Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství
Zhodnocení výnosů a kvalitativních parametrů vybraných odrůd brambor Bakalářská práce
Vedoucí práce: prof. Ing. Miroslav Jůzl, CSc.
Vypracovala: Markéta Pospíšilová
Brno 2013
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Zhodnocení výnosů a kvalitativních parametrů vybraných odrůd brambor“ vypracovala samostatně a použila prameny, které jsou uvedeny v seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkanem Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Dne…………………………………….. Podpis…………………………………..
PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat vedoucímu bakalářské práce panu prof. Ing. Miroslavu Jůzlovi, CSc. za odbornou pomoc, poradenství a cenné rady při řešení zadaného úkolu. Děkuji rovněž panu Ing. Petru Elznerovi, Ph.D. za poskytované konzultace a připomínky, především při řešení polního pokusu na Školním zemědělském statku v Žabčicích u Brna.
Obsah 1.
ÚVOD........................................................................................................................ 8
2.
LITERÁLNÍ PŘEHLED ......................................................................................... 10 Původ a historie brambor ..................................................................................... 10
2.1. 3.
PŘÍRODNÍ A PĚSTEBNÍ PODMÍNKY BRAMBORU ........................................ 14
3.1.
Výběr pozemku, osevní postup a agrotechnika pěstování ................................... 15
3.2.
Stručný přehled pracovních operací .................................................................... 16
3.2.1.
Podzimní zpracování půdy ............................................................................... 16
3.2.2.
Výživa brambor - hnojení ................................................................................ 16
3.2.3.
Jarní příprava půdy........................................................................................... 17
3.2.4.
Příprava sadby .................................................................................................. 18
3.2.5.
Výsadba brambor ............................................................................................. 19
3.2.6.
Ošetření porostů během vegetace..................................................................... 19
3.2.7.
Ochrana proti chorobám a škůdcům brambor .................................................. 20
3.2.8.
Choroby brambor, škůdci a plevele (Jůzl a kol., 2000) ................................... 20
3.2.9.
Sklizeň, posklizňová a tržní úprava brambor ................................................... 21
3.2.10. 4.
Skladování brambor...................................................................................... 21
BRAMBORY JAKO NEPOSTRADATELNÁ POTRAVINA .............................. 23
4.1.
Jakost bramborových hlíz .................................................................................... 24
4.2.
Vnitřní znaky jakosti hlíz ..................................................................................... 24
4.2.1.
Chemické složení hlíz ...................................................................................... 25
4.2.2.
Základní důležité látky v hlíze brambor ........................................................... 25
4.2.3.
Posuzování stolní hodnoty hlíz ........................................................................ 30
4.2.4.
Hodnocení stolní hodnoty hlíz dle znaků (Čermák, 2012- ÚKZÚZ) ............... 31
5.
CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ................................................................................. 33
6.
METODIKA POKUSU ........................................................................................... 34
6.1.
Charakteristika pokusné lokality, přírodní a půdní podmínky ............................ 34
6.2.
Klimatické podmínky .......................................................................................... 34
7.
METODIKA POLNÍHO POKUSU ........................................................................ 36
7.1.
Založení pokusu ................................................................................................... 36
7.2.
Sklizeň a rozbory hlíz brambor ............................................................................ 37
7.3.
Charakteristika odrůd podle délky vegetační doby.............................................. 37
7.4.
Odrůdy velmi rané ............................................................................................... 38
7.5.
Odrůdy rané ......................................................................................................... 39
7.6.
Odrůdy polorané .................................................................................................. 40
7.7.
Odrůdy polopozdní až pozdní .............................................................................. 42
8.
HOSPODÁŘSKÝ VÝNOS HLÍZ A HODNOCENÍ DALŠÍCH PARAMETRŮ .. 43
8.1.
Výnos hlíz brambor ............................................................................................. 43
8.2.
Počet a hmotnost hlíz ve velikostních skupinách (do 30 mm, 30 – 50 mm, nad 50
mm)
............................................................................................................................. 44
8.3.
Hodnocení výsledků rozborů kvality hlíz ............................................................ 45
8.4.
Rozbor obsahu škrobu v hlízách brambor (%): ................................................... 45
9.
DISKUZE ................................................................................................................ 46
10.
ZÁVĚR ................................................................................................................ 50
11.
SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................... 51
12.
SEZNAM TABULEK ......................................................................................... 52
13.
SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................. 53
14.
LITERATURA .................................................................................................... 54
15.
PRAMENY .......................................................................................................... 56
16.
INTERNETOVÉ ZDROJE .................................................................................. 56
PŘÍLOHA ....................................................................................................................... 57
ABSTRACT 13 potatoes varieties- 7 Czech and 6 foreign ones- were observed in the field experiment in 2012. They were sorted into grades according to the length of vegetation period. The yield of the tubers and their proportion in 3 bulk groups were determined. Further, the weight and the number of plants, the cooking quality and the starch content were evaluated as well. The results shew the differences between the tubers yields, their cooking quality and the starch yield. The highest yield was found at the following varieties in the current year of experiment: Granada, Laura, Sylvana, Janet, Bella and Bohemia.
Key words: potatoes, varieties, yield, size sorting, cooking quality, starch content and meteorology.
ABSTRAKT V polním pokuse v roce 2012 bylo sledováno 13 odrůd brambor, 7 českých a 6 zahraničních, zařazených do stupňů dle délky vegetační doby. Byl zjišťován výnos hlíz a jejich podíl ve třech velikostních skupinách, dále hmotnost a počet rostlin, stolní hodnota a obsah škrobu. Výsledky ukázaly rozdílnosti ve výnosech hlíz, jejich stolní hodnotě a ve výnosu škrobu. V daném pokusném roce dosáhly největších výnosů odrůdy Granada, Laura, Sylvana, Janet, Bella a Bohemia.
Klíčová slova: Brambory, odrůdy, výnos, velikostní třídění, stolní hodnota, škrobnatost a meteorologie.
1. ÚVOD V českých zemích se brambory pěstují jako polní plodina více než tři století. Historické prameny poprvé zmiňují existenci brambor na našem území ve františkánském klášteře v Jindřichově Hradci (1632). První brambory byly pokládány za okrasnou květinu, poté za krmnou plodinu a nakonec za potravinu. Po celé období, kdy se pěstují jako polní plodina, jsou nepostradatelnou potravinou pro lidskou výživu a svým víceúčelovým využitím zaujímají přední místo mezi plodinami. Jak v České republice, tak i v Evropě brambory zůstávají druhou potravinou v jídelním lístku obyvatel. Větší význam ve světovém měřítku má rýže (v asijských zemích), pšenice, proso a kukuřice (v ostatních zemích). Brambory jsou hlavní potravinou pro svoji častou, pravidelnou a rovnoměrnou spotřebu během roku. Dodávají lidskému organismu vitamíny (C, B1, B2, B3, B6), dále kyselinu listovou a pantotenovou, vitamin K a také minerální látky. Vyšší kalorickou hodnotou a dietetickým významem, dobrou stravitelností a sytící složkou je lze považovat za potravinu ochrannou. Jsou rovněž levným zdrojem energie (17%) pro lidský organismus. Při konzumaci 100 g brambor přijímá lidský organismus 300 KJ, z toho 275 KJ sacharidů, 5 KJ tuků a 20 KJ bílkovin. Mimo přímou lidskou spotřebu mají brambory mnohostranné využití, např. jako surovina v průmyslu (líh a škrob). V potravinářském odvětví jsou produkovány výrobky přímo z brambor, ale také polotovary pro snadnou přípravu hotových jídel.
Užití brambor v ČR
vývoz brambor čerstvých; 4%
výroba škrobu; sadba 12% brambor; 11% lidská výživa; 63%
krmné užití a ztráty; 4% dovoz brambor čerstvých ; 6%
Graf č. 1:Užití brambor v ČR (Jůzl M., Jůzl ml., 2006) 8
Pro udržení dobré biologické hodnoty odrůd brambor, jejich zdravotního stavu, dosahování vyšších výnosů, stálé obnovy odrůdového sortimentu a zlepšování jednotlivých vlastností odrůd vyžadují brambory soustavné novošlechtění, udržovací šlechtění, uznávací řízení (ÚKZÚZ) atd. Veškerá práce kolem výroby brambor se zaměřuje především na využití moderních přístrojů v laboratořích, využití chemie, zemědělské techniky, ochrany proti škodlivým činitelům včetně cizorodých látek apod. (Jůzl M., 2008), což se neobejde bez výzkumných ústavů, zemědělských univerzit, šlechtitelských stanic a předních zemědělských společností, podniků, družstev a organizací. Náročnost práce, kterou vyžaduje tato komodita pro svoje zachování, přepokládá na všech úsecích týmovou práci odborníků a praktiků. Přestože
se
brambory
v
České
republice
řadí
pěstitelskou
výměrou
(30 652 ha v roce 2012) mezi komodity s menší plochou a v posledních dvaceti letech se snížil objem přímé spotřeby brambor na 1 obyvatele (60 -70 kg), jejich význam jako zdravé a nezávadné základní potraviny u nás neklesá. Stále jsou součástí téměř denního jídelníčku. Pro svoji hodnotu a zlepšující se kvalitu by měly být i v budoucnu v našem běžném stravování.
Graf č.2: Plocha, výnos a spotřeba brambor na 1 obyvatele (2005 – 2012)
9
2. LITERÁLNÍ PŘEHLED 2.1. Původ a historie brambor Pravlastí brambor jsou jihoamerické státy především Peru, Bolívie, Ekvádor, Chile a Brazílie. V oblasti těchto států se nachází mohutné a táhlé pohoří Kordiller Peruánských And a na jejich náhorních planinách v nadmořských výškách 2 500 – 4 500 m. n. m. se nachází plané, divoce rostoucí rostliny brambor. Jejich vznik a počátky podle některých badatelů - botaniků spadají nejméně do období paleolitu (Kutnar, 2005). Počátky užití brambor jako lidskou potravu je možno počítat do období nejméně 7 000 – 10 000 let př. n. l., například v období tzv. Močicské kultury. V období mezi lety 1 800 př. n. l. a 1 100 n. l. využívaly indiánské kmeny (Čimuanská kultura) planě rostoucí brambory jako součást potravy a začaly se věnovat jejich pěstování (Jun, 2007). K počátkům cílevědomého pěstování brambor dochází za vlády Velké říše Inků v 11. století n. l. Z tohoto období pocházejí dochované fragmenty různých kultovních nádob napodobujících hlízy brambor, různé kresby a nápisy svědčící o vysoké vážnosti tohoto indiánského kmene k této rostlině (Jůzl, 2000). Rostliny brambor byly v té době vysokohorskou rostlinou rostoucí na nevelkém teritoriu naší planety. Přes veškerou snahu přírodovědců, badatelů a výzkumníků nebyl jejich výskyt a užití jako potraviny na žádném jiném místě na světě zaznamenán. Do Evropy se brambory z Jižní Ameriky dostaly dvěma cestami. První byla tzv. Španělská (1565), druhá cesta Irská (1575) a Anglická (1580). Brambory byly dováženy a také z počátku pěstovány jako okrasná květina, postupně jako krmná pro zvířata, především prasata. Teprve po rozšíření se stala polní plodinou a následně potravinou (Kutnar, 2005). V Evropě se postupně rozšiřovaly a do Čech pronikly různými cestami. První písemná zpráva je z Jindřichova Hradce, klášter františkánů (1632) a další rovněž klášter téhož řádu v Praze U Hybernů (1645 – 1650) (Kutnar, 2005, Jun, 2007). V Čechách došlo k největšímu rozšíření ploch brambor ve druhé polovině 19. století a první polovině dvacátého století (Jun, Novák, 2008).
10
Obrázek č. 1: Historie brambor- Počátky rozšíření brambor (introdukce) v Evropě a do Čech (16. – 18. stol.) (upravil Jun, 2008)
Vývoj pěstování brambor ve dvacátém století v českých zemích je možné charakterizovat dvěma zásadními historickými mezníky, pokud jde o plochu, výnos a produkci. V první polovině minulého století se jedná o udržení a zvyšování ploch do roku 1950 a jejich střídavé udržení téměř do roku 1960. Naproti tomu jejich postupný hluboký pokles v posledních desetiletích dvacátého století a pokračující snižování ještě v prvním desetiletí století jednadvacátého. Světlou stránkou v tomto snižování ploch je postupné zvyšování výnosu v posledních letech (2000 - 2010) o 4 - 6 t.ha-1 oproti průměru před druhou světovou válkou. Poprvé v historii byla v roce 1978 překročena hranice výnosů 20,43 t.ha-1. I za tohoto stavu si české bramborářství v rámci bramborářských států udržuje dobrou úroveň (Jůzl a kol., 2000). Polní pokusy s bramborami se provádí na různých pracovištích za účelem zjišťování výnosu, zdravotního stavu, posuzování rostlin, hlíz a reakce odrůd v různých přírodních, půdních a klimatických podmínkách, lokalitách apod. (ÚKZÚZ, VÚB, Mendelu- Brno, ČZU- Praha a vybrané zemědělské a.s.). Každým rokem jsou pěstitelé brambor seznamováni s výsledky polních pokusů doporučených odrůd, jak pro velmi rané a rané brambory, tak i s odrůdami ostatními (Vokál, Čermák, Jůzl, 2011), stejně tak s výsledky srovnávacích pokusů s odrůdami (Elzner, Jůzl, 2009). Nedílnou součástí je 11
rovněž řešení problematiky fenologických růstových fází u odrůd brambor (Jůzl a kol., 2000) a s hodnocením výnosových charakteristik u vybraných odrůd brambor (Drápal, Janečka, Elzner, Jůzl, 2011). Sledování dynamiky tvorby a výnosu hlíz v odrůdových zkouškách ÚKZÚZ se uvádějí každoroční přehledy ve vztahu k rozdílným lokalitám a daného roku (Čermák, 2011). Obdobně se touto problematikou zabývali v polních pokusech sledováním
vlivu
odrůdy,
ročníku
a
stanoviště
další
pracovníci
výzkumu,
šlechtitelských stanic, vysokých zemědělských škol apod. Otázkou kvality hlíz brambor zejména pro jejich přímou konzumaci a s ohledem na působení rizikových látek neboli tzv. látek nežádoucích a způsobujících zdravotní rizika, se velmi podrobně zabývá práce (Jůzl, Zrůst, Hlušek, 2008), která přináší nové poznatky a pohledy na posuzování kvality brambor. Bylo zjištěno, že bramborová hlíza je velmi náchylná na příjem rizikových látek, kterých v důsledku používání zvýšeného množství různých chemických přípravků v přírodě přibývá. Významu brambor a jejich kvalitě v lidské výživě se ve svém jednání věnoval světový bramborářský kongres (Čepl a kol., 2007). Významný je i příspěvek zaměřený na brambory jako zdroji nutričních látek (Jůzl a kol., 2006a). Problematikou pěstování brambor se podrobně zabývají publikace Okopaniny (Jůzl, Pulkrábek, Diviš a kol., 2000), dále Speciální produkce rostlinná- rostlinná výroba (Zimolka a kol., 2005), a publikace Brambory (Hruška a kol., 1974), která jsou stále aktuální. O situaci v bramborářství v České republice a v rámci Evropské unie vydává Ministerstvo zemědělství České republiky každoročně situační a výhledovou zprávu, kde se uvádí výnosy brambor, plochy množení sadby, spotřeba brambor na jednoho obyvatele atd. Tato aktivita je hodnocena velmi kladně. Zpráva slouží i pro laickou veřejnost (Žižka, 2011).
12
Tabulka č. 1: Plochy, výnosy a produkce v letech 2009 – 2012 České republiky (Zpráva MZ ČR, Praha, 2011) Rok
Plocha (ha)
Výnos (tíha)
Celková produkce (t)
2009/2010
36 722
25,29
928 752
2010/2011
35 050
23,45
821 862
2011/2012
33 580
29,00
973 859
2012/2013
30 652
25,63
-
V roce 2012 se v České republice pěstovalo na ploše 30 652 ha, z toho 22% ploch brambor českých odrůd a 78% odrůd zahraničních.
Obrázek č. 2: Schéma rostliny brambor (Hruška a kol., 1974): 1- matečná hlíza, 2stonek, 3- křídlení, 4- list, 5- vrcholový lístek, 6- postranní párový lístek, 7- mezilístek, 8- srůst, 9- květ, 10- květní osa, 11- úžlabní lístek, 12- pigmentace, 13- bobule, 14semena, 15- oddenkové hlízy, 16- soustava přímětných kořenů, 17- druhý stonek rostliny
13
3. PŘÍRODNÍ A PĚSTEBNÍ PODMÍNKY BRAMBORU V České republice jsou dvě skupiny oblastí příznivé pro pěstování brambor. Pro velmi rané a rané konzumní brambory se jedná o dvě lokality- Polabskou nížinu (povodí Labe) a jižní Moravu. Tyto oblasti se vyznačují průměrnou roční teplotou nad +8°C, nadmořskou výškou 150 – 250 m, náplavovou písčitější půdou a příznivějšími klimatickými podmínkami. I když se využívá včasná výsadba, bývá doplňována i závlahami a využitím folií. Druhou skupinu tvoří zemědělské výrobní oblasti typicky bramborářské (podhorské), s nadmořskou výškou 400 – 600 m a průměrnou roční teplotou do 8°C. Tyto oblasti jsou v současné době především pro pěstování brambor limitovány s ohledem na svažitost pozemků a půdní erozi. Hlavní dva pěstitelské regiony tvoří Českomoravská vrchovina s výměrou plochy pěstovaných brambor 7 062 ha (20% z celkové plochy České republiky) a střední Čechy (5 226 ha). Průměrný roční úhrn srážek je 650 – 750 mm a průměrná roční teplota 6 – 7°C, kolem 20°C ve dne a 14°C v noci.
Prodej Středočeský Vysočina
13,34 23,86 6,9
Karlovarský
4,8
Liberecký Zlínský
4,69
Ústecký
3,68 2,09
32,83
3,49
1,69
Olomoucký Moravskoslezký
1,27 0,88
Hl. m. Praha
Plzeňský 0,45
0,05
Graf č. 3: Rozsah pěstitelských ploch v jednotlivých krajích ČR (Králíček, 2012)
14
3.1. Výběr pozemku, osevní postup a agrotechnika pěstování Bramborům vyhovují půdy středně těžké, hlinitopísčité a písčitohlinité, s obsahem humusu minimálně 2%, s kyselou reakcí s pH 5,5 – 6, co nejméně kamenité s ohledem na nízké poškození brambor při sklizni. Osevní sled by měl být dodržován například v pořadí: 1) organicky hnojené brambory 2) jař (podsev) 3) jetel 4) ozim (zelenina) Při stávajícím intenzivním hospodaření i v bramborářských oblastech je možné použít sled- brambory, řepka, ozim. Brambory nelze pěstovat v osevním sledu po sobě, zejména u sadby je nutný minimální odstup čtyři roky. V České republice jsou brambory v současné době pěstovány dvěma částečně rozdílnými způsoby z hlediska využívání technologických postupů. Jednak jde o velkovýrobní formu hospodaření, středních a velkých firem (a.s.) a družstevních organizací, které jsou hlavními producenty výroby brambor pro trh. Tyto podniky využívají silnější a výkonné technologie, přípravky proti plevelům, chorobám a škůdcům, včetně technologických systémů při posklizňové úpravě a skladování. Uvedený způsob maximálně snižuje potřebu lidské práce, ale naopak zvyšuje nároky na energetické zdroje. Využit techniku lze pouze na větších plochách a případně ve vzájemné spolupráci mezi zemědělskými závody (Vokál, 2005). Druhou formou je téměř tradiční malovýrobní způsob pěstování. Zde jsou využívány některé pěstitelské postupy s ohledem na techniku a ochranu, které jsou obecně známé a osvědčené v minulosti v soukromém hospodaření. Jde o malovýrobní a zahrádkářské způsoby pěstování na menších farmách a u malopěstitelů, kteří využívají brambory pro vlastní domácí spotřebu nebo produkují brambory v malém balení pro své známé, případně další drobné odběratele. Při tomto způsobu pěstování jsou využívány jednoduché, i když technicky zdokonalené mechanizační prostředky, zvýšená potřeba ruční lidské práce, omezená ochrana rostlin včetně výživy a malovýrobní způsoby třídění a skladování.
15
Podmínky pro základní agrotechniku pěstování brambor zůstávají však u obou způsobů téměř stejné, neboť pro dosažení výnosu je žádoucí dodržovat všeobecně platné zásady a postupy osvědčené jak výzkumem, tak i samotnou praxí. Agrotechnická opatření se rozdělují: 1) Výběr pozemku a osevní postup 2) Podzimní zpracování půdy 3) Výživa a hnojení 4) Jarní příprava půdy: a) Tradiční b) Odkameňování půdy 5) Příprava sadby - odrůdy 6) Sázení brambor 7) Ošetření porostu během vegetace 8) Ochrana proti plevelům, chorobám a škůdcům 9) Sklizeň, posklizňová a tržní úprava brambor 10) Skladování brambor
3.2. Stručný přehled pracovních operací 3.2.1.
Podzimní zpracování půdy
Mechanické zpracování půdy má pro brambory především v našich bramborářských oblastech nezanedbatelný význam. Po sklizni předplodiny následuje podmítka, rozmetání hnoje, případně jiných organických hnojiv a následně jejich zapravení podzimní orbou v termínu během měsíce října.
3.2.2.
Výživa brambor - hnojení
Pro podzimní aplikaci hnojiv se používá tradičně chlévský hnůj (25 t.ha-1), při menší dávce využít podsevů, např. zelené hnojení. Další hnojiva komposty, kejda, sláma apod. Z průmyslových hnojiv na podzim, ale i při výsadbě, zejména tam, kde jsou k dispozici půdní rozbory agrochemického zkoušení půd a podle kategorie zásoby v půdě je třeba je
16
plně využít pro stanovení dávek průmyslových hnojiv (Vokál a kol., 1999). Doporučené dávky P2O5, K2O, MgO v kg.ha-1 a celkové dávky dusíku uvádí následující orientační tabulka (Štefánek, 1999). Tabulka č. 2: Doporučené dávky P, K, Mg a N v průmyslových hnojivech (kg č. ž.ha-1) (Štefánek, 1999) P2O5 Délka vegetační doby
Dávka hnoje v t.ha-1
K2O
MgO
Vyhovující a dobrá
Velmi nízká a nízká
65
100
65
100
PP, P
65
90
90
VR, R
65
115
120
65
115
PP, P
65
115
80
VR, R
85
115
110
85
130
PP,P
85
130
70
VR, R
100
135
80
115
150
120
150
VR, R PR
PR
PR
PR
bez hnoje
20 t.ha-1
40 t.ha-1
60 t.ha-1
PP,P
Dobrá
Vyhovující
Velmi nízká a nízká
Vyhovující a dobrá
N Velmi nízká a nízká
kg č. ž.ha-1 konzum
120 80
130
80
130
60
110
40
90
175
175
150
130
50
50
50
50
65
65
65
65
110
100
90
55 40
Hnojiva lze využít i v průběhu vegetace dle stavu porostu, půdních rozborů a klimatických podmínek. Aplikaci možno kombinovat i s různými fungicidními a chemickými přípravky, s přihlédnutím k jakým účelům budou brambory následně použity (konzum, sadba, průmysl a případně dle ranosti odrůd). 3.2.3.
Jarní příprava půdy
1) Tradiční způsob- Smykování, kypření (2x), případně vláčení, smykování (hřebové brány). Následuje výsadba. 2) Technologie odkameňování- Jedná se o novou technologii posledních 20 let (po roce 1990). Provádí se tam, kde půda obsahuje vyšší podíl kamenů. Při
17
využití této technologie následuje přímo výsadba brambor. Tato technologie spočívá v následujících pracovních operacích: Rýhování První pracovní operací je tzv. rýhování pomocí stroje - rýhovače, který nahrnuje ornici do „hrobů“ (velkých hrubků), jejichž šířka základny je více jak dvojnásobek běžné meziřádkové vzdálenosti (150 – 180 cm). Separace Následuje separace (oddělení) kamenů a tvrdých hrud, což je náročnou pracovní operací. Separátory se používají hvězdicové, pásové nebo kombinované. Po odkamenění půdy následuje již výsadba pomocí dvouřádkových sazečů. Během vegetace se používají už pouze postřiky herbicidy proti plevelům.
3.2.4.
Příprava sadby
Dominantním faktorem při pěstování brambor je odrůda. Má významný vliv na výnos a její kvalitativní uplatnění v dalším užití. Podle délky vegetační doby se odrůdy rozdělují do čtyř základních skupin. Tabulka č. 3: Rozdělení odrůd brambor dle délky vegetační doby (Zimolka a kol., 2008) Skupina
Odrůdy
Symbol (zkratka)
Délka vegetační doby- dnů
1
Velmi rané
VR
90 – 100
2
Rané
R
100 – 110
3
Polorané
PR
110 – 130
4
Polopozdní až pozdní
PP
nad 130
Významnými prvky pro výběr vhodné odrůdy a pro její využití jsou dynamika tvorby hlíz, počet hlíz pod trsem, jejich velikost, výnos, škrobnatost, kvalita, tvar hlíz, barva dužniny a slupky, stolní hodnota, varný typ, odolnost vůči chorobám a škůdcům, dále odolnost vůči mechanickému poškození při manipulaci. Výběr odrůdy lze v současné době volit dle výsledků odrůdových zkoušek, množitelských porostů odrůd (ÚKZÚZ) a na základě mnoha katalogů brambor vydávaných šlechtitelskými stanicemi a obchodními organizacemi s popisem jejich charakteristiky (Vokál, Čermák, Jůzl, 2011, 2012).
18
Příprava sadby se dělí na mechanickou (třídění dle velikosti, zbavení příměsí, odstranění poškozených a zdravotně závadných hlíz) a biologickou (zajištění vhodné teploty hlíz před výsadbou, tj. 6 – 12°C a jejich otužení). U odrůd velmi raných a raných se provádí narašování a nakličování hlíz. Metody jsou všeobecně známy a používají se především v ranobramborářských oblastech. K tomuto účelu jsou vybudovány tzv. předkličovny různých typů (Hruška a kol., 1974).
3.2.5.
Výsadba brambor
Výsadbou regulujeme prostřednictvím meziřádkové vzdálenosti (šířka řádku) a vzdálenosti hlíz v řádku samotnou organizaci porostu. Tyto parametry rozhodují o využití plochy půdy, sluneční energie, uplatnění techniky během vegetace včetně sklizně a konečně i ekonomice výroby brambor. Hloubka sázení hlíz se řídí jejich velikostí a má být o 10 – 20 mm větší než samotné hlízy. Podle využití brambor se řídí i počet hlíz na jednotku plochyprůmyslové a konzumní 40 000 – 45 000 hlíz sadby, pro účely sadby (množitelské plochy) 50 000 – 53 000 hlíz (Elzner, Jůzl, 2009).
3.2.6.
Ošetření porostů během vegetace
Ošetření porostů během vegetace zahrnuje mechanickou kultivaci, chemickou ochranu proti plevelům, chorobám a škůdcům. Kultivačními zásahy se řeší především likvidace plevelů a současně se upravuje vzdušný a vláhový režim půdy. Využití jednotlivých pracovních operací rozdělujeme následovně: 1. Plná mechanická kultivace se skládá nejméně ze čtyř pracovních operací, tj. proorávka naslepo, vláčení po vzejití, proorávka nebo plečkování po vzejití, nahrnování před zapojením porostu. Poslední práce by měla skončit fází tvorby poupat, aby se nenarušoval růst podzemní hmoty rostlin. 2. Omezená mechanická kultivace se používá ve spojení s použitím herbicidů jak preemergentně, tak postemergentně. Před zapojením porostu se provede nahrnování půdy k rostlinám. Použití herbicidů se provádí dle návodů a účinnosti jednotlivých přípravků.
19
3. Technologie odkameňování půdy Při použití této technologie zcela odpadá využití plné mechanické kultivace i kultivace omezené. Žádný z těchto zásahů není možný. Ošetření porostu je zcela závislé na využití účinnosti půdních herbicidů jak preemergentně, tak postemergentně. Při této technologii je velmi důležité sledování růstu plevelných rostlin a současně tomu přizpůsobovat použití chemických přípravků. Je nutné počítat s tím, že čím širší je meziřádková vzdálenost, tím větší prostor se vytváří pro vegetaci plevelů (Elzner, Jůzl, 2009).
3.2.7.
Ochrana proti chorobám a škůdcům brambor
Brambory jsou plodinou, která podléhá mnoha chorobám virového, bakteriálního a houbového původu, různým škůdcům a fyziologickým poruchám. V celém souboru opatření při pěstování brambor zaujímá ochrana proti chorobám a škůdcům důležité a nezastupitelné místo. Souběžně s tím je předpokladem znalost o chorobách, jejich vzniku, působení a škodách, které mohou způsobit. Je třeba znát i účinnost a použití různých druhů chemických přípravků, které napomáhají ke snížení případných škod způsobených chorobami a škůdci.
3.2.8.
Choroby brambor, škůdci a plevele (Jůzl a kol., 2000)
Virové choroby- Způsobují rostlinné viry a jejich přenašeči mšice (např. mšice broskvoňová, řešetláková atd). Snižují výnos, velikost hlíz a kvalitu. Nejvážnější chorobou je svinutka bramboru, další Y-virus, M-virus, X- virus, A- virus a S- virus. Charakteristické pro tento druh chorob je, mimo jiné, možnost vizuálního určení na rostlině bramboru v době vegetace (svinování listů, skvrnitost listů, mozaika lehká a těžká, nekrózy listů apod.). Bakteriální choroby- Bakteriální černání stonků a měkká hniloba hlíz, bakteriální hnědá hniloba, bakteriální kroužkovitost, aktinomycetná obecná strupovitost. Opět určování pohledem. Houbové choroby- Nejvážnější a zatím trvale nebezpečnou chorobou je plíseň bramboru. Ochrana proti ní je každoročně součástí ochrany pomocí fungicidních přípravků. Další chorobou je kořenomorka bramborová, vločkovitost hlíz bramboru a terčovitá skvrnitost. 20
Karanténní choroba- Rakovina bramboru je velmi vážnou karanténní chorobou. Její výskyt znamená zákaz pěstování brambor na pozemku. Skládkové choroby- Nejrozšířenější je fuzariová hniloba bramboru, fomová hniloba bramboru a některé další choroby vznikající během skladování jako sekundární infekce před skladováním. Škůdci bramboru- Háďátko bramborové je velmi nebezpečný škůdce, podobně háďátko nažloutlé (jsou zahrnuty do karanténních chorob). Dále to jsou mšice, mandelinka bramborová, drátovci, ponravy chroustů apod. Hlízy napadené škůdci jsou pro konzum nepoužitelné. Plevele- Jsou rovněž velmi škodlivými činiteli při pěstování brambor a jejich likvidace je nutná jak mechanickým způsobem, tak pomocí chemických přípravků (herbicidy).
3.2.9.
Sklizeň, posklizňová a tržní úprava brambor
Pro lepší práci sklízecí techniky se u brambor určených pro konzumní účely využívá mechanické ničení natě. U brambor určených pro sadbu (množitelské plochy apod.) se provádí ničení natě pomocí desikantů, případně kombinací mechanického zničení natě a následně sníženou dávkou desikantu. Pro sklizeň se používá řada různých sklizňových strojů od klasických vyorávačů (čertů) v malovýrobě až po samojízdné čtyřřádkové stroje na velkých plochách. Přeprava brambor se provádí volně, v ohradových paletách, kontejnerech nebo v pytlích (malovýroba). Třídící linky jsou zpravidla součástí technologických systémů skladování brambor (bramboráren) a rovněž speciálních podniků provádějících tržní úpravu brambor.
3.2.10. Skladování brambor Brambory se skladují volně, v paletách, kontejnerech, přepravkách nebo i v pytlích ve skladech k tomuto účelu vybudovaných. Během jejich skladování se udržuje stanovený postup, který ale částečně ovlivňuje časový průběh slizně (průběh počasí apod.). 1. Osušování po naskladnění hlíz za využití intenzivního větrání trvajícího 1 – 2 dny. 2. Suberizace (hojení hlíz) při teplotě 11 – 17°C trvající zpravidla 2 – 3 týdny.
21
3. Zchlazování pomocí větrání na teplotu 4 – 6°C u konzumních brambor, na 2,5 – 4°C u sadby. 4. Období klidu hlíz během hlavní doby skladování a při teplotě uvedené v předchozím bodě trvá přibližně 4 – 5 měsíců. Délka trvání se volí podle účelu, ke kterému jsou skladované brambory určeny (konzum, rané brambory a běžná sadba). Před vyskladněním je nutné zvýšit teplotu na 6 – 10°C k omezení mechanického poškození hlíz při manipulaci, které je u brambor při nízkých teplotách vysoké. U sadby jde o probuzení hlíz ke klíčení a příprava pro půdní podmínky, u brambor určených pro přímý konzum odbourání nahromaděných cukrů v hlízách (sladkost) skladovaných při nízkých teplotách. Po vyskladnění je nutná dezinfekce skladů.
Graf č. 4: Harmonogram skladování hlíz (Hruška a kol., 1974)
22
4. BRAMBORY JAKO NEPOSTRADATELNÁ POTRAVINA Brambory jsou v současné době i přes snížení pěstovaných ploch a nižší spotřebu na jednoho obyvatele nejrozšířenější a nenahraditelnou potravinou. Jejich stále se zvyšující víceúčelové využití zejména v potravinářském průmyslu předčí ostatní zemědělské plodiny. Už více než tři sta let se pěstuje v evropském teritoriu včetně českých zemí plodina, která je konzumována téměř všemi obyvateli této části planety a postupně se stala součástí každodenního jídelníčku. Několik tisíciletí předtím ji už využívali dávní předkové jihoamerických obyvatel - indiánské kmeny, aniž by znali podstatu jejich chemického složení. Přesto ale dokázali ohodnotit jejich kvalitu, k čemuž je vedl instinkt, smysl a hlad s ohledem pro potřeby obživy. Člověk postupně víceméně náhodně poznával další využitelnost brambor nejen jako potraviny, ale i například k získávání škrobu, lihu apod. Chemické složení, které tvoří podstatu nutričně hodnotných látek ve hlízách brambor, nebylo v minulosti známo. Člověk využije z brambor přes 90% všech živin. Teprve v 19. a 20. století se o tyto problémy začali zajímat nejen samotní pěstitelé, ale především lihovarský a škrobárenský průmysl, výzkum, šlechtitelé, věda, odborné školy a instituce. Zabývali se jimi nejen z hlediska obyčejné spotřební potraviny, ale také z pohledu další využitelnosti. Člověk si v současné době neuvědomuje a vůbec už ani nepřemýšlí, jakou důležitou a z mnoha hledisek významnou potravinu konzumuje, neboť se stala pro něho normální, běžnou a objemovou stravou (Jun, Novák, 2008). Strava připravovaná z brambor obsahuje tři hlavní složky: sacharidy, tuky a bílkoviny. Přitom tyto složky naplňují požadovanou potřebu správné výživy pro člověka, a to z poloviny jejich příjmu by měla být hrazena sacharidy a méně než jedna třetina tuky a bílkovinami (kolem 15%). Bylo zjištěno, že ve hlíze brambor o váze 100 g a obsahu 22 g sušiny a 78 g vody, je v sušině obsaženo 0,1 g tuků. Dávka 0,5 kg brambor v potravě hradí téměř jednu čtvrtinu denní kalorické dávky člověka (Jůzl, Čepl, 2006a). S ohledem na různé využití brambor je třeba znát jejich hospodářské vlastnosti, které především charakterizují jednotlivé odrůdy. S tím souvisí i jakost hlíz brambor, která se hodnotí jednak dle vnějších a vnitřních znaků hlíz.
23
4.1. Jakost bramborových hlíz Vnější znaky jakosti hlíz • velikost a vyrovnanost hlíz
• tvar hlíz
• síla slupky
• jemnost slupky
• barva slupky
• barva dužniny
• mechanické poškození slupky
• hloubka oček
4.2. Vnitřní znaky jakosti hlíz Určují nutriční, kalorickou, zpracovatelskou a technologickou hodnotu hlíz. Nutriční hodnotu vytváří kalorické (škrob, dusíkaté látky, tuk) a nekalorické látky (látky pochutinové a balastní). Vnitřní znaky jakosti hlíz souvisí s chemickým složením hlíz. Jakost hlíz bramboru ovlivňují jednak látky s tzv. pozitivním vlivem, které zvyšují nutriční jakost potravin (vitaminy, vláknina, antioxidanty, obsah vápníku, draslíku, hořčíku, selenu apod.). Látky s negativním vlivem (rezidua pesticidů, dusičnany a stopová množství těžkých kovů- kadmium, mangan, molybden, zinek, arsen, berylium a stopové obsahy organických látek) (Jůzl, Zrůst a kol., 2003).
Obrázek č. 3: Rozložení látek v hlíze brambor (Hruška, 1974)
24
4.2.1.
Chemické složení hlíz
Obsah bramborových hlíz tvoří základní látky, ke kterým patří voda, škrob, cukry, dusíkaté látky, tuk a popeloviny. Mimo toho tam jsou obsaženy ještě další složky ovlivňující chuť, nutriční a biologickou hodnotu, jako vitaminy, organické kyseliny, alkaloidy a barviva. Voda zaujímá v hlíze největší podíl (cca 75% hmotnosti) a plní důležité funkce (biosyntéza organických sloučenin, doprava asimilátů, je rozpouštědlem všech látek v hlíze atd.).
4.2.2.
Základní důležité látky v hlíze brambor
Sacharidy Mají hlavní podíl na sušině rostlinných pletiv. Do sacharidů (cukrů) zařazujeme jak monosacharidy, tak i polysacharidy, které jsou složené z monosacharidů. Jejich obsah v hlízách je nízký. Mají však vliv na chuť a vůni brambor, a proto jsou žádané v potravinářském průmyslu. Základní složkou sušiny v hlíze je škrob, který se nachází ve formě škrobových zrn. Ta jsou tvořena amylázou a amylopektinem. Po tepelné úpravě je škrob pro lidský organismus stravitelný (300 g brambor kryje 11% denní energetické potřeby lidského organismu). Pro celou řadu průmyslových odvětví je důležitou surovinou. Odrůdy brambor obsahují 11 – 16% škrobu, pro průmyslové zpracování je limitující obsah škrobu 18%. V organismu hlízy plní funkci hlavní zásobní látky, je pohotovou zásobou glukózy. Mimo škrobu jsou zde ještě tzv. buněčné blány (stěny), které zahrnují některé další složky - hrubou vlákninu, pektin, celulózu apod. včetně minerálních solí. Ty slouží v potravě při rozmělňování potravy v žaludku a ve střevech napomáhají k dobrému trávení. Bílkoviny (dusíkaté látky) Dusíkaté látky jsou další energetickou složkou bramborové hlízy. Jejich podíl se pohybuje v rozmezí od 34 do 70% (průměr 58%). Bílkoviny nelze v rostlině brambor ničím nahradit, jsou z hlediska nutriční hodnoty velmi kvalitní, čemuž napomáhá vysoké zastoupení lyzinu. Bílkoviny hlíz bramboru jsou po nutriční stránce jedny z kvalitních bílkovin rostlinného původu.
25
Tabulka č. 4: Přehled aminokyselin (Čížek, Čepl, 2012) Aminokyselina
Standard vaječná bílkovina
Mléčná bílkovina
Hlízová bílkovina
Isoleucin
6,3
4,7
5,1
Lucin
8,8
9,5
8,1
Lyzin
7,0
7,8
6,6
Methionin+ Cystein
5,8
3,3
2,8
Fenylalanin+ Tyrosin
10,1
10,2
10,8
Threonin
5,1
4,5
4,7
Tryptofan
10,1
1,4
1,5
Valin
5,1
5,8
5,5
Histidin
1,6
2,7
1,9
Tuky V hlíze brambor se tuky vyskytují v minimálním množství a prakticky neovlivňují energetickou bilanci. Hrubý tuk se dělí na tři frakce: a) volné mastné kyseliny- linolová (50%), linoleová (20%), palmitová (20%) a stearová (5%) b) neutrální tuk c) fosfolipidy Obsah jednotlivých frakcí se mění především během skladování brambor. Pokud přichází v úvahu jejich zpracování na sušené výrobky, jsou nejvhodnější brambory ihned po jejich sklizni.
Vitaminy Brambory obsahují několik druhů vitaminů, z nich nejdůležitější je vitamin C. Dále je to vitamin B1 (thiamin), B2 (riboflavin) a vitamin B3, provitamin A, vitamin E, K, B6 a vitamin B5. Jejich uložení v hlíze je především kolem cévních svazků, méně pod slupkou.
26
Z hlediska potřeby pro lidský organismus je důležitý vitamin C. Jeho obsah v hlíze je nejvyšší po sklizni a během délky doby skladování se snižuje. Přesto i v jarním období zůstává v hlízách 40 – 70% z jeho počátečního obsahu. Brambory s obsahem vitaminu C byly zejména v minulosti důležitou potravinou proti kurdějím a tuto výsadu mají i v současné době.
Tabulka č. 5: Obsah vitaminů a jejich podíl na denní spotřebě (Čepl, 2008) Přehled obsahů vitamínů v hlízách o hmotnosti 100 g Vitamin
Obsah v hlíze v mg
Podíl denní dávce v %
L- askorbová kyselina
20,0
33
B1 (thiamin)
0,1
5
B2 (riboflavin)
0,3
2
B3 (niacin)
1,1
6
B6 (pyridoxin)
0,2
9
Kyselina listová
18,0
5
Vitamín K
2,9
4
Enzymy Patří do skupiny bílkovin. Tyto látky nejsou však ještě dostatečně prověřeny. Jejich obsah se v hlízách mění a je rozdílný mezi odrůdami. Důležité jsou pro zpracovatelský průmysl.
Barviva Veškerá zbarvení brambor jsou způsobená látkami, jako karotenoidy, flavony, flaviny, flavonoly a antokyany, které ale neovlivňují kvalitu hlíz. Výjimku tvoří chlorofyl, který v důsledku světla a tepla vytváří zezelenání hlíz přímo pod slupkou. Zelené hlízy nejsou vhodné nejen pro potravinářské zpracování, ale ani pro přímé využití jako potravina (solanin). Minerální látky Vápník je obsažen především ve slupce, podílí se na dělení buněk a zpevňování podpůrných tkání. Obsah v hlízách 10 – 130 mg/ 100g sušiny. Z dalších minerálních
27
látek jde především o hořčík a fosfor. Ostatní látky, jako železo, měď, zinek jsou v hlízách v negativním množství. Úlohu hraje selen, který ve spojení s vitaminem E působí v buňkách jako obranná látka proti reakci volných radikálů. Důležitým prvkem je draslík. Podílí se na chuti hlíz a omezuje případné tmavnutí hlíz po uvaření. Draslík se podílí při výživě na tvorbě zásadité stravy a vyvažování kyselých složek v potravě (maso, tuky). Tabulka č. 6: Obsah minerálních látek v hlízách brambor na 100 g hmotnosti a podíl na denní spotřebě (Čížek, Čepl, 2012) Prvek
Obsah v hlíze v mg
Podíl denní potřeby v %
Vápník
10,0
1
Měď
0,1
7
Železo
0,5
4
Hořčík
22,0
5
Mangan
0,1
7
Fosfor
78,0
6
Draslík
450,0
15
Selen
0,5
1
Sodík
2,0
2
Zinek
0,5
3
Antioxidanty Antioxidanty, které jsou rovněž zastoupeny v bramborových hlízách, se zařazují z hlediska využití v lidské výživě mezi léčivé zdroje. Jejich význam je především ve snižování rizika koronárních srdečních onemocnění. Zvyšují rezistenci cévních stěn, inhibují akumulaci cholesterolu. Vzhledem k tomu, že brambory jsou ve výživě lidí pravidelnou poživatinou, zaujímají tak mezi ostatními rostlinnými produkty významný a pravidelný příjem antioxidantů. Ty se z chemického hlediska se dělí na polyfenoly, karotenoidy a tokoferoly. Polyfenoly jsou ve hlízách obsaženy v rozmezí 422 – 834 mg.kg-1, v samotných slupkách je obsah větší. Působí na hnědnutí brambor při krájení syrových hlíz nebo loupání.
28
Největší koncentrace karotenoidů je ve slupkách a malá v dužnině. Obsah karotenoidů v našich českých odrůdách se pohybuje v rozsahu 0,16 – 6,36 mg.kg-1. Průměr je zpravidla 1,94 mg.kg-1. Nejvíce zastoupený je lutein a β - karoten. Při hodnocení antioxidantů je třeba zdůraznit, že velmi účinné v lidské výživě jsou antokyany z polyfenolů, jejichž denní příjem na osobu se odhaduje na 180 mg. Jsou obsaženy především v odrůdách s modře, červeně a fialově zbarvenou slupkou a dužninou. Chrání lidský organismus proti oxidantům a vyšším hladinám LDL cholesterolu. Pro lidské zdraví má rovněž velký význam esenciální stopový prvek selen. Jeho nedostatek rovněž zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob, rakoviny, revmatické artritidy a neurologických chorob. Významné jsou výsledky pokusů s aplikací selenu u brambor (Jůzl a kol., 2009). Askorbová kyselina je v bramborách také zastoupena (170 – 990 mg.kg-1) a je hlavním přírodním inhibitorem enzymového hnědnutí brambor. Ostatní významné nutriční látky Z významných skupin organických kyselin je možno uvést kyselinu citronovou a jablečnou, které plní svoji funkci v biochemických procesech rostlin a s ostatními látkami se podílí na fyziologických reakcích rostlin včetně brambor. Významné jsou výsledky pokusů s aplikací selenu u brambor (Jůzl, Čepl, 2007). Rizikové (škodlivé) látky působící na brambory Glykoalkaloidy, toxicky hořké látky, se vyskytují téměř ve všech tkáních. Z celkového obsahu glykoalkaloidů představují 90 – 95% α-chaconin a α-solanin s nejvyšší koncentrací pod slupkou, proto loupání hlíz a jejich další zpracování je nutné pro snížení jejich obsahu. Akrylamid vzniká při silném ohřevu jako je smažení, pečení apod., především u potravin obsahujících více polysacharidů, např. škrobů u brambor a výrobků z obilnin. Jeho průměrný obsah v hlízách brambor je 1,135 mg.kg-1 a 0,067 – 2,713 mg.kg-1 v bramborových lupíncích a 0,055 mg.kg-1 v hranolcích (Čížek, Čepl, 2012). Důležitým znakem pro jeho snížení při zpracování výrobků z brambor je barva. Výrobek nesmí zhnědnout, ale jen zbarvit do „zlatova“ (Jůzl a kol., 2008).
29
Těžké kovy, např. kadmium, olovo, rtuť, zinek, nikl, měď, chrom, arsen, molybden, kobalt, cín a některé toxické prvky (vanad, berylium, thorium), jsou nejnebezpečnější, vyskytují-li se v životním prostředí. Dominantním faktorem jsou podmínky dané oblasti, např. zdroje znečištění půdy, kaly z čistíren odpadních vod, průmyslově vyráběné komposty. Větší příjem dusičnanů může vést ke zdravotním potížím. Obsah dusičnanů v hlízách ovlivňuje odrůda, hnojení dusíkatými hnojivy, prostředí, skladování a příprava brambor jako potraviny (smažení, sušení, vaření, sterilizace, loupání). Těmito vlivy je možné obsah dusičnanů snižovat. Rezidua pesticidů je možné zjistit jen v případě používání zakázaných pesticidů, případně zastaralých přípravků nebo nedodržování dávek při aplikaci postřiků a lhůt doporučovaných výrobci těchto přípravků. Při správném způsobu používání se současné pesticidy rychle rozkládají a v plodinách nezůstávají. Rychle se ztrácí i v přírodním prostředí v průběhu ochranné lhůty, kde na ně působí vlhkost, teplo, světlo a další atmosférické vlivy (Zrůst a kol., 2003).
Atmosféra
Půda
Průmysl
Rostlina
Potravinový řetězec
Hnojivo, Agrochemikálie Graf č. 5: Vzájemné vztahy v koloběhu rizikových prvků, které jsou podmíněny antropogenní činností (Jůzl, Zrůst, Hlušek, 2008)
4.2.3.
Posuzování stolní hodnoty hlíz
Vnitřní kvalitu hlíz určují jednotlivé varné typy, které vyjadřují při přímé konzumní spotřebě (vaření, přípravou příloh, salátů apod.) jejich využití. Do hodnocení vnitřní kvality hlíz se zahrnuje: struktura, konzistence, tmavnutí vařených hlíz, chuť, moučnatost, vlhkost (sušina) a stabilita kvality. Výsledkem hodnocení je určení varného typu.
30
Nákup brambor pro přímé využití by se měl řídit především podle varného typu odrůdy, což dává předpoklad uspokojení spotřebitele podle účelu, ke kterému jej vyžaduje. Tabulka č. 7: Charakteristiku varných typů (Čepl a kol., 2012) Varný typ
Charakteristika
Konzistence
A
AB
B
BC
C
velmi pevná
pevná
středně pevná
kyprá
kyprá
jemná až středně hrubá
Struktura Moučnatost
velmi slabá
slabá
střední
Vlhkost
jemná až hrubá střední
slabá až střední
Nedostatek v chuti
nepatrné až střední
Tmavnutí
velmi slabé až středně silné
Stabilita kvality
střední až velmi vysoká
A, AB (BA) B, BC C (CB)
silná
Charakterizuje odrůdy s velmi pevnou a pevnou dužninou, nerozvářivou, velmi slabě moučnatou, lojovitou, tj. odrůdy vhodné pro přípravu salátů a jako příloha. Patří sem odrůdy se středně pevnou až kyprou dužninou, slabě až středně moučnaté vhodné jako příloha, do polévek a pro přípravu těst a kaší. Odrůdy s kyprou, silně moučnatou dužninou, vhodné pro přípravu těst a kaší.
Klasifikace AB, BA, BC a CB se používají u odrůd, které nejsou zcela vyhraněné pro přímou čistou klasifikaci A, B, C. Pro vysvětlení u takto přechodných označení vždy znamená první písmeno varný typ, k němuž se při hodnocení přibližuje (Jůzl, Jůzl ml., 2006).
4.2.4.
Hodnocení stolní hodnoty hlíz dle znaků (Čermák, 2012- ÚKZÚZ)
Používá se bodová stupnice 9 - 1. Konzistence Hodnotí se subjektivně a vyjadřuje odolnost dužniny tlaku. Silně moučnaté nebo silně vlhké hlízy jsou hodnoceny jako velmi kypré a velmi kypré až kypré (1 - 2), nejsou vhodné pro konzum. Kypré, kypré až středně kypré (3 - 4) jsou odrůdy varného typu C,
31
BC středně pevné a středně pevné až pevné (5 - 6) varného typu B, pevné až velmi pevné hlízy (7 - 9) varný typ AB, A. Moučnatost Hodnotí se také subjektivně, souvisí s obsahem škrobu (sušiny). Velmi slabá a velmi slabá až slabá moučnatost (1 - 2) varný typ A, AB, slabá a slabá až střední (3 - 4) typ B, střední až silná (5 - 7) typ BC, C. Silně moučnaté (8 - 9) nevhodné pro konzum. Struktura Hodnocení je též subjektivní, vyjadřuje jemnost nebo hrubost dužniny, moučnaté hlízy mají zpravidla hrubou strukturu. Při hodnocení se využívá stupně- jemná (3) a až hrubá (7), nevyužívá se při hodnocení celá stupnice. Tmavnutí vařených hlíz Tmavnutí nastává při chladnutí vařených hlíz. Rozříznuté hlízy se vystaví na vzduch a po dvou hodinách se hodnotí zbarvení na řezných plochách - (1 - 5) zbarvení velmi slabé až střední, (6 - 9) zbarvení středně vysoké až velmi vysoké, pro konzum nevhodné. Nedostatky v chuti Hlízy s typickou bramborovou chutí hodnoceny (1 - 5). Hlízy s pachutí, příliš suché, silně vlhké, hrubé- nevhodné pro konzum (6 – 9). Vlhkost Hodnotí se opět subjektivně, souvisí s nízkým obsahem sušiny (škrobu). Pro konzum jsou vhodné hlízy slabě až středně vlhké (2 - 6). Stabilita kvality Vyjadřuje stejnorodost hlíz ve vzorku. Velmi nízké stability (1) jsou hlízy s rozdílnou jakostí, jako moučnaté i lojovité, suché i mokré apod. Odrůdy, které mají shodnou konzistenci, strukturu, moučnatost, vlhkost a chuť, dosahují velmi vysokou stabilitu (9). Výsledkem hodnocení všech znaků stolní hodnoty je varný typ vyjadřující využití vařených hlíz dané odrůdy pro spotřebitelské účely. A- Salátové: Jsou vhodné k přípravě bramborového salátu, k vaření i jako příloha. B- Přílohové: Vhodné jako příloha, solené, loupané, restované, do gulášů, polévek, na loupačku i do těsta. C- Moučnaté: Vhodné pro placky, kaše, knedlíky, do těsta apod.
32
5. CÍL BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem mé bakalářské práce bylo zjištění a zhodnocení výnosu hlíz 13 odrůd brambor s různou délkou vegetační doby. Provedení rozboru hlíz ve třech velikostních skupinách (do 30 mm, 30 – 50 mm, nad 50 mm) na hmotnost a počet hlíz, zhodnocení mezi odrůdami a skupinami dle délky vegetační doby. Rovněž bylo provedeno výnosové porovnání mezi českými a zahraničními odrůdami. Zjištění stolní hodnoty a obsahu škrobu. Současně se vyhodnotily meteorologické poměry během daného vegetačního období. Pro zpracování byl využit polní pokus založený v roce 2012 na pokusné stanici Mendelovy univerzity v Žabčicích. Hodnoceny byly odrůdy: Anuschka, Liliana, Suzan, Bohemia, Marabel, Bella, Granada, Janet, Keřkovské rohlíčky, Laura, Red Anna, Sylvana a Cecile. Současně byly sledovány meteorologické poměry během vegetačního období. Bakalářská práce „Zhodnocení výnosů a kvalitativních parametrů vybraných odrůdy brambor byla zpracována s podporovou projektu NAZV č. QI101A184 s názvem: „Technologie pěstování brambor - nové postupy šetrné k Životnímu prostředí“.
33
6. METODIKA POKUSU 6.1. Charakteristika pokusné lokality, přírodní a půdní podmínky Polní pokusná stanice Mendelovy univerzity v Žabčicích se nachází v kukuřičné výrobní oblasti 25 km jižně od Brna. Pozemky jsou rovinaté v oblasti tzv. Dyjskosvrateckého úvalu, který tvoří neogenní sedimenty, aluviální naplaveniny a čtvrtohorní štěrky. Pokusná stanice je v nadmořské výšce 179 m. n. m. Půdní typ je charakterizován jako fluvizem glejová, jedná se o středně těžkou až těžkou půdu, čímž se řadí půdním druhem mezi jílovitohlinité až jílovité půdy, neutrální až slabě kyselé. Postrádají dostatek humusu.
6.2. Klimatické podmínky Lokalita Žabčice náleží s průměrnou roční teplotou 9,1°C a velmi dlouhodobým vegetačním obdobím k nejteplejší oblasti na území České republiky. Rok 2012 byl pro celou jižní Moravu, zejména v jeho první polovině z hlediska meteorologických podmínek, velmi nepříznivý pro pěstování zemědělských plodin. V zimě (především v měsíci únoru) způsobila střídavá mrazivá období bez sněhové pokrývky nejen větší promrzání půdy (40 – 50 cm), ale také poškození obilovin. V měsíci květnu (15.5. – 21.5.2012) došlo v celé oblasti jižní Moravy k přízemním mrazům, kdy i v Žabčicích ve dnech 17. – 18.5. klesly teploty až na -5, 8 °C. Stanice ÚKZÚZ Oblekovice a Lednice zdokumentovaly stav vzešlých porostů brambor poškozených mrazem v uvedeném období. Na uvedených stanicích byla výsadba brambor provedena 28. března 2012, porosty již byly vzešlé. Naproti tomu v Žabčicích se polní pokus sázel 11. dubna 2012, vzcházení rostlin bylo opožděné a postižení mrazem bylo slabší (Žabčice, 2012) (Lednice a Oblekovice 21.5.2012, Čermák, 2012).
Obrázek č. 4, 5: Lednice a Oblekovice 21.5.2012 34
Obrázek č. 6: Žabčice 23.5.2012 V Žabčicích následovalo jak před výsadbou, tak i po výsadbě brambor (duben, květen) období sucha, prakticky beze srážek. Teprve ve dnech 8.6. – 12.6. došlo ke spadu 40 mm srážek a měsíc červen byl v množství srážek nadprůměrný (101,2 mm), především ale ve své první polovině dlouholetý průměr činí 72, 95 mm. V měsíci červenci však činily srážky 64,6 mm a v srpnu pouze 43,01 mm. Za celé vegetační období spadlo v roce 2012 celkem 269,80 mm srážek. Dlouhodobý průměr je 296,25 mm, což dokazuje, že i nadále po červnu pokračovalo suché období, neboť některé denní minimální spady neměly podstatný vliv na vývoj rostlin (silný výpar). Průměr teplot činil v měsíci dubnu 10,8°C, v květnu 16,9°C, v červnu 19,8°C, v červenci 21,4°C a v srpnu 22,7°C. V porovnání s dlouhodobým průměrem byly teploty u měsíců duben a květen podprůměrné a další měsíce (červen – srpen) nadprůměrné (tabulka teplotních a srážkových poměrů v příloze). Tabulka č. 8: Porovnání vhodných teplotních a srážkových poměrů při pěstování brambor (Vokál, 2003) v porovnání s hodnotami v Žabčicích (2012) Období
Průměrná denní teplota (°C)
Srážky (mm)
vhodná teplota
teplota v Žabčicích (2012)
vhodné
Žabčice (2012)
Březen
nad 5
7,0
10
2,41
Duben
8 – 10
10,81
45
19,81
Květen
12 – 15
16,9
45 - 70
21,41
Červen
16 – 18
19,9
90
101,21
Červenec
18 - 20
21,40
80 - 90
64,62
Srpen
16 - 18
21,2
80 - 90
43,01
35
7. METODIKA POLNÍHO POKUSU Metodika pro založení a sledování polního pokusu byla zpracována na základě zadání bakalářské práce a zásad v ní uvedených a současně studia doporučené literatury a dostupných údajů.
7.1. Založení pokusu Polní pokus byl založen v roce 2012 na polní pokusné stanici Mendelovy univerzity v Žabčicích u Brna. Po přípravě půdy byla dne 11.4.2012 provedena výsadba jednotlivých odrůd brambor pomocí dvouřádkového sazeče ve sponu 75 x 25 cm, což představuje množství 53 300 rostlin na ha. Pro pokus bylo vybráno celkem 13 odrůd, z toho bylo sedm českých a šest zahraničních, ze všech čtyř skupin délky vegetační doby. V průběhu vegetace bylo provedeno nahrnování řádků a aplikace herbicidů, insekticidů a fungicidů proti plevelům, chorobám a škůdcům.
Polní deník pokusu Datum
Provedená operace
26.9. 2011
Hnojení P- superfosfát – 90 kg P2O5.ha-1
26.9.2011
Hnojení K – Draselná sůl – 180 kg K2O.ha-1
29.9. 2011
Hnojení hnojem 40 t.ha-1
29.9. 2011
Orba
14.3. 2012
Příprava půdy
29.3. 2012
Hnojení N – Močovina 80 kg.ha-1
11.4. 2012
Sázení, spon výsadby: 75 cm x 25 cm
18.4. 2012
Aplikace herbicidu Plateen 2.0 kg.ha-1 + Bandur 2,0 l.ha-1
30.5. 2012
Nahrnování
7.6. 2012
Aplikace insekticidu Calypso 0,1 l.ha -1
20.6. 2012
Aplikace insekticidu Actara 60 g.ha-1
20.6. 2012
Aplikace fungicidu Ridomil 2,5 kg.ha-1
2.7. 2012
Aplikace insekticidu Mospilan 60 g.ha-1
12.7. 2012
Aplikace fungicidu Infinito 1,5 l.ha -1
31.7. 2012
Aplikace insekticidu Mospilan 60 g.ha-1
31.7. 2012
Aplikace fungicidu Infinito 1,5 l.ha -1
29.8. 2012
Sklizeň
36
7.2. Sklizeň a rozbory hlíz brambor V době fyziologické zralosti rostlin brambor, 141 dnů po výsadbě, bylo provedeno ruční odkopání hlíz z deseti rostlin od každé odrůdy. Vzorky byly označeny a přímo na stanici provedeny rozbory výnosotvorných ukazatelů. Zvážením a propočtem byl zjištěn výnos na ha. Dále provedeno roztřídění hlíz do tří velikostních skupin, zjištěn počet a hmotnost hlíz v jednotlivých kategoriích.
Obrázek č. 7: Porost brambor polního pokusu červen 2012
7.3. Charakteristika odrůd podle délky vegetační doby Odrůdy velmi rané: Anuschka, Liliana, Suzan Odrůdy rané: Bohemia, Marabel Odrůdy polorané: Bella, Granada, Janet, Keřkovské rohlíčky, Laura, Red Anna, Sylvana Odrůdy polopozdní až pozdní: Cecile (Zdroj: vyobrazení odrůd uveden v seznamu literatury)
37
7.4. Odrůdy velmi rané Anuschka Velmi raná salátová odrůda pro letní konzum, loupání, varný typ AB, vyšší výnos, středně velké hlízy, dužnina žlutá, slupka žlutá, mělká očka, vysoký podíl tržních hlíz. Dlouhé období klidu při skladování. Odolná vůči háďátku bramborovém (Ro1,4) a rakovině brambor patotypu 1.
Liliana Velmi raná odrůda pro letní konzum, varný typ B. Středně pevné konzistence, slabě moučnaté, hlízy krátce oválné, středně velké, slupka a dužnina žluté. Středně odolná proti napadání virovými chorobami, méně odolná proti plísni bramborové na nati a odolná proti napadání aktinomycetovou obecnou strupovitostí brambor. Méně odolná proti mechanickému poškození. Odrůda náchylná k napadení rakovinou brambor patotypu 1 a rezistentní proti napadení háďátkem bramborovým typu Ro1.
Suzan Velmi raná odrůda pro letní a pozdní konzum, varného typu AB, hlízy oválné s červenou slupkou, dužnina světle žlutá, velmi dobrá konzumní kvalita a velmi vysoký výnos tržních hlíz. Proti napadení háďátkem bramborovým patotypu Ro1 je rezistentní, ale náchylná k napadení rakovinou brambor patotypu 1. Menší odolnost proti napadení virovými chorobami a plísni brambor na nati a rovněž menší odolnost hlíz proti mechanickému poškození.
Obrázek č. 8: Anuschka
Obrázek č. 9: Liliana
38
Obrázek č. 10: Suzan
7.5. Odrůdy rané Bohemia Raná až poloraná odrůda pro přímý konzum, varný typ B. Vařené hlízy středně pevné konzistence, středně moučnaté. Hlízy oválné, středně velké, slupka a dužnina žlutá. Počet hlíz pod trsem středně vysoký, výnos hlíz velmi vysoký. Hlízy odolné proti mechanickému poškození. Rezistentní proti napadání rakovinou bramboru patotypu 1 a proti napadání háďátkem bramborovým patotypu Ro1. Méně odolná proti napadání virovými chorobami, stejně i proti napadání plísni brambor na nati. Registrována v roce 2011.
Marabel Velmi raná až raná odrůda pro přímý konzum, varný typ B, vhodná pro úpravu loupáním, hlízy jsou oválné, velmi dobrá konzumní kvalita, žlutá dužnina netmavne po uvaření. Vysoký výnos tržních hlíz, nepatrný odpad. Menší odolnost proti napadení plísni na nati. Náchylná na napadení rakovinou bramboru patotypu 1, rezistentní proti napadení háďátkem bramborovým patotypu Ro1.
Obrázek č. 11: Bohemia
Obrázek č. 12: Marabel
39
7.6. Odrůdy polorané Bella Poloraná odrůda, doporučená pro přímý konzum, varný typ B, hlízy jsou oválného typu s červenou slupkou, dužnina žlutá. Je vhodná pro dlouhodobé skladování a výrazná pěstitelská rizika nemá. Je ale náchylná k napadení patotypu 1 rakoviny bramboru, ale vůči napadení háďátkem bramborovým patotypu Ro1 je rezistentní. Odrůda pro přípravu jídel všeho druhu i jako příloha.
Granada Poloraná konzumní odrůda, salátová, tvar hlíz oválný, slupka žlutá, hladká, barva dužniny žlutá, po uvaření netmavne, varný typ A. Výnos hlíz velmi vysoký, stejně tak tržní podíl, odolná virovým chorobám a bakteriózám. Vyšší odolnost proti mechanickému poškození a šednutí dužniny. Rezistentní rakovině brambor D1 a háďátku bramborovému Ro1, 4.
Janet Poloraná odrůda doporučená pro přímý konzum, varný typ B. Hlízy jsou oválné, dužnina žlutá, velmi vysoký výnos tržních hlíz. Menší odolnost proti plísni bramborové na nati a rovněž proti mechanickému poškození. K napadení rakovinou bramboru patotypu 1 a slabě náchylná s polní rezistencí a proti napadení háďátkem bramborovým patotypu Ro1 slabě rezistentní.
Obrázek č. 13: Bella
Obrázek č. 14: Granada
40
Obrázek č. 15: Janet
Keřkovské rohlíčky Dlouholetá odrůda, poloraná konzumní. Hlízy jsou pevné konzistence, hrubé struktury, zařazené do varného typu A, kvalitativní salátová odrůda, hlízy jsou rohlíčkovitého typu, středního počtu, výnos je nižší. Dužnina je světle žlutá, stejně i barva slupky. Náchylnější k plísni bramborové, proti rakovině brambor patotypu 1 rezistentní, náchylná k napadení háďátkem bramborovým patotypu Ro1.
Laura Poloraná odrůda pro přímý konzum, varný typ B. Tvary hlíz dlouze oválné, barva slupky červená, dužnina žlutá, velikost hlíz větší. Výnos tržních hlíz nižší, počet hlíz střední. Odolnost proti plísni bramboru na nati menší, proti virovým chorobám dobrá. Proti mechanickému poškození odolná. K napadání rakovinou bramboru patotypu 1 slabě náchylná s polní rezistencí, proti napadení háďátkem bramborovým patotypu Ro1 rezistentní.
Red Anna Poloraná konzumní odrůda, varného typu BA. Hlízy jsou krátce oválné, středně velké, po uvaření slabě tmavnou, jsou velmi pevné konzistence, moučnatost slabá až střední. Počet hlíz pod trsem průměrný. Její využití pro přímý konzum. Odolnost proti virovým chorobám a mechanickému poškození, rezistentní proti rakovině bramboru patotypu 1 a háďátku bramborovému patotypu Ro1.
Obrázek č. 16: Keř. rohlíčky
Obrázek č. 17: Laura
41
Obrázek č. 18: Red Anna
Sylvana Poloraná konzumní odrůda, varného typu B. Tvar hlíz kulovito-oválný, barva slupky světle žlutá, jemná, výnos hlíz vysoký, stejně i velmi vysoký podíl tržních hlíz. Vyšší odolnost proti virovým chorobám, vysoká vůči bakteriózám a strupovitosti. Rezistentní rakovině brambor D1 (D2) a háďátku bramborovému Ro1, 4 (Ro 2/ 3, 5)
7.7. Odrůdy polopozdní až pozdní Cecile Polopozdní salátová odrůda, středně velké až velmi dlouhé hlízy, nasazení vysoké, dlouze oválné, slupka karmínově červená, lesklá, dužnina sytě žlutá. Varný typ AB, pevná, slabě moučnatá, výnos převážně tržních hlíz, klíčí ve skladu. Proti napadení rakovinou bramboru patotypu 1 slabě rezistentní, proti napadení háďátkem bramborovým patotypu Ro1 rezistentní. Vysoce kvalitní odrůda pro speciální přípravu jídel zvaná jako „červené rohlíčky“.
Obrázek č. 19: Cecile
Obrázek č. 20: Sylvana
42
8. HOSPODÁŘSKÝ VÝNOS HLÍZ A HODNOCENÍ DALŠÍCH PARAMETRŮ
8.1. Výnos hlíz brambor Ze všech sledovaných odrůd dosáhla nejvyššího výnosu poloraná odrůda Granada 47,05 t.ha-1. Z odrůd velmi raných byl nejvyšší výnos u odrůdy Anuschka 34,11 t.ha -1, následovala Liliana 27,88 t.ha-1 a nejmenší výnos odrůda Suzan 24,32 t.ha-1. Ve skupině raných byly hodnoceny dvě odrůdy, kde vyšší výnos byl u odrůdy Bohemia 39,00 t.ha-1 a nižší u Marabel 33,18 t.ha-1. U poloraných odrůd byl zjištěn nejvyšší výnos u odrůdy Granada 47,05 t.ha-1, nejnižší u Keřkovských rohlíčků 8,73 t.ha-1. Postupně následovaly od nejvyššího výnosu k nejnižšímu odrůdy Laura 40,64 t.ha-1, Sylvana 39,62 t.ha-1, Janet 39,13 t.ha-1, Bella 38,56 t.ha-1 a Red Anna 31,62 t.ha-1. Z polopozdních a pozdních odrůd byla zastoupena pouze Cecile 34,67 t.ha-1. Tabulka č. 9: Výnos odrůd brambor polního pokusu Délka vegetační doby Velmi rané (VR) Rané (R)
Polorané (PR)
Odrůda
Výnos (t.ha-1)
Anuschka Liliana Suzan Bohemia Marabel
34,11 27,88 24,32 39,00 33,18
Granada
47,05
Laura
40,64
Sylvana
39,62
Janet
39,13
Bella
38,56
Red Anna
31,62
Keřkovské rohlíčky Polopozdní (PP)
Průměr skupin (t.ha-1) 28,77 36,09
35,05
8,73
Cecile
34,67
Průměr
34,67 33,64
43
Hodnocení mezi skupinami odrůd dle délky vegetační doby (ranosti) bylo nejvyššího průměru dosaženo ve skupině odrůd raných (36,09 t.ha-1), následovala skupina odrůd poloraných (35,05 t.ha-1), polopozdní odrůda Cecile (34,67 t.ha-1) a skupina velmi raných odrůd měla výnos nejnižší (28,77 t.ha -1). Z celkového průměru výnosů odrůd vyplývá, že k podstatným rozdílům mezi skupinami dle ranosti nedošlo, pouze skupina velmi raných odrůd měla oproti ostatním v průměru o 6,50 t.ha-1 méně. Bylo provedeno srovnání ve výnosech mezi skupinou českých a zahraničních odrůd, kde ale počty odrůd v jednotlivých skupinách podle délky vegetační doby nebyly stejné. Aby byl dodržen stejný počet odrůd v každé skupině, byla vyřazena odrůda Keřkovské rohlíčky pro neodpovídající mimořádně nízký výnos. Vyšší výnosy měly v průměru skupin odrůdy zahraniční 38,15 t.ha-1 oproti českým odrůdám 33,38 t.ha-1, které měly o 4,78 t.ha-1 výnosy nižší.
8.2. Počet a hmotnost hlíz ve velikostních skupinách (do 30 mm, 30 – 50 mm, nad 50 mm) Hlízy jednotlivých odrůd brambor byly po sklizni z deseti trsů rozděleny do tří velikostních skupin do 30 mm, 30 – 50 mm, nad 50 a více mm. Byla zjišťována hmotnost a počet hlíz v jednotlivých skupinách. U velmi raných odrůd měla nejvyšší hmotnost odrůda Anuschka (4,08 kg), počet hlíz (71), ve skupině nad 50 mm odrůda Liliana (3,70 kg), počet hlíz (25) a Suzan 3,10kg, hlíz (31). U raných odrůd odrůda Bohemia (5,66 kg), hlíz (87) a Marabel (3,67 kg), hlíz (38) ve skupině nad 50 mm. U poloraných odrůd měla nejvyšší hmotnost odrůda Laura (5,61 kg) a to při vysokém počtu drobnějších hlíz (104) ve skupině velikosti 30 – 50 mm. Odrůda Granada měla 63 hlíz, Bella 83 hlíz, Red Anna 102 hlíz a průměr hmotnosti tří odrůd činil 4,79 kg a rovněž se umístily ve skupině 30 – 50 mm. Ve skupině nad 50 mm měla nejvyšší hmotnost odrůda Janet (4,10 kg), počet hlíz 30. Odrůda Keřkovské rohlíčky měla ve skupině do 30 mm (0,86 kg) a při počtu hlíz 68, ve skupině 30 – 50 mm činila hmotnost 0,77 kg a počet hlíz 19. Ve skupině nad 50 mm tato odrůda žádné hlízy neměla.
44
Hodnocení hlíz zařazených do tří velikostních skupin je současně výsledek vyjádřen v procentech. Z výsledků vyplývá, že z celkového počtu odrůd (13) ve velikostní skupině hlíz do 30 mm měla nejvyšší podíl hmotnosti v procentech odrůda Keřkovské rohlíčky 52,0 %, nejnižší odrůda Bella 2% a Sylvana 2%. Ve skupině 30 – 50 mm je nejvyšší procentická hmotnost u odrůdy Bohemia 77% a Red Anna 77%, nejnižší podíl u odrůdy Liliana 25%. Ve velikostní skupině nad 50 mm měla nejvyšší procenta velmi raná odrůda Liliana 70% a nejnižší procento odrůda Cecile 8%.
8.3. Hodnocení výsledků rozborů kvality hlíz Hodnocena byla konzistence, struktura, moučnatost, vlhkost, nedostatky v chuti, tmavnutí hlíz, stabilita kvality a varný typ. Stolní hodnota byla hodnocena smyslově skupinou nezávislých hodnotitelů. Dle ohodnocených znaků stolní hodnoty byly odrůdy Anuschka, Red Anna, Keřkovské rohlíčky a Granada zařazeny do varného typu BA. Ostatní odrůdy zastoupené ze všech skupin délky vegetační doby se zařadily do varného typu B, z nich nejlepší kvalitou byla odrůda Liliana. Odrůda Bohemia byla zařazena do typu BC, hodící se do kaší, knedlíků, těsta, na placky apod.
8.4. Rozbor obsahu škrobu v hlízách brambor (%): Obsah škrobu byl stanoven polarimetrickou metodou dle Ewerse. Velmi rané odrůdy: Anuschka 13,05%, Liliana 14,07%, Suzan 15,04% Rané odrůdy: Bohemia 16,8%, Marabel 14,87% Polorané odrůdy: Bella 16,20%, Granada 12,69, Janet 12,56% Keřkovské rohlíčky 12,16%, Laura 16,29%, Red Anna 14,25%, Sylvana 15,75% Polopozdní až pozdní odrůdy: Cecile 12,34% Nejvyšší procento škrobnatosti měla raná odrůda Bohemia (16,83%) a poloraná Laura (16,69%). Nejnižší procento škrobnatosti měla poloraná odrůda Keřkovské rohlíčky (12,16%). Celkový průměr škrobnatosti byl u českých odrůd 14,44% a u zahraničních odrůd 14,35%.
45
9. DISKUZE V bakalářské práci bylo u třinácti odrůd brambor zařazených do skupin podle délky vegetační
doby
a
vysázených
v
polním
pokusu
provedeno
vyhodnocení
meteorologických podmínek vegetačního období, zjištěn výnos hlíz na ha, odebrány vzorky z deseti rostlin, zjištěna hmotnost a počet hlíz ve velikostních skupinách. Dále byla posouzena kvalita hlíz na stolní hodnotu a obsah škrobu. Pro polní pokus byla využita pokusná stanice Mendelovy univerzity v Žabčicích, která se nachází v ranobramborářské oblasti jižní Moravy a má příznivé podmínky pro pokusné účely, což dokladují výsledky pokusů prováděných v minulosti (Jůzl a kol., 2009, Elzner, 2008). S ohledem na půdní a především klimatické poměry jsou zde podmínky rovněž pro pěstování brambor s kratší vegetační dobou s předpokladem úměrného rozložení srážek a využití teplotních poměrů (Elzner, Jůzl, 2009). Hlízy brambor v půdě pro svůj růst vyžadují teplotu 17 – 20°C a rostliny na povrchu 20 – 25°C. Při vyšších teplotách se růst zpomaluje a při teplotách 29 – 30°C (a více) zastavuje, i když rostliny brambor snáší teploty 35 – 40°C. Naproti tomu negativně na růst působí teploty nízké. V bramborářských pěstitelských oblastech Evropy dosahuje průměrná roční teplota 7 – 9°C a srážky 480 – 1000 mm (Hruška, 1974). Nejvyšších výnosů u brambor je dosahováno v oblastech, kdy v nejteplejším měsíci v době vegetace nepřesahuje průměr teploty 13,5°C a roční srážky činí 650 – 750 mm. Literární prameny uvádí optimální rozdělení srážek pro polorané a pozdní brambory v měsíci květnu 60 mm, červnu 55 mm, červenci 85 mm, srpnu 75 mm a září 60 mm (Hruška, 1974, Vokál, 2003). Meteorologické poměry v roce 2012 byly všeobecně pro vegetaci zemědělských plodin v Jihomoravském kraji nepříznivé a způsobily větší škody, než tomu bylo za podobných podmínek, např. v roce 2000. Holomrazy v zimním období, pozdní mrazy v měsíci květnu a následné období sucha nedokázaly u řady plodin vyrovnat ani srážky v měsíci červnu. Ve sledovaném polním pokusu v Žabčicích se v důsledku výsadby brambor provedené 11.4.2012 květnové mrazy výrazně neprojevily. Suché počasí v měsíci dubnu především před výsadbou (19,80 mm srážek) a květnu (16,93 mm srážek) mělo částečně vliv na pomalé vzcházení rostlin v počátku vegetace.
46
V květnu od 13.5. – 19.5. došlo k poklesu teplot v ranních hodinách v přízemních hodnotách na 2°C až -5,81°C. V měsíci červnu měsíční průměr činil 19,86°C, červenec 21,40°C, srpen 22,70°C, přitom maxima teplot ojediněle dosahovaly v květnu 29,6°C, v červnu 26,7°C, červenci 33,4°C a srpnu 26,9°C. Během celého vegetačního období spadlo 240,50 mm srážek a z toho pouze měsíc červen byl srážkově nejpočetnější (101,20 mm pouze však v jeho první polovině) a následovalo další nerovnoměrné rozložení slabých srážek až do konce vegetace. Za vyšších teplot a suchého počasí se zvyšoval deficit vodního režimu v půdě. Bramborová rostlina, především však její hlíza, pro svůj vysoký obsah vody (75%) je mimořádně náročná na dostatečný a pravidelný přísun vody v době vegetačního období až do doby dozrávání. Suché období, nízké srážky a vyšší teploty zhoršují její růstové podmínky a ovlivňují schopnosti růstu, tvorby a kvality hlíz. Srážky a teploty mají vzájemný vztah při ovlivňování vývoje rostliny bramboru a o to je to důležitější především v sušších oblastech (Zrůst, 1974). Při řešení tohoto úkolu se ukázalo, že oproti podhorským bramborářským oblastem (nadmořská výška, odlišné klimatické, půdní a přírodní podmínky) teplejší nížinné oblasti (vyšší teploty, omezené srážky, délka slunečního svitu, nízký vláhový stav půdy a rovinatý terén) méně odolávají a obtížněji se vyrovnávají s náhlým negativním působením povětrnostních podmínek (např. sucho), což se nakonec projevuje v neprospěch rostlin. Významným zjištěním, ale je, že některé odrůdy brambor, které se jinak běžně vyznačují vysokým výnosovým potenciálem, si i za daných méně příznivých podmínek udržely v pokuse určitý standard. Potvrdily to např. odrůdy Granada, Laura, Sylvana, Janet a Bohemia (Zvolánek, 2012). Otázkou vodního režimu při pěstování brambor a pravidelného rozložení srážek během vegetace a případných nedostatků vláhy v jednotlivých fázích vývoje rostlin se uvádí v publikaci Brambory (Hruška, 1974). Upřesněný optimální stav vhodný pro růst rostlin brambor během vegetačního období uvádí meteorologické hodnoty (tabulka č. 8: na str. 35 Vokál, 2003). V polním pokusu byl zvolen spon výsadby 750 mm x 250 mm, což odpovídá počtu rostlin 53 300 na jeden ha a umožňuje optimální prostor pro jeho maximální využití ve prospěch výnosů. Větší meziřádková vzdálenost má i řadu dalších předností včetně využití těžší techniky, jak při výsadbě, tak i všech dalších pracovních operacích (Jůzl, 2000).
47
Uvedené poznatky potvrzují výsledky prvních pokusů prováděných v letech 1964 – 1970 s různou meziřádkovou vzdáleností, kde uvedený spon výsadby byl z několika různých variant za daného stavu nejvýhodnější nejen z hlediska agrotechniky, ale i potřeb vývoje zemědělské techniky (Hruška, Jun, 1970). U velmi raných odrůd Anuschka, Liliana a Suzan byly zjištěny výnosové výsledky v rozmezí 34,11 – 24,31 t.ha-1. Rané odrůdy Bohemia 39,00 t.ha-1 a Marabel 33,18 t.ha-1, u poloraných odrůd dosáhly nejvyšších výnosů, především Granada 47,05 t.ha-1 a Laura 40,64 t.ha-1, Janet 39,13 t.ha-1 a Bella 38,56 t.ha-1. Nejnižší výnos měla odrůda Keřkovské rohlíčky 8,7 t.ha-1. Tato odrůda jednak nedosahuje vysokých výnosů a v daném roce průběh počasí v počátečním období zřejmě negativně ovlivnil její růst. Kratší vegetační doba u velmi raných a raných odrůd a zřejmě omezené využití živin v půdě vlivem počasí a následně provedená sklizeň měly vliv na výši výnosu některých odrůd (Suzan, Marabel). Přesto ale zjištěné, i když nižší výnosy, s ohledem na dané povětrnostní podmínky roku 2012 úměrně korespondují s výnosy uváděnými u doporučovaných odrůd (Vokál, Čermák, Jůzl, 2010, 2011, 2012). Výnos hlíz je ale výslednicí komplexního působení celé řady faktorů, které výnos ovlivňují a vytvářejí. Jedním ze základních předpokladů pro dosažení výnosů brambor je rovněž asimilační výkonnost jednotlivých rostlin odrůd brambor. Ta následně zaručuje během vegetace rychlé pokrytí půdní plochy listovou plochou nejen pro optimální využití slunečního záření, ale současně zabraňuje i nežádoucímu výparu půdy. Výnos u brambor je dále závislý na počtu hlíz na trs a na průměrné váze hlízy. Součinem těchto prvků se zjistí výnos hlíz na jeden trs a jeho vynásobením počtem trsů na jeden ha, jehož výsledkem je hospodářský výnos brambor v t.ha-1 (Hruška, Zrůst, 1974). Sledovány byly rovněž výnosy skupin brambor dle délky vegetační doby (VR, R, PR, PP). Výsledky ukázaly, že nejnižší výnos měla skupina velmi raných odrůd 28, 77 t.ha-1, naproti tomu odrůdy rané měly výnos největší ze všech skupin (36,09 t.ha-1). Skupina odrůd poloraných byla výnosem 35,05 t.ha -1 slabě nad průměrem všech odrůd 34,64 t.ha-1. Rozdílné výnosy jednotlivých odrůd uvnitř těchto skupin jsou dány jejich specifickými genetickými vlastnostmi a každá se v přírodním prostředí chová jinak (Elzner, 2009). Porovnání výnosů mezi českými a zahraničními odrůdami bylo ve prospěch odrůd zahraničních +4,68 t.ha-1. Nestejné zastoupení počtu mezi českými a zahraničními odrůdami nedává předpoklad ke zcela objektivnímu hodnocení.
48
Podíl hmotnosti hlíz deseti trsů roztříděných ve třech velikostních skupinách (do 30 mm, 30 – 50 mm, nad 50 mm) a vyjádřených v procentech z celkového počtu 13 odrůd byl u velikostní skupiny do 30 mm nejvyšší u odrůdy Keřkovské rohlíčky (52,0%), nejnižší (2%) u odrůd Bella, Granada a Sylvana. Ve skupině 30 – 50 mm bylo nejvyšší procento hmotnosti u odrůd Bohemia a Red Anna (77,0%), nejnižší u odrůdy Liliana (25%). Průměrný nejvyšší podíl v procentech u jednotlivých skupin odrůd dle délky vegetační doby byl u velmi raných odrůd u velikosti hlíz nad 50 mm (56,8%), u raných odrůd ve velikosti hlíz 30 – 50 mm (57,5%), u poloraných odrůd ve velikosti hlíz 30 – 50 mm (58,10%) a pozdní odrůda Cecile ve velikosti hlíz 30 – 50 mm (74,0%). Z výsledků vyplývá, že nejvyšší podíl měla skupina o velikosti hlíz 30 – 50 mm, což zajišťuje maximální využití hlíz z této velikostní skupiny. Podle norem je znakem výnosu mimo jiné u tržních hlíz (konzum) i jejich velikost 40 – 70 mm (Čermák, 2012). Hodnotíme-li jednotlivé skupiny podle délky vegetační doby u velmi raných odrůd, bylo nejvyšší procento u velikostní skupiny hlízy nad 50 mm (50%), u raných odrůd ve skupině 30 – 50 mm (57,5 %), u polorané odrůdy rovněž ve skupině 30 – 50 mm (58%) a stejně tak i u polopozdní odrůdy Cecile (74%). Hmotnost a počet hlíz v jednotlivých velikostních skupinách ukazuje na možnost jejich výtěžnosti jako tržních hlíz (konzum, sadba, odpad apod.). Požadavky na konzumní hlízy uvádí v příloze tabulka č. 16 (Štefánek, 1999). Velmi rané odrůdy Anuschka a poloraných odrůd Red Anna, Granada a Keřkovské rohlíčky byly zařazené do varného typu BA. Ostatní odrůdy do typu B a pouze odrůda Bohemia do typu BC. Obsah škrobu v hlízách ukázal na průměrné hodnoty charakteristické pro jednotlivé odrůdy určené pro konzumní účely. Pro využití ve škrobárenském průmyslu je stanoveno normou 18% (Čermák, 2012). Nejvyšší škrobnatost měla odrůda Bohemia 16,83% a Laura 16,69%, nejnižší Keřkovské rohlíčky 12,16%. U průměru škrobnatosti jak u českých (14,44%) tak zahraničních odrůd (14,35%) nebyl prakticky rozdíl.
49
10. ZÁVĚR
Přehled hlíz ve třech sledovaných velikostních skupinách (do 30 mm, 30 – 50 mm, nad 50 mm) v procentickém vyjádření do 30 mm měla největší podíl odrůda Keřkovské rohlíčky (52%), ve skupině 30 – 50 mm měly odrůdy Bohemia a Red Anna (77%) a ve skupině nad 50 mm Odrůda Liliana (70%) hmotnosti hlíz. Všechny odrůdy vyhověly s určitými rozdíly pro užití v konzumní velikosti.
Nejvyšší výnosy včetně výtěžnosti hlíz ve velikostních skupinách byly dosaženy u poloraných odrůd Granada, Laura, Sylvana, Janet, Bella a u rané odrůdy Bohemia. Nejnižší výnos byl zaznamenán u odrůdy Keřkovské rohlíčky.
Pokusný rok 2012 a průběh jeho nepříznivých klimatických podmínek v době vegetačního období významně ovlivnil výnosovou, tržní a stolní hodnotu, včetně výnosu škrobu u sledovaných odrůd.
V posuzování znaků kvality hlíz stolní hodnoty měly nejlepší výsledky odrůdy Anuschka, Red Anna, Granada a Keřkovské rohlíčky (BA). Ostatní odrůdy hodnocení B a BC.
Obsah
škrobu
odpovídal
výsledkům
uváděným
v doporučovaných
šlechtitelských materiálech (průměrně 14%). Nejvyšší průměr měly odrůdy Bohemia a Laura (16,0%).
Nepříznivé povětrnostní podmínky roku 2012 na jižní Moravě v době vegetačního období významně prověřily výnosové a tržní možnosti, včetně kvality stolní hodnoty a výnosu škrobu u sledovaných odrůd brambor. Ukázalo se, že práce byla přínosem pro rozšíření poznatků a znalostí o reakci vybraných konzumních odrůd brambor na náhle vzniklé klimatické poměry v daném roce. Při běžném pěstování je nutno pro dosažení výnosu hlíz doporučit využití závlah, popř. textilních folií a portfolií pro uspíšení sklizně zvláště raných odrůd brambor.
50
11. SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Historie brambor- Počátky rozšíření brambor (introdukce) v Evropě a do Čech (16. – 18. stol.) (upravil Jun, 2008) ....................................................................... 11 Obrázek č. 2: Schéma rostliny brambor (Hruška a kol., 1974): ..................................... 13 Obrázek č. 3: Rozložení látek v hlíze brambor (Hruška, 1974) ..................................... 24 Obrázek č. 4, 5: Lednice a Oblekovice 21.5.2012 .......................................................... 34 Obrázek č. 6: Žabčice 23.5.2012 .................................................................................... 35 Obrázek č. 7: Porost brambor polního pokusu červen 2012 ........................................... 37 Obrázek č. 8: Anuschka .................................................................................................. 38 Obrázek č. 9: Liliana ....................................................................................................... 38 Obrázek č. 10: Suzan ...................................................................................................... 38 Obrázek č. 11: Bohemia.................................................................................................. 39 Obrázek č. 12: Marabel ................................................................................................... 39 Obrázek č. 13: Bella........................................................................................................ 40 Obrázek č. 14: Granada .................................................................................................. 40 Obrázek č. 15: Janet ........................................................................................................ 40 Obrázek č. 16: Keř. rohlíčky ........................................................................................... 41 Obrázek č. 17: Laura ....................................................................................................... 41 Obrázek č. 18: Red Anna ................................................................................................ 41 Obrázek č. 19: Cecile ...................................................................................................... 42 Obrázek č. 20: Sylvana ................................................................................................... 42 Obrázek č. 21: Historie brambor- Dovoz brambor do Evropy v 16. stol. (Jun,2007) .... 58
51
12. SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Plochy, výnosy a produkce v letech 2009 – 2012 České republiky (Zpráva MZ ČR, Praha, 2011) ...................................................................................................... 13 Tabulka č. 2: Doporučené dávky P, K, Mg a N v průmyslových hnojivech (kg č. ž.ha -1) (Štefánek, 1999) .............................................................................................................. 17 Tabulka č. 3: Rozdělení odrůd brambor dle délky vegetační doby (Zimolka a kol., 2008) ........................................................................................................................................ 18 Tabulka č. 4: Přehled aminokyselin (Čížek, Čepl, 2012) ............................................... 26 Tabulka č. 5: Obsah vitaminů a jejich podíl na denní spotřebě (Čepl, 2008) ................. 27 Tabulka č. 6: Obsah minerálních látek v hlízách brambor na 100 g hmotnosti a podíl v denní spotřebě (Čížek, Čepl, 2012)……………………………………………..……28 Tabulka č. 7: Charakteristiku varných typů (Čepl a kol., 2012) .................................... 31 Tabulka č. 8: Porovnání vhodných teplotních a srážkových poměrů při pěstování brambor (Vokál, 2003) v porovnání s hodnotami v Žabčicích (2012) ........................... 35 Tabulka č. 9: Výnos odrůd brambor polního pokusu ..................................................... 43 Tabulka č. 10: Plocha, výnos a produkce brambor v Českých zemích 1920 – 2010...... 58 Tabulka č. 11: Teplotní a srážkové průměry na lokalitě Žabčice ................................... 59 Tabulka č. 12: Počet hlíz a hmotnost (kg) hlíz z 10 trsů (rostlin) u třech velikostních skupin .............................................................................................................................. 59 Tabulka č. 13: Hmotnosti hlíz třech velikostních skupin v procentech .......................... 60 Tabulka č. 14: Stolní hodnota a varný typ velmi raných, raných a polopozdních odrůd ............................................................................................................................... 60 Tabulka č. 15: Stolní hodnota a varný typ poloraných odrůd ......................................... 61 Tabulka č. 16: Požadavky na velikost nebo hmotnost hlíz brambor konzumních (Štefánek,1999) ............................................................................................................... 61 Tabulka č. 17: Porovnání výnosů odrůdových pokusů doporučovaných odrůd pro praxi s polním pokusem odrůd v Žabčicích 2012. Množitelské plochy odrůd v roce 2012 .... 62
52
13. SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1:Užití brambor v ČR (Jůzl M., Jůzl ml., 2006) ................................................... 8 Graf č.2: Plocha, výnos a spotřeba brambor na 1 obyvatele (2005 – 2012) ..................... 9 Graf č. 3: Rozsah pěstitelských ploch v jednotlivých krajích ČR (Králíček, 2012) ....... 14 Graf č. 4: Harmonogram skladování hlíz (Hruška a kol., 1974) .................................... 22 Graf č. 5: Vzájemné vztahy v koloběhu rizikových prvků, které jsou podmíněny antropogenní činností (Jůzl, Zrůst, Hlušek, 2008) .......................................................... 30 Graf č. 6: Výnos odrůd v polních pokusech- 2012 t.ha-1 ................................................ 63 Graf č. 7: České odrůdy- výnos ...................................................................................... 63 Graf č. 8: Zahraniční odrůdy- výnos (t.ha-1) ................................................................... 64 Graf č. 9: Rozbor škrobnatosti hlíz v procentech- 2012 ................................................. 64 Graf č. 10: Teplotní a srážkové poměry (leden – říjen) .................................................. 65
53
14. LITERATURA ČEPL, J. a kol. 2012: Máme rádi brambory. MZČR, VÚB, Praha. s. 111 ČERMÁK, V., VAŠÁT, V., 2012: Výnos tržních hlíz velmi raných odrůd brambor. ÚBSČR Bramborářství XX, 4., 15 – 17. DRÁPAL, K., JANEČKA, L., ELZNER, P., JŮZL, M., 2011: Zhodnocení výnosových charakteristik u vybraných odrůd brambor na polní pokusné stanici v Žabčicích v letech 2009 – 2010. Mendelova univerzita v Brně, 28 – 31 s. ELZNER, P., JŮZL, M., 2009: Výnosové výsledky odrůd brambor v roce 2008. In CERKAL, R., HRSTKOVÁ, P., MZLU pěstitelům 2009- Sborník odborných příspěvků a sdělení. MZLU v Brně s. 25 – 27. ISBN 978 – 80 – 7375 – 300 – 7. HRUŠKA, L., JUN, J., 1970: Příspěvek k meziřádkové vzdálenosti brambor. Vědecké práce VÚB Havlíčkův Brod, 4, s. 151 – 162. HRUŠKA, L., a kol., 1974: Brambory. SZN Praha, s. 414. JUN, J., NOVÁK, F., 2008: 100 let organizovaného českého bramborářství. ÚBS ČR, Havlíčkův Brod, s. 110. JŮZL, M., PULKRÁBEK, J., DIVIŠ, J., a kol., 2000: Rostlinná výroba- III (okopaniny), AF MZLU v Brně, 4. JŮZL, M., JŮZL, M. ml., 2006: Brambory náš druhý chléb Výživa a potraviny, č. 6., s. 142 – 145. ISSN 1211 – 846 X. JŮZL,
M.,
(Solanum
ZRŮST,
tuberosum
J., L) a
HLUŠEK, ve
J.,
2008:
Rizikové
výrobcích z hlíz. Brno:
látky
Folia
brambor
s. 139,
2.
ISBN 978 – 80 – 7375 – 1678. KRÁLÍČEK, J., CHLAN, M., 2012: Současné postupy pěstování a zpracování brambor a faktory ovlivňující konkurenceschopnost komodity. ÚBS ČR. Materiál pro seminář, Havlíčkův Brod, s. 23. KUTNAR, F., a kol., 2005: Malé dějiny brambor. Etnologický ústav AV ČR Praha, VÚB Havlíčkův Brod, s. 216. VOKÁL, B., a kol., 2003: Pěstujeme brambory. Grada Publisching, Praha, s. 103.
54
VOKÁL, B., ČERMÁK, V., JŮZL, M., 2011 – 2012: Seznam doporučených odrůd pro produkci konzumních brambor v roce 2011 – 2012. ÚBSČR- Bramborářství 1 – 2, s. 18 – 24. ŠTĚFÁNEK, P., 1999: Pěstování brambor- praktická příručka pro pěstitele. Sativa Keřkov a.s. David tiskárna Humpolec, s. 94. ZIMOLKA, J., a kol., 2005: Speciální produkce rostlinná- rostlinná výroba. Polní a zahradní plodiny, základy pícninářství. MZLU v Brně. ZRŮST, J., HLUŠEK, J., JŮZL, M., 2003: Problematika pěstování plodin v půdách kontaminovaných rizikovými chemickými látkami se zaměřením na brambory. Bramborářství XI., 4, s. 11 – 13. ŽIŽKA, J., 2011: Situační a výhledová zpráva- brambory. Ministerstvo zemědělství Praha, s. 45. ZVOLÁNEK, J., 2013, Výsledky zkoušení odrůd v Havlíčkově Borové, Bramborářství XX, 6/2012
55
15. PRAMENY Seznam doporučených odrůd brambor: ÚKZÚZ- Brno, Hroznová 2, 2012. České
odrůdy konzumních brambor. Českomoravský svaz šlechtitelů Brno,
Přízová 8 – 10, Brno, 2012 (vyobrazení odrůd brambor). Situační a výhledová zpráva- Brambory MZ- Praha, 2012. Pěstujeme
brambory
a
rajčata.
Recepty
z receptáře.
Praha
4,
ISSBN 80 – 85904 – 42 – X, 1, 1999.
16. INTERNETOVÉ ZDROJE JANOUŠ, V., 2012: Sucho zničilo úrodu. Online [cit. 2013-03-25]. Dostupné na: http://www.denik.cz/z_domova/sucho-znicilo-urodu-skody-jdou-do-miliard20120616.html Online [cit. 2013-02-25]. Dostupné na: http://www.vesa-velhartice.cz/cz/odrudybrambor.htm Online [cit. 2013-02-25]. Dostupné na: http://www.katalogbrambor.cz/katalog Online [cit. 2013-02-25]. Dostupné na: http://www.eurogrow.co.nz/varieties Online [cit. 2013-02-25]. Dostupné na: http://www.sativa.cz/obsah.php?druh=produkty&p=j# Online [cit. 2013-02-25]. Dostupné na: http://www.sadbove-brambory.cz/cz/odrudy
56
PŘÍLOHA
57
Obrázek č. 21: Historie brambor- Dovoz brambor do Evropy v 16. stol. (Jun, 2007)
Tabulka č. 10: Plocha, výnos a produkce brambor v Českých zemích 1920 – 2010 Rok
Plocha (ha)
Výnos (t.ha-1)
Produkce (t)
Spotřeba na 1 obyvatele
1920
391 125
7,36
2 879 947
145
1930
441 454
15,24
6 729 735
136
1938
504 556
14,51
7 322 817
130
1950
468 220
13,90
6 507 657
117
1960
391 331
9,29
3 634 724
110
1970
229 301
16,89
3 873 262
107
1980
130 043
14,78
1 921 737
95
1990
109 667
16,00
1 755 115
83
200
69 198
21,33
1 475 992
76
2010
36 722
25,29
928 752
61,38
2011
35 050
23,45
821 862
62
58
Tabulka č. 11: Teplotní a srážkové průměry na lokalitě Žabčice Dlouhodobý průměr
Rok 2012
Měsíc
Teplota (°C)
Srážky (mm)
Průměr teplot (°C)
Celkem srážek (mm)
Přízemní teplota (°C)
Leden
-2,00
25,7
1,04
27,4
-3,5
Únor
-0,15
26,8
-3,44
7,4
-9,7
Březen
4,30
24,6
7,04
2,4
-2,4
Duben
9,40
33,45
10,80
19,80
0,9
Květen
14,60
58,85
16,90
21,4
5,6
Červen
17,60
72,95
19,80
101,2
11,5
Červenec
19,35
66,65
21,40
64,6
14,4
Srpen
18,45
64,35
22,70
43,0
11,2
Září
14,75
38,30
16,00
40,2
8,0
Říjen
9,30
38,10
9,40
49,2
3,5
Tabulka č. 12: Počet hlíz a hmotnost (kg) hlíz z 10 trsů (rostlin) u třech velikostních skupin Stupeň ranosti
Velmi rané
Rané
Polorané
Polopozdní
Odrůda
0 - 30 mm
30 – 50 mm
50 mm
Celkem
Počet
Hmotnost
Počet
Hmotnost
Počet
Hmotnost
Počet
Hmotnost
Anuschka
31
0,372
71
4,081
14
1,947
116
6,400
Liliana
30
0,228
31
1,295
25
3,709
86
5,232
Suzan
8
0,126
34
1,331
31
3,106
73
4,563
Bohemia
18
0,175
87
5,663
11
1,480
116
7,318
Marabel
19
0,213
57
2,343
38
3,671
114
6,227
Bella
10
0,106
83
4,814
17
2,315
110
7,235
Granada
14
0,169
63
4,982
23
3,677
100
8,828
Janet Keř. rohlíčky
35
0,467
44
2,767
30
4,108
109
7,342
68
0,862
19
0,776
0
0
87
1,638
Laura
20
0,244
104
5,618
15
1,763
139
7,625
Red Anna
54
0,663
102
4,586
6
0,685
162
5,934
Sylvana
7
0,076
53
3,578
26
3,780
86
7,434
120
1,205
119
4,876
4
0,427
243
6,505
Cecile
59
Tabulka č. 13: Hmotnosti hlíz třech velikostních skupin v procentech Stupeň ranosti
0 – 30 mm
30 – 50 mm
50 mm
Celkem (%)
%
%
%
%
Anuschka
6
63
31
100
Liliana
5
25
70
100
Suzan
3
29
68
100
Bohemia
3
77
20
100
Marabel
4
38
58
100
Bella
2
66
32
100
Granada
2
56
42
100
Janet
6
38
56
100
Keřkovské rohlíčky
52
48
0
100
Laura
3
74
23
100
Red Anna
12
77
11
100
Sylvana
2
48
50
100
Cecile
18
74
8
100
13 odrůd
9,07
54,86
36,07
100
Odrůda
Velmi rané
Rané
Polorané
Polopozdní Průměr (%)
Tabulka č. 14: Stolní hodnota a varný typ velmi raných, raných a polopozdních odrůd Velmi rané
Rané
Polopozdní
Odrůda
Anuschka
Liliana
Suzan
Bohemia
Marabel
Cecile
Konzistence
5,0
4,0
4,0
4,0
6,0
4,0
Struktura
4,0
4,0
4,0
5,0
5,0
5,0
Moučnatost
3,0
3,0
3,0
6,0
3,0
3,0
Vlhkost
3,0
4,0
3,0
3,0
2,0
4,0
Nedostatek v chuti
2,0
2,0
5,0
7,0
2,0
4,0
Tmavnutí
2,0
1,0
3,0
3,0
1,0
3,0
Stabilita kvality
8,0
8,0
6,0
6,0
8,0
8,0
Varný typ
BA
B
B
BC
B
B
60
Tabulka č. 15: Stolní hodnota a varný typ poloraných odrůd Polorané odrůdy Odrůda
Bella
Granada
Janet
Keřkovské rohlíčky
Laura
Red Anna
Sylvana
Konzistence
4,0
4,0
5,0
4,0
4,0
4,0
5,0
Struktura
4,0
4,0
4,0
4,0
4,0
4,0
4,0
Moučnatost
3,0
3,0
5,0
5,0
3,0
6,0
3,0
Vlhkost
4,0
6,0
3,0
4,0
4,0
2,0
4,0
Nedostatek v chuti
1,0
5,0
5,0
3,0
1,0
5,0
5,0
Tmavnutí
4,0
3,0
3,0
2,0
4,0
2,0
1,0
Stabilita kvality
8,0
7,0
5,0
8,0
8,0
8,0
8,0
Varný typ
B
BA
B
BA
B
BA
B
Tabulka č. 16: Požadavky na velikost nebo hmotnost hlíz brambor konzumních (Štefánek,1999)
ukazatel
brambory konzumní rané
brambory konzumní rané „drobné“
brambory konzumní pozdní kulovitého nebo oválného tvaru
menší než 28
velikost hlíz v mm
větší než 28
hmotnost hlíz v g
větší než 20
větší než
větší než 35
menší než 20 větší než 5
61
nestanoví se
Tabulka č. 17: Porovnání výnosů odrůdových pokusů doporučovaných odrůd pro praxi s polním pokusem odrůd v Žabčicích 2012. Množitelské plochy odrůd v roce 2012 Výnos v t.ha-1 Vegetační doba
VR
R
PR
PP, P
Odrůda Žabčice 2012
Odrůdové pokusy ÚKZÚZ, VÚB atd.
Výnosový rozdíl
Odrůdové pokusy H. Borová (2012)
Anuschka
34,10
49,95 – 60,04
-20,89
53,28
Liliana
27,88
37,62
-9,74
57,16
Suzan
24,30
43,90 – 63,80
-29,55
56,63
Bohemia
39,00
54,50 – 73,26
-24,88
72,71
Marabel
33,18
51,40 – 70,20
-19,76
63,27
Bella
38,56
53,10 – 60,04
-18,01
64,94
Granada
47,05
58,01
-10,95
65,49
Janet
39,13
53,10 – 67,60
-19,72
86,03
Keřkovské rohlíčky
8,70
23,60
-14,90
43,29
Laura
60,64
55,63
+5,01
63,27
Red Anna
31,62
51,80 – 62,83
-25,69
74,37
Sylvana
39,62
65,89
-26,27
70,49
Cecile
34,67
54,50
-19,83
77,70
* U odrůd, kde je uvedeno rozpětí výnosů je propočten průměr v rozdílu. Při horní hranici výnosu by celkový rozdíl byl vyšší.
62
Výnos v t.ha-1
Výnos odrůd v polních pokusech - 2012 t.ha-1 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
47,05 39 34,1
38,56
40,64
39,13
33,18 27,88
39,62 31,62
34,67
24,3
8,7
Velmi rané
Rané
Polorané
Polopozdní až pozdní
Graf č. 6: Výnos odrůd v polních pokusech- 2012 t.ha-1
Výnos v t.ha-1
České odrůdy - Výnos (t.ha-1)
45
39
40
38,5
39,18
35 30
31,6 27,8 24,3
25 20 15
8,7
10 5 0 Lilian
Suzan
Bohemia
Velmi rané
Bella
Rané
Janet
Polorané
Graf č. 7: České odrůdy- výnos
63
Keřkovské rohlíčky
Red Anna
Výnos v t.ha-1
Zahraniční odrůdy - Výnos (t.ha-1) 47
50 45
40,6
40 35
34,1
33,1
Anuschka
Marabel
39,6 34,6
30 25 20 15 10 5 0
Velmi ranné
Granada
Laura
Rané
Sylvana
Polorané
Cecile
Polopozdní až pozdní
Graf č. 8: Zahraniční odrůdy- výnos (t.ha-1)
škrobuvv%% VýnosVýnos
Rozbor škrobnatosti hlíz v procentech - 2012 18,00% 16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00%
Velmi rané
Rané
Polorané
Graf č. 9: Rozbor škrobnatosti hlíz v procentech- 2012
64
Polopozdní až pozdní
65
Graf č. 10: Teplotní a srážkové poměry (leden – říjen)
