Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra rekreologie a cestovního ruchu
Zhodnocení potenciálu cestovního ruchu ostrova Kuba Potenciál a vývoj cestovního ruchu ostrova Kuba s ohledem na jeho politický a ekonomický rozvoj
Bakalářská práce
Autor: Daniel Krulík Studijní obor: Management cestovního ruchu KMCR-A
Vedoucí práce: Doc. PaedDr. Jiří Štyrský, CSc. Pracoviště: UHK, Hradecká 1249/6, Hradec Králové, 530 00
Hradec Králové
duben 2015
Čestné prohlášení: Čestně prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury a zdrojů.
vlastnoruční podpis V Hradci Králové dne 30. 4. 2015
Daniel Krulík
Poděkování: Děkuji vedoucímu práce Doc. PaedDr. Jiřímu Štyrskému, CSc. za metodické vedení, podporu, cenné rady a připomínky při vzniku této bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval Ing. Renátě Matouškové za podporu a pomoc při sběru informací na cestách a při dotazníkovém šetření.
Anotace Tématem bakalářské práce je zhodnocení současného stavu turismu na ostrově Kuba s ohledem na udržitelný rozvoj cestovního ruchu při daných lokálních podmínkách. V úvodu jsou vymezeny důvody výběru tématu, dále jsou stanoveny cíle práce, hypotézy, metodologie zpracování informací a dat a nechybí ani klíčové pojmy. Teoretická část práce je rozdělena na lokalizační a realizační předpoklady cestovního ruchu. Zde je řešeno vymezení geografických faktů, klimatických podmínek, přírodní charakteristika a shrnutí historie země. Nechybí zhodnocení vybraných literárních zdrojů. Praktická část práce se dělí na dotazníkové šetření a řízený rozhovor s kubánským turistickým průvodcem. V závěru je zpracováno porovnání získaných dat a informací s uvedenými hypotézami a následují doporučení založená právě na výsledcích výzkumu. Klíčová slova: Destinační management Potenciál cestovního ruchu Předpoklady cestovního ruchu Turismus Udržitelný cestovní ruch
Annotation Title: Evaluation of Tourism Potential of Cuba Island Subtitle: Potential and Development of Tourism of Cuba Island with regard to its political and economic progress The theme of the Bachelor Thesis is to assess the current state of tourism on the island of Cuba with regard to sustainable tourism development in the given local conditions. At the beginning the reasons of the choosing of the topic are defined as well as the objectives, hypotheses, methodology, information and data processing, and there are also key words mentioned. The theoretical part is divided into localization and implementation tourism assumptions. This chapter specifies geographic facts, weather conditions, natural characteristics, and summary of the history of the country. There is an evaluation of selected literary sources too. Practical work is consists of SWOT analysis, survey research using the method of paper questionnaire and interview with Cuban tour guide. In conclusion, the comparison of obtained data is presented and used as a support for final recommendations and evaluation of the gathered information and hypotheses. The recommendations are based on all the used research methods.
Key Words: Destination Management Potential of Tourism Development Assumptions of Tourism Tourism Sustainable Tourism Development
Obsah 1
2
Úvod................................................................................................................................................. 1 1.1
Výběr tématu........................................................................................................................ 1
1.2
Cíle práce a hypotézy ........................................................................................................ 2
1.3
Postup ověřování hypotéz a získávání poznatků ................................................... 2
1.4
Klíčové pojmy ...................................................................................................................... 4
Teoretická část ............................................................................................................................ 6 2.1
Lokalizační předpoklady rozvoje turismu ................................................................ 6
2.1.1
Informační minimum ............................................................................................... 7
2.1.2
Přírodní charakteristika Kuby .............................................................................. 8
2.1.3
Historie Kuby ............................................................................................................15
2.1.4
Politický systém a správní členění Kuby ........................................................22
2.1.5
Demografie Kuby .....................................................................................................26
2.1.6
Péče o zdraví a vzdělání ........................................................................................28
2.1.7
Náboženství ...............................................................................................................31
2.1.8
Ekonomika Kuby ......................................................................................................32
2.2
Realizační předpoklady pro rozvoj turismu ..........................................................39
2.2.1
Doprava .......................................................................................................................40
2.2.2
Ubytování....................................................................................................................42
2.2.3
Stravování ...................................................................................................................43
2.2.4
Doplňkové služby ....................................................................................................44
2.3
Historie turismu na Kubě ..............................................................................................45
2.3.1
První polovina 20. století ......................................................................................45
2.3.2
Polovina 20. století ..................................................................................................45
2.3.3
Druhá polovina 20. století do roku 1989........................................................46
2.3.4
90. léta 20. století: tzv. zvláštní období (periodo especial) .....................48
2.3.5
Turismus na Kubě dnes .........................................................................................49
2.3.6
Zvláštnosti turismu na Kubě ...............................................................................51
2.4
Literární rešerše ...............................................................................................................52
2.4.1
HONEY, Martha. Ecotourism and sustainable development: who
owns paradise?.........................................................................................................................52 2.4.2
HENKEN, Ted A. Cuba: A Global Studies Handbook. ..................................53
2.4.3
SCHWARTZ, Rosalie: Pleasure Island: tourism and temptation in
Cuba…… ........................................................................................................................................53
3
2.4.4
SAINSBURY, Brendan: Cuba ................................................................................54
2.4.5
OPATRNÝ, Josef: Kuba ...........................................................................................54
Praktická část .............................................................................................................................55 3.1
SWOT analýza ....................................................................................................................55
3.1.1
SWOT analýza turismu na Kubě.........................................................................55
3.1.2
Vyhodnocení SWOT analýzy................................................................................57
3.1.3
Doporučení na základě SWOT analýzy ............................................................60
3.2
Dotazníkové šetření mezi potenciálními návštěvníky Kuby a jeho
výsledky ............................................................................................................................................62 3.2.1
Dotazníkové šetření ................................................................................................62
3.2.2
Výsledky dotazníkového šetření........................................................................62
3.2.3
Vyhodnocení získaných dotazníků ...................................................................71
3.3
3.3.1
Představení respondenta .....................................................................................72
3.3.2
Jak vidí situaci v kubánském cestovním ruchu domorodý průvodce..74
3.3.3
Výsledky řízeného rozhovoru .............................................................................77
3.4 4
Řízený rozhovor ................................................................................................................72
Celkové shrnutí výsledků praktické části a hypotézy. .......................................78
Závěry a doporučení ...............................................................................................................80
5
Seznam použité literatury .....................................................................................................82
6
Seznam použitých elektronických zdrojů .......................................................................83
7
Ostatní zdroje.............................................................................................................................89
8
Přílohy ..........................................................................................................................................90
Seznam obrázků Obrázek 1: Lokalizační předpoklady rozvoje turismu .......................................................... 7 Obrázek 2: Poloha ostrova Kuba na mapě světa...................................................................... 8 Obrázek 3: Rozložení kubánských hor ......................................................................................10 Obrázek 4: Kuba se skládá z 15 provincií .................................................................................23 Obrázek 5: Castro a Obama: na podobný pohled se těšily generace Kubánců...........25 Obrázek 6: Jednání Raúla Castra a Baracka Obamy probíhala v přátelské atmosféře ............................................................................................................................................26 Obrázek 7: Hustota zalidnění ostrova Kuba na km² ............................................................28 Obrázek 8: Realizační předpoklady pro rozvoj turismu .....................................................40 Obrázek 9: Diosnel Moreno Castro .............................................................................................73
Seznam grafů Graf 1: Přehled počtu návštěvníků Kuby podle zdrojových zemí v roce 2010 ..........50 Graf 2: Otázka č. 1 - Do které věkové kategorie patříte? ....................................................64 Graf 3: Otázka č. 2 – Navštívil/a jste Kubu? .............................................................................65 Graf 4: Otázka č. 3 – Kde leží Kuba? ............................................................................................65 Graf 5: Otázka č. 4 – Považujete Kubu za zajímavou? ..........................................................66 Graf 6: Otázka č. 5 – Jaké podnebí je na Kubě? .......................................................................67 Graf 7: Otázka č. 6 – Co je typické pro kubánskou kulturu? ..............................................67 Graf 8: Otázka č. 7 – Které plodiny se na Kubě nejvíce pěstují? .......................................68 Graf 9: Otázka č. 8 – Jakým je Kuba státem? ............................................................................69 Graf 10: Otázka č. 9 – Jaká je typická příloha kubánského jídla?.....................................69 Graf 11: Otázka č. 10 – Jaký je populární kubánský umělec? ............................................70
Seznam tabulek Tabulka 1: Základní údaje o Kubánské republice ................................................................... 7 Tabulka 2: Makroekonomické parametry kubánské ekonomiky za období let 2009 až 2013 .......................................................................................................................................34 Tabulka 3: SWOT analýza cestovního ruchu na ostrově Kuba .........................................56
1 Úvod 1.1 Výběr tématu Kuba je krásné místo na zemi. Je ostrovem, na kterém se i přes zdánlivý klid a stabilitu stále něco děje. A přestože se jedná o jevy a změny, které mohou obyvateli střední Evropy připadat minimální, bezvýznamné a nepodstatné v obecném měřítku, nemusí tomu tak být. Už v nedávné historii sehrál ostrov celosvětově významnou roli ve smyslu politickém a je nyní pouze na něm, zda využije svých možností a předpokladů pro to, aby se stal důležitým hráčem na poli cestovního ruchu a zasáhl tak významnou měrou do, takříkajíc, rozložení sil ve světě turismu. V poslední době dochází na Kubě k významným politicko-společenským změnám. Ty jsou ve valné míře motivovány ekonomickými faktory a podněty. Společným jmenovatelem oněch změn je udržitelnost a udržení jednoho z posledních komunistických režimů na této planetě. Však již více jak půlstoletí na Kubu dopadá rudá záře se svým pěticípým stínem. A tak není bez zajímavosti, že vývoj posledních let a měsíců vede k tak velkým změnám, které svým významem pro Kubánce a následně i návštěvníky nemají v rámci onoho půlstoletí obdoby. Nemalé procento turistů přijíždí na Kubu s vůlí setkat se tváří v tvář s totalitním režimem a vším, co pro běžný život přináší. Jiní návštěvníci přijíždějí za odpočinkem v mořských vlnách a na slunných plážích bez jakékoliv potřeby vnímání běžného života. Prostě očekávání a cíle návštěvníků jsou různé, ale socioekonomické a politické změny se dotknou každého z nich. V jiné míře to však bude ve výkladní skříni kubánského cestovního ruchu – na poloostrově Varadero, a v jiné míře v té nejzapadlejší vesničce kdesi na opačné straně ostrova. Práce se zaměřuje na shrnutí současné situace na Kubě z pohledu potenciálního návštěvníka a rovněž přináší vizi možného rozvoje turistického průmyslu
1
s ohledem na poslední změny a vývoj. Kuba je totiž místem, které má svému hostu co nabídnout dnes a bude mít co nabídnout i v budoucnu.
1.2 Cíle práce a hypotézy Kuba je turistickou destinací, která v podstatě sází na osvědčená lákadla jako je letovisko Varadero nebo hlavní město Havana. Jsou turistická ghetta opravdu vše, co ostrov nabídnout? A jaká je vůbec budoucnost turismu na Kubě? To jsou otázky, které si autor klade. Kromě shrnutí aktuálního dění i historického vývoje autor přichází s dalšími hypotetickými otázkami:
Je možný rozvoj cestovního ruchu s pomocí státní podpory soukromého podnikání a uvolněním pravidel pro takový způsob obživy?
Je zvyšování kvality služeb a celková udržitelnost dopadů a vývoje cestovního ruchu závislá na osobních zkušenostech obyvatel ostrova a lidí pracujících v turistickém průmyslu?
Jaké mají potenciální návštěvníci povědomí o možném trávení času na Kubě a jaký typ pobytu a programu preferují?
Pomohl by správně vedený destinační management k rozvoji turismu na ostrově?
Na tyto body a další problematiku hledá bakalářská práce odpověď. Cílem však není přijít s ideálním modelem, ale navrhnout takový postup, který by byl v současné politické atmosféře realizovatelný. Vždyť i samotný socialismus na ústupu je pro spoustu lidí tím pravým důvodem, proč vycestovat na Kubu.
1.3 Postup ověřování hypotéz a získávání poznatků Autor vybral pro svoji práci téma ostrova Kuba z důvodu osobních zkušeností z několika pobytů a ze zvědavosti, k jakým závěrům při podrobném rozboru získaných informací dojde. Pro ověřování hypotéz jsou použity různé dostupné 2
metody a prostředky kvalitativního výzkumu jako např. literatura domácí, ale hlavně zahraniční, elektronické informační zdroje apod. Zahraniční literatura byla z valné většiny poskytnuta přímo na Kubě v roce 2013 za účelem doplnění znalostí autora. Dalším způsobem sběru informací a porovnání teoretických poznatků s realitou je autentický rozhovor s Kubáncem, který již léta pracuje v sektoru cestovního ruchu a navíc je bývalým studentem pražské VŠE, který přináší zajímavé názory. Je zde však třeba brát ohled na skutečnost, že Kubánci sami nedůvěřují jeden druhému z důvodu všudypřítomnosti tajné policie a jejich agentů a o to více pak někomu, koho neznají po dlouhá léta. Přesto však je toto unikátní způsob pro získání cenných informací a postřehů. S telefonickým rozhovorem technicky vypomohl p. Lukáš Klimánek, delegát CK Exim Tours. Dotazníkové šetření je využito pro prokázání povědomí českých občanů o Kubánské republice, a to z pohledu základních znalostí, ale i povědomí o tamní kultuře. Výstup z dotazníkového šetření, tedy zpracovaná data, budou využita pro doporučení v závěrečné části práce. Jednotlivá fakta a získané informace spolu byly konfrontovány pomocí SWOT analýzy. Ta umožňuje identifikovat silné a slabé stránky kubánského cestovního ruchu a pojmenovat příležitosti a hrozby, které s turismem na ostrově souvisí. Vzájemným srovnáním souvisejících faktorů (silné a slabé stránky versus příležitosti a hrozby) je možno hodnotit jednotlivé specifické rysy daného případu a vyvozovat závěry a doporučení.
3
1.4 Klíčové pojmy
Destinační management
Potenciál cestovního ruchu
Předpoklady cestovního ruchu
Turismus
Udržitelný cestovní ruch
Potenciál cestovního ruchu je „souhrnná hodnota všech předpokladů cestovního ruchu, při jeho kvantitativním hodnocení oceněná na základě bodovací škály, snížená o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu“. „Hodnocení potenciálu cestovního ruchu destinace podle vhodné metodiky je využíváno pro určování konkurenceschopnosti destinace a pro práci destinačního managementu.“ 1 Z toho vyplývá, že potenciál cestovního ruchu je hlavním faktorem, který ovlivňuje rozhodování návštěvníka pří výběru jeho cílové destinace v budoucnu. Je třeba, aby byl potenciál podchycen a zajištěn jeho řízený rozmach v duchu udržitelnosti cestovního ruchu. V případě Kuby je třeba zjistit, zda má potenciál pro takový rozvoj. Destinační management je systematickou činností, která spočívá „v aplikaci souborů technik, nástrojů a opatření při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, marketingu, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci“.2 Řízení využívání destinace pro turismus je nutné z několika důvodů. Jedním z nich je zachování životního prostředí destinace, dále uchování specifických vlastností a tradic dané lokality, v neposlední řadě je důležité, aby cestovní ruch nebyl na obtíž rezidentům v destinaci. Cílem je soulad a rovnováha mezi objemem cestovního ruchu, jeho udržitelností, ekonomickými zájmy a zájmy
ZELENKA, Josef, PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, ISBN 978-80-7201-880-2. s. 433. 2 ZELENKA, Josef, PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, ISBN 978-80-7201-880-2. s. 106. 1
4
obyvatel dané lokality. Kubánský turismus a jeho rozvoj nebyl nikdy nijak zvlášť plánován a řízen. Právě destinační management je cestou pro takové plánování a řízení. Předpoklady cestovního ruchu se dělí na „selektivní, lokalizační a realizační. Selektivní předpoklady rozvoje turismu lze označit za stimulační a můžeme je charakterizovat jako předpoklady, které stimulují vznik poptávky.“ 3 Stimulem vzniku poptávky po cestování a s tím spojených službách je kupní síla obyvatelstva, jeho vzdělanost, potřeby, zaměření ve smyslu zájmů a další faktory. „Lokalizační předpoklady turismu rozhodují o funkčním využití konkrétní oblasti turismem z hlediska přírodních možností a z hlediska charakteru a kvality společenských a kulturně-historických podmínek a atraktivit. Jsou limitujícím faktorem rozvoje turismu na daném místě.“4 Svoji roli zde kromě klimatu hraje také stav životního prostředí a možnosti kulturního vyžití. Zde pak hraje svoji roli skutečnost, jakým způsobem pečuje daná destinace o kulturní dědictví, které může být využito ve prospěch cestovního ruchu, dále také existence národních parků, nebo například aquaparky či jiná pro danou destinaci tradiční vyžití. „Realizační předpoklady turismu zabezpečují realizaci turismu v jednotlivých lokalitách a vytváří podmínky pro funkční využití realizačních předpokladů.“5 Kvalitní služby v sektoru ubytovacích a stravovacích služeb jen podtrhují atraktivitu destinace. Důležitá je rovněž dopravní obslužnost a další služby jako např. směnárenství apod. Udržitelný cestovní ruch stojí na „současném uspokojování potřeb návštěvníků i rezidentů při ochraně a rozšiřování příležitostí rozvoje do budoucna“6. Smyslem je získání maximálních efektů a přínosů při minimálních záporných vlivech na
HAMARNEH, Iveta. Geografie turismu: mimoevropská teritoria. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, ISBN 978-80-247-4430-8. s. 12. 4 HAMARNEH, Iveta. Geografie turismu: mimoevropská teritoria. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, ISBN 978-80-247-4430-8. s. 14-15. 5 HAMARNEH, Iveta. Geografie turismu: mimoevropská teritoria. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, ISBN 978-80-247-4430-8. s. 18. 6PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch: analýza pozice turismu ve světové ekonomice, význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích, evropská integrace a mezinárodní turismus. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, ISBN 978-80-247-3750-8. s. 173. 3
5
všechny aktéry cestovního ruchu a destinaci, ve které se cestovní ruch odehrává. Právě rozvojové země jsou v oblasti udržitelného rozvoje cestovního ruchu teprve na samém začátku cesty k lepší budoucnosti. Ostrov Kuba není výjimkou. Turismus je synonymem pro cestovní ruch. Jedná se o komplexní společenský jev, který zahrnuje aktivity osob cestujících mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem zábavy, rekreace, vzdělávání, pracovně či za jiným účelem. Řadí se sem i aktivity subjektů poskytujících služby a produkty těmto cestujícím osobám, tedy i provozování zařízení se službami pro tyto cestující osoby včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit a reakce na uvedené aktivity“.7 Cestovní ruch je nejen nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím ekonomiky na světě, ale v případě Kuby i stěžejním zdrojem národních financí. Současnost je příslibem budoucnosti.
2 Teoretická část 2.1 Lokalizační předpoklady rozvoje turismu Potenciální návštěvník turistické destinace zpravidla volí cíle svých cest dle kritérií, která mu signalizují, jak pro něho bude atraktivní pobyt v takovém místě. Parametry, které takový návštěvník zvažuje, jsou uvedeny na obrázku č. 1.
ZELENKA, Josef, PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, ISBN 978-80-7201-880-2. s. 83. 7
6
Obrázek 1: Lokalizační předpoklady rozvoje turismu
Zdroj: HAMARNEH, Iveta. Geografie turismu: mimoevropská teritoria. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, ISBN 978-80-247-4430-8. s. 17.
2.1.1 Informační minimum Tabulka 1: Základní údaje o Kubánské republice
Rozloha: Počet obyvatel: Hustota zalidnění:
110,860 km² 11 047 251 (červenec 2014) 105,9 obyvatel/ km²
Nejvyšší bod:
Pico Turquino 2 005 m
Hlavní město:
Havana (2 141 993 obyv.)
Úřední jazyk
Španělština
Zdroje: INDEX MUNDI. Facts: Cuba [online]. [cit. 2015-12-30]. Dostupné z:
. CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: . TRADING ECONOMICS. Population density (people per sq. km) in Cuba [online]. [cit. 2014-12-11]. Dostupné z: .
7
Obrázek 2: Poloha ostrova Kuba na mapě světa
zdroj: MAPS OF WORLD. Cuba Caribbean Map [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: .
2.1.2 Přírodní charakteristika Kuby 2.1.2.1 Morfologie a členitost Kuba je 15. největším ostrovem na světě, rozkládajícím se na západě souostroví Velké Antily. Současně je největší z tisícovky právě velkoantilského souostroví. Ostrov je řazen mezi země Střední, resp. Latinské Ameriky. Poloha ostrova je při zvážení jeho reálného středu 21°30´N, 80°00´W8. Stát je kromě hlavního ostrova dále tvořen Ostrovem Mládeže (Isla de la Juventud), ležícím jižně od západní části hlavního ostrova. K tomu dále patří souostroví Las Coloradas, Los Canarreros, Jardines del Rey, Saban a Camaguey. Celkem se ke Kubě počítá více jak čtyři tisíce ostrůvků.
MAPS OF WORLD. Cuba Latitude and Longitude [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: . 8
8
Sever země je omýván Atlantickým oceánem, zatímco jih je v objetí Karibského moře. Celkově je pobřeží hlavního ostrova dlouhé 3 735 km. Ostrov je tvarově daleko výraznější na délku než na šířku, což dokládají jeho rozměrové parametry: 1 250 km (délka) a až 210 km (šířka)9 10. Přibližně tři čtvrtiny ostrova jsou tvořeny lehce vlnitým terénem na základě geologických usazenin - krasových území v západní a střední části Kuby. Nejvyšším horstvem je Sierra Maestra, které se nachází na jihovýchodním břehu ostrova. Je tvořeno více horskými hřebeny.11 Nalézá se zde i nevyšší hora země – Pico Turquino, na které je zpravidla deštivé počasí a vrcholek je obklopen mraky. Východně od nejvyššího kubánského pohoří se pak rozkládá Sierra de Cristal a ve středu ostrova rozprostřené Sierra de los Órganos, Sierra del Rosario a na západě Sierra Guaniguanico včetně údolí Viñales, které je charakteristické díky působivým uskupením z vápence, tzv. mogotám12. „Jako mogoty jsou geomorfology označovány výrazné izolované vrchy, které mají tvar štíhlého kužele, věže nebo homole, a které vystupují nad okolní rovinu. Mají příkré skalní stěny se zaoblenými vrcholy a jsou tvořené karbonátovými horninami, nejčastěji vápenci. Dosahují relativní výšky zpravidla několika desítek až prvních stovek metrů. Často bývají prostoupeny krasovými dutinami, někdy s výplní terra rossy, a jeskyněmi v několika úrovních. Jsou to tvary typické pro kras tropického a subtropického podnebí.“13
CUBA DESTINO CARIBE. Location and Size of Cuba [online]. [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: . 10 WIJ IN CUBA TRAVEL. Cuba [online]. [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: . 11 ENCYKLOPAEDIA BRITANNICA. Cuba [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: . 12 PAULIŠ, Petr. Na Kubu za mogoty. REVUE KAMEN [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: . 13 tamtéž 9
9
Obrázek 3: Rozložení kubánských hor
Zdroj: HI CUBA. Montanas de Cuba [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: .
2.1.2.2 Podnebí Kuba leží v subtropickém podnebném pásu, tudíž na ni velmi působí proudění severovýchodních větrů. V létě pak větry působí více z jihu. Roční období se dělí zpravidla na dvě:
období dešťů (květen-říjen);
období sucha (listopad-duben).
Průměrné roční srážky jsou 1 320 mm.14 Průměrná roční teplota je pak 26 °C.15 Kuba je proslulá tropickými bouřemi. Většinou koncem letního období a počátkem podzimu je Kuba postižena cyklónami, jichž se objevuje přibližně desítka ročně. Jejich velmi destruktivní povaha je zapříčiněna značnou silou větrných proudů
CUBAVACATIONS TRAVEL. Cuba Weather Stats [online]. [cit. 2015-02-21]. Dostupné z: . 15 ENCYKLOPAEDIA BRITANNICA. Plant and animal life [online]. [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: . 14
10
a rozbouřeným mořem a vzniká nad tropickým oceánem jako výsledek rozdílů teplot.16 Jeho vodní vlny pak zvedá do spirály roztočený větrný vír. I když ve středu cyklóny je relativní klid, na kraji větrné formace je její rychlost až 400 km/h. 17 Relativně malá rychlost posunu větrného víru (15-20 km/h) spolu s rychlostí a intenzitou větru vedou k zhoubné povaze tohoto přírodního úkazu. Nejvíce postiženou je havanská provincie a Piñar del Rio.
2.1.2.3 Hydrosféra Ostrov je omýván na severu Atlantikem a na jihu Karibikem. Jak Atlantský oceán, tak i Karibské moře jsou faktory, které definují proudění v Mexickém zálivu. Díky teplé mořské vodě dochází ke vzniku četných korálových ostrůvků nedaleko břehů. Řeky na Kubě jsou vcelku častým jevem, ale nejsou dlouhé, a průtoky se mění v závislosti na období sucha nebo dešťů. Nejdelší řekou na Kuby je Cauto, která měří celých 370 km. 18 Na ostrově nejsou velká jezera nebo masivní říční toky. Za to tradiční jsou uměle vybudované vodní rezervoáry pro účely zemědělství. Kuba v neposlední řadě disponuje minerálními vodními zdroji. Mezi nejznámější z nich se řadí San Vincente, San Diego a San Miguel.19
ZELENKA, Josef, PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, ISBN 978-80-7201-880-2. s. 89. 17 WORLD RECORD ACADEMY. Highest surface wind speed - Tropical Cyclone Olivia sets world record [online]. c2010. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: . 18 CUBA NATURALEZA. River Cauto, the longest river of Cuba [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: . 19 SCHWARTZ, Rosalie. Pleasure Island: tourism and temptation in Cuba. Lincoln: University of Nebraska Press, c1997, xxi. ISBN 978-0-8032-4257-9. s. 130. 16
11
2.1.2.4 Fauna a flóra Kubánská příroda v sobě uchovává jedinečné momenty. Předkládá unikátní scenérie z vrcholků svých hor, nabízí pro toto podnebné pásmo typické lesy nebo zvláštnosti oblastí s nižší nadmořskou výškou. Kuba bývá řazena k antilské rostlinné oblasti. Na ostrově je hned několik ekosystémů:
savany;
tropické lesy;
mangrovové lesy.
„Mangrovové lesy vyrůstají na mořském pobřeží v oblastech tropů. V mělkých říčních deltách, v tzv. brakických vodách, kde se slaná mořská voda mísí s vodou říční, vytvářejí stromy (převážně z rodu Rhizophora) neprostupná bludiště. Dlouhé kořeny mangrovů vyrůstají přímo z vody močálu a jsou periodicky zaplavovány slanou vodou přílivu. Vůbec jim nevadí, že po část dne v době odlivu ční z bahna ven a jsou na suchu. Díky unikátní schopnosti zpracovávat mořskou vodu vylučují mangrovové porosty přebytečnou sůl kořeny nebo spodní stranou starých listů.“20 Pro výše uvedené tropické lesy, které tvoří přibližně 10% rozlohy, jsou typické palmy, akáty nebo borovice. Hustota jednotlivých stromů a rostlin je vysoká z důvodu značných srážkových úhrnů. Na jihu Kuby se nachází laguny a mokřady, jež je možno poznat díky již zmíněným mangrovníkových porostů. Typickým reprezentantem pro takovou přírodní skladbu je provincie Matanzas. Střední část ostrova (provincie Matanzas, Sancti Spiritus nebo Camagüey) je nížinného charakteru. Díky zemědělským předpokladům je zde běžné spatřit cukrovou třtinu, tabák, mango nebo citrusy. Živočišná výroba zde prosperuje zejména ve smyslu pastevectví dobytka.
SOCHOR, Jan. Do bažin pro černou mušli [online]. Praha: Lidé a země. c2011. [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: . 20
12
Na ostrově rostou mimo jiné asi tři stovky druhů různých orchidejí. Ty si navíc v roce 1940 vysloužily vlastní orchidárium ve městě Soroa.21 Do výčtu rostlin, které jsou pro Kubu typické, patří i Palma královská, která je kubánským národním symbolem. Dorůstá do výšky více jak 21 m a může dosahovat až necelých 8 metrů v průměru.22 Mezi další běžné palmy patří palma korková, palma barrigona či všudypřítomná palma kokosová.23 Dalším národním symbolem je malá bílá květinka mariposa. Pro zemědělské účely je dále využíván banánovník, kakaovník, kávovník, citrusy, papaya, ananas, rýže, batáty, rýže nebo mangovník.24 Na jihu se pak daří kaktusům. Rovněž zvířata jsou na ostrově hojně zastoupena. Mezi volně žijící druhy patří více než 300 druhů ptáků, přičemž na národního ptáka je považován tocororo, a to díky svému červeno-modro-bílému zbarvení. Je se zde možné setkat i s kolibříkem, tj. nejmenším ptákem na světě s velikostí menší než 3 cm. Mezi další ptáky patří různé druhy papoušků, ibis bílý, plameňák karibský nebo sup černý. Dále na ostrově žije 15 druhů hadů25, desítky až stovky ptáků, savců a několik tisíc druhů hmyzu. Přestože se je možno setkat s celou řadou druhů švábů nebo cvrčků, je třeba zdůraznit, že veškeří přenašeči nemocí byly v minulosti vymýceny stejně jako všechny druhy jedovatých hadů.. Ani moře nezůstává pozadu v počtu a bohatosti v něm žijících živočichů. Vyskytuje se zde celá řada korálů, korýšů, přes 500 druhů ryb a několik zajímavých druhů žraloků. Mezi další dravé ryby patří např. muréna nebo barakuda. Je běžné setkání s mořskou želvou nebo s rejnokem. Kupříkladu poloostrov Zapata na jihu je domovinou celé řady
HENKEN, Ted A. Cuba: a global studies handbook. Santa Barbara: ABC-Clio, c2008, xxvii, Global studies. ISBN 978-1-85109-984-9. s. 20. 22 CUBA NATURALEZA. Cuban Royal Palm (Roystonea regia), national tree of Cuba [online]. [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: . 23 CK INVIA. Kuba: flora [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: 24 BUSINESSINFO. Kuba – ekonomická charakteristika země [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: . 25 CK FISCHER. Kuba – fauna a flóra [online]. [cit. 2015-04-3]. Dostupné z: . 21
13
krokodýlů a je možné narazit i na krokodýlí farmu. Nejčastějšími krokodýly ostrova jsou krokodýl americký a krokodýl kubánský neboli kajman.26
2.1.2.5 Péče o přírodu Příroda ostrova je silně poškozována díky průmyslu a neuctivému přístupu developerů na mořském pobřeží. V podstatě neexistuje dozor a řízení ochrany životního prostředí a kritici státního přístupu k ochraně jsou posíláni do vězeňských cel. Stejně jako vše ostatní i příroda je tedy v zemi podřízena striktně ekonomickým zájmům. Kupříkladu i vstup do národního parku je zpoplatněn. Nedochází však k recyklaci prostředků ve smyslu investic do ochrany přírody. Na to stát peníze nemá. Kritické je rovněž ovzduší hlavně ve větších městech. Asi 14% rozlohy Kuby se dělí mezi národní a regionální rezervace, které se dále rozdělují na národní parky, přírodní rezervace, ekologické rezervace a rezervace pro ochranu rostlin. Sedm z nich je uvedeno na listu rezervací Unesco.27 Národní park Zapata je v povědomí návštěvníků hlavně pro přítomnost krokodýlů, park Alejandro de Humboldt je zajímavý díky nejmarkantnější biodiverzitě na planetě a díky možnému pozorování přizpůsobivosti jednotlivých druhů znečištěným mořským vodám a ovzduší.28
ENCYKLOPAEDIA BRITANNICA. Plant and animal life [online]. [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: . 27 NATIONAL PARKS WORLDWIDE. Cuba [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: . 28 UNESCO – World Herritage Convention. Alejandro de Humboldt National Park [online]. [cit. 201504-04]. Dostupné z: . 26
14
2.1.3 Historie Kuby Historie Kuby coby známého karibského ostrova se datuje rokem jeho objevení, tj. letopočtem 1492. Ale již před tímto datem se na Kubě pohybovali kočovní lovci kmene Guanahatabey (10 000-8 000 př.n.l.), kteří přejížděli na různých jednoduchých plavidlech. Přítomnost lidí na ostrově v této době zanechala na ostrově minimum pozůstatků. Počítají se mezi ně hlavně nálezy zbytků kamenných nástrojů. Jednalo se totiž o lovce-sběrače, kteří si nestavěli vlastní obydlí, ale žili převážně v jeskyních. V období od roku 2 500 př.n.l. do tohoto objevení Evropany byl ostrov obydlen různými domorodými skupinami jako byli např. Taínové, Cobeyové nebo Karíbové. Tyto skupiny obyvatel mezi sebou často válčili. Kolumbus se vylodil na kubánském pobřeží v říjnu 1492. Pro průzkumu ostrova se však ukázalo, že nic nenasvědčuje „zlatému dolu“ tak, jak si ho Kryštof Kolumbus představoval. Odhadovaný počet obyvatel byl 60 000. Zpět na Kubě se Kolumbus objevil až o dvě léta později při své další cestě. Střediskem španělských kolonizačních aktivit však nebyla Kuba, ale stala se jí právě Hispaniola (dnes Haiti).29 Začátkem 16. století počalo rozšiřování a výjezdy na Kubu. Tyto výboje vedl Diego Valázquez de Cuellar. Právě on se v roce 1511 objevil na Kubě. Bylo zde založeno první španělské koloniální sídliště Porto Santo. Během několika let se sídliště rozrostlo až do podoby prvního kubánského města Baracoa. A toto místo se stalo centrem pokračující kolonizace Kuby. Důsledkem podmanění si domorodých obyvatel Kuby bylo vymizení indiánských kmenů a ve svém důsledku chybějící pracovní síla. Z toho důvodu se v pozdějších dobách dostávali na kubánské území otroci z Afriky, kteří tuto situaci řešili. V roce 1535 se ostrov stal jedním z členů tzv. Nového Španělska, jednoho ze 4 místokrálovství, která byla zakládána na Španěly nově dobitých územních celcích. Hlavním zemědělským artiklem 17.
FACTBA.SE. Cuba: The Indigenous Peoples [online]. [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: . 29
15
století byl tabák a o století později třtinový cukr a káva díky vzniku kávovníkových plantáží. V roce 1556 byla ustanovena Havana coby hlavní město ostrova (do té doby jím bylo Santiago de Cuba).30 V roce 1762 bylo hlavní město obsazeno Angličany a ti jej vrátili do španělských rukou až rok na to díky Pařížské smlouvě. Ta přinesla výměnu Havany za Floridu. Kubánský národ projevoval již od počátků kolonizace jasné tendence ve smyslu národního osvobození a ukončení španělské nadvlády. Španělští kolonizátoři pro změnu cítili lukrativnost Kuby, tudíž neměli zájem ztratit ostrov coby zdroj prostředků. Právě Kuba byla do přibližně poloviny devatenáctého století největším producentem třtinového cukru na světě. Právě úspěšné cukrovarnictví bylo příčinou stavby prvního železničního spoje jižní Ameriky, která byla realizována ve 30. letech 19. století. O několik let později přisel Carlos Manuel Cespedes s ideou samostatné Kuby. Díky této myšlence byly v říjnu 1868 započaty boje za samostatnost a tak začala tzv. Desetiletá válka.31 Ta byla v podstatě prostředkem změn na ostrově, avšak nedošlo k úplnému osamostatnění Kuby na Španělsku. Díky pozastavení dovozu černých otroků z legislativních důvodů (1886) se na ostrově poprvé objevuje pracovní síla z Asie, hlavním zdrojem byla Čína. Protože ani po letech více či méně krutých bojů se stále nedalo hovořit o svrchované Kubě, vznikla Kubánská revoluční strana. V jejím čele se objevil José Martí. Postupně krystalizovala myšlenka další války za svrchovanost ostrova. Ta nakonec vyústila v zásah vojsk USA v únoru 1898. Záminkou pro zásah amerických vojsk byla exploze na jedné z amerických bojových lodí kotvících v přístavu
EXOTICA CUBA. Havana [online]. [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: . 31 CRUCIBLE OF EMPIRE. Desetiletá válka na Kubě [online]. [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: . 30
16
v Havaně. To byl počátek tzv. Španělsko-americké války. Ta byla ukončena po bitvě u Santiaga de Cuba tak, že evropská velmoc podepsala v prosinci 1898 dohodu o míru se Spojenými státy a rovněž ustoupila od všech práv vztahujících se na ostrov, a tak se stala Kuba svrchovaným státem.32 Pod ochranou USA se v roce 1903 konaly poprvé volby. Z voleb vzešel prezident de Palma a rok nato vznikla ústava vč. Plattova dodatku z roku 1901. Garantoval kontrolu „práva vnitřních záležitostí Kuby“ americkým kongresem a byl zrušen o třicet let později. Rok 1903 byl mimo jiné ve znamení dohody, díky které bylo Guantanamo pronajato Spojeným státům do roku 2002 za $ 3.300,-. USA však na Guantanamu sídlí do dnešních dnů.33 V době 1. sv. války stoupaly prodejní ceny všech komodit. Výjimkou nebyl ani cukr. Díky tomuto faktu Kubu neminula ekonomická konjunktura. Po ukončení bojů se však hodnota cukru coby tehdejší nejzákladnější komerční kubánské komodity dramaticky propadla a bankovní domy na Kubě hromadně bankrotovaly. Ostrov přepadla bída, hlad a strádání. Více než 1 000 000 obyvatel byl bez práce, většina země neměla elektrický proud a bydlení se stalo finančně značně náročné. Prezident Morales zavedl s pomocí americké armády politický diktát, který se setkal s nevolí napříč celou kubánskou společností. Situace vyústila v nespočet stávek, protestů a ve vzduch byla cítit občanská válka. Po útěku Moralese do USA začala etapa ve smyslu politické i ekonomické transformace. Poprvé se také objevuje na veřejnosti jméno Fulgencio Batista y Zaldivar. Během nedlouhé doby se stal Batista dalším kubánským prezidentem. Jeho vláda trvala čtyři roky a po ní nastalo období častých změn na prezidentském postu. Až počátek nového desetiletí (1940) přinesl novou svobodomyslnější ústavu. Již ale během druhé světové války byla počata diplomatická spolupráce se
OPATRNÝ, Josef. Kuba. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. Stručná historie států. ISBN 80-7277-089-6. s. 53-55. 33 OPATRNÝ, Josef. Kuba. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. Stručná historie států. ISBN 80-7277-089-6. s. 57-59. 32
17
Sovětským svazem. Čtyřicátá léta jsou rovněž dekádou, kdy se ostrov stal Mekkou amerického zločinu. Havana a další části Kuby tak byly neoficiálním letoviskem US mafie. 34 Batista se vrátil do čela země v roce 1952 a setrval ve funkci po dva roky. V červenci roku 1953 napadl ozbrojený oddíl tzv. Hnutí mládeže století řízený Fidelem Castrem vojenské pozice v Santiagu de Cuba. Oddíl byl přemožen a útočníci uvrženi do vězení. Batistův režim se poté ubíral cestou genocidy, kdy bylo následně vyvražděno přes 20 tisíc Kubánců. V té době byla ukončena nejen vojenská podpora USA nejen vojenská, ale i hmotná. Rok 1957 se stal rokem ve znamení boje za osvobození. Nápor osvobozeneckých skupin byl natolik silný, že prezident Batista emigroval. Hned počátkem roku 1959 se Castrova povstalecká armáda usadila v Havaně a již během následujícího měsíce se Fidel stal kubánským premiérem. Jeho dalším přímým krokem bylo hromadné znárodňování, které vyústilo v invazi na Kubu v Zátoce sviní na jaře 1961. Povstání skončilo fiaskem hlavně z důvodu neposkytnutí podpory CIA a amerických ozbrojených složek, která byla přislíbena samotným americkým prezidentem Kennedym. Ten neváhal a týden po invazi byla vyhlášena obchodní blokáda Kuby, která trvá dodnes. Ruku v ruce s ní byly přerušeny i veškeré mezistátní kontakty. Tato invaze stojí za zmínku i proto, že se jednalo o první vojenskou prohru imperialistických Spojených států na americkém světadílu. 35 Napjatá situace vyústila v roce 1962 v tzv. Karibskou krizi, která byla jedním z nejdůležitějších milníků minulého století. S Castrovým souhlasem byly na kubánském území rozmístěny sovětské rakety středního doletu, které přímo ohrožovaly bezpečnost USA. Vzápětí Spojené státy oznámily blokádu ostrova se záměrem zamezit dopravení dalších raket a zbraní ze SSSR. Sovětské lodě se na blokované hranici skutečně zastavily, čili blokáda byla úspěšná. Po jednáních mezi
DĚJINY A SOUČASNOST. Nástup kubánské revoluce [online]. [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: . 35 DĚJINY A SOUČASNOST. Nástup kubánské revoluce [online]. [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: . 34
18
americkým
prezidentem
Johnem
Fitzgeraldem
Kennedym
a
generálním
tajemníkem UV KSSS Nikitou Chruščovem byly sovětské rakety z kubánských základen demontovány a nejostřejší hrozba jaderného konfliktu všech dob byla zažehnána.36 Fidel Castro díky své spolupráci se socialistickým blokem v čele se Sovětským svazem nastoupil cestu socialismu. Koncem šedesátých let z důvodu úpadku kubánské ekonomiky potvrdil Castro tuto orientaci dalším znárodňováním i drobných podniků a zemědělských usedlostí. Roku 1972 se tato tehdy „sovětská kolonie“ stala členem Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Kuba byla v těchto letech skutečným policejním státem. Její občané neměli a stále ještě nemají možnost volného cestování. A tak o osm let později obsadila asi 100 000 obyvatel okolí havanské ambasády Peru a tímto způsobem si emigranti vymohli otevření přístavu Mariel a tak i opuštění země.37 Nedobré hospodářské poměry v 80. letech minulého století se staly zdrojem rozporů mezi ostrov ovládajícími částmi kubánské společnosti. To se projevilo vražděním a zinscenovanými soudy. Příkladem budiž soud s šéfem západního vojenského okruhu gen. Ochoou. Ten byl spolu s dalšími svými spolupracovníky a členy ministerského aparátu uznán vinným z finančních machinací a obchodu s drogami a odsouzen k trestu smrti. Psal se rok 1989 a období velkých změn v celosvětovém měřítku bylo za dveřmi.38 Pád východního bloku se dotkl v podstatě celého světa. Nevyhnul se tedy ani malé ostrovní zemi v Karibiku. Na Kubě tak po rozpadu RVHP začalo tzv. speciální období. Castro cítil, že po nástupu Gorbačova k moci přichází období změn.
DĚJINY A SOUČASNOST. Padesátiny kubánské raketové krize. [online]. c2012. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: . 37 GLOBAL SECURITY. Mariel Boatlift [online]. [cit. 2015-02-13]. Dostupné z: . 38 NEW YORK TIMES. Cuban General and Three Others executed for sending drugs to US [online]. c1989. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: . 36
19
A nebylo tak zcela vhodné pro kubánský socialistický model. Počal tedy obhajovat podobu kubánského systému, jeho odlišnosti od systému východoevropských apod. Castrem předpovídaný rozpad bloku spřátelených států opravdu přišel. A spolu s ním i stažení 7 tisícovek sovětských vojáků z území ostrova coby následek tlaku USA na Gorbačova. Nepřišel však rozpad politického a ani ekonomického systému na Kubě. Jedním z nejvýznamnějších dopadů změn byly snižující se dodávky ropy z bývalého Sovětského svazu. Kubánské hospodářství mělo v roce 1993 k využití pouze přibližně 30% objemu dodávek ropy, než které byly obvyklé během osmdesátých let. Místní tepelné elektrárny využívali a dodnes stále využívají právě tohoto paliva pro své poslání. V konečném důsledku tato okolnost znamenala celkovou paralyzaci produkce energie. Docházelo tak k minimalizaci objemu dodávané elektřiny, běžná byla i vícehodinová přerušení dodávek. Ta v podstatě vedla k zániku veřejné přepravy. Následně se v ulicích měst a na venkově objevila levná čínská kola coby náhrada do té doby běžných a dostupných způsobů dopravy. Místo traktorů se na polích znovu objevily povozy tažené domácími zvířaty. Efektivitu techniky však toto staronové řešení dopravy a práce v zemědělství přinést nemohlo.39 Situaci příkladně komentuje snížení výroby cukru ze 7 mil. tun během roku 1992 na méně než polovinu o tři roky později. Ruku v ruce s poklesem objemu produkce kubánských cukrovarů se snižovala i cena této komodity na světových trzích. Na příděl zůstal v podstatě jen chléb, veškeré ostatní potraviny se nakonec ztratili i z přídělových lístků. Výkonnost ostrovního průmyslu v této době klesla na asi pětinu reálných možností. Jasným úkolem pro Castra bylo zajištění základních lidských potřeb pro obyvatele Kuby. Ostrovu navíc hrozil i vpád amerických vojsk, aby tak byl urychlen konec
CUBA HISTORY. Special Period and Recovery [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: . 39
20
komunistického zřízení. Za této atmosféry nepřispěl k náladě ve společnosti ani černý trh, který zažíval svůj značný rozmach. Fidel Castro reagoval na situaci po svém. Zaváděl postupné a řízené navazování mezinárodních vztahů bez vnitrostátních reforem. Castro byl toho názoru, že každá reforma nakonec vede k rozpadu státního systému. Každopádně tato doba odstartovala vznik společných podniků kubánských státních subjektů a těch zahraničních přinášejících know-how a peněžní prostředky. Podíl národních kubánských podniků na vlastnictví společného celku však musel a stále musí být dle legislativy minimálně 51 procent, ale je možné využít služeb manažerů, kteří své osvědčené know-how uvedou v praxi v rámci kubánských poměrů.40 Vláda se umožněním podílového vlastnictví podniků dostala do pozice, kdy pochopila důležitost turismu. Začaly vznikat např. hotelové řetězce se spoluúčastí společností zejména z Kanady a Španělska. Zahraniční promoční agentury začaly Kubu prezentovat coby perlu Karibiku, doslova ráj na Zemi s neopakovatelným mixem španělské a africké kultury. Pod tíhou narůstajícího počtu návštěvníků ostrova však vstoupila opětovně po takřka padesáti letech na scénu staronová otázka v podobě komplikací spojených s prostitucí. Řešením nebylo ani dílčí uvolnění v oblasti drobného soukromého podnikání.41 Rok 2006 byl rokem změn. Po více jak půlstoletí u moci se na čelních pozicích kubánského života objevuje nová osobnost. Díky dlouhé nemoci Fidela Castra se jeho bratr Raul ujal všech státních funkcí kromě předsednictví kubánské komunistické straně. Na politické scéně hodlá setrvat do roku 2018, kdy mu končí jeho prezidentské volební období.
40
KNOW ABOUT CUBA. The Potential of Doing business in Cuba [online]. c2012. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: . HAVANA PROJECT. Havana: Cuba Tourism in the Special Period [online]. c2011. [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: . 41
21
Další změnou byla tzv. energetické revoluce. Kubánská vláda přistoupila k nákupu čínských domácích elektrických spotřebičů denní potřeby jako jsou klimatizační jednotky, chladničky, rychlovarné konvice nebo ventilátory. Rodiny tyto produkty dostaly od státu na splátky s tím, že vyřadí z provozu staré a energeticky náročné spotřebiče. Výsledkem je snížení celkové národní spotřeby elektrické energie a hlavně stabilizace elektrické sítě, která již takřka netrpí výpadky.
2.1.4 Politický systém a správní členění Kuby Kuba je svrchovaná socialistická republika. Politický režim je totalitní. Po takřka půl století se Fidel Castro honosil tituly kubánského prezidenta, předsedy vlády, prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Kuby a nejvyššího velitele ozbrojených sil. Kubánská ústava pochází z roku 1976, kdy vystřídala tu z roku 1940. Po jeho odstoupení z jednotlivých funkcí (2006 a 2011) se jejich výkonu ujal Raúl Castro, mladší bratr Fidela Castra.42 Současná ústava byla upravena v letech 1992 a 2002. Kubánský parlament – Národní shromáždění lidové moci – má více jak 600 křesel a volební období poslanců je pětileté. Dvakrát ročně zasedá 31-členná Státní rada, která tvoří a formou nařízení vydává zákony. Radě předsedá prezident. Ten předsedá i Radě ministrů – vládě, která řeší denní státní agendu. 43
BIOGRAPHY. Raúl Castro [online]. [cit. 2015-02-21]. Dostupné z: . 43 ENCYKLOPAEDIA BRITANNICA. Cuba: Constitutional Framework [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: . 42
22
Obrázek 4: Kuba se skládá z 15 provincií
Zdroj: MAPS OF WORLD. Cuba Political Digital Map [online]. [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: < http:// store.mapsofworld.com/digital-maps/country-maps-1-2-3/cuba/cuba-political-digital-map>.
Stát se skládá z 15 provincií a jednoho okrsku, kterým je ostrov Isla de Juventud. Dalšími samosprávnými celky jsou okrsky, kterých je 169.44 Kandidáti do obecních voleb jsou voleni na rok a půl, resp. na dva roky. Národní vláda a komunistická strana značně ovlivňují chod záležitostí na všech úrovních kubánské samosprávy. Lokální vlády mají velmi omezený prostor pro prosazení vlastních názorů a pro uspokojování skutečných potřeb regionu. V celé řadě případů dochází k překryvu pravomocí lokálních zastupitelstev s pravomocemi národních ministerstev. 45 Od šedesátých let minulého století na Kubě působí tzv. Výbory na obranu revoluce, které se zaměřují na dění v doslova jednotlivých ulicích jednotlivých měst. V praxi si není nikdo jist, kdy bude udán za jakékoliv relevantní či irelevantní jednání, tudíž jsou lidé velice opatrní a prakticky nevěří jeden druhému.
MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR. Encyklopedie států – Střední Amerika – Kuba [online]. [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: . 45 ENCYKLOPAEDIA BRITANNICA. Cuba: Local Government [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: . 44
23
Od roku 1994 v zemi působí Ministerstvo pro cestovní ruch se současným ministrem Manuelem Marrerem. Ministerstvu je určeno řízení cestovního ruchu, přičemž svoje správní oddělení má v každé kubánské turistické destinaci a v destinacích po celém světě. V Čechách zatím taková kancelář není. Aktuální politické dění na Kubě přináší oteplení vztahů s USA. Ještě nikdy od počátku kubánské revoluční cesty v roce 1959 a uvalení embarga nebyl vzájemný postoj vřelejší. Jedním z důkazů je propuštění 53 politických vězňů kubánskými úřady v prosinci roku 2014. Na svobodu se dostal i po pět let na Kubě vězněný Alan Gross. Na oplátku pak spatřili denní světlo i v amerických věznicích do té doby držení Kubánci. Všemu tomu dění předcházel dopis papeže Františka adresovaný hlavám obou zemí. 46
AKTUALNE.cz. Zprávy: Kuba a USA se smiřují, oznámili Obama a Castro [online]. [cit. 2015-0415]. Dostupné z: . 46
24
Obrázek 5: Castro a Obama: na podobný pohled se těšily generace Kubánců
Zdroj: GUARDIAN, The. Spies, artificial insemination and the pope: how Cuba came in from the cold [online]. c2015. [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: .
Milníkem v historii Kuby a její zahraniční politiky je jednoznačně telefonický rozhovor z prosince 2014 coby první kontakt prezidenta Kuby a USA od roku 1961 a následná schůzka obou politických reprezentantů v Panamě v dubnu 2015. Pro Kubu nejpalčivější téma, tedy hospodářské embargo, stále není dořešeno, ale vše se jeví být záležitostí nejbližšího období. 47 Papež František tak byl jednoznačně iniciátorem jedné z nejdůležitějších politických událostí druhé dekády 21. století. 48
NEW YORK TIMES. Obama Meets Raúl Castro, Making History [online]. c2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: < http://www.nytimes.com/2015/04/12/world/americas/obama-cuba-summit-ofthe-americas.html?_r=0#>. 48 GUARDIAN, The. Spies, artificial insemination and the pope: how Cuba came in from the cold [online]. c2015. [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: . 47
25
Obrázek 6: Jednání Raúla Castra a Baracka Obamy probíhala v přátelské atmosféře
Zdroj: NEW YORK TIMES. Obama Meets Raúl Castro, Making History [online]. c2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: < http://www.nytimes.com/2015/04/12/world/americas/obama-cuba-summit-ofthe-americas.html?_r=0#>.
2.1.5 Demografie Kuby Historicky první sčítání lidu proběhlo na Kubě na konci osmnáctého století. Podle tehdejších údajů na Kubě žilo přes 170 tisíc lidí.49 Od té doby počala tzv. kubánská migrační exploze. V letech španělské kolonizace bylo na ostrov importováno takřka 1,5 milionu afrických otroků. Následně díky
KNIGHT, Franklin W. The Historical Society’s 2008 Conference on Migration, Diaspora, Ethnicity, & Nationalism in History. 5.-7. červen 2008, Charles Commons Conference Center. Baltimore, Maryland 21218 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: . 49
26
válkám počet obyvatel na Kubě klesl, přičemž na přelomu 18. a 19. století na ostrově žilo cca 1,5 milionu obyvatel.50 Během počátku kubánské samostatnosti se počet obyvatel zvyšoval o tři procentní body p.a. Ve třicátých letech minulého století už žily na ostrově 4 mil. obyvatel a v sedmdesátých letech již 100% více. V devadesátých letech se počet obyvatel dostal na přibližně současnou úroveň, tj. 11 000 000 lidí.51 Podíl jednotlivých etnik a národností v kubánské společnosti je následující:
mulati 51%;
běloši 37%;
černoši 11%;
asiaté 1%.52
Průměrný věk obyvatel je 39,9 roku a průměrná délka života je 78,22 roku, 77% obyvatel žije ve městech.53 Největšími městy v zemi jsou Havana (2,2 mil obyvatel), Santiago de Cuba a Holguín (1 mil. obyvatel) a Camaguey.
CHILDS, Matt D. The 1812 Aponte Rebellion in Cuba and the struggle against Atlantic slavery. Chapel Hill: University of North Carolina Press, c2006, xi, Envisioning Cuba. ISBN: 978-0-80785772-4. s. 49-51. 51 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR. Encyklopedie států – Střední Amerika – Kuba [online]. [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: . 52 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR. Encyklopedie států – Střední Amerika – Kuba [online]. [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: . 53 CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: . 50
27
Obrázek 7: Hustota zalidnění ostrova Kuba na km²
Zdroj: TRADING ECONOMICS. Population density (people per sq. km) in Cuba [online]. [cit. 2014-12-11]. Dostupné z: .
2.1.6 Péče o zdraví a vzdělání 2.1.6.1 Zdravotnictví Péče o zdraví je jedno z nejfrekventovanějších témat na ostrově. Současná zdravotní péče je na špičkové úrovni, leckdy lepší než ve vyspělých evropských státech. Důkazem budiž např. údaj, že na jednoho lékaře připadá 149 obyvatel. 54 Jen pro srovnání v České republice připadá na jednoho lékaře 270 obyvatel55, což je takřka dvojnásobek. Zdravotní péče je řízena Ministerstvem veřejného zdraví a je zcela zdarma. Dostupnost lékařské péče a nemocničních lůžek od 60. let minulého století značně stoupla, přestože v té době totiž došlo k odlivu lékařského personálu z ostrova převážně do USA. Dalším důvodem je snížení úmrtí v přepočtu na 1 000 obyvatel, a to jak v dospělém věku, tak u dětí. Sociální zabezpečení jako
CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. Cuba: The World Factbook [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: . 55 CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. Czech: The World Factbook [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: . 54
28
např. hmotné zajištění ve stáří, zdravotní postižení a další finanční benefity je k dispozici širokým masám kubánských pracujících. Vláda řídí cenovou politiku potravin a přerozděluje je v rámci přídělového systému. Domovy pro seniory jsou vedeny pod patronací Ministerstva veřejného zdraví, ale např. mateřské školky circulos infantiles
jsou vedeny Federací
kubánských žen. Tyto instituce mají za cíl umožnit ženám pracovat. A to právě například ve zdravotnictví.56 Úroveň a dostupnost zdravotnictví ovlivňuje atraktivitu destinaci pro návštěvníky. Kuba je v tomto ohledu nad míru bezpečná díky vyhubení komárů, kteří jsou přenašeči nebezpečných nemocí. Hitem poslední doby je tzv. zdravotní turismus. Ten nabízí kvalitní léčbu pro široké portfolio návštěvníků-pacientů.57 Atraktivita není dána jen výčtem nemocí, které je možné na ostrově léčit (nemoci očí, dermatologické a neurologické problémy atd.), ale také naprosto jinou cenovou hladinou než je běžná kupříkladu v Evropě. Návštěvník si v podstatě za jedny peníze užije jak exotickou dovolenou, tak i ozdravný pobyt.
2.1.6.2 Vzdělání V padesátých letech bylo obyvatelstvo Kuby z více jak třetiny negramotné. Ve školách scházelo 12 000 pedagogů. Na východě země negramotnost v prvních porevolučních letech dosahovala dokonce 40 %, což bylo impulsem k budování nových školních budov a tříd. Už v polovině 60. let byla Castrova země prvním
ENCYKLOPAEDIA BRITANNICA. Cuba: Health [online]. [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: . 57 WIJ IN CUBA TRAVEL. About us [online]. [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: . 56
29
státem Jižní Ameriky, která se vypořádala s negramotností. Se státní pomocí se 700 000 negramotných zbavilo svého handicapu. Každou kubánskou školní budovu stráží José Martí v podobě kamenného pomníku. Den v kubánské škole je zahájen zpěvem kubánské hymny a vyvěšením národní vlajky. V zemi se chodí do základní školy od 6-14 let a tato docházka je povinná. Nárok na vzdělání má každý občan Kuby garantovaný ústavou a je tudíž zdarma. Stejně tak dostávají žáci a studenti bezplatně veškeré pomůcky, platit je třeba jen při nákupu školního stejnokroje, který je povinný kromě studentů univerzity. Univerzitním vzděláním disponuje 1/5 Kubánců. Celkově je v zemi hned několik univerzit. Ta největší je v hlavním městě a je zaměřena na studium společenských věd. Zemědělští experti se připravují v Las Villas a ze Santiaga de Cuba pochází přírodovědečtí odborníci a studuje se zde i medicína. Na Kubě je podporováno i doplnění si vzdělání v pozdějším věku. Zájemci o rozšíření vzdělání tak mohou studovat i kombinovanou formou během volna a o sobotách a nedělích. Nejpopulárnější je studium medicíny a učitelství. Také jejich finanční ohodnocení je na kubánském trhu práce, je-li možné tento výraz užít, jedno z nevyšších. Kromě domácích studentů se na univerzitách vzdělávají i studenti z dalších jihoamerických zemí. I pro ně je studium zcela zdarma. Právě turismus potřebuje mít ve svém resortu vzdělané lidi, což pochopila i kubánská vláda a zřídila takové školy v každém z větších kubánských měst. Taková je cesta k získání expertů ve své branži. Ti poté nachází uplatnění ve všech sférách cestovního ruchu, jako jsou letiště, hotely, turistická infocentra nebo cestovní agentury. Dalším důležitým momentem byl v roce 1994 vznik asociace vzdělávacích center v cestovním ruchu FORMATUR. Smyslem je vzděláváním pracovníků, kteří budou
30
později působit právě v resortu turismu. Celkem organizace sdružuje přes 20 vzdělávacích zařízení napříč ostrovem.58
2.1.7 Náboženství Formálně se majoritní část obyvatel ostrova hlásí k ateismu. Působení katolicismu bylo dříve likvidováno komunistickou mašinérií. Dokonce byl počátkem šedesátých let vyhlášen tzv. ateistický stát. Rok 1969 byl na ostrově znamením zákazu Vánoc. Tento zákaz přetrval až do návštěvy papeže Jana Pavla II. Následně bylo toto omezení po takřka třiceti letech zrušeno. Po roce 1991 vstupovali do Komunistické strany Kuby i věřící Kubánci a v roce následujícím byla vyhlášena svoboda víry. Na Kubě je nejvíce římských katolíků, protestantů a vyznavačů náboženství santería, což je v podstatě katolická víra s prvky západoafrických náboženství kmene Yoruba. Křesťanská víra se na ostrově objevila spolu se Španěly. Další náboženství přišla spolu s africkými otroky. Černí obyvatelé Kuby sice museli projít křtem, přesto ale praktikovali svoji původní víru. A tak vznikla santería. Dnes tuto víru vyznává přes tři čtvrtiny obyvatel Kuby. Křesťanská víra a santería kupříkladu sdílejí představu počátku světa. Rozdíl je ale např. v personě, ke které se věřící modlí. Křesťané uctívají Boha a santería je reprezentována Orishem. Typickým znakem pro obřady santería je obětování, a to nejčastěji zvířat. Při obřadech je také podstatná hudba s tancem.
CASTILLO, Ornaldo Gutiérrez, GANCEDO Nélida. Tourism Development for the Cuban Economy (English version) [online]. Cambridge (Massachussetts): David Rockefeller Center of Latin America Studies. c2002. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: . 58
31
Obřady je možné sledovat, místní obyvatelé to chápou jako možný zdroj přijmu od turistů. Santería pramení z mnoha pověstí a bájí, které s náboženstvím santería souvisejí.59 Po mnoha desetiletích dochází k uvolnění atmosféry v oblasti víry. Důkazem tomu je po několika dekádách první stavba nového kostela na ostrově, terá by měla být dokončena do roku 2017.60
2.1.8 Ekonomika Kuby Kubánská ekonomika je centrálně plánovaným systémem s příležitostmi pro soukromé podnikání a zahraniční investice. Kubánská vláda striktně kontroluje od počátku 60. let hladinu mezd a cen. V roce 2008 po předání Fidelovi moci bratru Raúlovi některé z restrikcí zrušeny. Mezi hlavní orgány v resortu ekonomiky patří Centrální plánovací komise, které předsedá ministr hospodářství. Vládní kontrola nad několika klíčovými sektory hospodářství včetně dopravy, stavebnictví, maloobchodu a zemědělství byla značně omezena v srpnu 2011 coby následek ekonomických reforem Raúla Castra. Toto otevření ekonomiky tržním faktorům bylo doprovázeno podporou pro vytváření drobného podnikání. Kuba získávala značnou hospodářskou pomoc od Sovětského svazu před jeho rozpadem v roce 1991, což byla událost, která měla později katastrofální dopad na ekonomiku ostrova. V roce 1980 kubánská vláda odmítla změnit svůj hospodářský systém, i když Sovětský svaz experimentoval s tržními mechanismy. Hospodářský růst zůstal pomalý a platy byly nízké. Vláda však stále deklarovala nízkou nezaměstnanost, i když to velké části bylo zapříčiněno přezaměstnaností ve státních podnicích. Cukr se podílel na více než třech čtvrtinách příjmů země a byl
MAHALO. Náboženství a kubánští bohové [online]. [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: . 60 CNN. Cuba: Catholic Church [online]. c2015. [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: . 59
32
největším zdrojem vládních měnových rezerv, až do 1990, kdy cestovní ruch začal nabývat na významu. V roce 1997 export cukru už představoval méně než polovinu hodnoty vývozu. Peněžní zásilky od příbuzných žijících v zahraničí se staly významným ekonomickým přínosem od roku 1993, kdy vláda umožnila užití dolaru coby zákonného platidla. Na konci devadesátých let minulého století tvořily právě převody peněz velkou část národního důchodu. Na počátku 21. století, americká vláda drasticky snížila množství peněz, které mohli turisté vézt na Kubu. Na druhou stranu ale povolila finanční poukazy, které byly coby peněžní pomoc zasílány pouze přímým rodinným příslušníkům.61 Na Kubě prakticky vedle sebe žijí dvě oficiální měny:
Kubánské peso – Peso Cubano Nacional (CUP)/100 centavos;
Konvertibilní peso – Peso Cubano Convertible (CUC)/100 centavos.
Konvertibilní peso (od roku 2006) se stalo postupem času hlavní kubánskou měnou. Jeho kurz osciluje někde mezi kurzem USD a €. Kurz kubánského pesa není jednotný: ten oficiální je 1 CUC = 24 CUP a kurz kubánských státních podniků je 1 CUC = 1 CUP. Nákup za konvertibilní peso je možné realizovat jen ve státních výdejnách přídělového systému. Nákup za volně směnitelné pesos je možné provést kdekoliv a je skutečnou kubánskou měnou. Třeba koupit benzin za CUP již dnes není možné.62 Průměrná mzda se na Kubě pohybuje okolo $ 20,- za měsíc. Mzda je vyplácena v CUP.63
ENCYKLOPAEDIA BRITANNICA. Cuban Economy [online]. [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: . 62 MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR. Encyklopedie států – Střední Amerika – Kuba [online]. [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: . 63 BEST CUBA GUIDE. Is Cuba A Poor Country? What is the Average Salary? [online]. c2014. [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: . 61
33
Tabulka 2: Makroekonomické parametry kubánské ekonomiky za období let 2009 až 2013
Zdroj: BUSINESSINFO. Kuba – ekonomická charakteristika země [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: .
2.1.8.1 Průmysl Průmysl na Kubě je po rozpadu východního bloku v ochromeném stavu. Průmyslové podniky, které zůstaly, se neustále potýkají s problémy způsobenými původními výrobními prostředky (jako jsou např. stroje). Tyto obstarožní technické památky vedou nejen k neekonomickému zacházení se zdroji, pracovními silami a energiemi, ale i nepravidelnosti a nekvalitě dodávek.64 Celkově se dnes průmysl podílí na 10% kubánského HDP.65 Mezi nejdůležitější odvětví průmyslu patří cestovní ruch, cukrovarnictví, tabáková výroba, zpracování ropy, strojírenský průmysl, výroba léků, stavebnictví, těžební průmysl (nikl) a hutnictví. Je třeba i uvést zpracování cukru v pro Kubu typických
BUSINESSINFO. Kuba – ekonomická charakteristika země [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: . 65 ENCYKLOPAEDIA BRITANNICA. Cuban Economy [online]. [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: . 64
34
palírnách rumu. Ve výčtu dále schází aktivity na poli biotechnologií. Na konci roku 2012 vznikla společnost BioCubaFarma, která sdružuje takřka 40 podniků, které se zabývají činností na poli biotechnologií. Tímto krokem se nejen podpořila ekonomika (export vakcín), ale i všeobecná informovanost o úspěších kubánských vědců a lékařů.66 Zpracování niklu pramení z faktu, že Kuba disponuje 3. největším objemem nalezišť rudy nikelin na světě a co do objemu spravuje přibližně třetinu světových zásob. 67 Jedním z důležitých hráčů na poli těžby a zpracování niklu na Kubě je společnost Sherritt Int. z Kanady, která je vlastníkem 49% dolu a zpracovatelského závodu v Moa. Společnost během několika let rozšířila své aktivity i na podnikání ve sféře dopravy, výroby elektrické energie, zpracování ropy a plynu, stavebnictví nebo komunikační technologie.68 Produkce niklu spolu s cestovním ruchem je hlavním tahounem kubánské ekonomiky a počítá se s ním i do budoucna.69 Těžba ropy a její následné zpracování je další z ekonomických aktivit ostrova. Na Kubě se těží přibližně 2/5 její spotřeby. Zbytek ropy pochází z Venezuely. Jak je již uvedeno v kapitole 2.1.3 této práce, ropa je pro Kubu podstatným zdrojem energie i z důvodu jejího spalování v tepelných elektrárnách.70
JUVENTUD REBELDE. Crean Grupo de las Industrias Biotecnológicas y Farmacéuticas BioCubaFarma [online]. c2012. [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: . 67 BUSINESSINFO. Kuba – ekonomická charakteristika země [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: . 68 SHERRIT. Oil and Gas – Cuba [online]. [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: <www.sherritt.com/operations/oil-and-gas/cuba/>. 69 MINING.com. Over 240 mining and energy projects waiting for investors in Cuba [online]. c2015. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: . 70 REUTERS. US-Cuba: Energy [online]. c2014. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: . 66
35
Stavební průmysl je další ekonomickou aktivitou s jasnou perspektivou. Kondice kubánských staveb je velmi špatná a navíc na trhu chybí přes půl milionu bytů. Dle statistických údajů bylo v roce 2012 postaveno na třicet tisíc bytů, z nichž plná třetina vznikla soukromou iniciativou, což je na Kubě nově povoleno. Uvolnění trhu s nemovitostmi na sklonku roku 2011 vede k celkovému oživení. Dnes je tedy již možné nemovitost volně prodat, koupit nebo pronajmout a navíc je legislativně podpořeno vlastnit nemovitosti rovnou dvě: jednu pro trvalý pobyt a jednu k rekreačním účelům.71
2.1.8.2 Zemědělství Orná půda pokrývá téměř třetinu Kuby. Půda je velmi plodná, což umožňuje až dvě sklizně ročně. Historicky však charakter ročních srážek zemědělství sužuje. Podzemní vody jsou pak důležité pro zavlažování. Malý, ale rostoucí podíl plodin je pěstován na soukromými pěstiteli nebo družstvy, která nejsou ve vlastnictví státu. Podle nařízení Raúla Castra mohou někteří soukromí zemědělci pěstovat na nevyužité vládní půdě plodiny pro celkové zvýšení národní produkce potravin. Na zemědělské výrobě se podílí asi jedna pětina obyvatelstva. Kubánská ekonomika byla a je silně závislá na pěstování a prodeji cukrové třtiny již od 18. století. Rozsáhlé oblasti byly terénně upraveny, zavlažovány a poté využity pro pěstování cukrové třtiny, hektarová výtěžnost byla zvýšena používáním hnojiv. Zemědělské výnosy byly s výjimkou suchých let nebo s výjimkou let, kdy byly rostliny napadeny plísní, dále dále zefektivněny mechanizovanými kombajny na začátku sedmdesátých let. Opět však začaly značně klesat v čase rozpadu Sovětského svazu. Mnoho z cukrovarů ostrova bylo v té době zavřeno.
BUSINESSINFO. Kuba – ekonomická charakteristika země [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: . 71
36
Pokles produkce cukru pokračoval až do počátku 21. století.72 Z cukrové třtiny se získává melasa pro výrobu pro Kubu tak typického rumu. Kromě cukrové třtiny jsou hlavními plodinami rýže coby hlavní zdroj kalorií v tradiční stravě a dále citrusové plody, které jsou rovněž významným vývozním artiklem, dále brambory, banány a banány, maniok, rajčata a obilí, zejména kukuřice. Mezi kubánské ovoce se řadí citrusové plody jako citron, pomeranč, grapefruit, dále pak avokádo nebo papaya. Tabák je tradičně pro Kubu druhou nejdůležitější exportní plodinou. Pěstuje především v oblasti Piñar del Río na západě a také v centru hlavního ostrova. Káva je pěstována hlavně na východě. Guantánamo je známo coby „kávové hlavní město“ Kuby.73 Dalšími důležitými zemědělskými produkty jsou kakao a fazole. Skot, prasata a kuřata jsou hlavními hospodářskými zvířaty. Počet skotu se zvýšil po roce 1960 jako důsledek kvalitní veterinární služby a aplikace zavlažovacích systémů, ale vzápětí během následujících desetiletích počal klesat. Brahman je dominantní plemeno skotu, kterému se daří v tropickém klimatu, ale výnos ve smyslu množství mléka je nízký. Holštýnský skot je produktivnější, ale náchylný k mnoha onemocněním. Kubánští zemědělci chovají přibližně dvakrát více prasat nežli skotu.
72
VICROBECK, Alison. A Brief Overview of the Cuban sugar Industry from 1590 to Today [online]. Academia.edu: Presented to Marcello SCARONE AZZI for the course Introduction to Latin American Politics, c2012. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: 73 UNESCO – World Herritage Convention. Archaeological Landscape of the First Coffee Plantations in the South-East of Cuba [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: < http://whc.unesco.org/en/list/1008>.
37
Těžba kubánského dřeva je omezená. Borovice se nacházejí po celé zemi a odolný mahagon má potenciální hospodářský význam. Eben Diospyros a mučenka Cocus nebo západoindický eben Brya Ebenus poskytují krásné a cenné dřevo. Rybolov je významné hospodářské odvětví na pobřeží moře. Mezi lovené druhy ryb patří tuňák, hejk a jehlice. Celkový objem produkce ryb, korýšů a jiných mořských produktů se zvýšil sedmkrát v období let 1959-1979, a to především proto, že vláda s pomocí sovětského financování investovala do rybolovu a do zpracovatelských
závodů.
Na
počátku
21.
století
Kuba
zvýšila
počet
zpracovatelských závodů zejména pro krevety a humry, a to ze zahraničních investic z Kanady a ze zemí Evropské unie.74
2.1.8.3 Obchod Cukr je hlavním exportním artiklem, který je následován niklem a dalšími surovinami, rybími produkty, tabákem a tabákovými výrobky a citrusovými plody. Mezi importované komodity patří ropa a ropné produkty, potraviny, strojírenské výrobky, dopravní prostředky všeho druhu chemické produkty. Nejčastějšími obchodními partnery jsou Venezuela, Španělsko, Rusko, Kanada, Čína a Spojené státy. V padesátých letech minulého století byl kubánský zahraniční obchod z více jak 2/3 realizován s USA. Do roku 1961 klesl vzájemný obchod na 4 procenta své původní úrovně díky americkému obchodnímu embargu. Obchod se pak orientoval takřka výhradně na bratrské socialistické země východního bloku. V roce 1972 se Kuba stala řádným členem RVHP a to až do roku 1991, kdy bylo RVHP rozpuštěno. Až do konce 80. let 20. století byly ¾ obchodu realizovány se Sovětským svazem za pro Kubu extrémně
zajímavých podmínek.
Celkový objem kubánského
ENCYKLOPAEDIA BRITANNICA. Cuban Economy [online]. [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: . 74
38
zahraničního obchodu extrémně klesl po roce 1991 a po rozpadu SSSR. USA se staly opět kubánským obchodním partnerem číslo 1 po roce 2002, kdy vstoupila v platnost legislativní úprava embarga ve smyslu obchodu s potravinami.75
2.1.8.4 Vlivy turismu na kubánské hospodářství Cestovní ruch přináší největší objem finančních prostředků v rámci kubánského národního hospodářství. Turismus tak tvoří pracovní místa přímo v resortu a také nepřímo v jiných odvětvích kubánské ekonomiky. Za taková pracovní místa se považují uplatnění např. ve stavebnictví, v obchodu apod. Tato místa sekundárně přinášejí příjmy ve volně směnitelných měnách. Podle Světové rady cestování a cestovního ruchu, která sleduje ekonomická data o turistických destinacích od roku 2004, přinesl kubánský turismus v loňském roce 9,8% hrubého domácího produktu. Rozvoji turismu velmi napomáhá současné oživování vztahů mezi Kubou a Spojenými státy.76
2.2 Realizační předpoklady pro rozvoj turismu Na realizačních předpokladech cestovního ruchu závisí podmínky pro vlastní užití lokalizačních předpokladů. Kromě dopravy, ubytování a stravování je třeba nezapomenout na doplňkové služby, jako jsou např. směnárny, různé půjčovny apod.
NEW YORK TIMES. Cuban cash reopens US food trade [online]. [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: . 76 SKIFT. Tourism to Cuba will grow but how fast remains to be seen [online]. c2014. [cit. 2015-0127]. Dostupné z: . 75
39
Obrázek 8: Realizační předpoklady pro rozvoj turismu
Zdroj: HAMARNEH, Iveta. Geografie turismu: mimoevropská teritoria. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, ISBN 978-80-247-4430-8. s. 19.
2.2.1 Doprava Nejdůležitější
dopravní
tepnou
je
Central
Highway
postavena
v roce
1920 a protínající napříč celý ostrov. Další hlavní cesty jsou mezi Havanou a Varaderem a dále mezi Baracoa a dalšími východními městy. Národní autobusové linky a několik lokálních společností poskytují většinu veřejné dopravy na ostrově. Vlastnictví automobilů je na Kubě méně časté než v jiných jihoamerických státech. Je to dáno limitující politikou kubánských úřadů. Koupě nového vozu je v podstatě utopií. A koupě starší ojetiny je natolik nákladná, že si ji může dovolit jen málokdo. Proto je většina vozidel v ulicích stará i více jak půlstoletí. Přestože se počet aut v posledních letech zvyšuje, příčinou jsou služby turistům. Bezpečnost na silnicích je značným problémem díky směsi automobilů, chodců, stopařů, cyklistů a povozů tažených koňmi bez rozdílu, zda jde o městskou nebo venkovskou silnici. Celkem Kuba disponuje 60 858 km silnic včetně 648 km dlouhé Central Highway. 77 Železnice postavená mezi Havanou a Bejucalem v roce 1837 byla úplně první stavbou svého druhu v Jižní Americe, jak už bylo uvedeno v kapitole 2.1.3. Kvalita
CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: . 77
40
a objem železniční dopravy prudce klesal hned v prvních letech po kubánské revoluci. Později byla celá řada tratí obnovena kvůli potřebám cukrovarů. 78 Celkem je nyní k dispozici 8 203 km železničních tratí. 79 Kubánské obchodní loďstvo zvládne jen malé procento potřebné přepravy. Zahraniční rejdařské společnosti tedy operují naprostou většinu další lodní dopravy. 80 Hlavními přístavy jsou:
Havana (paliva, obilí atd.);
Cienfuegos (cukr);
Santiago de Cuba;
Matanzas a
Nuevitas.
Zvláštní kapitolou je Guantanamo, které je pod správou USA a je využíváno jako námořní základna. Kubánská letecká společnost jsou státem vlastněné aerolinie, které se snaží létat nejen po okolní Americe, ale i do Evropy.81 Mezinárodní letiště jsou v provozu v Havaně, Santiagu de Cuba, Camagüey, na Varaderu, dále na ostrovech Cayo Coco a Cayo Largo. Domácí letiště pak reprezentují Guantanamo, Holguín, Las Tunas, La Colonia (Piñar del Rio), Nueva Gerona a několik dalších lokálních letišť. Na Kubě se nachází celkem 131 letišť všeho druhu. 82
SCARPACI, Joseph L., PORTELA, Armando. Cuban landscapes: heritage, memory and place. New York: Guilford Press, c2009, vii. Texts in regional geography. ISBN 1606233246. s. 58. 79 CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: . 80 ENCYKLOPAEDIA BRITANNICA. Cuba: Constitutional Framework [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: . 81 ECURED. Cubana de Aviación [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: . 82 CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: . 78
41
2.2.2 Ubytování Sít ubytovacích zařízení se na Kubě neustále rozšiřuje. Na ostrově je možné využít všemožných druhů ubytování od těch naprosto jednoduchých, jako jsou bungallowy, až po drahé špičkové hotely světové úrovně a navíc třeba s poskytováním lázeňských služeb.83 Kubánci mají vstup do hotelu zakázán. Klasifikace ubytovacích zařízení probíhá formou hvězdiček podobně jako je tomu v Čechách. Největší počet hotelů reprezentují menší a střední ubytovací kapacity vystavěné ještě během sovětské éry. Mezi operující hotelové řetězce se řadí např.:
Sol Meliá;
Tryp Hoteles;
Gran Caribé;
Habaguanex;
Cubanacan Hotels;
Gaviota;
Islazul;
Accor.
Trendem současnosti je ubytování v soukromí – casas particulares. Kvalita ubytování je různá, vždy ale za výhodných finančních podmínek. Je to jedna z cest, jak si vyzkoušet běžný kubánský život. Stanování na veřejnosti (např. na pláži) není na Kubě povoleno, neexistují tam žádné kempy a ani tábořiště.
84
Přesto se
situace mění a první vlaštovkou je Cubamar Viajes, cestovní agentura coby specialista na táboření v přírodě a půjčovna karavanů. 85 86
CUBA TRAVEL. Lodging [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: . 84 SVĚTADÍLY.CZ. Kuba [online]. [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: . 85 CUBAMAR VIAJES. Offerta [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: . 83
42
2.2.3 Stravování Kubánská kuchyně je kombinací všeho, co ostrov v historii potkalo. Je možno v ní najít prvky španělské, čínské či africké kuchyně vlivy původních kulinářských umění domorodců. Mix těchto kultur se projevil na neopakovatelné směsi chutí, vůní a barev kubánské kuchyně. Svérázné geografické předpoklady předurčují k hojnosti ve smyslu mořských ryb a plodů, kuřecího, skopového, hovězího nebo vepřového masa, avšak realita bývá odrazem toho, co je zrovna možné coby surovinu sehnat, což ovlivňuje i kuchyni běžných Kubánců. Na prostřené tabuli může být kromě ryb, jako je okoun, mečoun či ježovka, také coby lahůdka humr, různá zelenina, všemožné hlízy a plody. Národním jídlem a přílohou je rýže s fazolemi, dále pak sezónní salát, pečené nebo smažené maso a smažené banány. Ty se koneckonců přidávají do snad všech pokrmů. Smaží se jako hranolky, používají se na dezerty nebo se konzumují ještě nezralé. Výjimkou není maniok nebo sladké brambory batáty. Za oblíbené deserty jsou považovány piškotové dorty a jakákoliv zmrzlina. Existuje bezpočet druhů a kombinací chutí, které uspokojí i toho nejnáročnějšího gurmána. Jak mimo, tak i v turistických centrech existuje celá řada restaurací, které nabízejí i světovou kuchyni. Na celém ostrově se od roku 1993 nachází celá řada tzv. paladares (privátní restaurace či kavárny), kde jejich personál je připraven hostu dopřát potěšení svoji výjimečnou kuchyní a pestrou paletou chutí. 87 Většina restaurací ale patří státu, což nahrává udržování místních specialit v jejich nabídce. Při návštěvě restaurace mimo centrum společenského a turistického dění se zřejmě stane, že se po učinění objednávky ozve odpověď, že vybraný pokrm není.
CUBAZUL. Cubamar Viajes SA [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: . 87 CUBA TRAVEL. Food [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: . 86
43
Když ale nakonec v některé z hotelových restaurací bude přeci jen v menu světová kuchyně, její chuť bude zřejmě přesto poněkud kubánská. Aktuálně se na Kubě objevují fast-foodové řetězce Burguí a El rápido. Ovšem ani tady hamburger nechutná tak jako o pár set kilometrů severněji. Kubánci si jídla váží, proto se snaží i z toho dostupného minima vyrobit nezapomenutelný gastronomický zážitek. V současnosti je například populární smažený řízek se šunkou a sýrem. Místní obyvatelé rádi popíjejí silnou a hodně slazenou kávu café cubano. Ale není problém dostat espresso nebo café con leche, tedy kávu s mlékem. Národním nápojem je ale s naprostou určitostí rum. Ze třtiny ale pochází i destilát guarapo. Pro ostrov jsou ale typické koktejly jako např. místní vynález Cuba Libre nebo daiquiri, po světě si však své jméno vydobyla i piña colada nebo Hemingwayovo typické mojito. Na Kubě je oblíbené i pivo a víno. 88
2.2.4 Doplňkové služby Na Kubě je k využití celá řada možných služeb, které návštěvníkovi vhodně doplní portfolio atraktivit, které od destinace očekává. Jedná se například o státní půjčovny motocyklu nebo automobilů (REX, Cubacar, Transtur, Havanaautos). 89 Dále je možno využít služeb cyklopůjčoven. Směnárenství je na Kubě pod patronací státní sítě CADECA. Dalším místem, kde je možné volně směnitelnou měnu vyměnit za konvertibilní peso, jsou hotely nebo banky. Hotely jsou považovány všeobecně za nejdražší variantu směny valut. 90
88
SVĚTADÍLY.CZ. Kuba [online]. [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: . 89 CASA CUBA. Půjčení auta [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: .
44
2.3
Historie turismu na Kubě
2.3.1 První polovina 20. století Cestovní ruch je na ostrově tradiční. Svůj rozvoj zažil už během prvních třech dekád minulého století. Díky prohibici v USA se na Kubě začalo objevovat čím dál více návštěvníků z této země. Jim byl ostrov víceméně americkou riviérou, výkladní skříní bohatství a slávy. Povaha Kuby se proměnila v momentě, kdy došlo k povolení hazardních her a developeři z USA investovali do přepychových vil, do honosných odpočinkových center, vznikaly casina, přístavy, byla to doba zakládání sportovních a tenisových klubů.91 Tak se stal turismus hned po ziscích z prodeje cukru a tabáku nedůležitějším národním příjmem.
2.3.2 Polovina 20. století Další rozvoj cestovního ruchu přišel v polovině 20. století se snižující se cenou cukru. Ostrov se tak stal cílem cest i méně majetným návštěvníkům z řad střední vrstvy nebo z řad dělníků. Přes známost a oblíbenost Kuby coby dovolenkového letoviska ve světě, nejvíce hostů pocházelo ze Spojených států (86%). Nejjednodušší bylo využít k přepravě letecké dopravy společnosti Pan Am, která týdně odbavovala desítky letů.92 Další možností bylo využít služeb lodních dopravců, kdy lodě pak byly zpravidla vypravovány z floridského Key West. Postupem doby se příjem z turismu stal jedním z majoritních finančních zdrojů ostrova. Během padesátých let se počet turistů zdvojnásobil a Kuba se tak stala ikonou
v oblasti
cestovního
ruchu
tehdejší
americké
společnosti.
Ještě
CK INVIA. Kuba: kurz měny [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: . 91 SAINSBURY, Brendan. Cuba. 5. vyd. London: Lonely Planet Publications, 2009, ISBN 978-1-74104929-9. s. 220. 92 PAN AM. Cuba tour dates and itineraries. [online]. c1981. [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: <www.panam.org/tours/81-cuba-tour-dates-itineraries>. 90
45
v revolučním roce 1959 nabízel ostrov více jak 3 tisíce hotelových pokojů, v roce 1961 už počet pokojů dosahoval takřka 8 tisíc. Protože byl ostrov rájem mafiánských bossů a jejich rodin, i tento fakt se značně podepsal na vývoji turismu v zemi. Přestože hlavním lákadlem byly bílé pláže a slunečné nebe, z oblíbenosti Kuby profitovala i šedá ekonomika. To bylo zapříčiněno obchodem s drogami, prostitucí a stranou nestála ani casina. Předpokládá se, že začátkem padesátých let bylo v Havaně na 100 tisíc provozovatelek nejstaršího řemesla. Když v roce 1958 začal díky předrevolučním náladám značně klesat příliv návštěvníků, nebyla to dobrá zpráva pro Batistův kabinet a ani pro ekonomiku a společenský rozvoj celého ostrova.93 94
2.3.3 Druhá polovina 20. století do roku 1989 Začátkem roku 1959 se dostal k moci mladičký Fidel Castro se svými jasnými revolučními idejemi. Přesto si byl vědom, jaký význam má americký turismus pro kubánské hospodářství. Právě ale díky jasné revoluční ideologii byla zrušena veškerá casina a noční kluby, i když se jednalo o zdroje značných příjmů pro státní pokladnu. Castro chtěl kompenzovat tyto chybějící prostředky přílivem peněz díky vyššímu objemu incomingového turismu. Proto investoval nemalé prostředky do stavby dálnic, hotelů a letišť. Rozmach turismu dostala v roce 1976 na starost nová organizace INTUR (Instituto Nacional de Turismo). Ta okamžitě převzala vedení kubánských hotelů, restaurací, barů a klubů.95
OPATRNÝ, Josef. Kuba. 1. vyd. Praha: Libri, 2002. Stručná historie států. ISBN 80-7277-089-6. s. 65-69. 94 SAINSBURY, Brendan. Cuba. 5. vyd. London: Lonely Planet Publications, 2009, ISBN 978-1-74104929-9. s. 41-46. 95 HONEY, Martha. Ecotourism and sustainable development: who owns paradise?. 2nd ed. Washington, D.C.: Island Press, c1999, ISBN 1-55963-582-7. s. 187. 93
46
Díky zhoršení vztahů se Spojenými státy a díky všeobecnému znárodňování došlo ke značnému poklesu počtu návštěvníků v zemi. Tuto skutečnost je možné vztáhnout k americké blokádě a zákazu cest Američanů na ostrov z roku 1962. Tento krok měl přímo katastrofální důsledky, protože plných 80 procent návštěvníků kuby pocházelo právě ze Spojených států. V roce 1968 na ostrov přijelo pouhých 3 tisíce návštěvníků, což je historické minimum.96 Jediným východiskem bylo vyvážet za nadstandardních podmínek třtinu a tabák do zemí východního bloku. Od roku 1970 se kubánský turismus začal ze svého historického minima opět zvedat, byly započaty opravy hotelů a turistických center. Vznikla cestovní kancelář Cubatur coby monopolní organizace svého druhu na ostrově. Ruku v ruce byly připraveny nabídky zvýhodněných balíčků komplexních služeb pro turisty, které zahrnovaly vše, co bylo na plážích, v hotelech a barech třeba. Počet příjezdových turistů se zvýšil v roce 1977 na 66 tisíc.97 Díky poklesu cen cukru počátkem 80. let přistoupila Castrova vláda k investicím do resortu turismu. Jen díky tomu přibylo o čtyři léta později do kubánské státní pokladny 76 milionů USD a ostrov navštívilo 207 tisíc turistů. 98Peněžní pomoc ze strany Sovětů začala ochabovat a Kuba musela podniknout kroky pro plnění plánu a státního rozpočtu. Pro realizaci střednědobých a krátkodobých cílů byla Kuba zpřístupněna zahraničním investorům. Vznikla tak v roce 1987 první autonomní polovládní společnost Cubanacán pro realizaci projektů 50:50 ve smyslu vlastnických podílů se zahraničními developery, provozovateli hotelových řetězců apod. Spolu
ROMMEN, Timothy, NEELY, Daniel Tannehill. Sun, sea, and sound: music and tourism in the circum-Caribbean. New York: Oxford University Press, c2014, xxi, ISBN 9780199988860. s. 47. 97 HONEY, Martha. Ecotourism and sustainable development: who owns paradise?. 2nd ed. Washington, D.C.: Island Press, c1999, ISBN 1-55963-582-7. s. 187. 98 HONEY, Martha. Ecotourism and sustainable development: who owns paradise?. 2nd ed. Washington, D.C.: Island Press, c1999, ISBN 1-55963-582-7. s. 192. 96
47
s úspěchem strategie a přílivem valutových cizinců se z hotelů zcela ztratili domácí kubánští návštěvníci.99
2.3.4 90. léta 20. století: tzv. zvláštní období (periodo especial) Rozpad východního bloku měl na Kubu zcela zdrcující vliv. Dle odhadů utrpělo místní hospodářství pokles výkonnosti až o 70%. Náhlý rozpad spřátelených režimů měl za následek nejhorší hospodářskou krizi všech dob. Obyvatelé byli doslova ohroženi na životě díky chybějícím potravinám, lékům a financím. Bylo tudíž vyhlášeno zvláštní období v době míru. Jednal se o vizi, jak provést hospodářské změny a rozpohybovat kubánský zahraniční obchod, průmysl a zemědělství a „dolarizovat“ kubánskou ekonomiku. Přímým efektem byly další investice do ubytovacích zařízení v centrech turismu.100 Za taková centra je považována Havana, Varadero, Santiago de Cuba a další. V roce 1994 bylo založeno Ministerstvo pro zahraniční investice, které mělo za úkol sehnat zahraniční kapitál pro celou kubánskou ekonomiku kromě, obrany, bezpečnosti, zdravotnictví a školství.
V roce 1995 byla o celý jeden stotisíc
prolomena magická hranice jednoho milionu návštěvníků a MINTUR zvažoval na 200 developerských projektů. Turismus byl tak od dob bratrských vztahů se SSSR poprvé rehabilitován coby resort s nejvyšší výnosností. Kuba se tak začala znovu drát na čelní příčky ve smyslu oblíbenosti coby destinace Latinské Ameriky. Díky tomuto fenomenálnímu úspěchu uvolnil režim pravidla a dal tak možnost pro realizaci v cestovním ruchu podnikavým Kubáncům ve striktně daných zaměstnáních a pozicích. Objevili se tak noví zmrzlináři, provozovatelé restaurací, řidiči taxi, pronajímatelé casas
HONEY, Martha. Ecotourism and sustainable development: who owns paradise?. 2nd ed. Washington, D.C.: Island Press, c1999, ISBN 1-55963-582-7. s. 188. 100 HONEY, Martha. Ecotourism and sustainable development: who owns paradise?. 2nd ed. Washington, D.C.: Island Press, c1999. ISBN 1-55963-582-7. s. 191. 99
48
particulares
atd. Už v roce 1997 byla jedna pětina z celkového počtu 67 900
návštěvníků ubytována v soukromí.101 Výsledkem tohoto boomu byly po čase zvýšené daně, zpřísněné kontroly, což nakonec vedlo ke značnému úbytku osob podnikajících v resortu cestovního ruchu. V roce 2001 dosáhl počet turistů na ostrově čísla 1 774 541.102 Kuba tak pronikla mezi prvních 10 nejoblíbenějších destinací Latinské Ameriky. Také růst v období 2003-2004, který znamenal navýšení incomingového cestovního ruchu o 16%, předznamenal budoucí vývoj. 103
2.3.5 Turismus na Kubě dnes Turismus, nejdůležitější stavební kámen kubánského hospodářství díky objemu příjmů, zaregistroval v roce 2011 opět přírůstek v počtu zahraničních návštěvníků, a to o 1,9%. Předpověď říkala, že magické 3 000 000 budou dosaženy v roce 2013. 104
Nestalo se ale tomu tak.
Nejvíce návštěvníků se v roce 2010 rekrutovalo v Kanadě, a to celých 38% z celkového počtu všech přijíždějících osob. Jak ukazuje následující graf, další důležité zdrojové státy jsou Velká Británie, Španělsko, Rusko, Německo, Francie a Itálie.
HONEY, Martha. Ecotourism and sustainable development: who owns paradise?. 2nd ed. Washington, D.C.: Island Press, c1999, ISBN 1-55963-582-7. s. 195. 102 CUBANET. Cuban tourism results poor in 2001[online]. c2002. [cit. 2015-04-22]. Dostupný z: . 103 http://cws.cengage.co.uk/page2/students/cases/17-2.htm 104 PR NEWSWIRE. Cuba Welcomes Record Number of Tourists In 2012 [online]. c2013. [cit. 2015-0130]. Dostupné z: . 101
49
Graf 1: Přehled počtu návštěvníků Kuby podle zdrojových zemí v roce 2010
Zdroj: CUBAN ECONOMY, The. Tourism [online]. [cit. 2015-02-23]. Dostupné z: .
Z výše uvedeného grafu vyplývá, že nemalé procento návštěvníků pocházelo v roce 2010, tedy za plné americké blokády Kuby, právě z USA. Zajímavostí je, že tito návštěvníci riskují ve své domovině, tedy ve Spojených státech, nemalé finanční postihy nebo dokonce i trestní stíhání. Taková cesta amerického cestujícího na Kubu pak probíhá zpravidla přes Mexiko nebo Kanadu. Za zmínku stojí také cestování Kubánců, kteří dlouhodobě žijí ve Spojených státech. Ti mají již cestování umožněno bez zvláštních problémů. Všeobecně vzato je kubánský trh cestovního ruchu vstupní branou evropských společností při rozšiřování jejich služeb na jihoamerický kontinent. V roce 2003 bylo na ostrově přes 43 tisíc hotelových pokojů, o devět let později už byla překonána hranice pěti desítek tisíc.105
105
ENCYCLOPEDIA. Cuba: Tourism, Travel and Recreation [online]. [cit. 2015-3-11]. Dostupné z: .
50
Zájem českých návštěvníků je v souladu s trendy v ostatních zemích. Během roku 2013 navštívilo Kubu 9 145 českých turistů, což je o více jak 100% vyšší počet než v roce předešlém. 106 Mezi aktuální statistické údaje patří informace, že během prvních třech měsíců letošního roku navštívil ostrov 1 milión návštěvníků, což znamená meziroční nárůst o 14%. Kuba poprvé atakovala hranici 3 miliónů turistů za rok loni, kdy došlo ve srovnání s rokem 2013 k meziročnímu nárůstu o 5.3%. 107 Již tradicí se stal veletrh cestovního ruchu FITCuba. Ani letošní rok nebude výjimkou a těšit se na zahraniční i domácí vystavovatelé se mohou zájemci o návštěvu opět během května. 108
2.3.6 Zvláštnosti turismu na Kubě Kuba je zvláštní zemí. Cestovní ruch není pak výjimkou co do specifičnosti. Těžko se na ni aplikuje celá řada jinde platných modelů a vzorů. Hlavními specifiky Kuby a jejího cestovního ruchu jsou tyto:
neustálý dohled armády a její působení na okolí;
turismus protkaný monopolem socialistického státu a centrálního plánování;
mezinárodní podniky s majoritní státní účastí.
Dle českého ministerstva průmyslu a obchodu není na Kubě v současné chvíli registrován žádný společný podnik s českou účastí. Zvláštností je, že kubánské
106
TRAVEL TRADE GAZETTE. Počet českých návštěvníků roste [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: . 107 FOX NEWS. Cuba welcomes 1 million tourists in first 3 months of 2015 [online]. c2015. [cit. 201503-02]. Dostupné z: . 108 FITCuba. Presentación [online]. c2015. [cit. 2015-03]. Dostupné z: .
51
úřady nepovolí dovoz žádnému produktu, který se třeba jen podobá tomu, který už na místním trhu existuje z vlastní produkce nebo z jiného dovozu. 109
2.4 Literární rešerše Během vzniku této práce byla využita celá řada informačních zdrojů tištěných nebo elektronických. Ve srovnání s jinými zeměmi světa Kuba stála na pozadí zájmu vydavatelství a trhu. Je to ovlivněno i počtem Čechů cestujících do této destinace. Jak již bylo uvedeno v kapitole 2.3.5, v roce 2013 se na Kubu podívalo přes devět tisíc občanů České republiky, což není vysoký počet. Přesto existují publikace, které zaujmou, ponaučí nebo informují a které byly použity krom přípravy této práce i během cest autora po ostrově.
2.4.1 HONEY, Martha. Ecotourism and sustainable development: who owns paradise? HONEY, Martha. Ecotourism and sustainable development: who owns paradise? 2nd ed. Washington, D.C.: Island Press, c1999, 405 s. ISBN 1-55963582-7. Martha Honey je jednou z nejpovolanějších autorek, která má co říci k tématu udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Poznala totiž na vlastní kůži, jak to funguje, když to nefunguje. A díky tomu je schopna nejen situaci čtivě popsat, ale také přinést do věci pohled člověka z jiné kultury. Její případové studie zdůrazňují politické a ekonomické důsledky kroků jednotlivých vlád. V knize Ekoturismus a udržitelný rozvoj: Kdo vlastní ráj? autorka popisuje stav současného turismu a přístup vybraných zemí Afriky (Tanzanie, Zanzibar, Keňa, Jižní Afrika) a Latinské Ameriky (Kostarika, Galapágy a Kuba) k jeho udržitelnému
BUSINESSINFO. Kuba – základní podmínky pro uplatnění českého zboží [online]. [cit. 2015-0417]. Dostupné z: . 109
52
rozvoji. V knize je ukázáno, že není jednoduchou pravdou, že „zelené cestování“ je řešením pro národní ekonomiky, návštěvníky, ekology a další zainteresované na udržitelném rozvoji cestovního ruchu. Naopak ukazuje realitu jako více komplexní záležitost.
2.4.2 HENKEN, Ted A. Cuba: A Global Studies Handbook. HENKEN, Ted A. Cuba: A Global Studies Handbook. Santa Barbara: ABC-Clio, c2008, xxvii, 578 s. Global studies. ISBN 978-1-85109-984-9. Publikace je působivě formulovanou příručkou pro toho čtenáře, který má zájem na rozšíření svého povědomí o ostrově Kuba. Důraz je zde kladen na historii a k ulturní vývoj. Díky tomu, že Ted Henken se celoživotně věnuje tématu Jižní Ameriky Kubu nevyjímaje, knížka není jen strohým faktografickým dílem. Neobvyklá je ta sekce knížky, kde autor zmiňuje celou řadu jeho informačních vstupů jako jména důležitých osob, místa, kulturní a historické události, národní zvyky a svátky nebo třeba důležité organizace.
2.4.3 SCHWARTZ, Rosalie: Pleasure Island: tourism and temptation in Cuba SCHWARTZ, Rosalie. Pleasure Island: tourism and temptation in Cuba. Lincoln: University of Nebraska Press, c1997, xxi, 239 p. ISBN 978-0-80324257-9. I když průmysl cestovního ruchu je nejdynamičtější odvětví ekonomik napříč zeměkoulí, dílo se spíše dívá na vztah turismu a změn ve společnosti. Rosalie Schwartzová předvádí kubánský turismus ve dvou rovinách: první je jakoby ta před pomyslnou divadelní oponou a druhá je ta za ní. A v tu chvíli je vidět, že vlastně obě roviny jsou zajímavé, tedy jak ta veřejná, tak ta běžnému oku skrytá. Historie kubánského cestovního ruchu pak vyniká během třech milníků 20. století: období po roce 1920 (období americké výkladní skříně bohatých), 1950 (ostrov hříchu i pro americkou střední vrstvu) a 1990 (Evropané a Kanaďané hledající levné letovisko a sex). Jedna z kapitol přibližuje i mafii, její působení, vývoj a tvář. 53
2.4.4 SAINSBURY, Brendan: Cuba SAINSBURY, Brendan. Cuba. 5. vyd. London: Lonely Planet Publications, 2009, 528 s.ISBN 978-1-74104-929-9. Brendan Sainsbury stojí za vznikem tištěného průvodce po ostrově s jednoduchým názvem Cuba, který se rozletěl do celého světa díky britskému vydavatelství Lonely Planet. Na více jak pětistovce stran autor pomáhá v orientaci těm cestovatelům, pro které je Kuba zcela novou destinací, ale také připomíná a obohacuje vědomosti těm, kteří jsou po ostrově zkušenými cestovateli. Sainsbury obohacuje „všeobecné pravdy“ pro turisty o vlastní doporučení, jak se např. kde chovat, jaký typ bydlení si opatřit a kde, kam se vypravit pro zeleninu na přípravu večeře atd. Prostě šikovný rádce pro každý typ cestovatele.
2.4.5 OPATRNÝ, Josef: Kuba OPATRNÝ, Josef. Kuba. 1. vyd. Praha: Libri, 2002, 100 s. Stručná historie států. ISBN 80-7277-089-6. Útlá knížečka si klade za cíl populární formou propagovat dějiny ostrova uprostřed Karibiku. A proto je i taková „do kapsy“. Jde totiž o ideálního společníka, který cestovatele během jeho přemisťování z místa na místo připraví na setkání se zemí, která má natolik zajímavou historii a současnost, že prostě stojí za to vědět, jaké je historické pozadí dnešní reality. Využitelnost knížky pro cestu na Kubu podtrhuje kapitola Základní informace pro české turisty, která radí s ubytováním, pohybem po ostrově, jednání s úřady apod. Na závěr je zde faktografická encyklopedická část, která shrnuje všeobecné informační minimum, které by měl každý návštěvník ostrova znát.
54
3 Praktická část Autor si klade za cíl prokázat oprávněnost hypotéz uvedených v kapitole 1.2 prostřednictvím výzkumných metod a jejich zpracování. Výzkumné metody, které jsou využity, jsou podrobně popsány v dalších kapitolách v rámci praktické části této práce. Každá z metod je doplněna v rámci své kapitoly dílčím shrnutím. Celkové shrnutí výsledků a jejich porovnání s hypotézami je úplným závěrem kapitoly 3.
3.1 SWOT analýza
3.1.1 SWOT analýza turismu na Kubě Cestovní ruch na Kubě je v poslední době velmi živým organismem. Má díky přírodním předpokladům dlouhou tradici a je třeba se o tento organismus starat a zajišťovat jeho řízený a udržitelný rozvoj. V rámci národního hospodářství Kuby se totiž jedná o stěžejní zdroj příjmů, jak je zmíněno v kapitole 2.3.5. Je třeba si uvědomit, kolik obyvatel se stará o návštěvníky Kěuby a kolika obyvatelům takoví návštěvníci přinášejí živobytí. Dá se říci, že i automechanik je závislý na turismu. Jeho příjem totiž přichází od provozovatelů autokarů nebo například od řidičů taxislužby. A bez turistů nebude ani práce pro autoservis. K determinaci jednotlivých pro a proti slouží následující SWOT analýza. Její jasnou výhodou je možnost přehledného zhodnocení jednotlivých slabých a silných stránek, stejně tak jako i hrozeb a příležitostí. Jako vstupní informace byly použity skutečnosti uvedené v teoretické části této práce, dále dostupná literatura a elektronické zdroje, vlastní zkušenost autora získaná během pobytů, osobní rozhovor s Diosnelem Moreno Castro (viz kapitola 2.7) a další.
55
Jako výstup z této analýzy je očekáván návrh rozvoje cestovního ruchu ostrova při zachování jeho udržitelnosti, vzniklý díky interakci a klasifikaci základních skupin hodnocených parametrů. analýzaruchu cestovního ruchu naKuba ostrově Kuba Tabulka 3: SWOT analýzaSWOT cestovního na ostrově S - Silné stránky
W - Slabé stránky
□ atraktivní poloha - Karibik □ výhodné klimatické podmínky □ kulturní a historické pamětihodnosti □ zajímavá historie □ bohatá fauna a flóra □ panenská zákoutí bez vlivů civilizace □ přívětivé a odhodlané obyvatelstvo □ atraktivita díky historickým vozidlům □ kultura kubánského lidu □ vysoká úroveň bezpečí □ ze zvědavosti turisty lákající socialistický režim □ akceptovatelné místní ceny
□ nekvalitní služby □ hlavní turistický ruch jen ve střediscích □ nevyhovující stav dopravní a informační infrastruktury □ nedostatek ubytování mimo turist. střediska □ nulová cykloturistika-nejsou půjčovny kol □ developerské aktivity □ špatný stav kulturních památek □ minimální pokrytí internetem □ jazyková bariéra - na ostrově se mluví převážně španělsky □ omezující embargo USA □ všudypřítomné spropitné □ neexistující vlastní zkušenost Kubánců s řízením procesů, týkajících se cestovního ruchu □ absence destinačního managementu a koncepce rozvoje turismu □ chybějící kapitál pro údržbu památek a investice do cestovního ruchu □ chybějící portfolio odborníků pro práci v oblasti cestovního ruchu
□ gastronomická lákadla □ tradiční doutníky a rum □ ideální podmínky pro vodní sporty □ dlouhé písečné pláže a čisté moře
O – Příležitosti
T - Hrozby
□ získávání více informací o socialismu
□ nesjednocená klasifikace ubytovacích zařízení v rámci ostrova Kuba - odrazování potenciálních hostů
□ rozvoj ekoturismu
□ díky značným odvodům státu nákladné provozování živností
□ zvýšení kvality služeb pro návštěvníky □ zvýšení počtu ubytovacích zařízení
□ ztráta neudržovaných památek a staveb □ obavy z teroristických útoků □ socialistický režim - minimální množství cestovních □ sjednocení úrovně jednotné klasifikace kanceláří a agentur □ destinační management, propagace, zapojit internet, □ ztráta identity při masivnějším a neřízeném rozvoji média cestovního ruchu □ zvýšení reálné zaměstnanosti a finanční nezávislosti při □ podcenění důležitosti terciálního sektoru ve smyslu zachování relativně nízkých nákladů.(např. podnikání s turismem souvisejících služeb □ neexistující koordinace postupu státu a provinčních vlád □ prostor pro přípravu odborníků pro prací v oblasti turismu se základními principy destinačního managementu a cestovního ruchu vůbec □ investice do staveb a rekonstrukcí □ zničení přírodních atraktivit developerskou činností Zdroj: vlastní zpracování
56
3.1.2 Vyhodnocení SWOT analýzy Při podrobné práci s parametry SWOT analýzy z nich vyplývá, že Kuba je v podstatě zemí neomezených možností. Jako jednoznačná pozitiva je třeba vyzdvihnout polohu Kuby s jejími klimatickými podmínkami. V současnosti jsou využívána víceméně jen přirozená lákadla, která ostrov svým obyvatelům a jeho návštěvníkům nabízí. Právě pro tuto oblast Karibiku jsou typické dlouhé pláže s bílým pískem a panenskými zákoutími, která je možné na ostrově stále ještě najít a to i přes nepříliš vybíravé a stále častější developerské zásahy. Ty původnímu krajinnému rázu a jeho zachování rozhodně neprospívají a hlavně likvidují nenahraditelné přírodní bohatství nehmotného charakteru jako např. fantastické scenérie s bílým pískem atd. Je možné říci, že kubánské památky jsou relativně udržované. Přesnější je říci, že udržované jsou zejména takové památky, které slouží režimu k jeho vlastní propagaci, a ty, které souvisejí s komunistickou historii nebo jsou v souladu s komunistickou propagandou. Tomu zcela kontrují informace o padajících domech v hlavním městě. Podle některých zdrojů zde ročně spadne několik desítek domů110 díky zanedbané údržbě, podle jiných jsou to až stovky domů za rok.111 Pravdou je, že neudržovaných a neupravovaných domů jsou po celém ostrově statisíce. Řadí se mezi ně i domy po emigrantech, které povětšinou chátrají a jsou bez užitku. Paradoxně nejudržovanější jsou na Kubě staré automobily. Ty tvoří značnou část vozového parku ostrova. Jedná se o revoluční kořist, zkonfiskovanou bohatým Kubáncům nebo rezidentům s americkým občanstvím na přelomu padesátých a šedesátých let. Dnes však fungují hlavně jako lákadlo pro turisty ze všech koutů světa. A tyto symboly USA se paradoxně staly i symboly socialistické Kuby. Kdo by
E15. Kdo zachrání Havanu? [online]. c2013. [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: . 111100+1. Havana: Rozpadající se „Paříž Karibiku“ [online]. c2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: . 110
57
dnes nepotkal i v českých obchodech tričko s nápisem „CUBA“ a se siluetou pořádného amerického bouráku a s rudou pěticípou hvězdou? Vždyť i exotický socialismus se stal skvělým obchodním artiklem. Bohužel se na tričkách o to méně objevují přírodní krásy ostrova. Ty najdeme na fotografiích návštěvníků, kterým nestačí nebo je neuspokojuje pobyt u vlnami rozezpívaného moře. A právě poznávání je druh cestovního ruchu, se kterým mohou Kubánci oslovit s minimálními náklady poměrně širokou klientelu. Stejně tak jako se to děje s kubánským rumem a typickými doutníky. Tyto dvě komodity jsou nejen magnetem na turisty, ale také významným exportním artiklem. Ani kubánská gastronomie není bez zajímavosti. Pro našince minimálně v tom smyslu, že se vlastně není možné setkat s používáním různých náhražek apod. Je to sice z důvodu jejich nedostatku, ale nakonec to slouží ke zdaru věci. Kubánci jsou ve svém kuchařském umění dosti konzervativní a neexperimentují. A když se už do experimentu pustí, vyjde z toho např. kubánská pizza, kterou je jistě zajímavé ochutnat. Druhou stranou mince jsou skutečnosti, které by snad žádný turista nepřivítal na svých cestách. Je pochopitelné, že kvalita kubánských služeb je poplatná možnostem ostrovanů. Když není k dispozici srovnání, vypadají nabízené služby vždy tak nějak „Made In Cuba“, což je i svým způsobem exotickou výhodou. Díky nedovolenému a i nemožnému domácímu cestovnímu ruchu zcela chybí síť ubytování v jiných místech, než jsou turistická centra jako Havana nebo Varadero. Ani silnice nejsou mimo tyto oblasti ani zdaleka ideální. V případě, že návštěvník cestuje mimo turistickou oblast, je nejlepší variantou využít možnosti ubytování v soukromí a nebát se autobusů. Kromě skoro neexistující propagace turistických zajímavostí může nepřipraveného cestovatele překvapit i běžnost spropitného. Na Kubě se počítá s tím, že zvláště ti, kteří pracují v oblasti cestovního ruchu, jsou za svůj servis odměněni mimo svůj 58
nízký plat návštěvníkem hotelu, restaurace apod. Pro Středoevropana vypadá tento způsob poděkování za službu zvláštně, ale je třeba si uvědomit místní podmínky a zvyklosti. Prostě nešetřit se v tomto případě vyplatí. Globálně vzato kubánský cestovní ruch a Kuba jako taková doplácí na neexistenci destinačního managementu a odborníků, kteří se turismem podrobně zabývají. Zde je obrovská rezerva ve smyslu vzdělávání a školení lidí, kteří s cestovním ruchem spojili, spojují a spojí svůj život. Výsledkem by tak byl udržitelným e efektivní cestovní ruch ve všech jeho aspektech s minimalizovaným dopadem na Kubu, její obyvatele i přírodu. Výhodou i nevýhodou je pro Kubánce a jejich zemi izolace ostrova od většiny ostatního světa a nedostupnost srovnání kvality, vybavení nebo podoby nabízené služby s běžným standardem v zemi, ze které návštěvník přijíždí. Jedním z důsledků je např. neaplikovatelná kategorizace hotelů. Není neobvyklé, že **** hotel odpovídá naší * nebo ** úrovni. Špatný odhad místa k noclehu pak dokáže pokazit třeba celkový dojem z vytouženého výletu na zajímavé místo. S podobným nedorozuměním se můžeme setkat i v pohostinství nebo dopravě. A tak objednaná pizza nenaplňuje představy hosta nebo prostor pro nohy v 1. třídě vlaku připomíná kapacitně prostor pro obyvatele východu Asie. Není však ani divu, když valná většina nových automobilů, autobusů nebo vagónů, které právě zahraniční turisté využívají, pochází právě z bratrské Číny. Významnou úlevou by pro rozvoj podnikání bylo uvolnění a zpřístupnění soukromého sektoru v cestovním ruchu. Vždyť se jedná o jednoduchý způsob jak vylepšit celkovou nabídku služeb na ostrově. Jen málo místních obyvatel si může dovolit nabízet ubytování v soukromí, tzv. casas particulares, což je dáno nejdříve značným poplatkem za udělení povolení k provozování ubytování a následným pravidelným měsíčním poplatkem bez závislosti na skutečně prodaných službách a tržbách.
59
Mezi hrozby je třeba zařadit i potenciální ztrátu identity, která není mezi Kubánci nyní na programu dne. Podobně jako v Československu před čtvrt stoletím je na Kubě velice módní (i když ne dovolené) naznačovat sympatie ke Spojeným státům. A tato sympatie ke hvězdám a pruhům včetně geografické blízkosti k USA je zdrojem obav o přežití vlastní identity v momentě, kdy se Kuba stále více otvírá světu a dochází k její liberalizaci. Na mnoha místech zeměkoule je vidět ztráta vlastní tváře národů i početnějších, než je ten kubánský. Je vhodné připraveností a adekvátním přístupem k věci celý proces maximálně zmírnit.
3.1.3 Doporučení na základě SWOT analýzy Na základě vyhodnocení SWOT analýzy se nabízí následující doporučení:
podpora rozvoje zaměstnanosti ve sféře cestovního ruchu na poli soukromém i státním;
vznik
destinačního
managementu
a
spolupráce
jednotlivých
zainteresovaných subjektů na všech úrovních;
rozvoj vzdělávání v oblasti cestovního ruchu;
komparace poskytovaných služeb se standardy běžnými v turisticky zdrojových destinacích a důsledná aplikace výsledků jednotlivých srovnání v praxi;
investice do výstavby a rekonstrukcí budov a ubytovacích zařízení;
zvýšení reálné zaměstnanosti díky minimálně ekonomicky náročným a k životnímu prostředí maximálně ohleduplným aktivitám jako je např. ekoturismus;
snížení nezaměstnanosti díky investicím do související infrastruktury;
rozšíření nabídky služeb a celkového počtu certifikovaných poskytovatelů služeb v oblasti cestovního ruchu (cestovní kanceláře, informační centra, turistické agentury);
podpora uchování vlastní národní identity;
60
celková ochrana životního prostředí a přírody vůbec vč. monitoringu aktuálního stavu a následných stabilizačních kroků apod.;
podpora cykloturistiky a zřízení sítě půjčoven kol coby moderního a všeobecně ohleduplného dopravního prostředku;
zpřísnění norem a pravidel pro developerské aktivity a jejich důsledky;
stabilizace příjmů v kubánské ekonomice;
podpora jazykového vzdělávání.
61
3.2 Dotazníkové šetření mezi potenciálními návštěvníky Kuby a jeho výsledky
3.2.1 Dotazníkové šetření Účelem dotazníkového šetření bylo ověření si, jaké povědomí mají občané ČR o ostrově Kuba. Vzhledem ke vzdálenosti zkoumané destinace od České republiky, a tudíž i vyšší finanční náročnosti, byly otázky koncipovány na všeobecný přehled. Anonymní dotazník byl zaměřen na jednoduché otázky týkající se státního zřízení, klimatické podmínky, geografické polohy, ale také základních znalostí z oblasti kultury ostrovního státu. Dotazníkové šetření probíhalo na pražském letišti Václava Havla v budově terminálu 1 dne 14. prosince 2014. Prostřednictvím papírového formuláře bylo osloveno 78 náhodně vybraných respondentů z řad cestujících čekajících na odbavení. Respondenti byli seznámeni s účelem výzkumu a byli celé věci pozitivně nakloněni.
Výzkumný tým začal plnit svůj úkol v odletové hale v 10 hodin
dopoledne a práci zakončil v podvečer. Dotazník je zařazen v sekci Přílohy pod číslem 1.
3.2.2 Výsledky dotazníkového šetření Následující část práce se zabývá vyhodnocením dat, která byla získána za použití dotazníku v odletové hale pražského letiště. Celkově velmi zajímavé odpovědi sumarizuje následující tabulka:
62
Tabulka 4: Výsledková tabulka s vyhodnocením dotazníkového šetření
78
78
78
78
78
78
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
∑%
78
100,00
∑
78
100,00
1.
78
100,00
3. 4. 5. 6. 7. 8.
63
2.
9.
78
Otázka odpověď % odpověď % odpověď % odpověď % do25 25-45 46-65 66< 13 16,67 29 37,18 30 38,46 6 7,69 Do které věkové kategorie patříte? ano ne rád/a bych nevím Navštívil/a jste Kubu? 3 3,85 25 32,05 50 64,10 0 0,00 Tichý oceán Kubánský záliv Mexický záliv Guinejský záliv Kde leží Kuba? 1 1,28 6 7,69 71 91,03 0 0,00 ano možná ne nevím Považujete ostrovní stát Kuba za zajímavý? 52 66,66 9 11,54 3 3,85 14 17,95 tropické subtropické kontinentální nevím Jaké podnebí je na Kubě? 11 14,10 66 84,62 0 0,00 1 1,28 county hudba temperament,… trampování nevím Co je typické pro kubánskou kulturu? 5 6,41 68 87,18 2 2,56 3 3,85 tabák,třtina,pomer. ananas,tabák,jablka obilí,tabák,víno nevím Které plodiny se na Kubě nejvíce pěstují? 55 70,51 17 21,80 4 5,13 2 2,56 kapitalistický rozvojový socialistický nevím Jakým je Kuba státem? 0 0,00 4 5,13 72 92,31 2 2,56 banány brambory knedlíky nevím Jaká je typická příloha kubánského jídla? 17 21,80 55 70,51 1 1,28 5 6,41 Ernesto Rafael Guevara Gloria Estefan Dalia Soto del Valle nevím 4 5,13 28 35,90 45,00 57,69 1 1,28 10. jaký je populární kubánský umělec?
Zdroj: vlastní zpracování
Následující grafická forma jednoduše schematicky znázorňuje podíly jednotlivých odpovědí na procentuálním celku. OTÁZKA ČÍSLO 1: DO KTERÉ VĚKOVÉ KATEGORIE PATŘÍTE ? Graf 2: Otázka č. 1 - Do které věkové kategorie patříte?
Věková kategorie 7,69
16,67
38,46 0-25 26-45 46-65 37,18
66 a více
Zdroj: vlastní zpracování
První otázka měla za úkol zmapovat věkové rozdělení respondentů. Šetření se zúčastnilo 30 osob ve věku 46-65 let, tj. celých 38,46% ze všech dotázaných, a 29 osob ve věku 25-45 let, tj. 27,18%. Z těchto údajů vyplývá, že se jedná
o
potenciální
účastníky
cestovního
a pravděpodobně se zkušenostmi z předešlých cest.
64
ruchu
v produktivním
věku
OTÁZKA Č. 2 – N AVŠTÍVIL /A JSTE KUBU? Graf 3: Otázka č. 2 – Navštívil/a jste Kubu?
Navštívil/a jste Kubu? 3,85
ano ne rád/a bych 32,05
64,1
nevím
Zdroj: vlastní zpracování
Zjištěné údaje ukázaly, že Kubu navštívily pouze 3 osoby z celkového vzorku oslovených občanů. Zajímavá pro finální evaluaci a praktické využití byla odpověď, kdy 50 respondentů uvedlo, že by tato destinaci rádo navštívilo. OTÁZKA Č. 3: KDE LEŽÍ K UBA? Graf 4: Otázka č. 3 – Kde leží Kuba?
Kde leží Kuba? 1,28
7,69
Tichý oceán Kubánský záliv Mexický záliv Guinejský záliv 91,03
Zdroj: vlastní zpracování
65
Úkolem v pořadí třetího výzkumného bodu bylo zjistit, jaké mají dotazovaní geografické znalosti a zda i bez mapy dokáží určit geografickou polohu ostrova. Výsledek byl překvapivý, protože jen 71 oslovených osob (91,03%) z hodnoceného celku správně označilo polohu Kubánské republiky. OTÁZKA Č. 4: POVAŽUJETE KUBU ZA ZAJÍMAVOU ? Graf 5: Otázka č. 4 – Považujete Kubu za zajímavou?
Považujete Kubu za zajímavou? 17,95
3,85 ano možná ne nevím
11,54 66,66
Zdroj: vlastní zpracování
Důvodem položení této otázky byla skutečnost, že Kuba není běžně navštěvovanou hlavně pro svoji vzdálenost od ČR a tudíž i nákladnosti takové dovolené. V pořadí vedla odpověď „ano“, tedy že Kuba je zajímavá, a to v 66,66% případů, což znamená 52 pozitivních odpovědí.
66
OTÁZKA Č. 5: JAKÉ PODNEBÍ JE NA KUBĚ? Graf 6: Otázka č. 5 – Jaké podnebí je na Kubě?
Jaké podnebí je na Kubě? 1,28 14,1
tropické subtropické kontinentální nevím
84,62
Zdroj: vlastní zpracování Otázka se v dotazníku objevila, protože Kuba leží jižně od obratníku Raka mezi 19. a 23. rovnoběžkou. Zde správně reagovalo 66 respondentů, což činí 84,62% všech dotazovaných. OTÁZKA Č. 6: CO JE TYPICKÉ PRO KUBÁNSKOU KULTURU? Graf 7: Otázka č. 6 – Co je typické pro kubánskou kulturu?
Co je typické pro kubánskou kulturu? 3,85 2,56
6,41
county hudba temperament, tanec, hudba trampování nevím
87,18
Zdroj: vlastní zpracování Kubánská kultura je rozmanitá. Vévodí ji temperament, tanec a hudba. Zdali mají
67
o této skutečnosti povědomí občané Čech, to zjišťovala další otázka. Právě odpověď „temperament, tanec, hudba“ byla správně identifikována 68 účastníky výzkumu, což demonstruje v procentuálním součtu celých 87,18%. OTÁZKA Č. 7: KTERÉ PLODINY SE NA KUBĚ NEJVÍCE PĚSTUJÍ ? Graf 8: Otázka č. 7 – Které plodiny se na Kubě nejvíce pěstují?
Které plodiny se na Kubě nejvíce pěstují? 5,13
2,56
21,8 tabák,třtina,pomeranče ananas,tabák,jablka obilí,tabák,hrozn.víno nevím 70,51 Zdroj: vlastní zpracování
Zahrnutí této otázky motivovalo všeobecné povědomí o kubánských pomerančích z dob Československa. Už tenkrát se vědělo o kubánském tabáku a doutnících, o rumu a cukrové třtině, přestože ne všechny produkty byly běžně dostupné v obchodech. Zda Češi dnes vědí, co předmětem je kubánského zemědělství, zjišťuje sedmá otázka. A více než dvě třetiny vědí.
68
OTÁZKA Č. 8: JAKÝM JE K UBA STÁTEM? Graf 9: Otázka č. 8 – Jakým je Kuba státem?
Jakým je Kuba státem? 2,56
5,13
kapitalistický rozvojový socialistický nevím 92,31
Zdroj: vlastní zpracování
V případě tohoto výzkumného dotazu zaváhalo jen málo respondentů. Socialistický režim je zvláštní atraktivitou ostrova a i světa a tak jej správně identifikovalo 72 účastníků výzkumu, tj. 92,31% z celkového počtu 78 oslovených. 6 nesprávných odpovědí pocházelo ze skupiny nejmladších respondentů.
Graf 10: Otázka č. 9 – Jaká je typická příloha kubánského jídla?
Jaká je typická příloha kubánského jídla? 6,41
21,8
1,28
banány brambory knedlíky 70,51
Zdroj: vlastní zpracování
69
nevím
Tato otázka se jeví jako jednoduchá, ale česká a kubánská gastronomie jsou zcela odlišné. Kubánci neznají české knedlíky a Češi kubánské smažené banány coby přílohu. Není proto divu, že 55 dotázaných odpovědělo „brambory“. Sice se jedná o původem americkou plodinu, Kuba však pro ni typická není. Výsledek 17 správně odpovídajících tedy signalizující, že v Čechách by trocha propagace jistě nebyla na škodu. OTÁZKA Č. 10 – JAKÝ JE POPULÁRNÍ KUBÁNSKÝ UMĚLEC? Graf 11: Otázka č. 10 – Jaký je populární kubánský umělec?
Jaký je populární kubánský umělec? 1,28
5,13 Ernesto Rafael Guevara Gloria Estefan Dalia Soto del Valle
57,69
35,9
nevím
Zdroj: vlastní zpracování
Tato otázka měla zjistit, zda je v Česku známo něco málo o kultuře tak vzdálené země a jejích umělcích. Správnou odpověď označilo 45 účastníků dotazníkového šetření, což je 57,69% z celkového počtu oslovených. Většina respondentů neměla ponětí o původu nejznámější kubánské zpěvačky Glorie Estefan, ale snad všichni správně odpovídající odůvodňovali svoji odpověď tím, že ti ostatní kromě Dalie Soto del Valle asi známí umělci nebudou nebo nebudou z Kuby. Revolucionář Che Guevara opravdu rozeným Kubáncem nebyl.
70
3.2.3 Vyhodnocení získaných dotazníků Díky formě, jakou šetření probíhalo, je možné konstatovat, že počet získaných vyplněných dotazníků se rovná počtu dotazníků distribuovaných, čili jde o 100% návratnost. Způsob provádění výzkumu má pro svůj výsledek tu nespornou přednost, že odpovědi jsou zcela autentické a respondenti neměli možnost dohledávání správných odpovědí v literatuře nebo na síti. Výsledky
výzkumu
uvedené
v tabulce
v předchozí
kapitole
ukazují,
že
informovanost českých občanů o Kubě není na špatné úrovni. Takřka 2/3 respondentů se vyjádřily v tom smyslu, že by zemi rádi navštívili a že je pro ně zajímavá. V dodatečných poznámkách pak stálo, že důvodem, proč se tak ještě nestalo, jsou finance. Pod několik desítek tisíc korun však celková finanční náročnost neklesne. Poměrně bez omylů se obešly odpovědi na otázky z oboru geografie. Jak klima, tak i polohu správně identifikovala jasná většina dotázaných. Jistým chytákem pak byla otázka s dvěma správnými odpověďmi: Kuba je zemí socialistickou, ale také rozvojovou. Správné odpovědi dohromady prezentují přes 97% všech získaných názorů. Povědomí o místním zemědělství už tak silné není, což lze přičíst na vrub skutečnosti, že v posledních desetiletích se na českých pultech kubánské zboží vlastně neobjevuje. Výjimkou je rum a na vybraných prodejních místech pak kubánské doutníky, jak bylo několikrát možné nalézt opět v poznámkách. Český číšník by byl zaskočen objednávkou smažených banánů coby přílohy, na Kubě to je však zcela v souladu s místními zvyky (viz kapitola 2.2.3). Tady správně reagovalo pouhých 17% dotázaných.
71
Podobný výsledek byl i v případě závěrečné otázky. Nejvíce dotázaných respondentů přiřklo uměleckou kariéru Dalii Soto del Valle, druhé manželce Fidela Castra. Ta se na rozdíl od Glorie Estefan, která má na kontě již 100 miliónů prodaných nosičů112, umění nikterak nevěnuje. Zde se oslovení účastníci výzkumu přiznávali, že odpověď pouze odhadli a manželku kubánského diktátora za tímto exotickým jménem vůbec nečekali.
3.3 Řízený rozhovor
3.3.1 Představení respondenta Autor si klade za cíl vytvořit co možná nejrealističtější pohled na současnou Kubu. Při poslední návštěvě Kuby se naskytla unikátní příležitost navázat kontakt s jedním z místních průvodců, který nejen že svoji současnou profesi vykonává řadu let, ale hovoří i několika jazyky. Překvapení přišlo v momentě, kdy tento již více jak padesátiletý sympatický muž promluvil čistou češtinou a s úsměvem upozornil, že i tento jazyk patří do jeho portfolia. Diosnel Moreno Castro patří mezi několik šťastných Kubánců, kteří se během komunistické éry měli možnost vzdělávat v zahraničí. Československo se panu Castrovi stalo druhým domovem na pět let během jeho studií na Vysoké škole ekonomické v Praze. Svoje studia řádně ukončil v roce velkých změn – 1989. Podzim v Československu už nezažil, protože republiku opustil v létě onoho roku. Jeho pracovní dráha začala hned v roce následujícím. Celou situaci však komplikovala realita té doby – pád Východního bloku. Během následujících dvou
LATIN RECORDING ACADEMY, The. Gloria Estefan honored as a person of year 2008 [online]. c2009. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: . 112
72
let zanikl i Svaz sovětských socialistických republik coby hlavní pilíř kubánské národní existence. Toto byl impuls pro hledání takového uplatnění, které by umožňovalo obživu pro samotného Diosnela, ale i jeho rodinu a rodiče. Z důvodu naprosté recese celé Kuby, tedy nejen kubánské ekonomiky, v podstatě ani nedošlo na uplatnění Diosnelových znalostí, ale přes několik epizod v jiných sektorech kubánského národního hospodářství padla na závěr volba na průvodcovství a aktivity v oblasti cestovního ruchu vůbec. Za zmínku jistě stojí Diosnelovy aktivity na půdě akademické, kdy v minulosti krátce působil coby pedagog, přednášející ekonomii. Pokud by se někdo Diosnela zeptal, jaké profesi se v současnosti věnuje, s všudypřítomným úsměvem odpovídá, že je překladatel, průvodce, delegát pro různé cestovní kanceláře a pedagog. Dnes se věnuje již pouze výuce jazyků, ale v minulosti to byla i ekonomie, historie a zabýval se i mezinárodními vztahy. Obrázek 9: Diosnel Moreno Castro
Zdroj: archiv autora
73
Díky sdílnosti tohoto moudrého domorodce jsou další řádky ve znamení informací, které si není vždy možné sehnat jinde, ale autentické podání skutečnosti tímto výjimečným člověkem se nahradit nedá. Rozhovor probíhal dle připravené osnovy formou telefonického spojení. Elektronickou formu emailu Diosnel odmítl. Přeci jen je ve styku s cizinci často, tudíž je pro kubánskou státní policii objektem zájmu. Přišla tedy vhod možnost využít mobilního telefonu pana Lukáše Klimánka, dlouholetého delegáta CK Exim Tours. Možná právě proto bylo v některých momentech cítit určitou rezervovanost. Je třeba mít na paměti, že Kuba je sice bezpečnou zemí, ale důvodem je v podstatě jediný fakt: strach. Kubánci si totiž nejsou a nemohou být jisti vlastně vůbec ničím a nikým, což zamezuje rozkvětu kriminality. Je všeobecně známou skutečností, že i nejbližší člen rodiny může být agent tajné politické policie. Jsou evidovány případy udání porušení pravidel právě mezi rodinnými příslušníky. A nebyla to jen porušení ve smyslu politickém, ale i např. ekonomickém. Přeci jen je lákavější prodat vlastní mléko na černém trhu než jej poslušně odvádět státu coby pomyslný desátek. Tudíž ptát se člověka, kterého tak dobře neznáme a hlavně on dobře nezná tazatele, na ožehavá témata je celkem zbytečné. Otázky byly kladeny maximálně korektně s cílem si nejen ověřit známé skutečnosti, ale dozvědět se i něco nového. Není bez zajímavosti, že Diosnel má sice jako jeden z mála místních obyvatel přístup k internetu, ale je to jen díky tomu, že Lukáš Klimánek u něho má hlášený pobyt na Kubě a coby cizinec má na přístup k datové síti nárok. Jinak je na např. na celém Varaderu jediná veřejná místnost s přístupem k datové síti. Před ní jsou pak dlouhé několikahodinové fronty. Zahraniční návštěvník má sice přednost, ale málokomu se chce předbíhat ty, co tráví čekáním na přečtení pozdravu od rodiny půl dne.
3.3.2 Jak vidí situaci v kubánském cestovním ruchu domorodý průvodce
74
Diosnel srovnává život návštěvníků v turistických centrech a hotelích s tvrdou realitou života místních obyvatel. Díky svému bydlišti v Matanzasu nejčastěji zavítá do Varadera a Havany. Sám může poznat a okusit obě strany mince. Patři díky svému povolání mezi málo Kubánců, kteří mohou vstoupit do resortů a hotelů. Například srovnání sociálního zařízení v hotelu a venkovském bytě obyčejného Kubánce je výmluvné. V hotelu sprcha, v kubánském příbytku konev zavěšená na zdi, v hotelu umyvadlo, kterému kontruje lavor postavený na stůl atd. Díky nedostatku stavebních materiálů se hlavně pro interiérová řešení využívalo a využívá různých materiálů. I nábytek bývá odrazem národní zásady, že se kupuje, co se sežene. Pak je možné vedle sebe vidět interiérovou stěnu z různě barevného nábytku apod. Kubánské domky jsou zpravidla dvěma místnostmi, což bývají kuchyň, jídelna, obývací pokoj a ložnice v podstatě v jednom. Poblíž domku se povětšinou nachází neveliký pozemek, kde nelze přehlédnout snahu hospodyně o pěstování čehokoliv, co je k jídlu. Diosnel si uvědomuje, že v kubánských očích high-tech zařízení hotelu je nízkým standardem pro Kanaďana nebo Evropana. Protože Kubánci nesmí volně cestovat do zahraničí, vlastně nesmí ani volně rybařit, nemohou navštěvovat ostrovy a vůbec plavit se na lodích, je složité držet krok se světem. Jak také, když se místní nemohou podívat, jak to chodí jinde a co je jinde běžné. Přesto je snaha o maximální čistotu hotelových komplexů a atmosféra je přátelská. Hotelové stravování se snaží vyhovět standardům. Jídla a nápojů je dostatek, hosté si nestěžují. Je snaha využívat maximum domácí produkce masa, ovoce, zeleniny a dalších potravin. Jak z rozhovoru s Diosnelem Castrem vyplynulo, obyčejní Kubánci mají život mnohem složitější. Cena základních potravin v přídělovém dotovaném systému je sice minimální, ale jejich dostupnost je přes zákonem garantovaný nárok omezená. Přestože má Kubánec právo na svůj díl dotovaného jídla, není díky nedostupnosti i zcela základních přídělových potravin jisté, že se na všechny dostane. Pravidelně se totiž nedostává. V přídělových knížkách zbývá další objem potravin k odběru, regály jsou prázdné. Zajímavá je například informace, že na mléko mají nárok jen děti do 7 let a pak až senioři po šedesátce. V obchodech si pak mohou malí Kubánci koupit bonbon. Ano, jeden bonbon. Peníze na celý sáček prostě nemají. 75
Zahraniční cestovní kanceláře mohou na Kubě působit pouze v součinnosti s některou z místních organizací. Jakýkoliv fakultativní výlet se neobejde bez účasti kubánského průvodce. Zpravidla se jedná o výlety do míst, která jsou předem vytipována kubánskou vládou. Kuba je krásná země, jen sami Kubánci přesně nevědí, jak ji ohleduplně a přitom maximálně pro turismus využít. Zde jsou značné rezervy v řízení cestovního ruchu a hlavně developerských aktivit, které likvidují jedinečnou kubánskou přírodu. Diosnel Moreno Castro tvrdí, že hlavní příčinou současného stavu turismu na ostrově je absence a minimální pružnost soukromého podnikání, které je svázáno nepřeberným množstvím předpisů a norem a nakonec i velkou daňovou zátěží. Menší subjekty by oproti státním obrům věnovaly pozornost takovým místům na ostrově, která pro velké hráče na trhu nejsou zajímavá. Návštěvníci by tak měli šanci poznat zatím nezničenou přírodu a skutečnou mentalitu Kubánců. Přesto se ale objevují paladares, tedy malé privátní restaurace, bary a kavárny, které vhodně doplňují nabídku státních jídelen. Jsou nesrovnatelně útulnější a je zde cítit zájem a starost o každého hosta. Kubánci již naštěstí mohou podnikat i v oblasti ubytování, což celé řadě z nich zajistí alespoň nějaké živobytí. Provozovat casas particulares je díky udělovaným povolením úřady možné vlastně jen ve schválených oblastech. Naopak dostat povolení tam, kde by návštěvník viděl reálnou podobu kubánského socialismu je takřka nemožné. Diosnel se vyjadřoval velmi rezervovaně a obezřetně. Byl opatrný v každém slově, které volil. Přesto se podělil o jeho názor na to, co je třeba zlepšit a jakou cestou jít. On osobně díky španělským předkům vycestovat může a zkušenosti sbírá. Pak je aplikuje ve své průvodcovské práci. Musí ale ctít pravidla a i při prohlídkách Havany vodí turisty na „doporučená místa“, jak je nazývají oficiální úřady. Je pro něho svazující si každé tři měsíce obnovovat průvodcovskou licenci. Bez ní by totiž nemohl ani jako průvodce s turisty na loď a tak ukazovat krásy zejména západní části Kuby. Nejhorší prý je zvládnout tu byrokracii, která souvisí na Kubě snad se vším, a zvládat úřady, které jsou přítomny snad úplně všude. A i to je jeden
76
z důvodů, proč Kubánci usilují o vysokoškolské vzdělání. Dává jim to pocit lepší vyjednávací pozice a určité jistoty v kubánské společnosti. Závěr rozhovoru byl kromě poděkování ve znamení přání, ať právě nastoupená politická cesta ostrova vede skutečně tam, kam si jeho obyvatelé přejí. Rozhovor nekončil slovem Sbohem!, ale Nashledanou!
3.3.3 Výsledky řízeného rozhovoru Informace získané prostřednictvím rozhovoru jsou celkem povzbuzující. Jako cennou je třeba hodnotit autentičnost získaných vstupů pro další zpracování. Svoji váhu má rovněž skutečnost, z jak kvalitního zdroje tyto informace pocházejí. Přestože se do nich celkem logicky promítá osobní postoj respondenta, mají zjištěné údaje nespornou vypovídací hodnotu srovnání skutečného kubánského života se z reality vytrženým pohledem návštěvníka Varadera. Z telefonního sluchátka i osobního kontaktu v předchozích letech byla cítit syrovost socialismu. Ta nedýchala jen z vlastních názorů, ale i z vizí, jak dělat svoji práci jinak a lépe, kam posunout kubánský cestovní ruch. A tenhle člověk má vzdělání i dostatek zkušeností, aby věděl, co říká. Zcela čitelná byla radost ze současného politického uvolnění a entusiasmus. Přesto bylo cítit, že není pod tíhou propagandy a všudypřítomného strachu jednoduché hovořit o prázdných regálech v obchodech vyplněných prázdnými obaly od čehokoliv. Nejen, že je jídlo v běžných prodejnách předražené, ale i přes vysoké ceny navíc v konvertibilní kubánské měně. Za zmínku rovněž stojí skutečnost, že celý rozhovor probíhal v češtině díky jazykovým znalostem pana Castra. Významové omyly nebo špatný výklad podaných informací a následně snížená kvalita získaných podkladů jsou takřka vyloučeny. Zájem respondentů byl natolik intenzivní, že v živé diskusi zůstávaly
77
postávat hloučky debatující lidí čekající na svůj let ještě minuty poté, co jim výzkumný tým podekoval za spolupráci.
3.4 Celkové shrnutí výsledků praktické části a hypotézy. Cílem práce je zhodnocení prokázání správnosti nebo vyvrácení 4 hypotéz, které autor specifikuje v kapitole 1.2. Hypotetické otázky byly stanoveny tyto:
Je možný rozvoj cestovního ruchu s pomocí státní podpory soukromého podnikání a uvolněním pravidel pro takový způsob obživy?
Je zvyšování kvality služeb a celková udržitelnost dopadů a vývoje cestovního ruchu závislá na osobních zkušenostech obyvatel ostrova a lidí pracujících v turistickém průmyslu?
Jaké mají potenciální návštěvníci povědomí o možném trávení času na Kubě a jaký typ pobytu a programu preferují?
Pomohl by správně vedený destinační management k rozvoji turismu na ostrově?
Jak dílčí výsledky v rámci všech tří výzkumných metod ukázaly, pro Kubu je vhodné svěřit péči o turismus do rukou malých živnostníků. Ti tvoří přirozený organismus, který má zájem na svém přežití, rozvoji a na reprezentaci navenek. Je příhodné, aby všeobecný rozmach cestovního ruchu na ostrově byl koordinován a veden s cílem udržitelného rozvoje turismu a maximálního finančního efektu. SWOT analýza signalizuje i možné hrozby, které by měly negativní vliv na další vývoj. Hlavně rozhovor s kubánským průvodcem potvrdil, že jsou rozdílné podmínky pro život domorodých obyvatel a rozdílné podmínky pro pobyt dočasných zahraničních návštěvníků ostrova. Státní aparát stanovuje přísná pravidla pro vedení cestovního ruchu. S tím souvisí i státní specifikace takových míst, která jsou pro cizince vhodná k navštívení. Tam jsou pak skupiny návštěvníků ostrova průvodci vedeny. Pravý život pravých Kubánců tak zůstává turistovu oku skryt. 78
Opět je to zejména interview, které odhaluje skutečnost, že růst kvality služeb je mimo jiné závislý na osobních zkušenostech personálu nebo na sdíleném knowhow hotelových řetězců (viz kap. 2.2.2). Dle osobní zkušenosti autora přispívají k postupnému zvyšování standardů i podněty ze strany návštěvníků ostrova a hostů ubytovacích středisek. Úroveň a skladba poskytovaných služeb je důležitá už proto, že drtivá většina návštěvníků prožívá celý svůj pobyt na plážích za branami ubytovacích komplexů.
Prokázat, co ví český národ o karibském ostrově a jaká je potřeba propagace destinace, si kladl za úkol dotazníkové šetření. Autor volil otázky i místo, kde výzkum probíhal, tak, aby bylo možné vytvořit si obrázek o povědomí za použití základních otázek a reakce zkušenějších cestovatelů. Nespornou předností bylo, že respondenti měli díky čekání na svůj let dost času pro spolupráci s výzkumným týmem. Autor považuje všechny 4 hypotézy za prokázané. Výstup ze zvolených výzkumných metod potvrzuje i osobní zkušenost autora.
79
4 Závěry a doporučení Kuba je místem, které si zaslouží svoji pozornost. Vyplývá to z její historie i současnosti. Navíc má atraktivní klimatické podmínky a přírodní charakteristiku. Současné politické dění na Kubě je nejdynamičtější a mezinárodně nejsledovanější za posledních několik desítek let. Je to zapříčiněno oteplováním vztahů mezi Kubou a USA. Jak uvádí americký list New York Times, koncem ledna letošního roku zaslal Fidel Castro otevřený dopis coby vyjádření názoru k aktuálnímu dění a zmíněnému rovnání vztahů mezi Kubou a USA. Jeho názor, že souhlasí s mírovým urovnáním desítky let napjatých vztahů obou států, je pro ostrovní národ jako požehnání z nebes. Zdá se, že cestě k lepším kubánským zítřkům po půlstoletí konečně nebude nic stát v cestě. 113 Právě lepší kubánské zítřky by měly být založeny na mezinárodních vztazích a cestovním ruchu. Ten je základním pilířem kubánské ekonomiky. Je však třeba nejen sjednotit místní a světové chápání jednotlivých signifikantních parametrů jako je např. kvalita ubytování a jeho hodnocení apod., ale také se naučit zásadám udržitelnosti cestovního ruchu a procesu destinačního řízení. Ten je alfou a omegou všestranné spokojenosti v budoucnu. Byla by škoda, aby příroda a kulturní dědictví padlo za oběť chaosu a honbě za ziskem Kuba má značný potenciál, o který je třeba se starat. Autor identifikuje jako nutné zamezit
padání
starobylých
neudržovaných
domů,
aplikovat
destinační
management, chránit životní prostředí, uvolnit trh cestovního ruchu pro vstup malých soukromých subjektů tak, aby byla obohacena nabídka a rozšířeno portfolio služeb. S tím souvisí také podpora jazykového vzdělávání.
NEW YORK TIMES. Fidel Castro [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: . 113
80
Výstupy ze všech tří výzkumných metod signalizují, že je třeba rozšířit propagaci a informovanost jak navenek ostrova, tak i uvnitř. Přístup k informacím a internetu na Kubě je dnes stále komplikovanou záležitostí a výsadou cizinců a několika vybraných jedinců. Informační technologie se mění a přístup kubánské vlády k informacím rovněž, což přímo vybízí k sledování vývoje a následnému zpracování. Nyní je před kubánským národem takřka dějinná křižovatka: jedna cesta vede k naprosté devastaci a zničení ostrova bezhlavým zacházením s kulturními a přírodními dispozicemi turismu jen s vidinou zisku a druhá cesta je ta, která znamená organizovaný, promyšlený a udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Doporučení se přímo nabízí: druhá cesta. Ať to bude jakákoliv z cest, autor doporučuje celý vývoj monitorovat a dále zkoumat. Sám je se připraven na takových aktivitách i nadále podílet.
81
5 Seznam použité literatury HAMARNEH, Iveta. Geografie turismu: mimoevropská teritoria. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 219 s. ISBN 978-80-247-4430-8. HENKEN, Ted A. Cuba: a global studies handbook. Santa Barbara: ABC-Clio, c2008, xxvii, 578 s. Global studies. ISBN 978-1-85109-984-9. HONEY, Martha. Ecotourism and sustainable development: who owns paradise?. 2nd ed. Washington, D.C.: Island Press, c1999, 405 s. ISBN 1-55963-582-7. CHILDS, Matt D. The 1812 Aponte Rebellion in Cuba and the struggle against Atlantic slavery. Chapel Hill: University of North Carolina Press, c2006, xi, 300 p. Envisioning Cuba. ISBN: 978-0-8078-5772-4. OPATRNÝ, Josef. Kuba. 1. vyd. Praha: Libri, 2002, 100 s. Stručná historie států. ISBN 80-7277-089-6. PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch: analýza pozice turismu ve světové ekonomice, význam turismu v mezinárodních ekonomických vztazích, evropská integrace a mezinárodní turismus. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 221 s. ISBN 978-80247-3750-8. ROMMEN, Timothy, NEELY, Daniel Tannehill. Sun, sea, and sound: music and tourism in the circum-Caribbean. New York: Oxford University Press, c2014, xxi, 322 s. ISBN 9780199988860. SAINSBURY, Brendan. Cuba. 5. vyd. London: Lonely Planet Publications, 2009, 528 s. ISBN 978-1-74104-929-9. SCARPACI, Joseph L., PORTELA, Armando. Cuban landscapes: heritage, memory and place. New York: Guilford Press, c2009, vii, 216 p. Texts in regional geography. ISBN 1606233246. SCHWARTZ, Rosalie. Pleasure Island: tourism and temptation in Cuba. Lincoln: University of Nebraska Press, c1997, xxi, 239 p. ISBN 978-0-8032-4257-9. ZELENKA, Josef, PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-807201-880-2.
82
6 Seznam použitých elektronických zdrojů 100+1. Havana: Rozpadající se „Paříž Karibiku“ [online]. c2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: . AKTUALNE.cz. Zprávy: Kuba a USA se smiřují, oznámili Obama a Castro [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: . BEST CUBA GUIDE. Is Cuba A Poor Country? What is the Average Salary? [online]. c2014. [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: . BIOGRAPHY. Raúl Castro [online]. [cit. 2015-02-21]. Dostupné z: . BUSINESSINFO. Kuba – ekonomická charakteristika země [online]. [cit. 2015-0415]. Dostupné z: . BUSINESSINFO. Kuba – základní podmínky pro uplatnění českého zboží [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: . CASA CUBA. Půjčení auta [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: . CASTILLO, Ornaldo Gutiérrez, GANCEDO Nélida. Tourism Development for the Cuban Economy (English version) [online]. Cambridge (Massachussetts): David Rockefeller Center of Latin America Studies. c2002. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: . CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. Cuba: The World Factbook [online]. [cit. 201501-28]. Dostupné z: . CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. Czech: The World Factbook [online]. [cit. 201501-28]. Dostupné z: . CK FISCHER. Kuba – fauna a flóra [online]. [cit. 2015-04-3]. Dostupné z: .
83
CK INVIA. Kuba: flora [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: . CK INVIA. Kuba: kurz měny [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: . CNN. Cuba: Catholic Church [online]. c2015. [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: . CRUCIBLE OF EMPIRE. Desetiletá válka na Kubě [online]. [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: . CUBA DESTINO CARIBE. Location and Size of Cuba [online]. [cit. 2015-03-03]. Dostupné z: . CUBA HISTORY. Special Period and Recovery [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: . CUBA NATURALEZA. Cuban Royal Palm (Roystonea regia), national tree of Cuba [online]. [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: . CUBA NATURALEZA. River Cauto, the longest river of Cuba [online]. [cit. 2015-0315]. Dostupné z: . CUBA TRAVEL. Food [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: . CUBA TRAVEL. Lodging [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: . CUBAMAR VIAJES. Offerta [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: . CUBAN ECONOMY, The. Tourism [online]. [cit. 2015-02-23]. Dostupné z: . CUBANET. Cuban tourism results poor in 2001[online]. c2002. [cit. 2015-04-22]. Dostupný z: . CUBAVACATIONS TRAVEL. Cuba Weather Stats [online]. [cit. 2015-02-21]. Dostupné z: .
84
CUBAZUL. Cubamar Viajes SA [online]. [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: . DĚJINY A SOUČASNOST. Padesátiny kubánské raketové krize. [online]. c2012. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: . DĚJINY A SOUČASNOST. Nástup kubánské revoluce [online]. [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: . E15. Kdo zachrání Havanu? [online]. c2013. [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: . ECURED. Cubana de Aviación [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: . ENCYKLOPAEDIA BRITANNICA. Cuba [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: . ENCYKLOPAEDIA BRITANNICA. Cuba: Constitutional Framework [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: . ENCYKLOPAEDIA BRITANNICA. Cuba: Health [online]. [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: . ENCYKLOPAEDIA BRITANNICA. Cuba: Local Government [online]. [cit. 2015-0419]. Dostupné z: . ENCYKLOPAEDIA BRITANNICA. Cuban Economy [online]. [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: . ENCYKLOPAEDIA BRITANNICA. Cuban Economy [online]. [cit. 2015-02-05]. Dostupné z: . ENCYKLOPAEDIA BRITANNICA. Plant and animal life [online]. [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: .
85
ENCYCLOPEDIA. Cuba: Tourism, Travel and Recreation [online]. [cit. 2015-3-11]. Dostupné z: . EXOTICA CUBA. Havana [online]. [cit. 2015-02-11]. Dostupné z: . FACTBA.SE. Cuba: The Indigenous Peoples [online]. [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: . FITCuba. Presentación [online]. c2015. [cit. 2015-03]. Dostupné z: . FOX NEWS. Cuba welcomes 1 million tourists in first 3 months of 2015 [online]. c2015. [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: . GLOBAL SECURITY. Mariel Boatlift [online]. [cit. 2015-02-13]. Dostupné z: . GUARDIAN, The. Spies, artificial insemination and the pope: how Cuba came in from the cold [online]. c2015. [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: . HAVANA PROJECT. Havana: Cuba Tourism in the Special Period [online]. c2011. [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: . HI CUBA. Montanas de Cuba [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: . INDEX MUNDI. Facts: Cuba [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: . JUVENTUD REBELDE. Crean Grupo de las Industrias Biotecnológicas y Farmacéuticas BioCubaFarma [online]. c2012. [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: . KNIGHT, Franklin W. The Historical Society’s 2008 Conference on Migration, Diaspora, Ethnicity, & Nationalism in History. 5.-7. červen 2008, Charles Commons Conference Center. Baltimore, Maryland 21218 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: . KNOW ABOUT CUBA. The Potential of Doing business in Cuba [online]. [cit. 201412-01]. Dostupné z: .
86
LATIN RECORDING ACADEMY, The. Gloria Estefan be honored as a person of year 2008 [online]. c2009. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: . MAHALO. Náboženství a kubánští bohové [online]. [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: . MAPS OF WORLD. Cuba Caribbean Map [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: . MAPS OF WORLD. Cuba Latitude and Longitude [online]. [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: . MAPS OF WORLD. Cuba Political Digital Map [online]. [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: < http://store.mapsofworld.com/digital-maps/country-maps-1-2-3/cuba/cubapolitical-digital-map>. MINING.com. Over 240 mining and energy projects waiting for investors in Cuba [online]. c2015. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: . MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR. Encyklopedie států – Střední Amerika – Kuba [online]. [cit. 2015-02-09]. Dostupné z: . NATIONAL PARKS WORLDWIDE. Cuba [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: . NEW YORK TIMES. Cuban cash reopens US food trade [online]. [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: . NEW YORK TIMES. Cuban General and Three Others executed for sending drugs to US [online]. c1989. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: . NEW YORK TIMES. Fidel Castro [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: . NEW YORK TIMES. Obama Meets Raúl Castro, Making History [online]. c2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: <
87
http://www.nytimes.com/2015/04/12/world/americas/obama-cuba-summit-ofthe-americas.html?_r=0#>. PADILLA, Art. The Tourism Industry in the Caribbean after Castro [online]. Association for Study of Caribbean Economy. c2003. [cit. 2015-02-05] Dostupné z: . PAN AM. Cuba tour dates and itineraries. [online]. c1981. [cit. 2015-02-19]. Dostupné z: <www.panam.org/tours/81-cuba-tour-dates-itineraries>. PAULIŠ, Petr. Na Kubu za mogoty. REVUE KAMEN [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: . PR NEWSWIRE. Cuba Welcomes Record Number of Tourists In 2012 [online]. c2013. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: . REUTERS. US-Cuba: Energy [online]. c2014. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: . REVUE KAMEN. Mogoty [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: . SHERRIT. Oil and Gas – Cuba [online]. [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: <www.sherritt.com/operations/oil-and-gas/cuba/>. SKIFT. Tourism to Cuba will grow but how fast remains to be seen [online]. c2014. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: . SOCHOR, Jan. Do bažin pro černou mušli [online]. Praha: Lidé a země. c2011. [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: . SVĚTADÍLY.CZ. Kuba [online]. [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: . TRADING ECONOMICS. Population density (people per sq. km) in Cuba [online]. [cit. 2014-12-11]. Dostupné z: . TRAVEL TRADE GAZETTE. Počet českých návštěvníků roste [online]. [cit. 2015-0422]. Dostupné z: .
88
UNESCO – World Herritage Convention. , Archaeological Landscape of the First Coffee Plantations in the South-East of Cuba [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: < http://whc.unesco.org/en/list/1008>. UNESCO – World Herritage Convention. Alejandro de Humboldt National Park [online]. [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: . VICROBECK, Alison. A Brief Overview of the Cuban sugar Industry from 1590 to Today [online]. Academia.edu: Presented to Marcello SCARONE AZZI for the course Introduction to Latin American Politics, c2012. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: . WIJ IN CUBA TRAVEL. Cuba [online]. [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: . WIJ IN CUBA TRAVEL. About us [online]. [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: . WORLD RECORD ACADEMY. Highest surface wind speed - Tropical Cyclone Olivia sets world record [online]. c2010. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: .
7 Ostatní zdroje CASTRO, Diosnel Moreno. Osobní telefonický rozhovor. Matanzas/Pardubice, 20. březen 2015
89
8 Přílohy Příloha č. 1 Anonymní dotazník - Cestovní ruch na ostrově Kuba
1.
2.
3.
4.
5.
Do které věkové kategorie patříte? 0 - 25 let 26 - 45 let 46 - 65 let 66 a více let Navštívil/a jste Kubu? ano ne rád/a bych ji navštívil/a nevím Kde leží Kuba? v Tichém oceánu v Kubánském zálivu v Mexickém zálivu v Guinejském zálivu Považujete ostrovní stát Kuba za zajímavý? ano možná ne nevím Jaké podnebí je na Kubě? tropické subtropické kontinentální nevím
Co je typické pro kubánskou kulturu? country hudba temperament, tanec, hudba trampování nevím 7. Které plodiny se na Kubě nejvíce pěstují? tabák,třtina, pomeranče ananas, tabák, jablka obilí, tabák, hroznové víno nevím 8. Jakým je Kuba státem? kapitalistickým rozvojovým socialistickým nevím 9. Jaká je typická příloha kubánského jídla? banány brambory knedlíky nevím 10. Jaký je populární kubánský umělec? Ernesto Rafael Guevara Gloria Estefan Dalia Soto del Valle nevím 6.
Zde můžete napsat své názory, návrhy a připomínky:
…………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………
Děkuji Vám za vyplnění dotazníků, který bude sloužit jako podklad pro vypracování bakalářské práce.
90
Oskenované zadání práce
1
2
