Hornické muzeum Příbram v kontextu kulturního života města, cestovního ruchu a identity instituce

MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta

Ústav hudební vědy Management v kultuře

Hornické muzeum Příbram v kontextu kulturního života města, cestovního ruchu a identity instituce

Magisterská diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D.

Bc. Stanislava Moravcová

Brno 2014

Prohlášení Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených zdrojů. V Brně dne 14. 5. 2014 ………………………………………………………………………………… Bc. Stanislava Moravcová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé práce Mgr. Simoně Škarabelové, Ph.D. za cenné rady a korigování směru práce. Dále děkuji představitelům Hornického muzea Příbram za jejich vstřícný přístup, poskytnuté materiály a čas, který mi věnovali; jmenovitě děkuji panu řediteli PaedDr. Josefu Velflovi, marketérovi muzea Romanu Abušinovovi a muzejní pedagožce Mgr. Janě Fischerové. Mé poděkování patří i paní průvodkyni Aleně Maškové za zajímavé postřehy o návštěvnících. Za velkou psychickou podporu děkuji své rodině a partnerovi.

Anotace Diplomová práce se zabývá Hornickým muzeem Příbram, největším hornickým muzeem v České republice se stabilní pozicí na trhu, z hlediska jeho kulturního významu ve vazbě na kulturní život města a cestovní ruch. Činí tak ve dvou plánech, které se vzájemně rozvíjejí a doplňují: první rovinou je zasazení muzea do místních kontextů, identifikace jím uchovávaných a předávaných kulturních hodnot a představení jeho dosavadního směřování; druhou rovinou je analytický pohled na vnější a vnitřní prostředí muzea, jehož záměrem je vytipovat oblasti s potenciálem rozvoje a následně nastínit konkrétní možnosti inovace. Cílem práce je na základě zjištěných poznatků vytvořit podklady pro strategické plánování muzea, které by mohly být impulzem k systematické práci na eliminaci nalezených problémů a dalším krokem instituce na cestě k moderní muzejní praxi a progresivnímu přístupu k zákazníkům.

Abstract Diploma thesis deals with the Mining Museum Příbram. It is the largest mining museum in the Czech Republic with a stable position on the market. This thesis deals with its cultural significance in relation to the city's cultural life and tourism. It does so in two plans. Both plans are complementary; they are developing each other through their connections. The first line sets the museum to the local situation, identifies its important cultural values in general and introduces the current direction of the museum. The second line creates an analytical view of the external and internal environment of the museum. This specific view is going to identify areas with a potential for further development and subsequently it is going to outline concrete possibilities for innovations. The aim of the diploma thesis is to create a basis for strategic planning of the museum. This theoretical basis could be the trigger for the systematic work aiming at the elimination of the discovered problems. Furthermore, it could be the next step towards the new modern concept of museum and progressive approach to customers.

Obsah ÚVOD

8

1 MĚSTO PŘÍBRAM

10

1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE 1.1.1 POLOHA, OBYVATELSTVO 1.1.2 CHARAKTER MĚSTA 1.1.3 OBČANSKÁ VYBAVENOST 1.1.4 VOLNÝ ČAS V PŘÍBRAMI 1.2 KULTURNÍ INFRASTRUKTURA 1.2.1 PAMÁTKY 1.2.2 KULTURNÍ INSTITUCE 1.2.3 DALŠÍ KULTURNÍ UDÁLOSTI A AKTIVITY 1.3 PODMÍNKY PRO CESTOVNÍ RUCH 1.4 HORNICKÁ MINULOST MĚSTA

10 10 11 12 13 14 14 16 19 20 22

2 HORNICKÉ MUZEUM PŘÍBRAM

30

2.1 PŘEDSTAVENÍ ORGANIZACE 2.1.1 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA 2.1.2 SÍDLO MUZEA A MIMOPŘÍBRAMSKÉ POBOČKY 2.1.3 NÁVŠTĚVNOST 2.2 HORNICKÉ MUZEUM PŘÍBRAM JAKO PAMÁTKOVÝ KOMPLEX 2.2.1 OCHRANA A REGENERACE KULTURNÍCH HODNOT 2.2.2 INDUSTRIÁLNÍ PAMÁTKY 2.2.3 KULTURNÍ HODNOTY HORNICKÉHO MUZEA PŘÍBRAM 2.3 SMĚŘOVÁNÍ ORGANIZACE 2.3.1 POSLÁNÍ, VIZE, CÍLE 2.3.2 STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ V HORNICKÉM MUZEU PŘÍBRAM

30 30 33 38 45 46 48 51 63 63 68

3 VNĚJŠÍ A VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ HORNICKÉHO MUZEA PŘÍBRAM

75

3.1 ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ 3.1.1 PEST ANALÝZA 3.1.2 ANALÝZA KONKURENCE, VLIVU ZÁKAZNÍKŮ A DODAVATELŮ 3.2 ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ 3.2.1 PRODUKT

75 76 90 104 106

3.2.2 KOMUNIKACE 3.2.3 ROZPOČET A FINANCOVÁNÍ 3.3 SWOT ANALÝZA 3.4 REDEFINICE MISE A VIZE 3.5 MOŽNÉ CÍLE PRO NÁSLEDUJÍCÍ OBDOBÍ

126 135 138 139 141

ZÁVĚR

142

RESUMÉ

143

SUMMARY

144

РЕЗЮМЕ

145

ZDROJE

146

PRAMENY LITERATURA ELEKTRONICKÉ ZDROJE

146 146 148

Úvod Hornické muzeum Příbram je institucí se stabilní pozicí na trhu v rámci regionu, a jakožto největší hornické muzeum v ČR i v rámci státu. Díky v dnešní době žádanému zážitkovému aspektu, spojenému s cestou do podzemí se stává atraktivní destinací kulturní turistiky; svou vazbou na dějiny regionu, zprostředkovávanou jak tradičními muzejními expozicemi, tak i samotnou industriální architekturou, představuje pokladnici hmotné i nehmotné kultury a místo historicko-kulturní sebeidentifikace obyvatel. Jeho fungování určuje především právní forma příspěvkové organizace a charakter památkového komplexu. Muzeum je velice silné v oblasti odborné činnosti, což dokládá respekt, který si vydobylo i na mezinárodním poli. Stále se však nachází ve fázi hledání cest k návštěvníkům, a to v oblasti nabízených služeb, otevírání se veřejnosti či efektivní marketingové komunikace. Úvodní hypotézu bychom mohli formulovat takto: Hornické muzeum Příbram je památkově-muzejní komplex, jehož identitu formují výjimečné kulturní hodnoty. Tyto hodnoty však stále nedokáže svým návštěvníkům představit v souladu s moderní muzejní praxí. Tato situace poskytla živnou půdu pro první úvahy o možnostech inovací výstupů. Prvotní ideou, jak se s tématem vyrovnat, bylo vytvoření kompletního strategického plánu, což se však záhy ukázalo jako nerealizovatelný počin; strategický plán, aby byl efektivní a sdílený, by měl vznikat přímo na půdě organizace. Proto byl zvolen odlišný, „měkčí“ směr uchopení tématu, jenž by se dal charakterizovat jako reflexe současné praxe muzea ve vazbě na jeho uchovávané a předávané kulturní hodnoty, která si klade za cíl nalézt nevyužitý potenciál a přiblížit možnosti, jak tento potenciál zúročit v rozvinutí nabídky muzea. Tímto základním rámcem probíhají dvě linie. První rovinou, kterou ztělesňují první dvě kapitoly, je zasazení muzea do místních kontextů, identifikace kulturních hodnot a představení jeho dosavadního směřování. Cílem této části práce je vystihnout kulturní význam muzea, a tedy definovat jeho identitu, a přinést co nejširší možný pohled na obsah i formu činnosti muzea, díky čemuž nejenže poukážeme na to, co přináší místním obyvatelům i turistům, ale rovněž na to, jak pojednávaná instituce „vidí sebe samu“. Kromě pojednání přínosného pro všechny, kdo se o Hornické muzeum Příbram zajímají, představují tyto dvě kapitoly podklady pro druhou, stěžejní část práce.

8

Druhou úrovní práce je analytický pohled na vnější a vnitřní prostředí muzea, jehož záměrem je nalezení příležitostí a hrozeb vyplývajících z ekonomického, legislativního, sociálně kulturního, technologického a konkurenčního okolí, stejně jako odhalení silných a slabých stránek samotného muzea. Propojením zjištění z těchto dvou skupin analýz a nastudované literatury se text dostává k definování oblastí rozvoje a jeho konkrétních možnostech. Práce se přitom orientuje především na rovinu zákazník-produkt, v níž vidí největší slabiny. V pojednání propojujeme nejrůznější metody: kompilaci (historické a teoretické části textu), aplikaci (kulturní hodnoty), analýzu prostředí, analýzu materiálu, rozhovor a pozorování. Text nečleníme na část historickou, teoretickou a praktickou, neboť tyto přístupy prací organicky prolínají a považujeme za kontraproduktivní vzájemně provázané fenomény násilně oddělovat. Obrazový doprovod není umístěn v tradiční příloze na konci práce, ale přímo v textu, neboť se úzce vztahuje k vyslovenému a bezprostředně jej komentuje. Cílem práce jako celku je přinést vedení muzea externí pohled, který může nabídnout širší perspektivu a postihnout fenomény možná intuitivně vnímané, ne však uchopené verbalizací, která je prvním krokem k jejich vědomému řízení.

9

1 Město Příbram Ještě než se začneme plně věnovat předmětu našeho zájmu, Hornickému muzeu Příbram, měli bychom nahlédnout do místních kontextů, v nichž tato organizace působí. Díky tomu si lépe uvědomíme, v jakém prostředí Hornické muzeum Příbram funguje, a připravíme si solidní základnu informací pro analýzu vnějšího prostředí. V této kapitole nejprve v krátkosti nastíníme charakter města (odpověď na otázky: Jak se v Příbrami žije? Co nabízí místním a turistům?), poté zmapujeme kulturní infrastrukturu města a podmínky pro cestovní ruch a na závěr se hlouběji ponoříme do hornické minulosti, neboť právě báňská činnost po staletí utvářela „tělo i ducha“ města. Kromě toho je právě uchovávání a prezentace hornické historie předmětem činnosti námi pojednávaného muzea, a proto považujeme za nutné její důležité momenty zmínit.1

1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE 1.1.1 POLOHA, OBYVATELSTVO Příbram leží ve Středočeském kraji asi 60 km od Prahy, 60 km od Plzně a 100 km od Českých Budějovic. Nachází se pod úpatím Brd, jejichž nejvyšší vrchol Tok (865 m) leží jen necelých 10 km od centra města. Městem protéká říčka Litavka a Příbramský potok, z nějž jsou napájeny příbramské rybníky. Ve městě žije necelých 33 450 obyvatel, průměrný věk obyvatelstva činí 42 let2. Většina obyvatelstva prošla výučním oborem či středním odborným studiem bez maturity (10 635), poměrně

1

Části následujících podkapitol jsou převzaty z autorčiny seminární práce: MORAVCOVÁ, Stanislava. Kultura ve městě Příbram: Památky, události, instituce, financování. [online]. Brno, 2012 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1456/podzim2012/MPV_EKKU/ode/ekku_seminarni_prace.pdf. Seminární práce. Vzhledem k tomu, že se jedná především o výčty a obecné informace, které byly v této práci rozvinuty a blíže okomentovány (jedná se tedy o fragmenty), nebudeme každou tuto pasáž citovat zvlášť; uchýlíme se k tomu pouze v případě, že půjde o delší souvislý text. 2

Počet obyvatel v obcích k 1.1.2014. Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-05-02]. Praha: Český statistický úřad. Aktualizováno dne 30. 4. 2014. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/BC00298FFF/$File/1300721403.pdf

10

velký počet lidí je středoškolsky vzdělaných (8 814); vzdělání základní získalo 6 024 občanů, vyšší odborné 1 306, vysokoškolské 2 9073. Tyto údaje je třeba brát v potaz při hodnocení celkové úrovně preferencí občanů v kulturní oblasti.

1.1.2 CHARAKTER MĚSTA Příbram je městem s hornickou historií, což se promítá do jejího urbanistického řešení i kulturního dědictví v oblasti technických památek. Historické jádro je takřka okupováno panelovými sídlišti (postavenými v souvislosti potřeby ubytování horníků), která dala vzniknout zcela nové části města, jež svou rozlohou výrazně dominuje nad předválečnou zástavbou. Příbram se skládá z 9 městských částí, které jsou sdruženy do větších celků, majících svůj osobitý ráz. Těmito celky jsou stará Příbram (původní jádro dnešního města a jej obklopující sídliště z 2. pol. 20. stol.), nová Příbram (sídliště vzniklá v 2. pol. 20. stol.), Březové Hory (původně samostatná obec) a lokality tyto celky spojující (především obytné). Stará Příbram jakožto nejstarší městské centrum udržuje historický obraz města, byť ne všechny renovace a nové zásahy můžeme považovat za šťastné; za všechny hovoří kontroverzní rekonstrukce náměstí T. G. M., které dříve sloužilo pouze jako parkoviště a nyní je osazeno lavičkami a opatřeno novou, od počátku vášnivé diskuze budící kašnou.4 I přesto, že zásadní zásahy do urbanistické struktury v 2. pol. 20. stol. i porevoluční ne vždy zcela citlivé rekonstrukce poněkud pokřivily původní vzhled a do jisté míry i zrelativizovaly vztah ke kulturnímu odkazu minulosti, je historický ráz města zachován, a to především díky památkově chráněným objektům: nejen monumentům typu Svaté Hory, kostela sv. Jakuba či Zámečku, ale i drobným měšťanským domům, které představují právě onu esenci historického vzhledu. Stará Příbram představuje epicentrum kultury ve městě, a to jak v oblasti památek, tak kulturních událostí.

3

Obyvatelstvo 15-leté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání v obcích okresu. Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-05-07]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=OB026_OK.1&&kapitola_id=85 4

Viz článek Bude to velké, kulové, z mnoha tun betonu a také čínské žuly. Příbramsko [online]. [cit. 2014-0211]. Dostupné z: http://www.pribramsko.eu/detail02.php?ID=4209

11

Nová Příbram představuje co do rozlohy největší část města a její charakter určují především celky obytných budov. Jejím původním centrem je náměstí 17. listopadu, avšak v současnosti získává na atraktivitě především periferie díky své nákupní zóně. Přesto je však náměstí a k němu přiléhající část města velice živým místem, a to především díky soustředění občanské vybavenosti do této oblasti. Březové Hory si do jisté míry uchovaly svůj původní ráz hornického městečka, byť jejich celkovému obrazu neprospívá rušná Husova ulice, která se stala hlavní dopravní tepnou nejen v rámci trasy nová Příbram – Březové Hory, ale i pro tranzitní dopravu. Jako centrum této části města funguje náměstí J. A. Alise s kostelem svatého Vojtěcha a budovou školy. Obraz Březových Hor vedle drobné zástavby určuje především industriální architektura památek spjatých s hornickou minulostí města, ať už se jedná přímo o budovy nad doly, tak bývalé správní a administrativní objekty. Prostředí města zpříjemňuje několik parků. V centru staré Příbrami se nachází typicky městský park Hořejší Obora s promenádou okolo rybníka, který má svou polohou i řešením charakter odpočinkového místa v pracovním shonu. Kromě toho od své revitalizace v roce 2011 hostí nejrůznější akce (trhy, koncerty). Rozsáhlý park anglického typu s hustým stromovým porostem se rozkládá v okolí sakrálního areálu Svatá hora, který se svou alejí, vedoucí až ke svatostánku, podtrhuje meditativní atmosféru místa. Oblíbeným místem víkendových procházek i každodenního sportování je lesopark Litavka na okraji města, jenž Příbram spojuje s přilehlými vesnicemi. Neopomeňme rovněž pro sídliště nové Příbrami nepostradatelný park v okolí Nového a Fialova rybníka, oblíbeného cíle v letním období, a zalesněný vrch Koráb na Březových Horách.5 Krajina v okolí města je lemována haldami s vytěženou zeminou, což jí dodává specifický ráz, vítaný především přijíždějícími turisty.

1.1.3 OBČANSKÁ VYBAVENOST Coby bývalé okresní město poskytuje Příbram svým obyvatelům komfort v oblasti služeb, zdravotnictví, školství i sociální péče. Nachází se zde 2 nemocnice, 3 polikliniky, domov důchodců a pečovatelský dům. Příbram nabízí vzdělání na všech stupních: nalezneme zde jesle, 14 mateřských 5

Pasáž o parcích převzata z: MORAVCOVÁ, Stanislava. Kultura ve městě Příbram: Památky, události, instituce, financování. [online]. Brno, 2012 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1456/podzim2012/MPV_EKKU/ode/ekku_seminarni_prace.pdf. Seminární práce. s. 3

12

škol, 7 základních škol, 3 gymnázia6, 6 středních škol a detašované pracoviště Vysoké školy evropských a regionálních studií v Českých Budějovicích. Nově byla také založena univerzita třetího věku, která zájemcům z řad starších občanů nabízí celou řadu kurzů zaměřených na kulturu, historii, cizí jazyky či práci na počítači.7 V Příbrami poměrně dobře funguje hromadná doprava, zprostředkovávaná deseti autobusovými linkami8, a to především jako spojnice staré a nové Příbrami; hůře už jsou na tom Březové Hory, neboť linky k nim směřující jezdí v dlouhých intervalech (v průměru dvakrát za hodinu). Vzhledem k tomu, že Příbram je poměrně malé město, se však fyzicky zdravý jedinec přemístí za poměrně krátkou dobu téměř kamkoliv.9

1.1.4 VOLNÝ ČAS V PŘÍBRAMI Volný čas mohou sportovně založení občané i turisté trávit v aquaparku, na zimním stadionu, v několika fitness centrech nebo ve ski areálu. Fanoušci fotbalu s oblibou navštěvují fotbalové zápasy na stadionu v blízkosti lesoparku Litavka. Zajímavou lokalitou je okolí Nového rybníka, v jehož bezprostřední blízkosti nalezneme lezeckou stěnu, minigolf, letní kino a hudební klub Junior. O víkendech je zpřístupněna část vojenského újezdu Brdy, nacházející se několik km za Příbramí (cca 5 km vzdušnou čarou od náměstí T. G. M.); nedotčená malebná příroda Brd láká k celodenním pěším či cyklistickým výletům. Volnočasovým aktivitám pro děti se věnuje Sokol Příbram, zimní, fotbalový a plavecký stadion, Kulturní dům, Dům dětí a mládeže s širokou nabídkou výtvarných a pohybových kroužků a rovněž již skomírající Q-klub, zaměřený především na činnosti technického rázu. Kromě toho v Příbrami působí dvě umělecké školy.

6

V Příbrami působí Walfdorská škola, která nabízí základní i gymnaziální vzdělání.

7

Viz Univerzita třetího věku v Příbrami [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/akademietretihovekuvpribrami/home/ 8

Linky jsou dále označeny písmenem A, B, C.

9

Ze staré Příbrami na Březové Hory a naopak cca 2 km Mariánskou ulicí (přibližně 30 min pěšky), z Březových Hor do centra nové Příbrami a naopak cca 1 km (přibližně 20 min pěšky), z centra nové Příbrami do staré Příbrami a naopak necelé 2 km (do 30 min pěšky).

13

Další kapitolu ve vyžití obyvatel i turistů pak zaujímají kulturní památky, instituce a události, které si podrobněji rozebereme níže.

1.2 KULTURNÍ INFRASTRUKTURA10 Příbram je obcí vysokým výskytem kulturních hodnot, a to jak především hmotných, tak i nehmotných, které jsou ve velké míře s hmotnými památkami svázány. Nyní si charakterizujme kulturní infrastrukturu Příbrami, abychom získali přehled o tom, co kultura města nabízí svým občanům i turistům. Je důležité vědět, které prvky příbramské kulturní infrastruktury mají potenciál přilákat návštěvníky, abychom mohli následně zmapovat konkurenci i možnosti spolupráce z pohledu Hornického muzea Příbram.

1.2.1 PAMÁTKY Církevní památky Nejvýznamnější sakrální památkou Příbrami je bezesporu komplex SVATÁ HORA. Svatá hora je epicentrem duchovního života v nejširším slova smyslu. Její význam dalece přesahuje hranice města i regionu, což dokazuje i jeho zařazení mezi národní kulturní památky, a tkví jak v oblasti duchovní, tak uměleckohistorické; jakožto v Čechách nejstarší a pro věřící nejvýznamnější mariánské poutní místo má unikátní postavení a umělecká výzdoba, zahrnující jak samotnou raně barokní architekturu, tak portály vrcholného baroka, několik set plastik a obrazů a řemeslné práce, dosahuje mimořádných kvalit.11

10

Tato podkapitola je převzata z: MORAVCOVÁ, Stanislava. Kultura ve městě Příbram: Památky, události, instituce, financování. [online]. Brno, 2012 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1456/podzim2012/MPV_EKKU/ode/ekku_seminarni_prace.pdf. Seminární práce. s. 3-8. (provedeny drobné úpravy a připsány rozvíjející informace) 11

Průvodce Svatou horou. Svatá hora [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://svatahora.cz/cz/32/pruvodce-po-svate-hore

14

Původně gotický, později barokizovaný KOSTEL SV. JAKUBA představuje pravděpodobně nejstarší architektonickou památku ve městě: jeho vznik je datován do konce 13. století. Jeho poloha v jádru staré části města jej staví do role katolického „centra“ uvnitř samotného města12. Na prostranstvích části obce Březové Hory se nacházejí hned tři kostely, přičemž každý je ve správě jiné křesťanské církve. Největším, umístěným na březohorském náměstí, je římskokatolický KOSTEL SV. VOJTĚCHA zasvěcený patronu horníků. Malý KOSTEL SV. PROKOPA z 16. století je sice rovněž majetkem římskokatolické církve, ale od roku 2009 je na deset let propůjčen do správy církve pravoslavné; návštěvníky láká především jeho komorní atmosféra a romantický vzhled podtržený zasazením do zalesněného vrchu Koráb. Triádu březohorských, a i celek příbramských kostelů uzavírá husitský SBOR MISTRA JAKOUBKA ZE STŘÍBRA, nejnovější církevní stavba z roku 1936 postavená ve funkcionalistickém slohu. Kostely se otevírají široké veřejnosti prostřednictvím Noci kostelů, které se účastní bazilika nanebevzetí Panny Marie na Svaté hoře, kostel sv. Jakuba, sv. Prokopa i sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra.

Profánní památky Nejvýznamnější z oblasti dědictví nesvázaného s církví je soubor technických památek, dochovaných z hornické minulosti města. Těm se však budeme hlouběji věnovat hned v následující kapitole. Významnou památkou je ZÁMEČEK – ERNESTINUM, který byl do dnešní podoby kamenné tvrze přestaven ve 14. století. Tato přestavba byla součástí činorodých aktivit nejslavnějšího majitele arcibiskupa Arnošta z Pardubic, jehož sochu nalezneme v parčíku před stavbou. V současné době v Ernestinu sídlí Galerie Františka Drtikola, Muzeum III. odboje a rovněž Infocentrum Městského úřadu Příbram. Kromě toho je přízemí budovy využíváno ke svatebním obřadům či slavnostnímu předávání maturitních vysvědčení. Po Příbrami je rozeseto ještě mnoho dalších profánních památek, především městských domů, které však kromě udržení historického obrazu města nemají pro kulturní vyžití obyvatel i turistů větší význam. 12

Opravdovým epicentrem římskokatolické víry je Svatá Hora, která se rozkládá na kopci nad městem, a je tak od bezprostředního kontaktu s obcí (s výjimkou dálkových pohledů) oddělena; kostel sv. Jakuba představuje nejvýznamnější kostel postavený přímo ve městě.

15

1.2.2 KULTURNÍ INSTITUCE Muzea a galerie Ve městě jsou provozovány dvě galerie a tři muzea. GALERIE FRANTIŠKA DRTIKOLA, již zmiňovaná v souvislosti s jejím sídlem v památkově chráněném Zámečku-Ernestinu, ve své stálé expozici představuje fotografovo dílo se zaměřením na jeho secesní piktorialistické fotografie, avšak dává prostor i jeho psychologickým portrétům či krajinným kompozicím. Pomáhá tak k uvědomění občanů o světoznámé osobnosti svázané s Příbramí a k atraktivitě města pro uměnovědnou odbornou veřejnost. V galerii se také konají nejrůznější krátkodobé výstavy, které umožňují místním umělcům prezentovat svou práci. Některé výstavy, především ty vánoční a velikonoční (často prodejní), jsou zaměřené na nejširší návštěvnickou veřejnost. Prodejní GALERIE V POTOČNÍ má spíše minoritní význam; má spíše charakter obchodu, což je dáno i skromnými dispozicemi prostoru, kde díla nemohou být reprezentativně představena. Velkým plusem je však zpřístupnění kontaktu s díly špičkových umělců jako jsou sestry Válovy, Jiří Načeradský, Jaroslav Vožniak či Věra Janoušková. Svatá Hora umožňuje zájemcům navštívit stálou expozici (liturgické předměty, relikviáře, šatičky na Pannu Marii Svatohorskou aj.) a rovněž sezónní výstavy prostřednictvím SVATOHORSKÉHO POUTNÍHO MUZEA. Tradicí se již stala vánoční výstava betlémů, která je nejenže lákadlem a příležitostí pro strávení příjemného času pro širokou veřejnost, ale rovněž impulzem k vytvoření vazby na regionální tradice, kterým betlémářství, s Příbramí spjaté již po několik století, bezesporu je. MUZEUM III. ODBOJE se věnuje odboji mezi lety 1948-1968 a následné komunistické perzekuci. V Příbrami je umístěna jedna z jeho poboček, která ve své expozici představuje politické vězně uranových dolů 1948-1968, ženy ve Třetím odboji a za mřížemi věznic 1948-1968 a sibiřské gulagy. Podobné zaměření nabízí i Památník Vojna Lešetice, pobočka Hornického muzea Příbram. HORNICKÉ MUZEUM PŘÍBRAM, uzavírající pasáž o muzeích a galeriích, si přiblížíme v následujících kapitolách.

16

Kulturní dům Kulturní dům je stavbou z roku 1959 a ve svých prostorech provozuje společenský sál, kino, divadlo, hudební klub Peklo a restauraci. Společenský sál poskytuje k plesům, včetně těch maturitních, novoročním oslavám, ale i k nejrůznějším prodejním výstavám, jako je velice prestižní, každoročně pořádaná výstava nožů s doprovodným programem za budovou, nebo stále oblíbenější výstava minerálů, která se koná dvakrát ročně. Kino V současné době město provozuje Kino Příbram, dříve Mír, klasické městské kino, které prošlo před několika lety rekonstrukcí interiéru. V současnosti je vybaveno 400 sedadly13. Převážná většina promítání je věnována filmovým premiérám a blockbusterům, avšak k zhlédnutí jsou i filmy pro děti, především v odpoledních hodinách o víkendech. Po modernizaci byl založen filmový klub, v jehož rámci se konaly projekce dokumentů a filmů zaměřených na náročného diváka; pro nezájem ze strany návštěvníků četnost takovýchto snímků slábla a nakonec směřovala až do úplného útlumu.14 Kino poskytuje své prostory i pro různé přednášky a prezentace spojené s promítáním fotografií či videí; díky tomu jsou organizovány nejrůznější naučné besedy s cestovateli pro žáky základních škol. Divadlo Příbramské divadlo má k dispozici malou a velkou scénu, stálý herecký soubor čítá 15 herců. Na malé scéně se hrají dramata spíše komorního rázu a zřídka i představení pro děti. Velká scéna je potom určena hrám s náročnějšími požadavky na prostor a kulisy, hostujícím divadelním souborům, které zprostředkovávají příbramskému divákovi často špičková představení s herci první kategorie, a koncertům vážné i populární hudby. Významnou každoroční událostí je prestižní Festival Antonína Dvořáka, v jehož rámci vystupují hudebníci z celého světa; díky němu se do Příbrami sjíždějí milovníci vážné hudby ze všech konců republiky a občané mají přístup k prvotřídní hudební události, nemluvě o důležitosti zprostředkování díla světově uznávaného, s Příbramí spjatého autora.

13

O kině. Kino Příbram [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.kinopribram.eu/o-kine

14

Stále se zřídka objevují filmy klubového charakteru, avšak pro nezájem ze strany návštěvníků se jedná o ojedinělá promítání.

17

Knihovna Na vysoké úrovni je příbramské knihovnictví. Ústřední půjčovna pro dospělé ve staré Příbrami shromažďuje více než 49 000 svazků, přičemž téměř polovinu knihovního fondu tvoří literatura naučná. Čtenáři si mohou vybrat i z velké nabídky cizojazyčných knih či odborných, mnohdy obtížně dostupných periodik a rovněž si mohou zapůjčit čtečky elektronických knih. V budově knihovny je k dispozici společenský sál, který je hojně využíván k přednáškám, informační centrum, studovna a půjčovna pro děti, která děti nabízí přibližně 15 000 svazků; dětem ale slouží ještě pobočka při ZŠ Školní, kde si mohou vybrat z více než 13 000 knih. Kromě toho knihovna provozuje ještě dvě menší pobočky: na Březových Horách a v nové, sídlištní části města. Nově byla otevřena pobočka v budově autobusového nádraží, která slouží především jako informační centrum o městě, regionu, dopravním spojení a kultuře pro přijíždějící turisty.15

Hudební kluby Především pro mladší publikum jsou atraktivní hudební kluby. Kromě již zmiňovaného klubu Peklo, umístěného v Kulturním domě, nalezneme v Příbrami ještě několik dalších podniků tohoto typu. Klub Junior, situovaný v areálu Nového rybníka, je znám především pro rockové a punkové koncerty a pro svou undergroundovou, „špinavou“ atmosféru. Klub však pořádá také diskotékové večery Oldies, které přitahují i širší veřejnost. V centru staré Příbrami je situován na mladé obecenstvo cílící Music club Aréna, pro nějž jsou charakteristické diskotéky, večery s DJem či rockové koncerty. Dále se pak v Příbrami nacházejí restaurace či bary, které příležitostně či jako svou doplňkovou činnost pořádají koncerty nebo diskotéky. Do této kategorie patří restaurace Béčko a dále pak bary Color bar, Snack bar a Club No. 1.

Letní kino Již vzpomínané letní kino leží v blízkosti Nového rybníka. V letních měsících láká návštěvníky na promítání pod otevřeným nebem, avšak jeho možnosti poněkud limituje ne zrovna nejmodernější audiovizuální technika. Kromě promítání filmů se v prostorách kina konají koncerty známých kapel (v minulých letech např. Kryštof, No Name aj.) 15

Oddělení. Knihovna Jana Drdy Příbram [online]. [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.kjd.pb.cz/oddeleni

18

1.2.3 DALŠÍ KULTURNÍ UDÁLOSTI A AKTIVITY Nejvýznamnější kulturní akce již byly zmíněny v souvislosti s jejich vazbou na kulturní památky či instituce. Ve městě se ale koná mnoho dalších akcí cílících především na občany města, z nichž některé se konají pravidelně a jiné při příležitostech oslav dokončení nejrůznějších rekonstrukcí či vybudování nových center kulturního života. Každoročně je pořádána Prokopská pouť na Březových Horách organizovaná Spolkem Prokop, na níž se ale podílejí i nejrůznější březohorské organizace včetně Hornického muzea a Římskokatolické farnosti Březové Hory. V jejím rámci probíhají koncerty, hornické průvody a plesy. Dále se přímo ve městě, ale i v okolních vesnicích konají vzpomínkové akce a oslavy květnových událostí; za zmínku stojí především přehlídka vojenské techniky a simulace bojů v okolí Památníku vítězství ve Slivici, vesnici památné posledním výstřelem druhé světové války, na níž se Hornické muzeum Příbram organizačně podílí. Poslední čtvrtek v listopadu je potom coby uvítání adventního času již tradičně věnován slavnostnímu ohňostroji a doprovodnému programu v podobě hudebních vystoupení. V minulých letech se celodenním kulturním programem se konaly oslavy spojené s otevřením odpočinkové a rekreační zóny Horní Obora, která nyní kromě své primární funkce poskytuje svůj prostor k občasným koncertům či farmářským trhům. Na koncerty mohou dále zájemci kromě již zmiňovaných klubů zavítat do areálu Nového rybníka; ze všech jmenujme aktuální festival Fialka Fest, jehož pořadatelé se rozhodli navázat na úspěchy v loňském roce a uspořádají tak v červenci druhý ročník. Díky partnerství s několika zahraničními městy16 se také konají nejrůznější kulturní výměny; nejčastěji jde o vystoupení pěveckých sborů, neboť sborový zpěv má v Příbrami velkou tradici.

16

Partnerská města. Město Příbram [online]. 2013-09-30 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.pribram.eu/mesto-pribram/mezinarodni-vztahy/partnerska-mesta.html

19

1.3 PODMÍNKY PRO CESTOVNÍ RUCH Příbram se nachází v turisticky vysoce atraktivním regionu. V bezprostřední blízkosti města se rozkládá již zmiňovaná členitá vrchovina Brdy, která díky své částečnému zpřístupnění17 nabízí pěším turistům a cyklistům pobyt v takřka nedotčené přírodě. Obdivovatele zámků láká rokokový zámek nacházející se v asi 20 km vzdáleném městě Dobříš, renesanční zámek v Březnici (18 km od Příbrami) a především turisticky vyhledávaný zámek Orlík (cca 30 km automobilem), který již leží v Jihočeském kraji. V okolí zámku se rozkládající Orlická přehrada a k ní přiléhající rekreační oblast představuje lokalitu, která především v letních měsících přitahuje množství rekreantů, z jejichž řad se rekrutují turisté mířící za volnočasovou nabídkou Příbrami. Zajímavou lokalitou je i Slapská přehrada a její okolí; zmiňme alespoň naučnou stezku Svatojánské proudy, která bez ohledu na roční období přináší turistům nádherné pohledy na klikatící se řeku. Milovníky přírody přitahuje také malebná krajina Berounska. Strategická poloha města je dalším faktorem umocňujícím potenciál pro cestovní ruch. Blízkost Prahy a výborné dopravní pokrytí18 na trase Praha-Příbram (a zpět) činí z města vysoce dostupnou lokalitu. Kromě toho poloha na rychlostní silnici R4 (známé jako „Strakonická“) činí z Příbrami dobře dostupné místo na trase Praha-Strakonice. Lze kalkulovat s turisty mířícími z Prahy (nebo cestují přes Prahu) za krásami Jižních Čech (již zmiňovaný areál Orlické přehrady spolu se zámkem Orlík, dále Písek, České Budějovice, Třeboň, Český Krumlov). V Příbrami se v průběhu roku odehrává množství společenských akcí a mnohé z nich přitahují do města turisty; jedná se především o Hudební festival Antonína Dvořáka, prodejní výstavy v Kulturním domě, letní festivaly a případně koncerty známých a zajímavých interpretů (konané nepravidelně v hudebních klubech, v areálu Nového rybníka nebo na Zimním stadionu). Nelze však opomenout ani fotbalové zápasy, odehrávající se na fotbalovém stadionu v přímém sousedství lesoparku Litavka. Významným aspektem rozvoje cestovního ruchu je i nabídka ubytovacích služeb. V Příbrami jsou provozována ubytovací zařízení nejrůznějších úrovní a typů, která jsou rozmístěna ve všech 17

Jedná se o vojenský újezd, který je pro veřejnost částečně zpřístupněn. Okrajové části lze navštívit o víkendech a státních svátcích, jádro újezdu není pro návštěvníky přístupno. 18

Ve všední dny jezdí autobusy několikrát do hodiny (v průměru každých 10-20 minut jede autobus na trase Příbram-Praha: záleží na denní době; v opačném směru jezdí autobusy obvykle jednou za půl hodiny, avšak v odpolední době se tento interval zkracuje), o víkendech dle denní doby jednou či dvakrát do hodiny. Vlakové spojení je také uspokojivé, ve všední dny i o víkendech jezdí vlaky v obou směrech přibližně ve dvouhodinovém intervalu.

20

městských částech. Jmenujme například hotel Modrý hrozen a Belvedere, které svojí nabídkou uspokojí i náročnější zákazníky, dále hotely Na Marjánce či Hájek nabízející standardní ubytovací služby či ubytovací zařízení penzionového typu (v blízkosti Ševčinského dolu se nachází stylový Penzion u muzea). Zájemci naleznou širokou škálu ubytovacích zařízení i v okolí Příbrami, ti nejnáročnější se mohou ubytovat dokonce na zámku Dobříš ve čtyřhvězdičkovém hotelu Garni. Velké spektrum možností nabízí rekreační areál poblíž Orlické přehrady, kde si turisté mohou vybrat z nejrůznějších variant: od kempů přes penziony až po luxusnější hotely. S cestovním ruchem souvisí také nabídka stravování, v Příbrami i jejím okolí taktéž velmi široká. V centru Příbrami nalezneme množství provozoven s rychlým občerstvením, nechybí ale ani tradiční restaurace rozeseté po celém městě, a to jak zařízení s pokrmy za příznivé ceny, tak podniky luxusní. Turistům pomáhá Turistické informační centrum města Příbram, avšak jeho umístění v Zámečku-Ernestinu (v centru města, avšak poněkud skrytý v parčíku – ne každý turista si sem najde snadno cestu) jeho širšímu využívání příliš nenahrává. Další možností je využití služeb Informačního centra při Knihovně Jana Drdy, avšak zejména pro osoby přijíždějící autobusem či vlakem je jasnou volbou návštěva Informačního centra na autobusovém nádraží, které je rovněž pobočkou Knihovny Jana Drdy. Pokud bychom měli předchozí zjištění v krátkosti shrnout, pak můžeme konstatovat, že Příbram leží v turisticky atraktivním regionu, sama nabízí množství pro turisty zajímavých akcí a její strategická poloha násobí tento potenciál. Turisté se mohou v případě dotazů obrátit na tři informační centra, jejichž pracovníci jsou schopni poradit s ubytováním, stravováním, cestováním pomocí MHD a doporučit návštěvu zajímavých míst. Spolu s dostatečným počtem a širokou škálou ubytovacích a stravovacích zařízení činí tyto aspekty z Příbramska lokalitu přímo nakloněnou rozvoji turistického ruchu.

21

1.4 HORNICKÁ MINULOST MĚSTA19 Historie Příbrami je pevně svázána s báňskou činností, která byla hlavním hybatelem hospodářského a společenského života lidí na Příbramsku. Kromě toho zde působila obousměrná vazba mezi rozvojem hornictví a osídlení. Etapy největšího rozmachu důlní činnosti byly poměrně krátké, i přesto se však důlnímu revíru dostalo velké slávy, a to doma i v zahraničí. Klíčová ložiska revíru byly Březové Hory a Bohutín a jejich význam spočíval ve výskytu rud s velkým obsahem olova, zinku, stříbra a železné rudy. Na počátku se těžilo pouze povrchových vrstev, plodná byla i říčka Litavka, z níž se rýžovalo zlato. Obrovského věhlasu se v průběhu historie dočkalo stříbrorudné hornictví, ve 20. století potom hornictví uranové; v jejich stínu zůstává dobývání železné rudy, které však bylo nedílnou součástí hospodářského rozvoje Příbramska. Nyní si představme historii hornictví na Příbramsku od dob nejstarších po současnost, a to nejen pro její význam na celkové formování a fungování regionu, ale rovněž i pro její provázanost s pojednávaným Hornickým muzeem Příbram; právě hornická minulost je předmětem výstavní i výzkumné činnosti muzea, a proto bychom o ní měli mít alespoň rámcovou představu. Dotkneme se i jevů a událostí nepřímo spojených s hornictvím a hutnictvím.

Od pravěku po středověk: skromné počátky Na území dnešní Příbrami se zdržovali lidé již od starší doby kamenné, avšak nepříznivé klimatické podmínky a klenutý, hustě zalesněný terén odrazovaly kočovníky k založení sídliště trvalejšího rázu. Prapočátky těžební činnosti na Příbramsku jsou spjaty s působením Keltů v mladší době železné (4. – 1. století př. n. l.), kteří se jako první začali věnovat dobývání stříbra, olova, železa i zlata z na nerosty bohatého podloží, a položili tak základ hornické činnosti, která se jako červená nit táhne celou historií města. 19

Tato podkapitola shrnuje ty nejvýznamnější milníky báňské historie města. Jedná se o kompilaci z publikací:

ČÁKA, Jan. Březové Hory. Příbram: Okresní muzeum, 1979, ([18] s., [10] l.). ČÁKA, Jan. Zmizelá Příbram starou Flexaretou. Vyd. 1. Příbram: Knihkupectví Mária Olšanská, 2002, 78 s. VELFL, Josef. Památky Příbrami v obrazech: The sights of Příbram in pictures = Die Denkmäler der Stadt Příbram in Bildern. 1. vyd. Příbram: Město Příbram, 2008, 203 s. VELFL, Josef. Příbram v průběhu staletí. 1. vyd. Příbram: Městský úřad, 2003, 166 s.

22

Do 10. století je datováno osídlení Slovany; ti položili základy středověké zástavbě, jejíž součástí byl i objekt zabývající se metalurgickou činností, z čehož jasně vyplývá, že na zájem o nerostné bohatství, zahájený Kelty, bylo navázáno. Počátky systematické těžby stříbra na Příbramsku datujeme do 14. století; nejstarším písemným pramenem, a tedy prvním přímým důkazem o báňské činnosti, je listina z roku 1311, zprostředkovávající předání huti do rukou biskupa Jana IV. Další listiny potvrzující systematické budování březohorského revíru pocházejí z let 1330 a 1336 – 1345. Obyvatelstvo Příbrami se v této době rozrostlo o německé přistěhovalce z řad horníků a hutníků. Přesto však stále nelze hovořit o rozmachu hornictví, na nějž si bude městečko muset počkat ještě dvě století, neboť ve 14. století nabývala báňská činnost, ač byla pro rozvoj města zásadní, pouze lokálního významu.

16. – 18. století: první konjunktury těžby stříbra Těžba stříbra dosáhla svého prvního vrcholu v polovině 16. století a její význam byl stvrzen povýšením Příbrami na Královské horní město; tento titul městu udělil císař Rudolf II. v roce 1579 a osvobodil tak jeho obyvatele od robotní povinnosti, avšak s podmínkou, že stejnou částku, jakou odváděli na poplatcích, musí investovat do těžby. Velmi brzy však došlo k úpadku těžby, protože povrchová ložiska se ukázala jako již vyčerpaná a finanční situace neumožňovala expandovat do větších hloubek. Kromě toho se na krizi hornictví a hutnictví a koneckonců na všech sférách života tehdejších obyvatel podepsala morová epidemie v 80. letech 16. století. Od roku 1607 Příbram provozovala pouze jeden důl, aby nepřišla o svůj honosný a výhody skýtající titul. Třicetiletá válka dílo zkázy dokonala a uvrhla hospodářskou činnost města do dlouhodobé stagnace, která trvala až do počátku 18. století. Prvotním impulzem pro celkové znovuoživení města byla výstavba chrámu Svatá Hora, která byla dokončena roku 1658 a postupně se stala nejslavnějším mariánským poutním místem. Příliv poutníků byl akcelerátorem rozvoje speciálních řemeslných odvětví, jako je perníkářství, voskařství, rozárnictví či řezbářství; znamenal tak pro Příbram nejen velký zisk, ale i stimul k aktivní činnosti. Na počátku 18. století z ran války uzdravené město opět obnovilo báňskou činnost, a to především v oblasti těžby a zpracování železa. Na konci století zásluhou J. A. Alise došlo k renesanci těžby stříbra a lze hovořit o počátku nové éry příbramského hornictví, která vyvrcholila v 19. století.

23

19. století: zlatá éra příbramského rudného hornictví Mohutný rozmach báňské činnosti na Příbramsku je spojen se jménem J. A. Alise, jenž byl na konci 18. století strůjcem řady nových technologických postupů, přičemž asi nejvýznamnější novinkou bylo kolmé ražení šachet; díky tomu získal přístup k novým žilám v hlubších partiích ložiska. Spolu s Alisovými inovacemi přišla celá řada multiplikačních efektů, které posunuly příbramskou těžbu o několik úrovní výše: energetické zdroje začaly být efektivněji využívány především díky novému systému vodních děl a vytěžená ruda se dočkala svého kvalitnějšího zpracování. Tyto výrazné kroky kupředu pomohly připravit půdu nejvýznamnější éře hornictví na Příbramsku, která je kladena do 2. poloviny 19. století. V té době bylo v souvislosti s průmyslovou revolucí zahájeno využívání parních strojů; ocelová lana umožňovala sestup do stále větších hloubek a sofistikovanější management práce, inspirovaný rozmachem systematického řízení práce v Evropě a USA, dopomohl k větší efektivitě vynakládaného úsilí. V roce 1779 byl pod březohorským pahorkem Koráb v blízkosti původní středověké šachty zaražen důl Vojtěch, z ekonomického hlediska nejvýznamnější důl březohorského revíru, a o deset let později vznikl důl Anna. V průběhu 19. století bylo otevřeno několik dolů a k nim náležejících šachet, které představovaly podzemní infrastrukturu: roku 1813 byla zprovozněna jáma Císaře Františka I. (později přejmenovaná na Ševčinský důl), roku 1822 Marie, roku 1836 August (Drkolnov) a další. S postupem času získaly na významu především doly Marie, Vojtěch a Ševčín. Důl Vojtěch si v roce 1875 vysloužil světové prvenství, když bylo dosaženo hloubky 1000 metrů za použití jediného těžního lana. V souvislosti s rozvojem hornictví došlo i k rozmachu hutnictví, což vyústilo v založení nové huti. Ta se postupem času proměnila v průmyslový komplex a dnes slouží hutní výrobě podniku Kovohutě, a. s. Příbram. V průběhu 19. stol. došlo k rapidnímu zvýšení počtu pracovních míst, v souvislosti s čímž došlo i k navýšení počtu obyvatelstva; v první polovině 18. stol. žilo v Příbrami 1 200 lidí a na konci 19. stol. už v Příbram čítala 14 800 obyvatel a Březové Hory téměř 6 000 lidí.20 Město tudíž začalo přesahovat své dosavadní územní hranice, když na periferii začala vyrůstat nová zástavba. Rozšířil se i rejstřík občanské vybavenosti, a to především díky majetnějším obyvatelům, kteří si v přízemí svých domů otevírali nejrůznější obchody, restaurace, ordinace apod. Změnila se však i celková tvář města, která měla doposud ráz středověkého městečka: úzké křivolaké uličky byly rozšířeny a prosvětleny, dřevěná stavení se dočkala přestavby v budovy zděné. Nerovné náměstí (dnes náměstí T. G. M.) 20

VELFL, Josef. Příbram v průběhu staletí. 1. vyd. Příbram: Městský úřad, 2003, s. 54.

24

získalo úpravu v podobě dlažby, bylo osázeno stromy a opatřeno petrolejovými lucernami. Kromě toho získalo vedle kostela sv. Jakuba svou druhou dominantu: V souvislosti s administrativou hornické činnosti byla postavena nejhonosnější budova na náměstí v empírovém slohu, která sloužila báňskému ředitelství (později s. p. Rudné doly Příbram). Změn se dočkaly i Březové Hory – novou tvář získalo březohorské náměstí (dnes nám. J. A. Alise) díky stavbě kostela sv. Vojtěcha a honosné budově obecné školy. Poprvé se projevilo nebezpečí poddolovaného podloží, což vyústilo v přesunutí místa stavby o několik metrů. Mimořádný milník představovalo založení montánního učiliště, kterému v roce 1865 císař František udělil titul báňská akademie; v roce 1894 získala tato škola titul vysoké školy a název Vysoká škola báňská v Příbrami. Příbram se tak stala mekou báňské činnosti, a to nejen v rovině samotného dolování, ale i v oblasti vysoce kvalifikované přípravy báňských a hutnických odborníků. Příbram si vysloužila přízvisko Podbrdské Athény21, a to jak díky mimořádné kvalitě školství od elementárního po vysoké, tak především zásluhou kulturního dění. Kromě toho se Příbram stala centrem řemeslné činnosti, a to zásluhou hornických rodin, které si jejím prostřednictvím přivydělávaly na živobytí; velkého renomé přesahujícího hranice regionu se dočkalo betlémářství a hračkářství. Hornická Příbram také přitahovala výtvarníky i básníky, kteří se prostřednictvím svých děl vyznávali ze své fascinace dobývání nevídaných hloubek země. Z domácích umělců jmenujme výtvarníka Karla Hojdena, který rodnému kraji věnoval celoživotní dílo, či básníka Františka Gellnera22; rudné doly obdivoval i Jan Neruda, který sfáral do dolu Vojtěch a „své zážitky pak barvitě vylíčil.“23 Etapa rozkvětu příbramského hornictví a potažmo i celého hospodářského i kulturního života trvala 110 let. Příznivý vývoj však v 90. letech 19. stol. zasáhly důsledky hospodářské krize související s poklesem ceny drahých kovů na světových trzích. Druhou ranou byla největší důlní katastrofa té doby, k níž došlo v dole Marii v květnu roku 1892; požár a následné snahy o záchranu uvězněných horníků si vyžádaly 319 obětí. Nedostatečné železniční spojení neprospívalo zakládání průmyslových podniků ani prosperitě těch stávajících a představovalo tak další krok směrem ke stagnaci. Návštěvy

21

VELFL, Josef. Památky Příbrami v obrazech: The sights of Příbram in pictures = Die Denkmäler der Stadt Příbram in Bildern. 1. vyd. Příbram: Město Příbram, 2008, s. 57. 22

S regionem Příbramska je rovněž spjat hudební skladatel Antonín Dvořák, ovšem bez sepjetí jeho díla s hornickou tematikou. 23

ČÁKA, Jan. Zmizelá Příbram starou Flexaretou. Vyd. 1. Příbram: Knihkupectví Mária Olšanská, 2002, s. 53.

25

prezidenta Masaryka24 znamenaly morální vzpruhu a následně všestrannou pomoc pozůstalým po obětech tragédie na dole Marie, avšak s upadající slávou Příbrami nemohly nic udělat.

20. století: éra uranu Ještě v první polovině 20. stol. se v březohorském revíru těžilo stříbro a olovo, avšak trend stagnace, nastolený již v závěru století devatenáctého, nadále pokračoval. V průběhu druhé světové války se těžba dostala do takového útlumu a ztrátovosti, že lze hovořit o krizi příbramské důlní činnosti. V souvislosti s touto krizí vyvstala otázka o potřebnosti a „oprávněnosti“ umístění Vysoké školy báňské v Příbrami; svůj dlouholetý boj představitelé příbramské akademické obce prohráli v září roku 1945, kdy byla škola přesunuta do Ostravy a Příbram tak ztratila status akademického města.25 Nepomohly ani rekonstrukce důlního systému, nové technologické postupy a modernizace strojů i výrobních postupů, neboť nízká kovnatost vytěženého materiálu neumožnila navázat na minulé úspěchy. V průběhu šedesátých let již těžba směřovala k útlumu a v roce 1978 byla uzavřením dolů zcela ukončena. Opačná situace však nastala v případě těžby uranu. Dynamika života města 2. poloviny 20. století byla do velké míry určována právě hospodářským zázemím uranového průmyslu. Z něho vycházely také požadavky na novou podobu města, na občanskou vybavenost apod. Právě fenomén těžby uranu a s ním spojené záležitosti byly esencí totální proměny vnější tváře města i jeho vnitřních mechanismů. První průzkumy uranových ložisek pod vedením ruských odborníků byly zahájeny již v roce 1947 a Příbramsko záhy získalo klasifikaci „samostatná uranová lokalita s možností průmyslového využití“26. Jako nejperspektivnější se jevila oblast kolem vrchu Vojna, kde byly vyhloubeny tři jámy. Další šachty byly rozptýleny po okolí Příbrami (Třebsko, Brod, Lešetice aj.). Není překvapením, že v nebývalé míře vzrostly nároky na personální kapacity. Za prací se na Příbramsko přistěhovalo množství horníků, i přesto byl nedostatek zaměstnanců enormní. Situace byla zpočátku řešena nasazením německých válečných zajatců a později brigádnickou výpomocí pracovníků z jiných podniků. Od roku 1948 v uranových dolech pracovali chovanci tábora nucených prací a od roku 1951 vězňové. 24

První návštěvu na Příbramsko podnikl bezprostředně po tragédii v dole Marie v roce 1892, kdy ještě prezidentem nebyl. Viz VELFL, Josef. Příbram v průběhu staletí. 1. vyd. Příbram: Městský úřad, 2003, s. 86. 25

VELFL, Josef. Příbram v průběhu staletí. 1. vyd. Příbram: Městský úřad, 2003, s. 92.

26

Tamtéž, s. 122.

26

Tábor nucených prací Vojna vznikl v blízkosti dolů Vojna 1 a 2 a na jeho stavbě se podíleli němečtí zajatci. Od roku 1948 zde byli protiprávně a bez rozsudku shromažďováni třídní nepřátelé. Tábor Vojna se velice brzy stal největším táborem nucených prací v oblasti těžby uranu, v roce 1951 počet chovanců vystoupal k číslu 760. Poté byl tábor transformován ve věznici, která proslula jako místo s otřesnými životními podmínkami. V roce 1956 zde žilo 1517 vězňů, jejichž náplní činnosti byla jak práce v uranových dolech, tak i výstavba nové části města. V roce 1953 vznikla nová věznice Bytíz, která, byť ve zcela jiném kabátu, funguje do dnešních dnů. Právě na Bytíz byli odsouzení z Vojny po zrušení tábora převedeni v roce 1961. Hlavním cílem Uranových dolů Příbram bylo dosažení vysokých výkonů bez ohledu na počáteční nepříznivé technické a technologické podmínky, což mělo za následek časté pracovní úrazy; samotné prostředí zdraví rovněž neprospívalo, a tak mnozí jak dobrovolně zaměstnaní pracovníci, tak nedobrovolní účastníci těžby z řad vězňů zaplatili za rozvoj uranového hornictví velkou daň. Necitlivý zásah do krajiny i neekologické nakládání s vytěženým materiálem způsobily negativní otisk v životním prostředí. Změny směrem k větší bezpečnosti práce a lepšímu pracovnímu prostředí se začaly uskutečňovat až v 60. letech. Nebývalý příliv nových pracovníků ze všech koutů země zvýšil nároky na bytovou zástavbu. Vznikla nová sídliště spojující Březové Hory a historickou částí Příbrami, která svou další prostorovou expanzí směrem na jih vytvořila novou část města, formovanou komplexy panelových budov. Nová výstavba a s ní spojené urbanizační přeměny se však nevyhnuly ani historické části Příbrami. V průběhu 50. a 60. let došlo k necitlivým asanacím, při nichž zmizely původní ulice a také několik cenných staveb. Panelové sídliště vyrostlo i v bezprostřední blízkosti historického jádra, jehož středem je náměstí T. G. M. s kostelem sv. Jakuba a na něj navazující ulice (Pražská, Dlouhá): „Charakteristickou tvář jádra Příbrami zastřela panelová šablonovitost.“27 Výstavbě panelového sídliště unikly Březové Hory, a to v důsledku obav z narušené statiky způsobené poddolovaným podložím. Tyto obavy byly zcela na místě, o čemž se o tři desetiletí později přesvědčili stavaři pracující na výstavbě komunikace na ulici Husová, kde je překvapily propady země. Na Březových Horách tudíž vyrostly pouze drobné hornické domky, které esteticky nenarušily ráz okolní historické zástavby. Rychlá výstavba vyřešila problémy s nedostatkem bytů. V souvislosti s nárůstem obyvatel vznikla potřebná síť školských a zdravotnických zařízení, obchodů apod. V průběhu 50. let byl také postaven Kulturní dům ve slohu moderního klasicismu, který poskytnul své prostory stálé divadelní 27

VELFL, Josef. Příbram v průběhu staletí. 1. vyd. Příbram: Městský úřad, 2003, s. 130.

27

scéně, kinu, restauracím a pořádání kulturních událostí prostřednictvím velkého sálu. Kulturní aktivity se vůbec dočkaly výrazného oživení po stagnaci související se světovými válkami.28 Uranový průmysl znamenal pro státní rozpočet i pro samotné Uranové doly Příbram velkou zátěž a výnosy postupem času nestačily krýt náklady. V 80. letech se proto přistoupilo k útlumovému programu. Uranové doly tedy následovaly Rudné doly Příbram, uzavřené v roce 1978, ukončením těžební činnosti v roce 1991. Tuto etapu nejvýstižněji shrneme, pokud budeme citovat současného ředitele Hornického muzea Josefa Velfla: „Uranové doly snad nejvíce, v kladném i záporném slova smyslu, poznamenaly ráz města i regionu.“29

Konec 20. století – současnost: uchovávání a zprostředkovávání hornické historie Přestože veškerá báňská činnost na Příbramsku byla na počátku 90. let 20. stol. zastavena, otisk hornické minulosti je do města pevně vryt. Hornické památky vepsaly do tváře města i jeho okolí nesmazatelnou stopu. Budovy nad doly se staly dominantou Březových Hor a dnes je již považujeme za neodmyslitelnou součást zdejší zástavby. Tvoří přirozené orientační body a doklady průmyslové architektury disponující vysokou estetickou kvalitou. V souvislosti s hornictvím nelze hovořit pouze o hmotných připomínkách báňské historie, neboť hornické tradice, byť dnes již ve značně okleštěné formě, představují i v současnosti podhoubí příbramské festivity. Nezapomínejme ani na tradice řemeslné, s rozvojem hornictví přímo svázané. Je zřejmé, že takto hluboký odkaz cítíme povinnost chránit a předávat dalším generacím. Uvědomilo si to i Okresní muzeum Příbram, které začalo v součinnosti s dalšími subjekty (Rudné doly, Správa uranových ložisek, Kovohutě Příbram, hornický Spolek Prokop, Cech příbramských hutníků a horníků aj.) budovat báňský skanzen a přetransformovalo se v Hornické muzeum Příbram. V bývalém pracovním táboře Vojna vznikla expozice věnující se uranovému hornictví a komunistické represi.

28

Na významu získává Příbramská filharmonie stejně jako pěvecký sbor poté, co se ho na konci 30. let ujal Antonín Vepřek a v 70. letech na tuto tradici navázal jeho syn Vladimír. Zrodil se také jazzový soubor Big Band, působící do dnešní doby. S Příbramí jsou také spojeni umělci-rodáci; fotograf František Drtikol, na jehož počest byla na konci 20. století založena galerie v Zámečku, nebo spisovatel Jan Drda, jenž ve svém díle oslavoval rodný kraj. 29

VELFL, Josef. Příbram v průběhu staletí. 1. vyd. Příbram: Městský úřad, 2003, s. 16

28

Je nutno zdůraznit práci hornického Spolku Prokop, který vykonal velké úsilí pro záchranu památek a obnovu hornických tradic. Právě tento spolek se ujal péče o důl Marie, který není součástí Hornického muzea Příbram, a pořádá v něm různé události, například Hornického Mikuláše pro děti. Jmenujme dále Cech příbramských horníků a hutníků, Českou geologickou společnost Příbram, Příbramské betlémáře, Společnost občanů a přátel Březových Hor, skautské hnutí či ochranáře přírody; všechny tyto organizace (a mnohé další) se významným způsobem zasadily o konzervaci a prezentaci historických tradic města, ať už těch přímo souvisejících s báňskou činností, tak i dalších kulturních hodnot.

29

2 Hornické muzeum Příbram Nyní představíme Hornické muzeum Příbram z co nejširší možné perspektivy. Nejprve se zmíníme o současné podobě muzea, tedy zmíníme základní informace jako je organizační struktura, nabídka poboček a jejich návštěvnost. Následně se pokusíme zkoumanou instituci nahlížet jako na památkový komplex, neboť tento moment je tvůrcem určitých specifik projevujícím se odlišnou konkretizací kulturních hodnot, které ho odlišují od tradičního muzea. Na závěr se pokusíme charakterizovat její současně směřování, abychom si ujasnili, jak vidí samu sebe a jaké si stanovuje priority; jedině tak lze zpracovat kvalitní analýzy s doporučeními pro budoucí směřování, které budou předmětem následující kapitoly.

2.1 PŘEDSTAVENÍ ORGANIZACE Hornické muzeum Příbram je označováno jako jedno z nejstarších muzeí v České republice navazující na dlouholetou tradici. Přesto však se příběh muzea v jeho dnešní podobě začal psát až v letech poměrně nedávných a ona dlouhá historie je vztahována na instituce předchozí, jejichž postupnou transformací vznikla dnešní organizace. V současnosti je Hornické muzeum Příbram se svými 68 stálými expozicemi ve 49 historických objektech30 největším hornickým muzeem v České republice,

2.1.1 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA Muzeum je členěno na pracoviště, oddělení a pobočky. Jednotlivá pracoviště se od sebe liší specifickým zaměřením a charakterem vykonávané práce. Řediteli muzea podléhají tato pracoviště: archeologické historie hornictví a hutnictví nejnovějších dějin obecných dějin a etnografie styku s veřejností knihovna

30

VELFL, Josef, ředitel Hornického muzea Příbram. Rozhovor. Příbram, 28. 3. 2014.

30

botanické zoologické mineralogicko-geologické, petrografické, tektitů, paleontologické restaurátorské a konzervátorské údržby objektů a autoprovozu Oddělení je pracoviště personálně obsazené nejméně třemi zaměstnanci (v čele s vedoucím oddělení), zabývající se specializovanou pracovní činností dle charakteru oddělení. Pobočka je detašované pracoviště muzea, v němž jsou zaměstnáni minimálně tři pracovníci (v čele s vedoucím pobočky); zabývá se specializovanou pracovní činností odvíjející se od zaměření pobočky. Pobočka se nachází geograficky mimo sídlo muzea, s muzeem však tvoří organizační jednotku.31 Hierarchické vztahy uvnitř muzea vyjadřuje níže umístěná organizační struktura, přičemž jádro muzea, Hornický skanzen Březové Hory, které se nachází v sídle muzea, zde uvedeno není; jeho jednotlivé složky se totiž nacházejí pod jinými zobrazenými prvky (ředitel, pracoviště, ekonomické oddělení a sekretariát).

31

Informace o odděleních, pracovištích a pobočkách převzaty z: Organizační uspořádání. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.muzeumpribram.cz/cz/muzeum/kontakty/organizacni-usporadani/ (provedeny drobné úpravy).

31

Obr. č. 1: Organizační struktura Hornického muzea Příbram

Ředitel

Zástupce ředitele

Ekonomické oddělení a sekretariát

Pracoviště

Průvodci

Pobočky

(viz výše – pracoviště podléhající řediteli)

Památník Vojna Lešetice

Ostraha objektů

Skanzen Vysoký Chlumec

Úklid

Muzeum Špýchar Prostřední Lhota

Muzeum zlata Nový Knín

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě informací z internetových stránek Hornického muzea Příbram32

V muzeu je zaměstnáno 50 kmenových pracovníků, k nimž se v letním období vzhledem ke zvýšené návštěvnosti připojují průvodci z řad studentů.33

32

Organizační uspořádání. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/muzeum/kontakty/organizacni-usporadani/ 33

VELFL, Josef, ředitel Hornického muzea Příbram. Rozhovor. Příbram, 28. 3. 2014.

32

2.1.2 SÍDLO MUZEA A MIMOPŘÍBRAMSKÉ POBOČKY Jak už jsme si ozřejmili v předchozí pasáži, Hornické muzeum Příbram je institucí, která pod sebou sdružuje několik poboček, přičemž roli jakési centrály plní Hornický skanzen Březové Hory, který se jako jediný nachází přímo v Příbrami. Právě Hornickému skanzenu budeme v celé práci věnovat nejvíce pozornosti, protože je na něj upírána i největší pozornost okolí, skýtá největší potenciál pro návštěvnost a zároveň i pro změny a týká se přímo hornické historie Příbrami, jak deklaruje název celé instituce. Ještě než se začneme věnovat jednotlivým částem Hornického muzea Příbram, uvedeme zde mapu Středočeského kraje s jejich umístěním. Obr. č. 2: Pobočky Hornického muzea Příbram na mapě

Zdroj: Mapa převzata ze Strategického plánu na období 2005-200834; barevné označení - autorka

34

VELFL, Josef, Hana KABÍČKOVÁ, Lubomír PROCHÁZKA, Václav TRANTINA a Antonín ŠVEC. Strategický plán rozvoje Hornického muzea Příbram 2005–2008.

33

2.1.2.1 HORNICKÝ SKANZEN BŘEZOVÉ HORY35 Hornický skanzen Březové Hory je památkovým a muzejním komplexem. Nabízí široký rejstřík aktivit od individuální prohlídky exteriéru staveb přes interiérové expozice, které jsou umístěny v historických provozních a správních budovách a seznamují s báňskou historií revíru, havířským folklorem a mineralogií, až po zážitkové prohlídky spočívající v jízdě hornickým vláčkem po povrchu i podzemím, procházení štolou, fárání výtahem nebo jízdě po skluzavce k vodnímu kolu. Expozice skanzenu je rozdělena do tří prohlídkových okruhů. Okruh A, Ševčinský důl, prezentuje expozice představující tradiční řemesla a průmysl na Příbramsku, hornické a hutnické stavby Příbramska na historických fotografiích, dějiny příbramského hornictví, vývoj svislé důlní dopravy, vrtací techniku. Tyto expozice jsou instalované v bývalé cáchovně a rovněž v autentickém prostředí Ševčinské šachty, což zvyšuje návštěvnickou atraktivitu. Návštěvníci v rámci prvního okruhu mohou také vystoupat na ochoz budovy nad Ševčinským dolem a prohlédnout si březohorské panorama. Součástí okruhu A je i mineralogická expozice, hornický domek a volitelně jízda hornickým vláčkem po 230 m dlouhé trase směrem k dolu Vojtěch. Na závěr je možno strávit čas sběrem mineralogicko-geologických vzorků na odvalu Ševčinské šachty. Další možností v rámci okruhu A je návštěva podzemí dolu Drkolnov, situovaného mimo samotný skanzen (cca 1,5 km od Ševčinského dolu). Návštěvníky sem láká obří vodní kolo, technická památka mezinárodního významu, a také atrakce v podobě jízdy úpadnicí dlouhou 51 m. 36 Okruh B, Důl Anna, představuje expozici o hutnictví a strojovnu s unikátním parním těžním strojem. Návštěvnicky atraktivní je projížďka důlním vláčkem k ústí jámy Prokop, nejhlubší šachtě revíru (1600 m). Další variantou je prohlídka historického důlního díla, tzv. Wasserlaufu – vodního patra, tedy komory vodních kol a rudních komínů.37 Okruh C, Důl Vojtěch, nabízí prohlídku galerie výtvarných děl s hornickou tématikou od akademického malíře a příbramského rodáka Karla Hojdena, návštěvu stálé výstavy věnované

35

Část této pasáže převzata z: MORAVCOVÁ, Stanislava. Kultura ve městě Příbram: Památky, události, instituce, financování. [online]. Brno, 2012 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1456/podzim2012/MPV_EKKU/ode/ekku_seminarni_prace.pdf. Seminární práce. (provedeny úpravy a připsány rozvíjející informace) 36

Areál A "Ševčinský důl". Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/hornicky-skanzen-brezove-hory/prohlidkove-arealy/areal-a-sevcinsky-dul/ 37

Areál B "Důl Anna". Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeumpribram.cz/cz/hornicky-skanzen-brezove-hory/prohlidkove-arealy/areal-b-dul-anna/

34

světovému prvenství dosažení 1000 m svislé hloubky a hornické kovárny. Na závěr zájemci mohou projít 330 m dlouhou historickou Vodní štolou Anna z 18. stol. až k dolu Anna, kde začíná okruh B.38

2.1.2.2 PAMÁTNÍK VOJNA LEŠETICE Památník Vojna Lešetice je také nazýván Muzeum obětí komunismu a uranového hornictví. Představuje návštěvníkům neslavnou dobu komunistických perzekucí a rovněž samotnou éru uranového hornictví na Příbramsku. V tomto pracovním táboře (později věznici), situovaném v lesích asi 5 km od Příbrami mezi uranovými doly Vojna 1 a Vojna 2, pracovali vedle zločinců odpůrci komunistického režimu, jak již bylo zmíněno v podkapitole Hornická minulost města. Jako poslední autenticky dochovaný tábor nucených prací v České republice, svého druhu ojedinělý ve střední Evropě39, čekal Vojnu zřejmý osud: vybudování pietního místa. Legislativně byla tato myšlenka podpořena usnesením vlády v roce 1999 a při následné rekonstrukci, jejíž nedílnou částí bylo vybudování tematické expozice, kromě Hornického muzea Příbram přispělo svou aktivitou i Muzeum III. odboje Příbram a Konfederace politických vězňů ČR. Tábor byl veřejnosti zpřístupněn roku 2005 jakožto pobočka Hornického muzea Příbram a kulturní památka, jíž byl jmenován o čtyři roky dříve. Zpřístupněna byla budova velitelství tábora, korekce, bunkr, ubytovací objekt G, kulturní dům, někdejší vězeňská ošetřovna. Návštěvníci si mohou vybrat ze tří tras. Trasa A spočívá v prohlídce zmiňovaných budov areálu a v návštěvě expozic Perzekuce po únoru 1948 a III. odboj. Celé téma doplňuje a podkresluje v exteriéru umístěná sugestivní sochařská realizace Jiřího Sozanského, která vyjadřuje pocity člověka zatíženého komunistickou represí. Trasa B zprostředkovává historii těžby uranu a návazné efekty ve vědecko-technickém pokroku i kulturně společenské sféře života; kromě toho tato trasa nabízí zážitkový aspekt v podobě jízdy hornickým vláčkem po povrchu. Trasa C s názvem Galerie PICTUS ORBIS: EUROPA představuje prezentaci současného výtvarného umění a Nekonečné plátno – 200 m dlouhý obraz, který společně vytvořilo přes 180 umělců z 16 zemí, přičemž v památníku Vojna si

38

Areál C "Důl Vojtěch". Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/hornicky-skanzen-brezove-hory/prohlidkove-arealy/areal-c-dul-vojtech/ 39

Památník Vojna Lešetice: Z historie. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/pamatnik-vojna-lesetice/z-historie/

35

zájemci mohou prohlédnout 80 m z tohoto díla. V minulém roce byla v blízkosti památníku zpřístupněna naučná stezka s názvem Po stopách politických vězňů.40

2.1.2.3 SKANZEN VYSOKÝ CHLUMEC V malebné krajině středního Povltaví, asi 35 km východně od Příbrami a 8 km od obce Sedlčany, se nachází skanzen vesnických staveb (nazývaný také Muzeum vesnických staveb Vysoký Chlumec), jehož posláním je ochrana, regenerace a prezentace cenných památek lidové architektury od poloviny 18. stol. do počátku 20. stol. Skanzen se rozkládá v krajině v údolí potoka a je dokladem péče o kulturní dědictví venkova: hodnotné obytné, hospodářské a sakrální stavby, na původním místě ohrožené zánikem, byly rozebrány a přeneseny právě do tohoto areálu. Myšlenky budování skanzenu se v roce 1998 ujalo místně příslušné Okresní muzeum Příbrami, dnešní Hornické muzeum Příbram. První dům byl přenesen v roce 2000 a po realizaci interiérové instalace v roce 2002 byl zpřístupněn i pro veřejnost. V současnosti se ve skanzenu nachází 18 objektů, můžeme však počítat s jeho dalším rozšiřováním, neboť dle původních plánů by muzeum v tomto areálu rádo shromáždilo 20 až 25 objektů.41 Návštěvníci mohou obdivovat nejen vnější podobu objektů, neboť jsou pro ně zpřístupněny i interiérové expozice přibližující bydlení a hospodaření na vesnici. I v této pobočce si mohou vybrat ze tří tras. Při absolvování trasy A se seznámí se souborem lidových staveb, jako jsou obytné domy, stodoly, hospodářské objekty, holubník či včelín. Trasa B nabízí prohlídku technických objektů na vodní pohon, zejména vodní pily a mlýna, a trasa C potom umožňuje navštívit vybrané stavby z tras A a B. Tímto však nabídka nekončí: každoročně se v muzeu odehrává několik kulturních akcí, na nichž se organizačně podílí i město Vysoký Chlumec; velkému ohlasu se těší Den řemesel či tradiční Masopust, v dubnu muzeum přivítá návštěvníky s velikonočním programem.42

40

Památník Vojna Lešetice: Prohlídkové trasy. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/pamatnik-vojna-lesetice/prohlidkove-trasy/ 41

Skanzen Vysoký Chlumec: Z historie. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/skanzen-vysoky-chlumec/z-historie/ 42

Skanzen Vysoký Chlumec: Prohlídkové trasy. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/skanzen-vysoky-chlumec/prohlidkove-trasy/

36

2.1.2.4 MUZEUM ŠPÝCHAR PROSTŘEDNÍ LHOTA Venkovskému životu ve středním Povltaví se věnuje i další z poboček Hornického muzea Příbram, kterým je Muzeum Špýchar Prostřední Lhota, nazývané také Muzeum života venkovského obyvatelstva středního Povltaví. Prostřední Lhota se nachází asi 5 km od Nového Knína, v blízkosti Slapské přehrady na řece Vltavě. Muzeum sídlí v barokním špýcharu z roku 1770 a kromě expozice, jejíž téma předesílá sám název, nabízí svým návštěvníkům seznámení se s nejstaršími dějinami regionu spjatými s těžbou a zpracování zlata. Dále tato archeologická expozice prezentuje výsledky výzkumu keltského oppida Hrazany. Díky finanční podpoře Evropské unie byla v blízkém Chotilsku otevřena nová expozice Z historie staré Vltavy; velmi cennými příspěvky jsou dobová vyobrazení, mapy a také názorné trojrozměrné předměty, jimž dominuje sedmimetrový model řeky.43

2.1.2.5 MUZEUM ZLATA NOVÝ KNÍN Muzeum sídlí v historické budově Mincovny z 15. století ve městě Nový Knín, které se nachází asi 8 km od Dobříše a je zajímavé pro svou polohu na zlatonosné říčce Kocábě. Expozice přibližují historii těžby a zpracování těžby zlata, historii mistrovství světa v rýžování zlata a dále pak dějiny města a místní řemesla. Po okolí vedou naučné stezky, které turisty seznámí s geologickými a hornickými tématy.44

43

Muzeum Špýchar Prostřední Lhota: Z historie. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/muzeum-spychar-prostredni-lhota/z-historie/ 44

Muzeum zlata Nový Knín: Z historie. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/muzeum-zlata-novy-knin/z-historie/

37

2.1.3 NÁVŠTĚVNOST Hornické muzeum Příbram se řadí do první dvacítky nejnavštěvovanějších muzeí v České republice.45 V roce 2012 bylo dle agentury CzechTourism čtvrtou nejnavštěvovanější technickou památkou a zároveň nejnavštěvovanějším muzeem zřizovaným Středočeským krajem.46 Dle statistických údajů NIPOS umístilo na 12. místě v celorepublikovém srovnání návštěvnosti muzeí. Pro ilustraci níže uvádíme tabulku s muzei, která se umístila na prvních 27 příčkách. Tabulka č. 1: Nejnavštěvovanější muzea v ČR v roce 2012

POŘADÍ

POČET NÁVŠTĚVNÍKŮ V ROCE 2012 552 994

MUZEUM 1 Židovské muzeum v Praze 2 Vojenský historický ústav Praha

311 000

3 Valašské muzeum v přírodě, Rožnov p. Radhoštěm 4 Památník Terezín 5 Národní muzeum, Praha 6 x 7 Národní technické muzeum, Praha 8 Národní zemědělské muzeum, Praha 9 x 10 Muzeum regionu Valašsko, Vsetín 11 Muzeum města Brna 12 HORNICKÉ MUZEUM PŘÍBRAM 13 České muzeum stříbra, Kutná Hora 14 Moravské zemské muzeum, Brno 15 Vlastivědné muzeum v Olomouci 16 Husitské muzeum v Táboře 17 Regionální muzeum v Kopřivnici 18 Technické muzeum v Brně 19 Slezské zemské muzeum, Opava 20 Památník Lidice 21 Muzeum hlavního města Prahy 22 Slovácké muzeum v Uherském Hradišti 23 Muzeum Komenského v Přerově 24 Regionální muzeum v Mikulově 25 Muzeum III. odboje Příbram 26 Městské muzeum ve Františkových Lázních 27 Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech Zdroj: NIPOS47(upraveno autorkou)

45

251 980 230 065 212 030 x 205 083 203 961 x 176 741 151 720 120 937 115 215 103 536 101 931 89 286 88 877 87 029 86 044 85 544 76 112 73 220 72 028 69 961 68 013 67 989 64 655

Každý rok se příčka liší, ovšem muzeum se stabilně objevuje mezi 10. a 15. pozicí.

46

Zpráva o činnosti Hornického muzea Příbram za rok 2013. Hornické muzeum Příbram [online]. s. 20 [cit. 201405-14]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/13zprava.pdf 47

ŠÍLOVÁ, Hana a Vladimíra LINDNEROVÁ. NIPOS. Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2012: I. Kulturní dědictví [online]. Praha, 2013. s. 25 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wpcontent/uploads/2013/05/Statistika_kultury_2012_I.KULTURNI_DEDICTVI_web.pdf

38

Je zřejmé, že zkoumané muzeum si nemůže stěžovat na nedostatek návštěvníků. Velká část návštěvníků přichází do muzea v letních měsících, a to z několika důvodů: hlavním zákaznickým segmentem jsou rodiny s dětmi, které se snaží formovat volnočasovou náplň dětí v průběhu prázdnin; dalším významným důvodem je uzavření podzemních expozic v období listopad-březen (přístupné pouze pro větší objednané skupiny). V tomto období jsou uzavřeny i pobočky Skanzen Vysoký Chlumec a Muzeum zlata Nový Knín, pobočka Muzeum Špýchar Prostřední Lhota je nepřístupná ještě o měsíc déle (listopad-duben); i zde však platí možnost návštěvy mimo sezónu pro velké objednané skupiny. Nejnavštěvovanější je „centrála“ muzea, Hornický skanzen Březové Hory, která v roce 2013 přivítala 67 977 návštěvníků z celkového počtu 108 157 platících návštěvníků. Neplatících návštěvníků bylo v minulém roce 11 94948, tudíž celkový počet všech osob, které do muzea zavítaly, stoupá až k číslu 120 106. Přehlednou tabulku, která kromě počtu návštěvníků reflektuje i roční podíl a meziroční růst, uvádíme níže.

48

„Neplatící návštěvníci byli evidováni na některých doprovodných kulturních akcích – např. při Dětském masopustu, předvánočním zpívání na dole Anna, při vernisážích, několika přednáškách, apod., a na 4 výstavách, při kterých se nevybíralo vstupné.“ Zpráva o činnosti Hornického muzea Příbram za rok 2013. Hornické muzeum Příbram [online]. s. 19 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.muzeumpribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/13zprava.pdf

39

Tabulka č. 2: Přehled o platících návštěvnících Hornického muzea Příbram v letech 2003–2013

Areál A počet/ Rok/areál roční podíl v %

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Areál B počet/ roční podíl v %

Areál C počet/ roční podíl v %

MVS VCH počet/ roční podíl v %

MŠ PL počet/ roční podíl v %

MZ NK počet/ roční podíl v %

Památník Vojna počet/ roční podíl v %

Výstavy počet/ Celkem/ roční meziroční podíl v nárůst %

19 888

20 387

0

2 302

0

1 238

500

3 783

48 098

41,35

42,39

0

4,79

0

2,57

1,04

7,87

19 019

19 047

3 244

3 835

1 350

1 614

1 248

2 673

52 030

36,55

36,61

6,23

7,37

2,59

3,1

2,4

5,14

8,17%

23 998

20 070

7 689

4 736

2 151

2 000

5 250

2 588

68 482

35,04

29,31

11,23

6,92

3,14

2,92

7,67

3,78

31,62%

25 452

25 903

7 541

6 984

2 913

2 644

9 827

2 780

84 044

30,28

30,82

8,97

8,31

3,47

3,15

11,69

3,31

22,72%

34 204

31 100

8 572

6 839

3 040

2 887

13 941

2 850

103 433

33,07

30,07

8,29

6,61

2,94

2,79

13,48

2,76

23,07%

32 030

31 066

6 968

7 564

2 865

2 862

22 621

2 683

108 659

29,48

28,59

6,41

6,96

2,64

2,63

20,82

2,47

5,05%

29 804

28 877

5 801

9 435

0

2 002

27 173

1 904

104 996

28,39

27,5

5,52

8,99

0

1,91

25,88

1,81

–3,37%

28 070

27 920

5 851

13 576

2 891

2 668

26 402

1 661

109 039

25,74

25,61

5,37

12,45

2,65

2,45

24,21

1,52

3,85%

27 609

34 029

9 255

14 909

3 779

3 212

26 391

1 875

121 059

22,81

28,11

7,65

12,32

3,12

2,65

21,8

1,55

11,02%

25 746

33 885

9 446

12 202

3 179

2 726

22 854

2 289

112 327

22,92

30,17

8,41

10,86

2,83

2,43

20,35

2,04

–7,21%

26 645

32 612

8 720

10 497

4 717

2 858

19 598

2 510

108 157

24,64

30,15

8,06

9,71

4,36

2,64

18,12

2,32

–3,71%

Zdroj: Zpráva o činnosti Hornického muzea Příbram za rok 201349 (upraveno autorkou)

Vývoj návštěvnosti mapují čtyři níže umístěné grafy reflektující údaje z tabulky, a tudíž podávají přehled o platících návštěvnících, neboť neplatící návštěvníky muzeum nesleduje systematicky a neuvádí je u každého roku zvlášť. První graf reflektuje vývoj návštěvnosti Hornického muzea Příbram jako celku.

49

Zpráva o činnosti Hornického muzea Příbram za rok 2013. Hornické muzeum Příbram [online]. s. 20 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/13zprava.pdf

40

Graf č. 1: Vývoj návštěvnosti Hornického muzea Příbram v letech 2003-2013

Vývoj návštěvnosti - Hornické muzeum Příbram 140,000 120,000 100,000 80,000 60,000 40,000 20,000 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě informací ze Zprávy o činnosti Hornického muzea Příbram za rok 2013 50

Z grafu je patrné, že od roku 2003 do roku 2007 návštěvnost stoupala velice progresivně. Mírný vzestup bylo možno zaznamenat ještě v roce 2008, zatímco v roce 2009 došlo k mírnému poklesu (zřejmě vlivem hospodářské krize). Rok 2010 se však opět nesl ve znamení mírného vzestupu, který se v roce 2011 ještě zvýraznil. Právě v roce 2011 dosáhla návštěvnost vrcholu a po tomto roce můžeme hovořit o sestupném trendu. Důvody mohou být různé: víme, že kupní síla obyvatel ČR se snižuje, a tudíž využívání nabídky kulturních služeb je odsouváno na „druhou kolej“. Dalším důvodem by mohlo být nasycení stálými expozicemi, které se příliš nemění a z hlediska dramaturgické skladby nabídky muzea hrají prim (tzn. potenciál další nabídky, např. doprovodných akcí a krátkodobých výstav, je z našeho pohledu nevyužitý). Pokud srovnáme vývoj návštěvnosti stálých expozic (do počtu návštěvníků však mohou být započítáni i ti, kteří přišli na doprovodnou akci konající se v místě expozice) a krátkodobých výstav,

50

Zpráva o činnosti Hornického muzea Příbram za rok 2013. Hornické muzeum Příbram [online]. s. 20 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/13zprava.pdf

41

zjišťujeme, že trend je často opačný: pokud stoupá návštěvnost expozic, klesá návštěvnost výstav a naopak.51 Tento trend ilustrují následující dva grafy: Graf č. 2: Vývoj návštěvnosti stálých expozic

Graf č. 3: Vývoj návštěvnosti výstav

Návštěvnost stálých expozic

Návštěvnost výstav

250,000

4,000 3,500

200,000

3,000 2,500

150,000

2,000 100,000

1,500 1,000

50,000

500 2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

0 2003

0

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě informací ze Zprávy o činnosti Hornického muzea Příbram za rok 2013 52

Z toho můžeme vyvodit, že v současné situaci, kdy můžeme zaznamenat pokles zájmu o stálé expozice a zároveň nárůst zájmu o krátkodobé výstavy, se lze vydat dvěma cestami: 1) inovace expozic, jejich zatraktivnění – důsledkem by měl být nárůst zájmu o expozice, tzn. uspokojení i těch návštěvníků, kteří již v muzeu byli, a nalákání nových návštěvníků (např. interaktivní prvky apod.); 2) kladení většího důrazu na krátkodobé výstavy: cílená propagace, širší a zajímavější nabídka – důsledkem by mělo být udržení přízně „stálých“ zákazníků a přitáhnutí pozornosti na muzeum všech, které jeho stálá nabídka nezaujala. Vidíme, že obě cesty končí stejným výsledkem: udržení přízně stálých návštěvníků a získání nových. Je však faktem, že vysoká návštěvnost (i přes pokles v posledních dvou letech) muzeum nemotivuje k promýšlení takovýchto strategií; přilákání nových návštěvníků by navíc v letních

51

Výjimku tvoří roky: 2007, kdy se zvýšil zájem o expozice i výstavy, 2009, kdy poklesl význam jak o expozice, tak o výstavy a 2011, kdy zájem o oba typy nabídky opět stoupnul. 52

Zpráva o činnosti Hornického muzea Příbram za rok 2013. Hornické muzeum Příbram [online]. s. 20 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/13zprava.pdf

42

měsících znamenalo velké nepohodlí pro ně samotné, neboť prohlídky mají z bezpečnostních důvodů (v případě podzemních expozic) i z důvodu zajištění kvality zážitku (v případě nadzemních expozic – místnosti nejsou příliš velké a vysoký počet návštěvníků v jedné prohlídce by zážitek umenšil) omezenou kapacitu.53 I přesto je však třeba hledat cesty k zatraktivnění nabídky pro stálé návštěvníky, protože právě budování stálého okruhu zákazníků je velkou devízou každého muzea. Dále by bylo za účelem provedení kvalitnější analýzy návštěvnosti vhodné, aby muzeum vykazovalo účastníky doprovodných programů zvlášť. Kromě toho by mělo systematicky mapovat i návštěvníky neplatící. Pokud se zajímáme o vývoj návštěvnosti v jednotlivých pobočkách, poslouží nám čtvrtý graf, který je k nalezení pod tímto textem. Graf mapuje vývoj návštěvnosti v „centrále“ muzea, Hornickém skanzenu Březové Hory, pomocí sledování jednotlivých okruhů (A, B, C), a dále v mimopříbramských pobočkách. Graf č. 4: Vývoj návštěvnosti v jednotlivých částech Hornického muzea Příbram v letech 2003-2013 40,000 Okruh A - Ševčín 35,000 Okruh B - Anna

30,000 25,000

Okruh C - Vojtěch

20,000

Muzeum vesnických staveb Vysoký Chlumec

15,000

Muzeum Špýchar Prostřední Lhota

10,000

Muzeum zlata Nový Knín

5,000 Památník Vojna Lešetice 0 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě informací ze Zprávy o činnosti Hornického muzea Příbram za rok 2013 54

53

I při současné úrovni návštěvnosti dochází k dlouhým čekacím dobám mezi prohlídkami.

54

Zpráva o činnosti Hornického muzea Příbram za rok 2013. Hornické muzeum Příbram [online]. s. 20 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/13zprava.pdf

43

Vývoj návštěvnosti okruhu A (důl Ševčín) byl od roku 2003 ve znamení vzestupného trendu; vrcholu návštěvnost dosáhla v roce 2007 a následující roky vykazovaly mírně sestupnou tendenci. Až v roce 2013 se situace obrátila, neboť oproti roku 2012 se počet návštěvníků mírně zvýšil (o 899 osob). I přes toto mírné zvýšení můžeme konstatovat, že zájem o první okruh opadá; potvrzení či vyvrácení této domněnky se dočkáme až v následujícím roce, kdy budou známy výsledky za rok 2014. Zájem návštěvníků o okruh B (důl Anna) se v letech 2003-2005 pohyboval na velmi podobné úrovni, výraznější nárůst byl zaznamenán v letech 2006 a 2007 (2008 – na stejné úrovni jako v roce 2007). V letech 2009-2010 zájem o druhý okruh klesal, avšak v roce 2011 se areál Anenského dolu dočkal rapidního nárůstu návštěvníků. Od roku 2012 počet návštěvníků velmi mírným tempem klesá. Přesto si však důl Anna stále udržuje prvenství, což lze vysvětlit jeho vysokou atraktivitou vzhledem k zakomponování zážitkových prvků souvisejících s prohlídkou podzemí. Zajímavým případem je okruh C (důl Vojtěch), který vykazuje výrazně nižší zájem než předchozí dva areály (v roce 2013 – A: 26 645, B: 32 612, C: 8 720), což je zřejmě dáno menším počtem atraktivit v tomto okruhu. Proto právě areál kolem dolu Vojtěch skýtá potenciál pro rozvoj expozic a práci na jejich přitažlivosti pro návštěvníky, neboť zde se nepotýkáme s problémem přeplnění kapacity, která by hrozila v případě významného růstu návštěvnosti na okruzích A a B (vzhledem k cestě do podzemí s omezenou kapacitou kvůli bezpečnosti a zároveň vysokou atraktivitou by se to dotklo zejména okruhu B). Muzeum vesnických staveb Vysoký Chlumec zaznamenalo v průběhu let 2003-2011 vzestupnou tendenci návštěvnosti (jen v roce 2007 mírný pokles). Od roku 2009 můžeme hovořit o nástupu významného růstu zájmu ze strany návštěvníků (z 9 435 na 13 576 v roce 2010, v roce 2011 téměř 15 000), který vyvrcholil ve „zlatém roce“ 2011. Následující dva roky se nesly ve znamení poklesu tohoto zájmu, avšak je zřejmé, že muzeum do této pobočky vkládá velké naděje, což si ozřejmíme v podkapitole 2.3 Směřování organizace. Vývoj návštěvnosti Muzea Špýchar Prostřední Lhota a Muzea zlata Nový Knín vykazuje téměř totožnou trajektorii: do roku 2008 mírný vzestup, v roce 2009 pokles a následný vzestup vrcholící v „magickém“ roce 2011. V roce 2013 se obě pobočky setkaly se zvýšením zájmu o jejich expozice, přičemž z tohoto srovnání vychází muzeum v Prostřední Lhotě vítězně. U všech prozatím zkoumaných poboček jsme si mohli povšimnout podobných trendů: od roku 2003 pozvolný vzestup návštěvnosti (v některých pobočkách mírné kolísání) následovaný větším či menším poklesem v roce 2009, po němž přichází opět vzestupný trend až do vrcholu, který nastal v roce 2011 (s výjimkou okruhu A v Hornickém skanzenu Březové Hory – zde vrchol nastal již v roce 44

2007). Zcela netypicky se však vyvíjel zájem o Památník Vojna Lešetice. Od roku 2003, kdy jej navštívilo pouhých 500 osob, se vydal na dráhu takřka „raketového“ startu, neboť až do roku 2006 se každoroční nárůst návštěvníků pohyboval okolo dvojnásobku. Růst však pokračoval i v následujících letech, a to dokonce i ve zmiňovaném problematickém roce 2009. Mírný pokles potkal Vojnu v letech 2010-2011, kdy se zdálo, že tato pobočka nalezla stálou hladinu návštěvnosti pohybující se kolem 26 000 návštěvníků ročně. Následující dva roky však představovaly v oblasti návštěvnosti postupný pokles (2012 necelých 23 000 osob, 2013 už jen téměř 19 600 osob). Rok 2014 tento trend nezvrátí, spíš naopak jej ještě prohloubí, neboť v období 1. - 18. 4. a 28. 4. - 19. 5. 2014 je památník z důvodu natáčení filmu uzavřen.55 Můžeme shrnout, že všechny expoziční celky s výjimkou okruhu A Hornického skanzenu Březové Hory a Muzea Špýchar Prostřední Lhota se ve smyslu návštěvnosti dostaly do období, kdy mohou každoročně evidovat mírný pokles zájmu nebo minimálně jeho stagnaci. Vzhledem k tomu, že tento pokles byl zahájen v nedávné době (typicky po roce 2011, v některých případech jindy, jak jsme zmínili výše), nelze jej absolutizovat a vyčkat na výsledky z letošního roku, které jeho trajektorii potvrdí či vyvrátí.

2.2 HORNICKÉ MUZEUM PŘÍBRAM JAKO PAMÁTKOVÝ KOMPLEX Hornické muzeum Příbram je kromě své velikosti a nesmírně širokého rejstříku aktivit výjimečné ještě památkovou hodnotou staveb, v nichž sídlí. Nejvyšší hodnotou je pak ono propojení mezi expozicí prezentující montánní historii a autentickým prostředím, v němž se prezentovaná historie odehrávala. Tuto hodnotu vnímáme především v autentickém prostředí Hornického skanzenu Březové Hory a Památníku Vojna Lešetice. Vazba na objekt slábne v případě Muzea zlata Nový Knín, které sice sídlí v budově bývalého perkmistrovského úřadu, avšak samotná expozice se přímo k budově nevztahuje. Podobná situace nastává v Muzeu Špýchar Prostřední Lhota, kde je ono sepjetí budovy s prezentovanou historií nahrazeno místní vazbou na regionální historii a folklór. Zajímavým případem je Muzeum vesnických staveb Vysoký Chlumec, kde je expozice sice přímo navázána na dispozice a příběh samotných budov, jeho vyprávění se však vzhledem k charakteru 55

Památník Vojna Lešetice: Návštěvní doba. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/pamatnik-vojna-lesetice/navstevni-doba/

45

přenášení objektů neodehrává v autentickém prostředí a je do značné míry zobecněno tak, aby podalo svědectví o typické, nikoliv konkrétní vesnici a domácnosti. Jednotlivé domy se tak proměňují v primární exponáty, které v sobě obsahují sekundární expozici; muzeem je v tomto případě malebné údolí, do nějž byly stavby zakomponovány. Vzhledem k materiálnímu i emocionálnímu významu „skeletu“ expozic si nyní dovolím věnovat část tohoto pojednání pohledu na Hornické muzeum Příbram jakožto na památkový komplex, přičemž hlavní pozornost budu věnovat srdci muzea, tedy březohorskému hornickému skanzenu, a také Vojně z již zmíněných důvodů. Nahlédněme tedy nyní pod povrch tématu ochrany a regenerace kulturních hodnot památek, a to jak v obecné rovině, tak ve vztahu k samotnému pojednávanému muzeu. Neopomeňme se šířeji zmínit o významu a perspektivách památek technických, neboť mnohé teoretické teze na ně navázané se vztahují i k památkovým objektům, v nichž naše zkoumané muzeum sídlí.

2.2.1 OCHRANA A REGENERACE KULTURNÍCH HODNOT Podstatou veškerého počínání, jehož cílem je zachránit či obnovit určitý prvek hmotného či nehmotného odkazu minulosti, je „pochopení minulosti jako řetězce hodnot, do kterého musíme vstoupit, zachovat jeho kontinuitu, přispět svým vzkazem do budoucnosti.“ 56 Historii, současnost a budoucnost je třeba vnímat jako spojené nádoby, s čímž souvisí přístup k ochraně a rozvoji kulturního dědictví, který jej nebude považovat pouze za doklady minulosti, ale jako „živé součásti přítomnosti a nezastupitelné kvality určující budoucí rozvoj společnosti a podněcující tvůrčí i ekonomický potenciál.“57 Otisk tohoto odkazu ulpívá v kulturních hodnotách, které lze charakterizovat jako „komplex hmotných a nehmotných prvků vzniklých postupným vývojem osídlení, tradic plynoucích z charakteru místa a na místo navázaných.“58 Soubor kulturních hodnot spoluvytváří jedinečný obraz území, jenž je nositelem kulturních tradic a aspektem identifikace obyvatelstva s místem svého působiště. Vysoká 56

VOJTOVÁ, Lea. Ochrana a regenerace kulturních hodnot v území: distanční studijní opora. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006, s. 16. 57

KOTALÍK, Jiří. Význam hodnot a hodnocení v památkové péči (teze). In: Péče o architektonické dědictví: sborník prací : vybrané kapitoly k tématu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2008. s. 28 58

VOJTOVÁ, Lea. Ochrana a regenerace kulturních hodnot v území: distanční studijní opora. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006, s. 17.

46

koncentrace kulturních hodnot kromě toho zvyšuje atraktivitu místa, a tím pádem i jeho ekonomický potenciál. Lea Vojtová vymezuje kategorie kulturních hodnot, které již konkretizují do jisté míry abstraktní vymezení kulturních hodnot jako celku; těmito kategoriemi jsou: hodnota historického dokumentu, hodnota vědecká, hodnota filozofická, umělecká, estetická a emocionální hodnota díla, jedinečnost uměleckého, architektonického a urbanistického díla, společensko-ekonomická a užitková hodnota.59 Aby tyto hodnoty zůstaly zachovány, je nutno o památku i její okolí pečovat tak, aby nebyla narušena autenticita, která zahrnuje zachování původní hmoty památky, tvůrčího projevu autora a rázu bezprostředního okolí památky.60 U historicky cenných staveb je podmínkou jejich existence a může být podpořena, nebo narušena změnou funkčního využití památky. Historický objekt může při svém znovuvyužití nabývat mnoha funkčních podob; může fungovat jako: exponát, expozice, artefakt, zázemí cestovního ruchu, zázemí pro jinou expozici, prvek dotvářející prostředí, území historických a společenských tradic.61 Autenticita prostředí vyplývá z charakteru místa a odráží všechny změny, které se daného území v průběhu času dotkly.62 Představuje „nejmenší společný a nejvíce důležitý jmenovatel“63 všech pojetí památkové péče bez ohledu na danou zemi a s ní svázané tradice. Pokud autentické prostředí ovládá specifická, pocitově vnímaná atmosféra, pak získává ještě vyšší hodnotu, neboť kromě čistě exaktních požadavků na památku do jejího hodnocení vstupuje i emocionální složka

59

VOJTOVÁ, Lea. Ochrana a regenerace kulturních hodnot v území: distanční studijní opora. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006, s. 16-17. 60

61

Tamtéž, s. 183. Tamtéž, s. 27.

62

Tamtéž, s. 190.

63

HÁJEK, Tomáš. Zánik a vznik památkových péčí: filozofie památkové péče. 1. vyd. Praha: Epocha, 2005, s. 173.

47

našeho vnímání a prožívání. Pro tuto zvláštní auru místa, jejíž přítomnost pociťujeme velmi silně v blízkosti níže pojednávaných industriálních památek, se vžilo označení genius loci. Péče o památky je deklarací veřejného zájmu na předání hodnot v kontextu trendu silné sebeidentifikace regionů v rámci evropského prostoru, neboť právě v rovině obce a regionu se rodí nejhlubší osobní vazby obyvatel k hmotnému i nehmotnému charakteru místa jejich bydliště či působiště. „Pevné zakotvení v konkrétním místě následně slouží jako výchozí bod pro pochopení širších souvislostí a vytvoření si pozitivního vztahu ke kulturnímu dědictví lidstva jako celku.“64 Aby památka mohla i nadále naplňovat toto poslání, musí ji okolí, k němuž promlouvá (obec, region, stát a případně vyšší celky), prostřednictvím geograficky vymezeného publika přijmout „za svou“, ztotožňovat ji s danou lokalitou, považovat ji za nedílnou část svého domova v širším slova smyslu, což se ne vždy daří.65

2.2.2 INDUSTRIÁLNÍ PAMÁTKY Industriální archeologie, jak ji nazval Michael Rix66, je poměrně mladou disciplínou: zrodila se v Británii v 70. letech 20. stol. a zájem o technické památky od té doby zaznamenal vzrůstající tendenci. Prvopočátky zájmu o ochranu industriálního dědictví můžeme pozorovat již na přelomu 19. a 20. stol., k systematičtějšímu zkoumání se přistoupilo po druhé světové válce a až v druhé polovině 20. stol. si průmyslová archeologie vydobyla místo, které jí náleží. Nejakutnější ohrožení čekalo pomníky industriální doby po roce 1989 v souvislosti s útlumem těžkého průmyslu a stavebním rozmachem. Snahy o jejich programovou likvidaci však byly překonány, což mimo jiné dokazuje stále populárnější bienále Industriální stopy. „Po téměř deseti letech systematické snahy odborníků popularizovat průmyslové dědictví můžeme dnes evidovat

64

FOLTÝN, Dušan. Prameny paměti: sedm kapitol o kulturně historickém dědictví pro potřeby výchovné praxe. 1. vyd. V Praze: Katedra dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK, 2008, s.12 65

Tomáš Hájek tuto rozluku ilustruje na příkladu Karlštejna, s nímž se ani domácí, ani zahraniční publikum neidentifikuje. Více viz HÁJEK, Tomáš. Zánik a vznik památkových péčí: filozofie památkové péče. 1. vyd. Praha: Epocha, 2005, s. 175. 66

SCHMELZOVÁ, Radka. Průmyslové dědictví a jeho perspektivy. In: FOLTÝN, Dušan. Prameny paměti: sedm kapitol o kulturně historickém dědictví pro potřeby výchovné praxe. 1. vyd. V Praze: Katedra dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK, 2008, s. 273

48

nesmírný zájem o industriální stavby u laické veřejnosti, mezi architekty i developery. (...) Co se dříve jevilo jako těžký problém, je dnes viděno jako příležitost.“67 Původní nechuť k odbornému zkoumání těchto pomníků industriální éry byla do velké míry způsobena určitým odporem k samotné epoše, jejíž hlavní charakteristiku nejlépe přiblížíme označením trojjediná katastrofa, totiž katastrofa kulturní, sociální a ekologická. Přesto však právě etapa průmyslové revoluce spoluvytvořila Evropu tak, jak ji známe dnes a je kulturním dědictvím se vším pozitivním i negativním, co přinesla: „Památky na průmyslovou revoluci jsou ukázkou rozhraní mezi destruktivitou a konstruktivitou industrializace, kdy se negativní může změnit v pozitivní.“68 Aby byl technický objekt považován za památku, musí splňovat určitá kritéria, která se značně liší od kritérií kladených na památky klasické. Na prvním místě je technická či technologická hodnota památky pro daný obor; památka zároveň musí představovat výjimečné řešení či vykazovat velký význam pro rozvoj průmyslového odvětví. Důležitý je i viditelný technologický tok, tzn. zdroje surovin, dopravní spoje apod., přičemž prim však stále hraje zachované technologické zařízení. Hodnoty architektonické a kulturně historické mají sekundární význam a k jejich sledování se přistoupí až poté, co jsou alespoň částečně splněny předchozí podmínky.69 Neméně důležitá je i autenticita. Přesto se však tato situace může obrátit, a to v případě konverzí pro jiné účely, které nejsou navázány na konkrétní historii památky (např. konverze továrny na galerii, nákupní centrum apod.); zde se do popředí zájmu dostává architektonická kvalita a estetické působení.70 Je zřejmé, že odkaz technické památky nefunguje izolovaně a pouze v upomínce na historii určitého průmyslového odvětví, ale představuje komplexní dědictví zahrnující specifický otisk často hodnotné architektury v krajinném rázu či urbanistické struktuře, technologické znalosti a případně další provázané efekty nehmotného charakteru. Industriální památky přitahují svojí zvláštní atmosférou, která se rodí z napětí mezi účelností a architektonickými hodnotami vycházejících z tradic vysoké architektury, neboť reprezentativní 67

SCHMELZOVÁ, Radka. Průmyslové dědictví a jeho perspektivy. In: FOLTÝN, Dušan. Prameny paměti: sedm kapitol o kulturně historickém dědictví pro potřeby výchovné praxe. 1. vyd. V Praze: Katedra dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK, 2008, s. 277 68

Tamtéž, s. 292

69

Tyto požadavky na technickou památku převzaty z SCHMELZOVÁ, Radka. Průmyslové dědictví a jeho perspektivy. In: FOLTÝN, Dušan. Prameny paměti: sedm kapitol o kulturně historickém dědictví pro potřeby výchovné praxe. 1. vyd. V Praze: Katedra dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK, 2008, s. 274 70

ZEMÁNKOVÁ, Helena. Tvořit ve vytvořeném: nové funkční využívání uvolněných objektů. Vyd. 1. Brno: Vysoké učení technické, 2003, s. 58.

49

vzhled továrny symbolizuje prosperitu výroby a zároveň „úsilím o hospodárnost výroby, vyžadující obměnu, má v sobě jakoby od počátku zakódováno budoucí vlastní sebepopření, nahrazení.“ 71 Benjamin Fragner také připomíná atraktivitu přiznaných stop zaniklé činnosti, míjejícího času, znaků stáří, rozpadu a neukončenosti. Právě přitažlivost průmyslových objektů by měla být vedle vědomí odpovědnosti za uchování hodnot minulosti motivací k nalézání cest k revitalizaci a nalezení optimálního nového využití těchto budov. Toto nové využití může nabývat nesčetných podob, které však můžeme shrnout dvou skupin: konverze objektu pro účely nesouvisející s jeho původním využitím a konverze objektu reflektující jeho minulou činnost. Druhou skupinu, která nás z hlediska tématu práce zajímá především, lze rozdělit do dalších čtyř kategorií: regenerace architektonicky či technicky cenných solitérů (např. vodní mlýn ve Slupi na Znojemsku), regenerace celého průmyslového komplexu, mapujícího technologický tok v krajině (sem s drobnými výhradami72 patří námi pojednávané srdce Hornického muzea Příbram, Hornický skanzen Březové Hory), zachování solitéru či komplexu pomocí metody posledního pracovního dne (např. areál dolu Michal v Ostravě), vybudování turistického parku kolem průmyslového komplexu (např. Emscher park v Porúří).73 Vzmáhající se zájem o regeneraci hodnotných solitérů i celých průmyslem dotčených území vychází z relativně nového pohledu na industriální pozůstatky minulosti: totiž že prostředí

71

FRAGNER, Benjamin cit. dle HÁJEK, Tomáš. Zánik a vznik památkových péčí: filozofie památkové péče. 1. vyd. Praha: Epocha, 2005, s. 155 72

Ne všechny objekty, které by daly tomuto mapování technologického toku kompletní charakter, se dochovaly do dnešních dnů; kromě toho z hlediska technologického toku hrají důležitou roli Kovohutě Příbram, zcela odloučené od lokality Březových Hor, v nichž i nadále pokračuje průmyslová činnost (zpracování olova, cínu, elektroodpadu, odpadu s obsahem drahých kovů: viz Kovohutě Příbram [online]. [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.kovopb.cz/ Další výhradou může být nejednoznačná prezentace technologického toku, neboť např. cáchovny dolů jsou využívány k expoziční činnosti a k jejich bývalé funkci sdělí průvodce (dle jeho uvážení) stručnou informaci. Přesto však z výše vymezených kategorií právě tato nejvíce odpovídá situaci Hornického muzea Příbram. 73

SCHMELZOVÁ, Radka. Průmyslové dědictví a jeho perspektivy. In: FOLTÝN, Dušan. Prameny paměti: sedm kapitol o kulturně historickém dědictví pro potřeby výchovné praxe. 1. vyd. V Praze: Katedra dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK, 2008, s. 291

50

průmyslové krajiny bude pro další generace stejně důležité, jako byly pro minulé generace památky z mnohem vzdálenějších údobí.74 Do obrazu krajiny patří stejně jako zámky nebo kostely a jsou zhmotnělou připomínkou často významného údobí historie města či regionu.

2.2.3 KULTURNÍ HODNOTY HORNICKÉHO MUZEA PŘÍBRAM 2.2.3.1 HODNOTA HISTORICKÉHO DOKUMENTU Hodnotu historického dokumentu naplňuje povrchová i podzemní architektura hornického skanzenu už ze své podstaty velice silně. Jakožto autenticky dochovaný soubor technických památek svědectví o minulých aktivitách, které se významným způsobem podílely na posílení ekonomického i společenského statutu města. Kromě toho, že na konkrétním místě představuje samotné doly, monumentální budovy nad nimi a technologický tok v regionu, zprostředkovává i obecnější informace o industriální architektuře, montánní činnosti i havířském folklóru, které lze v určité míře aplikovat i na jiné báňské komplexy. Přestože se nyní věnujeme převážně hornickému skanzenu, neměli bychom opomenout také vězeňský areál Vojna, který je jakožto zprostředkovatel své neslavné minulosti historickým dokumentem „skrz na skrz“. Primárně přibližuje komunistickou perzekuci v kontextu daného místa, sekundárně ji představuje v její celospolečenské rovině jakožto fenomén, jehož účinky se dotkly celého bývalého sovětského bloku. Oba zmiňované památkové komplexy poskytují informace o době svého vzniku a průběhu svého využívání, čímž napomáhají návštěvníkům k uvědomění si regionálních i globálních kontextů.

2.2.3.2 HODNOTA VĚDECKÁ Zachované nemovité i movité památky všech poboček Hornického muzea Příbram umožňují badatelům nejrůznějších oborů a zaměření zkoumat individuální (unikátnost jednotlivých předmětů a

74

SCHMELZOVÁ, Radka. Průmyslové dědictví a jeho perspektivy. In: FOLTÝN, Dušan. Prameny paměti: sedm kapitol o kulturně historickém dědictví pro potřeby výchovné praxe. 1. vyd. V Praze: Katedra dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK, 2008, s. 289

51

staveb, jejich specifika; artefakt/objekt sám o sobě) i kolektivní/kontextuální (provázání jednotlivých aspektů, vliv konkrétního období, technologické úrovně, filozofie, životního stylu apod. na vzhled a funkčnost předmětů i staveb) historii. Své uplatnění ve vědecké činnosti zde nacházejí historikové, etnologové, geologové, zoologové, botanici aj. Právě vědecká a v předchozí pasáži popisovaná historická hodnota jsou považovány za největší devízu Hornického muzea Příbram a jeho směřování se primárně orientuje právě na udržení těchto hodnot.

2.2.3.3 HODNOTA FILOZOFICKÁ Je známým faktem, že historické dědictví ve své hmotné podstatě udržuje i nehmotné aspekty, které odrážejí filozofické názory a postoje společnosti; soubor těchto aspektů lze nazvat „filozofická hodnota“. Většina movitých a nemovitých památek sdružených pod Hornickým muzeem Příbram vznikla za účelem praktického využití, ale nalezneme mezi nimi i předměty, které jsou produktem osobní záliby (např. výrobky horníků coby výsledky jejich volnočasové seberealizace, které sloužily pro výzdobu domácností) či nutnosti vedlejšího zdroje příjmů (výrobky hornických rodin, které byly určeny k prodeji např. na Svaté Hoře). Nepromítají se do nich tudíž filozofické názory v pravém slova smyslu. Z artefaktů, které s těžbou přímo nesouvisí (řemeslné výrobky havířů), však můžeme vyčíst informace o materiálových preferencích, dobovém vkusu, míře originality tvorby a do jisté míry i o osobnosti daného tvůrce. Artefakty účelové vypovídají o snaze našich předků reagovat na světové trendy inovacemi, následkem čehož se dostalo březohorskému důlnímu revíru výjimečného postavení.75 Dále zde můžeme pozorovat dobovou mentalitu (nebo v obecném smyslu spíše nadčasovou?) projevující se potřebou nebývalé expanze do hlubin země bez ohledu na rizika, což se jako dvousečný meč projevilo jak výjimečnými úspěchy revíru, tak nemalými potížemi způsobenými narušenou statikou (viz již zmiňované propady země – v 19. stol. při stavbě kostela sv. Vojtěcha, na konci 20. stol. při stavbě komunikace v Husově ulici; těmito dvěma událostmi však výčet nekončí.76). Tyto neveselé epizody

75

97,7 % produkce stříbra Rakouska Uherska

76

V blízkosti Ševčinského dolu se propadl rodinný domek; zarostlý kráter je do dnes reminiscencí oné dvousečnosti báňských úspěchů. Došlo i k propadům v oblasti bývalé těžby uranu v dnešní věznici Bytíz.

52

jsou jednou z ilustrací onoho napětí mezi konstruktivitou a destruktivitou, které je implicitně přítomno v industriálních památkách. Na montánní činnost ale nemají vazby pouze artefakty čistě účelové, ale i movité památky představující pozůstatky havířské kultury. Produkty havířského folklóru související s dobovou festivitou v sobě uchovávají jasně čitelnou zprávu o tom, jak prestižního postavení se podařilo horníkům dosáhnout prostřednictvím toho, jak vnímali sami sebe skrze sebeprezentaci v rámci pompézních slavností typu Prokopská pouť77 apod. Půvabnou reflexí vlastní práce jsou tzv. štufnverky neboli modely dolů, do jejichž konstrukce jsou zakomponovány nerosty, které si horníci přinesli z důlních děl. Ve filozofické hodnotě však odrážejí i soudobé představy o podobě ochrany a regenerace pozůstatků minulosti, o jejich přínosu pro náš každodenní život. Pozůstatky minulosti prezentované v muzeu, v nás vyvolávají otázky typu: Jakým způsobem se v naší současnosti projevuje odkaz hornické minulosti? Jsme jako obyvatelé města tímto fenoménem dotčeni, nebo už jeho účinky vyprchaly působením času? Existuje kolektivní paměť, která nás s ním dodnes spojuje?

2.2.3.4 JEDINEČNOST UMĚLECKÉHO, ARCHITEKTONICKÉHO A URBANISTICKÉHO DÍLA Celý březohorský báňský komplex je svým rozsahem a významem vskutku unikátním souborem, vstupujícím velice významně do urbanistického prostoru; o trojici budov (Ševčín, Anna, Vojtěch), které jsou nyní ve správě Hornického muzea Příbram, můžeme spolu s dalšími pozůstatky báňské činnosti hovořit jako o tvůrcích obrazu městské části (dříve samostatné obce). Hlavní osu Březových Hor vytváří právě tyto tři doly spolu s dolem Marie, kolem nichž leží další více či méně významné objekty: správní budovy78, továrna na kovová lana, strojovny parních strojů, důlní

Největší nebezpečí však představují stará důlní díla, která nejsou zmapována. Ing. Růžička to komentuje slovy: „Navíc zmáhání starých důlních děl je strašně drahá záležitost, a pokud by se mělo absolutně vyloučit riziko tím, že tu oblast nad zemí uzavřete, tak třeba v oblasti Příbrami by to znamenalo oplotit málem půlku okresu.“ ČÍRTEK, Pavel. NEBEZPEČÍ Z HLUBIN. Mining.cz [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.mining.cz/TEXTY/Hrozba.htm 77

Podrobné informace o průběhu Prokopské poutě a jejích původních tradicích viz ČÁKA, Jan. Příbramský rok. Vyd. 1. Příbram: Knihkupectví Mária Olšanská, 2004. 78

Zmiňme zejména budovu bývalého inspektorátu, která je typickým zástupcem industriální architektury a svým umístěním ohraničuje zónu průmyslové zástavby od obytných domů. V objektu, jenž svou pro industriální

53

truhlárny, hornické domky a hospody; o jako „více či méně významných“ o nich hovoříme coby o solitérech, avšak pro celkový jedinečný urbanistický obraz jsou nepostradatelné všechny tyto stavby, neboť právě jejich přítomnost vytváří tento unikátní ráz. Všechny tyto s montánní činností související objekty spolu se třemi církevními stavbami79 vstupují do obrazu Březových Hor, jenž se otiskuje do naší mysli v podobě mentální mapy místa; ta zůstává v našem povědomí spolu s intenzitou prožitku, který jsme pociťovali při procházce lokalitou.80 Tuto zvláštní, proměnám v čase odolávající lokalitu81, popsal poeticky, avšak zároveň velice trefně Jan Čáka, který byl s chodem muzea v jeho novodobých počátcích neoddělitelně spjat: „Topograficky lze mluvit o jistém protějšku Svaté Hory – na jednom kopci nad Příbramí slavný poutní chrám a na druhém, protilehlém, ona směsice starých dolů prolnutá svéráznými obydlími těch, kdo se v hlubinách rvali se skálou, aby dobyli její skryté bohatství.“82 Unikátní je však komplex šachetních budov i sám o sobě, tudíž i v případě, že se oprostíme od vazby na jedinečnou urbanistickou strukturu a pohlédneme izolovaně na jeho jednotlivé povrchové stavby i podzemní infrastrukturu; v oblasti těžby stříbra nenalezneme v České republice rozsáhlejší, zachovalejší a z hlediska historické produkce významnější hornický komplex.83 Tyto památky „ve svém

památky charakteristickou fasádou z červených cihel doplňuje ráz místa, v současnosti sídlí pobočka Knihovny Jana Drdy. 79

Církevní stavby hrály v životě havířů velký význam; šachetní budovy fungovaly v jejich myslích jako nadzemní symbol jejich práce pod povrchem, zatímco kostely představovaly centrum duchovního prožívání, citově zabarvené pilíře jejich společenského života. Tento význam dokládají aktivity Hornického bratrstva při shánění zdrojů na výstavbu kostela sv. Vojtěcha. 80

WITTMANN, Maxmilián. Urbánní prostředí v souvislostech: utváření udržitelného města a jeho přírodní zázemí v souvisejících tématech. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2012, s. 36. 81

Jediným počinem, který významně (a to v negativním slova smyslu) ovlivnil ráz Březových Hor, byla výstavba dopravní tepny na Husově ulici, která nevhodně rozděluje historické centrum; kromě toho rušná doprava (množství kamionů projíždějících Příbramí) narušuje prožitek z jinak autenticky dochované obce. 82

ČÁKA, Jan. Zmizelá Příbram starou Flexaretou. Vyd. 1. Příbram: Knihkupectví Mária Olšanská, 2002, s. 52.

83

Příbramsko bylo co do objemu vytěženého stříbra největším českým ložiskem stříbra, které celkem poskytlo přes 3000 tun stříbra, což jej ve srovnání s ložiskem v Kutné Hoře (cca 2000 tun) staví na první příčku; přesto je však ložisko kutnohorské samo o sobě považováno za historicky významnější už vzhledem k době, v níž k této mohutné těžbě docházelo (Kutná Hora – vrchol těžby ve 14. až 15. stol., Příbram – vrchol těžby v 19. stol.); velkou roli v tomto posuzování hraje i cena stříbra na tehdejších trzích (v moderní době cena stříbra mnohonásobně nižší): viz VELEBIL, Dalibor a Václav VANĚK. Přehled vybraných českých stříbrných revírů a problematika jejich rud. In: Staré hutnictví stříbra [online]. 2007 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.velebil.net/clanky/hutnictvi-stribra/#reviry

54

oboru a době představují něco obdobně významného, jako jsou gotické katedrály nebo barokní chrámy.“84 Jejich význam můžeme doložit skutečností, že o budově nad Ševčinským dolem se uvažovalo jako o možném adeptu k zapsání do seznamu technických památek UNESCO.85

Obr. č. 3: Budova Ševčinského dolu

Autor: Ladislav Řeřicha Zdroj: Photoextract.com86

Za podstatné podložení pro v textu uvedené tvrzení považujeme zásadní význam březohorského revíru pro celou monarchii bez ohledu na cenu stříbra (již zmiňovaných 97,7 % produkce stříbra), což se projevilo i v rozsahu důlní infrastruktury a povrchové sítě objektů, které se zabývaly logistikou nebo úpravou vytěženého materiálu. 84

SCHMELZOVÁ, Radka. Průmyslové dědictví a jeho perspektivy. In: FOLTÝN, Dušan. Prameny paměti: sedm kapitol o kulturně historickém dědictví pro potřeby výchovné praxe. 1. vyd. V Praze: Katedra dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK, 2008, s. 284. 85

VELFL, Josef. Památky Příbrami v obrazech: The sights of Příbram in pictures = Die Denkmäler der Stadt Příbram in Bildern. 1. vyd. Příbram: Město Příbram, 2008, s. 91 86

Photoextract [online]. 2005-2012 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: http://www.photoextract.com/cs/foto/61572.html

55

2.2.3.5 UMĚLECKÁ, ESTETICKÁ A EMOCIONÁLNÍ HODNOTA V případě industriálních objektů bylo nutno zachovat soulad formy a funkce, tedy lépe řečeno dosáhnout stavu, kdy forma následuje funkci. Tuto harmonii se podařilo v případě báňských objektů v Příbrami zachovat: nejen podzemní infrastruktura a obslužné objekty, ale i samotné monumentální stavby nad trojicí nejvýznamnějších dolů svou strukturou a dispozicemi respektují své funkční poslání. Fasády těchto staveb však vypovídají, že i v případě námi pojednávaného souboru architekti při řešení vzhledu fasád čerpali z tzv. vysoké architektury; vycházeli tak z dobového konsenzu a estetického cítění a snažili se dostát požadavkům na výjimečný, reprezentativní vnější vzhled, jehož cílem bylo vtisknout budově takovou tvář, která nejlépe vyjeví její nitro; oprostíme-li se od poetismů, pak tuto myšlenku vyjádříme již výše zmíněnou prezentaci prosperity průmyslu skrze honosný zevnějšek budov. Stavby v areálu Ševčinského, Anenského i Vojtěšského dolu byly vybudovány ve stylu Malakov; toto označení vychází z pevnostní architektury z doby Krymské války (pol. 19. stol.), která se stala módní předlohou pro industriální stavby. Pro tento typ inženýrské architektury je typická kombinace neomítnutého cihlového a kamenného zdiva, které je ve své bohaté profilaci členěno římsami a dalšími dekorativními prvky.87 Vzhled šachetních budov je ovlivněn německou pseudogotikou z období romantismu88, což dokládá zájem našich předků o vtisknutí umělecké hodnoty stavbám, jejichž poslání je jinak ryze účelové. Zmiňované budovy představovaly spolu s dalšími objekty (např. budova inspektorátu) hlavní uzly vytvářející historizující a průmyslový ráz lokality, jenž se dochoval do dnešních dnů. Uchovávají v sobě estetickou hodnotu coby esenciální prvky obrazu Březových Hor. Estetické působení se odehrává jak v rovině dálkových pohledů a při syntetickém vnímání celků, tak při osobní návštěvě objektů. Esteticky působivý je pohled na Ševčinskou šachetní budovu, jejíž výrazná těžební věž představuje místní dominantu a takřka symbol celého hornického skanzenu; „estetická kooperace“ se sousední – byť na první pohled skromněji koncipovanou, přesto však esteticky působivou – bývalou cáchovnou a drobnějšími stavbami obklopujícími nádvoří Ševčína pokládá základy kvalitnímu estetickému prožitku, narušenému snad jen přítomností rušné Husovy ulice v blízkosti. Ještě rušivější dopad může mít existence této komunikace na estetickou působivost monumentální budovy nad dolem Vojtěch, neboť zde už její blízkost můžeme označit přívlastkem „bezprostřední“. Největší 87

VELFL, Josef a Václav TRANTINA. Hornické muzeum Příbram. Vyd. 1. Plzeň: Fraus, c2004.

88

VELFL, Josef. Památky Příbrami v obrazech: The sights of Příbram in pictures = Die Denkmäler der Stadt Příbram in Bildern. 1. vyd. Příbram: Město Příbram, 2008, s. 79

56

pohledové estetické hodnoty proto nabývá při poklidné kontemplaci na sousedním vrchu Koráb s Prokopským kostelíkem, kde lze vnímat onen dialog mezi dobýváním hlubin země a vzhlížením k nebi, jenž je rámován přítomností historických strážců tradic, legendami opředených bříz.89 Je proto s podivem, že takto esteticky působivá a historicky hodnotná stavba se v 90. letech ocitla na pokraji zkázy, když hrozila její asanace; před demolicí, potvrzenou vydáním demoličního výměru, ji zachránilo vykoupení muzeem.90 Poněkud stranou zůstává Anenský areál, a to jak jeho odloučením od bezprostředního kontaktu s chodcem, tak i skromnější vzezřením. Emocionální hodnotu nelze jednoduše a objektivně popsat, protože místo může na každého člověka působit naprosto rozličnými způsoby. Roli hraje především jeho momentální psychické naladění i stálý psychologický profil, vnímavost k okolí a senzitivita stejně jako míra osobního zaujetí architekturou, montánní činností či technikou v širším slova smyslu, historií daného místa a historií obecně. Jiné emocionální hodnoty bude komplex nabývat v očích člověka, který navštívil jeho expozice či akce, jež logicky vytvářejí vztah k dané památce (ať už pozitivní, či negativní dle okolností prohlídky a profilu individua), a osoby, která služeb muzea nikdy nevyužila. Určitý pocit patriotismu může památka vyvolat u lidí, kteří se cítí být s místem nějak svázáni (obvykle jde o obyvatele Březových Hor), často bez ohledu na to, zda jsou pravidelnými či občasnými návštěvníky, nebo památku nenavštívili nikdy. Je tedy zřejmé, že emocionální hodnotu utváří nespočet faktorů a jejich vzájemné spolupůsobení, které je u každého individua zcela originální, a proto bychom se ani neměli pokoušet o její generalizaci. Příznivé emocionální působení místa je však obecně považováno za velice důležitý aspekt jeho celkové image a atraktivity instituce, proto by právě na jeho budování mělo každé muzeum aktivně pracovat. Emocionalita přímo zakomponovaná v celém území bývalého březohorského důlního revíru tkví v neoddiskutovatelné přítomnosti genia loci, jehož působení pociťuje nejen návštěvník památky, ale i náhodný kolemjdoucí, ovšem jeho vnímání a prožívání variuje dle výše zmíněných faktorů. Pokud na okamžik opustíme březohorský hornický komplex a zaměříme se na vězeňský areál Vojna, pak můžeme konstatovat, že tento areál vyvolává silné emocionální působení, což je spjato s jeho pohnutou historií. Tísnivá atmosféra autenticky dochovaných budov je podpořena tematickou expozicí a sugestivním sousoším exteriéru; tuto atmosféru nezpřetrhá (byť možná vhodně odlehčí) 89

V okolním parku se dochovaly břízy, jež vysvětlují název osady a jsou připomínkou dob, kdy byly pečlivě opečovávány, neboť se věřilo, že jejich hojný počet a dobrý stav zajistí bohatá podzemní ložiska drahých kovů. V tomto kontextu zmiňme prorocký výrok kněžny Libuše: „Vidím vrch březový, kterýž jest stříbra plný.“ ČÁKA, Jan. Březové Hory. Příbram: Okresní muzeum, 1979, s. 3. 90

VELFL, Josef a Václav TRANTINA. Hornické muzeum Příbram. Vyd. 1. Plzeň: Fraus, c2004.

57

prohlídka expozice o uranovém hornictví spojená s jízdou vláčkem po povrchu či výtvarných děl ve zde fungující galerii. V blízkosti Vojny se tyčí odvaly dvou uranových dolů; takové odvaly, obecně označované jako „haldy“, jsou rozesety po celém okolí Příbrami a představují tak přirozené panorama. Haldy prošly přirozenou kolonizací rostlinnými i živočišnými druhy a ilustrují ono rozhraní mezi destruktivitou a konstruktivitou těžby; na rozdíl od výše zmiňovaných propadů země jsou však pozitivní ukázkou tohoto napětí.91 Přestože vznikly destruktivní činností, „jsou novou divokou přírodou, obohacují fádní reliéf postindustriální krajiny. Připomínají minulost a zároveň umožňují identifikaci s prostorem jako nezástupnou krajinou, kde jsme doma.“92 Pro turisty představují často nevídanou podívanou a emocionální prožitek, s nímž si Příbram navždy spojí. Silné emocionální působení si návštěvníci velice cení a stává se často prvkem, který formuje jejich uvažování o místě samotném a také o shlédnuté expozici, čímž se promítá do jejího následného hodnocení. I proto se mu na tomto místě dostalo nemalé pozornosti. Ještě širší pojednání si v našem případě zaslouží společensko-ekonomická a užitková hodnota, neboť právě tento soubor hodnot do značné míry definuje roli muzea umístěného v památkovém komplexu.

2.2.3.6 SPOLEČENSKO-EKONOMICKÁ A UŽITKOVÁ HODNOTA Užitková hodnota je v našem případě zřejmá: soubor dochovaných památek dnes slouží k prohlídkám a jako zázemí pro expozice, které se tématu dotýkají. Pokud tedy aplikujeme současné využívání památek na typologii Ley Vojtové, zjistíme, že fungují jako: exponát, expozice, artefakt, prvek dotvářející prostředí, území historických a společenských tradic.

91

Otázkou však zůstává míra jejich ekologické zátěže. Normální hodnota přirozeného pozadí, týkající se gama záření, se pohybují kolem 0,1 - 0,2 µSv/h. Naměřené hodnoty jsou tedy v relaci s běžným přírodním pozadím. Kdyby někdo chodil přímo po haldě, tak tam se asi najdou místa, kde budou hodnoty proti hodnotám přirozeného pozadí zvýšené,“ říká inspektorka Regionálního centra Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Ing. Jana Šeflová. I přesto se ozývají kritické hlasy. Viz: HODRMENT, Jaroslav. Jsou odvaly uranových šachet ekologickou zátěží? Příbramsko [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.pribramsko.eu/detail02.php?ID=3262 92

SCHMELZOVÁ, Radka. Průmyslové dědictví a jeho perspektivy. In: FOLTÝN, Dušan. Prameny paměti: sedm kapitol o kulturně historickém dědictví pro potřeby výchovné praxe. 1. vyd. V Praze: Katedra dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK, 2008, s. 291.

58

Z hlediska společenského tedy slouží jako místo zprostředkovávání uchovávaného hmotného i nehmotného dědictví minulosti místním návštěvníkům i turistům, laikům i odborníkům. Zvláště ve vztahu ke všem místním obyvatelům působí jako určitý milník v ukotvení historie území, v němž žijí a má tak potenciál být přímým tvůrcem jejich vazby k městu; tuto tezi můžeme vztáhnout na všechny pobočky muzea, nejen na hornický skanzen, který v této pasáži primárně pojednáváme. Právě pobočky umístěné v menších obcích (Nový Knín, Prostřední Lhota, Vysoký Chlumec) vytvářejí v obcích významné mezníky ve společenském životě a vyplňují tak mezeru v kulturním vyžití. Kromě toho představují památky jak příbramské, tak i mimopříbramské ve společenském kontextu centra prezentace místa bydliště, neboť právě sem lidé chodí se svými příbuznými a přáteli pocházejících z jiných měst, regionů či dokonce států, jimž se chtějí pochlubit slavnou historií regionu. Na území Příbrami je to vedle slavného poutního místa Svatá Hora obvykle Hornický skanzen Březové Hory, kdo hostí podobně motivované návštěvy. V případě turistů společenská hodnota spočívá v poznání nového místa a jeho tradic (nejen skrze samotné expozice, ale rovněž prostřednictvím setkání s místními obyvateli), což může vyústit k navázání vztahu k místu, k němuž jinak vázáni nejsou, následkem čehož se Příbram může stát oblíbenou destinací jich samotných a jejich přátel, kterým návštěvu doporučí.93 Vzhledem k tomu, že zde návštěva muzea nefunguje na bázi obvyklé praxe individuální prohlídky, ale kolektivně skrze médium průvodce (v případě podzemních prohlídek nezbytnost, v případě nadzemních expozic spíše zažitá tradice a organizační zjednodušení), dochází zde k sociálním kontaktům mezi návštěvníky všech regionálních příslušností i věkových skupin, což může být faktor prohlídku zpříjemňující, či naopak celý zážitek degradující; vše závisí na konkrétním zájmu, psychologickém profilu a naladění návštěvníka, složení skupiny a kvalitě průvodce. Přesto však lze říci, že tento sociální rozměr může být pro značnou část návštěvníků obohacující94 a může být jedním z aspektů, který boří ustálenou představu o muzeu jakožto o tichém, sterilním, nepřátelském a možná až nudném místě. Kromě toho se pojednávané muzeum stává místem setkávání prostřednictvím doprovodných programů, které v případě již zmiňovaných mimopříbramských poboček sehrávají významnou roli ve společenském životě malých obcí. Společenskou hodnotu tedy památkový komplex naplňuje skrze svou muzejní činnost (sociální kontakty při kolektivní prohlídce) a doprovodné kulturní události.

93

Osobní doporučení bývá obecně nejefektivnějším informačním kanálem a motivací k návštěvě.

94

Především pro laickou veřejnost, která není v žádném z prezentovaných témat hlouběji zainteresovaná, a tudíž jí nevadí fakt, že při prohlížení exponátů musí držet krok se skupinou.

59

Je známým faktem, že kultura má vedle své integrační a vzdělávací role také nezastupitelné místo v ekonomickém dopadu na dané odvětví i region. Přináší přímé příjmy vydané spotřebiteli na kulturní služby a nepřímé výnosy ze souvisejících služeb a ekonomických činností (multiplikační efekty).95 Nepřímé ekonomické dopady přináší i prostřednictvím budování image daného místa, čímž zvyšuje atraktivitu lokality pro turisty i investory. Kromě toho vytváří pracovní místa a pomáhá budovat lidský kapitál jakožto významný faktor vzdělání a produktivity pracovní síly.96 Vstupy a výstupy jsou vzájemně propojené: vstupy jednoho odvětví znamenají výstupy jiného odvětví. Tato vzájemná závislost je velice patrná při změně požadavků na vstupy jednoho odvětví, která spouští řetězec změn v dalších, na toto odvětví navázaných oborech. To znamená, že muzeum pro své úspěšné působení potřebuje využívat služby či nakupovat produkty od jiných dodavatelů, kteří touto poptávkou muzea zvyšují svou ekonomickou aktivitu. V případě Hornického muzea Příbram můžeme zmínit propagaci (zakázky na výrobu letáků a poutačů, grafické práce) či celé celé materiální zázemí (osvětlení, vitríny, panely, popisky). Pro výpočet těchto efektů se používají multiplikátory produkce, hrubé přidané hodnoty, zaměstnanosti a důchodu. Každému odvětví (v oblasti kultury např. vydavatelská činnost, provoz rozhlasu a televize apod.) je přidělen koeficient, který vyjadřuje jeho multiplikační potenciál v různých oblastech (zvýšení jiné produkce, zaměstnanosti aj.). V oblasti multiplikace produkce vykazují muzea koeficient 1,8065 a umisťují se tak na 75. místě ze 126 sledovaných odvětví. Znamená to, že pro uspokojení dodatečné poptávky po muzejní činnosti v hodnotě 1000 Kč musí být v ekonomice vyprodukovány statky v hodnotě 1806,5 Kč. Pokud zkoumáme multiplikátor hrubé přidané hodnoty, zjišťujeme, že se muzejnictví přesouvá na 66. pozici s koeficientem 0,4895; to znamená, že pokud toto odvětví zvýší svou produkci o 1000 Kč, jeho hrubá přidaná hodnota se přímo zvýší o 489,5 Kč. Multiplikátor důchodu ukazuje, jak se promítá poptávka do mezd zaměstnanců, což v případě muzeí, umístěných na 24. příčce s koeficientem 0,331, znamená následující: pokud stoupne poptávka o jejich služby o 1000 Kč, do mezd českých zaměstnanců se toto zvýšení promítne částkou 33,1 Kč. A konečně multiplikátor zaměstnanosti nám ukazuje, že muzejnictví, které se s koeficientem 1,33 opět ocitá na 24. pozici, je schopno vygenerovat 1,33 pracovních míst, pokud stoupne poptávka po jeho činnosti o 1 milion Kč.97

95

RAABOVÁ, Tereza. Multiplikační efekty kulturních odvětví v České republice. Culturenet [online]. 2010, s. 4 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.culturenet.cz/res/data/013/001466.pdf 96

Tamtéž, s. 4-5.

97

Koeficienty převzaty z tabulek v pojednání Terezy Raabové a dle nich provedeny výpočty. s. 19, 21, 23, 25

60

Tyto údaje se vztahují na muzejní činnost (spolu s činností archivů, knihoven a dalších kulturních zařízení) obecně, nelze je vztahovat ke konkrétnímu muzeu; jsou však dobrou ilustrací toho, jakým způsobem se kulturní zařízení svými vazbami na jiná odvětví podílejí na posilování ekonomické situace území. Je však třeba zdůraznit, že pro organizaci je velmi přínosné, když se sama do tohoto mapování ekonomických dopadů a přínosů zapojí prostřednictvím sledování vlastního vlivu na ekonomický rozvoj, neboť evaluace vlastního ekonomického významu poskytuje kulturním manažerům nový pohled na řízenou organizaci a také může sloužit jako příloha žádostí o veřejné i soukromé finanční prostředky. Nemáme informace o tom, že by se Hornické muzeum Příbram mapování dopadů v takové šíři účastnilo, proto se předchozí pasáž týkala především muzeí obecně. Do výpočtu ekonomických dopadů organizace vstupují aspekty uvedené v níže umístěném schématu.98

Obr. č. 4: Schéma procesu výpočtu ekonomických dopadů pomocí modelu

Autor: Tereza Raabová Zdroj: Multiplikační efekty kulturních odvětví v České republice 99

Ze schématu vyplývá, že dalším významným prvkem je vedle ekonomické aktivity muzea ekonomická aktivita samotných návštěvníků, kteří spolu s návštěvou muzea spotřebovávají další statky a přinášejí tak zisk. Můžeme namítnout, že tito lidé by svůj důchod spotřebovali i bez ohledu

98

Uživatelsky přátelskou metodou výpočtu je využití Kulturní kalkulačky. Viz Kulkal [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://kulkal.cz/ 99

Schéma převzato z RAABOVÁ, Tereza. Multiplikační efekty kulturních odvětví v České republice. Culturenet [online]. 2010, s. 30 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.culturenet.cz/res/data/013/001466.pdf

61

na návštěvu muzea za jiné statky, a tudíž je ekonomický dopad kultury z hlediska výdajů návštěvníků nadhodnocený. Nelze se však na tento problém dívat takto zjednodušeně, neboť ne všechna odvětví vykazují tak vysoký multiplikační potenciál, a tudíž spotřebovávání statků s nižším multiplikačním koeficientem generuje také nižší návazné efekty. Problematickým momentem může být vztáhnutí výdajů souvisejících s návštěvou kulturního zařízení na určitý geograficky vymezený celek, na jehož území se střetávají výdaje osob místních a turistů; to může vyvolávat určitá zkreslení či neúplný obraz reálné skutečnosti. Zde se potýkáme s problematikou ekonomických dopadů a přínosů: „Ekonomické dopady sledují ekonomickou aktivitu vyplývající z každé utracené koruny v určité geografické oblasti bez ohledu na to, odkud tyto peníze plynou. Na rozdíl od toho ekonomické přínosy zohledňují, odkud utracené prostředky přišly a kde byly utraceny. Přínos vzniká pouze v případě, kdy vydané peníze znamenají takové zvýšení ekonomické aktivity v určité oblasti, k jakému by bez sledované kulturní akce/organizace nedošlo.“ 100 Je pravděpodobné, že by se finanční toky, v nichž figurují občané města/osoby finančně spjaté s městem101, z města za situace ignorování kulturní nabídky „neztratily“, ale naopak by za ně dotčené osoby nakoupily jiné produkty či služby v místě svého bydliště/působiště. Tuto myšlenku však nejde generalizovat, protože příbramský občan, který aktivně formuje náplň svého volného času, se může nechat zlákat nabídkou jiné kulturní instituce např. v nedaleké Praze či v jiných městech. Je proto zřejmé, že i v případě domácích návštěvníků je existence muzea prvkem, který zadržuje alespoň část jejich důchodu uvnitř finančních toků města. Je však nesporným faktem, že je to právě turista, kdo generuje návštěvou muzea městu (případně regionu i vyšším celkům) ekonomické přínosy. Ty vznikají veškerými jeho výdaji na území, které mohou nabývat různých podob (ubytování, vstupy do dalších kulturních institucí a volnočasových center, návštěva restauračních zařízení, nákupy potravin, suvenýrů a dalšího zboží, jízdné na MHD). Turismus však skýtá i vazby opačné; osoba, která zamíří do Příbrami za jinou památkou či událostí (např. turisticky atraktivní Svatá Hora, oblíbené akce typu prodejních výstav v Kulturním domě či jiné kulturní události jako např. Fialka Fest nebo Hudební festival Antonína Dvořáka) často využije i nabídky Hornického muzea Příbram. Zde však multiplikační potenciál nekončí; pokud rozšíříme jeho dosah za hranice města, pak musíme počítat i s výdaji turistů na dopravu (osobní, autobusovou, vlakovou), případně na nákup potravin a jiných potřebných věcí

100

RAABOVÁ, Tereza. Multiplikační efekty kulturních odvětví v České republice. Culturenet [online]. 2010, s. 910 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.culturenet.cz/res/data/013/001466.pdf 101

Např. lidé z okolních menších měst a vesnic, kteří v Příbrami pracují a nakupují.

62

(např. oblečení vhodného k návštěvě dané památky/akce) za hranicemi sledovaného území (města/regionu).

2.3 SMĚŘOVÁNÍ ORGANIZACE Objasnili jsme základní kontexty, v nichž muzeum funguje; ještě než přikročíme k analýzám vnějšího a vnitřního prostředí, měli bychom zmínit, jak muzeum „vidí samo sebe“, které své činnosti a cíle definuje jako klíčové a kam vlastně svými jednotlivými aktivitami i jako celek směřuje.

2.3.1 POSLÁNÍ, VIZE, CÍLE Termíny, kterými se nyní budeme zabývat, spojuje jejich ne zcela jednoznačné vymezení a odlišnosti v pojetí u různých autorů. Nejednou narazíme také na skutečnost, že to, co jeden autor považuje za poslání, jiný definuje jako vizi apod. Meritem věci však zůstává, že obsah těchto pojmů, byť se jejich vymezení v jemných nuancích odlišuje, představuje základní pilíř, o nějž se opírá strategický plán. Tvorbu strategického plánu totiž podmiňuje existence poslání/mise, vize a cílů, které jsou odpovědí na jednu, do budoucna hledící otázku z následujících: Kde jsme? (analýza vnějšího a vnitřního prostředí); Kde chceme být? (poslání, vize, cíle). Poté, co výstižně formulujeme tyto ideje a představy, můžeme precizně vypracovaným strategickým plánem odpovědět na třetí otázku: Jak se tam dostaneme? Přestože jsme tento proces vymezili prostřednictvím tří otázek, které evokují tvar řetězce, jedná se ve skutečnosti o dynamický cyklus, do nějž vstupují změny trendů a podmínek ve vnitřním i vnějším prostředí organizace. Ještě než se začneme těmito pojmy zabývat přímo v souvislosti s pojednávaným muzeem, je na místě pokusit se o jejich vymezení. POSLÁNÍ organizace představuje její hlavní filozofii, smysl její existence a vysvětluje účel jejího působení ve prospěch uživatelů.102 Definice poslání by měla úsporně a trefně postihnout to, co se organizace snaží vykonávat, co je smyslem jejího počínání, a oprostit se od vypočítávání funkcí. 103 Dále by měla nastavovat laťku, o jejíž dosažení organizace usiluje v současnosti i v budoucnosti.104 Pro 102

COOPER, John a Peter LANE. Marketingové plánování: praktická příručka manažera. Vyd. 1. Praha: Grada, 1999, s. 72. 103

KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 275.

104

KAISER, Michael M. Strategické plánování v umění: praktický průvodce. 1. vyd. Praha: Institut umění, 2009, s. 21.

63

všechny příslušníky organizace by znění poslání mělo být deklarací role, kterou hrají v jejím směřování a jakým způsobem se podílejí na dosažení cílů organizace.105 Působí tak jako stmelovací prvek, jako jeden ze základních kamenů organizační kultury, která je dále rozvíjena mj. systémem hodnot. Kromě toho je poslání, jak už bylo řečeno, součástí oné báze, z jejíhož podkladu vyrůstá strategie; spolu s cíli tak umožňuje „přesně specifikovat to, čeho chce organizace dosáhnout v dlouhodobém horizontu pomocí strategického plánu.“106 Poslání bývá také někdy označováno jako mise. VIZE představuje budoucí stav, k němuž se chce organizace pomocí stanovených cílů, které dávají poslání konkrétní kontury, dopracovat. Měla by být formulována takovým způsobem, aby všechny zúčastněné subjekty provokovala k aktivní činnosti a dokázala v nich vybudit pozitivní přístup k její realizaci.107 Vize – reflektující stanovené priority a vyjadřující, čím by organizace chtěla být – je užitečným nástrojem už jen z toho důvodu, že poslání je „typicky otevřené, nikdy nenaplněné.“108 CÍLE musejí vycházet z poslání a měly by být inspirovány zněním vize, protože jen skrze jejich správnou formulaci a následné splnění se lze vizi přiblížit. Strategický cíl vychází z definovaných priorit organizace, jeho znění je obecné a je stále otevřeným výhledem do budoucna; strategický cíl naplňují konkrétní cíle, které mají již jasné kontury, a jejich dosažení je obvykle zasazeno do určitého časového rámce. Pro správnou formulaci těchto konkrétních cílů bývá používána poučka sestávající z požadavků, jenž jsou skryty pod jednotlivými písmeny ve zkratce SMART.

Cíl tedy musí být

specifický, měřitelný, akceptovatelný, realizovatelný a termínovaný. Nyní se ponořme do konkretizace výše pojednávaných pojmů v případě samotného Hornického muzea Příbram.

2.3.1.1 POSLÁNÍ Hornické muzeum Příbram považuje poslání, které bylo jeho ukotvením v zákoně závazně stanoveno, za nejdůležitější ideový prvek zásad směřování organizace. Už vzhledem k právní stránce 105

BACHMANN, Pavel. Management neziskové organizace. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011, s. 84.

106

VOSTROVSKÝ, Václav a Jaromír ŠTŮSEK. Strategické plánování neziskových organizací v podmínkách znalostní společnosti. Praha: Agnes, 2008, s. 45. 107

Tamtéž, s. 44.

108

KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 276.

64

věci nepojímá poslání jako proměnlivou veličinu, již by bylo možno výrazně transformovat a přizpůsobovat konkrétním situacím a požadavkům.109 Poslání Hornického muzea Příbram je v jeho spojení s rozvíjejícími pasážemi rozsáhlým textem, který reflektuje jak obecné místo muzea ve společnosti, tak jeho konkrétní naplňování v Hornickém muzeu Příbram s odvoláním na platné zákony. Poslání lze rozdělit do dvou částí, které jsou v Zásadách směřování Hornického muzea Příbram, příspěvkové organizace, na období 2012-2016 dále rozvíjeny a komentovány. První část zní takto: „Hornické muzeum Příbram se stalo dne 1. 1. 2003 na základě zákona č. 290/2002 Sb. příspěvkovou organizací Středočeského kraje. Uchovává nenahraditelné doklady o vývoji společnosti a přírody z území příbramského regionu, včetně příbramské části Podbrdska, Brd a středního Povltaví, pro které byla v průběhu dějin prioritní ekonomická i společenská role zdejšího báňského podnikání, dosahujícího zejména v 19. století světového významu, a s tím související jedinečnost nerostného bohatství, jakož i pokladnice přírodních krás krajiny.“110 Tato část je dále rozvíjena v obecné rovině v souladu s definicí muzea dle Mezinárodní rady muzeí (ICOM), která zní: „Muzeum je stálá nevýdělečná instituce ve službách společnosti a jejího rozvoje, otevřená veřejnosti, která získává, uchovává, zkoumá, zprostředkuje a vystavuje hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, vzdělání, výchovy a potěšení.“111 V podobném duchu je definován společenský přínos Hornického muzea Příbram, který tkví ve svědectví, schraňování, odborném zpracování a zpřístupnění svědectví o důležitých fenoménech s cílem uspokojovat kulturní, vzdělávací, výchovné a informační potřeby společnosti. Důraz je kladen na zachování hodnot jakožto paměti národa a součásti kulturního a přírodního dědictví v rámci Středočeského kraje, České republiky i v rovině mezinárodní. Tyto hodnoty muzeum uchovává prostřednictvím prioritních činností, kterými jsou:

109

Zásady směřování Hornického muzea Příbram na období 2012-2016. Hornické muzeum Příbram [online]. s. 1. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/strategicky_plan.pdf 110

Tamtéž

111

JURAČKOVÁ, Simona a Eva ŠLESINGEROVÁ. Objekt: muzeum. Předmět: člověk. Zrození muzea a člověk jako předmět svého vlastního zájmu. In: Ateliér environment / FaVU VUT Brno [online]. [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://environment.ffa.vutbr.cz/sites/default/files/akce/soubory/muzeum_a_clovek.pdf

65

„sbírkotvorná, badatelská, vědecko-výzkumná, vzdělávací, výchovná, metodická, informační a prezentační práce zaměřená na dominantní priority regionu, kterými bylo hornictví a hutnictví, neoddělitelně spjaté s přírodním bohatstvím.“112 Muzeum se dále odvolává na zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, v jehož rámci plní svou funkci. Zmiňuje dlouhodobou tradici muzejnictví na Příbramsku, jejíž kořeny sahají do roku 1886, kdy vzniklo Krajinské muzeum, prapředek současného muzea, na jehož tradici současné muzeum navazuje. Druhá část poslání již lokalizuje výše zmíněné ideje do konkrétních působišť, tedy poboček: „Hornické muzeum Příbram, příspěvková organizace, působí ve svých areálech v Příbrami - Březových Horách (Hornický skanzen Březové Hory) a v pobočkách: v Muzeu těžby a zpracování zlata v Novém Kníně, Muzeu vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci, v Muzeu Křížovnický špýchar v Prostřední Lhotě a v Památníku Vojna. Společnou charakteristikou všech lokalit je skutečnost, že tato místa byla dotčena báňským podnikáním.“113

2.3.1.2 VIZE A CÍLE Svou vizi formuluje muzeum následujícími slovy: „Chceme ochraňovat, udržovat a rozvíjet kulturní a přírodní dědictví hornického Příbramska, jedné z nejvýznamnějších lokalit Středočeského kraje v srdci Čech, a to i v mezinárodním kontextu, v duchu uspokojování potřeb člověka.“ 114 Pro dosažení vize si vytyčuje 8 prioritních oblastí, které rozvíjí obecně formulovanými strategickými cíli a následně konkrétními hlavními a dílčími cíli. Priority a na ně navázané strategické cíle se nacházejí v níže umístěné tabulce.

112

Zásady směřování Hornického muzea Příbram na období 2012-2016. Hornické muzeum Příbram [online]. s. 2. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/strategicky_plan.pdf 113

Tamtéž, s. 2

114

Tamtéž, s. 4

66

Tabulka č. 3: Priority a cíle Hornického muzea Příbram

PRIORITNÍ OBLAST Základní muzejní funkce (péče o svěřené hodnoty)

STRATEGICKÉ CÍLE Dosažení mezinárodních standardů péče o svěřené hodnoty Systematické odstraňování fyzických, psychologických a senzorických bariér

Přístup

Podpora návštěvnosti Podpora nejrůznějších forem využití muzejních zdrojů veřejností

Produkt Vzdělávání

Inovace produktů Vytvoření vyšší přidané hodnoty sbírkovým předmětům Profilace vzdělávání jako jedné z hlavních oblastí poslání muzea Zvýšení motivace a kvalifikace pracovníků

Lidské zdroje a institucionální kultura

Otevřenější institucionální kultura Orientace na dosahování nejvyšší kvality ve všech výstupech

Organizace a řízení Financování

Vytvoření organizačních nástrojů k naplňování priorit a cílů Využít všech podmínek a kapacit k naplnění priorit, cílů a východisek Využít dalších zdrojů financování, včetně zahraničních

Spolupráce a synergie

Intenzivní spolupráce s jinými muzei a vytváření společných produktů

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě informací ze Zásad směřování Hornického muzea Příbram na období 2012-2016.115

Základním cílem muzea je uspokojování potřeb Středočeského kraje i celé společnosti a získávání uživatelů, tedy příznivců a spolupracovníků.116 Na základě toho stanovuje konkrétní úkoly, které budou nastíněny v následující pasáži. Splnění těchto úkolů se podílí na alespoň částečném dosažení výše zmíněných obecně formulovaných prioritních oblastí a strategických cílů.

115

Zásady směřování Hornického muzea Příbram na období 2012-2016. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/strategicky_plan.pdf 116

Tamtéž, s. 5

67

2.3.2 STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ V HORNICKÉM MUZEU PŘÍBRAM Hornické muzeum Příbram pravidelně vypracovává svůj strategický plán, případně jej dle potřeby aktualizuje stručnějším dokumentem, zaměřujícím se na konkrétní cíle a úkoly; to je případ i Zásad směřování Hornického muzea Příbram, příspěvkové organizace, na období 2012-2016. Ideové jádro, představující výše rozebírané poslání, vizi a hodnoty, se výrazně nemění. Nemění se ani prioritní oblasti a cíle; jsou aktualizovány konkrétně formulovanými úkoly, které přispívají k dosažení stanovených priorit. Tato tvrzení můžeme doložit pomocí Strategického plánu na období 2005-2008, v němž se objevují tytéž základní myšlenky. Mohli bychom se pozastavit nad skutečností, že se po dobu deseti let117 nepodařilo dané cíle prostřednictvím konkrétních úkolů naplnit; toto „pozastavení“ by však poukazovalo na nepochopení šíře a komplexnosti těchto prioritních oblastí, jejichž absolutní naplnění je nedosažitelným stavem. Představují totiž seberealizaci muzea; a seberealizace jakožto neuspokojitelné potřeby nemůže být nikdy nedosaženo, ať už v kontextu jedince, tak v rovině společenské instituce. Je zcela přirozené, že po splnění určitého úkolu neinklinujeme k zakonzervování jakéhosi statutu quo, ale nalézáme nová úskalí, na něž jsme při řešení předchozích cílů nepomysleli, nové otázky, které jsme vlivem okolností neuměli formulovat apod. S postupným řešením vytyčených cílů a detekováním změn v interním i externím prostředí získáváme novou perspektivu. Aktivní nespokojenost je hybnou silou změn každého subjektu: jednotlivého člověka, ziskové i neziskové organizace. Je podmínkou pro senzitivní vnímání všech změn a pro pružnost k adaptaci na tyto změny. Strategické plány118 Hornického muzea Příbram jsou důkladně zpracovanými dokumenty, které poskytují vhled do fungování muzea, jeho priorit, cílů a neopomíjejí také rozbor vnitřního a vnějšího prostředí, opírajíce se o podrobně rozepsaná teoretická východiska; zmiňované rozbory externího a interního prostředí jsou však vytvářeny spíše intuitivně než analyticky, postrádají „hmatatelnost“. Nutno však zdůraznit, že se muzeum sžilo s moderní praxí strategického plánování již v době, kdy k ní mnohá jiná kulturní zařízení pociťovala odpor.119

117

Zmiňovaný strategický plán byl vytvářen před rokem 2005.

118

Strategický plán na období 2005-2008 i na následující dobu, který byl autorce poskytnut k nahlédnutí.

119

Ladislav Kesner tento odpor ke strategickému plánování popisuje ve své publikaci Marketing a management muzeí a památek. Hovoří o negativních konotacích pojmu „plánování“, způsobených dědictvím minulosti. Dále zmiňuje zábrany psychologické (ředitelé se domnívají, že sami nejlépe vědí, co je pro organizaci nejlepší, a

68

2.3.2.1 USKUTEČNĚNÉ CÍLE A JEJICH VAZBA NA PRIORITY Pro představu o nejvýznamnějších aktivitách muzea v předchozích dvou letech uvádíme tabulku, která mapuje uskutečnění cíle ve vazbě na vytyčené priority. Nejedná se pouze o ilustraci nedávné činnosti, ale také o analytický pohled na směřování Hornického muzea Příbram prostřednictvím jeho aktivit. Všechny tyto úkoly byly formulovány ve strategickém plánu a úspěšnost jejich plnění byla konzultována s ředitelem muzea, PaedDr. Josefem Velflem. Tabulka č. 4: Splněné úkoly a jejich vazba na priority: Zpracováno autorkou na základě strategického plánu120 Priority Rok realizace

Úkoly

Zákl. muz. fce

Přístup

Produkt

Vzděl.

Lidské zdroje

Organ. a řízení

Finance

Spolupráce

CELKEM

Modernizace depozitářů

2012

+

-

-

-

-

-

-

-

1

Expozice Z historie staré Vltavy

2013

+

+

+

-

-

-

+

+

5

Sezónní uklízečka Vysoký Chlumec

2013

-

-

-

-

+

-

-

-

1

Úsporné opatření: ostraha Vojna

2013

-

-

-

-

+

-

-

-

1

Vzdělávací programy

2013

-

+

+

+

-

-

+

+

5

Propagace turistické destinace Příbramsko

2013

-

+

-

-

-

-

+

+

3

2013/2 014

+

-

-

-

-

-

-

-

1

3

3

2

1

2

0

3

3

Získání pozemku před areálem dolu Anna CELKEM

plánování pro ně představuje zásah do vlastní kreativity) a domněnku, že v dnešní turbulentní době, kdy změny probíhají velice náhle, není možno vypracovat plán na delší časové období. Více viz KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 270-271. 120

Zásady směřování Hornického muzea Příbram na období 2012-2016. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/strategicky_plan.pdf

69

Z tabulky maticové struktury můžeme vyčíst, že se podařilo uspokojivě naplnit oblast základní muzejní funkce, produktu, financování a spolupráce a synergie (každou z priorit zasáhly 3 aktivity). Pozornost byla také věnována personalistice a inovaci produktu (obě priority dosáhly skóru 2). Hůře už dopadlo vzdělávání (1 úkol), avšak zde může docházet ke zkreslení; vycházíme ze současného strategického plánu, který definuje rozvoj vzdělávání pouze v případě samotných vzdělávacích programů, avšak dle názoru autorky vzdělávání rozvíjejí i další úkoly, které muzeum do naplnění dané priority nezahrnulo; především zde hovoříme o nové expozici Z historie staré Vltavy, jejíž příspěvek k naplnění této priority bezesporu patří. Žádný z hlavních úkolů nepřispěl k posílení organizování a řízení, to však neznamená, že by rozvoj této priority ustrnul na mrtvém bodě, že by se na něj v minulých dvou letech zapomnělo; muzeum vzhledem k jeho pozici, charakteru a stádiu vývoje můžeme považovat za v tomto směru rozvinutou organizaci, která se v současnosti orientuje na úkoly, jejichž cílem je rozšířit nabídku ve smyslu zatraktivnění produktu. Tyto tendence jsou ještě patrnější ve vytyčených cílech na následující období, jimž se budeme věnovat v další pasáži. Pokud pohlédneme na horizontální rovinu, tedy na potenciál jednotlivých úkolů pro naplnění stanovených priorit, zjišťujeme, že nejvíce priorit (5) se podařilo naplnit právě zmiňované expozici Z historie staré Vltavy a vzdělávacím programům Školní rok v Hornickém muzeu Příbram a Dotkni se 20. století; druhý ze jmenovaných programů byl a stále je připravován v součinnosti s Národním muzeem v Praze. Poměrně široký rejstřík priorit (3) rozvinula i Propagace turistické destinace Příbramsko, na níž participovalo i město Příbram. Vertikální rovina tabulky pak podává zprávu o tom, že širšího rozvoje se dočkaly priority základní muzejní funkce, přístup, finance, spolupráce a synergie (3). Uspokojivě se podařilo naplnit i priority produkt a lidské zdroje (2); vzhledem k šíři novinek ve vzdělávacích programech pro školy můžeme i tuto oblast hodnotit velice pozitivně, byť dle naší tabulky rozvinula jednu prioritu. Tyto výsledky nelze zobecňovat ve smyslu „čím vyšší číslo, tím lepší rozvoj“, což jsme si ukázali na příkladu vzdělávacích programů. Ne všechny úkoly a priority můžeme považovat za rovnocenné, každý aspekt má z hlediska rozvoje muzea zcela jinou váhu. Cílem této tabulky není poskytnout absolutní vyhodnocení, ale spíše pohled na naplňování priorit v minulých letech.

70

2.3.2.2 CÍLE PRO NÁSLEDUJÍCÍ ROKY V následujících letech se muzeum chce zaměřit na rozšiřování nabídky v pobočce Muzeum vesnických staveb Vysoký Chlumec (transfer a znovupostavení dalších staveb121, zaměstnání sezónního údržbáře a dalšího průvodce z důvodu stoupající návštěvnosti), inovaci nejstarší expozice Z dějin příbramského hornictví v cáchovně Ševčinského dolu122 a na další rozvíjení vzdělávacích programů pro školy v rámci projektů Školní rok v Hornickém muzeu Příbram a Dotkni se 20. století123 (v souvislosti s tím rozšíření pracovního úvazku muzejní pedagožky). Kromě toho chce muzeum zatraktivnit Památník Vojna Lešetice pomocí replik objektů, které se nedochovaly, avšak jejich přítomnost dopomůže k vytvoření původního obrazu tábora a přesvědčivě dokreslit ponurou atmosféru místa; jedná se o repliku původní těžní věže a repliky ubytovacích zařízení. Vybudování těchto replik bylo původně plánováno na roky 2015-2016, ale díky natáčení filmu Nahý mezi vlky budou tyto objekty zpřístupněny již v letošním roce.124 V areálu tábora by muzeum také rádo zpřístupnilo stálou výstavu s názvem Výslechové metody Státní bezpečnosti v 50. letech 20. století s finančním krytím Grantové agentury ČR. Dále by se měla uskutečnit série výstav a vydání doprovodných publikací s názvem Letecké snímky ubytovacích a pracovních areálů pro nesvobodné pracovní síly při uranových dolech. V rámci zlepšení přístupu pro handicapované osoby byla na Vojně plánována instalace schodolezu, ale od tohoto cíle se upustilo s ohledem na jiné prioritní úkoly.125

121

Prioritou je získání historické kovárny. Kromě toho by muzeum rádo ve skanzenu vybudovalo kopii dřevěné kapličky a rybářské bašty; hlavní úsilí však bude směřováno k získání zmiňované kovárny. Viz rozhovor 122

Inovace expozice je rozdělena na několik etap, přičemž každá z nich by se měla uskutečnit během jednoho roku. Prozatím jsou plánovány 3 etapy, tedy na roky 2014, 2015 a 2016. 123

Projekt Školní rok v Hornickém muzeu Příbram by měl probíhat i v následujících letech, zatímco projekt Dotkni se 20. století probíhá v muzeu od roku 2012 a na rok 2014 je plánováno jeho ukončení. Z této spolupráce s Národním muzeem by pro Hornické muzeum Příbram však měly i nadále plynout výhody v podobě edukačních materiálů, které v rámci tohoto projektu vznikají. 124

Muzeum tyto objekty získá od tvůrců filmu bezúplatně; kromě toho byly z rozpočtu filmové produkce uhrazeny prostředky za ušlý zisk z doby natáčení filmu. Jedná se tak o svým způsobem sponzorský dar, díky němuž může muzeum své plány uskutečnit dříve, než původně plánovalo, a bez nutnosti vynaložit finance. Tato situace, která se zdá být veskrze úspěšnou, má však i odvrácenou stranu mince: nespokojenost návštěvníků, kteří v době natáčení chtěli Vojnu navštívit. VELFL, Josef, ředitel Hornického muzea Příbram. Rozhovor. Příbram, 28. 3. 2014. 125

VELFL, Josef, ředitel Hornického muzea Příbram. Rozhovor. Příbram, 28. 3. 2014.

71

K zatraktivnění nabídky by mělo dojít i v centru muzea, Hornickém skanzenu Březové Hory, a to prostřednictvím zprovoznění parního těžního stroje na dole Vojtěch a instalace funkční repliky vodního kola z 18. století v komoře dolu Anna. V souvislosti s lidovou kulturou prezentovanou především v pobočce ve Vysokém Chlumci připraví muzeum projekt Vlivy lidové hmotné kultury na utváření krajiny a sídel středního Povltaví s možností financování v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) Ministerstva kultury ČR.126 Plánované cíle mapuje níže umístěná tabulka.

126

Všechny plánované aktivity převzaty ze: Zásady směřování Hornického muzea Příbram na období 2012-2016. Hornické muzeum Příbram [online]. s. 10-14 . [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.muzeumpribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/strategicky_plan.pdf

72

Tabulka č. 5: Současné plány muzea a jejich vazba na priority: zpracováno autorkou.127

Replika vodního kola (Anna) Inovace expozice (Ševčín) Nová forma vzděl. programů Stálá výstava na Vojně Projekt (NAKI) Vysoký Chlumec kovárna Výstavy a publikace Úkoly Letecké snímky... Vysoký Chlumecprůvodce V.CH.kopie staveb Vojtěchparní těžní stroj Vojnarepliky Vysoký Chlumecúdržbář Muz. pedag.rozšíření úvazku CELKEM

Rok realizace: původ. plán/ změna

Zákl. muz. fce

Přístup

2013/?

+

+

+

+

-

-

-

-

4

2014-2016

-

+

+

-

-

-

-

-

2

2014-2016

-

-

-

+

-

-

+

+

3

2014

+

+

+

+

-

-

+

-

5

2014-2016

+

+

+

+

-

-

+

+

6

2014/?

+

+

+

+

-

-

-

-

4

2015

+

+

+

+

-

-

+

-

5

2015

-

-

-

-

+

-

-

-

1

2015-2016

+

+

+

+

-

-

-

-

4

2015

-

+

+

+

-

-

-

-

3

20152016/2014

+

+

+

+

-

-

+

+

6

2015

-

-

-

-

+

-

-

-

1

2016

-

-

-

-

+

-

-

-

1

7

9

9

9

3

0

5

3

Priority Produkt Vzděl.

127

Lidské zdroje

Organ. Finan- Spolua cování práce řízení

Zásady směřování Hornického muzea Příbram na období 2012-2016. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/strategicky_plan.pdf

73

Celkem

Pokud pohlédneme na vertikální rovinu, vidíme, že se muzeum vydalo na cestu zlepšení přístupu, inovaci produktu a rozvoj vzdělávací složky (9), což svědčí o výborné sebereflexi; jsme toho názoru, že právě tyto aspekty činnosti muzea poněkud zaostávají za jeho odbornou činností. Lze tedy říci, že se muzeum v současné strategii orientuje na návštěvníka. Dobře si vedlo i v naplňování základní muzejní funkce (7) a využívání nejrůznějších zdrojů financování (5); ve svých plánech však nezapomíná ani na rozvoj lidských zdrojů a spolupráci s dalšími subjekty (3). Žádný z úkolů se nepodílel na rozvoji řízení, což není vzhledem k současné pozici, statutu a zkušenostem pracovníků muzea projevem opomíjení tohoto aspektu, jak jsme již odůvodnili výše. Horizontální rovina tabulky hovoří o tom, že potenciál na rozvoj vysokého počtu priorit má projekt Vlivy lidové hmotné kultury na utváření krajiny a sídel středního Povltaví (6), vybudování replik na Vojně (6), plánovaná stálá výstava taktéž v Památníku Vojna Lešetice (5) a výstava a publikace Letecké snímky ubytovacích a pracovních areálů pro nesvobodné pracovní síly při uranových dolech na Příbramsku (5). Poměrně vysoký počet priorit rozvine i instalace vodního kola na dole Anna (4), uvedení parního stroje na dolu Vojtěch do chodu (3) a pokračování ve vzdělávacích programech (3). Dvě priority rozvine inovace expozice na Ševčíně, jednu potom zaměstnání údržbáře a rozšíření úvazku muzejního pedagoga (v případě muzejního pedagoga se však sekundárně naplní i priorita vzdělávání). Z výše řečeného vyplývá, že zásadního rozvoje a zatraktivnění se dočká pobočka Památník Vojna Lešetice, avšak inovace se dotknou i Hornického skanzenu Březové Hory, což zejména v případě zatraktivnění prohlídkového areálu kolem dolu Vojtěch (nízká návštěvnost tohoto okruhu – viz 2.1.2.3 Návštěvnost) můžeme označit za významný krok kupředu.

74

3 Vnější a vnitřní prostředí Hornického muzea Příbram V této kapitole se pokusíme pomocí analýz zmapovat vnitřní a vnější prostředí Hornického muzea Příbram. Zmíníme všechny důležité vlivy, které formují chod i samotnou nabídku muzea, a ty následně shrneme a ve SWOT analýze. Konečným výstupem budou návrhy možných strategií, které by pomohly muzeu znegovat rezervy a využít jeho potenciál. Cíle kapitoly můžeme shrnout takto: Nastínit další kontexty, v nichž muzeum působí, a které jsme prozatím nezmínili. Navrhnout změny směrem ke zlepšení kontaktu se zákazníkem. Jak již bylo řečeno v úvodu, posláním této práce není tvorba strategického plánu, ale vystižení kulturního a ekonomického významu muzea a dále formulace doporučení, která by mohla tento význam ještě navýšit; tato doporučení vycházející z níže rozpracovaných analýz mohou muzeu posloužit jako podklady pro strategické plánování na následující období, vzhledem k okolnostem128 si však neklademe ambice vytvořit kompletní strategický plán. Celou prací prolíná téma „návštěvník“, které budeme i v této kapitole akcentovat.

3.1 ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ Hornické muzeum Příbram, tak jako každá organizace v ziskovém i neziskovém sektoru, musí své záměry přizpůsobovat všem okolnostem odehrávajícím se v jeho okolí. Všechny tyto vnější podmínky, v dnešní turbulentní době se dramaticky proměňující, zasahují větší či menší měrou do jeho fungování, neboť není umístěno ve vakuu, ale v síti vzájemně se podmiňujících vztahů. Jako každá nezisková organizace je otevřeným systémem, ovlivňovaným nejrůznějšími nátlakovými skupinami; ty je nutné analyzovat.129

128

Vypracování strategického plánu by se mělo odehrávat zevnitř muzea; externí pohled je přínosný a často vítaný, avšak externí pozorovatel (kterým autorka je) nemůže pojmout všechny procesy, vnějšímu prostředí obvykle skryté, v celé šíři. 129

VOSTROVSKÝ, Václav a Jaromír ŠTŮSEK. Strategické plánování neziskových organizací v podmínkách znalostní společnosti. Praha: Agnes, 2008, s. 23.

75

Nejbližší okolí Hornického muzea Příbram jsme již poměrně podrobně rozebrali v první kapitole; zmínili jsme místní konkurenci a také jsme pojednali materiálně technickou základnu, jejíž analýza bývá základem analýzy mikrookolí. Pod pojmem materiálně technická základna si lze představit souhrn subjektů působících v regionu, jejichž produkty, ač ve vztahu ke zkoumané organizaci zdánlivě nezávislé, slouží této organizaci jakožto katalyzátor realizace vytyčených cílů a k zapojení se do celospolečenského dění. Jedná se tedy o soubor všech zařízení, které poskytují návštěvníkům, spolupracovníkům ale i samotným zaměstnancům muzea elementární i doplňkové služby; mezi základní služby lze zařadit dopravu, ubytování a stravování, doplňkovými službami míníme produkty zařízení sportovních, rekreačních, kulturních, zprostředkovatelských a dále pak obchodní služby, v rozšířeném slova smyslu i občanskou vybavenost. Následující pasáže se tedy budou věnovat širšímu okolí, přičemž budeme postupovat od těch nejširších souvislostí po těsnější vazby na Hornické muzeum Příbram. Především v analýze konkurentů se uchýlíme i k odbočkám k vnitřnímu prostředí pojednávaného muzea, neboť pokud chceme provést srovnání s konkurenty oproštěné od povrchnosti, zmínkám o vnitřním fungování muzea se nevyhneme.

3.1.1 PEST ANALÝZA Zmapování nejširšího možného záběru vlivů na organizaci umožňuje využití PEST analýzy či jejích modifikací130. PEST analýza v sobě zahrnuje faktory politické, ekonomické, sociálně kulturní a technologické; jednotlivé faktory jsou analyzovány prostřednictvím formulace příležitostí a hrozeb, které z nich vyplývají. PEST analýza vychází z minulého vývoje, současného stavu a zahrnuje i prognózy budoucího směřování.131

130

Např. SLEPT (L = legislativní), PESTLE (L = legislativní, E = ekologické), STEEPLED (E = edukace, D = demografické faktory) aj. „Nové“ faktory jsou však ve skutečnosti často opravdu novými jen v uvozovkách, protože jsou spíše rozvinutím těch aspektů, které byly v tradiční PEST analýze již zahrnuty. Viz Kde se vzala a k čemu je PEST analýza. BusinessVize [online]. [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-je-pest-analyza 131

VOSTROVSKÝ, Václav a Jaromír ŠTŮSEK. Strategické plánování neziskových organizací v podmínkách znalostní společnosti. Praha: Agnes, 2008, s. 24

76

3.1.1.1 POLITICKÉ A LEGISLATIVNÍ FAKTORY Mezi politické faktory patří stabilita/nestabilita politické situace v zemi, která má na fungování jakékoliv organizace (a tím více na fungování neziskové organizace, která je na veřejné podpoře závislá), dále pak kulturní politika a legislativa. Obecně lze jako možné hrozby vyplývající z politicko-legislativního rámce charakterizovat jako nestabilitu politické situace132 nebo škrty Ministerstva kultury ČR, příležitosti je na obecné úrovni možno vidět v stanovení rozvoje kultury do priorit některé z politických stran či vstup strany orientované na rozvoj kulturního odvětví do politiky. Je nesporné, že neziskové organizace pečující o kulturní dědictví jsou svým charakterem „veřejné služby“ silně ovlivňovány legislativním prostředím; povinnost uchovávat a zprostředkovávat kulturní hodnoty je, jak dobře víme, nejen vnitřní potřebou samotných muzejníků a památkářů, ale rovněž předmětem právních úprav, které stanovují závazné normy. Hornického muzea Příbram se dotýkají zákony: o ochraně sbírek muzejní povahy o ochraně přírody a krajiny; o státní památkové péči, o archivnictví; o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku; o neperiodických publikacích; o právu autorském; o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb; o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl; o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a další.133 Tento neúplný výčet zákonů ilustruje, v jak vysoce legislativně organizovaném prostředí se Hornické muzeum Příbram (a koneckonců takřka všechny veřejné kulturní instituce) nacházejí. Významným politicko-legislativním vlivem je i právní forma příspěvkové organizace. Příspěvková organizace je právnickou osobou zřízenou k plnění úkolů ve veřejném zájmu; jakožto zpravidla neziskovou organizaci, jejíž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní normu, ji zřizuje územní samosprávný celek. Zřizovatel vydá zřizovací listinu, která musí obsahovat úplný název zřizovatele, název, sídlo a identifikační číslo organizace, vymezení hlavního účelu a 132

Ve dnech, kdy vzniká tato práce, se zdá být situace poměrně utěšená; v minulých letech jsme však byli svědky podkopání politické stability a není vyloučeno, že se jí můžeme i v budoucnosti dočkat. 133

VELFL, Josef, Hana KABÍČKOVÁ, Lubomír PROCHÁZKA, Václav TRANTINA a Antonín ŠVEC. Strategický plán rozvoje Hornického muzea Příbram 2005–2008, s. 66-67.

77

předmětu činnosti, označení statutárních orgánů, vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele (svěřený majetek), vymezení práv organizace, okruhy doplňkové činnosti a vymezení doby zřízení organizace; následně se organizace zapisuje do obchodního rejstříku. Už z výčtu náležitostí zřizovací listiny je zřejmé, že příspěvková organizace má velmi jasně specifikována svá práva a povinnosti, které do jejího provozu výrazně vstupují a zapovídají tak široký manévrovací prostor, jaký mají třeba spolky (dříve občanská sdružení). Je pevně stanoveno, jakým způsobem může příspěvková organizace nakládat s majetkem, jakou podobu bude mít její finanční hospodaření a další záležitosti, jako jsou stravovací služby, úvěry a půjčky, nákup na splátky nebo nakládání s cennými papíry. Do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena bezúplatným převodem od zřizovatele, darem, děděním (obojí s předchozím souhlasem zřizovatele), případně jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele. Pokud se tento majetek stane pro organizaci trvale nepotřebným, má povinnost ho přednostně a bezúplatně nabídnout zřizovateli. Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí. V případě, že organizace tyto prostředky nespotřebuje do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech s tím, že se mohou použít pouze na stanovený účel. Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti, avšak zřizovatel může organizaci povolit jiné využití. V případě vyšších investičních zdrojů (vyšších, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele), porušení rozpočtové kázně či za situace, že plánované výnosy převyšují plánované náklady, může zřizovatel organizaci uložit odvod do svého rozpočtu. Smlouvy o půjčce nebo úvěry, stejně jako provádění nákupů na splátky jsou realizovatelné pouze s předchozím souhlasem zřizovatele. Příspěvková organizace není oprávněna nakupovat cenné papíry, zakládat právnické osoby, mít majetkovou účast v právnické osobě založené za účelem podnikání.134 Model příspěvkové organizace kritizuje Ladislav Kesner prostřednictvím následujících výtek: 134

Výše uvedená pravidla převzata z: Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Portál veřejné správy [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=250~2F2000&rpp=15#seznam

78

extrémní závislost organizace na příspěvku zřizovatele a omezující prostor pro aktivní výkon řídící role (např. nutnost vracet prostředky získané vlastní činností přispěvateli); negativní vliv podzákonných norem a předpisů a nepružnost; omezení nakládání s majetkem – např. rozdávání vlastních tiskovin a výrobků; opomíjení skutečných výsledků institucí, potlačování nutné tendence k soutěživosti mezi nimi a důrazu na kvalitu; malé pochopení některých zřizovatelů pro specifika kulturních organizací.135 Příspěvková organizace se dostává do relativního stavu bezpečí, kdy jí z jednoho zdroje plynou vysoké příspěvky na provoz, a není tak nucena neustále bojovat o přežití skrze nikdy nekončící koloběh podávání mnoha žádostí o příspěvek z veřejného rozpočtu či od soukromých subjektů. Na druhou stranu ji tato extrémní závislost na jednom zdroji příjmů z onoho momentálního bezpečí vyvazuje, neboť v případě změny systému se náhle ocitne bez prostředků a bez vybudované základny přispěvatelů. Kromě toho zasahování zřizovatele do vnitřního chodu organizace nemusí být vždy prospěšné (dle Ladislava Kesnera je takřka ve všech případech kontraproduktivní). Příspěvkové organizace se tak, i pokud se vyvarujeme hodnotících soudů, stávají subjekty silně ovlivňovanými politicko-legislativním prostředím. Kesner proto navrhuje nový model vztahu příspěvkové organizace ke zřizovateli, kdy zřizovatel vykonává svoji funkci nikoliv přímo, ale prostřednictvím řídícího orgánu – správní či řídící rady. Odvolává se na výhody takového způsobu řízení, které se osvědčily v anglosaských zemích.

3.1.1.2 EKONOMICKÉ FAKTORY Na organizaci působící v kulturní sféře má velký dopad i ekonomická situace regionu i celého státu. Přestože nejen Státní kulturní politika České republiky 2009 – 2014 deklaruje přesvědčení o mylnosti „(post)komunistického pojetí jako „nadstavbu“ tj. cosi, co spotřebovává zdroje vytvořené v produktivnějších sektorech.“136, nikdy se neoprostíme od skutečnosti, že kultura je, především v obdobích ekonomicky krizových, odsouvána do pozadí; tento krok, zdá se, je logický, neboť selský 135

KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 267

136

Ministerstvo kultury ČR. Státní kulturní politika České republiky 2009 – 2014. [online ] 2009 [2014-05-02]. s. 9. Dostupné z http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf.

79

rozum říká, že kultura, byť pro rozvoj jednotlivce i společnosti nezastupitelná, by měla ustoupit těm nejpalčivějším a z hlediska každodenního žití nejdůležitějším problémům. Toto poněkud demagogické zkreslení zcela ignoruje jak vliv kulturního sektoru na rozvoj dalších odvětví (což jsme dopodrobna rozebírali v pasáži 2.2.3.6), tak i samotnou ekonomickou sílu tohoto odvětví.137 Při dlouhodobější nepříznivé situaci ve vztahu veřejná podpora-kulturní instituce by se bezpochyby roztočil začarovaný kruh, z něhož není lehké vystoupit. Pokud bychom měli podat stručný obraz o ekonomické situaci v zemi, pak můžeme konstatovat, že recese české ekonomiky slábne; deficit státního rozpočtu za tři čtvrtletí roku 2013 byl nejpříznivější za posledních pět let.138 Kořeny této příznivé situace můžeme hledat ve vyšším výběru DPH a příjmy z EU. Přesto však výkonnost odvětví české ekonomiky podle HDP klesala, vyšší výkonnost zaznamenala jen odvětví peněžnictví a pojišťovnictví. Objevil se významný růst počtu odpracovaných hodin, což zapříčinilo pokles hodinové produktivity. I přes mírný přírůstek reálné mzdy ve 3. čtvrtletí roku 2013 můžeme hovořit o jejím meziročním poklesu. Cenová hladina byla v 1. čtvrtletí roku 2013 meziročně o 1,8 % vyšší, ale tempo růstu vykazovalo oslabující charakter. Redukce přímých investic byla hlavní příčinou zhoršení výsledku na finančním účtu, kterého se historicky poprvé dotkl deficit. V roce 2013 pokračovalo hromadění prostředků na účtech nefinančních podniků, které podávalo zprávu o neochotě investovat a sekundárně o nepříliš dobré příjmové

137

Uveďme již poněkud starší příklad ze státní kulturní politiky: „Kulturní a kreativní sektor v EU zaznamenal v roce 2003 obrat 653 mld. EUR, tj. 2,6 % HDP EU; to je více, než vytvořil např. sektor nemovitostí (2,1 %), výroba potravin, nápojů a tabáku (2,1 %) či chemický a gumárenský průmysl včetně výroby plastických hmot (2,3 %); růst v tomto sektoru byl v letech 1999-2003 o více než 12% bodů rychlejší než činil průměr EU; kulturní sektor zaměstnával v roce 2004 více než 4,7 mil. osob (2,5 % ekonomicky aktivní populace EU25); zaměstnanost v této sféře rostla rychleji než průměr v EU a vykazovala výrazné znaky „modernosti“ – resp. toho, jak by pracovní scéna mohla vypadat v budoucnu - flexibilnější, orientovaná na projekty, vyžadující mobilitu a vyšší kvalifikaci.“ Ministerstvo kultury ČR. Státní kulturní politika České republiky 2009 – 2014. [online ].[2014-05-02]. s. 9. Dostupné z http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf. Zde je však třeba mít na vědomí, že do kreativního sektoru patří design, architektura a reklamní průmysl, které již neřadíme do neziskového sektoru a právě tyto obory můžeme prohlásit za tahouny zmiňované ekonomické síly odvětví nazvaného „kulturní a kreativní sektor“. Tradiční kulturní instituce (muzea, galerie, knihovny) hrají roli spíše v multiplikačních efektech. 138

2013 1,3% HDP, 2012 2,5% HDP viz Vývoj ekonomiky České republiky v 1.- 3. čtvrtletí 2013. Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-05-07]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/430030B820/$File/110913q3a01.pdf

80

situace domácností, jejichž hrubý disponibilní důchod rostl meziročně každé čtvrtletí jen 0,4%; tím bylo ovlivněno tempo výdajů domácností na konečnou spotřebu.139 Nevýhodná finanční situace domácností nenahrává rozvoji cestovního ruchu rezidentů ČR a je zřejmé, že nabídka destinací bude z pohledu domácností podrobena přísné selekci. Pokud se zaměříme na kulturní turistiku, můžeme říci, že lidé vynaloží své prostředky na návštěvu památek a akcí, na nichž jim opravdu záleží, které si cíleně vyhledají, neboť jejich návštěvu považují za přínos pro sebe sama či pro svou rodinu. V dnešní době nemůžeme počítat s preferencí vícedenních cest za kulturní nabídkou, ale spíše s jednodenní cestou za konkrétní pamětihodností/expozicí/událostí, která může být obohacena návštěvou dalšího kulturního zařízení v místě či blízkém okolí. Jiná je ovšem situace v případě zahraničních turistů; především Rusové a Holanďané se ve vícedenní kulturní turistice po Česku „zabydleli“.140 Zajímavou skupinou jsou lidé „tranzitující“, kteří míří přes ČR do sousedních zemí; polovina z nich po tomto tranzitu plánuje v ČR dovolenou, přičemž nejvíce je láká Praha, památky a kultura.141 Z výše řečeného vyplývá, že pro Hornické muzeum Příbram je v oblasti rezidentů ČR nejperspektivnější zaměřit se na místní obyvatelstvo, které není nuceno vynakládat velké prostředky na jeho návštěvu (a to jak finanční, tak např. časové). Díky rozšíření nabídky či zatraktivnění produktu (i za cenu navýšení vstupného, které se pohybuje na velice nízké úrovni) by se tak muzeum mohlo proměnit v živé místo i mimo hlavní sezónu. Z hlediska zahraničních turistů se otevírá potenciál nalákat turisty, kteří přijeli za památkami do blízké Prahy či na prohlídku nedalekých jihočeských zámků; zde se nabízí možnost aktivní spolupráce s cestovními kancelářemi či navázání partnerství

139

Informace převzaté z Vývoj ekonomiky České republiky v 1.- 3. čtvrtletí 2013. Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-05-07]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/430030B820/$File/110913q3a01.pdf 140

Zde se nemohu odkázat na statistiky, ale hovořím o osobní zkušenosti ze zámku Orlík, kde v letních měsících každodenně vítáme množství ruských turistů, obvykle se účastnících zájezdů po krásách Středních a Jižních Čech (památky Prahy, zámky Orlík, Hluboká, Český Krumlov aj.). Množství turistů z Holandska je v celkovém počtu zahraničních návštěvníků zámku také značný, zde se však téměř ve všech případech jedná o individuální turisty. Pokud se však zaměříme na cestovní ruch obecně (bez ohledu na účel cesty), pak žebříčkům cizinců vévodí Němci, následují Rusové, Slováci a Britové. Viz TUČEK, Jan. Příjezdový cestovní ruch v roce 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/172dfa32-deeb-4183aea0-2188ec53a4a3/Prijezdovy-cestovi-ruch-CR-za-rok-2013.pdf 141

TUČEK, Jan. Příjezdový cestovní ruch v roce 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/172dfa32-deeb-4183-aea0-2188ec53a4a3/Prijezdovy-cestovi-ruchCR-za-rok-2013.pdf

81

s vybranými památkovými objekty a kulturními institucemi ve smyslu vzájemné propagace. Jak už jsme však zmínili v pasáži 2.1.3, v letních měsících návštěvnost Hornického muzea Příbram stoupá oproti zbytku roku mnohonásobným tempem, proto by pro tento typ spolupráce bylo nejvhodnější období mimo největší nápor. Z ekonomického hlediska není nezajímavá také daňová politika státu, která umožňuje daňové úlevy pro dárce. Nelze nezmínit ani ekonomické příležitosti pro organizaci plynoucí z grantů, ať už z veřejných či soukromých prostředků. Pro Hornické muzeum Příbram jakožto příspěvkovou organizaci Středočeského kraje představují tyto možnosti příležitost k doplňkovému financování, především k financování jednorázových či dlouhodobých projektů, čehož už muzeum v oblasti veřejných prostředků využívá. Trendy nadací, ať už firemních či solitérních, směřují spíše k podpoře nových inovativních projektů mladých kreativců, často zaměřené na proměnu veřejného prostoru, avšak i zde můžeme pro zkoumanou organizaci nalézt příležitosti: těmi může být právě spolupráce se skupinami nadšenců vně Hornického muzea Příbram, které by pro něj připravovaly doprovodné akce např. typu komentovaných procházek či mezioborové výstavy (např. industriální architektura apod.), prezentovaly by v muzeu své aktivity s tematikou muzea související (zde nabízí velký potenciál zejména Památník Vojna Lešetice, Muzeum vesnických staveb Vysoký Chlumec a samozřejmě i Hornický skanzen Březové Hory) nebo by je přímo na půdě muzea mohly přímo realizovat; takovéto projekty mají šanci u nadací uspět: příspěvky z grantu zcela či částečně finančně pokryjí náklady externích skupin na realizaci projektů a sekundárně zatraktivní produkt Hornického muzea Příbram.

3.1.1.3 SOCIÁLNĚ KULTURNÍ FAKTORY Sociálně kulturní faktory představují velice širokou skupinu vlivů, pod něž můžeme zahrnout: demografický vývoj; úroveň vzdělání; rozdělení příjmů; životní hodnoty; nezaměstnanost.142

142

VOSTROVSKÝ, Václav a Jaromír ŠTŮSEK. Strategické plánování neziskových organizací v podmínkách znalostní společnosti. Praha: Agnes, 2008, s. 25-26.

82

Dále bychom sem mohli zařadit zájmy jednotlivce a zájmy skupiny, v níž se nachází (pojem životní hodnoty přece jen představuje dosti odlišnou kategorii, než je zájmové zaměření člověka). Je známo, že populace stárne; s tímto faktem musí kulturní instituce počítat a aktivně formovat svůj program tak, aby byl atraktivní, srozumitelný, přínosný a dostupný (zde máme na mysli kromě dopravní dostupnosti také dostupnost informační) i pro starší obyvatelstvo. Právě tento faktor může hrát ve prospěch Hornického muzea Příbram, neboť mezi konkurencí (v nejširším slova smyslu), která ve většině případů bojuje o mladší publikum, vyniká svou vazbou na konkrétní historii města, jíž se mnozí pamětníci (a nejen oni vzhledem k uzavření uranových dolů v 90. letech) aktivně účastnili nebo byli minimálně dobovými pozorovateli. Právě tento aspekt pracující se vzpomínkami z mládí (často sentimentálně zkreslenými) a nostalgií představuje velkou příležitost nejen v oslovení osob z řad seniorů (a případně i střední generace), ale i ve vybudování jejich citové vazby k prezentované historii a přeneseně i k muzeu. Zde se rodí i příležitost vytvořit podmínky pro mezigenerační komunikaci. Jako problematický aspekt směrem k zájmu o kulturní aktivity bývá prezentována nezaměstnanost. V minulém roce se v celorepublikovém průměru pohybovala kolem 8 %, Středočeskému kraji se podařilo udržet pod tímto průměrem s podílem 6,9 % nezaměstnaných. Přehled o situaci v jednotlivých krajích podává níže umístěný graf. Graf č. 5: Nezaměstnanost v ČR v roce 2013

Nezaměstnanost v roce 2013 (v %) 14.00 12.00 10.00 8.00 6.00 4.00 2.00 0.00

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě informací z ČSÚ143

143

Míra registrované nezaměstnanosti v České republice podle krajů. Český statistický úřad [online]. [cit. 201405-02]. Dostupné z :http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0507.pdf

83

Obecně se má za to, že nezaměstnaný člověk vzhledem k nižší kupní síle a případnému omezenému rozhodování o penězích (v případě, že je živen partnerem144) je ve využívání kulturních služeb méně aktivní. Tento univerzální předpoklad však nemá absolutní platnost; Odbor informačních služeb Českého statistického úřadu uvádí, že v době zvýšené nezaměstnanosti roste v postižených regionech návštěvnost kin a jiných zábavních zařízení.145 Tuto situaci lze vysvětlit potřebou smysluplné náplně času, kde návštěva kulturních zařízení supluje aktivní pracovní náplň. I zde lze tudíž vidět příležitost pro Hornické muzeum Příbram, už vzhledem k příznivým cenám jeho služeb. Jak již bylo řečeno v první kapitole, občané Příbrami prošli v největším počtu výučním oborem či středním odborným vzděláním bez maturity a středním vzděláním s maturitou (19 449 osob z 30 132 lidí nad 15 let). Nechceme zobecňovat či působit elitářsky, přesto však lze říci, že lidé tohoto stupně vzdělání obecně nevyhledávají alternativní či vysoce náročné kulturní statky, ale spíše takovou produkci, která jim poskytne odreagování a rekreaci, případně poučení o tématu, které je osobně zajímá. Pochopitelně v této vzdělanostní kategorii lze nalézt osoby se zájmem o nejvyšší formy umění a intelektuální zábavy (zájem vypěstovaný působením rodiny či jiných blízkých), avšak typičtější je výše řečená charakteristika. Rodiny s dětmi se při zvažování vhodnosti/nevhodnosti daného programu rozhodují především na základě přiměřené náročnosti a atraktivity pro dítě, přičemž platí, že čím vzdělanější či lépe řečeno moudřejší rodič, tím větší péče věnovaná zvažování vhodných aktivit pro dítě. Pokud se vrátíme zpět ke vzdělanostní skladbě, můžeme říci, že Příbram představuje s trochou nadsázky zmenšený model ČR, neboť zastoupení jednotlivých úrovní dosaženého vzdělání procentuálně koresponduje se situací v celé ČR. Ukazují nám do dva výsečové grafy.

144

Domácnosti pod lupou: Kdo má hlavní slovo? Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/1e01747a199f30f4c1256bd50038ab23/ca93d989aea6bdd3c12579cf0020ab36 /$FILE/silc033012_analyza.pdf 145

Kultura v regionálním pohledu. Český statistický úřad [online]. s. 4 [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/25003AC479/$File/a-331711a.pdf

84

Graf č. 6: Nejvyšší dosažené vzdělání v Příbrami

Graf č. 7: Nejvyšší dosažené vzdělání v ČR

Nejvyšší dosažené vzdělání: Příbram

Nejvyšší dosažené vzdělání: ČR

Základní

Základní

Střední bez maturity

Střední bez maturity

Střední s maturitou

Střední s maturitou

Vyšší

Vyšší

Vysokoškolské

Vysokoškolské

Bez vzdělání

Bez vzdělání

Nezjištěno

Nezjištěno

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě informací z ČSÚ146

Vidíme, že v Příbrami je mírně vyšší procentuální podíl lidí se základním vzděláním (20% oproti 18%), se středním vzděláním bez maturity (35% oproti 33%), se středním vzděláním s maturitou (29% oproti 27%); opačný trend zaznamenáváme u vysokoškolského vzdělání (10 % v Příbrami oproti 12% v ČR); stejný procentuální podíl vykazuje srovnání počtu lidí s vyšším vzděláním (4 %). Kromě vzdělání však na Příbramsku hraje roli další důležitý prvek, a tím je dědictví minulosti především z doby uranového hornictví; tím míníme změnu skladby obyvatelstva přílivem velkého množství horníků, kteří sice svou prací přispívali k udržování báňské tradice a k ekonomické prosperitě regionu, avšak přinesli s sebou i negativní efekty. Hovoříme především o nižším dosaženém vzdělání a nižších ambicích a životních očekávání, které poté tito lidé předávali dalším generacím. Ve vzdělanostní skladbě vzhledem k ČR se to projevilo jen velmi mírným snížením

146

Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel ČR starších 15 let dle výsledků sčítání lidu. Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0103.pdf

85

vzdělanostní úrovně, jiná už je situace v oblasti osobních hodnot.147 Zde už pozorujeme spíše nižší zájem o kvalitní kulturní produkci, čemuž odpovídá i charakter kulturních událostí ve městě. 148 Vzhledem k tomu, že Hornické muzeum Příbram dobře slouží i návštěvníkům s neochotou vydat větší intelektuální nasazení (nejsou nuceni číst texty expozici, které jim ve stručnosti parafrázuje průvodce, a navíc pohyblivé modely zařízení v expozici i zážitkový aspekt podzemních prohlídek poskytují informace zábavnou formou), nevidíme v této situaci problém; naopak ji, s trochou pozitivního nadšení, můžeme považovat v oblasti kulturní produkce za konkurenční výhodu. Je však třeba zdůraznit, že muzeum je schopno uspokojit i osoby náročné a návštěvníky se zájmem o problematiku. Velkou příležitostí je všeobecně rostoucí zájem o technické památky jak u odborné veřejnosti, tak u laiků, o čemž jsme již hovořili v souvislosti s industriálními památkami. Tuto příležitost vnímáme jak v rovině návštěvnosti, tak i možné další finanční podpory. Jako další příležitost z hlediska zájmů lidí vidíme Geocaching a další podobné hry, které zavedou jejich příznivce na místa, která by jinak nenavštívili. Dále zmiňme akce odehrávající se v blízkosti muzejních budov, např. pochod PrahaPrčice (jedna z jeho tras vede kolem Muzea vesnických staveb Vysoký Chlumec), které zavedou jejich účastníky do bezprostřední blízkosti muzea. Společností, která je přesycena vizuálními vjemy servírovanými médii, probíhají dvě tendence: první z nich, zřejmá především u mladší generace, představuje jednostranný odklon od skutečnosti k virtuálnímu světu, druhá pak nostalgii po „skutečných věcech“, které se zdají být „kradeny“ právě onou soudobou preferencí virtuálního před reálným. Negativní účinky první „strategie“ charakterizuje Ladislav Kesner následovně: „S přijatelnou mírou generalizace lze konstatovat, že kumulativním efektem současné vizuální kultury je určité ochuzení vidění, především ve smyslu ztíženého soustředění, přesycení obrazovými vjemy a rozpadu pozorovacích schopností. Tuto fragmentaci vidění v současné době je pak možné nahlížet jako projev a zároveň příčinu obecnějších vzorců kulturní spotřeby, které charakterizují i jiné formy získávání informací a zábavy.“149 147

Zde operuji s osobní zkušeností získanou pobýváním ve městě a jejím srovnáním se situací v jiných městech; velký subjektivní rozdíl vnímám především ve srovnání s podobně velkým městem Písek. Domněnka o nevalném zájmu o vyšší intelektuální nasazení se potvrzuje i v Knihovně Jana Drdy; vedoucí knihovny vyjádřila nemalé nadšení nad tím, že si půjčuji odborné knihy, kterým by jinak hrozilo vyřazení. 148

Jen málo příležitostí setkat se s vysokou kulturou, spíše nenáročné mainstreamové akce. Setkání s vysokým uměním zprostředkovává Hudební festival Antonína Dvořáka a vybraná divadelní představení, v oblasti výtvarného umění jmenujme dílo Františka Drtikola prezentované v Zámečku-Ernestinu, které však mnohdy zaniká ve víru krátkodobých výstav rozdílné (a často diskutabilní) úrovně. Vysoký estetický i duchovní prožitek nabízí zejména Svatá Hora, kvalitní kontemplaci však mají potenciál vyvolat i jiné architektonické památky. 149

KESNER, Ladislav. Muzeum umění v digitální době: vnímání obrazů a prožitek umění v soudobé společnosti. Vyd. 1. Praha: Argo, 2000, s. 112-113.

86

Druhou tendenci, tedy nostalgické volání po skutečných věcech, pak komentuje takto: „Neustálá honba za novými informacemi a zážitky a kontinuální nahrazování a překrývání stávajících produktů a prožitků novými však také vyvolávají a posilují nostalgii po minulém a ohlížení se zpět.“150 Tato do jisté míry schizofrenní skutečnost představuje pro Hornické muzeum Příbram významnou příležitost, a to v propojení skutečných věcí, které prezentuje v autentickém prostředí, s prvky pracujícími s rozšířenou realitou přímo v expozici (aplikace na smartphony jakožto mobilní průvodci, využití QR kódů coby zdrojů rozšiřujících informací apod.) i zatraktivnění vlastní sebeprezentace na internetu (s tím už muzeum začalo prostřednictvím virtuální prohlídky vybraných expozic). Šířeji se o těchto možnostech využití techniky v expozicích zmíníme v následující pasáži.

3.1.1.4 TECHNOLOGICKÉ FAKTORY V oblasti technologického prostředí se v rámci PEST analýzy lze zabývat infrastrukturou v nejširším slova smyslu (doprava, potrubí, energie, telekomunikace aj.), stavem rozvoje a zaměřením průmyslu, aplikované vědy a výzkumu (a skrze to i stavem a zaměřením vysokého školství); do technologických faktorů bývají zahrnovány i ekologické otázky.151 Vliv technologických faktorů se v Hornickém muzeu Příbram dotýká především k technicky i technologicky poměrně náročné péče o svěřené hodnoty. Velkou devízou muzea je napojení na státní podnik DIAMO, který pečuje o březohorské podzemí a je schopen předávat know-how; to se každoročně projevuje na sympoziu Hornická Příbram ve vědě a technice, kde spolu se Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu vystupuje jako organizátor.152 V této souvislosti odbornou i prezentační činnost muzea ovlivňuje významnou měrou vývoj bádání v technických a přírodovědných oborech, který zprostředkovaně působí i na samotné Hornické muzeum Příbram; výzkum přináší nové metody konzervace a regenerace kulturních hodnot, přichází s novými podněty, které mohou ovlivňovat obsah expozic a výstav.

150

KESNER, Ladislav. Muzeum umění v digitální době: vnímání obrazů a prožitek umění v soudobé společnosti. Vyd. 1. Praha: Argo, 2000, s. 40. 151

Kde se vzala a k čemu je PEST analýza. BusinessVize [online]. [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-je-pest-analyza 152

Organizátoři. Hornická Příbram ve vědě a technice [online]. [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.hpvt.cz/cz/organizatori

87

Pokud se přesuneme k technologickým podmínkám komunikace, pak můžeme konstatovat banální fakt, že současná doba umožňuje využívat pro komunikaci nejrůznějších platforem vzhledem k překotnému vývoji v ICT technologiích. Dostupnost produktů technologického vývoje představuje pro muzea velkou příležitost v jejich širším a sofistikovanějším využití. Tyto organizace tak stojí před velkou výzvou, která je spojena s nemalými riziky; je důležité najít hranice, za něž to které muzeum nemůže vstoupit (jiná situace bude u muzea umění a u muzea technického), aby se z expozice nestala samoúčelná technologická show, která odvádí pozornost od samotných exponátů. Muzejní pracovníci, kteří jsou kvůli obavám z vytvoření „atrakce“ vůči zapojení ICT technologií do muzejní prezentace skeptičtí, by si měli uvědomit, že právě tyto technologie umožňují obohacení návštěvnického zážitku; musí jim však vládnout „pevná ruka“, díky níž se stane kultivovaným médiem, které bude neinvazivním způsobem obohacovat návštěvníkovy myšlenkové procesy Zapojení ICT technologie do muzejního zprostředkovacího procesu může nabývat nejrůznějších podob od jednoduchého informačního terminálu, použití mobilních přístrojů při orientaci a poskytování informací až po virtuálně simulované dojmy z 3D prostoru. 153 Dále je možné zpřístupnit návštěvníkům zprostředkování muzejních informací mimo fyzické muzeum za pomoci elektronických médií a internetu prostřednictvím virtuálního muzea.154 Přestože technologie umožňují takto širokou škálu možných inovací expozic i vstupu muzea do domova uživatele počítače, jen málo institucí tohoto potenciálu využívá; internetové stránky obvykle slouží jako čistě informativní prostředek ke sdělení „co“ (je možno v muzeu vidět), „kdy“ (otevírací doba), „kde“ (umístění objektu) a „jak“ (trasy, vstupné aj.). Je však třeba říci, že v poslední době muzea začínají chápat význam a potenciál technologií pro rozvoj vlastní činnosti a přeneseně i kulturního odvětví a nacházejí se ve fázi hledání mantinelů, „kam ICT techniku vpustit a kam už ne“. V současnosti můžeme pozorovat oblibu nabídky virtuální prohlídky po částech expozic na internetových stránkách muzeí. Kontextová muzea, mezi která patří i Hornické muzeum Příbram, mají v tomto ohledu více možností než muzea objektová (muzea umění), v nichž by měl být exponát zprostředkován skrze

153

KLINKHAMMER, Daniel a Harald REITERER. Blended muzeum (integrované muzeum) - zintenzivnění prožitků návštěvníků prostřednictvím interakčního a informačního designu. In: Centrum pro prezentaci kulturního dědictví [online]. s. 1 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.emuzeum.cz/admin/files/131016-01anemcina_preklad-2.pdf 154

Tamtéž

88

pozorování. Právě zprostředkování kontextů historické, politické nebo kulturní povahy mohou podpořit nejrůznější ICT prostředky.155 Pro Hornické muzeum tak vyvstává jasná příležitost, kterou je zapojení ICT prvků do expozic; konkrétní způsoby, citlivé ke specifickému prostředí muzea (danému především autenticitou místa prezentace expozic) nastíníme v další kapitole v části věnující se inovaci produktu. ICT technologie a jejich obecná rozšířenost však mají vliv i na „pozadí“ instituce, tedy na celý kolos muzea sestávající ze sbírkových předmětů, dobových i současných dokumentů, zaměstnanců, fundraisingových plánů apod., který je oku návštěvníka skryt. Nabízí se zde elektronická inventarizace sbírek, možnost vytváření a uchovávání rozsáhlé dokumentace ve virtuálním prostředí a obecně zvýšení pružnosti ve všech procesech. Využívání techniky v tomto smyslu se již stalo nedílnou součástí efektivní činnosti muzeí, Hornické muzeum Příbram nevyjímaje.

3.1.1.5 SOUHRN VÝSLEDKŮ PEST ANALÝZY Zjištění ze všech faktorů PEST analýzy přehledně mapuje níže umístěná tabulka.

155

KLINKHAMMER, Daniel a Harald REITERER. Blended muzeum (integrované muzeum) - zintenzivnění prožitků návštěvníků prostřednictvím interakčního a informačního designu. In: Centrum pro prezentaci kulturního dědictví [online]. s. 2 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.emuzeum.cz/admin/files/131016-01anemcina_preklad-2.pdf

89

Tabulka č. 6: Souhrn příležitostí a hrozeb plynoucích z trendů ve vnějším prostředí

FAKTORY

Polické

PŘÍLEŽITOSTI - možná změna vztahu zřizovatel-příspěvková organizace: vytvoření správních rad apod.

HROZBY - politická nestabilita - vztah se zřizovatelem, závislost na jeho příspěvku

- zahraniční turisté cestující za kulturou

Ekonomické

- daňová politika státu - daňové úlevy pro dárce

- slábnoucí kupní síla rezidentů ČR - přenesené využití nadačních příspěvků - celková ekonomická situace v zemi prostřednictvím spolupráce se skupinami nadšenců/kreativců na jejich projektech - rostoucí průměrný věk obyvatelstva + sepjetí starších obyvatel s prezentovanou historií - nezaměstnaní hledající smysluplnou náplň času

- rostoucí zájem o technické památky: atraktivita pro turisty a všechny zájemce o tuto problematiku ociálně kulturní - zájem o outdoorové hry typu Geocaching: možnost využít jejích prvků - nostalgie části společnosti po skutečných věcech, minulosti - možnost zvrácení hrozby útěku z muzeí k PC: využití ICT technologií - vývoj bádání v technických a přírodovědných oborech echnologické - dostupnost ICT technologií: využití v prezentaci v expozici i v domovech uživatelů PC Zdroj: Zpracováno autorkou

S

- negativní efekty plynoucí z dědictví minulosti uranového Příbramska - odklon části populace od skutečnosti k virtuálnímu světu

T

- náročnost citlivého a obohacujícího zakomponování ICT technologií: hrozba nechtěného poškození expozice

3.1.2 ANALÝZA KONKURENCE, VLIVU ZÁKAZNÍKŮ A DODAVATELŮ Existuje mnoho metod, kterými lze zmapovat konkurenci. V této práci ji zanalyzujeme prostřednictvím modifikované Porterovy analýzy pěti sil, která v sobě zahrnuje důležité aspekty a podává vysoce komplexní obraz o nejrůznějších silách ovlivňujících konkurenceschopnost organizace. Porterova analýza pěti sil byla původně navržena jako nástroj pro zmapování rizik vstupu podniku do odvětví. Pracuje s pěti faktory, které mohou podnik ovlivňovat; těmito faktory jsou: konkurenční prostředí; hrozba vstupu nových konkurentů na trh; 90

hrozba vzniku substitutů; vyjednávací síla dodavatelů; vyjednávací síla zákazníků. Pro aplikaci této metody na zmapování konkurenčního prostředí neziskové organizace v kulturní sféře je nutno tyto vlivy poupravit tak, aby byly skutečně vypovídající pro dané odvětví. Metoda je vhodná nejen pro organizace nově vstupující do odvětví, ale i pro stálice, které chtějí zmapovat svou konkurenci z co nejširší možné perspektivy; to znamená, že je použitelným nástrojem i pro případ zkoumané organizace, Hornického muzea Příbram. Pro naše potřeby použijeme modifikaci Porterovy analýzy pěti sil dle Michaela Kaisera, který původních pět sil zasazuje do kontextu kulturních institucí v tomto smyslu: srovnatelné společnosti; nováčci; alternativní produkty; dodavatelé; zákazníci.156 V kulturním odvětví se tyto vlivy dosti prolínají a ne vždy je lze jasně odlišit jako u firem ziskového sektoru.

3.1.2.1 SROVNATELNÉ SPOLEČNOSTI Srovnatelnými společnostmi označujeme ty organizace, které nabízejí stejnou úroveň produktu, čímž se stávají soupeři o přízeň zákazníků a mecenášů a také o získání zdrojů. V případě Hornického muzea Příbram je v tom nejužším slova smyslu jediným konkurentem Landek Park – Hornické muzeum v Ostravě157 už pro zmíněnou velikost, neboť obě muzea každoročně svádějí souboj o přízvisko „největší hornické muzeum v ČR“; tyto souboje se odehrávají v rovině počtu expozic, výstav i počtu návštěvníků, z čehož obvykle vychází Hornické muzeum 156

KAISER, Michael M. Strategické plánování v umění: praktický průvodce. 1. vyd. Praha: Institut umění, 2009, s. 28-29. 157

V širším slova smyslu jsou to všechna muzea a atraktivity s hornickou tematikou a případně všechna další technická muzea a památky; pokud bychom naši perspektivu ještě rozšířili, jednalo by se o všechny kulturní instituce a památky a také subjekty poskytující volnočasové vyžití. Ještě širší pohled pak zahrnuje veškeré možnosti trávení volného času, včetně sledování televize a jiných indoorových aktivit. Těmito typy konkurence se budeme zabývat později.

91

Příbram vítězně; jako kritérium se někdy uvádí i rozloha areálu, což uvádí do výhody vítkovický komplex. Obě muzea toto přízvisko používají, přičemž Hornické muzeum Příbram na něm staví svou image a snaží se, aby se jakožto největší hornické muzeum v republice zapsalo do myslí stávajících i potenciálních návštěvníků. Pokud bychom chtěli srovnat návštěvnost, nedobereme se k relevantním výsledkům, neboť Hornické muzeum Příbram systematicky sčítá platící návštěvníky, zatímco Landek Park monitoruje platící i neplatící návštěvníky.158 Co však můžeme snadno srovnat, je návštěvní doba. Přehledné srovnání nám umožní následující tabulka. Tabulka č. 7: Otevírací doba Hornického muzea Příbram a Landek Parku

Muzeum

Hornické muzeum Příbram159

Landek Park

Období

Dny

Hodiny

Poslední prohlídka

leden – březen

úterý – pátek

9–16

v 15 hodin

duben

úterý – neděle

9–17

v 16 hodin

úterý – pátek

9–17

v 16 hodin

sobota – neděle

9–18

v 17 hodin

červenec – srpen

úterý – neděle

9–18

v 17 hodin

září – říjen

úterý – neděle

9–17

v 16 hodin

listopad – prosinec

úterý – pátek

9–16

v 15 hodin

1. 11. – 19. 3.

úterý – neděle

20. 3. – 31. 10.

pondělí – neděle

květen – červen

10 – konec poslední prohlídky 9–18

Intervaly mezi prohlídkami

dle expozice : obvykle 1-2 prohlídky v hodině na každém okruhu

v 16 hodin

2 hodiny

v 16 hodin

1 hodina

160

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě informací z webových stránek obou muzeí

158

MAUEROVÁ, Veronika. Srovnání vybraných českých hornických muzeí z hlediska jejich prezentace na veřejnosti [online]. 2013 [cit. 2014-05-14]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Pavel Holman. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/211568/ff_m/. s. 96. Autorka uvádí, že v roce 2011 navštívilo Hornický skanzen Březové Hory 66 765 osob a Landek Park 123 262 osob, ač sama podotýká, že relevantní srovnání je nemožné. Doplňme, že návštěvnost celého Hornického muzea Příbram za dotčený rok činila 121 059 platících návštěvníků, tzn. můžeme předpokládat, že příbramské muzeum Landek Park předstihlo vzhledem k množství akcí, při nichž se nevybíralo vstupné, jak už jsme uváděli v pasáži …….návštěvnost. Jedná se však pouze o předpoklad, nikoliv o potvrzený fakt. 159

Zde uvedená otevírací doba platí pro Hornický skanzen Březové Hory, ve zbylých pobočkách je však situace podobná. 160

Otevírací doba. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://www.muzeumpribram.cz/cz/hornicky-skanzen-brezove-hory/navstevni-doba/

92

Hornické muzeum Příbram mate své návštěvníky složitě stanovenou otevírací dobou, která je navíc poměrně nepřívětivá; v období leden – březen a listopad – prosinec mají zájemci možnost navštívit muzeum pouze ve všedních dnech (mimo pondělí) jen do 15 hodin, což pro pracující veřejnost a školní mládež činí z muzea nedostupnou instituci. V dubnu je už situace přívětivější (poslední prohlídka v 16 hodin), avšak ani při tomto prodloužení otevírací doby nejde muzeum svým příznivcům naproti. Vyhovující je návštěvní doba pouze o víkendu v období květen – červen a pak po celý týden v období letních prázdnin. Landek Park se v ohledu otevírací doby více přizpůsobuje návštěvníkům, což se projevuje především víkendovým provozem po celý kalendářní rok. Při srovnání cen vstupného narazíme na překvapivé rozdíly, které opět mapuje níže umístěná tabulka. Tabulka č. 8: Srovnání cen vstupného v Hornickém muzeu Příbram a v Landek Parku

Muzeum

Trasa

Základní vstupné

Zvýhodněné vstupné

Prohlídkové trasy v areálech A, B, C jednotlivě

40 Kč

20 Kč

Jízda hornickým vláčkem mezi Ševčinským a Vojtěšským dolem

10 Kč

5 Kč

Vodní kolo dolu Drkolnov

20 Kč

10 Kč

Sběr mineralogických vzorků na odvalu Ševčinského dolu

20 Kč

10 Kč

Jízda důlním vláčkem Prokopskou štolou dolu Anna

20 Kč

10 Kč

Wasserlauf, vodní patro na dole Anna

20 Kč

10 Kč

Komora vodního kola v podzemí dolu Anna

20 Kč

10 Kč

Vodní štola Anna

20 Kč

10 Kč

Hornická kovárna na dole Vojtěch

20 Kč

10 Kč

Velký okruh (2 hodiny)

150 Kč

90 Kč

Malý okruh (1 hodina)

90 Kč

50 Kč

Cesta do pravěku (pro MŠ a ZŠ) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě informací z webových stránek obou muzeí162

50 Kč

Hornické muzeum Příbram161

Landek Park

Otevírací doba. Landek Park [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://www.landekpark.cz/57/cs/node/2829 161

Opět uvádíme ceny vstupu do Hornického skanzenu Březové Hory; ceny v ostatních pobočkách se pohybují na stejně nízké úrovni. 162

Vstupné. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://www.muzeumpribram.cz/cz/hornicky-skanzen-brezove-hory/vstupne/ Ceník. Landek Park [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://www.landekpark.cz/57/cs/node/2830

93

Pokud necháme stranou, že Hornické muzeum Příbram opět své návštěvníky mate, nyní složitě členěným ceníkem, musíme uznat, že z tohoto srovnání vychází vítězně; je pravda, že při absolvování více tras se finanční výdaje návštěvníků navýší (některé z uvedených možností mají charakter několikaminutové zábavy – např. jízda nadzemním vláčkem mezi Ševčínem a Vojtěchem), avšak když srovnáme např. vstupné do základního okruhu A (40 Kč dospělý, 20 Kč dítě/student/důchodce), jehož prohlídka trvá 90 – 100 minut se vstupným do malého okruhu Landek Parku (90 Kč dospělý, 50 Kč dítě/student/důchodce), kterým návštěvníci spolu s průvodcem projdou za 60 minut, můžeme konstatovat, že Hornické muzeum Příbram je v tomto ohledu značně velkorysejší.163 Chceme-li srovnávat estetické a emocionální působení obou komplexů, nemáme k dispozici žádná exaktní data, z nichž bychom mohli vyvodit jednoznačné stanovisko.164 Vzhledem k rozdílnému charakteru obou areálů lze však vyvodit, které cílové skupiny mohou daná muzea přitáhnout. Hornický skanzen Březové Hory je unikátní svým zasazením do městské zástavby a jednotlivé objekty jsou esteticky působivé především právě v dialogu s okolím. Vysoký počet expozičních celků a vystavených exponátů slibuje velký zážitek pro osoby s hlubším zájmem o problematiku a prohlídky podzemí jsou lákadlem pro nejširší veřejnost. Podobným magnetem jsou i podzemní expozice v Landek Parku; ten však má coby uzavřený průmyslový komplex ve svém oproštění od bezprostředního kontaktu s městem zcela jinou poetiku. Kouzlo dialogu s okolní zástavbou i samotným městským životem zde nahrazuje tiché kouzlo monumentálních tvarů, které přitahuje milovníky industriálu, neboť právě zde potkáváme jeho esenci, jeho krystalicky čistou podobu. Kromě toho Landek Park je multifunkčním areálem a hornické muzeum v něm umístěné je pouze jednou z možností, které nabízí. Z těchto důvodů má ostravské muzeum větší potenciál přitáhnout mladší publikum. Zdá se, že si vedení Landek Parku svou atraktivitu pro mladší publikum uvědomuje a cíleně buduje image svěží instituce, což lze doložit např. jeho informačními materiály, které nepostrádají vtip ani atraktivní design.165 Mladé publikum si do areálu najde cestu i díky hudebnímu festivalu Colours of Ostrava, díky němuž působivá atmosféra komplexu ožije se zcela novou, dialogem

164

V tomto případě by přicházel v úvahu kvalitativní výzkum názorů dostatečného vzorku návštěvníků.

165

Vizuálně atraktivní je především DOV revue; typicky ostravský humor pak používají informační noviny Ostravak ostravski, jejichž čtení však může turistovi z jiného dialektického regionu způsobovat nemalé nesnáze (v některých případech možná až utrpení). Viz Informační materiály ke stažení. Landek Park [online]. [cit. 201405-12]. Dostupné z http://www.landekpark.cz/57/cs/node/3135

94

soudobé alternativní hudby s industriální architekturou znásobenou energií. Akce podobného typu, byť v menším měřítku a jiného zaměření, příbramskému muzeu schází; z hlediska konkurenčního „boje“166 by mělo zauvažovat o zavedení produktu (periodické události, projektu, kultivovaných „happeningů“ v okolí apod.), který by mu pomohl k vytvoření image a k zafixování v myslích stávajících i potenciálních návštěvníků.167 Zde nehovoříme o boji o co nejvyšší návštěvnost, ale o promyšleném budování institucionální image. Landek Park tedy pro zkoumané muzeum představuje konkurenci v případě specificky zaměřených skupin (zájemci o „pompézní“ industriální atmosféru či o konkrétní expozici/zaměření muzea, návštěvníci jiných kulturních akcí pořádaných v areálu). Je však zřejmé, že už vzhledem ke značné vzdálenosti mezi oběma muzei plní každé z nich úlohu místa volnočasového vyžití pro nejširší veřejnost ve své geografické působnosti. Hornické muzeum Příbram se tak nemusí obávat, že by potenciální zájemci s místem bydliště ve středních Čechách (a koneckonců v celých Čechách), kteří nepatří do výše uvedených specifických skupin, ve větší míře zvolili právě ostravské muzeum. V oblasti zdrojů si tyto dvě organizace konkurují jen v omezené míře už vzhledem ke geografickému umístění a odlišné právní formě. Konkurenty se stávají pouze v případě individuálních dárců a mecenášů, případně ještě při žádostech o geograficky nespecifikované granty (např. některé nadace, Ministerstvo kultury ČR). Většími konkurenty v oblasti zdrojů jsou tak organizace nacházející se ve středních Čechách, neboť všechny tyto subjekty na sebe mohou strhnout pozornost individuálních dárců i ziskových a neziskových společností, které mohou být potenciálními dlouhodobými partnery. Srovnatelnými společnostmi jsou však v širším slova smyslu všechna „velká“ (co do významu, oblíbenosti, návštěvnosti) muzea a památkové objekty. V blízkém okolí (tím myslíme Středočeský kraj, severní část Jihočeského kraje a Prahu) je takových organizací bezpočet, především na území hlavního města Prahy; výčet všech srovnatelných konkurentů se sídlem v hlavním městě by obsáhl několik stran, uveďme proto jen dvě muzea, která nabízejí tematicky podobně zaměřený produkt: Národní muzeum a Národní technické muzeum. Tato muzea mohou nalákat zájemce o širší perspektivu (to především v případě Národního muzea) a o techniku obecně (Národní technické

166

Nejedná se o konkurenční boj, jaký známe ze ziskového sektoru; obě muzea vzájemně spolupracují a udržují dobré vztahy. 167

Významnou událostí v kulturním životě města, na jejíž přípravách muzeum participuje, je Prokopská pouť. Je pravda, že Hornické muzeum Příbram se účastní organizace veřejností i médii velice oblíbených každoročních rekonstrukcí bitvy na Slivici, samotné muzeum (spolupořadatel) však s ní v myslích účastníků primárně spojováno není.

95

muzeum). Vůči těmto konkurentům se může Hornické muzeum Příbram vymezit především akcentováním onoho propojení autentického prostředí s autentickými vystavovanými předměty. Mimo Prahu mohou být v tomto širším kontextu srovnatelnými společnostmi zámky, které požívají velké úcty a obliby návštěvníků; právě zámecké interiéry nabízejí ještě těsnější vazbu onoho propojení prostředí a vystavovaných exponátů. Návštěvníci naplnění zmiňovanou nostalgií po historických hodnotách v dnešní hektické době, kteří se navíc nezajímají blíže o techniku či jiný okruh témat nabízený Hornickým muzeem Příbram (např. lidová řemesla, mineralogie, zážitek z fárání do dolů aj.), se s velkou pravděpodobností rozhodnou spíše pro prohlídku zámku. Významným konkurentem je v tomto případě především zámek Orlík; krásná příroda v bezprostředním okolí, rekreační oblast kolem Orlické přehrady, blízkost k dalším památkám (geografická i historická; především zámky Hluboká a Český Krumlov), zajímavá historie, která se dotýká i těsných vazeb dřívějšího majitele zámku, Karla Filipa Schwarzenberga, k Napoleonovi, i samotné vazby známé osobnosti politické scény Karla Schwarzenberga k zámku coby rodišti a někdejšímu bydlišti168: to vše činí z Orlíka „magnet na turisty“ i přes poměrně vysokou cenu vstupného (120 Kč dospělí, 80 Kč studenti a důchodci, 60 Kč děti 6-15 let). Významným konkurentem v oblasti tematického zaměření je i Národní kulturní památka Důl Michal, byť svou velikostí není přímo srovnatelnou organizací. Specificky zaměřené cílové skupiny může přitáhnout způsob prezentace tohoto důlního díla, který spočívá ve způsobu konzervace kulturních hodnot metodou posledního pracovního dne, díky níž se návštěvník „přenese v čase“, ocitne se na skutečném místě, jehož se nedotkly výrazné zásahy ve smyslu vytvoření tradiční muzejní expozice. Záměrně minimalistické pojetí (ve smyslu minimální expanze tvůrců do existujícího prostoru) a jednoduchý, avšak úderný způsob prezentace mohou přitáhnout zájemce o problematiku i návštěvníky-laiky toužící ve vjemy přeplněné době po nostalgickém návratu do dob minulých.

3.1.2.2 NOVÁČCI Kategorie „nováčci“ představuje nové organizace, které by se v budoucnosti mohly stát srovnatelnými společnostmi. V případě Hornického muzea Příbram hrozba nástupu srovnatelných konkurentů nevyvstává. Hrozbou by mohla být menší muzea zabývající se hornickou historií, která by se díky novým objevům 168

Tento faktor ale může být pro část populace odrazujícím.

96

(např. archeologickým) nebo významné finanční injekci mohla rozrůst. I pokud se oprostíme od jednostranného zaměření na hornickou tematiku a vztáhneme naše uvažování na celý kulturní sektor, můžeme poskytnout totéž konstatování. Vstup do odvětví na takto vysoké úrovni je nesmírně náročný a – vzhledem k výjimečnosti památek (i jejich počtu) ve správě Hornického muzea Příbram – na srovnatelné úrovni kulturních hodnot jen těžko proveditelný. Nástup úplných – dle Kaiserovy rétoriky –„nováčků“, tedy organizací, jež se prozatím v kulturní sféře neobjevovaly a byly by schopny vyrůst do velikosti Hornického muzea Příbram, nehrozí.

3.1.2.3 ALTERNATIVNÍ PRODUKTY Alternativní produkty jsou všechny produkty, které nabízejí zákazníkovi přímou či nepřímou náhradu. Hornické muzeum Příbram soupeří o pozornost se všemi možnostmi ve trávení volného času, a to včetně domácích aktivit. Radka Johnová o konkurenci v tomto širokém pojetí velice trefně poznamenává: „Jedná se o konkurenci v oblasti přání zákazníků a jejich snahy využít volný čas co nejlépe.“169 Pokračuje rozlišením tří typů konkurence, které charakterizuje jako: generickou konkurenci zahrnující všechny organizace, které mohou (i různými způsoby) uspokojit konkrétní přání zákazníka; konkurenci formy, která zahrnuje alternativní služby naplňující konkrétní přání; konkurenci mezi organizacemi, které nabízejí blízké substituty.170 Je zřejmé, že existuje velké množství substitutů, které mohou přitáhnout pozornost návštěvníka a mohou představovat produkt slibující plnohodnotnější naplnění jeho potřeb (vždy záleží na jeho konkrétním zájmu). S tímto konstatováním se ale nemůže progresivní organizace smířit; identifikace substitutů by měla být prvním krokem k jejich komplexnější analýze. Muzeum by mělo vytipovat všechny substituty, které považuje za významné, a analyzovat jejich konkurenční výhody; následně by mělo zvážit, které aspekty konkurenta by mohlo dle svého zaměření také použít (konkurence ve smyslu kvalitnější poskytování dané služby) a kterými službami se oproti

169

JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění: [art marketing v praxi]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 43. 170

Tamtéž.

97

konkurentům vymezí (v čem bude specifické, unikátní). V případě Hornického muzea Příbram se těmito konkrétními produktovými strategiemi budeme zabývat v následující kapitole. Následující tabulka shrnuje přímou konkurenci, která zahrnuje organizace s podobnými službami, soutěžící v uspokojování potřeb, možnosti substituce služeb, tedy náhradu jistého druhu služeb jiným druhem služby a nepřímou konkurenci, která zastupuje všechny ostatní subjekty bojující o použitelné příjmy uživatelů. V případě aktivní práce Hornického muzea Příbram s vymezením se vůči konkurentům může tato tabulka posloužit jako dobrý nástroj pro uvědomění si vlastních předností, které je nutno akcentovat, a slabin, jež může cíleně eliminovat; po doplnění konkrétních organizací do jednotlivých políček spolu s vystižením jejich konkurenční výhody (tedy jaký aspekt z nich dělá subjekt, který je schopen danou službu lépe naplnit) bude muzeum schopno lépe vyhodnotit svoji stávající situaci, ale i potenciál rozvoje. Tomu však musí předcházet systematické mapovaní názorů veřejnosti, které zatím neprobíhá.171

171

Muzeum sice čas od času provede dotazníkové šetření, které je ale spíše zaměřeno na konkrétní jednotlivosti: např. jak jsou návštěvníci spokojeni s parkováním, záchody, pořadím objektů na trase; médium, díky němuž se o muzeu dozvěděli apod. To je chvályhodné už i proto, že muzeum na tyto názory reaguje operativními změnami (např. změna pořadí návštěvy objektů na trase A). Už se však nezjišťuje celkový obraz instituce, zájmy a hodnoty návštěvníků; nezjišťuje se, proč vlastně muzeum navštívili, s jakými očekáváními přišli a zdali byla tato očekávání splněna. V situaci více než uspokojivé návštěvnosti se takový průzkum zdá být nepotřebným, avšak pokud muzeum nechce uvíznout ve stagnaci a rozvíjet se ve smyslu nejnovějších trendů (silná orientace na návštěvníka), musí s podobnými analýzami začít.

98

Tabulka č. 9: Typy konkurence ohrožující Hornické muzeum Příbram ZÁJEM ČLOVĚKA AKTIVNÍ TRÁVENÍ ČASU MIMO DOMOV

KONKRÉTNÍ TÉMA

TYP KONKURENCE

Příbram

Industriální architektura

PŘÍMÁ KONKURENCE

kulturní instituce a památky v Příbrami; historie, rodáci: Galerie Františka Drtikola, Svatá Hora

industriální architektura v nejširším měřítku

SUBSTITUCE SLUŽEB

archiv, knihovna, internet

knihovny, dokumenty, internet

NEPŘÍMÁ KONKURENCE

Hornictví

Historie

Technika

Geologie, paleontologie

hornická muzea

muzea v nejširším měřítku, památkové objekty

technická muzea a památky

přírodovědná muzea

knihovny, dokumenty, internet

archivy, knihovny, dokumenty, internet

knihovny, dokumenty, internet

knihovny, dokumenty, internet

Kultura

všechny kulturní instituce, kulturní události

-

Vzdělávání

Zábava, odreagování

muzea v nejširším měřítku, památkové objekty, knihovny

kulturní instituce: především živé umění

přednášky kurzy

sportovně rekreační zařízení, workshopy, příroda

všechny ostatní subjekty bojující o použitelné příjmy uživatelů

Zdroj: Zpracováno autorkou

3.1.2.4 DODAVATELÉ Dodavatele Kaiser definuje jako umělce, technické pracovníky a další subjekty poskytující služby, na nichž závisí stávající podoba chodu organizace. Jejich vliv na organizaci je dán především jejich vyjednávací silou, tedy mocí, kterou nad organizací vládnou. V případě, že dodavatel dodává své produkty i jiným, srovnatelným (nebo ještě výše postaveným) společnostem a jeho produkt je málo diferencovaný (tudíž má možnost uplatnit jej v širším rejstříku společností), staví ho tato situace do výhodnější pozice; nízká diferenciace produktu je však na druhé straně příznivě nakloněna vytvoření vztahu dodavatel-odběratel, neboť pro odběratele tato situace znamená nižší náklady, než kdyby tento produkt vytvářela vlastními silami (zde hrají roli především úspory dodavatele z rozsahu, pokud svůj nediferenciovaný produkt může uplatnit ve více společnostech). Organizace tudíž musí dobře promýšlet, které produkty je schopna efektivně vytvářet sama (vysoce diferenciované produkty) a které je naopak vhodnější objednat u dodavatele.172

172

BLAŽEK, Ladislav. Management: organizování, rozhodování, ovlivňování. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 36.

99

V prostředí kulturních institucí jsou tyto vztahy hůře čitelné než u komerčních firem, u nichž se vše poměřuje náklady a výnosy. Vzhledem ke svojí prestiži se může instituce stát pro dodavatele významnou, a tudíž se mocenské vztahy vyrovnávají, a to i přesto, že dle všech dalších pravidel by měl mít dodavatel mocenskou převahu. V kulturním odvětví také fungují specifické vztahy, kdy jsou oba subjekty zároveň odběrateli i dodavateli; tato situace vzniká v případě formálních i neformálních partnerství organizací s kulturního sektoru s jinými organizacemi, ať už ziskovými, nebo neziskovými. Zde se očekává reciprocita; organizace A dodává určitý produkt organizaci B s tím, že organizace B jí dodá jiný produkt. V kulturní sféře dochází k těmto výměnám převážně na bezplatné bázi, funguje zde systém protislužeb. Významným dodavatelem pojednávaného muzea je v tomto smyslu již několikrát zmiňovaný státní podnik DIAMO, který se stará o údržbu podzemí. Vzhledem k jedinečnosti vykonávané práce má tento dodavatel velkou vyjednávací sílu (která by se projevila v případě disharmonie postupu obou subjektů – DIAMA a Hornického muzea Příbram), avšak vzhledem k vědomí odpovědnosti za předávané hodnoty na obou stranách nedochází k mocenským střetům, ale naopak ke vstřícné spolupráci. Dále v roli dodavatelů figurují subjekty zapojené do podoby expozic (architekti expozic, dodavatelé materiálu, grafici) a také spolupracující organizace, které jsou zároveň konkurenty; tato zvláštní situace, tolik nezvyklá v prostředí firem ze ziskového sektoru, je v kulturním odvětví velice běžná. Jednotlivé organizace sice vzájemně sledují kroky hlavních „konkurentů“ a s větší či menší mírou odhodlání se snaží poučit o příčinách i důsledcích jejich úspěchů i neúspěchů, avšak obvykle se nejedná se o soupeření v pravém slova smyslu a často dochází právě ke vzájemné spolupráci při nejrůznějších projektech. Hornické muzeum Příbram takto spolupracuje se svými „konkurenty“ v oblasti tematického zaměření. Přímo v Příbrami takového konkurenta/spolupracovníka ztělesňuje Spolek Prokop Příbram, jenž provozuje historický důl Marii a prohlídkovou Mariánskou štolu. V roli dodavatele figuruje ve společných akcích, z nichž nejvýznamnější je již mnohokrát jmenovaná Prokopská pouť. Muzeum dále spolupracuje s organizacemi z regionu, ale i z celé ČR.173

173

Středočeský kraj: Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích u Kladna; Železorudný důl Chrustenice; Skanzen Solvayovy lomy u Bubovic; České muzeum stříbra v Kutné Hoře; Regionální muzeum Jílové u Prahy; Muzeum Českého krasu v Berouně; Muzeum T. G. M. Rakovník; Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně. Celá ČR: Hornickém muzeum v Landek Parku v Ostravě; Národní kulturní památka Důl Michal Ostrava; Grafitový důl v Českém Krumlově; Hornické muzeum v Plané u Mariánských Lázní; Prácheňské muzeum Písek; Muzeum Dr. Horáka Rokycany; Hornické muzeum ve Zlatých Horách; Krajské muzeum Sokolov, Muzeum Rudolfov; Městské

100

Tato kooperace se projevuje prováděním společné výzkumné činnosti, dále zápůjčkami sbírek a celých výstav, pořádáním přednášek a exkurzí, společnými publikačními aktivitami, ale i vzájemnou propagací. Vzhledem k významu vlivu těchto institucí na současnou podobu produktu i stavu vědeckého poznání Hornického muzea Příbram je proto zařazujeme do kategorie dodavatelé. Velice významnými dodavateli muzea jsou i obce, v nichž sídlí mimopříbramské pobočky. Aktivně se podílejí na činnosti těchto poboček, především pokud jde o doprovodné akce nebo projekty. Tuto výpomoc považují za do určité míry svou povinnost, neboť právě pobočky muzea se často významnou měrou podílejí na kulturním životě obce; v některých případech (především Vysoký Chlumec) jsou hlavními tvůrci společenského dění. Vedení Hornického muzea Příbram upřednostňuje právě tuto pomoc před nejistými příspěvky z grantů.174 V roli dodavatelů vystupují i další subjekty, které zprostředkovávají i realizují některé doprovodné akce. Zde zmiňme jako příklad nadcházející Májový koncert na dole Vojtěch, kde vystoupí komorní pěvecký sbor Zdeňka Fouse. Dalším příkladem může být populární periodická akce Dny s permoníky, jejíž součástí bude vystoupení dětí z dramatického oboru ZUŠ Rožmitál pod Třemšínem.175 Dodavateli jsou i studenti Střední průmyslové školy v Příbrami, kteří v rámci svých praxí vytvářejí pohyblivé modely strojů vystavené v expozicích. Díky silné pozici muzea, dané jeho velikostí, vědeckou hodnotou a autoritou, nehrozí mocenská převaha dodavatelů; ta by nastala např. v případě, že by si Hornické muzeum Příbram na některou ze svých doprovodných akcí pozvalo renomované umělce bez osobního vztahu k instituci nebo městu, kteří jsou zvyklí na vysoké honoráře a mají mnoho nabídek za komerční odměnu.

3.1.2.5 ZÁKAZNÍCI Ač by se mohlo zdát, že pro vyjádření vztahu mezi pojmy zákazníci a návštěvníci by mezi ně stačilo položit rovnítko, není tomu tak. Organizace v kulturním odvětví se totiž obvykle uchází o tři typy zákazníků, kterými jsou:

muzeum ve Stříbře a další. Viz VELFL, Josef, Hana KABÍČKOVÁ, Lubomír PROCHÁZKA, Václav TRANTINA a Antonín ŠVEC. Strategický plán rozvoje Hornického muzea Příbram 2005–2008. 174

VELFL, Josef, ředitel Hornického muzea Příbram. Rozhovor. Příbram, 28. 3. 2014.

175

Program kulturních akcí v roce 2014. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/akce/detail/program-kulturnich-akci-v-roce-2014/347/

101

návštěvníci; pořadatelé (nejen v oblasti performing arts, ale i např. muzea pronajímající si výstavy od jiných muzeí); přispěvatelé, kteří výměnou za prostředky vložené do organizace od ní něco získávají.176 V tomto směru se konkurence poměřuje především vyjednávací silou zákazníků, tedy nadneseně řečeno mocí, kterou drží v rukou a díky níž mohou sledovanou organizaci ovlivňovat. Míra vyjednávací síly zákazníků je určována především tím, jaký význam přikládají dané službě/produktu a jak vysoké náklady jim plynou z přechodu ke konkurenci. Vyjednávací síla návštěvníků jako celku je obtížně určitelná; nejedná se o homogenní skupinu, ale o soubor jedinečných individuí, z nichž každé přichází do muzea za jiným účelem, s odlišnými očekáváními, zcela rozdílnou úrovní znalostí a – což je velice podstatný faktor – z různých míst republiky (a případně i světa). Jiných podob bude nabývat význam Hornického muzea Příbram v očích člověka, který chce „jen“ smysluplně strávit volný den bez ohledu na konkrétní způsob naplnění této potřeby, a v pohledu osoby hluboce zainteresované v prezentovaném tématu; jiný význam bude mít muzeum také pro místního návštěvníka a pro zahraničního turistu. 177 Tyto příklady typizovaného návštěvníka jsou těmi nejkrajnějšími polohami v celém návštěvnickém spektru a je zřejmé, že v souhrnu všech stávajících i potenciálních zákazníků bude význam přikládaný muzeum variovat na celé škále od pomyslné nuly (= nulový význam) po pomyslnou desítku (= obrovský význam). Podobně se liší i náklady přechodu ke konkurenci. Dle strategického plánu i informací získaných na pokladně tvoří většinu návštěvníků Středočeši a Pražáci, tedy lidé, kteří mají v blízkém okolí svého bydliště široký výběr z konkurenční nabídky, tudíž náklady na přechod ke konkurenci jsou z hlediska časového a částečně také finančního (doprava) nízké; ovšem nízké ceny vstupného v Hornickém muzeu Příbram působí protichůdným pohybem, tedy směrem ke zvyšování nákladů na přechod ke konkurenci. Do úvah nad náklady přechodu ke konkurenci je potřeba připočíst ještě výše rozebíraný význam organizace pro návštěvníka, neboť tyto dvě síly se vzájemně prolínají a spolupůsobí.

176

KAISER, Michael M. Strategické plánování v umění: praktický průvodce. 1. vyd. Praha: Institut umění, 2009, s. 28. 177

I zde se nabízí různé variace: místní návštěvník „patriot“ vs. místní návštěvník „ignorant“; turista „nadšenec“ vs. turista „rekordman“.

102

Vzhledem k tomu, že muzeum se nechce návštěvníkům podbízet (a nemusí tak činit vzhledem k bohatství sbírek i expozic a k tomu, že návštěvníci, byť svým založení a vztahem k muzeu různí, do něj ve vysokém počtu přicházejí), můžeme konstatovat, že vyjednávací síla návštěvníků jako celku není vysoká. Je pravda, že šíře nabídky ve volnočasových aktivitách produkuje značný počet substitutů, k nimž mohou lidé s většími či menšími náklady přejít, to však neznamená, že by se takový trend výrazně potvrzoval; výjimečnost nabídky muzea (spočívající především v atraktivní prohlídce podzemí) je významným prvkem, který formuje návštěvnickou přízeň. Vliv pořadatelů jsme již zmínili v průběhu mapování vlivu dodavatelů, neboť právě pořadatelé jsou jednou ze skupin dodavatelů. Vyjednávací síla přispěvatelů je zajímavou otázkou, na niž opět neexistuje jednoznačná odpověď. Hlavní přispěvatel a zároveň zřizovatel, Středočeský kraj, disponuje nad Hornickým muzeem Příbram veškerou mocí; právě na jeho příspěvku muzeum „stojí a padá“. Už z toho důvodu by pro něj bylo výhodné zajistit si širší okruh přispěvatelů. Už jsme zmiňovali projekty, prostřednictvím nichž muzeum využívá vícezdrojového financování, a dále i o dodavatelskoodběratelských vztazích s obcemi a institucemi; tyto kroky vedou správným směrem, tedy k obohacování produktu, k němuž by při jednostranné orientaci na příspěvek zřizovatele docházelo jen velmi pozvolna (a možná že vůbec). Vyjednávací síla dalších přispěvatelů už na muzeum působí s menší silou, vždy jde především o jednoduchý vztah: čím je pro muzeum důležitější projekt, na který přispěvatel přispívá, tím větší má tento přispěvatel vyjednávací sílu. Pokud je pro přispěvatele protislužba plynoucí ze strany Hornického muzea Příbram velice významná (např. oživení kulturního života obcí pro jejich představitele-přispěvatele), pak je jeho vyjednávací síla malá.

103

3.2 ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ Základem pro uvažování o vnitřním prostředí je uvědomění si stádia či fáze, v níž se organizace nachází. Dle toho volí své cíle, které, aby splňovaly podmínky SMART, musí být přiměřené dané vývojové fázi; tzn., organizace musí hledět vpřed, avšak do té míry, aby byly její cíle v dané situaci realizovatelné. Michael Kaiser uvádí pět stádií vývoje organizace, která definuje prostřednictvím specifik těchto fází v oblasti skladby programu, financování, marketingu, finančního managementu, jednání správní rady a zaměstnanců. Kaiserovo pojetí se svým zaměřením vztahuje především na organizace zabývající se živým uměním (alespoň v českém prostředí se jeho pojetí vztahuje především k této oblasti kultury), ale s trochou odstupu a hledání analogií jej můžeme využít i pro muzeum. Kaiser zdůrazňuje, že každá organizace jde vlastní cestou a tato tabulka představuje normativní model poskytující kontext pro vnitřní analýzu. „Tím, že identifikujeme to, čím se umělecká organizace odchyluje od této typické cesty, můžeme se dozvědět mnohé o jejích zvláštnostech: o jejích specifických přednostech i nedostatcích. Tyto informace tvoří jádro vnitřní analýzy.“178 Aplikujme nyní tuto srovnávací tabulku na Hornické muzeum Příbram, ovšem při drobné modifikaci; správní rada v našem případě neexistuje a Kaiserova specifikace chování správní rady v našem případě odpovídá chování vedení muzea. Červené značky umístěné na levé straně informují o tom, že pojednávaná organizace ve větší či menší míře naplňuje dané charakteristiky; modré značky jsou umístěné u konkrétních jednotlivostí, které můžeme v muzeu vypozorovat.

178

KAISER, Michael M. Strategické plánování v umění: praktický průvodce. 1. vyd. Praha: Institut umění, 2009, s.

43

104

Tabulka č. 10: Vývojové fáze rozvoje organizace dle Michaela Kaisera

Zdroj: Tabulka převzata z knihy Michaela Kaisera a upravena autorkou179

Z tabulky vyplývá i intuitivně dosažitelné zjištění, že organizace se nachází v pátém stádiu, tedy stádiu instituce. Poskytuje životaschopnou a vyváženou skladbu programu, získává víceleté dary 179

KAISER, Michael M. Strategické plánování v umění: praktický průvodce. 1. vyd. Praha: Institut umění, 2009, s. 46.

105

institucí (zde míníme jak finanční podporu – např. projekt v rámci programu NAKI financovaný Ministerstvem kultury nebo projekt Dotkni se 20. století financovaný Ministerstvem školství – tak formy nefinanční podpory – např. pomoc od obcí, v nichž sídlí mimopříbramské pobočky), vedení se v oblasti řízení zdokonaluje, přijímá odpovědnost za fundraising a důkladně sleduje finanční výsledky. Vysoká kvalita produkce se nedočkala označení; tím nemá být řečeno, že produkce je nutně nekvalitní, ale že má v rámci fáze, v níž se nachází, určité rezervy, na nichž lze pracovat. Jedinou výraznou disproporci nacházíme v oblasti marketingu; v muzeu stále dominuje prvek ústního předávání a dále pak v tabulce nezmíněná sebeprezentace pomocí internetových stránek (v tabulce ji však nahrazuje prvek oznámení/plakáty, neboť web muzea plní právě tuto roli, byť koncentrovanou na jediném místě). V případě reklamy/cílené propagace se však nejedná o jakési ustrnutí v minulých tradicích, ale o návrat zpět od angažovanějších metod propagace. Muzeu se podařilo dopracovat se k vysoké návštěvnosti, tudíž aktivní mediální kampaň nepociťuje jako potřebnou, a nadto v dnešní „době internetu“ finančně výhodnou. Ovšem v širším pojetí marketingu poněkud selhává v institucionálním zviditelnění, které by mělo být v současné vývojové fázi (dle Kaisera i názoru autorky) důležitým aspektem; totéž lze říci i o Kaiserem zmiňovaném lepším balíčku produktu. Pomocí Kaiserova modelu jsme si nastínili východiska, s nimiž budeme dále pracovat v konkrétnější rovině v následujících pasážích.

3.2.1 PRODUKT Produkt kulturní instituce může nabývat velmi různorodých podob, které se liší jejím zaměřením i statutem, a tyto podoby variují kombinací hmotného a nehmotného produktu. Z pohledu návštěvníka je základním produktem prožitek, který návštěvou získává; moderní instituce by měly akcentovat trvalý přínos tohoto zážitku v rozvoji osobnosti návštěvníka a nikoliv pouze momentální rozptýlení.180 „Tato koncepce prožitku jako vlastní podstaty produktu muzea nebo památky představuje nejproduktivnější východisko pro marketingovou praxi a pro procesy inovace a profilace produktu v kultuře.“181

180

KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 161.

181

Tamtéž, s. 162

106

3.2.1.1 ZÁKLADNÍ A ROZŠÍŘENÝ PRODUKT Muzea se v dnešní době potýkají se skutečností, že kvalita sbírek a obecně kulturního dědictví, tvořící podstatu jejich počínání, „nejsou samy o sobě dostačujícím předpokladem poptávky.“182 Stávajícího i potenciálního návštěvníka totiž neméně zajímá i přidaná hodnota, tedy další doplňkové služby i kvalita prostředí. Snahou každé progresivní organizace by mělo být vytváření co nejkvalitnějšího produktu, a zároveň dbát i na úroveň produktu rozšířeného, a to tak, aby reflektovala potřeby zákazníka, aniž by se vzdalovala od svého původního poslání či dokonce zapříčinila degradaci původních hodnot. Muzeum stojí na třech pilířích, kterými jsou: budova a prostředí; sbírky a programy; další služby a komerční nabídka.183 Aby bylo úspěšné, tzn. hojně navštěvované/vyvolávající spokojenost návštěvníků (ne vždy je při posuzování úspěšnosti nejvhodnějším kritériem počet návštěvníků), musí dosáhnout rovnováhy mezi těmito třemi aspekty. Základním produktem Hornického muzea Příbram184 jsou expoziční celky naplněné vybranými sbírkovými předměty a rovněž zážitkové aktivity zahrnující především cesty do podzemí, které pomáhají návštěvníkům k utvoření představy o pracovišti horníků, ale i nadzemní aktivity, jež ztělesňuje sběr mineralogických vzorků a jízda vláčkem mezi Ševčinským a Vojtěšským dolem. Vzhledem k tomu, že muzeum ve svém strategickém plánu akcentuje svou vzdělávací roli, pak můžeme do základního produktu zahrnout i vzdělávací programy pro školy. Celou tuto skupinu typicky muzejních produktů rámuje památkový kontext nadzemní architektury a podzemní infrastruktury, které jsou samy o sobě už pro svou památkovou hodnotu prvotním produktem, který – s výjimkou podzemí – je přístupný i „nenávštěvníkovi“.185 Na nižším stupni naší pomyslné pyramidy se nacházejí doprovodné akce a úžeji zaměřené tematické výstavy, které už mají částečně ráz doplňkových služeb, avšak na základní produkt jsou často navázané (akce se často konají v místech expozic a mnohdy na ně reagují). 182

KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 162

183

Tamtéž

184

Opět budeme hlavní pozornost věnovat jádru muzea umístěném v jeho sídle, Hornickému skanzenu Březové Hory. 185

Viz pasáž 2.2.3

107

Rozšířeným produktem je pak veškeré zázemí, které návštěvníkovi poskytuje základní pohodlí či kvalitnější uspokojení jeho potřeb. V případě Hornického muzea Příbram můžeme rozšířený produkt identifikovat v existenci nabídky suvenýrů a publikací k prodeji. Dále do této kategorie můžeme zahrnout prvky základní vybavenosti, jako jsou toalety (hodnotíme jejich stav a počet) a místa sloužící k odpočinku. Je však třeba mít na mysli, že „Nejde jen o to, zda je v muzeu WC, šatna, kavárna či obchod se suvenýry. Měli bychom hovořit o komplexním návštěvnickém servisu směřujícímu k možnosti strávit v muzeu celý den.“186 Produktové portfolio spolu s jeho vazbami na konkrétní segmenty zákazníků mapuje matice šíře sortimentu umístěná níže. Do této tabulky jsme nezahrnuli odborníky, kteří se mohou zapojit do badatelské činnosti a případně mohou projevit zájem o jakýkoliv produkt dle jejich oboru. Dále by se nabízelo rozdělení cílových skupin na domácí obyvatelstvo a turisty, ale vzhledem k tomu, že se nabídka pro tyto dvě skupiny v ničem neodlišuje (snad jen v tom, že krátkodobé výstavy a doprovodné akce mají díky nízké propagaci šanci oslovit spíše místní obyvatelstvo, ale jsou koncipovány pro širokou veřejnost – tedy včetně turistů), by taková specifikace neměla smysl.

186

HOLMAN, Pavel. Udivený návštěvník aneb muzejní výstava. Muzea a návštěvníci, aneb, Je výstava zábava či otrava?: [sborník příspěvků muzeologického semináře (16.-17. května 1996 Hodonín). Hodonín: Masarykovo muzeum, 1997, s. 2.

108

Tabulka č. 11: Matice šíře sortimentu Hornického muzea Příbram ŠÍŘE SORTIMENTU SLUŽEB Návštěvníci

SEGMENT

ŠÍŘE Dospělí v SORTIMENTU „Nenávštěvníci“ Rodiny s DůchodMládež produktivním Školy dětmi ci věku

Architektura, genius loci

+

+

+

+

+

+

6

Nadzemní expozice

+

+

+

+

+

-

5

Podzemní expozice

+

+

+

+

+

-

5

Sběr mineralogických vzorků

+

+

+

+

+

-

5

Krátkodobé výstavy

+

+

+

+

+

-

5

+

+

+

+

+

-

5

-

-

-

-

+

-

1

Suvenýry

+

+

+

+

+

-

5

Web

+

+

+

+

+

+

6

8

8

8

9

2

Doprovodné programy Programy pro školy

HLOUBKA PRODUKČNÍ 8 ŘADY Zdroj: Zpracováno autorkou

Produkt Z tabulky je zřejmé, že téměř všechny poskytované služby mají potenciál zaujmout široké spektrum návštěvníků, pouze programy pro školy (1) dosáhly nižšího skóre pro svou úzkou profilaci. Nejvyššího skóre dosáhla architektura a s ní spojený genius loci (6), neboť je vizuálně přístupná i osobám, které muzeum nenavštíví, stejně jako web (6). Proto by se měla upevňovat institucionální image prostřednictvím propojování obrazu monumentálních budov v mysli občanů se samotnou institucí muzea. Vzhledem k potenciálu zaujmout prezentací muzea na internetu by mělo muzeum pokračovat v inovacích jeho webových stránek.

109

Zákazník Matice šíře sortimentu ukázala, že Hornické muzeum Příbram je institucí, která se snaží cílit na co nejširší okruh návštěvníků, neboť téměř všechny skupiny návštěvníků dosáhly skóre 8 (s výjimkou škol se skórem 9 díky programům, koncipovaným přímo pro ně). U muzea tohoto typu a velikosti nás to nepřekvapí, přesto by bylo dobré nesnažit se „uspokojit všechny najednou“, ale zmapovat, co která cílová skupina požaduje a přizpůsobit tomu jednotlivé složky produktu. Zde hovoříme o personalizaci produktu, tedy jeho vztáhnutí ke konkrétnímu segmentu návštěvníků, samozřejmě

s vědomím,

že nelze

zohlednit

všechny individuální

variace zájmu,

stavu

předporozumění, věkových kategorií i míry sepjetí s pojednávaným tématem. Je však velice přínosné, pokud muzeum postupuje v souladu s možná relativně jasnou, nicméně ne v plné šíři využívanou tezí: „Expozice, onen reálný i metaforický prostor vnímání, by měla akceptovat různé úrovně připravenosti svých návštěvníků, umožnit, aby se v ní pohybovali a využívali ji způsobem, který odpovídá jejich možnostem.“187

3.2.1.2 SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY PRODUKTU Poté, co jsme charakterizovali, co je produktem pojednávaného muzea, bychom si nyní měli pokládat otázku, jaký tento produkt je, tedy pokusit se vystihnout jeho silné a slabé stránky; jejich následným vztažením k příležitostem a hrozbám plynoucím z vnějšího prostředí (viz předchozí kapitola) můžeme nalézt možnosti pro inovace jak základního, tak rozšířeného produktu.

ZÁKLADNÍ PRODUKT Expozice Povrchové expozice jsou členěny na tematické okruhy, které jsou v případě okruhu A a B rozesety v několika objektech; především prohlídka okruhu A je rámována několikerým putováním (budova sypů, cáchovna, Ševčinská šachta, strojovna Ševčinské šachty, hornická chalupa, budova s mineralogickou expozicí). V povrchových expozicích na návštěvníka čeká velké množství exponátů od historických fotografií přes produkty havířské kultury až po mineralogické vzorky či funkční repliky

187

KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 200.

110

strojů. Interiéry jsou opatřeny příjemným osvětlením a vitrínami na úrovni, problémem je však malá rozloha místností; mnoho exponátů se tísní v až rušivé vzájemné blízkosti, některé se dokonce překrývají. Dojem přeplněnosti prostoru nedovoluje návštěvníkovi věnovat artefaktům patřičnou pozornost a ten tak přebíhá zrakem od jednoho k druhému. Nabízí se proto myšlenka selekce (tytéž typy předmětů v různých podobách potkává návštěvník při prohlídce mnohokrát188) či prostorová expanze, která by byla však jen těžko proveditelná. Velkým problémem v komunikaci muzea prostřednictvím expozic je práce s textem: expozice jsou takřka zahlceny množstvím nečleněného textu, což vede k nepřehlednosti a pro návštěvníkylaiky to může být demotivujícím faktorem k přečtení; pokud se však zvídavý návštěvník ke čtení textů odváží, pak vzhledem k jejich rozsahu odvrátí zrak od vystavených artefaktů, na něž by přitom měla být upírána největší pozornost. Texty na vitrínách jsou bílé bez podkladu, a tak splývají s exponáty a znesnadňují přečtení. Stroje volně vystavené v exteriéru naopak postrádají jakékoliv popisky. Prohlídky podzemí jsou už ze své podstaty zábavné a „akční“ a není jim takřka co vytknout. Jediné, co dojem narušuje, jsou figuríny horníků a permoníků. Nevyslovujeme výhrady proti umístění takovýchto dokreslujících a oživujících prvků obecně, avšak odpudivá forma konkrétních kreatur umístěných v podzemí u dolu Anna snad všechny, snad jen s výjimkou lačných očí dětí, uráží. Zážitek z prohlídky podzemí by mohlo zakomponování zvukových prvků do určitých částí podzemní prohlídky. Za zmínku stojí okruh C (důl Vojtěch), o němž už víme, že každoročně vykazuje mnohonásobně nižší návštěvnost než zbylé dva okruhy; je to dáno zřejmě nižším množstvím atraktivit tohoto okruhu a také skutečností, že milovník historie bude uspokojen okruhem A, „dobrodruh“ okruhem B a okruh C, který nabízí kombinaci obojího „v malém“, tak už nenachází uplatnění. Právě okruh C tak skýtá velký potenciál pro rozvoj jeho nabídky. Zatraktivnění by se tento okruh měl dočkat v souvislosti s plánovaným zprovozněním parního stroje.

188

Tento problém, který spojuje většinu přírodovědných a historických muzeí, ilustruje Jan Dolák na příkladu archeologické expozice v jednom polském muzeu: „Jestliže do vitríny umístíme několik desítek seker, co jsme vlastně tímto návštěvníkovi sdělili? Že někdo někdy měl u sebe desítky seker a chodil s nimi po lese? Nebo chceme po návštěvníkovi, aby se orientoval v typologii seker, což je náročný úkol i pro profesionála? Vystavili jsme ukázky hmotné kultury z jistého období, jistě, ale je to dostačující, ba dokonce je to zajímavé?“ DOLÁK, Jan. Expozice jako prostředek muzejní komunikace. In Muzeum a změna III./ The Museum and Change III. 1. vyd. Praha : Asociace muzeí a galerií České republiky, 2010, s. 63. Tento příklad zobrazuje extrémní polohu, jakou v našem muzeu nenajdeme; avšak množství opakujících se předmětů (např. štufnverky), na něž můžeme podobnou úvahu vztáhnout se v expozicích vyskytuje.

111

Prohlídka expozic ve zkoumaném muzeu má svou specifickou podobu, která spočívá především v existenci média průvodce, což je situace známá spíše z památkových objektů. Tento faktor může vyvolávat v návštěvnících různé dojmy od jeho přivítání po odmítavé pocity; vše závisí na konkrétním návštěvníkovi: jeho psychologickém profilu, momentálním naladění i důvodem, proč do muzea přišel189, jak už bylo řečeno dříve. V podzemních expozicích je z bezpečnostních důvodů přítomnost průvodce nezbytná, v nadzemních expozicích se jedná spíše o organizační zjednodušení návštěvy expozic, které jsou roztroušeny ve více objektech. Je na zvážení muzea, zda tento model pro jeho organizační i nákladové výhody ponechá, nebo zda by bylo ochotno jeho současnou podobu modifikovat. I přes zmiňované výhody spolu se skutečností, že tato forma (v případě kvalitního a „nezahlcujícího“ výkladu) navíc obohacená přesuny mezi budovami udržuje návštěvníka bdělého, bychom neměli zapomínat na její limity. Výklad průvodců může mít různou kvalitu, a ač vedení vyjadřuje pochybnosti především o sezónních průvodcích z řad studentů190, nešvary lze zaznamenat u stálých zaměstnanců.191 Průvodce se sice snaží svůj výklad přizpůsobit dané skupině, ale jeho přítomnost může být zvídavým návštěvníkem toužícím v muzeu pobýt delší dobu pociťována jako omezující, už jen pro množství vystavených exponátů a doprovodných textů. „Je třeba mít na vědomí, že i ten sebelepší průvodce musí často velmi různorodou skupinu zprůměrovat, a to po stránce odbornosti výkladu i délky pobytu v jednotlivých expozicích, (…). Nenajde se tedy návštěvník, který nebyl alespoň jednou během prohlídky ,znásilněn‘, neboť z expozice A ho průvodce vytlačil o minutu dříve, než on chtěl, ale v expozici B se nudil o minutu déle, než chtěl.“192Jan Dolák touto zmínkou vtipně, ale zároveň velice trefně popsal úskalí průvodcovského modelu, který se dá aplikovat takřka na všechny instituce využívající této formy zprostředkování. Pravdou však zůstává, že poutavý a srozumitelný výklad nenásilnou formou přitáhne pozornost posluchačů a pro ty z nich, kteří už z principu odmítají číst texty, může být velice obohacujícím vějířem informací, o nichž by se jinak nedozvěděli.

189

Tato situace nenahrává kontemplativním formám recepce.

190

Zásady směřování Hornického muzea Příbram na období 2012-2016. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/strategicky_plan.pdf 191

Osobní zkušenost s průvodcem s vadou řeči, jemuž nebylo téměř rozumět. Byť jako bývalý havíř hovoří o věcech, jež důvěrně zná a které může okořenit perličkami z praxe, zprostředkuje toho svým posluchačům jen velice málo. 192

DOLÁK, Jan. Buď vítán, přítěži. In : Muzea a návštěvníci, aneb, Jsou návštěvníci v muzeích vítaní či na obtíž?: sborník příspěvků muzeologického semináře : (18.-19. května 1995 Hodonín). Hodonín: Masarykovo muzeum, 1996, s. 50.

112

Zajímavým tématem jsou pantofle na boty, které si návštěvníci před vstupem do expozic musejí obouvat, aniž by však měli namířeno do interiéru s historicky cennými parketami. „Nejenže svádějí děti k ,bruslení‘, ale jejich přínos podle mne nevyváží nedobrý dojem čehosi použitého, v mnoha případech i dosti špinavého, na těle.“193

Edukace Vzdělávací programy v Hornickém muzeu Příbram jsou převážně orientovány na jednorázovou spolupráci se školami. Konkrétní podoba interakce se školní skupinou závisí na tom, na co ji učitel objedná. Často si školy rezervují termín bez specifikace požadavků, v důsledku čehož prohlídka probíhá standardním způsobem jako s dospělými návštěvníky. Muzeum disponuje edukačními materiály, které vzešly z projektu Dotkni se 20. století, samo se však na jejich podobě nepodílelo. V muzeu je zaměstnána muzejní pedagožka, náplň její práce však spočívá především v přípravě doprovodných programů pro širokou veřejnost v rámci významných dnů (Vánoce, Velikonoce, Prokopská pouť, Muzejní noc apod.); dále připravuje akce pro děti, např. velice populární Dny s permoníky. Práce s individuálními návštěvníky programově neprobíhá, ozvláštnění prohlídky pro děti je jen na průvodcích. V tvorbě edukačních materiálů typu pracovní listy nevidí muzejní pedagožka prioritu. Její preferencí, která se prozatím pohybuje v rovině plánů do budoucna, je kreativnější práce s podzemím (ukázat dobývky apod.). Kromě toho vyjádřila naději, že by mohly na půdě muzea vzniknout dílny pro děti, které se v současnosti objevují jen sporadicky (zejména při doprovodných programech, hlavně v období Vánoc a Velikonoc).194 Neměli bychom opomíjet fakt, že se muzeum aktivně podílí na vzdělávání starší generace prostřednictvím spolupráce s univerzitou třetího věku v Příbrami. V edukačních programech je možno spatřit nevyužitý potenciál, a to hned v několika rovinách: chybí systematická a dlouhodobá práce se školami, což je primárně zapříčiněno nevalným zájmem škol – příležitost však tkví v iniciativním navázání této spolupráce muzeem;

193

DOLÁK, Jan. Buď vítán, přítěži. In : Muzea a návštěvníci, aneb, Jsou návštěvníci v muzeích vítaní či na obtíž?: sborník příspěvků muzeologického semináře : (18.-19. května 1995 Hodonín). Hodonín: Masarykovo muzeum, 1996, s. 50. 194

FISCHEROVÁ, Jana, muzejní pedagožka Hornického muzea Příbram. Rozhovor. Příbram, 6. 3. 2014.

113

minimálně se pracuje s doplňkovými materiály, jako jsou pracovní listy; s názorem, že se při práci s těmito listy děti ocitají znovu „ve škole“195, se však v případě kvalitně zpracovaných materiálů nelze ztotožnit; chybí práce s individuálním dětským návštěvníkem; „Přitom již v tomto věku získáváme či ztrácíme návštěvníky. Správně vedený a vychovávaný dětský návštěvník chodí do muzea, i když dospěje a začne tam vodit svoje děti.“196 nabídka vyžití pro děti by mohla být obohacena stálou (či sezónní, zde se nabízí například „mrtvé“ zimní období) dílnou.

ROZŠÍŘENÝ PRODUKT Základní vybavenost V každém ze tří okruhů se nachází toalety, vzhledem k rozlehlosti areálu však může trvat i půl hodiny, než se návštěvník k WC dostane, což může být problém zejména pro rodiny s malými dětmi. Nedořešená je rovněž situace v oblasti míst k sezení a relaxování, která přímo v objektech s expozicí chybí; před budovami se nacházejí lavičky (bez zastřešení), a to v nevelkém počtu. Situace je uspokojivá jedině ve foyer a zároveň úvodní expozici na začátku okruhu B (důl Anna). Oděvy či zavazadla mohou návštěvníci na vlastní žádost uskladnit na pokladně, šatna či uzamykatelné skříňky chybí. Pocit nepohodlí může vyvolávat i neexistence možnosti zakoupit občerstvení. Nepříznivý signál vyvolává i samotný vstup do instituce, a tím pádem i prvotní kontakt s její nabídkou, při němž se vytváří první dojem. Stísněný prostor a obstarožní vybavení evokují návštěvníkovi dojem návratu v čase, v tomto případě však ne zrovna vítaným.

195

Tento názor zastává současný marketér muzea, který se v době neexistence pracovního místa s názvem muzejní pedagog zabýval také přípravou programů pro děti. ABUŠINOV, Roman, marketér Hornického muzea Příbram. Rozhovor. Příbram, 6. 3. 2014. 196

HOLMAN, Pavel. Vítej, návštěvníku. In : Muzea a návštěvníci, aneb, Jsou návštěvníci v muzeích vítaní či na obtíž?: sborník příspěvků muzeologického semináře : (18.-19. května 1995 Hodonín). Hodonín: Masarykovo muzeum, 1996, s. 5.

114

Komerční nabídka Návštěvníci však mohou zakoupit suvenýry či publikace (mnohé z publikací jsou k dostání i v běžné distribuci knihkupectví) na pokladně u každého z okruhů. V případě suvenýrů se jedná o produkty s logem muzea (trička, pamětní medaile), předměty spjaté s tematikou muzea (kahany, švancary, vyřezávaní permoníci, polodrahokamy), šperky, zvonečky, pohlednice, turistické známky a deníky. V případě publikací může muzeum nabídnout sborník Podbrdsko, na jehož obsahu se i samo podílí, dále pak knihy z dílny ředitele muzea (Příbram v průběhu staletí, Památky Příbrami v obrazech) a tenké informativní průvodce především k regionálním památkám, ale i třeba k ostravskému muzeu v Landek Parku; je však s podivem, že podobný průvodce samotným Hornickým muzeem Příbram chybí a lidé, kteří mají zájem odnést si ze své návštěvy muzea hmotnou vzpomínku tohoto typu, se musí spokojit s letáky. Celkově se dá říci, že nabídka je poměrně široká, její kvalita a dostupnost (vysoké ceny v případě artefaktů spjatých s hornictvím) pro zájemce je však diskutabilní.

3.2.1.3 DISTRIBUCE A CENA PRODUKTU Úkolem je distribuce je dostat produkt k zákazníkovi ve správném čase a na správném místě, což je poučka vyhovující organizacím vytvářejícím hmotný produkt. V kulturním odvětví si však vždy nelze místo „prodávání“ produktu vybrat (určitá variabilita funguje v živém umění), což pro naše muzeum, které je umístěno v autentickém prostředí, platí bezezbytku. Tuto absenci volby místa nabízení produktu však může částečně nahradit tím, že zákazníkovi usnadní cestu za nabídkou, a to především pomocí přehledných internetových stránek a promyšleným naváděcím systémem po městě. Internetové stránky Hornického muzea Příbram, ač z hlediska orientace uživatele nepříliš přátelské, uvádějí polohu muzea doplněnou podrobným rozpisem možných cest muzeu včetně možností parkování. Kromě toho pomocí svých stránek dává potenciálnímu návštěvníkovi možnost načerpat ještě před samotným vstupem do muzea velké množství informací o prohlídkových trasách. Naváděcí systém ve městě je dostačující pro motoristy, neboť na hlavních trasách ve městě jsou rozmístěny směrovky; na příjezdových komunikacích jsou umístěny hnědé tabule, upomínající na památky po celé republice. Obrazovou pozvánku do muzea spolu s dalšími pozoruhodnostmi města nalezneme na vítacím billboardu, avšak na jeho realizaci samotné muzeum podíl nemá. Nedostatečná je však navigace pro pěší turisty, chybí promyšlený naváděcí systém z důležitých bodů, jako je vlakové a autobusové nádraží nebo z konečné autobusu přijíždějícího z Prahy (Drkolnov). Zdařilou mapu příbramského hornického areálu nalezneme v blízkosti Ševčinského dolu: návštěvníka, který již

115

úspěšně dorazil na místo, informuje o poloze všech areálů. Podobnou mapkou se pak návštěvníci mohou řídit i po skončení první prohlídky, neboť je vytištěna na zadní straně vstupenky. Více možností už mají kulturní instituce v případě dostání produktu k zákazníkovi ve správném čase, a to vhodně zvolenou otevírací dobou. V tomto ohledu má Hornické muzeum Příbram rezervy, jak jsme už zmínili při jeho srovnání s hornickým muzeem v ostravském Landek Parku. V tomto ohledu můžeme vidět určité paralely s památkovými objekty, které jsou v zimní sezóně zavřené; muzeum zůstává i v zimním období otevřené, jeho nabídka i návštěvní doba jsou však značně omezeny (uzavření podzemních expozic, otevřeno jen ve všední dny mimo pondělí s poslední prohlídkou v 15 hodin) a muzeum se tak v tomto období stává umrtveným místem. Je pochopitelné, že z důvodů oprav a přípravy prostor na největší návštěvnický nápor v letních měsících otevírací dobu i počet zpřístupněných expozic omezuje; přesto však způsob, jakým tak činí, vysílá poměrně negativní signál směrem k potenciálním návštěvníkům, kteří v dané otevírací době nemají možnost muzeum navštívit. Psychické nepohodlí však může prožívat i návštěvník, který v zimní sezóně na pokladně muzea objeví, když vstupuje do prostoru pokladny obvykle právě podrobovaného úpravám a po zakoupení vstupenky se s paní pokladní/průvodkyní (v zimě a v brzkém jaře zastává jedna osoba obě role), často osamocen, vydá na prohlídku. Ceny vstupného se, jak už jsme také poznali ve srovnání s Landek Parkem, pohybují na velice nízké úrovni (40 Kč/20 Kč do jednotlivých expozic, drobné poplatky za další aktivity). Tato strategie vyvstává z přesvědčení, že muzeum má povinnost svěřené kulturní hodnoty předávat všem skupinám návštěvníků včetně skupin znevýhodněných. Návštěvník tak má možnost prohlédnout si všechny okruhy expozici včetně doplňkových aktivit; muzeum tak buduje image přátelské instituce, která vychází vstříc všem zájemcům. S nízkou cenou je však spojeno i jedno úskalí: může v myslích potenciálních recipientů znevažovat hodnotu expozic a evokovat sbírku nepotřebného „harampádí“ více než možnou podívanou na technické skvosty. Je však třeba zmínit, že ve vyspělých zemích je výrazným trendem zpřístupňování stálých expozic zdarma (za dobrovolné vstupné), aniž by přitom uchovávané a zprostředkovávané hodnoty ztrácely na své vážnosti. Proto vůči cenové politice Hornického muzea Příbram nelze mít výhrady až do té doby, kdy přestane být trvale udržitelnou.

116

Obr. č. 5: Přední a zadní strana vstupenky

Zdroj: Archiv autorky

3.2.1.4 Vývoj a inovace produktu Směr inovace produktu již vyplynul z předchozích komentářů slabých stránek, avšak některé možnosti rozvoje produktu byly nastíněny již v předchozí podkapitole pomocí identifikovaných příležitostí a hrozeb z vnějšího prostředí. Navrhujeme tedy tyto možnosti inovace produktu:

Inovace základního produktu a) primární = potlačení největších slabin Výrazně zestručnit texty v expozicích, aby se návštěvník mohl soustředit na vystavované předměty a získal o nich z popisek takové informace, které bude schopen v „časové tísni“ (viz model průvodcovského zprostředkování) myšlenkově obsáhnout. Doplňující informace, jejichž eliminací prosvětlíme a očistíme expozici, je možno zakomponovat s využitím ICT do QR kódů či aplikací do smartphonů197; osobám nevlastnícím tuto techniku by pak byl v případě zájmu zapůjčen tištěný materiál s těmito doplňujícími informacemi (případně možnost zapůjčení čtecího zařízení, což už je z hlediska nákladů náročnější). 197

Další, avšak z hlediska provedení náročnější možností je propojení návštěvníka s exponátem v tom smyslu, že návštěvník obdrží čipovou kartu a v případě hlubšího zájmu o některé téma ji přiloží na příslušnou čtečku karet; na jeho e-mail, zadaný pokladní při obdržení karty, mu systém odešle doplňující informace včetně odkazů na výzkumy. Tento sofistikovaný model je však praxí zahraniční, v Česku se prozatím nezabydlel.

117

Zatraktivnit okruh C. Právě v něm by se mohlo začít systematicky budovat „návštěvnické centrum“ se speciálními programy. Nabízí se i myšlenka na vybudování edukačního centra s pohyblivými modely strojů – to by však vyžadovalo velkou finanční injekci např. z Evropské unie. Rozšířit nabídku edukačních a podpůrných programů. Nedostatky rozšiřující vzdělávací nabídky zmíněné v příslušné pasáži v podstatě vysvětlují, čím by se mělo muzeum v souvislosti s edukací hlouběji zabývat. Jde tedy především o navázání trvalejších vazeb se školami (či minimálně s blízkou školou umístěnou na náměstí J. A. Alise), které by provázela systematická spolupráce s využitím nejrůznějších animačních možností; zde je nutno ze strany muzea vynaložit nemalé úsilí na získání vedení školy či alespoň konkrétního učitele; především mladí učitelé198 si uvědomují potřebnost rozšíření výuky za hranice školy a propojení teoretických poznatků se skutečnými historickými artefakty. I v případě, že se nepodaří plodnou a dlouhodobou spolupráci navázat, by muzeum nemělo na rozvoj svého produktu pro školy rezignovat. Rozšířená edukační nabídka by však měla probíhat i v rovině jednotlivců, a to jak v rovině poskytnutí kvalitních aktivizujících materiálů průvodcům, které postrádají199, tak možnost poskytnout (k zapůjčení či ke koupi) další obohacující materiály, s nimiž by mohly rodiny společně pracovat i mimo samotný vymezený čas prohlídky. Zde se nabízí využití nově vzniklé autoedukační knihy, kterou vytvořil Bc. Jan Charvát v rámci své diplomové práce s názvem Hornická Příbram: aktivní knížka.200 Kvalitativní průzkum veřejnosti, který provedl, ukázal na přivítání tohoto materiálu všemi oslovenými rodinami s dětmi prvního stupně školní docházky. Tato kniha se však po její modifikaci (vytvoření pracovních listů) dá dobře využít i pro kvalitnější zprostředkování expozic školním skupinám.201 Pozměnit otevírací dobu v zimní sezóně. Současná otevírací doba je nevyhovující a bylo by už pro pěstování institucionální image vhodné ji pozměnit, a to i při respektování situace určitého demarketingu v tomto období. Navrhujeme, aby nadzemní expozice muzea byly pro širokou veřejnost bylo otevřené ve dnech pátek–neděle. Dny úterý– 198

Osobní zkušenost autorky.

199

Jedna z průvodkyň to stručně a pregnantně charakterizovala slovy: „To, co nám tu chybí, je interaktivita.“

200

CHARVÁT, Jan. Hornická Příbram: aktivní knížka [online]. [cit. 2014-05-14]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Alice Stuchlíková. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/341932/pedf_m_b1/ 201

Názor vyslovený paní průvodkyní.

118

čtvrtek by pak mohly sloužit školám a jiným speciálním skupinám (např. domovu seniorů umístěnému v areálu dolu Marie, tedy v bezprostřední blízkosti muzea), pro něž by vytvářelo své programy.

b) sekundární = inovace umocňující zážitek Provést selekci vystavovaných předmětů; Odstranit nevzhledné figuríny v podzemní expozici a nahradit je novými. Z estetického hlediska se pro figury horníků jako ideální jeví jednoduché, spíše „siluetní“ typy bez tváří, evokující stín, otisk v hornině, vzpomínku na horníka spíše než na neobratné pokusy jej „realisticky“ zhmotnit. Postavy permoníků, cílící především na dětského návštěvníka, si zase žádají laskavější (ne nutně kýčovité) pojetí. Nejednoduchý úkol představuje modifikace průvodcovského modelu. Úplná eliminace této praxe202 by znamenala enormní nárůst požadavků na personální kapacity (roztroušení expozic po více objektech a nutnost je hlídat), což by se však dalo vyřešit zapojením dobrovolníků či studentů v rámci jejich praxí; to by však vyžadovalo aktivní propagaci muzea směrem k těmto skupinám. Možná je však i úprava tohoto modelu; první možností je např. ponechání stávající praxe o víkendech (větší návštěvnický nápor + cílové skupiny, kterým tato forma může vyhovovat více) a její zrušení v případě pracovních dnů; tato možnost, byť se jeví jako ideální, však neřeší problém s potřebou zaměstnání většího množství kustodů. Tato podoba by byla perfektní volbou v případě, že by muzeum aktivně oslovovalo dobrovolníky či studenty s nabídkou praxe. Druhou možností je úprava trasy A, na níž se v největší míře shromažďují lidé s upřímným a živým zájmem o prezentovaná témata, s nimiž chtějí strávit více času. Okruh by bylo možno rozdělit na více částí, minimálně mineralogická expozice pro specifický okruh zájemců a možná i hornická chalupa by měly fungovat jako samostatné objekty.

202

V nejbližší době neproveditelná, neboť tyto požadavky směřované i zevnitř muzea narážejí na odpor ředitele. ABUŠINOV, Roman, marketér Hornického muzea Příbram. Rozhovor. Příbram, 6. 3. 2014.

119

Obr. č. 6: Splývání textu a exponátu v expozici Hornického muzea Příbram

Zdroj: Archiv autorky

Obr. č. 7: Množství textu na panelech v expozici Hornického muzea Příbram

Zdroj: Archiv autorky

120

Obr. č. 8: Ukázka překombinované vitrínové expozice v Hornickém muzeu Příbram

Zdroj: Archiv autorky

Inovace rozšířeného produktu a) primární = potlačení největších slabin Vybudovat reprezentativnější vstup do muzea, tedy zrekonstruovat a prostorově pozměnit jeho uspořádání. Cílem by mělo být vytvoření čistého a atraktivního prostředí, v němž si zájemci budou moci bez vyžádání prohlédnout veškerou nabídku.

121

Nabízet informačně i vizuálně kvalitní materiál o muzeu. Takový materiál již vznikl a i býval v muzeu v prodeji, nyní však v nabídce chybí203; jedná se o brožuru z cyklu Unikátní encyklopedie na pokračování: Památky204, na jejímž obsahu se podílel ředitel muzea s ředitelem pobočky Památník Vojna Lešetice – je tudíž „prověřená“. Letáky, byť se množstvím textu pokoušejí brožurku suplovat, nejsou plnohodnotnou náhradou už pro omezení plynoucí z obecných charakteristik tohoto typu materiálu a také z jejich provedení (tenký papír, malá velikost, málo fotografií, esteticky nepřitažlivé).

b) sekundární = inovace umocňující zážitek Proměnit nabídku předmětů ke koupi. Návštěvníci si sice mohou vybrat z poměrně široké nabídky suvenýrů, ve většině případů se však nejedná o reprezentativní kusy, které by po jejich přenesení do návštěvníkova domova ztělesňovaly takovou připomínku, jakou si muzeum zaslouží. Chybí ucelená série, která by pozvedla tradiční „lapače prachu“ ve vtipné a vkusné asociační artefakty, jenž by se sekundárně mohly podílet i na budování institucionální image. Pod touto sérií si představujeme nejrůznější předměty, na nichž by místo loga205 byly zobrazeny zajímavosti spjaté přímo s expozicí (důlní stroje, trilobiti – možná inspirace u pražské zoo: viz obrázek pod textem); série by mohla sestávat z trička, odznáčku, zápisníku, diáře, hrníčku, přívěsku na klíče a dalších propriet. Dále by bylo jistě dobrým krokem rozšířit i další nabídku suvenýrů, a to o různé hry a hračky pro děti: hračky důlních vláčků, stavebnice, modely, papírové vystřihovánky, pexeso. Je nutné zdůraznit, že takto progresivní proměna předmětů nabízených ke koupi by vyžadovala navázání vztahu s partnerem, který by je muzeu dodával za sníženou cenu nebo výměnou za protislužbu. Lze však očekávat, že této změně, byť by prospěla sebeprezentaci muzea a mohla navýšit spokojenost návštěvnické veřejnosti, se bude muzeum bránit; v současnosti můžeme pozorovat spíše programové odmítání pronikání těchto „komerčních prvků“ do důstojného prostředí muzea. Představu o propracované sérii předmětů coby podbízivé reklamě a nadbytečnému pozlátku vystihuje názor marketéra muzea: „Poskytujeme zážitky, které jsou žádané. Běžná muzea a galerie si musí pomáhat jinými věcmi, aby

203

Zjištěno při návštěvě pokladny okruhu A dne 28. 3. 2014.

204

VELFL, Josef a Václav TRANTINA. Hornické muzeum Příbram. Vyd. 1. Plzeň: Fraus, c2004, [16] s.

205

Logo by sice obecně mělo na reklamních předmětech hrát hlavní roli, vzhledem k jeho nefunkční podobě (více viz níže v podkapitole Vizuální styl) se na tyto produkty nehodí.

122

zaujaly. Nejsme nuceni dělat omáčky okolo.“206 To je sice částečně pravda, ale muzeum by si mělo uvědomit, že prostřednictvím těchto předmětů vstupuje do domovů návštěvníků; a mělo by mít zájem na tom, aby tato expanze za hranice budovy muzea byla co nejkvalitnější. Zavést více míst k relaxaci. Omezené prostory expozic nedovolují příliš velkorysou manipulaci s nábytkem a navíc tempo prohlídky neumožňuje zastavit se a odpočinout si. V případě, že by se muzeum odvážilo ke zrušení (či výraznější změnu) modelu průvodcovského zprostředkování, bylo by rozhodně přínosné i za cenu selekce či přeskupení části expozice takové místo vytvořit. „Přímo zázračná může být malá oddechová zóna přímo v budově muzea, která návštěvníka dočasně uvede do jiného světa a tím mu umožní nabýt nových sil.“207 Zrušit povinnost nazouvat si pantofle.

Obr. č. 9: Vstup do muzea

Zdroj: Archiv autorky

206

rozhovor marketér. Je pravda, že pro místa s pohnutou historií (např. Vojna) se takovéto předměty nehodí, zde je na místě se suvenýrů tradičního typu vystříhat. 207

HOLMAN, Pavel. Udivený návštěvník aneb muzejní výstava. Muzea a návštěvníci, aneb, Je výstava zábava či otrava?: [sborník příspěvků muzeologického semináře (16.-17. května 1996 Hodonín). Hodonín: Masarykovo muzeum, 1997, s. 2.

123

Obr. č. 10: Ukázky produktů ke koupi: ZOO Praha

Autor: Michal Cihlář. Zdroj: Design portál208 Poznámka: tato kolekce se již neprodává.

Nový produkt Nabídku muzea by mohla obohatit další trasa, která by spočívala v komentovaných procházkách po Březových Horách, která by zájemcům ukázala dějiny místa ze zcela jiné perspektivy; senzoricky i intelektuálně vnímané vazby muzea na okolí doplněné o kvalifikovaný výklad by mohly rozšířit účastníkovu představu o dalším kontextu, a to cíleným působením na uvědomování si jedinečnosti architektonického a urbanistického díla a zprostředkováním možnosti plně obsáhnout estetickou a emocionální hodnotu místa, kteréžto hodnoty se mohou při běžné prohlídce expozic krčit ve stínu hodnoty historického dokumentu. Tento produkt by mohl být atraktivní zejména pro starší (avšak fyzicky zdatné) obyvatelstvo a také pro všechny zájemce o architekturu (zde vidíme příležitost ve vzmáhajícím se zájmu o industriální architekturu) a urbánní prostředí. Hra typu Geocaching, která nabídne návštěvníkům podobnou službu jako výše zmiňované procházky, avšak na bázi individuálního procházení místem okořeněného prvkem dobrodružství. Tento typ produktu by zaujal především rodiny s dětmi, které by tak mohly zajímavým způsobem obohatit svůj zážitek či smysluplným způsobem strávit 208

Design portál: Magazín o designu a grafice [online]. 2007 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: http://www.designportal.cz/nazory-komentare/michal-cihlar-zoo-praha-souboj.html

124

čas čekání na prohlídku. Oba tyto nové produkty jsou levnou variantou obohacení stávající nabídky.

Navrhované inovace plynou z obecných představ o tom, jak by měl kvalitní muzejní produkt vypadat; vycházíme z nastudované literatury, sledování trendů a z osobní zkušenosti s návštěvou muzeí. Jedná se o prvotní nástin témat, kterými by se Hornické muzeum Příbram mělo zabývat, a to třeba i skromnější podobou řešení, než jaká navrhujeme. Konkrétní podoby inovace produktu (rozsah změn) by měly být určeny požadavky návštěvníků a jejich finanční udržitelností. Prvním krokem, který by tedy měl předcházet jak neuváženým zásahům do podoby produktu, tak jeho zakonzervování do statutu quo, je analýza vlastní úspěšnosti tohoto produktu ve stávající podobě a zmapování požadavků jednotlivých cílových skupin. Pro zjištění, co která skupina návštěvníků potřebuje a vyhledává, je dobrým nástrojem kvalitativní dotazník209, analýza jejich chování v expozicích prostřednictvím pozorování a průběžné sbírání jejich postřehů, a to jak formou přímého dotazování při prohlídce, tak i pomocí návštěvní knihy (zde je však třeba být na pozoru a uvědomovat si její omezenou výpovědní hodnotu), diskuzního fóra na internetových stránkách či facebookového profilu. Úspěšnost muzea nelze hodnotit pouze počtem návštěvníků: „Je zjevné, že počet návštěvníků není veličina, která relevantně vypovídá o kvalitě výstavy, efektivitě její přípravy, přijetí veřejností ani o výkonu muzea, které ji připravilo.“210 Analýza úspěšnosti pochopitelně značnou měrou vychází právě z tvrdých dat, ale bez jejich patřičné interpretace a nastavení srovnávacího rámce „hovoří spíše o velikosti instituce než o jejím výkonu.“211Dobrým ukazatelem jsou indikátory výkonu, které napomáhají dobrému soudu, nicméně ho nenahrazují.212

209

Provedení výzkumu tohoto typu by bylo logickým rozšířením práce. Vzhledem k období, v němž práce vznikala (zimní sezóna), by však výsledky výzkumu mohly být zkreslené skutečností, že v zimní sezóně do muzea proudí zcela odlišné typy návštěvníků (vzhledem k uzavření podzemí jsou to ve větší míře lidé, které téma jako takové skutečně zajímá – muzeum je pro ně jasnou volbou, neexistence substitutu z jejich pohledu) než v hlavní, tedy letní sezóně. Takový průzkum by zmapoval přání užší a specifičtější cílové skupiny (obyvatelé města se zájmem o jeho historii, odborníci nebo erudovaní laici, studenti čerpající poznatky pro své práce aj.), ne však potřeby všech skupin návštěvnické veřejnosti. 210

JURAČKOVÁ, Simona. Co je úspěch? Otázka volby kritérií při hodnocení výstav. In: Bulletin Moravské galerie v Brně. č. 66. Brno: Moravská galerie, 2010. s. 40 211

Tamtéž, s. 41

212

Tamtéž, s. 42

125

Je proto vhodné kombinovat kvantitativní i kvalitativní typy výzkumu, tvrdá data analyzovat a nejen přijímat. Důkladný průzkum může být velice nákladný; zde se opět otevírá prostor pro studenty na praxích, kteří by mohli zpracovávat podklady pro analýzy (např. grafy, srovnávací výpočty) nebo se i účastnit samotné přípravy a realizace průzkumu (např. analýza chování návštěvníků metodou pozorování – studenti psychologie aj.).

3.2.2 KOMUNIKACE Komunikace s návštěvníkem je velice širokým pojmem, který zahrnuje nejen komunikaci marketingovou, ale i komunikaci zprostředkovávanou okolím muzea, jeho budovou, prostředím uvnitř muzea, komunikačními prvky v expozicích i personálem; toto vše k návštěvníkovi promlouvá a vedle samotného obsahu expozic (tedy vystavených artefaktů a příběhu, který vyprávějí) formuje v jeho mysli obraz instituce. Tyto prvky však působí nejen na návštěvníka, který se coby místní občan či turista přišel podívat na expozici, ale i na další subjekty, jako jsou potenciální dárci a partneři nebo novináři, kteří vytvářejí mediální obraz instituce. Většinu těchto komunikačních aspektů jsme už zmínili v souvislosti s produktem, a tudíž se nyní zaměříme na marketingové formy komunikace.

3.2.2.1 PROPAGACE Jak už jsme uvedli v úvodních východiscích pramenících z Kaiserovy srovnávací tabulky, propagace muzea nenabývá expanzivních rozměrů, neboť se mu za léta svého působení podařilo vejít do povědomí veřejnosti, a to především veřejnosti místní a regionálně blízké (Praha a střední Čechy), která tvoří jeho hlavní klientelu. Propagace muzea se odehrává v největší míře na internetu prostřednictvím webových stránek muzea a také skrze „cestovatelské stránky“ (Kam po česku), tištěná média začíná pozvolna opouštět; v místním tisku se však v souvislosti s pořádanými akcemi či ve specifickém období (např. v době nadcházejících jarních prázdnin) objevují krátké pozvánky. Zaměstnanec muzea odpovědný za propagaci a PR rozesílá podklady médiím, avšak je jen na nich, jak s poskytnutými informacemi naloží. Využívá i fyzických nosičů typu venkovní reklamy. Z prestižních důvodů se muzeum prezentuje také na veletrzích cestovního ruchu, jmenujme např. RegionTour. I přes šíři vyjmenovaných médií, která by mohla evokovat mylnost našeho úvodního zařazení, je však důraz kladen na propagaci pomocí internetu, ostatní média jsou považována za doplňková a jejich využívání ve většině případů směřuje do útlumu. Tato strategie vychází z průzkumů, které 126

muzeum příležitostně provádí, z obecných trendů i výnosnosti jednotlivých typů reklamy. Níže umístěný graf mapuje zdroje informací, z nichž se návštěvníci o muzeu dozvěděli; graf vychází z dotazníkového šetření muzea, které sice nebylo provedeno na reprezentativním vzorku 213 návštěvníků, avšak coby ilustrace a nikoliv nezvratitelná teze může posloužit pro rámcový přehled. Graf č. 8: Zdroje informací o Hornickém muzeu Příbram

Zdroje informací o Hornickém muzeu Příbram Reference od známých

Noviny a časopisy

Rozhlas a televize

Plakáty na výlepových plochách Billboardy a poutače u silnic Propagační tiskoviny muzea získané mimo jeho objekt Internet

Městské informační centrum Cestovní kancelář

Jiný zdroj

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě muzeem poskytnutých podkladů

213

194 oslovených osob.

127

Potvrzuje se obecně proklamovaná teze, že reference spokojeného návštěvníka (v našem případě 29%) jsou nejúčinnější formou propagace. Dále se potvrzuje myšlenka, že významným informačním zdrojem o kulturních institucích je internet (24%). Médiem, které rovněž stojí za pozornost, jsou billboardy a poutače u silnic (19%). Zviditelnění však muzeu poskytují i aktivity, na nichž se přímo nepodílí (tzn. nevytváří je, pouze se jich sekundárně účastní); jmenujme například připravovaný film Nahý mezi vlky, který se natáčí v prostorách bývalého vězeňského tábora Vojna, pobočky Hornického muzea Příbram. Probíhá také intenzivní spolupráce s dokumentaristickou produkcí České televize (např. Toulavá kamera).214 Tyto formy propagace posilují prestiž muzea a jsou jedním z prvků budování značky.215

3.2.2.1.1 Slabé stránky a návrhy na jejich eliminaci Slabou stránkou propagace je současná podoba internetových stránek muzea, která nejenže nedisponuje atraktivním designem (což lze prominout), ale je především uživatelsky nepřátelská. Orientace na stránce není intuitivní, a pokud zájemce hledá specifikovaný okruh informací, musí počítat s tím, že se při prvotním setkání se strukturou webu vydá na strastiplnou cestu. Webová stránka muzea, stejně jako expozice, trpí množstvím nečleněného textu a neumožněním jeho čtenáři vybrat si mezi textem základním a rozšířeným (pro odborníky a zájemce o prezentovanou problematiku či muzeum jako takové). Fotografie, které by v případě atraktivního provedení měly potenciál k navození zájmu i u člověka, jenž na stránky „zabloudil“, jsou neuspokojivé velikostí a absencí atmosféry (vydařené jsou však fotografie v banneru – viz níže). Nepřehledné vyjádření otevírací doby, o němž jsme už hovořili, je další slabinou stránek muzea; spíše než podrobný rozpis by byla vhodnější členěná tabulka. Pochvalu si však zaslouží zajímavý banner v horní části stránky, v němž se střídají fotografie pěti objektů pod správou muzea, ale i konkrétních zajímavostí z expozic; tyto fotografie jsou oživovány animacemi projíždějícího důlního vláčku nebo výtahu. Bez možnosti prokliku přes fotografii ke konkrétní pobočce však tento prvek zůstává v rovině oživení jinak vizuálně strohého zážitku, ale už se neproměňuje v sofistikovaný nástroj práce s haló efektem vydařených fotografií. Je třeba zdůraznit, že marketér muzea, který má na starosti veškerou propagaci včetně grafické práce, si je designových nedostatků stránek vědom, avšak na jejich modernizaci nejsou 214

Všechny informace o propagační strategii poskytnuty marketérem muzea. ABUŠINOV, Roman, marketér Hornického muzea Příbram. Rozhovor. Příbram, 6. 3. 2014. 215

Fakt, že má o muzeum zájem i zahraniční filmová produkce, vysílá signál o výjimečnosti instituce. Je však otázkou, zda se tímto způsobem muzeum představí nejširší veřejnosti, nebo jen úžeji zaměřeným skupinám.

128

v současné době prostředky.216 Lze jen kvitovat vizi tohoto pracovníka, který by se v oblasti internetové prezentace chtěl přiblížit k pojetí stránek Virtuální archeologie217, které nabízejí široké možnosti expanze muzea za hranice svých zdí. Stránky však lze zlepšovat postupně s ohledem na omezené prostředky, a to vylepšením designu (font, barvy, fotografie), zpřehledněním orientace (už třeba jen výstižnějším pojmenováním možností v lištách), rozdělením textu na základní a rozšířený, ale rovněž i zřízením úvodní stránky (neexistuje, tuto funkci suplují novinky), která bude disponovat tajemnou aurou (vhodně zvolená barevnost) a chytrým sloganem. Zajímavým rozšířením, ne však nutností, by bylo zařazení nových, ale i už vzniklých úvah, citátů a postřehů z per různých autorů (od ředitele muzea po externí pozorovatele) nad kulturními hodnotami Hornického muzea Příbram popisovanými v druhé kapitole, ale i vztažení těchto hodnot na muzea obecně či na lidstvo jako celek. Tento prvek by byl dalším krokem k budování institucionální image, tedy Vzhledem k tomu, že se muzeum svou propagační strategií orientuje na virtuální prostředí, je s podivem, že nemá facebookový profil. Nejde jen o to, být za každou cenu moderní, ale i o sledování spontánních názorů návštěvníků i mapování základny příznivců (dle počtu uživatelů, kteří profil sledují). Kromě toho skýtá možnost navázat bezprostřední komunikaci se zákazníky, vkládat aktuální fotografie, novinky, zajímavosti a budovat základnu stálých, do muzea se navracejících návštěvníků; to zejména v případě, že by se muzeum inspirovalo naším návrhem na zavedení speciálních programů pro specifické cílové skupiny a v zimním období fungovalo jako centrum společenského života. Sociální sítě však nabízejí nejen tyto základní formy komunikace, ale jsou vhodným prostředím pro sofistikované projekty; inspirací pro Hornické muzeum Příbram by mohl být projekt Českého rozhlasu Znovu 89218, díky němuž skrze příspěvky na Facebooku a Twitteru znovuožívá historie. Propagační letáky jsou stejně jako expozice i internetové stránky zhusta popsány drobným textem, což lze odůvodnit tím, že suplují roli neexistující informativní brožurky. Spojuje je stylová nejednotnost, která pramení z nejednotné vizuální identity, o čemž se šířeji zmíníme hned v následující pasáži.

216

Transformace stránek do podoby, která by mu vyhovovala, by si prý vyžádala investici více než 200 000 Kč. ABUŠINOV, Roman, marketér Hornického muzea Příbram. Rozhovor. Příbram, 6. 3. 2014. 217

viz Virtuální archeologie [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.virtualniarcheologie.cz/

218

Znovu 89. Český rozhlas [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/znovu89/portal/

129

Obr. č. 11: Ukázka z internetových stránek Hornického muzea Příbram: Otevírací doba

Zdroj: Internetové stránky Hornického muzea Příbram219

3.2.2.2 VIZUÁLNÍ STYL A ZNAČKA Primární identita je dána povahou sbírkového fondu, historického objektu a zaměřením a kvalitou programu; v případě Hornického muzea Příbram je tato identita dána především jeho titulem „největší Hornické muzeum v ČR“ a jeho výjimečnými kulturními hodnotami, popsanými v podkapitole 2.2.3. Primární identitu bychom neměli zaměňovat s identitou sekundární (vizuální), která je její schematickou vizualizací. Pro kulturní instituci je však důležité vytvořit si vizuální identitu odlišující ji od konkurentů, což si ne všechny plně uvědomují.

„Při dodržení této zásady je však potřebné a

žádoucí napomáhat jejímu prosazování důslednou koordinací vizuálních a symbolických faktorů.“220Vnějškově je identita muzea spoluvytvářena „kulturou muzea“ a komunikací 219

Otevírací doba. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://www.muzeumpribram.cz/cz/hornicky-skanzen-brezove-hory/navstevni-doba/ 220

KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 228

130

prostřednictvím budovy, avšak klíčovou roli v tomto budování tzv. corporate designu hraje jednotný vizuální styl. K jeho úspěšnému provedení je významným pomocníkem grafický manuál221, který definuje podobu jednotlivých prvků (logo, barvy, fonty aj.) a zásady jejich užití v produktech. Podmínkou pro vznik jednotného vizuálního stylu je jeho konzistentní uplatňování na všech výstupech (včetně takových „drobností“, jako jsou obálky a dopisní papíry). Hornické muzeum Příbram nedisponuje grafickým manuálem a podoba jeho vizuálního stylu tomu odpovídá. Nenalezneme dva materiály, které by používaly stejný font či barevnost. Lze sice vypozorovat snahy o práci s barevnou symbolikou (pro hornický skanzen typicky hornická černozelená barevnost, pro Muzeum zlata Nový Knín žlutá evokující zlato, pro skanzen ve Vysokém Chlumci hnědá jako evokace dřeva), ta je však nedůsledná: co leták, to odlišný formát, papír, barevné i technické provedení; tento příklad s letákem bychom mohli aplikovat na veškerou vizuální kulturu muzea. Obr. č. 12: Ukázky letáků Hornického muzea Příbram

Zdroj: Archiv autorky 221

Na jeho méně náročné, a tudíž méně nákladné podobě se mohou podílet studenti uměleckých škol.

131

Marketér muzea vysvětluje neexistenci jednotného vizuálního stylu nelehkou pozicí způsobenou tematickou i vizuální odlišností poboček, což samo o sobě brání nalézání spojitostí využitelných vizuálních symbolů. Dobrou cestou by mohla být právě symbolika barvy, pokud by byla jednotně uplatňována. V případě drobných propagačních tiskovin by se muzeum mohlo inspirovat (samozřejmě při zachování podmínky jedinečného vizuálního stylu) např. Moravskou galerií, která se rovněž potýká s problémem prezentace několika poboček, a distribuuje vkusné, textem nezahlcené a přitom informačně nosné letáčky/záložky. Obr. č. 13: Přední a zadní strana letáku Moravské galerie

Zdroj: Archiv autorky

132

Dobrou zprávou je, že si je marketér těchto rezerv vědom a jednou z jeho priorit pro budoucí roky je právě inovace vizuálního stylu.222 Problematická je i práce s logem, které by jakožto symbol muzea mělo dávat celému vizuálnímu stylu patřičný rámec. Už jeho samotná podoba vyvolává rozpaky; jako hlavní motiv v něm funguje těžní věž budovy u Ševčinského dolu, který je úvodní zastávkou návštěvníka Hornického skanzenu Březové Hory. Jeho autorem je Jan Čáka, grafik, který je s příbramským regionem i Hornickým muzeem neodvratně spjat. Myšlenka vtisknout reálný symbol muzea do jeho vizuálního symbolu je chvályhodná, avšak současná podoba loga ani způsob jeho užívání nesplňují požadavky na tento typ značky. Logo jakožto symbol spojující racionální a emocionální funkce by mělo být jedinečné, jednoduché, dobře zapamatovatelné, použitelné na materiálech různých velikostí a vyjadřovat činnost organizace. „Představuje konstantu sloužící k jednoznačné identifikaci daného subjektu, má určitou signální funkci a je důležitým prvkem pro všechny komunikační aktivity.“223Je zřejmé, že takto definovaná role loga je výraznější u komerčních firem, které se s jeho pomocí snaží emocionálně utkvět v myslích zákazníků. Proč by se však o totéž neměly snažit i kulturní instituce, když i ony mezi sebou soutěží o pozornost návštěvníků, a to nejen ve smyslu počtu, v jakém za nabídkou přijdou, ale v rovině vztahu, který si k instituci jako celku vytvoří? Logo Hornického muzea Příbram selhává především na rozpoznatelnosti a jednoduchosti; v malé velikosti zcela ztrácí své linie a jeho složitost je nepřátelská vůči širšímu využívání: ač na větší ploše je možná půvabnou kresbou (kterážto vlastnost z ní sama o sobě dobré logo nečiní), v menším provedení či při konverzi barev (jak je tomu u nabízených triček) se stává špatně čitelným, až příliš překombinovaným prvkem. Dalším problémem může být nesjednocení log všech poboček muzea, neboť ty objekty, které neleží v Příbrami, disponují logy odlišnými, které se obracejí ke konkrétnímu prezentovanému místu (s výjimkou Muzea zlata Vysoký Chlumec). Mohou tak nechtěně vyvolávat dojem, že se jedná o samostatná muzea bez vazby na jejich centrálu sídlící v Příbrami. Ani práci s logem nelze nazvat za dobře propagačně zvládnutou, neboť muzeum jej používá jen na některých materiálech a to tak, že se tento symbol, který by měl mít dominantní pozici na publikacích, vstupech, poutačích apod., mnohdy očím zcela ztrácí. V případě, že by si muzeum chtělo v logu ponechat věž Ševčinského dolu, je třeba zauvažovat o zjednodušení celé kresby ve smyslu koncentrace na základní typické linie. Stejný redukční postup 222

ABUŠINOV, Roman, marketér Hornického muzea Příbram. Rozhovor. Příbram, 6. 3. 2014.

223

VYSEKALOVÁ, Jitka a Jiří MIKEŠ. Image a firemní identita. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 49.

133

by měl nastat i v symbolech mimopříbramských poboček; je však třeba mít na paměti, že všechna loga musejí mít nějaký společný prvek. Pokud by se však bylo muzeum schopno této denotativní praxe vzdát a přestoupit ke konotativní symbolice, pak by byla situace opačná: stejná struktura loga a rozdíl definovaný barevností vycházející z jednotného vizuálního stylu. Logo Hornického muzea Příbram se nachází pod textem, stejně jako příklady vynikajících log, které by muzeu mohly posloužit jako inspirace (nikoliv ve smyslu kopírování, ale pro analýzu myšlenkového jádra a jeho vizualizace).

Obr. č. 14: Logo Hornického muzea Příbram

Obr. č. 15: Logo projektu Památky nás baví

Zdroj: Internetové stránky Pro památky224

Zdroj: Internetové stránky projektu Památky nás baví225

Obr. č. 16: Logo Technického muzea v Brně

Zdroj: Internetové stránky Technického muzea v Brně226

224

Hornické muzeum Příbram. Pro památky [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.propamatky.info/cs/katalog-sluzeb/stredocesky-kraj/archeologicke-vyzkumy/hornicke-muzeumpribram/260/ 225

Památky nás baví. Národní památkový ústav [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.pamatkynasbavi.cz/ 226

Technické muzeum v Brně. [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.technicalmuseum.cz/

134

3.2.3 ROZPOČET A FINANCOVÁNÍ Hornickému muzeu Příbram coby příspěvkové organizaci Středočeského kraje naprostá většina příjmů plyne z rozpočtu kraje, jak už jsme zmínili v analýze vnějšího prostředí. Jedná se především o pokrytí provozních nákladů, pro pokrytí investičních nákladů je muzeum nuceno využívat i jiných zdrojů. Přehled projektů, které byly nebo v nejbližších letech budou (jedná se o projekty vymezené na roky 2012-2016) financovány z jiných zdrojů, je k nalezení v níže umístěné tabulce. Tabulka č. 12: Projekty financované z jiných zdrojů

Projekt

Spolupracující subjekt

Zdroj

Částka/forma podpory

Propagace turistické destinace Příbramsko

město Příbram

Evropské fondy (ROP NUTS II Střední Čechy)

nespecifikováno

Dotkni se 20. století: nové metody výuky nejnovějších dějin, interaktivní materiál

Národní muzeum Praha

ministerstvo školství

nespecifikováno

ministerstvo kultury

135 000 Kč

obec Chotilsko, Evropská unie (Evropský zemědělský fond pro podporu venkova)

800 000 Kč

Restaurování historického nábytku (MVS Vysoký Chlumec) Expozice Z historie staré Vltavy (Muzeum Špýchar prostřední Lhota)

-

obec Chotilsko

Stálá výstava Výslechové metody Státní bezpečnosti Grantová agentura ČR 70 000 Kč v 50. letech 20. století (Vojna) Vlivy lidové hmotné kultury na ministerstvo kultury utváření krajiny a sídel středního 1 200 000 Kč (NAKI) Povltaví Výstava a publikace Letecké snímky ubytovacích a pracovních areálů pro nesvobodné Grantová agentura ČR 70 000 Kč pracovní síly při uranových dolech na Příbramsku Zdroj: Vytvořeno autorkou na základě informací z: Zásady směřování Hornického muzea Příbram na období 2012-2016227

Pohled na kompletní finanční plány na období 2012-2016 poskytuje další tabulka. Jedná se sice o plány, reálná situace se od nich však téměř neodlišuje228, proto zprostředkovávají relevantní informace o hospodaření muzea.

227

Zásady směřování Hornického muzea Příbram na období 2012-2016. Hornické muzeum Příbram [online]. s. 33-34 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/strategicky_plan.pdf 228

VELFL, Josef, ředitel Hornického muzea Příbram. Rozhovor. Příbram, 28. 3. 2014.

135

Tabulka č. 13: Finanční plány Hornického muzea na období 2012-2016

v tis. Kč Ukazatel Příjmy celkem

Rozpočet 2012 24 267

2013

2014

2015

2016

24 870

25 500

25 800

26 100

2 832

2 885

3 025

3 200

3 400

21 435

21 850

22 105

22 230

22 400

135

370

370

300

24 267

24 870

25 500

25 800

26 100

11 550

11 750

11 880

12 000

12 120

přepočtený počet zaměstnanců

47,8

48

48,6

49,2

49,6

Investiční výdaje

108

5 170

2 220

7 100

5 500

Investiční příspěvek PO z rozpočtu SK

108

5 170

2 220

7 100

5 500

Tržby za vlastní výkony Neinvestiční příspěvek PO z rozpočtu SK Příspěvky, dotace, granty od jiných subjektů Neinvestiční výdaje celkem z toho: mzdové náklady (bez zák. pojištění)

Zdroj: Zásady směřování Hornického muzea Příbram na období 2012-2016. 229 (upraveno autorkou)

Z tabulky vyplývá, že muzeum se již ve finančních plánech snaží udržet stabilní výši rozpočtu; z toho se dá usuzovat, že nebude nakloněno vyšším finančním výdajům, které by si vyžádaly progresivní inovace produktu či propagační strategie. V této souvislosti je třeba připomenout, že navrhované změny lze uskutečnit v menším měřítku, jinými slovy inovovat pozvolna. V této situaci je však pro muzeum velkou příležitostí získání individuálních dárců, o čemž pojednává následující pasáž.

3.2.3.1 FUNDRAISING V získávání nových zdrojů vedení muzea preferuje spolupráci na bázi reciprocity před nejistými žádostmi o granty, což se projevuje především spoluprací s obcemi, avšak i druhého typu získávání zdrojů využívá. Muzeum se neorientuje na vytváření sponzorských plánů, neboť není nakloněno spojování muzea s komerční sférou, k němuž by docházelo prostřednictvím loga podporující firmy.230 Muzeum se nenachází ve finančních potížích, neboť příspěvek zřizovatele je velkorysý a návštěvnost více než uspokojivá. Přesto je však dobré nastínit možnosti dalšího získávání zdrojů, materiálních i nemateriálních, pro případ, že by tato potřeba vyvstala.

229

Zásady směřování Hornického muzea Příbram na období 2012-2016. Hornické muzeum Příbram [online]. s. 32[cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/strategicky_plan.pdf 230

ABUŠINOV, Roman, marketér Hornického muzea Příbram. Rozhovor. Příbram, 6. 3. 2014.

136

Jak již bylo zmíněno, příležitostí je získání individuálních dárců, a to jak dárců finančních prostředků, tak především „dárců“ vlastního volného času či znalostí a dovedností ve smyslu vzájemně prospěšného partnerství, neboť se v externím prostředí organizace nacházejí schopní lidé, kteří by v případě zajímavé protislužby ze strany muzea mohli významným způsobem obohatit jeho nabídku. Zde hovoříme například o studentech uměleckých oborů, kteří by za zlomek tržní ceny (jejich hlavním ziskem by byla praxe či zvučná položka v životopisu) byli schopni inovovat vizuální styl; mohou to však být i studenti pedagogických škol, kteří by v rámci svých praxí spolupracovali s dětskými návštěvníky aj. Právě získávání „sponzorských darů“ či zvýhodněné nabídky prostřednictvím lidských zdrojů by mohlo být výbornou příležitostí k progresivnějšímu vývoji produktu či jeho propagace a zároveň k budování obrazu otevřené instituce, která dává šanci na uplatnění i externím pracovním silám. Budování image, a to nejen prostřednictvím vizuálního stylu, ale především atraktivními aktivitami (viz inovace produktu), je také příležitostí k získání dárců finančních prostředků. Posilování institucionální image (tedy odpovědi na otázku Kdo jsme?, jejíž vyslovení někdy zaniká za hledáním odpovědi na dotaz Co děláme?) prostřednictvím akcentování konkrétních projevů kulturních hodnot (viz kapitola 2.2) je dobrým začátkem pro získávání příznivců, kteří jsou ochotni přispět i finančními prostředky. Další cestou může být navrhovaná inovace produktu ve směru zavedení či rozvinutí programů pro specifické skupiny, jako jsou školy či senioři; dobře finančně situovaní lidé (či lidé disponují jinými zdroji, které by mohli poskytnout), kteří navíc mají k těmto skupinám vztah (rodiče podpořených dětí; příbuzní seniorů v domovech důchodců), si začnou na příkladu svých blízkých uvědomovat význam instituce: právě v jejich blízkých zapojených do programů muzea uvidí reálný otisk oněch proklamovaných hodnot. Pro získání pozornosti těchto zákazníků, kteří figurují v roli dárců, je důležité vytvořit podmínky v kvalitní prezentaci muzea na webových stránkách i mimo ně a v jasně deklamované misi a vizi.

137

3.3 SWOT ANALÝZA Souhrn nejdůležitějších poznatků z analýz vnějšího a vnitřního prostředí mapuje SWOT analýza, která do vzájemného dialogu pokládá silné a slabé stránky vyplývající z podmínek vnitřního prostředí a příležitosti a hrozby působící na organizaci zvnějšku. Vzhledem k tomu, že jsme se už jednotlivými body dopodrobna zabývali na předchozích stranách, postačí k tomuto souhrnu stručná tabulka. Tabulka č. 14: SWOT analýza

Strenghts – silné stránky -

Weaknesses – slabé stránky

největší hornické muzeum v ČR vazba na konkrétní místo a historii s ním spjatou multioborovost pestrost v prezentaci zážitkový aspekt množství doprovodných akcí zapojení do akcí typu Muzejní noc suvenýry a publikace k zakoupení nízké ceny vstupů odborná činnost muzea: specializovaná pracoviště, spolupráce se zahraničními muzei, publikační a ediční činnost

-

-

Opportunities - příležitosti -

malý prostor k vystavování ne zcela zvládnutá animační činnost chybí odpočinková místa, občerstvení, šatna, značení bezbariérové části expozice v nabídce chybí brožurka o muzeu problematická práce s textem: expozice, web, letáky nejednotný vizuální styl

Threats - hrozby

potenciál pro získání sponzorů a nových příznivců zájem odborné veřejnosti či dobrovolníků zvnějšku akce v blízkosti muzejních budov kulturní události ve městě s nadregionálním významem Geocaching nostalgie po skutečných věcech, minulosti rostoucí průměrný věk obyvatelstva rostoucí zájem veřejnosti o technické památky dostupnost ICT technologií

Zdroj: Zpracováno autorkou

138

-

závislost na příspěvku zřizovatele slábnoucí kupní síla obyvatel ČR celková ekonomická situace v zemi množství alternativních produktů odklon části populace od skutečnosti k virtuálnímu světu nasycení stávajících návštěvníků stálou expozicí

3.4 REDEFINICE MISE A VIZE Po provedení analýz vnějšího a vnitřního prostředí je možno redefinovat misi a vizi, pokud nalezneme nové pobídky, možnosti, příležitosti. V našem případě se nejedná o zásadní reformulace a tím pádem zpochybňování směřování muzea, ale spíše o vytvoření do slov fixovaného rámce současné a budoucí činnosti muzea. POSLÁNÍ/MISE Hornického muzea Příbram je, jak už jsme zmínili, zakotveno v zákoně, a tudíž jej muzeum považuje za nedotknutelný prvek. Vzhledem k této fixaci poslání v určitém dokumentu (a tudíž nemožnost do jeho znění zasahovat) by zde však měla fungovat alternativní formulace, která by splňovala výše řečené teoretické podmínky, jež se dají shrnout takto: Poslání by mělo být jasné, stručné úplné a promyšlené.231 Současné poslání zkoumaného muzea se svým obsahem a rozsahem uchyluje právě ke kritizovanému výčtu činností, jehož nefunkčnost komentuje Ladislav Kesner následujícími slovy: „Zřizovací listiny tak sice splňují formální náležitosti tohoto typu dokumentu, avšak s ohledem na možnosti budoucího vývoje organizací nepředstavují vodítko a základ pro artikulování vize a strategie – striktně vzato taková znění nejsou vůbec formulací poslání.“232 Podpůrnou funkci poslání, které by mělo definovat, poeticky řečeno, cestu, na niž se organizace vydala, a horizont, k němuž se chce pomocí této cesty dobrat, splňuje spíše vize našeho muzea. Její znění jsme již formulovali v podkapitole 2.3, přesto jej však pro přehlednost uvedeme ještě jednou: „Chceme ochraňovat, udržovat a rozvíjet kulturní a přírodní dědictví hornického Příbramska, jedné z nejvýznamnějších lokalit Středočeského kraje v srdci Čech, a to i v mezinárodním kontextu, v duchu uspokojování potřeb člověka.“ 233 Pokud bychom toto znění pozměnili ve smyslu „Ochraňujeme, udržujeme a rozvíjíme kulturní a přírodní dědictví hornického Příbramska“234, pak bychom měli náhle k dispozici velice

231

KAISER, Michael M. Strategické plánování v umění: praktický průvodce. 1. vyd. Praha: Institut umění, 2009, s. 23. 232

KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 275.

233

Zásady směřování Hornického muzea Příbram na období 2012-2016. Hornické muzeum Příbram [online]. s. 4. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/strategicky_plan.pdf 234

Přeformulováno autorkou

139

zvučné motto, s nímž by se mohli ztotožnit zaměstnanci a další osoby pohybující se kolem činnosti muzea, motto, které by vyjadřovalo přítomné i budoucí počínání, a s nímž by bylo možno efektivně pracovat i v marketingové komunikaci. Dále nabízíme ještě jednu možnost takovéhoto motta, která už více cílí na návštěvnickou veřejnost: „Hornické muzeum Příbram je instituce s dlouholetou tradicí, která návštěvníkům zprostředkovává hornickou minulost příbramského regionu se všemi souvislostmi. Jako největší hornické muzeum v České republice nabízí pestrý program a vyváženou formu vzdělání i zábavy pro nejširší veřejnost i erudované zájemce a odborníky. Uchovává doklady o historii Příbramska a předává je dalším generacím.“235 VIZE Hornického muzea Příbram rovněž nefunguje tak, jak by měla: nemá v sobě zakomponován provokující prvek, nejmenuje konkrétní oblasti, v nichž by se muzeum chtělo rozvíjet, a víceméně popisuje obecné zaměření muzea. Nabízíme tudíž následující znění, které již hledí do budoucna a konkretizuje oblasti rozvoje, a zároveň komentuje i současnou situaci, z níž muzeum do budoucnosti vykročí: „Hornické muzeum Příbram chce i nadále udržet své výlučné postavení a kvalitu poskytovaných služeb, a přitom neztratit krok s moderní muzejní praxí, jejímž základem je progresivní práce s návštěvníkem.“236 S touto vizí by se muzeum mohlo ztotožnit v případě využití (pochopitelně v různých podobách, které budou odpovídat jeho finančním i prostorovým možnostem) alespoň některých z doporučení pro inovaci produktu a komunikace s vnějším světem. Nové formulace znění poslání (či v našem případě spíše formulace motta) a vize nejsou samoúčelné, nejedná se o pouhou hru se slovy; pregnantně vymezené formulace pomáhají ukotvit konkrétní představu o současné situaci i výhledu do budoucna a stávají se tak odrazovým můstkem pro tvorbu celkové strategie. Kromě toho může být znění poslání a vize důležitým signálem pro všechny subjekty v bezprostředním okolí muzea: zaměstnance, zákazníky a případné donátory.237

235

Znění vytvořeno autorkou

236

Znění vytvořeno autorkou

237

Proč je důležité, aby firma měla poslání. In: BusinessVize [online]. [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/planovani/proc-je-dulezite-aby-firma-mela-poslani

140

3.5 MOŽNÉ CÍLE PRO NÁSLEDUJÍCÍ OBDOBÍ Návrhy vyslovené v průběhu práce sumarizujeme do tabulky; tyto návrhy mají podobu strategických a konkrétních cílů. Tabulka č. 15: Navržené strategické a konkrétní cíle

STRATEGICKÝ CÍL Zlepšení přístupu pro návštěvníky Rozšířit nabídku finančně nenáročnou cestou Inovace nadzemních expozic

Inovace podzemní expozice Progresivní práce s dětským návštěvníkem

Zatraktivnit prohlídkový okruh C Zatraktivnit doplňkovou nabídku Zvýšit komfort pro návštěvníky Pracovat na institucionální image

KONKRÉTNÍ CÍL Výraznější propagace doprovodných akcí; doprovodné akce přesunout i za hranice samotné budovy Pozměnit otevírací dobu: vyslání signálu, že návštěvník je vítán Nová trasa: procházky po Březových Horách Využití prvků hry Geocaching Zmenšit objem textu v expozici Doplňkové informace zpřístupnit pomocí QR kódů Vylepšit čitelnost textu na vitrínách Selekce předmětů či prostorová expanze Výměna nevzhledných figurín: decentní forma Autentické zvuky v části expozice Navázání vztahu se školami/školou - systematická spolupráce Vytvořit kvalitní edukační materiály či využít nově vytvořené aktivní knížky (viz text) Práce i s individuálním návštěvníkem - materiály k zapůjčení či k prodeji Zprovoznění parního stroje (cíl definovaný muzeem) Vytvořit v něm zázemí pro speciální programy, pro edukační centrum: funkční modely strojů, dílna apod. Zatraktivnit produkty určené k prodeji Vybudovat důstojnější vstup do instituce: prosvětlení a modernizace prostoru Vybudovat zastřešené odpočinkové místo Zrušit povinnost nazouvat si v expozici pantofle Zavedení jednotného vizuálního stylu Vytvoření motta či sloganu Zdůrazňovat kulturní hodnoty muzea Inovace webové stránky Živá komunikace s návštěvníky (např. založením sociální sítě či jiné platformy) Spolupráce s externími zájemci (nutno najít patřičné kanály pro jejich oslovení)

Zdroj: Zpracováno autorkou

141

Závěr „Příběh“ diplomové práce postupoval po vertikálně vytyčené linii, kterou se jako červená nit táhnou témata horizontální: kulturní život města, cestovní ruch a identita instituce. Úvodní vhled do prostředí města dopomohl ke zmapování šíře volnočasového vyžití pro místní obyvatele i turisty, k rozpoznání místní konkurence i možných komplementů. Následnou snahou bylo vyjádření charakteru muzea, tedy postihnutí „ducha“ skrytého v „těle“ (tedy v obecných informacích a tvrdých datech). Co nejvýstižnější pojednání skutečného významu zkoumaného muzea pro návštěvníka i kulturní život města si žádalo oprostit se od vypočítávání expozičních celků, sbírek a podsbírek, publikovaných studií a od pokládání rovnítka mezi úspěch a návštěvnost. Odpověď na otázku Jaké Hornické muzeum Příbram je? jsme se pokusili zprostředkovat skrze vyjevení jeho kulturních hodnot, které, pokud budou muzeem veřejnosti správně komunikovány, mohou být oním pomyslným klíčem ke skutečnému úspěchu, neměřenému pouze počtem vstupů do muzea. Strategie správné komunikace těchto hodnot je obsažena v doporučeních, která vzešla z analýz vnějšího a vnitřního prostředí. Konkretizace těchto doporučení ve formulovaných cílech by mohla dobře posloužit muzeu jakožto jeden z podkladů pro tvorbu strategického plánu na následující období, pokud se ztotožní s naším názorem, že u muzejní prezentace záleží nejen na „co“, ale stejnou měrou i na „jak“. Důležitým počinem je však provedení důkladného kvalitativního průzkumu veřejného mínění; takový průzkum by byl logickým pokračováním tohoto pojednání, avšak období, v němž vznikala tato práce, nebylo nakloněno získání reprezentativního vzorku návštěvníků, jak už bylo zmíněno i v textu práce. Předložený text reaguje na množství drobných nedostatků, ale ve skutečnosti je tu jeden hlavní: muzeum se snaží uspokojit „všechny najednou“, a právě z této pro všechny zúčastněné (včetně muzea samotného) nevýhodné strategie, dané neexistencí segmentace trhu, plyne velká část problémů a neuvědomění si nevyužitého potenciálu.

142

Resumé Hornické muzeum Příbram je největším hornickým muzeem v České republice. Jeho centrem je Hornický skanzen Březové Hory, další čtyři pobočky se nacházejí mimo město; všechny tyto pobočky, ač je každá specificky tematicky zaměřená, spojuje hornická minulost. Muzeum se pro své historické, vědecké, estetické i emocionální hodnoty a nabídku, která propojuje možnost poučení se zážitkem, řadí do první dvacítky nejnavštěvovanějších muzeí v zemi. V současnosti vykazuje návštěvnost trend mírného poklesu. Chod muzea určuje především právní forma příspěvkové organizace a charakter památkového komplexu; to však nejsou jediné vlivy, které na něj působí. Hrozbu pro muzeum může představovat klesající kupní síla obyvatel a celková ekonomická situace v zemi, stejně jako odvrat části populace od skutečnosti k virtuálnímu světu. Nemalá hrozba může spočívat i v konkurenci, a to nejen ze strany srovnatelných organizací, mezi něž počítáme například Landek Park, ale i ze strany substitutů a alternativních služeb. Příležitostí je pro pojednávané muzeum především rostoucí zájem o technické památky. Příznivým faktorem pro další rozvoj je i rostoucí dostupnost ICT technologií, jejichž citlivým zakomponováním do expozice by bylo možné prohloubit návštěvníkův zážitek a rozvíjet jeho přemýšlení. Hornické muzeum Příbram si na domácím i mezinárodním poli vydobylo pověst špičkového badatelského pracoviště; stále se však nachází ve fázi hledání cest k návštěvníkům, a to v oblasti nabízených služeb, otevírání se veřejnosti či efektivní marketingové komunikace. Prvním problémem jsou nadzemní expozice: příliš rozsáhlé nebo nečitelné texty v expozicích a velké množství vystavených exponátů nelze v čase vymezeném průvodcem obsáhnout. Nevyužitý potenciál vidíme v edukačních programech pro školy a nelichotivý je i fakt, že muzeum rezignuje na individuální práci s dětským návštěvníkem. Na nevalné úrovni je návštěvnické zázemí a negativně lze vnímat i neexistenci jednotného vizuálního stylu muzea. Konkrétní návrhy na změny, formulované prostřednictvím strategických cílů specifikuje závěrečná část práce.

143

Summary Mining Museum Příbram is the largest mining museum in the Czech Republic. Main technical sites and expositions of the museum are located in the city district Březové Hory, another four expositions are located outside the city Příbram; all these branches with specific themes are linked through their connection to the mining of ores in the past. Mining Museum Příbram ranks among the twenty most visited museums in the Czech Republic. Main reasons for this achievement are its historical, scientific, aesthetic, emotional values and interesting guided tours which are created to offer educational parts connected with exhilarating experience. At present time there is a trend of a slight decrease in numbers of visitors. Functioning of the museum is mainly determined by its legal form of state-funded organization and by its nature of the historical site. However, there are many other influences. The threat for the museum can pose decreasing purchasing power of inhabitants and the country's overall economic situation. Another threat is in abuse of the virtual world and technologies by contemporary people. A considerable threat may consist in the competition; there are many comparable organizations, for example Landek Park. There is also a serious amount of substitutes and alternative services. Main opportunity for the museum is the growing interest in technical sights. Another positive factor for expansion is the growing availability of ICT technologies. It is possible to enlarge visitors experience and to develop their thinking with a sensitive incorporation of those modern technologies. Mining Museum Příbram gained reputation of a top explorational workplace. However, it is still in the phase of finding ways to possible visitors, specifically in the area of services that are offered, in the approach to the public or in the effective marketing communication. The first problem is in the educational expositions on the ground: texts in the exhibitions are too long and in some cases hard to read. It is hard to manage to see everything during the guided tour because of a large number of exhibits. There is underused potential in the possibility to create educational programs for schools. The fact that the museum doesn’t use methods for individual work with children is unflattering. Another problem is in the absence of an uniform visual style of the museum and in poor level of facilities available for visitors. Specific proposals for possible changes are formulated through strategic objectives that are specified in the final part of the diploma thesis.

144

Резюме Горный музей Пршибрам является самым крупным горнодобывающим музеем в Чешской Республике . Основные технические сайты и экспозиции музея расположены в городской округ Бржезовые Горы , еще четыре филиала расположены за пределами города ; все эти ветви, хотя каждый специально тематически занят, соединяет добычи прошлое . Горный музей Пршибрам входит в двадцатку самых посещаемых музеев в Чехии. Основные причины этого достижения являются его исторические , научные, эстетические , эмоциональные ценности и интересные экскурсии , которые комбинируют

и

. Функционирование

музея

в

основном

определяется

его

правовой

форме

государственного финансируемые организации и по своей природе исторического сайта . Тем не менее, есть много других влияний. Угроза для музея может представлять снижения покупательной способности жителей и общую экономическую ситуацию в стране . Другая находится в злоупотребления виртуальным миром и технологий современных людей . Значительная угроза может состоять в

; Есть много сопоставимых организаций,

например Ландек парк . Существует также серьезная сумма заменителей и альтернативных услуг.

Главная

возможность

для

музея

растущий

интерес

к

техническим

достопримечательностей. Еще одним положительным фактором для расширения является растущая доступность ИКТ технологий . Можно увеличить опыт посетителей и развивать мышление с чувствительной учет таких современных технологий . Горный музей Пршибрам приобрел репутацию топ исследовательскго рабочего места. Тем не менее, он по-прежнему в стадии поиска путей увлечению посетителей в сфере услуг , в подходе к общественности или в эффективной маркетинговой коммуникации. Первая проблема заключается в образовательных экспозициях на земле: тексты в выставках долгие и в некоторых случаях их трудно читать. Трудно удавалось посмотреть все во время экскурсии изза большого количества экспонатов. музей не использует методы для индивидуальной работы с детьми. Еще одной проблемой является визуальный стил музея и плохoй уровэнь базы для посетителей. Конкретные предложения по возможным изменениям сформулированы на основе стратегических целей , которые указаны в заключительной части дипломной работы .

145

Zdroje Prameny ABUŠINOV, Roman, marketér Hornického muzea Příbram. Rozhovor. Příbram, 6. 3. 2014. FISCHEROVÁ, Jana, muzejní pedagožka Hornického muzea Příbram. Rozhovor. Příbram, 6. 3. 2014. VELFL, Josef, ředitel Hornického muzea Příbram. Rozhovor. Příbram, 28. 3. 2014. VELFL, Josef, Hana KABÍČKOVÁ, Lubomír PROCHÁZKA, Václav TRANTINA a Antonín ŠVEC. Strategický plán rozvoje Hornického muzea Příbram 2005–2008. 132 s. Zásady směřování Hornického muzea Příbram na období 2012-2016. Hornické muzeum Příbram [online]. 38 s. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.muzeumpribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/strategicky_plan.pdf Zpráva o činnosti Hornického muzea Příbram za rok 2013. Hornické muzeum Příbram [online]. s. 20 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/userfiles/dalsi/pdf/13zprava.pdf

Literatura BACHMANN, Pavel. Management neziskové organizace. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2011, 280 s. ISBN 978-807-4351-303. BLAŽEK, Ladislav. Management: organizování, rozhodování, ovlivňování. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 191 s. ISBN 978-80-247-3275-6. COOPER, John a Peter LANE. Marketingové plánování: praktická příručka manažera. Vyd. 1. Praha: Grada, 1999, 230 s. ISBN 80-7169-641-2. ČÁKA, Jan. Březové Hory. Příbram: Okresní muzeum, 1979, ([18] s., [10] l.). ČÁKA, Jan. Příbramský rok. Vyd. 1. Příbram: Knihkupectví Mária Olšanská, 2004, 85 s. ISBN 80902362-7-8. ČÁKA, Jan. Zmizelá Příbram starou Flexaretou. Vyd. 1. Příbram: Knihkupectví Mária Olšanská, 2002, 78 s. ISBN 80-902362-6-x. DOLÁK, Jan. Buď vítán, přítěži. In : Muzea a návštěvníci, aneb, Jsou návštěvníci v muzeích vítaní či na obtíž?: sborník příspěvků muzeologického semináře : (18.-19. května 1995 Hodonín). Hodonín: Masarykovo muzeum, 1996, s. 47-50 146

DOLÁK, Jan. Expozice jako prostředek muzejní komunikace. In Muzeum a změna III./ The Museum and Change III. 1. vyd. Praha : Asociace muzeí a galerií České republiky, 2010, s. 59-67, 9 s. ISBN 97880-86611-34-1 FOLTÝN, Dušan. Prameny paměti: sedm kapitol o kulturně historickém dědictví pro potřeby výchovné praxe. 1. vyd. V Praze: Katedra dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK, 2008, 303 s. ISBN 978-80-7290-352-8. FRAGNER, Benjamin cit. dle HÁJEK, Tomáš. Zánik a vznik památkových péčí: filozofie památkové péče. 1. vyd. Praha: Epocha, 2005. ISBN 80-86328-71-6 HÁJEK, Tomáš. Zánik a vznik památkových péčí: filozofie památkové péče. 1. vyd. Praha: Epocha, 2005, 197 s. ISBN 80-86328-71-6 HOLMAN, Pavel. Udivený návštěvník aneb muzejní výstava. Muzea a návštěvníci, aneb, Je výstava zábava či otrava?: [sborník příspěvků muzeologického semináře (16.-17. května 1996 Hodonín). Hodonín: Masarykovo muzeum, 1997, s. 1-3 HOLMAN, Pavel. Vítej, návštěvníku. In : Muzea a návštěvníci, aneb, Jsou návštěvníci v muzeích vítaní či na obtíž?: sborník příspěvků muzeologického semináře : (18.-19. května 1995 Hodonín). Hodonín: Masarykovo muzeum, 1996, s. 3-6 JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění: [art marketing v praxi]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 284 s. ISBN 978-80-247-2724-0. JURAČKOVÁ, Simona. Co je úspěch? Otázka volby kritérií při hodnocení výstav. In: Bulletin Moravské galerie v Brně. č. 66. Brno: Moravská galerie, 2010. s. 40-51. ISSN 0231-5793. KAISER, Michael M. Strategické plánování v umění: praktický průvodce. 1. vyd. Praha: Institut umění, 2009, 146 s. ISBN 978-807-0082-362. KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1104-4. KESNER, Ladislav. Muzeum umění v digitální době: vnímání obrazů a prožitek umění v soudobé společnosti. Vyd. 1. Praha: Argo, 2000, 259 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-7035-155-1. KOTALÍK, Jiří. Význam hodnot a hodnocení v památkové péči (teze). In: Péče o architektonické dědictví: sborník prací : vybrané kapitoly k tématu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2008. s. 28 SCHMELZOVÁ, Radka. Průmyslové dědictví a jeho perspektivy. In: FOLTÝN, Dušan. Prameny paměti: sedm kapitol o kulturně historickém dědictví pro potřeby výchovné praxe. 1. vyd. V Praze: Katedra dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK, 2008, s. 273-293. ISBN 978-80-7290-352-8. VELFL, Josef. Památky Příbrami v obrazech: The sights of Příbram in pictures = Die Denkmäler der Stadt Příbram in Bildern. 1. vyd. Příbram: Město Příbram, 2008, 203 s. ISBN 978-80-254-0974-9. VELFL, Josef. Příbram v průběhu staletí. 1. vyd. Příbram: Městský úřad, 2003, 166 s. ISBN 80-2391174-0.

147

VELFL, Josef a Václav TRANTINA. Hornické muzeum Příbram. Vyd. 1. Plzeň: Fraus, c2004, [16] s. ISBN 80-7238-334-5. VOJTOVÁ, Lea. Ochrana a regenerace kulturních hodnot v území: distanční studijní opora. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006, 206 s. ISBN 80-210-4165-x. VOSTROVSKÝ, Václav a Jaromír ŠTŮSEK. Strategické plánování neziskových organizací v podmínkách znalostní společnosti. Praha: Agnes, 2008, 141 s. ISBN 978-80- 903696-5-8. VYSEKALOVÁ, Jitka a Jiří MIKEŠ. Image a firemní identita. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 190 s. ISBN 97880-247-2790-5. WITTMANN, Maxmilián. Urbánní prostředí v souvislostech: utváření udržitelného města a jeho přírodní zázemí v souvisejících tématech. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2012, 107 s. ISBN 978-80-7204-802-1. ZEMÁNKOVÁ, Helena. Tvořit ve vytvořeném: nové funkční využívání uvolněných objektů. Vyd. 1. Brno: Vysoké učení technické, 2003, 157 s. ISBN 80-214-2365-x.

Elektronické zdroje a) Webové stránky Hornického muzea příbram

Areál A "Ševčinský důl". Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/hornicky-skanzen-brezove-hory/prohlidkove-arealy/areal-asevcinsky-dul/ Areál B "Důl Anna". Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/hornicky-skanzen-brezove-hory/prohlidkove-arealy/areal-b-dulanna/ Areál C "Důl Vojtěch". Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/hornicky-skanzen-brezove-hory/prohlidkove-arealy/areal-c-dulvojtech/ Muzeum Špýchar Prostřední Lhota: Z historie. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/muzeum-spychar-prostredni-lhota/z-historie/ Muzeum zlata Nový Knín: Z historie. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/muzeum-zlata-novy-knin/z-historie/ Organizační uspořádání. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/muzeum/kontakty/organizacni-usporadani/ Otevírací doba. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/hornicky-skanzen-brezove-hory/navstevni-doba/ 148

Památník Vojna Lešetice: Návštěvní doba. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/pamatnik-vojna-lesetice/navstevni-doba/

Památník Vojna Lešetice: Prohlídkové trasy. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/pamatnik-vojna-lesetice/prohlidkove-trasy/ Památník Vojna Lešetice: Z historie. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/pamatnik-vojna-lesetice/z-historie/ Program kulturních akcí v roce 2014. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/akce/detail/program-kulturnich-akci-v-roce-2014/347/ Skanzen Vysoký Chlumec: Prohlídkové trasy. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/skanzen-vysoky-chlumec/prohlidkove-trasy/ Skanzen Vysoký Chlumec: Z historie. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.muzeum-pribram.cz/cz/skanzen-vysoky-chlumec/z-historie/ Vstupné. Hornické muzeum Příbram [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://www.muzeumpribram.cz/cz/hornicky-skanzen-brezove-hory/vstupne/

b) Jiné elektronické zdroje

Bude to velké, kulové, z mnoha tun betonu a také čínské žuly. Příbramsko [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.pribramsko.eu/detail02.php?ID=4209 Ceník. Landek Park [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://www.landekpark.cz/57/cs/node/2830 ČÍRTEK, Pavel. NEBEZPEČÍ Z HLUBIN. Mining.cz [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.mining.cz/TEXTY/Hrozba.htm Domácnosti pod lupou: Kdo má hlavní slovo? Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/1e01747a199f30f4c1256bd50038ab23/ca93d989aea6bdd3c12579cf 0020ab36/$FILE/silc033012_analyza.pdf HODRMENT, Jaroslav. Jsou odvaly uranových šachet ekologickou zátěží? Příbramsko [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.pribramsko.eu/detail02.php?ID=3262 Informační materiály ke stažení. Landek Park [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné z http://www.landekpark.cz/57/cs/node/3135 JURAČKOVÁ, Simona a Eva ŠLESINGEROVÁ. Objekt: muzeum. Předmět: člověk. Zrození muzea a člověk jako předmět svého vlastního zájmu. In: Ateliér environment / FaVU VUT Brno [online]. [cit.

149

2014-05-08]. Dostupné z: http://environment.ffa.vutbr.cz/sites/default/files/akce/soubory/muzeum_a_clovek.pd Kde se vzala a k čemu je PEST analýza. BusinessVize [online]. [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-je-pest-analyza KLINKHAMMER, Daniel a Harald REITERER. Blended muzeum (integrované muzeum) - zintenzivnění prožitků návštěvníků prostřednictvím interakčního a informačního designu. In: Centrum pro prezentaci kulturního dědictví [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.emuzeum.cz/admin/files/131016-01a-nemcina_preklad-2.pdf Kovohutě Příbram [online]. [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.kovopb.cz/ Kulkal [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://kulkal.cz/ Kultura v regionálním pohledu. Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/25003AC479/$File/a-331711a.pdf Ministerstvo kultury ČR. Státní kulturní politika České republiky 2009 – 2014. [online ] 2009 [2014-0502]. s. 9. Dostupné z http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf. Míra registrované nezaměstnanosti v České republice podle krajů. Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-05-02]. Dostupné z :http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0507.pdf Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel ČR starších 15 let dle výsledků sčítání lidu. Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0103.pdf O kině. Kino Příbram [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.kinopribram.eu/o-kine Obyvatelstvo 15-leté a starší podle nejvyššího ukončeného vzdělání v obcích okresu. Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=OB026_OK.1&&kapitola_id=85 Oddělení. Knihovna Jana Drdy Příbram [online]. [cit. 2012-02-11]. Dostupné z: http://www.kjd.pb.cz/oddeleni Organizátoři. Hornická Příbram ve vědě a technice [online]. [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.hpvt.cz/cz/organizatori Otevírací doba. Landek Park [online]. [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://www.landekpark.cz/57/cs/node/2829 Partnerská města. Město Příbram [online]. 2013-09-30 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.pribram.eu/mesto-pribram/mezinarodni-vztahy/partnerska-mesta.html Počet obyvatel v obcích k 1.1.2014. Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-05-02]. Aktualizováno dne 30. 4. 2014. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/BC00298FFF/$File/1300721403.pdf Proč je důležité, aby firma měla poslání. In: BusinessVize [online]. [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/planovani/proc-je-dulezite-aby-firma-mela-poslani 150

Průvodce Svatou horou. Svatá hora [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://svatahora.cz/cz/32/pruvodce-po-svate-hore RAABOVÁ, Tereza. Multiplikační efekty kulturních odvětví v České republice. Culturenet [online]. 2010, 36 s. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.culturenet.cz/res/data/013/001466.pdf ŠÍLOVÁ, Hana a Vladimíra LINDNEROVÁ. NIPOS. Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2012: I. Kulturní dědictví [online]. Praha, 2013. 42 s. [cit. 2014-05-13]. ISBN 978-80-7068-272-2. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wpcontent/uploads/2013/05/Statistika_kultury_2012_I.KULTURNI_DEDICTVI_web.pdf TUČEK, Jan. Příjezdový cestovní ruch v roce 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. [cit. 201405-14]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/172dfa32-deeb-4183-aea02188ec53a4a3/Prijezdovy-cestovi-ruch-CR-za-rok-2013.pdf Univerzita třetího věku v Příbrami [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/akademietretihovekuvpribrami/home/ Virtuální archeologie [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.virtualniarcheologie.cz/ VELEBIL, Dalibor a Václav VANĚK. Přehled vybraných českých stříbrných revírů a problematika jejich rud. In: Staré hutnictví stříbra [online]. 2007 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.velebil.net/clanky/hutnictvi-stribra/#reviry Vývoj ekonomiky České republiky v 1.- 3. čtvrtletí 2013. Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-0507]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/430030B820/$File/110913q3a01.pdf Zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Portál veřejné správy [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=250~2F2000&rpp=15#seznam Znovu 89. Český rozhlas [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/znovu89/portal/

c) Klasifikační práce CHARVÁT, Jan. Hornická Příbram: aktivní knížka [online]. [cit. 2014-05-14]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Alice Stuchlíková. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/341932/pedf_m_b1/ MAUEROVÁ, Veronika. Srovnání vybraných českých hornických muzeí z hlediska jejich prezentace na veřejnosti [online]. 2013 [cit. 2014-05-14]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Pavel Holman. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/211568/ff_m/. MORAVCOVÁ, Stanislava. Kultura ve městě Příbram: Památky, události, instituce, financování. [online]. Brno, 2012 [cit. 2014-05-12]. Seminární práce. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1456/podzim2012/MPV_EKKU/ode/ekku_seminarni_prace.pdf. 151

d) Zdroje obrázků Photoextract [online]. 2005-2012 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: http://www.photoextract.com/cs/foto/61572.html Design portál: Magazín o designu a grafice [online]. 2007 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: http://www.designportal.cz/nazory-komentare/michal-cihlar-zoo-praha-souboj.html Hornické muzeum Příbram. Pro památky [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.propamatky.info/cs/katalog-sluzeb/stredocesky-kraj/archeologicke-vyzkumy/hornickemuzeum-pribram/260/ Památky nás baví. Národní památkový ústav [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.pamatkynasbavi.cz/ Technické muzeum v Brně. [online]. [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://www.technicalmuseum.cz/

152