Zhodnocení rekreačního potenciálu mikroregionu Frenštátsko

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Zhodnocení rekreačního potenciálu mikroregionu Frenštátsko BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Jiří Schneider, Ph.D.

Alena Tabáčková

Brno 2013

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Zhodnocení rekreačního potenciálu mikroregionu Frenštátsko zpracovala samostatně a použila pouze ty prameny, které jsou uvedeny v seznamu literatury.

V Brně dne

…………………………………… -3-

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu práce panu Ing. Jiřímu Schneiderovi, Ph.D. a dočasné vedoucí paní Bc. Ing. Janě Daňkové, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při zpracování bakalářské práce a také všem, kteří mi pomohli při získávání důležitých podkladů. V neposlední řadě patří velké díky mé rodině, která mě po celou dobu studia podporovala. Poděkovat bych chtěla také přátelům a Peťovi, kteří mi byli při zpracování bakalářské práce velkou oporou. -4-

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá zhodnocením rekreačního potenciálu mikroregionu Frenštátsko. Je zaměřena na detailní popis a poznání zkoumaného území (zejména na základě odborné literatury a praktického terénního průzkumu) a následně navrhuje zlepšení současného stavu. Práce se skládá z části teoretické, kde jsou pomocí literární rešerše popsány metodiky, jimiž je rekreační potenciál hodnocen, a části praktické, která se skládá z podrobného popisu území a následného vyhodnocení stupně rekreačního potenciálu pomocí zvolené Bínovy metodiky. Na závěr jsou navržena doporučení na podporu rekreačního potenciálu mikroregionu.

Klíčová slova: rekreační potenciál, Bínova metodika, mikroregion Frenštátsko

Abstract This bachelor’s thesis deals with the evaluation of recreational potential of Frenštátsko mikroregion. The work is primarily focused on detailed description of the investigated area (based on subject literature and practical research). Eventually, there are possibilities suggested for the further development and improvement of the current state of the region. The thesis consists of theoretical part, dealing with methodology of recreational potential evaluation, and practical part, which is based on detailed description of the area and the final evaluation of the recreational potential (based on Bína’s methodology). In conclusion, there are further recommendations suggested for the support of the recreational potential of Frenštátsko mikroregion.

Key words: recreational potential, Bína’s methodology, Frenštátsko mikroregion

-5-

OBSAH

1.

ÚVOD ........................................................................................................................... - 7 -

2.

CÍL PRÁCE................................................................................................................... - 8 -

3.

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ......................................................................... - 9 3.1.

Region ................................................................................................................... - 9 -

3.2.

Mikroregion ......................................................................................................... - 11 -

3.3.

Rekreace .............................................................................................................. - 12 -

4.

TEORETICKO

–

METODOLOGICKÁ

VÝCHODISKA

K HODNOCENÍ

REKREAČNÍHO POTENCIÁLU ...................................................................................... - 17 4.1. 5.

SWOT analýza .................................................................................................... - 18 -

METODIKA................................................................................................................ - 19 5.1.

6.

Metodika hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny ............................... - 20 -

MIKROREGION FRENŠTÁTSKO ........................................................................... - 27 6.1.

Popis mikroregionu ............................................................................................. - 27 -

6.2.

Obce mikroregionu Frenštátsko .......................................................................... - 29 -

6.2.1.

Frenštát pod Radhoštěm .............................................................................. - 29 -

6.2.2.

Trojanovice.................................................................................................. - 36 -

6.2.3.

Kunčice pod Ondřejníkem .......................................................................... - 41 -

6.2.4.

Tichá ............................................................................................................ - 42 -

6.2.5.

Veřovice ...................................................................................................... - 43 -

6.2.6.

Lichnov ........................................................................................................ - 44 -

6.2.7.

Bordovice .................................................................................................... - 44 -

6.3.

Cyklotrasy, turistické trasy a naučné stezky ....................................................... - 45 -

7.

Zhodnocení rekreačního potenciálu mikroregionu – výsledky ................................... - 47 -

8.

DISKUSE .................................................................................................................... - 55 -

9.

Rámcová doporučení na podporu rekreačního potenciálu .......................................... - 59 -

10.

ZÁVĚR.................................................................................................................... - 60 -

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................. - 61 PŘÍLOHY............................................................................................................................ - 66 -

-6-

1. ÚVOD Rekreační potenciál území je v současnosti velmi atraktivní téma. Je ovlivňován lokalizačními podmínkami území, rozmanitostí území z hlediska přírodních a kulturních památek i sociálních podmínek. Důležitá je také infrastruktura, která slouží ke zpřístupnění rekreačních míst. Pojem rekreační potenciál slouží k posouzení rekreační atraktivity území, ale souvisí také s rozvojem např. masové rekreace, která se v současnosti stává stále víc žádoucí. Téma zhodnocení rekreačního potenciálu mikroregionu Frenštátsko jsem si pro zhotovení předložené bakalářské práce vybrala z několika důvodů. Prvním z nich je fakt, že jsem se v mikroregionu narodila, tuto lokalitu tedy dobře znám. Vzhledem ke značnému množství přírodních a kulturních památek a sítí cyklotras, turistických tras a naučných stezek, které tyto prvky spojují, ji považuji za velmi atraktivní. Nicméně, bych ráda v této práci také poukázala na nevyužitý rekreační potenciál území a hlavní problémy, se kterými se mikroregion potýká. Např. zanedbanost oblasti Horeček, nedostatečná kvalita zařízení cestovního ruchu nebo úpadek lokality Pustevny. Mikroregion má v rámci České republiky výhodnou polohu. Nachází se na východě České republiky – nedaleko hranic se Slovenskem. Část spadá pod CHKO Moravskoslezské Beskydy. Kromě této velmi významné chráněné lokality je ve zkoumaném mikroregionu možné naleznout další chráněná území, jako např. NPR Radhošť, PP Velký kámen, PP Travertinová kaskáda, atd. Vzhledem k jedinečnosti mikroregionu a k turistickým možnostem, které se zde nacházejí a jsou nevyužity, je potřeba se zamyslet nad možnostmi rozvoje rekreačního potenciálu do budoucna. Téma této práce dosud nebylo zpracováno, proto jsem se rozhodla přispět svými výsledky k případnému rozvoji rekreačních možností v jednotlivých obcích. Výsledky hodnocení rekreačního potenciálu daného území mohou být prakticky využitelné také např. ve veřejné správě, v marketingu cestovního ruchu nebo v územním plánování. Mikroregionu mohou být nápomocny tím, že jim pomohou rozpoznat podmínky a rozvojové možnosti cestovního ruchu na svém území.

-7-

2. CÍL PRÁCE Hlavním cílem této práce je zhodnotit rekreační potenciál oblasti mikroregionu Frenštátsko. Pro naplnění tohoto cíle bude využito poznatků z odborné literatury a aplikace Bínovy metodiky hodnocení rekreačního potenciálu na terénní průzkum. Součástí práce je zmapování přírodního potenciálu a poukázání na kulturně-historické atraktivity a socioekonomické hodnoty, které jsou typické pro mikroregion a které se podílejí na utváření jeho bohatosti a neopakovatelnosti. Na základě zjištěných informací bude možné zhodnotit rekreační potenciál v mikroregionu Frenštátsko a následně navrhnout opatření, která by vedla ke zvýšení stávajícího potenciálu.

-8-

3. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Vzhledem k tématu bakalářské práce, jsou v této kapitole vymezeny pojmy, které s danou problematikou úzce souvisejí. Jedná se o pojmy region a mikroregion (definice, rozdělení a řádovostní hierarchizace těchto územních celků), rekreace (definice, rozdělení, význam rekreace a vztah cestovního ruchu a rekreace).

3.1. Region Region (z latinského regio) je vymezen jako oblast, část země nebo místo, které má jasně stanovené hranice nebo určité vlastnosti [1]. Jelikož je termín region používán v různých odborných a obsahových souvislostech, je označován jako vícedimenzionální systematické pole. Regiony samy o sobě neexistují – jsou výsledkem procesu postupu jejich vymezování, který se nazývá regionalizace [2]. Současní teoretici urbanistické teorie definují region jako účelově vymezené území, jehož hranice jsou dány funkčními vazbami nebo společnými charakteristikami (přírodními, klimatickými, jazykovými, ekonomickými, atd.). Velikost regionů může být různá. Jsou regiony městské a regiony, které jsou velikostí srovnatelné s územím několika států, které spojují shodné charakteristiky. [1] Z pohledu socioekonomické geografie lze region chápat jako území na zemském povrchu, které se od ostatních liší fyzickými či socioekonomickými prvky. Fyzickými atributy se rozumí např. klima, typ povrchu, půda, atd. a socioekonomickými prvky např. struktura osídlení, využití území (land use), ekonomické aktivity, atd. Z této definice je tedy patrné, že na region je možné se dívat ze dvou pohledů: •

Fyzickogeografický pohled – z hlediska fyzickogeografického vymezení, které je historicky starší, lze regiony vymezovat např. dle polohy, velikosti pohoří nebo klimatických podmínek.

•

Sociálněgeografický pohled – sociogeografické pohledy vznikly s rozvojem technologií a v dnešní době jsou významnější. Do těchto faktorů řadíme např. hospodářskou strukturu, rozmístění výroby a spotřeby, rozmístění obyvatelstva, jazykové, sociální a kulturní rozvrstvení obyvatelstva, aj. [1]

-9-

Vymezení regionu Každý region je vymezen dle tří základních prvků: jádro, zázemí a hranice regionu. Jádro je místo v území, kde se koncentrují vztahy a vazby, které v regionu probíhají. Jádrem regionu bývá nejčastěji město (centrum). Podle významu centra je dále rozlišena jejich významová úroveň – mikroregionální, mezoregionální, makroregionální. Zázemím se rozumí oblast, která hraničí s centrem a má k jádru intenzivní vazby. Zázemí regionu je rozděleno na spádové a zájmové území. Zájmové území sousedí se sídlem (centrem) a řeší se v něm vzájemné funkční a technické závislosti s tímto sídlem. Jedná se o území, kde jádro má zájem na užívání tohoto území (např. z hlediska využívání zdrojů – zásobování centra vodou, z důvodu využití rekreačního prostoru pro obyvatele jádra, atd.). Spádové území, ze kterého obyvatelstvo dojíždí za občanským vybavením nebo pracovními příležitostmi do centra (jádra). Hranice regionů jsou ve většině případů tvořeny jako přírodní, historické nebo administrativní hranice. [1]

Řádovostní hierarchizace regionů Řádovostní hierarchizace je základ sociogeografické regionalizace České republiky. Regiony rozdělujeme na skupiny: •

subregionů,

•

mikroregionů – existují mikroregiony 1. a 2. řádu,

•

mezoregionů,

•

makroregionů – existují mezoregiony 1. a 2. řádu. [1]

Subregionem se rozumí území, ve kterém se nedají realizovat nejčastější potřeby obyvatel (vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a ostatními službami). V subregionech nejčastěji chybí pracovní příležitosti. Je zde k dispozici pouze základní občanská vybavenost jako potraviny nebo drogistické potřeby. Subregiony velmi často bývají tzv. příměstskou zónou větších měst – bývají jeho spádovým územím. [1]

Mikroregion je prostorově relativně malý celek, ve kterém jsou soustředěny základní regionální procesy. V prostoru mikroregionu lze vykonávat základní vztahy a vazby mezi bydlištěm, pracovištěm a občanskou vybaveností. V České republice existuje dvoustupňová mikroregionální organizace.

- 10 -

•

1. stupně – v těchto typech mikroregionů je plně vyvinutá základní občanská vybavenost (škola, základní zdravotnická zařízení, základní administrativa, základní vybavení obchodu a služeb místního významu, aj.).

•

2. stupně – prostorová organizace vztahů mezi bydlištěm, pracovištěm a základními službami jsou významné pro utváření příslušných územních celků. Mikroregiony 2. stupně je možné přirovnat k okresům. I přesto, že byla státní administrativa (okresní úřady) anulována, členění okresů (mikroregionů 2. stupně) bylo ponecháno. Jedná se např. o správu zvláštních oblastí: policie, správa sociálního zabezpečení, atd. Středisko mikroregionu 2. stupně rovněž zahrnuje vyšší občanskou vybavenost (nemocnice, poliklinika, divadlo). [1]

Mezoregion je územně rozsáhlá jednotka, která je vybavena vyšší občanskou vybaveností (např. administrativa vyššího stupně, vysoké školy, nemocnice, velké sportovní areály, kulturní zařízení – divadla, opery, velká obchodní centra, atd.). [1]

Makroregion je plochou největší celek z výše uvedených. S makroregionem lze ztotožňovat území České republiky, a to díky poloze Prahy, která umožňuje zpřesňovat toto jediné makroregionální centrum. [1]

3.2. Mikroregion Téma rozvoje mikroregionů a také tvorba jejich rozvojových projektů, které tvoří regionalisté, strategičtí plánovači veřejné správy a samosprávy se v poslední době dostaly významně do popředí. Se vstupem České republiky do Evropské unie v květnu 2004 nápor na řešení společných problémů zesílil. [1]

Mikroregion je v souladu s § 49 až 53 zákona č. 128/200 sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů definován jako dobrovolný svazek obcí. Vzniká pro oblast, která je vymezena přírodními, technickými a historickými hranicemi nebo určitými pojícími prvky [3]. Jedná se tedy o poměrně malé území, které je vymezeno buď přirozeným reliéfem krajiny nebo historickými oblastmi jako CHKO, turisticky zajímavými místy či historicky existující soubor obcí. Obecně lze říci, že mikroregion je území, které využívá principu soudržnosti, kde více obcí prosazuje své zájmy a aktivity a řeší společné problémy a snaží se dosáhnout stejného cíle [4]. Jedná se například o otázky budoucího rozvoje v oblasti cestovního ruchu, podnikání, - 11 -

občanského života, sociální péče nebo životního prostředí. Vznik mikroregionů napomáhá obcím například k získání finančních prostředků z evropských i národních fondů. Tyto prostředky by samy obce nebyly schopny získat. [5] Úlohou mikroregionů je: •

koncepční a výkonná činnost samosprávných orgánů obcí v oblasti místního rozvoje,

•

iniciační činnost v otázkách řešení mikroregionálních problémů,

•

definování mikroregionálních programů a aktivit,

•

účast na realizaci regionálních programů. [3]

3.3. Rekreace Rekreace je činnost člověka, kterou provozuje ve svém volném čase za účelem duševní i fyzické regenerace a uspokojování jeho osobních zájmů. Rekreaci zkoumá vědní disciplína – rekreologie [6].

Krajinná rekreologie se zabývá rekreačními účinky v rámci krajinného prostoru. Zkoumá problematiku rekreačního potenciálu krajiny a požadavků společnosti na jeho využívání. Klasifikuje limity rekreačního využívání krajiny a hodnotí trvale udržitelný rozvoj rekreačního potenciálu. Krajinná rekreologie je věda, která zasahuje do mnoha vědních oborů např. sociologie, kultury, historie, ekologie, politiky, atd. [6]

Dělení rekreace podle typů •

Dle časových kategorií:

Krátkodobá rekreace (max. 3 dny při dopravním čase max. 25% rekreačního času) -

každodenní (popracovní 2 – 3 hod),

-

polodenní (víkendová),

-

jednodenní (víkendová),

-

vícedenní (1 – 3 dny).

Dlouhodobá rekreace (více, jak 3 dny, dovolenkový charakter, není vázána na dopravní čas ani vzdálenost). [6] •

Dle prostorových kategorií: -

příměstská (každodenní až jednodenní),

-

ve volné krajině (krátkodobá i dlouhodobá),

-

středisková (rekreační oblasti a zařízení), - 12 -

•

pobytová individuální (chatová, chalupářská, apod.). [6]

Dle druhu činnosti: -

procházky a klidový odpočinek,

-

pohybová rekreace,

-

rekreační sportování,

-

myslivost a rybaření,

-

sběr přírodnin. [6]

Společenský význam rekreace Rekreace má pro společnost vysoký sociologický, psychologický, environmentální a ekonomický význam. Sociologický a psychologický význam se rozlišuje na primární a sekundární. Primární je např. regenerace duševních a psychických sil jedince jako člena společnosti a sekundární je cestovní ruch nebo realizace rekreačních aktivit jako rozvoj služeb, regionální rozvoj či vliv na krajinu, její obyvatelnost a životní prostředí. Do environmentálního významu rekreace se řadí úprava krajinné struktury, kvality a ekologické stability krajiny a jejich složek nebo rozvoj infrastruktury (kladné či záporné dopady na krajinu). Ekonomický význam rekreace se dělí na primární (zvýšená pracovní efektivita), sekundární (rozvoj regionů v důsledku rozvoje ekonomických aktivit) a rozvoj ekonomických činností (vývoj a realizace služeb, které nejsou nijak vázány na cestovní ruch). [6]

Rekreační potenciál území Pojem rekreační potenciál znamená souhrn ekologických, vegetačních, kulturních a sociálních prvků, které určují schopnosti či možnosti působení území na člověka a jeho rekreační aktivity. [6] Rekreační potenciál se skládá z rekreační atraktivity (rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území) a rekreační infrastruktury (zpřístupnění dané lokality, ubytovací a pohostinské kapacity, atd.). [7] S tímto pojmem je spojen pojem rekreační efekt, který vyjadřuje stupeň využití potenciálních rekreačních schopností, tzv. utilizaci.

- 13 -

Využívání rekreačního potenciálu je dáno únosností krajiny – rekreační kapacitou území. Ta je stanovena limity využívání území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty (krajinný ráz nebo tradice). Rekreační potenciál zahrnuje tzv. lokalizační podmínky cestovního ruchu. Pomáhá umisťovat a dále rozvíjet aktivity cestovního ruchu v určitém území na základě jeho charakteristik. Ty vystihují atraktivitu místní přírody a krajiny a rovněž lokální kulturní hodnoty. [7] Pro rekreační efekt území jsou nezbytné realizační podmínky cestovního ruchu, které umožňují naplnit vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Dělí se na dopravní (dostupnost) a materiálně technické předpoklady, kterými se popisují ubytovací, stravovací, sportovní, zábavní a jiné vybavení. Kapacita těchto vybavení je určující pro množství návštěvníků, kteří mohou toto území využít. [7]

Rekreační únosnost území Intenzita využívání rekreačního potenciálu krajiny je dána tzv. únosností krajiny – rekreační kapacitou území, která je stanovena obecnými limity využití území, ale i dalšími sociologickými a kulturními aspekty, hlavně dochovaným krajinným rázem nebo tradicemi. [7] Rekreační únosnost území je schopnost odolávat rekreačním aktivitám, které se na něm provozují. Je dána odhadem mezních hodnot počtu osob, které provozují rekreaci v dané lokalitě. Složkami únosné kapacity jsou: •

fyzicky únosná kapacita,

•

ekologicky únosná kapacita,

•

ekonomicky únosná kapacita,

•

socio-kulturně únosná kapacita,

•

psychologicky únosná kapacita (percepční kapacita). [6]

Limity rekreace, turismu a cestovního ruchu v krajině Limity rekreačního využívání krajiny jsou dány měřítkem postižení segmentu krajiny. Dalším měřítkem je posouzení, zda se jedná o limity přímo tvořící rekreační potenciál krajiny – limity vnitřní nebo jde o vymezení vyplývající z jiných prvků v krajině, které ovlivňují její rekreační využitelnost – limity vnější. Vnitřní limity jsou např. vybudované rekreační areály, hlavně soukromé, které jsou zpoplatněné (části pláží, skalní města, architektonické prvky jako

- 14 -

památkové zóny). Vnější limity jsou obecně více rozšířené. Tyto limity jsou dány zejména přírodními poměry a ostatními společenskými požadavky. Řadí se zde např. I. pásma hygienické ochrany vod, velké liniové stavby (např. dálnice) nebo zemědělská půda. Limity rekreačního využívání krajiny jsou dány také estetickým narušováním krajinného rázu a rekreačního potenciálu. Omezení pro rekreační využitelnost krajiny a turismus vyplývají z jejich dopadů na krajinu a citlivosti krajiny vůči těmto dopadům. Jedná se jak o přírodní hodnoty, tak i o kulturní a sociální aspekty. [6]

Dělení limitů rekreace, turismu a cestovního ruchu Primární limity – ovlivňují rekreační využitelnost a přístupovost krajiny. Dělí se na: •

vnitřní: jedná se o aspekty, které přímo nesouvisí s rekreologií, ale zároveň ovlivňují rekreační využitelnost a přístupovost území (ochrana přírody nebo vojenské újezdy),

•

vnější: památková zóna, historická výstavba.

Sekundární limity – limity ovlivňující hodnotu rekreačního potenciálu krajiny (např. objekty narušující krajinný ráz, větrné elektrárny, vysílače mobilních operátorů).

Přírodní – přírodním limitem se rozumí jakýkoliv přírodní jev, který omezuje rekreační využívání krajiny (např. podmáčená půda, lavinová pole) nebo má význam pro společnost. Jedná se například o zvláště chráněná území.

Socio-ekonomické – jinak nazývány jako antropické limity. Vychází z činnosti člověka (např. zástavba, těžba nerostů, zemědělství). [6]

Vliv rekreace na prostředí Využívání krajiny prostřednictvím rekreace sebou nese i zpětné ovlivnění krajiny rekreací a činnostmi, které s ní bezprostředně souvisí. Tyto prvky se projevují na samotných prvcích krajinné struktury, ale i na sociologii místních obyvatel. Tyto vlivy se rozdělují na pozitivní a negativní. Pozitivní aspekty na první pohled nejsou tak patrné a viditelné jako negativní.

Pozitivní Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je významná oblast, která napomáhá rozvoji chudších regionů. Oblasti, kterých se týkají pozitivní aspekty, jsou např. rozvoj turistické a rekreační - 15 -

infrastruktury, zatraktivnění vodních nebo vegetačních prvků, zvýšení ekologické stability a krajinného rázu. Tato opatření vedou k zatraktivnění lokality nejen pro turisty z „venčí” ale i pro místní obyvatele.

Negativní Jedním z negativních dopadů na krajinu je využívání přírodních zdrojů a také zvyšující se nároky společnosti na strukturu rekreace a cestovního ruchu. Je tedy potřeba minimalizovat negativní vlivy rekreačních aktivit na životní prostředí a krajinu. [6]

- 16 -

4. TEORETICKO – METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA K HODNOCENÍ REKREAČNÍHO POTENCIÁLU K hodnocení rekreačního potenciálu se používá několik metodik. V současnosti jich neexistuje mnoho. V této kapitole jsou uvedeny pouze ty nejznámější, kterými lze hodnotit jak rekreační potenciál území, tak potenciál cestovního ruchu. 1) Metodika TERPLAN, jež posuzuje předpoklady pro rekreaci v území. Podstata spočívá v rozdělení území do sítě čtverců o velikosti strany a = 2,4 km. Analýza je pak prováděna v rámci jednotlivých čtverců, kdy klíčovým bodem pro výpočet rekreačního potenciálu je hodnota, získaná ze vzorce R=(A+B+C+D) * K. A – celková délka lesa v km, B – délka hranic vodních toků a ploch, C – výškové rozpětí přepočítáno na jednotku plochy, D – struktura půdního fondu v %, K – koeficient, jehož hodnota je získána součtem L - koeficient počtu pobytových dnů v letním období a Z - koeficient počtu pobytových dnů v zimním období. Tato metodika je časově náročná na získávání přesných informací o území. 2) Metodika dle Vepřeka, která spočívá v systému bodovacích tabulek. Je značně náročná na přesnost. Hodnocení je prováděno na základě mapových podkladů, které jsou rozčleněny do sítí polygonů. Vzhledem k tomu, že je vhodná zejména pro hodnocení velkých územních celků, nehodí se pro hodnocení rekreačního potenciálu mikroregionu Frenštátsko. 3) Metodický postup hodnocení rekreačního potenciálu krajiny dle Carbola a Schneidera. Jedná se o velmi rozsáhlou metodiku, která zahrnuje vymezení obecných hodnot a podmínek území, specifické prvky krajiny a specifická zařízení (např. přírodní atraktivity, sportovně technická zařízení, architektonické a jiné stavební atraktivity, apod.) včetně negativních prvků a vlivů na území. 4) Metodika hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny. Podstata hodnocení spočívá v přiřazování bodů jednotlivým složkám přírodního a kulturního subsystému, které se v jednotlivých obcích nacházejí a následujícím vyhodnocení. Tato metodika byla zvolena pro zhodnocení rekreačního potenciálu v předložené bakalářské práci a její podstata je podrobně rozepsána v kapitole 5 – Metodika. [7]

- 17 -

4.1. SWOT analýza Jednou z možností, pomocí které je v závěru možné navrhnout opatření na zlepšení stávajícího stavu je analýza SWOT. V rámci tematiky mikroregionu, je to metoda, která vychází z popisu, výstupů a závěrů jednotlivých situačních analýz. Pomocí analýzy SWOT je možné vyhodnotit silné stránky (Strong point), slabé stránky (Weak point), příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats) dané lokality. Je základem pro definování základních strategických cílů, priorit a rozvojových aktivit. Je nepostradatelná pro identifikaci negativních sklonů rozvoje a stanovení nerovností v daném území. Při vyhotovení SWOT analýzy je důležité rozlišení vnitřní a vnější analýzy. Vnitřní analýza se zabývá silnými a slabými stránkami mikroregionu a vnější analýza potom příležitostmi a hrozbami.

Vnitřní analýza – silné a slabé stránky Vnitřní analýza je zpracována na základě vnitřní situace regionu. Jako silné a slabé stránky jsou v mikroregionu zvoleny faktory hospodářské a sociální soudržnosti, které je možno z části ovlivnit rozvojovými aktivitami a zásahy samotného mikroregionu. Silné stránky tedy zahrnují jakékoliv konkurenční výhody pro kterékoliv typy rozvojových aktivit. Do slabých stránek se potom řadí faktory, které uvnitř mikroregionu omezují nebo ohrožují tyto aktivity.

Vnější analýza – příležitosti a hrozby Příležitosti a hrozby jsou výsledkem působení vnějšího prostředí. Jsou vztaženy k procesům a trendům, které se týkají jiné než oblasti sociální a hospodářské soudržnosti mikroregionu. Řadí se zde např.: •

změny zákonů,

•

hospodářské a finanční změny na národní a mezinárodní úrovni,

•

sociální a politické změny,

•

demografické změny,

•

živelné pohromy, aj.

Mikroregion může být ovlivněn celou řadou vnějších vlivů. Vliv na příležitosti a hrozby mají zejména nástroje strukturální a regionální politiky EU, České republiky, regionu soudržnosti a kraje. Mikroregiony mohou při řešení hrozeb a kritických oblastí spolupracovat např. s krajem, státem nebo místními partnery (podnikatelé, neziskový sektor, aj.). [3]

- 18 -

5. METODIKA Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V první, tedy teoretické části, jsou uvedeny základní pojmy související s touto problematikou (mikroregion, region, rekreační potenciál území, limity rekreace nebo vliv rekreace na prostředí) a metodické přístupy, využívané pro hodnocení rekreačního potenciálu. Na poznatky z teoretické části navazuje praktická část. Ta je složena z podrobného popisu území mikroregionu Frenštátsko, která zahrnuje celkový popis území a hodnocení rekreačního potenciálu mikroregionu podle Bínovy metodiky. Podstata hodnocení potenciálu dle Bíny spočívá v přiřazení bodů jednotlivým složkám přírodního nebo kulturního subsystému. Tedy jaký podíl má nebo nemá daná složka ve zkoumané obci. Informace potřebné k podrobnému popisu území Frenštátska byly získány z literatury dostupné v místní knihovně, informačních centrech jednotlivých obcí (knihy, turistické a informační brožury a mapové podklady), internetu, územního plánu, výročních zpráv a především z terénního průzkumu. Ten se sestával z důkladného poznání území a získání fotografií, které jsou součástí příloh bakalářské práce. Na základě těchto informací bylo možné zhotovit vlastní mapové analýzy. Jedná se o mapu širších vztahů, která vyjadřuje vnější vliv okolí na mikroregion – včetně důležitých sídel a hlavních dopravních tahů, mapu administrativního členění mikroregionu, mapu ochrany přírody a krajiny, kde jsou zaznačena maloplošná a velkoplošná chráněná území, mapu turistických a kulturních atraktivit a nakonec kartogram, v němž je zaznačen výsledný rekreační potenciál jednotlivých obcí dle Bínovy metodiky. Tyto mapy jsou rovněž součástí příloh bakalářské práce. Díky terénnímu průzkumu a následnému popisu mikroregionu bylo možné aplikovat tyto poznatky na Bínovu metodiku hodnocení rekreačního potenciálu.

Hodnocení bylo provedeno tak,

že jednotlivým složkám cestovního ruchu (složky přírodního a kulturního subsystému) bylo přiřazeno bodové hodnocení, na základě kterého se definovalo, zda se jedná o území s nízkým či vysokým potenciálem. Tento způsob byl realizován pro každou obec zvlášť jak pro přírodní tak kulturní subsystém. Následně byly tyto hodnoty zprůměrovány a bylo tak možné definovat celkový potenciál území mikroregionu Frenštátsko.

- 19 -

5.1. Metodika hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny Jelikož je v této bakalářské práci zkoumán rekreační potenciál území, je na úvod potřeba zmínit terminologickou poznámku. Pojem rekreace, je součástí pojmu cestovní ruch. Potenciál cestovního ruchu v sobě tedy zahrnuje i rekreační potenciál území. [8] Bínova metodika funguje na principu přiřazení jednotlivým stupňům hodnocení (1, 2, 3). U každého kritéria jsou jiné hodnoty dle jeho důležitosti pro cestovní ruch a rekreaci. Takto definovaná metodika umožňuje vystihnout a zpracovat do výsledného východiska váhu jednotlivých kritérií. [9] Podstata metodické konstrukce hodnocení potenciálu cestovního ruchu a rekreace spočívá ve výsledku zhodnocení co nejkomplexněji vystihnutého okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj této oblasti. Jednou z hlavních podmínek, které jsou důležité pro zkoumání potenciálu je rozčlenění na relativně přirozené segmenty (např. cykloturistika, kulturně poznávací turistika, kongresová turistika, atd.). Souhrnný potenciál je potom strukturován z dílčích potenciálů – možností, které se v území vyskytují pro provozování konkrétních aktivit cestovního ruchu. [9]

Lokalizační podmínky cestovního ruchu vyskytující se ve třech hlavních formách jsou: •

Způsobilost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu (aktivity, které lze provozovat v daném přírodním prostředí jako např. vhodnost krajiny pro cykloturistiku, zimní sporty, horolezectví, atd.),

•

Stálé existující prvky, které se v dané obci nacházejí a jsou lákavé pro návštěvníky (kulturně – historické památky, skanzeny, muzea, atd.),

•

Akce kulturního či sportovního rázu, jež jsou v obcích pořádány a navštěvují je návštěvníci pocházející mimo danou oblast. [9]

Stabilnost

a

časová

neměnnost

lokalizačních

podmínek

cestovního

ruchu

klesá

od způsobilosti krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu po akce kulturního či sportovního rázu, pořádané ve vybrané lokalitě. Přírodní a krajinné podmínky jsou v zásadě neměnné, tak jako kulturní atraktivity. V opačném případě potenciál cestovního ruchu obce se dá do jisté míry ovlivnit pořádáním akcí kulturního nebo sportovního rázu, čímž dojde k rozšíření jejich publicity. Realizační podmínky cestovního ruchu mohou být někdy důležitější než podmínky lokalizační. V tomto případě je třeba uvést lidský faktor – iniciativa vlastních tvůrců

- 20 -

a provozovatelů zařízení a produktů, které mají přímou a nepřímou vazbu na cestovní ruch (např. budování moderních aquaparků ve městech). [9]

Kladné stupně lokalizačních podmínek složek cestovního ruchu: V rámci jednotlivých složek cestovního ruchu jsou lokalizační podmínky na některých místech vyšší a někde nižší a někde neexistují vůbec (nulový stupeň). V případě kladných složek existují tři stupně vhodnosti lokalizačních podmínek cestovního ruchu: •

Stupeň 1 – podmínky se nacházejí v základní úrovni – potenciálově relevantní jev v konkrétním prostoru je registrovatelný,

•

Stupeň 2 – podmínky jsou ve zvýšené úrovni – potenciálově relevantní jev ukazuje ve specifickém prostoru zřetelný a výrazný stav,

•

Stupeň 3 – podmínky se nacházejí ve vysoké úrovni – potenciálově relevantní jev dosahuje v konkrétním prostoru určujícího stavu. [9]

- 21 -

Následující tabulka uvádí hodnocení potenciálu cestovního ruchu na základě přiřazení bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek.

Tabulka č. 1: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek

Složka potenciálu ČR

1

2

3

Přírodní pozoruhodnosti

10

20

45

Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku

5

10

15

Vhodnost krajiny pro cykloturistiku

10

15

20

Vhodnost krajiny pro zimní sporty

7

15

30

Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku

3

7

10

Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody

10

20

40

Vhodnost krajiny pro rekreaci typu les/hory

7

13

20

Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku

3

7

10

Vhodnost krajiny pro vodní turistiku

3

7

15

Vhodnost krajiny pro horolezectví

2

Vhodnost krajiny pro závěsné létání

2

Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost

2

Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov

2

Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků

1

Kulturně – historické památky a soubory

10

25

50

Skanzeny a muzea

5

15

35

Lázeňská funkce

5

15

35

Kongresy a konference

2

10

20

Kulturní akce

10

20

40

Sportovní akce

2

7

20

Církevní akce

2

4

10

Veletrhy a tematické trhy

5

20

40

Místní produkty Příhraniční specifika

5 2

10 5

25 10

Zdroj: [7].

V tabulce č. 2 se nachází výčet složek přírodního subsystému a jejich charakteristika, na základě které lze dané obci přiřadit příslušný stupeň potenciálu. Jedná se například o přírodní pozoruhodnosti, vhodnost krajiny pro cykloturistiku, apod.

- 22 -

Tabulka č. 2: Charakteristika jednotlivých složek přírodního subsystému Složky přírodního systému

Stupeň 1

Přírodní pozoruhodnosti

2 3

Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku

Vhodnost krajiny pro cykloturistiku

Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody

Vhodnost krajiny pro rekreaci typu les/hory

Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku

Vhodnost krajiny pro vodní turistiku

Významnější přírodní výtvory (krasové povrchové a podzemní jevy) Celostátně a mezinárodně proslulé přírodní výtvory (kaňony, jeskyně, propasti) Mírně členitá, pahorkatinná krajina

2

Větší reliéfová členitost, vyšší podíl lesů, louky, pastviny

3

Horská a podhorská krajina, četnost turistických stezek, vyhlídky s rozhlednami

1

Rovinná až pahorkatinná krajina s malým podílem lesů

2

Rovinatá až pahorkatinná krajina, více lesních ploch a vodotečí

1

Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku

Atraktivní přírodní útvary (skalní formace)

1

3

Vhodnost krajiny pro sjezdové a zimní sporty

Charakteristika

2

Větší podíl lesů, nízká hustota osídlení, vysoká krajinná estetika Částečně vhodný terén pro provozování sjezdových zimních sportů Poměrně vhodný terén pro provozování sjezdových zimních sportů

3

Náročné lyžařské terény, výrazně členitý terén

1

Částečně vhodný pro provozování lyžařské turistiky

2

Poměrně vhodný terén pro provozování lyžařské turistiky

3

Území s vysoce vhodnými podmínkami pro provozování lyžařské turistiky

1

Menší vodní plochy nadmístního významu

2

Vodní plochy regionálního a nadregionálního významu

3

Vodní plochy velkého rozsahu celorepublikového významu

1

Pahorkatinná, výjimečně až nížinná krajina se zvýšeným podílem lesů

2

Oblasti nadmořské výšky 500 – 800 m n. m.

3

Typický areál horských krajin s nadmořskou výškou nad 900 m n. m.

1

Venkovská sídla s průměrným nebo podprůměrným osídlením

2

Venkovská sídla v členitější krajině

3

Venkovská sídla v členité horské a podhorské krajině

1

Poloha u vodních toků, méně využívané

2

Poloha u části řek vhodné pro vodní turistiku

3

Území ležící u březích vodácky nejvýznamnějších řek

Zdroj: Vlastní zpracování dle Bínovy metodiky [9].

V tabulce č. 3 jsou vymezeny výjimky, u kterých je při splnění lokalizačních podmínek rozlišen pouze jeden stupeň (vhodnost krajiny pro horolezectví, závěsné létání, pro sportovní myslivost, rybolov a pro pozorování vodních ptáků). Území dané obce je tedy pro tyto - 23 -

aktivity vhodné nebo nikoliv. V případě, že se daný jev v krajině nenachází, jedná se o nulový stupeň.

Tabulka č. 3: Vymezení složek přírodního subsystému s jedním stupněm lokalizačních podmínek Složka přírodního systému

Stupeň

Charakteristika Výskyt skal umožňující horolezecké výstupy

Vhodnost krajiny pro horolezectví

1

Vhodnost krajiny pro závěsné létání

1

Vhodný terén pro starty rogalových křídel a pro paragliding

Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost

1

Výskyt mysliveckých revírů vydávajících turistická lovecká povolení

Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov

1

Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků

1

Výskyt rybářských revírů se zájmem o turistické rybářské lístky Lokality s možností sezónního pozorování ptáků při páření nebo hnízdění

Zdroj: Vlastní zpracování dle Bínovy metodiky [9].

Poslední tabulka, ve které jsou vymezeny složky kulturního subsystému cestovního ruchu a jejich charakteristiky, je tabulka č. 4. Jedná se zejména o složky jako kulturně historické památky a soubory, skanzeny a muzea, kulturní a sportovní akce pořádané obcemi nebo místní produkty.

- 24 -

Tabulka č. 4: Charakteristika jednotlivých složek kulturního subsystému Složky kulturního systému

Stupeň

Charakteristika

1 Kulturně historické památky a soubory

Obce, ve kterých byly vyhlášeny vesnické památkové zóny

2

Obce s městskými památkovými zónami Městské památkové rezervace s památkami UNESCO nebo národní kulturní památkou

3 1 Skanzeny a muzea

Skanzeny a muzea regionálního a místního významu

2

Skanzeny a muzea nadregionálního významu

3

Skanzeny a muzea celostátního a mezinárodního významu

1 Lázeňská funkce

2 3 1

Kongresy a konference

2 3 1

Kulturní akce

2 3 1

Sportovní akce

Všechny obce klasifikovány jako lázeňské Střední kapacita specializovaných zdravotních zařízení Lázeňská města s významným postavením v léčebném procesu Konání valných hromad a konferencí regionálního a místního významu Konání konferencí celostátního a nadregionálního významu Pořádání nejvýznamnějších kongresů, konferencí a sympózií (celostátního a mezinárodního významu) Pravidelné konání kulturních akcí, slavností regionálního a místního významu Pravidelné konání festivalů, slavností a jiných akcí nadregionálního a celostátního významu Konání nejvýznamnějších festivalů, přehlídek a slavností celostátního a mezinárodního významu Konání sportovních akcí (např. závodů) v roční periodicitě místního a regionálního významu

2 3

Sportovní akce s větším významem a delší tradicí Akce a sportovní závody celostátního a mezinárodního významu

1 Církevní akce

2 3 1

Veletrhy a tematické veletrhy

2 3 1

Místní produkty

Poutní místa, nacházející se na území obce

2 3

Poutní místa vyššího významu Poutní místa nejvyššího významu Konání trhů a jarmarků regionálního a místního významu nejméně s roční periodicitou Trhy a podobné akce zaměřené na výstavnictví spojené s kulturními akcemi Obce s nejvýznamnějšími veletrhy a výstavy v mezinárodním kontextu Obce zaměřené na prodej řemeslných a tradičních potravinářských produktů V obci jsou vyráběny produkty typu keramika, víno, proutěné zboží – jejich prodej utváří turistickou atraktivitu regionálního měřítka Obec s celostátně nejznámějšími a turisticky atraktivními produkty

1 Příhraniční specifika

Obce v pásu 10 – 15 km od státní hranice

2

Obce ležící v pásu 10 – 15 km od státní hranice

3

Obce ležící na silnicích I. a II. třídy

Zdroj: Vlastní zpracování dle Bínovy metodiky [9]. - 25 -

V závěru, na základě bodového hodnocení, je možné zjistit přírodní a kulturní potenciál území (tabulky č. 5 a 6). Sečtením výsledných hodnot těchto dvou dílčích potenciálů pak bude možné definovat celkový potenciál zařazením do příslušné skupiny, které vymezuje tabulka č. 7. Tabulka č. 5: Zóny přírodního potenciálu Zóny potenciálu Základní potenciál Zvýšený potenciál Vysoký potenciál Velmi vysoký potenciál

Body 1 až 25 26 až 50 51 až 80 81 a více

Zdroj:Vlastní zpracování dle Bínovy metodiky [9].

Tabulka č. 6: Zóny kulturního potenciálu Zóny potenciálu Základní potenciál Zvýšený potenciál Vysoký potenciál Velmi vysoký potenciál

Body 1 až 10 11 až 40 41 až 100 101 a více

Zdroj: Vlastní zpracování dle Bínovy metodiky [9].

Tabulka č. 7: Zóny celkového potenciálu Zóny potenciálu Základní potenciál Zvýšený potenciál Vysoký potenciál Velmi vysoký potenciál Výjimečný potenciál

Body 1 až 25 26 až 50 51 až 100 101 až 200 201 a více

Zdroj: Vlastní zpracování dle Bínovy metodiky [9].

- 26 -

6. MIKROREGION FRENŠTÁTSKO 6.1. Popis mikroregionu Mikroregion Frenštátsko byl založen 13. 3. 2007 jako dobrovolný svazek za účelem společného rozvoje zúčastněných obcí [10]. Předmětem činnosti mikroregionu Frenštátsko jsou: •

rozvoj cestovního ruchu, podnikání a občanského života,

•

úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany a veřejného pořádku,

•

ochrana životního prostředí,

•

podpora sportu a jiných zájmových činností, aj. [10]

Území mikroregionu Frenštátsko leží na východě České republiky. Spolu s dalšími 21 mikroregiony spadá pod Moravskoslezský kraj, který na jihozápadě sousedí se Zlínským a na západě s Olomouckým krajem. Mikroregion je tvořen sedmi obcemi (Tichá, Kunčice pod Ondřejníkem, Trojanovice – plochou nejrozsáhlejší, Veřovice, Bordovice, Lichnov a Frenštát pod Radhoštěm, který je jeho centrem). Frenštátský mikroregion má rozlohu 11880 ha při současném počtu obyvatel 18 702 [11]. Mezi důležitá sídla v okolí mikroregionu patří například Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Nový Jičín, Frýdek Místek nebo krajské centrum Ostrava. Mezi jednotlivými obcemi je velmi dobrá dostupnost. Nachází se zde pestrá síť silnic druhé a třetí třídy, včetně dálnice D1, která vede z Ostravy na Prahu. Ve vzdálenosti asi 25 km od mikroregionu se nachází letiště Mošnov (mapa širších vztahů – viz přílohy). Následující tabulka obsahuje výčet základních informací o jednotlivých obcích mikroregionu. Jedná se o katastrální výměru, která je největší u obce Trojanovice – 3580 ha a nejméně rozsáhlou obcí jsou Bordovice, a to při rozloze 630 ha a počet obyvatel zjištěný k 1. 1. 2011. Nejlidnatější obcí je pochopitelně Frenštát pod Radhoštěm, jelikož je centrem mikroregionu a jsou zde koncentrovány veškeré služby a pracovní příležitosti. Počet obyvatel je v této tabulce rozlišen na počet mužů a žen. [12]

- 27 -

Tabulka č. 8: Katastrální výměra a počet obyvatel obcí mikroregionu Frenštátsko Obec

Katastrální výměra

Počet obyvatel k 1. 1. 2011

Muži

Ženy

Frenštát pod Radhoštěm Trojanovice Veřovice Bordovice

1 143 ha 3 580 ha 1 657 ha 630 ha

10 993 1 485 2 157 1 719

5 279 762 1054 833

5 714 723 1103 886

Kunčice pod Ondřejníkem Tichá Lichnov

2 018 ha 1 644 ha 1 208 ha

2 329 1 975 581 Zdroj: [12].

1172 968 295

1157 1007 286

Obrázek č. 1: Mikroregion Frenštátsko v rámci území ČR

Zdroj: Vlastní zpracování. Obrázek č. 2: Vymezené území mikroregionu Frenštátsko

Zdroj: ArcMap – vlastní zpracování. - 28 -

6.2. Obce mikroregionu Frenštátsko 6.2.1. Frenštát pod Radhoštěm Město Frenštát pod Radhoštěm je centrem frenštátského mikroregionu. Zabírá plochu téměř 1143 ha. Leží ve Frenštátské kotlině mezi řekami Lomná, Lubina a Bystrá. Pro mnoho svých přírodních i kulturních krás je vyhledávaným turistickým místem. [13] Pro nedostatek historických podkladů nelze zjistit přesně, kdy byl Frenštát založen. Předpokládá se, že vznik města, přesněji osídlení frenštátské kotliny, je spojen s obdobím velké kolonizace na přelomu 13. a 14. století. Později, byl rozvoj města spjat s hukvaldským panstvím olomouckého biskupství. [13] Frenštát je dodnes spojován s tkalcovskou výrobou, která se pro tuto oblast a okolí stala vyhlášenou tradicí. Toto řemeslo přinášelo obživu většině obyvatel Frenštátu až do poloviny 19. století. Druhá polovina 19. století se stala významným obdobím, jelikož zde vzniká městská samospráva a poprvé je volen starosta. V tomtéž období se začíná rozvíjet místní průmysl a rukodělné tkalcovství přechází na mechanickou tovární výrobu. Mezi další typická odvětví patřila např. punčochářství, barvířství nebo výroba ohýbaného nábytku. Nově vybudované silnice a železnice v té době přispěly k rozvoji průmyslu a obchodu. Titul města získal Frenštát v roce 1781. [13] Co se týče architektonických památek, tak historické centrum, které bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou, tvoří náměstí s částečně zachovalým podloubím. To je lemováno měšťanskými

domy

z období

17.

–

19.

století.

Dominantou

místního

náměstí

je novorenesanční radnice, kašna a barokní sochy. Frenštát je místem, kde žily významné osobnosti, např. sochař Albín Polášek nebo skokan na lyžích Jiří Raška. Okolí města nabízí spoustu možností pro pěší turistiku, cykloturistiku, jízdu na horských kolech, lyžování, paragliding, ale i pestrou škálu kulturního vyžití. Díky krásné přírodě a pohostinnosti zdejších obyvatel je Frenštát a okolí místem, které každoročně vyhledává mnoho turistů. [14]

Historie turismu na Frenštátsku Turistika se na Frenštátsku stala významnou díky vzniku Pohorské jednoty Radhošť (PJR) – prvního českého turistického spolku, který vznikl v roce 1884. Budoucí činnost tohoto spolku, značně přesáhla místní význam. Svým vznikem a postupným budováním zázemí na Pustevnách zabránila německému turistickému spolku Beskidenverein jejímu vytlačení. Zakladateli pohorské jednoty byli frenštátští rodáci PhMr. Štěpán Ježíšek a JUDr. Edward Parma. Počáteční úsilí PJR orientovala na Horečky, kde v letech 1885 – 1886 vybudovala dvě - 29 -

vyhlídky „milá Domovina“ a „Libušínka“. V roce 1886 byl zakoupen pozemek na Pustevnách. Tento rok byl významným bodem pro budovatelské úsilí jednoty, koupě pozemku totiž umožnila vybudovat členskou základnu. PJR se zasloužila o vybudování mnoha dodnes vyhledávaných turistických míst. V roce 1893 byla na Pustevnách postavena rozhledna Cyrilka a Metodějka a následně hotely Maměnka, Libušín, které byly navrženy dle lidové architektury a dobové secese. Interiéry jsou zdobeny malbami pražského malíře Karla Štapfera, který se inspiroval akvarelovými studiemi Mikoláše Alše. V roce 1902 byl na Pustevny zaveden telefon a pošta. PJR se později také zasloužila o výstavbu hotelu Tanečnice, vybudovala „Knížecí cestu“, která vede z Pusteven do Ráztoky. Tato cesta byla zřízena za účelem povznesení turistiky v Moravském Valašsku a také ke zjednodušení přístupu na Radhošť a Pustevny, které byly do té doby značně nedostupné. Pustevny se tímto staly dostupným střediskem beskydské turistiky a Frenštát pod Radhoštěm vstupní branou do Beskyd. S činností PJR, Sokola a Svazu lyžařů jsou spojeny počátky organizovaného lyžařského sportu v Beskydech. Pohorská jednota Radhošť si získala celou řadu příznivců v několika městech na Moravě i v Čechách, kde vznikly její odbory. Jednalo se o města Kopřivnici, Příbor, Hukvaldy, Rožnov pod Radhoštěm, Přerov, Brno, Olomouc, Valašské Meziříčí, atd. Některé odbory po kratší době působení zanikly. Další z významných aktivit spolku bylo umístění sochy Pohanského boha Radegasta a socha sv. Cyrila a Metoděje v roce 1931. Autorem těchto významných děl byl Albín Polášek, který tyto sochy jednotě daroval. Poslední stavbou PJR byla chata na Velkém Javorníku v roce 1935. V dalších letech byla existence spolku ukončena. Její majetek převzaly Československé hotely v Ostravě a v roce 1951 zákonně přešel do vlastnictví na Československou obec sokolskou v Praze. [15] V roce 1990 PJR ve Frenštátě obnovila svou činnost, a to zásluhou pana Břetislava Šrubaře. V současné době spolek pořádá ročně několik akcí, např. běžecké závody, cyklistické závody, folklorní akce, a rovněž podporuje ekologické akce charitativního charakteru. PJR zpracovala studie z hlediska optimalizace cestovního ruchu a rozvoje sportu v Radhošťských Beskydech. Jednou z mnoha akcí pořádaných Pohorskou Jednotou Radhoště je pochod cyklojízda po stopách Pohorské Jednoty Radhošť, která se koná vždy v září [15]. Turistika a rekreace na Frenštátsku je pro místní obyvatele velmi důležité ekonomické odvětví z hlediska zaměstnanosti. Krajina Frenštátu pod Radhoštěm a okolí nabízí pestrou škálu

- 30 -

přírodního i kulturního bohatství, které má vysoký rekreační potenciál a je potřeba soustředit se na rozvoj tohoto sektoru. [15]

Turistické atraktivity ve Frenštátě pod Radhoštěm •

Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm

Vznik muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm souvisí s účastí regionu na pražské Národopisné výstavě Československa. Ta se konala v roce 1895. V roce 1893 byl založen místní Národopisný odbor, který nasbíral materiály národopisného charakteru, a doplnil jej o řemeslné a průmyslové výrobky z Frenštátu p. R. i okolních obcí. V tomtéž roce se konala výstava průmyslových a uměleckých předmětů a sbírek, které byly odevzdány městu, a tak utvořily základ budoucího muzea. Budova muzea se v roce 1959 – 2002 nacházela v prostorách Radnice. Expozice se týkaly odvětví tkalcovství, národopisu a výtvarného umění. V roce 2003 se v rámci reorganizace státní správy a potřeby Obecního úřadu ve Frenštátě pod Radhoštěm muzeum přesunulo do budovy bývalé chlapecké školy (mapa turistických a kulturních atraktivit – viz přílohy). Mezi stálé expozice patří např. Paměť města, Doteky přírody, Pod Radhoštěm domov můj … nebo Kolébka české turistiky (historické fotografie objektů, které nechala vybudovat Pohorská Jednota Radhošť). Za zmínku stojí také ukázky tkalcovské výroby v podobě původních tkalcovských stavů, které do muzea darovali místní obyvatelé. [16] •

Radnice ve Frenštátě pod Radhoštěm

Budova novorenesanční radnice byla postavena v letech 1889 – 1891. Původně měla sloužit jako budova školy. K tomuto účelu byla přikoupena sousední budova, která dnes tvoří spolu s ostatními podloubí. Budova radnice je tvořena věží a napříč položeným průchodem. Na fasádě pod okny prvního patra lze spatřit štukové reliéfy J. A. Komenského, F. Palackého, P. Jungmana a pískovcový znak města – sv. Martina (patron města Frenštát pod Radhoštěm). V interiéru se nachází reprezentativní štuková výzdoba, část původních dveřních výplní a doplňků. V hale stojí originál sochy Radegasta (dílo sochaře Albína Poláška). Naproti vchodu do radnice je umístěna pamětní deska Jiřího Rašky. [17] •

Náměstí míru

V centru města (mapa turistických a kulturních atraktivit – viz přílohy) se nachází náměstí, které je obklopeno měšťanskými domy ze 17., 18. a 19. století. Pod těmito domy se nachází podloubí s dochovanou oblázkovou dlažbou. Náměstí dominuje kašna s Neptunem, sloup Sv. - 31 -

Jana Nepomuckého, socha Sv. Floriána a budova radnice. Na domech s číslem popisným 2 a 19 je pamětní deska malířů Břetislava Bartoše a Albína Poláška. Ročně se zde pořádá mnoho kulturních akcí (nejznámější v tabulce č. 3), náměstí je tedy centrum kulturního dění. [18] •

Pohankový mlýn Šmajstrla

Pohankový mlýn se nachází v části Kopaná na okraji Frenštátu. Má dlouholetou tradici, a to již od roku 1861. Po čtyři generace se zde pohanka loupe mechanickým způsobem, při kterém nejsou znehodnocovány vitamíny. Pohankový mlýn za celou dobu působení prošel mnoha inovacemi. Dnes je možné podívat se zde prostřednictvím exkurze, kdy je návštěvníkům předveden proces loupání pohanky s ochutnávkami a možností koupě pohankových produktů. [19] •

Horečky

Turisticky významná a ojedinělá lokalita Horečky, která svým významem dosahuje věhlasu Pusteven, se nachází v katastrech obcí Trojanovice a Frenštátu p. R. (mapa turistických a kulturních atraktivit – viz přílohy). Horečky jsou souborem malých kopců a pahorků, které v malém měřítku charakterizují beskydské hory. Již od roku 1932 se tato oblast stala turisticky vyhledávanou, zejména kvůli rekreačním střediskům – komplexu tří budov: Pantáta, Panímáma a Marjánka s letním koupalištěm. Pro tyto stavby se lokalita Horeček stala vyhledávanou pro mnoho turistů. Akce, které se zde pořádaly pro široké okolí, byly plesy, výroční schůze, firemní konference nebo

oslavy.

Lokalita Horeček byla velmi

frekventovaným místem návštěvníků a do 80. let minulého století udržovaným areálem, a to i v dobách komunistického režimu. Mnozí si také areál spojují se skokanským můstkem, který zde byl postaven v roce 1973, a to na počest Jiřího Rašky (frenštátského rodáka), který v roce 1968 vyhrál zlatou medaili na olympiádě v Grenoblu ve skocích na lyžích. V té době stavba skokanského můstku s umělou hmotou byla největší na světě [20]. Tento můstek funguje dodnes. V roce 2012 bylo navázáno na tradici skokanských soutěží, které se zde v 70. letech minulého století pravidelně pořádaly. V současné době je areál Horeček značně poškozen a zanedbán. Rozsáhlé komplexy rekreačních budov už nefungují. Město Frenštát pod Radhoštěm a obec Trojanovice společně s Ing. arch Kamilem Mrvou zahájily revitalizaci Přírodního amfiteátru a nejbližšího okolí. [21]

- 32 -

Následující výčet objektů se omezí pouze na ty nejznámější:

Stavby Pantáty Polacha Stavby Pantáty Polacha byly složeny ze tří hotelů – Marjánka, Pantáta, Panímáma s restauracemi, chatovou osadou a přírodním amfiteátrem, který byl schopen pojmout 3000 lidí. Stavby leží v jižním svahu, v klidném prostředí s výhledem na Beskydy. Komplex těchto tří budov zde nechal postavit továrník Petr Polach, přezdívaný „Pantáta“. V roce 1938 zde již pořádal firemní kongresy – lze ho tedy považovat za průkopníka současné kongresové turistiky. [21] V současné době je zpracováván návrh na znovuuvedení tohoto komplexu do provozu. Součástí návrhu je rekonstrukce chatové části a vykácení nežádoucích stromových a keřovitých porostů.

Hotel Vlčina V minulosti se hotel skládal ze dvou budov, Stará Vlčina a Nová Vlčina. Součástí byla restaurace a vyhlídka pod Novou Vlčinou. Objekty by měly být zrekonstruovány opět na hotely s lůžkovou kapacitou 68 lůžek Nová Vlčina a 34 lůžek Stará Vlčina. Komplex budov v současnosti vytváří klidový prostor. Před nimi se nachází rozlehlá plocha, která sloužila jako parkoviště. Součástí byla také rozhledna Libušínka, která už v současnosti neexistuje. Ideální budoucnost komplexu by spočívala v celkové rekonstrukci, která by splňovala vysoké nároky turistů. [21]

Restaurace Rekovice Součástí restaurace je zahrádka a ubytování v chatkách. V současnosti je restaurace v provozu, ale je potřeba rekonstrukce vyššího patra objektu na ubytování.

Amfiteátr V amfiteátru, který byl v minulosti složen z pódia s orchestřištěm a zázemím a s lavičkami, se pořádalo značné množství kulturních akcí např. slavnosti a různá divadelní a hudební představení. V současnosti je amfiteátr ve značně poškozeném stavu. Pódium je bez využití, není zastřešeno, uvnitř je pouze nepořádek, chybí okna i dveře, sociální zařízení a lavičky. Amfiteátr byl zařazen do projektu revitalizace Horečky hlavně proto, aby bylo návštěvníkům Frenštátu a okolí nabídnuto nejen turistické vyžití, ale i kultura v podobě hudebních festivalů, - 33 -

folklórních akcí nebo divadelních přehlídek. V neposlední řadě je třeba zmínit i návrh na zřízení letního kina. V rámci revitalizace lokality Horečky proběhl v posledních dvou letech v amfiteátru open-air festival Horečkyfest za účasti mnoha známých umělců (Support Lesbiens, Vladimír Mišík, a mnoho místních kapel). [21]

Skokanský areál Skokanský areál je složen ze čtyř můstků, které fungují pro trénink skokanů. Pro zvýšení atraktivity a světových standardů je však potřeba větší rekonstrukce, která vyžaduje značné finanční prostředky (např. rekonstrukce správní budovy – výměna oken, zateplení, atd., demolice a odvoz stávajících buněk sloužících jako šatny a technické zázemí, vybavení LD turnikety, návrh bobové dráhy, podél můstku K90 simulace skoku z můstku, kde se návštěvník pustí po lanech a kopíruje dráhu skoku – dnes v Calgary). [21]

Věž skokanského můstku Jak už bylo zmíněno v samotném popisu lokality Horečky, věž skokanského můstku byla postavena v roce 1973, a to na počest skokana na lyžích Jiřího Rašky, který vybojoval na olympiádě v Grenoblu první zlatou olympijskou medaili. V té době se jednalo o největší skokanský můstek na světě s umělou hmotou. Později byla souběžně s můstkem vybudována lanová dráha. Zajímavost tohoto můstku je nejen jeho historie, ale i skutečnost, že věž je postavena na území Trojanovic a doskok na území Frenštátu p. R. Součástí zlepšení současného stavu můstku by mělo v budoucnu být muzeum Jiřího Rašky, které bude zabudováno v samotné věži, ze které je mimo jiné výhled na okolní obce a hory. Bude zde instalována expozice fotografií, dokumentů a exponátů. Všechny fotografie budou obsahovat popisky v několika jazycích. Na vrcholu věže bude možné shlédnout film o Jiřím Raškovi. Po vstupu do věže bude mít návštěvník možnost vyzkoušet si pocity skokana na lyžích, a to na optickém simulátoru. Rovněž bude umožněn přístup na střechu, ze které návštěvník spatří frenštátskou kotlinu lemovanou panoramatem Moravskoslezských Beskyd. Toto lákadlo by mělo do lokality přivést mnoho nových návštěvníků. Součástí návrhu na rekonstrukci můstku je také jeho osvětlení (vnitřní i vnější). Věž bude prosklená, a tak interiér včetně expozice bude na sebe z dálky upozorňovat. Zvenčí bude konstrukce zvýrazněna liniovým osvětlením. Můstek se tedy stane dominantou, kterou při průjezdu městem nebude možné přehlédnout. [21]

- 34 -

•

Aquapark

Moderní aquapark je vybavený víceúčelovým plaveckým bazénem, dětským bazénem, tobogánem a vodní skluzavkou. Areál byl otevřen v roce 2001 a celoročně zde láká mnoho návštěvníků z okolních obcí. Vedle aquaparku se nachází kemp, který je rovněž hojně turisty využíván. [17] Areál aquaparku je zaznačen v mapě turistických a kulturních atraktivit (viz přílohy).

Kulturní akce na Frenštátsku Město Frenštát je kulturním centrem mikroregionu. Během celého roku se zde koná mnoho kulturních

akcí,

které

jsou

s tímto

místem

neodmyslitelně

spojovány.

V tabulce

č. 9 je rozepsán výčet nejnavštěvovanějších kulturních akcí v obci a okolí.

Tabulka č. 9: Nejnavštěvovanější kulturní akce na Frenštátsku Název akce Sraz cestovatelů a Horobál Setkání cimbálových muzik Den města a den sociálních služeb Frenštátská pouť Horečkyfest Gulášové slavnosti Frenštátské slavnosti B7 Frenmusic Předmartinské odpoledne Martinský trh Rozsvícení vánočního stromu a adventní trh Swingové Vánoce Vánoční variace

typ akce festival/ples hudební festival slavnost slavnost festival/ples slavnost slavnost sportovní akce festival trh trh

Návštěvnost 650 350 5000 2000 2000 5000 300 5000 1000 2000 2000

Místo konání DK a kino Náměstí Náměstí Hřiště u hotelu Bartoš Horečky – amfiteátr Liščí mlýn Kino/náměstí Kino/náměstí Dům kultury Náměstí Náměstí

trh/slavnost festival

500 550

výstava

695

Náměstí Dům kultury Výstavní síň A. Poláška

Zdroj: [22].

- 35 -

6.2.2. Trojanovice Obec Trojanovice je horskou obcí, která je svou rozlohou 35,8 km2 geograficky nejrozsáhlejší z obcí tvořících mikroregion. Rozkládá se při nadmořské výšce 429 – 1129 m n. m. Nachází se na území Moravskoslezských Beskyd pod horskými masívy Noříčí hory (1047 m n. m.), Radhoště (1129 m n. m.) a Velkého Javorníku (918 m n. m.). Je rozdělena na čtyři hlavní části: Bystré, Lomná, Pod Radhoštěm a Pod Javorníkem. [20] Historie obce spadá až do roku 1200, kdy do zdejší krajiny přišli němečtí kolonizátoři a vybudovali kamenný hrad Hukvaldy, který je dodnes významnou turisticky vyhledávanou atrakcí, nacházející se nedaleko obce Tichá a Lichnov. Hukvaldští páni podporovali Valašskou kolonizaci a dovolili, aby se na okrajových částech hor usazovali pastevci, kteří sem přišli z východu. Později se jejich usedlosti nazývaly paseky. [20] Kořeny obce sahají do 16. století, a to zásluhou tehdejších obyvatel, které tvořili zejména pasekáři, dřevorubci, uhlíři a salašníci. V těchto dobách se vytvořily legendy, pověsti, vyprávění (O sirotkovi z Radhoště), zkazky o Radhošti a mýtické postavě Radegasta, které jsou známé dodnes. V roce 1748 založil obec Trojanovice Ferdinand Julius Troyer, jako odměnu pasekářům za jejich namáhavou práci [20]. Oblast Trojanovic má pro svou velkou rozlohu Základní školu (první stupeň) a Mateřskou školu. Disponuje také značným množstvím tělovýchovných zařízení (dvě fotbalová hřiště, tělocvična, dva lyžařské areály a jezdecký areál s halou. Obec nemá kostel, ale každá ze čtyř částí má svou malou dřevěnou zvoničku. [20] V následující tabulce jsou rozepsány jednotlivé části obce Trojanovice a jejich počty obyvatel. Je tedy parné, že nejvíce osídlena je část Lomná a naopak nejméně část Pod Javorníkem.

Tabulka č. 10: Části obce Trojanovice a jejich počet obyvatel Části Trojanovic

Počet obyvatel 1338 422 320 194

Lomná Bystré Pod Radhoštěm Pod Javorníkem Zdroj: [20].

V tabulce č. 11 jsou uvedeny ubytovací kapacity v obci. Je patrné, že největší část tvoří chaty. Jedná se většinou o lokality horské a podhorské a také chaty pro využívání táborů,

- 36 -

které se nacházejí pod Pustevnami. Zbývající část tvoří hotely. Největší podíl se nachází rovněž pod lyžařským střediskem Pustevny. Hotely Troyer, Gurmán nebo Ráztoka jsou využívány mimo jiné k pořádání kongresů celostátního i nadregionálního významu.

Tabulka č. 11: Ubytovací kapacity v Trojanovicích Rekreační zařízení Chaty Hotely a ubytovny Celková ubytovací kapacita Zdroj: [20].

Počet lůžek 541 25 885

Turistické atraktivity v Trojanovicích •

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti

Základní kámen této kaple byl postaven 5. července 1896. V roce 1898 kapli posvětil olomoucký arcibiskup Theodor Kohn a byla odevzdána veřejnosti do užívání. V roce 1905 byl založen spolek Matice Radhošťská, která měla za úkol kapli udržovat. Později byla původní kamenná kaple obložena šindelem a přistavěna zvonice. V roce 1930 věnoval rodák z Frenštátu sochař Albín Polášek Matici Radhošťské sousoší svatého Cyrila a Metoděje, které stojí před kaplí na hřebenu hory.

V roce 1995 byla v kapli provedena kompletní

elektroinstalace a v roce 2003 dokončena kompletní rekonstrukce, na kterou byla založena sbírka [20]. •

Socha sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti

V Roce 1930 sousoší věnoval spolku Matici Radhošťské Albín Polášek. Tato socha je pravým opakem sochy pohanského boha Radegasta, ze které vyzařuje touha po sjednocení a spojenectví. Duté sousoší je 260 cm vysoké a váží téměř 800 kg. Je ulito z bronzu. Sousoší stojí na podstavci 160 cm vysokém za kaplí sv. Cyrila a Metoděje na místě, kde kdysi stával kamenný kříž. Je obráceno zády ke kapli, čelem k příchozím turistům tak, aby je vítala [20]. •

Socha Radegasta

Socha Radegasta, další dílo Albína Poláška, vytvořené pro účely Pohorské Jednoty Radhošť, byla na Pustevny stěhována dvakrát. První cesta, v roce 1930, byla značně obtížná. Nákladní

- 37 -

auto, které mělo sochu dopravit z Ráztoky na Poustevny, uvízlo v zatáčce a následně ho muselo vytahovat šest párů nejsilnějších koní z Trojanovic. Když byla socha instalována na místo, strhl se silný déšť, provázen bouřkou a zabil jednoho z vojáků, kteří u něj drželi stráž. Socha, která byla vytvořena z umělého kamene, špatně odolávala nepříznivým vlivům počasí, a tak Ústav památkové péče v Ostravě rozhodl o přemístění originálu sochy do vstupní haly frenštátské radnice a na Radhošť umístil jeho kopii [20]. •

Pustevny

Horské středisko Pustevny, ležící ve výšce 1080 m n. m., je významným turistickým střediskem, které nabízí značné možnosti sportovního vyžití. Tvoří sedlo mezi vrcholem Okrouhlý a Radhošťem. Nachází se zde 11 lyžařských vleků a 9 sjezdovek. V areálu Pusteven stojí dřevěné stavby, postavené v lidovém slohu, slovenským architektem Dušanem Jurkovičem. Jedná se o Maměnku a Libušín, které zde nechala postavit v roce 1898 Pohorská Jednota Radhošť. Stavby byly postaveny v secesním slohu tak, aby budily dojem slovanské lidové architektury [23]. Za zmínku stojí také rozhledna Cyrilka, která stojí na cestě z Pusteven na Radhošť. Z ní je nádherný výhled na celé Pustevny a okolní hory Tanečnice, Kněhyně, Čertův mlýn a Lysou horu. Z Cyrilky je také možné spatřit pohled na celé Trojanovice a za dobré viditelnosti panorama Velkých Jeseníků s Pradědem [20]. Pustevny jsou ideálním místem nejen pro lyžařské sporty, ale i turistiku. S okolím jsou propojeny čtyřmi turistickými trasami:

Rožnov pod Radhoštěm – Radhošť (červená značka) Tato trasa je dlouhá 8 km a vede z výchozího bodu turistických cest v Rožnově pod Radhoštěm, kolem kempinku, po úbočí Černé hory až na vrchol Radhoště ke kapli sv. Cyrila a Metoděje. Za jasného počasí, kdy je velká viditelnost je možné v dálce vidět Vsetínské vrchy, Velký a Malý Javorník, Malou Fatru, Slezské Beskydy a dokonce i Roháče. Tato trasa patří ke středně náročným.

Pustevny – Radhošť (modrá značka) Trasa dlouhá 4 km vede z Pusteven, kolem rozhledny Cyrilka a sochy pohanského Boha Radegasta po hřebeni radhošťského masívu. Cestou po této trase je možné vidět Štramberskou Trúbu, kopce Čertův mlýn, Kněhyni a nejvyšší bod Beskyd Lysou Horu.

- 38 -

Radhošť – Dolní Bečva – Ráztoka (zelená značka) Za hotelem Radegast, který stojí na vrcholu Radhoště, protíná hřebenovou trasu zelená turistická značka, po které je možné dostat se do obce Dolní Bečva a Rožnov Pod Radhoštěm nebo na druhou stranu do Ráztoky, ze které jezdí lanovka směrem na Pustevny. [23]

Radhošť – Trojanovice pod Radhoštěm Tato turistická trasa vede serpentinami z Radhoště do Trojanovic pod Radhoštěm. Na mapě však není značena. Ví o ní pouze málo lidí. Trasa vede značně náročným terénem. Serpentiny jsou úzké a často s překážkami, které tvoří vyvrácené stromy. Po cestě je možné pouze z pár míst zahlédnout obraz Frenštátu a okolí, z důvodu zastiňování výhledu velmi vysokými lesními porosty.

Sousoší sv. Cyrila a Metoděje je spolu s Kaplí sv. Cyrila a Metoděje a sochou Radegast, zaznačena v mapě turistických a přírodních atraktivit, která je součástí příloh bakalářské práce. •

Radhošť

S Radhoštěm je spojováno velké množství pověstí (nejznámější O sirotku z Radhoště) a bájí. Nachází se na nejzápadnějším místě Karpat v Moravskoslezských Beskydech. Geologicky tato hora náleží k nejmladší části evropské pevniny. Převládají zde horniny z dob druhohor a třetihor – pískovcové a břidlicové usazeniny, pískovcové jeskyně, dlouhé až několik stovek metrů. Podle jedné z pověstí byly tyto jeskyně ještě na počátku 20. století tak široké, že jimi mohl z Pusteven na Radhošť projet vůz tažen koňmi. [20] Radhošťské Beskydy jsou rozvodím Baltského a Černého moře. Teplotní rozdíly frenštátské a rožnovské strany často dosahují až čtyř stupňů (ve prospěch rožnovské strany). Podnebí je charakteristické četnými srážkami, které na Lysé Hoře a Radhošti dosahují až 1670 mm. Převládají zde smíšené porosty (jedle bělokorá, smrk ztepilý, modřín opadavý, javor mléč i klen, buk zimní a dub letní). Z vzácných druhů živočichů zde žije např. Rys ostrovid, Liška obecná a několik druhů vysoké zvěře. [24] Radhošť je znám svým charakteristickým kouzlem, a tak není divu, že se stal středem pozornosti nejen obyčejných turistů, ale i známých osobností. Osobně horu navštívili např. básníci Svatopluk Čech, Otakar Březina nebo Jaroslav Seifert. V roce 1931 byla na Radhošti nainstalována socha sv. Cyrila a Metoděje, kterou zhotovil známý sochař, Čechoameričan Albín Polášek. V polovině cesty z Pusteven na Radhošť stojí socha pohanského Boha úrody - 39 -

Radegasta, který k příchozím stojí zády. Naopak socha sv. Cyrila a Metoděje stojí na Radhošti čelem, aby vítala příchozí návštěvníky. [23] Každým rokem se 5. července na Radhošti koná tradiční pouť, která je pořádána k připomenutí příchodu věrozvěstů sv. Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu. Tato událost je ročně navštěvována věřícími z celého okolí a je spojena se mší svatou, která se koná tradičně dopoledne, v poledne i odpoledne. Veškerou organizaci této významné události zajišťuje spolek Matice Radhošťská, která výtěžek věnuje na rekonstrukci kaple. V červenci a srpnu jsou pak následně pořádány mše každou sobotu. [20] Radhošť je na mapě turistických a kulturních atraktivit zaznačen značkou výhledových míst (viz přílohy práce).

Přírodní atraktivity v Trojanovicích •

Přírodní Rezervace Noříčí

Přírodní rezervace Noříčí se rozkládá podél údolí potoku Bystrý a Malá Ráztoka v nadmořské výšce 680 – 1047 m n. m. Plocha zabírá téměř 37,9 ha. Tvoří úboční svahy k severu vysunutého hřebenu. Na nejvyšším místě, tedy na vrcholu Noříčí hory, dosahuje výšky 1047 m n. m. Na severu a severozápadě se svažuje do Frenštátské kotliny, na východě do údolí Bystré a na západě do údolí Malé Ráztoky. Předmětem ochrany PR Noříčí jsou cenné lesní porosty s přirozenou dřevinnou skladbou starou asi 150 let, ohrožené rostlinné (bika lesní, třtina křovištní, kapraď rozložená a papratka samičí) a živočišné druhy (holub doupňák, jestřábek lesní a ořešník kropenatý). Přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 1955 a v roce 1999 byla přehlášena z důvodu rozšíření výměry. [25] •

Národní Přírodní Rezervace Radhošť

Národní přírodní rezervace Radhošť se nachází na velmi prudkém severním svahu hory Radhošť a rozléhá se dále až po rozsochu Miaší, v délce 2,8 km. Leží v nadmořské výšce 660 – 1120 m n. m. o rozloze 144,93 ha v Radhošťské hornatině mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Rožnovem pod Radhoštěm. Stejně jako Přírodní rezervace Noříčí spadá do CHKO Beskydy v katastrálním území Trojanovice. Předmětem ochrany je rozsáhlý komplex porostů ve vrcholových částech Radhoště, které jsou vystaveny v hřebenových polohách drsným klimatickým podmínkám, zejména sněhu a námraze. [26]

Přírodní Rezervace Noříčí a Národní přírodní rezervace Radhošť jsou součástí mapy ochrany přírody a krajiny (viz přílohy). - 40 -

6.2.3. Kunčice pod Ondřejníkem Mezi frenštátskou a frýdlantskou kotlinou se podél vodního toku Tichávka nachází obec Kunčice pod Ondřejníkem (kdysi Velké Kunčice). Leží mezi horami Ondřejník, Radhošť a Kněhyně. Kunčice jsou pro svou výhodnou polohu vyhledávaným turistickým místem a slouží jako rekreační oblast Ostravska. Na území obce se nachází 858 rekreačních chat, 10 rekreačních středisek a chalup. V období sezóny se počet obyvatel 1960 zvýší téměř o 4000, a to díky turismu. Je zde řada možností pro pěší turistiku, cykloturistiku, lyžování, aj. Vrcholy Ondřejník a Skalka jsou ideálním místem pro sport ve vzduchu (paragliding a let na rogalech). Z Ondřejníku (964 m) je krásný výhled na celé Beskydy (např. Lysou horu, Radhošť, Smrk, Kněhyni nebo Velký Javorník). Na hranici obce s Čeladnou se nachází malé rehabilitační centrum. Ačkoliv Čeladná nespadá do mikroregionu Frenštátsko, nelze opomenout golfové hřiště, které se zde nachází a díky kterému ročně do okolí zavítá mnoho turistů. Jedná se o největší golfové hřiště v Evropě. Nachází se zde 36 jamek dvou hřišť, které v ČR patří vůbec k těm nejobtížnějším. Mezi významnou památku, která je s obcí spojována, patří dřevěný kostelík ze 17. století. Do obce byl přivezen v roce 1931 z Podkarpatské Rusi – na první pohled je zřejmý jeho exotický původ. Na hlavním oltáři visí obraz sv. Prokopa a sv. Barbory, kterým je kostel zasvěcen. Kostelík má tři věže a obvod tvoří ochoz s vyřezávanými sloupky [3].

Přírodní atraktivity v Kunčicích pod Ondřejníkem •

PR Les na Rozdílné

PR spadá do Katastru obce Kunčice pod Ondřejníkem (viz přílohy – mapa Ochrany přírody a krajiny). Má rozlohu 5,5 ha a rozprostírá se v nadmořské výšce 462 – 488 m n. m. Území bylo vyhlášeno v roce 2000 a předmětem ochrany je pestrá skladba významných porostů starých okolo sto let a živočišstva. Vyskytuje se zde jedle bělokorá, smrk ztepilý, buk lesní, lípa malolistá, dub letní, aj. Z fauny zde žije např. mlok skvrnitý, veverka, ježek nebo srnec [27]. •

PR Skalka

PR Skalka se nachází na vrcholu Skalka (964 m n. m), který je součástí horského masívu Ondřejník a rovněž spadá pod Kunčice pod Ondřejníkem (viz přílohy – mapa Ochrany

- 41 -

přírody a krajiny). Má rozlohu 35,44 ha a rozprostírá se ve výšce 747 – 964 m n. m. Přírodní rezervaci tvoří jedlobukový porost, který má na některých místech pralesovitý charakter. Mezi vzácné porosty např. patří kopytník evropský, pstroček dvoulistý nebo vraní oko čtyřlisté. Z fauny zde žije např. krahujec obecný, jestřábek lesní, ještěrka živorodá, aj. Přes přírodní rezervaci prochází modrá turistická trasa (viz mapová příloha turistické trasy mikroregionu Frenštátsko) [28].

6.2.4. Tichá Obec Tichá je podle lidových pověstí nejstarší z uvedených. Historie obce spadá až do 9. století. Na jihu je obklopena mohutným horami Moravskoslezských Beskyd. Nejznámější jsou Radhošť (1129 m n. m.), Kněhyně, Stolová, Smrk a pohled na nejvyšší horu Beskyd – Lysou Horu (1324 m n. m.) zastiňuje Ondřejník (964 m n. m.), ten tvoří východní hradbu kotliny. Obec Tichá sousedí nejen s obcemi mikroregionu Frenštátem, Trojanovicemi, Lichnovem a Kunčicemi, ale i s Kozlovicemi, Mniším a Vlčovicemi. Zajímavost názvu obce Tichá spočívá v tom, že hory, které obklopují obec, zabraňují silným větrům, je zde tedy tišeji než jinde. Proto název Tichá [29].

Přírodní atraktivity v Tiché •

Travertinová kaskáda v Tiché

Významný chráněný přírodní útvar, který se nachází v katastrálním území obce Tichá je, tzv. Travertinová kaskáda (viz přílohy – mapa Ochrany přírody a krajiny). Tato přírodní památka leží v údolí, které je tvořeno řekou Tichávkou. Přírodní útvar vznikl v důsledku vývěru pramene s vysokým obsahem minerálních látek. Travertinová kaskáda je dlouhá 120 metrů a po celé své délce se do něj nevlévá žádný boční přítok. Podloží je tvořeno travertinovým valem o výšce 10 – 70 cm. V nejvýše položené části potůček protéká vysokou rychlostí, a tak právě v těchto místech jsou nanášeny travertinové kaskády nejvyšší mocnosti. V dolní polovině toku se potůček vinul po okraji louky. V roce 1997, kdy došlo k povodním, v okolí břehu došlo k sesuvům a byla porušena dolní část potůčku. Travertiny (česky též vápenité tufy) jsou pramenné vápence – horniny ukládané z vody, které vytékají z pramenů bohatých na uhličitan vápenatý. Ke srážení uhličitanu vápenatého v těchto druzích vod dochází působením rostlin, zejména primitivních řas nebo bakterií, které svými životními pochody mění chemické složení vody na takové, že se vápenec vylučuje. Uloženiny

- 42 -

travertinů mnohdy obsahují cenné zbytky organizmů, stávají se tak velmi cennými morfologickými objekty. V roce 1988 byla Travertinová kaskáda vyhlášena jako chráněný přírodní výtvor. [30]

6.2.5. Veřovice Obec se nachází podél řeky Jičínka v údolí mezi Veřovickými vrchy – oblast nazývána Veřovická brázda, která je tvořena vrcholy Velký Javorník 918 m, Dlouhá 860 m, Krátká 758 m, Huštýn 749 m, Trojačka 715 m a Kamenárka 860 m. Údolí, které se nachází mezi Dlouhou a Velkým Javorníkem se nazývá Podolí. Krajina Veřovické brázdy je zakončena Velkým Javorníkem a klesá do sedla Pindula, kde navazuje na masív Radhoště. Významným, turisticky vyhledávaným místem je vrchol Velký Javorník, ze kterého lze spatřit krásný rozhled na hory Radhošť, Ondřejník, Lysou Horu a Štramberk, atd. Na vrcholu Javorníka se nachází turistická chata, kterou nechala v roce 1934 postavit Pohorská Jednota Radhošť. Velký Javorník je rovněž centrem adrenalinových sportů, jako paragliding a létání na rogalu. Pod Velkým Javorníkem se rozléhají Horečky, které jsou známé zejména slavným skokanským můstkem, na kterém trénoval Jiří Raška. [31]

Přírodní atraktivity ve Veřovicích •

Přírodní památka Velký kámen

Leží na severozápadním úbočí Velkého Javorníka v katastru obce Veřovice, přibližně 200 m pod vrcholem (viz mapa Ochrany přírody a krajiny). Předmětem ochrany je cenný geologický útvar – rozsáhlý výchoz pískovcových godulských vrstev, který byl narušen erozí a rovněž přírodně blízký lesní porost s vysokou biodiverzitou. [32] •

Velký Javorník

Vrchol Velkého Javorníku patří mezi jeden z nejnavštěvovanějších v Beskydech. Je oblíbeným místem pro paragliding a let na rogalech. Je zde výhled na Frenštátskou kotlinu, horu Radhošť, Ondřejník a Lysou Horu (viz mapa turistických a kulturních atraktivit). Na vrcholu se nachází dřevěná chata, která byla postavena zásluhou Pohorské Jednoty Radhošť. [20]

- 43 -

6.2.6. Lichnov Obec Lichnov se nachází v údolí Lichnovského potoka, který se na severním okraji obce vlévá do řeky Lubiny. Na jižní straně obce se rozprostírají osady, nazývané Horečky a Daremní a v západní části Zadky a Kúty. Obec Lichnov v mikroregionu sousedí s obcemi Tichou, Bordovicemi a Vepřovicemi. [33]

6.2.7. Bordovice Obec se rozkládá podél břehu Lichnovského potoka v nadmořské výšce 390 – 420 m n. m. Nad obcí se tyčí vrcholy Na Peklech a Velký Javorník (918 m n. v.). Část obce zasahuje do CHKO Beskydy a část do přírodního parku Podbeskydská pahorkatina. Okolí Borovic je kopcovitého až hornatého charakteru, které je rozděleno údolím Frenštátské brázdy. [34]

Protože v obcích Lichnov a Bordovice nejsou žádné významné složky z hlediska rekreačního potenciálu, autorka se omezila pouze na jejich stručné geografické vymezení.

- 44 -

6.3. Cyklotrasy, turistické trasy a naučné stezky Mikroregionem Frenštátsko je propojen třemi cyklotrasami. První, v mapě turistických a kulturních atraktivit, je značena sytě fialovou přerušovanou čarou, vede z Frýdlantu nad Ostravicí zpět do Frýdlantu nad Ostravicí – je to tedy okružní trasa. V mikroregionu prochází obcemi Tichá a Kunčice pod Ondřejníkem. Její délka je 31 km a obtížnost této trasy lehká, jelikož vede po silnicích II. a III. třídy. Povrch trasy je zpevněný, a tudíž je vhodná pro všechny typy kol.

Další cyklotrasou, která prochází mikroregionem je žlutá trasa č. 6016. Vede z Rožnova pod Radhoštěm na Pustevny. V mikroregionu prochází obcemi Frenštát pod Radhoštěm, Trojanovice a trojanovickou částí Horeček. Délka je 48 km a obtížnost těžká – vede po zpevněném i nezpevněném povrchu. Tato trasa je vhodná pro horská kola a v mapě je značena fialovou přerušovanou čarou.

Třetí a poslední cyklotrasou, která prochází mikroregionem je trasa číslo 6194. Je nejméně náročnou trasou, která je dlouhá 15 km. Začátek se nachází u frenštátského autokempu (vedle aquaparku), vede přes náměstí, na sv. Marek, přes Trojanovice k památníku Bratří Strnadelů a zpět k autokempu podél řeky Lomná. Trasa je vhodná pro silniční či trackingová kola a v mapě je zaznačena oranžovou přerušovanou čarou.

Kromě cyklotras se v mikroregionu nachází poměrně vysoký počet turistických tras, které jsou zde zastoupeny ve všech obtížnostech. Jsou značeny klasickým způsobem – barvami: modrá, červená, zelená a žlutá. Žlutou značkou jsou značeny krátké, spojovací cesty nebo zkratky [41]. V mikroregionu se nachází nejvíce tras se žlutým značením. Procházejí Tichou, Lichnovem, Veřovicemi, Trojanovicemi a Kunčicemi p. O. Zelená značka vyjadřuje místní význam [41]. Na území mikroregionu se jich nachází 5 a procházejí Trojanovicemi, Kunčicemi p. O. a Tichou. Modrou značkou jsou v mikroregionu zaznačeny významnější trasy [41], které vedou přes vrchol Velkého Javorníku, na Radhošť až na Pustevny. Prochází také PP Velký kámen, ta se nachází v katastrálním území Veřovice. Poslední turistická trasa, která vede přes mikroregion je značena červenou barvou. Tento typ trasy je dálkový nebo hřebenový [41]. V případě mikroregionu Frenštátsko prochází přes obce Lichnov, Frenštát p. R. do Trojanovic a druhá vede z Pusteven, kolem sochy Radegast až na Radhošť.

- 45 -

V mikroregionu se rovněž nacházejí naučné stezky: NS Velký Javorník, NS Radegast a NS Veřovické vrchy. NS Velký Javorník navazuje na NS Veřovické vrchy. Dále pokračuje do Frenštátu pod Radhoštěm po zelené značce. Tyto dvě stezky jsou dohromady dlouhé 25 km. NS Radegast se nachází na jihozápadní hranici mikroregionu. Je dlouhá 5 km a mezi významné zastávky, které na této stezce stojí za vidění, jsou: Pustevny, Skalka, Čertovy mlýny, Kněhyně, Klíny, U sochy Radegasta a NPR Radhošť. [17]

Naučné stezky, spolu s turistickými trasami jsou rovněž součástí mapy turistických a kulturních atraktivit v příloze.

- 46 -

7. Zhodnocení rekreačního potenciálu mikroregionu – výsledky V této části bakalářské práce je provedeno samotné zhodnocení rekreačního potenciálu mikroregionu Frenštátsko na základě Bínovy metodiky hodnocení potenciálu cestovního ruchu. Hodnocení je provedeno v rámci jednotlivých obcí mikroregionu. Metodika dle Bíny byla zvolena proto, že zkoumá potenciál jednotlivých obcí státu – je tedy vhodná pro hodnocení potenciálu v rámci jednotlivých obcí mikroregionu. Dalším důvodem pro volbu této metodiky je fakt, že rozděluje složky potenciálu na přírodní a kulturní. Na základě prvků, které byly zjištěny z odborných podkladů a terénního průzkumu, a nacházejí se v mikroregionu, byla tato metodika autorkou shledána jako vhodná pro posouzení rekreačního potenciálu v této lokalitě. Z hlediska složek kulturního a přírodního subsystému, které popisuje Bína, je mikroregion Frenštátsko oblastí, která se dá snadno vyhodnotit podle této metodiky. Jednotlivé složky kulturního a přírodního subsystému jsou uvedeny v kapitole Mikroregion Frenštátsko v rámci popisu jednotlivých obcí.

Hodnocení rekreačního potenciálu území je provedeno tak,

že jednotlivým složkám cestovního ruchu jsou přiřazeny příslušné body, na základě kterých je pak možné vyhodnotit, která obec má vysoký a která nízký rekreační potenciál. Body jsou přiřazeny na základě odborného úsudku autorky a přehledu o území, který byl získán z literárních podkladů o mikroregionu a především terénním průzkumem. Následující tabulka ukazuje samotné vyhodnocení složek přírodního subsystému. Z výsledků je patrné, že nejvýznamnější podíl má obec Trojanovice, a to díky vysokému množství chráněných oblastí. Autorka tedy při vyhodnocení nejčastěji volila body, spadající do třetího – nejvýznamnějšího stupně (s podmínkami na velmi vysoké úrovni). Např. přírodní pozoruhodnosti byly ohodnoceny 45 body, jelikož do obce zasahuje oblast CHKO Beskydy (celostátně i mezinárodně chráněná lokalita), Přírodní Rezervace Noříčí a Národní Přírodní Rezervace Radhošť. Díky převážně horské a podhorské krajině a velkému množství turistických tras a cyklotras bylo přiřazeno vysoké bodové hodnocení pěší a horské turistice, cykloturistice, zimním sportům a lyžařské turistice. Zajímavostí mikroregionu Frenštátsko (konkrétně obcí Trojanovice, Kunčice p. O. a Veřovice) jsou také vrcholy, které jsou vhodné nejen pro různé druhy zimních sportů a turistiky, ale i pro provozování závěsného létání (např. vrcholy Velký Javorník, Ondřejník, Velká Stolová a Radhošť) – proto byly přiděleny dva body. Z toho tedy vyplývá, že výjimečné postavení z hlediska přírodních složek má jednoznačně obec Trojanovice. Druhá v pořadí dle významnosti je obec Kunčice pod Ondřejníkem, a to díky Přírodní rezervaci Les na Rozdílné a Přírodní rezervaci Skalka.

- 47 -

Na třetím místě se nachází obec Tichá, díky významnému přírodnímu chráněnému útvaru – Travertinové kaskádě. Na dalších místech se nacházejí ostatní obce, jejichž významnost je z hlediska výskytu složek přírodního subsystému zanedbatelná.

Tabulka č. 12: Bodové hodnocení rekreačního potenciálu jednotlivých obcí mikroregionu Frenštátsko v rámci přírodní složky Obce Složky přírodního subsystému Přírodní pozoruhodnosti Pěší a horská turistika Cykloturistika Zimní sporty Lyžařská turistika Rekreace u vody Rekreace typ les/hory Venkovská turistika Vodní turistika Horolezectví Závěsné létání Sportovní myslivost Sportovní rybolov Pozorování vodních ptáků Suma

Frenštát Kunčice pod pod Trojanovice Tichá Bordovice Veřovice Lichnov Ondřejníkem Radhoštěm 45

45

5

15

15

10

20 30

20

45 10 20

10 10 20

13

10

2

3

2

2

2

2

2

27

156

7

7

3

3

3

2 2

2

2

12

24

2

97

52

23

Zdroj: Vlastní zpracování.

Další dílčí tabulkou, potřebnou pro získání bodového hodnocení složek kulturního subsystému je tabulka č. 13. Z výsledků je patrné, že největší zastoupení kulturní složky má Frenštát pod Radhoštěm. Nejvyšší možný počet bodů byl přidělen kulturním a sportovním akcím, které se v obci konají a které navštíví nejvíce diváků (např. Den města a sociálních služeb nebo Beskydská sedmička – B7). Za zmínku stojí také místní produkty (Pohankový mlýn ve Frenštátě p. R.) nebo veletrhy a tematické veletrhy, které jsou spojeny s kulturními - 48 -

akcemi např. každoročně pořádaný Martinský trh. Na druhém místě se nachází obec Trojanovice, po té Kunčice pod Ondřejníkem a další obce.

Tabulka č. 13: Bodové hodnocení rekreačního potenciálu jednotlivých obcí mikroregionu Frenštátsko v rámci kulturní složky subsystému. Obce Složky kulturního subsystému Kulturně historické památky a soubory Skanzeny a muzea Lázeňská funkce Kongresy a konference Kulturní akce Sportovní akce Církevní akce Veletrhy a tematické veletrhy Místní produkty Příhraniční specifika Suma

Frenštát Kunčice pod pod Trojanovice Tichá Bordovice Ondřejníkem Radhoštěm

25

10

Veřovice

Lichnov

25

5

2

2

40

20

20

20

10 2

4

4

20

20

5

10

10

5

5

127

91

5

10

5 10

34

15

2

5

20

Zdroj: Vlastní zpracování. Na základě vyhodnocení výsledků z tabulek 12 a 13 lze určit přírodní a kulturní potenciál jednotlivých obcí mikroregionu. Výsledné hodnoty byly pro větší přehlednost zaznamenány do tabulek. Tabulka č. 14 ukazuje hodnoty přírodního potenciálu jednotlivých obcí. Vzhledem k nejvyššímu počtu bodů v obcích Trojanovice a Kunčice pod Ondřejníkem je možné říci, že je zde velmi vysoký přírodní potenciál. Vysoký potenciál je v obci Tichá, zvýšený

- 49 -

potenciál ve Frenštátě pod Radhoštěm a Bordovice, Veřovice a Lichnov disponují základním přírodním potenciálem.

Tabulka č. 14: Zařazení obcí mikroregionu do jednotlivých zón přírodního potenciálu Obce Frenštát pod Radhoštěm Trojanovice Kunčice pod Ondřejníkem Tichá Bordovice Veřovice Lichnov

Body 27 156 97 52 12 24

Zóna potenciálu Zvýšený potenciál Velmi vysoký potenciál Velmi vysoký potenciál Vysoký potenciál Základní potenciál Základní potenciál

23

Základní potenciál

Zdroj: Vlastní zpracování.

Graf č. 1: Grafické vyjádření výsledků zón přírodního potenciálu za jednotlivé obce Zóny přírodního potenciálu mikroregionu Frenštátsko 200 180

156

160

Hodnoty

140 120

97

100 80

52

60 40

27 12

23

24

Lichnov

Veřovice

Bordovice

Tichá

Kunčice pod Ondřejníkem

Frenštát pod Radhoštěm

0

Trojanovice

20

Obce

Zdroj: Vlastní zpracování dle výsledků hodnocení.

V tabulce č. 15 jsou uvedeny výsledné hodnoty kulturního potenciálu obcí mikroregionu. Z výsledků je patrné, že velmi vysoký kulturní potenciál má obec, která je centrem - 50 -

mikroregionu, tedy Frenštát pod Radhoštěm, a to díky pestré škále pořádaných kulturních a sportovních akcí, veletrhů a tematických veletrhů a místních produktů. Vysoký potenciál mají Trojanovice, zvýšený Kunčice pod Ondřejníkem, Tichá a Lichnov a základní potenciál je v obcích Bordovice a Veřovice.

Tabulka č. 15: Zařazení obcí mikroregionu do jednotlivých zón kulturního potenciálu Obce

Body

Frenštát pod Radhoštěm Trojanovice Kunčice pod Ondřejníkem Tichá Bordovice Veřovice Lichnov

127 91 34 15 2 5 20

Zóna potenciálu Velmi vysoký potenciál Vysoký potenciál Zvýšený potenciál Zvýšený potenciál Základní potenciál Základní potenciál Zvýšený potenciál

Zdroj: Vlastní zpracování.

Graf č. 2: Grafické vyjádření výsledků zón kulturního potenciálu Zóny kulturního potenciálu mikroregionu Frenštátsko 160 140

127

91

100 80 60

34

40

20 15 5 Lichnov

Bordovice

Tichá

Kunčice pod Ondřejníkem

0

Trojanovice

2

Veřovice

20 Frenštát pod Radhoštěm

Hodnoty

120

Obce

Zdroj: Vlastní zpracování dle výsledků hodnocení.

- 51 -

Na základě vyhodnocení přírodního a kulturního potenciálu bylo provedeno komplexní vyhodnocení celkového počtu bodů, které jsou uvedeny v tabulce č. 16. Je patrné, že nejvyšší celkový potenciál mají obce Trojanovice, Frenštát pod Radhoštěm a Kunčice pod Ondřejníkem v tomto pořadí.

Tabulka č. 16: Celkový rekreační potenciál obcí mikroregionu Frenštátsko Obec Frenštát pod Radhoštěm Trojanovice Kunčice pod Ondřejníkem Tichá Bordovice Veřovice Lichnov

Celkové body Zóna potenciálu 154 Velmi vysoký potenciál 247 Výjimečný potenciál 106 Velmi vysoký potenciál 67 Vysoký potenciál 14 Základní potenciál 29 Zvýšený potenciál 45 Zvýšený potenciál

Zdroj: Vlastní zpracování.

Graf č. 3: Grafické vyjádření výsledků celkového potenciálu Celkový rekreační potenciál mikroregionu Frenštátsko 300 247 250

154

150 106 100

67

45 29

Lichnov

Bordovice

Tichá

Kunčice pod Ondřejníkem

0

Trojanovice

14

Veřovice

50

Frenštát pod Radhoštěm

Hodnoty

200

Obce

Zdroj: Vlastní zpracování dle výsledků hodnocení.

- 52 -

Pro obecnější přehled, jak na tom region v rámci České republiky je, byly hodnoty spočítány pomocí aritmetického průměru celkových potenciálů jednotlivých obcí mikroregionu Frenštátsko, které po zaokrouhlení vyšly 95. Na základě tabulky č. 7 (zóny celkového potenciálu) tedy lze říci, že mikroregion Frenštátsko se nachází v zóně s vysokým rekreačním potenciálem. Ten se vyznačuje buď jedním subsystémem na vysoké úrovni, nebo oběma na zvýšené úrovni. V rámci ČR se do této kategorie řadí 1869 obcí, kterými jsou menší vesnice v podhorských a vrchovinných oblastech, u nichž dominuje přírodní složka subsystému nebo větší střediskové obce, ve kterých dominuje kulturní složka. Mikroregion Frenštátsko je tedy lokalita velmi atraktivní, jež disponuje vysokým rekreačním potenciálem.

Na závěr této kapitoly je třeba uvést fakta, která vyplývají z výsledku hodnocení. Co se týče rozboru složek přírodního subsystému, lze říci, že do zóny velmi vysokého rekreačního potenciálu lze zařadit obce Trojanovice a Kunčice pod Ondřejníkem. Je to zejména proto, že do těchto obcí zasahují chráněné lokality, horské masívy, je zde možnost využít pěší a horskou turistiku, cykloturistiku a také provozovat zimní sporty, zejména lyžování. Naopak obce se zvýšeným nebo pouze základním potenciálem z hlediska složek přírodního subsystému jsou obce Lichnov, Veřovice, Bordovice a Frenštát pod Radhoštěm. U Frenštátu je to zejména proto, že zde dominují spíš složky kulturního subsystému, viz kap. 6.2.1. Frenštát pod Radhoštěm a ostatní obce jako Lichnov nebo Bordovice disponují pouze základními službami, mají malou rozlohu, nízký počet obyvatel a nevyskytují se zde žádné významné složky kulturního ani přírodního subsystému. Výsledné hodnoty zón přírodního potenciálu jsou graficky znázorněny do kartogramu, který je součástí příloh. Co se týče výsledků rozboru složek kulturního subsystému, tak jednoznačně dominuje Frenštát pod Radhoštěm s velmi vysokým potenciálem. Jak už bylo řečeno, důvodem je pořádání značného množství sportovních i kulturních akcí, které mají místní i celostátní význam a občané z okolních obcí tyto akce hojně navštěvují. Frenštát je tedy považován za kulturní centrum mikroregionu. Hned za Frenštátem jsou Trojanovice s vysokým potenciálem, a to zejména díky pořádání kulturních a církevních akcí, jako je např. pouť na Radhošti. Ostatní obce disponují zvýšeným nebo pouze základním potenciálem. Tyto obce se omezují pouze na pořádání místních kulturních akcí, jako jsou např. poutě nebo místní plesy. Výsledky hodnocení kulturního potenciálu jsou rovněž graficky znázorněny do kartogramu, který je součástí příloh této práce. V závěru je provedeno komplexní vyhodnocení rekreačního potenciálu, a to sečtením hodnot složek kulturního a přírodního subsystému za jednotlivé obce. Nejvyšší, tedy výjimečný - 53 -

potenciál vyšel u obce Trojanovice, a to 247 bodů. Je to dáno zejména pestrým výskytem složek přírodního subsystému a značným množstvím pořádaných kulturních akcí. Naopak nejnižší celkový potenciál má obec Bordovice, a to 14 bodů – disponuje tedy pouze základním potenciálem. Celkový rekreační potenciál byl rovněž zaznamenán do kartogramu, který je součástí příloh této bakalářské práce.

- 54 -

8. DISKUSE V této kapitole autorka poukazuje na nedostatky Bínovy metodiky a podává návrhy na zlepšení její struktury. Jedním z hlavních problémů je fakt, že popisuje pouze složky subsystémů, které pozitivně ovlivňují rekreační potenciál nikoliv složky, které mají negativní vlivy. V mikroregionu Frenštátsko se jedná např. o Důl Frenštát, který se nachází v Trojanovicích v části Pod Javorníkem. Přípravné práce k hloubení jam Dolu Frenštát začaly na začátku 80. let minulého století. Jedná se o to, že společnost OKD, která Důl vlastní, se rozhodla prozkoumat zásoby uhlí a plynu v okolí Frenštátu pod Radhoštěm. Byly zjištěny obrovské zásoby černého uhlí, asi 1,6 miliardy tun. Velikost dobývacího prostoru dolu je 63 km2

a

největší

dosažená

hloubka

je

1088

metrů.

V současnosti

je

Důl

v zakonzervovaném stavu. [40] Lidé Frenštátska a okolí se bouří proti znovuotevření dolu, jelikož těžba by ovlivnila nejen jejich životy, ale také životní prostředí – zasahovala by totiž do CHKO Beskydy.

Případným povolením těžby lze předpokládat tyto negativní dopady na složky potenciálu: •

přírodní pozoruhodnosti (CHKO Beskydy, PR Skalka),

•

rekreace typ hory/les,

•

pěší a horská turistika,

•

cykloturistiku,

•

mimo jiné také zdraví obyvatel.

Jelikož 19. 8. 2004 vydal OBÚ povolení k hornické činnosti, vzniklo občanské sdružení Naše Beskydy. To se snaží organizovat akce nejrůznějšího druhu, které vedou nejen ke zviditelnění problematiky, ale také ke zvýšení informovanosti občanů kolem snah těžařské společnosti OKD v regionu. Jelikož na stavbu většiny objektů v 80. letech bylo získáno jen dočasné stavební povolení – nyní jsou tedy nelegální, snaží se obyvatelé Frenštátu a okolních obcí o to, aby byl Důl úplně zlikvidován. Proti těžbě na Frenštátsku se postavil také premiér Petr Nečas, který 11. 4. 2013 jednal v Praze se členy České Aliance proti těžbě uhlí. Ta mimo jiné kritizuje také bod horního zákona č. 44/1988 Sb., který umožňuje vyvlastňování nemovitostí za účelem těžby, jako to bylo za minulého režimu. [35] V souvislosti s problematikou Dolu se také hovoří o procesu EIA (Environmental Impact Assessment) – posuzování vlivů konkrétního záměru na životní prostředí. Společnost OKD provádí všechna opatření k tomu, aby se v případě průzkumné ražby vyhnula řízení EIA [20]. - 55 -

Ze strany společnosti je to logický krok, jelikož by celá věc mohla vést až k odstranění „černých“ staveb. Pokud by byl v budoucnu Důl Frenštát zrušen a jámy zasypány, mohla by tato oblast po rekultivaci sloužit k rekreačním účelům (např. jako chatová oblast).

Za další nedostatek Bínovy metodiky je považován výčet složek a členění zón jak přírodního, tak kulturního subsystému. Výčet těchto složek je příliš obecný. Např. by bylo možné metodiku doplnit o složku Vhodnost krajiny pro adrenalinové sporty (např. zorbing) či Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků – tu by autorka specifikovala na jednotlivé druhy např. pozorování dravců.

Metodika dle Bíny byla v roce 2010 aktualizována [8]. V této práci je však použita metodika původní, protože členění jednotlivých složek na přírodní a kulturní subsystém je přehlednější a území mikroregionu vystihuje mnohem lépe než aktualizovaná verze. Ta je značně složitější. Potenciál cestovního ruchu rozděluje na dva dílčí segmenty: •

potenciál atraktivit cestovního ruchu (přírodní pozoruhodnosti, historické soubory, zámky, hrady, tvrze, zříceniny, vojenské památky, lázeňská místa, atd.),

•

potenciál ploch a linií ovlivňující cestovní ruch (rekreační a turistická krajina, urbanizovaný prostor, délka silnic či železnic, atd.).

Hodnocení je provedeno stejně jako u původní metodiky, a to přidělením bodů jednotlivým složkám cestovního ruchu. [8] Dle následujícího kartogramu (obrázek č. 3) aktualizované Bínovy metodiky vyšel celkový potenciál mikroregionu Frenštátsko 930 [8]. V porovnání s výsledky této práce je tedy potenciál zkoumaného území nižší. Může to být způsobeno např. tím, jak jsou jednotlivé metodiky postaveny, jejich strukturou či složkami, které zahrnují nebo také hrubším měřítkem posouzení aktualizovanou verzí Bínovy metodiky. Výsledky výzkumů se mohou lišit také tím, že aktualizovaná verze zkoumá potenciál jednotlivých ORP za celé území České Republiky. Do ORP Frenštát pod Radhoštěm však nespadá obec Kunčice pod Ondřejníkem (viz obrázek č. 4), která byla zahrnuta do výzkumu hodnocení rekreačního potenciálu mikroregionu Frenštátsko, a jejíž celkový rekreační potenciál je velmi vysoký. V hodnocení dle aktualizované verze Bínovy metodiky tedy ubyla jedna obec s vysokým rekreačním potenciálem – celkový potenciál se tedy snížil.

- 56 -

Obrázek č. 3: Celkový potenciál cestovního ruchu za obvody ORP v bodovém vyjádření

Zdroj: [8].

Obrázek č. 4: ORP Frenštát pod Radhoštěm

Zdroj: [8]. - 57 -

Nad rámec Bínovy metodiky by autorka ráda zmínila prvky v krajině, které se sice nevyskytují přímo v katastrálním území mikroregionu Frenštátsko, ale mají vliv na příliv návštěvníků do mikroregionu. Prvním z nich jsou golfová hřiště. V blízkosti mikroregionu se vyskytují dvě – golfový resort na Čeladné a v Rožnově pod Radhoštěm. Golfové hřiště na Čeladné (část spadá do obce Kunčice p. O.) patří k vůbec nejobtížnějším hřištím v Česku. Rozprostírá se na svazích hor a je obklopeno chatami, domky i luxusními vilami. V blízkosti se nacházejí restaurace a hotely, které poskytují ubytování návštěvníkům nejen z Česka. [38] Golfové hřiště v Rožnově pod Radhoštěm se rozprostírá podél řeky Bečvy a nachází se vedle silnice 2. třídy, vedoucí směrem ke Slovenským hranicím směrem na Žilinu. V blízkosti hřiště se nachází také cyklostezka, která vede z Horní Bečvy přes Rožnov p. R. až do Valašského Meziříčí. Je zde tedy vidět jasná propojenost s okolními obcemi. Díky těmto dvěma golfovým hřištím je mikroregion Frenštátsko atraktivnější a turisty navštěvovanější oblast. Na druhou stranu s sebou golfová hřiště nesou vlivy, které mohou negativně ovlivnit životní prostředí. Jedná se např. o změnu krajinného rázu, migrační cesty živočichů a biodiverzitu. V neposlední řadě jsou to vysoké nároky na spotřebu vody pro zavlažování. Druhý prvek, díky kterému je lokalita mikroregionu Frenštátsko atraktivnější, je Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm. Ten se skládá ze tří částí – Dřevěné Městečko, Valašská Dědina a mlýnská Dolina. Byl založen v roce 1925, a tímto se stal největším a nejstarším skanzenem ve střední Evropě a je složen téměř ze 150 objektů. Ve skanzenu se pořádají akce nejrůznějšího druhu, např. jarmarky, festivaly nebo předvádění tradičních a lidových řemesel. [36]

- 58 -

9. Rámcová doporučení na podporu rekreačního potenciálu Rekreační potenciál území Frenštátska je vysoký. Přesto autorka navrhuje opatření na jeho podporu: •

soustředit se na ochranu složek přírodního subsystému – zvláště chráněných území a typického krajinného rázu

•

soustředit se na ochranu složek kulturního subsystému – architektonicky významných staveb a objektů

•

investice do ochrany památek

•

definitivní ukončení činnosti Dolu Frenštát a následná rekultivace k rekreačnímu využití (např. zalesnění části lokality a část využít jako chatovou oblast, nebo využití k motokrosovým účelům)

•

soustředit se na revitalizaci oblasti Horečky

•

zvážit vybudování cyklostezky Lichnov – Bordovice – Veřovice

V porovnání s ostatními obcemi mikroregionu mají obce Bordovice, Veřovice a Lichnov značnou rezervu v síti cyklotras či naučných stezek (jak vyplývá z mapy turistických a kulturních atraktivit). Jelikož je v těchto obcích poměrně rovinný terén, pro cyklisty a inline bruslaře je tedy více než žádoucí. Vybudování cyklostezky by tak zvýšilo rekreační potenciál, který je v těchto obcích velmi nízký. V neposlední řadě by vybudování cyklostezky v Bordovicích mohlo zvýšit bezpečnost cyklistů, kteří tuto silnici II. třídy velmi hojně využívají. •

zvýšení kapacit ubytování v soukromí

Jelikož byly terénním průzkumem zjištěny nízké ubytovací kapacity v obcích Lichnov, Bordovice a Veřovice (často pouze dvě restaurace nebo jeden hostinec bez možností ubytování), autorka doporučuje navýšení ubytovacích kapacit v těchto obcích. •

zvážit vybudování hipostezky

Jelikož se ve Frenštátském mikroregionu nachází dva jezdecké areály, jeden ve Frenštátě pod Radhoštěm a druhý v Trojanovicích, bylo by vhodné zvážit vybudování hipostezky pro koně.

- 59 -

10.

ZÁVĚR

Bakalářská práce se zabývá zhodnocením rekreačního potenciálu mikroregionu Frenštátsko, což je v současné době velmi atraktivní téma. V první části jsou popsány teoretické pojmy jako region a jeho řádovostní hierarchizace, mikroregion, rekreace a cestovní ruch a rekreační potenciál. Poté jsou popsány metodiky, které v současnosti zkoumají potenciál cestovního ruchu a rekreační potenciál území. Součástí je také podrobný popis Bínovy metodiky, která byla pro tuto práci zvolena, včetně výčtu a charakteristik složek přírodního a kulturního subsystému. Na základě podrobného popisu metodiky a následného terénního průzkumu byla vypracována

kapitola

Mikroregion

Frenštátsko,

která

kromě

obecných

informací

o mikroregionu obsahuje podrobný popis všech sedmi obcí – Frenštátu pod Radhoštěm, Trojanovic, Kunčic pod Ondřejníkem, Tiché, Veřovic, Bordovic a Lichnova. Každá obec nejprve obsahuje obecný popis a poté podrobný výčet složek přírodního a kulturního subsystému a turistických atraktivit. Součástí popisu mikroregionu je také kapitola, ve které jsou popsány cyklotrasy, turistické trasy a naučné stezky, které propojují významné prvky v mikroregionu. Následně je v kapitole Zhodnocení rekreačního potenciálu mikroregionu – výsledky určen stupeň rekreačního potenciálu. Prvně byl určen stupeň přírodního potenciálu za jednotlivé obce, po té stupeň kulturního a nakonec celkového potenciálu. Všechna bodová hodnocení za dílčí i celkový potenciál jsou zaznamenány do tabulek a grafů, které jsou součástí kapitoly. Na základě vyhodnocení dle Bínovy metodiky bylo zjištěno, že se mikroregion nachází v zóně s vysokým rekreačním potenciálem. Do této kategorie se v České Republice řadí spolu s 1869 obcemi. V diskuzi se autorka zabývá nedostatky Bínovy metodiky. Jedním z nich je fakt, že metodika zahrnuje složky, které potenciál ovlivňují kladně nikoliv záporně. Jsou zde zmíněny také složky, které ovlivňují stupeň potenciálu zvenčí – tedy nacházejí se mimo mikroregion. Následně jsou podány návrhy na obohacení Bínovy metodiky a výsledky porovnány s aktualizovanou verzí. V samotném závěru práce autorka navrhuje rámcová doporučení na podporu rekreačního potenciálu oblasti mikroregionu Frenštátsko. Celá práce je doplněna o fotografické a mapové přílohy. Fotografie území byly pořízeny autorkou na základě výčtu složek, zkoumaných zvolenou metodikou. Jedná se většinou o významná, turisty hojně navštěvovaná místa. Následně byly tyto prvky zaznamenány do mapových analýz.

- 60 -

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů. Vyd. 1. Editor Tomáš Pápol, Miroslav Pavlas. Hradec Králové: Civitas per populi, 2006, 81, [6] s. ISBN 80-903-8131-6.

[2] WOKOUN, René. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008, 475 s. ISBN 978–807-2016– 990.

[3] RYGLOVÁ, Kateřina a Ludmila ROHREROVÁ. Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů: soubor studijních materiálů. Vyd. 1. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009, 47 s. Management (Key Publishing). ISBN 978–8087318–02-7.

[4] RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3. rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. Management (Key Publishing). ISBN 978–807-4180–286.

[5] Projektová a rozvojová agentura, a.s. [online]. 2006 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.rozvoj.cz/WB-09-05%20Mikroregion.htm

[6] SCHNEIDER, Jiří, Jitka FIALOVÁ a Ilja VYSKOT. Krajinná rekreologie I. 1. vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008, 140 s. ISBN 978–80-7375-200-2.

[7] SCHNEIDER, Jiří, Jitka FIALOVÁ a Ilja VYSKOT. Krajinná rekreologie II. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 132 s. ISBN 978–80-7375–357-3.

[8] Potenciál cestovního ruchu v České Republice. Aktualizace 2010: Výstup úkolu – závěrečná

zpráva

[online].

2012

[cit.

2013–05-06].

Dostupné

z:

http://www.uur.cz/default.asp?ID=3690

[9] BÍNA, Jan. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České Republiky. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České Republiky. 2002, pátý, č. 1.

- 61 -

[10] Evidenční karta mikroregionu Frenštátsko. Moravskoslezský kraj [online]. 2007 [cit. 2012–10-21]. Dostupné z: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/vv/registr_zs/mikroregion-frenstatsko-2112/

[11] Mikroregion Frenštátsko. Město Frenštát pod Radhoštěm [online]. 2011 [cit. 2012-10-21]. Dostupné z: http://www.mufrenstat.cz/mikroregion-frenstatsko/d-196232

[12] Český statistický úřad. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012–11-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/home

[13] Turistické informační centrum. Frenštát pod Radhoštěm [online]. 2012 [cit. 2012-10-21]. Dostupné z: http://www.frenstatpr.cz/

[14] KNĚZEK, Libor. Beskydské kouzlo Frenštátska: Beskydian charm of the Frenštát region = Die Beskiden, der Zauber der Region Frenštát = Beskidzki urok regionu Frensztatu. Frenštát pod Radhoštěm: Město Frenštát pod Radhoštěm, c2008, 127 s. ISBN 978-80-2545392-6.

[15] KLUČKA, J. 100 let Pohorské jednoty Radhošť. Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm a Okresní a vlastivědné muzeum v novém Jičíně, 1984

[16] Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm: Stálé expozice. Muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm

[online].

2008–2011

[cit.

2012–11-10].

Dostupné

z:

http://www.muzeumfrenstat.cz/cs/o-muzeu

[17] Turistické informační centrum: Frenštát pod Radhoštěm. Turistické informační centrum [online].

2011

[cit.

2012-11-19].

Dostupné

z:

http://www.frenstat.info/vismo/o_utvar.asp?id_org=100493&id_u=1225&p1=1306

[18] Turistika: Frenštát pod Radhoštěm. Turistika [online]. 2012 [cit. 2012–11-19]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/frenstat-pod-radhostem-namesti-miru

[19] Mlýn Šmajstrla: Z historie mlýna. Mlýn Šmajstrla [online]. 2011 [cit. 2013–05-06]. Dostupné z: http://www.pohankovymlyn.com/mlyn.php?kapitola=historie - 62 -

[20] Trojanovice: Pasekářská obec [online]. 2009 [cit. 2012–11-02]. Dostupné z: http://www.trojanovice.cz/index.php/zakladni-udaje

[21]MRVA, Kamil, Kristýna PAVELKOVÁ, Martin ROSA, Jaroslav HOLUB a Jakub ČERVENKA.

KAMIL

MRVA

ARCHITECTS.

Revitalizace

lokality

Horečky

–

architektonická studie. 2009

[22] Městské kulturní středisko Frenštát pod Radhoštěm: Výroční zpráva Domu kultury 2011. Městské kulturní středisko Frenštát pod Radhoštěm [online]. 2011 [cit. 2012–11-19]. Dostupné z: http://kulturafrenstat.cz/vyrocni-zprava-domu-kultury-2011/os-1012/p1=59

[23] Pustevny a radhošťský kraj. Pustevny a radhošťský kraj [online]. 2012 [cit. 2013–05-06]. Dostupné z: http://www.pustevny.cz/default.htm

[24] ČETYNA, Bohumír. Radhošť v minulosti a přítomnosti (Kulturně historický přehled). Nový Jičín: Vlastivědný ústav, 1966.

[25] Chráněná krajinná oblast Beskydy: PR Noříčí. Chráněná krajinná oblast Beskydy [online]. 2011 [cit. 2012–11-10]. Dostupné z: http://nature.hyperlink.cz/Beskydy/index.htm

[26] Chráněná krajinná oblast Beskydy: NPR Radhošť. Chráněná krajinná oblast Beskydy [online]. 2011 [cit. 2012–11-10]. Dostupné z: http://nature.hyperlink.cz/Beskydy/Radhost.htm

[27] Turistické zajímavosti: PR Les na Rozdílné. Turistické zajímavosti [online]. 2006-2011 [cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://www.frenstatsko.eu/prirodni-zajimavosti/rezervace/prles-na-rozdilne.php

[28] Přírodní rezervace Moravskoslezského kraje: PR Skalka. Moravskoslezský kraj [online]. 2012 [cit. 2013–05-06]. Dostupné z: http://m.taggmanager.cz/946

[29] Obec Tichá. O obci [online]. 2012 [cit. 2012–10-21]. Dostupné z: www.ticha.cz

- 63 -

[30] Moravskoslezský region: Travertinová kaskáda. Moravskoslezský region [online]. 2007– 2012

[cit.

2012–11-10].

Dostupné

z:

http://www.msregion.cz/cz/priroda/prirodni-

zajimavosti/travertinova-kaskada-v-tiche-6816/

[31] Obec Veřovice. O obci [online]. 2003–2011 [cit. 2012–10-21]. Dostupné z: www.verovice.cz

[32] PP Velký Kámen. PP Velký Kámen [online]. 2011 [cit. 2012–11-19]. Dostupné z: http://nature.hyperlink.cz/Beskydy/Velky_Kamen.htm

[33] Obec Lichnov. Obec Lichnov [online]. 2012 [cit. 2012-10-21]. Dostupné z: www.lichnov.cz

[34] Obec Bordovice. Obec Bordovice [online]. 2012 [cit. 2012-10-21]. Dostupné z: www.bordovice.cz

[35] Naše Beskydy. In: Http://nasebeskydy.cz/: Premiér Petr Nečas jednal dnes se členy ČESKÉ ALIANCE PROTI TĚŽBĚ UHLÍ [online]. 11. 4. 2013 [cit. 2013–05-06]. Dostupné z: http://nasebeskydy.cz/

[36] Skanzen Rožnov Pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě v Rožnově p. R. Skanzen Rožnov Pod Radhoštěm [online]. 2000 – 2013 [cit. 2013–05-06]. Dostupné z: http://www.lidova-architektura.cz/ochrana-pamatky/muzea-skanzeny/roznov-muzeumskanzen.htm

[37] FELIX, Jiří. Vlastivěda moravská: Frenštátský okres. První. Brno: GARN, 2008. ISBN 978–80-86347–99-8.

[38] Golfová hřiště: Golf Čeladná. Golfová hřiště [online]. 2013 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.golfova-hriste.cz/golf/cr/celadna/celadna-12/

[39] Golfová hřiště: Golf Rožnov pod Radhoštěm. Golf Rožnov pod Radhoštěm [online]. 2013 [cit. 2013–05-27]. Dostupné z: http://www.golfova-hriste.cz/golf/cr/roznov-podradhostem/roznov-pod-radhostem-101/ - 64 -

[40] Průzkum ložiska Dolu Frenštát. OKD [online]. 2011 [cit. 2013–05-06]. Dostupné z: http://www.dulfrenstat.cz/

[41] Pěší turistika: Značení turistických tras. Pěší turistika [online]. 2010 [cit. 2012–11-19]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/js11/turistika/web/t_turistickeznaceni.htm

- 65 -

PŘÍLOHY Obrázek č. 1: Pohled na Frenštát pod Radhoštěm a horu Ondřejník (významnou složku přírodního subsystému) z výhledového místa Horečky (Skokanský můstek)

Obrázek č. 2: Chlouba města Frenštát pod Radhoštěm – Skokanský můstek v areálu Horeček

- 66 -

Obrázek č. 3: Složka kulturního subsystému: Restaurace Rekovice na Horečkách

Obrázek č. 4: Amfiteátr Horeček, jako složka kulturního subsystému – porovnání současného a předešlého stavu

- 67 -

Obrázek č. 5: Specifický architektonický prvek Hotel Stará Vlčina, jako složka kulturního subsystému v areálu Horeček

Obrázek č. 6: Hotel Nová Vlčina jako složka kulturního subsystému v areálu Horeček

- 68 -

Obrázek č. 7: Jedinečný architektonický úkaz – historická fotografie areálu Horeček s hotely Pantáta, Panímáma a Marjánka

Zdroj: [37]. Obrázek č. 8: Hotel Pantáta jako složka kulturního subsystému v pozadí s horou Javorník

- 69 -

Obrázek č. 9: Pohled na současný stav hotelů Pantáta a Panímáma Pantáta

Panímáma

Obrázek č. 10: Budova Radnice – významný prvek kulturního subsystému ve Frenštátě pod Radhoštěm

- 70 -

Obrázek č. 11:Budova Muzea – významná složka kulturního subsystému ve Frenštátě pod Radhoštěm

Obrázek č. 12: Travertinová kaskáda, pozoruhodný prvek přírodního subsystému v obci Tichá

- 71 -

Obrázek č. 13: Pohled na horu Radhošť a Černou Horu (zleva) – významný prvek přírodního subsystému z výhledového místa Horečky

Obrázek č. 14: Sezónně navštěvovaný turistický prvek – Aquapark ve Frenštátě pod Radhoštěm

- 72 -

Obrázek č. 15: Průhled do krajiny na obec Trojanovice a významná výhledová místa (zleva: Stolová, Kněhyně, Pustevny, Radhošť) z výhledového místa Horečky

Obrázek č. 16: Pohled na Frenštát pod Radhoštěm v pozadí s horským masívem Ondřejníku a Lysou Horou (vpravo) z výhledového místa Velký Javorník

- 73 -

Obrázek č. 17: Významná složka kulturního subsystému – každoročně konaný Martinský trh

Obrázek č. 18: Kaple sv. Cyrila a Metoděje a Sousoší sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti (vpravo dole) jako pozoruhodný architektonický úkaz a složka kulturního subsystému

- 74 -

Obrázek č. 19: Významná turistická atraktivita – areál Pusteven

Obrázek č. 20: Stavby secesního slohu architekta Dušana Jurkoviče na Pustevnách (zleva Libušín a Maměnka)

- 75 -