Zhodnocení vlivu Dřevěné knihy na hospodaření Lesů České republiky, s.p. v kontextu prodeje dřeva

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zhodnocení vlivu Dřevěné knihy na hospodaření Lesů České republiky, s.p. v kontextu prodeje dřeva Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Josef Polák

Vojtěch Fiala

Brno 2012

Děkuji panu Ing. Josefu Polákovi, vedoucímu této bakalářské práce, za cenné rady při jejím zhotovení. Vojtěch Fiala

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci s názvem „Zhodnocení vlivu Dřevěné knihy na hospodaření Lesů České republiky, s.p. v kontextu prodeje dřeva“ vypracoval sám, s využitím zdrojů uvedených v kapitole Literatura. V Brně dne 24. května 2012

___________________

Abstract FIALA, Vojtěch. Evaluation of the influence of Dřevěná kniha on the economy of Lesy České republiky, s.p. in the context of the wood sale. 2012. The bachelor thesis evaluates the last changes in forest economy of Lesy České republiky, s.p. (LČR). These were brought by the conception of Czech Ministry of agriculture also called Dřevěná kniha. This document has made important changes especially in the method of harvesting and selling wood in LČR. The first part of the thesis, theoretical part, includes the summary of important information about forestry, forestry economy and forestry policy. Content of the second, practical, part is a summary and an evaluation of the arguments for and against the methods brought by Dřevěná kniha, a calculation of their efficiency and a comparison with alternative methods. In the end of the bachelor thesis is suggested the best model of the economy of LČR based on profitability and other aspects. Keywords Lesy České republiky, s.p., LČR, wood harvesting, forest, policy, efficiency, Dřevěná kniha, P, OM

Abstrakt FIALA, Vojtěch. Zhodnocení vlivu Dřevěné knihy na hospodaření Lesů České republiky, s.p. v kontextu prodeje dřeva. 2012. Tato bakalářská práce se zabývá zhodnocením změn, které do hospodaření se dřevem Lesů České republiky, s.p. (LČR) přinesla koncepce Ministerstva zemědělství České republiky tzv. Dřevěná kniha. Tento dokument přinesl zásadní změny především ve způsobu těžby a prodeje dřeva LČR. První část práce, čili Literární rešerše, je věnována shrnutí důležitých informací na poli lesnictví, lesnického hospodaření a lesnické politiky. Druhá, praktická obsahuje shrnutí a vyhodnocení argumentů pro a proti postupům zavedeným Dřevěnou knihou a výpočtu jejich efektivity ve srovnání s alternativním modelem. Na konci bakalářské práce je navrhnut, dle ziskovosti a ostatních hledisek, nejvhodnější model hospodaření se dřevem v LČR. Klíčová slova Lesy České republiky, s.p., LČR, těžba dřeva, les, politika, efektivita, Dřevěná kniha, P, OM

Obsah

6

Obsah 1

Úvod práce

11

2

Cíl a metodika práce

12

3

2.1

Cíl práce ............................................................................................................ 12

2.2

Metodika práce ................................................................................................. 12

Literární rešerše 3.1

14

Historické pozadí obhospodařování lesních porostů ........................................ 14

3.1.1

Legislativní začátky ................................................................................. 14

3.1.2

Historický kontext lesnické politiky 16. až 18. Století ............................ 14

3.1.3

Historický kontext lesnické politiky za Rakouska – Uherska .................. 15

3.1.4

Historický kontext lesnické politiky za první Československé republiky ...................................................................... 16

3.1.5

Historický kontext lesnické politiky v letech 1939 až 1950 .................... 17

3.1.6

Historický kontext v letech 1951-1994 .................................................... 18

3.2

Současná situace v českém lesnictví ................................................................ 20

3.2.1

Lesy v České republice ............................................................................ 21

3.2.2

Vývoj zisku vlastníků lesa během období krize a postavení České republiky na mezinárodním trhu se dřevem ............. 22

3.3

Státní podnik Lesy České republiky ................................................................. 23

3.4

Lesní hospodářské plány a osnovy ................................................................... 25

3.5

Základní popis sortimentace dříví dle kritéria jakosti ...................................... 25

3.6

Způsoby obchodu se dřevem ............................................................................ 26

3.7

Použití modelů „při pni“ a „odvozní místo“ ..................................................... 27

3.8

Dřevěná kniha ................................................................................................... 27

3.8.1

Výsledky odborné komise Ministerstva zemědělství ............................... 28

3.8.2

Péče o les .................................................................................................. 29

3.8.3

Komplexní zakázka .................................................................................. 30

3.8.4

Doba smluvních vztahů ............................................................................ 30

3.8.5

Místo prodeje vytěženého dříví ................................................................ 32

Obsah

7

3.8.6

Stanovování cen za vytěžené dříví ........................................................... 32

3.8.7

Způsob kontroly nad prováděním zakázek v Lesích České republiky, s.p. ................................................... 33

4

Praktická část 4.1

34

Argumenty oponentů Dřevěné knihy ............................................................... 34

4.1.1

Argumenty proti komisi Ministerstva zemědělství a jejím výsledkům ................................................................................... 34

4.1.2

Argumenty proti obsahu Dřevěné knihy .................................................. 35

4.2

Zhodnocení Dřevěné knihy a argumentů jejich odpůrců .................................. 36

4.3

Zjištění ceny dřeva na odvozním místě praktickým výpočtem ........................ 39

4.3.1

Postup výpočtu ceny dřeva na odvozním místě ....................................... 39

4.3.2

Výpočet zisku z prodeje na odvozním místě............................................ 42

4.4

Porovnání zisku z modulu „odvozní místo“ s modelem „při pni“ ................... 48

4.4.1

Úprava zisků z modelu „při pni“ .............................................................. 48

4.4.2

Porovnání ziskovosti modelů ................................................................... 49

5

Diskuse získaných poznatků

50

6

Návrhy a doporučení

53

7

Závěr

55

8

Literatura

57

8.1

Tištěné zdroje ................................................................................................... 57

8.2

Webové zdroje .................................................................................................. 58

Slovník pojmů a zkratek

8

Slovník pojmů a zkratek Etát

objem dřeva, které jde v daném období vytěžit

Holina

odlesněná porostní půda

Holoseč

skácení všech stromů na určité ploše

Mýtní těžba

úmyslná těžba, prováděná na základě plánu

Nahodilá těžba

těžba vyvolána působením škodlivých přírodních či antropogenních činitelů

Plm

plnometr, neboli jeden metr krychlový

Předmýtní těžba

úmyslná těžba výchovná, vede ke kultivaci lesa

SÚJ

smluvní územní jednotka

Žďáření

způsob přeměny lesní půdy na zemědělskou spálením lesa

Seznam obrázků

9

Seznam obrázků Obr. 1

Organizační struktura LČR

24

Obr. 2

Vývoj lesnických zakázek. Zdroj: Dřevěná kniha, 2011.

31

Obr. 3

Lesy 831 – 7a, 833 - 9

40

Seznam tabulek

10

Seznam tabulek Tab. 1

Druhová skladba

21

Tab. 2

Věkové rozdělení lesního porostu

22

Tab. 3

Hospodářský výsledek vlastníků lesa za lesnickou činnost (bez příspěvků na hospodaření v lesích) v Kč/ha

23

Tab. 4

Výsledky hospodaření LČR

25

Tab. 5

Tloušťkové třídy

26

Tab. 6

Užívání modelů P a OM v Rakousku a Bavorsku

27

Tab. 7

Srovnání ceny dříví na P a na OM SM o hmotnatosti vyšší než 1 m3

29

Tab. 8

831-7a

43

Tab. 9

833-9

44

Tab. 10 celkem

46

Tab. 11 Vztažení na ČR

48

Úvod

11

1 Úvod Lesy tvoří nedílnou součást krajiny. V České republice (dále jen ČR), jenž se zalesněním řadí zhruba k průměru na území Evropské unie, má lesnictví tradici. Základem každé politiky lesního hospodaření ve vyspělých zemích je nejen udržování aktivní produkční funkce lesů, jenž spočívá především v produkci dřeva, krmiva pro zvěř či lesních plodů, ale také funkce mimoprodukční. Těmi jsou pak zejména funkce ochranné, které stabilizují celý ekosystém, klimatické, jimiž čistí ovzduší a podílejí se na tvorbě kyslíku či rekreační, které činí značný přínos k životní úrovni obyvatelstva. (Matějíček, 2003) Těmito a dalšími mimoprodukčními funkcemi přispívají lesy k velké řadě kladných externalit, jenž pozitivně působí na celém území ČR. Základní normou, která upravuje lesnictví na území ČR je zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve kterém jsou obsaženy předpoklady pro zachování lesa jeho obnovu a péči o něj. Les je zde chápán jako národní bohatství, jenž tvoří nenahraditelnou složku životního prostředí. Zákon zajišťuje podmínky pro plnění základních funkcí lesa a pro trvale udržitelné hospodaření v něm. Na území ČR je většina lesů vlastněna státem a většina z těchto náleží státnímu podniku Lesy České republiky, s.p. (dále jen LČR). LČR takto vlastní většinu ze všech lesů vyskytujících se v ČR. Toto rozložení je dáno především minulým (komunistickým) režimem, který soukromé lesy zestátňoval. Plocha, kterou vlastní LČR se tím pádem každoročně zmenšuje vlivem restitucí, přičemž například jednomu z bývalých velkých vlastníků lesů, církvím, ještě nebyly navráceny žádné lesy. (Dřevěná kniha, 2011) Produkční funkce lesů, tedy ta, jež přináší peněžní zisk, je ve státních lesích často terčem slovních útoků ekologů, kteří vyzdvihují spíše mimoprodukční funkce lesa. Obchod se dřevem ale tvoří nedílnou součást ekonomiky ČR. Na LČR jakožto státní podnik jsou kladeny vysoké nároky kvůli penězům, jimiž by mohly přispívat do státní pokladny. Tato práce je zaměřena na zvrat v hospodaření LČR, jež v roce 2011 přinesla Koncepce Ministerstva zemědělství k hospodářské politice podniku Lesy České republiky, s.p., od roku 2012, známá především pod názvem Dřevěná kniha (dále jen Dřevěná kniha). Ta zavádí celý nový systém postupů v lesním hospodaření LČR a tím pádem se jedná o velmi důležitý dokument, jenž ovlivňuje kvalitu jak produkčních tak mimoprodukčních funkcí lesů ve vlastnictví LČR.


12

2 Cíl a metodika práce V následující kapitole je popsán cíl, kterého by měla práce dosáhnout a k němu vedoucí metodika.

2.1 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je navrhnout vhodný způsob prodeje dřeva LČR v kontextu koncepce Ministerstva zemědělství (MZE) k hospodářské politice podniku LČR, také známé jako tzv. Dřevěná kniha. Dílčími cíly, jenž budou vést k jeho k jeho dosažení, jsou:    

podrobná analýza koncepce Dřevěné knihy; její konfrontace s názory kritiků; objektivní propočet zisku z postupů plynoucích z Dřevěné knihy; vyhodnocení jak relevance argumentů kritiků, tak vhodnosti postupů jimi navrhovaných.

Díky faktu, že lesy na území České republiky nejsou a nemají být brány pouze z hlediska čistě peněžního je zde také potřeba brát zřetel na jejich další sociální a ekologická hlediska (mimoprodukční funkce).

2.2 Metodika práce Tato práce je zaměřena na zhodnocení a vliv tzv. Dřevěné knihy na hospodaření se dřevem LČR a na návrh případných úprav. Celá práce je členěna dle kritérií na bakalářskou prácí a její formální úprava pramení z normy ISO 690. Práce byla zhotovena pomocí Šablony pro závěrečné práce, jejímiž autory jsou Monika Jandová a Jiří Rybička (2010). Členěna je na část teoretickou a na část praktickou. Část teoretická představuje shrnutí důležitých informací, jež čtenáře uvedou do příslušného kontextu a budou mu sloužit pro pozdější lepší orientaci v části praktické. Tvoří tedy část deskriptivní. Zhotovena byla studiem zdrojů, které jsou uvedeny na konci celé práce v kapitole Literatura. Teoretická část se zabývá zejména alýzou lesnického hospodaření, lesnických postupů, lesnické politiky a popisem důležitých subjektů či dokumentů ve vztahu k části praktické.


13

Praktická část zpracovává jednak informace uvedené v části teoretické a také z vlastních zdrojů, které jsou taktéž uvedeny v kapitole Literatura. Z velké části je zde obsažena vlastní práce autora. Část je rozdělena na dvě pomyslné sekce, z nichž prvním jsou argumenty kritiků Dřevěné knihy a vyhodnocení jejich validity. K tomuto jsou jednak použity informace z teoretické části a také obecné metody zkoumání jako interpretace, syntéza a komparace. Druhou sekcí je část výpočtová, jež obsahuje analýzu a kalkulaci vstupních údajů, čerpaných z teoretické části a zdrojů uvedených v kapitole Literatura.

Literární rešerše

14

3 Literární rešerše Tato kapitola se bude zabývat jednak pozadím a také teoretickými východisky lesnictví na území České republiky. Dojde zde k stručnému popsání historie lesnických postupů v kontextu s důvody, proč byly tyto postupy zavedeny. Dále zde budou představeny lesy v České republice, jejich skladba a další nezbytné údaje. V části, pro pokračování této bakalářské práce asi nejdůležitější, je popsán státní podnik Lesy České republiky, s.p. a Dřevěná kniha, jakožto právní dokument, jenž hraje důležitou roli v lesnickém hospodaření LČR, s.p..

3.1 Historické pozadí obhospodařování lesních porostů V nadcházejících podkapitolách bude uveden stručný popis historie zavádění lesnických postupů na našem území a především důvody jejich vzniku, díky kterým je možné lépe pochopit fungování současného lesnického hospodaření.

3.1.1

Legislativní začátky

První subjekty, které na našem území začaly svými vyhláškami upravovat lidské zásahy v lesích, byla města. Je zde řeč například o právu Brněnském pocházejícím z roku 1243 a Jihlavském z roku 1259. Tyto dokumenty měly za úkol chránit lesy před jejich devastací a krádeží dřeva. Bylo zde upravováno například žďáření, které bylo v té době rozšířeným postupem získávání zemědělské půdy na úkor lesa. (Oliva, Sixta, 2001) Nejstarší celostátní normou v tomto oboru měl být návrh zákoníku Karla 4. (Majestas Karolina), pocházející z r. 1350 ve kterém byla jedna část věnována lesům (Křepela, 2004). Jednalo se o komplexní pohled na stav lesů a o soupis norem ve spojení s přísnými tresty vyplývajícími z jejich nedodržení. Zůstalo tehdy pouze u návrhu a to z důvodu odporu šlechty. I přesto však byl tento zákoník později využit jako inspirace pro následující právní normy většinou lokálního charakteru. Jedním z prvních byl v roce 1379 Chebský lesní řád, který ustanovoval základní principy kácení a prodeje dřeva (např. omezení kácení dubu a lip účelem produkce žaludů pro lesní zvěř a pylu pro včely) a zaváděl sankce za jejich nedodržení. (Oliva, Sixta, 2001)

3.1.2

Historický kontext lesnické politiky 16. až 18. Století

Začátkem novověku vzniklo mnoho nových odvětví, které spotřebovávaly velké množství dřeva. Šlo především o doly a hutě. Na našem území bylo množství dřeva jim do-


15

dávané upraveno Báňským a lesním řádem císaře Maxmiliána, jenž byl vydán v roce 1568. Tento například uděloval dolům právo na přednostní dodávky dřeva z místních lesů. Toto nešetrné zacházení s lesy bylo vykompenzováno třicetiletou válkou, ve které ustala průmyslová výroba a tím pádem i vytěžování lesů, jež měly možnost se po dlouhé době opět rozšířit. Po jejím skončení začaly být lesy znovu s eskalující mírou těženy z důvodu rozvoje průmyslu. Dle historických pramenů byl desetiletý provoz sklárny schopný zdevastovat až 1250 ha lesa. Špatný stav lesů přinutil Marii Terezii roku 1754 k schválení tzv. Tereziánského lesního řádu, který byl na její popud vypracován nejvyšším lovčím hrabětem Kinským. (Křepela, 2004) Spolu s lesními řády pro jednotlivá území vypracovanými zemskými úřady tvořil systém, který například (Oliva, Sixta, 2001): 

začal omezovat vlastnická práva za účelem obnovení lesů;



zakazoval ničení lesů;



zakazoval v letním období zakládat ohně v lese;



stanovil období těžby na zimní období;



stanovil vlastníků povinnost obnovy lesa na vykácených plochách;



založil dohled nad lesy lesními úředníky;



stanovil systém sankcí za nedodržení řádu.

Tato soustava byla velkým mezníkem, od kterého se poté odvíjela další legislativa spojená s problematikou lesů. Jediným nedostatkem bylo komplikované vymáhání práva. Důslednější a soustavnější dozor byl praktikován až za vlády Josefa II. (Křepela, 2004)

3.1.3

Historický kontext lesnické politiky za Rakouska – Uherska

Díky stále se zrychlujícímu rozvoji na všech vědeckých polích na konci 18. století vznikla potřeba novelizovat stávající lesní řády. V roce 1852 byl vydán nový lesní zákon č.250/1852 ř.z., který vyhovoval aktuálním potřebám. Při jeho schvalování musel projít zejména přes odpor šlechty, která se bránila povinnému zřizování pozic odborných lesních hospodářů a proti státnímu dozoru nad lesy. Důležitým bodem bylo také omezení vlastnických práv při užívání a správě lesů. Byla také ustanovena povinná státní zkouška pro lesní personál a pomocnou službu. Hlavními body nového lesního zákona č.250/1852 ř.z. byly zejména (Oliva, Sixta, 2001):


16



zamezení užití lesní půdy pro jiné účely. Toto opatření bylo vydáno kvůli zamezení úbytku lesů;



ustanovení zásad hospodaření v lesích, kde šlo především o povinnost zalesnění holin do pěti let od těžby. Dále pak povinnost nechat v místech ohrožených větrem 37 metrů široký ochranný okraj lesa či na místech ohrožených erozí provádět těžbu pouze po úzkých pruzích, které se musely okamžitě zalesnit;



byly upraveny normy dopravy dříví z lesa a ochrany proti hmyzu a požárům;



majitelům lesů vznikla povinnost zaměstnat kvalifikované lesní hospodáře;



definování náplně státního dohledu. Bohužel však chyběl jakýkoliv státní orgán, který by dohled vykonával.

V roce 1856 byly zemské politické správy vybídnuty dvorskou kanceláří k vydání zemských lesních zákonů za účelem provádění ustanovení zákona č.250/1852 ř.z. Na popud vlastníků lesů k tomu ovšem jednotlivé země nakonec nepřistoupily. Císařský patent trval až do roku 1960, kdy byl zrušen zákonem č.166/1960 Sb. (Flora, 2004).

3.1.4

Historický kontext lesnické politiky za první Československé republiky

Při vzniku tohoto státního celku bylo převzato Rakousko-Uherské lesní právo a to bylo poté postupně upravováno. Bylo přidáno velké množství těžebních ukazatelů. Zákon o prozatímní ochraně lesů č.82/1918 Sb. byl schválen kvůli ochraně lesů proti kořistním těžbám v době pozemkové reforem. Byly jím zavedeny tyto limity mýtní těžby dřeva (Oliva, Sixta, 2001): 

maximální těžební plocha;



minimální věk kácených porostů (60 let pro vysokokmenný a 15-20 let pro výmladkový);

Od doby začátku dvacátých let byly vedeny rozsáhlé diskuse o vydání nového lesního zákoníku, který by sjednotil Českou a Slovenskou legislativu. V té době se na Slovensku totiž ještě užíval uherský lesní zákoník z roku 1879. Nakonec k vydání nedošlo. Namísto toho byly vydány dvě důležité právní normy, a sice zákon č.37/1928 Sb. a prováděcí nařízení č.97/1930 Sb. Tyto zaváděly zejména (Oliva, Sixta, 2001):


17



povinnost dodržovat úředně schválené lesnické hospodářské plány (LHP) pro lesy nad 50 ha;



povinnost nahlášení úřadům těžbu nad 25 m3 v lesích bez LHP;



rozlišování těžby nahodilé, mýtní a předmýtní.



minimální dobu obmýtní na 80 let;



novou terminologii;



pokutu 100 000 Kčs nebo vězení do tří měsíců za nedodržení předpisů.

Po vypuknutí hospodářské krize v roce 1929 se v Československu, jehož obchod se dřevem byl orientován převážně na export, začaly hromadit zásoby dřeva. Díky tomu došlo během čtyř let až ke snížení cen dřeva o 70%. V letech 1925 až 1931 se z ČSR průměrně vyváželo 4,5 mil m3 dřeva, zatímco v roce 1935 to bylo už jen 2 mil m3. Rapidní pokles poptávky si vyžádal vládní nařízení z roku 1933, jehož obsahem bylo umělé snížení těžby dřeva o 50%. (Bartuněk, Kelblová, 1999)

3.1.5

Historický kontext lesnické politiky v letech 1939 až 1950

V době protektorátu Čechy a Morava bylo schváleno 11 významných nařízení týkajících se lesnictví. Po skončení druhé světové války byl k těmto normám zprvu odmítavý přístup kvůli jejich původu. Po důkladnější analýze vyšlo najevo, že podklady pro tyto vyhlášky byly připravovány již před okupací a že zavádějí některá prospěšná opatření. Z těchto důvodů byly ponechány v platnosti. Jednou z institucí, zřízených v době protektorátu byla například odborná služba lesní zavedená vládním nařízením 178/1940 Sb. o odborné službě lesní. Ta řešila úspěšně dva problémy dosavadního lesního hospodářství. Jednak odbornou správu malolesů a také zaměstnání pro lesní hospodáře, kteří byli nezaměstnáni v důsledku rozpadu ČSR. Byly povinně sdruženy veškeré lesy bez odborného hospodáře (do 575 ha). Vznikla z nich lesní společenstva. (Oliva, Sixta, 2001) V následujícím – poválečném – období byla zavedena vůbec první hospodářská úprava těch lesů, které neměly své vlastní lesní hospodářské plány. Vyhláška ministerstva zemědělství č.3021/194 Ú.l,.o inventarizaci lesů zaváděla totiž povinnost inventarizace všech lesů s výměrou nad 10 ha. Šlo o zhruba 450 000 ha lesů. Inventarizací zde bylo míněno šetření o porostních poměrech, určení objemu těžby a celkové zhodnocení. (Oliva, Sixta, 2001)


3.1.6

18

Historický kontext v letech 1951-1994

Období mezi lety 1951 až 1960 bylo zvláštní tím, že byl vydán pouze jeden zákon, a sice zákon č.66/1951 Sb., kterým byla zrušena organizace lesních společenstev. Toto období je specifické tím, že v něm bylo pohlíženo na normy předchozí s despektem. Byl zaváděn jejich takzvaný třídní výklad. Byla prováděna likvidace soukromého majetku a byli propouštěni kvalifikovaní lesní hospodáři. (Oliva, Sixta, 2001) Mezi lety 1956 až 1960 byly na direktivní příkaz vysázeny statisíce topolů a vrb. Mezi leníky je tato akce označována jako „topolová mánie“. Tato výsadba rychle rostoucích dřevin byla reakcí na velkou spotřebu dřeva papírnickým průmyslem. (Oliva, Sixta, 2001) Důležitým mezníkem byl zákon č.166/1960 o lesích a lesním hospodářství, který spolu s prováděcí vyhláškou ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodaření č.17/1961 Sb. vytvořil komplexní předpoklady k dosažení hlavních cílů lesního hospodářství. Nové zásady a ustanovení v něm obsažená respektovala a využívala aktuálního vědeckého pokroku. (Oliva, Sixta, 2001) Šlo především o tato ustanovení (Staněk, 2004): 

ustanovení lesních jednotek dle kritéria produkce, bez ohledu na vlastnické poměry;



zavedení povinnosti hospodařit podle LHP a nařízení kontroly tohoto hospodaření státní péči;



zakázání holosečí širších než byla průměrná výška porostu a delších než její desetinásobek a stanovení povinnosti obnovováni porostu na holinách;



povinnost vedení katastrálního soupisu;



formulace práva veřejnosti vstupu do lesa a sběru lesních plodin.

Kromě těchto užitečných a moderních opatření byly v těchto právních normách dále prosazovány povinnosti, které prohlubovaly socializaci a kolektivizaci soukromého vlastnictví. Šlo například o (Oliva, Sixta, 2001): 

umožnění převedení lesa do rukou odborné organizace a to v případě, že vlastník neplnil zadané povinnosti;


19



zneužívání ustanovení o vytváření lesních celků tak, že bylo používáno k nátlaku na vlastníky drobných lesů, aby je předávaly do vlastnictví jednotných zemědělských družstev či státním lesům;



legalizaci těžby nad LHP z důvodu plnění plánu státního hospodářství.

I přes tyto překážky přirozeného rozvoje lesnictví se mezi lety 1945 a 1980 stav lesů postupně zlepšoval. Byla zvýšena jak celková výměra lesů, tak průměrný věk porostů či doba obmýtní. Stoupla také průměrná bonita a došlo ke zvýšení přírůstových ukazatelů. Tím byly umožněny pravidelné únosné těžby dříví. (Oliva, Sixta, 2001) 1. ledna 1978 vešla v platnost nová právní úprava lesního hospodářství, která byla zavedena jednak federálním zákonem o lesích č.61/1977 Sb. a také zákonem o státní správě lesního hospodářství č.96/1977 Sb. (Staněk, 2004). Práva na užívání lesů byla oproti zákonu č.166/1960 Sb. o lesích a lesním hospodářství ještě více rozšířena, což mělo za následek to, že oficiálnímu vlastníkovi lesů zůstalo pouze formální vlastnictví a ne jakékoliv výhody (jako třeba právo zásahu do lesa) z něho plynoucí. (Oliva, Sixta, 2001) Došlo k ustanovení tří ukazatelů plnění LHP (Oliva, Sixta, 2001): 

hospodářský způsob;



kvantita těžeb byla stanovována těžebním procentem podle věkových stupňů;



úkoly obnovy lesních porostů.

Další témata byla v LHP koncipována jako orientační a tudíž nebyla závazná. V důsledku to znamenalo, že se postupně začalo přihlížet více ke krátkodobým ekonomickým cílům než k těm efektivnějším z dlouhodobého hlediska. (Oliva, Sixta, 2001) S příchodem nového režimu v v listopadu 1989 vznikla potřeba nahradit zastaralé a neefektivní komunistické zákony jinými, které by napravily způsobené deformace. Jedním z nových je zákon č.229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, jež se věnuje tématu vlastnických vztahů půdy a jiného zemědělského majetku. Jsou zde kodifikovány práva a povinnosti majitelů vší lesní půdy, obytných a hospodářských budov sloužících k zemědělské a lesní výrobě a jakékoliv položky z živého a mrtvého inventáře. Tímto zákonem bylo ukončeno právo státu bezplatně užívat


20

soukromý majetek a byla jím zahájena jeho restituce. Zákon byl několikrát novelizován a jeho nynější podoba je z roku 1995. (Oliva, Sixta, 2001) Pro zajištění prostředí pro hospodaření s lesy byl přijat zákon č.92/1991 o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, který upravuje převody státního majetku na jiné osoby a na jehož základě vznikly lesní akciové společnosti, jež se starají o zajištění služeb pro lesní hospodářství. Dále pak byl vytvořen státní podnik Lesy České republiky, který má za úkol hospodařit s lesním majetkem ve vlastnictví státu. (Oliva, Sixta, 2001) Některé další důležité zákony nabyly účinnost v roce 2000. Byly to (Oliva, Sixta, 2001; Zákon o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, 1995): 

nástupce zákona č.172/1991 zákon č.114/2000. Řeší přechod věcí z vlastnictví stádu do vlastnictví obcí. Ten 1. 6. 2000 převedl do majetku obcí nemovitosti, jenž jim byly přiděleny v letech 1945 až 1948. Jde o zhruba 40 000 ha lesů;



Zákon č.289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon);



Zákon č.161/1999, který vyhlašuje NP České Švýcarsko, jemuž bylo převedeno právo hospodařit se 7 500 ha lesa spravovaných LČR;



Zákon č.111/1998, kterým bylo převedeno 16 000 ha lesa ze státního vlastnictví do vlastnictví vysokých škol s akreditovaným programem v oblasti lesnictví.

3.2 Současná situace v českém lesnictví V následujících kapitolách je stručně popsána situace, jež panuje v českém lesnictví. Česká republika se nachází ve střední Evropě, a tudíž se zde projevují vlivy smíšeného klimatu. V Evropě se nachází následujících 5 velkých vegetačních pásů (Schmithüsen, Schmidhauser, Mellinghof, Kammerhofer a Kaiser, 2003):     

arktické a velehorské pásmo bez stromů s vegetací z keřů a trávníků; boreální pásmo stálezelených jehličnatých lesů; temperované pásmo listnatých lesů; středomořské pásmo stálezelených listnatých lesů; panonicko-ponticko-anatolické pásmo s výskytem lesních stepí, stepí a polopouští.


21

Přičemž ČR se nachází v pásmu listnatých a stálezelených vločnatých lesů, jenž zde dohromady tvoří lesy smíšené.

3.2.1

Lesy v České republice

Lesy jsou nedílnou součástí krajiny České republiky. Lesní pozemky zabírají rozlohu 2 657 376 ha (půda pokrytá lesním porostem 2 594 938 ha) což odpovídá lesnatosti 33,8 %. Touto hodnotou se ČR řadí mezi mírně podprůměrně lesnaté státy Evropské unie. Z této plochy zabírají lesy hospodářské 75 %, lesy ochranné 2,7 % a lesy zvláštního určení 22,3 %. Největší plocha patří státním lesům, které se rozkládají na 60,1 % veškeré plochy. Z těchto patří nejvíce LČR (84 %), dále pak Vojenským lesům a statkům ČR, s.p. (8 %) a dalším. Z nestátních lesů o celkovém podílu 39,9% patří nejvíc fyzickým osobám (19,48 %) a dále pak městům a obcím (16,55 %). (Ministerstvo zemědělství, 2011; Eurostat news release, 2011) Hospodářské využívání lesů v ČR zapříčinilo jednak úbytek lesů od přirozené úrovně, tak změnu jejich druhové a věkové skladby. Ty jsou nejen ovlivněny různými cenami dřevin, ale také například jejich odolností. Následující tabulka popisuje přirozené, současné a doporučené1 rozložení vybraných druhů dřevin na našem území. Tab. 1

Druhová skladba

skladba lesů [%] přirozená současná doporučená

smrk 11,20 51,92 36,50 dub

jedle 19,80 1,00 4,40 buk

přirozená 19,40 40,20 současná 6,88 7,32 doporučená 9,00 18,00 Zdroj: Ministerstvo zemědělství, 2011

borovice modřín 3,40 16,81 16,80 bříza 0,80 2,80 0,80

0,00 3,88 4,50 olše

celkem jehličnany 34,70 73,86 64,40 celkem listnaté

0,60 1,60 0,60

65,30 25,10 35,60

Z tabulky je patrné, že české lesy tvoří z více jak poloviny smrk. Tento stav je nepřirozený, ale díky úsilí lesníků a finanční podpoře ze strany státu se pomalu zlepšuje. Od

Doporučená skladba lesa je kompromisem mezi skladbou přirozenou (bez zásahu člověka) a skladbou nejvýhodnější ze současného ekonomického hlediska. 1


22

roku 2000 plocha porostlá smrkem poklesla o téměř 50 000 ha. (Ministerstvo zemědělství, 2011) Další odchýlení od ideálního stavu lesů je v jejich věkovém rozložení. Na našem území v posledních letech přibývá přestárlých porostů (nad 120 let). Tento proces může být zapříčiněn jednak způsobem hospodaření s ochrannými lesy a také nevytěžováním ekonomicky méně lukrativních či hůře přístupných porostů. I přes mírné zlepšení v posledních letech stále přetrvává nedostatek mladších porostů (do 60 let). (Zpráva o stavu lesa 2010) Tento problém by mohl následně vyústit v nutnost snížit těžbu dřeva kolem roku 2040. (Bartuněk, Kelblová, 1999) Tab. 2

Věkové rozdělení lesního porostu

věková třída (rozpětí věku v letech) 0-20 21-40 41-60 61-80 2010 [%] 17,00 14,80 14,20 18,00 Normalita [%] 18,10 18,10 17,80 17,30 Zdroj: Ministerstvo zemědělství, 2011 rok

81-100 15,80 15,50

101-120 12,00 9,30

121+ 7,10 4,00

V roce 2010 bylo v ČR vytěženo celkem 16,74 mil. m3 surového dřeva. Toto znamená nárůst oproti předchozímu roku asi o 1,24 mil. m3. Poměr mezi těžbou listnatých a jehličnatých stromů je asi 1:10, což je dáno především zastoupením těchto dřevin na území ČR, ale také poptávko na trhu se dřívím. (Ministerstvo zemědělství, 2011)

3.2.2

Vývoj zisku vlastníků lesa během období krize a postavení České republiky na mezinárodním trhu se dřevem

Po náhlém propadu poptávky po dřevě a následném snížení jeho cen v důsledku hospodářské krize v letech 2007-2009 se situace začala v roce 2010 uklidňovat. Byla obnovena poptávka a ceny (a zároveň zisky vlastníků lesa) dřeva začaly opět růst jak je vidět v tabulce číslo 3. (Ministerstvo zemědělství, 2011)


23

Tab. 3 Hospodářský výsledek vlastníků lesa za lesnickou činnost (bez příspěvků na hospodaření v lesích) v Kč/ha zisk před zdaněním 2008 2009 státní lesy 704 289 obecní lesy 1388 984 soukromé lesy 2004 1874 průměr 1148 778 Zdroj: Ministerstvo zemědělství, 2011

2010 1968 2695 3268 2395

Vzhledem k tomu, že produkce dřeva v ČR překračuje evropský průměr, je ČR exportérem jak dříví, tak i výrobků z něj. Jedním z nedostatků je, že na exportu má velký podíl surové dřevo a malý výrobky ze dřeva. Z hlediska hospodářské politiky je tento stav nevýhodný. Jedním z důvodů proč se tak děje je například to, že prodejci dřeva dosahují vyššího zpeněžení při prodeji zahraničním odběratelům. Dovoz dříví do ČR je podstatně menší než jeho vývoz. V importovaném dříví převládá trend toho, že je zvětšován podíl řeziva a snižován podíl surového dříví. Za tímto stojí právě snaha ostatních států vyvážet zhodnocenou surovinu s vyšším podílem práce. Tyto tohoto stavu dosahují především regulačními opatřeními na vývoz. (Bartuněk, Kelblová, 1999)

3.3 Státní podnik Lesy České republiky Vznik státního podniku Lesy České republiky se datuje k 1. 1. 1992. LČR byly založeny Ministerstvem zemědělství České republiky kvůli správě lesních pozemků náležících státu. Jejich hlavní náplní je spravovat 1 343 000 ha lesního majetku, což je zhruba 86% rozlohy všech státních lesů. Dále mají na starost přes 39 000 km vodních toků a bystřin a bezmála 700 malých vodních nádrží. Roční těžby dřeva přesáhly v roce 2010 hranici 8 mil. m3. (Lesy České republiky, s.p., 2012) Podnik má své sídlo v Hradci Králové a jeho organizační struktura se sestává ze tří stupňů, které jsou zobrazeny na obrázku číslo 1.

Literární rešerše Obr. 1

24

Organizační struktura LČR

Zdroj: Lesy České republiky, s.p., 2012

Základní strategií podniku je „Trvale udržitelné hospodaření v lesích založené na maximálním využívání tvořivých sil přírody, které zajistí nepřetržité a vyvážené plnění produkčních funkcí svěřených lesů. Cílem podniku je vytváření stabilních, kvalitních, druhově, prostorově a věkově skupinovitě smíšených lesů.“2 Díky hospodářské krizi a jejím dopadům na poptávku po dřevě hospodářský výsledek LČR v letech 2008 a 2009 stagnoval a držel se na nízké úrovni zisku. Jak popisuje tabulka 4, zisk začal podstatně růst až v roce 2010.

LESY ČESKÉ REPUBLIKY , s.p. Lesy ČR [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: http://www.lesycr.cz/Stranky/default.aspx 2

Literární rešerše Tab. 4

25

Výsledky hospodaření LČR

rok výsledek hospodaření za účetní období výsledek hospodaření před zdaněním provozní výsledek hospodaření finanční výsledek hospodaření Zdroj: Lesy České republiky, s.p., 2011

[mil. Kč] 2008 461 707 733 -26

2009 582 784 497 287

2010 2558 3160 2893 267

3.4 Lesní hospodářské plány a osnovy Hospodaření v lesích na území České republiky je prováděno dvěma nástroji. Jsou to Lesní hospodářské plány (LHP) a Lesní hospodářské osnovy (LHO). Tato problematika je upravena zákonem o lesích č.289/1996 Sb. A vyhláškou Mze č. 84/1996 Sb. LHP jsou užívány vlastníky lesa o výměře nad 50 ha či vlastníky lesa pod 50 ha, kteří si je dobrovolně pořídí. Tito si je na vlastní náklady každých deset let vypracovávají. LHP musí obsahovat náležitosti jako textovou část, hospodářskou knihu a lesnické mapy. Dále pak závazná (výše těžeb, minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů) a doporučující ustanovení. LHO jsou každých deset let vyhotovovány na náklady státu pro všechny lesy, které nemají LHP. LHO musí taktéž mít jisté náležitosti. Těmi jsou zejména všeobecná část, podrobné údaje pro porosty, plochová tabulka, lesnická mapa a vlastnické separáty. Dále je zde uvedena závazná maximální výše těžeb a stejně jako u LHP minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů. (Poleno ,Švestka ,Sixta,Švarc, Kopečný, Simanov, Rys, Petrželka, Morávek, Losmanová a Soucha, 1997)

3.5 Základní popis sortimentace dříví dle kritéria jakosti Jakost je rozhodujícím kritériem sortimentace dříví. Určuje použitelnost dřev pro určité skupiny výrobků. V praxi je používáno následující členění, které vychází z Českých státních norem. Není ovšem stoprocentně závazné z důvodu procesu přizpůsobování norem na území České republiky mezinárodním standardům (Poleno ,Švestka, Sixta, Švarc, Kopečný, Simanov, Rys, Petrželka, Morávek, Losmanová a Soucha, 1997): 1. První třída zahrnuje dřevo, jež je nejvyšší kvality tzn. vhodné například pro výrobu hudebních nástrojů či krájených nábytkářských dýh. Jsou zde zahrnuty všechny dřeviny s výjimkou akátu a dubu ceru.


26

2. Druhá třída je vhodná pro výrobu sportovních a zdravotnických potřeb, překližkových dýh či zápalek. Jedná se opět o všechny běžné dřeviny kromě akátu a dubu ceru. 3. Třetí třída je určena hlavně pro výrobu řeziva. Patří sem sloupové výřezy či výřezy pro stavební účely. Výřezy 3. Jakostní třídy se podle lepší či horší jakosti dřeva dělí ještě na jakostní stupně A a B. 4. Čtvrtá třída obsahuje velké množství různých sortimentů jako například tyčovinu, důlní výřezy nebo výřezy na výrobu dřevoviny (zpracování broušením). Pro každý sortiment jsou specifikovány určité odrůdy dřevin. 5. Pátá třída obsahuje sortimenty, z nichž je vyráběna celulóza. Ta je vyráběna ze všech dřevin. 6. Šestá třída zahrnuje dřevo s nejnižší jakostí, využitelné pouze jako palivo. Díky faktu, že výtěžnost a kvalita dřeva závisí na tloušťce výřezu, existuje také třídění podle tloušťkových tříd, které je popsáno v tabulce 4. Tab. 5

Tloušťkové třídy

Rozpětí tloušťek tloušťková měřených třída uprostřed výřezu v cm 1 10 až 19 2 20 až 29 3 30 až 39 4 40 až 49 5 50 až 59 6 60 a více Zdroj: (Poleno, Švestka, Sixta, Švarc, Kopečný, Simanov, Rys, Petrželka, Morávek, Losmanová a Soucha, 1997)

3.6 Způsoby obchodu se dřevem Dříví je možno prodávat několika způsoby, nejrozšířenější z nich (hlavně kvůli jejich vhodnosti při prodeji velkého množství dřeva) jsou dva hlavní modely, pomocí kterých se dřevo prodává. Jejich hlavní rozdíl tkví v tom, kde je prodej uskutečněn. Podle tohoto kritéria se tyto modely také nazývají. Jsou to model „P“ a model „OM“, kde „P“ znamená „peň“ nebo „pařez“ a „OM“ „odvozní místo“. V modelu prodeje při pni probíhá celá transakce přímo u pařezu. To znamená, že majitel prodá ještě stojící strom lesnické firmě, která strom skácí a prodá ve vlastní režii (bývá zde také používána tzv. komplex-


27

ní zakázka, kdy smluvní partner zajistí zalesnění vykácených ploch a pěstební péči, aby proběhla obnova lesa, přičemž ziskem majitele lesa je saldo, mezi hodnotou těženého dřeva a náklady spojenými s činností smluvního partnera). Oproti tomu v modelu „OM“ majitel lesa soutěží cenu lesnické služby. Lesnická společnost následně provede těžbu dříví, jeho přiblížení na odvozní místo, zalesnění holin a následnou pěstební péči. Majitel lesa pak dříví z odvozního místa prodává ve vlastní režii. (Dřevěná kniha, 2011)

3.7 Použití modelů „při pni“ a „odvozní místo“ V současné době jsou v Evropě často používány oba dva modely, dá se ovšem říct, že v naprosté většině případů převažuje model OM. Jedná se nejenom o státní lesy okolních zemí jako je třeba Rakousko či Polsko, ale i o Bavorské lesy a další (ilustrativním příkladem je užití kombinace modelů v rakouských Öesterreichische Bundesforste a bavorských Bayerische Staatsforsten v tabulce 5). (Dřevěná kniha, 2011) Tab. 6

Užívání modelů P a OM v Rakousku a Bavorsku

užití modelů těžby dřeva v Rakousku a Bavorsku [%] lokalita prodeje "P" Lokalita prodeje "OM" Rakousko Bavorsko Rakousko Bavorsko ÖBf, AG BaySf AöR ÖBf, AG BaySf AöR 10 5 90 95 Zdroj: Dřevěná kniha, 2011

Vojenské lesy a statky, s.p., obecní lesy (Lesy města Brna, etc.) i soukromí vlastníci lesů využívají zásadně prodej na OM. Příkladem jedné z mála evropských výjimek jsou Belgické lesy, ve kterých probíhá prodej na lokalitě P. Celý proces je ovšem specifický. Vlastník lesa si nejprve sám dotyčné stromy změří a vypočte svou minimální cenu, za kterou by je byl ochoten prodat. Poté svou nabídku těžby prezentuje pomocí katalogu odbytových družstev, do nichž jsou majitelé lesa sdruženi. Dále probíhá dražba a při dosažení či překročení minimální ceny je les prodán. Vlastník pak už jen kontroluje, zda byly skáceny správné kmeny. Celý tento systém zde ale funguje z toho důvodu, že při prodeji hotového vytěženého dříví je vlastník lesa enormně daňově zatížen. (Klíma, 2011)

3.8 Dřevěná kniha Dne 2.2. 2011 vydala vláda České republiky usnesení č.84/2011 o platnosti a zavedení Koncepce Ministerstva zemědělství k hospodářské politice podniku Lesy České republi-


28

ky, s.p. od roku 2012. Bylo zde uloženo ministru zemědělství zabezpečit ve spolupráci s ministrem financí a ministrem průmyslu a obchodu její realizaci. Tato koncepce, obecně známá jako tzv. Dřevěná kniha, razantním způsobem upravuje způsoby nakládání s lesy LČR. Dřevěná kniha byla vypracována Ministerstvem zemědělství (pod jehož kompetenci spadají LČR). I přes její značnou propagaci se ovšem setkala s odporem jak ze strany části odborné veřejnosti, tak ekologů. Těmi byla shledána nevyhovující z různých důvodů. Ať už kvůli strachu z nešetrného nakládání s lesy, obavou z finanční neefektivnosti koncepcí zaváděných postupů, nebo podle slov Petra Machálka z Hnutí Duha možnosti rozsáhlého rozkrádání státního majetku v LČR. (Hnutí Duha: Dřevěná kniha je tunel do českých lesů, 2011) V následujících odstavcích budou uvedeny některé sporné prvky Dřevěné knihy a z jakých důvodů jsou nově ustanovené praktiky zaváděny s tím, že bude kladen důraz na popsání argumentů použitých Ministerstvem zemědělství (MZE). Dále bude vždy obsah dřevěné knihy uváděn do kontrastu s názory jejích oponentů z řad odborné veřejnosti a to jak lesních hospodářů, akademiků nebo ekologů.

3.8.1

Výsledky odborné komise Ministerstva zemědělství

Na základě Memoranda Ministerstva zemědělství a Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů v roce 2007 byla 27. června ustanovena ministrem zemědělství odborná komise pro vyhodnocení efektivity výše popsaných modelů prodeje dřeva a to sice na lokalitě P a na lokalitě OM. Komise měla zjistit který z těchto modelů je vhodnější a který přinese největší užitek LČR. Tato komise byla složena z osmi odborníků a to Martina Chytrého, Tomáše Paříka, Vladimíra Krchova, Pavla Indry, Jaroslava Ryla, Miroslava Švece, Rostislava Staňky a Dušana Tripese. Tito odborníci zde zastupovali jak soukromou tak veřejnou sféru. Komise k vyhodnocení zadaného problému použila data z plnění aktivních smluv, které vzešly ze zadávacího řízení na střednědobou zakázku pro období 2008 až 2010. Závěry komise byly veřejně publikovány a byla podle nich sepsána Dřevěná kniha. Jejich obsahem je, že peněžně a organizačně výhodnějším modelem prodeje dřeva je model P nad modelem OM. Ziskovost obou modelů popisuje tabulka 7. (Dřevěná Kniha, 2011; Příhoda, 2010) Konkrétně, bylo počítáno s těžbou v modelu P 153 smluvních územních jednotek (dále jen SÚJ) s vytěženým dřevem o objemu 2,72 mil. m3 a v roce 2009 87 SÚJ s těžbou 1,8 mil. m3. V režimu OM byly počítány údaje za rok 2008 z 97 SÚJ s těžbou 3,24 mil. m3 a v roce 2009 72 SÚJ s těžbou 2,49 mil. m3. (Dřevěná Kniha, 2011; Příhoda, 2010)


29

Výsledkem šetření bylo tedy, jak vyplývá z tabulky 7 v roce 2008 (Dřevěná Kniha, 2011; Příhoda, 2010): 

dříví bylo modelem na pni prodáváno o 438 Kč/m3 výhodněji než při metodě v lokalitě OM;



kdyby bylo dříví, prodávané modelem P, prodáváno modelem OM, pak by se snížilo saldo 477,6 mil Kč;



pokud by se prodej na OM uskutečnil na P, tak by se saldo zvýšilo o 592,4 mil Kč;

V roce 2009 (Dřevěná Kniha, 2011; Příhoda, 2010): 

dříví prodávané u P bylo prodáno o 276 Kč/m3 víc, než na OM;



pokud by bylo dříví, prodávané při P, prodáváno na OM pak by se saldo snížilo o 389,5 mil. Kč;



pokud by se dříví, prodávané na OM, prodávalo při P, pak by se saldo zvýšilo o 613,3 mil. Kč.

Tab. 7

Srovnání ceny dříví na P a na OM SM o hmotnatosti vyšší než 1 m3

Kč/m3 lokalita P OM diference 2008 874 436 2009 776 500 Zdroj: Příhoda, 2010

438 276

Výsledky této ankety zapříčinily sepsání Dřevěné Knihy, protože do roku 2011 bylo obchodováno modelem OM zhruba 50% veškerého dřeva LČR. (Lesy České republiky, s.p., 2011; Dřevěná Kniha, 2011)

3.8.2

Péče o les

V této sekci Dřevěné knihy je úvod k dalším částem a je zde také shrnuto vysvětlení příčin některých následujících kroků. Je zde vysvětleno, že díky rozsáhlým privatizacím, které znamenaly odklon od státního podnikání, nemají LČR dostačující kapacity na provozování lesnické činnosti. Je zde tedy stanoveno, že podnik bude od roku 2012 out-


30

sourcovat těžební i pěstební práce dle platného zákona o veřejných zakázkách č.137/2006. (Dřevěná kniha, 2011)

3.8.3

Komplexní zakázka

Termínem komplexní zakázka je v praxi míněn stav kdy soukromý subjekt komplexně obhospodařuje les za pouhé kontroly LČR. Celý tento proces je sdružen do komplexní zakázky a následně soutěžen. V této kapitole Dřevěné knihy jsou popsány výhody komplexních zakázek. V oblasti ekonomické, organizační a kontrolní jsou to zejména argumenty, že (Dřevěná kniha, 2011): 

soukromými společnostmi jsou dosahovány lepší hospodářské výsledky než státem;



snížení nákladů kvůli snížení správní režie LČR;



komplexní zakázka je formou transparentní, kdy na jedné částce (saldo) lze poznat náklady na obhospodařování celku a tím pádem i výhodnost obchodu;



je zde jednoduché vyvození odpovědnosti při případných reklamacích lesnických prací.

V oblasti sociální pak tvůrci Dřevěné knihy argumentují, že (Dřevěná kniha, 2011): 

díky dlouhodobým lesnickým zakázkám budou vytvořeny trvalé a kvalitní zaměstnanecké struktury;



budou stabilizovány malé místní společnosti a živnostníci, kteří se zaměří pouze na omezený rozsah činností a budou působit jako subdodavatelé.

Opatřením zavedeným Dřevěnou knihou díky výše zmíněným argumentům bude sdružení těžby dřeva do komplexních zakázek, které budou vyhlašovány v režimu veřejných zakázek tak, aby se jich mohly účastnit soukromé společnosti. (Dřevěná kniha, 2011)

3.8.4

Doba smluvních vztahů

Kvůli stabilizaci tržních podmínek bylo vyloučeno krátkodobé trvání komplexních zakázek. A to přes fakt, že LČR by tak mohly lépe kopírovat tržní podmínky jednotlivých období, což by mohlo přinést dodatečné výnosy. Dřevěné kniha ale nastoluje „zajiště-


31

ný“ výdělek pro LČR a tím chce vnést do hospodaření i určitou stabilitu. (Dřevěná kniha, 2011) Díky dlouhým zakázkám jsou šetřeny i administrativní a jiné náklady jak státního podniku, tak soukromých firem, které si mohou dovolit zaměstnávat zaměstnance na delší období. V neposlední řadě je dlouhodobými kontrakty omezen pohyb a přesouvání zaměstnanců a strojní techniky, čímž jsou šetřeny transportní náklady. (Dřevěná kniha, 2011) Lesnické hospodářské plány jsou zpracovávány na deset let a jsou platné vždy pro jednu desetinu území. Ministerstvo zemědělství z tohoto vyvodilo vhodnost ustanovení pětiletých kontraktů, platících vždy na 20% území. (Dřevěná kniha, 2011) Díky tomuto opatření je předpokládáno snížení lobbistických tlaků na tendry, kvůli zmenšení soutěžených ploch a tím pádem i hodnot jednotlivých zakázek. Dále pak bude firmám neúspěšným v jednom tendru umožněno soutěžit v dalších. (Dřevěná kniha, 2011) V roce 2011 bylo tedy dle Dřevěné knihy soutěženo 117 SÚJ s průměrnou dobou trvání zakázky na 2,5 roku a to kvůli sladění budoucích zakázek s LHP (viz. obrázek č. 2). Dále budou vyhlašovány již zmíněné pětileté zakázky po pětinách území ve vlastnictví LČR. (Dřevěná kniha, 2011) Obr. 2

Vývoj lesnických zakázek; Zdroj: Dřevěná kniha, 2011


3.8.5

32

Místo prodeje vytěženého dříví

Dle výsledků odborné komise je v této kapitole Dřevěné knihy ustanovena lokalita prodeje dřeva při pni jako nejvýhodnější možná. Komisí byla zjištěna větší ziskovost tohoto modelu. (Dřevěná kniha, 2011) Dále je v Dřevěné knize uvedeno, že LČR nejsou schopny využít příležitostí na trhu ke zvýšení zisku a tak je lepší neobchodovat dřevo pomocí modelu OM. Důležitým argumentem je zde zvláště tvrzení, že LČR nedisponují v důsledku transformace vlastní infrastrukturou, prostřednictvím které by mohly zajistit prodej ve vlastní režii. Fakt, že do roku 2011 byla zhruba polovina dřeva obchodována v režimu OM, je zde popsán tak, že byly užívány zastaralé a nevyhovující technologie s nízkou mírou ergonomie a vysokým rizikem krádeží. (Dřevěná kniha, 2011) Za výhodu prodeje při pni je zde uváděna jednoduchá kontrola ze strany LČR právě po poražení stromu. (Dřevěná kniha, 2011) Jediným zde zmíněným možným problémem prodeje dřeva v lokalitě P je nedostatečný přístup menších zpracovatelů dřeva k surovině, a to z toho důvodu, že lesní těžební společnosti by mohli z důvodů větší efektivity uzavírat smlouvy pouze s velkými odběrateli. Tento problém je zde řešen zavedením povinnosti smluvních partnerů LČR prodávat 20% dřeva na veřejném trhu v předem definované skladbě sortimentů. Toto je prováděno po 100 m3, aby si toto dřevo mohli dovolit koupit i ti nejmenší zpracovatelé. (Dřevěná kniha, 2011) Dalším opatřením pro zpřístupnění dřeva drobným odběratelům bude soutěžení dříví tzv. nastojato neboli na pni. Takto bude prodáváno dřevo v objemu do 10% z jednotlivých SÚJ. Tento prodej se bude realizovat změřením a vyznačením prodávaného dříví na pni a zveřejněním nabídky souborů soutěžených prvků na webových stránkách LČR. (Dřevěná kniha, 2011)

3.8.6

Stanovování cen za vytěžené dříví

Dle postupu, který je uveden v Dřevěné knize, budou uchazeči o zakázky předkládat nabídky cen v zadávacím řízení. Ceny služeb a dříví budou v průběhu řízení upravovány podle vývoje referenčních indexů (Dřevěná kniha, 2011): 

ceny služeb podle inflace zveřejňované Českým statistickým úřadem (ČSÚ), nebo podle speciálně vytvořeného inflačního koše lesnických služeb;


33



ceny dříví od „indexu cen dříví-vlastníci“, který čtvrtletně zveřejňuje ČSÚ. Úprava cen dříví tak bude probíhat se čtvrtletním časovým zpožděním;



dále pak budou do indexace cen zahrnuty i ceny z veřejného trhu se dřívím. (tvořeného především 20%, které budou, jak už je výše popsáno, povinně obchodovány drobným odběratelům přes komoditní burzu či v elektronické aukci)

3.8.7

Způsob kontroly nad prováděním zakázek v Lesích České republiky, s.p.

Dalším bodem, který podléhá úpravě Dřevěnou knihou, je kontrola nad zakázkami. Je to dáno především zavedením modelu při pni na 100 % etátu. Kontrola má probíhat tím způsobem, že nejprve zaměstnanec smluvního partnera zanese do číselníku zatřídění kmene podle identifikačních veličin (druh těžby, dřevina, etc.). Dále pak bude zaměstnancem LČR prováděna průběžná kontrola při procesu těžby a porovnávání hodnot v číselníku s realitou, tato kontrola musí být provedena nejméně u 10% pokácených stromů a v případě nalezení nesrovnalostí bude provedena přejímka všech již pokácených stromů. (Dřevěná kniha, 2011) Dále je kontrola doplněna o (Dřevěná kniha, 2011): 

srovnání číselníku s výpočtem objemu stromů změřením pařezu a dopočtem pomocí tzv. pařezové tabulky;



vybavení všech harvestorů sledovacím zařízením;



či nasazením nezávislých kontrolorů.

Navíc je v Dřevěné knize kontrola rozšířena o vlastní nové kontrolory a auditory, soudní znalce, Ministerstvo zemědělství a taxační kanceláře. (Dřevěná kniha, 2011)

Praktická část

34

4 Praktická část Následující kapitoly popisují jednak argumenty, které byly vzneseny proti obsahu Dřevěné knihy odbornou veřejností, dále pak vyhodnocení jejich relevantnosti (za předpokladu, že to bude možné). Ve druhé části bude znázorněn a detailně popsán výpočet, kterým bude zjištěna finanční výhodnost jednotlivých obchodních modelů, která je jádrem Dřevěné knihy a zároveň jádrem sporu Ministerstva zemědělství a široké odborné veřejnosti. Výsledkem by mělo být zjištění, zda je Dřevěná kniha pro LČR výhodná či ne. Při potvrzení druhé varianty budou následovat doporučení, která by měla vyústit v model, dle výpočtu lepší, než je ten stávající.

4.1 Argumenty oponentů Dřevěné knihy Dřevěná kniha má, jako velká část radikálních změn, své odpůrce i příznivce. Na základě studia informačních zdrojů bylo zjištěno, že příznivci jsou v naprosté většině případů z řad Ministerstva zemědělství, které nad LČR přímo rozhoduje (dřevo prodává), či z řad velkých odběratelů, kteří naopak toto dřevo nakupují. Na druhou stranu oponenty jsou, dalo by se říci, všichni ostatní. Ať už soukromí vlastníci lesa či obce reprezentováni Sdružením soukromých a obecních lesů (SVOL), ekologové (Hnutí Duha), politici (např. Petr Šilar), dřevozpracovatelé (AČMD) či řada nezávislých odborníků (např. Koordinační rada Národního lesnického programu). Dalšími oponenty jsou například Asociace českých nábytkářů, Sdružení podnikatelů a živnostníků, Svaz českých a moravských výrobních družstev a mnoho dalších. Jejich výtky se dají rozdělit na několik skupin. Zde jsou z důvodu přehlednosti rozděleny na argumenty napadající výsledky komise Ministerstva zemědělství, které vedly k vyhotovení Dřevěné knihy, a to především její metodiku. Druhou skupinou jsou pak argumenty oponující různým částem Dřevěné knihy.

4.1.1

Argumenty proti komisi Ministerstva zemědělství a jejím výsledkům

Mnozí z těch, kteří se k práci této komise vyjadřují kriticky, považují za hlavní systémovou chybu fakt, že ke komisí zveřejněným výsledkům nebyla odhalena metodika jejich dosažení. Dále pak nebyly výsledky jejich práce ani nezveřejněné postupy oponovány žádnou odbornou institucí. Požadavky odborné veřejnosti byly Ministerstvem zemědělství ignorovány, či zamítnuty. Vladimír Dolejský (2010), člen koordinační rady Národního lesnického programu 2 a bývalý výrobně technický ředitel LČR v článku

Praktická část

35

Reakce na vyhodnocení memoranda a výsledky odborné ankety MZE časopisu Lesnická práce uvádí hned několik konkrétních argumentů: 

Komise do výpočtů srovnávání modelů P a OM, nezařazovala některé neatraktivní dříví. Zvláště pak z výpočtu lukrativnosti modelu P bylo vyjmuto kalamitní dříví, které bylo odsoutěženo přes jednoduché řízení bez uveřejnění (JŘBU), ze kterého je výrazně nižší zisk. V článku je zmíněno, že takto „vypuštěno“ bylo z výpočtu pro model P až 1,25 mil. m3 dříví, což činí cca 20% objemu vyhodnocení zakázek. Tato skutečnost ovlivnila srovnání v neprospěch modelu OM z toho důvodu, že JŘBU se odehrávaly převážně u kalamitního dříví, původně prodávaném u P. Oproti tomu na OM se například kalamita, jež vznikla následkem hurikánu Emma, prodávala převážně v rámci platných smluv.



Dále autor naráží na fakt, že komise počítala dle svých slov pouze se skutečně dosaženými hospodářskými výsledky. Zde připomíná, že je třeba do výpočtu také zahrnovat neuhrazené pohledávky (např. společnosti CE WOOD, a.s.), jinak nemohou být výsledky relevantní.

Další argument napadající věrohodnost výsledků Komise MZE je popsán v týdeníku Euro. Dle něj prodávaly lesy 40% dřeva, ze kterého byla hodnocena výnosnost modelu OM přes Hradeckou lesní a dřevařskou společnost (HLDS), ve které pak audit ukázal, že zde LČR přišly o 310 mil. Kč ročně. Tato společnost byla totiž LČR vlastněna jen napůl a to spolu s podnikatelem Františkem Dejnožkem. (Junek, 2011) Jak uvádí AČMD tak nebyly k ziskům z modelu OM připočítány bonusy za dodané dříví, které dřevozpracovatelé vypláceli v roce 2009 LČR nebo HLDS, které tvoří neoddělitelnou část zisku z prodeje na OM. Jak je uvedeno v tiskové zprávě AČMD, jejich hodnota v roce 2009 přitom dosahovala 50 až 200 Kč na m3. Vzhledem k tomu, že objem dříví prodaného v režimu OM byl v roce 2009 4,2 mil. m3 tak celkový rozdíl představuje 210 až 840 mil Kč. (Dřevěná kniha je snahou o manipulaci s veřejností, tvrdí AČMD, 2010)

4.1.2

Argumenty proti obsahu Dřevěné knihy

V této podkapitole jsou sepsány argumenty, které jsou zaměřeny přímo proti Dřevěné knize. Jejich původci, kteří jsou v některých případech shodní s minulou kapitolou, pocházejí opět ze širokého spektra zájmových skupin. Byly zde vybrány hlavní argumenty proti jednotlivým položkám, které Dřevěná kniha obsahuje.

Praktická část

36

Vladimír Dolejský (2010) na tvrzení komise MZE že „převedením minimálně 200 tis. plm/rok z varianty OM do varianty P pro smluvního partnera, aby byl zachován rovný přístup a rovné tržní příležitosti pro malé a střední podnikatelské subjekty“3 namítá, že zakázky na P jsou pro soutěžitele mnohem náročnější a to především kvůli kapitálovým nárokům. Z tohoto vyplývá, že na stejné dříví, akorát obchodované na OM může dosáhnout více právě malých a středních podnikatelských subjektů. Zdeněk Valný (2011) oproti tomu zase kritizuje návaznost lesnických hospodářských plánů na délku komplexních zakázek, což je jeden z hlavních pilířů dřevěné knihy. Chyba je dle jeho slov především v tom, že lesnický hospodářský plán nestanovuje, co a kdy má být z lesa vytěženo a slouží především jako nástroj inventarizace. Existuje zde pak reálné riziko, které LHP umožňuje, a sice, že 80 procent limitu těžby uvedeném v LHP je možno vytěžit za prvních 5 let. Praktikováním tohoto postupu, by bylo možné jen velice málo kontrolovatelné „okrádání“ LČR. V jeho článku je také upozorněno na riziko manipulace s objemovými daty vytěženého dříví. Na další aspekty Dřevěné knihy upozorňuje tisková zpráva SVOL, která říká, že je nepřijatelné aby hlavním aspektem volby modelu prodeje dřeva byl zisk (i kdyby model P byl ziskovější), protože jakožto státní majetek musí LČR také plnit funkce mimoprodukční (jako například ochranu přírody či rozvoj venkova). Koncepce prodeje dřeva na P by mohla tyto funkce vážně ohrozit. Dalším zde zmíněným bodem a dle SVOL bodem kritickým, je způsob kontroly nad prováděním zakázek. Při vytížení revírníka LČR, který má na starosti 1500 až 2000 ha lesa je prý nemožné, aby kontroloval objem vytěženého dříví. V této zprávě je dále uvedeno, že i další způsoby kontroly nad smluvními partnery jsou v praxi nereálné. (Dřevěná kniha jako koncepce hospodaření se státním lesním majetkem?, 2010)

4.2 Zhodnocení Dřevěné knihy a argumentů jejich odpůrců V předchozích dvou částech byl zpracován stručný výtah hlavních bodů jak obsahu Dřevěné knihy, tak s názorů jejích odpůrců. Toto téma vyvolalo obecně širokou diskusi a vzhledem k velkému zastoupení v médiích dokonce jen málokterý laik byl ušetřen zaznamenání výměny názorů obou stran.

DOLEJSKÝ, Vladimír. Reakce na vyhodnocení memoranda a výsledky odborné ankety MZE. Lesnická práce: časopis pro lesnickou vědu a praxi. 2010, roč. 89, č. 12. 3

Praktická část

37

Dřevěná kniha je velice radikální. Přináší kompletní změnu systému a všech postupů a norem s ním spojeným. Stojí za povšimnutí jak silně je svými příznivci propagována. Ne jenom, že je podporována množstvím článků v tisku či slovy funkcionářů MZE a lesnických firem v televizi, ale dokonce i placenou inzercí. Vyvstává zde ale jedna otázka a to jak je možné, že když model prodeje dřeva na P je o několik desítek procent výhodnější (dle výsledků komise MZE), tak není a nikdy nebyl ve větší míře používán v žádných srovnatelných lesích? Jak vyplývá z podkapitoly 2.5 Použití modelů P a OM, tak ve všech srovnatelných lesích je používán převážně model OM a to jak na území našeho státu, tak v sousedních zemích včetně Rakouska, Německa, Polska a dále pak například Maďarska. Jak je tedy možné, že nikdo model prodeje na P nepoužívá, když je tak výhodný? Jak to, že všechny tyto země využívají přednostně model OM, když je znatelně nevýhodnější? Tyto otázky ústí v jediné dva možné závěry: 1. Komise MZE postupovala správně a všichni, kdo obchodují dříví na OM, dělají chybu. 2. Komise MZE postupovala špatně a všichni, kdo obchodují na OM, činí správně. Jak už bylo uvedeno, tak velká část kritiky komise MZE se vztahuje k nezveřejnění výpočtu, kterým došla k výsledkům, k jakým došla. Vzhledem k tomu, že na těchto výsledcích stojí celý nový směr, jímž se LČR ubírají, tak lze tento argument brát jako relevantní. I přes nedostatek informací o metodice, jsou zde patrné některé indicie (na které například v minulé kapitole naráží Vladimír Dolejský), ze kterých lze vytušit základní poznatky o průběhu výpočtu. Jsou to jedny z mála věcí, proti kterým může vlastně opozice argumentovat vzhledem k nezveřejnění ostatních informací. Dle názoru autora této práce je postup komise MZE nesprávný a vzhledem ke skutečnosti, že LČR jsou státní podnik tak metodika výpočtu by měla být uveřejněna. Tento nedostatek informací dává prostor pro spekulace o podjatosti komise MZE a tím pádem i pomyslné zbraně do rukou jejích odpůrců. Je zřejmé, že Dřevěná kniha byla ze strany MZE podporována některými zjevně nepravdivými argumenty. Jak zmiňuje tisková zpráva SVOL, ministr zemědělství při svém vystoupení v senátu uvedl, že by LČR při prodeji dříví na OM (ne na P jak je zavedeno Dřevěnou knihou) musely vynaložit cca 2 mld. Kč jako náklady na manipulační sklady. Jak zpráva dále správně uvádí, šlo o využití nedostatečné znalosti tématu senátory (nebo panem ministrem) a to z toho důvodu, že manipulační sklady nejsou v modelu prodeje dřeva vůbec potřebné. K užití manipulačních skladů dochází při prodeji dřeva přes manipulační (expediční) sklady, což je ale úplně jiný model prodeje a

Praktická část

38

s tématem nesouvisí. V tomto případě je zcela jasné, že na propagaci Dřevěné knihy bylo užito nepravdivého argumentu. Navíc LČR do roku 2011 prodávaly na OM cca 50 % všeho dřeva a žádné investice potřeba nebyly. (Dřevěná kniha – naděje nebo hrozba, 2011) V současnosti v době, kdy se už pracuje na uskutečňování bodů Dřevěné knihy, začínají některé, předtím ne tolik zjevné, problémy Dřevěné knihy vycházet najevo. Zde se jedná například o situaci, která nastala na konci prvního čtvrtletí 2011, kdy ČSÚ nezveřejnil hodnotu Indexu cen dříví-vlastníci za uplynulý kvartál. Dle dřevěné knihy mají LČR stanovovat pomocí tohoto indexu cenu dřeva což znamená, že LČR se dostaly do situace, ve které nemohly určit cenu za jimi prodávané dřevo. Dle týdeníku Euro mohla tímto vzniknout LČR ztráta ve výši 250 mil. Kč. (Junek, 2011) ČSÚ se k případu vyjádřil v tom smyslu, že není zodpovědný za případnou ztrátu LČR, protože státní podnik si sám ustanovil, že bude dříví podle tohoto indexu prodávat. Pro úplnost zbývá dodat snad jen to, že výpadek byl zapříčiněn přechodem na jinou metodiku výpočtu. (Víchová, 2011) Dalším příkladem může být situace, která by dle Dušana Kütlera (2012) mohla nastat ve způsobu distribuce dřeva lesnickými společnostmi. Článek obsahuje informaci, že by mohlo dojít ke změně prodeje dřeva přes burzu. Nyní je Dřevěnou knihou stanoveno, že 20% dřeva musí smluvní partneři LČR prodat na veřejném trhu, tedy nejčastěji přes burzu. Toto opatření je zde proto, aby byl, jak je uvedeno v samotné Dřevěné knize, zajištěn přístup menších zpracovatelů ke dřevu. Jejich ztíženou situaci vidí jako nevýhodu prodeje dřeva na lokalitě P samotná Dřevěná kniha a tak zavádí tento postup. Lesnické společnosti ale tento postup shledávají jako nefunkční a tak je pravděpodobné, že z povinnosti se stane dobrovolný prodej. Zarážející na této situaci je fakt, že toto byla dle Dřevěné knihy jedna z mála pojistek toho, že drobní zpracovatelé budou mít i nadále (po zavedení Dřevěné knihy) přístup ke dřevu. Je k uvážení, zda velké lesnické společnosti budou dobrovolně prodávat dřevo malým zpracovatelům a zvyšovat si tím svoji, nejen administrativní, zátěž a tím pádem i náklady, nebo, kvůli absenci povinnosti, malé zpracovatele z řetězce úplně vypustí a budou dříví prodávat jen po velkých, pro ně výhodných, kontraktech. Tato situace může teoreticky vést až ke krachu některých zpracovatelů dřeva a to kvůli modelu prodeje na lokalitě P.

Praktická část

39

4.3 Zjištění ceny dřeva na odvozním místě praktickým výpočtem Po zjištění argumentů zastánců a kritiků Dřevěné knihy vyplynulo, že model P má jisté nedostatky. Tyto nedostatky se její zastánci snaží korigovat výše uvedenými doplňky jako například povinnost prodeje 20% dřeva malým zpracovatelům atd. Jako hlavní a rozhodující argument, který zcela převažuje nad těmito nedostatky je pro zastánce Dřevěné knihy ekonomická výhodnost modelu P nad modelem OM. Jak již ale bylo výše popsáno, tato přednost plyne z výsledků komise MZE, která neuvedla postup výpočtu, tudíž dala podnět jejím odpůrcům, kteří tvrdí, že její výsledky jsou zmanipulované a podjaté ve prospěch modelu P. Ať už bude vytýkána jakákoliv, třeba jen polovičatě zveřejněná, část výpočtu efektivity modelů, nikdy, s výjimkou zveřejnění výpočtu, nebude objektivně jasné, jaký model je výhodnější. Z tohoto důvodu bude nyní proveden zjednodušený výpočet efektivity obou modelů. Zjednodušený bude z toho důvodu, že některá data nejsou veřejně dostupná a jsou obchodním tajemstvím LČR.

4.3.1

Postup výpočtu ceny dřeva na odvozním místě

Postup výpočtu bude proveden porovnáním cen na P a na OM. Prvním krokem bude tedy vypočítat cenu na OM. K tomuto byly vybrány dva referenční lesy alokované v blízkosti města Brna. Vypočtená cena jednotlivých dřevin na OM bude později přepočítána a zprůměrována na cenu jednoho m3 dřeva na celém území ČR podobným způsobem, jakým pravděpodobně postupovala komise MZE. Následně dojde k porovnání s výslednou cenou komise MZE u modelu P a diskuze výsledků. K dosažení relevantnosti výsledků bude třeba údaje ze všech zdrojů přepočítat k jednomu roku. Tímto rokem byl stanoven rok 2010. Pro výpočet byly vybrány modelové lesní porosty odd. 831 – 7a (3,92 ha, lesní typ 2L1) a odd. 833 – 9 (plocha 3,11 ha, lesní typ 3H5) jenž jsou zobrazeny na obrázku 3. Tyto lesy jsou majetkem Sdružení singularistů Nuzířov, okres Brno-venkov, které se nachází v přírodní lesní oblasti č. 33 (Předhoří Českomoravské vrchoviny), LHC 607801. (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 2012)

Praktická část Obr. 3

40

Lesy 831 – 7a, 833 - 9

Zdroj: Mapy.cz, 2012; Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 2012; vlastní práce

Samotný postup výpočtu efektivnosti a ziskovosti modelu OM byl rozdělen do následujících krojů: 1. taxační údaje z lesní hospodářské osnovy byly aktualizovány k roku 2010 a upřesněny šetřením. Toto bylo provedeno za pomoci výnosových tabulek v Technické příručce lesnické. (Němec, 1964); 2. na základě Sortimentačních tabulek (Pařez, Michalec, 1987) a Doporučených pravidel pro měření a třídění dříví v České republice 2008 (2007) bylo zjištěno, které sortimenty je možné vyrobit z dostupného těžebního fondu; 3. výpočet ceny dřeva na pni podle dřevin a potenciálních sortimentů. Ceny jednotlivých sortimentů byly získány ze Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2010 (2011). Tyto ceny jsou uváděné bez DPH; 4. výpočet přímých nákladů těžební činnosti. To znamená nákladů na těžbu, přiblížení od pařezu na odvozní místo a výrobu sortimentů (tzv. manipulaci);

Praktická část

41

5. zjištění tržních zisků ze sortimentů na odvozním místě odečtením nákladů na těžební činnost od ceny potenciálních sortimentů dříví na pni; 6. přepočítání zisku ze dřeva z referenčních lesů na celou ČR za pomocí koeficientů podílu jednotlivých dřevin v ČR a přirovnání cen zbylých dřevin zastoupených v ČR k cenám dřevin vypočtených; 7. přepočtení výsledků komise MZE k roku 2010 za použití Indexu cen v lesnictví (vlastníci), jenž je vydáván ČSÚ; (Český statistický úřad, 2012) 8. porovnání zisku za dříví při prodeji v režimu OM a režimu P. Celý výpočet je zapsán v tabulkách 8, 9, 10 a 11. Tabulky 8 a 9 jednak popisují skladbu dřevin v dotyčných lesích (tab. 8 les 831 – 7a, tab. 9 les 833 – 9) a dále je zde zaznamenán výpočet celkových cen dřeva na pni tzn. stojících stromů. Od této ceny jsou pak v souhrnné tabulce 10 odečteny náklady těžební činnosti a dále je zde vypočten průměrný zisk v Kč/m3 podle příslušné dřeviny. V tabulce 11 je pak obsažen odhad v Kč/m3 ostatních dřevin na území ČR pomocí přirovnání k těm, k jejichž výpočtu došlo. Nakonec je zde stanoven průměrný zisk v Kč/m3 dřeva v ČR na OM.

Praktická část

4.3.2

42

Výpočet zisku z prodeje na odvozním místě

Následuje podrobný popis výpočtů pomocí čísel sloupců v tabulkách. Jednotlivé sloupce v tabulkách 8 a 9 uvádí: 1. Druhy dřevin zastoupený ve vybraných lesích. 2. Koeficient vyjadřující míru zastoupení jednotlivých dřevin. 3. Bonita dřeviny je míra pro zhodnocení a porovnání produkční schopnosti dřeviny na stanovišti. 4. Průměrná tloušťka stromů ve výšce 1,3 m nad zemí. 5. Zásoba dřeva v m3 byla vypočtena sečtením sloupců 5, 6 a 7. 6, 7. Vyjadřuje objem dříví obsažený v kmenech 1. a 2. tloušťkové třídy. 8. Vyjadřuje objem paliva či vlákniny v přístupném těžebním fondu. 9, 10. Obsahuje cenu výřezů 1. a 2. tloušťkové třídy. 11. Popisuje cenu paliva či vlákniny. 12, 13. Zde je vyjádřena cena dříví na pni první a druhé tloušťkové třídy, jenž byla vypočtena vynásobením příslušných objemů dřeva a jejich cen. 14. V tomto sloupci jsou ceny paliva či vlákniny na pni, kterých bylo dosaženo vynásobením objemu této položky a její ceny. 15. V posledním sloupci jsou sečteny celkové výnosy ze dřeva a paliva či vlákniny. Jejich suma vyjadřuje cenu vytěženého dřeva na pni.

Praktická část Tab. 8

831-7a

zastoupení bonita dřeviny dřeviny dřevina

43

výčetní tloušťka zásoba středního dřeva v kmene v m3 cm

objem výřezů užitkového dříví podle tloušťkových tříd v m3

objem paliva či vlákniny 1 (střední 2 (střední v m3 tloušťka tloušťka 10-19 20-29 cm) cm)

průměrná cena výřezů užitkového dříví v Kč/m3 tloušťková třída

1

2

cena dříví v Kč průměrná cena tloušťková třída paliva či vlákniny Kč/m3 1 2

palivo či vláknina

celkem

15 1 2 3 4 5 (6+7+8) 6 7 8 9 10 11 12 (6*9) 13 (7*10) 14 (8*11) (12+13+14) borovice 0,6 3 28 740 160 486 94 1206 1415 798 192960 687690 75012 955662 dub 0,2 5 23 173 103 70 1879 898 193537 0 62860 256397 smrk 0,2 6 26 189 28 136 25 1511 1819 537 42308 247384 13425 303117 celkem 1102 1515176 Zdroje: Němec, 1964; Pařez, Michalec, 1987; Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice 2008 (2007); Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2010 (2011), Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 2012; vlastní práce

Praktická část

Tab. 9

833-9

zastoupení bonita dřeviny dřeviny dřevina

44

výčetní tloušťka zásoba středního dřeva v kmene v m3 cm

objem výřezů užitkového dříví podle tloušťkových tříd v m3 1 (střední tloušťka 10-19 cm)

2 (střední tloušťka 20-29 cm)

průměrná cena výřezů užitkového dříví v Kč/m3 objem paliva či vlákniny v m3

tloušťková třída

1

2

cena dříví v Kč průměrná cena tloušťková třída paliva či vlákniny Kč/m3 1 2

palivo či vláknina

celkem

5 14 15 1 2 3 4 (6+7+8) 6 7 8 9 10 11 12 (6*9) 13 (7*10) (8*11) (12+13+14) smrk 0,8 3 32 1028 109 858 61 1511 1819 537 164699 1560702 32757 1758158 borovice 0,15 1 30 173 33 124 16 1206 1415 798 39798 175460 12768 228026 dub 0,05 4 26 45 10 26 9 1879 2744 898 18790 71344 8082 98216 celkem 1246 2084400 Zdroje: Němec, 1964; Pařez, Michalec, 1987; Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice 2008 (2007); Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2010 (2011), Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 2012; vlastní práce

Praktická část

45

Jednotlivé sloupce v tabulce 10 uvádí: 1, 2 a 3 obsahují údaje přepsané z tabulek 8 a 9. 4. obsahuje náklady těžební činnosti. Tyto se skládají jednak z nákladů na těžbu a přiblížení od pařezu na lokalitu OM. Tyto dva náklady jsou čerpány ze Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2010 (Ministerstvo zemědělství, 2011) (dále jen Zpráva o stavu lesa). Posledním nákladem v nákladech těžební činnosti je cena výroby sortimentů. Tuto položku Zpráva o stavu lesa neuvádí, a proto bylo pro výpočet použito expertní stanovisko, podle něhož tvoří průměrné náklady na výrobu sortimentů jednu třetinu nákladů na výkon těžby dříví. Průměrné přímé náklady na těžební činnost v ČR v roce 2010 na 1m3 tedy byly: 

Těžba dříví: 267 Kč;



Přiblížení z lokality P na lokalitu OM: 232 Kč;



Výroba sortimentů 89 Kč

.

Celkem tedy náklady těžební činnosti byly 588 Kč . Obsah sloupce 4 byl získán tím způsobem, že byl vynásoben objem těžby (sloupec 2) částkou 588 Kč. 5. Celkové tržby za dříví v režimu OM byly spočteny odečtením nákladů na těžební činnost (4) od ceny dříví na pni (3). 6. Tržby na jeden m3 byly vypočítány jako podíl celkových tržeb podle dřevin (5) a vytěženými objemy dřevin (2). 7,8. Tato přidružená tabulka udává průměrné ceny jednotlivých dřevin za 1 m3 v obou referenčních lesích. Sloupec 8 byl vypočten pomocí aritmetických průměrů ze zisků z jednotlivých dřevin v obou lesích, uvedených ve sloupci 6. Poslední řádek sloupce 8 je pak vypočten jako aritmetický průměr průměrných zisků na 1 m3 ze všech dřevin.


831-7a

46

celkem dřevina

těžba [m3]

cena dříví na pni [Kč]

náklady těžební činnosti[Kč]

1

2

3

4

zisk ze dříví v režimu OM [Kč]

[Kč/m3]

5 (3-4)

6 (5/2)

borovice dub smrk

740 173 189

955662 256397 303117

435120 101724 111132

520542 154673 191985

703 894 1015

celkem

1102

1515176

647976

867200

787

7

8

dřevina borovice dub smrk

průměrný zisk [Kč/m3] 716,5

borovice 173 228026 101724 126302 730 dub 45 98212 26460 71752 1594 1244 833-9 smrk 1028 1758158 604464 1153694 1122 1068,5 celkem 1246 2084396 732648 1351748 1085 průměr 1009,666667 Zdroje: Němec, 1964; Pařez, Michalec, 1987; Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice 2008 (2007); Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2010 (2011), Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 2012; vlastní práce

Praktická část

47

Jednotlivé sloupce v tabulce 11 uvádí: 1. Tento sloupec opět určuje druh dřeviny, ale v tomto případě je doplněn o modřín, buk, břízu a položku „zbytek“, která vyjadřuje zbylé lesní dřeviny na území ČR. 2. Popisuje zastoupení dřevin v České republice. Tyto údaje jsou čerpány ze Zprávy o stavu lesa (2011). 3. Tento sloupec popisuje, ke kterým vypočteným dřevinám (u nichž byl vypočten zisk na 1 m3 v referenčních lesích) lze ziskově přirovnat tzv. odhadnuté dřeviny (ty, které jsou na území ČR zastoupeny ve znatelném množství, ale tržby z nich nebyly vypočteny pomocí referenčních lesů), toto přirovnání bylo učiněno na základě údajů o ceně dřeva ze Zprávy o stavu lesa (2011), přičemž byla vyhledávána vždy cenově nejpodobnější dřevina ve stejné kvalitativní kategorii z těch, jejichž cena byla vypočtena pomocí referenčních lesů. Výsledkem je, že modřín (1769 Kč/m3, 3. tř. A/B), byl cenou přirovnán ke smrku (1819 Kč/m3, 3. tř. A/B ) a buk a bříza (1473 a 1199 Kč/m3, 3. tř. A/B) k borovici (1415 Kč/m3, 3. tř. A/B). Cena ostatních dřevin, kterých je cca. 10% (viz. Sloupec 2) a u kterých Zpráva o stavu lesa (2011) neudává potřebné údaje, je stanovena jako aritmetický průměr průměrných cen smrku, borovice a dubu z referenčních lesů. Tato částka činí 1009,67 Kč (viz. Tabulka 10, sloupec 8). 4. Zde jsou uvedeny průměrné ceny, jednak vypočtené a jednak odhadnuté (přirovnáním či zprůměrováním). 5. V posledním sloupci jsou vypočteny jednotlivé peněžní podíly podle jednotlivých dřevin, z nichž se sestává pomyslný průměrný metr krychlový vytěžený na území ČR. Peněžní podíly vznikly vynásobením zastoupení dřevin v ČR (sloupec 2) a průměrným ziskem na 1 m3. Jejich součtem pak dostaneme průměrný zisk (se započtením přímých nákladů) z jednoho metru krychlového dřeva v ČR, prodávaném v modelu OM což je 979,7 Kč. Toto je výsledek celého výpočtu.


48

Vztažení na ČR dřevina

zastoupení může být průměrný zisk z zisk v ČR na v ČR srovnáno s výpočtu [Kč /m3] 1m3

1 2 3 4 5 (2*4) borovice 716,5 120,44365 0,1681 vypočtené dub 0,0688 1244 85,5872 smrk 1068,5 0,5192 554,7652 modřín 1068,5 0,0388 smrk 41,4578 buk 716,5 0,0732 borovice 52,4478 odhadnuté bříza borovice 716,5 0,028 20,062 zbytek 0,1039 průměr 1009,666 104,904367 celkem 1 979,668017 Zdroje: Němec, 1964; Pařez, Michalec, 1987; Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice 2008 (2007); Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2010 (2011), Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 2012; vlastní práce

4.4 Porovnání zisku z modulu „odvozní místo“ s modelem „při pni“ Zisk z prodeje modelem OM, který byl vypočten v předchozí kapitole je nyní třeba porovnat se ziskem z prodeje prostřednictvím modelu P. Vzhledem k nedostupnosti reálných zisků z modelu P za rok 2010 (nebo za roky ostatní), bude převzat výsledek odborné komise MZE, který byl publikován v časopise Lesnická práce (Příhoda, 2010). Toto srovnání je možné z toho důvodu, že jak výpočet uvedený v předcházejících kapitolách, tak výpočet komise MZE nebere v potaz nepřímé náklady spojené s prodejem dřeva (Dřevěná kniha, 2011). Výsledky komise MZE se vztahují k rokům 2008 a 2009 přičemž zde uvedený výpočet je vztažen k roku 2010. Je tedy třeba přepočítat zisky z prodeje dřeva modelem P k roku 2010.

4.4.1

Úprava zisků z modelu „při pni“

Přepočet zisku k roku 2010 je proveden na základě Indexu cen v lesnictví (vlastníci), který je čtvrtletně zveřejňuje ČSU. Průměrné tempo růstu cen dřeva bylo v roce 2009 101,6 a v roce 2010 105,9 (předchozí období = 100). (Český statistický úřad, 2012) Po přepočtu bude cena z obou let zprůměrována. Zisky uvedené komisí MZE jsou následující (Příhoda, 2011):

Praktická část

 

49

Zisk z 1m3 dřeva prodávaného modelem P za rok 2008 je 874 Kč; Zisk z 1m3 dřeva prodávaného modelem P za rok 2009 je 776 Kč.

Výpočet převedení zisků k roku 2010:

Vypočtení průměru obou zisků z 1 m3 u prodávaného modelem P v roce 2010:

Výsledkem tedy je, že 1m3 dřeva by byl v roce 2010 prodán pomocí modelu P za 881,1 Kč.

4.4.2

Porovnání ziskovosti modelů

Z výpočtů uvedených v tabulkách v příloze 1 a popsaných kapitolou 3.4.3 vyplývá, že průměrný zisk z jednoho metru krychlového dřeva obchodovaného na OM v roce 2010 byl 979,7 Kč. Z upravených (aktualizovaných k roku 2010) výsledků komise MZE vyplývá, že průměrný zisk z jednoho metru krychlového dřeva obchodovaného na P v témže roce činil 881,1 Kč. Výsledkem je, že prodej modelem OM by v roce 2010 byl výhodnější než modelem P o 98,6 Kč , což činí rozdíl 11,19% . V roce 2010, kdy těžba LČR dosáhla 8 050 000 m3 dřeva, by LČR použitím modelu OM zvýšily svůj zisk o 793 730 000 Kč . (Lesy České republiky, 2011)


50

5 Diskuse získaných poznatků V praktické části byly shrnuty dva okruhy poznatků. Jednak argumenty kritiků Dřevěné knihy, díky kterým bylo toto téma popularizováno v médiích a také výpočet efektivity modelů prodeje dřeva, jenž by měl sloužit jako průkazný materiál vypovídající o tolik diskutovaném problému ziskovosti metod prodeje na P a na OM. Argumenty obou stran byly posouzeny z nezaujatého hlediska, přičemž výsledkem je to, že Dřevěná kniha vznikla na základě nezveřejněných výpočtů, které nebyly oponovány a výtkám kritiků se buď nedostalo odpovědi, či byly dementovány nekorektním způsobem. Dle názoru autora bakalářské práce by měl být výpočet, který dal vzniknout takto závažnému dokumentu, jako je Dřevěná kniha veřejně publikován a oponován odbornou veřejností. Každý referenční obchod dřeva, na kterém byla měřena ziskovost obou modelů, měl být pod drobnohledem široké veřejnosti a vůbec všech zájmových skupin. Předchozí analýzou argumentů oponentů Dřevěné knihy vyplynulo, že její tvůrci a příznivci využívali neznalosti lesnické problematiky k její propagaci, ať už v médiích či před politiky. V části zabývající se početním srovnáním obou modelů byl výpočet konstruován na datech z dvou reálných referenčních lesů nacházejících se v blízkosti měst Brna. V tomto výpočtu byla zjištěna ziskovost ze tří dřevin, které zabírají většinu lesního fondu České republiky. Těmito dřevinami jsou smrk, borovice a dub. Pro pozdější porovnání ziskovosti obou modelů bylo nutné vypočítat průměr ze všech dřevin zastoupených na území ČR. Průměrný zisk ze zbytku dřevin (kromě třech vypočtených) musel tedy být zjištěn odhadem. K tomuto bodu by se také mohla vztahovat případná kritika tohoto výpočtu. Dle názoru autora byl tento odhad a tím i celkový výsledek neboli průměrný zisk z 1 m3 dřeva na území ČR v roce 2010 proveden s vysokou spolehlivostí, jelikož dřeviny, z nichž byl zisk vypočten, zabírají více než 75% veškeré zalesněné plochy území ČR. Zisk z dalších zhruba 14 % stromů (modřín, buk, bríza), byl na základě údajů o cenách dřeva odhadnut s přiměřenou přesností. Až v poslední kategorii a stromů, u nichž byl zisk počítán aritmetickým průměrem, by mohly vzniknout nepřesnosti. Vzhledem k tomu, že těchto stromů je pouze necelých 11% je možné tyto odchylky považovat za zanedbatelné.


51

Další možnou výtkou, jež by se k výpočtu zisku z 1 průměrného metru čtverečního dřeva v roce 2010, prodávaného modelem OM mohla vztahovat je fakt, že nebyly započítány nepřímé náklady. Tyto náklady jsou u modelu OM vyšší než u modelu P a tím pádem mohlo dojít k určitému zkreslení. Tyto náklady nebylo možno vypočítat především kvůli nedostatku informací. Tyto informace (náklady na administrativu, mzdy prodejců dřeva na OM) nejsou totiž LČR zveřejňovány. V odpovědi na otázku, zda by tento nedostatek výpočtu nemohl ovlivnit výsledek výpočtu, se dá ale říct, že ne. Toto je zapříčiněno dvěma důvody. Tím prvním je, že model OM má sice větší nepřímé náklady, ale model P zase vyžaduje mnohem větší kontrolu. Náklady na tuto kontrolu, jejíž popis je sepsán v samotné Dřevěné knize (auditoři lesnických zakázek, soudní znalci, MZE,…) by měly minimálně částečně kompenzovat náklady na prodej dřeva v modelu OM. Dalším důvodem je fakt, že rozdíl by se pak v zisku na 1 m3 dřeva promítl v řádu korun, maximálně desetikorun což je zapříčiněno zejména měřítkem, ve kterém LČR těží a obchodují dřevo. Jak uvádí Dřevěná kniha (2011), tak komise MZE také nepočítala s nepřímými náklady, takže výsledek soustavy výpočtů, který je jedním z výsledků této práce, je přímo porovnatelný s výsledky této komise. V kapitole Výpočet zisku z prodeje na odvozním místě bylo vypočteno, že zisk 1 m3 v roce 2010 by byl průměrně 979,7 Kč. Tato částka je o cca. 11% vyšší, než zisk u modelu P ve stejném roce. Model OM je tedy výhodnější. Částka, kterou komise MZE vypočetla jako zisk z modelu OM je téměř poloviční, než ta, jež byla vypočtena v této práci. Zde se ale opět dá na základě protiargumentů spekulovat o podjatosti komise či případných manipulacích s výpočty. Některé z těchto potenciálních nedostatků jsou ale nyní už v řešení Policie ČR (vzhledem k obchodování na OM prostřednictvím Hradecké lesní a dřevařské společnosti). (Kroupa, Klímová, 2012) Stejně tak se dá spekulovat o reálnosti ziskovosti z modelu P, jež může být, na základě výše zmíněných argumentů, také zkreslen. Posledním poznatkem, který podporuje spekulace v předchozím odstavci, je fakt, že model P není nikde ve srovnatelných podmínkách používán. Tento fakt byl již uveden v teoretické části. Mojmír Vlašín, místopředseda dozorčí Lesů města Brna, k tomuto tématu napsal, že „Za prvního ředitele (Ing. Černý) bylo odmítnutí prodeje P bráno jako jeden ze základních kamenů ekonomiky Lesů MB. Ztrátovost prodeje P je naprosto


52

zřejmá. Městské lesy prodávaly vždy z manipulačního skladu nebo OM. Za nového ředitele (Ing. Neshyba) se přešlo prakticky úplně na prodej z OM, čím se výrazně snížily náklady na dopravu, a zvýšil se zisk“.4

4

VLAŠÍN, Mojmír. Osobní e-mailová korespondence, Mojmír Vlašín, Vojtěch Fiala. 2012.


53

6 Návrhy a doporučení Hlavním návrhem, který je směřován k LČR a jenž by měl být na základě této bakalářské práce realizován, je přechod z prodeje v režimu P (prostřednictvím tzv. komplexní zakázky) na režim prodeje dřeva ve vlastní režii čili na OM. Zdůvodnění vychází z finanční výhodnost modelu OM nad modelem P. Jedná se především o zhruba 11 % navýšení ziskovosti a to oproti ceně vypočtené samotnou odbornou komisí MZE, která se dopustila pochybení, které zřejmě vedly k nadsazení zisku z tohoto způsobu prodeje dřeva. Tento přechod by musel být realizován pozastavením vypsaných tendrů a vyhodnocením smluvních podmínek mezi LČR a smluvními partnery, jejichž zakázky už probíhají. Za předpokladu smluv, bez možnosti odstoupení by bylo třeba, na územích jichž se zakázky týkají, počkat se zavedením modelu OM. Za předpokladu smluv s možností penalizovaného odstoupení by bylo potřeba vypočítat, zda by rozdíl mezi ziskem z komplexní zakázky a z prodeje ve vlastní režii pokryl penále a případně ze smluv odstoupit. Tento postup by samozřejmě byl velice problematický, ale v zájmu co největší ziskovosti LČR, při níž by nebyly zanedbávány mimoprodukční funkce lesa, je nutný. Následně by bylo nutné zhotovit plán, dle kterého bude zaváděn model prodeje na OM prvně na územích nezatížených komplexními zakázkami a po jejich ukončení či vypršení i na těch ostatních. K tomuto by bylo třeba najmout zaměstnance, jenž by se prodejem dřeva zabývali (nejspíše by to nebyl složitý proces, jelikož, jak už bylo výše uvedeno, LČR prodávaly do roku 2011 cca 50% dřeva na OM a tím pádem mají jistě zkušené prodejce dřeva). V případě zavedení modelu OM by také bylo třeba počítat s dalšími úsporami z rozsahu, které by udělaly model OM ještě výhodnějším oproti realizacím před rokem 2011, kdy byl model OM používán jen částečně. Jde zde například o náklady na transport od pně na OM, jež by se s propracovanější sítí odvozních míst snížily. Je zřejmé, že při velikosti LČR by byla nezbytně nutná rozsáhlejší analýza, než je tato bakalářská práce, přestože jsou zde jasně patrné závěry, jež svědčí o některých pochybeních především ze strany MZE a jsou zde zjištěny nedostatky Dřevěné knihy a samotného modelu P v podobě a rozsahu v jakém je uplatňován. Tato analýza by měla splňovat kritéria toho, že by byla zhotovena na základě auditu, její postup by byl transparentní a byla by oponována odbornou a nezávislou skupinou specialistů. Teprve


54

poté by bylo třeba zhotovit stejně transparentním postupem plán transformace lesnické politiky LČR. Tohoto postupu by bylo využito se započtením všech empirických dat, jež autorovi této bakalářské práce nebyla dostupná, a mohlo by tím dojít ke zpřesnění výpočtů zde uvedených. Jak už je v diskusi výsledků výpočtů zdůvodněno, analýza na přesnějších datech většího rozsahu by neměla změnit výsledek, jenž je přinesen touto bakalářskou prací, ale došlo by pouze k zpřesnění a tím by mohl sloužit pro pozdější efektivnější vybudování administrativy, jež by zajišťovala prodej dřeva na OM. Vzhledem k tomu, že celá Dřevěná kniha stojí na prodeji dřeva smluvními partnery (tedy modelu P) a dále jsou zde pouze popisovány a argumentovány části komplexní zakázky, do které je prodej dřeva modelem P implementován, tak je doporučuji model prodeje dřeva na OM a zneplatnění celé Dřevěné knihy.

Závěr

55

7 Závěr V této bakalářské práci byla zhodnocena koncepce hospodaření LČR, jež je často nazývána Dřevěnou knihou. Tato koncepce se v době svého schválení v roce 2011 dočkala rozsáhlé kritiky (která ovšem stále pokračuje i když částečně přehlušena jinými tématy), což také vedlo ke vzniku této práce. Ta obsahuje zhodnocení Dřevěné knihy a argumentů jejích oponentů z důvodu zjištění toho, na které straně je pravda. Při analýze a prostudování dostupných zdrojů (uvedených v části Literatura), bylo zjištěno, že celý spor tkví v užívání dvou modelů prodeje dřeva a dalších postupů, úzce spjatými s těmito modely. Jedná se o model P, kdy je dříví prodáváno formou tzv. komplexní zakázky a model OM, kdy je dříví prodáváno na odběrním místě v lese a v režii majitele lesa. Dřevěná kniha, jež je jakýmsi návodem jak by měly LČR prodávat dřevo, v jejich lesích vyrostlé, vznikla díky výsledkům komise sestavené v roce 2007 MZE. Tato, na základě neprůhledné, zavádějící a v některých případech chybné metodiky vyhodnotila, že model P je modelem ekonomicky výhodnějším. V Dřevěné knize je tedy ustanoven model P jako jediný, který budou LČR od roku 2011 využívat (zakomponovaný v již zmíněné komplexní zakázce). Oponenti Dřevěné knihy, rekrutováni v mnohých případech z řad lesníků, jež sami používají model OM, byli zásadně proti modelu P kvůli jeho ekonomické nevýhodnosti a své argumenty často prezentovali v médiích. Zevrubný popis jejich vybraných argumentů je v první části praktického úseku této práce. Při zhodnocení jejich argumentů byly tyto označeny za relevantní a validní a tudíž potvrdili nedostatky modelu P a především velké chyby v postupu komise MZE, jež zavdala podnět k užívání modelu P na prakticky všech lesních majetcích LČR. Slova oponentů ale vyslyšena nebyla a tak byla Dřevěná kniha schválena a od roku 2011 se LČR řídí podle ní. Tato práce ovšem nepřispívá ke zhodnocení efektivnosti modelu P potažmo celé Dřevěné knihy pouze shromážděním a vyhodnocením argumentů pro a proti Dřevěné knize, ale také samotným vyhodnocením vhodnosti jednotlivých modelů výpočtem. Tímto jde zjistit ziskovost a podobné parametry obou modelů, nejde jím ale zjistit jejich vliv na kvalitu plnění mimoprodukčních funkcí lesa, jež jsou neméně důležité. Na základě rozboru je pro tyto funkce vhodnější model OM a to z toho důvodu, že při komplexní zakázce může docházet k nekvalitnímu obhospodařování lesa.

Závěr

56

Ziskovost obou modelů byla porovnána v kapitole „Porovnání s modelem P“ díky výpočtu, jenž je popsán v kapitole „Zjištění ceny dřeva na OM praktickým výpočtem“. Ten byl proveden pomocí dvou referenčních lesů v blízkosti města Brna za pomoci zdrojů, které jsou uvedeny v kapitole Literatura. Samotný výpočet byl zapsán v tabulkách, nacházejících se kapitole Výpočet zisku z prodeje na odvozním místě. Výsledkem, který potvrzuje argumenty oponentů Dřevěné knihy je, že model prodeje dřeva OM je výhodnější než model P zhruba o 11%, přičemž z toho důvodu, že zisk z modelu P, který byl srovnávaný s vypočteným ziskem z modelu OM, byl převzat z výsledků komise MZE, je zde velké riziko, že tento rozdíl by reálně mohl být o mnoho vyšší (kvůli nadsazenosti zisku z modelu P ve výsledcích komise MZE). Tento výsledek výpočtu se následně promítl v doporučeních, ve kterých je určen jako nejlepší model prodeje dřeva LČR model OM. LČR jakožto státní majetek by měly být pod bedlivým dozorem a jednou z hlavních zásad by zde měla být transparentnost. Toto se v případě Dřevěné knihy nestalo a vzhledem k měřítku v jakém je v LČR těženo dřevo má tato skutečnost dalekosáhlé dopady na zisk státu z tohoto podniku. Dopad na kvalitu lesa a tím jak na jeho produkční tak mimoprodukční funkce se ukáže až časem a proto je třeba ho neustále sledovat a vyhodnocovat.

Literatura

57

8 Literatura 8.1 Tištěné zdroje BARTUNĚK, Jiří a Hana KELBLOVÁ. Obchodování s dřívím. Písek: Matice lesnická spol. s.r.o., 1999. ISBN 80-86271-01-3. DOLEJSKÝ, Vladimír. Reakce na vyhodnocení memoranda a výsledky odborné ankety MZE. Lesnická práce: časopis pro lesnickou vědu a praxi. 2010, roč. 89, č. 12. Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice 2008. Praha: Lesnická práce, s.r.o., 2007. ISBN 978-80-87154-01-4. Dřevěná kniha jako koncepce hospodaření se státním lesním majetkem?: Tisková zpráva SVOL 7.12.2010. Zpravodaj pro vlastníky, správce a přátele lesa. 2010, č. 13. FLORA, Martin. Zákon č. 250/1852 a lesní právo do roku 1960. Lesu Zdar. 2004, 2/3. Dostupné z: http://www.lesycr.cz/o-nas/casopis-lesuzdar/Lists/ArchiveListInstance/Attachments/69/02-03_04.pdf JUNEK, Adam. Rvačka o lesní miliardy. Euro. 2011, č. 23. KLÍMA, Karel. Odborná lesnická exkurze SVOL do Belgie, 2011. Zpravodaj pro vlastníky, správce a přátele lesa. 2011, č. 16. KROUPA, Janek a Jana KLÍMOVÁ. Po skalinách šumí miliony. MF DNES. 2012, 12. dubna. KŘEPELA, Michal. Historie lesního práva na území České republiky do roku 1852. Lesu Zdar. 2004, 2/3. Dostupné z: http://www.lesycr.cz/o-nas/casopis-lesuzdar/Lists/ArchiveListInstance/Attachments/69/02-03_04.pdf KÜTLER, Dušan. Tendr Lesů ČR na rok 2013 asi dozná změn. E15. 2012, č. 1089. LESY ČESKÉ REPUBLIKY , s.p. Výroční zpráva 2010. Praha: B.I.G, 2011. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2010. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2011. ISBN 978-80-7084-9958.

Literatura

58

NĚMEC, Josef. Technická příručka lesnická. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1964. OLIVA, Jiří a Jaromír SIXTA. Lesnická politika: texty přednášek pro lesnickou fakultu ČZU v Praze. Hradec Králové, 2001. PAŘEZ, Jan a Miroslav MICHALEC. Lesnický průvodce 1/1987. Praha: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, 1987. POLENO, Zdeněk, Milan ŠVESTKA, Jaromír SIXTA, Jaroslav ŠVARC, Karel KOPEČNÝ, Vladimír SIMANOV, Zdeněk RYS, Jaroslav PETRŽELKA, František MORÁVEK, Jindřiška LOSMANOVÁ a Bohumil SOUCHA. Příručka pro vlastníky lesa. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR - odbor lesního hospodářství, 1997. PŘÍHODA, Jan. Vyhodnocení memoranda za období roku 2008 a 2009 a výsledky odborné ankety MZE. Lesnická práce. 2010, č. 11. SCHMITHÜSEN, Franz, Albin SCHMIDHAUSER, Stephan MELLINGHOF, Alfred KAMMERHOFER a Bastian KAISER. Unternehmerisches Handeln in der Wald - und Holzwirtschaft. Hemsbach: Deutscher Betriebswrite, 2003. ISBN 3-88640-99-9.

8.2 Webové zdroje Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://czso.cz/ Dřevěná kniha – naděje nebo hrozba. Silvarium.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.silvarium.cz/zpravy-z-lesnictvi/drevena-kniha-nadeje-nebohrozba Dřevěná kniha je snahou o manipulaci s veřejností, tvrdí AČMD. Silvarium.cz [online]. 2010 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.silvarium.cz/zpravy-zlesnictvi/drevena-kniha-je-snahou-o-manipulaci-s-verejnosti-tvrdi-acmd Dřevěná kniha: Koncepce Ministerstva zemědělství k hospodářské politice podniku Lesy České republiky, s.p., od roku 2012. In: www.eagri.cz/public/web/file/104332/DK_Koncepce_HP_LCR.doc. 2011. Eurostat news release. Eurostat [online]. 2011 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/5-15062011-BP/EN/5-15062011BP-EN.PDF

Literatura

59

Hnutí Duha: Dřevěná kniha je tunel do českých lesů. Česká televize [online]. 2011 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/116026-hnutiduha-drevena-kniha-je-tunel-do-ceskych-lesu/ JANDOVÁ, Monika a Jiří RYBIČKA. Šablona pro závěrečné práce. Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta, 2010. LESY ČESKÉ REPUBLIKY , s.p. Lesy ČR [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. Dostupné z: http://www.lesycr.cz/Stranky/default.aspx Mapy.cz [online]. 2012 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: www.mapy.cz MATĚJÍČEK, Jiří. Vymezení základních pojmů a vztahů z oblasti mimoprodukčních funkcí lesa. VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI [online]. 2003 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.vulhm.cz/sites/File/lesnicka_politika/ocenovani_lesa/Terminologie_funkci_ lesa.pdf STANĚK, Jiří. České lesní právo od roku 1960 do současnosti. Lesu Zdar. 2004, roč. 10, 2/3. Dostupné z: http://www.lesycr.cz/o-nas/casopis-lesuzdar/Lists/ArchiveListInstance/Attachments/69/02-03_04.pdf Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem [online]. 2012 [cit. 2012-0421]. Dostupné z: http://www.uhul.cz/ VALNÝ, Zdeněk. Hloupý sedlák chytřejší než Lesy (Lidové noviny). Silvarium.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oborulesnictvi/hloupy-sedlak-chytrejsi-nez-lesy-lidove-noviny VÍCHOVÁ, Jana. Vyjádření Českého statistického úřadu k tiskové zprávě Lesů České republiky ze dne 24.5.2011. Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/vyjadreni_csu_k_tz_lesu_cr_ze_dne_24052011 VLAŠÍN, Mojmír. Osobní e-mailová korespondence, Mojmír Vlašín, Vojtěch Fiala. 2012. Zákon o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). In: 289/95. 1995. Dostupné z: http://www.uhul.cz/legislativa/289.php

Zhodnocení vlivu Dřevěné knihy na hospodaření Lesů České republiky, s.p. v kontextu prodeje dřeva

Recommend Documents