Program rozvoje Mikroregionu Jindřichohradecko

Program rozvoje Mikroregionu Jindřichohradecko 2017 – 2022

VŠE Praha, Fakulta managementu v Jindřichově Hradci

Říjen 2016

Obsah Úvod ............................................................................................................................... 2 1.

Základní informace o regionu .......................................................................... 3

1.1

Obecná charakteristika mikroregionu ............................................................ 3

1.2 Poloha a dopravní charakteristika mikroregionu................................................................................................................. 6 1.3 Geomorfologická charakteristika mikroregionu................................................................................................................. 7 2. Socioekonomická analýza a SWOT analýza mikroregionu............................................................................................................... 10 2.1 Analýza trhu práce, zaměstnanosti a místní ekonomiky ................................................................................................................... 10 2.2

Analýza technické a dopravní infrastruktury ............................................... 17

2.3

Analýza základní občanské vybavenosti ........................................................ 25

2.4

Analýza životního prostředí a zemědělství................................................... 34

2.5

Analýza oblasti kultury a cestovního ruchu .................................................. 43

2.6

Identifikace klíčových problémů obcí ............................................................ 49

3. Vazba Programu rozvoje Mikroregionu Jindřichohradecko na strategické dokumenty ......................................................... 52 3.1 Vazba Programu rozvoje Mikroregionu Jindřichohradecko na Program rozvoje Jihočeského kraje 2014 – 2020 ........................................................................................................ 52 3.2 Vazba Programu rozvoje Mikroregionu Jindřichohradecko na Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec............................................................................................ 54 4. Stanovení cílů a klíčových oblastí rozvoje Programu rozvoje Mikroregionu Jindřichohradecko .............................................. 57 4.1

Stanovení vize a cílů mikroregionu ............................................................... 57

4.2 Stanovení prioritních oblastí rozvoje a specifických cílů ........................................................................................................... 58 4.3

Stanovení opatření rozvoje mikroregionu .................................................... 61

4.4

Zabezpečení akčního plánu ............................................................................ 65

Přílohy .......................................................................................................................... 68

Úvod Účelem dokumentu „Program rozvoje Mikroregionu Jindřichohradecko“ na roky 2017 až 2022 je navrhnout střednědobý rozvoj území mikroregionu, a to v návaznosti na programové dokumenty srovnatelného nebo vyššího řádu, kterými jsou především Program rozvoje Jihočeského kraje a Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec. Smyslem dokumentu je společné propojení a provázání zájmů a záměrů akcí a aktivit venkovských obcí v územně uceleném venkovském zájmovém prostoru s cílem dosažení žádoucích změn ve všech obcích takto vymezeného prostoru. Důvodem je i možnost čerpání finanční pomoci z fondů EU jako prostředku pomáhajícího snižovat ekonomickou a sociální nerovnováhu regionů. Program rozvoje Mikroregionu Jindřichohradecko konkretizuje definované globální strategické cíle a rozvojové aktivity ve formě konkrétních opatření, určuje jejich nositele a navrhuje způsoby financování a implementace. Jeho struktura zahrnuje tyto části: • • • • •

úvodní vymezení mikroregionu socioekonomická analýza a SWOT analýza mikroregionu s charakteristikou silných a slabých stránek, příležitostmi a ohroženími soulad s dalšími programovými dokumenty stanovení rozvojové vize mikroregionu, priorit, cílů a opatření v hlavních oblastech rozvoje stanovení konkrétních aktivit, včetně možností jejich financování a implementace

Dokument byl zpracován za účasti a podpory starostů jednotlivých obcí a místních obyvatel a podnikatelů.

PROGRAM ROZVOJE MIKROREGIONU JINDŘICHOHRADECKO 2017 – 2022 | ŘÍJEN 2016

2

1. Základní informace o regionu 1.1 Obecná charakteristika mikroregionu Mikroregion Jindřichohradecko je dobrovolný svazek obcí, který vznikl na základě zákona č. 128/2002, Sb., o obcích. Byl založen v Jindřichově Hradci na ustavující valné hromadě 27. 5. 2002 za účelem všestranného rozvoje mikroregionu. Zakládajícími členy mikroregionu bylo 16 měst a obcí. Původní název „Mikroregion jindřichohradecko-svazek obcí Jindřichohradecko“ byl 27. 10. 2015 zkrácen na „Mikroregion Jindřichohradecko“. V současné době je svazek tvořen celkem 26 obcemi. Tab. I Základní údaje o Mikroregionu Jindřichohradecko Název

Mikroregion Jindřichohradecko

Právní forma

Dobrovolný svazek obcí

IČ

709 74 250

Sídlo

Klášterská 135/II, 377 22 Jindřichův Hradec

Číslo účtu

8000026418 / 7940

Zapsáno pod č. j.

VV 2744/3407/02-Be (do 31. 12. 2002 - okresní úřad), 38/DSOJH/2003 (od 1. 1. 2003 – krajský úřad)

Telefon

384 384 390 (předsedkyně), 384 351 358 (tajemnice)

Web

www.jh.cz/mikroregion.html

Datová schránka

7u6dm46

Zdroj: Mikroregion Jindřichohradecko

Mikroregion Jindřichohradecko působí na území 26 obcí v Jihočeském kraji, okrese Jindřichův Hradec, na území ORP Jindřichův Hradec. Celé území mikroregionu (aktuálně s výjimkou obce Vlčetínec) pokrývá také Místní akční skupina Česká Kanada, o.p.s. Z 26 obcí mikroregionu jsou celkem 2 města (Deštná a Jindřichův Hradec). Mikroregion sousedí na západě s Třeboňskem, na severu s Táborskem a Pelhřimovskem. Z východu navazuje na Dačický mikroregion a z jihu pak na oblast Novobystřicka.

Sdružené obce rozhodují a přispívají k investičnímu a informačnímu růstu regionu. Spolupráce v rámci svazku obcí probíhá zejm. v následujících oblastech: • • • • •

Financování a jeho zdroje, územní rozvoj, regionální ekonomický rozvoj; Informace a komunikace, informační servis, správa veřejných služeb, sociální péče, bytová politika, sociální politika, vzdělání, kultura, sport, cestovní ruch, turistika; Pozemní komunikace, zásobování energiemi, vodního hospodářství, zemědělství, průmysl; Ochrana krajiny, přírody a historického dědictví kulturních památek; Odpadové hospodářství, ekologie.


3

Obr. 1 Zájmové území Mikroregionu Jindřichohradecko

Zdroj: Mikroregion Jindřichohradecko

Území mikroregionu je tvořeno samosprávným územím dvou měst a 24 obcí, které mají dohromady 64 částí (viz tabulka 2). Mikroregion Jindřichohradecko se rozkládá na ploše o velikosti 35 210,47 hektarů. Největší území spravuje město Jindřichův Hradec, nejmenší pak obec Horní Skrýchov. Osídlení mikroregionu je poměrně nevyrovnané, což je dáno především přirozeným ekonomickým, dopravním a kulturním centrem, jímž je město Jindřichův Hradec s 21.551 obyvateli, ve kterém žije 74,37 % obyvatelstva mikroregionu. Druhým největším sídlem mikroregionu je město Deštná, které má 769 obyvatel. Nejmenšími obcemi mikroregionu jsou Rosička a Vlčetínec s počtem obyvatel kolem 50. Velikostní strukturu obcí mikroregionu zobrazuje graf 1 níže. PROGRAM ROZVOJE MIKROREGIONU JINDŘICHOHRADECKO 2017 – 2022 | ŘÍJEN 2016

4

Tab. 2 Základní údaje o obcích Mikroregionu Jindřichohradecko Obec

Počet částí obce

Rozloha v hektarech

Počet obyvatel k 1. 1. 2016

Bednáreček

1

693,96

182

Blažejov

5

1988,50

439

Bořetín

1

588,47

97

Březina

1

951,22

128

Člunek

3

2495,61

482

Deštná

2

1269,77

769

Horní Radouň

4

1535,60

235

Horní Skrýchov

1

362,97

169

Hospříz

2

860,26

411

Jindřichův Hradec

14

7428,87

21551

Kamenný Malíkov

1

473,16

69

Kostelní Radouň

1

589,41

300

Lodhéřov

3

2375,36

672

Nová Olešná

1

723,13

126

Okrouhlá Radouň

1

907,91

208

Pluhův Žďár

8

3336,98

603

Popelín

2

1346,48

505

Rodvínov

2

1272,37

579

Roseč

1

546,41

223

Rosička

1

394,57

56

Střížovice

3

1235,40

591

Světce

1

759,31

137

Velký Ratmírov

1

1358,47

225

Vícemil

1

381,90

77

Vlčetínec

1

621,52

50

Žďár

2

712,86

93

Celkem

64

35210,47

28977

Zdroj: Český statistický úřad, veřejná databáze měst a obcí ČR

Průměrná hustota obyvatel činí 82 obyv./km2, samo toto číslo však nemá potřebnou vypovídající schopnost. Na území města Jindřichův Hradec je průměrná hustota obyvatel 290 obyv./km2, na území ostatních obcí je průměrná hustota pouhých 26,73 obyv./km2.


5

Graf 1 Velikostní struktura obcí Mikroregionu Jindřichohradecko 6 6 5

5

5

5 4 3 3 2 1

1

1 0 do 100 obyv.

do 200 obyv.

do 300 obyv.

do 400 obyv.

do 700 obyv.

do 1000. obyv.

nad 1000 obyv.

Zdroj: Český statistický úřad, veřejná databáze měst a obcí ČR

Dominantní postavení zaujímá město Jindřichův Hradec. Ostatní obce mikroregionu jsou s ním úzce svázány, ať již po stránce historické, ekonomické, kulturní, či po stránce vzájemné spolupráce. Území Jindřichohradecka začalo být intenzivněji osidlováno od 12. století. Většina obcí mikroregionu vznikla v období 13. – 15. století a jejich historie je významně provázána s historií a rozvojem města Jindřichův Hradec a dálkových obchodní cest. Jihočeský básník Ladislav Stehlík pronesl o této krajině: „Z Čertova Kamene, zalesněné dominanty tohoto kraje, spatříme širokou končinu, která se rozprostírá od Jindřichova Hradce až k Počátkám. Mírné vlny lesů, horizontálně seřazené nad hladiny rybníků, ustupují v šedavě modrém valéru až k jemným liniím obzoru, jenž splývá s vysokým vybledlým nebem. Slunce střádavě osvětluje pruhy políček, sbíhajících se k cestám, vroubených břízami a jeřáby, a za temnými pásy lesů prozáří parnatou rovinu Třeboňska.“ Novověký rozvoj započal po obnovení poničených vesnic po třicetileté válce. Znovu rozkvétal obchod, textilní průmysl a zemědělství. Přesto, že Jindřichův Hradec patřil až do 18. století mezi největší města Českého království, zůstávalo od 17. století Jindřichohradecko spíše stranou dění i poměrně chudší oblastí. Absencí většího průmyslu bylo území ušetřeno citelných negativních zásahů do krajiny. Ty se objevily spíše až s intenzivním zemědělstvím ve druhé polovině 20. století. Oblast dodnes zůstává převážně venkovskou oblastí, s typickou zemědělskou historií a orientací, zaměřenou na služby, obchod a zpracovatelský průmysl.

1.2 Poloha a dopravní charakteristika mikroregionu Území mikroregionu se nachází v jihovýchodní části Čech, v ORP Jindřichův Hradec, které na východě sousedí s ORP Dačice, na západě s ORP Třeboň, na severu pak s ORP Tábor, ORP Soběslav a ORP Pelhřimov. Jižní hranici ORP Jindřichův Hradec pak tvoří státní hranice s Rakouskem. Mikroregion se nachází převážně v severní a severovýchodní části ORP Jindřichův Hradec. Území leží relativně stranou hlavních silničních tahů a železničních koridorů. Hlavními silničními tepnami jsou silnice 1. třídy č. 34 (od Českých Budějovic přes Třeboň, Jindřichův Hradec, směrem na Pelhřimov a dálnici D1), a silnice 1. třídy č. 23 (od Veselí nad Lužnicí přes Jindřichův Hradec, Strmilov směrem na Telč a Brno). Dále je to silnice 2. třídy č. 128 (od Pacova, přes Deštnou, Jindřichův Hradec směrem na Novou Bystřici PROGRAM ROZVOJE MIKROREGIONU JINDŘICHOHRADECKO 2017 – 2022 | ŘÍJEN 2016

6

a hraniční přechod s Rakouskem). Dálnice D3 je od pomyslného centra mikroregionu vzdálena cca 20 km, dálnice D1 přibližně 49 km. Vysokou hustotou dopravy trpí především obě zmíněné silnice prvních tříd, které fungují také jako dálniční přivaděče a hlavní silniční tepny mezi oblastí jižních Čech (České Budějovice, Jindřichův Hradec), Vysočiny (Telč, Jihlava, Třebíč) a Jižní Moravy (Brno, Znojmo). Hlavním železničním tahem v území je trať Veselí nad Lužnicí – Dolní Cerekev – Jihlava (č. 204). Menší část území mikroregionu obsluhuje trať úzkorozchodné železnice Jindřichohradeckých místních drah, a.s.; severní větev směrem do Obrataně, jižní větev směrem do Nové Bystřice. Pouze malá část obcí (příp. jejich částí) však má na těchto tratích zastávku. Nejbližší tranzitní koridor (Praha – České Budějovice) je z Jindřichova Hradce vzdálen cca 25 km. Můžeme říci, že území mikroregionu je odkázáno na silniční dopravu, kromě dvou hlavních tahů převážně po silnicích třetích tříd a místních komunikacích. Hlavní dopravní uzel tvoří město Jindřichův Hradec, do kterého se sbíhají všechny důležité trasy regionu, vč. železničních. Město tak tvoří přirozené dopravní centrum celého území. Město má i své regionální veřejné vnitrostátní letiště, které však není uzpůsobeno pro běžnou leteckou přepravu. Cyklodoprava je na území mikroregionu poměrně rozvinutá. Vedena je převážně po místních komunikacích. Dopravním centrem je i v tomto případě město Jindřichův Hradec, ze kterého se rozbíhá, nebo kam míří velká část cyklotras v regionu. Nejvýznamnější z nich je dálková trasa č. 32 Greenways Praha – Vídeň.

1.3 Geomorfologická charakteristika mikroregionu Geomorfologicky náleží území mikroregionu k provincii České vysočiny, subprovincii Českomoravské, geomorfologické oblasti Českomoravská vrchovina a jejímu celku Křemešnická vrchovina. Krajina je mírně zvlněná, většinu území tvoří plochá pahorkatina s výškovým rozmezím od 400 do 700 m. n. m., nejvyšším bodem území mikroregionu je Čihadlo (665 m). Území mikroregionu je charakterizováno poměrně rozsáhlými lesními porosty a vodními plochami, zejména rybníky. Z hlediska krajinného a přírodního jde o cenné území s charakteristickými širšími říčními údolími, množstvím rybničních soustav, vodních toků a mokřadů. Vyšší části území jsou zalesněny převážně smrkovými porosty, nižší části jsou mozaikou polí a luk. Významným prvkem jsou právě hojné lesní porosty, které jsou většinou tvořeny monokulturami smrku, místy doplněné borovicí či modřínem. Jsou zde však zastoupeny i kultury listnaté, s břízou, olší, bukem a dubem; zatím však v menší míře. 1.3.1 Horniny a reliéfy Území mikroregionu je z pohledu reliéfu a převažujících hornin hodnoceno jako poměrně jednoduché. Převážnou část území pokrývají žuly a granodiority Českomoravské vrchoviny. Relativně monotónní reliéf je místy rozřezaný údolími vodních toků. Sníženiny v okolí Jindřichova Hradce jsou vyplněny neogenními sedimenty. Ze severu a východu odklopují území mikroregionu Jihlavských vrchy a Novobystřická vrchovina. Masiv Jihlavských vrchů na východě přechází ve značně rozčleněnou pahorkatinu Dačickou, na západě pak v obdobnou pahorkatinu Jindřichohradeckou, jejíž osou je řeka Nežárka. Jižní část území lemuje Javořická vrchovina. Na západní hranici navazuje mikroregion na Třeboňskou pánev, která je v pahorkatinném PROGRAM ROZVOJE MIKROREGIONU JINDŘICHOHRADECKO 2017 – 2022 | ŘÍJEN 2016

7

charakteru Českomoravské vrchoviny odlišným prvkem; má zvlněný reliéf jen při okrajích a je položena ve výšce 400 – 500 m. n. m. 1.3.2 Podnebí Mikroregion se dle Quitta se nachází v mírně teplé a vlhké vrchovinné oblasti. Podnebí regionu ovlivňují především rozsáhlé vodní plochy, které jsou velkými akumulátory tepla, regulují množství srážek i zchlazování. Nejteplejší oblastí je sousedící Třeboňská pánev, mezi relativně chladnější oblasti patří na východě území Studenecko v okolí Javořice a jižní část mikroregionu, kam zasahuje oblast České Kanady. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6 a 8°C. Západní větry přinášejí dostatečné množství celoročních srážek. Průměrné roční srážky se pohybují kolem 600 mm, vyšší roční úhrn srážek má vrchovina Novobystřická a masiv Javořice. Současné změny v klimatu dopadají na mikroregion obdobným způsobem, jako v celé republice. 1.3.3 Půdy Nejrozsáhlejší část území pokrývají hlinité půdy s rulou jako mateční horninou. Na celém území mikroregionu převládají hnědé půdy, konkrétně jde spíše o nasycený typ kambizemě, vyskytující se běžně na středně těžkých zvětralinách různých hornin. Ve vlhčích oblastech, zejm. směrem k jihu a k Třeboňské pánvi najdeme pseudooglejené a oglejené půdy (tedy půdy, které se vyvíjejí pod vlivem střídavého zamokřování a vysoušení). Nejrozšířenějším půdotvorným substrátem v území jsou horniny krystalinika, především žuly, ruly a svory, které se navzájem vyznačují podobnými hydrologickými vlastnostmi. Zvětraliny tohoto typu, které jsou základem místních půd, jsou lehkého až středně těžkého zrnitostního složení a dobře propustné pro vodu. Na příkřejších svazích vlivem těchto vlastností dochází většinou k rychlému povrchovému odtoku vody, který způsobuje erozi půdy a její splavení do údolí. Půdy jsou vesměs zkulturněné a využívané k zemědělským účelům. 1.3.4 Vodní plochy a vodní toky Rybníky Celé území okresu Jindřichův Hradec se vyznačuje množstvím rybníků. Jejich celková plocha je více než 11,5 tis. hektarů. Zdejší rybníky tvoří 20 % rybničních ploch celé České republiky, zásadní význam zde má tzv. třeboňská soustava (mimo mikroregion). Prakticky každá členská obec mikroregionu má ve svém správním území obecní rybníky a současně i poměrně velké vodní plochy soukromých rybníků. Mezi největší rybníky patří Kačležský (197 ha), Krvavý (137 ha), Ratmírovským rybník (79 ha), Hejtman (58 ha), Velký Hroch (56), Vajgar (49), Březina (28), Fejrar (27) nebo Krylovec (21). Většina rybníků je chovných, část z nich se využívá i jako rekreační. Významnou vodní plochou jsou rybníky Kačležský a Krvavý, které se nacházejí mezi katastry obcí Člunek a Hospříz a tvoří přírodní rezervaci. Dohromady mají cca 400 ha a představují významnou ornitologickou základnu. Vodní plochy většího významu se nacházejí vně hranic mikroregionu. Jde především o Třeboňskou rybniční soustavu, důmyslnou síť vodních stok, umělých kanálů a více než 500 rybníků, včetně největšího rybníka Rožmberk. Vodní toky Území mikroregionu spadá k úmoří Severního moře. Z hydrologického hlediska náleží území mikroregionu do povodí Labe, dílčího povodí Horní Vltavy. Východně od mikroregionu se nachází hlavní PROGRAM ROZVOJE MIKROREGIONU JINDŘICHOHRADECKO 2017 – 2022 | ŘÍJEN 2016

8

evropské rozvodí Labe – Dunaj; od tohoto rozvodí sbírá své přítoky Moravská Dyje, která ústí přes Dunaj do Černého moře. V severní části území mikroregionu teče řeka Kamenice, ze severovýchodu pak přitéká řeka Žirovnice. Soutokem Kamenice a Žirovnice v obci Jarošov nad Nežárkou pak vzniká nejvýznamnější vodní tok celé oblasti – řeka Nežárka. Nežárka je na území mikroregionu z velké části regulována a stabilizována. V jižní části regionu protéká Hamerský potok, který se v Jindřichově Hradci vlévá do rybníka Vajgar. Mezi dalšími vodními toky, jejichž význam je spíše místní, je možné zmínit Radouňský potok, Lodhéřovský potok, Dírenský potok, nebo potok Rosička. Záplavové území 20 leté i 100 leté vody se na území mikroregionu shoduje. Jedná se o říčky Kamenice a Žirovnice, řeku Nežárku, Hamerský potok a Řečičku. S ohledem na aktuální situaci je stále potřeba aktivně pracovat na vhodných protipovodňových opatřeních, a to i mimo vytyčená záplavová území z důvodu existence většího množství malých lokálních toků.


9

2. Socioekonomická analýza a SWOT analýza mikroregionu Socioekonomická analýza prostředí je situační analýzou pro zjištění základních socioekonomických charakteristik regionu. Tato analýza je nezbytným a hlavním podkladovým materiálem pro další kroky v procesu zpracování koncepčních nebo strategických dokumentů. Získané údaje a poznatky jsou určující při zpracování socioekonomických charakteristik regionu, při vypracování SWOT analýzy a také při formulování vize, globálních cílů rozvoje a navazujících prioritních oblastí. SWOT analýza shrnuje předchozí provedenou analýzu a pomocí identifikace silných a slabých stránek mikroregionu, vnějších ohrožení a příležitostí v dané oblasti pomáhá nastínit celkovou situaci a hledat možnosti řešení rozvojových problémů. Význam a vliv jednotlivých faktorů na rozvoj regionu může nabývat hodnot V = velký, S = střední, M = malý. Ovlivnitelnost (ze strany obcí či místních aktérů) může nabývat hodnot V = velká, S = střední, M = malá, N = nulová.

2.1 Analýza trhu práce, zaměstnanosti a místní ekonomiky Tato část analýzy je zaměřena na situaci na místním trhu práce, v oblasti nezaměstnanosti a na situaci v oblasti místní ekonomiky a podnikání. Každé území je z pohledu trhu práce specifické, neboť je ovlivněno řadou podmínek (geografické, demografické, historické, sociální a ekonomické). Trh práce je také determinován regionálním významem daného regionu či oblasti. Trh práce je tvořen nabídkou práce (jednotlivci či domácnosti), poptávkou po práci (firmy či podnikatelské subjekty) a cenou práce (mzdová sazba). V následující analýze jsou uváděny pouze ty hodnoty, které jsou statistickou službou za jednotlivé obce zpracovány a to k danému datu. Při zpracování byla použita data Českého statistického úřadu, která byla doplněna o vybraná data z Úřadu práce ČR. U malých obcí je třeba vzít v potaz, že i velmi malá absolutní změna se na procentuálním vyjádření může zásadněji promítnout. 2.1.1 Analýza trhu práce a zaměstnanosti Nezaměstnanost v mikroregionu souvisí především s celkovou ekonomickou situací, která je aktuálně velmi příznivá. Provázána je také s demografickou situací, která je však ve výhledu spíše mírně nepříznivá. Průměrný věk v obcích mikroregionu se pomalu zvyšuje, což odpovídá celorepublikovému trendu. Od roku 2010 se průměrný věk v obcích mikroregionu zvýšil cca o dva roky na současných 42,8 let. Nejnižší průměrný věk vykazují obce Blažejov Bořetín, Horní Skrýchov, Rodvínov a Roseč, naopak nevyšší vykazují obce Březina, Kamenný Malíkov a Vlčetínec (max. rozdíl činí až 9 let). Podíl osob nad 65 let na celkovém počtu osob činí v obcích mikroregionu v průměru 19 %. U pěti obcí překračuje 25 %. Nejhorší situace je v tomto případě v obci Rosička, která vykazuje podíl 37,5 %. Významná je věková kategorie 15-64 let, neboť ta přímo tvoří pracovní sílu (zdroj ekonomicky aktivního obyvatelstva), u které dochází k postupnému, leč zatím velmi mírnému snižování; pokles tvoří od roku 2010 v průměru jen cca 0,8 %. Obdobný pokles lze očekávat i nadále. K 1. 1. 2016 bylo z celkového počtu 28 977 obyvatel sledovaného území 19 386 osob ve věku 15 – 64 let, tj. cca 66,9 %. Uvedený podíl je třeba vnímat jako orientační, neboť v této věkové kategorii, všichni netvoří aktivní pracovní sílu, protože řada mladých lidí bude mít statut studenta.


10

Níže uvedený přehled uvádí potenciál pracovních sil (omezeno na věk 15 – 64 let dle statistických podkladů) dle jednotlivých obcí a dále za území jako celek. Lze konstatovat, že obyvatelstvo dle jednotlivých obcí v rámci daného území je nuceno dojíždět za prací mimo svou obec, případně i mimo daný region. Uvedené je konstatováno s vědomím toho, že část potenciálu pracovních sil ve věku 15 – 64 let netvoří aktivní pracovní sílu (zejm. studenti). Tabulka 3 Vývoj počtu osob příslušné obce ve věku 15 – 64 let v rámci území Obec

Počet obyvatel ve věku 15 – 64 let, rok 2010 2011 2012 2013

2014

2015

Bednáreček

136

136

124

131

122

119

Blažejov

258

283

296

296

299

305

Bořetín

57

59

66

61

62

63

Březina

80

85

89

84

84

80

Člunek

350

358

348

349

339

335

Deštná

516

511

507

506

421

498

Horní Radouň

162

162

159

157

150

150

Horní Skrýchov

90

92

97

100

113

118

Hospříz

304

313

310

315

309

297

Jindřichův Hradec

15 969

15 796

15 114

14 847

14 615

14 359

Kamenný Malíkov

41

40

37

39

37

38

Kostelní Radouň

205

206

210

213

209

196

Lodhéřov

456

447

467

457

466

462

Nová Olešná

71

74

71

80

83

80

Okrouhlá Radouň

131

143

146

135

131

141

Pluhův Žďár

452

448

431

410

413

403

Popelín

345

343

336

331

324

320

Rodvínov

339

338

346

360

375

400

Roseč

154

154

152

154

157

155

Rosička

35

34

32

28

30

30

Střížovice

423

425

433

430

429

433

Světce

109

107

106

111

107

105

Velký Ratmírov

157

156

162

167

161

152

Vícemil

54

54

48

47

50

52

Vlčetínec

34

33

33

35

36

34

Žďár

59

60

57

59

59

61

Celkem za 27 obcí

20 987

20 857

20 177

19 902

19 581

19 386

Zdroj: ČSÚ – Malý lexikon obcí ČR

Zejména postupné stárnutí obyvatelstva může být již v blízké budoucnosti pro některé z obcí problém; ať se již jedná o nedostupnost potřebných služeb pro starší občany, příp. nižší podnikatelskou aktivitu, či absenci mladých, kteří by se do obce přistěhovali. Přitažlivé pro mladé rodiny nebudou nikdy všechny obce; naopak lze přepokládat růst náročnosti mladých na dostupnost služeb, kterou však na druhou stranu mohou lidé vyvažovat svým dostatečným příjmem, který jim umožní bydlet mimo místo jejich práce (zejm. vlastnictví jednoho až dvou automobilů). Svoji roli také může sehrát dostupnost pozemků, dopravní spojení, místní životní prostředí, klid na venkově, relativní blízkost základních služeb (ekonomického centra) a celkový ekonomický vývoj.


11

U dále uvedených údajů o nezaměstnanosti je nutné uvést, že v jednotlivých statistikách (MPSV, ČSÚ) se lze setkat s mírně odlišnými definicemi. U konkrétních čísel zpracovaných konkrétním úřadem práce, Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, ČSÚ, Ministerstvem financí ČR apod. je třeba respektovat konkrétní aktuální metodiku, která se k číselnému zpracování použila. Zde využívaný pojem „Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15 - 64 let“ je ukazatel používaný od ledna 2013. Ukazatel vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento údaj je používán v provedené analýze. Tabulka 4 Vývoj podílu nezaměstnaných osob v příslušné obci v rámci území Obec (okres) Bednáreček (JH) Blažejov (JH) Bořetín (JH) Březina (JH) Člunek (JH) Deštná (JH) Horní Radouň (JH) Horní Skrýchov (JH) Hospříz (JH) Jindřichův Hradec (JH) Kamenný Malíkov (JH) Kostelní Radouň (JH) Lodhéřov (JH) Nová Olešná (JH) Okrouhlá Radouň (JH) Pluhův Žďár (JH) Popelín (JH) Rodvínov (JH) Roseč (JH) Rosička (JH) Střížovice (JH) Světce (JH) Velký Ratmírov (JH) Vícemil (JH) Vlčetínec (JH) Žďár (JH) Nezaměstnanost – ORP J. Hradec – 58 obcí Nezaměstnanost – mikroregion Jindřichohradecko – 26 obcí Podíl nezaměstnaných osob ČR (%, průměr)

Podíl nezaměstnaných osob (v %) 12/2014 6/2015 12/2015 6/2016 4,1 4,2 5,0 2,6 3,7 2,3 2,3 1,3 4,8 4,8 6,3 8,2 4,9 2,5 6,2 0 5,9 3,9 4,8 3,0 6,1 2,6 4,6 3,4 4,0 2,0 6,6 2,0 6,1 3,4 4,2 2,4 6,5 1,7 4,7 0 4,8 3,5 3,9 2,5 0 2,6 0 2,6 5,3 4,1 4,6 1,0 7,1 2,6 5,6 2,6 4,9 3,8 7,5 4,0 3,0 3,5 6,3 1,5 5,9 2,2 4,2 1,3 4,6 2,8 4,0 3,4 5,5 2,3 3,5 1,0 7,6 1,9 3,8 0,6 6,7 3,3 10,0 3,2 8,5 5,8 6,7 4,0 5,7 1,0 2,8 1,1 5,1 3,3 1,3 0,7 3,9 5,8 13,46 2,0 2,9 0 5,88 3,0 5,0 6,6 1,64 0 5,0

3,2

4,1

2,2

5,3

3,2

4,3

2,2

7,5

6,2

6,2

5,2

Zdroj: ČSÚ, MPSV; červeně označené hodnoty jsou nad průměrem ČR za dané období; modře označené hodnoty jsou nad průměrem mikroregionu jako celku

Hodnota podílu nezaměstnaných osob v kategorii 15 - 64 let je velmi citlivá na samotný počet trvale hlášených obyvatel (čím nižší počet, tím více se v procentech projeví počet nezaměstnaných osob) – např. Rosička, Vícemil, Vlčetínec, Žďár. Hodnota je rovněž ovlivněna případnou skutečností, kdy na straně jedné nejsou osoby v dané obci hlášeny k trvalému pobytu (jsou hlášeny v jiné obci) a na straně druhé se i přesto v dané obci běžně zdržují. Taková situace se může vyskytovat zejm. u mladších ročníků. S vědomím výše uvedeného lze ze srovnání vypozorovat, že hůře jsou na tom za poslední dva roky především obce Bednáreček, Bořetín, Nová Olešná, Rosička a Střížovice.


12

Z uvedeného přehledu také vyplývá, že k vyšší míře nezaměstnanosti jsou více náchylné obce, které se nacházejí např. v území s nižší atraktivitou a tím nižším počtem ekonomických subjektů (firem, živnostníků apod.), mají horší dopravní spojení do okolních obcí či do regionálního centra a současně se u nich projevuje případný nesoulad mezi vzdělaností a požadavky trhu práce. Přesto lze konstatovat, že vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v obcích mikroregionu je příznivý a až na výjimky je míra nezaměstnanosti nižší, než je průměr ČR a koresponduje s průměrem za celou ORP Jindřichův Hradec. Zásadně se také ukazuje projev sezónní nezaměstnanosti; konec roku je u velkého množství obcí doprovázen zvýšením nezaměstnanosti oproti polovině roku, což je spjato zejména se sezónními pracemi. Výrazný podíl uchazečů o práci tvoří na území mikroregionu osoby nad 55 let věku, které tak lze označit za více ohrožené. Dále platí, že významná část obyvatel musí za prací dojíždět, a to i mimo region. Stejně tak dochází k dojíždění do oblasti (zejm. do J. Hradce) z nedalekých obcí mimo mikroregion. Z pohledu požadovaného vzdělání jsou volná pracovní místa nabízena nejčastěji pro střední odborné vzdělání a vyučení, dále pro základní vzdělání a pro úplné střední odborné vzdělání (s maturitou i bez). Tomu odpovídá i podíl typu vzdělání na obyvatelstvu ve věku 15+ (dle sčítání domů a bytů 2011), kdy nejvíce osob má vzdělání střední vč. vyučení, úplné střední (dohromady přes 60 % obyv.), následování základním vzděláním (cca 20 %) a vzděláním vysokoškolským (cca 9 %). Podíl vysokoškolsky vzdělaných a středoškolsky vzdělaných s maturitou je obecně na venkově nižší než v městských oblastech. Poptávka po práci je za poslední rok zaměřena především na práce řemeslné, montážní, zpracovatelské, administrativní, práce řidičů, práce osobní, ve službách, prodeji a práce pomocné. Dle vyjádření některých zaměstnavatelů se však při aktuálně rostoucí ekonomice místy projevuje nedostatek vhodně kvalifikovaných a spolehlivých pracovníků. V socioekonomickém profilu Jihočeského kraje (2013) se uvádí, že do budoucna lze očekávat pokračování poptávky po kvalifikovaných řemeslných profesích v odvětví stavebnictví a dále po odborných profesích v odvětví strojírenství a elektrotechniky. Další odvětví, ve kterém je možné zejména očekávat zvyšující se poptávku po nových pracovnících, bude odvětví zdravotnictví a sociálních služeb, a to hlavně v zájmu o odborné pracovní síly. To koresponduje se současnou poptávkou po práci v mikroregionu, mnohem méně již se situací ve školství (celorepublikový problém). Tabulka 5 Vývoj ukazatelů trhu práce v rámci území mikroregionu Období

Dosažitelní uchazeči 15-64

Obyvatelstvo 15-64

Podíl nezaměstnaných osob (%)

Volná místa

12/2014

1694

32150

5,3

134

6/2015

1018

31767

3,2

295

12/2015

1364

31767

4,3

400

6/2016

695

31278

2,2

554

Zdroj: MPSV

Jak ukazuje tabulka 5 výše, aktuální ekonomický vývoj je příznivý a dopadá příznivě i na mikroregion. Volná pracovní místa od roku 2014 přibývají, zatímco klesá počet uchazečů i podíl nezaměstnaných osob, a to více, než činí úbytek obyvatel. Lze tedy říci, že trh práce je v obcích mikroregionu aktuálně v dobré kondici, byť je nutno vzít v úvahu, že velká část obyvatel musí za prací dojíždět a v mnoha obcích pracovní příležitosti dlouhodobě nejsou. V případě malých obcí je s tím však nutné počítat. Do budoucna bude zásadně záviset především na celkové ekonomické situaci ČR.


13

2.1.2 Analýza místní ekonomiky Počet ekonomických subjektů se v rámci sledovaného území postupně zvyšuje, mezi roky 2010 a 2015 došlo k nárůstu o 8,17 %. Zvýšení počtu a aktivit ekonomických subjektů mělo pozitivní vliv na snížení podílu nezaměstnanosti, zvláště v některých obcích v rámci území. Největší zastoupení má oblast obchodu, stavebnictví, průmyslu, následuje zemědělství a lesnictví. K 1. 1. 2016 bylo evidováno celkem 3526 subjektů se zjištěnou podnikatelskou aktivitou. Z pohledu právních forem podnikání zásadně převažují živnostníci (68 %), následováni obchodními společnostmi, převážně s.r.o. (15,5 %) a svobodnými a ostatními povoláními (11 %). Zemědělští podnikatelé tvoří cca 4 %. Dle klasifikace CZ-NACE podnikají subjekty nejčastěji ve velkoobchodu a maloobchod a opravách a údržbě motorových vozidel (16,5 %) a ve stavebnictví (16,1 %), dále v profesních, vědeckých a technických činnostech (12,5 %), v těžbě a průmyslu (10,9 %) a v zemědělství, lesnictví a rybářství (7,7 %). Téměř 76 % všech podnikatelských subjektů z mikroregionu má sídlo v Jindřichově Hradci. To také poukazuje na fakt, že v mnoha obcích mikroregionu chybí zaměstnavatelé a práce v místě není; obyvatelé jsou tak odkázáni na dojíždění za prací. Od roku 2015 se naplno projevila příznivá hospodářská situace, kdy u mnoha podnikatelských subjektů docházelo k rozšiřování jejich činnosti a díky tomu i k navyšování počtu pracovníků. Počet zaměstnavatelů je však víceméně ustálený a jedná se tak především o zvyšování počtu míst u stávajících subjektů, nebo o aktivity mikro podnikatelů. V analyzovaném regionu za poslední roky nevznikl žádný větší zaměstnavatel; v tomto ohledu je daný region pro nové zaměstnavatele nezajímavý. Na druhou stranu dochází již také zřejmě k saturaci trhu, zejm. v některých odvětvích (obchod, služby). Největší zaměstnavatelé v mikroregionu se soustřeďují do Jindřichova Hradce. V kategorii nad 500 zaměstnanců to jsou Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s. a POLLMANN CZ s.r.o. V kategorii 250 až 499 zaměstnanců jsou to Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec, Jednota, spotřební družstvo v Jindřichově Hradci a TECNOCAP s.r.o. se sídlem ve Střížovicích. V kategorii 100 až 249 zaměstnanců patří mezi významné subjekty DK OPEN, spol. s r.o., Kasalova pila, s.r.o., Město Jindřichův Hradec, ČSAD Jindřichův Hradec, a.s., Waldviertler Sparkasse Bank AG (všechny se sídlem v Jindřichově Hradci), a dále Zemědělské družstvo Rodvínov. V kategorii 50 až 99 zaměstnanců patří mezi významné subjekty Zemědělské družstvo RADELO z Velkého Ratmírova, Zemědělské družstvo Pluhův Žďár, AGRA Deštná, a.s., BOHEMIA VITAE Jindřichův Hradec, a.s., dále v J. Hradci sídlící subjekty Edscha Hradec s.r.o., Fiera a.s., Fruko-Schulz s.r.o., HB beton s.r.o., Jindřichohradecké místní dráhy, a.s., Meindl - spol. s r. o., a mimo město firma ZEVERA, a.s. se sídlem v Horní Radouni. Do 50 zaměstnanců vykazují ještě např. Zemědělské družstvo Popelín a Zemědělské družstvo Jindřichův Hradec. Centrum mikroregionu, Jindřichův Hradec, má vysoký podíl zaměstnanosti ve veřejné správě, školství, sociálních službách a zdravotnictví, což se pozitivně přenáší do nižší míry nezaměstnanosti. Úpadek několika velkých zaměstnavatelů v minulých letech (především v textilním průmyslu a stavebnictví) byl z větší části kompenzován ekonomickým oživením a aktivitou drobných podnikatelů. Místní podnikatelské prostředí je tak postaveno na několika větších zaměstnavatelích, převážně sídlících v Jindřichově Hradci, a dále na mikro podnicích a drobných podnikatelích. Část pracovních příležitostí, zejm. ve službách (vč. cestovního ruchu), zemědělství a stavebnictví, je navíc jen sezónních (viz pravidelné zvyšování nezaměstnanosti na konci roku). Žádná z obcí nemá v současné době připravené pozemky pro


14

nové větší zaměstnavatele a s jejich přípravou ani zásadně nepočítá. Omezujícími faktory jsou především malá velikost obcí a odlehlost území. Jihočeský kraj ve svém Programu rozvoje (2014 - 2020) vymezuje tzv. hospodářsky slabé oblasti či regiony, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený územní rozvoj regionu. Z analyzovaného území však žádná obec do takto definovaných HSO/HSR nespadá. 2.1.3 Celkové shrnutí Tato oblast patří mezi zásadní oblasti rozvoje, je ovšem zároveň zásadně odvislá od celkové situace v ČR. Současná situace je pozitivní právě díky celkovému ekonomickému oživení ČR. Možnost ovlivnit zaměstnanost je kvůli provázanosti se vzdělávací soustavou a podnikatelskými příležitostmi poměrně malá. Významnější zaměstnavatelé jsou soustředěni převážně do J. Hradce, významná část obyvatel především z menších obcí je dlouhodobě nucena dojíždět za prací. Situace ve školství je taktéž málo ovlivnitelná, zejm. u středního vzdělávání, které je převážně v kompetenci kraje a taktéž souvisí s celkovou koncepcí státu. Nejvíce je tak ovlivnitelné místní podnikatelské prostředí, a to zejm. vhodnými podmínkami k podnikání, podporou spolupráce a podporou získávání grantů a dotací. Rozvoj podnikatelského prostředí podporuje také rozsah a kvalita dopravní a technické infrastruktury. Zásadními omezeními rozvoje se jeví odlehlost území, malá velikost obcí, relativně vyšší podíl sezónních prací a neatraktivita oblasti pro větší zaměstnavatele. 2.1.4 SWOT analýza oblasti trhu práce a místní ekonomiky Na základě provedené analýzy, jejíž výsledky jsou uvedeny výše, je provedena SWOT analýza a zkonstruována SWOT matice, nabízející souhrnný přehled na hlavní silné a slabé stránky regionu a na možné příležitosti a ohrožení z vnějšího prostředí. Tab. 6 SWOT analýza oblasti trhu práce, zaměstnanosti a místní ekonomiky SWOT - TRH PRÁCE, ZAMĚSTNANOST, MÍSTNÍ EKONOMIKA DETERMINUJÍCÍ INHERENTNÍ CHARAKTERISTIKY přírodní podmínky, podmínky pro rozvoj z pohledu oblasti zájem investorů, kvalifikační struktura, rozvojové plochy, zemědělství, lesnictví, turistiky, celková ekonomická sezónnost, demografický vývoj, dotační politika situace SILNÉ STRÁNKY význam ovlivnitelnost SLABÉ STRÁNKY význam ovlivnitelnost vhodné podmínky pro rozvoj V M, S absence průmyslových zón V S zemědělství, lesnictví, turistiky existence ekonomického centra V M nízký zájem investorů V S (JH) relativně stabilní síť menších zaměstnavatelů a podnikatelů

V

M

konflikt mezi hospodářským a rekreačním využitím krajiny špatná dopravní dostupnost a obslužnost částečně nevyhovující kvalifikační struktura ve vazbě na podmínky trhu práce demografický vývoj (stárnutí populace, úbytek mladých lidí) významný podíl sezónních prací


V

S

V

S, M

V

M

V

S, M

S

N

15

PŘÍLEŽITOSTI využití existence VŠE Praha - FM v J. Hradci (analýzy, studie, …) využití nových možností pro rozvoj zemědělství (potraviny z regionu, ekologické postupy) využití nových trendů pro rozvoj turistiky a navazujících služeb využití vhodných objektů - rozvoj přijatelných sociálních služeb (lokálně)

vliv S S, M S V, S

OHROŽENÍ

vliv

dotační politika EU a státu v oblasti zemědělství

V

rostoucí konkurence v podobě podnikatelů vně regionu (domácí i zahraniční)

V

výraznější negativní demografický vývoj Postupné zvyšování náročnosti podnikání s dopadem zejm. na mikro a malé podnikatele

V S

Zdroj: vlastní zpracování

Z analýzy vyplývají poměrně neradostné závěry. Trh práce a místní ekonomika jsou v prvé řadě závislé na neovlivnitelných či málo ovlivnitelných faktorech, jakými jsou celková ekonomická situace, politika zaměstnanosti, dopravní dostupnost a obslužnost v regionu, demografický vývoj či dotační politika. V analýze převládají slabé stránky s velkým významem pro region, ovšem se střední nebo malou možností ovlivnění zevnitř regionu. Významná jsou ohrožení, mající velký či střední vliv, příležitosti jsou spíše vlivu středního až menšího. Za hlavní slabé stránky ekonomického rozvoje mikroregionu lze označit právě malou atraktivitu území (malé obce, špatná dostupnost, odlehlost). Výsledkem je absence průmyslových zón, nízký zájem investorů, problémem je místy i méně vhodná kvalifikační struktura ve vztahu ke konkrétním podmínkám trhu práce, dostupnost vhodných pozemků pro rozvojové plochy, konflikt mezi hospodářským a rekreačním využitím krajiny, špatný povrch místních komunikací (neplatí sice paušálně, ale kvalita komunikací je většinově vnímána jako horší), špatná dopravní obslužnost, vysoká míra sezónnosti v oblastech zemědělství, cestovní ruch, a také demografický vývoj. Území má formu odlehlého venkova, který zahrnuje periferní oblasti s méně příznivými socioekonomickými charakteristikami obyvatelstva a osídlení. Mezi opatření reagující na slabiny území lze zařadit možnosti využití oblasti pro lokální zemědělství (potraviny přímo z regionu), zvýšení podílu ekologického zemědělství spolu s nalezením vhodného způsobu prodeje a marketingu, podporu turismu (zvyšování kvality rekreačních zařízení, pohostinství a ubytování), vhodné využití dosud méně využitých objektů, či rozvoj přijatelných sociálních služeb (lokálně). Jako vhodné se také jeví využití podmínek pro udržení vysokého zastoupení stavebnictví, průmyslu a obchodu. Otázkou zůstává vhodné využití existence Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v J. Hradci, jejíž potenciál je zatím ze strany regionu spíše nevyužit. Hlavními ohroženími, která mohou komplikovat místní rozvoj, jsou zejm. dotační politika v oblasti zemědělství a růst (i zahraniční) konkurence, obecně pak problematika dotačních podpor do oblasti zemědělství a péče o krajinu ze strany EU (neodpovídající nastavení pro potřeby regionu), zvyšující se byrokratická náročnost zejména mikro podnikání, dále také demografický vývoj, konkrétně stárnutí populace a úbytek mladých lidí v obcích. V případě obnovení zájmu státu o úložiště jaderného odpadu u obce Lodhéřov hrozí lokální pokles zájmu o turismus a o bydlení.


16

2.2 Analýza technické a dopravní infrastruktury Tato část analýzy se zaměřuje na vybavenost, stav a problémy související se základní technickou infrastrukturou, mezi kterou se počítá veřejný vodovod, veřejná splašková kanalizace, veřejná dešťová kanalizace, plynovod a čističky odpadních vod. Dále je analýza zaměřena na dopravní komunikace a dopravní situaci jednotlivých obcí. 2.2.1 Analýza základní technické infrastruktury Vybavenost obcí základní technickou infrastrukturou je na dobré úrovni. U některých obcí je horší situace v místních částech, ve většině případů se ale i zde do budoucna počítá s výstavbou některé části chybějící infrastruktury. Splašková kanalizace a čističky odpadních vod patří mezi nejméně zastoupené části technické infrastruktury v obcích, převážně pak v místních částech. Graf 2 Vybavenost obcí základní technickou infrastrukturou (počet obcí)

Vybavenost obcí technickou infrastrukturou 25

22 19

19

20 13

15

13

10 5 0 Vodovod

Kanalizace

Dešťová kanalizace

Plynovod

ČOV

Zdroj: starostové obcí

Dále se zaměříme na kvalitu jednotlivých částí technické infrastruktury. Hodnocena je starosty obcí vždy na pětistupňové škále. Kvalita vodovodu je nejčastěji označena jako dobrá či velmi dobrá. Pouze čtyři starostové uvedli, že vnímají kvalitu vodovodu jako výbornou. Je zde logicky většinou přímá souvislost mezi stářím vodovodu a jeho vnímanou kvalitou.


17

Graf 3 Hodnocení kvality vodovodu (počet obcí)

Kvalita vodovodu 9 9

8

8 7 6 5

4

4 3 2

1

1

0

0 vynikající

velmi dobrá

dobrá

spíše špatná

nevyhovující


V celkovém vyjádření vnímá kvalitu jako vynikající či velmi dobrou téměř 55 % starostů (tedy 55 % obcí). Investice do vodovodu, ať již z důvodu výstavby (např. v místních částech), nebo rekonstrukce, očekává v následujících třech letech min. 10 obcí. Pozitivní je situace z pohledu názoru na kvalitu zdroje pitné vody. Přes 78 % starostů ji označuje za vynikající nebo velmi dobrou. Ve čtyřech případech je hodnocena jako dobrá (Bednáreček, Bořetín, Lodhéřov, Žďár) a v Rodvínově je označena jako nevyhovující. V těchto případech lze do budoucna očekávat potřebu investic (údržby a opravy vodojemů, nové či posílené zdroje pitné vody, příp. i ve vztahu s vodovodem). Graf 4 Hodnocení kvality zdroje pitné vody pro obec (počet obcí)

Kvalita zdroje pitné vody 12 12 10 8 6 6

4

4 1

2

0

0 vynikající

velmi dobrá

dobrá

spíše špatná

nevyhovující



18

Kvalita čističek odpadních vod vykazuje také souvislost mezi pociťovanou kvalitou a stářím ČOV. Výsledky jsou však zatím spíše pozitivní; jako vynikající či velmi dobrou hodnotí kvalitu 9 ze 13 starostů (69,2 %), nikdo ji navíc nehodnotí jako spíše špatnou či dokonce nevyhovující. Graf 5 Hodnocení kvality ČOV (počet obcí)

Kvalita ČOV 8 8 7 6 5

4

4 3 2

1

1

0

0

0 vynikající

velmi dobrá

dobrá

spíše špatná

nevyhovující


Několik obcí se chystá ČOV v blízké budoucnosti budovat (také v závislosti na získání finanční podpory), příp. opravovat, často společně s potřebou opravy či vybudování nové kanalizace. Tyto investice jsou však vysoké a menší obce se jednak neobejdou bez dotační podpory a jednak jsou tyto investice většinou vyšším finančním závazkem pro danou obec na několik let. Obce by v případě budování také měly uvažovat nad vhodným typem ČOV a porovnat investice počáteční s investicemi během životnosti a s očekávanou kvalitou, kdy může být bráno v potaz i ekologické hledisko vzhledem k typu ČOV. Kvalita splaškové kanalizace je hodnocena o něco hůře. Pouze dva starostové ji ve svých obcích označují za vynikající, 8 za velmi dobrou (dohromady je to cca polovina obcí). Ve třech obcích je označena jako nevyhovující nebo spíše špatná, s blízkou potřebou investic. Další investice si vyžádá výstavba kanalizace jak v obcích, tak i v místních částech; to se aktuálně týká více než čtyř obcí.


19

Graf 6 Hodnocení kvality splaškové kanalizace (počet obcí)

Kvalita kanalizace 8 8 7

6

6 5 4 3

2

2

2

1

1 0 vynikající

velmi dobrá

dobrá

spíše špatná

nevyhovující


Dešťová kanalizace vykazuje asi nejhorší kvalitu ze všech částí technické infrastruktury. I zde to může být především stářím. Jako spíše špatnou či nevyhovující ji označuje 10 obcí, což je více než polovina. Pouze tři obce ji označují za velmi dobrou, ve střednědobém horizontu bez potřeby investic. Graf 7 Hodnocení kvality dešťové kanalizace (počet obcí)

Kvalita dešťové kanalizace 8 8 7

6

6 5 4

3

3

2

2 1

0

0 vynikající

velmi dobrá

dobrá

spíše špatná

nevyhovující


Plynovod je v obcích mikroregionu zastoupen relativně méně; pouze ve 13 obcích (nepočítaje místní části). Hodnocen je poměrně dobře; jeho kvalita je pouze u tří obcí označena jako „dobrá“. Plynovod patří mezi ty části technické infrastruktury, o níž obce uvažují aktuálně nejméně, co se týče budování nebo oprav. V dlouhodobějším horizontu však tato potřeba vyvstane.


20

Graf 8 Hodnocení kvality plynovodu (počet obcí)

Kvalita plynovodu 7 7 6 5 4

3

3

3 2 1

0

0

0 vynikající

velmi dobrá

dobrá

spíše špatná

nevyhovující


Celkové zhodnocení složek technické infrastruktury Situace v dostupnosti a kvalitě jednotlivých částí technické infrastruktury se mezi obcemi liší. Obecně lze říci, že vybavení základní technickou infrastrukturou je na dobré úrovni, lokálně je horší situace v některých místních částech obcí. Kvalitu lze zhodnotit také jako relativně dobrou, byť v některých případech bude nutné v blízké době investovat do oprav a modernizace. V nejhorším stavu je podle názorů starostů dešťová kanalizace, v několika obcích také vodovod a splašková kanalizace. Oblast technické infrastruktury lze označit za jednu z klíčových oblastí rozvoje mikroregionu a zároveň za jednu z problémových oblastí vzhledem k finanční náročnosti investic. Investice do technické infrastruktury jsou ve velké míře závislé na dotačních titulech, ať již krajských či národních. Obce tak musí být především připravené dotačním titulům vyhovět v době jejich vyhlášení a mít vše potřebné již připraveno. 2.2.2 Analýza dopravní infrastruktury a dopravní situace Situace v oblasti dopravní infrastruktury byla analyzována z podkladů od starostů, z veřejně přístupných údajů a částečně z vlastního pozorování. Kvalitu obecních komunikací hodnotili starostové poměrně negativně; pouze tři obce mají místní komunikace ve vynikajícím nebo velmi dobrém stavu. V naprosté většině je stav označen jako dobrý, 8 obcí jej však označuje za horší až nevyhovující. Podobná situace se jeví u silnit třetích tříd.


21

Graf 9 Hodnocení kvality obecních komunikací (počet obcí)

Kvalita obecních komunikací 15

16 14 12 10 8

6

6 4 2

2

1

2

0 vynikající

velmi dobrá

dobrá

spíše špatná

nevyhovující


Za nejzásadnější problém obcí tak lze beze sporu označit kvalitu komunikací a potřebu investic, jež si opravy vyžádají. Zároveň s tím prakticky všechny obce uvádějí, že na potřebné opravy nemají dostatek finančních prostředků. Některé obce trápí také těžká technika (převážně zemědělská), která ničí komunikace, jež na takové zatížení nejsou konstruovány. Celkově silný provoz pak trápí zejm. obce na hlavním tahu silnice č. 34 (Rodvínov, Nová Olešná). Město Jindřichův Hradec se zase dlouhodobě snaží řešit dopravu v klidu, která je ve městě problémem. Autobusová zastávka je všech obcích mikroregionu. Vlaková zastávka se nachází v sedmi obcích (počítáno až do vzdálenosti 2,5 km od obce). Starostové obcí odhadli využití veřejné dopravy místními obyvateli následně. Graf 10 Odhad využití veřejné dopravy obyvateli obce (v %)

Odhad využití veřejné dopravy (počet obyv. v %) 12 12 9 10 8 4

6 4 2 0 0-20%

21-40%

41-60%



22

Jelikož se jedná o pouhý odhad, jsou intervaly voleny poměrně široce. Výsledky relativně korespondují s údaji získanými ze sčítání lidí, domů a bytů v roce 2011. U čtyř obcí je odhadováno využití veřejné dopravy mezi 41 – 60 % obyvatel, což je již poměrně vysoké číslo. Celková situace nahrává poznatkům z analýzy trhu práce a zaměstnanosti o potřebě dojíždění za prací. Další část pak tvoří především školáci dojíždějící do škol a lidé dojíždějící k lékaři. Většina vyjíždějících dle SLDB 2011 vyjíždí do jiných obcí okresu (JH), přičemž větší část za zaměstnáním, menší část do škol. Do jiného kraje či jiného okresu vyjíždějí nejvíce lidé z Jindřichova Hradce (což je dáno i počtem obyvatel). Stav a umístění zastávek veřejné autobusové dopravy je částečně nevyhovující, vč. současných nároků na bezpečnost. Dostupnost Jindřichova Hradce, jako ekonomického, kulturního a dopravního centra regionu, prostředky veřejné dopravy se mezi obcemi liší. Rozdíly v intenzitě dopravního spojení lze vysledovat jak z geografického, tak i časového hlediska, kdy dochází k výrazným rozdílům mezi pracovními dny a víkendy a svátky. Starostové hodnotili celkovou spokojenost s veřejnou dopravou, co se týče počtu spojů, časového rozmezí i kvality. 11 z 26 starostů (42,3 %) je u své obce s veřejnou dopravou spíše spokojeno. Zásadnější nespokojenost pak vyjádřilo 6 starostů; častěji jde o menší obce blíže periférie. Graf 11 Hodnocení spokojenosti s veřejnou dopravou (počet obcí)

Spokojenost s veřejnou dopravou 11

12

9

10 8

5

6 4

1

2 0 0 ano

spíše ano

napůl

spíše ne

ne


Celkově převažuje spíše nespokojenost, jejímž důvodem bývá počet spojů (např. chybí vhodný zpáteční spoj do obce) či spoje ve vhodný čas. Zde se však projevuje zásadní problém s rentabilitou veřejné dopravy při jejím reálném využití. V rámci integrovaného systému dopravy v území nelze ani do budoucna očekávat, že potřeby všech obcí budou uspokojeny. Negativně zde působí také trend menšího využívání veřejné dopravy na úkor využívání automobilů. Lze očekávat, že jak některé obce, tak některé skupiny osob (senioři, děti) budou dále znevýhodněny v důsledku snižování spojů. Částečným řešením může být alternativní doprava menšími autobusy nebo většími auty, na které se bude finančně podílet více obcí, příp. s podporou místních podnikatelů či obyvatel. Nebude to však univerzálním řešením a bude zásadně záviset na místním prostředí, síle poptávky (s případnou ochotou připlácet) a možnostech obcí. Starosty menší obcí také často trápí dopravní obslužnost, která jde ovšem ruku v ruce s velikostí obce a její polohou na hlavních tazích či naopak na periférii. Ani zde nelze očekávat zásadní zlepšení. U vícera služeb podobného charakteru může do budoucna záviset jednak na místní poptávce (což je v případě PROGRAM ROZVOJE MIKROREGIONU JINDŘICHOHRADECKO 2017 – 2022 | ŘÍJEN 2016

23

malého počtu obyvatel obce problém) a jednak na možnostech a ochotě obcí, kraje a státu finančně některé služby podpořit. Vliv může mít také trend nakupování online s možností dovážky do domu. Celkové zhodnocení dopravní situace a infrastruktury Oblast místních komunikací patří mezi nejvíce problémové oblasti. Většina obcí označuje kvalitu svých komunikací za špatnou a zároveň na opravy nemá dostatek finančních zdrojů. Tuto situace nelze vyřešit zcela uspokojivě, zejm. u malých obcí. Vhodně a dobře nastavené dotační tituly, spolupráce obcí, možnost získání dodatečných finančních prostředků, to vše zde hraje nejvýznamnější roli. Dostupnost regionu veřejnou dopravou souvisí s odlehlostí a malou velikostí mnoha obcí. Zde nelze, snad kormě hlavních silničních tahů, očekávat zlepšení. Demografická situace, životní styl, omezené finanční prostředky na dotaci veřejné dopravy, to vše bude působit spíše proti možnostem zlepšení, byť se situace může lokálně lišit. Je třeba připravit se na situaci, kdy některé skupiny osob (primárně starší lidé, dále též děti, postižení a osoby s velmi nízkými příjmy) budou ohroženější z důvodu nedostatečného dopravního spojení veřejnou dopravou. To bude souviset i s další koncentrací služeb do centra (zde převážně do J. Hradce). Týkat se to bude více menších obcí mimo hlavní tahy. 2.2.3 SWOT analýza oblasti technické infrastruktury a dopravy Na základě provedené analýzy, jejíž výsledky jsou uvedeny výše, je provedena SWOT analýza a zkonstruována SWOT matice, nabízející souhrnný přehled na hlavní silné a slabé stránky regionu a na možné příležitosti a ohrožení z vnějšího prostředí. Tab. 7 SWOT analýza oblasti technické infrastruktury a dopravy SWOT – TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA, DOPRAVA DETERMINUJÍCÍ INHERENTNÍ CHARAKTERISTIKY Velký počet malých obcí, odlehlost území, aktuální aktuální vybavenost obcí vybavenost obcí, zastaralost jednotlivých částí infrastruktury, vlastnictví pozemků a komunikací SILNÉ STRÁNKY význam ovlivnitelnost SLABÉ STRÁNKY význam ovlivnitelnost dobré vybavení obcí základní V V špatný stav komunikací V S infrastrukturou relativně dobrý stav větší části V V nedostatečná dopravní obslužnost V M technické infrastruktury finanční náročnost investic

PŘÍLEŽITOSTI dotační programy EU, státu a kraje do technické a dopravní infrastruktury spolupráce obcí v rámci mikroregionu a MAS

vliv V

S

OHROŽENÍ nevhodně nastavená dotační politika EU, státu, kraje pro potřeby a možnosti mikroregionu negativní demografický vývoj vyžadující změny v dopravní dostupnosti a obslužnosti

V

M

vliv V

S


Z analýzy vyplývají spíše méně pozitivní závěry, spočívající v převaze slabých stránek a ohrožení s výraznějším potenciálním dopadem. Celková situace, zejm. z pohledu možností investic a získání dotací, je závislá na globální ekonomické situaci a vývoji dotační politiky. Z druhé strany naráží na možnosti malých obcí. Slabé stránky jsou povětšinou méně ovlivnitelné z vnitřního prostředí mikroregionu.


24

Silnými stránkami mikroregionu je poměrně dobré vybavení obcí technickou infrastrukturou, byť existují lokální rozdíly. Také relativně dobrý stav velké části této infrastruktury (s výjimkou především komunikací) je pozitivní charakteristikou. Infrastruktura sice bude vyžadovat do budoucna průběžné investice, nehrozí však havarijní stav a obce mohou investice postupně plánovat, spolu s hledáním vhodných dotačních zdrojů. Bylo by však vhodné začít realizovat potřebné investice do roku 2020 z důvodů ukončení současného programového období EU. Za hlavní slabé stránky v oblasti technické a dopravní infrastruktury lze označit malou velikost obcí, s čímž souvisí možnost a rentabilita investic. Odlehlost území a silniční struktura zásadně ovlivňují dopravní obslužnost a dostupnost. K tomu se přidává špatný stav komunikací, zejm. silnic třetích tříd a místních komunikací. Tyto slabé stránky jsou ze strany obcí většinou méně ovlivnitelné. Mezi možné příležitosti lze zařadit využití dotační politiky kraje, státu a EU. Bez dotací budou investice do velké části infrastruktury pro obce neproveditelné. Dobrou volbou se jeví užší spolupráce obcí na rozvojových problémech v rámci jak mikroregionu, tak i místní akční skupiny. Zde stále existují rezervy. Významnými ohroženími, která mohou komplikovat rozvoj v oblasti místní infrastruktury, jsou zejm. nevhodně nastavená dotační politika EU, státu či kraje v souvislosti s potřebami a možnostmi malých obcí, a také negativní demografický vývoj v podobě stárnutí obyvatelstva i změn v životním stylu (náročnost na služby, způsob dopravy, výše lokální poptávky). Tato ohrožení jsou velmi málo ovlivnitelná.

2.3 Analýza základní občanské vybavenosti Občanská vybavenost je chápána jako soubor školských a zdravotnických zařízení, zařízení sociálních služeb, služeben policie, pošt, obchodů s potravinami, hřišť a kulturních zařízení. Data pro tuto analýzu byla získána metodou telefonického rozhovoru se starosty obcí, případně pracovnicemi obecního úřadu. Dále byly potřebné informace získány metodou standardizovaného dotazníku, který byl určen starostům obcí, a taktéž doplněny z údajů veřejných databází. Město Jindřichův Hradec se ovšem svojí velikostí, počtem obyvatel a občanskou vybaveností zcela od ostatních obcí a měst mikroregionu zásadně odlišuje. Jeho občanská vybavenost je s jejich občanskou vybaveností naprosto neporovnatelná, a pokud bychom uvažovali o občanské vybavenosti mikroregionu včetně Jindřichova Hradce, nedostali bychom věrný obraz situace v území. Proto analyzujeme situaci mikroregionu bez města Jindřichův Hradec (25 obcí) a údaje o jeho občanské vybavenosti jsou příp. uvedeny v závorkách jako poznámky. 2.3.1 Školství, zdravotnictví, sociální služby V šesti z 25 obcí jsou mateřské školy (Deštná, Hospříz, Lodhéřov, Pluhův Žďár, Popelín, Střížovice). Na školku se často váže i existence základní školy v obci – není tomu tak jen v Hospřízi, Pluhově Žďáru a Střížovicích. Není žádná obec, ve které by byla základní škola a nebyla škola mateřská. Základní škola je v dalších dvou obcích představována pouze 1. stupněm (Lodhéřov a Popelín) a pouze Deštná má základní školu obou stupňů. Jiné školy, neuvažujeme-li město Jindřichův Hradec, v mikroregionu nejsou. Školství je tedy mimo Jindřichův Hradec soustředěno pouze do šesti obcí. Jsou to vesměs největší obce v mikroregionu, i když ne všechny. Celková situace koresponduje s malým počtem obyvatel většiny obcí. V Jindřichově Hradci jsou zastoupeny všechny druhy škol, od mateřských po školu vysokou.


25

Graf 12 Školy v mikroregionu (mimo Jindřichův Hradec)

2 ZŠ oba stupně 1

ZŠ 1 stupeň MŠ

0 Deštná

Hospříz Lodhéřov

Pluhův Žďár

Popelín Střížovice


Na území mikroregionu působí též střední školy a učiliště zřizované Krajským úřadem v Českých Budějovicích a jedna soukromá škola. Soustředěny jsou do Jindřichova Hradce. Ten tvoří centrum vzdělávání pro celou oblast. Zájemci mohou vybírat z těchto středních škol: Gymnázium V. Nováka, Obchodní akademie T. G. Masaryka a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště J. Hradec, Soukromá střední škola obchodu, služeb a provozu hotelů, s.r.o. a Střední zdravotnická škola J. Hradec. Další střední školy a odborná učiliště se nacházejí mimo mikroregion, především ve městech Dačice a Třeboň. Významné postavení má také jediná vysoká škola v regionu, Fakulta managementu v J. Hradci, která je součástí VŠE Praha. Zdravotní služby jsou soustředěny do Jindřichova Hradce (zde jsou 2 zdravotní střediska, nemocnice, léčebna dlouhodobě nemocných, záchranná služba, 13 samostatných ordinací pro dospělé a 5 pro děti, 38 specializovaných samostatných ordinací, 11 ordinací stomatologů a k dispozici je 7 lékáren). V území jsou pouze zdravotní střediska a jedna lékárna (v Deštné). Střediska jsou v Člunku, Deštné, Lodhéřově a Střížovicích. Platí, že většina obyvatel obcí musí k lékaři dojíždět, převážně do Jindřichova Hradce. Graf 13 Zdravotní zařízení v mikroregionu (mimo Jindřichův Hradec)

2

lékárna 1

zdravotní střediska

0 Člunek

Deštná

Lodhéřov

Střížovice


V oblasti pokrytí obcí složkami občanské vybavenosti je nejhorší situace u zařízení sociálních služeb, kterých je v celém území mikroregionu pouze 13 a z toho 12 zařízení je umístěno v Jindřichově Hradci (1 chráněné bydlení spadá pod obec Pluhův Žďár). Ze 13 zařízení jsou 4 chráněná bydlení, 4 sociální poradny, dva denní stacionáře, jedna noclehárna a po jednom domově pro seniory a pro osoby se zdravotním postižením.


26

V tomto ohledu je však nutné brát v potaz charakter předmětného území a dominantní roli Jindřichova Hradce, který je centrálním spádovým městem regionu (ORP i okresu), kde se koncentrují všechny složky občanské vybavenosti, včetně sociálních služeb. Bylo by potřeba zaměřit se především na zvýšení dostupnosti sociálních služeb, a to zejména terénních, nevynechávaje však ani ty stacionární. V neposlední řadě také na jejich kvalitu. Na území mikroregionu se nachází jedna sociálně vyloučená lokalita (SVL), a to přímo v Jindřichově Hradci na místě zvaném „Šindelna“. Oba objekty (čp. 122 a 115/IV.), ve kterých se nacházejí sociální byty a noclehárna, jsou lokalizovány na okraji města v blízkosti další rodinné zástavby. Od ledna 2016 je zde zpřístupněna zastávka autobusové dopravy. Lokalita není částečně prostorově vyloučená, základní občanská vybavenost neschází. Nelze vyloučit, že se situace v dalších letech bude spíše zhoršovat. Nejvyšší dopad lze očekávat ve městě Jindřichův Hradec. Je potřeba nastavit formu prevence a podporu činností pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, vč. podpory programů prevence kriminality. Jindřichův Hradec aplikuje a rozvíjí komunitní plán sociálních služeb, což je v současné době nutností. Dbát je nutné především na kvalitu procesu a výsledků. 2.3.2 Pošta a obchody Poštovní služby jsou nabízeny prostřednictvím místní pošty či poštovny v pěti obcích (v Jindřichově Hradci jsou pak čtyři pošty): Blažejov, Člunek, Deštná, Lodhéřov, Pluhův Žďár. Česká pošta plánuje do budoucna některé méně využité pobočky na venkově zrušit a nabídnout tuto možnost ve formě smluvního partnera v jiné, již existující provozovně (např. v místním obchodě). Pokud by se to týkalo i uvedených obcí, obyvatelům (byť více těm starším, než mladším) by se zásadněji snížil komfort při využívání těchto služeb. Pouze 18 % obchodů nabízejících výhradně či také potraviny na celém území mikroregionu, včetně Jindřichova Hradce, se nachází mimo toto město (ze 110 takových obchodů jich je 90 v Jindřichově Hradci). Z 25 obcí možnost takového nákupu v místě má ale jenom 56 % obcí, některé navíc v omezené prodejní době. Graf 14: obchody s potravinářským zbožím v mikroregionu (mimo Jindřichův Hradec)

3 2 1 Vícemil

Střížovoce

Rosička

Popelín

Pluhův Žďár

Lodhéřov

Kostelní Radouň

Hospříz

Deštná

Člunek

Březina

Bořetín

Blažejov

Bednáreček

0

obchod s potravinářským zbožím


Dojíždět za nákupem i základních potravin jsou nuceni obyvatelé obcí Horní Radouň, Horní Skrýchov, Kamenný Malíkov, Nová Olešná, Okrouhlá Radouň, Rodvínov, Roseč, Světce, Velký Ratmírov, Vlčetínec a Žďár. Jsou to sice obce s malým počtem obyvatel (s výjimkou Rodvínova), ale jiné obce se stejně malým PROGRAM ROZVOJE MIKROREGIONU JINDŘICHOHRADECKO 2017 – 2022 | ŘÍJEN 2016

27

počtem obyvatel obchod mají. Zejm. v nejmenších obcích může být však udržitelnost obchodu ve střednědobém a delším horizontu otázkou. Obrázek 2 Obce mikroregionu bez možnosti nákupu potravin v místě


Lze říci, že pro obyvatele téměř poloviny obcí mikroregionu je nákup potravin v místě nemožný a stává se tak problémem. Lidé jsou zároveň nuceni obstarávat si nákup jinde, často ve větších městech, kde pak často realizují i nákupy ostatní. Problémem tato situace může být zejm. pro znevýhodněné skupiny, vč. starších obyvatel. 2.3.3 Sportovní zařízení Tělocvičny jsou pouze v Deštné, sportovní areál je v Horním Skrýchově. Téměř celé území je pokryto sportovními a dětskými hřišti, těch se v některých obcích nachází i větší počet. Celkem je zde 30 sportovních hřišť ve 20 obcích a 20 dětských hřišť v 17 obcích (mimo Jindřichův Hradec, kde je 10 tělocvičen, 3 sportovní areály, 15 sportovních a 28 dětských hřišť). Vůbec žádné sportovní zařízení není v Horní Radouni a Hospřízi, jenom dětské hřiště je v Kamenném Malíkově, Roseči a Rosičce. V těchto pěti obcích není tedy žádná možnost využívat ke sportovním aktivitám místní sportovní zařízení.


28

Graf 15: sportovní zařízení v mikroregionu (mimo Jindřichův Hradec)

5

4

3

tělocvična sportovní areál

2

dětské hřiště sportovní hřiště 1

Žďár

Vlčetínec

Vícemil

Velký Ratmírov

Světce

Střížovoce

Rodvínov

Popelín

Pluhův Žďár

Okrouhlá Radouň

Nová Olešná

Lodhéřov

Kostelní Radouň

Horní Skrýchov

Deštná

Člunek

Březina

Bořetín

Blažejov

Bednáreček

0


Vzhledem k malé vzdálenosti obcí od sebe je však možné navštěvovat sousedící sportovní zařízení. Nelze očekávat, že ve všech malých obcích bude v tomto směru zázemí. Celkově lze konstatovat, že bohatá síť sportovních zařízení vytváří dobré podmínky pro sportovní činnost obyvatel mikroregionu, a to především od jara do podzimu. 2.3.4 Kulturní zařízení V obcích mikroregionu (mimo Jindřichův Hradec) jsou vesměs k dispozici knihovny, sály a kulturní domy, je zde také pět muzeí či galerií. Není zde žádné kino ani divadlo. Pouze v obci Rosička není vůbec žádné kulturní zařízení. Pět muzeí se nachází ve čtyřech obcích.


29

Graf 16: kulturní zařízení v mikroregionu (mimo Jindřichův Hradec)

7

6

5

4 muzeum, galerie 3

kulturní dům sál knihovna

2

1

Bednáreček Blažejov Bořetín Březina Člunek Deštná Horní Radouň Horní Skrýchov Hospříz Kamenný Malíkov Kostelní Radouň Lodhéřov Nová Olešná Okrouhlá Radouň Pluhův Žďár Popelín Rodvínov Roseč Rosička Střížovoce Světce Velký Ratmírov Vícemil Vlčetínec Žďár

0


Jedna obec má někdy více kulturních zařízení stejného typu, což je způsobeno jejich existencí v místních částech obce. V mikroregionu (mimo Jindřichův Hradec) je 23 knihoven ve 22 obcích; knihovna není v Bořetíně, Rosičce a v obci Světce. Je zde 19 kulturních domů v 15 obcích; kulturní dům není v Horním Skrýchově, Kamenném Malíkově, Nové Olešné, Popelíně, Rosičce, Střížovicích, Světcích, Vícemili, Vlčetínci a ve Žďáru. A je zde také 21 sálů (v kulturních domech či hospodách) v 19 obcích; sálem nedisponuje Kamenný Malíkov, Nová Olešná, Rodvínov, Rosička, Vícemil a Žďár.


30

Obrázek 3 Obce mikroregionu s chybějícím kulturním zařízením (mimo muzea, galerie a Jindřichův Hradec)


Nejpříznivější situace, pokud jde o počet kulturních zařízení a jejich rozmanitost, je v obcích Pluhův Žďár, Deštná a Člunek, ale i Horní Radouň, Lodhéřov a Roseč. Nejhorší podmínky pro kulturní život jsou z hlediska existence kulturních zařízení v obcích s pouze jedním tímto zařízením; jsou to Kamenný Malíkov, Nová Olešná Světce, Vícemil, Žďár a Rosička. Na území mikroregionu je sice větší počet kulturních zařízení, ale jejich spektrum je silně omezené: jedná se vesměs o knihovny, sály a kulturní domy. Mnoho z nich je navíc jen málo využitých i využívaných. Současný životní styl a možnosti kulturních vyžití doma či ve větších městech k pozitivní změně situace nepovede. 2.3.5 Shrnutí Občanská vybavenost obcí mikroregionu Jindřichohradecko je velmi skromná a málo rozmanitá (nepočítáno v to Jindřichův Hradec). Školní a zdravotnická zařízení jsou ojedinělá, vzácné jsou pošty a policejní služebny chybí zcela. Neuspokojivá je situace obchodní sítě s potravinářským zbožím. Početná kulturní zařízení jsou velmi málo rozmanitá, často i málo využitá, a nevytvářejí podmínky pro kulturní život obyvatel území. Nejlepší situace je v množství a rozmanitosti sportovních zařízení; ta ovšem nejsou až na výjimky určena pro celoroční provoz. Situace jednotlivých obcí mikroregionu je, pokud jde o občanskou vybavenost, odlišná. Jsou zde extrémně dobře a extrémně špatně vybavené obce. Relativně velmi dobrá je situace v Deštné, Pluhově Žďáře, Člunku, Lodhéřově a Střížovicích, a relativně velmi špatná je v Bednárečku, Horní Radouni, Roseči, Rosičce a Světcích.


31

Graf 17 Počty objektů občanské vybavenosti v obcích mikroregionu (mimo Jindřichův Hradec) 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2

školství

zdravotnictví

pošta

obchod

sport

Žďár

Vlčetínec

Vícemil

Velký Ratmírov

Světce

Střížovoce

Rosička

Roseč

Rodvínov

Popelín

Pluhův Žďár

Okrouhlá Radouň

Nová Olešná

Lodhéřov

Kostelní Radouň

Kamenný Malíkov

Hospříz

Horní Skrýchov

Horní Radouň

Deštná

Člunek

Březina

Bořetín

Blažejov

Bednáreček

1

kultura


Ačkoliv nelze říci, že občanská vybavenost je přímo určena velikostí obce, je mezi počtem obyvatel obce a počtem objektů občanské vybavenosti v obci výrazná souvislost (korelační koeficient dosáhl hodnoty 0,77 z maxima 1,00). Lze tedy říci, že spolu s počtem obyvatel obce roste i šance na růst počtu objektů občanské vybavenosti v obci. 2.3.6 SWOT analýza oblasti občanské vybavenosti SWOT analýza je výsledkem údajů zjištěných v analýze, jejíž hlavní závěry jsou uvedeny výše. SWOT matice nabízí souhrnný přehled hlavních silných a slabých stránek mikroregionu, přehled možných příležitostí a ohrožení z vnějšího prostředí.


32

Tab. 8 SWOT analýza oblasti občanské vybavenosti SWOT - OBČANSKÁ VYBAVENOST DETERMINUJÍCÍ INHERENTNÍ CHARAKTERISTIKY Relativní blízkost Jindřichova Hradce, kde mohou být saturovány potřeby obyvatel mikroregionu SILNÉ STRÁNKY

Sídelní struktura (velmi odlišná velikost obcí dle počtu obyvatel; vymykající se charakteru území Jindřichův Hradec, tlumí motivaci)

význam ovlivnitelnost SLABÉ STRÁNKY

význam ovlivnitelnost

silná síť sportovních a dětských hřišť

V

V

slabá síť MŠ a ZŠ

V

M

silná síť knihoven, KD a sálů

S

V

absence praktických lékařů a stomatologů

V

M

dostupnost obchodů

V

S

malý výskyt pošt

M

S

téměř absence tělocvičen apod. objektů

S

S

chybějící divadlo

M

S

PŘÍLEŽITOSTI

vliv

OHROŽENÍ

vliv

pružná reakce na vývoj počtu dětí (školství, bydlení)

V

zhoršující se trend vylidňování obcí bez základních služeb

V

pořádání mikroregionálních a meziregionálních akcí

V

tendence saturace služeb do center na úkor menších obcí

V

zvyšující se nezájem obyvatel o dění v obcích

V

zhoršující se bezpečnostní situace

S


V analýze opět převažují slabé stránky a ohrožení s velkým potenciálním vlivem, je však třeba je vnímat z dlouhodobého hlediska a také s tím, že část problémů lze označit za globální. Silné stránky jsou dobře ovlivnitelné a příležitosti v podobě doporučení mohou mít velký potenciální vliv. Zásadně však bude záležet na celkovém vývoji ekonomiky, demografické situaci a v dlouhodobějším horizontu na trendu životního stylu. Silnými stránkami je především dobré zázemí v obcích mikroregionu, ať již pro kulturu nebo sport. Negativem je zde ovšem reálné využívání, zejm. kulturního zázemí, které postupně spíše upadá. Hlavní slabé stránky lze spatřovat v absenci služeb v oblasti školství, zdravotnictví a sociálních služeb; důvod lze spatřovat v malých obcích blízko ekonomického centra. Mezi možné příležitosti se řadí reakce na pozitivní vývoj počtu dětí a také pořádání kulturních, společenských a sportovních akcí přesahujících obecní či mikroregionální rozměr, tedy mezi vícero obcemi nebo v rámci mikroregionu či MAS. Ohrožení jsou spíše globálních charakteru a souvisí s celkovým nepříznivým demografickým vývojem v souvislosti se snižující se dostupností služeb v místě.


33

2.4 Analýza životního prostředí a zemědělství Tato analýza je zaměřena na situaci v místním zemědělství a na stavu životního prostředí. Vychází z dostupných údajů, podpořených vlastním pozorováním a dotazováním místních aktérů. Území mikroregionu lze označit za venkovské území se silnou zemědělskou tradicí a relativně zachovalým prostředím. Situace však není zcela jednoznačná. Část území vykazuje relativně vyšší znečištění ovzduší, kde hraje významnou roli druh používaných otopů v domácnosti, lokálně se projevuje také liniové znečištění (zejm. podél vytíženějších komunikací). Spolu s tlakem EU a státu se může objevit potřeba řešení místní koncepci otopů (např. i s důrazem na využívání místních zdrojů energie). 2.4.1 Analýza oblasti zemědělství Region je typický svoji zemědělskou tradicí, na kterou se snaží navázat. Kromě několika větších podniků (ZD a firmy v několika obcích) se jedná o soukromé, malé a drobné zemědělce. V živočišné výrobě převládá chov prasat a skotu, v rostlinné výrobě obiloviny, řepka, brambory a zelenina. Pokles zemědělské výroby je postupný, reagující na celkovou situaci v České republice. Dotační podpora je zde obecně výrazná a zatím většinou nenahraditelná. Do oblasti zemědělství počítáme také lesnictví a rybářství. Lesy zaujímají v mikroregionu poměrně značnou plochu, ve větší míře ve vlastnictví Lesů České republiky, na zbytku hospodaří spíše menší soukromí vlastníci a obce. Ačkoliv se situace postupně mírně lepší, druhové složení většiny lesních porostů je nepůvodní a převažují v nich smrkové a borové monokultury. Původní lesní porosty lze najít převážně na svazích vodních toků. Přibližně 5,5 % území mikroregionu je tvořeno vodními plochami. Region disponuje dobrými podmínkami pro chov ryb, sportovní i rekreační rybolov a rybníkářství obecně. Velká část rybníků na území mikroregionu je v soukromém vlastnictví, nejčastěji využívána pro chov ryb. Intenzifikace zemědělské výroby, orientace na jednostranné hospodaření, nižší průměrná výnosnost půdy a také nepropojení se s potřebami krajiny jsou klasickými problémy místního zemědělství, nikterak však zásadně odlišné od obdobných regionů ČR. Právě intenzifikace zemědělské výroby zásadně proměnila zdejší krajinu a plošné odvodnění krajiny ve svém důsledku výrazně přispělo k likvidaci množství krajinných prvků, které se do té doby v krajině zachovaly. Současné zprůmyslnění zemědělské výroby a jednostranný důraz na produkci několika technických plodin na nepřiměřeně velkých plochách jsou negativními faktory, které výrazně ovlivňují biologickou rozmanitost, udržitelnost a ekologickou stabilitu krajiny v regionu. Zemědělství na území mikroregionu kopíruje celkové trendy v zemědělské výrobě v ČR a nelze očekávat, že by tomu bylo v budoucnu zásadně jinak. Řadu známých problémů přináší jednostranné hospodaření, významné omezení diverzity plodin a důraz na velkoplošné hospodaření. Negativně působí i nedostatek ekostabilizačních krajinných prvků a velké půdní bloky. Stále dochází ke snižování přirozené úrodnosti a retenční schopnosti půdy, zejm. v důsledku eroze. Problémem je i znečištění půdy a podzemních vod. Rozsáhlejší plochy zemědělské půdy působí poruchy místního klimatu, neboť jejich vegetační kryt v suchých a teplých obdobích transpiruje omezeně či vůbec (nechladí okolní prostředí tak, jak by za běžných podmínek měl). Odvodnění zemědělské půdy v minulosti způsobuje rychlé vyprázdnění půdní nádrže a vysokou závislost na srážkách. Negativem je i přeměna zemědělské půdy na jinou, typicky zastavěnou plochu. Toto vše vede ke snižování ekologické stability, omezeným možnostem udržitelného místního zemědělství, snižování výnosnosti, nedostatku vody v krajině, lokálním záplavám, a k celkové nižší stabilitě v krajině. Díky komplexnosti a odbornosti problému se jeví jako potřebná informovanost zainteresovaných subjektů i laické veřejnosti, která je obecně na velmi nízké úrovni. PROGRAM ROZVOJE MIKROREGIONU JINDŘICHOHRADECKO 2017 – 2022 | ŘÍJEN 2016

34

Počet evidovaných subjektů v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství činil v roce 2016 celkem 415 subjektů (dle CZ-NACE-A „Zemědělství, lesnictví, rybářství“). Dle právní formy bylo na území mikroregionu evidováno 155 zemědělských podnikatelů. V území je relativně méně ekologicky hospodařících zemědělců; podle oficiální evidence se jedná o 16 subjektů. V území je také aktivních několik subjektů, které pečují o krajinu a navrací krajině ekologickou stabilitu obnovou krajinných prvků. 2.4.2 Analýza oblasti životního prostředí mikroregionu Vysoce důležitá je prevence negativních dopadů probíhajících klimatických změn. Sucha spojená s nebezpečím nedostatku pitné vody, ale i častý výskyt přívalových srážek a navazujících záplav, negativně ovlivňují veškeré oblasti života mikroregionu. Z omezeného výskytu zvláště chráněných území (ZCHÚ) na území mikroregionu (6 maloplošných ZCHÚ, dále 12 památných stromů či stromořadí) nelze činit závěr, že by příroda území byla chudá či nezajímavá. V zájmu zvýšení ekologické stability je žádoucí věnovat větší úsilí ochraně společenstev refugiálního charakteru v krajině, včetně jejich obnovy. Platí totiž zásada, že ekologická stabilita kulturní krajiny je přímo úměrná rozmanitosti ekosystémů (společenstev) v krajině. Dá se říci, že neutěšený stav ochrany přírody na území mikroregionu koresponduje i se zjištěnými koeficienty ekologické stability (ÚSES, krajinné prvky). Koeficient ekologické stability (KES) je běžně používaný ukazatel, který vyjadřuje poměr mezi rozlohou ekologicky stabilních a nestabilních prvků v krajině. Hodnoty KES menší než 1 svědčí o velmi nízké ekologické stabilitě. Hodnoty 1-1,9 svědčí o území hospodářském, ale relativně zachovalém, hodnoty větší než 3 hovoří o vyvážené krajině, stabilních podmínkách a malém vlivu lidských činností na ekologickou stabilitu krajiny. Hodnotu KES menší než 1 má 27 obcí, hodnotu v rozmezí 1-1,5 má 22 obcí, čtyři obce mají hodnotu mezi 2,0 a 2,99 (Kunžak, Strmilov, Velký Ratmírov, Pluhův Žďár) a pouze jedna obec hodnotu více než 3 (Střížovice). Lze tedy poukázat na nízkou a neuspokojivou ekologickou stabilitu území MAS. I katastry, v nichž se KES pohybuje nad hodnotou 2, je nutné brát s rezervou. Tento ukazatel totiž nedokáže podchytit prostorové rozložení jednotlivých prvků v krajině. Tab. 9 Vybrané ukazatele související s životním prostředím

rozsáhlé odvodnění

Problémy (splachy, sucho aj.)

KES

PÚ (JPÚ, KPÚ, nic)

ano

ano

1,06

KPU k zahaj.

Blažejov

ano

ano

1,01

JPU

Bořetín

ano

1

KPU ukončené

Březina

ano

0,63

ne

Člunek

ano

ano

1,17

JPU

ano

ano

1,08

ne

1,99

ne

Obec

Bednáreček

Deštná

zranitelné oblasti ano

ano

Horní Radouň Horní Skrýchov

ano ano

ano

Hospříz Jindřichův Hradec

ochranné pásmo vod. zdr.

ano

Kamenný Malíkov

ano

1,51

ne

ano

0,41

JPU

ano

0,54

JPU

ano

0,81

ne

1,01

ne

Kostelní Radouň

ano

ano

Lodhéřov

ano

ano

ano

1,35

JPU

ano

ano

1,05

ne

Nová Olešná


35

Okrouhlá Radouň

ano

Pluhův Žďár

ano

ano

ano

ano

Popelín

ano

ano

0,22

ne

0,8

ne

0,86

KPU zahaj.

1,44

ne

Rodvínov

ano

Roseč

ano

ano

0,59

JPU

Rosička

ano

ano

0,85

KPU k zahaj.

3,59

ne

1,06

KPU k zahaj.

2,00

JPU

Střížovice Světce

ano ano

Velký Ratmírov

ano

ano

ano

ano

ano ano

Vícemil

ano

0,46

ne

Vlčetínec

ano

1,5

ne

0

ne

Žďár

ano

ano

ano

Zdroj: vlastní šetření

K výše uvedenému můžeme připočíst existenci a provádění pozemkových úprav. Pouze 9 obcí disponuje komplexními pozemkovými úpravami (KPÚ) a 14 obcí jednoduchými PÚ, byť se situace postupně mírně zlepšuje. Kvalita těchto dokumentů bývá ze zkušenosti variabilní. Odborné zpracování KPÚ tak lze jednoznačně doporučit, stejně jako důraz na kvalitu těchto dokumentů. Území mikroregionu vykazuje v porovnání s ostatními oblastmi regionu i v rámci České republiky relativně vyšší znečištění ovzduší. Zřejmě však nelze tuto skutečnost připisovat pouze dálkovému přenosu znečištění z městských a průmyslových aglomerací. Významnější roli zřejmě hraje druh používaných otopů ve spojení s nevhodným nakládáním s odpady (rozšířené spalování uhlí a tuhého komunálního odpadu v domácnostech). V tomto ohledu lze upozornit zejména na potřebu řešení místních koncepcí otopů, a to s důrazem na využití místních zdrojů energie a ekologického spalování. Politika EU i státu jde směrem k potřebě řešení těchto problémů, a to včetně dotačních politik. Malý počet definovaných míst krajinného rázu v oblasti mikroregionu nelze chápat jako sdělení, že je krajina mimo tato MKR bezcenná. Hodnocení krajinného rázu jednostranně zemědělsky využívané krajiny může vést k dojmu, že její ráz nemá význam. Kulturní krajina je však dynamicky se vyvíjející systém, jehož charakter vždy odráží současný stav života společnosti (je jeho velmi citlivým odrazem). Je tedy věcí místních komunit, aby usilovaly o zlepšení krajinného rázu, který by měl odrážet identitu krajiny utvářenou po staletí přírodními i antropogenními vlivy. Důležitá je zde i informační osvěta. Odpovědné hospodaření v krajině musí směřovat k dosažení dlouhodobě udržitelné ekologické stability, včetně stabilizace odtokových poměrů a místního klimatu i zvyšování biodiverzity. Podstata udržitelnosti takového hospodaření tkví v důsledném a šetrném využívání místních zdrojů a zajištění co nejvyšší zaměstnanosti; tomu v současné době rozhodně neodpovídá současný stav zemědělství. 2.4.3 Analýza odpadového hospodářství a energetiky Odpadové hospodářství se potýká s problémy obdobnými v rámci celé České republiky a nevykazuje zásadnější rozdíly. Potřeba zajistit potřebnou vybavenost dopadá problémově spíše jen na malé obce. V obecné rovině lze konstatovat, že úroveň hospodaření s odpady na území mikroregionu není odlišná od situace v rámci ČR a odpadové hospodářství se potýká s obdobnými problémy. Je pozitivní, že v území není identifikován zásadní zdroj znečišťování z řad podniků. Vybavenost území se od roku 2015 zlepšuje, ať již jde o sběrná místa nebo o třídění odpadů. Některé obce zde však ještě mají své rezervy. Od roku 2015 mají povinnost zajistit svoz a třídění bioodpadu všechny obce. V regionu jsou obce nově vybaveny


36

nádoby na třídění odpadu a přenosnými kompostéry. Obce by se do budoucna mohly (příp. i budou muset) více zabývat problematikou ekologického zpracování odpadu a jeho využití. Tab. 10 Vybrané ukazatele související s energetickou situací a odpadovým hospodářstvím

Obec

sběrný dvůr odpadů

sběrné místo bioodpadu

energetické využívání bioodpadu a biomasy

solární elektrárny

malé vodní elektrárny

větrné elektrárny

Bednáreček

0

0

ne

0

0

0

Blažejov

1

0

ne

0

0

0

Bořetín

0

1

ne

0

0

0

Březina

0

4

ne

0

0

0

Člunek

0

1

ne

0

0

0

Deštná

0

14

BPS

0

0

0

Horní Radouň

0

0

ne

1

0

0

Horní Skrýchov

0

1

ne

0

0

0

Hospříz

0

0

BPS

0

0

0

Jindřichův Hradec

1

124

BPS, biomasa

17

4

0

Kamenný Malíkov

1

0

ne

0

0

0

Kostelní Radouň

0

1

ne

0

0

0

Lodhéřov

1

3

ne

2

0

0

Nová Olešná

0

1

ne

0

1

0

Okrouhlá Radouň

0

0

ne

0

0

0

Pluhův Žďár

1

8

ne

1

0

0

Popelín

0

0

ne

0

1

0

Rodvínov

0

2

ne

0

0

0

Roseč

0

0

ne

1

0

0

Rosička

0

1

ne

1

0

0

Střížovice

0

0

ne

0

0

0

Světce

0

0

ne

0

0

0

Velký Ratmírov

0

0

ne

0

0

0

Vícemil

0

0

ne

1

0

0

Vlčetínec

1

0

ne

0

0

0

Žďár

1

0

ne

0

0

0


Energetická situace v mikroregionu je standardní a nevykazuje zásadnějších problémů. V současné době se na území mikroregionu (mimo JH) nachází 2 bioplynové stanice (Hospříz a Deštná, obě zemědělské), další tři pak v blízkosti mikroregionu. Výstavba zemědělských bioplynových stanic je dotačně podporována, pokud tyto stanice vyrábějí elektřinu alespoň z 80 % ze živočišného nebo potravinářského odpadu. Jde o formu provozní podpory, která motivuje ke zpracování místního odpadu a k využívání tepla. Fotovoltaické elektrárny s výkonem nad 0,7 MW jsou na území mikroregionu čtyři, tři v okolí J. Hradce, jedna na okraji Rodvínova. Fotovoltaických elektráren s výkonem do 0,7 MW je vícero, nejčastěji jsou pak zastoupeny v J. Hradci či jeho okolí. Větrné elektrárny nejsou na území žádné, většina území také nedisponuje vhodným potenciálem.


37

V souvislosti s dlouhodobou udržitelností a potřebami krajiny měl by být počet fotovoltaických (a obecně velkoplošných) elektráren konečný a případná výstavba dalších typů by měla být vždy pečlivě zvážena. S ohledem na hydrologické podmínky již prakticky není možné budovat nové malé vodní elektrárny. Podpora by měla směřovat spíše do modernizace a výstavby lokálních zdrojů energie a soběstačných energetických systémů (např. pro energetickou soběstačnost domů či obcí). Nutné je zmínit také širší aspekty energetiky, jež by měly být vzaty v potaz. Zasahují totiž do oblasti životního prostředí (zejména vytápění domácností) a do zemědělství (zejm. pěstování technických plodin). Z pohledu domácností se jedná zejména o spalování nevhodné hmoty a nižší vybavenost moderními ekologičtějšími kotly. Zde je hlavní podpora realizována srze národní programy Nová zelená úsporám a Kotlíkové dotace. Spolu s postupným zákazem provozu nevyhovujících typů kotlů lze čekat nejpozději od roku 2022 zlepšení situace u spalování odpadů v domácnostech. 2.4.4 Celkové shrnutí Oblast životního prostředí, zemědělství, odpadového hospodářství a energetiky je vnitřně velmi úzce provázána a zároveň má velký vliv na další oblasti života a podnikání v regionu. Krajina mikroregionu je typická relativně velkým podílem lesních porostů, z nichž ovšem významnou část stále tvoří smrkové monokultury. Relativně hustá hydrologická síť trpí téměř plošným odvodněním pramenných oblastí i zamokřených niv tok. Dosavadní regulace malých vodních toků je místy nežádoucí, Odtokové poměry v povodích jsou spíše nestabilní. Nejen díky tomu narůstá výskyt kritických situací v obcích - záplavy, splachy z polí, sucha. Zlepšení situace nelze očekávat bez aktivních a relevantních zásahů vlastníků a nájemců pozemků, spolu s nutnými aktivitami obcí. Za pozitivum lze označit velký počet pramenišť, která po revitalizaci mohou podstatně zvýšit retenční a akumulační kapacitu krajiny, přispět tak významně ke stabilizaci odtokových poměrů a zároveň zvýšit odolnost krajiny vůči dopadům klimatických změn. Krajinný ráz lez v mikroregionu označit za omezený, na což částečně poukazuje řídká síť interakčních prvků ÚSES v bezlesí. Dobrou stránkou je výskyt biocenter jako zdroje pro obnovu biodiverzity v krajině. Jedním ze zásadních problémů je příliš utilitární vztah ke krajině, který nerespektuje její ekologické funkce; týká se nejen majitelů a nájemců pozemků, ale také investorů a celkově všech obyvatel. Současný styl velkoplošného poloprůmyslového zemědělského hospodaření typicky zvyšuje pravděpodobnost výskytu a síly negativních dopadů klimatických změn a významných ztrát na produkci a ekonomických škod. Projevují se vážné projevy nesprávného zemědělského hospodaření (splachy, záplavy, sucha). Současný stav navíc vede k nebezpečí vzniku problémů spojených se zásobením obyvatel vodou. Podoba zemědělství je bohužel zásadně závislá na dotační politice EU a potažmo státu. Případné změny nebo postupné rušení kvót sice mohou být příležitostí pro místní zemědělce, stejně tak (a možná spíše) mohou znamenat zvýšenou konkurenci z jiných části ČR nebo ze zahraničí. Otázkou v dlouhodobém horizontu zůstává atraktivita zemědělství pro mladé. Z dotazování a sekundárních údajů se také ukazuje nezájem zemědělských firem o program MZe Greening nebo jiné aktivity obdobného rázu. Aktuálním negativem je i přílišná ochota státu hradit velkozemědělským firmám ekonomické škody způsobené suchem či jinými extrémními projevy povětrnosti na úrodě. Svým chováním tyto společnosti působí škody vědomě a též samy sobě. Výrazně lze doporučit realizovat komplexní pozemkové úpravy na základě iniciativy obcí; dokončené jsou jen dvě komplexní pozemkové úpravy, v několika obcích jsou před zahájením. Absenci dokončených pozemkových úprav ve většině obcí lze vnímat jako příležitostí pro budoucí koncepční řešení nejen místní energetiky na bázi biomasy, ale i dobudování soustavy čištění odpadních vod v malých obcích na základě kořenových čistíren.


38

S energetickou situací, životním prostředím i místním zemědělstvím souvisí existence vhodných environmentálních podmínek pro produkci, zpracování a využití biomasy v místní energetice. Toto propojení od výroby po zpracování může být velmi dobrým řešením hned z několika stran. V rámci odpadového hospodářství nevykazuje region výrazné rozdíly oproti jiným regionům v ČR. Situace je zásadně odvislá od národní legislativy. Řešení systémů separace a svozu komunálního odpadu lze ve většině obcí považovat za dobré i dostatečné (při vědomí již nyní nebo v blízké budoucnosti zahájených aktivit). 2.4.5 SWOT analýza oblasti životního prostředí, zemědělství, energetiky a odpadového hospodářství Výše uvedené informace jsou hlavním podkladem pro zpracování SWOT analýzy. Jednotlivé oblasti jsou pro zpřehlednění zpracovány zvlášť; je však nutné brát v potaz vysokou míru provázanosti těchto oblastní a aktivit s nimi spojených. SWOT matice přehledně znázorňuje hlavní silné a slabé stránky mikroregionu, a možné příležitostí a ohrožení z vnějšího prostředí. Tab. 11 SWOT analýza oblasti životního prostředí SWOT - ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A KRAJINA, GLOBÁLNÍ ZMĚNY A HROZBY DETERMINUJÍCÍ INHERENTNÍ CHARAKTERISTIKY geomorfologie regionu, krajinný ráz, nižší dopravní zatížení, půdní charakteristika, koncentrace obyvatelstva, intenzivní absence těžkého průmyslu zemědělství, zábor zemědělské půdy SILNÉ STRÁNKY územím probíhají dva regionální biokoridory ÚSES značný potenciál krajiny v oblasti zlepšení krajinného rázu

význam ovlivnitelnost SLABÉ STRÁNKY utilitární vztah ke krajině, který S M nerespektuje její ekologické funkce značné zemědělské využití krajiny V V a relativně malá hustota krajinných prvků

značný potenciál v oblasti revitalizace krajiny

V

V

existence biocenter jako zdroj pro obnovu biodiverzity v krajině

V

M

relativně velký podíl lesních porostů

V

M

relativně hustá hydrologická síť

V

M

počet pramenišť pro revitalizaci a následné zvýšení retenční a akumulační kapacity krajiny

V

S

snížená ekologická stabilita krajiny a zvýšená citlivosti ke klimatickým změnám odvodnění pramenných oblastí i zamokřených niv toků nežádoucí regulace malých vodních toků řídká síť interakčních prvků ÚSES v bezlesí, omezený krajinný ráz častý výskyt monokultur (lesy) nestabilní odtokové poměry v povodích narůstající výskyt kritických situací v obcích - záplavy, splachy z polí, sucha přetrvávající neznalost a nedocenění potřeb krajiny


význam ovlivnitelnost S

S

V

S

V

S

V

S

V

S

V

S

V

M

V

S

V

V

V

S

39

PŘÍLEŽITOSTI programy státu zaměřené na řešení problematiky prevence negativních dopadů klimatických změn (revitalizace krajiny) podpory a iniciativy pro realizaci komplexní pozemkové úpravy programy zaměřené do oblasti péče o krajiny a prevence negativních dopadů klimat. změn, včetně sucha (MŽP, Mze - Greening aj.) programy zaměřené na podporu environmentálního vzdělávání

vliv V

V

V

V

OHROŽENÍ přetrvávající nevhodná dotační politika v oblasti zemědělství nevhodný přístup státu k řešení problematiky prevence sucha a záplav na základě výstavby přehrad vnější podpora velkých investičních akcí v extravilánu spojených se zábory zemědělské půdy pokračující negativní dopady klimatických změn (sucha, záplavy) celkový trend vedoucí k neznalosti a nedocenění potřeb krajiny

vliv V

V

V

V V

Zdroj: vlastní šetření; žlutě označené problémy lze řešit v rámci komplexních pozemkových úprav

V celé matici SWOT převládá vysoký význam jednotlivých faktorů. I to ukazuje, že právě oblast životního prostředí je pro další rozvoj regionu klíčovou, zejm. v současné době klimatických změn a z nich plynoucích negativních dopadů. Možnosti zlepšení jsou zásadně závislé na ochotě a aktivitě zainteresovaných subjektů. Silné stránky jsou především v potenciálu místní krajiny, jehož využití je ovšem zásadně vázáno na to, jak se k problému postaví majitelé pozemků, obhospodařující subjekty a obce. Ovlivnitelnost je zde spíše menší, nicméně zejm. v oblasti revitalizace krajiny je zde ovlivnitelnost dostatečná. Slabé stránky vycházejí ze současného méně utěšeného stavu přírody a krajiny, spolu se stále převažujícím způsobem hospodaření v krajině. Velká část těchto faktorů je ovlivnitelná majiteli pozemků a obhospodařujícími subjekty, a to i za pomoci dotačních titulů a další podpory. Příležitosti jsou dvojího druhu; jedny se týkají využití dotační politiky směřující do zlepšení životního prostředí, druhé k využití programů, jež mají za cíl nastavit a poté aplikovat odpovídající způsob hospodaření a plánování v krajině. Kvalitní zpracování komplexních pozemkových úprav lze zásadně doporučit. Zásadně záleží na jednotlivých subjektech a obcích, jak k těmto příležitostem přistoupí. Potenciální ohrožení mají velký vliv, ať se již jedná o nevhodnou dotační zemědělskou politiku, nedostatečné řešení problémů klimatických změn a pokračování negativních dopadů, nebo nedocenění situace a potřeb krajiny. Následující tabulka 12 se v matici SWOT zaměřuje na oblasti zemědělství, lesnictví a rybářství.


40

Tab. 12 SWOT analýza oblasti místního zemědělství SWOT - ZEMĚDĚLSTVÍ DETERMINUJÍCÍ INHERENTNÍ CHARAKTERISTIKY geomorfologie regionu, krajinný ráz, zemědělská tradice SILNÉ STRÁNKY značný potenciál pro produkci rozmanitých zemědělských plodin

půdní charakteristika, intenzivní zemědělství, zábor zemědělské půdy

význam ovlivnitelnost SLABÉ STRÁNKY omezený počet ekologicky V S hospodařících zemědělců

význam ovlivnitelnost S

S

velký potenciál zemědělství a lesnictví v oblasti péče o krajinu

V

S

zvýšená pravděpodobnost výskytu a síly negativních dopadů klimatických změn

V

S

značný potenciál zemědělství v oblasti zásobování mikroregionu potravinami a v rozvoji zpracovatelských aktivit

V

M

zvýšená pravděpodobnost vzniku významných ztrát na zemědělské produkci a ekonomických škod

V

S

potenciál zemědělství ve zvyšování zaměstnanosti

S

M

vážné projevy nesprávného zemědělského hospodaření

V

S

dobré podmínky pro vznik alternativních malých zemědělských podniků

V

S

12 obcí se nachází v tzv. zranitelných oblastech

S

M

současný styl land use vede k závažným poškozením zemědělské půdy (vodní a větrná eroze a odnos, pokles obsahu organiky pokles bonity a ceny půdy)

V

S

nezájem zemědělských firem o program Mze Greening

M

M

PŘÍLEŽITOSTI Programy státu zaměřené na řešení problematiky prevence negativních dopadů klimatických změn (revitalizace krajiny)

vliv

OHROŽENÍ

vliv

V

Přetrvávající nevhodná dotační politika v oblasti zemědělství

V

V

Nevhodný přístup státu k řešení problematiky prevence sucha a záplav na základě výstavby přehrad

V

Programy zaměřené do oblasti péče o krajinu (MŽP, Mze aj.)

V

Přílišná ochota státu hradit velkozemědělským firmám ekonomické škody způsobené suchem či jinými extrémními projevy povětrnosti na úrodě

V

Programy zaměřené na podporu environmentálního vzdělávání

V

Nedostatečná podpora vzniku nových ekofarem ze strany EU, státu, či kraje

V

Programy a aktivity na podporu realizace komplexních pozemkových úpravy


Oblast zemědělství, lesnictví a rybářství je důležitou oblastí místní ekonomiky. Poukazuje na to i velký význam a velký vliv většiny identifikovaných faktorů. Silné stránky jsou především v potenciálu dalšího rozvoje, včetně alternativních aktivit zemědělců, ovšem při využití příležitostí a překonání hlavních slabých stránek. Právě slabé stránky zde dominují, jsou však většinou, kromě globálních aspektů, relativně dobře ovlivnitelné. Jde především o způsob hospodaření a vztah k obhospodařované krajině. Ačkoliv je tento způsob stále tlačen nastavením dotační politiky, lze očekávat postupnou změnu situace, na kterou se


41

musejí zemědělští podnikatelé včas připravit. Včetně toho, aby si mezitím nezničili půdu a krajinu, na které hospodaří. Odvíjí se od toho i dosavadní nezájem o jiné, než finanční podpory. Příležitosti jsou především v programech podporujících prevence negativních dopadů, využití programů péče o krajinu a také možnost realizovat pozemkové úpravy. Důležité a zatím stále podceňované je vzdělávání v oblasti potřebnosti a způsobů péče o krajinu. Ohrožení jsou, podobně jako u předchozí analýzy, především v nevhodné dotační politice EU a státu a neřešení dopadů klimatických změn a relativní neochota subjektů se více věnovat problematice udržitelnosti. Tab. 13 SWOT analýza oblasti energetiky a odpadového hospodářství SWOT - ENERGETIKA A ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ DETERMINUJÍCÍ INHERENTNÍ CHARAKTERISTIKY Evropská a národní legislativa, vhodné environmentální velikost obcí, geomorfologie krajiny podmínky pro produkty, zpracování a využití biomasy SILNÉ STRÁNKY význam ovlivnitelnost SLABÉ STRÁNKY význam ovlivnitelnost možnost koncepčního řešení v oblasti energetiky i odpadů (biomasa, Dosud relativně nízký počet S S S M kořenové ČOV) v rámci pozemkových alternativních zdrojů energie úprav Dobré řešení systémů separace a Téměř neexistuje produkce rychle svozu komunálního odpadu ve většině V V rostoucích dřevin na zemědělské V M obcí. půdě Relativně nízký počet sběrných dvorů (zejména v malých obcích) PŘÍLEŽITOSTI Státní podpora ekologických zdrojů otopů

vliv V

OHROŽENÍ zhoršení situace v dotační politice EU, státu a kraje

Existence Státní energetické koncepce (2015) s důrazem na rozvoj obnovitelných zdrojů energie

V

tlak na obce v oblasti zabezpečení sběru a likvidace odpadů (finanční zátěž)

Inovace v oblasti teplárenství a v energetickém využití biomasy

S

obnovení záměru vybudovat v oblasti Lodhéřova úložiště radioaktivního odpadu

S

S

vliv S

S

M (aktuálně, jinak S/V)


Situace v odpadovém hospodářství je aktuálně tlačena legislativními podmínkami státu a EU, na které musejí obce reagovat již od roku 2015. Vývoj v energetice je částečně spjat s možnostmi využívání místní energie; tyto aktivity jsou v mikroregionu spíše na počátku. Silnými stránkami mikroregionu s větším významem je jednak potenciál využití místních podmínek a jednak možnost zapracování koncepčního řešení do komplexních pozemkových úprav. Mezi slabé stránky lze zařadit nevhodnost území pro některé alternativní zdroje energie (např. MVO), nevyužití možností lokální produkce a zpracování biomasy, a zatím stále ještě relativně nižší počet sběrných dvorů. Příležitosti jsou zejména ve využití dotačních titulů a další podpory pro využití ekologických zdrojů otopů a možnosti inovací v teplárenství. Existence Státní energetické koncepce je příležitostí pro vytváření a realizaci programů na jejich podporu ze strany státu i krajů a následného využití v obcích. Ohrožení mohou přijít primárně ze strany zhoršení podpory ze strany státu, příp. kraje.


42

2.5 Analýza oblasti kultury a cestovního ruchu Tato analýza se zaměřuje na kulturní aktivity a kulturní život v obcích a na předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v daném území. Vychází z analýzy místního prostředí a z dotazování starostů. 2.5.1 Kulturní akce a kulturní život v obcích mikroregionu Kulturní život je chápán jednak prostřednictvím jeho aktérů, tj. těch, kteří kulturní život iniciují a realizují, a jednak jako kulturní aktivity a akce, které se v mikroregionu odehrávají. Mnohdy jde spíše o společenské než o kulturní akce (hasičské soutěže, sportovní turnaje atp.). Do určité míry vytvářejí podmínky pro kulturní život kulturní zařízení, která byla analyzována v části Občanská vybavenost. Území mikroregionu lze z pohledu kulturního života v obcích označit za spíše kulturně nesourodé, přičemž většina obcí je průměrná až nevýrazná. Opět platí, podobně jako v případě občanské vybavenosti, zásadní rozdíl mezi městem J. Hradec a ostatními obcemi. Jindřichův Hradec má v prvé řadě neporovnatelně větší zázemí pro kulturní akce a aktivity. Větší počet obyvatel, návštěvníků a pozice přirozeného centra znamená také větší poptávku po kulturních akcích. Analýza je tak zaměřena na 25 obcí mimo J. Hradec, jehož situace je komentována v závorkách nebo samostatně. V obcích na území mikroregionu se pořádají převážně tradiční venkovské kulturní akce. Obecným vnitřním problémem mikroregionu je však malý zájem místních obyvatel, podpořený současným trendem životního stylu. Kulturní život v obcích zajišťují jednak občanské organizace (většinou okrajově, protože těžiště jejich činnosti leží jinde) a jednak skupinky jednotlivců, které spojuje společný zájem o určitou kulturní aktivitu. Jiná situace je v J. Hradci, kde působí více subjektů přímo v oblasti kultury, včetně samotného města jako významného aktéra v oblasti nabídky kulturních akcí. Tradičními a široce zastoupenými organizacemi jsou sbory dobrovolných hasičů a také sdružení myslivců. Sbor dobrovolných hasičů není pouze ve dvou obcích mikroregionu (Nová Olešná a Vícemil), místní myslivecké organizace nepůsobí v pěti obcích (Bořetín, Kamenný Malíkov, Nová Olešná, Vícemil a Žďár). V osmi obcích působí tělovýchovná jednota a v menším počtu obcí jsou ještě místní organizace včelařů, Českého svazu žen a Českého červeného kříže. Ojediněle se pak vyskytuje ještě sedm různých organizací. Celkem v území mikroregionu (mimo Jindřichův Hradec) působí téměř 150 občanských organizací, a to ve všech obcích s výjimkou Nové Olešné a Vícemile. Mezi obce s největším počtem místních organizací patří Pluhův Žár, Člunek, Deštná a Popelín. Skupinky lidí, které se starají o kulturní život v obci, se v mikroregionu vyskytují vzácně. Jsou to zejména čtyři skupinky divadelních ochotníků v Deštné, Hospřízi, Lodhéřově a Pluhově Žďáře. Protože hlavní činnosti sborů dobrovolných hasičů a myslivců se netýkají kulturního života v obci, ostatních organizací, které by mohly alespoň okrajově takový život iniciovat a realizovat je velmi málo a výskyt zájmových kulturních skupin je vzácný, nelze s kulturními iniciativami obyvatel obcí v mikroregionu v podstatě počítat. Naprostá většina aktivit je soustředěna do Jindřichova Hradce. Pokud jde o tradiční kulturní akce, ty se ve většině obcí ve značné míře dodržují. Nejvíce, ve 23 obcích, se dodržuje zvyk pálení čarodějnic a novodobý zvyk slavnostní rozsvícení vánočního stromu. Téměř stejně rozšířený je zvyk velikonočního koledování (22 obcí), v 17 obcích se staví májka, v 16 drží pouť a ve 13 obcích chodí masopustní maškary. V J. Hradci z tradičních kulturních akcí chodí maškary, rozsvěcí se vánoční strom a slaví pouť (ta se slaví též v jeho třech místních částech). Cos e týče trhů, těch je v Jindřichově Hradci 8 a po jednom se konají v Pluhově Žďáře a Popelíně, a dva do roka v Roseči. Zahrneme-li sem též taneční zábavy, pak účast obyvatel na kulturním životě ještě výrazně vzroste.


43

Zcela odlišně se však kulturní život obyvatel mikroregionu jeví, pokud od těchto tradičních zvyků odhlédneme: koncert či divadelní představení, výstavy a besedy se konají většinou jednou do roka v Deštné (3), Horní Radouni (3), Hospřízi (1), Lodhéřově (2), Okrouhlé Radouni (2), Popelíně (1), Rodvínově (1) a Roseči (1). Z velké části jde právě o ty obce, ve kterých se vyskytují zájmové kulturní skupiny. Kulturní život jen v malé míře souvisí s počtem kulturních zařízení v obcích (hodnota korelačního koeficientu je 0,57 z maxima 1,0). To je jistě dáno tím, že tradiční akce se konají venku, ale znamená to též, že pro jejich organizování není kulturní zařízení mnohdy potřeba. Lze vyvodit, že potenciál kulturních zařízení v mikroregionu není využíván (např. knihovny nepořádají kulturní akce). Důvod lze spatřovat v nezájmu místních obyvatel i v malém počtu aktérů, kteří by mohli akce pořádat. Graf 18 Tradiční kulturní akce v mikroregionu Jindřichohradecko (bez města J. Hradce) 6

5

4

3

2

1

čarodějnice

vánoční strom

Velikonoce

májka

pouť

Žďár

Vlčetínec

Vícemil

Velký Ratmírov

Světce

Střížovice

Rosička

Roseč

Rodvínov

Popelín

Pluhův Žďár

Okrouhlá Radouň

Nová Olešná

Lodhéřov

Kostelní Radouň

Kamenný Malíkov

Hospříz

Horní Skrýchov

Horní Radouň

Deštná

Člunek

Březina

Bořetín

Blažejov

Bednáreček

0

masopust


Stejně nevýrazná je souvislost mezi počtem všech kulturních akcí v obcích mikroregionu a počtem jejich obyvatel (hodnota korelačního koeficientu je 0,60 z maxima 1,00). Na základě provedené analýzy je možné PROGRAM ROZVOJE MIKROREGIONU JINDŘICHOHRADECKO 2017 – 2022 | ŘÍJEN 2016

44

říci, že kulturní aktivita je dána aktivními jedinci, kteří v obcích žijí a konají. Z jiných studií a výzkumů na toto téma v ČR vyplývá, že se často jedná o přistěhovalé do obce, bez rodových a kulturních kořenů v ní. Tab. 14 SWOT analýza oblasti kulturního života a kulturních aktivit SWOT - KULTURA A ŽIVOT V OBCÍCH DETERMINUJÍCÍ INHERENTNÍ CHARAKTERISTIKY životní styl obyvatelstva, setrvávání v tom, co se kdysi osvědčilo, odmítání změn a rizik

kulturní aktivita a životní styl obyvatel SILNÉ STRÁNKY zázemí silné sítě SDH a mysliveckých organizací, které jako doprovodnou činnost mají péči o tradiční kulturní akce dodržování kulturních tradičních akcí

PŘÍLEŽITOSTI



S

S

velmi malá kulturní aktivita obyvatel (málo kulturních skupin)

V

S

V

M

téměř neexistující netradiční kulturní akce

V

V

vliv

OHROŽENÍ

vliv

podpora společných regionálních a nadregionálních aktivit (z jiných regionů, kraje)

V

zvyšující se trend kulturní i občanská pasivity

V

příchod nových lidí se snahou podpořit místní kulturu a tradice

M

změna životního stylu v neprospěch místních aktivit

V


Z matice SWOT lze vidět výrazné ohrožení kultury a kulturního života v obcích (mimo J. Hradec), spočívající v pasivitě obyvatel, která může jít ruku v ruce se změnou životního stylu. Tento vliv je zásadní, zatímco jeho ovlivnitelnost lze označit za minimální. Za příležitosti, které by mohly podpořit kulturní život, se jeví zejm. existence aktérů (skupin obyvatelstva) a zázemí pro konání akcí, spolu s aktivitou jednotlivců, zejm. nově příchozích, příp. aktivitou z vnějšího prostředí mikroregionu. Silnou stránkou mikroregionu je zázemí tradičních spolků, které výrazně působí v rámci dané obce, a také dodržování několika tradičních kulturních akcí. Naproti tomu slabými stránkami jsou prakticky neexistence jiných či netradičních kulturních akcí a v mnoha obcích též minimální až žádná aktivita místních obyvatel. Vzhledem k počtu obyvatel obcí, současnému životnímu stylu a dominanci města J. Hradec, které působí též jako centrum kultury, není tato situace neočekávaná. Kulturní život v obcích však výrazně působí na stmelování obyvatel, pomáhá udržet tradice a je také důležitou volnočasovou aktivitou. Zásadním doporučením v této oblasti tak je udržování a posilování jak tradičních kulturních akcí, tak i jiných tradic, s tím související podporou místních spolků i aktivních jednotlivců a též podporou netradičních akcí. Jednou z možností je spolupráce obcí na společných akcích. 2.5.2 Cestovní ruch na území mikroregionu Z pohledu cestovního ruchu lze území mikroregionu označit za nesourodé. Většina území má snížený turistický potenciál, naopak jednoznačně největší potenciál vykazují město Jindřichův Hradec a zámek Červená Lhota. Mírně větší potenciál (v lokálním porovnání) má ještě území navazující na přírodní park Česká Kanada, tedy oblast Střížovic a Člunku, částečně též Blažejova. V územním plánu velkého územního celku Jihočeského kraje byly identifikovány oblasti cestovního ruchu nadregionálního, regionálního a nadmístního významu. Z území mikroregionu sem žádná část nespadá. PROGRAM ROZVOJE MIKROREGIONU JINDŘICHOHRADECKO 2017 – 2022 | ŘÍJEN 2016

45

Největší zastoupení mají v regionu sakrální památky, většinou se však jedná o menší památky místního významu, bez valné možnosti využití pro cestovní ruch. Výjimkou je opět Jindřichův Hradec, jenž disponuje dostatečným potenciálem o nabídku turistických atraktivit. Je přirozeným turistickým centrem regionu. Další významnou památkou s vysokou návštěvností, je zámek Červená Lhota (ve správě NPÚ). Nejvýznamnější technickou památkou a velkou atraktivitou je úzkorozchodná železnice (JHMD, a.s.). Blízkost hranic s Rakouskem nabízí možnosti krátkodobého příhraničního turismu. Mezi návštěvníky převažují tuzemští návštěvníci, ze zdrojových krajů jsou to nejvíce kraje Jihočeský, Praha, Středočeský a Vysočina. Ze zahraničních návštěvníků jde především o Rakušany, Němce a Slováky. Služby cestovního ruchu jsou relativně rozvinuté, infrastruktura je stabilní a v dobrém stavu, podobně rozvinutá je i suprastruktura cestovního ruchu. Služby jsou soustředěny ponejvíce do Jindřichova Hradce, ve zbytku území víceméně odpovídají co do rozsahu a někdy i kvality nízkému turistickému potenciálu. Region je dlouhodobě vnímám jako klidný a příjemný region vhodný pro méně náročnou pěší turistiku, cykloturistiku, pobyt u vody a v lese a pro návštěvu památek. Cenová hladina služeb je z dostupných údajů hodnocena většinou jako příznivá. Na území mikroregionu je z hromadných ubytovacích zařízení statisticky evidováno 6 hotelů (všechny v J. Hradci), 26 penzionů (z toho 18 v J. Hradci a dále po jednom v dalších 8 obcích), 6 kempů či chatových osad, 10 jiných zařízení a dvě ubytovny (v J. Hradci). Tento výčet sice nemusí být vyčerpávající, přesto ukazuje na výrazné soustředění hromadných ubytovacích zařízení do Jindřichova Hradce. Mikroregion má tedy, co do počtu ubytovacích zařízení, převahu v individuálních zařízeních typu chat, chalup, apartmánů a bytů. To do jisté míry odpovídá místnímu potenciálu a typu turismu. Obr. 4 Turisticko-rekreační funkce území

Zdroj: vlastní úprava dle Návrhu nové rajonizace cestovního ruchu ČR

Cestovní ruch je výrazně sezónní, hlavní sezónou je sezóna letní, podle počasí ohraničená koncem června až začátkem září, s dominancí prázdninových měsíců. Pouze některé památky v J. Hradci a zámek Červená Lhota vykazují zajímavější návštěvnost i mimo tyto měsíce, byť výrazně nižší, než v hlavní sezóně. Lze tedy hovořit o letním cestovním ruchu, provozovaném zejm. v období prázdnin, formou cykloturistiky, návštěvy památek, rekreace u vody a mírně aktivního odpočinku při pobytu na venkově. Průměrná délka


46

pobytu je o prázdninách vyšší (4 – 6 dnů), celoročně pak koresponduje s průměrem za celou ČR a má mírně klesající charakter. Mezi obcemi jsou však rozdíly, pramenící z odlišného potenciálu a jeho využití. Z místních zajímavostí, které mají ovšem charakter pouze lokálního, nikoliv nadregionálního významu, lze zmínit Muzeum motorových kol v Horní Radouni či Letecké muzeum v Deštné. Zimní sjezdové lyžování nabízí Ski klub Čihadlo v Horní Radouni. Zmínit lze též rozhlednu Rýdlův Kopec nad Děbolínem a z přírodních atraktivit rybníky Krvavý, Kačležský a Ratmírovský (vč. svého okolí). Pro většinu území mikroregionu je cestovní ruch spíše okrajovou záležitostí. Vzhledem k relativně malému počtu zařízení a menšímu počtu lůžek na ubytovací zařízení však může turismus působit jako zajímavá podpora místních drobných podnikatelů či obyvatel pronajímajících své nemovitosti. Jiná situace je v J. Hradci a také v nebližším okolí Červené Lhoty; zde je cestovní ruch významnějším faktorem místního podnikání a rozvoje. Může to též platit vysoce lokálně i na několika dalších místech mikroregionu, resp. u několika konkrétních podnikatelů. Často (avšak nejenom) poblíž rekreačních vodních ploch (např. Blažejov, Střížovice Člunek). Za omezení rozvoje lze považovat odlehlost území a horší kvalitu komunikací, dále také možnost a kvalita parkování pro návštěvníky regionu, v určitých případech také kvalita místního značení. Projevuje se územní nesourodost infrastruktury a suprastruktury cestovního ruchu. Dalším podstatným faktorem rozvoje turismu v území je kvalita nabídky produktů cestovního ruchu, kterou lze označit za kolísavou, tedy lišící se geograficky, i dle typu produktu (obsahově i kvalitativně). Řízení cestovní ruchu v regionu je na nižší úrovni, neexistuje zde žádná regionální organizace destinačního managementu, pod kterou by území mikroregionu spadalo. Zásadními aktivitami jsou tak jen aktivity města Jindřichův Hradec a zámku Červená Lhota, v místním měřítku lze uvést ještě obec Pluhův Žďár (zámek, restaurace) a částečně též obce poblíž přírodního parku Česká Kanada. Cestovní ruch však není vhodné řídit na takto nesouvislém a poměrně malém území, které je závislé na několika málo centrech a svém širším okolí. Jako primárně důležitou se jeví vznik destinační organizace pro širší území Jindřichohradecka, bude-li vhodně nastavena co do možnosti svých aktivit a dostatečného a udržitelného financování. S řízením souvisí i prakticky neexistence vhodných turistických produktů sestavených v rámci spolupráce místních aktérů a nabízených jako komplexní produkty pro pobyt na území mikroregionu. To platí s výjimkami pro celý okres. Oblast je zásadně závislá především na následujících podmínkách: počasí, stav a zajímavost přírodního prostředí (včetně vhodnosti rybníků ke koupání), množství a kvalita cyklotras, cena a kvalita ubytování a doprovodných služeb, stav významných památek, nové atraktivity a zajímavosti.


47

Tab. 15 SWOT analýza oblasti cestovního ruchu SWOT – CESTOVNÍ RUCH DETERMINUJÍCÍ INHERENTNÍ CHARAKTERISTIKY přírodní prostředí, klidná venkovská oblast SILNÉ STRÁNKY několik významných památek a atraktivit

odlehlost území, málo atraktivit, vysoká sezónnost



V

S

většinou nízký potenciál rozvoje CR

V

M

V

V

málo zajímavostí na území mikroregionu

V

M

S

S

kolísající kvalita služeb

V

V

relativně zachovalé prostředí

S

S

S

S

příznivé povědomí o regionu

S

S

S

M

silné centrum s nabídkou mnoha aktivit a atraktivit (J. Hradec) relativně příznivá cenová hladina služeb

PŘÍLEŽITOSTI

vliv

neexistence komplexních produktů CR, převládá nabídka jednotlivých služeb místy nedostatečná infra~ a suprastruktura CR

OHROŽENÍ

vliv

destinační řízení pro větší území, jehož bude mikroregion součástí

S

konkurence okolních destinací

S

udržení pozitivního trendu vývoje cestovního ruchu (návštěvnost, zaměstnanost)

S

změny v dosavadním trendu vývoje CR směrem k odklonu k jiným destinacím či atraktivitám

S

tlak na spolupráci obcí a regionů (marketing, produkty, finance)

S

zvyšování náročnosti návštěvníků (různorodost nabídky, kvalita)

S


Z analýzy vyplývají významnější silné stránky, jejichž využití závisí z větší části na příležitostech, jež jsou spíše charakteru nadmístního, ovšem zahrnující území mikroregionu. Silné stránky tvoří především místní potenciál, z velké části reprezentovaný J. Hradcem a Červenou Lhotou. Ovlivnitelnost těchto stránek lze označit za střední, ovšem s nutnou aktivitou zainteresovaných aktérů. Slabé stránky jsou, s výjimkou kvality služeb, ovlivnitelné spíše méně. Ohrožení tkví především v konkurenci ostatních, lépe a rychleji se konkurenčně vyvíjejících okolních destinací a také v tom, že současný potenciál a nabídka atraktivit nemohou přitáhnout náročnější návštěvníky. Z pohledu aktuálních potřeb cestovního ruchu v území chybí především jednotné strategické řízení (na úrovni přesahující mikroregion), koncepční propagace a skutečné turistické produkty s přidanou hodnotou. Dlouhodobým problémem je také nízká úroveň spolupráce subjektů cestovního ruchu.


48

2.6 Identifikace klíčových problémů obcí Tato kapitola se zabývá identifikací klíčových problémů obcí. Základním zdrojem jsou výpovědi starostů a provedená analýza v předchozích kapitolách. Hlavní problémy k řešení lze také chápat jako základ pro budoucí projekty a návrhy opatření. Tab. 16 Největší problémy či nedostatky obcí podle názorů starostů, které bude muset obec řešit Aktuálně (2016-2017) / problém Špatný stav komunikací, chybějící komunikace, nedostatek finančních prostředků na údržbu a budování Absence či potřeba rekonstrukce kanalizace, ČOV, vodovodu Zhoršující se vztahy mezi lidmi

5

Nedostatek podnikatelských subjektů Omezení služeb v místě (pošta, obchod, hostinec, lékař)

4

V horizontu 5 let (do roku 2022) / problém Špatný stav komunikací, chybějící komunikace, nedostatek finančních prostředků na údržbu a budování Nutnost rekonstrukce či budování ČOV a/nebo kanalizace, nedostatek financí Nutnost rekonstrukce obecních budov (OÚ, KD, bytového domu), nedostatek financí Rekonstrukce či vybudování vodovodu

4

Potřeba nového zdroje vody

Špatná dopravní obslužnost

3

Chybějící pozemky k výstavbě RD

3

Provoz automobilů a techniky ničí silnice

3

Nedostatečná bezpečnost kolem místních komunikací Potřeba vybudování hřiště (víceúčelové, dětské)

četnost 11 6

2 2

Používání nevhodných osevní postupů

2

Potřeba rekonstrukce obecních budov

2

Zavření restaurace a obchodů

2

Nedostatek vody v období sucha

2

Potřeba řešení koncepce nakládání s odpady Nutnost vybudování vodovodů pro místní části Nevhodné nastavení dotačních prostředků v zemědělství Stárnutí populace Nezájem občanů o kulturní i společenské akce pořádané obcí Potřeba zlepšení spojení veřejnou dopravou Chybějící společenská budova Chybějící technické zázemí OÚ

Potřeba odlehčení a zklidnění dopravy (způsob, projekt, finance) Potřeba zlepšení spojení veřejnou dopravou Potřeba umístění dětí do MŠ a ZŠ (chybějící zázemí, finanční náročnost) Špatná dopravní obslužnost Chybějící sportoviště (místo, projekt finance) Neodpovídající sociální služby a dostupnost zdravotní péče pro seniory Potřeba vybudování nové hasičárny (projekt, finance) Omezení služeb v místě (pošta, obchod, hostinec) Potřeba chybějící společenské budovy (místo, projekt, finance)

četnost 12 10 4 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1

Úbytek obyvatel, odliv mladých

1

1

Zhoršující se vztahy mezi lidmi

1

1

Nevhodné nastavení dotačních prostředků v zemědělství

1

1 1 1 1 1


49

Potřeba oprav nemovitých kulturních památek (finance, legislativa) Nedostatek dětí v ZŠ Nedostatečná dopravní obslužnost

1 1 1

Zdroj: vlastní šetření, barevná pole zobrazují nejčastěji uváděné problémy či nedostatky k řešení

Tabulka ukazuje největší vnímané problémy či nedostatky, které bude muset obec řešit v letech 2017 až 2022. Starostové obcí mikroregionu se jednoznačně shodli na tom, že největším problémem k řešení nyní i v budoucnu je stav místních komunikací a potřeba jejich oprav, budování a údržby. Tato aktivita je brána jako průběžná s tím, že nebude možné opravit veškeré komunikace v obci najednou, příp. se očekává nutnost dovybudování. To vše naráží na nedostatek finančních prostředků. Obdobná situace je v pětiletém výhledu u budování či rekonstrukce ČOV, kanalizace, příp. i vodovodu. Pro část obcí vyvstává tato potřeba již nyní. Mezi další obdobné problémy se stejným omezením v podobě finanční náročnosti patří potřeba rekonstrukce obecních nemovitostí. Další část odpovědí se týká neovlivnitelných situací, jako např. nastavení zemědělských dotací a celkové politiky, používání osevních postupů, nebo poměrně častého problémů zhoršujících se vztahů mezi lidmi. Jako problém k řešení, které však mnohdy není v silách obce, je zmiňován především úbytek služeb v místě a zároveň vědomí nutnosti zabezpečení některých, zejm. sociálních služeb, do budoucna. To vše výrazně naráží na možnosti převážně menších obcí. Z provedených analýz v kap. 2 vyplývají následné klíčové problémy obcí. Všechny lze označit za aktuální. Nelze je kvantifikovat četností, pouze významem uvedeným ve SWOT analýzách. Mezi inherentní a tedy dané charakteristiky patří zejména geografické umístění mikroregionu, velikost obcí, klima, půdní poměry a hydrologická situace. Tab. 17 největší problémy či nedostatky obcí k řešení podle provedené socioekonomické analýzy Nedostatek či problém Absence nebo nutnost rekonstrukce technické infrastruktury Špatný stav komunikací Nedostatečná dopravní dostupnost a obslužnost, zejm. u některých obcí Absence podpory investorů v regionu (infrastruktura) Úbytek služeb v malých obcích, soustředění služeb do velkých center Nevhodný způsob hospodaření v krajině Negativní dopady klimatických změn Nedostatek finančních prostředků na investiční činnost Absence větších stabilních zaměstnavatelů v obcích Nedostatek nebo špatný stav prostor pro zajištění některých služeb Absence KPÚ Absence kvalitního řízení cestovního ruchu Nezájem lidí o dění v obci, malá kulturní aktivita obyvatel Neatraktivnost regionu pro větší zaměstnavatele Nízký zájem o ekologické aspekty a udržitelný rozvoj Kolísající kvalita služeb cestovního ruchu Nevhodný způsob podpory zemědělců

význam V V V V V V V V V S S S S S S S S

ovlivnitelnost V S-V M-S M-S M–S M–S M-S M M S S S M M M M N

Zdroj: vlastní šetření, barevná pole zobrazují nejvýznamnější problémy či nedostatky k řešení

Barevně jsou vyznačeny největší problémy a nedostatky, s velkým významem pro rozvoj regionu, ovšem s různou možností ovlivnění zevnitř regionu, od velké až po malou. Za zásadní lze považovat nedostatek PROGRAM ROZVOJE MIKROREGIONU JINDŘICHOHRADECKO 2017 – 2022 | ŘÍJEN 2016

50

financí na budování a opravy infrastruktury a dostupnost služeb. Zde je velká závislost na dostupných dotačních titulech. Významným problémem s nízkou mírou ovlivnitelnosti je také absence větších stabilních zaměstnavatelů v regionu; tento problém je však globálnějšího charakteru a prakticky jej nelze vyřešit na úrovni mikroregionu (je vhodné zabývat se jím min. na úrovni ORP, příp. MAS, a vyšších), proto není označen za hlavní problémy k řešení v rámci programu rozvoje. Právě v barevně označených problémech a nedostatcích se nejvíce a nejčastěji shodují názory starostů s výstupy provedených analýz. Na tyto problémové oblasti je nutné se prioritně zaměřit. Týkají se primárně místní technické a dopravní infrastruktury, dostupnosti a kvality služeb pro obyvatele obcí a řešení problému dopadů klimatických změn, vč. udržitelného hospodaření v krajině.


51

3. Vazba Programu rozvoje Mikroregionu Jindřichohradecko na strategické dokumenty Program Mikroregionu Jindřichohradecko musí vycházet ze základních dlouhodobých rozvojových priorit Jihočeského kraje a měl by být také v souladu s prioritami města Jindřichův Hradec, které je největším a nejvýznamnějším městem mikroregionu. Tyto priority jsou popsány v příslušných strategických dokumentech obou územních jednotek, s nimiž tato část pracuje. Jedná se o Program rozvoje Jihočeského kraje 2014 – 2020 a Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec. Podrobnější analýza je provedena v případě Jihočeského kraje jakožto nadřazeného územního celku, jehož rozvojové záměry mohou významným způsobem ovlivnit činnost mikroregionu. Zde je analyzován soulad základních tematických oblastí – východisek pro formulaci prioritních oblastí programu rozvoje mikroregionu – s vizí rozvoje kraje, cíli a opatřeními jednotlivých prioritních os. V případě Jindřichova Hradce je zkoumán soulad tematických oblastí s cíli prioritních oblastí rozvoje města. Míra souladu je na úrovni opatření (Jihočeský kraj) a cílů prioritních os (Jindřichův Hradec) vyjádřena orientační slovní škálou: „malá – střední – velká“.

3.1 Vazba Programu rozvoje Mikroregionu Jindřichohradecko na Program rozvoje Jihočeského kraje 2014 – 2020 Dlouhodobé směřování kraje je v obecné rovině vyjádřeno rozvojovou vizí, která deklaruje požadovaný stav do roku 2020. Z formulované vize je možné odvodit tyto klíčové body, které by měly být při formulaci Programu rozvoje mikroregionu vzaty v úvahu: • • • •

důraz na rozvoj konkurenceschopnosti díky inovacím a kvalitě lidských zdrojů; snaha využít potenciálu přírodního, historického i kulturního dědictví kraje; snaha dosáhnout územní vyváženosti mezi venkovským a městským prostorem; směřování k udržitelnému využívání zdrojů pro posílení kvality života.

Z vize je odvozeno pět prioritních oblastí, na něž chce Jihočeský kraj v období let 2014 – 2020 soustředit svou pozornost při podpoře rozvoje svého území. Tyto oblasti pak mají vždy definovaný vlastní specifický cíl: •

PO1 Konkurenceschopnost regionální ekonomiky a trhu práce; o

•

PO 2 Doprava a mobilita, technická infrastruktura; o

•

Cíl: Zlepšit hospodářské, vědeckovýzkumné a inovační prostředí a trh práce Jihočeského kraje tak, aby byl odpovídajícím způsobem rozvíjen přirozený potenciál území daný historickými souvislostmi a vývojem, ale i reakcí na nové výzvy a trendy při současném respektování potřeby plošně vyváženého rozvoje území regionu a jeho jednotlivých částí. Cíl: Zlepšit vnější dopravní napojení Jihočeského kraje, zkvalitnit a optimalizovat vnitřní dopravní vazby a logistiku v regionu a současně zajistit udržitelné, kvalitní a potřebám regionu odpovídající napojení na sítě technické infrastruktury, které zajistí jak zvýšení konkurenceschopnosti regionálního hospodářství, tak kvalitnější životní podmínky pro obyvatele a návštěvníky kraje.

PO 3 Kvalitní infrastruktura, služby, prostředí a spolupráce pro posilování územní soudržnosti; o

Cíl: Rozšiřovat nabídku a zlepšovat kvalitu a územní dostupnost sítě veřejných a dalších služeb pro obyvatele, soukromý a veřejný sektor i návštěvníky Jihočeského kraje, posilovat všechny formy rozvojové spolupráce a komunikace na místní, regionální i přeshraniční úrovni, a to vše při pružném a dále se zefektivňujícím výkonu veřejné správy a aktivní činnosti občanského sektoru.


52

•

PO 4 Environmentální udržitelnost a soudržnost regionu; o

•

Cíl: Zajistit a dále posilovat vnitřní environmentální soudržnost a udržitelnost rozvoje Jihočeského kraje, přičemž cíle bude dosaženo prostřednictvím ochrany přírodních hodnot v regionu při jejich šetrném využívání a realizaci ostatních aktivit a záměrů Programu rozvoje kraje.

PO 5 Využití potenciálu přírodního, kulturního a historického dědictví pro rozvoj cestovního ruchu. o

Cíl: Zajistit vyvážený rozvoj cestovního ruchu včetně lázeňství a wellness na území Jihočeského kraje jako významných odvětví regionální ekonomiky, který bude postaven na šetrném využití přírodního, historického a kulturního dědictví, na zvyšování kvality služeb, propagace, spolupráce a lidských zdrojů při současném respektování zájmů a hodnot trvale udržitelného rozvoje.

Níže uvedená tabulka obsahuje zhodnocení míry souladu pěti analyzovaných tematických oblastí Programu rozvoje Mikroregionu Jindřichohradecko s prioritními oblastmi, resp. podřazenými opatřeními Programu rozvoje Jihočeského kraje 2014 – 2020. Tab. 16 Soulad Programu rozvoje Mikroregionu Jindřichohradecko a Programu rozvoje Jihočeského kraje 2014 – 2020 Tematické oblasti

TO1 Místní ekonomika, trh práce a zaměstnanost

TO2 Dopravní a technická infrastruktura

TO3 Občanská vybavenost, kultura a společenský život

TO4 Zemědělství, životní prostředí, energetika a odpadové hospodářství

T05 Cestovní ruch

Návazné prioritní oblasti

Návazná opatření

Míra souladu

Opatření 1.1 Prostředí pro rozvoj a zvyšování konkurenceschopnosti podnikání

velká

Opatření 1.3 Terciární vzdělávání a celoživotní učení

malá

PO1

Opatření 1.4 Optimalizace trhu práce

střední

PO2

Opatření 1.5 Rozvoj a diverzifikace zemědělství, lesnictví a rybářství a podpora zpracování a odbytu místní produkce, zejména ve venkovských oblastech Opatření 2.2 Vnitřní dopravní prostupnost a obslužnost regionu

PO3

PO4

velká

Opatření 2.3 Technická infrastruktura

velká

Opatření 3.1 Kvalitní a dostupné veřejné služby

střední

Opatření 3.2 Kvalitní zázemí, vybavenost a služby pro volný čas a rozvoj občanské společnosti

velká

Opatření 3.3 Efektivní a pružná veřejná správa

malá

Opatření 3.4 Kvalitní spolupráce a plánování pro územně vyvážený rozvoj regionu s důrazem na rozvoj venkova Opatření 4.1 Péče o přírodu a krajinu a jejich šetrné využití Opatření 4.2 Prevence rizik

PO5

velká

velká střední

Opatření 5.1 Vyvážený rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Opatření 5.2 Služby, produkty a lidské zdroje v cestovním ruchu Opatření 5.3 Lázeňství, wellness

střední

velká velká malá



53

Z tabulky je patrné, že velký soulad je v oblastech, které jsou prioritní a zároveň řešitelné na úrovni obcí mikroregionu. Dotační politika Jihočeského kraje tak bude z velké části odpovídat prioritám obcí mikroregionu.

3.2 Vazba Programu rozvoje Mikroregionu Jindřichohradecko na Strategický plán rozvoje města Jindřichův Hradec Tento dokument postrádá globální rozvojovou vizi města. Rozvojové záměry jsou vyjádřeny sadou prioritních oblastí seskupených do nadřazených tematických oblastí: • • • • • • •

Územní rozvoj a infrastruktura: PO1.1 Územní rozvoj, PO1.2 Technická infrastruktura, PO1.3 Dopravní infrastruktura Podnikání a cestovní ruch: PO2.1 Podpora podnikání, PO2.2 Cestovní ruch, PO2.3 Prezentace města Sociální oblast a bydlení: PO3.1 Sociální oblast, PO3.2 Zdravotnictví, PO3.3 Bydlení Vzdělávání a volný čas: PO4.1 Vzdělávání, PO4.2 Kulturní a zájmová činnost, PO4.3 Sport Ochrana kulturního a historického dědictví: PO5.1 Ochrana městské památkové rezervace, PO5.2 Ochrana památek Ochrana životního prostředí: PO6.1 Ochrana přírody a krajiny, PO6.2 Ochrana vodních zdrojů, PO6.3 Ochrana ovzduší, PO6.4 Odpadové hospodářství, ekologická zátěž Správa města: PO7.1 Řízení města, PO7.2 Hospodaření a majetek města, PO7.3 Vnější vztahy, PO7.4 Bezpečnost obyvatel

Následující tabulka obsahuje zhodnocení míry souladu pěti základních tematických oblastí Program rozvoje Mikroregionu Jindřichohradecko s prioritními oblastmi, resp. jejich dílčími cíli Strategie rozvoje města Jindřichův Hradec. Tab. 17 Soulad Programu rozvoje Mikroregionu Jindřichohradecko a Strategie rozvoje města Jindřichův Hradec

Tematické oblasti

Návazné prioritní oblasti PO1.1

TO1 Místní ekonomika, trh práce a zaměstnanost

PO2.1

PO1.1

TO2 Dopravní a technická infrastruktura

PO1.2

PO1.3

Návazná opatření

Míra souladu

Cíl 1.1.2 Rozvoj podnikatelských aktivit v oblasti výroby, skladování apod. do průmyslových zón

střední

Cíl 2.1.1 Podpora rozvoje podnikání

velká

Cíl 2.1.2 Spolupráce s podnikateli a jejich zástupcem Hospodářskou komorou Cíl 1.1.1 Rozvinutá technická a dopravní infrastruktura

malá velká

Cíl 1.2.1 Provozuschopná vodovodní síť

velká

Cíl 1.2.2 Provozuschopná kanalizační síť

velká

Cíl 1.2.3 Spolehlivé zásobování města elektrickou energií a zemním plynem Cíl 1.2.4 Udržení systému centrálního zásobování teplem Cíl 1.2.6 Propojení objektů v majetku města optickou sítí Cíl 1.3.1 Silniční doprava


střední malá malá střední 54

PO1.1 PO3.1

PO3.2

Cíl 1.3.2 Železniční doprava

střední

Cíl 1.3.3 Integrace MHD a PHD v rámci připravované IDS

střední

Cíl 1.3.4 Uspokojivá řešení pro dopravu v klidu

malá

Cíl 1.3.5 Bezpečná pěší a cyklistická doprava

malá

Cíl 1.1.4 Rozvoj volnočasových aktivit

střední

Cíl 3.1.2 Podpora nízkoprahového zařízení a sítě sociálních služeb pro děti a mládež Cíl 3.2.1 Pomoc občanům se specifickými psychiatrickými problémy Cíl 3.2.2 Vybudování sociálního zařízení pro občany trpící nevyléčitelnou nemocí Cíl 4.1.1 Modernizace vybavení základních škol

PO4.1

TO3 Občanská vybavenost, kultura a společenský život

PO4.2

PO4.3 PO7.1 PO7.4 PO6.1 TO4: Zemědělství, životní prostředí, energetika a odpadové hospodářství

PO6.2 PO6.3 PO6.4

T05 Cestovní ruch

PO2.2

Cíl 4.1.2 Rekonstrukce a obnova budov mateřských a základních škol Cíl 4.1.3 Zefektivnění stravovacích zařízení sloužících pro stravování dětí a mládeže Cíl 4.1.4 Zkvalitnění sportovišť v areálech škol s důrazem na možnosti využití pro širokou veřejnost Cíl 4.1.6 Zlepšení dostupnosti mateřských škol pro obyvatele města Cíl 4.2.1 Vytvoření kvalitní, dobře fungující sítě kulturních zařízení je základ pro kulturní život ve městě Cíl 4.2.2 Město jako regionální kulturní centrum, které zajistí co nejširší nabídku kulturního vyžití pro své občany i pro návštěvníky Cíl 4.2.3 Podpora kulturního dění ve městě a poskytování vhodných prostor a finanční podpory z rozpočtu města Cíl 4.2.5 Městská knihovna jako moderní kulturní, vzdělávací a informační instituce, Cíl 4.3.1 Zlepšení podmínek pro sportování veřejnosti Cíl 7.1.1 Efektivně a účelně řízený městský úřad Cíl 7.4.1 Bezpečná sídliště, frekventovaná místa a veřejná prostranství Cíl 6.1.1 Ochrana přírody a krajiny a péče o městskou zeleň a lesní porosty Cíl 6.2.1 Čisté vodní toky a vodní zdroje pro obyvatelstvo Cíl 6.3.1 Maximální využití centrálních zdrojů tepla, případně alternativních zdrojů Cíl 6.4.1 Omezováním vzniku odpadů a snižováním množství ukládaných odpadů na skládku chránit životní prostředí

střední malá malá velká velká střední střední velká velká

velká

střední malá velká střední malá velká střední střední velká

Cíl 2.2.1 Vznik destinačního managementu

velká

Cíl 2.2.2 Tvorba a podpora produktů cestovního ruchu

středí

Cíl 2.2.3 Rozšíření spolupráce subjektů v oblasti velká cestovního ruchu Zdroj: vlastní zpracování PROGRAM ROZVOJE MIKROREGIONU JINDŘICHOHRADECKO 2017 – 2022 | ŘÍJEN 2016

55

I v tomto případě je vidět, že město Jindřichův Hradec má své priority v aktuálním období nastaveny obdobně, jako ostatní obce mikroregionu, kdy se liší především v mnohem širších aktivitách, které vyplývají z velikosti a postavení města. Lze konstatovat, že hlavní tematické oblasti Programu rozvoje Mikroregionu Jindřichohradecko z velké části souladí s prioritními oblastmi, resp. opatřeními či dílčími cíli strategie jihočeského kraje i města Jindřichův Hradec. V pěti hlavních tematických oblastech jsou dále vytyčeny hlavní priority mikroregionu, které taktéž souladí s opatřeními a cíli obou zmíněných strategií.


56

4. Stanovení cílů a klíčových oblastí rozvoje Programu rozvoje Mikroregionu Jindřichohradecko Na základě předchozích analýz a s využitím názorů starostů obcí mikroregionu jsou pro podporu rozvoje mikroregionu formulovány vize, globální strategické cíle, a prioritní oblasti rozvoje.

4.1

Stanovení vize a cílů mikroregionu

Hlavní smysl dlouhodobého rozvoje mikroregionu v podobě vize, představující žádoucí budoucí cílový stav, je formulován následně jako souhrn několika propojených oblastí.

VIZE Mikroregion Jindřichohradecko je úspěšným venkovským regionem, využívající své přírodní, kulturní a historické dědictví k dostatečné nabídce služeb obyvatelům i návštěvníkům, a zajišťující odpovídající životní potřeby obyvatel a místních podnikatelů. Je regionem s dostatkem pracovních příležitostí, podporující malé a střední podnikání, udržitelné hospodaření v zemědělství, lesnictví a rybářství.

Globální strategické cíle mikroregionu navazují na definovanou vizi a jsou formulovány následně: Podpořit dobré podmínky pro podnikání a kvalitní život na území mikroregionu s ohledem na udržitelný rozvoj

Zajistit dostupné a kvalitní služby pro obyvatele i návštěvníky

Nastavit funkční spolupráci místních aktérů na všech úrovních

Třetí globální cíl (nastavení funkční spolupráce místních aktérů) je cílem průřezovým, kterému přímo neodpovídají prioritní oblasti, ale prolíná se ve všech rozvojových činnostech mikroregionu, reflektovaných jednotlivými aktivitami v rámci všech navržených opatření. V rámci formulované vize a globálních strategických cílů se aktéři budou při rozvoji území řídit následujícími principy: • • •

udržitelný rozvoj po stránce ekonomické, sociální a environmentální; podpora a rozvíjení spolupráce a partnerství; zachování kulturního a přírodního bohatství regionu.


57

4.2

Stanovení prioritních oblastí rozvoje a specifických cílů

Navržené prioritní (klíčové) oblasti rozvoje reflektují tematické oblasti zkoumané v analytické části; vycházejí z provedených analýz a jejich syntézy a z názorů místních aktérů. Stejným způsobem byly určeny hlavní rozvojové problémy a příležitosti obcí. Prioritní oblasti rozvoje a jim podřazené specifické cíle naplňují vizi a globální strategické cíle rozvoje území mikroregionu. Prioritní oblasti rozvoje představují ucelené tematicky uzavřené celky, které jsou podrobněji rozpracovány. Pro každou z oblastí je stanoven jeden nebo několik specifických cílů, k nimž jsou navržena opatření vedoucí k naplnění cílů. Prioritní oblasti jsou definovány následně: • • • •

Prioritní oblast rozvoje 1: Technická a dopravní infrastruktura Prioritní oblast rozvoje 2: Kvalita života v obcích Prioritní oblast rozvoje 3: Životní prostředí a zemědělství Prioritní oblast rozvoje 4: Místní ekonomika a cestovní ruch

V rámci jednotlivých prioritních oblastí jsou navrženy jednotlivé specifické cíle.

1.1 Rozvoj udržitelné dopravní infrastruktury

PO 1 Technická a dopravní infrastruktura

1.2 Zlepšení kvality a dostupnosti technické infrastruktury

1.3 Výstavba a zlepšení stavu veřejných budov a prostor

2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb v obcích

PO 2 Kvalita života v obcích

2.2 Zlepšení podmínek pro vzdělávání a trávení volného času dětí a mládeže

2.3 Zlepšení podmínek pro vzdělávání a trávení volného času dospělých


58

3.1 Zajištění stabilní a funkční krajiny a zdravého prostředí

PO 3 Životní prostředí a zemědělství

3.2 Podpora činnosti stávajících i nových zemědělců

4.1 Podpora činnosti stávajících i nových podnikatelů

PO 4 Místní ekonomika a cestovní ruch

4.2 Rozvoj sítě kvalitních turistických služeb

V prioritní oblasti rozvoje 1: Technická a dopravní infrastruktura jsou navrženy následující specifické cíle. 1.1 Rozvoj udržitelné dopravní infrastruktury Tento specifický cíl je zaměřen na obnovu a výstavbu místní dopravní infrastruktury, zejm. komunikací, včetně cyklotras a cyklostezek, dále též chodníků a doplňkové komunikační infrastruktury. Vychází z problému rozvoje týkajícího se špatného stavu a místy chybějících komunikací, chodníků, přechodů pro chodce či zastávek. 1.2 Zlepšení kvality a dostupnosti technické infrastruktury Tento specifický cíl reaguje na nedostatečnou kvalitu či chybějící části technické infrastruktury v obcích a jejich částech (plynovod, vodovod, ČOV, kanalizace). Je zaměřen na výstavbu a rekonstrukci chybějící či nekvalitní technické infrastruktury.


59

1.3 Výstavba a zlepšení stavu veřejných budov a prostor Tento specifický cíl je primárně zaměřen na výstavbu a rekonstrukci budov, které mají sloužit jako zázemí pro poskytování veřejných služeb v obci. Sekundárně je zaměřen na zlepšení veřejných prostranství, vč. jejich údržby. Reaguje na potřeby obcí v souvislosti se špatným stavem budov, nebo potřebě výstavby nových, a údržbě a rekonstrukci veřejných prostranství. V prioritní oblasti rozvoje II: Kvalita života v obcích jsou navrženy následující specifické cíle: 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb v obcích Tento specifický cíl reaguje na výrazné problémy s dostupností a kvalitou služeb pro obyvatele obcí. Je zaměřen na podporu dostupnosti služeb základní občanské vybavenosti a na zlepšování kvality těchto služeb. Součástí je též podpora pořízení techniky související se zabezpečováním místních služeb. 2.2 Zlepšení podmínek pro vzdělávání a trávení volného času dětí a mládeže Tento specifický cíl je zaměřen na děti a mládež v obcích mikroregionu s cílem podpořit podmínky pro vzdělávání (dostupnost a kvalita místního školství, soulad s trhem práce) a trávení volného času (mimoškolní aktivity), při dostatečné rozmanitosti a dostupnosti aktivit a zároveň potlačení nežádoucích jevů (kriminalita, drogy atp.). 2.3 Zlepšení podmínek pro vzdělávání a trávení volného času dospělých Tento specifický cíl je primárně zaměřen na podporu podmínek pro vzdělávání dospělých obyvatel mikroregionu, především v podobě pořádání školení, seminářů, workshopů, příp. rekvalifikací. Sekundárně je zaměřen na trávení volného času obyvatel mikroregionu bez ohledu na jejich věk a zázemí. Reaguje na potřeby trhu práce a také na nízkou aktivitu v obcích a nízkou podporu možností trávení volného času. Zahrnuje neinvestiční činnosti na podporu pořádání seminářů, workshopů, školení a aktivit celoživotního vzdělávání a také neinvestiční činnosti na podporu místní kultury a sportu. V prioritní oblasti rozvoje III: Životní prostředí a zemědělství jsou navrženy následující specifické cíle: 3.1 Zajištění stabilní a funkční krajiny a zdravého prostředí Tento specifický cíl je zaměřen na udržitelný rozvoj zemědělské činnosti a také jakékoliv jiné činnosti související a ovlivňující bezprostředně krajinu. Reaguje na problémy současného zemědělství a na problémy související s negativními projevy globálních změn. Zahrnuje činnosti na podporu udržitelných forem zemědělství a péče o krajinu. 3.2 Podpora činnosti stávajících i nových zemědělců Tento specifický cíl je zaměřen na podporu činnosti místních podnikatelů v zemědělství, včetně podpory pro začínající zemědělce. Cíl reaguje na zhoršující se situaci v zemědělství mikroregionu v souvislosti s celkovou situací v ČR a Evropě. Záměrem je poskytnou podporu zemědělcům v rámci jejich konkurenceschopnosti, při dodržování principů udržitelného rozvoje.


60

V prioritní oblasti rozvoje IV: Místní ekonomika a cestovní ruch jsou navrženy následující specifické cíle: 4.1 Podpora činnosti stávajících i nových podnikatelů Tento specifický cíl je zaměřen na podporu činností místních podnikatelů mimo oblast zemědělství. Reaguje na situaci na trhu práce a vývoj zaměstnanosti, s ohledem na specifika a možná ohrožení mikroregionu. Zahrnuje různé formy podpory vedoucí k udržitelnému podnikání na venkově a udržení či zvyšování zaměstnanosti. 4.2 Rozvoj sítě kvalitních turistických služeb Tento specifický cíl je zaměřen na zvyšování kvality turistických služeb. Reaguje na důležitost odvětví cestovního ruchu v mikroregionu. Zaměřuje se na podporu kvality dosavadních turistických služeb, jejich modernizaci a také tvorbu nových služeb, s možností jejich vzájemného propojení a propagace.

4.3

Stanovení opatření rozvoje mikroregionu

Navržená opatření rozvoje mikroregionu vycházejí ze specifických cílů jednotlivých prioritních oblastí rozvoje. Reflektují potřeby mikroregionu a reagují na současné nedostatky. Berou v potaz také existující dotační tituly v podobě a nastavení platných k říjnu 2016. Prioritní oblast I. Technická a dopravní infrastruktura Specifický cíl 1.1 Rozvoj udržitelné dopravní infrastruktury Opatření 1.1.1 Podpora výstavby a modernizace cyklotras a cyklostezek Aktivity opatření: • • •

výstavba, rekonstrukce a modernizace cyklotras, sítí cyklotras a cyklostezek bezpečnostní prvky na cyklotrasách a cyklostezkách spolupráce obcí ve výstavbě a modernizaci cyklotras a cyklostezek

Opatření 1.1.2 Podpora rekonstrukce a oprav místních komunikací Aktivity opatření: • • •

rekonstrukce místních komunikací bezpečnostní prvky na a podél místních komunikacích a silnic III. Třídy spolupráce obcí při rekonstrukci místních komunikací

Opatření 1.1.3 Podpora výstavby chodníků kolem silnic 1., 2. a 3. třídy, modernizace a rozšiřování doprovodné dopravní infrastruktury Aktivity opatření: • • •

výstavba a rekonstrukce chodníků podél silnic 1., 2. a 3. třídy modernizace a rozšiřování doprovodné dopravní infrastruktury spolupráce obcí při výstavbě chodníků a modernizaci doprovodné dopravní infrastruktury


61

Specifický cíl 1.2 Zlepšení kvality a dostupnosti technické infrastruktury Opatření 1.2.1 Podpora výstavby a modernizace technické infrastruktury Aktivity opatření: • • • • •

výstavba, rekonstrukce a modernizace plynovodu výstavba, rekonstrukce a modernizace vodovodního řádu výstavba, rekonstrukce a modernizace kanalizace výstavba, rekonstrukce a modernizace ČOV spolupráce obcí při výstavbě a modernizaci technické infrastruktury

Specifický cíl 1.3 Výstavba a zlepšení stavu veřejných budov a prostor Opatření 1.3.1 Podpora výstavby a modernizace veřejných budov a prostor Aktivity opatření: • • • • •

výstavba, rekonstrukce a modernizace veřejných budov snížení energetické náročnosti veřejných budov úpravy a modernizace veřejných prostranství podpora obnovy zeleně v obcích spolupráce obcí v oblasti výstavby a modernizace veřejných budov a prostor

Prioritní oblast II. Kvalita života v obcích Specifický cíl 2.1 Zvýšení kvality a dostupnosti služeb v obcích Opatření 2.1.1 Podpora dostupnosti veřejných služeb Aktivity opatření: • • • •

zvyšování dostupnosti a kvality ambulantních, terénních a stacionárních sociálních služeb zvyšování dostupnosti a kvality zdravotnických služeb pořízení a modernizace techniky pro zabezpečení veřejných služeb spolupráce obcí v oblasti dostupnosti a kvality veřejných služeb

Opatření 2.1.2 Podpora bydlení Aktivity opatření: • • •

výstavba a rekonstrukce objektů sociálního bydlení výstavba rodinných a bytových domů spolupráce obcí v oblasti podpory bydlení

Specifický cíl 2.2 Zlepšení podmínek pro vzdělávání a trávení volného času dětí a mládeže Opatření 2.2.1 Zlepšení podmínek pro vzdělávání dětí a mládeže Aktivity opatření: •

výstavba, rekonstrukce a modernizace MŠ a ZŠ


62

• • •

výstavba a modernizace zařízení poskytujících zázemí pro MŠ a ZŠ nákup moderních výukových pomůcek pro rozvoj klíčových kompetencí žáků spolupráce obcí v oblasti zlepšení podmínek pro děti a mládež

Opatření 2.2.2 Zlepšení podmínek pro trávení volného času dětí a mládeže Aktivity opatření: • • •

výstavba, rekonstrukce a modernizace komunitních a nízkoprahových zařízení výstavba, rekonstrukce a modernizace hřišť spolupráce obcí a místních spolků v oblasti kultury a sportu

Specifický cíl 2.3 Zlepšení podmínek pro vzdělávání a trávení volného času dospělých Opatření 2.3.1 Zlepšení podmínek pro vzdělávání a trávení volného času Aktivity opatření: • • •

pořádání školení, seminářů, workshopů a rekvalifikačních kurzů pořádání a zvyšování kvality kurzů celoživotního a profesního vzdělávání spolupráce obcí a místních spolků v oblasti kultury a sportu

Prioritní oblast III. Životní prostředí a zemědělství Specifický cíl 3.1 Zajištění stabilní a funkční krajiny a zdravého prostředí Opatření 3.1.1 Podpora udržitelného hospodaření v krajině Aktivity opatření: • • • • • •

budování prvků pro zvýšení retenční schopnosti půdy a zadržování vody v krajině zlepšování kvality povrchové a podzemní vody budování stabilizačních prvků pro zajištění a udržení základních funkcí krajiny zlepšování podmínek pro ekologické hospodaření vzdělávání v oblasti udržitelného hospodaření v krajině spolupráce obcí v oblasti udržitelného rozvoje

Opatření 3.1.2 Zdravé ovzduší Aktivity opatření: • • •

využívání ekologických forem vytápění a obnovitelných zdrojů investice do ekologických forem dopravy spolupráce obcí v oblasti zlepšení ovzduší


63

Specifický cíl 3.2 Podpora činnosti stávajících i nových zemědělců Opatření 3.2.1 Podpora investic v zemědělství a lesnictví Aktivity opatření: • • • •

investice do zemědělských staveb a technologií modernizace strojního vybavení a techniky pro práci v lese rekonstrukce lesních a polních cest spolupráce obcí v oblasti podpory zemědělství, lesnictví a rybářství

Opatření 3.2.2 Podpora regionálních producentů Aktivity opatření: • • •

zvyšování kvality regionálních výrobků a potravin zlepšování možností prodeje regionálních výrobků a potravin tvorba sítí a spolupráce regionálních producentů, spolupráce obcí

Prioritní oblast IV. Místní ekonomika a cestovní ruch Specifický cíl 4.1 Podpora činnosti stávajících i nových podnikatelů Opatření 4.1.1 Podpora podnikání a zaměstnanosti Aktivity opatření: • • • •

zlepšování podmínek pro rozvoj místních živnostníků a drobných podnikatelů podpora nových a inovativních podnikatelských aktivit podpora zaměstnávání osob ohrožených na trhu práce spolupráce obcí, škol, Úřadu práce a zaměstnavatelů

Specifický cíl 4.2 Rozvoj sítě kvalitních turistických služeb Opatření 4.2.1 Podpora turistických služeb Aktivity opatření: • • • •

zvyšování kvality služeb cestovního ruchu tvorba turistických aktivit a jejich vzájemné propojení zlepšení propagace cestovního ruchu v regionu spolupráce obcí v oblasti zvyšování kvality turistických služeb

Opatření 4.2.2 Podpora místního dědictví Aktivity opatření: • • • • •

rekonstrukce a opravy drobných sakrálních staveb rekonstrukce a opravy místních památek podpora tradičních řemesel výstavby a údržba turistických tras, jezdeckých tras a naučných stezek spolupráce obcí v oblasti podpory místního dědictví


64

4.4

Zabezpečení akčního plánu

Akční plán specifikuje a operacionalizuje přístup mikroregionu k naplňování stanovených cílů v podobě jednotlivých opatření a aktivit. Vzhledem k omezeným zdrojům je vhodné soustředit se na prioritní rozvojové aktivity. Naplňování navržených priorit mikroregionu spočívá primárně v realizaci projektů, jež povede ke zlepšení aktuálně nevyhovující situace. Základními principy při realizaci projektů by měly být spolupráce aktérů, udržitelnost projektu a transparentnost celého procesu. Tematické oblasti nejvíce vhodné pro realizaci mikroregionálních projektů, s dopadem na celé území mikroregionu, také v souvislosti se zaměřením existujících dotačních titulů, jsou dále uvedeny jako tzv. nejvíce vhodné tematické oblasti v rámci navržených prioritních oblastí, specifických cílů a opatření. Jednotlivé projekty by měly být připraveny tak, aby mohly začít s realizací nejpozději v roce 2020 a skončit do roku 2022. Z hlediska financování je nezbytná dobrá připravenost konkrétních projektů k zabezpečení jejich realizace. Nejvíce vhodné tematické oblasti pro realizaci rozvojových cílů mikroregionu: • • • • • • • • •

Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Dostupnost a kvalita sociálních služeb Dostupnost bydlení Podpora místního podnikání Podpora péče o krajinu Turistické trasy a stezky a místní dědictví Propagace aktivit cestovního ruchu Spolupráce obcí a místních aktérů

V rámci naplňování cílů programu rozvoje mikroregionu by mělo docházet k průběžným evaluacím. Ty by měly probíhat každoročně počínaje rokem 2018. Na základě průběžných výsledků je pak možné upravit či nastavit akční plán na další roky. V roce 2021 by měly započít práce na vytvoření nového programu rozvoje na další střednědobé období, také v souvislosti s novým programem rozvoje JčK. Včasná příprava projektu a zabezpečení finančních zdrojů na vypracování tohoto dokumentu bude nutností. Součástí aktivit mikroregionu musí být také průběžný monitoring vhodných dotačních titulů. Dotační tituly, jež je možné pro naplňování cílů mikroregionu využít, lze rozdělit na dotační tituly Evropské unie, národní tituly a dotace administrované či poskytované Jihočeským krajem. Mezi hlavní dotační tituly, jež mohou obce a podnikatelé v mikroregionu využít, patří následující: • • • • • • • • •

OP Životní prostředí Integrovaný regionální operační program Státní fond životního prostředí Státní fond rozvoje bydlení Státní fond dopravní infrastruktury Státní zemědělský intervenční fond Program rozvoje venkova Program obnovy venkova Jihočeského kraje Dotační tituly vypisované v rámci Akčního plánu Jihočeského kraje


65

Ve fázi realizace bude velice záležet na spolupráci místních municipalit, mikroregionu, soukromého sektoru, neziskových organizací a dalších aktérů, kteří se budou společně na realizaci programu rozvoje podílet. Pro úspěšné dosažení cílů celé strategie je velice důležitá funkce manažera mikroregionu, který musí s programem rozvoje neustále pracovat, zejm. sledovat aktuální dotační programy a upozorňovat na jejich existenci představitele obcí a další oprávněné žadatele, a také jim v rámci možností pomáhat při podávání žádostí. Toto nabývá významu zvláště u malých obcí mikroregionu.


66

Program rozvoje Mikroregionu Jindřichohradecko 2017 – 2022

Zpracovala Fakulta managementu VŠE Praha v Jindřichově Hradci Ing. Martin Musil, Ph.D., Ing. Mgr. Martin Luštický, Ph.D., Mgr. Eliška Novotná, Ph.D., Ing. Jiří Vopátek, Ph.D., RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc. ve spolupráci se zástupci obcí mikroregionu, místními podnikateli a obyvateli Říjen 2016

Program byl schválen valnou hromadou mikroregionu dne 25. 10. 2016


67

Přílohy P1. Doporučení směřující ke zvýšení pracovních příležitostí Hlavním doporučením je nastavení spolupráce jednotlivých obcí s úřadem práce, s hospodářskou komorou, významnými podnikatelskými subjekty (analýza jejich potřeb z pohledu trhu práce) a se vzdělávací soustavou. Je potřeba společně klást důraz na vyváženost mezi nabídkou a poptávkou pracovních sil na trhu práce, snižovat tak strukturální nezaměstnanost. Lze využít potenciálu Fakulty managementu v J. Hradci (podíl na zpracování dílčích projektů, studií, využití školení – vzdělávacích kurzů, zpracování hlubších analýz z trhu práce apod.). Další oblastí je rozvoj služeb spojených s udržitelným cestovním ruchem (ubytovací a stravovací služby) pro využití i v mimosezónním období (musí jít ovšem v souladu s celkovou nabídkou a marketingem regionu), především by mělo jít o zvyšování kvality, vhodná je i podpora agroturismu, opět zaměřená především na kvalitu služeb. Další oblastí je podpora zaměřená na místní řemesla. V případě zemědělství jde o orientaci na kvalitu produkce a na lepší propojení řetězců od výroby po prodej. Dále je vhodné hledat možnosti lokálního prodeje zemědělských výrobků (výrobky z regionu). Jako důležité se jeví také zpracovat či revidovat územně plánovací dokumentaci každé obce a to s vyčleněním ploch pro rozvoj vhodných podnikatelských aktivit. S tím souvisí vytvoření seznamu nevyužitých areálů a hledání jejich smysluplného využití (např. pro chráněné dílny, domovy pro seniory, hospice, rozvoj pečovatelských služeb). Celkově pak šetrně, ve vztahu k životnímu prostředí, rozvíjet, s důrazem na kvalitu než na kvantitu, místní zemědělství, lesnictví, rybářství a turismus. Všechna tato doporučení budou ovšem narážet na výše zmíněné slabé stránky a ohrožení; platí však, že se lépe překonávají při fungující spolupráci. Z makroekonomického hlediska trhu práce lze obecně konstatovat, že největší počet pracovních míst a lepší ekonomickou udržitelnost generuje vzájemné zastoupení a provázání výroby (= zpracování), obchodu a služeb. Doporučením tak může být i podpora dodavatelských řetězců mezi jednotlivými články od výroby po prodej. Udržení a zvyšování kvality produkce by mělo být dlouhodobým zájmem, spolu s marketingovou podporou místních kvalitních produktů. Klíčová je úzká spolupráce s úřadem práce, významnými zaměstnavateli a jednotlivými obcemi v daném území. Důležité je rovněž věnovat větší pozornost uchazečům o zaměstnání s trvalým bydlištěm v konkrétní obci vymezeného území a to zejména v situaci, kdy dlouhodobá míra nezaměstnanosti v příslušné obci je v porovnání s mírou nezaměstnanosti v rámci okresu či ORP nadprůměrná, neboť tito uchazeči jsou mnohdy vystaveni kombinaci znevýhodňujících faktorů (zejména stupeň vzdělání a jeho zaměření, věk, špatná dopravní obslužnost apod.). V takovýchto případech je jim znemožněno plnohodnotné uplatnění na trhu práce. V této souvislosti je vhodné společně s úřadem práce, podnikatelskými subjekty, jednotlivými obcemi maximálně spolupracovat a smysluplně využívat finanční zdroje z EU v oblasti trhu práce a zaměstnanosti, kdy jednotlivé projekty či finanční podpory mohou nabízet vhodná řešení tohoto problému. Při čerpání finančních prostředků z fondů EU je nutné klást důraz na účelnost a současně i hospodárnost takto vynakládaných veřejných finančních zdrojů.


68

P2. Doporučení směřující ke zlepšení situace způsobené globálními změny klimatu Nežádoucí environmentální stav kulturních krajin v ČR má vážné dopady na sociální a ekonomické aspekty kvality života. V současnosti se navíc předpokládá, že dopady změn klimatu budou postupně narůstat. Současná situace nutně vede k pochopení nezbytnosti změny managementu zemědělské krajiny. Tato změna musí vycházet z faktu, že budoucí všestranný rozvoj „musí být postaven na vodě“. Podmínkou je tzv. revitalizace krajiny. Pod pojmem revitalizace krajiny se rozumí realizace opatření, vedoucích k obnově a stabilizaci odtokových poměrů v povodích a k obnově půdy narušené nevhodným odvodněním a orbou (biologické, fyzikální a chemické vlastnosti půdy). Podpora rozšíření vhodných zemědělských kultur a rozvoj přírodě blízkých ekosystémů zároveň sleduje zájem odstartování procesu stabilizace místního klimatu na základě důsledné podpory funkce transpiračního chlazení; plošné uplatnění tohoto zájmu v praxi přispěje ke stabilizaci klimatu a zmírnění výskytu extrémních povětrnostních situací i v regionálních měřítcích. Součástí revitalizace krajiny je soustavná podpora obnovy biodiverzity, včetně budování územních systémů ekologické stability. Významnou zásadou, která revitalizaci kulturní krajiny charakterizuje, je uvedení komplexu revitalizačních opatření a změn do souladu se zájmy udržitelného hospodaření a života v krajině. To znamená, vytvoření stabilního souladu mezi specifickými bio- a socioekologickými vztahy v revitalizované krajině, tedy vytvoření systému, v němž jsou sladěny zájmy ochrany krajiny a jejích životně důležitých funkcí se všestrannými zájmy místních komunit, a to ve smyslu programu udržitelného rozvoje. Popsané negativní jevy lze odstranit koncepční revitalizací krajiny, úpravami, jež odstartují proces obnovy a stabilizace vodního režimu, to vše při současném rozšíření a diverzifikaci vhodných zemědělských kultur. Navazující rozvoj přírodě blízkých ekosystémů sleduje i podporu funkce transpiračního chlazení; plošné uplatnění tohoto zájmu přispěje ke stabilizaci místního klimatu a zmírnění výskytu extrémních povětrnostních situací i v regionálních měřítcích. Zásadou, již nelze pominout, je moudré uvedení revitalizačních opatření a změn do souladu se zájmy udržitelného života venkova. Jde o takový krajinný management, který respektuje potřebu vyvážení potřeby ochrany krajiny a jejích funkcí se zájmy udržitelného života místních komunit. Současná zemědělská krajina nabízí jen velmi omezené možnosti pracovního uplatnění obyvatel; cílem revitalizace krajiny by tak mělo být nejen zlepšení jejích ekologických funkcí, ale i podpora rozmanitosti činností v zemědělství, zvýšení atraktivity pro cestovní ruch i pro činnost malých zpracovatelských firem využívajících nové místní zdroje (např. sady, rychle rostoucí dřeviny využitelné v místní energetice, opomíjené tradiční plodiny aj.). Pro krajinné ekology není těžké navrhnout vhodná doporučení změn krajinného managementu. Vyvstává problém, s nímž budou muset zápolit všechny samosprávy i jiné subjekty (včetně mikroregionů), jež si přejí účinně bojovat proti negativním dopadům klimatických změn; tím problémem jsou lidé. Jde o velmi zajímavý sociologický problém, který klade nároky na schopnost vyjednávat, argumentovat a získávat spojence. Uskutečnění krajinotvorných opatření (obnova zaniklých cest a mezí, obnova zeleně, malých vodních toků atd.) v zemědělské krajině nebývá spojeno jen s pozitivními ohlasy; velmi často se najdou odpůrci. Významnou roli zde hrají vlastnické vztahy k půdě, ale i zájmy velkých zemědělských podniků, jež většinou takové změny odmítají. (Dobré zkušenosti jsou s malými farmami, jejichž hospodáři citlivě vnímají význam funkcí krajiny.) Tato bariéra často vede i k pokusům projektantů o nekonfliktní realizaci dílčích opatření, jež zlepšení funkcí krajiny ovšem nepřinesou. Příkladem může být odbahnění či obnova rybníka v protierozně nezajištěném povodí; značné náklady tak bývají vyplýtvány zcela zbytečně, protože za několik let je nutné odbahnění opakovat.


69

Zřejmě nejsložitější je splnit oprávněný požadavek obnovy pramenišť. Tento problém lze řešit mnoha způsoby, vždy ale půjde o opatření, která se většinou dotknou mnoha vlastníků půdy. Bez řešení tohoto problému budou veškeré snahy o stabilizaci odtokových poměrů marné. Pokud se vedení obce rozhodne pro poctivé řešení problémů spojených s výše popsanými negativními projevy klimatických změn, mají k dispozici ideální nástroj, komplexní pozemkové úpravy (KoPÚ). Ty jsou v ČR vymezeny zákonem č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Poctivě a účelně realizované KoPÚ řeší prakticky všechny výše popsané negativní dopady nevhodného krajinného managementu. V ČR jsou pozemkové úpravy, na rozdíl od ostatních zemí, kde na PÚ přispívají samotní vlastníci nebo obce, plně hrazeny státem. Odstartování KoPÚ může iniciovat Pozemkový úřad ČR. Je však v zájmu obcí, aby své problémy řešily iniciativně samy – zdola, komunitně. Aby o zahájení procesu pozemkových úprav mohla zažádat obec, musí získat souhlas vlastníků nejméně padesáti procent rozlohy zemědělských pozemků v katastru. Zkušenosti ukazují, že KoPÚ je vhodné realizovat tam, kde je o ně skutečný zájem. Musí se zde ovšem uplatnit společný zájem celé komunity, nikoli jen stavební firmy. Vedení obcí, které strádají dopady extrémních povětrnostních situací, by si měla uvědomit, že řešení KoPÚ musí být koncepční a důsledné. Aby toto bylo možné, musí činům předcházet dobrá osvěta a informovanost vedení obcí i občanů; ti by měli být seznámeni s podstatou problémů, s funkcemi krajiny i s možnostmi nápravy. Jen tak bude možné kvalitně argumentovat a vyjednávat se všemi zúčastněnými a také dohlédnout na skutečně pečlivé zpracování projektů vhodných opatření – jen tak lze předejít nebezpečí, že bude navrženo řešení v podstatě i kontraproduktivní. Významným problémem mikroregionu je narušení krajiny intenzivním jednostranným zemědělstvím, což vede k vážnému narušení odtokových poměrů, biodiverzity, krajinného rázu aj. Relativně velký (10) je počet obcí, které pociťují negativní dopady tohoto stavu (záplavy, splachy z polí, nedostatek vody). Na základě uvedeného stavu by bylo možné navrhnout řadu dílčích opatření; ta však všechna lze realizovat v rámci efektivně provedených KoPÚ (viz SWOT tabulky v kap. 2.4.5). S ohledem na výše popsaný stav environmentálních podmínek se proto doporučuje moderní systematické, koncepční a důsledné využití hlavního nástroje – KoPÚ; výhodou je skutečnost, že ve většině obcí dosud nebyly realizovány a vzniká tak významná příležitost přispět ke značnému zvýšení všech tří hlavních aspektů kvality života mikroregionu, včetně podpory zaměstnanosti. Pro dosažení cílového stavu, tj. revitalizace krajiny včetně zlepšení odtokových poměrů je žádoucí realizovat vhodné úpravy využití zemědělské půdy na maximální ploše území. V rámci KoPÚ jsou navrhována společná zařízení zaměřená na: • • •

protierozní opatření pro ochranu půdního fondu, vodohospodářská opatření sloužící k zadržení či neškodnému odvedení povrchových vod v zájmu ochrany obcí před záplavami, opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability, včetně zadržení vody v půdě i nádržích.


70

Z důvodu „nerespektování“ správních hranic přírodními a jinými vlivy je účelné realizovat KoPÚ ve větších územích, než je jedno k.ú. Z toho důvodu přichází v úvahu iniciovat KoPÚ zdola v několika vzájemně sousedících katastrech. Na základě plánu postupu realizace KoPÚ je vhodné v jednotlivých dílčích povodích oslovit představitele obcí s nabídkou iniciace KoPÚ prováděných s důrazem na stabilizaci odtokových poměrů. K tomu je samozřejmě nutné poskytnout obcím vhodnou formou potřebné informace a začlenit je tak do vedení komunitní práce v území. Pro efektivní plánování tohoto postupu v širším měřítku je žádoucí soustavná spolupráce subjektů, které jsou nějakým způsobem zainteresovány na řešení dopadů klimatických změn a zemědělské činnosti na vodu a na krajinu, tj. především: • • • •

Mikroregion Jindřichohradecko Státní pozemkový úřad Fakulta managementu VŠE ev. další zainteresovaní aktéři

Tato skupina by se měla pravidelně scházet a na základě podkladů o stavu pozemkových úprav a stupni ohrožení zemědělské půdy vybrat prioritní území k iniciování KoPÚ zaměřených na stabilizaci odtokových poměrů. Podkladem pro výběr prioritních území může být zejména výskyt kritických stavů v obcích (záplavy, splachy, sucha aj.). Třebaže KoPÚ jsou ideálním nástrojem, který může, pokud je důsledně využit, řešit celý komplex nejzávažnějších problémů v oblasti životního prostředí, zemědělství, lokální energetiky i cestovního ruchu, je nutné předpokládat, že podmínky k jejich realizaci nemusí být vždy ideální. Proto jsou zde předloženy i vybrané dílčí návrhy opatření a aktivit, jež by ke kvalitě života mikroregionu měly přispět a bylo by možné financovat je z různých zdrojů. Dílčí aktivity doporučené všem obcím: •

• • •

•

• • •

Všestranná osvěta pro veřejnost zaměřená na péči o krajinu, management krajiny, významné vztahy a problematiku prevence negativních dopadů klimatických změn na krajinu (vodní režim, příčiny vzniku extrémních povětrnostních situací, možné formy ohrožení atd.). V rámci prevence negativních dopadů klimatických změn zaměřit se na důsledné řešení problému zásobování obyvatel pitnou i užitkovou vodou, včetně ochrany zdrojů vody (vrty, studny). Vzdělávání členů obecních zastupitelstev v oblasti prevence negativních dopadů klimatických změn. Zpracování energetických auditů v obcích s důrazem na optimalizaci otopů na základě místních zdrojů energie (produkce rychle rostoucích dřevin, RRD, na zemědělské půdě či jiných vhodných zdrojů biomasy). (Třebaže je v řadě obcí zaveden plyn, absolutní většina domácností využívá tuhá paliva, velmi často levné nekvalitní uhlí, což má v zimě negativní dopady na ovzduší.) Podpora diverzifikace činností v zemědělství s důrazem na produkci tradičních plodin vhodných pro místní zpracovatelské podnikání, prodej ze dvora, ekologických forem hospodaření na půdě, agroturistiku atd. Získání mladých lidí pro ekologické zemědělství, s důrazem na využití pozemků nyní pronajatých velkopodnikatelům v zemědělství. Minimalizace záborů zemědělské půdy. Podpora rozšíření ekologicky stabilních ploch v krajině (viz KES) – sady, lesy, luční porosty, nivy toků a mokřady, víceleté kultury; RRD aj.


71

• • • •

V rámci ÚP obcí se zaměřit na plochy vhodné k rekultivaci a podpoře přírodních prvků v území v rámci ÚSES, včetně realizace lÚSES již navržených. Minimalizovat zásahy do lesních porostů s cílem omezit další fragmentaci území a zásahy do prvků ÚSES (biocenter a biokoridorů). Při zpracování ÚP obcí se zaměřit na možnosti zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). Inventarizace společenstev refugiálního charakteru v krajině a mapování výskytu zvláště chráněných druhů.


72

Program rozvoje Mikroregionu Jindřichohradecko

Recommend Documents