Kuba - předpoklady cestovního ruchu v kontextu s historickým vývojem země
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Kuba - předpoklady cestovního ruchu v kontextu s historickým vývojem země Bakalářská práce
Autor: Jitka Sedláková Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Jihlava 2012
Copyright © 2012 Jitka Sedláková
Abstrakt SEDLÁKOVÁ, Jitka: Kuba - předpoklady cestovního ruchu v kontextu s historickým vývojem země. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Počet stran: 92 Tato bakalářská práce má za úkol zmapovat a zhodnotit předpoklady cestovního ruchu na Kubě a analyzovat postoj místního obyvatelstva k existenci turismu na ostrově, jeho vývoji, současném stavu a budoucího rozvoje. Cílem práce byla analýza aktuálních předpokladů cestovního ruchu na Kubě v souvislosti se změnami ekonomické, kulturní a politické situace. Součástí byl také výzkum postojů místního obyvatelstva k budoucnosti cestovního ruchu na ostrově. V této práci jsem se zaměřila na důleţité historické mezníky, které měly a mají vliv na vývoj cestovního ruchu. Vymezila jsem vlivy pozitivní i negativní a navrhla jsem změny, které by napomohly kladnému rozvoji tohoto odvětví a zároveň by eliminovaly vlivy záporné. Ve své práci jsem vycházela především z cestovatelských zkušeností po Kubě, kterou jsem navštívila dvakrát, a to na přelomu let 2010/2011 a znovu v měsících lednu a únoru 2012. Čerpala jsem zejména z cizojazyčných zdrojů. Velkou pomocí pro mě byly i informace, které mi poskytl profesor Pascual Correa Alvaréz a profesor Fernando Rodríguez Molina. Klíčová slova - Kuba, historie, cestovní ruch, destinace, expedice, předpoklady cestovního ruchu, revoluce, embargo
Abstract SEDLÁKOVÁ, Jitka: Cuba - The assumptions of tourism in the context of historical development of the country. College of Polytechnic Jihlava. Department of tourism. The work supervisor: RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Degrese of professional qualification: bachelor. Jihlava 2012. 92 pages This bachelor thesis is aimed at mapping and evaluating assumptions of tourism in Cuba and analyse the attitude of the cuban population towards the existence of tourism on the island, towards its development, the current condition and its future progress. In this work, I focused on important historic events that had influence on the development of tourism. I defined the postivite impacts as well as the negative ones. I also suggested changes that would help the positive progress of this industry along and in the same time would eliminate the negative ones. In this
thesis
I resulted from
all
above
travelling experience in
Cuba
in November/December 2010 and again in January/February 2012. I mainly drew from foreign sources. The magnificent help for me was a great deal of information that I was given by Professor Pascual Correa Alvarez and Professor Fernando Molina Rodríguez. Key words - Cuba, history, tourism, destination, expedition, assumptions of tourism, revolution, embargo
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce RNDr. Evě Janouškové Ph.D. za její podnětné připomínky a odborné vedení. Dále bych chtěla poděkovat prof. PhDr. Petrovi Chalupovi, CSc. za informace, které mi předal na Kubě, za jeho cenné rady a informace, kterými přispěl ke konečné podobě práce. Poděkování patří i prof. Pascualovi Correa Alvarézovi, prof. Fernandovi Rodríguez Molinovi a náměstkyně ředitele cestovní agentury CUBANACAN, Niurce E. Remedios, kteří mi poskytli informace a materiály, bez nichţ by tato práce nemohla vůbec vzniknout. Velký dík patří také panu Chargé d´Affaires Fermínu G. Quiňones Sánchez, paní Chargé d´Affaires Bárbaře E. Montalvo a panu konzulovi Nelsonu Tamayo Carovi z kubánského velvyslanectví v Praze.
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřeběVŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvěk na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 11.5.2012
......................................................Podpis
Obsah 1 2 3
4 5 6 7 8
Úvod........................................................................................................................ 11 Metody řešení dané problematiky........................................................................... 13 2.1 Pracovní hypotéza ............................................................................................ 13 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu ................................................................... 14 3.1 Lokalizační předpoklady - přírodní .................................................................. 14 3.1.1 Poloha a rozloha........................................................................................ 14 3.1.2 Horizontální členitost pevniny .................................................................. 15 3.1.3 Reliéf ......................................................................................................... 16 3.1.4 Klima ........................................................................................................ 17 3.1.5 Hydrosféra ................................................................................................ 18 3.1.6 Biosféra ..................................................................................................... 19 3.2 Lokalizační předpoklady – kulturně-historické ............................................... 21 3.2.1 Historie...................................................................................................... 21 3.2.2 Kulturní památky ...................................................................................... 30 3.3 Selektivní předpoklady..................................................................................... 33 3.3.1 Politické předpoklady ............................................................................... 33 3.3.2 Ekonomické předpoklady ......................................................................... 34 3.3.3 Demografické předpoklady....................................................................... 39 3.3.4 Sociologické předpoklady......................................................................... 40 3.4 Realizační předpoklady - dopravní .................................................................. 42 3.4.1 Silniční doprava ........................................................................................ 42 3.4.2 Ţelezniční doprava .................................................................................... 43 3.4.3 Lodní doprava ........................................................................................... 43 3.4.4 Letecká doprava ........................................................................................ 43 3.5 Realizační předpoklady – materiálně – technické ............................................ 44 3.5.1 Ubytování.................................................................................................. 44 3.5.2 Stravování ................................................................................................. 45 Vývoj a charakteristika cestovního ruchu na Kubě ................................................ 47 Dotazník – Postoj obyvatel Kuby k vývoji cestovního ruchu na ostrově ............. 52 5.1 Rozbor odpovědí na poloţené otázky: ............................................................. 52 Vyhodnocení výzkumné činnosti............................................................................ 63 Produkt Kuba .......................................................................................................... 64 Analýza silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb ........................................ 69 8.1 Slabé stránky .................................................................................................... 69 8.2 Příleţitosti ........................................................................................................ 70 8.3 Silné stránky ..................................................................................................... 71 8.4 Hrozby .............................................................................................................. 72
Návrh odborných expedic ....................................................................................... 74 9.1 Jednotlivé programy ......................................................................................... 75 9.1.1 „Za poznámím kubánského východu” ...................................................... 75 9.1.2 „Za poznáním kubánského západu” ......................................................... 76 9.1.3 „Velký okruh Kubou” ............................................................................... 77 10 Shrnutí..................................................................................................................... 78 11 Závěr ....................................................................................................................... 79 Seznam pouţitých zrojů a literatury ............................................................................... 81 Seznam příloh ................................................................................................................. 86 9
1
Úvod
Řekne-li se Kuba, kaţdému z nás se vybaví něco jiného. Někdo si představí slunné písečné pláţe, kubánský bílý rum, průzračné Karibské moře, rytmy salsy, Fidel Castro, socialismu, jiný zase exotickou dovolenou na Varaderu. Kdyby se někdo zeptal mě, co se mi vybaví, odpovím takto: „Kuba je pro mě místem, kde jsem poznala, jak vypadá láska k přírodě, hrdost na historii, lidská solidarita, a radost ze ţivota.” Strávit celkem dva měsíce na Kubě jsem mohla díky dvěma vysokoškolským expedicím “Kuba 2010” a Kuba “2012”. V roce 2010 byla expedice pořádána Vysokou školou polytechnickou v Jihlavě, katedrou cestovního ruchu. Byla tedy zaměřena na problematiku cestovního ruchu na Kubě. Celá terénní praxe probíhala formou přednášek, návštěv muzeí, historických a kulturních památek či turistických destinací. Expedice roku 2012 se nesla v geografickém duchu. Ačkoliv mým hlavním předmětem geografie není, expedice byla pro mě neocenitelným přínosem. Obě proběhly pod vedením prof. Petra Chalupy, CSc., který organizuje studentské expedice na Kubu jiţ řadu let. Během mého pobytu na ostrově jsem navštívila všechny regiony Kuby, a to nejen zajímavá města, kde bydlí velice milí, přátelští a pohostinní obyvatelé, ale také historické památky od dob indiánů, přes
španělskou
architekturu,
či aţ po moderní památky z minulého i tohoto století. Obdivovala jsem i přírodní krásy jako národní parky s nádhernou faunou i flórou, pohoří a plantáţe kávy, cukrové třtiny, banánů či tabáku. V turistických průvodcích je moţno se dočíst, ţe Kuba je bílou perlou Karibiku, ţe je to ráj pro cestovatele. Já toto tvrzení potvrzuji a v mé bakalářské práci se budu snaţit o to, aby si čtenář po její přečtení mohl představit Kubu takovou jaká opravdu je a čím láká stále více lidí k její návštěvě. O tom, ţe Kuba je vysněnou destinací turistů ze všech částí světa svědčí fakt, ţe na ní zavítá ročně přibliţně 2, 5 milionu turistů, přičemţ toto číslo stále roste. Otázkou zůstává, jak se cestovní ruch na ostrově bude vyvíjet do budoucna, a proto je má práce zaměřena na analýzu a zhodnocení předpokladů cestovního ruchu Kuby a jeho prognóza do dalších let.
11
Cílem bakalářské práce je vyhodnocení aktuálních předpokladů cestovního ruchu na Kubě v souvislosti se změnami ekonomické, kulturní a politické situace. Součástí práce je také vlastní výzkum postojů místního obyvatelstva k budoucnosti cestovního ruchu na ostrově. V mé práci věnován pozornost vlivům historických událostí na vývoj a současnou situaci cestovního ruchu na ostrově. Během mého působení v zemi jsem hodnotila předpoklady a potencionál dalšího rozvoje cestovního ruchu. Také jsem se zaměřila na postoj místního obyvatelstva k vývoji turismu na Kubě. Formou dotazování byla vyhodnocena prognóza pro další moţný vývoj.
12
2 2.1
Metody řešení dané problematiky Pracovní hypotéza
Při zpracování své bakalářské práce jsem postupovala podle pracovního plánu, který jsem konzultovala s vedoucí práce. Mým prvním úkolem bylo vyhledání všech dostupných zdrojů a informací o Kubě. Při shromaţďování materiálu jsem dbala na to, aby informace byly věryhodné. Kromě knih mi jako zdroj informací poslouţily také zdroje z internetu. Po celou dobu jsem si dělala výpisky a poznámky, které jsou nyní pouţity v mé práci. V praktické části mé BP jsem pracovala s informacemi, které jsem získala během dvou terénních praxí, které jsem na Kubě absolvovala. Postup jsem si připravila jiţ před samotnou realizací expedic. Při pobytu na Kubě jsem si informace získané z přednášek českých i kubánských akademických pracovníků, pracovníků cestovního ruchu v muzeích a dalších objektech přírodního a kulturního dědictví země poznamenávala. Při mém šetření jsem se zajímala jak o problematiku cestovního ruchu, ale také i šetřením týkající se přírody i socioekonomických témat. U nás v knihovnách totiţ chybí dostatek odborné a věrohodné literatury k této problematice. Nejdůleţitějším zdrojem pro praktickou část práce byl můj vlastní dotazníkový průzkum, který jsem realizovala během pobytu v zemi. Uskutečnila jsem celkem 60 osobních rozhovorů kubánskými obyvateli několika věkových kategorií, rozdílného vzdělání, ţijích v různých regionech. Z odpovědí na mé otázky a z nárorů, které jsem zaznamenala, jsem vytvořila svou vlastní hypotézu, avšak podloţenou právě podněty obyvatel Kuby.
13
Předpoklady rozvoje cestovního ruchu
3
Lokalizační předpoklady - přírodní
3.1 3.1.1
Poloha a rozloha
Kuba se nachází na západní polokouli, severně od obratníku Raka, ve střední Americe. Její přesná poloha je určena zeměpisnými souřadnicemi: 74° - 85° z. d. a 20° - 23° s. š. [1]. Kuba je největším ostrovním státem v Karibském moři patřící k souostroví Velké Antily. Skládá se z hlavního ostrova (Isla Grande), jehoţ rozloha činí 105 007 km2, o délce 1200 km a šířce od 31 km aţ 190 km. Ke Kubě patří také asi čtyři tisíce menších ostrůvků (např. Isla de la Juventud, Cayo Coco, Cayo Jutías,Cayo Largo, Cayo Santa Maria a další). Dohromady tvoří pět souostroví-Colorados, Sabana, Camaqüey a Jardines de la Reina o celkové rozloze 3 715 km2.
Obr. č 1: Poloha Kuby (Zdroj: mapaonline.cz)
14
Republika Kuba leţí v ústí Mexického zálivu. Z jihu je omývána Karibským mořem a ze severu ji obklopuje Atlantský oceán. Od státu Florida ji dělí pouhých 180 km, od mexického poloostrova Yucatán 210 km a od Haiti je vzdálená pouhých 78 km a od ostrova Jamajka 140 km. (Fernandéz, 2009, str. 10) Dá se říct, ţe poloha je pro Kubu velice výhodná z hlediska cestovního ruchu. Disponuje všemi prostředky potřebné k jeho provozu. Turistům nabízí čisté moře po obvodu prakticky celého ostrova, spolu s bílými písečnými pláţemi. Také přírodních krás je zde dostatek, a poskytuje nespočet historických měst, staveb, památníků a dalších zajímavých míst vhodných k návštěvě. Dostupnost ostrova je nejjednoduší např. pro turisty z Kanady a zemí Latinské Ameriky. Turisté z Evropy se na Kubu dostanou letadlem, přes Atlantský oceán.
Obr. č. 2: Lokalizace Kuby v rámci Střední Ameriky a světa (zdroj: cs.wikipedia.org)
3.1.2
Horizontální členitost pevniny
Pobřeţí Kuby je členité a dosahuje délky 3735 km. Je dvojího typu, klifové a pláţové. Kolem celého ostrova se rozprostírá asi 300 písečných pláţí, je zde mnoho zátok a zálivů, ostrov obklopují korálové útesy a ostrovy. Téměř před 200 miliony let se v místech ostrova nacházela hladina moře i s veškerou mořskou biotou, probíhala zde sopečná činnost, doprovázena erozemi a mořskými náplavami, které pokračovaly aţ do třetihor. Kuba podle jedné z teorií vznikla tak, ţe byla součástí jihoamerické
15
pevniny a později se odtrhla a putovala k severozápadu do dnešních míst. (Sucha, 2008, str. 132)
Obr. č. 3: Horizontální člennitost Kuby (Zdroj: Wikipedia.org)
3.1.3
Reliéf
Povrch je tvořen převáţně širokými, mírně zvlněnými rovinami s vápencovými krasovými plošinami, savanou a porosity aţ 30 metrů vysokých královských palem, státním stromem této země. Plně zalesněné, stále zelené tropické hory a vysočiny pokrývají vece neţ třetinu území, planiny, které se vyuţívají pro chov dobytka, pěstování cukrové třtiny, tabáku a jiných plodin tvoří zbytek. Na západě ostrova od města Pinar del Río aţ téměř k mysu San Antonio se rozprostírá pohoří Cordillera de Guaniguanico, zahrnující části Sierra de los Órganos a Sierra del Rossario. Zde je moţno navštívit území s výskytem zvláštních vápencových útvarů, tzv. mogoty. Ty vznikly díky výzdvihu zemské kůry a erozi na místě bývalého vápencového mořského dna, které se vytvořilo v období jury, před asi 160 miliony let. (Pourová, 2007, str. 102) Uprostřed ostrova se nachází pohoří Sierra Escambray. Na jihovýchodě se v rovinách za Bayamem a podél pobřeţí u mysu Cabo Cruz
zvedají
tzv. Východní
hory,
Sierra
Maestra, coţ je nejvyšší a nejrozsáhlejší
Obr. č. 4: Pico Turquino, Sierra Maestra (Zdroj: vlastní archiv)
horský masiv na Kubě. Jeho nejvyšší vrchol, Pico Turquino se tyčí do výšky 1974 m. n. 16
m. Dalšími nejvyššími vrcholy jsou Pico Cuba (1872 m) a Pico Suecia del Cristal (1734 m). [2] (Sucha, 2008, str. 132)
3.1.4
Klima
Kuba má teplé i vlhké tropické podnebí po celý rok, a to je ovlivňováno pasáty a mořem. Vlhkost na ostrově dokáţe být aţ 79% a při východu slunce dokonce i 90%, kolem poledne je uţ niţší, a to 50%. Během roku se zde střídají dvě roční období. Jsou to období sucha a dešťů. Období sucha trvá od listopadu do dubna a teploty se pohybují v rozmezí od 22 do 25 °C. Občas přes ostrov přejde „frente frío“, neboli studená fronta a s ní i bouřky. Nejteplejší období, které je zejména ovlivněno Golfským proudem, trvá od května do října, kdy například v Havaně teploty dosahují 24-27°CV tomto období jsou velmi obvyklé a časté přeháňky. Nejdeštivějším měsícem je červenec (aţ 2600 mm sráţek). Na sráţky mají vliv také cyklóny (větry o rychlosti aţ 200 km/h, kdy v níţinách spadně ročně v průměru 600-1200 mm sráţek, ve vyšších polohách (zvláště pohoří Sierra del Escambray a Sierra Maestra) bývají tyto hodnoty aţ dvojnásobné. [3] Díky tomu se v této severovýchodní oblasti daří tropickým deštným lesům. Vítr fouká většinou od východu a závětrné strany hor se tak nacházejí v dešťovém stínu. Naopak na jihovýchodním pobřeţí (nejsušší oblastí je Guantanamo) se rozkládají polopouště, kde rostou kaktusy. Vytvalejší deště pak způsobí i záplavy. Hurikány jsou v tomto období vzácné. Směrem na východ jsou teploty vţdy o něco vyšší, například v Santiagu de Cuba je mnohem tepleji neţ v Havaně. Měsíce leden a únor jsou chladnější. Teploty klesají aţ na 21°C. Z hlediska cestovního ruchu je klima jedním z hlavních kritérií pro turisty při výběru destinace, a to jak pozitivním, tak i negativním. V suchém období je návštěva Kuby nejvhodnější. Nejčastěji cestují turisté za kubánským sluncem v období mezi listopadem a dubnem, kdy v Evropě je zima. Subtropické klima s sebou nese ale i negativa. A tím jsou cyklony. Právě ty potencionálně sniţují návštěvnost. Turisté mají z cyklonů strach a obavy.
17
Proto incomingový cestovní ruch v tomto období nebezpečných větrů klesá. (Sucha, 2008, str. 134)
Obr. č. 5: Průměrné teploty na Kubě (Zdroj: sedumroserum.cz)
3.1.5
Hydrosféra
Jiţní pobřeţí Kuby je obklopeno průzračně zeleným Karibským mořem. Západní pobřeţí, které soused s poloostrovem Yucatán, je omýváno Mexickým zálivem a celé severní pobřeţí Atlantským oceánem. Teplota mořské vody u pobřeţí zpravidla neklesne pod 22°C. To je dáno stálými pasáty, které vanou od východu a po celý rok přivádějí průlivy Malých Antil poměrně teplou vodu z Atlantského oceánu do Karibského moře. V období léta můţe teplota vody dosáhnout aţ 30 °C, v zimním období pak klesá zhruba o 3 °C. V této oblasti se velice daří korálům, a to díky příznivým teplotám vody. Korály pak vytvářejí mnoho ostrůvků a planktonu poskytující potravu rybám. Říční síť je na Kubě poměrně hustá. Řeky jsou zde krátké a málo vodnaté. Nejvíce vody se v řekách nachází od května do listopadu. Do severního pobřeţí proudí 236 řek a 327 do pobřeţí jiţního. Největší kubánskou řekou, na východě ostrova, je řeka Toa o délce 120 km a hloubce v některých místech aţ 10 m. Na řece se nachází velkolepé vodopády, které se do ní řítí ze strmých útesů. [4] (Sucha, 2008, str. 133)
18
3.1.6
Biosféra
Kubánská fauna a flóra skrývá ohromné bohatství. Ostrov nenabízí pouze krásné výhledy z vrcholů mnoha pohoří, ale také malebné níţiny, mokřady, ale také tropické lesy. V kaţdé části můţeme najít velké mnoţství endemických ţivočichů a rostlin. Podle charakteru flóry se Kuba řadí k antilské rostlinné oblasti. Území je pokryto mnoha druhy ekosystému, a to savanami, tropickými lesy a mangrovovými porosty při pobřeţích. Tropické lesy jsou zpravidla tvořeny borovicemi, akáty a palmami. Jsou porostlou hustou vegetací v důsledku velkých sráţek. „Například horské pásmo Sagua-Baracoa ve východní části Kuby, které čelí severovýchodním pasátům, ztělesňuje jednu z biologicky nejrozmanitějších oblastí v celém Karibiku.“ (Fernandéz, 2009, str.19) Jiţní část ostrova se vyznačuje výskytem lagun a mokřadů, které se dají poznat podle přítomnosti mangrovníkových porostů. Nejvýznamější oblast představuje Ciénaga de Zapata v provincii Matanzas. V centrálních regionech – provinciích Matanzas, Sancti Spíritus a Camagüey - převaţují níţiny, které jsou velice vhodné pro pěstování cukrové třtiny, tabáku, manga, citrusových plodů. Také jsou zde nejlepší pastviny pro dobytek. Prakticky po celém území Kuby roste dohromady aţ na 300 druhů palem. Tou nejznámější z nich je Palma královská, která je dokonce jedním ze znaků kubánského erbu a je kubánským národním stromem. Tato palma dosahuje výšky aţ 40 m a najdeme ji v savanách. Další druhy palem jsou např. palma korkovitá, palma barrigona či palma kokosová. V oblastech Pinar del Río a Viňales najdeme i vzácné karibské cyklasy. Hojně rozšířené jsou také Yagrumy s velkými zelenými a stříbrnými listy. Ze tří nejdůleţitějších tvrdých dřevin zde rostou mahagon, cedr a majagua. Díky výborným klimatickým podmínkám se na ostrově daří i mnoha druhům orchidejí. Nedaleko dovolenkové vesnice Sora se nachází orchideárium (Orquideario) s více neţ 700 druhy těchto květin. Národní květinou je Mariposa blanca, tvarem připomínající motýla, s bílými okvětními lístky, řadící se do čeledi zázvorovitých. Další rostliny zde rostoucí jsou např. banánovníky, kakaovníky, kávovníky, pomerančovníky, papája, ananasy, cukrová třtina, rýţe, batáty, yucca, mandarinky, či mangovínky. Na jiţním pobřeţí, kde je sušší klima najdeme velké mnoţství kaktusů. 19
„Kuba se nachází v neotropické zoogeografické oblasti a v antilské zoogeografické podoblasti.“ (Kašpar, 1989; s. 16). Místní fauna je zastoupena 42 druhy savců, 350 druhy ptáků, 121 druhy plazů, 46 druhy obojţivelníků, 1400 druhy měkkýšů a více neţ 7000 druhy hmyzu. Na ostrově se vyskytuje i mnoho druhů hadů. Na ostrově Cayo Coco nebo Playa Santa Lucia ţijou růţoví plameňáci karibští. V této oblasti se nachází také velmi vzácný Ibis bílý. Mezi další typické ptactvo patří sup černý, kolibřík, nebo papoušek. Nejhojnější faunou Kuby jsou plazi, včetně krokodýlů, iguánů, ještěrek, salamandrů, ţelv a 15 druhů nejedovatých hadů. Nejznámějším je had Santa María. Vyskytuje se zde i pavouk černá vdova (viuda negra), nebo deseticentimetrový kubánský sklípkan. Je potřeba zdůraznit, ţe veškeří jedovatí hadi a další škodlivé druhy hmyzů, přenášející nemoci byly vyhubeny. Běţným ţivočichem jsou zde cvrčci a švábi několika druhů. Nejrozšířenějším savcem je Juta, coţ je stromová myš. Také zde najdeme aţ 25 druhů netopýrů. Národním ptákem je Tocororo a to kvůli zbarvení peří červená, modrá a bílá, které jsou totoţné s barvami kubánské vlajky. Tento ptáček pro Kubánce představuje symbol svobody a také má své místo v kubánském erbu. Bohaté na ţivočichy je také podmořské dno, kde nalezneme korýše, mušle, asi 900 druhů ryb, 40 druhů korálů či také ţahavé medůzy. K významným korálům patří korál černý. K dravým rybám se řadí např. murény, barakudy, nebo ţraloci, kterých zde ţije aţ na 35 druhů. Nejznámější je ţralok karibský. Člověk můţe narazit také na rejnoka obecného anebo mořskou ţelvu. Na poloostrově Zapata v baţinách mezi Lagunou del Teroso a Bahía de Cochinos ţije aţ sedm tisíc plazů řádu Crocodylia. Je zde i vybudovaný národní park, v jehoţ areálu se nachází krokodýlí farma.[5] Nevyskytovanějším druhem je krokodýl americký (Crocodylus Acutus) a kajman neboli krokodýl kubánský. Dalšími oblastmi kde se tento plaz vyskytují, jsou ostrov Isla del Pinos, v některých oblastech Oriente, na jezeře Baconao u Santiago de Cuba a poblíţ Guantanama. (Kašpar, str. 16-20)
Obr. č 6: Krokodýl kubánský, Cienaga de Zapata (Zdroj: vlastní archiv)
20
Ochrana přírody Ţivotní prostředí je narušeno zdejším průmyslem a stavebními aktivitami při pobřeţí. Kontrola ţivotního prostředí je státem blokována a kritici za ţivotní prostředí jsou vězněni. Ochrana přírody na Kubě je podřízena ekonomice a zisku. To znamená, ţe za vstup do NP se vybírá vstupné. Na ochranu a ekologii Kuba nemá finanční prostředky. V kritickém stavu je také ovzduší. „Zhruba 14% celkového území je rozděleno do 80 národních a 195 oblastních rezervací, mezi něž patří 16 národních parků, 8 přírodních rezervací, 22 ekologických rezervací, 11 rezervací chráněných rostlin. Sedm chráněných oblastí je uvedeno na seznamu UNESCO.“ (Baker, 2007, str. 40) Asi nejznámnější národní park se nachází na poloostrově Zapata, NP Zapata (4520 km2). Je známý především výskytem krokodýlů. NP Humboldt (733 km2, z toho 2,6 km2 mořské dno) se nachází na východě ostrova. Dalšími národními parky směrem ze západu na východ ostrova jsou: Los Balcones, Peninsula de Guanahacabibes, Los Organos, La Gűira, Guillermo, Desembarco del Granma, Cubitas, Sierra Maestra, Turquino, La Mensura, Pico Cristal, Gran Piedro, de Baconao a Ciénaga de Lanier (Isla de Juventud). [6] [čerpáno z: Baker, 2007, str. 4045]
3.2 3.2.1
Lokalizační předpoklady – kulturně-historické Historie
Původní obyvatelstvo Na Kubě před jejím objevením Kryštofem Kolumbem v roce 1492, ţily tři etnické skupiny indiánů patřících do skupiny Arawaků, pocházejících původně z Venezuely. Byli to Guanajatabejové, Sibonejové a Taínové, o počtu zhruba 300 tisíc. Ti první z nich byli sběrači, kteří obývali jeskyně. Sibojenové, kmen jiţ o něco více pokrokový, se zpravidla ţivil lovem a rybolovem a do dnešní doby se zachovaly četné jeskynní malby jako důkaz jejich existence. Přibliţně 200 obrazů se nachází v jeskyních na Punta del Este, na ostrově Isla de la Juventud. Poslední kmen Taínů (Karibů) je nám znám 21
jako kmen zemědělců a lovců. Právě jejich způsob ţivota a kultura byly ze všech tří kmenů nejrozvinutější. Byli menšího vzrůstu, muţi dosahovali maximální výšky 130140 cm, a ţeny pouhých 120-130 cm. V jejich obydlích a v oblastech kde ţili, se dnes ve většině případů nacházejí muzea a skanzeny s ukázkou nesčetných nástrojů a pomůcek jejich kaţdodenní potřeby, např. schránky korýšů slouţící jako nádoba na pití, opracované kameny jako lţičky, jiné jako primitivní sekerky na zpracování ulovené zvěře, a další náčinní, třeba i stoličky na sezení. (Fernandéz, 2009, str. 39) Španělská kolonizace nadvláda Poklidný ţivot místních indiánů změnil jiţ zmiňovaný Kryštof Kolumbus, italský mořeplavec u Janova, který vyplul vstříc novým objevům ve sluţbách španělského dvora. V roce 1492 doplul aţ ke břehům největšího karibského ostrova, a to ke břehům jihovýchodní Kuby. Ve svém lodním deníku popisuje své pocity z tohoto objevu takto: „Moře u pobřeží je všude hluboké a čisté. Ústí řeky široké dvanáct stahů, což je dostatečná šíře pro veplutí při protivném větru. Kolem řeky je všude plno nádherných květů a plodů, každý po své způsobu. Je zde také veliká hojnost palem, ale jiných než nás. Je to nejkrásnější ostrov, jaký kdy lidské oko uzřelo“. (zápis z deního lodníku, ze dne 28. 10. 1492) Kolumbus přistál na místě, kde se dnes nachází nejstarší město Kuby, město Baracoa zaloţené v roce 1511. O to se zaslouţil Diego Velázquez de Cuellar, který z Kolumbova pověření v témţe roce opustil Dominikánskou republiku (tehdy Hispanolu) a připlul na ostrov Kuba, aby se zde zhostil úkolu připojit ostrov ke Španělsku. V tomto momentě začala probíhat po celém území ostrova, tzv. christianizace. Tento proces neměl mnoho překáţek. Avšak v letech 1511-1512, indiánský náčelník jménem Hatuej rozpoutal vzpouru proti kolonizátorům. Byl ale zajat a upálen na hranici. Christianizace spočívala v nedobrovolné a násilné konverzi indiánů ke křesťanství. Pokud obyvatelé nesouhlasi, byli Španěly zlikvidováni. To mělo za následek drtivé „vyhlazení indiánů”. Nadále pak pokračovala kolonizace od Baracoy, přes zaloţení San Salvadoru (dnešního Bayama), San Cristobalu (dnešní Havana), Trininadu, po Camaqüey a další města. Sám Velázquez si nechal vybudovat honosný dům, ve městě Santiago de Cuba, kde se dokonce přímo v prostorách jeho panství tavilo zlato získané v zemích Latinské Ameriky, které se dále na lodích posílalo do Španělska. V roce 1513 byla na území Kuby přivezena první loď s otroky, kteří zde byli nuceni 22
pracovat na plantáţích s kávou, cukrovou třtinou a tabákem. Ostrov se stal největším producentem cukru na světě, a veškeré dění na plantáţích bylo klíčovým prvkem historie a celého ţivota na ostrově. (Fernandéz, 2009, str. 40)
Obr. č 7: Indián z kmene Taínů, Baracoa (Zdroj: vlastní archiv)
Období desetileté války za nezávislost S koloniálním reţimem nesouhlasili místní obyvatelé, a proto v čele s Carlosem Manuelem Cespédem, který byl lidmi nazýván „otcem národa” začali boj za nezávislost. Ten 10. října 1868 propustil otroky ze svého panství La Demajagua. Vyzval své spoluobčany k boji proti nadvládě Španělů. V jeho rodném městě vznikla k této příleţistosti první kubánská hymna „ La Bayamesa” a také vlajka Kuby. Povstalci, známí jako mambies, bojovali deset let a docílili podepsání mírové smlouvy v roce 1878. Během války také vznikla první kubánská ústava a bylo oficiálně zrušeno otroctví, a to jako v poslední zemi na americkém kontinentě. Právě v tomto období se začaly rozvíjet obchodní vztahy s USA. Na konci 19. století byly podmínky na ostrově takřka beze změn a slibované reformy se neuskutečňovaly. O další změnu se zaslouţil kubánský intelektuál José Martí (1853-1895). V roce 1852 zaloţil Partido Revolucionario Cubano- kubánskou revoluční stranu, skrze kterou sjednotil kubánské síly ve prospěch v boji za nezávislost. Za velké podpory tisíců svých přívrţenců rozpoutal 24. února 1895 válku. Naneštěstí v květnu toho roku v bitvě padl. Ve vedení pokračovali Antonio Maceo, Máximo Goméz a další jeho nástupci. Španělům se situace vymkla z rukou a kubánští bojovníci měli vítězství téměř na dosah ruky. Dne 15. února 1898 v havanské zátoce záhadně explodoval americký křiţník Maine, který měl chránit 23
americké občany a majetek na území Kuby. O ţivot tam přišlo asi 250 námořníků. USA obvinily z tohoto počinu Španělsko a vyhlásily mu válku. Dne 3. července americké jednotky „Rangers” porazili španělskou flotilu. Výsledkem byla podepsána mírová smlouva z 10. prosince (stvrzena v Paříţské smlouvě), kterou však podepsaly USA se Španělskem, ale bez Kuby. Té bylo zabráněno, aby si vytvořila kubánskou armádu. Sice na ostrově skončila španělská nadvláda, ale od toho okamţiku zůstala Kuba propojena se Spojenými státy americkými, které se zde začaly realizovat a pod vedením generála Wooda se na Kubě vše měnilo podle vzoru USA. (Chalupa, Hübelová, 200, str. 49)
Obr. č 8: Památník Josého Martí, Náměstí revoluce, Havana (Zdroj: vlastní archiv)
Období od 1902 - 1959 20. května 1902 získala Kuba oficiálně samostatnost a prvním prezidentem byl zvolen Tomás Estrada de Palma. Ten byl ale toho roku delegáty donucen podepsat tzv. Plattův dodatek, který udělal z Kuby „protektorát” USA. Cílem dodatku bylo sice zabezpečení míru na ostrově, ale hlavně v něm bylo zakotveno právo USA zasahovat do vnitřních záleţitostí Kuby a dohlíţet na veškeré obchodní vztahy mezi Kubou a jinými zeměmi. Dalším bodem v dodatku bylo právo zakládat na ostrově vojenské námořní základny, včetně Guantánama, které je aktivně vyuţívání americkou armádou aţ dodnes. Největší kámen úrazu je ten, ţe v tomto dodatku je zvěčněn ještě jeden zásadní bod, a to, ţe Plattův dodatek platí za jakéhokoliv reţimu, který je na Kubě. Situace byla katastrofální. Například prvních voleb se mohli zúčastnit jen bílí gramotní Kubánci, vlastnící minimálně 250 US dollarů. Celkem jich volilo asi pouhých 100 tisíc. USA do roku 1959 vlastnily 75% orné půdy, 90% sluţeb a 40% cukrovarů. Ostrovem otřásaly podvody, machinace, americké vojenské intervence a především teror diktátorů, kteří disponovali plnou podporou USA. Bohatá americká klientela si na Kubu jezdila a létala uţívat do nově vzniknutých kasin a hotelů. Také zde byl rozšířen obchod s drogami prostituce. V zemi se nedostávalo pracovních příleţitost zhruba pro million lidí, polovina obyvatel ţila bez elektřiny, ve slumech či dokonce na ulicích, jelikoţ 24
nájemné činilo aţ 30% z platu, a to si skoro nemohl dovolit. Většina lidu neměla lékařskou péči. 90% kubánských dětí bylo nakaţeno parazity. Dělníci zůstávali často bez výdělku, a to proto, ţe jim nebylo umoţněno pracovat po celý rok, ale jen v období sklizně, a zbylou část roku nedostávali ţádný příjem. (Chalupa, 2009, str. 8) Jak jiţ bylo zmíněno, na Kubě se v tomto období střídal ve vedení jeden diktátor za druhým. V roce 1925 se stal prezidentem Kuby Gerardo Machado. Své moci vyuţil tím způsobem, ţe změnil ústavu tak, aby nadále mohl vykonávat úřad i po další volební období. Takto se situace měla aţ do roku 1933, kdy lid projevil nespokojenost s vládou prezidenta. Do této doby totiţ poznala Kuba jen násilí a tyranii. Kdyţ se situace zhoršila natolik (lid se bouřil, demonstroval a stávkoval), byl Machado donucen ostrov opustit. Prezident utekl na Bahamy. Dále pak na prezidentské křeslo byli dosazováni státníci, kteří byli jen pohou loutkou USA. Dalším diktátorem, který na ostrově vlád, byl Fulgencio Batista. Ten dokonce v roce 1952 uskutečnil státní převrat. Jeho reţim a skutky byly ale trnem v oku kubánského lidu natolik, ţe se vzbouřil a Kuba vstoupila do období revoluce. (Fernandéz, 2009, str. 47) [7] Kubánská revoluce Po převratu se dostal na politickou scénu mladý právník Fidel Alejandro Castro Ruz, který podal na Batistu ţalobu u soudu, a to za nelegitimnost nové vlády. Tato jeho akce skončila bez úspěchu. A proto kdyţ to nešlo po dobrém, Fidel Castro zvolil cestu zbraní. Dne 26. července 1953 podnikl útok na kasárna Moncada v Santiagu de Cuba. Bohuţel i tato akce se mladým revolucionářům vymkla z rukou a většina jich zde přišla o ţivot, a další byli zatčeni a posláni do vězení, včetně Fidela Castra (byli posláni naostrov Isla de la Juventud). Po dvou letech jim byla udělena amnestie, a Fidel a jeho přívrţenci odešli do exilu, do Mexika. Tam zformovali revoluční hnutí, jehoţ členem se stal i argentinský lékař Ernesto Guevara de la Serna (přezdíván jako Che). Roku 1965, 25. listopadu vypluli revolucionáři, nazýváni jako „barbudos” na slavné lodi Granma z mexického Tuxpánu směrem ke kubánským břehům. Téměř v cíli byli ale napadeni Batistovými vojsky a zbyla jich jen malá skupina, která se zachránila a rozutekla se do blízkého pohoří Sierra Maestra. Tam se skupina ukrývala aţ do roku 1959. V horách si barbudos vybudovali tábor, vytvořili povstaleckou armádu z kubánského lidu a vycvičili je v silné vojáky, kteří v čele s hrdinami jako je Fidel 25
a Raul Castro, Che Guevara, Camilo Cienfuegos, Frank País, Celia Sánchez a další, zvítězili v boji nad Batistovou diktaturou. Dne 2. ledna 1959 vyhlásil Castro z balkonu radnice v Santiagu de Cuba revoluci. Při svém projevu pronesl významná slova: „Proces změn začíná, a ponížení, které se Kubě dostalo ze strany USA se nebude opakovat.” (Fidel Castro) Tento den se zapsal do novodobých dějin Kuby a také do učebnic historie po celém světě.
Obr. č 9: Fidel Castro a Ernesto Che Guevara, muzeum Santiago de Cuba (Zdroj: vlastní archiv)
Období od 1959 do 1989 Jeden z prvních změn a počinů revoluční vlády bylo zavedení pozemkové reform. Během tří let byla v zemi provedena tzv. analfabetizace, kdy tisíce studentů cestovalo po celém ostrově a učilo negramotnou část obyvatelstva číst a psát. Negramotnost na Kubě, jakoţto v jediné zemi Latinské Ameriky byla zcela odstraněna. V současnosti je na Kubě povinná základní školní docházka a vzdělání je bezplatné. Dalšími změnami bylo například zmrazení cen nájemného a základních potravin. Také byla vyřešena bytová otázka, kdy bylo obyvatelstvu přiděleno 800 000 bytů a 10 000 nových domků pro ně bylo postaveno. Lidem byla zajištěna dodávka pitné vody (v současnosti ji má přes 93% lidu), země je plně zelektrifikována a lidé, kteří jsou sociálně slabšími,neplatí za odběr vody a mají sníţené poplatky za elektřinu a nájemné. Co se týče zdravotnictví, to bylo před revolucí v alarmujícím stavu. Prakticky neexistovala základní zdravotní péče. Většina lékařů v té době odešla do USA a Kubánce suţovaly nejrůznější nemoce a zdravotní problémy.
26
Tato situace se ovšem hned po vítězství začala měnit. V nynější době je lékařská péče zdarma Na druhou stranu, díky tomu, ţe Kuby je omezena v obchodování s jinými zeměmi, existuje nedostatek léků, chybí moderní stroje v nemocnicích, a celkově se lidem nedostává takového komfortu jako je tomu třeba u nás v České republice„V nynější době v zemi provádí praxi více než 67 500 lékařů, což je zhruba o 39% více než u nás.”(Chalupa, 2009, str. 11) Rolníkům byla rozdělena půda, která do té doby byla v rukou cizinců, a to především Američanů (tento akt dal tvář novým vztahům, právě mezi USA a Kubou). Neuběhl ani rok od vítězství revoluce a v únoru 1960 začala Castrova vláda úzce spolupracovat se Sovětským svazem. Celková situace se Spojeným státům vůbec nezamlouvala, a tak na tuto patřičně zareagovaly. Dne 17. dubna 1961 se na Playa Girón vylodila skupina 1500 kubánských exulantů, kteří prošli výcvikem u CIA, s cílem svrhnout Castrův reţim. Tato invaze však skončila naprostým fiaskem pro USA, jelikoţ do tří dnů byli Castrovými vojáky poraţeni. Velkou roli zde sehráli i kubánští civilisté, kteří představovali velkou podporu pro kubánskou armádu. Většina zajatých ţoldnéřů a exulantů padla v boji, a ti co přeţili, byli vyměněni za léky a potraviny pro kubánské obyvatelstvo v hodnotě 53 milionů USD. Tato událost se do kubánských dějin zapsala jako „první poráţka imperialismu USA na americkém kontinentě”. Spojené státy americké hned na to vyhlásili Kubě hospodářský bojkot a pouhých osm dní po invazi uvalil americký president John F. Kennedy na Kubu obchodní embargo, které trvá dodnes. Také veškeré diplomatické vztahy byly přerušeny. [8]
Obr. č 10: Muzeum Playa Girón (Zdroj: vlastní archiv)
27
Embargo má dodnes na svědomí mnoho negativ. Kubánská vláda uvedla v r. 2000, ţe „hospodářská válka a agrese USA proti kubánskému státu a jeho občanům” způsobila do výše zmíněného roku škody ve výši 121 miliard USD. (Sucha, 2008, str. 137, Chalupa, 2009, str. 10, 11) Období od 1989 do 1994 Do roku 1989 pomáhaly Kubě v rozvoji země sovětského bloku. V témţe roce přišel ale pád komunismu a během krátké doby došlo na Kubě k rozpadu zemědělství, ekonomiky a téměř všech odvětví průmyslu. Dalo by se říct, ţe Kubu poskytla humanitní krize. Vznikla více neţ 30% nezaměstnanost, chyběly základní potraviny, nefungoval import ani export, výrazně poklesly dodávky elektřiny a vody. Na ostrově musel být zaveden přídělový systém potravin a dalších základních potřebných věcí. Veškerá doprava se zastavila. SSSR přestala na Kubu importovat ropu. Místo aut, autobusů či traktorů, byli lidé nuceni pouţívat kola (asi půl milionů kol poskytla Čína), koně avolské potahy. Veškerý ţivot a dění upadlo do hluboké regrese. Tato neštastná situace přetrvávala aţ do roku 1994. (Sucha, 2008, str. 136, Chalupa, 2009, str. 13-17) Období od 1994 do současnosti Nepříznivá situace donutila mnoho lidí hledat útočiště jinde, a tak se pouštěli na provizorních vorech směrem k Miami s vidinou lepšího ţivota. Na Kubě od roku 1994 začaly probíhat změny. Vláda začala podporovat zahraniční politiku a její investice, soukromé podnikání se dostalo na vyšší úroveň a Kuba začala pomalu obnovovat obchodní styky se zeměmi východního bloku. Fidel Castro povolil v roce 1993 pouţívání amerického dolaru, coţ pomohlo růstu ekonomiky. Právě koncem 90. let byl cestovní ruch nejsilnějším hospodářským odvětvím. Dnes představuje největší zdroj příjmů. Po odstupu Fidela Castra z jeho funkce v roce 2005, přišly nové ekonomické změny, jako např. přechod zhruba půl milionů státních zaměstanců do soukromé sféry, změny v přídělovém systém, které poukazují do budoucna na jeho úplné zrušení, dále politické změny. Přídělový systém funguje na způsob nákupu potraviny za zvýhodněné ceny, na základě předloţení identifikační karty, tzv. tarjety, za kterou se platí 18 pesos nationales. Kaţdý měsíc má tak kaţdý obyvatel Kuby, ať uţ dítě či dospělý nárok na základní potraviny buď zcela zdarma či za velice nízkou cenu. 28
Toto zajistí fakt, ţe na Kubě prakticky neexistuje hladomor. Ale na druhou stranu, čím dál více obvyvatel tohoto systému zneuţívá. Generace, která Kubu řídí, stárne a podle Castra je třeba členy vyměnit a vládu tak omladit. (Chalupa, 2009, str. 17-20) Tabulka č. 1: Přehled potravin poskytovaných státem
Ceny zboţí v přídělovém obchodě (na tarjetu) Druh Mnoţství Cena (pesos) Rýţe 3,5 kg 0,25 Bílý cukr 1,5 kg 0,15 Hnědý cukr 1,5 kg 0,10 čočka 1,5 kg 0,70 Špagety 1 kg 0,65 Sůl 1 kg 0,30 Mýdlo 1 ks 0,60 Prací prášek 1 kg 0,70 Vejce 9 ks 0,15 Mléko 1l 0,25 Chléb 1 ks denně 0,15 Hovězí maso 0,5 kg 0,70 Sýr 0,5 kg 0,50 Rybí konzerva 0,5 kg 0,50 Káva balíček 0,50 Olej 0,5 l 0,20 (Zdroj: vlastní archiv)
Historie Kuby je ve srovnání s historií České republiky velice krátká, avšak podle mého nározu bohatá. Pro Kubánce je například rok 1959 velice čerstvým datem a většina populace ho zaţila. Nejdůleţitější historické historické události se odehrály během poměrně krátké doby a z toho plyne jejich silná národní hrdost a proţívání státních svátků a jiných příleţitostí spojených s historickými událostmi. A právě Kuba je velice názorným příkladem toho, jak historické mezníky tuto zemi ovlivnily Ať uţ záporně válkami a ztrátami nejen lidských ţivotů, ale také přírodního a kulturního bohatství. A na druhé straně kladně, kdyţ vezmeme v potaz vliv španělské kolonizace a zanechání nespočet kulurních památek, či další přínosy ekonomické a společenské.
29
3.2.2
Kulturní památky
Na Kubě je moţno navštívit mnoho míst, která jsou zapsána na seznamu UNESCO. Nejznámějšími jsou: historické jádro Havany, Trininad a údolí Valle de los Ingenios, pevnost El Castillo de San Pedro del Morro, údolí Viňales, nejstarší kákovníkové plantáţe na jihovýchodě ostrova, historické jádro Cienfuegos a historické jádro města Camaqüey. Stará Havana Někdy přezdívaná jako Paříţ Karibiku, je hlavním a největším městem Kuby. Původně byla zaloţena v r. 1514 Diegem Velázquezem., na jiţním pobřeţí. Díky svým archetoktinickým památkám byla v r. 1982 vyhlášena místem světového dědictví UNESCO. Tato historická část je nejrozlehlejším centrem koloniálního stylu v Latinské Americe. Je charakteristická hispánsko-andaluskou architekturou. V této části se nachází mnoho kostelů, klášterů, muzeí, galerií, historických budov, uliček a náměstí. Jedním z nejkrásnějších míst města je náměstí Plaza de la Catedral,kterému dominuje Catedral de La Habana, a kde jsou údajně uloţeny ostatky Kryštofa Kolumba. Z některých paláců a domů se staly hotely, bary a restaurace, které nyní slouţí turistům. Pokud turista navštíví Havanu, neměl by vynechat další památky, jako např.: Muzeum del Ron, kostel Iglesia de Nuestra Seňora de la Merced, rodný dům národního hrdiny Josého Martího, námořní přístav s pevností El Castillo del Morro, budovu Capitolia a další.
Obr. č. 11: Budova Capitolia, Havana (Zdroj: vlastní archiv)
30
Trininad Město, leţící na pobřeţí Karibského moře, typické svými dláţděnými ulicemi a domy pastelových barev, zaloţené v roce 1514 Diegem Velászquezem, se v roce 1988 zařadilo na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Je zároveň nejhezčím koloniálním a třetím největším městem na Kubě. V 17. – 19 st. bylo významným střediskem obchodu s cukrem a otroky. Typické je také ţeleznými či dřevěnými mříţemi na domech, které zde byly umísťovány na okna a dveře z důvodu ochrany před útoky pirátů. Hlavním bodem je centrální náměstí Plaza Mayor, kde se nachází nejznámější kostel Nejsvětější Trojice. Ve měste se nachází několik muzeí – muzeum archeologie, architektury, muzeum A. Humbolta, muzeum Boje proti banditům, či Dům muziky a umění. Také je moţno navštívit keramickou dílnu, ve které se vyrábí tradiční kubánská keramika.
Obr. č. 12: Náměstí Plaza Mayor, Trinidad (Zdroj: vlastní archiv)
El Castillo de San Pedro del Morro Jihozápadně od centra města cca 10 km se u ústí zátoky Bahía de Santiago de Cuba se tyčí pevnost Castillo del Morro. Pevnost měla původně chránit proti nájezdům pirátů. V roce 1775 byla upravena na věznici a od roku 1898 slouţí opět jako pevnost. Od roku 1997 je zapsaná na seznamu světových kulturních památek UNESCO. V této pevnosti se snoubí středověké prvky s renesančními principy geometrických tvarů. Součástí je padací most, centrální nádvoří, podzemní chodby, či trojúhelníková luneta. Turisté mohou navštívit i muzeum pirátství, které je součástí pevnosti. Stálá expozice je věnována pirátským útokům na město Santiago de Cuba. Kaţdý večer se zde koná obřad, kdy vojáci oblečeni v dobových uniformách absolvují cestu z majáku Faro del Morro na pevnost, kde vztyčí vlajku a přesně v době západu slunce vystřelí dělovou kouli z kanonu. (Baker, 2007, str. 214) 31
Oblast Viňales V okolí města Pinar del Río se rozprostírá krajina s úrodnou půdou. Zde se nacházejí největší tabákové plantáţe. Architektura měst a vesnic je typická pro svůj koloniální styl. Obyvatelé si dodnes zachovali nejen původní jednoduché domy, ale také způsob zemědělství a ţivota, který zde přetrvává jiţ po několik století. Právě díky tomu si toto místo zaslouţilo zapsání na seznam UNESCO. Porosty. V údolí Viňales, v pohoří Sierra de los Organos se nachází tzv. mogoty. Vznikly zde asi před 100 miliony lety a to následkem eroze, ze kterých se postupně stávaly velké jeskyně o výšce aţ 300 m. Oblast je oficiálně zařazena mezi národní památku. Cienfuegos Toto město je oproti jiným mladší. Bylo osídleno Španěly aţ v roce 1819. Před nimi zde ale ţili Francouzi, které ho zaloţili. Město je povaţováno za obchodní centrum a nákupní křiţovatky pro tabák a cukrovou třtinu. V centru je moţno obdivovat náměstí Plaza de Armas, palác Ferrer či biskupství. Zajímavostí je prolínání francouzské a španělské archiktektury. Camaqüey Krajské město stejnojmenné provincie se 70 000 obyvateli bylo zaloţeno v roce 1514. Je to typické koloniální město s úzkými nepravidelnými uličkami a mříţemi ve dveřích a oknech. Symbolem města jsou tzv.Tinajones, které zde lze spatřit v kaţdém koutu města. Jedná se o obrovité nádoby, dosahující výšky aţ dvou metrů, zhotovené z hlíny z nedalekého pohoří
Sierra
vyuţívány
de
Cubitas.
k zachycování
Jsou dešťové
hlavně vody
a uskladňování potravin. Camagüey je také Obr. č. 13: Hliněné nádoby Tinajones (Zdroj: vlastní archiv)
nazýváno městem kostelů, kterých se zde nachází 10. K nejvýznamnějším kostelům patří
např.Iglesia de Nuestra Seňora de la Soledad z roku 1776.
32
Během mých pobytů na Kubě jsem všechny výše zmíněné památky navštívila. Kaţdého turistu zajímá něco jiného. Mně zajímá historie a historické památky a musím říci, ţe jsou krásné a doporučila bych je všem turistům. Nejvíce mě ale uchvátila příroda a mogoty, které jsem nikde jinde neviděla. Zklamalo mě město Trinidad, které bylo přeplněno turisty a místní obyvatelé na nich chtěli jen vydělat, tím pádem toto místo ztrácelo tak na kouzlu a atmosféře, kterou slibují všichni turističtí průvodci. Podle mého názoru by na seznam UNESCO mělo patřit více míst. Kuba nenabízí jen tato turisticky známá místa, ale také téměř 300 muzeí, 120 galerií a 70 divadel. Turisty, které zajímají starší památky, bych jako turistický průvodce zavedla do města Baracoa, kde se nachází jeskyně Las Cuevas del Paraíso. Uvnitř je ukryt poklad v pobodě zachovaných nástrojů, sošek bohů, amuletů a dalších předmětů, které pouţívali první obavetelé Kuby, indiánský kmen Taínů. (Matoušková, 2011, str. 38, Rodríguez, 2011, str. 21-27)
3.3 3.3.1
Selektivní předpoklady Politické předpoklady
Polický systém a uspořádání Kuba se dělí do 16 provincíí a jednoho okrsku – ostrova Isla de Juventud. Okresů má ostrov 167. Kaţdá provincie Kuby je samostatná, má svoji vlastní elektrárnu a také své zemědělství, tzv. příměstské zemědělství. Kaţdá provincie také produkuje potraviny, kterými je celý region zásobován. Současná ústava Kubánské republiky, schválena 97, 7 procenty voličů (mohli hlasovat voliči, kteří dovršili 16 let), byla přijata v roce 1976. Podle ní je Kuba socialistickou republikou, jejímţ svrchovaným vládním orgánem je Národní shromáţdění lidové moci (ekvivalent parlamentu). Národní shromáţdění (má 609 členů, volených na pět let) pak volí Národní Radu ministrů a předsedu Státní rady, jenţ se stává hlavou státu a zárověň předsedou vlády a také soudce Nejvyššího soudu. V současnosti tuto pozici zastává Raúl Castro Rúz, a to od roku 2008. Také je vrchním velitelem Revoluční ozbrojené síly a předsedou komunistické strany (Partido Comunista de Cuba). Co se týče politických stran, tak právě strana komunistická je od roku 1965 jedinou ústavně povolenou vládnoucí stranou na ostrově. Hlásí se k ní 80 % obyvatelstva. Kromě ní 33
ale na ostrově působí strany další, a to liberálové, křesťanští demokraté a sociální demokraté. Jsou to strany oficiálně nepovolené. Od roku 1960 fungují na Kubě tzv. CDR (Comités de Defensa de la Revolución). Jsou to Výbory na obranu revoluce. Dalo by to přirovnat k síti sousedských organizací po celé zemi. Výboru se zaměřují na dění ve všech ulicích. Z tohoto plyne určitý druh nesvobody, kdy obyvatelé musí být opatrní na to, jak se chovají, co dělají či říkají, protoţe si nikdy nemohou být jisti, kdo je nahlásí za nevhodné chování. V rámci politiky cestovního ruchu bylo na Kubě zřízeno v roce 1994 Ministerstvo cestovního ruchu, MINTUR. V současné době funkci ministra zastupuje Manuel Marrero Cruz. Toto ministerstvo centrálně řídí cestovní ruch. Téměř ve všech větších a turisticky důleţitých městech a destinacích má své zastoupení. Má ho také v zahraničí, např. v Německu, Argentině, Mexiku, Venezuele, Španělsku, Rusku a dalších státech. V České republice toto zastoupení neexistuje. Pro turisty je také moţno čerpat informace o cestovním ruchu na webových stránkách www.cubatravel.cu, spravovaných tímto ministerstvem. [9]
Obrázek č. 14: Správní politické rozdělení Kuby (Zdroj: one.cu)
3.3.2
Ekonomické předpoklady
Zemědělství Toto odvětví má na Kubě velký význam. V roce 1957 byly z celkové rozlohy vyuţitelné půdy (asi 7,6 mil. ha) vyuţívány pouze 2 mil. ha (26 %). Na pastviny připadaly asi 4 mil. ha (53 %). Čtvrtina půdy byla v drţení občanů USA. V současnosti přes 80 % ploch zemědělské půdy vlastní státní statky. Hlavní část plochy připadá na ornou půdu, 34
zbytek na dobytek. Zemědělství tvoří 7 % podílu na tvorbě HDP. Stát uzavírá se soukromými zemědělci roční smlouvy, aby mohly být určeny plány produkce kaţdého pozemku, a 90% produkce musí být prodáno státu za cenu, kterou stanoví vláda. Producenti současně musí platit daně z těchto pozemků. V zemědělství v současnosti pracuje 19, 7 % obyvatel a 75,4 % ţije ve městech. (Chalupa 2002, str. 96) Tento sektor v r. 2008 po hurikánech utrpěl velké ztráty. V r. 2009 ovšem zaznamenal nárůst o 4,5 %. Do konce r. 2009 vláda rozdala 920 000 ha, coţ činí 54 % z celkové neobdělané půdy. Nejdůleţitější a nejznámější zemědělské plodiny jsou tabák, cukrová třtina a citrusové plody. Citrusové plody jsou situovány do oblastí, kde hrozí nejméně cyklónů. Např. v oblasti Camagüey je pěstováno nejvíce pomerančů. Rýţe je další plodinou, která je důleţitou sloţkou potravy. D roku 1958 zde převládal 78% dovoz. Domácí produkce začala vzrůstat aţ po roce 1966. (Chalupa 2002, str. 97) Průmysl Průmysl na Kubě byl znárodněn v březnu 1968. Tvoří asi 35 % HDP. Převládá zde především potravinářský průmysl – cukrovarnictví a zpracování tabák, a to díky dobrým přírodním podmínkám. V 60. a 80 letech zde díky spoluprácí s RVHP vzniklo mnoho strojírenských závodů, cementáren, chemických závodů, rafinerií a spotřebního průmyslu. V současné době se nachází v ţalostném stavu. Budovy jsou neudrţované, stroje jsou zastaralé a vysoce poruchové. To vede spolu s nízkou morálkou pracovníků k nízké produktivitě a k nestabilitě dodávkách. Největší část HDP z tohoto odvětví zaujímá cukrovarnictví. Od začátku 19. století patří Kuba ke světovým producentům cukru. (V roce 1800 na ni připadalo 14, 3% v roce 1850 jiţ 19 % v roce 1950 17,1% a v závěru minulého století kolem 10 % světové výroby cukru). V roce 1986 na Kubě existovalo 156 cukrovarů. V roce 2002 se kubánská vláda rozhodla o odklonu od cukrovarnictví a místo toho plochy vyuţít spíše pro chov dobytka a zemědělství. (Chalupa 2002, str. 99)
35
Tabákový průmysl je proslulý po celém světě. Tabák je pěstován na rozsáhlých plantáţích, především v oblasti Pinar del Río. Poté je zpracováván v tabákových továrnách.
Doutníky
jsou
vyráběny ručně. Práce zde trvá 8 hodin denně za 400 národních pesos (8 800 Kč). Na Kubě jsou vyráběny
silné
doutníky
„Premium Cigars“ se zemitou vůní
prvotřídní
Nejznámější
značky
kvality. jsou
Cohiba, Monte Cristo, Romeo y Juliata, Simon Bolívar a Punch. Ročně je zde ubaleno přibliţně
Obr. č 15: Sušárna na tabák, Pinar del Río (Zdroj: vlastní archiv)
500 milionů doutníků, z toho je 100 milionů určeno pro vývoz. Tímto se Kuba řadí na první místo na světě ve výrobě doutníků. Dalším velmi známým produktem známým po celém světě je kubánský rum. Historie sahá aţ do roku 1493, kdy Kryštof Kolumbus dovezl na Kubu cukrovou třtinu k pěstování. První rumárna na ostrově byla zaloţena ve městě Santiago de Cuba v roce 1862 rodinou Bacardí, pod stejnojmennou značkou. Asi nejznámějším závodem je Santa Cruz del Norte nacházející se poblíţ Havany. Značka „ Havana Club“, která se zde vyrábí, je jedinou mezinárodní uznávanou značkou ve světě. Vyrábí několik druhů tohoto rumu Havana Club Aňejo Especial, Havana Club Aňejo Reserva, Havana Club Aňejo 7 Aňos, Havana Club Cuban Barrel Proof, Havana Club Aňejo 15 Aňos, Havana Club Maximo Ron Obr. č 16: Druhy kubánského rumu (Zdroj: vlastní archiv)
Extra Aňejo. V současnosti se na kubánském
trhu objevuje asi 60 druhů rumů, např. Cubay, Santiago či Santería. 36
Kuba patří mezi přední světové producenty koncentrátů niklu, který produkují velké úpravny v Nicaru a v Moa. Nachází se zde třetí největší zásoby niklu na světě. Kuba je také na šestém místě na světě v těţbě niklu s podílem 5% na světové produkci. Ročně se ho vytěţí přes 70 tisíc tun. Zásoby niklu by Kubě podle odhadů mohly při současném tempu těţby stačit na dalších padesát let. Na ostrově se nachází 34 % světových zásob niklu. Těţba niklu zůstává pro Kubu zásadní, i kdyţ ceny v roce 2009 zdaleka nedosahovaly částek z let 2006-2007. Cena niklu klesla z 37 230 USD/t (rok 2007) na 14 655 (rok 2009), coţ znamená pokles o 54 %. (Chovancová, 2011, str. 31) Produkce ropy a plynu na konci roku 2009 dosahovala 4 miliony tun, coţ pokrývá 47 % kubánské spotřeby. Denně stát odebírá 92 tisíc barelů subvencované venezuelské ropy. Ropa je spalována v tepelných elektrárnách a dosahuje špatné kvality. Ropné naleziště jsou rozdělena do 59 bloků. V nich operuje sedm zahraničních společností. Státní ropnou společností je CUPET. Sluţby Sluţby tvoří asi 70 % HDP. Tyto sluţby zahrnují hlavně cestovní ruch a vývoz zdravotníků do 80 zemí světa, hlavně do Venezuely. Příjmy za tento typ vývozu činí 5 mld. Kč.(Rodríguez, 2011, str. 56) Školství Vzdělání je v zemi na vysoké úrovni. Negramotnost se podařilo odstranit během tří let po revoluci, kdy probíhala tzv. alfabetizace. Fidelovi spolubojovníci a mladí lidé chodili do vesnic a učili negramotné lidi číst a psát. Do svých pěti let děti navštěvují mateřskou skolu. Poté absolvují 1. a 2 stupeň základní školy, střední školu, vysokou školu a univerzitu třetího věku. Vysokou školu má vystudovanou přes 20 % obyvatel. Vysokoškoláci mají stravu a ubytování na kolejích zdarma a navíc dostávají 100 CUP měsíčně. Nejvíce jsou studovány vysoké
školy
pedagogické,
lékařské
a
zemědělské. Tyto školy jsou na velmi vysoké úrovni a na Kubu jezdí studovat studenti z ostatních zemí, např. Bolívie, Nikaraguy a
Obr. č 17: Ţáci první třídy základní školy, Trinidad (Zdroj: vlastní archiv)
Venezuely. Nejvýznamnějšími univerzitami jsou v Havaně a Santa Claře. Zajímavostí 37
je zahájení školního dne. Děti se sejdou u sochy José Martího, vztyčí zde vlajku a zazpívají hymnu. Školáci jsou také rozpoznatelní podle barvy uniformy. Na 1. stupni nosí oblečení červené barvy. Děvčata nosí sukně a chlapci kraťasy a bílou košili. Kolem krku mají uvázaný šátek. Na 2. stupni nosí kalhoty, či sukni béţové barvy s bílou košilí. Na střední škole tmavomodré kalhoty, či sukni a světle modrou košili. Vysokoškoláci mohou chodit oblečeni jak chtějí, s výjimkou studentů lékařské a zemědělské fakulty, kteří nosí pracovní oděv. Zdravotnictví Jak jiţ bylo v práci zmíněno, velká část doktorů odjela po revoluci do USA a zdravotnictví prodělalo krizi. V dnešní době se jeden lékař věnuje o 119 pacientů. Zdravotnicví je třístupňové, kdy ten nejniţší je na úrovni našich obvodních lékařů. Na druhé úrovni jsou odborní lékaři, kteří sídlí v nemocnicích a menších střediscích na rozdíl od lékařů obvodních, kteří většinou ordinují ve svých vlastních domech. Nejvyšší úroveň je realizována prostřednicvím specializovaných doktorů, například onkologů, neurologů či chirurgů. Kubánští obyvatelé jsou osvobozeni od veškerých poplatků a neplatí ani zdravotní pojištění. Ale částo chybí přístroje v nemocnicích a léky v lékárnách. Je to způsobeno omezením Kuby obchodovat s jinými zeměmi. (Chovancová, 2011, str. 31) Z hlediska předpokladů cestovního ruchu bych vytyčila pozitiva i negativa. Turista, který letí na Kubu, nepotřebuje ţádná očkování. Neexistuje zde výskyt malárie, ţluté zimnice ani jiných dalších nemocí. Všechny se podařilo vyhubit. A to i včetne horečky Dengue, která má na nedalekém ostrově Haiti na svědomí smrt spousty lidí. Pro turisty je dalším pozitivem i to, ţe ke kaţdému hotelu na Kubě je přidělen doktor. Na druhou stranu existuje, ţe ve výjimečných případech, kdy turista onemocní, nebude schopen dostat své léky z důvodu, ţe na Kubě nebudou k dispozici. Celkově bych si dovolila tvrdit, ţe Kuba je v tomto směru bezpečnou zemí pro turistu. Specikifem kubánského zdravotnictví je také tzv. ozdravný cestovní ruch. Za tímto druhem cestovního ruchu jezdí na Kubu mnoho turistů, především obyvatelé Latinské Ameriky. Často se zde tito turisté-pacienti léčí s očními vadami, neurologickými problémy a jinými onemocněními. „Kuba společně se zeměmi Bolívie, Venezuela, Antigua, Barbuda, Dominika, Ekvádor, Nikaragua, Svatý Vincenc a Grenadiny tvoří 38
společenství ALBA. Tyto země mezi sebou používají vlastní měnu tvz. sucre. Pacienti ze zemí ALBA jezdí na Kubu na ozdravné pobyty, které jim hradí stát právě v této měně. I Kubáncům hradí tyto pobyty stát. Ozdravné pobyty trvají v rozmezí jednoho až tří měsíců, a proto jsou pro národní ekonomiku mnohem přínosnější než běžné pobyty u moře.“ (Matoušková, 2011, str. 48)
3.3.3
Demografické předpoklady
Kuba je etnicky velmi rozmanitá, obývají ji španělsky mluvící Kubánci, pocházející především z obyvatel historického Španělska a černošské západní Afriky. V době, kdy bylo na Kubě provedeno historicky první sčítání lidu (1774), zde ţilo 171 620 obyvatel. Většinu tvořili bílí kolonizátoři, čtvrtinu černí otroci a zbytek obyvatelstva byli míšenci. Co se týče otroků, tak těch v rozmezí sta let, na přelomu 18. a 18. století bylo přiveţeno ze západní Afriky 1,2 milionů. Během válek a bojů za nezávislost ale došlo k poklesu obyvatelstva. Po vzniku samostatnosti státu nastal růst obyvatelstva, kde se tento trend zvyšoval kaţdoročně o 3%. Během prvních třiceti let 20. století, vlivem imigrace došlo k dalšímu zvýšení počtu obyvatel na ostrově. V roce 1990 dosahoval 11 milionů. Po roce 2000 začalo docházet ke stagnaci růstu, ba dokonce k mírnému poklesu. Obyvatelstvo stárne a sniţuje se porodnost. [10] Nyní zemi rasově tvoří především běloši 65, 5 %, mulaté 24,86 % a černoši 10,08 %. V zemi ţije značná - aţ 1% - čínská menšina obývající v Havaně vlastní čínskou čtvrť. Původní indiánské kmeny byly v průběhu španělské kolonizace vyhubeny a původní populace jiţ na ostrově neexistují, byť někteří obyvatelé se stále hlásí ke své indiánské krvi. “Počet obyvatel na Kubě k 31. 12. 2010 činil 11 240 841, z toho 5 611 483 mužů a 5 629 358 žen.“ (Matoušková, 2011, str. 50) Nejvíce lidí ţije v Havaně (2,2 miliony) a dalších provinčních městech, jako jsou Santiago de Cuba (450 000), Holguín (245 000) a Guantánamo (210 000).[10]
39
3.3.4
Sociologické předpoklady
Náboţenství Kuba je tradičně římsko-katolickou zemí s vlivem afrokubánského náboţenství Santería, které jsem bylo přiveţeno s africkými otroky. Toto náboţenství je zaloţeno na velice striktním uspořádaním bohů (Orishas) s lidskými vlastnostmi a zodpovědností za různé oblasti ţivota, např. Obatalá, Yemayá, Changó, Ochún a další. Jim jsou stavěny oltáře a dávány obětiny, od květin různých barev aţ po mrtvá zvířata. Santería má svou typickou hudbu, obřady, svátky a některé zdroje uvádějí, ţe součástí je také černá magie. Neţ přišla revoluce, většina obyvatelstva se oficiálně hlásila ke katolické víře, ale kostely ve skutečnosti zely prázdnotou. Zlomek obyvatelstva praktikoval islám či ţidovské náboţenství. S příchodem Castra a jeho revoluce bylo vyhoštěn přes sto kněţí a další odešli dobrovolně, jelikoţ katolické víře se na ostrově zavřely dveře. V roce 1962 se Kuba stala oficiálně ateistickou zemí. Dokonce po nějakou dobu byly zakázány Vánoce. Po návštěvě papeţe Jana Pavla II. v roce 1998 byly tyto svátky obnoveny. V současné době se k této víře hlásí 60% obyvatelstva. Je ale zajímavé, ţe zároveň praktiktují víru Santerie. Tyto dvě náboţenství se velice prolínají. Co se týče dalších náboţenských směru, tak moc rozšířené nejsou. K protestantské církvi se hlásí asi jenom 6% Kubánců. Dokonce existuje na Kubě i jeden pravoslavný kostel, otevřený v roce 2008, v Havaně. Celá situace vývoje náboţenství je monitorována reţimem. [11]
40
Kultura Kubánská kultura je plná ţivlů. Umělci ţijí v jakémsi vakuu a hledají způsob sebevyjádření nejrůznějšími způsoby. Asi nejvíce to dokáţí tancem a hudbou. Poměrně dost jich má výtvarný talent. Během mých dvou návštěv mě naprosto tato kultura uchvátila. Také jsem navštívila světově proslulého malíře Luise Eliadese Rodrígueze, jehoţ obrazy jsou prodávány a vystavovány na vernisáţích po celém světě (viz. Obr. 19). Lidé jsou stále veselí, tančí a zpívají při kaţdé přileţitosti, ať uţ doma, na ulici nebo v obchodě. Na kaţdém rohu je moţno si zakoupit nádherné obrazy, které vyjadřují historii této země a jejich obyvatel, pocity lidí a krásu ostrova.
Obr. č. 18: Obraz s afrokubánskými motivy, Baracoa (Zdroj: vlastní archiv)
41
3.4 3.4.1
Realizační předpoklady - dopravní Silniční doprava
Na ostrově je především vyuţívána silniční doprava. Kuba má velice širokou síť silnic a dálnic. Ty zde ale nejsou ve velmi dobrém stavu. Jsou plné výmolů a prohlubní. Celková délka silnic a dálnic na ostrově je 60 858 km. Touto délkou se řadí na 74. místo na světě. Celková hustota silniční sítě je tedy 54, 8 km/100 km2. (Chalupa, 2002, str. 100) [12]
Obr. č. 19: Silnice Careterra Central (Zdroj: wikipedia.org)
Na silnicích je moţno spatřit nejrůznější druhy dopravních prostředků. Autobusová doprava je velmi rozšířená. Autobusy jsou ale většinou upravené nákladní vozy a navíc v nich není dostatek místa a pohodlí. Nejtypičtějšími jsou americké automobily z 50. a 60. let, především značek Cadillac, Ford, Chevrolet, Jaguar či Porsche. Ale zhruba kaţdé čtvrté auto pochází z bývalého SSSR (Volha nebo Lada). Také
se
na silnicích
prohání
československé škodovky. A je třeba Obr. č. 20: Americký automobil (Zdroj: vlastní archiv)
poznamenat, ţe kromě aut je nutno počítat i s provozem taxíků, tzv. „coco taxi“, droţkami s koňmi, či jiných
autentických a velmi zajímavě vypadích dopravních prostředků. [13]
42
3.4.2
Ţelezniční doprava
Tento způsob dopravy zde není aţ tak vyuţívaný. Celkem má 11 968 km. Normální rozchod má 4 226 km, z toho 140 km elektrizovaných. První ţeleznice byla postavena v roce 1837, která slouţila k převozu cukrové třiny.Ostrovem vede jedna hlavní trať z Havany do Santiaga. Zde jezdí vlaky známé jako „especiales“, které mají dokonce klimatizaci.
3.4.3
Lodní doprava
Kuba má 240 km splavných toků. Důleţitou roli hraje námořní doprava, ze které se 40 % realizuje přes přístav v Havaně, největším na ostrově. Z něj plyne nejvíce kubánského importu. Většina kubánských přístavů slouţí pro sportovní a rybářské jachty. Dalšími jsou nákladní, těch se zde nachází 29, a přístavy s vojenskými zónami. Vyuţívána je také přeprava trajektem, např. z Havany na ostrov Isla de la Juventud. [13] „V poslední době došlo k obnovení výletních lodí na ostrov – Dream Thomson, Gemini, Discovery a Adriana.“ (Matoušková, 2011, str. 60)
3.4.4
Letecká doprava
Na ostrově se nachází 165 letišť. Z toho 70 má zpevněnou přistávací dráhu a 95 je jich nezpevněných. Letiště jsou umístěna v kaţdé provincii. Hlavní leteckou společností je zde Cubana de Avanción. Ta zprostředkovává jak domácí, tak mezinárodní lety. Nejvýznamější roli hraje letiště v Havaně José Martí. Z tohoto místa je moţné letět do 33 zemí světa. Nejčastější jsou přímé lety do Španělska, Itálie, Francie, Kanady, Mexika a Velké Británie. K leteckým společnostem, které zde působí, patří Air France, Aeroflot, Aerocaribean, Aerogaviota, ALM, Antillean Airlanes, AOM, Cubana de Aviacion, United Airlines, Iberia, Martinair, Virgin, Mexicana, Air Canada a další. Kuba disponuje šesti mezinárodními letišti, a to ve městech: Havana, Santiago de Cuba, Varadero, Camagüey, Holguín a Ciego de Ávila. Na všechny tyto letiště jsou realizovány přílety turistů. Coţ osobně povaţuji za velice kladný předpoklad cestovního ruchu. (Matoušková, 2011, str. 57) [13]
43
3.5 3.5.1
Realizační předpoklady – materiálně – technické Ubytování
Klasifikace ubytovacích zařízení není standartizována jako je tomu u nás, ale jeho nabízený sortiment je široký. Turista se můţe ubytovat v hotelu, hostelu, motelu, apartmánu, soukromé vile. Pokud nemá vysoké poţadavky, je moţno vyuţít i kemp, chatky nebo si také pronajmout privátní pokoj přímo u kubánské rodiny. Hotely Na Kubě existují tři řetězce nejvyšší kategorie. Jsou to hotely SON MELIA, PARADISOS a GRAND MELIA. Tyto hotely jsou postaveny za pomoci španělských a italských firem. Dalšími řetězci jsou Islazul, Bluebay, Iberostar, Paradisos, Horizontes, Gran Caribe a další. Specikifem v této oblasti je to, ţe Kuba a Španělsko spolupracují na základě smlouvy, kdy stavba hotelu je na náklady španělské strany, provoz na té kubánské a zisky jsou rozděleny na dvě poloviny. Po určité době hotel připadne do vlastnictví Kuby. V současnosti 90% hotelů patří kubánskému státu. Hotely jsou zpravidla rozděleny do pěti tříd, označeny hvězdičkami. Za správu kvality a úrovně zodpovídají jednotlivé tzv. ministerské kanceláře, a to zvlášť v kaţdém regionu. Navíc neexistuje ţádný kontrolní orgán, který by pravidelně kontroval, zda hotel můţe oprávněně pouţívat tolik hvězdiček, kolika se oficiálně prezentuje. Je nutno poznamenat, ţe např. hotel s pěti hvězdičkami na Varaderu neodpovídá pětihvězdičkovému hotelu v Holguínu. Během mých pobytů na Kubě jsem se o tom přesvědčila. Fakt, ţe nelze srovnávat úroveň hotelů a dalších ubytovacích zařízení můţe mít negativní vliv na spokojenost turistů. Celkem je na Kubě přes 430 hotelů, které disponují více neţ 52 300 pokoji. Počet přenocování do minulého roku dosáhl aţ ke 15 751 496.
Další
rozdíl
v ubytovacích
Obr. č. 21: Hotel Nacional, Havana (Zdroj: vlastní archiv)
sluţbách mezi Kubou a Českou republikou je ten, ţe Kubánci si nemohou finančně dovolit pobyt v hotelích jiţ zmíněných hotelových řetězců, a proto pro ně existují hotely podstatně levnější, niţší kvality. (Rodríguez, 2011, str. 11) [14] 44
„Casa particular“ Tento druh ubytování je levnější neţ hotel. Je vhodný pro turisty, kteří nevyuţili sluţby cestovní kanceláře, ale cestují tzv. „na vlastní pěst“. Většinou jsou to domy Kubánců, kteří pronajímájí privátní pokoj. Zpravidla jim poskytují také stravu, kdyţ o ní má turista zájem. Tyto domy jsou označeny speciální značkou, ve tvaru kotvy (modrá značka představuje ubytování pro zahraniční turisty a červená pro místní obyvatelé). Podle mého názoru by se casas particulares daly přirovnat k našim penzionům. Aby Kubánec mohl tuto ţivnost provozovat, musí platit paušálně 300 CUC za měsíc, bez ohledu na to, jestli jeho dům navštívili turisté či ne. (Pozn. CUC = tzv. peso convertible, název kubánské měny, pouţívané především turisty, 1 CUC je přibliţně 16, 024 Kč) [15] Myslím si, ţe tento druh ubytování skýtá větší poznání kubánské kultury, běţného ţivota a poznání samotnýh Kubánců. Na druhé straně musí být turista připraven na menší komfort neţ v hotelu. „Campismos“ Campismos, neboli kempy je oblíbené předvším u místního obyvatelstva a to z toho důvodu, ţe je pro ně cenově nejvíce dostupné. Tyto zařízení mohou vyuţít i zahraniční turisté. Obzvláště pak ti, kteří preferují pobyt v přírodě, v blízkosti řek či moře. Zpravidla se jedná o menší betonou chatku. Také existuje moţnost si v areálu postavit svůj vlastní stan.
3.5.2
Stravování
Stravovací zařízení jsou rozděleny podle způsobu placení. A to, zda strávník platí v místní měně „pesos nacionales“ nebo v turistické měně CUC. Restaurace pro turisty lze najít hlavně v turistických oblastech a v městech. Kvalita pokrmů a poskytovaných sluţeb je na vyšší úrovni neţ v restaracích pro Kubánce.
45
„Paladres“ Zde nelze ani očekávat jídelní a uţ vůbec ne nápojový lístek. Typickými pokrmy je vepřové maso s rýţí a černými fazolemi. Nezamyslitelnou součástí je také dezert, např. mangová marmeláda se sýrem a nesmí chybět káva. Aby Kubánec mohl provozovat tuto ţivnost, musí jeho restaurace mít minimálně 12 míst a také je nezbytné udrţovat hygienu a dodrţovat vládní předpisy. Podle mého názoru to ale není vţdy dodrţováno. Měla jsem moţnost navštívit několik takovýchto restaurací. Jídlo bylo velice chutné, personál velmi přátelský a ochotný, ale pro turistu, který je zvyklý na český komfort a kvalitu, to není nejvhodnější způsob stravování. „El Rápido“ Slovo rápido znamená rychlý. To také odpovídá tomuto stravovacímu zařízení. Zde si zákazník můţe na počkání objednat pizzu, housku se sýrem či salámem, sendvič či různé druhy nápoje. El rápido bych přirovnala k našim stánkům s rychlým občerstvením.
46
4
Vývoj a charakteristika cestovního ruchu na Kubě
Cestovní ruch je hlavním pilířem kubánské ekonomiky. Tvoří 40 % HDP. V r. 2009 počet turistů vzrostl o 3, 3 %. V tomto odvětví pracuje přibliţně75 000 – 100 000 obyvatel. V r. 2009 tento ostrov navštívilo 2, 475 miliónů turistů. Největší počet tvoří Kanaďané, přibliţně 9 000 turistů. Nejvíce navštěvovaným místem je Varadero, kde je vybudováno kolem 50 hotelů, Havana, Holguín a Cayo Coco. Vývoj tohoto odvětví bych rozdělila do několika období: 1. Období 1901 – 1958 První vlna rozvoje přišla, kdyţ se Kuba osvobodila od španělské nadvlády a stala se z ní Kubánská republika. Na ostrov začali příjíţdět turisté, především z USA. Byla to hlavně bohatší vrstva amerických občanů, kteří si jezdili na Kubu uţívat tropického počasí, rumu, doutníků a v neposlední řadě na ostrov také jezdili za v tu dobu rozvkétající se prostitucí. Cestovní ruch byl často spojován s drogami, zločinem a hazardem. Také se říká, ţe v tomto období byla Havanou jednou z metropolí obchodu s narkotiky. Zatímco pro místní obyvatelstvo situace nebyla příznivá, (lidé trpěli hladem, suţovaly je nemoci, vzdělání nemělo ţádnou úroveň, byla velká nezaměstnanost a lidem chyběly jak základní potraviny, tak i střecha nad hlavou) cestovní ruch vzkvétal. Po cukrové třtině, rumu a tabáku, to byl další velký zdroj deviz. Do roku 1959 rostly příjmy z turismu ročně o 8%. (Rodríguez, 2011, str. 39) 2. Období 1959 – 1990 Hned po příchodu revoluce začala nová éra. Většina barů a kasín byla na nařízení tehdejšího kubánského prezidenta Manuela Urrutia uzavřena. Z ostrova byly vymíceny neduhy jako výše zmíněné drogy, prostituce a nebezpečný hazard. A právě v této době začal být vydzvihován potencionál pro zdravý rozvoj cestovního ruchu. Na to konto vznikl nový vládní orgán INTUR – Národní institut cestovního ruchu (Instituto Nacional del Turismo), který měl na starosti podporu rozvoje turismu na Kubě. Soustředil se jak na příjezdový, tak i na výjezdový cestovní ruch. Také převzal do své správy hotely, pláţe a kluby, které nabízel široké veřejnosti. 47
Rok 1961 znamenal pro rozvoj turismu negativní zlom. Zhoršily se vztahy mezi USA a Kubou a to díky invazi v Zátoce sviní. Většina amerických turistů na Kubu přestala jezdit. Na druhou stranu se začal zvýšovat příjezd turistů ze socialistických zemí jako např. SSSR, ČSR, Polsko, Maďarsko a jiné. Velice běţné v té době byly tzv. výměné pobyty mezi socialistickými zeměmi. „V roce 1990 přijelo na Kubu 340 000 zahraničních turistů a mezinárodní příjmy z cestovního ruchu činily 243 milionů dolarů. Kuba v tomto roce obdržela 23. Místo mezi 25 nejnavštěvovanějšími turistickými destinacemi v Americe. Na Kubě bylo v roce 1990 celkem 17 čtyř až pětihvězdičkových hotelů.“(Matoušková, 2011, str. 65) 3. Období 1991 – 1994 Období čtyř let v rozmezí let 1991-1995 přineslo Kubě další krizi. Fakt, ţe se rozpadl Sovětský svaz situaci na Kubě zhoršilo, jelikoţ do státních příjmů přestaly proudit devizy. A tak Kuba musela vymyslet jinou cestu, jak tento problém vyřešit. Situace vyuţilo Španělsko, které do Kuby začlo investovat právě v turistickém odvětví. Následně se začali zapojovat i jiní zahraniční investoři, z Itálie, Francie a dalších zemí Evropy. Začala také velká výstavba hotelů, restaurací a dalších zařízení pro nové potencionální turisty. Nejvíce se rozvíjely oblasti Havana, Varadero, Trinidad, Jardines del Rey, Santiago de Cuba, Holguín a souostroví Los Canarreos. Tyto oblasti pomímaly více neţ 90% hotelových pokojů. [16] V roce 1994 přišel další kladný krok, a to sice zaloţení Ministerstva cestovního ruchu, které posunulo cestovní ruch směrem nahoru. 4. Období 1995 – 2000 V roce 1996 měla Kuba důvod k oslavě, protoţe v tomto roce přijel na ostrov milion návštěvníků a o rok později o dalších 200 000 více. Na ostrově existovalo zhruba 180 hotelů s celkovou kapacitou 27 000 pokojů. Nejpočetnějšími turisty byli Kanaďané, Španělé, Němci a Francouzi. V tomto období pronikly na trh hotelové řetězce Isla Azul, Horizontes, Gran Caribe, Cubanacan a Gaviota. V neposlední řadě vznikly řetězce 48
obchodů zaměřené na turisty, a to sice Panamericana, Caracol a TRD Caribe Artex. Celkově zaznamenala Kuba velký rozvoj. Na Kubu zavítaly téměř dva miliony turistů a stala se tak 9. nejnavštěvovanější destinací v Americe. [17] Je třeba ale zmínit jednu negativní stránku, a to sice strach, který zde panoval z cest na ostrov. V této době došlo na Kubě k několika teroristickým útokům (např. Copa Cabana, kde zahynul slavný italský fotbalista), při kterých zahynuli i turisté. Toto silně negativně ovlivnilo rozhodování potencionálních návštěvníků. 5. Období 2001 – 2011 Tyto roky znamenaly opět růst příjmů z cestovního ruchu. Centrální organizací je Ministerstvo cestovního ruchu (MINTUR), které řídí firmy cestovního ruchu a je zodpovědno za celou jeho organizaci V té době uţ na Kubě funguje velice dobře propracovaný systém cestovních kanceláří, hotelových řetězců a dalších institucí a organizací spojených s turismem. Na trhu dominují a operují tři cestovní kanceláře. Největší z nich je Cubanacan. Má zastoupení ve všech provinciích ostrova. Tato kancelář se specializuje na vzdělávací cestovní ruch, incentivní cestovní ruch, ekoturistiku, kongresovou turistiku a odborné exkurze. Také vlastní dopravní prostředky a hotely. Roční příjmy činí 60 milionů CUC (cca 1,2 miliardy Kč) Pod tuto firmu
spadají
také
cestovní
kanceláře
HAVANATOUR
a
TRANSTOUR,
prostřednictvím kterých Cubanacan zajišťuje dopravu. Tato cestovní kancelář je zaměřena pouze na zahraniční turisty. (Rodríguez, 2011, str. 51, 52) Druhou největší cestovní kanceláří je GAVIOTA. Ta vlastní hotely v horách a menších městech. Také vlastní letadla, jelikoţ spadá do vlastnictví kubánské armády a veškeré její příjmy jsou pouţity na náklady právě armády samotné Třetí cestovní kanceláří je ISLAZUL. Ta je přístupná jak zahraničním, tak i místním turistům. Hotely jsou umístěny většinou ve vnitrozemí a mimo turistická střediska. Pokud Kubánec disponuje dostatkem peněţních prostředků, můţe si zakoupit zájezd u Cubanacanu nebo Gavioty. (Rodríguez, 2011, str. 52)
49
V roce 2000 Kubu navštívilo 1 773 986 incomingových turistů a hrubé příjmy činily 1,948 miliardy dolarů. O rok na to zavítalo na ostrov 1 774 541 návštěvníků. Příjmy v tomto roce dosáhly 1,846 miliardy dolarů. Od roku 2002 cestovní ruch na ostrově prudce rostl. V roce 2004 překonal příjezdový cestovní ruch hranici 2 milionů turistů. Počet turistů se v roce 2005 zvýšil o 12%. V následujících dvou letech nastal mírný propad. Počet incomingových turistů pokles o 4% v roce 2006 a o 7% v roce 2007. Za poslední tři roky je opět zaznamenávávn nárůst zahraničních návštěvníků. (viz. Příloha č. 3, 4) (Matoušková, 2011, str. 66) [18] 6. Současnost Kuba se v nynější době nachází na sedmé příčce ţebříčku týkající se příjmů z cestovního ruchu. Ty tvoří 40% HDP. Je také třetí nejoblíbenější destinací v Karibiku. Kubu v roce 2010 navštívilo neuvěřitelných 2 531 745 turistů a příjem činil 1 567 145 600 CUC. Jen pro srovnání, během dvou městíců roku 2012 (leden a únor), přijelo na ostrov 588 394 lidí, z toho 2 895 Čechů, coţ je oproti roku 2007 nárust aţ od 34%. (Matoušková, 2011, str. 67) V tomto sektoru sluţeb je zaměstnáno téměř 100 000 lidí a toto číslo stále stoupá. Otázkou je, jak se tato situace bude vyvíjet dál. Zdali turismus na kubánském ostrově zůstane udrţitelný a bude se dál dobře vyvíjet, či jestli se situace vymkne Kubáncům z rukou a Kuba dopadne jako jiné země, kde je turismus nyní nekontrolovatelný. (Rodríguez, 2011, str. 63)
50
Tabulky č. 2 a 3: Celosvětový incomingový cestovní ruch v letech 1998 – 2009
Rok
Počet turistů (v tis.)
Příjmy (v mil. USD)
1998
1.415
1.759
1999
1.602
1.901
2000
1.773
1.948
2001
1.774
1.840
2002
1.686
1.769
2003
1.905
1.999
2004
2.048
2.232
2005
2.300
2.400
2006
2.220
2.236
2007 2008
2.152 2.350
2.235 2.538
2009
2.425
2.097
Turisté Kanada Kubánci ţijící mimo Kubu Velká Británie Španělsko Itálie Německo Francie Mexiko Celkem
Celkový počet v roce 2009
Podíl na celkovém počtu (%)
914 884
37,7
296 064
12,2
172 318 129 224 118 347 93 437 83 478 61 487 2 425 000
7,1 5,3 4,9 3,9 3,4 2,5 100
(Zdroj: vlastní archiv, data od prof. Fernanda Rodrígueze)
51
Dotazník – Postoj obyvatel Kuby k vývoji cestovního
5
ruchu na ostrově Dotázováno bylo 60 osob kubánské národnosti, a to 30 ţen a 30 muţů. Otázky byly kladeny buď otevřené či s moţností výběru. Respondentům byla dána moţnost doplnit otázky svými komentáři. Dotazník ve španělském jazyce je zařazen do Příloh, jako příloha č. 1. Tento průzkum byl uskutečněn během terénní expedice na Kubě, v období od 19. 1. 2012 do 14. 2. 2012.
Rozbor odpovědí na poloţené otázky:
5.1
1. Je ve Vašem regionu značný výskyt turistů?
Region Sanctí Spiritus: z celkového počtu 8 respondentů, 7 tvrdí, ţe v regionu není mnoho turistů ( 1 respondent tvrdí, ţe v regionu je mnoho turistů)
Region Santa Clara: z celkového počtu 13 respondentů, 9 tvrdí, ţe v regionu není mnoho turistů ( 4 respondenti tvrdí, ţe v regionu je mnoho turistů)
Region La Habana: celkem: z celkového počtu 16 respondentů, 16 tvrdí, ţe v regionu je mnoho turistů ( ţádný respondent netvrdí opak)
Region Camaqüey: z celkového počtu 9 respondentů, 7 tvrdí, ţe v regionu není mnoho turistů ( 2 respondenti tvrdí, ţe v regionu je mnoho turistů)
Region Matanzas: z celkového počtu 14 respondentů, 10 tvrdí, ţe v regionu je mnoho turistů ( 4 respondenti tvrdí, ţe v regionu není mnoho turistů)
Konkrétní regiony byly vybrány z kontrastního důvodu, např. La Habana a Sanctí Spiritus, kde je patrný rozdíl v intenzitě cestovního ruchu. Všechny tyto regiony jsem navštívila, a kontrast mezi nimi byl značný, a proto jsem chtěla zjistit, jestli to vnímá turista stejně jako místní obyvatelé, či ne. Slova tučně vytištěná jsou ta, která se v odpovědích respondentů objevila nejčastěji. 52
2. Které destinace jsou podle Vás turisty nejvíce navštěvované? Zde jsem se ptala respondentů, jaké destinace podle jejich mínění turisté navštěvují nejvíce a nejčastěji. Nabídla jsem dohromady šest destinací. Ty jsem vybrala na základě nabídky různých cestovních kanceláří a agentur. Jsou to: Havana, Trinidad, Cayo Coco, Santiago de Cuba, Baracoa a Varadero. Respondenti mohli zvolit aţ tři podle nich nejvíce navštěvované oblasti. Destinace:
Varadero - uvedlo 48 respondentů
Havana – uvedlo 42 respondentů
Trinidad - uvedlo 30 respondentů
Cayo Coco - uvedlo 24 respondentů
Santiago de Cuba - uvedlo 19 respondentů
Baracoa - uvedlo 17 respondenti
Po vyhodnocení této otázky bylo zjištěno, ţe nejčastěji volená trojice byla: Varadero, Havana, Trinidad. Tyto tři destinace jsou podle respondentů největším těţištěm cestovního ruchu na Kubě. Většina příletů na ostrov je směřována do hlavního města Havany. A další oblasti jsou často navštěvována prostřednictvím fakultativních výletů.
„Havana je hlavní město, kam míří nejvíce turistů. Chtějí ho proto poznat. Ve městě je mnoho kulturních památek. Co se týče Varadera, tak si myslím, že zde ty památky chybí a je to místo vysloveně pro reakreaci u moře.” (ţena, 30-39 let, Havana) Kromě toho, ţe v Havaně se nachází velké mnoţsví kulturního bohatstí, má také vybudovanou velice dobrou materilně-technickou základnu (dále uţ jen MTZ), ostatně tak jako i město Trinidad, Santiago de Cuba i Baracoa. Podle mého názoru sem jezdí turisté nejraději, jelikoţ mají pocit jistoty, naopak se neradi vydávají na místa, která nejsou tak známá. 53
Díky dostatečné hotelové zástavbě pojme Varadero velké mnoţství turistů. „Podle mě je Varadero nejlepším místem na dovolenou pro rodiny s dětmi, protoţe jsou zde moţnosti zábavy, např. delfinárium, dětské zábavní parky, atd.” (muţ, 40-49 let, Matanzas) 3. Které destinace jsou podle Vás turisty navštěvované nejméně? Tato otázka byla poloţena jako otevřená, kdy respondenti měli navrhnout jen jednu destinaci či město, kam podle nich jezdí nejméně turistů. Zde jsem nedala na výběr více neţ jedno místo, jelikoţ jsem chtěla docílit toho, ţe hned po poloţení otázky, z psychologického hlediska, respondent navrhne tu destinaci, která je pro má pro něj nejsilnější význam a která nejvíce postrádá turisty. a) Las Tunas - uvedlo 22 respondentů b) Guantánamo- uvedlo 16 respondentů c) Sanctí Spiritus- uvedlo 12 respondentů d) Ciego de Ávila - uvedlo 10 respondentů „Když srovnám např. Varadero s Las Tunas, tak Las Tunas nemá co turistům nabídnout.” (muţ, 20-29 let, Camaqüey) „Myslím si, že o Guantánamu turistě vědí jen to, že se je tam americká vojenská základna, nic víc. A proto si asi myslí, že tam není žádný cestovní ruch a nejezdí tam. ” (muţ, 60 let a více, Havana) „Sice je Sanctí Spiritus pěkné město s koloniální architekturou podobnou té v Trinidadu, ale všichni turisté radši jezdí právě do Trinidadu, protože tam je větší ruch a zábava.” (ţena, 30-39 let, Sanctí Spiritus) Z osobní zkušenosti potvrzuji názory respondentů, co se týká Sanctí Spiritu a Las Tunas. Tato města jsou klidnější a prakticky zde existuje minimální cestovní ruch. Také zde chybí dobře vybudovaná MTZ a tyto destinace se ani neobjevují v propagačních materiálech nabízející zájezdy na Kubu.
54
4. Které destinace byste turistům doporučili?
Havana- uvedlo 25 respondentů
Baracoa- uvedlo 12 respondentů
Santiago de Cuba - uvedlo 11 respondentů
Trinidad- uvedlo 8 respondentů
NP Humboldt- uvedli 4 respondenti
„Do Havany podle mě přílétá nejvíce turistů a byla by škoda neprohlédnout si hlavní město, jeho památky, navštívit muzea, kabarat a celkově zažít atmosféru města.” (muţ, 15-19 let, Havana) „Když navštíví turista Baracou, tak pozná pravou Kubu a její atmosféru. Kromě pěkného města může na El Yunque, kde je nádherná příroda. Pozná místo, kde se střetli Kolumbus s původním obyvatelstvem.” (muţ, 50-59 let, Matanzas) „Turistům bych doporučila návštěvu NP Humbolt. Kuba, to nejsou jen pláže s hotely, ale také příroda.”(ţena, 20-29 let, Sanctí Spiritus) Obyvatelé Kuby mají velice blízko k historickému vývoji země. Proto si velice cení kulturního dědictví, které se na Kubě nachází. Z tohoto důvodu byla nejčastěji doporučována Havana, kde je mnoţství památek od dob španělské kolonizace aţ po moderní výstavbu nynější doby. Baracoa byla často volená, jelikoţ v této oblasti nechybí kulturní památky, ale respondenti poukazovali na přírodní dědictví, na bohatou faunu a flóru. Co se týče města Santiago de Cuba, to je typické revoluční město a město, které se velmi liší od jiných částí ostrova. Je typické pro svou afrokubánskou kulturu a atmosféru. Trinidad je městem zapsaným na seznamu UNESCO, proto je velice vhodné k návštěvě. NP Humboldt upoutá turistu svou přírodou a je velice vhodné na pěší turistiku.
55
5. Jaké destinace jsou pro Vás nejvíce atraktivní? a) Varadero - uvedlo 33 respondentů b) Trinidad- uvedlo 8 respondentů c) Santiago de Cuba- uvedli 4 respondenti d) Baracoa- uvedli 3 respondenti Respondenti měli na výběr z pěti výše uvedených destinací. „Ráda bych se podíval do Santiaga de Cuba, jelikož toto město sehrálo velikou roli v kubánské revoluci. Chtěl bych navštívit muzea.” (muţ, 60 a více let, Santa Clara) „Se svou rodinou bych chtěla strávit týden na Varaderu a odpočinout si.” (ţena, 30-39 let, Santa Clara) „Jelikož prakticky celý můj život žiji v Camaqüey, rád bych navštívil Baracou a strávil volný čas v přírodě.” (muţ, 40-49 let, Camaqüey) Přáním většiny respondentů je navštívit rekreační oblast Varadero, ale pro kubánské obyvatele
je
rekreace
na
Varaderu
nemyslitelná,
či
dost
nerealizovatelná,
a to z finančních důvodů. Obyvatelé, ţijící mimo hlavní město by rádi Havanu navštívili, ale často kvůli velké vzdálenosti a nedostatku finančních prostředků výlet do Havany nerealizují. Z toho také vyplývá, ţe domácí cestovní ruch je velmi málo rozvinutý. 6. Jaké destinace jsou pro Vás atraktivní nejméně? a) Las Tunas - uvedlo 24 respondentů b) Ciego de Ávila- uvedlo 16 respondentů c) Pinar del Río- uvedlo 9 respondentů d) Guantánamo- uvedlo 6 respondentů Respondenti měli na výběr z pěti výše uvedených destinací. „Podle mého názoru, ve všech uvedených městech chybí ten pravý kubánský ruch. A asi nejklidnější je město Las Tunas, kde zřídka kdy potkáte turistu.” (ţena, 20-29 let, Matanzas)
56
Cestovní ruch zde je zanedbatelný z důvodu nedostatku přírodních, historických a kulturních bohatství. Jiţ v otázce pět byly uvedeny respondenty uvedeny důvody, proč tyto destinace patří k nejméně navštěvovaným. 7. Jaké jsou podle Vás hlavní důvody turistů pro výběr destinace Kuba?
Příroda a pláţe – uvedlo 42 respondentů
Tropické klima – uvedlo 12 respondentů
Kultura a zvyky – uvedlo 6 respondentů
„Kuba má podle mě výhodu v poloze. Je to ostrov, okolo kterého jsou samé krásné pláže. V moři žije mnoho živočichů, a proto turisté mají rádi potápění. Moře je vždy krásně teplé a pláže jsou čisté.” (muţ, 15-19 let, Matanzas) „Takové klima jaké tady u nás máme láká podle mě velké množství turistů, hlavně ze severu Evropy, Kanady a také Ruska.” (ţena, 30-39 let, S. Spiritus) „Jsem si naprosto jistý, že turisté sem nejezdí jen kvůli přírodě a plážím. Ale jezdí sem také poznat naši kulturu, naučit se salsu, zažít pravou salsu a ochutnat kubánskou kuchyni.” (muţ, 20-29 let, Havana) Díky svým přírodním a kulturním předpokladům můţe Kuba poskytnout více druhů turistiky. Nejrozšířejnější jsou pobytové zájezdy v rekreačních střediscích, ale rozšiřuje se zde i ekoturistika, a to díky své fauně, floře a klimatu. V poslední době více turistů směřuje do této části Karibiku za účelem poznávací cesty. 8. Vyberte z uvedených historických mezníků, které ovlivnily/ovlivňují vývoj cestovního ruchu na Kubě.
Španělská kolonizace - 48 kladně, 12 záporně
Kubánská revoluce - 49 kladně, 11 záporně
Americké embargo - 0 kladně, 60 záporně
Teroristické útoky na Kubu - 0 kladně, 60 záporně
57
„Tím, že jsem v roce 1492 připlul Kryštof Kolumbus a po něm další Evropani, se lidé o ostrově a jeho krásách dozvěděli a jejich zvědavost je k nám více lákala.” (ţena, 2029 let, Santa Clara) Španělská kolonizace je jedním z hlavních historických mezníků, který ovlivnil Kubu a její vývoj. V tomto období na Kubu začalo jezdit velké mnoţství Španělů, a to buď z důvodů usazení na ostrově, obchodování, a nebo právě za poznáváním místní fauny, flóry a kultury. Coţ v té době uţ byl typický znak cestovního ruchu. Tyto důvody byly zmíněny jako kladné, jelikoţ na Kubu proudily lidé se svými věcmi, vynálezy a to pomohlo vývoji v mnoha oblastech. Na druhou stranu stinné stránky kolonizace s sebou nesou drancování míst, vyvraţdění původních obyvatel a s tím i ztrátu identity celého ostrova. Kubánská revoluce je respondenty hodnocem jako kladný mezník pro rozvoj cestovního ruchu. „Lidé se krátce po zahájení revoluce (během tří let) naučili číst a psát a díky možnostem bezplatného vzdělání, zdravotní péče, zajištění základních potravin a dalším inovacím revoluce se celková úroveň obyvatelstva pozvedla a to podle mě vedlo k vyššímu povědomí o rozvoji cestovního ruchu.” (muţ, 50-59 let, Matanzas) „Režim, který je na Kubě uplatňován, nastolil takové podmínky pro outgoingový cestovní ruch, že většina Kubánců si o cestování mimo ostrov může nechat zdát. Běžný Kubánec s průměrným platem těžko našetří na dovolenou pro sebe, natož pak pro celou jeho rodinu. ” (ţena, 30-39 let, Havana) „Embargo ovlivňuje cestovní ruch jen záporně. Důvodů je spoustu, hlavně jsou to ale tyto: Kuba nemůže proniknout na celosvětový trh, chybí potřebné vybavení, potraviny další potřeby nejen pro obyvatelstvo, ale také pro turisty, k zajištění většího komfortu.” (ţena, 40-49 let, S.Spiritus) Právě kvůli embargu je obtíţné zkvalitňování MTZ Kuby. K teroristickým útokům dochází na základě určitých historických událostí, a negativně tím ovlivňuje cestovní ruch. „Podle mě má část turistů strach a obavy, že právě oni se stanou obětí útoku. A proto, naše země přichází o potencionální příjmy.” (muţ, 30-35 let, Camaqüey)
58
9. Který z níţe uvedených letopočtů měl/má největší vliv na vývoj cestovního ruchu na Kubě? Mohli byste upřesnit, zda-li Vámi vybraný letopočet měl/má vliv pozitivní nebo negativní?
Rok 1961 – uvedlo 39 respondentů
„V tomto roce začalo americké embargo, což přineslo Kubě spoustu ekonomických I dalších problémů. Nastal úpadek vzdělanosti, bída a hlad, rozšířily se nemoci, a totálně se rozpadla kubánská ekonomika. Tomu všemu velel diktátor Batista.” (ţena, 60 let a více, S. Spiritus)
Rok 1995 – uvedlo 14 respondentů
„V roce 1995 se naše země postavila na nohy, protože skončila Época especial (tj. období krize). Myslím si, že v tomto roce sem zase začali přijíždět turisti. Ale během krize jich u nás nebylo mnoho, jelikož byla bída.” (muţ, 50-59 let, Havana) Tento rok byl začátkem nové éry turismu. Po skončení krize se opět skončilo tzv. období especial (období krize) začala se budovat MTZ a cestovní rucch začal být opět hlavní sloţkou kubánské ekonomiky.
Rok 2000 – uvedlo 7 respondentů
„Tento rok bych hodnotil kladně pro rozvoj cestovního ruchu, protože začaly být stavěny hotely a přijíždět velké množství turistů, což znamenalo příjmy do státní pokladny. Hodnotím ho tedy kladně.”(ţena, 40-49 let, Santa Clara) Tyto letopočty jsem do otázky vybrala cíleně, a to proto, ţe byly vyzdviţeny jako stěţejní roky při vývoji cestovního ruchu na přednášce profesora Fernanda Rodrígueze Moliny, která se uskutečnila během terenní praxe v roce 2012.
59
10. Jaký je Váš osobní názor na situaci týkající se amerického embarga? 60 respondentů by si přálo, aby bylo embargo zrušeno. „Přirovnal bych americké embargo vůči Kubě ke květině bez vody. Ta totiž bez té vody nevyroste, tak jako kubánská ekonomika neporoste do té doby, co embargo potrvá. Kuba nemůže obchodovat s jinými zeměmi, nemůže volně exportovat či importovat, a důsledkem je to, že dodnes Kuba je stále ještě rozvojovým státem.” (ţena, 50-59 let, S. Spiritus) „Embargo znamená jedinou překážku pro rozvoj naší země. Podle mě je americké embargo jenom politický tah a já nechápu, proč kvůli němu mají strádat obyčejní lidé, kteří USA nic zlého neudělali.” (muţ, 60 let a více, Santa Clara) „Kdybych měla tu moc embargo zrušit, tak to udělám ještě dnes. Od jeho zavedení to Kubě nepřineslo nic pozitivní, ba naopak. Chybí nám potřebné potraviny, léky a další věci, které na Kubě nejsou k sehnání. ” (ţena, 20-29 let, S. Spiritus) Z odpovědi, na které se shodlo všech 60 respondentů je víc neţ zřejmé, ţe embargo má velký negativní dopad na ţivot Kubánců. Na druhou stranu je nutno dodat, ţe i přes problémy, které na Kubě díky embargu existují, dokáţí být uspokojeny základní potřeby kubánského lidu, který nehladoví, je gramotný a zdravý. 11. Jaký je Váš osobní postoj k americkým turistům?
Kladný postoj - 60 respondentů
Záporný postoj - 0 respondentů
„Nemám proti americkým turistům nic negativního. Jsou to lidé jako my Kubánci. A pokud chtějí poznat Kubu a vidět na vlastní oči, že je to nádherná země, tak já bych jim v tom nebránila.” (ţena, 40-49 let, Santa Clara) „Pro mě je americký turista stejný jako český turista. Oba by měli mít právo svobodně cestovat na Kubu a pokud se budou chovat jako dobrý turista, tak s tím nemám sebemenší problém.” (muţ, 30-39 let, Havana)
60
Ţádný z dotazovaných respondentů nemá negativní postoj k turistům z USA a všichni se shodli na tom, ţe na Kubě jsou vítáni turisté ze všech zemí světa, včetně Spojených států amerických. Tím bych ráda vyvrátila falešné domněnky, které zaznívají v různých médiích, a sice to, ţe Kuba se uzavírá americkým turistům a nepouští je na kubánské území. Je nutno uvést, ţe toto opatření bylo zavedeno ze strany USA a ne ze strany Kuby. 12. Kdyby jste si mohli vybrat jednu oblast, kterou byste navštívil/a? A z jakého důvodu?
Evropa – 26 respondentů
Mexiko – 15 respondentů
Kanada – 10 respondentů
USA – 9 respondentů
„Chtěla bych navštívit Evropu. Ráda bych navštívila rodinu. Moje sestra žije ve Španělsku.” (ţena, 30-39 let, S. Spiritus) „Nejraději bych navštívil Mexiko. Není tak daleko od Kuby. Mluví se tam španělsky a mě osobně zajímá mexická historie a architektura.” (muţ, 50-59 let, Camaqüey) „Mým snem je letět na dovolenou do Kanady. Líbí se mi příroda a Kanaďani jsou velmi příjemní lidé.” (ţena, 40-49 let, S. Spiritus) „Kuba je podle mě jedna z nejkrásnějších zemí světa, ale já bych rád navštívil USA. Podle mě je tam větší šance najít si dobře placenou práci.” (muţ, 20-29 let, Matanzas)
61
13. Uveďte Váš věk a pohlaví.
Tab. č. 4: Věk respondentů
Věk 15-19 let 20-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let 60 let a více
Ţeny 5 8 5 4 5 3
Muţi 4 5 5 8 4 4
Celkem respondentů:
30
30
60 (Zdroj: vlastní archiv)
14. Ze kterého regionu pocházíte? Tab. č. 5: Domovské regiony respondent
1. 2. 3. 4. 5.
Region La Habana Matanzas Santa Clara Camaqüey Sancti Spíritus
Ţeny 7 7 8 4 4
Muţi 9 7 5 5 4
(Zdroj: vlastní archiv)
62
6
Vyhodnocení výzkumné činnosti
Hlavním cílem mého výzkumu bylo zjistit postoj místního obyvatelstva k vývoji, současnosti a budoucnosti cestovního ruchu na Kubě. Dalším bodem mého šetření bylo vytyčit slabé a silné stránky, hrozby a příleţitosti tohoto odvětví a vytvoření návrhů, podnětů a dalších moţných variant jak pozitivně zvýšit rozvoj turismu na ostrově a jeho návštěvnosti (ve spojitosti s povědomím geografickým, ekonomickým, politickým, historickým a kulturním), a to nejen aktualizace a změny v pobytovém CR, tak i v poznávacím. K tomu mi pomohly odpovědi a názory respondentů a v neposlední řadě také dva měsíce strávěné na Kubě, v rámci odborných studentských expedic. Tyto dvě expedice, které jsem absolovala, byly zaměřené na cestovní ruch a geografii. Mojí cílovou skupinou jsou především studenti vysokých škol se zaměřením právě na cestovní ruch a geografii, a také skupiny lidí, kteří jsou ve zmíněných oborech profesionálně vzdělaní či se o něj zajímají. Vypracovala jsem také různé šablony expedičních programů, kaţdou z nich je zaměřenou na jinou část ostrova. Na základě odpovědí v dotazníku mi jako výsledek vznikl soupis destinací navštěvovaných i nenavštěvovaných, ze kterých jsem pak vytvořila seznam míst, která mají potencionál pro cestovní ruch. Mezi respondenty, kterých jsem dotazovala, patří i odborníci cestovního ruchu, ať uţ samotní přednášející na univerzitách, či pracovníci v tomto oboru. Dalšími z dotázaných byli geografové, historikové, ale také obyčejní lidé, které jsem potkala na ulicích, v restauracích, v hotelech či jiných místech Kuby. Od roku 1989 se cestovní ruch začal velice intenzivně rozvíjet a stal se z něho pilíř kubánské ekonomiky. Dynamicky rostoucí příjmy z tohoto odvětví převýšily dokonce i příjmy z vývozu cukrové třtiny, největšího zemědělského artiklu ostrova. (Ayla, 2004, str.15) A proto je podle mého názoru velice efektivní se vývojem turismu na Kubě zabývat a přicházet s novými podněty a realizovat je. I já jsem se touto problematikou zabývala a vytvořila hypotézu na rozvoj cestovního ruchu na Kubě. Podrobně jsem prostudovala dostupnou literaturu týkající se cestovního ruchu a jeho marketingu. Vše jsem diskutovala s kubánskými odborníky v oboru cestovní ruch. Z mého vlastního pohledu, a to pohledu turisty, který tuto zemi jiţ navštívil a rád by se vrátil, jsem vyhodnotila a zanalyzovala kaţdou oblast ostrova na základě předpokladů a samotné atraktivity dané oblasti. 63
7
Produkt Kuba
Dnes je Kuba z hlediska cestovního ruchu rozdělena na 16 turistických regionů, a to do tří hlavních skupin, podle rozvoje. Jedná se o nejrozvinutější oblasti, oblasti v současném rozvoji a další oblasti. (Martín R., 2002, str. 34) Z mých vlastních poznatků a zkušeností, z odpovědí respondent jsem rozdělila nejdůleţitější oblasti do následujích: Nejrozvinutější oblasti Nová i stará Havana Je největším centrem politického, hospodářského, kulturního a sociálního rozvoje. Památky města jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Místo je velice vhodné jak pro turisty a jejich rekreaci pobytovou či poznávací, tak i například pro konání světových konferencí a rozvoj kongresového cestovního ruchu. Respondenti se domnívají, ţe Havanu navštíví nejvíce turistů, protoţe je to hlavní město s mezinárodním letištěm. Turistům nabízí jak kulturní památky, tak třeba i rekreaci. Jardines del Rey Tato oblast se nachází na severním pobřeţí od Villa Clara po město Camagüey, zahrnují ostrovy Cayo Coco, Cayo Santa Maria a Cayo Guillermo.
Tyto
destinace
jsou
bohaté
svými
přírodními zajímavostmi, mezi které patří bile písečné pláţe, korálové útesy, jedinečná fauna a flóra, např. Krajina Keys. Jeden respondent tvrdí, ţe ostrovy v této oblasti jsou skutečnou oázou klidu a přírodní krásy.
Obr. č. 22: Pláţ, Santa Maria (Zdroj: vlastní archiv)
Severní část provincie Camagüey Skládá se z 6 turistických oblastí: Santa Lucia, Sabinal, Guajaba Romano, Mégano a Cruz Grande. Ty jsou v současnosti na druhém místě, co se týká potencionálu rozvoje CR. Destinace Santa Lucia nechybí v téměř ţádném nabídkovém katalogu cestovní kanceláře. 64
Santiago de Cuba Město je známě jako „hlavní město Karibiku“. Je proslulé jako povstalecké, revoluční, hrdinské a pohostinné město, s hudebními tradicemi a bohatou nabídkou pro turisty. Respondenti vnímají toto město jako pravou autentickou Kubu. A proto by ji doporučili turistům k návštěvě. Jeden z respondentů řekl, ţe ţádný turista by neměl vynechat návštěvu Santiaga a měl zakusit kouzlo tohoto města. Jiţní pobřeţí v centrální části ostrova Do této oblasti spadá turisty četně navštěvované město Trinidad a údolí Mills, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, dále město Cienfuegos, Rancho Luna, Topes de Collantes, které je věhlasné pro své typické pobyty v pohoří Sierra Escambray, a v neposlední řadě také Ciego Montero, které je spojováno se zdravotní turistikou. Oblasti v současném rozvoji Sagua la Grande Tato oblast spadá do často navštěvovaného regionu Matanzas. Velký potencionál pro cestovní ruch má skupina severních ostrovů, kde se nacházejí lázně s léčivými zdroji minerálních vod, které mají bláhodárné účinky. Jedna respondentka uvedla, kdyby se investovalo do výstavby větších lázní, přilákalo by to více turistů. Patří sem také město Santa Clara, kde se nachází významný pomník revolucionáře Ernesta Che Guevary. Caibarien Oblast Caibarien se rozprostírá od revolučního města Santa Clara aţ po pobřeţí. V blízkosti se také nachází města Camajuaní a Remedios, coţ je nejmladší kubánské město, zaloţeno v 16. století španělskými kolonizátory. Remedios je známé pro turisty také svými ohňovými karnevaly a přehlídkou alegorických vozů. Respondent uvedl, ţe osobně zná skupinu španělských turistů, kteří se do Remedios vrací kaţdým rokem, právě kvůli těmto slavným karnevalům a zároveň návštěvu spojují s cestováním po celém ostrově.
65
Tento region sdruţuje tři místa, která jsou klasifikovány jako turisticky zajímavé destinace. Jsou to: ostrovy Cayos Ensenachos, Las Brujas, se svojí zachovanou panenskou přírodou, a Cayo Santa Maria. Viñales Je to region se šesti hlavními turistickými destinacemi: město Pinar del Río, Viñales, ostrovy Cayo Levisa, Cayo Jutías a Cayo Soroa, dále přírodní rezervace Las Terrazas s francouzskými kávovými plantáţemi, San Diego, které leţí v pohoří Sierra de los Órganos a Sierra del Rosario, na území s mnoha údolími a kopcemi, vhodnými pro pěší turistiku a ekoturistiku. Respondenti doporučovali také cykloturistiku, hipoturistiku, turistiku zaměřenou na pozorování zvířat.
Obr. č 23: Mogoty, oblast Viñales (Zdroj: vlastní archiv)
Další oblasti Guanahacabibes Cestovní ruch v této oblasti se můţe pyšnit velkým potencionálem pro cestovní ruch. Vyzdvihla bych přírodní předpoklady jako jsou nádherné panenské pláţe, korálové útesy a zachovalý ekosystém, který je domovem pro více neţ 500 druhů rostlin, z nichţ 110 jsou druhy endemické. Oblast Guanahacabibes je velice vhodná pro rybaření. Jeden respondent uvedl, ţe v této oblasti je rozvinut ekoturismus.
66
Severní část regionu Las Tunas I kdyţ je tato část Kuby povaţována jak turisty, tak i samotnými místními obyvateli za nejméně atraktivní z hlediska rekreace, tak podle mého názoru můţe nabídnout turistům mnoho. A to nejen koupání v Atlantském moři a relaxaci na bílých písečných pláţích, ale také potápění v korálových útesech, návštěvu archeologických nalezišť, ale také kouzelnou krajinu a chráněná území výjimečné krásy, plná fauny a flóry nesčetných druhů a barev. Respondenti se shodli na tom, ţe kdyby se vytvořila pro toto místo reklamní kampaň, určitě by ho navštívilo více turistů. Jih regionu Granma Jméno Granma dostal tento region díky historické údalosti. Právě v této oblasti se vylodil se stejnojmenou lodí revolucionář Fidel Castro a další jeho komplicové. Ukrývali se po několik let v největším horském systému, v nevyšším kubánském pohoří Sierra Maestra. Krásný výšlap se dá uskutečnit na nejvyšší horu Kuby, Pico Turquino (1994 m. n. m.) Nevšední záţitek pro turisty výlet v kombinaci jízdou dţípy a pěší turistiky na Comandancii de la Plata, kde se nachází dodnes velmi zachovalá rozsáhlý komplex „partyzánské základny“ i s Castrovým domem, kuchyněmi a také nemocnicí, kde v provizorním operačním sále operoval sám doktor Che Guevara. Guantánamo Oproti jiným regionům Kuby je právě tento velice rozdílný ve své krajině. Na západě najdete všudypřítomnou tabákovou zeleň a úrodnou půdu, ale zde by si turista připadal jako někdo v Mexiku. Tato krajina je suchá a doslova posetá mnoha druhy kaktusů. Další atraktivitou tohoto kraje je americká základna spolu s věznicí, která je věhlasná po celém světě, a to díky tomu, ţe jsou zde drţeni vězni a teroristi z celého světa.
67
Baracoa Pokud turista navštíví tento region, bude se zde podle mého názoru a podle názorů respondentů cítit jako v ráji. Jak uvedli v odpovědi na otázku, která destinace je pro ně samotné nejvíce atraktivní, tři respondenti by Baracou rádi navštívili a strávili dovolenou v přírodě. Celá oblast Baracoi nabízí mnoho moţností vyuţití volného času a také poklady jako je biosferická rezervace na
řece
Toa,
s moţností
návštěvy
stejnojmeného ranče, kam turisty právě po řece dovezou „převozníci“ a nabídnou jim typický kreolský oběd a nezaměnitelnou kubánskou atmosféru. Nestarší kubánské město Baracoa, které bylo zaloţeno uţ v roce
Obr. č 24: Stolová hora El Yunque, Baracoa (Zdroj: vlastní archiv)
1512, a kam při svých objevných cestách připlul Kryštof Kolumbus (1492), bylo v roce 1987 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Rozprostírá se zde také národní park Alejandro de Humbolt se svojí dech beroucí faunou a flórou. Návštěvníci také mohou absolvovat výšlap na stolovou horu El Yunque, který můţe být spestřen broděním největší kubánské řeky Toa a odborným výkladem zkušených místních průvodců. Cienaga de Zapata Poloostrov Zapata je ve světě známý svými baţinami, kde ţijí krokodýli. Právě zde se nachází Zátoka sviní, proslavená invazí kontrarevolucionářů a amerických vojáků pod vedením CIA v roce 1961. Na své si příjdou milovníci historie, kdyţ navštíví muzeum Playa Girón, kde jsou k vidění nejrůznější zbraně (i československé), tanky, letadla či osobní věci vojáků. Za další atraktivitou povaţuji indiánskou vesnici Guamá, kde se nachází stálá venkovní expozice zaměřená na původní indiánské obyvatelstvo. Nedaleko je také krokodýlí farma s restaurací, ve které se čerstvé krokodýlí maso podává.
68
8
Analýza silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb
Jedno z opatření, která byla na Kubě přijata za posledních 14 let, patří i to, které se týká cestovního ruchu. Jelikoţ příjmy z tohoto odvětví tvoří nějvětší peněţní část plynoucí do státní kubánské pokladny, byl schválen návrh na zvýšení incomingového CR aţ šestkrát. „Vyhodnocení příjezdů turistů na Kubu za období 1990-2010 ukazuje markantní zvýšení incomingu, kdy v roce 1990 navštívilo Kubu zhruba 340 000 turistů, v roce 2004 už okolo 2 milionů a v roce 2010 se příjezd zvýšil o další statitisíce.” (Rodríguez, 2011, str. 5) V mém šetření jsem se tedy zaměřila na slabé a silné stránky, na hrozby a příleţitosti, které přímo i nepřímo ovlivnily a ovlivňují cestovní ruch na ostrově.
8.1
Slabé stránky
Z mého vlastního pohledu turisty a studentky oboru cestovní ruch jsem zaznamenala během mých dvou měsíčních pobytů na Kubě tyto slabé stránky, které brání v rozvoji CR: 1. Vysoká koncentrace návštěvníků v turistických střediscích Varadero a Havana, které generují aţ 70% veškerého příjmu v sektoru cestovního ruchu 2. Ztráta kultury, tradic a kubánské idendity v turistických oblastech, např. moderní zástavby v Havaně, a ústup španělské koloniální architektury, rostoucí komfort pro turisty, ale na úkor zachování tradic. 3. Nedostatečná ubytovací kapacita mimo nejznámější turistická střediska, např. město Santa Clara disponuje pouze třemi hotely, ale přitom zde existují velmi dobré přírodní i kulturně-historické předpoklady pro rozvoj CR. 4. Neschopnost Kuby obchodovat s libovolnými státy světa, a z toho plyne malý komfort statků, které by se daly vyuţít v cestovním ruchu. Pro uvedení příkladu bych pouţila problematiku internetu. Ten je k dispozici v hotelích, a ve velkých městech také v internetových kavárnách za mnohdy velmi vysoký poplatek (např. hotel Tryp Cayo Coco, kde se platí poplatek ve výši 69
6 CUC = cca 150 Kč/30 minut), navíc jeho rychlost je jedna z nejpomalejších na světě. Navíc ne všechny internetové stránky jsou dostupné. 5. Jazyková bariéra se dá povaţovat za slabou stránku v tom smyslu, ţe ne všichni turisté mluví španělsky a ne všichni Kubánci umí mluvit jiným mezinárodním jazykem, např. anglicky, a to způsobuje problémy. Z osobní zkušenosti mohu potrvrdit, ţe díky tomu, ţe studenti, kteří se mnou absolvovali expedici neuměli mluvit španělsky, a nebyli schopni si koupit suvenýry, či hovořit s místním obyvatelstvem, obsluhou v obchodech a jiných místech. Kubánští prodavači tak nedosáhli zisku při prodeji svého zboţí. 6. Stav kulturních památek je na některých místech alarmující, např. nejstarší kubánský kostel ve městě Baracoa je ve velice špatném stavu, havanské nábřeţí Malecón a téměř všechny budovy s Malecónem sousedící.
8.2
Příleţitosti 1. Vytvořit efektivní propagaci a reklamu pro méně navštěvované regiony a oblasti. 2. Zaměřit se na vědecký CR a na segment vysokoškolských studentů a odborníků na různé vědní obory, např. geografie, geologie, cestovní ruch, atd. Osvědčeným projektem jsou smlouvy mezi partnerskými univerzitami o výměných pobytech studentů, realizace studentských expedic, či jiné další spolupráce. 3. Více propagovat zdravotní cestovní ruch, ekoturistiku a poznávací CR, např. Pico Cristal, Guanahacabibes, Cuchillas de Toa, atd. 4. Současná politická a ekonomická situace. Socialistický reţim, který je na Kubě aktuální, láká turisty, odborníky, ale také ţurnalisty z důvodu zvědavosti. Tato silná stránka by podle mě mohla být chápána jako příleţitost, např. v tom smyslu, ţe by se nezpropagované a objektivní informace šířily do světa. 70
5. Zvýšit celkovou kvalitu sluţeb pro návštěvníky. Co se týče ubytovacích zařízení, je třeba sjednotit jejich úroveň podle jednotné klasifikace, jako je tomu například v Evropě. Dochází totiţ k nepříjemným situacím, kdy turista má rozdílnou představu o kvalitě ubytování neţ je skutečnost. Uvedla bych osobní zkušenost, kdy jsem byla ubytovaná v hotelu Santa Clara Libre**(Santa Clara). Pokusila jsem se srovnat úroveň ubytování v tomto hotelu se standardami 3* hotelu v ČR a mohu říct, ţe hotel v Santa Claře byl neměl oprávnění pouţívat všechny 3 hvězdičky. 6. Zaměřit se na propagaci za pouţití internetových médií. Navrhla bych například internetovou stránku, kde by si potencionální návštěvník mohl přečíst aktuality ze všech regionů, zjistit informace o ubytovacích, stravovacích a jiných nabízených sluţbách. Kde by se také mohl dočíst o nejrůznějších společensko-kulturních akcích jako jsou třeba festivaly, karnevaly a jiné kubánské slavnosti. To by mohlo zvýšit zájem o návštěvu. V současné době jsem nezaregistrovala ţádnou podobnou webovou stránku, kde bych se dozvěděla aktuální informace tohoto druhu.
8.3
Silné stránky
Ty vyplývají především z geografické polohy ostrova. Z odpovědí, které jsem získala z mého šetření, vyplývá, ţe mezi největší silné stránky patří příjemné klima, bohatá fauna a flóra, a v neposlední řadě také typická kultura kubánského lidu a koloniální architektura. Z mého vlastního úhlu pohledu bych vyzdvihla tyto: 1. Zajímavá historie, která má vliv na současnost Kuby, např. vliv španělských kolonizátorů, ať uţ v oblasti architektury, kultury, vývoje místního obytelstva, technického vývoje nebo třeba také pro turisty zajímavé kubánské gastronomie. 2. Schopnost udrţitelnosti cestovního ruchu. Prakticky na ţádném místě v této zemi jsem se nesetkala se zničeným ovzduším, vodou, přírodou ani potravinami. Ulice měst jsou velice čisté a pravidelně udrţované. Přírodní památky jsou zde chráněné na dobré úrovni a zachovávány jsou s co nejmenším zásahem člověka.
71
8.4
Hrozby 1. Americká blokáda trvající více neţ 50 let brání v rozvoji CR na Kubě (tento fakt jednoznačně vyplynul z mého dotazníkového šetření, kdy se 100% respondentů shodlo na tom, ţe blokáda je největší hrozbou pro celý sektor CR. Kaţdý rok díky embargu ztrácí kubánská ekonomika přibliţně 2 miliardy amerických dolarů a jen do roku 2008 se tato ztráta vyšplhala aţ na částku cca 93 miliard dolarů. 2. Teroristické útoky, které byly jiţ uskutečněny v minulosti a díky momentálnímu reţimu a politické situaci Kuby stále hrozí. Několik z útoků mělo negativní následky přímo pro účastníky CR. Z tohoto plyne hrozba, ţe ze strachu z útoků se lidé budou této destinaci vyhýbat. Uvedla bych některé z nich, např. Plán Pluto, který měl vytvořit sabotáţní skupiny šířící teror, provádět sabotáţe, vraţdy a další ohavnosti proti vládě Fidela Castra. Dalším útokem vylo vylodění amerických vojenských jednotek, sestavené hlavně z kubánských exulantů, z roku 1961. Byl opět namířen proti vládě Castra. V dalších letech byly plánovány různé útoky a sabotáţe. Některé z nich měly přímý dopad na turisty a mnoho jich přišlo o ţivot, např. únos letadla, na jehoţ palubě byli turisté (1976) si vyţádal 73 obětí, či teroristický útok na kubánský hotel (1997) 3. Změna reţimu by mohla ovlivnit vývoj cestovního ruchu. Hrozbu vidím v tom, ţe kdyby Kuba přešla od naprosto centrálně plánované ekonomiky ke stoprocentnímu volnému trhu, tak by se CR mohl stát těţko regulovatelným. Vzniklo by mnohem více cestovních kanceláří a agentur a byl by potencionálně ohroţen příjem do státní pokladny z tohoto sektoru. Obávám se, ţe by mohlo dojít k podobné situaci, která v 90. letech nastala u nás, kdy trh byl přeplněn cestovními kancelářemi, nabídka převyšovala poptávku, a celá situace se stala nekontrolovatelná.
Důsledkem
špatně
vymezených
právních
podmínek
a pravidel došlo k ohromním krachům těchto subjektů a CR zaznamenal propad. Na Kubě působí v současnosti pouze několik CK a CA a cestovní ruch je zde tak lépe kontrolovatelný a řízený. Na druhé straně by se tato dala chápat jako moţná příleţitost. Pokud by podmínky pro podnikání byly dobře nastaveny, cestovní ruch by se mohl vyvíjet lépe a dynamičtěji. 72
4. Klasifikace ubytovacích zařízení není na Kubě sjednocená. Tento fakt můţe mít na turisty negativní vliv. Uvedu to na příkladu, kdy jsem se ubytovala do pětihvězdičkového hotelu, ale vybavení pokoje vůbec nebylo srovnatelné s pětihvězdičkovým hotelem u nás. Očekávala jsem například fén na vlasy, který na pokoji chyběl. Zajímavé je, ţe v jiném pětihvězdičkovém hotelu, který jsem navštívila fén byl. Turista poletí na Kubu s určitou představou, ale potencioálně můţe být velice zklamán. Závěrem mého výzkumu bych ráda vyslovila názor, ţe prognóza vývoje cestovního ruchu na největším karibském ostrově je plně závislá na politickém uspořádání tohoto státu, a na současné politické situaci. Pokud bude ekonomika nadále zavřená a centrálně plánovaná, těţko se dá říci, jestli trend nabídky a poptávky poroste či bude klesat. Své veškeré poznatky jsem diskutovala s kubánskými odborníky na cestovní ruch. Mojí bakalářškou práci mohu poskytnout jako zdroj informací a úhel pohledu turisty, který je podle mého názoru stěţejní pro tento sektor sluţeb. Ne nadarmo se přeci říká: „Náš zákazník, náš pán.”
73
9
Návrh odborných expedic
V této části bakalářské práce jsem pouţila program jiţ praktikované expedice a vytvořila dvě šablony odborných poznávacích zájezdů na Kubu. Tyto terénní expedice jsou zaměřeny na skupiny studentů vysokých škol a také na odborníky v oboru cestovní ruch a geografie. Své návrhy jsem konzultovala s náměstkyní ředitele cestovní agentury CUBANACAN, Niurkou E. Remedios a profesorem cestovního ruchu MSc. Fernandem Rodríguezem Molinou, z univerzity v Sancti Spíritus, který byl naším odborným průvodcem během obou expedic, které jsem absolvovala. Tyto tři různé programy by do budoucna mohly slouţit ke zvýšení návštěvnosti studentů jak z České republiky, tak i z jiných států světa. Kaţdá expedice je rozepsána podrobně den po dni, ve kterém je vţdy uveden název ubytovacího zařízení, kde by byli klienti ubytováni, a také chronologicky program kaţdého dne. U kaţdé z šablon je uvedena délka trvání expedice a také cena, která nezarhnuje cenu letenky, víza a také je nutno připočítat k nákladům individuální finance na osobní spotřebu během pobytu. Podrobné harmonogramy všech tří navrţených expedic jsou k dispozici k přečtení v části příloh této bakalářské práce. Je nutno podotknout, ţe se obsahově nejdelší, měsíční program liší od těch zbylých dvou, jelikoţ jsou v něm zahrnuta tzv. Shrnutí, a to proto, ţe studenti v rámci výuky prezentují během této expedice zadané úkoly, které jsou jim přiděleny od vyučujích.
74
9.1
Jednotlivé programy
Všechny tyto navrţené program by měly návštěvníkům poskytnout záţitky z přírody.
9.1.1
„Za poznámím kubánského východu”
Téma: cestovní ruch Kuby Země: Česká republika Doba pobytu: 20 nocí a 21 dní Stručný program: Tento program zahrnuje návštěvu hlavního města Havana, nejznámějšího turistického střediska Varadero, tabákových plantáţí v oblasti Viňales a Pinar del Río, zátoky a močálů na poloostrově Cienaga de Zapata, pirátského koloniálního města Trinidad. Turisté zaţijí revoluční atmosféru ve městě Santiago de Cuba, navštíví poutní místo El Cobre, vypraví se na stolovou horu v Baracoe, odpočnou si a ostrově Cayo Coco azavítají aţ na nejvýchodnější část Kuby, do provincie Guantánamo.
Obr. č. 25. Trasa č. 1 (Zdroj: maps.google.com)
75
9.1.2
„Za poznáním kubánského západu”
Téma: cestovní ruch Kuby Země: Česká republika Doba pobytu: 14 nocí a 15 dní Stručný program: Tento program zahrnuje návštěvu hlavního města Havana, tabákových plantáţí v oblasti Viňales a Pinar del Río, zátoky a močálů na poloostrově Cienaga de Zapata, pirátského koloniálního města Trinidad.Turisté si odpočnou na ostrově Cayo Coco a pak se dale vypraví do Santa Clary, které dobyl Che Guevara, a jejich cesta bude pokračovat do nejznámějšího turistického střediska Varadero.
Obr. č. 26. Trasa č. 2 (Zdroj: maps.google.com)
76
9.1.3
„Velký okruh Kubou”
Téma: cestovní ruch Kuby Země: Česká republika Doba pobytu: 28 nocí a 29 dní Stručný program: Tato trasa je kombinací dvou předchozích program.
Obr. č. 27. Trasa č. 3 (Zdroj: maps.google.com)
77
10
Shrnutí
Celkem dva měsíce strávené na Kubě mi dovolily poznat tento nádherný karibský ostrov kříţem kráţem, od východu na západ, od severu k jihu. Lidé rádi tráví svou dovolenou na slunných pláţích kubánského pobřeţí, koupou se v smaragdově zbarveném Karibském moři, či tráví svůj volný čas u bazénu ve stínu luxusního hotelu. Kdyţ takovýmto lidem ale ukáţi své fotografie pořízené v tropickém lese, na stolové hoře, v muzeu či jeskyni původních indiánských obyvatel, neuvěří mi, ţe byly pořízené ve stejné zemi. Turisté většinou znají jen Varadero nebo Havanu. Mají ohromný záţitek z fakultativního výletu, ale netuší, ţe Kuba nabízí daleko větší přírodní a kulturní bohatství. Domnívám se, ţe je to velká škoda. Člověk by měl poznávat svět, přírodu, jiné kultury a historii. Cestovní kanceláře nabízejí destinaci Kubu v drtivé většině jako pobytový zájezd. Ovšem já si myslím, ţe kdyby potencionální návštěvník uviděl propagační materiál s nabídkou poznávacího pobytu, nebojím se tvrdit, ţe ji rád vyuţil a takovýto pobyt zakoupil. Proto v této práci byl kladen důraz na rozšíření povědomí čtenářů nejen od pobytové, ale především o poznávací formě cestovního ruchu na Kubě. Navrţené programy v mé bakalářské jsou výbornou kombinací těchto dvou druhů zájezdů. Je v nich zahrnuta jak reakreace na nejlepších pláţích po po celé zemi, tak I poznávání přírodních a kulturních památek. Během takovéto expedice pozná návštěvník kulturu místního obyvatelstva a jejich běţný ţivot, ochutná kubánskou kuchyni a zakusí pravou atmosféru Kuby.
78
11
Závěr
Procestovala jsem velkou část naší Země, ale Kuba mě nadchla ze všech států nejvíce. Tento karibský ostrov bych přirovnala k malířské paletě, na které je nespočet barev, teplých, studených, světlých, i tmavých a záleţí jen na malíři, kterou barvu si pro svůj obraz vybere. Na Kubě jsem strávila čas poznáváním přírody, kultury, historie, sportovními aktivitami, relaxací a odpočinkem. Ráda bych v budoucnu Kubu navštívila znovu, ať uţ jako turista nebo třeba jako průvodce v cestovním ruchu. Osobní návštěva Kuby mě vedla k napsání bakalářské práce. Veškeré podklady jsem sbírala z nejrůznějších zdrojů. Avšak ne jen z odborných knih, ale stěţejní informace jsem získala od pana prof. PhDr. Petra Chalupy, CSc. a kubánských profesorů Pascuala Correa Alvaréze a Fernanda Rodrígueze Moliny. Ti mi během i po expedicích poskytovali odborný výklad a zodpoděli mé dotazy. Také jsem vyuţila turistických průvodců, map, odborných článků, kubánských univerzitních skript a elektronických zdrojů. V teoretické části práce jsem se zabývala předpoklady pro cestovní ruch, jakými jsou především přírodní a kulturní podmínky. Ty povaţuji za stěţejní a nejdůleţitější. Kuba má velice dobrý potencionál co se týče klimatu, reliéfu, horizontálního členění pevniny, hydrosféry, biosféry, ale také kulturně-správních podmínek. Dále
jsem
zhodnotila
předpoklady
selektivní
a
realizační.
Zabývala
jsem
se ekonomickou, politickou a demografickou situací. V neposlední řadě jsem se soustředila také na stav dopravy, ubytovací, stravovacích a jiných rekreačních zařízení. Jelikoţ se zajímám o historii této země, vyhodnotila jsem vlivy důleţitých historických mezníků a událostí, které ať uţ kladně či záporně ovlivnily vývoj cestovního ruchu v zemi. Část praktická je výsledkem mého šetření přímo na ostrově. Mým cílem bylo na základě podnětů a názorů místních obyvatel zjistit, které destinace jsou či nejsou vhodné pro turisty, a které z nich mají či naopak nemají co návštěvníkům nabídnout. Po vyhodnocení osobních rozhovorů s Kubánci jsem sepsala seznam všech těchto oblastí, k nimţ jsem připojila stručnou charakteristiku. Následně jsem vytvořila tři 79
návrhy poznávacích zájezdů a studentských expedic, do kterých jsem zahrnula doporučené destinace respondentů a právě jejich podněty jsem do nich promítla. Mým přáním je, aby bylo moţno v blízké době tyto zájezdy realizovat a nabízet je zájemcům, kteří tuto krásnou zemi chtějí poznat. Věřím, ţe tato bakalářská práce rozšíří povědomí čtenářů, kteří se chtějí o Kubě dozvědět více neţ jen z turistických průvodců. Také bych byla ráda, kdyby tato práce pomohla studentům, například při rozhodování o absolvování expedice jako se stalo během mého studia. V případě ostrova Kuby lze těţko předpovídat jakým směřem se tato země bude v dalších letech ubírat, a proto bych všem, co rádi cestují a poznávají jiná místa naší planety, cestu na Kubu jen doporučila.
80
Seznam pouţitých zrojů a literatury BIBLIOGRAFICKÁ CITACE ARZE, Reginaldo Ustariz. Che Guevara, život, smrt a zrození mýtu. Praha: Mladá fronta, 2011. ISBN 978-80-204-2266-8. AYLA, H. Conferencía “Producto Turístico”, Maestría en Gestión Turística. Universidad de la Habana. Centro de Estudios Turísticos y Recreación, La Habana, 2004. BAKER, Christopher. Kuba: Velký průvodce. Brno: Computer Press, a.s., 2007, 271 s. ISBN 978-80-251-1928-0. FERNANDÉZ, Josefa. Cuba. Madrid: Santillana Ediciones Generales, S. L, 2009, 336 s. ISBN 84-03-50320-2. CHALUPA, Petr. Kuba a současný svět. Praha: Společnost česko-kubánského přátelství, 2009. ISBN 978-80-86741-85-7. CHALUPA, Petr. Minulost a přítomnost Ekvádoru a Kuby. Brno:CERM, 2002.152 s. ISBN 80-7240-249-1 CHALUPA, Petr, HÜBELOVÁ, Dana. Latinská Amerika v přehledu a cvičeních. Brno 168 s. 2011 CHOVANCOVÁ, Petra. Předpoklady cestovního ruchu na Kubě. Jihlava, 2011, 65 s. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava MARTÍN, R. Conferencía “El Mercado Turístico Cubano”, Curso Introductoria. Maestría en Gestión Turística,la Habana, Marzo 2002. MATOUŠKOVÁ, Markéta. Cestovní ruch jako významná složka kubánské ekonomiky. Jihlava, 2011. 106 s. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. NÁPLAVA, Miroslav; HORKÝ, Petr. Cuba libre. Brno: Jota, 2006. 296 s. ISBN 807217-451-7.
81
OPATRNÝ, Josef. Stručná historie států: Kuba. Praha: Libri, 2002, s. 100. ISBN 807277-089-6. OPATRNÝ, Josef. 88 zajímavostí z Kuby. Praha: Albatros, 1983. 252 s. ISBN 80-13786-83. SUCHA, Marian. Setkání s Kubou. Praha: Mladá fronta, 2008, s. 160. ISBN 978-80204-1469-4. RODRÍGUEZ, Fernando. La cultura del Turismo Cubano en el siglo XXI. Sancti Spíritus, 2011, 135 s. Universidad de Sancti Spiritus. Cuba. SIMON REID-HENRY. Fidel & Che: revoluční přátelství. Brno: Jota, 2010. s. 431. ISBN 978-80-7217-735-6.
ELEKTRONICKÉ ZDROJE [1] www.wikipedia.org [online]. 2012 [cit. 2012-04-01] Kuba. Geografie. Dostupné z WWW: [2] www.solwaysreisen.de [online]. 2012 [cit. 2012-03-12]geografické členění Kuby. Dostupné z WWW: [3] www.invia.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z WWW: [4] www.muni.cz [online]. 2008 [cit. 2012-03-12] Geografické aspekty kubánské historie: hydrosféra. Dostupné z WWW: [5] www.hicuba.com [online]. 2012 [cit. 2012-05-01] Flora y fauna de Cuba . Dostupné z: [6] www.autenticacuba.com [online]. 2012 [cit. 2012-03-14] National parks. Dostupné z WWW:
82
[7] www.cubagob.cu [online]. 2012 [cit. 2012-03-15] Historia de Cuba. Dostupné z WWW: [8] www.cubagob.cu [online]. 2012 [cit. 2012-03-20]. Historia de Cuba. Movimiento revolucionario.Dostupné z WWW: [9] www.cubatravel.cu [online]. 2012 [cit. 2012-04-05] Kuba a cestovní ruch. Dostupné z WWW: [10] www.wikipedia.org [online]. 2012 [cit. 2012-03-13]Kuba:obyvatelstvo. Dostupné z WWW: [11] www.cs.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Kuba. Dostupné z WWW: . [12] www.muni [online]. 2008 [cit. 2012-04-09] Geografické aspekty kubánské historie: doprava Dostupné z WWW: [13] www.muni.cz [online]. 2008 [cit. 2012-04-10] Geografické aspekty kubánské historie: doprava silniční. Dostupné z WWW: [14] www.cubatravelhotels.com [online]. 2012 [cit. 2012-04-10]. Cuban hotels .Dostupné z WWW: [15] www. invia.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-12]. Kurz měny: CUC. Dostupné z WWW:
83
[16] www.cubaminrex.cu [online]. 2003 [cit. 2011-04-02]. Tourism developmentnationwide. Dostupné z WWW:. [17] www.poptel.org.uk [online]. unknown [cit. 2011-04-10]. Tourism in Cuba. Dostupné z WWW: .
[18] www.one.cu [online]. Kuba.One.cu, 2011 [cit. 2011-04-24] Turismo en Cifras. Cuba 2009. In Turismo en Cifras. Cuba 2009. Dostupné z WWW: DALŠÍ ZDROJE [19]
Přednáška od profesora PhDr. Petra Chalupy, CSc., v průběhu odborné expedice
na Kubě [20]
Přednáška od profesora Pascual Correa Alvaréze, v průběhu odborné expedice
na Kubě [21] Přednáška
od profesora Fernanda Rodrígueze Moliny, v průběhu odborné expedice
na Kubě ZDROJE OBRÁZKŮ V TEXTU Obr. č. 1: www.mapaonline.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-02]. Mapa Kuby. Dostupné z WWW: . Obr. č. 2: www.cs.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-03-02]. Soubor:LocationCuba.svg. Dostupné z WWW: . Obr. č. 3: www.cs.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-03-06]. Soubor:LocationCuba.svg. Dostupné z WWW: . Obr. č. 4: vlastní archiv 84
Obr. č. 5: www.sedumroseum.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-10]. Počasí. Dostupné z WWW: . Obr. č. 14: www.one.cu [online]. Kuba: One.cu, 2011 [cit. 2011-05-14] Una mirada a Cuba 2010. Dostupné z WWW: . Obr. č. 15 - 19: vlastní archiv Obr. č. 20: www.wikipedia.org [online]. 2012 [cit. 2012-03-12].Cateterrra central. Dostupné z WWW: . Obr. č. 21 - 24: vlastní archiv Obr. č. 25 - 27: mapy tvořené pomocí softwarového programu Google Maps a programu Malování
ZDROJE TABULEK V TEXTU Tabulka č. 1: Přehled potravin, poskytovaných státem (Zdroj: vlastní archiv) Tabulky č. 2 a 3: Celosvětový incomingový cestovní ruch v letech 1998 – 2009 (Zdroj: vlastní archiv, data od prof. Fernanda Rodrígueze) Tab. č. 4: Věk respondentů (Zdroj: vlastní archiv) Tab. č. 5: Domovské regiony respondentů (Zdroj: vlastní archiv)
85
Seznam příloh 1. Vzor 2 týdenní navrţené expedice 2. Dotazník, pouţit při dotazování, ve španělském jazyce 3. Příjezdový cestovní ruch v letech 2008 – 2012, měsíční údaje 4. Příjezdový cestovní ruch v letech 2008 – 2012, roční údaje
86
PŘÍLOHY 1. Vzor 2 týdenní navrţené expedice PROGRAM EXPEDICE KUBA (14 nocí a 15 dní) Téma: cestovní ruch Kuby Země: Česká republika Doba pobytu: 14 nocí a 15 dní Program expedice
Den 1: (La Habana)
Přílet na mezinárodní letiště José Martí do hlavního města Havana
Ubytování: Hotel Vedado***
Večer: Organizace programu
Den 2: (La Habana)
9:00 Prohlídka koloniálního města Havany a její španělské architektury.
19:00 Výlet na pevnost Castillo del Morro, zhlédnutí ceremonie Cañonazo
Den 3: (Pinar del Río)
9:00 Přesun do provincie Pinar del Río. Zahrnuta je prohlídka přírodního
.
komplexu “Las Terrazas”, francouzských kávových plantáţí, osady a řeky San Juan(i s koupáním). Součástí programu je i oběd přímo v komplexu
Ubytování: Hotel Pinar del Río**
Večer: individuální program
87
Den 4: (Pinar del Río)
8:00 Výlet na ostrov Cayo Jutías s tropickou přírodou a mořským ekosystémem
13:30 Přesun do Viñales, návštěva místního tabákového zemědělce, muzeum prehistorie, jeskyně Cueba del Indio a Viñales
17:00 Návrat do hotelu ve městě Pinar del Río
Večer: individuální program
Den 5: (Villa Guama. Matanzas)
8.30 Přesun do Villa Guamá, zahrnuje návštěvu krokodýlí farmy na poloostrově Cienaga de Zapata, moţnost oběda (není zahrnut v ceně)
15:30 návštěva muzea Girón (Playa Girón)
16:30 Villa Guamá, ubytování, večer: volný program
Den 6: (Trinidad. Sancti Spíritus)
9.00 Přesun do města Trinidad, cesta zahrnuje prohlídku města Cienfuegos
14.00 Přesun do hotelu al Hotel Costa Sur*** nebo Ancón de Trinidad
Večer: Rekreace, individuální program
Den 7: (Trinidad. Sancti Spíritus)
9.30 Prohlídka koloniálního města Trinidad - kulturní zajímavé lokality
13.30 Návrat do hotelu, rekreace na pláţi Karibského moře
Večer: Rekreace, individuální program
Den 8: (Cayo Coco. Ciego de Ávila)
9.00 Přesun na ostrov Cayo Coco, zahrnuta je návštěva města Ciego de Ávila
Koupání v Antlantském oceánu
88
Den 10: (Santa Clara)
8.00 Přesun do města Santa Clara, návštěva muzea Tren Blindado a tabákárny
16.00 Ubytování v hotelu, večer volný program
Den 11: (Santa Clara)
8.00 Návštěva ostrova Cayo Santa Maria s přírodními krásami, rekreace na bílé písečné pláţi
16.00 Návrat do Santa Clary, zahrnující návštěvu města Remedios
Večer: Rekreace, individuální program
Den 12: (Varadero)
9.00 Přesun na Varadero, zahrnující návštěvu Ranchónu de Aguada de Pasajero
11.00 Ubytování v hotelu Mar del Sur**,rekreace na pláţi či v hotelu
Večer: Rekreace, individuální program
Den 13: (Varadero)
Prohlídka varederského poloostrova a jeho pláţí a dalších zajímavých turistických míst
Koupání a pobyt na pláţi, večer: rekreace, individuální program
Den 14: (La Habana)
13.30 Přesun do Havany, zahrnující návštěvu rozhledny Mirador de Mayabeque
16.00 Ubytování v hotelu Vedado***
20.00 Večerní závěrečný program expedice, večeře formou bufetu zahrnující kulturní a taneční aktivity (cena 15CUC)
Den 15: (La Habana)
Dopoledne: volný program, příprava na odlet
15.00 Přesun na mezinárodní letiště “José Martí”, návrat do České republiky 89
2. Dotazník, pouţit při dotazování, ve španělském jazyce Buenos días, mi nombre es Jitka Sedláková y soy la estudiante del urismo, de la universidad en Jihlava, la república checa. Debido a mi investigación para mi tesis, en relación con el turismo de Cuba, me gustaría hacerle unas preguntas, si es posible. Mis preguntas tratan de las situaciones actuales del desarrollo del turismo en Cuba. Muchas gracias por adelantado por rellenar sus respuestas y por su tiempo. Les deseo un buen día. Saludos cordiales desde la República Checa, Jitka.
1. ¿Es usted mujer o hombre? 2. ¿De dónde es usted? 3. ¿ Cuántos aňos tiene usted? 4. 15-19
20-29
30-39
40-49
60 y más
50-59
5. ¿Hay muchos turistas en su región? 6. ¿Qué lugares son los más/lo menos visitados por los turistas? 7. ¿Qué lugares le recomendarías a los turistas? 8. .¿Qué región es la más atractiva según usted? Y que es la menos atractiva? 9. .¿Qué es lo que detiene el desarrollo del turismo en Cuba? 10.¿Cuándo cree que fue el mayor desarrollo y crecimiento del turismo en Cuba? 11.¿Cuál es su opinión acerca del embargo? le gustaría que el embargo continúa o se cancelar? 12.¿Apoya usted al turismo entrante de los turistas de EEUU. o no? 13
¿Qué
lugar
le
gustaría
visitar
para
las
vacaciones?
90
3. Příjezdový cestovní ruch v letech 2008 – 2012, měsíční údaje
(Zdroj: one.cu)
91
4. Příjezdový cestovní ruch v letech 2008 – 2012, roční údaje
(Zdroj: one.cu) 92
