. Plzeň: ZČU FST, 2005 – Přílohy: http://www.fst.zcu.cz/doc/skripta/]), v němž bude min. jeden pramen cizojazyčný - přiloženou stručnou anotací (max. na A4) zajímavého diskusního příspěvku, týkajícího se Vámi řešeného projektu, kterým by Váš tým mohl přispět k programu Workshopu AEDS 2007 (SVK Plzeň, Smetanovy sady 2, 26.27.10.), - výkresovými, příp. dalšími přílohami. Dokumentaci vložte do otevíracích desek s průhledným předním listem. Do desek připevněte před/na vnitřní stranu posledního listu obálku s CD obsahujícím: - dokumentaci projektu v souborech s názvy: Dok_ZKM2007_ASTOS_PrijmeniManazeraTymu.doc Dok_ZKM2007_ASTOS_PrijmeniManazeraTymu.pdf - příp. další průvodní soubory CAD, fotografie modelu apod s názvy: Pril-x_ZKM2007_ASTOS_PrijmeniManazeraTymu.typsouboru - prezentaci projektu v Power Pointu s názvem: Prez_ZKM2007_ASTOS_PrijmeniManazeraTymu.ppt Další informace k řešení naleznete zejména: • na: http://home.zcu.cz/~hosnedl/b_ZKM/... Termín odevzdání: 21. 12. 2007 V Plzni 15. 9. 2007

……………………………………………. podpis vyučujícího 3

DOPLNĚK 1 K ZADÁNÍ: KONSTRUKČNÍ NÁVRH S DESIGNÉRSKÝM ŘEŠENÍM ZAVAZADLOVÉHO PROSTORU OSOBNÍHO AUTOMOBILU TYPU COMBI/MPV

Po konzultaci se zadavatelem Škoda automobilová a.s. upřesňujeme výchozí zadání výše uvedeného semestrálního projektu z 15. 9. 2007 takto: - Navrhněte zavazadlový prostor (pouze) pro osobní automobily typu Combi. - Jako zavazadlový prostor uvažujte celý prostor za zadními sedačkami k víku zavazadlového prostoru od podlahy ke stropu včetně prostoru za předními sedačkami v případě sklopení zadních sedaček. - Jako "vymezující zástavbový" prostor (tvarově a rozměrově) pro zavazadlový prostor uvažujte konstrukční řešení současné Škody Octavie Combi. Přijatelné modifikace existujících tvarů a rozměrů (strop, dveře, podběhy, uchycení pružin a tlumičů, nádrž, výfukové potrubí, atd.) jsou možné. Pro zadavatele je optimální tato „střední cesta“, ze které by se nápady daly použít jak pro vyšší, tak i nižší třídu vozů Škoda.

V Plzni 15. 10. 2007

Prof. Ing. Stanislav Hosnedl, CSc.

………………………………….

garant ZKM

podpis vyučujícího

4

Obsah 1

ANOTACE / SUMMARY ................................................................................................................. 8

2

KLÍČOVÁ SLOVA / KEY WORDS ................................................................................................ 9

3

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ / IMPORTANT NOTICE............................................................... 10 3.1

VÝZKUM ........................................................................................................................................ 10

3.2

NOVINKY V ŘEŠENÍ PROJEKTU ....................................................................................................... 10

4

ANALÝZA PROBLÉMU / THEMA ANALYSIS......................................................................... 11 4.1

ZAVAZADLOVÝ PROSTOR – PROSTOR NEJEN PRO ZAVAZADLA ....................................................... 11

4.1.1

Současný zavazadlový prostor ............................................................................................. 11

4.1.2

Ideální zavazadlový prostor vozu typu Combi ..................................................................... 12

5

PLÁN POSTUPU V PROJEKTU / PROJECT PROCESS.......................................................... 13 5.1

VŠEOBECNÝ PRŮZKUM DOSAVADNÍCH ŘEŠENÍ ............................................................................... 13

5.1.1

Průzkum aktuální situace na trhu ........................................................................................ 13

5.1.2

Současný stav konceptů a studií........................................................................................... 14

5.2

ANALÝZA NÁROKŮ A POTŘEB BUDOUCÍHO ZÁKAZNÍKA ................................................................. 18

5.2.1

Současné standardní požadavky .......................................................................................... 18

5.2.2

Požadavky dle cílové skupiny – výzkum............................................................................... 18

5.2.3

Specifikace požadavků ......................................................................................................... 19

5.3

POSTUP KONKRETIZACE NAŠEHO ŘEŠENÍ ....................................................................................... 19

5.3.1

Ujasnění a shrnutí požadavků, nastínění řešení .................................................................. 19

5.3.2

Transformační procesy, funkční stromy............................................................................... 19

5.3.3

Morfologická matice a varianty řešení ................................................................................ 19

5.3.4

Hrubá konstrukční struktura................................................................................................ 20

5.3.5

Úplná konstrukční struktura ................................................................................................ 20

5.3.6

Konstruktérský diagram prvků............................................................................................. 20

5.3.7

Stupně výbavy ...................................................................................................................... 21

5.4

ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ DOSAVADNÍHO, KONKURENČNÍCH A INOVAČNÍHO ŘEŠENÍ ...................... 21

5.4.1

Hodnocení splnění požadovaných vlastností a chování produktu ....................................... 21

5.4.2

Grafické výstupy .................................................................................................................. 21

6

ČASOVÝ PLÁN V GRAFICKÉ PODOBĚ / VISUALIZATION OF TIME PLAN.................. 22

7

STÁVAJÍCÍ ŘEŠENÍ PROTI KONKURENCI / EXISTING SOLUTION AND

COMPETITION’S SOLUTIONS...................................................................................................................... 23

8

7.1

ŠKODA OCTAVIA COMBI II VERSUS KIA CEE’D SPORTYWAGON ................................................... 23

7.2

VOLKSWAGEN GOLF VARIANT ...................................................................................................... 25

7.3

OPEL ASTRA CARAVAN ................................................................................................................. 26 SPECIFIKACE POŽADAVKŮ / REQUIEREMENTS SPECIFICATION............................... 27

5

8.1

POŽADAVKY K VNĚJŠÍM VLASTNOSTEM TS VZTAHUJÍCÍ SE K TRANSFORMAČNÍM PROCESŮM

ŽIVOTNÍCH ETAP TS .......................................................................................................................................... 28

8.2

POŽADAVKY K VNĚJŠÍM VLASTNOSTEM TS VZTAHUJÍCÍ SE K OPERÁTORŮM VE VŠECH ETAPÁCH

ŽIVOTNÍHO CYKLU TS ....................................................................................................................................... 29

8.3

POŽADAVKY K VNITŘNÍM VLASTNOSTEM TS ................................................................................. 30

8.4

POŽADAVKY K DESKRIPTIVNÍM VLASTNOSTEM TS ........................................................................ 30

9

ČERNÁ SKŘÍŇKA/BLACK BOX................................................................................................. 31

10

TRANSFORMAČNÍ PROCES – NÁVRH TECHNOLOGIE / TRANSFORMATION

PROCESS – DRAFT TECHNOLOGY............................................................................................................. 32 11

ÚPLNÝ NÁVRH TRANSFORMAČNÍHO PROCES / FULL SCHNEME OF THE

TRANSFORMATION PROCESS .................................................................................................................... 33 12

HIERARCHICKÝ FUNKČNÍ STROM/HIERARCHICAL FICTION TREE ......................... 34

13

FUNKČNÍ STRUKTURA / FUNCTION STRUCTURE ............................................................. 35

14

MORFOLOGICKÁ MATICE / MORPHOLOGICAL MATRIX .............................................. 36

15

VARIANTY ORGÁNOVÝCH STRUKTUR / VARIANTS OF ORGAN STRUCTURES....... 37 15.1 15.1.1

Skladba funkcí a jejich příslušných nositelů ........................................................................ 37

15.1.2

Hrubá konstrukční struktura................................................................................................ 38

15.2

17

18

VARIANTA B – ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA ...................................................................................... 39

15.2.1

Skladba funkcí a jejich příslušných nositelů ........................................................................ 39

15.2.2

Hrubá konstrukční struktura................................................................................................ 40

15.3

16

VARIANTA A – NEJLEVNĚJŠÍ ..................................................................................................... 37

VARIANTA C – LUXUSNÍ PROVEDENÍ ......................................................................................... 41

15.3.1

Skladba funkcí a jejich příslušných nositelů ........................................................................ 41

15.3.2

Hrubá konstrukční struktura................................................................................................ 42

HODNOCENÍ VARIANT / EVALUATION OF VARIANTS..................................................... 43 16.1

TABULKA HODNOCENÍ .............................................................................................................. 43

16.2

GRAF HODNOCENÍ ..................................................................................................................... 44

HRUBÁ KONSTRUKČNÍ STRUKTURA / GROSS CONSTRUCTION STRUCTURE......... 45 17.1

HLAVNÍ NÁČRT HRUBÉ STAVEBNÍ STRUKTURY .......................................................................... 45

17.2

DESIGNÉRSKÝ POHLED NA HRUBOU STAVEBNÍ STRUKTURU ...................................................... 46

ÚPLNÁ KONSTRUKČNÍ STRUKTURA / FULL CONSTRUCTION STRUCTURE ............ 47 18.1

POPIS VÝSTUPŮ Z 3D CAD........................................................................................................ 47

18.2

GRAFICKÉ VÝSTUPY Z 3D CAD AUTODESK INVENTOR ............................................................ 47

6

19

18.3

GRAFICKÉ VÝSTUPY DESIGNÉRSKÉHO ŘEŠENÍ ........................................................................... 52

18.4

VYSVĚTLENÍ ROZDÍLŮ A SHOD KONSTRUKČNÍ A DESIGNÉRSKÉ ÚPLNÉ STRUKTURY .................. 56

18.5

DÍLČÍ KONSTRUKTÉRSKÉ VÝSTUPY ........................................................................................... 57

18.5.1

Původní návrhy modulárních schránek ............................................................................... 57

18.5.2

Návrh zámku k zajištění modulárních schránek, FEM analýza ........................................... 58

KONSTRUKTÉRSKÝ DIAGRAM PRVKŮ / CONSTRUCTION FEATURE DIAGRAM .... 61 19.1

CO JE TO? .................................................................................................................................. 61

19.2

KONSTRUKTÉRSKÝ DIAGRAM PRVKŮ ........................................................................................ 62

19.3

MANUÁL INOVOVANÉHO ZAVAZADLOVÉHO PROSTORU ............................................................ 63

19.3.1

Víko zavazadlového prostoru (dále jen víko)....................................................................... 63

19.3.1.1

Bezpečnostní svítilny .................................................................................................................... 63

19.3.1.2

Oka pro zajištění otevřeného víka za jízdy.................................................................................... 63

19.3.1.3

Uzavíratelná kapsa pro uložení objektů s nutností rychlého přístupu, vybrání s úchyty pro

výstražný trojúhelník ................................................................................................................................................ 63 19.3.1.4

Madlo / úchop pro zavírání víka ................................................................................................... 63

19.3.1.5

Bezpečnostní prvek nouzového otevření....................................................................................... 64

19.3.2

20

21

Podlaha zavazadlového prostoru (dále jen podlaha) .......................................................... 64

19.3.2.1

Dvojité dno zavazadlového prostoru............................................................................................. 64

19.3.2.2

Automobilová bezpečnostní deka (dále jen autodeka) .................................................................. 65

19.3.2.3

Povrch podlahy zavazadlového prostoru....................................................................................... 65

19.3.3

Strop .................................................................................................................................... 65

19.3.4

Stěny .................................................................................................................................... 66

19.3.5

Fixační prvky ....................................................................................................................... 66

ODSTUPŇOVÁNÍ VÝBAVY / EQUIPMENT LEVELS ............................................................. 67 20.1

CLASSIC .................................................................................................................................... 67

20.2

AMBIENTE ................................................................................................................................. 67

20.3

ELEGANCE................................................................................................................................. 67

20.4

VOLITELNÉ PRVKY VÝBAVY PRO VŠECHNY STUPNĚ VÝBAVY .................................................... 68

20.5

DALŠÍ VÝHODY INOVOVANÉHO ZAVAZADLOVÉHO PROSTORU .................................................. 68

HODNOCENÍ SPLNĚNÍ SPECIFIKACE POŽADAVKŮ / EVALUATION OF

REQUIEREMENTS SPECIFICATION ACCOMPLISHMENT .................................................................. 69 22

ZÁVĚR / CONSULSION ................................................................................................................ 73 22.1

ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PROJEKTU .......................................................................................... 73

22.2

ZHODNOCENÍ PRÁCE NA PROJEKTU ........................................................................................... 73

22.3

ZHODNOCENÍ PŘEDMĚTU ZKM ................................................................................................. 74

23

PRAMENY / SOURCES ................................................................................................................. 75

24

SEZNAM PŘÍLOH.......................................................................................................................... 76

7

1 Anotace / Summary Cílem semestrální práce z předmětu ZKM bylo navrhnout zlepšení vnitřního prostoru a uspořádání kufru vozu Škoda Octavia následujících generací (předpokládán prodej kolem roku 2010). Naše konstrukční zlepšení spočívá ve tvorbě systému modulárního zavazadlového prostoru. Modularita bude zajištěna odnímatelnými schránkami v bocích vozu. Tyto schránky mohou být nahrazeny dalším vybavením, které záleží na úrovni vybavenosti vozu. Hlavní myšlenkou byla co největší variabilita. Významnou inspirací nám byl výzkum veřejného mínění ohledně zavazadlového prostoru vozu typu combi. V práci se zabýváme kompletní inovací zavazadlového prostoru od bezpečnostních světel, přes použití nových materiálů, až po magnetický fixační systém. Přiloženy jsou konstrukční návrhy v provedené v 3D CAD a designérská studie inovovaného zavazadlového prostoru. Main goal of this work is to make a suggestion how to improve a trunk of Škoda Octavia car, which will be introduced in future (probably in about 10 years). Our design improvement is to make a trunk modular. It can be realised by cases situated on both sides of a trunk and variable inner space. Cases should be replaced by fridge or another extras wich depends on level of car equipment. Our work contents also description of safety lights in the trunk, covering materials and magnetic fixing system. This work includes both design studies in 3D CAD softwares and also design look of improved inner space of a trunk.

8

2 Klíčová slova / Key words sedadlo / seat podběh / wheel housing víko zavazadlového prostoru / back door síťka / net autolednička / car´s fridge výběr variant / version choice funkční struktura /function structure opěrka hlavy / head rest hodnocení variant / evaluation of variants zavazadlový prostor / baggage hold dvojité dno / double bottom magnetické úchyty / magnetic holders lékárnička / first aid box vnější vlastnosti / external properties vnitřní vlastnosti / internal properties provozní transformační proces /transformation process modulární systém schránek / case modular system dvojité dno / double deck

9

3 Důležité upozornění / Important notice 3.1 Výzkum Náš tým zpracoval exkluzivně pro tento projekt výzkum zabývající se požadavky zákazníků na vozy typu combi, respektive jejich požadavky přímo na zavazadlový prostor vozů typu combi, zjednodušeně řečeno: kufr kombíků (tyto zjednodušené termíny mohou být použity i v dalším textu bez dalšího vysvětlení významu). Proto si prosím ještě před prostudováním této zprávy k projektu vezměte k ruce přílohu Závěrečná zpráva z výzkumu veřejného mínění. Více o provedeném výzkumu se můžete dozvědět v dalších kapitolách této zprávy nebo přímo právě ve zmiňovaném přiloženém dokumentu Závěrečná zpráva z výzkumu veřejného mínění.

3.2 Novinky v řešení projektu Mimo zavedené postupy systémového přístupu k inovačnímu procesu náš tým uskutečnil některé nové způsoby pro zkvalitnění práce na daném projektu, které jsou bez větších úprav použitelné i pro projekty další. Proto prosím nepřeskakujte kapitoly ani řádky a zprávu prozkoumejte v celém jejím rozsahu. Dozvíte se, mimo jiné, důvody pro využití výzkumu nebo co znamená konstruktérský diagram prvků.

Příjemné čtení přeje za celý tým

Bc. Jan Štemberk manager týmu

10

4 Analýza problému / Thema analysis 4.1 Zavazadlový prostor – prostor nejen pro zavazadla 4.1.1

Současný zavazadlový prostor

Je nespornou skutečností, že zavazadlový prostor je částí automobilu, kterou naprosto každý uživatel automobilu, více či méně, využívá. Jak samotný zástupce automobilky Škoda, pan Ing. Pavel Urválek, uznal, tzv. kufru automobilu je při vývoji věnována ta nejmenší pozornost. S podivem je to, že se tak děje i u automobilů typu combi (kombi). Vozy typu combi jsou přece ty, které díky svému zavazadlovému prostoru nosívají za svými modelovými označeními hesla jako „Combi“, „Kombi“, „SW“, „SportyWagon“, „Wagon“, či „Caravan“. Od vozů s takovým označením kupující, posléze uživatel, očekává schopnost převážet větší množství objektů (zavazadel) než je obvyklé, často očekává mnohem větší variabilitu prostorových možností, než je tomu zvykem u vozů typu hatchback/liftback/sedan, a očekává, že takový vůz mu dobře poslouží při jeho zálibách nebo při dovolené stejně tak dobře jako při každodenním běžném užívání. S politováním je nutné konstatovat, že většina automobilek nevkládá do vývoje kufrů u svých modelů combi tolik, co do vývoje ostatních částí automobilu. Neuvědomují si, že označení combi ukazuje na více, než jen na velkou prostornost zavazadlového prostoru a odlišný vnější vzhled vozu. Zacíleno většinou mají pouze na elegantní, sportovní nebo elegantně sportovní vnější design celého vozu typu combi a na co největší vnitřní prostor kufru. Prvky, jako různé schránky, záchytné háčky a očka, svým provedením často prozrazují snahu automobilek umožnit jistou variabilitu vnitřního prostoru kufru s co nejnižšími náklady na výrobu a nejnižšími nároky na vývoj. Při vývoji kufru se tak minimálně hledí na odezvy zákazníků, respektive uživatelů. Příkladem mohou být, mě dobře známá, ocelová očka vystupující ze dna zavazadlového prostoru jak u Octavie, tak u Fabie. Roztržení, rozbití, rozlití, poranění, to vše a mnohem víc hrozí při užívání zavazadlového prostoru u těchto vozů, pokud člověk nedbá na vysokou míru opatrnosti. To je, dle mého názoru a názorů mých kolegů v týmu, velmi omezující. Užívání prvku každodenní potřeby, čímž v mnohých případech zavazadlový prostor je, musí být maximálně podřízené požadavkům člověka, jeho osobní bezpečnosti a bezpečnosti v kufru převážených objektů. Naším projektem se pokusíme vše negativní změnit a to pozitivní ještě vylepšit.

11

4.1.2

Ideální zavazadlový prostor vozu typu Combi

Odpovědět na otázku, která uvádí tento odstavec, tzn. jak by měl vypadat ideální kufr kombíku, je velmi těžké pro odborníka a ještě těžší pro tým složený ze studentů vysoké školy, jejichž hlavním oborem není právě řešení vnitřního prostoru automobilu. Proto první cíl našeho projektu byl ten, zjistit požadavky potencionálních zákazníků, resp. přímých uživatelů. Tím, že od náhodného vzorku lidí dostaneme jejich konkrétní názory a požadavky, můžeme se přiblížit více k podstatě ideálního kufru. Zkraje jsme pochopili, že není důležité stavět na našich domněnkách, představách a nápadech, nebo dokonce na nápadech konkurence, ale důležité, a to velmi, je zeptat se potencionálního zákazníka nebo současného uživatele na jeho názor k daným otázkám vztahujícím se ke kufru kombíku. Ač se to na první pohled nemusí zdát, velmi náročné z odborného i časového hlediska bylo poskládat několik málo otázek, které však budou mít vysokou vypovídací schopnost. Proč několik málo? Protože nechceme v dnešní uchvátané době nikoho odradit od účasti v dotazníku. To už ale zabíháme do specifikací výzkumu, které nadefinoval a výzkum pro nás uskutečnil člověk, který má s takovými věcmi rozsáhlejší zkušenosti. Výhodou pro nás je to, že daný člověk je členem našeho týmu. O výzkumu se ještě více dozvíte dále. Je potřebné zabývat se zavazadlovým prostorem ze všech hledisek. Velmi důležitým faktorem je rozměrnost kufru, jeho skladnost, použití různých typů příslušenství, osvětlení, a samozřejmě celková bezpečnost, jak provozní, tak vzhledem k člověku. Je třeba se ptát na vhodnost použití různých materiálů na různých prvcích v kufru, na design provedení atd.. K nalezení odpovědí na dané otázky nám má posloužit výše zmiňovaný dotazník, nebo chcete-li výzkum.

12

5 Plán postupu v projektu / Project process 5.1 Všeobecný průzkum dosavadních řešení 5.1.1

Průzkum aktuální situace na trhu

Ke zjištění maximálního možného množství informací při zachování jejich objektivnosti jsme využili několik prostředků. Prvním krokem bylo shromáždění odborných časopisů, které se zabývají testováním a hodnocením námi vybraných vozů typu combi. Jde o vozy Škoda Octavia Combi II, Opel Astra Caravan, Kia Cee’d SportyWagon a VW Golf Variant. Velmi podstatné informace, důležité nejen pro naše interní hodnocení konkrétních vlastností vybraných kombíků, nám poskytl odborný motoristický časopis Svět motorů. Ihned poté přišel na řadu internet, jenž poskytl nepřeberné množství informací. Z obou zdrojů bylo možné získat důležitá fakta jak z oblasti konstrukce vozů, nebo jejich provozu, tak i z oblasti ekonomičnosti a bezpečnosti. A to bezpečnosti vzhledem k uživateli i bezpečnosti provozní. Využili jsme částečně také odbornou literaturu zabývající se konstrukcí vozidel. V textu a tabulkách mohou být vozy dále označeny takto: •

dosavadní řešení:

Škoda Octavia Combi II

•

srovnatelné řešení A:

Opel Astra Caravan

•

srovnatelné řešení B:

Kia Cee’d SportyWagon

•

srovnatelné řešení C:

VW Golf Variant

Konkrétní skutečnosti a parametry jednotlivých řešení jsou uvedeny v dalších kapitolách.

13

5.1.2

Současný stav konceptů a studií

K prozkoumání konceptů a studií jsme skvěle využili opět sortu odborných motoristických časopisů a internet. Nutno říci, že některé studie jsou opravdu hodně futuristické a pro náš projekt si z nich defakto nelze vzít ani špetku inspirace. Na druhou stranu lze v některých konceptech nalézt zajímavé a inspirativní detaily. Pro malý rozsah publikovatelných informací z této oblasti uvádím fotografie konceptů již v této kapitole, ačkoliv by pro tento účel mohla být vyhrazena kapitola samostatná.

Obrázek 1: Audi Pikes Peak – studie z koncernového prostředí

14

Obrázek 2: Opel Flextreme - už název této studie v sobě nese výstižné označení "extreme"

Obrázek 3: Ford Airstream - výrazně futuristická studie

15

Obrázek 4: Renault Clio GrandTour je typickou ukázkou střízlivého konceptu připraveného pro sériové využití prvků

Obrázek 5: Koncept Volvo XC 60 se zajímavým systémem sklápění zadních sedaček

16

Obrázek 6: studie Honda Accord - typická ukázka střízlivého, sportovního a zároveň elegantního designu

Obrázek 7: Renault Kangoo jako příklad jednoúčelové studie

17

5.2 Analýza nároků a potřeb budoucího zákazníka 5.2.1

Současné standardní požadavky

Nejprve jsme si udělali široký obrázek o současných požadavcích na kvalitu a životní standardy široké společnosti. Z produktů konkurence i domácí automobilky Škoda jsou jasně patrné dosavadní požadavky uživatelů na automobily typu kombi. Jsou to požadavky všeobecné, zejména na kvalitu zpracování, kvalitu použitých materiálů, bezpečnost atp.. Další požadavky jsou už více specifické a je nutno se u nich řídit podle cílové skupiny uživatelů, nebo zákazníků. Mezi takové požadavky patří např. možnosti variability zavazadlového prostoru, jeho objemnost, možnosti připojení různých typů příslušenství atd.. K tomu poslouží druhá část analýzy nároků a potřeb budoucího zákazníka. 5.2.2

Požadavky dle cílové skupiny – výzkum

Abychom mohli zpřesnit požadavky

na

zavazadlový

prostor řešený v našem projektu, bylo důležité vybrat cílovou skupinu,

respektive

cílové

skupiny, uživatelů. Vzhledem k určité

nadčasovosti

jsme

zahrnuli i uživatele, kterým je v současnosti

teprve

15

let.

Horní hranici věku jsme nechali otevřenou

a

zadali

jsme

požadavek na výzkum. Jak už bylo

v kapitole

Analýza

Obrázek 8: Ukázka z výzkumu

problému jednou zmíněno, výzkum a internetové stránky k němu pro nás provedl Bc. Jan Štemberk, který je manažerem našeho týmu, za pracovní podpory všech členů konstruktérské části týmu. Tudíž další informace o výzkumu lze nalézt v kompletně zpracované Závěrečné zprávě z výzkumu veřejného mínění, která je přiložena. V této zprávě lze nalézt samozřejmě i kompletní výsledky a závěry z výzkumu. Výzkum probíhal na internetových stránkách: http://studie-kombi.wz.cz, zúčastnilo se jej přes 200 respondentů a přinesl našemu týmu velmi cenné a objektivní informace. Náš projekt

18

je tedy zcela podložen skutečnými požadavky zákazníků/uživatelů, nikoliv jen pouhými našimi domněnkami, přáními a nápady. 5.2.3

Specifikace požadavků

Na základě současných standardních požadavků a požadavků vyplívajících z výzkumu jsme sestavili tabulku požadavků k vnějším a vnitřním vlastnostem, dle kterých byly dále dosavadní řešení, všechna konkurenční řešení a naše inovační řešení hodnoceny.

5.3 Postup konkretizace našeho řešení 5.3.1

Ujasnění a shrnutí požadavků, nastínění řešení

Z požadavků vzešlých ze všeobecně známých skutečností a z požadavků vzešlých z provedeného výzkumu jsme poskládali naši vlastní několikrát přepisovanou, a dokonce i v pohostinských zařízeních diskutovanou, mapu. Metodou skupinové diskuze, částečně podpořené metodou brainstormingu, jsme si stanovili určité prioritní prvky, na kterých jsme konstruktivně začali stavět naše řešení. Laicky řečeno: „Museli jsme si ujasnit, co v tom kufru chceme a co tam v zásadě být nemůže, nebo co je třeba z dosavadního řešení vypustit.“ Tento postup probíhal souběžně se všemi postupy systémového přístupu k inovačnímu procesu, jak je popsáno dále. 5.3.2

Transformační procesy, funkční stromy

Abychom dosáhli splnění všech podstatných funkcí v celém životním cyklu našeho produktu, s výhodou jsme použili systémového přístupu skrze stanovení transformačních procesů a funkční strukturu. Tento postup nám nabídl pochopení provázanosti různých, i zdánlivě nesouvisejících funkcí produktu. Vytvoření struktur funkcí začalo tvořit mapu, která ve všech směrech navazuje, je uzavřená a nedovoluje konstruktérovi se ztratit ve velkém množství informací. 5.3.3

Morfologická matice a varianty řešení

Pomocí velice výhodného nástroje, jakým bezesporu morfologická matice je, jsme pro ty nejvýznamnější funkce produktu stanovili několik možností na provedení (nositelů funkcí). Záměrně jsme do této matice zařadili i možnosti zdánlivě zcela absurdní. Jako např. u zabezpečení zavazadlového prostoru nabízíme jako řešení: pes v kufru. Samozřejmě, že tím nemyslíme skutečného psa v kufru, ale je tím vtipně poukázáno na buď zcela chybějící nebo 19

jakékoliv improvizované řešení. Na druhou stranu jsou v matici k nalezení možnosti i zcela futuristické, které podle určitých náznaků z odborných médií mohou znamenat cestu vzdálenější budoucnosti. Varianty jsou pak dle našich možností neuměleckého nákresu ztvárněny. Kresby vznikaly spontánně při řešení morfologické matice a následně byly lehce retušovány. Pokusili jsme se s našimi designéry domluvit ztvárnění oku více lahodící, ale toho bohužel, z důvodu jejich časových

možností,

údajně

schopni

nebyli.

Proto

nabízíme

naše

konstruktérské

improvizované kresby. Zvolili jsme tři variantní řešení, které jsou dále hodnoceny z hlediska kriterií na jakost a náklady, přičemž nákladům je přiřazena vyšší váha významu (poměr 4:3). Dle výsledků hodnocení jednotlivých variant je zhotoven názorně vypovídající graf. 5.3.4

Hrubá konstrukční struktura

Jako hrubá konstrukční struktura je znázorněna opět improvizovaná kresba dle našich konstruktérských, avšak neuměleckých, schopností. Hrubý náčrt zaznamenává všechny důležité prvky a pohyby v inovovaném zavazadlovém prostoru dle nejvýhodnější varianty vzešlé z morfologické matice. K dispozici dáváme i hrubou designérskou strukturu. 5.3.5

Úplná konstrukční struktura

V podstatě závěrečným konstruktérským dílem našeho inovačního projektu je úplná konstrukční struktura inovovaného zavazadlového prostoru Škoda Octavia Combi II. Konkrétně jde o výstupy z 3D CAD Autodesk Inventor. Detailní informace budou poskytnuty v odpovídající kapitole. Nabízíme ke zhlédnutí též některé dílčí návrhy, jako např. prvotní návrhy modulárních schránek (vytvořeno v 3D CAD Catia V5) a konstrukční 3D návrh s FEM analýzou pro mechanismus zajišťující modulární schránky v dané poloze. 5.3.6

Konstruktérský diagram prvků

Funkční stromy a struktury jsou sice výborné nástroje k vytvoření stabilní a přehledné mapy, která je cenným prvkem při hledání souvislostí a posléze inovačních řešení, bohužel ale nenabízí přehled nad novými inovačními prvky, které díky nim vznikly. Abychom se ve velkém množství nově vzešlých informací správně orientovali a aby nedošlo k nechtěnému

20

opomenutí důležitých inovativních prvků našeho řešení, sestavil manager týmu určitý diagram prvků. V něm jsou přehledně shrnuty nejpodstatnější inovační prvky projektu a jsou zároveň popsány z hlediska provedení, účelu a bezpečnosti. Navíc je tento diagram prvků doplněn o detailní slovní popis všech podstatných změn inovačního proti stávajícímu řešení. Jsou uvedeny rozdíly oproti dosavadnímu řešení a vysvětleny důvody změn. Tento slovní popis již sice není přehlednou mapou, ale je vhodným doplňkem, který dovoluje zaobírat se i těmi nejmenšími detaily a je jednodušší jej modifikovat. 5.3.7

Stupně výbavy

Odstupňování výbav dle standardního odstupňování u vozů Škoda jsme provedli jen hrubé, bez detailních popisů, pouze tak, aby byly vidět výhody levného, středního i nejdražšího provedení. Navíc už jen z podstaty našeho projektu není důležité na přesné stupňování výbavy brát takový zřetel, neboť přinášíme, nadneseně řečeno, nekonečně mnoho možností variací prvků pro zákazníka/uživatele.

5.4 Závěrečné

hodnocení

dosavadního,

konkurenčních

a

inovačního řešení 5.4.1

Hodnocení splnění požadovaných vlastností a chování produktu

Každé požadované vlastnosti je přiřazen její specifický nebo kritický parametr a váha významu. Přímo v tabulce pro hodnocení je pak vyplňována hodnota od 1 do 4 dle úrovně splnění daných požadavků. 5.4.2

Grafické výstupy

Dle výsledků z výpočtů hodnocení je generován graf ukazující splnění požadovaných vlastností a chování produktu a dále potom graf znázorňující hodnocení dodacích nákladů a dodacích termínů vzhledem ke komplexní jakosti produktu.

21

6 Časový plán v grafické podobě / Visualization of time plan

Obrázek 9: Hrubý časový plán – nejvíce času připadá na konkretizaci řešení

22

7 Stávající řešení proti konkurenci / Existing solution and competition’s solutions 7.1 Škoda Octavia Combi II versus Kia Cee’d SportyWagon Škoda Octavia Combi II stojí na hranici nižší střední třídy a střední třídy. Dle názorů určitých prodejců automobilů jiných značek, by se Octavie měla řadit pouze mezi vozy nižší střední třídy, kam spadá zajisté svým rozvorem náprav (2578 mm). Ono je to všechno dané zejména cenovou politikou různých automobilek, posléze jejich dealerů. Když se mluví o autu s kufrem a vnitřním prostorem velikosti střední střídy v cenové kategorii nižší střední třídy, je to opravdu dobrý marketingový tah. Navíc je všeobecně známé, že právě vozy Škoda jsou vzhledem ke svojí výbavě výrazně předražené. A nejvíce to platí při prodeji právě v České republice. V určitých případech se pak vyplatí dovézt si novou škodovku ze zahraničí, čímž může zákazník ušetřit nemalé peníze. A pozor, to se stále pohybujeme v rámci Evropské unie. Dealeři a automobilka Škoda se spoléhá na vysokou míru českého patriotismu.

Obrázek 10: Škoda Ovtavia Combi II – jeden z největších zavazadlových prostorů v nižší střední třídě, trpící nízkou variabilitou a možnostmi příslušenství 23

Přitom např. velký korejsko-evropský bojovník Kia Cee’d SW (vůz korejské produkce vyvíjený především v Evropě a pro evropský trh, vyráběný ve slovenské Žilině) se sedmiletou zárukou na pohonná ústrojí (proti dvouleté celkové záruce na Škodu Octavia Combi II) lze v ČR pořídit se stejnou nebo lepší výbavou a odpovídajícím motorem řádově o desítky tisíc českých korun levněji (cca až o 150 tisíc Kč). Je nutné uznat, že na o něco kratším podvozku než má Cee’d (2650 mm) dokázala Škoda postavit „větší“ auto. A je to vidět právě i na oficiálním objemu zavazadlového prostoru. Jenže Kia boduje zase na jiném poli. A to například dvojitým dnem kufru a absolutně rovnou plochou zavazadlového prostoru po sklopení zadních sedaček, nízko položenou nakládací hranou. Navíc po sklopení zadních sedaček nabídne Cee’d větší prostor. Není se tedy čemu divit, že po triu škodovek (Fabia, Octavia, Roomster) je Kia Cee’d nejprodávanějším listopadovým vozem (ve statistice nejsou vozy rozděleny dále rozděleny dle karosářských verzí, statistika vychází z odborného motoristického časopisu Svět motorů, č. 51-52/2007, 61. ročník).

Obrázek 11: Kia Cee'd SW a její kufr - elegance, kvalita, praktičnost

24

7.2 Volkswagen Golf Variant Jako dalšího konkurenta jsme vzali koncernový vůz VW Golf Variant páté generace. Se Škodou Octavia Combi II sdílí některé části podvozkové skupiny i některé ostatní díly. Využití koncernových dílů nabízí zejména možnost velkých úspor, čehož také v našem projektu hodláme využít. Golf Variant dle našeho názoru svým zavazadlovým prostorem uživatele vyloženě hýčká. A to jak kvalitou zpracování, tak použitými materiály. Nutné je ale připustit, že Golf Variant je v nižší střední třídě jedním z nejdražších kombíků. Na rozvoru 2574 mm, téměř shodném se Škodou Octavia Combi II, dává VW Golf Variant k dispozici pouhých 505 litrů prostoru pro zavazadla. Golf ale trumfuje Octavii dvojitým dnem zavazadlového prostoru (což u každého vozu, podle metodiky měření, ubírá na oficiálním údaji objemu v litrech).

Obrázek 12: VW Golf Variant - "nejdražší kufr" mezi našim výběrem, ovšem s notnou dávkou kvality, elegance a chytrosti řešení

25

7.3 Opel Astra Caravan Volba posledního konkurenta padla na Opel Astra Caravan, který má z celé čtveřice kombíků absolutně největší rozvor 2703 mm. Na tomto královském rozvoru však nabízí Astra z dané čtveřice nejmenší objem zavazadlového prostoru (500 litrů). Na druhou stranu nabízí cestujícím na zadních sedadlech více prostoru. Co se týče kufru, tak nás v Astře může hýčkat dvojité dno, nevídaná šířka mezi podběhy 110 cm, zajímavé doplňky pro variabilitu zavazadlového prostoru jako například polohovatelné plato v horizontální rovině a přestavitelné do vertikální polohy. Cenově vychází Opel Astra Caravan při srovnatelné výbavě o několik desítek tisíc levněji. Navíc do magické hranice, a pro nás velmi důležité, půl milionu korun českých, se vejde Astra i s širokou nabídkou turbodieslových motorů. To nenabízí ani Octavia, ani Golf. Cee’d nabídne v dané cenové relaci pouze jeden, ale zato výborný turbodiesel.

Obrázek 13: Opel Astra Caravan - strohý, avšak variabilní a praktický kufr Bližší srovnání podle parametrů, které jsou pro náš projekt nejdůležitější, je nejlépe vidět ve specifikacích požadavků na vlastnosti a chování.

26

8 Specifikace požadavků / Requierements Specification V následujících tabulkách jsou přehledně uspořádány všechny důležité požadavky na náš technický systém – produkt – zavazadlový prostor. Požadavky jsou děleny do různých tabulek z různých hledisek. Popis postupu dosažení těchto a dalších tabulek je jasně vysvětlen již v kapitole 5 Plán postupu v projektu. V tabulkách jsou zapsány pouze požadavky nejdůležitější pro hodnocení a srovnávání dosavadního, konkurenčních a inovačního řešení proti ideálnímu. Podle vážnosti významu je vždy danému požadavku přiřazeno číslo jeho váhy (1 – nejnižší váha, 4 – nejvyšší váha). Některé požadavky mohou být zapsány více obecně, avšak interně mimo tento zápis je jim přiřazován souhrn dalších dílčích nerozepisovaných vlastností.

Obrázek 14: U některých požadavků je třeba jednat s rozmyslem. Automatického navíjení plata je příkladem požadavku, který jsme nezahrnuli, neboť je neodmyslitelným standardem při své standardní funkci.

27

8.1 Požadavky k vnějším vlastnostem TS vztahující se k transformačním procesům životních etap TS Požadavky na vnější/reflektivní vlastnosti&chování TS vztaž. k transformačním procesům všech etap živ. cyklu TS na (hlav. i asist.) funkční/účinkové vlastn. pro provoz: Technický systém: PROSTOR PRO PŘEPRAVOVANÝ MATERIÁL uskladnit přepravovaný materiál úložné plochy objem úložného prostoru dvojité dno rovné dno možnost příslušenství MOŽNOSTI PŘEPRAVOVANÉHO MATERIÁLU pomocí háčků (síťový program) magnetický program Transportní proces: poloha přepravovaného materiálu možnosti výšky přepravovaného materiálu Přepravovaný materiál: velikost hmostnost tvar umístění přepravovaného materiálu (2) Pož. na ostatní vlastnosti pro provoz: •Prostředí: - Souhrnná charakteristika • Četnost použití: - Souhrnná charakteristika • Životnost: - Souhrnná charakteristika • Údržba: - Souhrnná charakteristika (3) Pož. na vlastnosti pro předvýrobní procesy a výrobu: • Vhodnost pro konstruování, Tg. a Org. přípr. Výroby: - Souhrnná charakteristika • Náročnost na vyrobení a montáž: - Souhrnná charakteristika • Druh výroby: - Souhrnná charakteristika (4) Pož. na vlastnosti pro distribuci: • Skladovací prostor: - Souhrnná charakteristika • Manipulace při dopravě a instalaci: - Souhrnná charakteristika (5) Pož. na vlastnosti pro likvidaci: • Demontovatelnost: - Souhrnná charakteristika • Recyklovatelnost: - Souhrnná charakteristika

Požadovaná hodnota charakteristiky Váha vlastnosti/chování TS a příp. (1 - 4) tolerance

(1) Pož.

28

znehybnit min. 1000x1000 (mm) min. 580 l v základu umožnit, jednoduchost rovné se vst. a skl. zad. sedačkami el. zás., led., CD chang., navigace

4 3 4 3 4 4

zapuštěné, nevystupující, bezpečné umožnit

4 4

umožnit dle vlastností materiálu minimálně 1000 mm

4 3

min. 1000x1300x1000 mm min 450 kg, 300 kg s pasažéry umožnit velmi proměnlivý umožit max. využití povrchu dna

4 4 3 3

uzpůsobené pro bezpečnou přepravu

4

denní použití

4

vztahuje se k živ. aut. (min. 15 let)

3

jednoduchá

4

vysoká

3

subdodavatelská, nízká

4

hromadná

4

minimální, uspokoj. akt. pož. trhu

4

ruční za využití vl. en. automobilu

3

jednoduchá

4

jednoduchá a vysoká

4

8.2 Požadavky k vnějším vlastnostem TS vztahující se k operátorům ve všech etapách životního cyklu TS Požadavky na vnější/reflektivní vlastnosti&chování TS vztaž. k operátorům transf. procesů všech etap živ. cyklu TS (1) Pož. na vlastn. pro věcný manaž./říd. systém předvýr.,výr. a servis. procesů: • Náhrada vlastního produktu: - Souhrnná charakteristika • Konkurenceschopnost k produktům na trhu: - Souhrnná charakteristika • Plánována inovace příslušenství v závislosti na pož. zákaz.: - Souhrnná charakteristika (2) Pož. na vlastnosti pro člověka (a ost. živé bytosti): • Bezpečnost ve všech životních etapách, ergonomie: zdravotní nezávadnost zajištění proti nežádoucímu pohybu přepr. objektů nastavování a přestavování dobrá manipulovatelnost bezpečnost proti poranění povrch ovládacích prvků • Příjemnost pro člověka (estetičnost, apod.): tvarový design barevné řešení povrch (3) Pož. na vlastn. pro aktiv. materiál. a energetické okolí: • Ekologičnost materiálů - Souhrnná charakteristika (4) Pož. na vlastnosti pro aktivní informační okolí: • Patentová a licenční práva - Souhrnná charakteristika • Další předpisy a normy - Obecné bezpečnostní normy (5) Pož. na vlastnosti pro technické prostředky (ostatní TS): • Náročnost na technické prostředky v živ. etapách - Souhrnná charakteristika (6) Pož. na vlastnosti pro odborný informační systém: • Výrobní a montážní dokumentace - Souhrnná charakteristika • Návody k obsluze - Souhrnná charakteristika • Návody pro údržbu a opravy - Souhrnná charakteristika (7) Pož. na vlastn. pro ekon. a čas. manaž./řídicí systém předvýr.,výr. a servis. procesů: • Přibližná cena výrobku: - Souhrnná charakteristika • Čas na dodání, příp. vývoj a výrobu: - Souhrnná charakteristika

29

Požadovaná hodnota charakteristiky Váha vlastnosti/chování TS a příp. (1 - 4) tolerance

možnost domácího řešení

2

Oct. C., Golf Var., Astra C., Cee'd SW

4

vysoká

4

vysoká vysoké jednoduché, bezpečné ze všech stran vysoká protiskluzový

4 4 4 4 4 4

velmi příjemný kombinace barev odolný vůči znečiš., pošk., omyvatel.

3 3 4

v rámci dodržení mech. vlastností

3

dodržení a dohoda se subdodavateli

4

dodržení

4

minimální

3

standardní forma

4

v rámci celého automobilu

4

žádné

3

max. 500.000,- Kč

4

skladem, příp. 24h, vývoj 13 měsíců

3

8.3 Požadavky k vnitřním vlastnostem TS Požadavky na vnitřní/reaktivní vlastnosti&chování TS Pož. na obecné konstrukční vlastnosti: • Odolnost povrchů proti poškození: chemická, teplotní

Požadovaná hodnota charakteristiky vlastnosti/chování TS a příp. tolerance

Váha (1 - 4)

vysoká, dle zeměpis. oblasti použití

3

(1)

8.4 Požadavky k deskriptivním vlastnostem TS Požadavky na strukturní/deskriptivní vlastnosti TS

Požadovaná hodnota charakteristiky Váha vlastnosti TS a příp. tolerance (1 - 4)

(1) Pož. na elementární konstrukční vlastnosti: • Ovládací prvky: - Souhrnná charakteristika • Spojovací prvky: - Souhrnná charakteristika (2) Pož. na znakové konstrukční vlastn./charakteristiky: • Funkční princip: - Souhrnná charakteristika • Druh pohonu: - Souhrnná charakteristika

30

subdodavatelé

2

normalizované

2

mechanický

3

ruční

3

9 Černá skříňka/Black box Černá skříňka představuje první, hrubý model transformačního procesu, kdy nás zajímá jen operand ve vstupním stavu a operand ve výstupním stavu, nezabýváme se tím, co se děje uvnitř procesu, tzn. operátor je nám skryt a o jeho podobě se můžeme pouze domnívat. Na druhou stranu nám tento postup dává maximální prostor pro všelijaké nápady v jakémkoliv rozsahu reálnosti. Podporuje tvořivost a v nejednom případě se potvrdilo, že i ze zdánlivě nerealizovatelných nebo bláznivých nápadů vznikl základ pro geniální řešení.

Kufr prázdný před přepravou

Kufr prázdný po přepravě

Obrázek 15: Provozní transformační/technický proces (TrfP/TP) černá skříňka

31

10 Transformační

proces

–

návrh

technologie

/

Transformation Process – Draft Technology Pro prvotní upřesnění je nutné definovat, co všechno se může a musí stát, abychom dosáhli operandů na obou stranách procesu.

Kufr prázdný před přepravou

Systém vozidlo, posádka, zavazadlový prostor. Volitelným parametrem zavazadlového prostoru je jeho obsazení objekty. Bezpečnost při používání pro obsluhu i pro přepravované objekty je velmi důležitým faktorem. Zavazadlový prostor umožňuje uskladnění během vlastní přepravy i mimo přepravu. Kladeny jsou vysoké požadavky na možnost připojení příslušenství dle přání. Důležitá je vysoká modulární poddajnost a přizpůsobivost, uživatelská přívětivost.

Kufr prázdný po přepravě

Obrázek 16: Provozní transformační/technický proces (TrfP/TP) návrh technologie

32

11 Úplný návrh transformačního proces / Full Schneme of the Transformation Process Na níže uvedeném úplném návrhu transformačního procesu lze jasně vidět všechny etapy při používání zavazadlového prostoru. Vstupy jsou rozděleny podle svých hlavních charakteristik, jsou konkretizovány možné vnější vlivy na proces. Hlavním vstupním operandem zůstává prázdný stav kufru před přepravou a výstupním operandem prázdný stav kufru po přepravě. Transformační proces v podstatě zachycuje všechny důležité procesy při přepravě objektů v zavazadlovém prostoru automobilu typu combi.

Obrázek 17: Provozní transformační/technický proces (TrfP/TP) technologie

33

návrh

12 Hierarchický funkční strom/Hierarchical Fiction Tree Na základě navrženého modelu transformačního procesu požadavků k provozním funkcím jsme sestavili hierarchický funkční strom, který přehledně zobrazuje jednotlivé hlavní provozní funkce a funkce asistující.

Obrázek 18: Hierarchický funkční strom

34

13 Funkční struktura / Function Structure Funkce jsou číslovány shodně jako v hierarchickém funkčním stromu, jsou zde zobrazeny vazby mezi jednotlivými funkcemi i mezi okolím.

Obrázek 19: Funkční struktura TS

35

14 Morfologická matice / Morphological Matrix V morfologické matici jsou zaneseny určité důležité funkce, u kterých je třeba volit variantní řešení. Každá funkce přitom může být realizována různými orgány – nositeli funkcí. Morfologická matice tudíž umožňuje vytvořit různé varianty – cesty, které mají navzájem shodné funkce, avšak jednotlivé varianty ke splnění těchto funkcí mohou používat různé orgány.

Obrázek 20: Morfologická matice - 3 variantní řešení funkcí 36

15 Varianty orgánových struktur / Variants of Organ Structures 15.1 Varianta A – nejlevnější 15.1.1 Skladba funkcí a jejich příslušných nositelů •

možnost otevření kufru mechanicky (ručně) na víku zvenčí

•

fixace objektů pomocí suchého zipu

•

umožnění ochrany objektů pomocí improvizovaného řešení nebo vůbec

•

možnost připojení příslušenství žádná – zabezpečeno pouze velikostí kufru

•

umožnění držení víka v otevřené poloze externí tyčí, resp. improvizované řešení

•

fixační prvky umístěny volně v prostoru kufru

•

kryt pro ochranu před vnějšími vlivy – klasická roletka, nebo žádný

•

připojení případných prvků – suchý zip

Obrázek 21: Pes v kufru i koště mají za účel evokovat improvizovaného nebo zcela chybějícího nositele dané funkce

37

15.1.2 Hrubá konstrukční struktura

Obrázek 22: Hrubá konstrukční struktura - varianta A

38

15.2 Varianta B – zlatá střední cesta 15.2.1 Skladba funkcí a jejich příslušných nositelů •

možnost otevření kufru mechanicky (ručně) na víku zvenčí

•

magnetický systém i klasické prvky silového upínání pro fixaci objektů

•

mechanické zabezpečení pro možnost ochrany objektů (zámek, plato)

•

použití příslušenství umožnit modulárním systémem příslušenství v bocích

•

zvednutí víka umožnit a držet pomocí klasických plynokapalinových vzpěr

•

fixační prvky umístit do kapsy blízko vstupu do kufru

•

spojení fixačních prvků s kufrem umožnit magneticky nebo klasicky tvarově

•

kryt pro ochranu před vnějšími vlivy – klasická roletka nebo volitelně lištová Alu

•

připojení modulárních prvků umožnit mechanicky

Obrázek 23: Klasická roletka sice má chránit před všemi vnějšími vlivy, ale nesmí být člověku nebezpečná

39

15.2.2 Hrubá konstrukční struktura

Obrázek 24: Hrubá konstrukční struktura - varianta B

40

15.3 Varianta C – luxusní provedení 15.3.1 Skladba funkcí a jejich příslušných nositelů •

možnost otevření kufru pouhým ovládáním skrze dálkový ovladač

•

zvláštní nafukovací vak pro fixaci objektů

•

elektronické zabezpečení pro možnost ochrany objektů (alarm, laserové pole)

•

použití příslušenství umožnit pevnou zástavbou ve vozidle

•

zvednutí víka umožnit a držet pomocí elektromechanického převodu (vzor Audi)

•

fixační prvky umístit zevnitř ve výplni víka kufru

•

spojení fixačních prvků s kufrem umožnit pouze magneticky

•

kryt pro ochranu před vnějšími vlivy – zatmavená skla a jejich úprava proti mechanickým, teplotním a chemickým vlivům

•

připojení modulárních prvků umožnit magneticky

Obrázek 25: Elektr(on)ická ochrana před nenechavci

Obrázek 26: Takové ovládání víka kufru už hraničí s leností

41

Obrázek 27: Vymoženost v podobě fixace objektů zvláštním vzduchovým vakem by mohla znamenat velké komplikace pro nepozorné uživatele

15.3.2

Hrubá konstrukční struktura

Obrázek 28: Hrubá konstrukční struktura - varianta C

42

16 Hodnocení variant / Evaluation of Variants 16.1 Tabulka hodnocení

Obrázek 29: Do tabulky hodnocení jsou hodnoty vkládány v přepočtu podle našich průměrných názorů na vhodnost daného nositele funkce pro danou funkci

43

16.2 Graf hodnocení

Obrázek 30: Graf hodnocení názorně ukazuje sílu variant z hlediska nákladů a z hlediska jakosti

Cílem je vybrat takovou variantu souhrnu nositelů funkcí pro konečné zpracování projektu, která se bude nejvíce blížit ideální přímce, která je symbolem vyváženosti jakosti a nákladů. Navíc chceme získat takové řešení, které se v absolutním měřítku bude co nejvíce blížit ideálnímu řešení. Z grafu hodnocení jasně vyplývá, že nejvýhodnější variantou pro konečné zpracování inovačního řešení zavazadlového prostoru je souhrn nositelů funkcí ve variantě B. V dalších kapitolách se tedy veškeré skutečnosti a využití prvků pro splnění funkcí bude odvíjet na základě tohoto poznatku.

44

17 Hrubá konstrukční struktura / Gross Construction Structure 17.1 Hlavní náčrt hrubé stavební struktury

Obrázek 31: Náčrt hrubé stavební struktury od (neumělecké) ruky

Hrubá stavební struktura zcela vychází z podstat varianty B vzešlé z morfologické matice.

45

17.2 Designérský pohled na hrubou stavební strukturu Kromě méně vzhledného náčrtu od konstruktérské části týmu připojujeme na dalších stranách i hrubou stavební strukturu z designérského řešení.

Obrázek 32: Náčrt hrubé stavební struktury od (umělecké) ruky, ovšem bez vyznačení významných funkcí a jejich základních stavů

46

18 Úplná konstrukční struktura / Full Construction Structure 18.1 Popis výstupů z 3D CAD Práce v 3D CAD, co se hlavního výstupu týče, byla realizována pomocí software Autodesk Inventor a celou ji kompletně zpracoval Bc. Jan Hájek s kvalitou jemu vlastní. Z časového hlediska zabrala cca 50 hodin. Výstupem jsou níže uvedené obrázky, které uvádějí zavazadlový prostor v plné inovační verzi. Od designérského řešení, které bude uvedeno v další kapitole, se tato konstrukční struktura viditelně liší, ale to pouze v odlišném tvarovém provedení některých partií, nikoliv ve funkci jednotlivých prvků. Tato nevýznamná neshoda vznikla z důvodu časového překrytí a obtížné komunikace v posledním týdnu před odevzdáním práce. Ačkoliv se nám tímto jaksi naskýtají dvě možnosti tvarování základní výplně zavazadlového prostoru, bude vše ještě v dalším textu uvedeno do shodné hladiny.

18.2 Grafické výstupy z 3D CAD Autodesk Inventor

Obrázek 33: Základní pohled na všechny prvky

47

Obrázek 34: Detail pravé boční výplně s modulárním příslušenstvím

Obrázek 35: Vyklopené modulární příslušenství připravené pro vyjmutí

48

Obrázek 36: Detail levé boční výplně s modulárním příslušenstvím

Obrázek 37: Vyklopené modulární příslušenství připravené pro vyjmutí

49

Obrázek 38: Pohled na odkryté dvojité dno a levý bok shora

Obrázek 39: Pohled na odkryté dvojité dno a pravý bok shora

50

Obrázek 40: Na tomto pohledu je zachycen fixační prvek magnetického systému

Na tomto místě dokumentu je třeba poznamenat, která část by se nedočkala sériové výroby. Velmi složité tvarování v partii od modulární schránky po opěradla zadních sedadel je zde uvedeno navíc, v reálném projektu by bylo zachováno tvarování podobné současnému, které by ovšem bylo doplněno o vlisovanou kapsu. V tomto aspektu je reálnému řešení tvarování vnitřní výplně zavazadlového prostoru v oblasti podběhu blíže designérský návrh, který je uveden níže.

51

18.3 Grafické výstupy designérského řešení

Obrázek 41: Celkový pohled do zavazadlového prostoru bez dvojitého dna

Obrázek 42: Pohled na pravou boční výplň (výplně jsou symetrické)

52

Obrázek 43: Detail vyklopeného modulárního příslušenství typu box

Obrázek 44: Detail vyklopeného modulárního příslušenství typu lednice

53

Obrázek 45: Zavazadlový prostor při absenci modulární schránky

Obrázek 46: Ukázka magnetického fixačního prvku

54

Obrázek 47: Detail možnosti vzhledu / konstrukce magnetických fixačních prvků

55

18.4 Vysvětlení rozdílů a shod konstrukční a designérské úplné struktury Prvním a posledním výrazným rozdílem je, jak již bylo v předchozím textu zmíněno, tvarování

vnitřní

boční

výplně

zavazadlového prostoru v oblasti podběhů. Konstruktérské

řešení

nabízí

další

využitelný prostor navíc, avšak řešení není zcela ideální z hlediska výroby výplně i modulárních schránek. Z tohoto hlediska Obrázek 48: Konstruktérská struktura

přebírá tedy konečný inovovaný produkt podobu designérského řešení. Ovšem z hlediska maximálního využití prostoru chybí u designérského řešení využití jinak dutého prostoru v oblasti nad podběhem kola. Zde tedy bude po vzoru konstruktérského

řešení

vytvořena

zapuštěná kapsa. Pro účely prezentace konečného inovačního řešení budou ještě konstruktérská

i

designérská

struktura

náležitě upraveny tak, aby si odpovídali tak, Obrázek 49: Designérská struktura

jak

to

jen

je

z hlediska

technických

prostředků možné. Fyzický model již ze zjevných příčin upraven být nemůže, ale odpovídá designérskému řešení, které je přesnější z hlediska konečné vzhledové podoby. V designérské struktuře není zcela přesně rozměrově podchycen půdorysný přesah modulární schránky přes půdorysný obrys vedení roletky. V konstruktérské struktuře rozměry i přesazení zhruba odpovídají.

56

18.5 Dílčí konstruktérské výstupy 18.5.1 Původní návrhy modulárních schránek Pro zajímavost uvádíme dva prvotní návrhy modulárních schránek, které započaly existenci konečného řešení. Současné řešení se od schránky vpravo liší pouze malou změnou v tvarování dna, které je v konečné podobě v prostřední jedné třetině své šířky zploštělé. Důvodem je možnost postavení schránky na rovinu a její samostatné udržení se v dané vertikální poloze.

Obrázek 50: Vlevo jeden z prvních návrhů, vpravo zpřesněný návrh se zaoblenou horní hranou pro snazší vyjímání

57

18.5.2 Návrh zámku k zajištění modulárních schránek, FEM analýza Jedná se o jednoduchý zámek pro boční schránky modulárního systému inovovaného zavazadlového prostoru Škoda Octavia Combi II. Vnější část je vložena ve víku skříňky a tvoří otočné uložení pro západku, která tvoří jeden díl s vytvarovaným knoflíkem a západkou ve spodní části. Otáčení západky je omezeno vybráním spodní části vložné části. Tím je přesně definován pohyb západky o předepsaný úhel.

Obrázek 51: Kompletní zámek modulárního systému

58

Obrázek 52: Otočná západka

Obrázek 53: Těleso skříňky zámku

59

Pevnostní analýza byla realizována ve výpočtovém modulu software ProEngineer. Materiál západky je plast. Maximální silové zatížení bylo 60N. Tato síla na západku odpovídá hodnotám extrémním, přesto průhyb ve zkoumané oblasti nepřekročí 1,4mm.

Obrázek 54: Průběh napětí v součásti: špička napětí je hluboko pod mezí kluzu

Obrázek 55: Průběh posunutí v součásti, oblast, která nás zajímá (polovina jazýčku západky) dosahuje posunutí 1,4 mm a to pro použitý materiál vyhovuje

60

19 Konstruktérský diagram prvků / Construction feature diagram 19.1 Co je to? Základní informace o konstruktérském diagramu prvků byla podána již v kapitole 5.3.6 Konstruktérský diagram prvků. Tento diagram zajišťuje, aby se tým konstruktérů neztratil v množství nově vzniklých informací v inovačním procesu. Jde o informace o nových prvcích (inovacích) daného produktu. Jak již bylo jednou řečeno: „Funkční stromy a struktury jsou sice výborné nástroje k vytvoření stabilní a přehledné mapy, která je cenným prvkem při hledání souvislostí a posléze inovačních řešení, bohužel ale nenabízí přehled nad novými inovačními prvky, které díky nim vznikly.“ Diagram prvků zabránil tomu, aby bylo na některý z důležitých inovačních prvků zapomenuto. Velmi dobře také posloužil k definování malých drobností a podrobností, které by bylo chybou vynechat. To dalo za vznik slovnímu popisu, v našem týmu říkáme manuálu, součástí inovovaného zavazadlového prostoru pro vůz Škoda Octavia Combi II. Slovní popis, který je uveden za diagramem prvků, uvádí na pravou míru všechny souvislosti a opodstatnění změn v našem inovovaném produktu. Konstruktérský diagram prvků, pro náš tým velmi významný doplněk, vznikl zcela náhodou, když náš tým po provedení specifikace požadavků uvízl na mrtvém bodě a nebylo zcela jasné, jak dál pokračovat.

61

19.2 Konstruktérský diagram prvků

Obrázek 56: Konstruktérský diagram prvků – pro lepší čitelnost vytisknut samostatně a zařazen i mezi přílohy

62

19.3 Manuál inovovaného zavazadlového prostoru 19.3.1 Víko zavazadlového prostoru (dále jen víko) Ze vnějšku se víko nezmění. Vnitřní výplň víka bude zcela jiná, jak z hlediska konstrukčního, tak z hlediska užitnosti, využitelnosti i bezpečnosti. 19.3.1.1 Bezpečnostní svítilny V dolních rozích vnitřní výplně víka se nacházejí úsporné bezpečnostní diodové svítilny s vysokou svítivostí červené barvy, které zasahují přes celou hranu spodního profilu výplně (více je možno vysvětlit na skicách a fyzickém modelu). Rozsvítí se po otevření víka kufru a mají za účel zvýraznit pro všeobecné okolí nestandardní situaci. Po většině délky spodní hrany výplně dveří je umístěna podlouhlá tenká diodová svítilna s vysokou svítivostí bílé barvy. Rozsvítí se též po otevření víka kufru a slouží pro nasvícení prostrou za vozem při manipulaci s nákladem. Už nikdy se nestane, že nám něco vypadne z kufru a my se toho ve tmě nevšimneme, nebo danou věc na temné vozovce nenajdeme. 19.3.1.2 Oka pro zajištění otevřeného víka za jízdy V obou dolních rozích vnitřní výplně víka jsou zhotoveny otvory, skrz které se umožní přístup ke kovovým upínacím okům, jenž jsou pevně spojeny s nosnou částí víka. Taková úprava nám umožní bezpečnou jízdu s otevřeným víkem při převozu rozměrnějších objektů. Naše řešení zamezí amatérským způsobům nahradit tento, v současnosti chybějící, prvek. 19.3.1.3 Uzavíratelná kapsa pro uložení objektů s nutností rychlého přístupu, vybrání s úchyty pro výstražný trojúhelník Tyto dva prvky vnitřní výplně víka jsou velmi jednoduché na úpravu současného víka a zároveň velice účelné, přinášející vyšší míru pasivní bezpečnosti vzhledem k poskytnutí rychlé první pomoci druhým a vyšší míru aktivní bezpečnosti vzhledem k možnosti rychlejšího použití výstražného trojúhelníku, kterým lze ostatní řidiče upozornit na nestandardní situaci nebo možné riziko v určitém úseku za výstražným trojúhelníkem. 19.3.1.4 Madlo / úchop pro zavírání víka je možné ponechat v současné podobě, ačkoliv navrhujeme vybrání vyráběné již v rámci výroby základního tvaru plastového výlisku výplně víka. Naše řešení považujeme za levnější

63

pro výrobu a podle praktických zkušeností ergonomicky příjemnější. Při změně madla/úchopu pro zavírání víka na náš návrh je třeba počítat s nutným pozměněním uchycení vnitřní výplně víka k nosné části víka z důvodu jiného působení sil při zavírání víka. 19.3.1.5 Bezpečnostní prvek nouzového otevření Ve víku přibude snadno odstranitelná zátka, pod kterou se bude skrývat mechanismus k ručnímu odemčení víka zevnitř zavazadlového prostoru pro případ nechtěného uvíznutí osoby uvnitř zavazadlového prostoru. 19.3.2 Podlaha zavazadlového prostoru (dále jen podlaha) Výhodou našeho řešení je, že se ve své podstatě nebude měnit struktura ani konstrukce nynější karoserie vozu Škoda Octavia II. Nastanou pouze drobné úpravy v rámci odstranění pevných ocelových oček trčících do prostoru zavazadlového prostoru. Současné řešení může způsobovat poškození určitého druhu převážených objektů a dává prostor možnosti poranění obsluhy zavazadlového prostrou (řidiče nebo pasažérů). Je nám známo, že současné řešení je nejlevnějším možným způsobem pro přichycení fixačních prvků „síťového programu“, ale bezpečnostní rizika pro nás nejsou přijatelná. Pro takové účely lze dobře využít například koncernového prvku, který používá VW Golf Variant (vyklápěcí očko) a námi navržené ocelové úchytné body obdobné těm současným (ovšem zapuštěné pod rovinou vnitřní výplně podlahy, respektive boků (v místech blízkých podlaze). Více a přesněji se lze dozvědět při konzultaci nad skicami nebo fyzickým modelem. Dle průzkumu v širší veřejnosti, který náš tým provedl exkluzivně pro tento projekt, vyplývá, že většina potencionálních zákazníků si přeje dno zavazadlového prostoru v jedné rovině s nakládací hranou a zároveň v jedné rovině se zadním povrchem opěradel při sklopení zadních sedadel. Zachováváme prostorově velmi zdařilou hierarchii, kdy se nejprve vyklopí sedáky a na jejich místo se sklopí opěradla. Měníme v tomto ohledu ovšem doplňkové možnosti. 19.3.2.1 Dvojité dno zavazadlového prostoru Pro zákazníka bude na přání možná instalace falešného dna, a to buď v klasickém materiálovém provedení (dřevo-třísko-papírové, potažené kobercem) , nebo v provedení plechovém (potaženo tenkým kobercem) – pro magnetický program.

64

Falešné dno vytvoří absolutně rovnou podlahu za všech okolností a není náročné na zabudování. K falešnému dnu patří i schránky pod ním, které pro něj tvoří podporu a drží jej v žádané poloze. Falešné dno je dělené tak, aby byl umožněn dobrý přístup k objektům uschovaným pod ním, koncepci lze vhodně převzít z koncernového řešení ve VW Golf Variant. 19.3.2.2 Automobilová bezpečnostní deka (dále jen autodeka) Nakupovaná komponenta, např. zančky AutoBeDeka®. Její úschova mimo vlastní používání se provede na vnitřní zadní stěně zavazadlového prostoru (na vnitřní straně nakládací hrany). Autodeka je významným prvkem aktivní bezpečnosti a též chrání proti znečištění oděvu obsluhy při nakládce a vykládce objektů v případě zašpiněné zadní části vozu (běžné v zimním období). 19.3.2.3 Povrch podlahy zavazadlového prostoru Protože podle výzkumu je požadován kobercový povrch podlahy téměř stejně tak často jako gumový povrch, jako příslušenství k dokoupení bude připravena gumová vana. 19.3.3 Strop Ve stropě bude provedena pouze malá změna a to přidání centrálního světla, které se bude nacházet cca 30 cm od horní hrany opěradel zadních sedaček. Toto přídavné světlo zajistí bezproblémové osvětlení prostoru při nakládce i vykládce objektů a nemůže ve své podstatě dojít k zastínění osvětlovaného prostoru tělem obsluhy.

65

19.3.4 Stěny Z výzkumu vyplývá, že postačuje šířka kufru 100cm. Proto náš kufr má k dispozici příslušenství – modulární schránky – díky kterému lze kufr snadno modifikovat. Tyto modulární schránky jednoduchým a chytrým způsobem umožňují maximální variabilitu kufru. Schránky mohou být navrženy v různých podobách a mohou být i elektrifikované. Elektrifikované schránky naleznou umístění pouze na pravé straně kufru, kde je menší riziko poničení dopravní nehodou. Jinak jsou všechny stránky provedeny symetricky, což v maximální možné míře dovoluje uživateli kombinovat různé druhy, které si jako příslušenství nakoupil. Můžeme tedy zkombinovat např. schránku ve formě nákupní tašky s pevným boxem, boxem se síťovým výpletem na jedné straně, nebo jiné příslušenství jako třeba lednice, sportovní schránka, nebo lovecká sada na straně druhé. Více v prezentaci a při diskuzi u fyzického modelu a nad skicami. 19.3.5 Fixační prvky Pro fixaci objektů o celkové hmotnosti zhruba do 15kg lze použít zvláštního magnetického příslušenství, ovšem pouze s tou podmínkou, že bude použito plechové falešné dno zavazadlového prostoru. Pro klasický síťový silový program používáme zapuštěná ocelová oka v nízkých partiích stěn a řešení z koncernového vozu VW Golf V Variant (kombinované překlápěcí očko s háčkem).

66

20 Odstupňování výbavy / Equipment levels Současné výbavy vozů Škoda Octavia: Classic, Ambiente, Elegance, Laurin & Klement, 4x4Scout. Vzhledem k tomu, že jména úrovní výbavy jsou již zavedená, rozhodli jsme se je zachovat. Jednotlivé verze výbavy se od sebe liší pouze množstvím použitých prvků nadstandardní výbavy. Pro všechny verze výbavy vozů Octavia je společná variabilita vnitřního prostoru kufru a použití modulárního systému – bočních schránek.

20.1 Classic Základní výbava. Samozřejmostí je možnost připojení bočních schránek modulárního systému, klasická roleta, bezpečnostní osvětlení zadního víka a kapsy ve vnitřní výplni víka zadních dveřích, dvojité dno není instalováno, modulární schránky jsou dodávány pouze na přání, stejně jako podlaha dvojitého dna. Shrnuto: nabídka maximálního prostoru za minimální možnou cenu.

20.2 Ambiente V této úrovni výbavy nalezneme základní modulární schránky, instalovanou podlahu dvojitého dna, které je vyrobeno z kartonového materiálu, potažené běžně používaným kobercem. Na přání je možné vyměnit za dvojitou podlahu s tenkou plechovou vložkou umožňující připojení magnetických fixačních prvků.

20.3 Elegance Zavazadlový prostor je standardně vybaven dvojitým dnem, jehož podlaha je vybavena tenkou plechovou vložkou pro použití magnetického fixačního systému, magnetické fixační prvky jsou k dispozici v základní sadě, na přání lze dodat zvláštní magnetické fixační prvky, vybavení dále obsahuje základní modulární schránky v bocích vnitřní výplně zavazadlového prostoru.

67

20.4 Volitelné prvky výbavy pro všechny stupně výbavy •

lednice v prostoru bočních kapes

•

sada elegantních kufrů nahrazujících základní schránky modulárního systému

•

speciální schránky – např. box na nářadí, nebo kufr se zvýšenou odolností

•

gumová vana pro ochranu podlahy zavazadlového prostoru

•

folie na bočních oknech zavazadlového prostoru

20.5 Další výhody inovovaného zavazadlového prostoru •

sada schránek, která umožňuje optimální využití zavazadlového prostoru

•

zachována možnost plnohodnotného rezervního kola

•

možnost náhrady rezervy sadou na zalepení plášťů a uvolnění prostoru pro skrytou schránku

•

a spousta dalších výhod z hlediska prostornosti a variability

68

21 Hodnocení splnění specifikace požadavků / Evaluation of Requierements Specification Accomplishment

Obrázek 57: Hodnocení požadavků k vnějším vlastnostem vzt. k tr. pr.

69

Obrázek 58: Hodnocení požadavků k vnějším vlastnostem vzt. k operátorům

70

Obrázek 59: Hodnocení požadavků k vnitřním a strukturním vlastnostem

Obrázek 60: Dílčí a celkové součty vážených hodnocení

71

Obrázek 61: Diagram výsledného hodnocení splnění požadovaných charakteristik vlastností a chování TS (min. 0, max. 1)

Obrázek 62: Diagram výsledného hodnocení relativní konstrukční konkurenceschopnosti TS (min. 0, max. 1)

72

22 Závěr / Consulsion 22.1 Zhodnocení výsledků projektu Na základě požadavků jsme navrhli konstrukční provedení zavazadlového prostoru pro příští desetiletí. Jak vyšlo ze závěrečného porovnání, mělo by nově navrhované řešení plně obstát v konkurenčním boji proti vybraným současným konkurenčním řešením. Navržený design dle našeho názoru dostatečně vystihuje otázku, jakým směrem by se automobilový svět měl v příštích několika letech ubírat – svižný, elegantní a zároveň praktický.

22.2 Zhodnocení práce na projektu Tento dokument má přes 70 stran. Musím přiznat, že něco takového jsem zkraje vůbec nečekal. Nečekal jsem, že semestrální projekt k předmětu ZKM může dosáhnout takových rozměrů. A nejde jen o počet listů, které, doufám, jsou naplněny pouze podstatnými a účelnými informacemi a skutečnostmi. Rozsah týmové spolupráce byl skutečně obrovský, a když na mě v počátcích moji kolegové delegovali funkci managera týmu, nikdy bych neřekl, že to pro mě bude tak zásadní. V některých situacích jsem totiž začal žít pouze naším projektem, stejně tak, jako moji kolegové. Ověřil jsem si, že není jednoduché vést tým správným směrem. Zda-li se mi to povedlo, to se ještě ukáže. Kolegové, kamarádi, v týmu si jistě ověřili, že někdy není jednoduché poslouchat a řídit se pokyny managera týmu. Na druhou stranu ale za celou dobu v našem konstruktérském týmu nedošlo k jediné potyčce. Náš tým pracoval partnerským způsobem, kde ničí názor nebyl diskriminován, ale naopak tolerován a pečlivě zkoumán z pozitivního hlediska. Co se týče spolupráce s kolegy z Ústavu umění a designu, tak tam to ze začátku trochu skřípalo a poznali jsme dva zcela odlišné přístupy designérů. Ale myslím, že naše výsledky a čas ukáží, že se nakonec spolupráce mezi námi, konstruktéry, a designéry vcelku vydařila.

73

22.3 Zhodnocení předmětu ZKM Bez této závěrečné podkapitoly nelze projekt uzavřít. Předmět ZKM mě, a věřím že i ostatním členům týmu, dal nové odborné i životní zkušenosti. A to je, podle mě, podstata studia na vysoké škole. Dokázali jsme si, že systémovým přístupem k práci, zde konkrétně k inovačnímu procesu, lze dosáhnout v poměrně krátkém čase dosti významných výsledků. Nástroje, které nám byly dány k dispozici, jsme bezezbytku využili a navíc jsme hledali a používali další doplňující nástroje. Příkladem takového doplňkového nástroje může být provedený výzkum nebo sestavení konstrukčního diagramu prvků. Návody, které nám byly na přednáškách a cvičeních prezentovány, nám pomohly k vytváření pojítek i mezi zdánlivě nesouvisejícími fakty, umožnily nám vytvoření souvislostí, které by byly jindy přehlédnuty. Konečně celý předmět a poznatky z něj výchozí hodnotím velmi pozitivně, zejména jako výborný prvek k rozšíření konstruktérských dovedností. Navíc v době před diplomovou prací mnohým z nás, kdo předmět ZKM absolvovali, poslouží poznatky z něj svým způsobem jako dobrý návod pro budoucí úspěšné výsledky.

74

23 Prameny / Sources [1] AUTO.CZ, Vše o autech na jednom místě. http://www.auto.cz. 2007 [2] Škoda Auto, Škoda Auto Česká republika. http://www.skoda-auto.cz. 2007 [3] VLK, F. Automobilová technická příručka. Brno: Nakladatelství a vydavatelství Vlk, 2003 [4] VLK, F. Koncepce motorových vozidel. Brno: Nakladatelství a vydavatelství Vlk, 2000 [5] VLK, F. Stavba motorových vozidel. Brno: Nakladatelství a vydavatelství Vlk, 2003 [6] Škoda Auto. Poskytnuté interní dokumenty. Mladá Boleslav, 2007 [7] CarBodyDesign. Car Design for Automotive Designers, Engineers and Enthusiasts. http://www.carbodydesign.cz. 2007 [8] Svět motorů. Odborný motoristický časopis. Praha: AXEL SPRINGER PRAHA,a.s., 2006-2007 [9] Svět motorů. Odborný motoristický časopis. Číslo 39/2007, 61. ročník, strana 4, Téma: Prostor do půl mega. Praha: AXEL SPRINGER PRAHA,a.s., 2007

75

24 Seznam příloh [1] Závěrečná zpráva z výzkumu veřejného mínění, Požadované vlastnosti zavazadlového prostoru kombi. 17 stran

[2] Konstruktérský diagram prvků, 1 strana

[3] Rendery designérských návrhů

76