Využití areálu kostela a fary v Kondraci pro účely cestovního ruchu Farní muzeum Kondrac
Studie Mgr. Vladimír Rišlink Mgr. Jindřich Záhorka Mgr. Klára Zubíková 2008
Obsah 1. Úvod
1
2. Historický přehled
4
2.1 Přehled dějin obce Kondrac a okolí
4
2.2 Přehled dějin kostela a fary v Kondraci
10
2.2.1 Kostel sv. Bartoloměje
10
2.2.2 Fara
16
3. Současné využití památek obce Kondrac v regionálním kontextu
20
4. Návrh na využití areálu kostela sv. Bartoloměje a bývalé fary v Kondraci pro účely cestovního ruchu
31
4.1 Areál kostela sv. Bartoloměje
31
4.1.1 Kostel sv. Bartoloměje se hřbitovem
33
4.1.2 Márnice
35
4.2 Areál fary
37
4.2.1 Obytná budova
39
4.2.2 Hospodářský dvůr
51
4.2.3 Předzahrádka
52
4.2.4 Zahrada
60
4.3 Propagace areálu kostela a fary
69
5. Závěrečná doporučení
71
6. Seznam literatury a pramenů
73
2
1. Úvod Důvody vzniku studie a její východiska Obec Kondrac leží ve Středočeském kraji a skládá se ze tří sídelních jednotek (Kondrac, Dub, Krasovice). Dohromady zahrnuje 189 popisných čísel a 465 stálých obyvatel. Leží v nadmořské výšce 416 m n. m. na rozloze 1278,88 ha. Je součástí mikroregionu Svazek obcí Blaník, který spojuje celkem deset obcí. Kondrac leží na okraji Chráněné krajinné oblasti Blaník, zřízené v roce 1981. Dominantním vrcholem celého kraje je hora Blaník. Kraj byl kolonizován především díky vzniku kláštera v Louňovicích pod Blaníkem. Ten měl vliv na vznik několika románských kostelů v okolí včetně Kondrace. Toto období bylo pro
území
Podblanicka
rozhodující
pro
utváření
sídelní
struktury
i uměleckohistorického bohatství. Po husitských válkách to bylo baroko, které znovu utvářelo krajinu a doplňovalo ji stavbami kostelů a kapliček, včetně úprav hradů na zámky. Za všechny příklady jmenujme Loretu u Vlašimi a poutní místo Hrádek. Od poloviny 18. století také patřila většina území Podblanicka včetně Kondrace knížecímu rodu Auersperků sídlícímu ve Vlašimi. Devatenácté století přineslo rozvoj dopravy a s ním i stěhování a dojíždění za prací do měst, především do Vlašimi, kde vzniká hlavní zaměstnavatel v regionu - továrna Sellier & Bellot. V době národního obrození se kraj pod mýtizovaným Blaníkem dostal do podvědomí Čechů, a poutě na horu vlastně
3
podnítily počátky turismu podpořené i výstavbou rozhledny. Druhá polovina 20. století a období reálného socialismu postihlo negativně především města Vlašim a Benešov, která byla znetvořena výstavbou výškových panelových domů. Ve vesnicích zanikaly cenné památky lidového stavitelství, stagnoval počet obyvatel a přibývalo chatařů a chalupářů. Od konce 90. let 20. století se začal kraj Podblanicka přirozeně profilovat jako turistická destinace především pro širší okolí Prahy i vzhledem k blízkosti dálnice D1. Bylo zde realizováno několik projektů na podporu turistického ruchu využívající symboliky legendárního Blaníku. Projekty jsou řízeny především z Vlašimi, kde mají sídlo aktivní organizace, především Český svaz ochránců přírody a občanské sdružení Podblanickem. Důležitým mezníkem pro Kondrac byla realizace projektu „Po stopách blanických rytířů“, zaměřeného na přestavbu staré budovy obecního úřadu na turistickou ubytovnu a vyznačení cyklotras a naučných stezek, které jsou zaměřeny především na prezentaci regionálních přírodních a historických památek. Přestože byly v Kondraci v uplynulých letech úspěšně položeny základy pro rozvoj cestovního ruchu, dosud není dostatečně využit potenciál zdejšího kulturního dědictví. Obec si dodnes uchovala původní raně středověkou urbanistickou strukturu, dotvořenou v 19. století. Její dominantou je cenný románský, goticky přestavěný kostel sv. Bartoloměje, který je od 3. 5. 1958 evidován v Ústředním seznamu kulturních památek (č. rejst. 46083/2-75).
4
Dalšími kulturními památkami v obci jsou špýchary usedlostí čp. 12 a čp. 23 (č. rejst. ÚSKP 101041, prohlášeno 14. 5. 2004, a č. rejst. ÚSKP 35427/23941, prohlášeno 3. 5. 1958), náležející k posledním zachovalým ukázkám původní lidové architektury na Podblanicku. Kritéria hodnotného památkového objektu rovněž splňuje areál bývalé fary, jehož majitelem je Římskokatolická farnost Vlašim, a v současnosti byl získán Obcí Kondrac do dlouhodobého pronájmu. Využití tohoto objektu pro účely cestovního ruchu je stěžejním námětem následující studie. Kromě vlastních farních budov a pozemků zahrnuje též otázku využití bývalé márnice v sousedním areálu kostela sv. Bartoloměje.
5
4. Návrh na využití areálu kostela sv. Bartoloměje a bývalé fary v Kondraci pro účely cestovního ruchu 4.1 Areál kostela sv. Bartoloměje Kostel sv. Bartoloměje v Kondraci náleží k nejvýznamnějším středověkým architektonickým památkám na území středních Čech. Kostelní areál, stojící ve výrazné poloze uprostřed návsi, se skládá z vlastní chrámové stavby, hřbitova s márnicí, ohradní zdi s brankami a sochy sv. Jana Nepomuckého, stojící před západním vchodem. Původní románský kostel byl založen na přelomu 12. a 13. století, ve druhé polovině 14. století byl rozšířen v gotickém slohu. V průběhu 17. a 18. století byl areál barokně upraven. Jeho dnešní podoba je výsledkem opravy po požáru kostela v roce 1918 a nepříliš kvalitní rekonstrukce ze 70. – 80. let 20. století. Areál je majetkem Římskokatolické farnosti Vlašim.
6
Kondrac – letecký snímek
1 2 3 4 5 6
Kostel sv. Bartoloměje Márnice Obytná budova fary Hospodářský dvůr Předzahrádka Zahrada
7
4.1.1 Kostel sv. Bartoloměje se hřbitovem Kostel je hodnotnou ukázkou venkovské sakrální architektury z období raného a vrcholného středověku. Jeho jádro tvoří románská loď z doby kolem roku 1200, k níž se připojuje vrcholně gotický presbytář a sakristie z druhé poloviny 14. století. Do dnešní podoby byl kostel přestavěn po požáru v roce 1918, kdy byly z větší části odstraněny stopy barokních úprav ze 17. a 18. století. V interiéru jsou od první poloviny 20. století odhaleny části pozdně románských nástěnných maleb, hodnotné barokní vnitřní zařízení (hlavní oltář a kazatelna) převážně
pochází ze zbořeného kostela sv. Jana Křtitele
v Dolních Kralovicích, odkud bylo do Kondrace přeneseno v roce 1979. Současný stav kostela sv. Bartoloměje je do značné míry ovlivněn úpravami ze 70. - 80. let 20. století. V této době byl exteriér stavby opatřen novou omítkou a vyměněny architektonické články věží. V prostoru dnes již nepoužívaného hřbitova, který kostel obklopuje, se zachovalo několik historicky hodnotných náhrobních křížů z počátku 20. století. Vzhledem ke snaze o dosažení dostupné míry autenticity historické památky by bylo vhodné co nejdříve provést odborný stavebně historický průzkum, který kostel podrobně zdokumentuje a doporučují následné kroky, vedoucí k jeho celkové rehabilitaci. Jednalo by se zejména o doporučení vhodné metody rekonstrukce vnějšího pláště budovy, zmírňující následky nekvalitně provedené opravy ze 70. – 80. let 20. století, celkové odkrytí a restaurování
8
interiérových
nástěnných
maleb
a
středověké
polychromie
v lodi
a v presbytáři. V návaznosti na plánovanou realizaci projektu znovupostavení kostela sv. Jana Křtitele z Dolních Kralovic v areálu Muzea lidových staveb v Kouřimi by měla být zvážena možnost navrácení kralovického mobiliáře do „původní“ stavby, a rekonstrukce někdejšího zařízení kondrackého kostela, jehož prvky jsou dnes porůznu rozptýleny v interiéru. Navrhovaná opatření je však vzhledem k jejich náročnosti nutné zahrnout do samostatného projektu nové rekonstrukce a interiérové úpravy kostela. V rámci připravovaného projektu revitalizace sousedního areálu fary a využití márnice
bude
řešena
pouze
otázka
zpřístupnění
interiéru
kostela
návštěvníkům v rámci prezentace pro účely cestovního ruchu. Po dohodě s Římskokatolickou farností Vlašim bude zpřístupnění zajištěno stanovením pravidelné otevírací doby (včetně koordinace dozoru apod.), či alespoň bude návštěvníkům
umožněno
nahlédnutí
vstupními
dveřmi,
opatřenými
bezpečnostní mříží. Informace o historii a stavebním vývoji kostela budou v dostatečné míře prezentovány v expozici, umístěné v sousedním objektu bývalé márnice.
9
4.1.2 Márnice Jednoduchý objekt márnice je zakomponován do jižní ohradní zdi hřbitova. Byl postaven pravděpodobně v první polovině 18. století v souvislosti s barokními úpravami kostela v roce 1735. Na konci 19. století byla márnice přestavěna do přibližně dnešní podoby, a na jejím jižním průčelí směrem do návsi byly umístěny sluneční hodiny. Historický ráz stavby do značné míry znehodnotila oprava v 80. letech 20. století, kdy došlo ke zjednodušení původního architektonického členění fasády a necitlivé výměně oken a dveří. Od poloviny 20. století márnice neplní svůj původní účel, a je utilitárně využívána jako sklad. V rámci projektu dojde k celkové rekonstrukci objektu, přičemž budou v maximální zachovány veškeré původní konstrukce a hodnotné detaily. Na průčelí bude v plné míře obnoveno historické architektonické členění a budou osazeny repliky původních oken a dveří. Interiér márnice, přístupný od severu z prostoru hřbitova, je rozdělen do dvou nestejně velkých prostor. Větší východní místnost zřejmě původně sloužila k uložení těl zemřelých před pohřbem, menší místnost západní oproti tomu byla využívána jako provozní zázemí k úschově hrobnického náčiní, potřeb k ohledávání a úpravě nebožtíků a výpravě pohřbů. Ve větší východní místnosti bude zřízena MUZEJNÍ EXPOZICE O DĚJINÁCH OBCE KONDRAC A KOSTELA SV. BARTOLOMĚJE. Její umístění do
10
nevyužitého objektu márnice není náhodné, neboť vyjadřuje symbolický význam kostelního areálu se hřbitovem jako středobodu života mnoha generací obyvatel vesnice ve smyslu „od kolébky ke hrobu“. Instalace bude pomocí textových a obrazových panelů popisovat dějiny tohoto místa od středověku do 20. století s důrazem na téma proměn životního stylu zdejších obyvatel a staletý architektonický a urbanistický vývoj obce. Zdůrazněno bude téma architektonického vývoje kostela sv. Bartoloměje jako nejvýznamnější památky v Kondraci. Atraktivitu expozice zvýší interaktivní model podoby vesnice
a
jejího
bezprostředního
okolí
v první
polovině
19.
století,
zrekonstruovaný dle císařského otisku Stabilního katastru z roku 1841. Stavební vývoj kostela sv. Bartoloměje bude přiblížen třemi rekonstrukčními modely, přibližujícími románskou, gotickou a barokní podobu této památky. V expozici
budou
rovněž
vystaveny
fragmenty
původních
středověkých
architektonických článků, sejmutých při rekonstrukci kostela v 80. letech 20. století. V menší západní místnosti bude v kontextu s původním účelem stavby zřízena MUZEJNÍ EXPOZICE O DĚJINÁCH A TRADICI POHŘBÍVÁNÍ V ČESKÉM VENKOVSKÉM
PROSTŘEDÍ
od
středověku
do
současnosti.
Instalace,
využívající textové a obrazové panely s menším množstvím trojrozměrných exponátů, bude přibližovat jak liturgický rámec pohřbívání, tak lidové zvyky a pověry vážící se k tomuto tématu.
11
4.2 Areál fary Rozlehlý areál fary uzavírá jihovýchodní část kondracké návsi naproti východnímu průčelí kostela sv. Bartoloměje. Skládá se z bývalé obytné budovy, hospodářského dvora, zahrady a předzahrádky. Její existence je písemnými prameny nepřímo doložena již od poloviny 14. století. Původní středověká podoba areálu ani jeho umístění v zástavbě obce nejsou známy. V souvislosti s obnovou zdejší katolické farnosti po třicetileté válce byl kolem roku 1684 nový komplex farních budov postaven na dnešním místě. Ze zachovalých písemných pramenů vyplývá, že v 17. století byla všechna farní stavení
částečně
roubená.
Současná
dispozice
zděné
obytné
budovy
a hospodářského dvora typově odpovídá teprve josefinským farám z konce 18. století. Dnešní podobu areálu vtiskly úpravy ve stylu romantického historismu z doby kolem roku 1889. Od 70. let 20. století nebyla fara trvale obývána duchovními a zůstávala bez trvalejšího využití. Areál je majetkem Římskokatolické farnosti Vlašim a byl Obcí Kondrac získán do dlouhodobého pronájmu.
12
13
4.2.1 Obytná budova Přízemní obytná budova obdélného půdorysu tvoří západní okraj areálu fary. Opatřena je sedlovou střechou s valbovým ukončením na severní straně. Jižní průčelí
vrcholí
architektonické
dekorativním členění
bylo
štítem v detailu
v neogotických zjednodušeno
formách, při
jehož
rekonstrukcích
v polovině 20. století. V té době zároveň došlo k výměně oken. V rámci projektu dojde k celkové rekonstrukci budovy, přičemž budou v maximální zachovány veškeré původní konstrukce a hodnotné detaily. Na průčelí bude v plné míře rehabilitováno historické architektonické členění. Interiér budovy je v zásadě uspořádán do dvojtraktové dispozice, odpovídající konci 18. století. Původní účel jednotlivých místností lze odvodit dle provozních požadavků malých venkovských far, které se v minulosti řídily podle pevně daných zvyklostí a předpisů. Uprostřed východního traktu leží vstupní síň (1.1) se schodištěm na půdu a záchodem. Z ní byla přístupná většina ostatních místností v domě. Největší z těchto prostor je bývalý farní sál (1.4), umístěný ve střední třetině západního traktu. V minulosti byl přístupný také samostatným (dnes zazděným) vchodem v západním průčelí budovy, který přes předzahrádku umožňoval přímý východ ke kostelu. V sále se v intaktní podobě zachovala hodnotná biedermeierová kachlová kamna z poloviny 19. století.
14
V jižní části budovy se nachází dvojice menších místností, z nichž jihovýchodní (1.2) sloužila od konce 19. století jako kuchyně. Toto využití dodnes připomíná kachlový sporák z první třetiny 20. století. Původně místnost bývala téměř o třetinu své dnešní rozlohy menší, a byla nejspíše využívána jako pokoj kaplana. Sousední místnost v jihozápadním nároží (1.3) oproti tomu nepochybně sloužila jako soukromý pokoj (ložnice) faráře. Ze vstupní síně je dále přístupná větší místnost uprostřed západního traktu (1.5), kde se původně nacházela farní kancelář. Od konce 19. století, poté, co došlo k přemístění kuchyně do místnosti v jihovýchodním nároží (1.2), byla používána jako pokoj kaplana. Podobně jako v sousedním farním sále se zde zachovala biedermeirová kachlová kamna z poloviny 19. století. Na severní straně na vstupní síň navazuje klenutý prostor původní kuchyně (1.7 a 1.10), který prostupuje celou šíří budovy, a zřejmě je nejlépe zachovalým pozůstatkem původní barokní stavby z druhé poloviny 17. století. U jeho jižní stěny se v intaktní podobě zachovalo těleso chlebové pece (1.6). Na konci 19. století byla z kuchyně na východní straně vydělena samostatná síňka (1.10), z níž bylo možné pec obsluhovat. Větší západní část místnosti (1.7) pak druhotně zřejmě sloužila jako nepřímo vytápěná komora, současně plnící funkci ložnice pro farní hospodyni.
15
Severní díl domu vyplňuje původně nečleněný prostor spižní komory, který byl později rozdělen na dvě nestejně velké části (1.8 a 1.9). Schodiště u jeho východní stěny umožňuje přístup do sklepa, který v návaznosti na funkci komory sloužil jako lednice k uložení potravin. Půda farní budovy byla zřejmě využívána jako sýpka a moučnice, ve vzdálenější minulosti zde snad mohlo být i místo ke spaní pro pomocnou ženskou čeleď. Ve všech místnostech přízemí se zachovaly historické dlažby a podlahy z fošen, většina výplní dveří pochází z konce 19. století. Vnitřní křídla vchodových dveří, stejně tak jako dveře mezi původní kuchyní a spižní komorou (1.9 a 1.10) jsou ještě barokními truhlářskými pracemi z konce 18. století. Mimořádně pozoruhodným detailem je druhotně použitý horní závěs dveří ze vstupní síně (1.1) ke schodišti na půdu, pocházející ještě z druhé poloviny 17. století. Lze předpokládat, že v některých místnostech se pod pozdějšími vápennými nátěry zachovaly dekorativní nástěnné malby z 19. století. V rámci projektu bude v interiéru obytné budovy zřízeno FARNÍ MUZEUM KONDRAC,
obsahující
expozici
o
životním
stylu
venkovského
duchovenstva na přelomu 19. a 20. století v kontextu s tehdejším provozem farního úřadu
a farní domácnosti s jejím hospodářským zázemím.
16
Formou volné rekonstrukce bude provedena instalace většiny interiérů s důrazem na jejich plnou funkčnost a možnou využitelnost pro příležitostnou demonstraci dobových domácích prací – vaření, pečení chleba, stloukání másla, předení, draní peří apod. V expozici budou formou proměnlivé instalace v kontextu s historickou liturgickou praxí duchovenstva připomenuty také cyklicky se opakující tradice církevního roku s příslušnou výzdobu interiérů v souvislosti s některými regionálními lidovými zvyky atd. V této podobě bude muzejní expozice na území České republiky zcela ojedinělá. V části interiéru budovy bude zřízena interaktivní návštěvnická dílna pro výrobu vybraných místních produktů, které zároveň budou plnit funkci osobitých upomínkových předmětů. Konkrétně se bude jednat o ruční výrobu svíček z včelího vosku a tisk dřevorytů se sakrální tématikou, pojednaných na ručním
papíru
jako
repliky
„svatých
obrázků“
a
kramářských
tisků
z 18. a 19. století. 2
17
18
Přehled využití jednotlivých interiérů obytné budovy fary v návaznosti na okolní prostory: Dvorek před vstupem do obytné budovy Před vstupem do obytné budovy bude umístěn úvodní textový panel, který bude návštěvníky seznamovat s dějinami fary, jejími základními funkcemi, dispozicí areálu a hospodářským zázemím. Instalované interiéry: Vstupní síň (místnost 1.1) Interiérová instalace bude stylizována do doby na přelomu 19. a 20. století, kdy místnost kromě hlavního komunikačního prostoru v domě sloužila jako čekárna pro návštěvníky farního úřadu. Bude obnoven světlý nátěr stěn, restaurovány dveře, vyčištěna a lokálně opravena historická dlažba. Místnost bude vybavena odpovídajícím sedacím nábytkem, dobovými věšáky na oděvy,
závěsným
krucifixem
s lampičkou
na
věčné
světlo, obrazy
a svítidly. Dojde k celkové rehabilitaci intaktně zachovalé záchodové komůrky v síle zdiva. V části vstupní síně bude umístěn pult k prodeji vstupenek, tiskovin a drobných upomínkových předmětů. Mobilní textový panel bude pojednávat o dispozici vlastní obytné budovy fary a historické funkci jednotlivých prostor.
19
Farní kancelář (místnost 1.5) Přestože uvedená místnost sloužila od konce 19. století jako pokoj kaplana, bude interiérová instalace stylizovaná do její původní funkce – kanceláře farního úřadu. V rámci rekonstrukce dojde k obnově prkenné podlahy a bude obnoven světlý nátěr stěn s rekonstrukcí jednoduché šablonové výmalby (případně provedený jako rekonstrukce původního stavu). Cenná kachlová kamna budou opravena a uvedena do funkčního stavu. Místnost bude vybavena kancelářským nábytkem z počátku 20. století – svítidly, psacím stolem, regály, skříní na spisy, obrazy, menším závěsným krucifixem, židlemi a případně drobnější sedací soupravou. Mobilní textový panel bude pojednávat o fukci farního úřadu, jeho provozu a historické agendě. Farní sál (místnost 1.4) Interiérová instalace farního sálu, sloužícího v minulosti k reprezentativním účelům farnosti – slavnostním shromážděním, pořádání hostin a přijímání významných návštěv, bude stylizována do doby na přelomu 19. a 20. století. V rámci rekonstrukce může být obnoven přímý vchod do sálu ze západní strany, který v minulosti umožňoval další přístup do předzahrádky a ke kostelu. Rekonstruovaný vchod bude případně vybaven prosklennými dveřmi s okenicemi. Dojde k obnově prkenné podlahy a stěny budou pokryty
20
tapetami (případně bude podle nalezených zbytků rekonstruována dekorativní výmalba stěn). Cenná kachlová kamna budou opravena a uvedena do funkčního stavu. Místnost bude vybavena reprezentativním nábytkem z konce 19. a z počátku 20. století – velkým jídelním stolem se židlemi, příborníkem, skleníkem a skříňkou pod umyvadlo, pohovkou s křesly, menším stolkem, křišťálovým lustrem a kobercem. Na stěně bude zavěšen velký krucifix, rozměrnější obrazy se sakrální tématikou, portréty arcibiskupa a světského patrona z knížecího rodu Auersperků. Mobilní textový panel bude pojednávat o svátečním životě farnosti v průběhu liturgického roku, vikariátních a biskupských vizitacích apod. Pokoj faráře (místnost 1.3) Interiérová
instalace
pokoje
bude stylizována
do
podoby
na
přelomu
19. a 20. století. V rámci rekonstrukce dojde ke zrestaurování dveří, bude obnovena prkenná podlaha a doplněna funkční dobová litinová kamna. Stěny budou
pokryty
tapetami
(případně
bude
podle
nalezených
zbytků
rekonstruována dekorativní výmalba stěn). Pokoj bude vybaven nábytkem z přelomu 19. a 20. století – postelí s nočním stolkem, psacím stolem a židlemi, komodou nebo truhlou, šatní skříní,
21
policemi na knihy, svítidly, stolkem pod umyvadlo, zrcadlem, klekátkem se závěsným krucifixem a obrazy P. Marie a vybraného svatého patrona. Mobilní textový panel bude pojednávat o osobním životě katolických kněží na venkově,
jejich
společenském
postavení
a
společenském
a
kulturním
přehledu. Kuchyně (místnost 1.2) Interiérová instalace bude stylizována do podoby z první čtvrtiny 20. století. V rámci rekonstrukce bude obnovena prkenná podlaha a dle potřeby opraven a zprovozněn zachovalý kachlový sporák. Stěny budou dle nalezených zbytků výmalby opatřeny světlým nátěrem. Kuchyně bude zařízena nábytkem z konce 19. a z první čtvrtiny 20. století – jídelním stolem se židlemi a lavicí, příborníkem, příruční spižní skříňkou, policí na nádobí, stolkem pod umyvadlo, menším závěsným krucifixem a svítidly. Mobilní
textový
panel
bude
pojednávat
o
chodu
farní
domácnosti,
povinnostech hospodyně a čeledi, dobovém stravování, domácích pracích apod. Všechny instalované interiéry budou kromě základního zařízení doplněny drobnostmi, umožňujícími co nejplastičtější představu o životním stylu obyvatel fary (dobové nádobí a náčiní, vybrané kusy oblečení, dekorativní
22
textilie, knihy, tiskoviny apod.) V květináčích na okenních parapetech budou pěstovány vybrané druhy pokojových rostlin, typických pro dané období a sociální prostředí – např. myrta obecná (Myrtus communis), rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis), pelargónie páskatá (Pelargonium zonale), pelargónie vonná (Pelargonium odoratissimum), mučenka (Passiflora), fuchsie (Fuchsia) aj., z nichž některé mohou svým symbolickým a bylinářským významem rozvíjet a doplňovat ideovou koncepci předzahrádky a bylinářské zahrady. Kromě textových panelů s trvalou informační funkcí budou v interiérech příležitostně umísťovány doplňkové mobilní panely se vztahem k jednotlivým obdobím a svátkům v liturgickém roce a s nimi souvisejícími lidovými zvyky. Těmto
příležitostem
bude rovněž
dle
potřeby
cyklicky
přizpůsobována
interiérová instalace. Konkrétně se bude jednat o tato témata: •
Advent a svátek sv. Mikuláše*)
•
Vánoce a svátek Zjevení Páně (svátek sv. Tří králů) *)
•
Masopust a Hromnice*)
•
Popeleční středa a doba postní*)
•
svátek sv. Řehoře*)
•
Velikonoce
•
svátek sv. Filipa a Jakuba
23
•
slavnost Seslání Ducha svatého (Letnice)
•
slavnost Nejsvětější Trojice
•
slavnost Těla a Krve Páně („Boží Tělo“)
•
svátek sv. Jana Křtitele
•
poutní slavnosti
•
svátek sv. Vavřince
•
svátek Nanebevzetí P. Marie
•
svátek sv. Bartoloměje a posvícení
•
svátky sv. Václava a sv. Archanděla Michaela
•
svátek Všech svatých a Dušičky*)
•
svátek sv. Martina*)
*) Jedná se o svátky mimo běžnou turistickou sezonu (listopad – březen), kdy je předpokládáno pouze příležitostné zpřístupnění expozice v rámci kulturních programů v obci.
Interaktivní návštěvnická dílna: Bývalá stará kuchyně s předsíní a chlebovou pecí (místnosti 1.6, 1.7 a 1.10) Místnosti budou využívány jako interaktivní návštěvnická dílna, vybavená zařízením na ruční výrobu svíček ze včelího vosku a tisk replik „svatých obrázků“ a kramářských tisků. Typy výrobků budou ve své základní formě vycházet z historické liturgické tradice. Náměty tisků budou obsahovat širokou škálu vyobrazení, umožňující například výběr námětu dle svatých patronů 24
jednotlivých návštěvníků či přímluvců v konkrétní životní situaci. Chlebová pec bude v rámci příležitostných doprovodných programů sloužit k demonstraci tradičního pečení chleba a obřadního pečiva. V rámci rekonstrukce bude obnovena prkenná podlaha v obou místnostech, zrestaurovány dveře, opravena a zprovozněna chlebová pec, stěny budou opatřeny světlým vápenným nátěrem. Předsíň bude vybavena tradičním náčiním k pečení chleba (díže s kopistem, ošatky, pohrabáče, chlebová lopata apod.) Předsíň bude doplněna mobilním textovým panelem, který bude pojednávat o původním účelu místností a přilehlých prostor bývalých spižních komor. Připomenuta též bude tradice domácího pečení chleba.
Provozní zázemí: Bývalé spižní komory (místnosti 1.8 a 1.9) V bývalých spižních komorách bude zřízeno technické a provozní zázemí objektu
s toaletou
pro
návštěvníky.
Rekonstrukce
bude
provedena
s maximálním ohledem na veškeré hodnotné historické konstrukce a detaily, které budou zachovány a zrestaurovány.
25
4.2.2 Hospodářský dvůr Objekty hospodářského dvora uzavírají areál fary z jižní a jihovýchodní strany. Jsou
tvořeny
dlouhým
objektem
zděných
chlévů
obdélného
půdorysu
a poloroubenou stodolou, přiléhající k nim v pravém úhlu. Objekt chlévů kryje sedlová
střecha
s dekorativně
pojednaným
západním
štítem,
který
ve
zjednodušené formě opakoval protilehlý jižní štít obytné budovy. Postaven byl pravděpodobně na přelomu 18. a 19. století na místě starší roubené stavby, na konci 19. století byl částečně přestavěn. V interiéru se zachovalo tradiční členění na stáj pro koně, seník s čeledníkem a chlévy pro hovězí a vepřový dobytek. Poloroubená stodola je poměrně zajímavou stavbou s archaickými rysy, jejíž počátky sahají pravděpodobně do sklonku 18. století. V rámci projektu dojde k celkové rekonstrukci budov hospodářského dvora, přičemž budou v maximální zachovány veškeré původní konstrukce a hodnotné detaily. Současně s obnovou dvora bude rehabilitována původní podoba vjezdu z návsi, který bude opatřen rekonstrukcí nezachovalých dřevěných vrat. Objekt chlévů bude sloužit jako provozní zázemí areálu fary. V jeho části budou ustájeny ovce, k jejichž pastvě bude využívána přilehlá zahrada. Tímto způsobem dojde alespoň k částečné obnově původní funkce dvora. Stodola je dlouhodobě pronajata jinému subjektu, a její využití není do projektu zahrnuto.
26
4.2.3 Předzahrádka Předzahrádka obklopuje obytnou budovu fary z jižní a západní strany. V dodnes zachovalém rozsahu a situaci je doložena již na císařském otisku stabilního katastru z roku 1841. V současnosti je opatřena jednoduchým laťovým plotem s nízkou podezdívkou, který svým charakterem v zásadě odpovídá historickým předlohám. V rámci určitých korekcích stávajícího oplocení mohou být v jeho západním úseku znovu zřízena dvoukřídlá vrátka, která z fary umožňovala přímý přístup ke kostelu. Na jižním a západním průčelí budovy bude osazena jednoduchá laťová treláž, sloužící jako opora pro pěstování pnoucích rostlin. Výsadba předzahrádky bude pojednána jako volná rekonstrukce historické skladby okrasných rostlin, charakteristické pro venkovské prostředí středních Čech v průběhu 19. století. Výběr rostlin bude proveden s ohledem na jejich symbolický význam v ikonografickém i folklórním smyslu. Vzhledem k povaze církevního objektu bude zdůrazněno především jejich sepjetí s biblickou, christologickou a mariánskou tradicí. Převážná většina rostlin bude vybrána s ohledem k místním klimatickým podmínkám, přičemž budou preferovány pokud možno staré odrůdy, jejichž pěstování je doloženo od raného novověku do konce 19. století. Výsadba bude doplněna tabulkami s edukativními popisy, obsahujícími kromě obecné botanické charakteristiky zejména odkazy na
27
symbolický význam a případné využití jednotlivých rostlin v lidovém léčitelství apod.
28
4.2.4 Zahrada Rozlehlá farní zahrada, která tvoří severovýchodní část areálu, navazuje od východu
na
vlastní
budovu
fary
a
od
jihu
je
ohraničena
bývalým
hospodářským dvorem. Nedílnou součástí komplexu fary je nejpozději od 17.
století,
její
počátky
však
s největší
pravděpodobností
sahají
do
středověku. V minulosti plnila především užitkovou funkci, sloužila k pěstování ovocných stromů a rovněž jako kuchyňská zahrada k pěstování zeleniny a bylin. V zadní části zahrady, vyplněné průběžně udržovanou travnatou plochou, se dnes nachází několik polokmenů ovocných stromů, vesměs napadených škůdci a chorobami. V rámci obnovy areálu dojde k celkové rekonstrukci zahrady a její výsadby. Severní a východní hranice pozemku bude obehnána rekonstruovanou vysokou zdí, na jižní straně bude zahrada od hospodářského dvora oddělena nízkým laťovým či plaňkovým plotem. Nízkým oplocením téhož typu bude rovněž vyčleněn prostor bezprostředně před vchodem do budovy fary. Plocha zahrady bude dle potřeby různým způsobem členěna do menších celků podle jejich plánované funkce. V podstatné části zahrady dojde k rekonstrukci ovocného sadu. Stávající ovocné stromy, které zdaleka neodpovídají charakteru daného místa, budou odstraněny. Nová výsadba bude tvořena starými odrůdami ovocných stromů,
29
jejichž pěstování je doloženo na území regionu, či odpovídá místním klimatickým podmínkám. V blízkosti obytné budovy fary bude vyčleněna bylinná zahrádka, pojednaná jako rekonstrukce historických zahradních úprav tohoto typu. Na ní budou volně navazovat dvě meditační místa pro návštěvníky, Veškerá
ztvárněná
výsadba
jako
bude
rekonstrukce
doplněna
historických
tabulkami
besídek
s edukativními
z loubí. popisy,
obsahujícími kromě obecné botanické charakteristiky zejména odkazy na hospodářský význam rostlin, jejich využití v lidovém léčitelství, případně jejich symbolický význam v náboženském kontextu. V blízkosti bylinářské části zahrady bude zřízen včelín, zatravněná plocha sadu bude využívána k pastvě ovcí. Chov zvířat v areálu bude kromě jeho praktického hospodářského významu zároveň podchycen ze symbolického hlediska v celkové ideové kompozici. Jak včely, tak ovce mají řadu hlubokých významů v rámci křesťanské symboliky a ikonografie.
30
OVOCNÝ SAD Sad bude pojednán jako rekonstrukce historické užitkové zahrady s ovocnými stromy a travnatou plochou. V rámci možností budou po odborném sanačním zásahu zachovány některé ze zachovalých dřevin. Výsadba, která bude složena výhradně ze starých odrůd ovocných a užitkových dřevin, by měla být pojednána ve stylu obvyklém pro středověké a raně novověké venkovské zahrady – tj. stromy nejsou seskupovány do řad, ale vysazovány ve volnějších shlucích či nepravidelném sponu. Vymezená část sadu bude využívána k pastvě
ovcí.
Na
vhodně
zvoleném
stanovišti
bude
zřízeno
jedno
z meditačních míst pro návštěvníky, které bude pojednáno jako loubí z tvarovaných dřevin (např. lip nebo habrů). Výsadba bude doplněna tabulkami s edukativními popisy. BYLINÁŘSKÁ ZAHRADA Vyhrazená část sadu v blízkosti obytné budovy fary bude pojednána jako rekonstrukce formálně koncipované bylinářské zahrady. Výsadby tohoto typu jsou na farních zahradách doloženy již v raném novověku, přičemž se kromě užitkového
významu
rostlin
rovnocenně
zdůrazňoval
i
jejich
význam
symbolický a edukativní. (Návštěva zahrady s výkladem kněze byla například v období
renesance
a
baroka
obvyklou
součástí
výuky
náboženství.)
Symbolický význam zahrady bude zdůrazněn její formální úpravou s nízkými
31
bordurami ze stříhaného zimostrázu (Buxus sempervirens), které budou vytvářet labyrint, vyjadřující složitou cestu lidské duše k Bohu. Významovým těžištěm úpravy bude meditační místo v podobě besídky porostlé pnoucí dřevinou s vonnými květy – např. zimolezem (Lonicera caprifolium), lidově zvaným „Růže z Jericha“. Úprava bylinářské zahrady do podoby labyrintu zvýší atraktivitu této části areálu zejména pro dětské návštěvníky. Výsadba bude doplněna tabulkami s edukativními popisy.
32
4.3 Propagace areálu kostela a fary Za nedílnou součást projektu prezentace uvedených památek je třeba považovat zhotovení komplexního plánu jejich propagace na úrovni strategie public relations (PR). Tato aktivita umožní zajistit udržitelnost celkového záměru společně s dostatečnou úrovní atraktivity pro co nejširší spektrum návštěvníků. Cílem je vybudování ucelené destinace cestovního ruchu, jejíž struktura
bude
splňovat
standardní
nároky
na
komunikaci
s cílovými
skupinami a médii. Důležitou složkou je též schopnost sledování informačních zdrojů v oblasti cestovního ruchu. Kromě prezentace projektu v médiích apod. bude připravena ucelená řada tiskovin a dalších doprovodných materiálů (publikace o dějinách obce Kondrac a zdejšího kostela a fary, průvodce, informační letáky a brožury, pracovní listy pro děti, pohlednice aj.). Dále budou zhotoveny a uvedeny do provozu speciální webové stránky, sloužící propagaci kostelního areálu a farního muzea. Všechny tyto materiály budou zhotoveny na nejvyšší profesionální úrovni – a to jak kvalitou zpracovaného textu, tak způsobem grafického provedení s jednotným vizuálním stylem. Podle průběžně aktualizovaného a prezentovaného programu budou v objektech a jejich bezprostředním okolí provozovány doprovodné kulturní
33
akce (koncerty v kostele, historické trhy na návsi před farou, botanické přednášky a animační programy na farní zahradě aj.), přičemž kostel a fara budou soustavně prezentovány i v rámci akcí celostátního a nadnárodního významu (Dny památek, Dny evropského dědictví – EHD European Heritage Days).
34
