Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
POTENCIÁL ROZVOJE MIKROREGIONU RAJHRADSKO Development Potential in Rajhradsko Microregion Diplomová práce
Vedoucí práce:
Autor:
Ing. Vilém Pařil
Bc. Iva Dvořáková Brno, 2015
Jméno a příjmení autora:
Iva Dvořáková
Název diplomové práce:
Potenciál rozvoje mikroregionu Rajhradsko
Název práce v anglickém jazyce:
Development Potential in Rajhradsko Microregion
Katedra:
Regionální ekonomie a správa
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Vilém Pařil
Rok obhajoby:
2015
Anotace Diplomová práce, zaměřující se na zjištění potenciálu rozvoje mikroregionu Rajhradsko, shrnuje v první části teoretické poznatky týkající se tohoto tématu. Dále představuje mikroregion Rajhradsko společně s jeho základními demografickými charakteristikami. Na tuto část navazuje analýza mikroregionu, v rámci které je zjišťována vybavenost mikroregionu a jeho spádovost společně s pracovními možnostmi, bytovou situací, dopravní dostupností a kvalitou života. V závěru práce jsou navrhnuta doporučení, která by měla napomoci následnému rozvoji mikroregionu.
Annotation The thesis focuses on finding the development potential of the microregion of Rajhradsko. In the first part, it summarizes the theoretical knowledge on this topic. Next, it presents the microregion of Rajhradsko, along with its basic demographic characteristics. This part is followed by an analysis of the microregion within which are determined the amenities of the microregion and its catchment area, along with employment possibilities, housing situation, transportation availability and a quality of life. In conclusion, there are proposed recommendations that should help the consequent development of the microregion.
Klíčová slova mikroregion Rajhradsko, mikroregion, rozvoj mikroregionu, Holasice, Opatovice, Popovice, Rajhrad, Rajhradice
Keywords Rajhradsko microregion, microregion, microregion development, Holasice, Opatovice, Popovice, Rajhrad, Rajhradice
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Potenciál rozvoje mikroregionu Rajhradsko vypracovala samostatně pod vedením Ing. Viléma Pařila a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 4. 1. 2015 _________________________________ vlastnoruční podpis autora
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala mému vedoucímu Ing. Vilému Pařilovi za odborné vedení a za cenné připomínky, které mi pomohly ke zpracování této diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala všem obyvatelům mikroregionu Rajhradsko, kteří byli tak ochotní a zúčastnili se dotazníkového šetření.
OBSAH ÚVOD ...................................................................................................................................................15 1
VYMEZENÍ MIKROREGIONU V RÁMCI DANÉ PROBLEMATIKY ................................16 1.1
Legislativní vymezení................................................................................................................ 16
1.2
Spolupráce obcí ........................................................................................................................... 17
1.2.1
Meziobecní spolupráce .................................................................................................... 20
1.2.2
Spolupráce obcí se subjekty v území .......................................................................... 21
1.2.3
Ostatní .................................................................................................................................... 22
1.3
2
1.3.1
Rozvoj území mikroregionu........................................................................................... 27
1.3.2
Management rozvoje mikroregionů ........................................................................... 30
1.3.3
Nástroje pro hodnocení efektivity managementu................................................. 30
MIKROREGION RAJHRADSKO.............................................................................................32 2.1
Historie území .............................................................................................................................. 34
2.1.1
Rajhrad ................................................................................................................................... 34
2.1.2
Rajhradice ............................................................................................................................. 34
2.1.3
Holasice .................................................................................................................................. 35
2.1.4
Opatovice............................................................................................................................... 35
2.1.5
Popovice ................................................................................................................................ 35
2.2 3
Mikroregion .................................................................................................................................. 23
Základní údaje o obyvatelstvu ............................................................................................... 36
ANALÝZA MIKROREGIONU RAJHRADSKO ......................................................................42 3.1
Vybavenost a spádovost ........................................................................................................... 42
3.1.1
Zdravotnická zařízení ....................................................................................................... 43
3.1.2
Školská zařízení .................................................................................................................. 44
3.1.3
Maloobchod .......................................................................................................................... 48
3.1.4
Služby ..................................................................................................................................... 49
3.2
Zaměstnání .................................................................................................................................... 51
4
3.2.1
Zaměstnanost ....................................................................................................................... 51
3.2.2
Podnikatelská aktivita ...................................................................................................... 55
3.2.3
Dojížďka ................................................................................................................................. 56
3.3
Bytová situace............................................................................................................................... 58
3.4
Obslužnost a dopravní dostupnost....................................................................................... 61
3.5
Cestovní ruch a volnočasové aktivity .................................................................................. 64
3.5.1
Přírodní zajímavosti a historické památky .............................................................. 64
3.5.2
Kulturní akce ........................................................................................................................ 67
3.5.3
Zájmové spolky.................................................................................................................... 68
3.5.4
Sportovní vyžití ................................................................................................................... 69
NAVRHOVANÁ DOPORUČENÍ ............................................................................................. 70 4.1
Zlepšení propagace mikroregionu........................................................................................ 70
4.2
Zvýšení informovanosti podnikatelů a zlepšení jejich propagace ........................... 71
4.3
Využití existujících projektů ku prospěchu mikroregionu ......................................... 72
4.4
Vytvoření strategického plánu ............................................................................................... 73
4.5
Vydávání tištěného zpravodaje ............................................................................................. 74
ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 75 POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................................................ 77 SEZNAM OBRÁZKŮ......................................................................................................................... 83 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................... 84 SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................................................... 85 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................. 87
ÚVOD Rozdíly mezi rozvojem jednotlivých území jsou vždy diskutovaným tématem. Je jedno, zda se jedná o celou republiku, kraj, region, mikroregion či jednotlivé obce. Vždy existuje snaha o zlepšení situace daného území. U jednotlivých obcí, zvláště u menších obcí, je ovšem situace horší. Obvykle totiž nedisponují dostatečnými prostředky, nebo je neumějí dostatečně využít. Spolupráce s dalšími obcemi jim umožňuje realizovat daleko rozsáhlejší akce sahající i mimo území samotné obce. Stejná situace je i u mikroregionu Rajhradsko, který sdružuje menší obce jako Popovice, Holasice, Opatovice, Rajhradice a město Rajhrad. Výhodou tohoto mikroregionu, nacházejícího se v Jihomoravském kraji, je především jeho poloha a existence větších měst v jeho blízkém okolí. Cílem
předkládané
diplomové
práce
je
analyzovat
současnou
situaci
mikroregionu Rajhradsko a všech jeho členských obcí a následně na to navrhnout možnosti dalšího rozvoje mikroregionu. Samotná diplomová práce je rozdělena na několik částí. V první části jsou shrnuty teoretické poznatky týkající se uvedeného tématu s uvedením použitých zdrojů. Následuje stručné představení mikroregionu Rajhradsko a jeho území společně s historií jednotlivých obcí a základních demografických údajů o obyvatelstvu. V další části je provedena podrobnější analýza mikroregionu. Na základě dat získaných především z Českého statistického úřadu a provedeného dotazníkové šetření byla zjištěna vybavenost jednotlivých obcí, resp. celého mikroregionu, a jeho spádovost. Pozornost byla zaměřena především na zdravotnická a školská zařízení, maloobchod, služby a zaměstnání v mikroregionu. Dále je rozebrána i bytová situace společně s obslužností
a
dopravní
dostupností
a
s přehledem
turistických
atraktivit
a volnočasových aktivit v mikroregionu. V poslední části diplomové práce je navrhnuto několik doporučení, jejichž realizace by měla napomoci dalšímu rozvoji mikroregionu. S ohledem na finanční situaci mikroregionu byla navržena opatření finančně poměrně nenáročná.
15
1
VYMEZENÍ MIKROREGIONU V RÁMCI DANÉ PROBLEMATIKY Rovnoměrný rozvoj regionů je jedním z diskutovaných témat regionální politiky
státu, ale i Evropské unie. Cílem je přispět k rozvoji regionů v oblasti ekonomické, sociální a environmentální a tím tak snížit vzniklé regionální disparity, k čemuž mají mimo jiné napomoci i prostředky čerpané ze strukturálních fondů EU. Výsledkem by měl být vyvážený rozvoj regionů, snižování nezaměstnanosti, ochrana životního prostředí atd. Regionální rozvoj je ovlivňován mnoha faktory, které mají vliv jak na ekonomickou výkonnost daného regionu, tak i na kvalitu života. K těmto faktorům patří např. technická vybavenost území, rozvoj podnikatelských aktivit, ochrana životního prostředí nebo snižování nezaměstnanosti a rozvoj lidského potenciálu. Důležitá je především ekonomická výkonnost daného regionu vycházející z jeho ekonomické základny, kterou tvoří ekonomické subjekty a jejich vzájemné vazby i vazby s okolím. K ekonomické výkonnosti regionu značně přispívají podnikatelé svoji podnikatelskou aktivitou. Ta ve výsledku ovlivňuje celkovou konkurenceschopnost regionů, od které se odvíjí úroveň příjmů (které jsou součástí hrubého domácího produktu) a zaměstnanosti (Jánský, 2010, str. 26–28). K rozvoji regionů mají napomoci tzv. nástroje regionálního rozvoje. Starzyczná a kol. (2005, str. 100) uvádějí následující dva, které jsou užívané v teorii i praxi:
koncepce exogenního rozvoje – která je tvořena například daňovými úlevami, poskytnutými dotacemi, externími financemi, transferem technologií apod.
koncepce endogenního rozvoje – ta klade velký důraz na roli místních společenství, kvality vztahů a sociální regulace.
1.1 Legislativní vymezení Regionální politika v České republice je vymezena několika následujícími zákony. Co se týká prostorového vymezení, tak jako klíčový lze označit zákon č. 128/2000 Sb., o obcích a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích. Z věcného hlediska je důležitý zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Tento zákon stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj ústředním orgánem ve věcech regionální politiky. Samotné MMR bylo vytvořeno zákonem č. 272/1996 Sb. a má za úkol: 16
spravovat finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu,
koordinovat činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu včetně koordinace financování těchto činností, pokud tyto prostředky přímo nespravuje,
zabezpečovat informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením a zajišťuje činnosti spojené s procesem
zapojování
územních
samosprávných
celků
do
evropských
regionálních struktur (Metodická podpora regionálního rozvoje, online). V později přijatých Zásadách regionální politiky ČR (usnesením vlády č. 235/1998) byly dořešeny dosavadní nedostatky, ale také byla vymezena realizace regionální politiky, která se odehrává na úrovni státní a regionální. Na státní úrovni je pozornost zaměřena především na předem stanovené regiony, zatímco na úrovni regionální se zaměřuje na celé území (Metodická podpora regionálního rozvoje, online). Zásadním zákonem pro regionální politiku je zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, který navazuje na výše zmíněné Zásady regionální politiky ČR. Tento zákon již definuje pojem „region“, ale také:
uvádí oblasti, ve kterých je regionální rozvoj podporován,
stanovuje zaměření státní podpory regionálního rozvoje,
definuje programové dokumenty na celostátní a krajské úrovni,
vymezuje působnost MMR, krajů a obcí při podpoře regionálního rozvoje,
klade důraz na vyvážený rozvoj území prostřednictvím podpory problémových regionů,
definuje regiony soudržnosti a jejich orgány s vymezením jejich působnosti (Metodická podpora regionálního rozvoje, 2014).
1.2 Spolupráce obcí Pro Českou republiku je typický vysoký počet obcí a jejich roztříštěnost (fragmentace). To má za následek vznik disparit mezi jednotlivými regiony. U malých a středně velkých obcí se v návaznosti na to vyskytuje problém s nedostatečnou kvalifikací jak u zaměstnanců, tak i představitelů samospráv, což brání efektivnímu 17
řízení rozvoje jednotlivých obcí (Ponikelský, Novotná, 2010, str. 48–49). Co se týká regionálních rozdílů v ČR, tak v roce 2010 měla ČR v rámci zemí OECD 8. největší regionální rozdíly v HDP na obyvatele (OECD, 2014, str. 233). Tyto problémy jsou řešeny prostřednictvím nástrojů územního rozvoje. Binek a kol. (2010) uvádějí následující:
administrativní nástroje (legislativa, závazné procedury, postupy, organizační normy),
koncepční nástroje (strategie, programy, plány, politické deklarace, územně plánovací dokumenty, pozemkové úpravy),
institucionální nástroje (instituce, spolupráce, regionální management),
věcné nástroje (infrastruktura, poskytnutí prostor, služeb, hmotného plnění, poradenství),
sociálně-psychologické nástroje (vzdělávání, komunikace, motivace),
finanční nástroje (systémy finančních podpor, dotace, granty). V rámci institucionálních nástrojů může obec vytvářet nové instituce bez její
přímé účasti, ve kterých má většinou 100% podíl nebo rozhodující většinu. Tyto subjekty obec vytváří za účelem řešení problémů jako např. doprava, zdravotnictví, odpadové hospodářství apod. Další možností je členství obce a ostatních aktérů, kteří se účastní na rozvoji území, v nově vytvořeném subjektu. Jedná se zejména o dobrovolné svazky obcí, místní akční skupiny, členství v asociacích (např. Svaz obcí a měst ČR). Významnou se také stává spolupráce soukromého a veřejného sektoru, tzv. PPP (Holeček a kol., 2009, str. 24–25).
18
Obr. 1: Schéma členění způsobů a forem spolupráce
Zdroj: Galvasová a kol., 2007 Spolupráce obcí je významná při rozvoji regionů, kdy se obce snaží lépe využívat své disponibilní prostředky za účelem dosažení stanoveného cíle. Díky spolupráci mohou být realizované i projekty, které by v rámci působnosti jednotlivých obcí nebylo možné uskutečnit. U obecní spolupráce se jedná především o účelovou spolupráci, kdy obec realizuje investiční akci, která přesahuje její katastrální území, podílí se na rozvojových aktivitách regionu, anebo řeší zabezpečení výkonu přenesené působnosti státní správy (Galvasová a kol., 2007, str. 12–13). Existují ovšem různé typy spolupráce, Galvasová a kol. (2007, str. 23) uvádí následující členění spolupráce z hlediska typu aktérů, rozlišuje zde spolupráci:
meziobecní,
obcí se soukromým sektorem,
19
obcí s jinými subjekty veřejné správy.
1.2.1 Meziobecní spolupráce Meziobecní spolupráce je zvlášť upravena zákonem. Podle zákona (§46 odst. 2 zákona o obcích) mohou obce uzavírat spolupráci:
na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,
na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí,
zakládáním právnických osob podle zvláštního zákona dvěma nebo více obcemi. V České republice obce při vzájemné spolupráci nejčastěji volí formu
dobrovolného svazku obcí (DSO). Jeho členy mohou být pouze obce a vykonávaná činnost DSO musí spadat pod samostatnou působnost obcí, nebo se musí jednat o činnosti spojené s prosazováním společných zájmů obcí. DSO zakládají povětšinou obce, které se nacházejí na uceleném území, které je určeno přírodními, historickými či technickými hranicemi, nebo jinými prvky, ale není to vždy pravidlem. DSO lze dělit na monotematické svazky a mikroregiony. Monotematické svazky jsou zakládány za účelem realizace nějaké specifické činnosti (např. výstavba silnice) a po ukončení akce svazky obvykle zanikají. Naopak mikroregiony vznikají za účelem dlouhodobější spolupráce, kdy cílem spolupráce je celkový rozvoj území (Galvasová a kol., 2007, str. 28–30). Další dvě formy spolupráce jsou již méně využívané. Společnou právnickou osobu (s.r.o. nebo a.s.) obce zakládají v případě, že vyžadují stabilnější spolupráci (např. dopravní podnik). Smí ji zakládat dvě a více obcí, přičemž její založení se řídí obchodním zákoníkem, který zároveň upravuje i rozsah ručení za závazky společnosti. Společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku a zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku (zrušení s likvidací nebo bez likvidace), přičemž pokud není určeno jinak, tak společnost vzniká na dobu neurčitou (Galvasová a kol., 2007, str. 31). Smlouva ke splnění konkrétního úkolu byla poprvé zmíněna v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích. U této smlouvy se vždy jedná o zajištění úkolu v rámci samostatné působnosti obcí, které tuto smlouvu uzavřely (nejde zde ale o vznik právnické osoby). Většinou je smlouva sjednávaná, pokud obec musí realizovat akci, 20
která přesahuje její hranice, ale význam realizované akce ovlivní i ostatní obce (např. odvoz odpadu). Smlouvu mohou obce uzavírat na dobu určitou nebo neurčitou (Galvasová a kol., 2007, str. 31).
1.2.2 Spolupráce obcí se subjekty v území
Místní akční skupiny (MAS) – byly vytvořeny na základě iniciativy LEADER+. V rámci MAS dochází na určitém území ke spojování subjektů z veřejného a soukromého sektoru a jejich následné spolupráci, nejčastěji ve formě občanského sdružení. Podmínkou MAS je, že se musí skládat z reprezentativního vzorku partnerů, přičemž na rozhodovací úrovni musí být minimálně 50 % zástupců soukromého sektoru (Galvasová a kol. 2007, str. 32). Další podmínkou je, že MAS se musí nacházet na celistvém území s 10 000–100 000 obyvateli (s vyloučením měst nad 25 000 obyvatel) a za předpokladu, že každá obec se nachází jen v jedné MAS. Hlavní úkol, který MAS mají, je získávání a následné rozdělování finančních prostředků v rámci regionu v souladu s předem schválenou strategií, čímž vytvářejí lepší podmínky pro podnikatele, neziskové organizace a obce na daném území. Na podporu MAS funguje v ČR Národní síť Místních akčních skupin České republiky, která napomáhá rozvíjet jejich spolupráci a sdělování zkušeností (Národní síť Místních akčních skupin ČR, 2014).
Public-Private Partnership (PPP) – Existuje mnoho definic popisujících PPP, jednu z nich uvádí např. Ostřížek a kol. (2007, str. 2): „Public Private Partnership je smluvně upravené partnerství veřejného a soukromého sektoru vedoucí k zajištění veřejné infrastruktury a služeb a využívající schopností obou partnerů pomocí nejvhodnější možné alokace zdrojů, odpovědnosti a rizik a tomu odpovídajících příjmů.“ PPP odsouvá veřejný sektor z role přímého provozovatele a přiděluje mu roli regulátora a vykonavatele kontroly, s tím je také spojený přísun soukromých investic do veřejného sektoru a prospěch z know-how a pracovních postupů využívaných v soukromém sektoru (Asociace pro rozvoj infrastruktury, 2014). V rámci PPP se používají dva základní způsoby řešení, které uvádí Galvasová a kol. (2007, str. 36): o Založení společnosti pro zvláštní účel (Special Purpose Vehicle) – obec, kraj,
region,
stát
či
jiná 21
veřejná
instituce
založí
společně
se soukromou fyzickou či právnickou osobou samostatnou společnost. Této společnosti je následně udělena koncese, na základě které může dlouhodobě provozovat danou činnost (např. dodávky energie). o Vytvoření veřejně prospěšné stavby – vytváří ji soukromý investor, který ji i spravuje a provozuje (např. dopravní stavby). Veřejný sektor poté platí za dostupnost této služby, ale finanční prostředky může investor získávat i od konečných zákazníků.
Místní Agenda 21 – viz kapitola nástroje pro hodnocení efektivity managementu.
Zájmové sdružení právnických osob – nový občanský zákoník již tuto formu nezahrnuje, nemohou tedy vznikat další zájmová sdružení právnických osob. Již vzniklé sdružení se dále řídí dle dosavadních právních předpisů (epravo.cz, 2012).
1.2.3 Ostatní
Národní síť zdravých měst ČR (NSZM ČR) – „je asociací aktivních místních samospráv, které se programově hlásí k principům udržitelného rozvoje, zapojují veřejnost do rozhodovacích procesů a podporují zdravý životní styl svých obyvatel“. Toto zájmové sdružení právnických osob bylo vytvořeno v roce 1994 jedenácti aktivními městy. Od roku 2003 je sdružení otevřeno všem typům municipalit a právnickým osobám a umožňuje tak jeho členům mezi sebou sdílet zkušenosti z různých oblastí rozvoje. Sdružení také napomáhá zpracovat a řídit kvalitní strategii rozvoje, poskytuje informace a služby k finančním zdrojům (např. dotace), nabízí spolupráci s odbornými partnery v ČR i zahraničí a jiné (Národní síť Zdravých měst, 2014).
Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) – je zájmovým sdružením právnických osob, jehož členy jsou obce a města. Je celostátní, dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací, která se podílí na přípravě a tvorbě návrhů legislativních i nelegislativních opatření, která se týkají kompetencí obcí. Jeho cílem je obhajovat zájmy měst a obcí, posilovat jejich ekonomickou samostatnost, vzdělávat zastupitele a pracovníky samospráv, podporovat výměnu zkušeností a podobně (Svaz měst a obcí České republiky, 2014). 22
Přeshraniční impulzní centra
– „jsou evropským pilotním projektem
přeshraniční spolupráce regionů podél příhraničních oblastí Dolního Rakouska, České republiky, Slovenska a Maďarska“. Pomáhají překonávat technické a společenské hranice a nabízejí podpůrnou činnost při realizaci přeshraničních projektů zejména v oblasti hospodářství, kultury a sociální oblasti (Galvasová a kol., 2007, str. 40).
Euroregiony – převážně mají formu zájmových sdružení právnických osob nebo sdružení subjektů na základě smlouvy, kdy jejich cílem je „postupně snížit význam státních hranic na úroveň správního členění s pozitivně stimulujícím účinkem na spolupráci“. Euroregiony mohou působit jako poradní a servisní místo, nebo mohou tvořit aktivně se scházející pracovní skupiny, které řeší dané problémy či připravují dotační programy s cílem zlepšovat životní podmínky obyvatelstva a vyrovnávat rozvoj území na obou stranách hranice (Galvasová a kol. 2007, str. 41).
Partnerství měst a obcí (town-twinning) – jedná se o dlouhodobou mezinárodní spolupráci samospráv, kdy se pravidelně setkávají zastupitelé měst a občané. Jedinečnost spočívá v zapojení všech skupin občanů, čímž dochází k předávání zkušeností, navazování vazeb např. mezi obyvateli, organizacemi a úřady, dochází k posilování občanské zodpovědnosti a podobně (Partnerská města, 2014). Partnerská spolupráce se může vyskytovat v následujících podobách (Partnerská města, 2014): o formální partnerství (na základě podepsané smlouvy), o spolupráce na společném projektu, o neformální partnerství (bez podepsané smlouvy).
1.3 Mikroregion Regiony mají mnoho různých vymezení, mohou mít například různou velikost, kdy je regionem nazýváno území střední Evropy, regiony soudržnosti či jednotlivé kraje. Také mohou být regiony území, která mají stejnou specializaci (např. zemědělství). Pro účely
regionálního
rozvoje
jsou
významné
především
ekonomické,
sociální
a administrativní charakteristiky, v zásadě tedy regiony, které mají minimální hospodářský a sociální potenciál (Maier, 2012, str. 170–171). Další možnost vymezení 23
regionu nabízí urbanistická teorie, která popisuje region jako „prostor zázemí velkých měst, tzv. prostor aglomerací“ (Pápol a kol., 2006, str. 12). Maier (2012, str. 170) dále uvádí obecné rozdělení regionů na regiony:
fyzické – území, které určují přírodní prvky jako hory, řeka, bažiny apod. a na jehož území se vyskytují stejné nebo alespoň podobné přírodní podmínky,
administrativně správní – zde jsou hranice regionu pevně určeny,
funkční – kde území alespoň v jednom směru funguje jako celek. V těchto regionech nejsou hranice pevně stanoveny, ale jsou přechodové. Region jako celek můžeme rozdělit na tři hlavní části – jádro, zázemí a hranice.
Jádrem je nejčastěji myšlena nejstarší část území, která podmiňovala další rozvoj osídlení. Obvykle se jedná o město, kde jsou vztahy a vazby nejintenzivnější. Také díky silným sídelním vztahům dochází ke vzniku sídelní regionální aglomerace, která může mít i několik jader. Dle významnosti pak rozlišujeme centra mikroregionální, meziregionální a makroregionální. Za jádrem následuje zázemí regionu, což je území, které jádro obklopuje. Zázemí lze dělit na území zájmové a území spádové. U zájmového území má na jeho užívání zájem samotné centrum. To může být zázemím zásobováno, centrum zde má úložiště komunálních odpadů, anebo zázemí plní pro centrum rekreační funkci. Zázemí spádové naopak plní funkci sídelní, lidé jsou zde ubytováni a za prací a službami dojíždějí do centra. Poslední součástí regionu jsou hranice. Ty mohou být přírodní, administrativní nebo historické (Pápol a kol. 2006, str. 13–14). Pápol a kol. (2006, str. 17–19) na základě poznatků od Hampla také uvádějí následující členění regionů dle řádovostní hierarchizace na:
subregiony – jsou to území, kde obyvatelé nemohou uskutečňovat zároveň všechny své potřeby jako bydlení, práci a základní služby. Vždy něco postrádají, nejčastěji se jedná o nedostatek pracovních příležitostí. Takové subregiony se nejčastěji vyskytují v zázemí velkých měst, kdy obyvatelé bývají v subregionu ubytováni, ale za zaměstnáním dojíždějí do centra.
24
mikroregiony – jsou menší území, ve kterých, na rozdíl od subregionů, již obyvatelé mohou realizovat všechny své potřeby. V rámci České republiky jsou mikroregiony ještě děleny na: o mikroregiony 1. řádu – v těchto mikroregionech je již většinou plně vyvinuta základní občanská vybavenost. Jejich centry se obvykle stávají obce s rozšířenou působností. o mikroregiony 2. řádu – jsou obdobné jako okresy, jelikož se sestávají ze středisek, která byla do konce roku 2012 označována jako okresní města. I když byly okresní úřady zrušeny, tak členění České republiky na okresy zůstalo, například pro potřeby správy sociálního zabezpečení či statistického šetření. V těchto mikroregionech je již občanská vybavenost na vyšší úrovni, v centrech se vyskytují střední školy, divadla, polikliniky apod.
mezoregiony – se rozkládají na rozsáhlém území, kdy jejich celistvost je z části ovlivněna prostorovými vztahy obyvatelstva. Je pro ně typická tzv. nadmístní občanská vybavenost jako vysoké školy, supermarkety, obchodní centra, nemocnice apod. Mezoregiony můžeme dále ještě dělit na: o mezoregiony 1. řádu – na území České republiky je možné vymezit celkem 12 meziregionálních středisek (např. Hradec Králové nebo Pardubice). o mezoregiony 2. řádu – za jejichž centra jsou označována města Praha, Brno a Ostrava.
makroregiony – v našich poměrech je jako makroregion chápána celá Česká republika. Škrabal a kol. (2006, str. 23) uvádějí následující podtypy mikroregionů z hlediska
poměru velikosti první největší a druhé největší obce mikroregionu:
mikroregion jako sdružení menších obcí, které obklopují spádové centrum a
mikroregion, ve kterém se nachází více obcí, které mají podobnou velikost či význam. 25
Pro vznik mikroregionů existují různé důvody. Dříve vznikaly mikroregiony převážně monotematické, kdy docházelo ke spolupráci pouze na daný úkol, po jehož dokončení spolupráce skončila. V menší míře se poté na spolupráci navázalo za účelem komplexního rozvoje. Postupem času se situace obrátila a mikroregiony vznikající zdola mají převážně komplexní charakter a monotematické svazky se oproti nim stávají méně častými (Ústav územního rozvoje, 2013). Od poloviny 90. let na základě programu SAPARD a Programu obnovy venkova začala vznikat dobrovolná spolupráce obcí, kde obce řešily společné problémy v rámci tzv. mikroregionů. Tyto spolupráce neměly danou právní formu, ta byla stanovena až zákonem č. 128/2000 o obcích. Od 90. let se také změnil důvod obecní spolupráce z obecného rozvoje území (např. rozvoj technické infrastruktury) směrem ke spolupráci zaměřené na rozvoj cestovního ruchu a venkovské turistiky (Škrabal a kol., 2006, str. 19). Od roku 2004 začaly z podnětu programů typu LEADER vznikat nové, tzv. leaderovské mikroregiony, kde území, na kterém se rozkládají, je určeno působností místní akční skupiny. Tyto mikroregiony přispívají k rozvoji území na lokální úrovni díky použité metodě „zdola nahoru“. Leaderovský region je tedy „ucelený územní celek vydefinovaný
počtem
obyvatel
v rozmezí
10 000–100 000,
a
hustotu
obyvatel
nepřekračující 120 obyv./km2, který má zpracovanou integrovanou strategii rozvoje, používající pilotní a inovativní přístupy pro řešení společných problémů za účasti klíčových subjektů mikroregionu, nejčastěji obcí, občanských sdružení, podnikatelů, zájmových sdružení apod.“ (Škrabal a kol. 2006, str. 21). V současných podmínkách České republiky lze mikroregion definovat jako „sdružení obcí s různou právní formou subjektivity. Jejich cílem je společný rozvoj území vymezený společným katastrálním územím jednotlivých členských obcí. Mikroregiony mají formálně ustanoveny volené orgány, které se podílejí na strategickém plánování a realizaci jednotlivých aktivit a projektů. Charakter spolupráce je dán funkčními vazbami a specifikami regionu. Jejím smyslem je především usilování o realizaci politických a ekonomických výhod, iniciace pozitivních růstových trendů či minimalizace dopadů negativních jevů ve vývoji venkovských regionů“ (Škrabal a kol., 2006, str. 21).
26
1.3.1 Rozvoj území mikroregionu Obce, v rámci své samostatné působnosti, vytvářejí programy rozvoje obce, které jsou zpracovávány na čtyřleté volební období. V tak krátkém intervalu ovšem nejsou schopny realizovat rozsáhlejší akce, proto by obce měly zpracovávat strategický plán, který lze během volebních období konkretizovat. Strategické plánování je zaměřeno na dlouhodobé cíle týkající se celého území, ale i jednotlivých částí a umožňuje efektivní řízení rozvoje území. Výstupy strategického plánování by měly být propojeny jak s programovými rozvojovými dokumenty, tak i s nástroji územního plánování (Maier, 2012, str. 39–43).
Územní plánování – má za úkol dbát o to, aby byly vytvářeny předpoklady pro výstavbu a v souladu s tím i pro udržitelný rozvoj. Důležitým bodem je vytvoření dlouhodobé koncepce rozvoje, kde je stanoveno, v čem spočívá udržitelnost rozvoje daného území a v návaznosti na to jsou stanoveny rozvojové cíle. Koncepce by neměla být často měněna, avšak měla by být průběžně hodnocena, je-li stále udržitelná, a jestli není vhodné ji částečně upravit či úplně nahradit. Dále by měla být především srozumitelná, transparentní a měla by být přijata veřejností. Konečným výstupem územního plánování je na místní úrovni územní plán či podrobnější regulační plány, které mohou navíc plnit i územně rozhodovací funkci (Maier, 2012, str. 44–46).
Strategický rozvojový dokument mikroregionu – je dokumentem, jenž pomáhá řídit změny v území. Poukazuje na jeho silné a slabé stránky a v návaznosti na to stanovuje rozvojové priority, cíle, opatření a doporučení, která směřují k rozvoji daného území.
Jeho úspěšnost je ovšem podmíněna
dobrou znalostí řešeného území, ale také spoluprací odborníků z různých oblastí při jeho vytváření. Ve strategickém rozvojovém dokumentu by se měly řešit především oblasti: hospodářství regionu, zaměstnanost a trh práce, lidské zdroje, inovace, doprava, technická infrastruktura, občanská vybavenost, regionální marketing a podpora investování do regionu, životní prostředí a přírodní zdroje, sociální rozvoj, vzdělanost, kultura, turistika a cestovní ruch, územně plánovací dokumentace obcí mikroregionu, vnější vztahy mikroregionu, brownfieldy a průmyslové zóny (Labounková, Půček, Rohrerová a kol., 2009, str. 7–8). 27
Jako hlavní přínosy strategie uvádí Holeček a kol. (2009, str. 27) následující: o sladění představ o rozvoji obce, o identifikaci problémů a možných řešení, o formulaci rozvojových záměrů a projektů, o rozvržení realizace aktivit a identifikaci subjektů na nich se podílející, o alokaci vlastních finančních prostředků a určení potřeby prostředků vnějších, o východisko pro územní průmět rozvojových aktivit v územním plánu. V České republice je pro strategické plánování využívána expertní a komunitní metoda. Expertní metodu využívají především velká území jako mikroregiony, velká města či kraje. K vypracování strategie je zde využíváno znalostí externích odborníků a často jsou najímány poradenské firmy. Zaměřuje se na komplexní rozvoj území, přičemž se snaží co nejobjektivněji zachytit skutečnosti. Komunitní metoda je naopak vhodnější pro menší území jako malé obce, města a rovněž mikroregiony. Do strategického plánování jsou zde do určité míry zapojováni místní aktéři. Tato metoda ovšem neřeší komplexní rozvoj území, ale zaměřuje se pouze na vybrané problémy, kdy se snaží zachytit skutečnosti, které jsou nejpřijatelnější pro místní aktéry (Holeček a kol. 2009, str. 27–28). Obecně řečeno je pro efektivní plánování nutná znalost jak současného stavu, tak i dosavadního vývoje daného území. Je rovněž vhodné si předem nadefinovat cíle, jejichž naplnění je žádoucí a vymezit si určité kroky, které povedou k jejich dosažení. V první řadě by měla být provedena analýza určitého území, v rámci které dochází k celkovému zhodnocení dosavadního vývoje, ale také k nalezení doposud projevených vývojových trendů. Dalším krokem je syntéza dosavadních výsledků a následné definování strategických vizí. V rámci syntézy dochází k vypracování SWOT analýzy (určení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb) a stanovení většinou dvou až čtyř hlavních vizí, kterých by mělo být dosaženo. Na tento základ již navazuje poslední část v podobě specifických, na sebe logicky navazujících, strategických kroků, jejichž postupná realizace bude směřovat k naplnění předem stanovené vize (Perlín, 2002, str. 3–23).
28
Obr. 2: Vztah strategického a územního plánování
Zdroj: Binek a kol., 2010 Možnosti rozvoje území se také odvíjejí od potenciálu, kterým dané území disponuje. Potenciál určitého území je představován kombinací vlastností, kterými území disponuje, ale jejichž využití je ovlivňováno aktivitou obyvatel, polohou místa a velikostí disponibilního kapitálu. Obce, potažmo i regiony, jsou ovlivňovány kombinací těchto vstupů při stanovování optimální strategie (Binek a kol., 2010, str. 17). Na možnosti, kterými dané území disponuje lze nahlížet dle Binka a kol. (2010, str. 17) z hlediska:
obyvatel – pro obyvatele jsou rozhodující faktory, které významně, v pozitivním slova smyslu, ovlivňují jejich život, jako kvalita životního prostředí, dopravní dostupnost, pracovní příležitosti apod.,
ekonomického rozvoje – důležité jsou faktory, na základě kterých lze do místa přilákat nové obyvatele, podnikatele a investory (kvalitní silnice, atraktivita území, kvalifikovaná pracovní síla apod.),
návštěvníků – zde jsou na prvním místě faktory, díky kterým se dané území stává atraktivním pro potencionální návštěvníky (možnosti sportovního vyžití, atraktivita území, ubytovací kapacity apod.).
29
1.3.2 Management rozvoje mikroregionů Při založení svazku obcemi je ze starostů členských obcí volen jeho předseda. Další součástí jsou i zaměstnanci svazku, kteří pomáhají obcím s rozvojovými činnostmi nebo s výkonem veřejné správy. Při vážnější spolupráci obcí je nutné, aby byla zřízena i funkce manažera. Ten má za úkol koordinovat činnosti obcí při realizaci rozvojových aktivit, měl by vyhledávat různé možnosti realizace, ale měl by se zabývat i finanční stránkou věci. U volby na pozici manažera je tedy vhodné vybrat osobu, která má k danému místu nějaký vztah a má zájem na jeho rozvoji (Binek a kol., 2012, str. 8–10). Celkově management rozvoje mikroregionů slouží k naplnění cílů mikroregionu týkajících se zlepšení kvality života v obcích dle potřeb jejich obyvatel v oblasti sociální, ekonomické i ekologické (Škrabal a kol., 2006, str. 47).
1.3.3 Nástroje pro hodnocení efektivity managementu
Místní Agenda 21 – vychází z Agendy 21, což je mezinárodní dokument, který byl přijat v roce 1992 na summitu OSN v Rio de Janeiru (Novák, 2008, str. 3). Při prosazování procesu Místní Agendy 21 je široká veřejnost zapojena do činností spojených s udržitelností rozvoje obce, jako návrhy, prodiskutování a realizace projektů. V menší míře využívání procesu Místní Agendy 21 je veřejnost alespoň informována o připravovaných akcích a má možnost poskytnout obci zpětnou vazbu (Maier, 2012, str. 39–40). K hodnocení kvality procesů byla vytvořena kritéria, podle kterých dochází k rozřazení do kategorií A až D nebo do kategorie zájemců (Novák, 2008, str. 3–4).
Balanced Scorecard (BSC) – je metoda, která byla převzata ze soukromého sektoru, kde slouží k měření výkonnosti podniků. Úkolem BSC je usměrňovat strategické
cíle,
aby
byly
v souladu
se
strategickým
plánem
města
a se stanovenou vizí a docházelo k jejich naplnění. Výsledkem je strategická mapa na jednu stranu A4, kde je v horní části stanovena vize města a pro každou prioritu a strategický cíl je stanoveno měřitelné kritérium (Novák, 2008, str. 5–6).
CAF (Common Assessment Framework) – je nástroj sloužící k lepšímu pochopení a využívání řízení kvality. CAF pomáhá nalézt silné a slabé stránky úřadu a také určit oblasti, ve kterých by mělo dojít ke zlepšení. Celkové 30
hodnocení zahrnuje 9 hledisek rozdělených do 2 skupin (předpoklady a dosažené výsledky). Hodnocení je prováděno pracovní skupinou, která zahrnuje vlastní zaměstnance, zastupující důležité oblasti služeb poskytovaných organizací (Novák, 2008, str. 6–7).
Benchmarking – je metoda řízení kvality, kde dochází k porovnání dané organizace s nejlepší organizací a stanovení oblastí, ve kterých by mělo dojít ke zlepšení. Z funkčního benchmarkingu (orientovaného na specifické činnosti v organizaci) vychází mikroregionální „benchmarking venkova“, pro který byla speciálně vyvinuta webová aplikace E-homer, která se zabývá hodnocením efektivity managementu mikroregionů (Škrabal a kol., 2011, str. 18–19).
Indikátorové sady (Indikátorové rámce) – „Indikátory jsou měřitelné ukazatele, pomocí nichž můžeme hodnotit stav a vývoj určitého jevu v daném území“ (Novák, 2008, str. 8). Indikátorové sady se používají pro města a mikroregiony, jelikož pro ně nejsou vhodné indikátory jednotlivé. Existují různé společné evropské indikátorové sady jako např. STATUS (Sustainability Tools and Targets for the Urban Thematic Strategy) nebo ECI (European Common Indicators), které se začínají uplatňovat i v tuzemsku (Novák, 2008, str. 11–16). Organizace v rámci svého rozvoje mohou také podávat dobrovolný reporting.
Dobrovolný reporting je dobrovolná zpráva, ve které organizace dobrovolně uvádí svoji sociální, ekonomickou a environmentální výkonnost, jež se týká jejich společenské odpovědnosti. Organizace se tímto dobrovolně zavazují zahrnout do svých obchodních aktivit environmentální a sociální závazky, které jsou vykonávány navíc oproti platné legislativě a obchodním smlouvám (např. podporuje region, ve kterém působí, pečuje o zaměstnance nebo se snaží minimalizovat dopady na životní prostředí). Obsah dobrovolné zprávy je odlišný pro různé cílové skupiny, ke kterým jsou směřovány (např. zákazníci, zaměstnanci, úřady, dodavatelé, veřejnost, investoři), tím pádem by prvním krokem u dobrovolného reportingu měla být analýza cílových skupin (Hřebíček, 2009, str. 272–274).
31
2
MIKROREGION RAJHRADSKO Mikroregion Rajhradsko se nachází přibližně 12 kilometrů jižně od Brna,
na pomezí Bobravské vrchoviny a Dyjskosvrateckého úvalu. Je tvořen celkem 5 obcemi, a to obcemi Rajhradice, Opatovice, Holasice, Popovice a městem Rajhrad, které celkem zaujímají plochu přibližně 27 km2 (Mikroregion Rajhradsko, 2014). Obr. 3: Mikroregion Rajhradsko
Zdroj: Mapový server, 2013 Mikroregion vznikl 16. prosince 2003, kdy sdružení obcí založily obce Rajhrad, Opatovice a Popovice. O čtyři roky později se ke sdružení připojily i obce Rajhradice a Holasice (Mikroregion Rajhradsko, 2014). Dobrovolný svazek obcí byl založen především za účelem rozvoje cestovního ruchu, cykloturistiky, dopravní infrastruktury, občanské vybavenosti a všeobecné ochrany životního prostředí (Mikroregiony, 2012– 2014). Spolupráce obcí má také napomáhat ke koordinaci územních plánů a strategického rozvoje území, podpoře kultury a sportu, společenského života, 32
zdravotnictví, ale také k rozvoji podnikání a sociálních služeb či zabezpečování čistoty obcí. Nejvyšším orgánem mikroregionu Rajhradsko je valné shromáždění, které se schází nejméně jednou za rok a je tvořeno zástupci všech členů svazku. Dalším orgánem je tříčlenná revizní komise, která zasedá minimálně dvakrát do roka. Členové tohoto kontrolního orgánu jsou voleni na období dvou let valným shromážděním, které má i pravomoc jej odvolávat. Funkci statutárního orgánu plní předseda, který jedná jménem svazku. Předseda je volen rovněž na dva roky. Při jeho nepřítomnosti jej zastupuje místopředseda, pro kterého také platí ustanovení o předsedovi (Mikroregion Rajhradsko, 2014). Všech pět obcí se rovněž nachází v Regionu Židlochovicko a je součástí místní akční skupiny zvané Podbrněnsko. MAS Podbrněnsko sdružuje občany, neziskové organizace, podnikatele a obce, které se nacházejí na území regionů Pohořelicko a Židlochovicko. Cílem této MAS je zvelebování regionů a obcí nacházejících se na jejím území a podpora malých a středních podnikatelů včetně pomoci neziskovým subjektům (MAS Podbrněnsko, 2014). Tab. 1: Základní údaje o obcích
Holasice Opatovice Popovice Rajhrad Rajhradice celkem
Počet Hustota obyvatel k Katastrální osídlení 1. 1. 2013 plocha (ha) (obyv./km2) 1 026 353 291 1 033 615 168 365 261 140 3 335 948 352 1 314 545 241 7 073
2 722
238
Zdroj: Obce – ČR, 2012–2014; zpracování: vlastní Se svými 7 073 obyvateli se mikroregion Rajhradsko rozkládá na ploše 2 722 ha. Z uvedené tabulky lze vidět, že největší obcí v mikroregionu, co se týče počtu obyvatel i rozlohou území které zaujímá, je Rajhrad. Ten má rovněž jako jediný ze všech obcí status města. Naopak nejmenší obcí jsou Popovice s pouhými 365 obyvateli a s katastrálním územím o rozloze 261 ha. Ovšem hustota zalidnění Popovic je jen o něco nižší než u téměř třikrát větších Opatovic. U zbylých třech obcí se již počet obyvatel pohybuje lehce nad úrovní 1 000 obyvatel a je tedy poměrně vyrovnaný. Rozdíl lze sledovat jen v rozloze území jednotlivých obcí, kdy se obec Holasice rozkládá pouze 33
na ploše 353 ha a tím se tedy stala hned po Rajhradu druhou nejvíce zalidněnou obcí mikroregionu. Co se týká hustoty zalidnění, tak všechny uvedené obce převyšují průměrnou hustotu zalidnění České republiky, která je dle dat z Českého statistického úřadu 133,3 obyvatel/km2. Pokud vezmeme údaj o hustotě zalidnění za celý mikroregion, tak se svými 238 obyvateli/km2 značně převyšuje již zmíněný republikový průměr (Demografická příručka 2012, 2013).
2.1 Historie území V následujícím textu bude stručně představena historie jednotlivých obcí, které se v mikroregionu Rajhradsko nacházejí.
2.1.1 Rajhrad Největší část území, kterou zaujímá město Rajhrad, bylo dle archeologických nálezů stále osídleno již před pěti tisíci lety. V 8. či 9. století byl na tomto území vybudován Rajhradský velkomoravský hrad, který byl v tehdejší době jedním z celkových dvanácti nejvýznamnějších zeměpanských velkomoravských hradišť. Hrad ovšem neustál opakující se maďarské útoky a na počátku 10. století zanikl společně s pádem velkomoravského státu. Roku 1045 získal břevnovský benediktinský klášter od Břetislava I. darem cellu sv. apoštolů Petra a Pavla v opuštěném hradě Rajhrad. Po třech letech zde vnikl slavný benediktinský klášter, který dostal pro výživu blízkou ves Rajhrad, která se poté stala i trhovou vsí. V roce 1554 potvrdil opat Jan Chotovský a rajhradský konvent Rajhradu již od roku 1339 používané označení městečko, současně s tím byla na městečko přenesena trestní pravomoc a možnost používat starodávnou pečeť. Po vzniku republiky vznikly v městečku Rajhrad dvě nové čtvrtě Matlaška a Ostrůvek. V roce 1929 byl dostaven klášter sester Těšitelek Božského Srdce Ježíšova, který byl ovšem spolu s benediktinským klášterem zabrán lidovou armádou. Zpět se původní vlastníci mohli vrátit až v roce 1989. Další významné datum pro Rajhrad bylo 27. Října 2000, od kdy začal používat status město (Mikroregion Rajhradsko, 2014).
2.1.2 Rajhradice Na území obce Rajhradice byly objeveny archeologické nálezy již z doby železné, ze které pocházejí pozůstatky horákovské kultury. V okolí bývalé klášterní sýpky byly uskutečněny archeologické objevy, které dokazují i někdejší přítomnost Římanů. 34
S historií je spjat i název obce, který je odvozen od pojmenování lidu, který přicházel z Rajhradu – Rajhradici. Současná obec Rajhradice vznikla v roce 1951 sloučením obcí Rajhradice a Loučka. První ověřená zmínka o těchto obcích pochází z let 1292 (Rajhradice) a 1349 (Loučka). Obě tyto obce byly darovány rajhradskému klášteru a několik staletí sloužily jako klášterní poddanské vesnice. Od 15. století se na území dnešních Rajhradic nacházel klášterní hospodářský dvůr a o dvě století později měla obec svobodný dvůr i svobodnou radnici (Mikroregion Rajhradsko, 2014).
2.1.3 Holasice První známky osídlení dnešního území obce Holasice pocházejí již ze starší doby bronzové. V obci byly rovněž archeology objeveny žárové hroby s nádobami z počátků slovanského osídlení a staroslovanská keramika z doby hradištní. První písemná zmínka o Holasicích pochází z roku 1349 z listiny rajhradského probošta Mikuláše, kde je obec označována jako činžovní a desátková ves. Ve vsi se svého času nacházel svobodný dvůr, který měl charakter obranné výspy, která měla za úkol chránit jižní přístup k rajhradskému klášteru. V polovině 13. století zde byly kvůli opakujícím se tatarským nájezdům vybudovány rozsáhlé podzemní úkryty zvané holasické lochy. Své využití našly v průběhu třicetileté války, při napoleonských taženích na Moravě či za II. světové války. Obec si následně po válce, kvůli rozsáhlým škodám, vysloužila název malý Stalingrad (Mikroregion Rajhradsko, 2014).
2.1.4 Opatovice Území dnešních Opatovic bylo osídleno již v mladší době kamenné. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kde je obec nazývána „de Opatowicz“. Stejně jako u ostatních obcí je i u Opatovic historie spojena s benediktinským klášterem, jelikož zde církevní vrchnost měla hospodářský dvůr. Název obce vznikl z tehdejšího označení místního obyvatelstva „Opatovici“, což znamenalo lidé opatovi (Mikroregion Rajhradsko, 2014).
2.1.5 Popovice Území obce Popovice bylo osídleno již v mladší době kamenné, což dosvědčují archeologické nálezy v podobě náhrdelníků s perlami z pálené hlíny, pazourkových nástrojů, kamenné sekyry apod. První písemnou zmínku o obci lze nalézt 35
v dokumentech z roku 1406, kdy se již na jejím území nacházel panský dvůr. Popovice byly darem břevnovským benediktinům, kterým je roku 1048 daroval Břetislav I. Za účelem zřízení rajhradského kláštera. Název Popovice byl odvozen od pojmenování tehdejších obyvatel „Popovci“, jejichž ves náležela popovi (Mikroregion Rajhradsko, 2014).
2.2 Základní údaje o obyvatelstvu V této kapitole bude popsán vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích mikroregionu za posledních 10 let a jejich rozdělení dle dosaženého vzdělání. Počet obyvatel se za posledních deset let samozřejmě změnil. U většiny obcí je možné sledovat změny v desítkách obyvatel, ale například u města Rajhrad se jedná až o stovky obyvatel. Ve všech případech se ale ovšem jedná o pozitivní změnu, tedy o nárůst počtu obyvatel. Tab. 2: Vývoj počtu obyvatel v letech 2002–2012 k 31. 12.
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Holasice
863
872
883
881
889
901
897
903
899
950
1 026
Opatovice
965
962
968
976
972
982
987
974
976
999
1 033
Popovice
261
289
324
288
248
323
324
352
317
358
365
Rajhrad
2 707
2 697
2 722
2 775
2 824
2 870
2 904
3 012
3 126
3 193
3 335
Rajhradice
1 184
1 204
1 213
1 204
1 200
1 229
1 207
1 226
1 255
1 290
1 314
Zdroj: Počet obyvatel v obcích vybraného okresu od roku 2001, 2014; zpracování: vlastní Jako první je možno, dle údajů uvedených v tabulce, sledovat změny, kterými prošla obec Holasice. Počet obyvatel v této obci se za posledních deset let zvýšil o 163 obyvatel. Tento nárůst je z velké části způsoben migrací obyvatelstva. Do roku 2010 se počty přistěhovalých a vystěhovalých téměř vykrývají a dochází tedy jen k nepatrným změnám. Ovšem od roku 2011 dochází u této poměrně malé obce k výraznějším změnám ve stavu obyvatelstva. V roce 2011 v rámci migrace obyvatelstva do obce přibylo dle dat z ČSÚ 46 obyvatel a v roce 2012 migrační přírůstek činil již 75 obyvatel. Jak tedy můžeme vidět, tak přirozený přírůstek tvoří opravdu jen malou část (Pohyb obyvatel ve vybraném území, 2014). U obce Opatovice není nárůst obyvatel již tak velký. Ve srovnání s Holasicemi není přírůstek ani poloviční. Za posledních deset přibylo v obci celkem 68 obyvatel. Stejně jako v obci Holasice i v Opatovicích jsou větší změny v počtu obyvatel viditelné 36
až od roku 2011. Za rok 2011 přibylo v obci celkem 24 obyvatel a v roce 2012 dalších 34 obyvatel. Podle dat z ČSÚ byl přírůstek obyvatel v roce 2011 způsoben přesně napůl přírůstkem migračním a přirozeným, ale v roce 2012 již migrační přírůstek tvořil přibližně dvě třetiny celkového přírůstku (Pohyb obyvatel ve vybraném území, 2014). Nejmenší obec mikroregionu, obec Popovice, zaznamenala za sledované období přírůstek přesně o 104 obyvatele. U Popovic docházelo v průběhu let, vzhledem k velikosti obce, k celkem velkým skokovým změnám jak v pozitivním, tak negativním slova smyslu. Do roku 2004 docházelo stále k nárůstu, celkem přibylo 63 obyvatel. Během dalších dvou let ovšem počet obyvatel opět poklesl o 76 obyvatel. V roce 2007 opět došlo k velkému nárůstu o 75 obyvatel a v roce 2009 přibylo dalších 28. V roce 2010 došlo k poslednímu poklesu, tehdy o 35 obyvatel, ale tento pokles se během dalších dvou let téměř vyrovnal. Celé tyto změny byly dle dat z Českého statistického úřadu způsobeny téměř celé migrací obyvatelstva (Pohyb obyvatel ve vybraném území, 2014). Největší změnou, co se týče počtu obyvatelstva, prošlo město Rajhrad. Během sledovaných deseti let se počet obyvatel zvýšil celkem o 628 obyvatel. Počet obyvatel se v Rajhradě začal navyšovat od roku 2004, od tohoto roku docházelo každým rokem k nárůstu obyvatel. Od roku 2009 se stav obyvatel zvyšuje přibližně o 100 obyvatel za rok. Jako poslední prošla změnami v počtu obyvatel i obec Rajhradice. Její stav obyvatel od roku 2002 narostl o 130 obyvatel. První velký nárůst obyvatel Rajhradice zaznamenaly v roce 2007, kdy do obce přibylo 29 obyvatel, to ovšem netrvalo dlouho, jelikož další rok došlo opět k poklesu o 22 obyvatel. Od roku 2009 poté docházelo každým rokem k postupnému nárůstu obyvatel. Důležitý není pouze vývoj počtu obyvatel, ale také jejich věk. Následující graf ukazuje věkové složení obyvatel nacházejících se v obcích mikroregionu Rajhradsko. Je zde sledována měnící se věková struktura obyvatelstva v intervalu deseti let, konkrétně v letech 1992, 2002 a 2012.
37
Obr. 4: Věkové složení obyvatelstva mikroregionu v letech 1992, 2002, 2012
2000
1500
0–14 1000
15–64 65+
500
Holasice
Opatovice
Popovice
Rajhrad
2012
2002
1992
2012
2002
1992
2012
2002
1992
2012
2002
1992
2012
2002
1992
0
Rajhradice
Zdroj: Stav obyvatel ve vybraném území, 2014; zpracování: vlastní Ve výše uvedeném grafu můžeme vidět, že počet obyvatel nacházejících se ve věkových skupinách do 14 let, od 15 let do 64 let a od 65 let výše se během let měnil. U všech obcí nacházejících se v mikroregionu Rajhradsko lze sledovat v roce 2002 pokles počtu osob ve věkovém rozmezí do 14 let oproti stavu v roce 1992. Tato změna ovšem byla během následujících let opět vyrovnána a ve většině obcí stav z roku 2012 dokonce převyšuje původní hodnoty z roku 1992. Pouze v obcích Opatovice a Rajhradice k tomuto převýšení nedošlo. I při pohledu na vývoj počtu obyvatel nacházejících se ve věkové skupině nad 65 let nenalezneme u všech obcí stejný průběh. U obcí Holasice a Opatovice můžeme stejně jako u předchozí věkové skupiny zaznamenat pokles počtu obyvatel starších 65 let v roce 2002. I když je nutné podotknou, že zde nedochází k tak velkému poklesu jako u obyvatel do 14 let. V obci Opatovice došlo k poklesu o 13 osob a u obce Holasice pouze o dvě osoby. U ostatních obcí k žádnému výkyvu nedochází, naopak počet starších osob neustále vzrůstá. Nejvíce osob se samozřejmě nachází ve věkové skupině 15– 64 let. U této věkové skupiny nedochází k žádným výkyvům, za sledované roky je zaznamenán pouze růst. 38
V posledním sledovaném roce se ve věkovém rozmezí od 15 let do 64 let v mikroregionu Rajhradsko nacházelo celkem 4 771 obyvatel, což bylo celých 67 % z celkové populace mikroregionu. Nad hranicí 65 let to bylo celkem 1 120 obyvatel, to je o něco méně, než těch, kteří se nacházeli ve věkové skupině 0 až 14 let, kde bylo celkem 1 182 obyvatel. Zde tedy lze sledovat pouze 1% rozdíl ve velikosti skupin, jelikož mladší skupina ve věku 0–14 let tvoří 17 % a starší část obyvatelstva jen 16 %. Obr. 5: Věkový průměr obyvatel mikroregionu v letech 2002–2012 42 41,5 41 Holasice
40,5
Opatovice
40
Popovice
39,5
Rajhrad
39
Rajhradice
38,5 38
Zdroj: Stav obyvatelstva a průměrný věk v obcích ve vybraném okrese, 2014; zpracování: vlastní Co se týká věkového průměru, tak v posledním sledovaném roce na tom byla nejlépe obec Holasice, kde průměrný věk obyvatel byl pouhých 38,4 let. Naopak nejvyšší průměrný věk byl v rámci mikroregionu zaznamenán v obci Opatovice, kde dosahoval 41 let. Největší skoky v každém roce se měnícím průměrném věku obyvatel můžeme sledovat u obce Popovice, kde se každé dva roky změní průměrný věk přibližně o jeden rok. Tyto skoky odpovídají změnám v počtu obyvatel, které byly v posledních deseti letech způsobeny z převážné části migrací obyvatelstva. Pokud budeme hledat dlouhodobější a výraznější změny v průměrném věku, tak je můžeme nalézt u obce Holasice a města Rajhrad. U Holasic dochází k výraznému snížení průměrného věku od roku 2010, od té doby došlo ke snížení o více než dva roky a obec se tak dostala na nejnižší průměrný věk v rámci mikroregionu. Tato změna je doprovázena zvýšením 39
počtu obyvatel v obci, které bylo způsobeno především migrací obyvatelstva, ale také navýšením počtu dokončených bytů. Jako další zaznamenalo největší pokles průměrného věku město Rajhrad a to od roku 2009, zde je opět pokles doprovázen značným nárůstem přistěhovalých obyvatel a rovněž nárůstem dokončených bytů. Za tuto dobu tak došlo v Rajhradě ke snížení průměrného věku obyvatel o celý jeden rok. Při pohledu na zbylé dvě obce Opatovice a Rajhradice nepozorujeme žádné velké změny, natož výrazný pokles. Naopak po celých deset let můžeme sledovat téměř souvislý nárůst průměrného věku. Obr. 6 :Vývoj průměrného věku obyvatel v mikroregionu v letech 2002–2012 41 40,8 40,6 40,4 40,2 40 39,8
Zdroj: Stav obyvatelstva a průměrný věk v obcích ve vybraném okrese, 2014; zpracování: vlastní Pokud zhodnotíme vývoj průměrného věku obyvatel v mikroregionu jako celku, tak můžeme vidět, že od roku 2002 docházelo k neustálému růstu (za sedm let se zvýšil průměrný věk ze 40,08 let na 40,89 let) a tudíž docházelo ke stárnutí populace. Tento stav přetrvával až do roku 2008. Od roku 2009 už můžeme sledovat postupné snižování průměrného věku, kromě roku 2011, kdy došlo k velmi nepatrnému nárůstu. V posledním sledovaném roce, tedy v roce 2012 byl průměrný věk obyvatel v mikroregionu Rajhradsko 39,98 let, což je lehce pod věkovým průměrem ČR, který ke konci roku 2012 dle Českého statistického úřadu činil 41,3 let (Věková struktura v okresech, 2014).
40
Důležité je ale také vzdělání obyvatel. Proto jako další je v následující tabulce rozebráno rozdělení obyvatel mikroregionu Rajhradsko podle jejich dosaženého vzdělání a dle jejich rozmístění v jednotlivých obcích. Tab. 3: Obyvatelstvo dle dosaženého vzdělání k 26. 3. 2011 bez vzdělání základní vč. neukonč. střední bez maturity střední s maturitou nástavbové vyšší odborné bakalářské magisterské
Holasice Opatovice Popovice 1 4 0 145 179 40 311 377 92 185 188 64 17 17 5 8 5 3 13 14 4 41 41 40
Rajhrad Rajhradice 13 2 432 222 955 471 766 232 80 18 49 4 61 17 321 64
celkem 20 1 018 2 206 1 435 137 69 109 507
Zdroj: Základní informace o území – obce, 2009–2011; zpracování: vlastní Lze vidět, že nejčastějším dosaženým vzděláním u obyvatel mikroregionu a zároveň i v každé členské obci je vyučení, tedy vystudování střední školy bez maturity. Jako další následuje úplné střední vzdělání, tedy s maturitou. Třetím nejčastějším dosaženým vzděláním je základní včetně neukončeného, kterého dosáhlo v rámci mikroregionu celkem 1 018 osob. Je vhodné ovšem zmínit i poměrně vysoký počet osob s vysokoškolským vzděláním, tedy celkem 616 obyvatel, z nichž většina dosáhla magisterského vzdělání. Obyvatelé, kteří jsou bez vzdělání, nebo vystudovali nástavbu či vyšší odbornou školu, jsou v mikroregionu zastoupeni minimálně. Rozdělení obyvatel podle dosaženého vzdělání v mikroregionu Rajhradskou odpovídá údajům, které jsou uváděny za celou Českou republiku.
41
3
ANALÝZA MIKROREGIONU RAJHRADSKO V této kapitole bude provedena podrobnější analýza mikroregionu Rajhradsko.
Zjišťována bude především vybavenost jednotlivých obcí, resp. mikroregionu, a jeho spádovost na základě dat získaných především z ČSÚ a z provedeného dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření zaměřené na spádovost mikroregionu bylo provedeno mezi obyvateli mikroregionu Rajhradsko a zúčastnilo se ho celkem 91 osob.
3.1 Vybavenost a spádovost Jako základní bod ve vybavenosti mikroregionu lze vnímat existenci technické infrastruktury jako veřejný vodovod, kanalizaci, ČOV či plynofikaci. V tomto ohledu jsou na tom obce mikroregionu dobře. Každá z nich je napojena na kanalizaci s ČOV i na veřejný vodovod. Samozřejmostí je i plynofikace všech obcí. Co se týká základních služeb nacházejících se v obcích, jako například pošta, policie, hasiči, zdravotnická zařízení či školy, tak jsou na tom obce rozdílně. Pobočka České pošty se nachází na území mikroregionu pouze jedna a to ve městě Rajhrad. Tato pobočka obsluhuje i všechny ostatní obce v mikroregionu. Další pobočky České pošty poblíž mikroregionu Rajhradsko se nachází nejblíže v Želešicích, Modřicích, Blučině a v Syrovicích. U poboček Policie ČR je to stejné jako u České pošty. Je zde umístěno pouze jedno obvodní oddělení Policie ČR a to opět ve městě Rajhrad a spadají pod něj mimo jiné i ostatní obce mikroregionu. Přímo Hasičský záchranný sbor na území mikroregionu nepůsobí žádný. Nachází se zde pouze dva Sbory dobrovolných hasičů. Jeden z nich se nachází na území města Rajhradu a druhý v obci Holasice.
42
3.1.1 Zdravotnická zařízení Zdravotnických zařízení se v mikroregionu Rajhradsko nenachází mnoho. Především
jsou
zde
umístěny
základní
zdravotnické
služby.
Přehled
všech
zdravotnických zařízení nacházejících se v mikroregionu je pro lepší přehlednost uveden v následující tabulce. Tab. 4: Zdravotnická zařízení praktický lékař pediatr zubař gynekolog ostatní lékárna
Holasice 0 0 0 0 0 0
Opatovice 0 0 0 0 0 0
Popovice 0 0 0 0 0 0
Rajhrad 2 2 3 1 3 1
Rajhradice 0 0 0 0 0 0
Zdroj: Obce – ČR, 2012–2014; zpracování: vlastní Jak je z tabulky patrné, všechna zdravotnická zařízení v mikroregionu jsou soustředěna v Rajhradě. Obyvatelé tedy mají možnost využívat poskytovanou základní zdravotnickou péči zahrnující praktického lékaře, pediatra, zubaře a gynekologa přímo na území mikroregionu. Do dalších zdravotnických zařízení mají možnost dojíždět například do spádových oblastí mikroregionu, tedy do Brna, Židlochovic, Pohořelic či Modřic. Mimo výše uvedených zdravotnických zařízení se na území mikroregionu Rajhradsko nachází také několik domovů pro seniory, které nabízí klientům základní až komplexní zdravotnickou péči. Jedná se o Domov pro seniory S. E. N., Domov Matky Rosy, Dům léčby s hospicem sv. Josefa a momentálně vznikající Chráněné bydlení sv. Luisy pro osoby s demencí. Součástí je i Mobilní hospic sv. Jana, který poskytuje zdravotnickou péči pacientům přímo v prostředí jejich domova. Všechna tato zařízení pro seniory se nacházejí přímo ve městě Rajhrad. Následující tabulka ukazuje, jaká zdravotnická zařízení a kde nejčastěji je navštěvují obyvatelé mikroregionu, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření.
43
Obr. 7: Návštěvnost zdravotnických zařízení ve spádových oblastech 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
jiné Pohořelice Modřice Židlochovice Brno Rajhradsko
Zdroj: výsledky dotazníkového šetření; zpracování: vlastní Většina z dotazovaných, ze všech zdravotnických služeb na území mikroregionu, nejčastěji využívala služeb pediatra a praktického lékaře. O něco méně potom využívají služeb gynekologa a zubaře. Na druhém místě obyvatelé nejčastěji dojíždějí za těmito službami do města Brna. V menší míře potom do Židlochovic, Modřic či jiných obcí. V Pohořelicích dotazovaní využívají pouze služeb pediatra. Do Brna obyvatelé dojíždějí, především když vyhledávají služby specialisty (např. kardiolog, oční, kožní apod.) či jedou přímo do nemocnice či na polikliniku. Lze tedy říci, že pokud se daný lékař nachází na území mikroregionu, tak jeho služby využívá poměrně velké množství obyvatel. Zdravotnické služby v mikroregionu využívají většinou lidé v důchodu, pro které je dojíždění do jiných obcí problematičtější. Hojně je také rodiči s dětmi využíváno služeb pediatra díky dobré dostupnosti a tím pádem i úspoře času.
3.1.2 Školská zařízení Co se týká školských zařízení, tak jejich rozmístění není již tak monotónní jako v případě zdravotnických služeb. V tomto případě je už v každé větší obci umístěna alespoň malotřídní škola společně s MŠ.
44
Tab. 5: Školská zařízení MŠ ZŠ (1.–5. ročník) ZŠ (1.–9. ročník) SOŠ SOU
Holasice 1 1 0 0 0
Opatovice 1 1 0 0 0
Popovice 0 0 0 0 0
Rajhrad 1 0 1 1 1
Rajhradice 1 1 0 0 0
Zdroj: Obce – ČR, 2012–2014; zpracování: vlastní Z tabulky je vidět, že ve všech obcích, kromě nejmenší obce Popovice, je umístěno nějaké školské zařízení. V každé obci je vždy zřízena MŠ a 1. stupeň ZŠ. V obci Holasice jsou MŠ a ZŠ umístěny v samostatných budovách. MŠ je uzpůsobena celkem pro 36 dětí. Výuka v ZŠ probíhá poněkud netradičně. Žáci sem docházejí do 1.–4. třídy, přičemž výuka probíhá pouze ve dvou třídách, ve kterých jsou vždy spojeny dva ročníky. Vyučuje se tedy dohromady 1. a 2. třída a zvlášť 3. a 4. třída. Do 5. třídy žáci přestupují do ZŠ v Rajhradě. V minulém školním roce do ZŠ Holasice docházelo celkem 32 žáků (ZŠ Holasice, 2012). V obci Opatovice jsou MŠ a ZŠ rovněž umístěny v samostatných budovách. V Rajhradicích je to stejné. ZŠ Rajhradice je určena pro žáky 1.–5. ročníku. Výuka žáků probíhá u hlavních předmětů pro každý ročník samostatně, u výuky vedlejších předmětů dochází ke spojení jednotlivých ročníků. Škola má kapacitu 100 žáků, přičemž její průměrná obsazenost je jen 55 žáků. V jednotlivých ročnících je tedy pouze okolo 12 žáků (ZŠ Rajhradice, 2012). Nejvíce škol se ovšem nachází logicky v Rajhradě. MŠ v Rajhradě je největší MŠ v mikroregionu. V současnosti je tvořena celkem třemi budovami rozmístěnými po Rajhradě. Původní školka sídlí na ulici Husova, tvoří ji čtyři třídy s celkovou kapacitou 100 dětí. V roce 2010 přibyla další třída pro 18 dětí, která byla umístěna do prostor základní školy na Masarykově ulici a je zaměřena na předškolní děti. Další rozšíření MŠ proběhlo v roce 2012, kdy na ulici Úvoz přibylo nové pracoviště s jednou třídou pro 25 dětí. V současné době má tedy školka kapacitu celkem pro 143 dětí celkem v šesti třídách (Mateřská škola Rajhrad, 2009). ZŠ T. G. Masaryka v Rajhradě je rovněž jako MŠ tvořena více budovami. Tvoří ji budova na Masarykově ulici (kde je mimo jiné umístěna i třída MŠ), ve které jsou žáci 1.–3. ročníku a hlavní budova školy na ulici Havlíčkova, zde jsou třídy 4.–9. ročníku. V hlavní budově také sídlí ředitelství školy, ekonomický úsek a školní jídelna s kuchyní. ZŠ v Rajhradě je spádovou školou pro obce 45
v okolí, tj. Holasice, Opatovice, Popovice, Rajhradice a Syrovice (ZŠ T. G. Masaryka Rajhrad, 2010). Mimo MŠ a ZŠ se v Rajhradě nachází také jediná střední škola na území mikroregionu. Jedná se o Střední zahradnickou školu Rajhrad, která je největší zahradnickou školou v Jihomoravském kraji a jednou z významných zahradnických škol v ČR. Škola nabízí obory zakončené výučním listem či maturitní zkouškou. Novinkou bude i zkrácené jedno či dvouleté studium. Součástí školy je i Centrum celoživotního vzdělávání pro širokou veřejnost a autoškola. Významná je i mezinárodní spolupráce školy se školami např. v Polsku nebo Slovinsku (Střední zahradnická škola Rajhrad, 2014). Kromě výše zmíněných škol se v Rajhradě na Masarykově ulici také nachází pobočka Základní umělecké školy Židlochovice, kde se vyučují hudební, taneční a výtvarné předměty. Mimo škol nacházejících se na území regionu mají žáci a studenti možnost dojíždět do škol nacházejících se v okolních obcích a městech. Přehled dojížďky do škol, včetně doby trvání, je uveden v následujících dvou grafech. Obr. 8: Dojížďka do škol
dojíždějící do škol v rámci obce
3% 1%
4% 1%
do jiné obce okresu
18%
19% 58%
čas dojížďky – žáci a studenti do 14 min.
17%
15–29 min.
23%
30–44 min.
dojiného okresu
28%
do jiného kraje 28% do zahraničí
45–59 min. 60–89 min. 90 a více
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, 2009–2011; zpracování: vlastní Jak je vidět, tak do škol v rámci obce, kromě obce Popovice, kde se žádná škola nenachází, dojíždí pouze 18 % všech žáků a studentů. Přibližně stejný počet žáků navštěvuje školu ve stejném okresu, ale pouze v jiné obci. Největší část žáků, celých 58 % ovšem dojíždí do školy v jiném okrese. Jenom malé procento dojíždějících žáků tvoří 46
dojíždějící do jiného kraje či zahraničí. Je vhodné také zmínit, že v mikroregionu je celkem 535 dojíždějících studentů. Při pohledu na dobu dojížďky jsou intervaly od 15 do 59 min. poměrně vyrovnané. Rozdíl lze pozorovat u žáků, kteří dojíždějí do škol maximálně 14 min., ti tvoří dohromady 17 %. Zbývajících 5% dojíždí do škol déle než hodinu. Dohromady tedy vyjíždí denně do škol mimo obec 391 žáků a studentů. Obr. 9: Návštěvnost školských zařízení ve spádových oblastech 100% 90% 80% 70%
jiné
60%
Pohořelice
50%
Modřice
40%
Židlochovice
30%
Brno
20%
Rajhradsko
10% 0% MŠ
ZŠ
SŠ
VŠ
Zdroj: výsledky dotazníkového šetření; zpracování: vlastní Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že co se týká MŠ a ZŠ, tak obyvatelé mikroregionu dávají přednost školským zařízením umístěným přímo na území mikroregionu Rajhradsko. V dalším případě dávají obyvatelé přednost MŠ a ZŠ nacházejícím se ve městě Brně. Naopak nikdo z dotazovaných neumisťoval své děti do MŠ a ZŠ v Modřicích a Pohořelicích a do Židlochovic a ostatních obcí děti docházejí jen v malé míře. SŠ a VŠ navštěvují studenti nejčastěji ve městě Brně. Mimo SŠ v Brně jsou v menší míře navštěvovány školy v Rajhradsku, Židlochovicích a ostatních obcích. Celkově vzato je dojížďka do škol adekvátním řešením na situaci v mikroregionu. Na území mikroregionu se nenachází žádná vysoká škola a pouze jedna střední škola. Studenti tedy nemají jinou možnost, než dojíždět za vzděláním jinam. V případě VŠ je Brno ideální možností díky malé vzdálenosti od mikroregionu a velké možnosti výběru. U ZŠ například nemusí obyvatelům menších obcí vyhovovat výuka ve spojených ročnících, tudíž volí raději školy v jiných obcích. 47
3.1.3 Maloobchod V jednotlivých obcích mikroregionu se nenachází mnoho obchodů, které by uspokojovaly potřeby všech obyvatel. V menších obcích se povětšinou nachází pouze menší obchod s potravinami a dalším smíšeným zbožím. Větší obchody s potravinami se nachází pouze v Rajhradě (např. Tesco), stejně tak drogerie, lékárna či jiný specializovaný obchod. Obr. 10: Návštěvnost obchodních zařízení ve spádových oblastech 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
jiné Pohořelice Modřice Židlochovice Brno – ostatní Brno – Vaňkovka Brno – Olympia, Avion Rajhradsko
Zdroj: výsledky dotazníkového šetření; zpracování: vlastní Z uvedeného grafu je zřejmé, kde nejčastěji obyvatelé, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření, dané obchody navštěvují. Potraviny nejčastěji nakupují přímo na území mikroregionu, nejčastěji byl zmiňován právě supermarket Tesco. Dalších přibližně 30 % jezdí nakupovat potraviny do nákupních center nacházejících se u Brna nebo přímo v něm či do Židlochovic. U drogistického a lékárenského zboží je tomu podobně. Většina obyvatel je nakupuje přímo v mikroregionu, resp. přímo ve městě Rajhrad. Zde hrají roli hlavně cenové rozdíly. Například v Rajhradě jsou dle obyvatel ceny lékárenského zboží či pohonných hmot výrazně levnější než například v Brně. U ostatních obchodů je situace opačná. Jak už bylo řečeno, mikroregion nenabízí velký výběr obchodů, ve kterých by mohli obyvatelé nakoupit např. knihy, nábytek, sportovní potřeby nebo oblečení a obuv. V těchto případech obyvatelé volí dojížďku do jiných měst. Jak je vidět, tak v případě nákupu nábytku, elektrických spotřebičů a sportovních 48
potřeb dojíždí převážně do nákupních center Olympia a Avion. Knihy, oblečení a obuv nakupují naopak nejčastěji přímo v Brně a to jak v nákupním centru Vaňkova, tak i jinde ve městě. Stejně tomu tak je i u specializovaných prodejen. Do Židlochovic, Pohořelic, přímo do Modřic či jiné obce obyvatelé dojíždí do obchodů jen velmi málo.
3.1.4 Služby U služeb, které jsou dostupné v mikroregionu, je to podobné jako u výše zmíněných obchodů. Jejich využívání v mikroregionu a dojížďka za nimi do jednotlivých oblastí je uvedena v následujícím grafu. Obr. 11: Využívání služeb ve spádových oblastech 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
jiné Pohořelice Modřice Židlochovice Brno Rajhradsko
Zdroj: výsledky dotazníkového šetření; zpracování: vlastní Na území mikroregionu je obyvateli nejčastěji využíváno bankovních služeb. Ve větší míře jsou navštěvována i restaurační zařízení. Jen o něco menší část obyvatel za těmito službami dojíždí do města Brna. Co se týká divadel a kin, tak díky jejich absenci v mikroregionu i ve většině ostatních obcí a měst v okolí, naprostá většina obyvatel jezdí za těmito službami do Brna. Podobně je tomu i u návštěv různých muzeí, výstav, zábav a akcí, za kterými cestují převážně rovněž do Brna, případně navštěvují aktuální výstavy a akce konané především v Rajhradě. Sportovní zařízení jsou navštěvována především v Rajhradsku, v Brně, ale v poměrně velké míře i v Židochovicích. Mimo to, znatelná část obyvatelstva do Židlochovic dojíždí 49
do restaurací, vináren, barů a za různými akcemi. Do Modřic, Pohořelic a ostatních obcí obyvatelé dojíždí za službami jen v malé míře. Ubytovací zařízení Pro turisty nabízí mikroregion Rajhradsko poměrně velké množství ubytovacích zařízení. Jejich přehled je uveden v následující tabulce společně s jejich umístěním, kapacitou a cenami pro jednu osobu na noc. Tab. 6: Ubytovací zařízení Hotel U kašny Penzion Garden Penzion Casiopea Penzion Ajka Minipension Palma W Pension Pension Loučka Pension Battenberg
ulice Městečko 54 Masarykova 229 Masarykova 149 Masarykova 468 Masarykova 110 Nerudova 625 Na kopečku 214 U sýpky 30
obec Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhrad Rajhradice Rajhradice
počet lůžek 12 40 12 8 8 5 12 8
cena osoba/noc 1 500–1 800 Kč 180–500 Kč × × × 400 Kč 500–700 Kč 400–650 Kč
(× – neznámý údaj) Zdroj: Mikroregion Rajhradsko, 2014, Pension Loučka, 2014, W Pension, 2014, Pension Palma, 2014, Pension Garden, 2014, Hotel U kašny, 2014, Pension Battenberg, 2012; zpracování: vlastní Jak lze vidět, tak většina ubytovacích zařízení je situována ve městě Rajhrad a v menší míře i v obci Rajhradice. V obcích Holasice, Opatovice a Popovice se žádné ubytovací zařízení nenachází. Převážná většina těchto zařízení je menšího typu, s ubytovací kapacitou od 5 do 12 lůžek a to včetně Hotelu U kašny. Největší ubytovací kapacitou disponuje Penzion Garden v Rajhradě s celkem 40 lůžky. Pro turisty jsou k dispozici ubytování v různých cenových kategoriích. Nejlevnější ubytování nabízí největší Penzion Garden, již od 180 Kč pro jednu osobu na noc. Naopak nejdražší ubytování je v Hotelu U kašny a to od 1 500 Kč. Cena za ubytování na noc se pohybuje vždy v uvedeném intervalu. Výše ceny se odvíjí podle konaných akcí ve městě Brně. Jedná se především o akce na brněnském výstavišti a o Grand Prix České republiky. V době konání těchto akcí dochází v některých zařízeních k navýšení cen za ubytování skoro až na trojnásobek původní ceny.
50
Většina ubytovacích zařízení v Rajhradě, až na Hotel U kašny a W Pension, jsou strategicky umístěna podél hlavní silnice, Masarykovy ulice. Ta se přímo napojuje na silnici první třídy č. 52 vedoucí do Brna. Ale rovněž i Hotel U kašny se nachází necelých 200 m od odbočky z Masarykovy ulice na Rajhradice. V Rajhradicích se podél hlavní silnice nachází pouze Pension Battenberg. Pension Loučka se ale naopak nachází v blízkosti významné památky mikroregionu, benediktinského kláštera. Kromě ubytovacích služeb nabízí jeden z uvedených penzionů, Pension Loučka, i doplňkové služby zaměřené na turisty. Provozuje například půjčovnu a úschovnu kol, půjčovnu čtyřkolek, vlastní autodopravu a v menším rozsahu i wellness sužby. V tomto penzionu, v prostorách vlastní vinárny, jsou, jako v jednom z mála objektů v celém mikroregionu, také nabízena mimo jiných, vína místních Rajhradských klášterních vinných sklepů.
3.2 Zaměstnání V tomto bodě bude přiblížena pracovní situace v mikroregionu Rajhradsko. Jako první bude nastíněn vývoj nezaměstnanosti v jednotlivých obcích v letech 2005–2011 společně s počtem EAO. Následně bude popsána podnikatelská aktivita v mikroregionu zahrnující rozdělení podnikatelských subjektů dle právní formy a převažující činnosti. Na závěr je uvedena dojížďka obyvatel do zaměstnání a to jak podle místa, tak i podle času stráveného na cestě.
3.2.1 Zaměstnanost Jako první v řadě je pro ujasnění situace uvedena míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích v letech 2005–2011.
51
Obr. 12: Nezaměstnanost v letech 2005–2011 v % (k EAO z roku 2001) 11 10 9 8
Holasice
7
Opatovice
6
Popovice
5
Rajhrad
4
Rajhradice
3 2
Zdroj: Uchazeči o zaměstnání ve vybraném území (k 31. 12.), 2014; zpracování: vlastní Lze vidět, že do roku 2008 docházelo téměř u všech obcí k postupnému poklesu registrované míry nezaměstnanosti. Nejnižší nezaměstnanosti za sledovaných sedm let dosáhla obec Opatovice v roce 2007, kdy nezaměstnanost byla pouhá 3 %. Mezi lety 2008 a 2009 lze pozorovat rapidní nárůst nezaměstnanosti, kdy například v obci Rajhradice došlo k navýšení až o necelých 6 procentních bodů. Tento prudký nárůst nezaměstnanosti lze přisuzovat v té době právě probíhající hospodářské krizi, která jistě poznamenala i spoustu dalších obcí. V posledním sledovaném roce, tedy v roce 2011, dle Českého statistického úřadu činil celorepublikový průměr 8,6 %. K této hranici se v rámci mikroregionu blíží pouze obec Rajhradice s 6,7 % a o obec Opatovice s mírou nezaměstnanosti 7,8 %. U ostatních obcí je míra nezaměstnanosti ještě nižší. Co se týká průběžného vývoje míry nezaměstnanosti od roku 2005, tak se téměř všechny obce vždy nacházely pod hranicí hodnoty, která byla naměřená za celou Českou republiku. Výjimku tvoří pouze obec Rajhradice, která v roce 2009 převyšovala celorepublikový průměr o jeden procentní bod (Uchazeči o zaměstnání ve vybraném území, 2014). Pokud se zaměříme na jednotlivé obce, tak dle údajů poskytovaných Českým statistickým úřadem bylo v obci Holasice v roce 2009 evidováno na jedno pracovní místo celkem 34 osob ucházejících se o zaměstnání. O rok později už připadalo na jedno pracovní místo jen něco málo přes 11 uchazečů. Nejvíce těchto osob bylo nezaměstnáno do 3 měsíců. Počet nezaměstnaných se s prodlužující dobou snižuje až do doby 9 měsíců, 52
v rozmezí 9–12 měsíců už nebyla v letech 2010 a 2011 v Holasicích evidována žádná nezaměstnaná osoba. K nárůstu dochází opět až u osob, které jsou nezaměstnané rok a déle. Co se týká požadovaného zaměstnání, tak v letech 2009–2011 bylo evidováno nejvíce uchazečů o práci s technickým, zdravotnickým a pedagogickým zaměřením a pracovníků ve službách a obchodě (Uchazeči o zaměstnání ve vybraném území, 2014). V obci Opatovice je nejvíce uchazečů o práci nezaměstnáno do tří měsíců. S prodlužující se dobou ubývá i uchazečů a tedy u doby nezaměstnanosti delší než rok jsou evidovány pouze dvě osoby. Nejvíce nezaměstnaných hledá práci v oboru řemeslník a kvalifikovaný výrobce, zpracovatel a opravář (Uchazeči o zaměstnání ve vybraném území, 2014). V nejmenší obci Popovice bylo v roce 2009 evidováno deset uchazečů o práci na jedno pracovní místo, toto číslo se pomalu, ale jistě snižuje, v roce 2011 bylo evidováno už jen sedm uchazečů na pracovní místo. Nejvíce nezaměstnaných v této obci hledá zaměstnání jako provozní pracovník ve službách a obchodě. Stejně jako u předchozích obcí, tak i v Popovicích nejvíce uchazečů o práci je nezaměstnaných méně než tři měsíce a poté méně než šest měsíců (Uchazeči o zaměstnání ve vybraném území, 2014). Naopak v největší obci, respektive městu, Rajhrad dochází ke zvyšování počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo. V roce 2010 to byli čtyři uchazeči, ale o rok později už 6,5 nezaměstnaných na jedno pracovní místo. Je určitě vhodné zmínit, že v roce 2011 byla nejpočetnější skupina nezaměstnaných ve věkové hranici od 20 do 24 let, kterou tvořilo přes dvacet nezaměstnaných osob. Toto číslo vzrostlo ve srovnání s minulými lety o více než dvojnásobek. Druhou nejpočetnější skupinu nezaměstnaných tvořily osoby ve věku 45 až 49 let. Stejně jako u ostatních obcí, tak i v Rajhradě, s rostoucí dobou nezaměstnanosti klesá i počet uchazečů o práci. Nejméně je jich rovněž evidováno v době nezaměstnanosti trvající 9 až 12 měsíců. Avšak poté opět dochází k nárůstu nezaměstnaných osob. Nejvíce nezaměstnaných, stejně jak tomu bylo v obci Popovice, hledá práci jako provozní pracovník ve službách a obchodě (Uchazeči o zaměstnání ve vybraném území, 2014). U poslední obce mikroregionu, obce Rajhradice, lze sledovat největší počet uchazečů o práci na jedno volné pracovní místo. V roce 2009 to bylo celkem 53
19,7 uchazečů a o rok později dokonce rekordních 50 uchazečů na jedno pracovní místo. Tento velký skok se v roce 2011 opět snížil na 9,8 uchazečů. Co se týká požadovaného zaměstnání, tak i zde převládají provozní pracovníci ve službách a obchodě. Délka nezaměstnanosti se u uchazečů o práci nejčastěji pohybuje do šesti měsíců (Uchazeči o zaměstnání ve vybraném území, 2014). Pro výpočet registrované míry nezaměstnanosti není ani tak důležitý celkový počet osob nacházejících se v dané obci, ale především počet ekonomicky aktivního obyvatelstva, tedy obyvatelstva, které je schopno pracovat. V následující tabulce je tedy uveden stav ekonomicky aktivního obyvatelstva v jednotlivých obcích i v celém mikroregionu. Pro srovnání je uveden i celkový stav obyvatelstva. Tab. 7: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v jednotlivých obcích mikroregionu k 26. 3. 2011 EAO obyvatelstvo celkem
Holasice Opatovice Popovice Rajhrad Rajhradice celkem 447 513 145 1 631 659 3 395 882 983 337 3 277 1 263 6 742
Zdroj: Základní informace o území – obce, 2009–2011; zpracování: vlastní Jak lze z tabulky vidět, tak ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří vždy přibližně 50 % z celkového počtu obyvatel v jednotlivých obcích. Nejvíce ekonomicky aktivního obyvatelstva v poměru k celkovému stavu se nachází v obcích Opatovice a Rajhradice. Naopak nejméně jich můžeme nalézt v obci Popovice. Podle dat, které poskytuje Český statistický úřad lze říci, že je více ekonomicky aktivních mužů než žen. Pokud bychom ale vzali složení celého obyvatelstva mikroregionu Rajhradsko, tak ve všech obcích, kromě obce Holasice, se nachází početně větší skupina žen než mužů. Celá skupina ekonomicky aktivního obyvatelstva se ještě dále dělí na zaměstnané a nezaměstnané. V mikroregionu jako celku tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo 50,4 %, přičemž 47,1 % tvoří skupina zaměstnaných osob. Skupinu zaměstnaných osob tvoří další čtyři podskupiny. Největší podskupinu tvoří zaměstnanci, zaměstnavatelé, samostatně činní a pomáhající. Zbylé tři skupiny jsou zastoupeny jen malým počtem osob, spadají tam pracující studenti a učni, pracující důchodci a ženy na mateřské dovolené. Zbylých 3,3 % z ekonomicky aktivního obyvatelstva tvoří nezaměstnaní. Do této skupiny patří osoby, které si hledají první zaměstnání a ostatní nezaměstnaní. Rozdíl mezi celkovým počtem obyvatelstva a ekonomicky aktivním obyvatelstvem tvoří ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. V této zbylé části tvoří největší 54
skupiny nepracující důchodci a žáci, studenti a učni. Zbytek je tvořen osobami v domácnosti, dětmi předškolního věku, ostatními závislými osobami a ostatními osobami s vlastním zdrojem obživy (Základní informace o území – obce, 2009–2011).
3.2.2 Podnikatelská aktivita S mírou nezaměstnanosti je spojen nedostatek pracovních příležitostí, zvláště v případě menších obcí. Jediným řešením je tedy dojížďka do zaměstnání nebo založení vlastní živnosti. V následujícím grafu je možné vidět zastoupení jednotlivých právních forem podnikatelů na území mikroregionu Rajhradsko. Obr. 13: Rozdělení podnikatelských subjektů v mikroregionu dle právní formy
Zdroj: Vybrané statistické údaje za obec, 2014; zpracování: vlastní V největší míře je v mikroregionu zastoupeno živnostenské podnikání. Jako další jsou v mikroregionu téměř stejným dílem zastoupeny obchodní společnosti, svobodná povolání (tedy fyzické osoby, které podnikají podle jiného než živnostenského zákona a zákona o zemědělství) a ostatní právní formy. Akciové společnosti se v mikroregionu nacházejí pouze čtyři a to dvě v obci Holasice a dvě ve městě Rajhrad. V Holasicích se jedná o firmu DIVORSIO a.s., která pronajímá a spravuje vlastní a pronajaté nemovitosti a firmu JMB investment a.s. zabývající se zprostředkovatelskou činností realitních agentur. V Rajhradě má sídlo firma Evropská úvěrová a.s. zabývající se pronájmem nemovitostí a firma CORAL SYSTEMS, a.s., která vyrábí elektronické součástky. 55
Obr. 14: Rozdělení podnikatelských subjektů v mikroregionu dle převažující činnosti
Zdroj: Vybrané statistické údaje za obec, 2014; zpracování: vlastní Jak lze v předchozím grafu vidět, tak nejvíce podnikatelských subjektů v mikroregionu provozuje činnosti spadající do oboru velkoobchod a maloobchod. Společně s průmyslem a stavebnictvím představují celkem 50 % všech podnikatelských subjektů v mikroregionu Rajhradsko. Naopak celkem malá je skupina podnikatelů provozující činnost v zemědělství, lesnictví a rybářství. I když na převážné většině území mikroregionu se nachází právě orná půda, tak se zde nachází pouze 66 podnikatelských subjektů provozující tuto činnost. Ne mnoho podnikatelských subjektů také provozuje činnosti spojené s cestovním ruchem. V ubytování, stravování a pohostinství podniká celkem 76 subjektů, z nichž 41 se nachází přímo v Rajhradě. A stejné je to i v oblasti kulturní, zábavní a rekreační činnosti, ve které podniká celkem 34 subjektů, rovněž s velkou převahou se sídlem v Rajhradě.
3.2.3 Dojížďka V obcích mikroregionu Rajhradsko se většinou nenaskytuje mnoho pracovních příležitostí. Ti, co nenaleznou vhodné pracovní místo, většinou dojíždějí do jiné obce, 56
okresu, kraje či dokonce do zahraničí. Jaká je situace u obyvatel mikroregionu, je uvedeno v následujících grafech. Obr. 15: Dojížďka do zaměstnání
dojíždějící do zaměstnání v rámci obce
3% 1% 9%
3% 0% do 14 min.
do jiné obce okresu 21%
66%
čas dojížďky – zaměstnaní
13%
22%
15–29 min. 30–44 min.
dojiného okresu
20,2%
45–59 min.
do jiného kraje 41% do zahraničí
60–89 min. 90 a více
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, 2009–2011; zpracování: vlastní Celkový počet obyvatel v mikroregionu, kteří dojíždějí do zaměstnání je 1 636. Z nichž menší část obyvatel je zaměstnána na území vlastní obce, nebo dojíždí do jiné obce, ale v rámci stejného okresu. Konkrétně 9 % pracuje v rámci obce a více než dvakrát tolik, tedy 21 %, pracuje v jiné obci okresu. Nadpoloviční většinu, tedy 66 %, tvoří obyvatelé dojíždějící do zaměstnání do jiného okresu. Do jiného kraje kvůli práci dojíždí už jen pouhá 3 % a do zahraničí jen 1 % obyvatel. Čas dojížďky obyvatel do zaměstnání je uveden pro obyvatelstvo, které vyjíždí denně do zaměstnání mimo vlastní obec. V rámci mikroregionu se jedná celkem o 1 335 obyvatel. Největší část obyvatel, tedy 41 %, tráví na cestách do práce 15 až 29 minut. Příznivé je, že celých 22 % obyvatel cestuje do zaměstnání maximálně 14 minut. S narůstajícím časem dojížďky klesá i počet obyvatel, kteří tuto cestu absolvují. Dohromady 20 % obyvatel dojíždí do zaměstnání 30–44 minut. Téměř hodinu dojíždí už jen 13 % a déle než 90 minut pouze necelé procento. V následujícím grafu jsou uvedena místa výkonu zaměstnání obyvatel mikroregionu, kteří se zúčastnili provedeného dotazníkového šetření.
57
Obr. 16: Místo výkonu zaměstnání
5% 5%
4% 16%
Rajhradsko Brno Židlochovice
20%
Modřice Pohořelice 49%
jiné
Zdroj: výsledky dotazníkového šetření; zpracování: vlastní V rámci dotazníkového šetření bylo zjištěno, že téměř polovina dotazovaných obyvatel dojíždí do zaměstnání do nedaleko vzdáleného Brna. Dalším městem, do kterého dojíždí celkem 20 % obyvatel, jsou Židlochovice. Co se týká samotného mikroregionu Rajhradsko, tak je v něm zaměstnaných pouhých 16 % dotazovaných. Do zbývajících Modřic, Pohořelic a ostatních obcí dojíždí vždy už jen přibližně 5 % obyvatel. Co se tedy týká pracovních příležitostí, tak lze konstatovat, že pro obyvatele mikroregionu rajhradskou je v tomto ohledu nejatraktivnější město Brno.
3.3 Bytová situace Kromě zaměstnanosti a podnikatelské aktivity v mikroregionu je vhodné nastínit si i tamní bytovou situaci. Ta umožňuje sledovat, v jaké míře dochází k výstavbě nových bytových jednotek a to jak v rodinných, tak i bytových domech. Stejně tak je možné zjistit počet obydlených domů včetně jejich vlastnictví, velikosti a jejich napojení na technickou infrastrukturu.
58
Tab. 8: Bytové jednotky v mikroregionu R – rodinné domy B – bytové domy domy celkem obydlené domy vlastnictví ― FO ― obec, stát ― družstvo ―spoluvlastnictví počet bytů ―1 ― 2–3 ― 4–11 ― 12 a více (× – neznámý údaj)
Holasice R B 291 2 265 2
Opatovice R B 337 2 297 2
Popovice R B 112 1 99 1
Rajhrad Rajhradice mikroregion R B R B R B 701 62 413 1 1 854 68 634 62 379 1 1 674 68
247 1 0 14
0 0 0 0
272 0 0 23
0 0 0 0
99 0 0 0
1 0 0 0
592 2 1 31
7 4 0 45
355 1 0 22
0 0 0 0
1 565 4 1 90
8 4 0 45
204 61 × ×
0 0 2 0
261 36 × ×
0 0 2 0
86 13 × ×
0 0 1 0
524 110 × ×
0 5 48 9
321 58 × ×
0 0 1 0
1 396 278 × ×
0 5 54 9
Zdroj: Základní informace o území – obce, 2009–2011; zpracování: vlastní V mikroregionu Rajhradsko se nachází celkem 1 922 domů, z toho 97 % tvoří rodinné domy. Bytových domů je zde pouze 68 a 91 % z nich se nachází na území města Rajhrad. Na rozdíl od rodinných domů jsou všechny bytové domy obydleny. Ze všech rodinných domů je obydleno dohromady 90 %. Nejvíce neobydlených rodinných domů vzhledem k jejich celkovému počtu se nachází v obcích Opatovice a Popovice, ale jedná se pouze o necelých 12 %. Naopak nejméně jich je v obci Rajhradice, pouze 8 %. Z počtu domů, jejichž vlastnictví je známo, je 94 % rodinných domů ve vlastnictví FO. U bytových domů tuto část tvoří jen 14 %. Většina bytových domů (79 %) je totiž spoluvlastnictvím vlastníků bytů. Spoluvlastníci jsou také na druhém místě v případě vlastnictví rodinných domů, zde se ale jedná o pouhých 6 %. Zbytek rodinných a bytových domů je ve vlastnictví obcí, státu či bytového družstva. Mezi rodinnými domy převažují ty, které mají pouze jeden byt. Z celkového počtu obydlených domů zaujímají celých 83 %. Zbytek potom tvoří domy s 2–3 byty. Bytové domy naopak u 2–3 bytů začínají. Nejvíce, celých 79 % domů, je s 4–11 byty. Větších bytových domů s více než 12 byty je v mikroregionu pouhých 9. Celkově se nejvíce bytových domů na území mikroregionu nachází ve městě Rajhrad. Ve zbylých obcích se jejich počet pohybuje pouze mezi 1 až 2 domy.
59
U rodinných a bytových domů je rovněž rozdílné jejich technické vybavení. Ačkoliv jsou všechny obce připojeny na kanalizaci, veřejný vodovod, či jsou plynofikovány, u všech rodinných či bytových domů tomu tak není. Tab. 9: Technické vybavení domů R – rodinné domy B – bytové domy obydlené domy přípoj na kanalizaci vodovod plyn ústřední topení
Holasice R B 265 2 245 2 243 2 228 2 247 2
Opatovice R B 297 2 249 0 265 2 260 1 254 1
Popovice R B 99 1 87 1 88 1 88 1 90 1
Rajhrad R B 634 62 560 58 593 61 540 54 566 38
Rajhradice mikroregion R B R B 379 1 1 674 68 332 1 1 473 62 354 1 1 543 67 333 1 1 449 59 339 1 1 496 43
Zdroj: Základní informace o území – obce, 2009–2011; zpracování: vlastní Z tabulky je možné vidět, že převážná většina rodinných i bytových domů v mikroregionu je napojena na kanalizaci, veřejný vodovod, plyn, či má ústřední topení. V případě kanalizace se jedná o celých 88 % z obydlených rodinných domů a 91 % bytových domů, které jsou na kanalizaci připojeny. Zbytek domů má pravděpodobně vlastní žumpu či jímku. Veřejný vodovod má zavedeno ještě více domů, konkrétně 92 % rodinných domů a 99 % bytových domů. Co se týká plynu, tak jej má zavedeno 87 % rodinných i bytových domů. V poslední řadě je zde zmíněno ústřední topení, to se vyskytuje celkem v 89 % rodinných domů a v 63 % bytových domů. V následující tabulce je uveden počet bytů, které byly dokončeny v jednotlivých obcích mikroregionu Rajhradsko v letech 2002–2013. Obr. 17: Počet dokončených bytů v jednotlivých obcích v letech 2002–2012 35 30 25
Holasice
20
Opatovice
15
Popovice
10
Rajhrad Rajhradice
5 0
Zdroj: Dokončené byty v obcích vybraného okresu, 2014; zpracování: vlastní 60
K prvnímu většímu nárůstu dokončených bytů v mikroregionu Rajhradsko došlo v roce 2004, kdy bylo postaveno ve všech obcích celkem 33 nových bytů. Jak je zřejmé z grafu, tak téměř polovina bytů byla postavena na území Rajhradu. Větší nárůst zaznamenaly i obce Popovice a Rajhradice, kde přibylo celkem 13 nových bytů. V předchozích letech, tedy v roce 2002 a 2003, k žádným výrazným změnám v počtu nových bytů nedocházelo. Od roku 2004 potom docházelo k víceméně postupnému snižování počtu nových bytů a to až do roku 2009, kdy bylo vystaveno 17 nových bytů. Tento menší nárůst odstartoval další výraznější změny, v pozitivním slova smyslu. V roce 2010 bylo vystavěno celkem 44 bytů. Z toho největší změnu zaznamenal Rajhrad s 27 novými byty a Rajhradice s 11 byty. V roce 2011 to bylo celkem už 56 nových bytů. V tomto roce poprvé zaznamenala největší nárůst obec Holasice celkem o 25 bytů. Nezanedbatelná je i změna v obci Popovice, kde došlo k její největší změně za sledované období a to nárůst o 10 bytů. Ovšem celkově největší nárůst za celý mikroregion proběhl v roce 2012. V tomto roce došlo k celkovému nárůstu přesně o 70 bytů. Největší změnou proběhla opět obec Holasice s 32 novými byty, což je největší nárůst za celé sledované období. Významných bylo i 19 nových bytů ve městě Rajhrad. V posledním sledovaném roce došlo opět k poklesu počtu nových bytů s celkovými 45 byty postavenými především v obci Holasice a městě Rajhrad. Převážnou většinu všech nově dokončených bytů na území mikroregionu Rajhradsko za celé sledované období tvořily byty vzniklé v rodinných domech.
3.4 Obslužnost a dopravní dostupnost Do mikroregionu Rajhradsko je poměrně dobrá dopravní dostupnost. Nejvýznamnějšími silničními tahy pro mikroregion jsou dálnice D2, která vede z Brna na Slovensko a rychlostní silnice R52, směřující z Brna k rakouským hranicím za Mikulovem. Na R52, resp. silnici I/52 (směr Brno), je možné se připojit z města Rajhrad nebo z obce Popovice. Na dálnici D2, která leží na hranici obce Opatovice, je možné najet buď ze sousední obce Blučina nebo z Modřic, do kterých je možné sjet ze silnice I/52. Ostatní silnice nacházející se na území mikroregionu jsou II. nebo III. třídy. V Rajhradě začíná silnice II. třídy č. 425, která na sever navazuje na silnici I/52 a jižně
61
prochází obcí Holasice a pokračuje dále podél dálnice D2 do Lanžhotu. Dále územím prochází následující silnice III. třídy:
III/41610 Rajhradice – Otmarov
III/42510 Rajhrad – Smolín
III/41617 Rajhrad – Rajhradice
III/41614 Rebešovice – Opatovice
III/39513 Rajhrad – Dolní Kounice
III/00219 z I/52 na Popovice Veškeré silnice v mikroregionu jsou v poměrně dobrém stavu. Nejlépe je na tom
město Rajhrad, kde jsou téměř všechny silnice zrekonstruované. U ostatních obcí dochází průběžně k jejich opravám či úplným rekonstrukcím. Do mikroregionu se lze dostat také železniční nebo autobusovou dopravou. Prostřednictvím vlakových spojů, které zajišťují České dráhy, se lze dostat pouze do města Rajhrad a do obce Popovice. Z obou obcí jezdí vlaky směrem na Brno a dále na Tišnov či Křižanov a opačným směrem na Břeclav. Z Rajhradu do Brna trvá cesta, dle zastávek vlaku, přibližně 15 min. Opačným směrem se cestující z Rajhradu do Břeclavi dostane za cca 50 min. V obci Popovice se vlaková zastávka nachází u nájezdu na silnici I/52. V Rajhradě je vlaková zastávka umístěna v těsné blízkosti autobusového nádraží. Ostatní doprava je zabezpečována autobusovými linkami Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Do obce Popovice jezdí autobusová linka č. 511 z Modřic přes Popovice a Rajhrad do Syrovic. Její nevýhodou je, že jezdí pouze ve všední dny a jen třikrát denně. Tato linka zastavuje v Popovicích konkrétně na třech zastávkách. Autobusová doprava v obci Opatovice je zajištěna linkou č. 514 z Rajhradu přes Rajhradice a Opatovice do Židlochovic. Autobus jezdí ve všední dny mimo špičku každou hodinu a ve špičce po půl hodině. O víkendech jezdí každou hodinu až dvě. V této obci se nachází pouze jedna autobusová zastávka. Přes obec Holasice projíždí linka č. 505 ze Židlochovic přes Holasice a Rajhrad do Brna. Spoj jezdí ve všední dny každou půl hodinu, o víkendech potom po hodině a půl. Opět je zde umístěna pouze jedna autobusová zastávka. 62
V Rajhradicích je doprava zajištěna dvěma autobusovými linkami. Výše zmíněnou linkou č. 514 a linkou č. 509, která vede z Brna přes Rajhradice do Měnína. Tato linka jezdí ve všední dny pravidelně každou hodinu, ve špičce je počet spojů navýšen až na tři za hodinu. O víkendech jezdí spoj každé dvě hodiny. Celkem se v obci nachází čtyři autobusové zastávky. V posledním Rajhradě vede, logicky k jeho velikosti, nejvíce autobusových linek. Kromě výše zmíněných linek č. 511, 505 a 514 zde jezdí navíc autobusy č. 512 a 513. Linka č. 512 zajišťuje dopravu z Modřic přes Rajhrad do Malešovic. Ve všední dny jezdí ve špičce každou půl hodinu a mimo špičku po hodině. O víkendech jezdí v dvouhodinových intervalech. Poslední linka č. 513, která spojuje Modřice, Rajhrad a Maršovice jezdí poměrně nepravidelně, ve všední dny přibližně 15× za den a o víkendech pouze 5× denně. V následující tabulce je pro shrnutí uvedena dopravní dostupnost z jednotlivých obcí do významných center v okolí, tj. do Brna, Židlochovic, Modřic a Pohořelic. U veřejné dopravy jsou uvedeny spoje okolo 6 hodiny ráno, tedy v době, kdy většina obyvatel vyjíždí do škol a zaměstnání. U automobilové dopravy jsou vyhledány trasy vedoucí mimo dálnice. Tab. 10: Dopravní dostupnost z obcí mikroregionu do významných středisek v okolí
7
5 10
5
10
7
10
7
47
30 22 16
Opatovice
35
18 15 20
14
7 11
6
21
11
16 10
73
34 25 17
Popovice
27
11 12 11
20
8 17 10
3
3
7
5
37
24 25 17
Rajhrad
20
12 11 12
11
7 11
7
6
5
6
5
33
27 21 15
Rajhradice
34
15 16 14
17
10 15
8
18
9
11
7
70
32 26 17
km
14 15 13
min.
km
km
min.
min.
km
km
min.
24
Pohořelice veřejná auto doprava
min.
min.
Holasice
km
km
min.
Modřice veřejná auto doprava
km
Židlochovice veřejná auto doprava
min.
Brno veřejná auto doprava
Zdroj: Mapy.cz, 2014, jizdnirady.cz, 2014; zpracování: vlastní Z těchto vybraných středisek se nejblíže mikroregionu Rajhradsko nacházejí Modřice a nejdále naopak Pohořelice. Průměrná doba, za kterou je možné se dostat z mikroregionu do jednotlivých středisek je následující. Do Brna veřejnou dopravou přibližně za 28 min. a automobilem za 14 min. U Židlochovic je doba trvání veřejnou dopravou 14 min. a automobilem 13 min. Do Modřic cesta veřejnou dopravou trvá 63
průměrně 12 min. a automobilem 10 min. a do posledních Pohořelic je cesta nejdelší. S využitím veřejné dopravy cesty trvá 52 min. a automobilem 24 min.
3.5 Cestovní ruch a volnočasové aktivity Při celkovém pohledu na mikroregion je potřeba brát v úvahu i jaké možnosti nabízí k trávení volného času a to jak místním obyvatelům, tak i turistům. Široké spektrum přírodních, historických a kulturních zajímavostí, které jsou k dispozici, zvyšuje atraktivitu mikroregionu pro návštěvníky. Důležitá je i nabídka volnočasových aktivit, různých sdružení a spolků. Je to mimo jiné jeden z mnoha aspektů, který berou v úvahu potenciální obyvatelé při výběru lokality k bydlení, ale samozřejmě slouží především k aktivnímu a kreativnímu využití volného času pro stávající obyvatele.
3.5.1 Přírodní zajímavosti a historické památky Geografická poloha, ve které se mikroregion Rajhradsko nachází, už předem napovídá, že toto místo nebude nijak bohaté na různé přírodní atraktivity. Většinu území mikroregionu zaujímá orná půda. Lesy či vodní plochy zaujímají jen malou část z celého území. Z celkových 2 722 ha zaujímá zemědělská plocha celých 2 160 ha, zatímco například lesy zabírají pouhých 143 ha (RIS, 2013). Většina lesní plochy se nachází jižně od obce Popovice, kde se rozkládá Rajhradská bažantnice. Tato bažantnice o rozloze 148 ha je od roku 1948 majetkem Mendelovy univerzity a slouží jako myslivecký účelový a vědecko-výzkumný objekt, kde probíhá polodivoký odchov bažantů a doplňkově i chov srnčí zvěře. Celý objekt je oplocený, avšak veřejnosti přístupný a to od obce Popovice a od města Rajhrad, přesněji od benediktinského kláštera. Pohyb v areálu je možný pouze po vyznačených cestách. Bažantnicí prochází hlavní cesta, podél které jsou vybudovány odpočinková místa i informační tabule. Z hlavní trasy je ovšem možné odbočit i na další kratší cesty (Turistika.cz, 2014). Dalšími zajímavostmi v Popovicích jsou také 200 m dlouhá Svratecká hráz a soutok Svratky a Bobravy, kde je možné nalézt bohatou vegetaci (Mikroregion Rajhradsko, 2014). Jak už bylo řečeno, vodní plochy zaujímají v mikroregionu Rajhradsko poměrně malou část, kterou tvoří především rybníky v obci Popovice, opatovické rybníky a rajhradický mokřad Habřina. Hlavním tokem, který mikroregionem protéká je řeka 64
Svartka. Mimo ni se zde nachází také říčka Bobrava, Dunávka a Vojkovický náhon. Spadá sem také významný krajinný prvek – tůň Ludmila, která leží na území obce Holasice. Dalšími významnými krajinnými prvky, které se nachází rovněž na území Holasic, jsou Holasický hliník, což je strž se sprašovými stěnami, na níž se vyskytuje teplomilná a suchomilná vegetace a lokalita Ke staré cihelně, která je pozůstatkem na těžbu cihlářských hlín. Jako nejcennější je ovšem označováno přibližně 3,5 km dlouhé staré koryto řeky Svratky. V další obci, v Opatovicích, se kromě výše zmíněných tří rybníků nachází také lokality Přední a Zadní líchy. Přední líchy je přes 6 ha rozsáhlé seskupení čtyř listnatých ploch. Kousek od nich se nachází Zadní líchy, což je lužní les v říční nivě o rozloze téměř 9 ha. Poslední přírodní atraktivitou na území mikroregionu je Čeladický ostrov, který je vymezený dvěma původními rameny řeky Svratky. Původně byla na tomto místě ve 13. století založena osada, která měla sloužit k ochraně kláštera proti nepokojům. Tato osada ovšem čelila pravidelným povodním, požáru a i výstavbě železnice. Postupem času tedy docházelo ke snižování počtu obyvatelstva. V současné době se na něm rozkládá především zahrádkářská kolonie, sady a pole (Mikroregion Rajhradsko, 2014; Město Rajhrad, 2014). Historických památek se na území mikroregionu Rajhradsko nachází poměrně více než těch přírodních. Jako neznámější památku lze bezpochyby označit benediktinský klášter v Rajhradě. Nalezneme tu ale i mnoho dalších zajímavých historických objektů a památných míst. Vznik benediktinského kláštera neboli Benediktinského opatství sv. Petra a Pavla v Rajhradě je zaznamenán již v roce 1048, tím pádem je označován jako nejstarší klášter na Moravě. Klášter byl založen na místě opuštěného hradu jménem Rajhrad, kde byla roku 1045 vybudována cella sv. Petra a Pavla a později 26. listopadu 1048 byla přeměněna na klášter. Během následujících let byl klášter mnohokrát vydrancován, ale také mnohokrát změnil svoji podobu. Celý komplex kláštera, do podoby v jaké ho známe dnes, byl dokončen až v roce 1840. Posléze v roce 1950, po komunistickém převratu propadl majetek státu a v klášteře se střídaly jednotky Československé lidové armády. Zpět byl klášter navrácen řádu v roce 1990, ovšem ve značně zdevastovaném stavu. Od té doby je klášter postupně rekonstruován. Od roku 2005 je také v klášteře otevřen Památník písemnictví na Moravě, který spravuje benediktinskou knihovnu (Město Rajhrad, 2014). Kromě Památníku písemnictví na Moravě lze také navštívit opatský 65
chrám či zajít na každodenně konanou modlitbu mnišské komunity. V klášteře jsou také pro veřejnost pořádány různá divadelní představení, výstavy či koncerty. Další historickou památkou v Rajhradě je rajhradský mlýn, který se nachází mezi městem a klášterem a první zmínky o něm pocházejí již z roku 1092. Mlýn byl během let benediktiny rozšiřován a od minulého století tento mlýn plní funkci malé vodní elektrárny. Kousek od náměstí se nachází farní kostel Povýšení svatého Kříže, který pochází z roku 1330. Jednalo se původně o modlitebnu, kterou povolil zřídit olomoucký biskup 10. listopadu toho roku. Měla sloužit farníkům, kteří měli problém docházet na bohoslužby kvůli pravidelným záplavám. Kaple byla v dalších letech celkem dvakrát rozšiřována. První rozšíření proběhlo současně s opravami v letech 1682–1683 po švédském a tureckém pustošení. Druhá a současně poslední přestavba, která probíhala v letech 1765–1766 dala kostelu barokní vzhled, jenž mu zůstal doposud. Další významnou památkou je Klášter sester Těšitelek Božského Srdce Ježíšova, který byl postaven v letech 1924–1929 na pozemku rajhradských benediktinů. Kongregace Těšitelek Božského Srdce Ježíšova vznikla v roce 1915 z iniciativy Marie Rosy Vůjtěchové s posláním starat se o nemocné, chudé a opuštěné. Klášter byl během let dvakrát obsazen vojsky a postupně docházelo k jeho devastaci. Naposledy byl klášter sestrám vrácen v dubnu 1994. V současnosti v areálu kláštera funguje Dům Matky Rosy, neboli domov pro seniory a Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa, který patří ke špičkovým zařízením tohoto typu v České republice. Na území města Rajhrad také leží pomník generála Kozyra, nejvyššího důstojníka Rudé armády, který zahynul na území naší republiky a pomník T. G. Masaryka před budovou školy na Havlíčkově ulici. (Město Rajhrad, 2014). V ostatních obcích mikroregionu se nachází památek již o něco méně. V obci Opatovice lze nalézt kostel sv. Karla Boromejského, který byl vystavěn v letech 1868– 1869. Kostel byl postaven na místě, kde se dříve nacházela kaplička z roku 1677. Kaplička byla postavena po morové epidemii, která se vyhnula opatovickým obyvatelů. Na základě toho byla zasvěcena ochránci proti moru, sv. Karlu Boromejskému, jehož socha dodnes stojí před kostelem. V obci lze také mimo jiné nalézt několik pomníků, křížů a památných kamenů (Opatovice, 2014). V obci Holasice je největší dochovanou památkou kaple sv. Václava z roku 1840. Kaple byla postavena namísto původní dřevěné zvoničky. Už roku 1848 došlo k jejímu 66
rozšíření do dnešní podoby se dvěma zvony. Jako další se tu nachází sousoší dvojice ležících lvů se štítem z roku 1975. Původně se sousoší nacházelo v rajhradském klášteře, odkud bylo v roce 1960 uchráněno od zničení při přeměně kláštera pro armádní účely. Zvláštní zajímavostí obce je zazděný dělostřelecký granát ve zdi uprostřed obce. U tohoto granátu zatím není známo, zda je funkční anebo ne. Po obci jsou také rozmístěny dva památníky válečným obětem, dva kříže a soška sv. Jana Nepomuckého. (Holasice, 2014). V Popovicích lze na návsi nalézt malou zvonici s obrazem Navštívení Panny Marie, která byla postavena roku 1857. Mimo to stojí v obci kamenný kříž, u kterého není známý rok vzniku. Předpokládá se ovšem, že pochází z roku 1697. Mezi zvonicí a kamenným křížem byl postaven pomník padlým v 1. světové válce. Zajímavostí je, že je nejstarším pomníkem v celém mikroregionu (Mikroregion Rajhradsko, 2014). U obce Rajhradice je nejvýraznější památkou klášterní sýpka z přelomu 18. a 19. století. Sýpka byla postavena za účelem uskladňování obilí z celého klášterního panství. Další památkou je kaple sv. Scholastiky, která vznikla v roce 1897 a byla vysvěcena opatem Korčianem roku 1898. Poslední památkou je Loučská zvonice. Byla vystavěna roku 1848 na návsi tehdy ještě samostatné obce Loučka, kde nahradila původní dřevěnou zvoničku (Mikroregion Rajhradsko, 2014).
3.5.2 Kulturní akce Obce mikroregionu Rajhradsko si zakládají jak na dodržování místy zapomenutých tradic a zvyků, tak i na pořádání rozličných kulturních akcí pro širokou veřejnost. Pořádání různých kulturních akcí je příležitostí ke střetávání obyvatelstva a k utužování mezilidských vztahů. Mimo to bývají tyto akce také turisty vyhledávaným lákadlem. V obcích se každým rokem konají hody. Tradičně se jedná o Václavské a Svatomartinské hody, ale také se zde konají například i hody Karelské, Stanislavské či Babské. Stejně jako jinde i tady probíhají Mikulášské besídky, slavnostní rozsvěcení vánočního stromu, adventní dílny, Tříkrálová sbírka nebo pálení čarodějnic. Na Mezinárodní den dětí jsou zde pro děti připravovány různé soutěže a hry a v prostorách rajhradské bažantnice je pořádán i pohádkový les. Z těch méně tradičních zvyků se zde uchytilo například Vynášení Smrti nebo Velikonoční hrkání. Z dalších 67
pořádaných akcí lze jmenovat například drakiádu, neckiádu, sousedské trhy, masopust, plesy, koncerty a mnoho dalších. Zajímavou
akcí,
která
je
pořádána
každé
dva
roky
v prostorách
za benediktinským klášterem šermířkou skupinou Asmodeus, je rekonstrukce historické bitvy z období třicetileté války. Tato akce získává v posledních letech na oblibě a účastní se jí čím dál tím více diváků (Mikroregion Rajhradsko, 2014).
3.5.3 Zájmové spolky Obyvatelé mikroregionu mají ve volném čase mnoho možností sdružovat se v různých spolcích a sdruženích, které se zde nacházejí. Možnost zapojit se je zde pro všechny obyvatele v různých věkových skupinách. Nejvíce těchto spolků se logicky nachází ve městě Rajhrad. Ze sportovně orientovaných se jedná o jednotu Orel Rajhrad, Moravskou Šermířskou Skupinu Asmodeus, T. J. Sokol Rajhrad, rajhradský fotbalový klub RAFK o. s., Klub vodáků v.o.r. a Spolek pro Podporu Rajhradského Sportu. Z ostatních jsou to například občanské sdružení Kalamajka, Školní klub Klubíčko, Motočundráci z Rajhradu, Myslivecká společnost, Moravský rybářský svaz, Music senior club, Základní organizace chovatelů poštovních holubů, Šachový klub, Český svaz včelařů o.s., Kynologický klub, Babský spolek a jiné. V ostatních obcích jsou spolky zastoupeny v menší míře než ve výše zmíněném Rajhradě. Fungují zde sdružení jako například SK Popovice, Střelnice Holasice, Halelista, Klub deskových her, Ochotnický spolek, Rajhradická pohoda, Sdružení rybářů, Myslivecké sdružení, Dětský Klub Slunečnice, TJ Rajhradice, Spolek Klub důchocůinvalidů, Sport pro všechny Opatovice, Český zahrádkářský svaz a další. Jak je vidět, tak množství jednotlivých spolků a sdružení se v jednotlivých obcích liší. Nejmarkantnější rozdíl je především mezi městem Rajhrad a ostatními obcemi, kdy počet spolků v Rajhradě značně převyšuje celkový počet spolků v ostatních obcích. Ovšem při pohledu na mikroregion jako celek lze konstatovat, že nabízí poměrně velké množství různých klubů a spolků umožňujících aktivní využití volného času pro obyvatele všech věkových skupin.
68
3.5.4 Sportovní vyžití Kromě členství ve výše zmíněných sportovních a zájmových spolcích nabízí mikroregion i další možnosti aktivního trávení volného času. Díky své poloze nabízí ideální podmínky pro cykloturistiku, ale rovněž i pro pěší turistiku. Co se týká cykloturistiky, tak pro mikroregion je nejvýznamnější Greenway Krakow – Morava – Wien. Tato cyklotrasa prochází konkrétně přes obec Rajhradice a Opatovice. Na ni navazuje další významná cyklostezka a to Brněnská vinařská stezka. Ta protíná obce Rajhradice, Popovice a město Rajhrad. Rajhrad a Rajhradice rovněž křižuje cyklotrasa č. 404, která zároveň v Rajhradicích i končí. Po této cyklotrase se lze dostat až do Moravského Krumlova, kde je možné se připojit na další vinařskou stezku a to na Znojemskou. Všechny tyto cyklotrasy nabízejí mikroregionu Rajhradsko veliký potenciál k rozvoji cestovního ruchu v daném území. Jejich výhodou je, že spolu s návazností na další cyklotrasy spojují obce mikroregionu s většími městy jako Modřice, Židlochovice, Újezd u Brna, Ivančice, Šlapanice, Dolní Kounice a především město Brno. Poměrně malá vzdálenost (cca 15 km) mezi centrem Brna a městem Rajhrad, současně s příjemným umístěním převážné části cyklotrasy podél koryta řeky Svratky, dělá z Rajhradska ideální turistický cíl na víkendové výlety pro obyvatele města Brna. Mimo těchto vyznačených tras existuje v mikroregionu i velká část neznačených cyklotras. To je výhodou především pro obec Holasice, kterou přímo neprochází žádná značená cyklotrasa. Co se týká nabídky značených tras pro pěší turisty, tak je na tom mikroregion poněkud hůře. Nachází se zde pouze jedna značená turistická trasa KČT. Jedná se o červenou turistickou trasu, která vede z Přízřenic až do Mikulova. V mikroregionu neprochází přímo přes žádnou obec. Většinu cesty vede podél koryta řeky Svratky s odbočkou pouze k rajhradskému klášteru, za nímž se opět navrací k řece Svratce. Další značenou cestou, ale už ne značená turistickým značením KČT, je cesta přes rajhradskou bažantnici. Vchod do bažantnice je přístupný z obce Popovice nebo od kláštera v Rajhradě. Hlavní cesta přes bažantnici je vyznačena žlutými šipkami a jsou při ní umístěna odpočinková místa a informační tabule. Poslední trasou pro pěší, která je poměrně nová, je naučná turistická trasa Poznáváme Rajhradsko. Jedná se o dva okruhy, které provádí návštěvníka významnými místy v mikroregionu. Tato trasa je vyznačena směrovými značkami a je doplněna o informační tabule a odpočinková místa. 69
4
NAVRHOVANÁ DOPORUČENÍ V rámci tohoto bodu bude na základě získaných poznatků navrhnuto několik
doporučení. Tyto doporučení by mohla v budoucnu napomoci jednotlivým obcím, potažmo mikroregionu Rajhradsko v jejich rozvoji. Vzhledem k omezeným finančním možnostem mikroregionu, kdy roční příjmy mikroregionu činní necelých 500 000 Kč byla z důvodu možné proveditelnosti vybrána opatření, která jsou finančně nenáročná, tudíž existuje možnost, že by mohlo dojít k jejich realizaci.
4.1 Zlepšení propagace mikroregionu Malá vzdálenost mikroregionu Rajhradsko a Brna způsobuje to, že mikroregion může poměrně těžko konkurovat Brnu v oblasti nabídky obchodů a služeb. Této blízkosti lze ovšem dobře využít jinak a zaměřit se především na cestovní ruch. Tomu ovšem brání špatná propagace jednotlivých obcí i celého mikroregionu. Postupem času sice bylo vydáno několik propagačních materiálů, ale v současné době je spíše potřeba se zaměřit na propagování mikroregionu přes internet. Mikroregion má zřízené své vlastní stránky, ale bohužel nedochází k jejich aktualizaci a doplňování informací. Špatná je informovanost o probíhajících i nadcházejících akcích, které by mohly být lákadlem pro potencionální turisty. I když si mikroregion zakládá na udržování tradic, tak pro návštěvníka internetových stránek nejsou dostupné informace o jejich konání. Co se týká přírodních atraktivit mikroregionu, tak informace o nich jsou uváděny v nepřehledném a až moc poeticky napsaném textu. Podobné je to i u ostatních informací o Rajhradsku. Celkově působí stránky poněkud nepřehledně a neudržovaně. Bylo by vhodné přepracovat strukturu stránek do přehlednější formy, doplnit chybějící údaje např. o kulturních akcích, přidat informace o cyklotrasách na území mikroregionu včetně jejich návaznosti na jiné trasy a doplněné o mapy. Dále by měly být doplněny informace o subjektech podnikajících v oboru cestovního ruchu. Podobná situace je i u internetových stránek jednotlivých obcí, které povětšinou poskytují dobré informace o fungování obce, ale na turisty se zaměřují jen velmi málo. Co se týká propagace mikroregionu přes internet, tak bylo určitě vhodné využít turistických informačních portálů jako Vyletnik.cz, kudyznudy.cz apod. a umístit na ně informace o mikroregionu, obcích, turistických zajímavostech či konaných akcích. Zvážit 70
by se měla i propagace mikroregionu na sociálních sítích. Jedná se o jednoduchou a levnou reklamu, která rozšíří povědomí o mikroregionu. Jak už bylo zmíněno, tak mikroregionem bylo vydáno několik propagačních materiálů a to jak o mikroregionu, tak i o jednotlivých obcích. V tomto případě je toho vhodné využít a pravidelně dodávat tyto propagační materiály do ubytovacích a restauračních zařízení v mikroregionu i v okolí a zajistit jejich umístění i na různých výstavách, koncertech a dalších akcích, na které turisté dojíždí.
4.2 Zvýšení informovanosti podnikatelů a zlepšení jejich propagace V zájmu mikroregionu, ale i ostatních obcí, je kromě zvyšování návštěvnosti turistů i zvyšování počtu podnikatelských subjektů. Oba cíle, zvláště v mikroregionu Rajhradsko, spolu ale souvisejí. Jak už bylo řečeno, tak blízkost města Brna nenabízí pro místní podnikatele příliš vhodné prostředí k realizaci podnikání v obchodu či službách. Výjimkou jsou podnikatelé v rámci cestovního ruchu. Motivovat další subjekty k založení vlastní podnikatelské činnosti může mikroregion poskytováním poradenských služeb. Jednalo by se o založení online poradenského centra, kam by podnikatelé, i ti potencionální, mohli psát dotazy týkající se založení či provozování vlastního podnikání. Samozřejmostí by bylo i poskytování informací o možnosti čerpání finančních prostředků z EU. Online poradenské centrum by bylo umístěno na internetových stránkách mikroregionu Rajhradsko a na stránkách jednotlivých obcí by na něj byl umístěn odkaz. Na dotazy by odpovídal pověřený pracovník. Ten by na dotaz odpověděl přímo, nebo by poskytnul kontakt na osobu, firmu či instituci nebo na webovou stránku, kde by mohl tazatel danou informaci získat. Podnikatelům by se tak zjednodušil přístup k informacím souvisejícím s podnikáním. Pro vytvoření online poradenského centra lze počítat s náklady cca 30 000 Kč (v závislosti na propracovanosti projektu), které by byly hrazeny z rozpočtu mikroregionu Rajhradsko. Pro vyhotovení zakázky by byla ve výběrovém řízení vybrána vhodná firma. Mimo těchto poradenských služeb by byla podnikatelům nabídnuta i možnost následné prezentace jejich firmy na webových stránkách mikroregionu či na stránkách jednotlivých obcí. 71
I přes poměrně velké množství restauračních a ubytovacích zařízení existuje v mikroregionu potenciál pro založení nového podnikání. Podnikatelé se mohou zaměřit např. na služby pro cykloturisty, nebo mohou podnikat v poslední době populární agroturistice či hipoturistice. Pro tyto obory podnikání je prostředí mikroregionu s minimem lesních ploch ideální.
4.3 Využití existujících projektů ku prospěchu mikroregionu Většinou při snaze o rozvoj území dochází k realizaci nových projektů. V tomto případě bude předloženo doporučení na využití stávajících projektů za účelem přilákání turistů do mikroregionu. Poměrně úspěšným projektem, v poslední době realizovaným na jižní Moravě, byl projekt Moravských vinařských stezek. Mikroregion Rajhradsko je zvýhodněn tím, že jím prochází jedna z těchto stezek a to Brněnská vinařská stezka. Tato stezka prochází v mikroregionu celkem třemi obcemi a to Opatovicemi, Rajhradicemi a Rajhradem. Přímo na internetových stránkách Moravských vinařských stezek je umístěn odkaz na město Rajhrad, bohužel na stránkách Rajhradu není o vinařských stezkách ani zmínka. Stejně je tomu i u obcí Opatovice a Rajhradice. Přitom z Rajhradu pochází známé vinařství Rajhradské klášterní s.r.o., které zde má dlouholetou tradici. Nacházejí se zde známé klášterní sklepy, které turisté mohou navštívit, nebo si víno nakoupit v místní prodejně. Této skutečnosti by měli obce i mikroregion využít. Především na internetových stránkách mikroregionu a města Rajhrad by měla být zdůrazněna historie místního vína a vinařství společně s uvedením podniků, kde je možné toto víno ochutnat či zakoupit. Rovněž by měl být poblíž umístěn odkaz na možnosti ubytování a na zajímavosti v okolí. Tyto informace o napojení na Moravské vinařské stezky a o historii a současnosti místního vinařství by měly být rovněž vyzdvihovány i ve vydávaných propagačních materiálech. Dalším významným objektem na území mikroregionu, který není ve spojitosti s mikroregionem spojován, je Střední zahradnická škola Rajhrad. Zde by rovněž bylo vhodné umístit zmínku o škole na internetové stránky. Především by mělo být vyzdviženo, že na území mikroregionu se nachází jedna z významných zahradnických 72
škol, která nabízí kromě běžných oborů i centrum celoživotního vzdělávání, v rámci kterého nabízí pro veřejnost různá školení, semináře a rekvalifikační kurzy. Mimo to se zde také nachází národní kolekce růží, která je běžně přístupná pro veřejnost.
4.4 Vytvoření strategického plánu Jedním ze základních předpokladů pro úspěšný rozvoj území do budoucna je vytvoření strategického plánu rozvoje. Ten umožní, v tomto případě mikroregionu, stanovit si priority rozvoje z dlouhodobého hlediska. V první řadě je důležité zmapovat současnou situaci v území. K tomu je vhodné vytvořit SWOT analýzu, která napomůže k ujasnění silných a slabých stránek mikroregionu a shrne možné příležitosti a hrozby. Poznatky ze SWOT analýzy poslouží ke stanovení vize, které chce mikroregion v budoucnu dosáhnout. Na základě vize je potom navržen i dlouhodobý strategický cíl. Ten se dále skládá z několika dílčích cílů, v rámci kterých jsou stanoveny opatření a konkrétní projekty, které povedou k jejich naplnění. Celý tento proces vede k ujasnění priorit mikroregionu a následnému efektivnímu využití dostupných finančních prostředků. V mikroregionu Rajhradsko v současnosti existuje pouze zastaralý strategický plán. K jeho vytvoření došlo v roce 2004, tedy krátce po vzniku mikroregionu. V roce 2007, po přistoupení obcí Rajhradice a Holasice, došlo k jeho aktualizaci. Vznikl tedy dokument Strategického rozvoje mikroregionu Rajhradsko pro období 2008–2012, který ovšem od té doby již nebyl aktualizován. V současnosti je tedy dostupný pouze neaktuální strategický plán. Z finančních důvodů je vhodné použít k vypracování strategického plánu komunitní metody, v rámci které jsou do přípravy zapojeni kromě zastupitelů jednotlivých obcí i místní aktéři. Tato metoda, která je finančně nenáročná, tudíž vhodná pro menší území, zajistí zaměření se na aktuální problémy v řešeném území a bude řešit potřeby místních obyvatel. V novém strategickém plánu by oproti původnímu měly být více specifikovány jednotlivé projekty a rovněž by u každého projektu měla být uvedena předpokládaná výše nákladů.
73
4.5 Vydávání tištěného zpravodaje Mimo informování a přilákání turistů by se mikroregion měl rovněž zaměřit na informování místních obyvatel. Při prováděném dotazníkovém šetření bylo mimo jiné zjištěno, že mnoho dotazovaných obyvatel o dobrovolném svazku mikroregionu Rajhradsko neví, nebo má o něm pouze malé povědomí. Bylo by tedy vhodné obyvatelům mikroregion přiblížit a informovat je o jeho činnostech. Jelikož stále mnoho obyvatel, především ze starší generace, nemá přístup k internetu, měl by být pravidelně vydáván tištěný zpravodaj. V současné době vydávají vlastní tištěný zpravodaj pouze obec Holasice a město Rajhrad. Tištěný zpravodaj o mikroregionu Rajhradsko by byl vydáván jednou za čtvrt roku a informoval by občany o jeho činnosti a plánovaných akcích. Mimo to by umožnil sdělovat obyvatelům důležité informace týkající se jednotlivých obcí. Tuto skutečnost by ocenily především obce Opatovice, Rajhradice a Popovice, které svůj vlastní zpravodaj nevydávají. Zpravodaj by měl přibližně 24 černobílých stran ve formátu A5 a byl by vydáván jednou za čtvrt roku v nákladu cca 2 300 kusů. Dodával by se do každého domu, resp. bytu, a několik kusů by bylo dostupných i na každém obecním úřadu v mikroregionu. Pro tisk by byla prostřednictvím výběrového řízení vybrána vhodná firma, ale předběžně lze počítat s náklady okolo 15 500 Kč. Distribuci by pravděpodobně zajišťovala Česká pošta, tudíž jsou předpokládané náklady na distribuci cca 2 300 Kč. Roční náklady by tedy činily přibližně 71 200 Kč. Tyto náklady by byly hrazeny z rozpočtu mikroregionu Rajhradsko.
74
ZÁVĚR V rámci provedené analýzy mikroregionu Rajhradsko bylo zjištěno, že během sledovaných let docházelo k postupnému nárůstu počtu obyvatel v každé obci mikroregionu. Současně s tím dochází od roku 2008 i ke snižování průměrného věku obyvatel, převážně kvůli obci Holasice a městu Rajhrad, kde došlo v poslední době k vysokému nárůstu počtu dokončených bytů v převážně rodinných domech. Co se týká vybavenosti a spádovosti mikroregionu, tak je situace následující. Základní zdravotnické služby jako praktický lékař, pediatr, zubař a gynekolog jsou k dispozici pouze v Rajhradu, kde jsou také obyvateli využívány. Ve stejné míře za nimi dojíždějí obyvatelé především do města Brna, kam rovněž většina dojíždí za specialisty či do nemocnice. V menší míře jsou navštěvována zdravotnická zařízení v Židlochovicích. U školských zařízení je situace podobná. Ve většině obcí se nachází pouze MŠ a 1. stupeň ZŠ, kromě Rajhradu, kde je i 2. stupeň ZŠ a jedna střední škola. Studenti tedy nemají moc možností. Většina z nich dojíždí do školy do jiného okresu a tráví na cestách nejčastěji 15–59 min. V tomto případě je spádovost mikroregionu podobná jako v případě zdravotnických zařízení. Do SŠ a VŠ dojíždějí studenti převážně do Brna, menší část dojíždí do jiných měst. MŠ a ZŠ navštěvují žáci převážně v mikroregionu Rajhradsko, v menší míře potom v Brně, Židlochovicích nebo jiných městech. U návštěvnosti obchodů je situace různorodá. Při nákupu potravin, drogistického a lékárenského zboží a pohonných hmot obyvatelé upřednostňují obchody nacházející se přímo v mikroregionu. Nábytek, elektrické spotřebiče, sportovní potřeby, oblečení a obuv jezdí nakupovat především do nákupních center Olympia a Avion. A naopak přímo centrum Brna volí při nákupu knih či návštěvě specializovaných prodejen. Mimo návštěvy kin, divadel a různých muzeí a výstav, za kterými obyvatelé dojíždí převážně do Brna, je využívání ostatních služeb v mikroregionu a v Brně poměrně vyrovnané. Nezanedbatelná je i návštěvnost restaurací, vináren, barů a sportovních zařízení v Židlochovicích. Pro turisty je na území mikroregionu umístěno celkem 8 ubytovacích zařízení různých kategorií s různými poskytovanými službami. I zde jsou ovšem ceny ovlivňovány akcemi pořádanými ve městě Brně.
75
Většina pracujících obyvatel mikroregionu, celkem 66 %, dojíždí do zaměstnání do jiného okresu a nejčastěji tráví na cestách 15–29 min. Téměř polovina z nich je zaměstnána v Brně. Velká část rovněž dojíždí do zaměstnání do Židlochovic, či je zaměstnána přímo v mikroregionu. Z mikroregionu Rajhradsko, resp. z jednotlivých obcí mikroregionu, je dobrá dostupnost do významných center v okolí, tedy do Brna, Židlochovic, Modřic a Pohořelic a to jak automobilem, tak i s využitím veřejné dopravy. Mimo všechny tyto skutečnosti nabízí mikroregion také mnoho atraktivních míst pro turisty, kterými prochází značené i neznačené cykloturistické trasy. Obce si rovněž zakládají na udržování tradic a pořádání různých akcí, výstav apod. Pro obyvatele rovněž na území mikroregionu funguje mnoho spolků a sdružení, které umožňují aktivní trávení volného času. Celkově vzato nabízí mikroregion Rajhradsko relativně dobré podmínky pro žití. Pro obyvatele je zde dostupná základní zdravotnická péče a pro rodiny s dětmi i MŠ a ZŠ. Co se týká obchodů a služeb, tak převážná většina z nich je dostupná přímo v mikroregionu, ovšem obyvatelé často volí i dojížďku. V rámci dojížďky, ať už do obchodů, za službami, či do práce nebo školy, je hlavní spádovou oblastí pro mikroregion Rajhradsko město Brno, v menší míře poté Židlochovice. V návaznosti na provedenou analýzu byla navrhnuta doporučení, která by měla napomoci rozvoji mikroregionu Rajhradsko. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům mikroregionu a k výše uvedené spádovosti mikroregionu byla navržena finančně poměrně nenáročná opatření zaměřená především na cestovní ruch s využitím dostupných prostředků.
76
POUŽITÉ ZDROJE Knižní zdroje BINEK, J. a kol. Přístupy k posílení spolupráce a synergie ve venkovských mikroregionech: metodika s osvědčením č. 1/2012 o uznání uplatněné certifikované metodiky v souladu s podmínkami „Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje". 1. vyd. Brno: GaREP, 2012, 18 s. ISBN 978-80-905139-4-5. BINEK, J. a kol. Rozvojové možnosti obcí. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2010, 50 s. ISBN 978-80-87147-29-0. GALVASOVÁ, I. a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. Brno: Georgetown, 2007, 140 s. ISBN 978-80-86251-20-2. HOLEČEK, J., BINEK, J., GALVASOVÁ, I., CHABIČOVSKÁ, K., SVOBODOVÁ, H. Obec a její rozvoj v širších souvislostech. 1. vyd. Brno: GaREP Publishing, 2009. 98 s. ISBN 978-80904308-2-2. HŘEBÍČEK, J., Dobrovolný reporting v České republice a indikátory udržitelného rozvoje. v Účetnictví a reporting udržitelného rozvoje na mikroekonomické a makroekonomické úrovni. Praha: Linde nakladatelství, 2009. str. 270-277, 8 s. ISBN 978-80-86131-82-5. JÁNSKÝ, J. Hodnocení disparit ekonomické výkonnosti v krajích ČR. In Řízení a potenciál regionálního rozvoje - aktuální otázky: sborník příspěvků z vědecké konference s mezinárodní účastí: Liberec, 2. března 2010. Praha: Vysoká škola regionálního rozvoje, 2010, 80 s. ISBN 978-80-87174-00-5. LABOUNKOVÁ, V., PŮČEK, M., ROHREROVÁ, L a kol. Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů. 1. Vyd. Brno: Ústav územního rozvoje,
2009,
47
s.
ISBN
978-80-87318-02-7.
Dostupné
z:
http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/regionalnipolitika/Mikroregiony/MetodikaS RDmikroregionu/Metodika.pdf MAIER, K. Udržitelný rozvoj území. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 253 s. ISBN 978-80-2474198-7.
77
NOVÁK, J., ŠAFÁŘOVÁ, B. Hodnocení managementu a rozvoje mikroregionů. Přerov: Centrum pro komunitní práci střední Morava, 2008, 35, 43 s. ISBN 978-80-86902-75-3. OSTŘÍŽEK, J. Public private partnership: příležitost a výzva. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2007, 284 s. ISBN 978-80-7179-744-9. PÁPOL, T., PAVLAS, M. a kol. Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per populi, 2006, 81 s. ISBN 80-903813-1-6. PERLÍN, R. Strategický plán mikroregionu. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002, 52 s. ISBN 80-903-0930-5. PONIKELSKÝ, P., NOVOTNÁ, H. Manažerské funkce v řízení municipálního rozvoje. In Řízení a potenciál regionálního rozvoje - aktuální otázky: sborník příspěvků z vědecké konference s mezinárodní účastí: Liberec, 2. března 2010. Praha: Vysoká škola regionálního rozvoje, 2010, 80 s. ISBN 978-80-87174-00-5. STARZYCZNÁ, H. a kol. Exogenní a endogenní faktory regionálního rozvoje - zhodnocení empirických zkušeností a teoretických přístupů k pólům rozvoje. V Karviné: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta, 2005, 343 s. ISBN 80-7248-337-4. ŠKRABAL, I. a kol. Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů. 1. vyd. Přerov: Centrum pro komunitní práci, 2006, 182 s. ISBN 80-869-0239-0. ŠKRABAL, I. a kol. Metodika pro sledování indikátorů efektivity managementu mikroregionů: benchmarking venkova. Šumperk: Centrum pro komunitní práci, CpKP střední Morava, 2011, 66 s. ISBN 978-80-86902-95-1. Internetové zdroje Co je partnerství měst neboli town-twinning? In: Partnerská města [online]. © 2014 [cit. 2014-02-11].
Dostupné
z:
http://www.partnerskamesta.cz/o-twinningu/co-je-
twinning/co-je-partnerstvi-mest-neboli-town-twinning.aspx Charakteristika školy. Základní škola Rajhradice [online]. © 2012 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.zsrajhradice.cz/14-charakteristika-skoly.html Demografická příručka 2012. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4032-13 78
Dokončené byty v obcích vybraného okresu. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2014 [cit. 2014-10-15].
Dostupné
z:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=BYT7010PC_OB2.5&voa=tabulka&go_ zobraz=1&childsel0=1&verze=0 Holasice [online]. © 2014 [cit. 2014-11-14]. Dostupné z: http://www.holasice.cz/ Hotel U kašny. Restaurace U kašny [online]. 2014 [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.ukasny.cz/hotel/ Jizdnirady.cz
[online].
2014
[cit.
2014-10-22].
Dostupné
z:
http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusymhdvse/spojeni/ Mapový server [online]. 2013 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://mapy.crr.cz/ Mapy.cz [online]. 2014 [cit. 2014-10-22]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/ MAS Podbrněnsko: slunečný kraj [online]. 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.podbrnensko.cz/ Metodická podpora regionálního rozvoje [online]. 2014 [cit. 2014-10-25]. Dostupné z: http://www.regionalnirozvoj.cz/ Město Rajhrad [online]. © 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://novy.rajhrad.cz/ Mikroregion
Rajhradsko [online].
[cit.
2014-04-01].
Dostupné
z:
http://www.mikroregion-rajhradsko.cz/ Mikroregiony. Regionální informační servis [online]. © 2012–2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné
z:
http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/mikroregiony?nazev=mikroregion+rajhradsko&uc el=&uroven=&krajNuts=&okresNuts=&orpKod=&obecNazev=&obecNazevHidden= Monitoring regionů a jejich rozvojových dokumentů. In: Ústav územního rozvoje [online]. 2013 [cit. 2014-02-13]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=1923 Národní síť Místních akčních skupin České republiky [online]. © 2014 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://nsmascr.cz/
79
Národní síť Zdravých měst ČR [online]. 2014 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://zdravamesta.cz/ Obce – ČR. Regionální informační servis [online]. © 2012–2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce OECD. OECD Regional Outlook 2014: Regions and Cities: Where Policies and People Meet [online]. OECD Publishing, 2014 [cit. 2014-11-29]. ISBN 978-92-64-20141-5. Dostupné z:
http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/urban-rural-and-
regional-development/oecd-regional-outlook-2014_9789264201415-en#page3 O nás. Mateřská škola Rajhrad [online]. © 2009 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://msrajhrad.webnode.cz/o-nas/ Opatovice [online]. 2014 [cit. 2014-11-14]. Dostupné z: http://www.opatovice.eu/ Pension
Battenberg
[online].
2012
[cit.
2014-12-05].
Dostupné
z:
http://battenbergpension.eu/ Pension Garden [online]. 2014 [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.pensiongarden.cz/ Pension
Loučka
[online].
2014
[cit.
2014-12-05].
Dostupné
z:
http://www.pensionloucka.cz/ Pension Palma. Firmy.cz [online]. © 1996–2014 [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://www.firmy.cz/detail/680336-pension-palma-rajhrad.html Počet obyvatel v obcích vybraného okresu od roku 2001. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2014
[cit.
2014-04-02].
Dostupné
z:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&childse l0=1&childsel0=1&cislotab=MOS+A04+OB2.5&verze=0&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp Pohyb obyvatel ve vybraném území. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2014 [cit. 2014-0402].
Dostupné
z:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=DEM1010CU&&kapitola _id=369
80
PPP. Asociace pro rozvoj infrastruktury [online]. 2014 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://www.asociaceppp.cz/cnt/ppp/ Rajhradská bažantice. In: Turistika.cz [online]. © 2007–2014 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/rajhradska-bazantnice Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. © 2009–2011 [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://www.scitani.cz/ SLOVÁKOVÁ, Barbora. Zájmová sdružení právnických osob ve světle nového občanského zákoníku. In: Epravo.cz [online]. 11. 10. 2012 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/zajmova-sdruzeni-pravnickych-osob-ve-svetlenoveho-obcanskeho-zakoniku-85632.html Stav obyvatel ve vybraném území. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2014 [cit. 2014-0403].
Dostupné
z:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=DEM1030CU&kapitola_id=19&voa=ta bulka&go_zobraz=1&childsel0=5 Stav obyvatelstva a průměrný věk v obcích ve vybraném okrese. Veřejná databáze ČSÚ [online].
2014
[cit.
2014-04-03].
Dostupné
z:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=OBY6031PU_OB2.5&voa=tabulka&go_ zobraz=1&verze=0&cas_3_9=20131231 Střední zahradnická škola Rajhrad [online]. © 2014 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.skolarajhrad.cz/ Svaz měst a obcí České republiky [online]. © 2014 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.smocr.cz/ Uchazeči o zaměstnání ve vybraném území. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2014 [cit. 2014-04-17].
Dostupné
z:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=TPR6010UC Věková struktura v okresech. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné
z:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=19&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_z
81
obraz=1&cislotab=DEM0040PU_OK&childsel0=1&voa=tabulka&cas_1_29=20121231&st r=tabdetail.jsp Vybrané statistické údaje za obec. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné
z:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=MOS+ZV01&&kapitola_i d=5 W
Pension.
CZeCOT.cz
[online].
2014
[cit.
2014-12-05].
Dostupné
z:
http://www.czecot.cz/ubytovani/12620_w-penzion-rajhrad Zákon č. 128/2000 ze dne 12. dubna 2000 o obcích. In: Sbírka zákonů. Česká republika. Dostupné
z:
http://www.zakony.e-
obec.cz/storage/1170281450_sb_zakon_o_obcich_128_2000sb.pdf ZŠ Holasice [online]. © 2012 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.zsholasice.cz/ Základní informace o území – obce. Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. © 2009– 2011 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30814&th=&vseuzemi=null&v=&vo=null&void= Základní škola T. G. Masaryka Rajhrad [online]. © 2010 [cit. 2014-12-04]. Dostupné z: http://www.zsrajhrad.cz/ Ostatní zdroje výsledky provedeného dotazníkového šetření
82
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Schéma členění způsobů a forem spolupráce......................................................................19 Obr. 2: Vztah strategického a územního plánování .........................................................................29 Obr. 3: Mikroregion Rajhradsko ..............................................................................................................32 Obr. 4: Věkové složení obyvatelstva mikroregionu v letech 1992, 2002, 2012....................38 Obr. 5: Věkový průměr obyvatel mikroregionu v letech 2002–2012 .......................................39 Obr. 6 :Vývoj průměrného věku obyvatel v mikroregionu v letech 2002–2012 ..................40 Obr. 7: Návštěvnost zdravotnických zařízení ve spádových oblastech ....................................44 Obr. 8: Dojížďka do škol .............................................................................................................................46 Obr. 9: Návštěvnost školských zařízení ve spádových oblastech ...............................................47 Obr. 10: Návštěvnost obchodních zařízení ve spádových oblastech.........................................48 Obr. 11: Využívání služeb ve spádových oblastech ..........................................................................49 Obr. 12: Nezaměstnanost v letech 2005–2011 v % (k EAO z roku 2001) ..............................52 Obr. 13: Rozdělení podnikatelských subjektů v mikroregionu dle právní formy ................55 Obr. 14: Rozdělení podnikatelských subjektů v mikroregionu dle převažující činnosti ...56 Obr. 15: Dojížďka do zaměstnání ............................................................................................................57 Obr. 16: Místo výkonu zaměstnání .........................................................................................................58 Obr. 17: Počet dokončených bytů v jednotlivých obcích v letech 2002–2012 ......................60
83
SEZNAM TABULEK Tab. 1: Základní údaje o obcích ............................................................................................................... 33 Tab. 2: Vývoj počtu obyvatel v letech 2002–2012 ........................................................................... 36 Tab. 3: Obyvatelstvo dle dosaženého vzdělání.................................................................................. 41 Tab. 4: Zdravotnická zařízení ................................................................................................................... 43 Tab. 5: Školská zařízení .............................................................................................................................. 45 Tab. 6: Ubytovací zařízení ......................................................................................................................... 50 Tab. 7: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v jednotlivých obcích mikroregionu ........... 54 Tab. 8: Bytové jednotky v mikroregionu ............................................................................................. 59 Tab. 9: Technické vybavení domů .......................................................................................................... 60 Tab. 10: Dopravní dostupnost z obcí mikroregionu do významných středisek v okolí .... 63
84
SEZNAM ZKRATEK BSC – Balanced Scorecard (systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku) CAF – Common Assessment Framework (Společný hodnotící rámec) ČOV – čistička odpadních vod ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad DSO – dobrovolný svazek obcí EAO – ekonomicky aktivní obyvatelstvo ECI – European Common Indicators (Společné evropské indikátory) EU – Evropská unie FO – fyzická osoba KČT – Klub českých turistů LEADER – Links between Actions for the Development of the Rural Economy (Propojení akcí pro rozvoj ekonomiky venkova) MAS – Místní akční skupina MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MŠ – mateřská škola NSZM ČR – Národní síť Zdravých měst ČR OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) OSN – Organizace spojených národů PPP – Public-Private Partnership SAPARD – Special Accesion Programme for Agriculture and Rural Development (Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova) 85
SMO ČR – Svaz měst a obcí České republiky SOŠ – střední odborná škola SOU – střední odborné učeliště SŠ – střední škola SWOT – strengths, weaknesses, opportunities and threats (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby) STATUS – Sustainability Tools and Targets for the Urban Thematic Strategy VŠ – vysoká škola ZŠ – základní škola
86
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Dotazník
87
PŘÍLOHY Příloha 1: Dotazník
88
