Souhrnná teritoriální informace Kuba

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Kuba

Souhrnná teritoriální informace Kuba Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Havaně ke dni 17.02.2012

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/58

© Zastupitelský úřad Havana (Kuba)


Kuba

1. Základní informace o teritoriu Kuba je největším ostrovem karibské oblasti, který leží 145 km jižně od Floridského poloostrova. Kuba se nachází uprostřed zóny, která často trpí hurikány a tropickými bouřemi. V roce 2008 zasáhly Kubu tři po sobě jdoucí hurikány, z jejichž ničivých následků se Kuba vzpamatovává dodnes. Nebezpečí hurikánů hrozí v období měsíců květen až listopad.

1.1. Oficiální název státu •

República de Cuba – zkratka: CU

•

Kubánská republika

1.2. Rozloha 2

Celkem 109 886 km (hlavní ostrov 105 00, ostrov Isla de Juventud 2 000 a ostatní ostrovy 3 000), z toho: •

obdělávaná zemědělská půda: 29 %

•

louky a pastviny: 23 %

•

lesy: 17 %

•

ostatní: 31 %

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Celkem 11 209 566 (k 2010), z toho: •

muži 5 609 882

•

ženy 5 629 684

Hustota osídlení celkem 102,01 osob/km

2

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 5,158 mil.

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení •

Průměrný přírůstek/úbytek – 0,3 na 1000 obyv.

•

Poměr pohlaví - 999 mužů na 1000 žen

•

Průměrná hrubá porodnost – 11,6 na 1000 obyv.

•

Narození celkem – 130 294

•

Průměrný věk obyvatelstva – 37,3 let

•

Průměrná délka života – 77,97 let

•

Průměrná hrubá úmrtnost - 8,1 na 1000 obyv.

2/58



Kuba

1.5. Národnostní složení Na Kubě existuje pouze kubánská národnost. Někteří občané mají dvojí národnost po rodičích, podle toho, odkud se na Kubu přistěhovali. Tato druhá národnost však slouží pouze pro usnadnění cestování do původní vlasti rodičů. Nikde jinde se na Kubě neuvádí. •

mulati: 51 %

•

běloši: 37 %

•

černoši: 11 %

•

asiati: 1 %

1.6. Náboženské složení •

ateisté

•

katolíci

•

africká náboženství

•

judaismus

Oficiální údaje nejsou publikována. Před nástupem Fidela Castra k moci se k římskokatolické církvi hlásilo 85 % obyvatel.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky •

španělština

Ostatní nejčastěji používané jazyky – angličtina v obchodním styku, pro styk s turisty také francouzština, italština a němčina.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Kuba je členěna na 15 provincií (jedna z nich je hlavní město) a zvláštní okrsek Isla de la Juventud: Camagüey, Ciego de Avila, Cienfuegos, Granma, Guantánamo, Holguín, město Ciudad de La Habana, provincie La Habana, Las Tunas, Matanzas, Pinar del Río, Sancti Spíritus, Santiago de Cuba, Villa Clara, Artemisa, zvláštní okrsek Isla de la Juventud Země se dále člení na 169 okresů (municipios). Hlavní město: •

Ciudad de La Habana (Havana) - 2 156 351 obyvatel

Další velká města: Santiago de Cuba – 1 044 773. obyvatel (provincie) Holguín - 1 036 314 obyvatel (provincie) Camagüey - 783 448. obyvatel (provincie) Z celkového počtu obyvatel žije 76 % ve městech.

3/58



Kuba

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn V zemi platí dvě oficiální měny: •

Kubánské peso – Peso Cubano Nacional (CUP) / 100 centavos (nacionales)

•

Konvertibilní peso – Peso Cubano Convertible (CUC) / 100 centavos (convertibles)

• Peso convertible CUC – hlavní užívaná měna; aktuální kurz je 1 EUR = 1,26 CUC (únor 2011); • Peso nacional CUP – pro peso nacional paltí dvojí směnny kurz, ve státních směnárnách je kurs:1 CUC = 24 CUP, státní podniky používají kurz 1 CUC = 1 CUP. • Euro EUR – používání této měny je zavedeno v izolovaných turistických centrech. Většina obchodů prodává zboží za CUC. V obchodech za CUP se dostanou přídělové potraviny a v omezené míře také technické výrobky kubánské produkce. Za CUP je také zelenina a ovoce na tržišti. Některé restaurace a bary fungují v CUP nebo obou měnách. Výměna USD za CUC je účtována s 10 % srážkou za použití embargované měny. Při bezhotovostním styku není tento poplatek účtován. Pro mezinárodní bankovní styk nesmí Kuba vzhledem k americkému obchodnímu embargu používat USD.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Státní svátky: •

1. leden – Výročí revoluce v roce 1959, hlavní státní svátek.

•

1. květen – Svátek práce.

•

25.–27. červenec – Den národního povstání (útok na kasárna Moncada dne 26. 7. 1953).

•

10. říjen – Začátek bojů za nezávislost, osvobození otroků roku 1867 (Grito de Yara).

•

25. prosinec – Vánoce – vyhlášeny volným dnem od roku 1998.

Pracovní doba: ministerstva a podniky: •

Po-Pá 8:00 – 16:30 polední přestávka 30 – 60 min,

obchody: •

Po – So: 10:00 - 17:00 až 18:00

benzínové stanice Cupet, Oro Negro fungují 24 hodin denně

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Pro obchodní jednání s kubánskými partnery je důležité uvědomit si, že Kuba je socialistickou ekonomikou, kde je spousta činností řízených z centra a to také často vyžaduje schvalování i překvapivých detailů. Při nákupu ze zahraničí musí kubánská firma předložit Centrální bance (Banco Central de Cuba) žádost o převod deviz, kterou musí doložit kontraktem a fakturou na dovážené zboží. Centrální banka tuto žádost posoudí a předá Ministerstvu ekonomiky a plánování Kuby. To rozhodne, zda je požadovaný dovoz potřebný pro národní hospodářství a zda tedy firmě smění její převoditelná pesa na devizy nebo ne. Při obchodních jednáních je kubánská strana často vázána předpisy, na jaké obchodní podmínky může přistoupit. To znamená, že není zcela v moci obchodního partnera rozhodnout všechny detaily smlouvy. Občas se ale také stává, že se na tuto okolnost kubánská strana záměrně odvolává, aby

4/58



Kuba

pro urychlení jednání přinutila protistranu k ústupkům. Při sjednávání platebních podmínek kontraktu je dobré vyžadovat kvalitní zajištění platby.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Nemocnice Cira García v Havaně je určena pro cizince. Ošetření je placené, přičemž za první orientační návštěvu lékaře se obvykle platí kolem 25 CUC. Také další ceny jsou vysoké. Zdravotní pojištění pro cestu na Kubu je povinné. Ve větších turistických střediscích (např. Varadero) jsou obdobné nemocnice pro zahraniční turisty.

Spojení: Nemocnice “Clínica Central Cira García” Calle 20, No. 4101 Esquina a Ave. 41, Miramar, La Habana tel: 204 28121 - 14 Clínica Internacional Varadero tel: 045/66 72 26 První pomoc 55-1185,55-1584,55-1585 Kardiovaskulární ambulance 40-5093, 40-5094

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Víza, režim vstupu, přihlašovací povinnost: Turistická víza: občané ČR, držitelé všech druhů pasů, potřebují pro vstup na Kubu vízum. Pokud se jedná o turistický pobyt, uděluje vízum na počkání konzulární oddělení ZÚ Kuby v Praze (Sibiřské nám. č 1., Praha 6) ve formě turistické karty, která stojí 750,- Kč. Tato karta může být vyřízena i v rámci turistického pobytu prostřednictvím cestovní kanceláře. Rovněž v mnoha zemích je možno získat turistická víza na Kubu na letišti před odletem na Kubu. Turistická karta opravňuje k pobytu na území Kuby po dobu 30 dnů a může být prodloužena na Kubě na cizinecké policii o dalších 30 dnů za poplatek 25 CUC. Víza pro novináře: platí zákaz výkonu činnosti bez akreditace. Novináři musí obdržet pracovní vízum, poté se musí akreditovat ve Středisku mezinárodního tisku v Havaně (CPI - Centro de Prensa Internacional, musí předložit průkazku, nahlásit místo pobytu, cena 60 CUC). Získání víza trvá často velmi dlouho (i půl roku a více) a kubánské úřady sledují zahraniční tisk a registrují novináře hanlivě píšící o Kubě. Novináři, jejichž „forma nahlížení na kubánskou situaci není ta, která by vyhovovala kubánské vládě“, nemusí povolení obdržet či jim nemusí být prodlouženo. Novináři během prvního půl roku musí žádat o nové povolení každý měsíc.

Doklady potřebné pro vstup občanů ČR na Kubu: Cestovní doklad : platný cestovní pas (doba platnosti minimálně do opuštění Kuby); turistovi zůstává druhá polovina turistické karty (víza), která se odevzdává při odletu. Při odletu ze země musí každý cestující povinně zaplatit letištní poplatek (25 CUC za osobu).

5/58



Kuba

Motorové vozidlo: Pro zapůjčení motorového vozidla stačí český řidičský průkaz (platí po dobu 180 dnů pobytu na Kubě, poté je nutné zažádat o místní řidičský průkaz - pouze formalita, není nutné žádné přezkoušení z pravidel silničního provozu) .

Omezení pro dovoz a vývoz valut a místní měny, příp. i některých předmětů: Všichni cestující mají právo dovézt nové předměty a zboží, jež není určeno k obchodování, v hodnotě 1000 pesos . Výše celního poplatku je 100% deklarované hodnoty, s odečtením 50 pesos. Platí přísný zákaz dovozu zbraní, zařízení GPS, vysílaček a satelitů. Živá zvířata musí mít příslušný certifikát. Vzhledem k nedostatku elektřiny na ostrově celní předpisy neumožňují dovoz energeticky náročnějších elektrických spotřebičů - především mikrovlnné truby, ohřívače, topinkovače, videa, atd.

Zboží osvobozené od celních poplatků a daní: •

Věci osobní potřeby (ošacení, obuv, toaletní a mycí prostředky v rozumném množství odpovídajícímu době pobytu).

•

Další předměty jejichž hodnota nepřesahuje 100 USD.

•

Kromě osobních předmětů je možno dovézt až 10 kg léků.

•

Dále cestující starší 18 let mohou dovézt 200 cigaret nebo 50 doutníků nebo 250 gramů tabáku a 3 litry vína nebo jiných alkoholických nápojů.

Zákaz dovozu se vztahuje na: •

Drogy, omamné a psychotropní látky, vyjma těch jež cestující přiváží podložené patřičným lékařským předpisem k osobnímu použití;

•

Krevní deriváty;

•

Pornografické časopisy, předměty a zboží;

•

Výbušniny;

•

Lehká motorová vozidla a motory.

Speciální předpisy platí pro: •

Zbraně, munice k nim, bodné a sečné zbraně;

•

Územní radiokomunikační stanice a přístroje;

•

Biologické a farmaceutické výrobky živočišného původu a/nebo pro veterinární použití;

•

Vzorky flóry a fauny a jejich části v jakékoli formě;

•

Potraviny pouze v průmyslově vyrobených a hermeticky uzavřených konzervách.

Speciální předpisy upravující dovoz zděděného majetku, předmětů obsahujících ušlechtilé kovy a drahé kameny a valut: V případě, že cestující doveze krátkodobě předměty jejichž hodnota převyšuje 5000 USD, musí vyplnit pro celní orgány "Prohlášení o hodnotě", jež je třeba předložit při odjezdu ze země jako průkazný dokument takového dovozu. Jestliže cestující při svém odjezdu uvažuje o vývozu hodnoty převyšující 5000 USD, musí při svém příjezdu na Kubu deklarovat celkovou dovezenou hotovost. Nedeklarované předměty, předměty nepravdivě deklarované a předměty jejichž hodnota přesahuje 1000 USD jako maximální povolená hodnota, mohou být zadrženy nebo zabaveny a cestující může být trestně stíhán.

6/58



Kuba

Povinná výměna valut a prokazování zajištění finančních prostředků pro pobyt a vycestování ze země na Kubě není.

Ubytování : Ubytování v hotelích na Kubě, nejen v Havaně, ale i v ostatních turisticky zajímavých oblastech, je dobré kvality. Hotely jsou většinou provozovány společně se zahraničním partnerem. Řetězce známých hotelů, převážně španělských, italských a německých zaručují standardní kvalitu služeb. Značně rozšířená je možnost ubytování různé kvality u soukromých provozovatelů za přijatelné ceny (od cca 20 CUC). S majitelem je možné domluvit za příplatek i snídani, případně další stravování, což je při problematickém zásobování na Kubě výhodné. Pokud se jedná o camping či nocování pod širým nebem, ačkoliv nikde není uvedeno, že by tento způsob turistiky byl zakázaný, Kuba na něj není vybavena - kempy neexistují. Jediný tzv. “lidový camping” je určen Kubáncům a podmínky v něm zdaleka nedosahují úrovně ani těch nejprostších kempů v Evropě. Pokud kubánská policie najde cizince spícího např. na pláži, tvrdí, že je to zakázané a že se turista musí přesunout do hotelu.

Peníze: Na Kubě platí dvojí měna – kubánské peso a peso konvertibilní (viz kap. 1.9.). Cizinci platí vše v konvertibilních pesech. Pouze na trzích s ovocem a zeleninou je možné nakupovat za národní měnu. Zaslání finanční hotovosti na Kubu je možné prostřednictvím: 1. České obchodní banky do Banco Internacional de Comercio S.A. (adresa: 20 de Mayo y Ayestarán, La Habana), kde proti předložení cestovního pasu vyplatí cizinci tuto hotovost. Upozorňujeme, že transfer je nutno uskutečnit v měně Euro. Tato transakce trvá 3 - 5 dní. 2. Kubánské pojišťovny Asistur; peníze (EUR) se zašlou přes banku BAWAG International Bank nebo ČSOB na Banco Financiero Internacional, Calle 5ta B y 6, Playa, La Habana, Cuba; Código (Kód): BFI CCU HHXXX; Beneficiario (Příjemce): Asistur; No. de cuenta (číslo účtu): 030000002629923; Referencía (reference): jméno osoby. Banka musí odeslat kopii bankovního převodu na Asistur číslo faxu +537-8668087; Hned po přijetí faxu Asistur vyplatí hotovost na své pobočce na adrese Prado 208, Centro Habana, La Habana. Tato transakce trvá 1-2 dny. V bankách a ve většině nových hotelů fungují bankomaty. Vzhledem k americkému obchodnímu embargu však nefungují americké platební karty (např. American Express) ani karty vydané americkými bankami či jejich pobočkami v ČR (např. Citibank). Kromě této výjimky jsou VisaCard nebo MasterCard bezproblémové.

Doprava: Na Kubě téměř nefunguje hromadná doprava ve městech. Autobusy jezdí nepravidelně a jsou přeplněné. Dobře lze cestovat turistickými dálkovými autobusy Viazul nebo Astro z Havany do hlavních turistických oblastí jako je Pinar del Rio, Varadero, Trinidad, Santiago de Cuba atd. Doprava po těchto trasách je zajištěna klimatizovanými autobusy s pevným jízdním řádem. Existuje možnost pronajmutí vozidla u příslušných agentur. Pro nákup pohonných hmot do automobilů je nutno využívat pouze turistické benzinové pumpy (cena benzinu speciál je 1,1 CUC za litr, nafta 1 CUC za litr). Benzin bývá občas nekvalitní a způsobuje problémy s provozem vozidla. Orientační ceny za půjčení automobilu: •

malé vozy - Subaru Vivio, Peugeot 206, Hyundai Atos

od 70 CUC/den

•

střední vozy - Daewoo Cielo, Mitsubishi Lancer, Škoda Fabia

od 80 CUC/den

7/58



Kuba

Formální oděv: Na rozdíl od Evropy se na Kubě oblek používá jen velmi omezeně, především mezi cizinci. Pánům do divadla, na kubánský balet, koncert či recepci zcela postačí světlejší košile s kravatou (i bez) s plátěnými kalhotami. Za formální oděv a náhražku obleku je dále považována tzv. guayabera, košile s prýmky a 2-4 kapsami na přední straně, která se nosí vytažená z kalhot a vzhledem k obvykle horkému klimatu je velmi praktickou částí oděvu. Je užívána i cizinci zvyklými na poměry. Lze ji zakoupit v kterémkoliv hotelu v cenách kolem 10 až 30 CUC a nosí se jako rozhalenka bez kravaty. Všeobecně je však třeba počítat s menší formálností akcí, především u těch organizovaných kubánskými partnery. Kravatu v zemi nosí především cizinci, domácí ji prakticky nepoužívají (kromě extrémně formálních příležitostí - přijetí ministrů, hlav států, občas i u příležitosti kontaktu s cizinci). Dámský formální oděv není nijak odlišný od evropského.

Hygienické a zdravotní podmínky: Pro cestu na Kubu není předepsáno žádné povinné očkování. Doporučené je očkování proti žloutence typu A i B. Je třeba vzít v úvahu problém s pitnou vodou, nelze používat vodu z místní vodovodní sítě, ale pouze vodu kupovanou v láhvi s neporušeným uzávěrem. Doporučujeme vybavení běžnými léky pro případ nevolnosti, střevních či horečnatých onemocnění. V lékárnách pro cizince je možné tyto léky koupit, cena je ale ve srovnání s běžnými cenami v zahraničí neúměrně vysoká. Lékařské ošetření v nemocnicích pro cizince je uspokojivé, avšak při delší hospitalizaci hrozí nebezpečí nákazy stafylokokem.

Kubánská kuchyně: Kuba je proslulá svým kubánským rumem, který slouží jako základ do typických míchaných nápojů Daiquirí, Mojito, Cuba Libre. Za přijatelné ceny je možné ochutnat langustu a další speciality z mořských živočichů. Typické kubánské jídlo je Congrí (rýže s barevnými fazolemi), Moros y Cristianos (rýže s černými fazolemi). V současné době existuje kromě klasických restauraci i možnost stravování v soukromých restauracích (paladary), kde jsou zpravidla stejné ceny a kvalita obsluhy je dobrá. Nedoporučuje se konzumace potravin od drobných prodejců na ulici.

Elektrická síť: Napětí v elektrické síti na Kubě je 110V, 60Hz na rozdíl od českých 220V, 50 Hz. V případě trvalejšího pobytu v zemi si cizinci v bytech připojením dvou fází vytvářejí napětí 220 V, 60 Hz, kdy ovšem příslušný přístroj musí být použitelný i při 60 Hz. V moderních hotelích jsou většinou klasické evropské zásuvky na 220V v koupelně, ve starších hotelích je na 220V klimatizace, která však má odlišný typ zásuvky. Některé elektrospotřebiče, zakoupené v Evropě, však mají přepínání 110 - 220 V, 50 - 60 Hz. Adaptér na americkou zásuvku doporučujeme zakoupit v ČR.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Bezpečnostní situace v zemi je relativně dobrá vzhledem k vysoké přítomnosti policie ve všech turisticky zajímavých místech a na silnicích. Přesto je třeba brát v úvahu, že v centru Starého města v Havaně, na nábřeží (Malecón) a v některých místech Varadera, existuje zvýšená kriminalita a nedoporučuje se vycházet v pozdních nočních hodinách. V poslední době se výrazně zvýšil počet okradení drobnými zloději na ulicích, proto není vhodné nosit větší finanční hotovost nebo šperky z drahých kovů. Je třeba si hlídat fotoaparáty, kamery, kabelky. Doporučujeme pořízení si kopie cestovních dokladů pro případ odcizení a následné potřeby vystavení náhradních dokladů.

8/58



Kuba

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Embajada de la República Checa Ave Kohly 259, entre 41 y 43 Nuevo Vedado La Habana, CUBA tel: 0053-7-8833 201; 0053-7-8833 467 fax: 0053-7-8833 596 e-mail: [email protected], [email protected]; obchodně-ekonomický úsek: [email protected] Kontaktní osoby: Mgr. Petra Jacinová, III. tajemník, vedoucí obchodně-ekonomického úseku Ing. Mgr. František Fleišman, III. tajemník, konzul

Teritoriální působnost ZÚ: Kuba, Bahamy Informace a mapu s lokalizací ZÚ najdete na www.mzv.cz/havana v kapitole Jak nás najdete.

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Na Kubě české instituce nepůsobí.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) •

Policie – 106

•

Hasiči 105

•

Panataxi – 555555

•

Nemocnice Cira García – 2042811 (až 14)

•

Letiště José Martí – informace – 2664133

•

Air France – 8332642

•

Iberia – 2043444

•

Condor-LTU – 8333525

1.18. Internetové informační zdroje Noviny a časopisy: •

GRANMA – oficialni deník KSK, GRANMA Internacional - www.granma.cubaweb.cu

•

www.granma.co.cu, www.granma.cu, www.granmai.co.cu

•

Juventud rebelde - www.jrebelde.cubaweb.cu

•

Trabajadores - www.trabajadores.cubaweb.cu

•

www.bohemia.cubasi.cu

•

www.bohemia.cubaweb.cu

•

www.opciones.cubaweb.cu

9/58



Kuba

•

www.caimanbarbudo.cu

•

www.somosjovenes.cu

•

www.juventudtecnica.cu

•

www.pionero.cu

•

www.zunzun.cu

•

www.almamater.cu

•

www.mujeres.cubaweb.cu

•

www.eleconomista.cubaweb.cu

•

www.tricontinental.cubaweb.cu

•

www.cinecubano.cu/revista

•

www.temas.cult.cu

•

www.cubaliteraria.com

•

www.cubasolar.cu/biblioteca/energiaytu.html

•

www.giga.islagrande.cu

•

www.fenix.islagrande.cu

•

www.inder.co.cu/jit/

Rozhlas: •

Radio Rebelde - www.rrebelde.cu

•

Radio Habana Cuba - www.radiohc.cu

•

Radio Progreso - www.radioprogreso.cu

•

Radio Reloj - www.radioreloj.cu

•

Notinet del Cubaweb - www.nnc.cubaweb.cu

Televize: •

Cubavisión (TV Cubana) - www.cubavision.cubaweb.cu, www.media.islagrande.com

•

Televisión Serrana - www.tvserrana.islagrande.cu/index.htm

Informační a propagační agentury: •

Prensa Latina - www.prensa-latina.cu , www.plenglish.com

•

Agencia de Información Nacional - www.ain.cubaweb.cu, www.ain.cu

•

AIN Camagüey- www.adelante.cu/AIN

•

Génesis Multimedia - www.prensa-latina.cu/genesisi/index.htm

•

Tienda virtual - www.latincuba.com

10/58



Kuba

1.19. Adresy významných institucí Ministerstvo pro revizi a kontrolu Ministerio de Auditoria y Control (MAC) Monserrate No. 213 e/ Empedrado y Tejadillo Habana Vieja, Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 862-6443 / 862-0502 Fax: (53-7) 862-8251 E-mail: [email protected] Sitio web: www.minauditoria.cu

Ministerstvo pro vědy, technologie a životního prostředí Ministerio de Ciencia, Tecnología y Medio Ambiente (CITMA) Industria y San José, (Capitolio)Habana Vieja Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 860-3411/867-0756 Fax: (53-7) 866-8654 E-mail: [email protected]

Ministerstvo kultury Ministerio de Cultura (MINCUL) Calle 2 No. 258 e/ 11 y 13, Vedado, Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 55-2276 / 55-2246 Fax: (53-7) 33-3013 E-mail: [email protected] Sitio web: www.cubarte.cult.cu

Ministerstvo hospodářství a plánování Ministerio de Economía y Planificación (MEP) 20 de Mayo y Territorial, Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 55-5371 Fax: (53-7) 833-3387 E-mail: [email protected] Sitio web: www.mep.gov.cu

Ministerstvo školství Ministerio de Educación (MINED) Teléfono: (53-7) 55-2920 / 55-2930 Fax: (53-7) 55-3105 E-mail: [email protected]

Ministerstvo vysokého školství Ministerio de Educación Superior (MES) Calle 23 y F No. 565, Vedado, Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 55-2314 / 55-2325 / 55-2335 Fax: (53-7) 33-3096 E-mail: [email protected]

11/58



Kuba

Ministerstvo financí a cen Ministerio de Finanzas y Precios (MFP) Obispo No. 211 esq. a Cuba, Habana Vieja Teléfono: (53-7) 867-1900 / 867-1943 Fax: (53-7) 866-8050 E-mail: [email protected] Sitio web: www.mfp.cu

Ministerstvo spravedlnosti Ministerio de Justicia (MINJUS) Calle O No. 216, Vedado, Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 55-3451 al 59 Fax: (53-7) 833-3038 E-mail: [email protected]

Ministerstvo informatiky a spojů Ministerio de Informática y las Comunicaciones (MIC) Ave. Independencia y 19 de Mayo, Ayestarán Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 57-4076 al 80 Fax: (53-7) 881-2856 E-mail: [email protected]

Ministerstvo zahraničních věcí Ministerio de Relaciones Exteriores (MINREX) Calzada No. 360, Vedado, Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 836-4500 Fax: (53-7) 33-3460 E-mail: [email protected] Sitio web: www.cubaminrex.cu

Ministerstvo zdravotnictví Ministerio de Salud Pública (MINSAP) Calle 23 No. 201, Vedado, Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 55-3377 / 55-3915 Fax: (53-7) 833-3236 / 833-2195 E-mail: [email protected] Sitio web: www.sld.cu

Ministerstvo zahraničního obchodu a investic Ministerio del Comercio Exterior (MINCEX) Infanta No. 16 esq. 23, Vedado, Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 54-3237/54-3238 Fax: (53-7) 55-0376 E-mail: [email protected] Sitio web: www.mincex.cu

12/58



Kuba

Ministerstvo vnitřního obchodu Ministerio del Comercio Interior (MINCIN) Habana No. 258 e/ San Juan de Dios y Empedrado Habana Vieja, Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 867-0000 / 867-0061 Fax: (53-7) 866-8016 E-mail: [email protected]

Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerio del Trabajo y Seguridad Social (MTSS) Calle 23 e/ O y P, Vedado, Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 55-0008 / 55-0071 / 55-0076 Fax: (53-7) 873-5816 E-mail: [email protected]

Ministerstvo dopravy Ministerio del Transporte (MITRANS) Ave. Independencia y Tulipán, Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 55-5083 / 881-1498 Fax: (53-7) 33-5118 E-mail: [email protected]

Ministerstvo turistiky Ministerio de Turismo (MINTUR) Calle G y Malecón, Vedado, Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 834-4322 Pizarra:(53-7)832-7535 ext. 135 Fax: (53-7) 33-0546 E-mail: [email protected]

Ministerstvo zemědělství Ministerio de la Agricultura (MINAGRI) Conill y Ave. Independencia, Nuevo Vedado, Plaza Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 884-5200 Fax: (53-7) 881-3775 E-mail: [email protected]

Ministerstvo stavebnictví Ministerio de la Construcción (MICONS) Ave.Carlos Manuel de Céspedes y 35, Plaza Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 55-5327 / 55-5304 al 27 / 881-8534 Fax: (53-7) 55-5303 E-mail: [email protected]

Ministerstvo potravinářského průmyslu Ministerio de la Industria Alimenticia (MINAL) Ave. 41 No. 4455 e/ 48 y 50, Playa, Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 203-6801 al 09 / 203-3518 13/58



Kuba

Fax: (53-7) 204-7021 E-mail: [email protected]

Ministerstvo základního průmyslu Ministerio de la Industria Básica (MINBAS) Ave. Salvador Allende No. 666 e/ Oquendo y Soledad Centro Habana, Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 877-5048 y 49 Fax: (53-7) 873-5345 E-mail: [email protected]

Ministerstvo lehkého průmyslu Ministerio de la Industria Ligera (MINIL) Empedrado No. 302 esq. a Aguiar, Habana Vieja Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 867-0387 / 867-1580 Fax: (53-7) 867-0300 E-mail: [email protected]

Ministerstvo rybolovného průmyslu Ministerio de la Industria Pesquera (MIP) 5ta. Ave. y Calle 246, Edificio 1, Barlovento Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 209-7930 / 209-7949 Fax: (53-7) 204-6295 E-mail: [email protected] Sitio web: www.cubamar.cu

Ministerstvo metalurgického průmyslu Ministerio de la Industria Sideromecánica (SIME) Ave. Independencia y 100, Boyeros, Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 45-3911 / 45-3332 / 267-5856 Fax: (53-7) 267-1163 E-mail: [email protected]

Kubánský institut rozhlasu a televize Instituto Cubano de Radio y Televisión (ICRT) Calle 23 No. 258, Vedado, Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 832-1568 / 832-4775 Fax: (53-7) 833-3107 E-mail: [email protected]

Kubánský institut civilního letectví Instituto de Aeronáutica Civil de Cuba (IACC) Calle 23 No. 64, Vedado, Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 55-1120 Fax: (53-7) 834-4553 E-mail: [email protected]

14/58



Kuba

Státní institut pro sport, tělesnou výchovu a rekreaci Instituto Nacional de Deportes, Educación Física y Recreación (INDER) Ave. Independencia y Vía Blanca, Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 881-5176 / 57-7093 / 40-3390 Fax: (53-7) 883-5675 E-mail: [email protected] Sitio web: www.inder.co.cu

Státní institut hydrauliky Instituto Nacional de Recursos Hidráulicos (INRH) Calle Humboldt No. 106 esq. a P, Vedado, Ciudad de La Habana Teléfono: (53-7) 870-5571 al 78 / 870-4449 Fax: (53-7) 873-5481 E-mail: [email protected]

Státní celní úřad Aduana General de la República de Cuba Calle 6 e/ 37 y 39, Nuevo Vedado, Ciudad de La Habana, Cuba Teléfono: (537) 55-5466 al 71 Fax: (537) 883-5222 E-mail: [email protected]

Mezinárodní letiště José Martí Aeropuerto Internacional José Martí Ave. Van Troi y Final Gral. Peraza, Boyeros, Ciudad de La Habana, Cuba Teléfono: (537) 266-4133 Información: (537) 649-5666 Fax: (537) 33-5169

Havanská burza pro zadávání vedlejších smluv Bolsa de Subcontratación de La Habana Calle 21 No. 661 esq. A, Vedado, Ciudad de La Habana, Cuba Tele Fax: (537) 835-3122/(537)835-1704 E.mail: [email protected] Sitio web: www.camaracuba.com/bolsacuba

Obchodní komora Kubánské republiky Cámara de Comercio de la República de Cuba Calle 21 No. 661 esq. A, Vedado Ciudad de La Habana, Cuba Teléfono: (537) 833-6735/835-6817 Fax: (537) 535116 E-mail: [email protected]

Podnik obalové a nákladové techniky Empresa de Envases y Embalajes (EEE) Ave. del Bosque No. 121 e/ Ave. Zoológico y Calle 36 Nuevo Vedado, Ciudad de La Habana Teléfono: (537) 881-0197 Fax: (537) 883-3150 15/58



Kuba

E-mail: [email protected]

Státní centrum rostlinné sanitární péče Centro Nacional de Sanidad Vegetal Calle Ayuntamiento No. 231 e/ San Pedro y Lombillo Ciudad de La Habana, Cuba Teléfono: (537) 870-1537 / 878-4976 al 79 Fax: (537) 870-3277 / 879-1339 E-mail: [email protected]

Středisko na podporu kubánského vývozu Centro para la Promoción de las Exportaciones de Cuba(CEPEC) Calle infanta No.16 Esq. 23 Vedado,Ciudad de La Habana, Cuba Teléfono: (537) 55-0428/55-0460/55-0425 Fax: (537) 8332220 E-mail: [email protected]/[email protected]/[email protected] Sitio web: www.cepec.cu

Středisko na podporu kubánských investic Centro para la Promoción de las Inversiones en Cuba Calle 30 No.512 e/ 5ta. y 7ma.Miramar, Ciudad de La Habana, Cuba Teléfono: (537) 202-3873/203-2233/206-1471/206-1472 Fax: (537) 204-2105 E-mail: [email protected] Sitio web: www.cpi-minvec.cu

Institut zahraničního obchodu Instituto del Comercio Exterior (INCOMEX) Calle 23 e/ Infanta y P, Vedado, Ciudad de La Habana, Cuba Teléfono: (537) 54-2102 / 55-0453 Fax: (537) 55-0376 E-mail: [email protected]

Státní institut normalizačních studií Instituto Nacional de Investigaciones en Normalización (ININ) Reina No. 412 e/Gervasio y Escobar, Centro Habana Ciudad de La Habana, Cuba Teléfono: (537) 861-2561/862-4701 E-mail: [email protected]

Institut veterinárního lékařství Instituto de Medicina Veterinaria Calle 12 No. 355 e/ 15 y 17, Vedado Ciudad de La Habana, Cuba Teléfono: (537) 830-3347 / 833-3348 Fax: (537) 830-3537 E-mail: [email protected]

Státní institut výživy a hygieny potravin Instituto Nacional de Nutrición e Higiene de los Alimentos

16/58



Kuba

Calzada de Infanta No. 1158 e/ Llinaz y Clavel, Centro Habana, Ciudad de La Habana, Cuba Teléfono: (537) 870-3104 / 878-5918 E-mail: [email protected]

Zvláštní notářství ministerstva spravedlnosti Notaría Especial del Ministerio de Justicia Calle O No. 216 e/ 23 y 25, Vedado Ciudad de La Habana, Cuba Teléfono: (537) 55-3467 / 55 3446 Fax: (537) 830-2954

Kubánský úřad pro průmyslové vlastnictví Oficina Cubana de la Propiedad Industrial Picota No. 15 e/ Luz y Acosta, Habana Vieja Ciudad de La Habana, Cuba Teléfono: (537) 862-4379 / 862-4395 / 866-0557 al 59 Fax: (537) 866-5610 E-mail: [email protected] Sitio web: www.ocpi.cu

Státní statistický úřad Oficina Nacional de Estadísticas (ONE) 5ta y Paseo, Vedado, Ciudad de La Habana, Cuba Teléfono: (537) 830-0000 / 830-9517 Fax: (537) 833-3083

Státní úřad pro normalizaci Oficina Nacional de Normalización (ONN) Calle E No. 261 e/ 11 y 13,Vedado Ciudad de La Habana, Cuba Teléfono: (537) 830-0825 / 830-0803 / 830-0835 Fax: (537) 33-8048 E-mail: [email protected] Sitio web: www.onn.cu/default.aspx

Obvodní pobočka ministerstva zahraničního obchodu Delegación Territorial del Ministerio del Comercio Exterior Santiago de Cuba - Granma - Guantánamo Calle 7 No.2 e/ L y Caseiro, Rpto. Ampliación de Terraza, Stgo.Cuba Teléfono: (53 22) 62-9144 / 62-6725 / 62-3404 Fax: (53 22) 62-0928 E-mail: [email protected]

Obvodní pobočka ministerstva zahraničního obchodu Delegación Territorial del Ministerio del Comercio Exterior Holguín - Las Tunas Calle 10 de Octubre No. 3 e/ Luz y Mario Pozo, Rpto. Luz, Holguín, Cuba Teléfono: (53 24) 46-2379 / 46-2865 Fax: (53 24) 46-2379 E-mail: [email protected]

17/58



Kuba

Obvodní pobočka ministertsva zahraničního obchodu Delegación Territorial del Ministerio del Comercio Exterior Cienfuegos - Villa Clara - Sancti Spíritus Ave. 37 (Prado) No. 4406 e/ 44 y 46, Cienfuegos, Cuba Teléfono: (53 0432) 51 3321 / 51 8591

Obvodní pobočka ministertsva zahraničního obchodu Delegación Territorial del Ministerio del Comercio Exterior Camagüey - Ciego de Ávila Calle 6ta. e/ 1ra. Y B, Rpto. Julio A. Mella, Camagüey, Cuba Teléfono:(53032) 271462 / 271725 Fax: (53 32) 27-1245 E-mail: [email protected]

Finanční úřad pro diplomatické reprezentace a.s. FINALSE S.A. Calle 12 No. 309 e/ 3ra y 5ta.Ave.Playa, Habana, Ciudad de La habana, Cuba Teléfono: (537) 204-4653 Fax: (537) 204-4652

Ředitelství pro externí pracovní síly Ministerstva cukru Dirección de Fuerzas Externas del MINAZ Calle 41 e/ 70 y 72, Municipio Playa, La Habana, Ciudad de La Habana, Cuba Teléfono: (537) 553194 ext. 2310/ 2312 Fax: (537) 33-3193 E-mail: [email protected]

Finanční úřad ministertsva zemědělství a.s. FINAGRI S.A. Calle Marino e/ Conill y Santa Ana, Municipio Plaza La Habana, Ciudad de La Habana, Cuba Teléfonos: (537) 881-1797 (537) 884-5332 Fax: (537) 881-2764 E-mail: [email protected]

Finanční společnost Habana a.s. Corporación Financiera Habana S.A. Centro de Negocios Miramar. Edif. 1-A Piso 3 (Oficina 305) Ave. 3ra. / 78 y 80 Miramar, Playa. La Habana Ciudad de La Habana, Cuba Teléfonos: (537) 204-3611: (537) 204-3654 Fax: (537) 204-3706 E-mail: [email protected]

Finanční společnost CIMEX a.s. Financiera CIMEX S.A. Calle 8 No.319 e/ 3ra. y 5ta. Avenida, Municipio Playa La Habana, Ciudad de La Habana, Cuba Teléfonos: (537) 204-3191: (537) 204-2193 18/58



Kuba

Fax: (537) 204-2529

Finanční úřad pro turistiku a.s. Financiera para el Turismo S.A. Calle 23 No.672 esq. a D Vedado, Municipio Playa La Habana, Ciudad de La Habana, Cuba Teléfonos: (537) 66-2209 / 12 Fax: (537) 33-4742 E-mail: [email protected]

Ministertstvo potravinářství, ekonomické ředitelství MINAL Dirección de Economía Ave. 41 nO. 4445 e/ 48 y 50 Municipio Playa La Habana, Ciudad de La Habana, Cuba Teléfonos: (537) 204-8350 / 53 Fax: (537) 204-8355

Finanční úřad CAUDAL a.s. FINANCIERA CAUDAL S.A. Ave. 47 No.2813 E/ 28 y 30 Rpto. Kohly, Municipio Playa La Habana, Ciudad de La Habana, Cuba Teléfonos: (537) 204-4127 / 29 Fax: (537) 204-4120 Sitio web: www.financieracaudal.com

Iberoamerický finanční úřad a.s. Financiera Iberoamericana S.A. Centro de Negocios Miramar. Edificio Barcelona(Oficina 314). Ave. 5ta. e/ 76 y 80, Miramar, Playa. La Habana Ciudad de La Habana, Cuba Teléfonos: (537) 204-3196/97 Fax: (537) 204-3198 E-mail: [email protected]

Finanční úřad pro dopravu a.s. Financiera del Transporte S.A. Ave. Rancho Boyeros No.870 e/ Santa Ana y Ayestarán, Municipio Plaza. La Habana, Ciudad de La Habana, Cuba Teléfonos: (537) 878-4994 / 95: (537) 879-4700 / 870 2570 Fax: (537) 8736344 E-mail: [email protected]

Společnost NUEVA BANCA (Ředitelství pro analýzu rizik) GRUPO NUEVA BANCA (Dirección de Análisis de riesgo) Calle 36-A Edif. No. 121 (Apto.2) e/ 1ra. y 3ra. Miramar Municipio Playa, La Habana, Ciudad de La Habana, Cuba Teléfono: (537) 204-5248/49 Fax: (537) 204-5250 E-mail: [email protected]

19/58



Kuba

Finanční společnost a.s. Compañía Financiera S.A. Calle 26 No. 502 e/ 5ta. y 7ma. Avenida, Miramar, Municipio Playa La Habana, Ciudad de La Habana, Cuba Teléfonos: (537) 204-9692 / 93 Fax: (537) 204-9691 E-mail: [email protected]

20/58



Kuba

2. Vnitropolitická charakteristika Kuba je socialistickým státem. Komunistická strana Kuby je od roku 1965 jedinou povolenou politickou stranou. Fidel Castro stál v čele státu od roku 1959, kdy vítězná Revoluce svrhla režim generála Fulgencia Batisty. V únoru 2008 byl Fidel ve své funkci hlavy státu vystřídán svým bratrem Raúlem Castrem. Raúl Castro je zároveň předsedou Komunistické strany Kuby.

2.1. Stručná charakteristika politického systému Kubánská republika je stát, ve kterém má vedoucí úlohu Komunistická strana Kuby, která je jedinou povolenou politickou stranou. Formálním základem moci Komunistické strany Kuby je ústava přijatá v roce 1976 s dodatky z roku 1992, které jen částečně reflektují změněné vnější i vnitřní podmínky. Dalšími významnými subjekty veřejného života jsou masové organizace: Svaz mladých komunistů (UJC), Výbory na obranu revoluce (CDR), odborová Ústředna kubánských pracujících (CTC), Národní asociace drobných zemědělců, Federace kubánských žen, Federace univerzitních studentů, Federace středoškolských studentů či Pionýrská organizace José Martího. Zákonodárná moc náleží na celostátní úrovni Národnímu shromáždění lidové moci Kubánské republiky (parlamentu), na provinční (krajské) úrovni pak provinčním shromážděním lidové moci. Podobně je tomu na úrovních okresních a městských. Národní shromáždění lidové moci volí členy Státní rady Kubánské republiky (kolektivní hlavy státu) a na návrh svého předsedy schvaluje složení Rady ministrů (vlády), které náleží moc výkonná. Moc soudní na Kubě představuje Nejvyšší lidový soud. Volby do poslanecké sněmovny a regionálních rad se konají každých pět let. Volby do municipálních rad se konají každého dva a půl roku. Volby spočívají ve výběru kandidátů a jejich masovém potvrzení. Na Kubě působí celá řada nepovolených opozičních organizací. Jsou obvykle děleny na tři hlavní skupiny: politické strany (všech směrů: křesťanští demokraté, sociální demokraté, liberálové), skupiny sledující lidská práva a různá profesní či odborová sdružení (ekonomové, právníci). Vztahy mezi státem a církví pokračují v pozitivní atmosféře před chystanou návštěvou papeže Benedikta XVI. v březnu 2012. Církvi je postupně navrácen majetek. V roce 2009 byl církvi přístup do kubánských věznic. V roce 2008 byl otevřen první ruský ortodoxní chrám v Havaně.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Volby prezidenta a členů Státní rady se uskutečnily dne 24.2.2008. Novým prezidentem byl zvolen Raúl Castro Ruz. Složení Státní rady je následující: Státní rada (Consejo de Estado) – je kolektivní hlavou státu, čítá 31 členů. Raúl Castro Ruz – předseda Státní rady (prezident), dále předseda Rady ministrů (premiér), 1. tajemník ÚV KSK a vrchní velitel. Změny uvnitř Komunistické strany odsouhlasil VI. Sjezd (duben 2011). Složení Státní rady PŘEDSEDA – PREZIDENT (Presidente) Vrchní velitel Comandante en Jefe Raúl Castro Ruz PRVNÍ MÍSTOPŘEDSEDA (Primer Vicepresidente) Člen Politbyra KSK a první Miembro del Buró Político José Ramón Machado místopředseda PCC y Vicepresidente del Ventura Consejo de Estado MÍSTOPŘEDSEDOVÉ (Vicepresidentes) Revoluční velitel Comandante de la Ramiro Valdés Menéndez Revolución Ministr vnitra, Generál Ministerio del Interior, Abelardo Colomé Ibarra armádního sboru General Cuerpo Ejercito

21/58



Kuba

Generální inspektorka Místopředseda

Controlora General de la República Vicepresidente

Gladys María Bejerano Portela Juan Esteban Lazo Hernández

TAJEMNÍK (Secretario) Homero Acosta Álvarez ČLENOVÉ (Miembros) Vrchní ředitel Centra pro genetické inženýrství a biotechnologii Generální tajemnice Federace kubánských žen Politbyro Komunistické strany Kuby, ministr zdravotnictví Ekonomický poradce hotelu Los Caneyes Prorektorka univerzitní pobočky centra internetových služeb "Capitán Silverio Blanco Núňez" Místopředsedkyně Rady pro hospodářství města Las Tunas Výzkumný pracovník v oblasti zemědělství a rybolovu Ministr ekonomie a plánování Velitel západní armády

Director general del Luis Saturnino Herrera Centro de Ingeniería Martínez Genética y Biotecnología Secretaria General de la María Yolanda Ferrer Federación de Mujeres Gómez Cubanas Buró Político PCC, Ministro José Ramón Balaguer de Salud Pública Cabrera Especialista en gestión económica del Hotel Los Caneyes Vicerrectora de Extensión Universitaria del ISP "Capitán Silverio Blanco Núňez"

Dignora Montano Perdomo

Vicepresidenta Isis Angelina Diez Duardo del Consejo de Administración de Las Tunas Investigador agropecuario Sergio Rodríguez Morales

Ministro de Economía y Planificación Jefe del Ejército Occidental Předseda Domu Amerik Presidente de Casa de las Américas Ředitel Střediska studií o Director Centro de José Martím Estudios Martianos Předseda Národního Presidente de Asociación sdružení malých Nacional de Agricultores zemědělců Pequeńos První tajemnice Svazu Primera Secretaria mladých komunistů de Unión de Jovenes Comunistas Krajská delegátka Delegada Provincial del Státního Instituto Nacional de vodohospodářského Recursos Hidráulicos institutu Ministr pro vědu, Ministro de Ciencias, technologii a životní Tecnología y prostředí Medioambiente Ředitel Státního podniku Director de la Empresa na ochranu flóry a fauny Nacional para la Protección de la Flora y la Fauna Náměstek ministra Viceministro del MINFAR ozbrojených sil Kuby

22/58

Regla Dayamí Armenteros Mesa

Jorge Alberto Murillo Marino Leopoldo Cintra Frías Roberto Fernández Retamar María del Carmen Concepción González Orlando Lugo Fonte

Liudmila Álamo Dueňas

Inés María Chapman Waugh

José Miyar Barruecos

Guillermo García Frías

Álvaro López Miera



Kuba

Generální tajemník Secretario General de Salvador Valdés Mesa Ústředny pracujících Kuby Central Trabajadores de (odbory) Cuba CTC Územní delegátka Delegada Territorial del Iris Betancourt Téllez ministerstva pro vědu a CITMA, Granma technologii v životním prostředí v kraji Granma Předsedkyně městského Presidenta de la Asamblea Tania León Silveira Národního shromáždění Municipal del Poder lidové moci ve městě Popular en Colón Colón Specialistka Finlayova Especialista Instituto Kirenia Díaz Burke institutu Finlay Národní koordinátor Coordinador Nacional de Juan José Rabilero Výborů na obranu los CDR Fonseca revoluce Generální tajemnice Secretaria general de la Surina Acosta Brook Federace kubánských žen FMC enla provincia de v provincii Santiago de Santiago de Cuba Cuba

2.3. Složení vlády Volby prezidenta a členů Státní rady se uskutečnily dne 24.2.2008. Novým prezidentem byl zvolen Raúl Castro Ruz. Na začátku března 2009 Státní rada schválila reformu vlády, v rámci které se vyměnilo 10 ministrů. V průběhu roku 2011 bylo zrušeno Ministerstvo cukru a vedení některých resortů bylo vystřídáno.

vrchní velitel

Složení vlády PŘEDSEDA VLÁDY (Presidente) Comandante en Jefe Raúl Castro Ruz PRVNÍ MÍSTOPŘEDSEDA (Primer Vicepresidente) José Ramón Machado Ventura MÍSTOPŘEDSEDOVÉ (Vicepresidentes) Ulises Rosales del Toro Miguel Díaz Canel Bermúdez Marino Murillo Jorge Antonio Enrique Lussón Battle Ricardo Cabrisas Ramiro Valdés Menéndez TAJEMNÍK Rady ministrů a jejího výkonného výboru (Secretario del Consejo de Ministros y de su Comité Ejecutivo) José Amado Ricardo Guerra Álvarez MINISTŘI (Ministros)

Ministr zemědělství Ministryně vědy, technologie a životního prostředí Ministryně vnitřního obchodu Ministr informatiky a spojů Ministr stavebnictví Ministr kultury

23/58

Ministro de Agricultura (MINAG) Ministra de Ciencia, Tecnología y Medio Ambiente (CITMA) Ministra del Comercio Interior (MINCIN) Ministro de la Informática y de las Comunicaciones (MINCOM) Ministro de la Construcción (MINCON) Ministro de Cultura (MINCUL)

Gustavo Rodríguez Rollero Elba Rosa Pérez Montoya Mary Blanca Ortega Barredo Maimir Mesa Ramos Rané Mesa Villafana Rafael Bernal Alemany



Kuba

Ministr hospodářství a plánování Ministryně školství Ministr vysokého školství Ministryně financí a cen Ministr revoluční armády Ministryně potravinářského průmyslu Ministr základního průmyslu Ministr lehkého průmyslu

Ministr strojírenství Ministr vnitra Ministryně spravedlnosti Ministr zahraničních věcí Ministr zdravotnictví Ministryně práce a sociálních věcí Ministr dopravy Ministr turistického ruchu Ministr pro zahraniční obchod a investice Ministryně revize a kontroly Ministr vlády

24/58

Ministro de Economía y Planificación (MEP) Ministra de Educación (MINED) Ministro de Educación Superior (MES) Ministra de Finanzas y Precios (MFP) Ministro de las Fuerzas Armadas Revolucionarias (MINFAR) Ministra de Industria Alimenticia (MINAL) Ministro de Industria Básica (MINBAS) Ministro de la Industria Ligera (MINIL)

Adel Izquierdo Rodríguez

Ministro de la Industria SideroMecánica (SIME) Ministro del Interior (MININT) Ministra de Justicia (MINJUS) Ministro de Relaciones Exteriores (MINREX) Ministro de Salud Pública (MINSAP) Ministra de Trabajo y Seguridad Social (MINTRAB) Ministro de Transporte (MINTRANS) Ministro del Turismo (MINTUR) Ministro de Comercio Exterior e Inversiones (MINCEX) Ministra de Auditoria y Control (MIN) Ministro del Gobierno

Salvador Pardo Cruz

Ena Elsa Velazquez Cobiella Rodolfo Alarcón Ortiz Lina Pedraza Rodríguez Leopoldo Cita Frías María del Carmen Concepción González Alfredo López Valdés Damar Maceo Cruz

Abelardo Colomé Ibarra María Esther Reus González Bruno Rodríguez Parrilla Roberto Morales Ojeda Margarita Marlene González Fernández Cesar Ignacio Arocha Masid Manuel Marrero Cruz Rodrigo Malmierca Díaz Gladys M. Bejerano Portela Ricardo Cabrisas Ruíz



Kuba

3. Zahraničně-politická orientace Zahraniční politika Kuby se charakterizuje především negativními vztahy s USA. Přes snahy prezidenta Obamy částečně uvolnit napětí ve vztazích, se nepodařilo nepřátelství urovnat. USA vůči Kubě uplatňují obchodní embargo, které trvá již 50. let. Hlavním politickým a ekonomickým spojencem Kuby zůstává Venezuela. Kuba také zvyšuje svou účast v regionálních uskupeních v rámci Latinské Ameriky a Karibiku.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Kuba je členem OSN a celé řady jejích agentur (např. UNCTAD, UNESCO, FAO, UNIDO) a dále mnoha dalších mezinárodních organizací, např. CCC (Rada pro celní spolupráci), G-77, GATT, IAEA (Světová agentura pro atomovou energii), ICAO (Mezinárodní organizace pro civilní letectví), ILO (Mezinárodní organizace práce), IMO (Mezinárodní námořní organizace), INTELSAT (Mezinárodní organizace pro komunikační satelity - statut pozorovatele), INTERPOL, IOC (Mezinárodní olympijský výbor), ITU (Mezinárodní telekomunikační unie), WHO (Světová zdravotnická organizace) a řady dalších. Kuba byla zakládajícím členem GATT, je členem WTO a podepsala většinu jejich dohod (GATS, TRIPS). V souvislosti s embargem USA není Kuba členem MMF ani Světové banky. Kuba není členem kontinentální OAS ani regionálního CARICOMu, zasedání CARICOMu se však pravidelně účastní jako pozorovatel. Kuba je velkým kritikem a odpůrcem záměru vytvoření celoamerické zóny volného obchodu ALCA. Se svým hlavním partnerem Venezuelou založila projekt ALBA (Alternativa Bolivariana para las Americas). Toto sdružení si klade za cíl být protiváhou ALCA a momentálně sdružuje 9 zemí regionu. Kuba udržuje diplomatické nebo konzulární styky se 181 státy. Na úrovni ambasád, generálních konzulátů a jedné zájmové sekce má 147 reprezentací ve 119 státech. Na Kubě je zastoupeno 97 zemí na úrovni ambasády. Nacházejí se zde 3 generální konzuláty, 7 honorárních konzulátů a 1 zájmová sekce. V Havaně má svou stálou misi šest mezinárodních organizací.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Kuba je jedinou zemí Latinské Ameriky, která nemá dohodu o spolupráci s EU. Zapojení Kuby v rámci vztahů ACP (země Karibiku) a dohody z Cotonou mezi EU a ACP nebylo dořešeno. V lednu 2003 Kuba požádala o adhezi ke Cotonou, nicméně následně svoji žádost stáhla. V rámci obchodu s EU využívá pouze GSP (všeobecný systém celních preferencí). V případě přistoupení k dohodě z Cotonou by se na Kubu vztahovala významná obchodní zvýhodnění a finanční pomoc z EDF (Evropský rozvojový fond).

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. Mezi Kubou a bývalou ČSSR bylo uzavřeno přes 50 smluv. Z důvodu komplikovaných politických vztahů nebylo do dnešního dne zcela dokončeno jednání o jejich sukcesi. Na začátku roku 2003 byla tato jednání dotažena do úrovně expertních jednání. Následné přitvrzení Společné pozice zemí EU v létě 2003 ovšem další jednání zcela zastavila. Úplný seznam 59 dohod je uveden v kapitole 7.1. tohoto textu. Mezi významnější patří např.: •

Smlouva mezi ČSSR a Kubánskou republikou o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních (Praha, 18. dubna 1980 – mj. ruší nutnost superlegalizace dokumentů, postačuje pouze obvyklá legalizace)

25/58



Kuba

Za dobu existence ČR uzavřené dohody: •

Ujednání o zrušení vízové povinnosti mezi vládou ČSFR a vládou Kubánské republiky pro držitele platných cestovních dokladů sjednané výměnou nót 3. a 29. dubna 1992 (Praha, 29. dubna 1992). – vypovězeno českou stranou s účinností od ledna 2000.

•

Dohoda o obchodně - ekonomické spolupráci mezi ČR a Kubou. Podepsána dne 10. prosince 1996 v Singapuru – ke vstupu ČR do EU 1. 5. 2004 zrušena. V jednání je nová smlouva nahrazující původní. V současné době jsou jednání kubánskou stranou z politických důvodů pozastavena.

26/58



Kuba

4. Ekonomická charakteristika země Základem kubánské ekonomiky je socialistický model s centrálním plánováním. Od roku 2008 zavádí vláda prezidenta Raúla Castra do ekonomického modelu určité prvky tržního hospodářství, například povolení a rozšíření soukromého sektoru. Cílem reforem zůstává zachování socialistického modelu hospodářství.

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje V průběhu roku 2011 zavedením řadou reforem zlepšila Kuba svou ekonomickou situaci. Ekonomický růst v roce 2011 byl 2,7 % (2,4 %), což naznačuje zlepšení oproti předchozímu období, ale v rámci ostatních zemí regionu je růst spíše slabý. Pozitivní dopad na ekonomický růst měla především stabilní cena niklu a nárůst počet turistů navštěvujících Kubu. Vládní reformy, hlavně snížení výdajů státního sektoru a uvolněním soukromé živnosti, pomohly domácí ekonomice. Velká restrukturalizace státního aparátu má za cíl propuštění přes 1 miliónu státních zaměstnanců, likvidaci neefektivních státních podniků, postupné rušení přídělového systému a boj proti korupci. Přes pomalou implementaci reforem se očekává jejich pozitivní vliv na ekonomický růst i v tomto roce. Negativním důsledkem propouštění ze státního sektoru v roce 2012 bude hlavně růst nezaměstnanosti. Významná vládní opatření - především povolení k nákupu a prodeji automobilů a nemovitostí (pozn. platí pouze pro kubánské občany a cizince s trvalým pobytem), zatím neměla větší dopad na domácí ekonomiku, i když uvolnění trhu s auty a nemovistostmi je pozitivní ukazatel. V průběhu roku 2011 se vláda snažila snížit dovoz, především potravin. Tento trend bude pokračovat v roce 2012 ve snaze nahradit dovážené potraviny domácími výrobky. Kubánská armáda řídí a kontroluje významnou část ekonomiky, především v cestovním ruchu. V rámci konceptu "perfeccionamiento empresarial" (management zdokonalování), řídí armáda ty nejlukrativnější podniky na Kubě. Díky ekonomickému úspěchu svých podniků roste podíl a důležitost tohoto armádního sektoru v celkovém systému země. Závislost kubánské ekonomiky na vývoji ve Venezuele bude pokračovat v roce 2012. Kuba získává od Venezuely preferenční ceny při dovozu ropy výměnou za lékařské a vzdělávací služby. Nadcházející volby ve Venezuele nutí kubánskou vládu diversifikovat své obchodní partnery (Čína, Brazílie, Rusko). Ekonomický systém bude i nadále velmi citlivý na vývoj cen niklu, hlavního vývozního artiklu Kuby.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) .Růst HDP byl v roce 2011 byl 2,7 %, zlepšení oproti předchozímu období vykazuje zemědělství a výrovní sektor. Nezaměstnanost stoupla na 3,8 %. Ekonomice nadále dominují služby a podíl soukromých služeb se zvyšuje. Celkový počet remitencí přesahoval podle nejrůznějších odhadů v roce 2011 2 miliardy USD, většina remitencí byla zaslána z USA

27/58



Kuba

Zdroj: Kubánské oficiální zdroje 2007 HDP v běžných 51,286 cenách, mld. CUP Růst HDP (v 7,3 %) Inflace (v %) 2,8 HDP na osobu, 4 329 USD Nezaměstnanost1,8 Inflace 2,2

2008 60,806

2009 62,279

2010 64,220

2011 68,748

4,1

1,4

2,1

2,7

5,1 4 654

3,7 4213

1,4 4 051

3,2 5 208

1,6 2,1

1,7 2,3

1,6 2,1

3,8 3,2

Zdroj: Kubánské oficiální zdroje

Podíl růstu HDP v roce 2011 Růst HDP Zemědělství Průmysl Služby

% 2,4 6 2,2 1,3

Zdroj: Kubánské oficiální zdroje

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Kubánský průmysl je po rozpadu bývalé RVHP ve špatném stavu. Většina výrobních podniků bojuje se zastaralými stroji a vybavením, které přispívají k velmi nízké produktivitě a vedou k nestabilitě v dodávkách. Hlavní prioritou vlády v posledních letech je odvětví biotechnologie. Za pomocí zahraničních investic (především z Brazílie) se snaží vláda z tohoto sektoru vytvořit jeden z hlavních pilířů kubánské ekonomiky. Vývoz kubánských vakcín do zemí jako je Venezuela v posledních letech výrazně roste (17 %).

Průmysl niklu Na Kubě se nachází třetí největší zásoby niklu na světě. Kuba je na šestém místě na světě v těžbě niklu s podílem 5% na světové produkci. Ročně se ho vytěží přes 70 tisíc tun. Zásoby niklu by Kubě podle odhadů mohly při současném tempu těžby stačit na dalších padesát let. Na Kubě se nachází 34 % světových zásob niklu. Těžba niklu zůstává pro Kubu zásadní. V roce 2011 byla cena niklu stabilní Na těžbě niklu se s kubánskou společností Cubaníquel podílí kanadský Sherritt International. V posledních letech se do těžby niklu začala výrazněji zapojovat i Čína. Samotná těžba zaznamenala v roce 2010 mírný nárůst. Řízení nikolových dolů na východě Kuby bylo součástí rozsáhlého protikorupčního vyšetřování, které mělo za výsledek zatčení vedoucích pracovníků státního závodu a výměny postu ministra základního průmyslu. Rok 1989 1995 1999 2000 28/58

Produkce (t) 46.591 42.695 66.504 71.400 © Zastupitelský úřad Havana (Kuba)


Kuba

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

72.000 75.900 75.900 72.000 76.000 70.400 70.010 70.000 70.200 (odhad)

Ropný průmysl Kubánská vláda v roce 2011 dohodla exploraci nových ropných nalezišť v Mexickém zálivu. Za pomocí španělské firmy Repsol a za použití čínské technologie byla zahájena explorace v ekonomické zóně Kuby. Kubánská vláda odhaduje rezervy země na 20 miliard barelů (americké studie uvádějí 5 až 10). Dále provádějí průzkumy v Mexickém zálivu ( kanadský Sherritt, norský Norsk Hydro, indický Oil and Natural Gas Corp. a malajský Petronas). Kuba odebírá 92 tisíc barelů subvencované venezuelské ropy denně. Na závěr roku 2011 dosahovala produkce ropy a plynu 47 % kubánské spotřeby. .

4.4. Stavebnictví Nedostatek bydlení a špatný stav budov je jedním z nejvážnějších problémů Kuby. V roce 2011 vláda nesplnila plán na dostavbu bytových jednotek (33 901). Nedostatek bytových jednotek se pohybuje okolo 700 tisíc až 1 milión a zmiňován je špatný stav 52,5% již existujících staveb. Vláda byla nucena přijmout opatření, které povoluje opravy a reskonstrukce bydlení na vlastní náklady. Také uvolnění prodeje nemovitostí, které je platné od listopadu 2011, by mělo připět k zlepšení stavu bydlení. Povolení pronajmout, koupit a prodat nemovitost se týká pouze kubánských občanů trvale žijících na Kubě a cizinců s trvalým pobytem na Kubě. Prodej a nákup nemovistostí se nesmí dít za účelem obohacování. Nové opatření povoluje vlastnit jedno bydlení s trvalým pobytem a jedno prázdninové sídlo. Koupě nemovitostí není povolena k účalům podnikání nebo obchodu.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Vládní reformy v zemědělství přinesly v roce 2011 zvýšení produkce, avšak plánovaného množství nebylo dosaženo a Kuba musela nedostatek potravin nahradit dovozem. Vyšší ceny za nákup potravin na konci roku 2011 tak neumožnily kubánské vládě dosáhnout plánovaného šetření. Dovoz potravin byl v roce 2011 okolo 70 %. Zemědělská produkce v roce 2011 rostla o 6 %. Kubánská vláda dále distribuovala neobdělávanou zemědělskou půdu soukromým zemědělcům. Celkově vláda snižovala byrokratické překážky pro soukromé zemědělce, kteří již mohou své produkty prodávat přímo spotřebitelům, restauracím a hotelům. Od prosince 2011 si soukromí zemědělci mohou žádat o drobné vládní úvěry především na nákup zemědělských přístrojů. Komplexním problémem v zemědělské produkci zůstává komplikovaná nebo neexistující doprava potravin na městské trhy.

29/58



Kuba

Cukr Po velmi špatné produkci cukru v minulých letech rozhodla kubánská vláda o restrukturalizaci celého cukrovarnického průmyslu. V roce 2011 došlo ke zrušení Ministrerstva cukru, které je nahraženo státním podnikem Azcuba. Tato změna by měla usnadnit vstup zahraničních investic do sektoru. Rok 1905 1950 1985 1990 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Produkce (t) 1.314.071 5.348.512 8.124.000 8.004.000 4.050.000 3.550.000 3.600.000 2.251.000 2.520.000 1.240.000 1.200.000 1.115.500 1.415.000 1.330.000 1.100.000

V devadesátých letech bylo rozhodnuto o diverzifikaci zemědělských plodin, 60% plochy pro cukrovou třtinu bylo osázeno jinými plodinami a 100 000 dělníků bylo z cukrovarnictví přesunuto do jiných sektorů. V roce 2005 v návaznosti na růst cen cukru a ethanolu bylo rozhodnuto znovu investovat do podkapitalizovaného a zdevastovaného cukrovarnického průmyslu, kde pouze 8 cukrovarů bylo postaveno po roce 1959. Od té doby se plocha cukrové třtiny téměř zdvojnásobila na 120 tisíc hektarů. Poprvé začalo být také používáno velké množství hnojiv, herbicidů a dalších chemických prostředků (pozn. dovoz z Bulharska). Sklizeň z 500 tisíc hektarů v r. 2006 dosáhla průměru 26 tun cukru za ha. Světový průměr nicméně dosahuje výnosů 70 tun na hektar. Při současných nízkých sklizních a kontrahovaných vývozech do Číny musí v současnosti Kuba cukr dovážet, především z Kolumbie a Brazílie.

Káva Produkce kávy klesla na Kubě o 90 % za poslední desetiletí. Kuba je tak nucena kávu dovážet, aby pokryla domácí spotřebu. Dovoz kávy v roce 2010 překročil 19 tisíc tun. Sklizeň kávy, která probíhá od srpna do března, dosahuje 4-8 tisíc tun ročně podle počasí. Produkce kávy přitom dosahovala na Kubě 60 tisíc tun ročně a byla jedním z významných přínosů do státní pokladny. Pěstitelé kávy musí prodávat za nízké ceny státu, hodně pod cenou, za kterou se platí za kávu na černém trhu. Tento systém dovedl zemi k nízké produkci a ke „ztrátám“ 10 až 20% z celkové produkce pro černý trh. Pro rok 2012 stát chystá reorganizaci a příznivější podmínky pro pěstitele kávy tak, aby se produkce alespoň částečně zvýšila.

4.6. Služby Sektor služeb byl hlavní tvůrcem kubánského HDP (70%), nejedná se pouze o turistiku, ale v nemalé míře o vývoz zdravotního a vzdělávacího personálu do 83 zemí světa, především do Venezuely. Jedná se o profesionály zapojené do plánu Yo Sí Puedo, který má za cíl odstraňování negramotnosti, Plan Barrio Adentro (nasazení kubánských lékařů do nejchudších městských čtvrtí a opuštěného venkova, kde byl nedostatek venezuelských lékařů kvůli neschopnosti tamního obyvatelstva hradit lékařskou péči) či Operación Milagro (provádění očních operací na Kubě pro nejchudší obyvatele Venezuely, ale i jiných

30/58



Kuba

zemí Latinské Ameriky a Karibské oblasti) aj. Předpokládá se, že 30 tisíc lékařů z celkového počtu 70 tisíc v rámci kubánské „lékařské diplomacie“ pracuje v zahraničí.

Cestovní ruch Cestovní ruch, hlavní pilíř kubánské ekonomiky, zaznamenal v roce 2011 narůst v počtu turistů (1,9 %). Kubu v roce 2011 navštívilo přes 2,7 miliónu turistů. Největší počet turistů je z Kanady. Příliv Kubánců, kteří žijí mimo Kubu, zaznamenal narůst především díky uvolnění cestování Američanů kubánského původu z USA. Kuba se snaží o modernizaci letišť, hotelů a budování nových hotelových i mimohotelových projektů. Cestovní ruch je jedním z hlavních zdrojů přílivu deviz, příjmy z něj ročně přesahují 2,4 miliardy USD. Cestovní ruch přímo či nepřímo zaměstnává na 300 tisíc lidí. Z hlediska cestovního ruchu je Kuba považována za strategický trh a vstupní bránu nejen do Karibiku, ale celé Latinské Ameriky. Expanze španělských hotelů na Kubě má za účel zajistit financování jejich dalšího rozvoje v Latinské Americe. Hotelový řetězec Sol Meliá dosahuje 37% tržního podílu v hotelnictví na Kubě. Podobně expandují další španělské společnosti jako je Iberostar Hotels nebo Barceló. V současnosti je na Kubě přes 50 tis. hotelových pokojů, 36% ubytovací kapacity se nachází na Varaderu, 23% v Havaně, 10% v Holguínu. Z hlediska Kuby se do budoucna jeví jako nutnost zvýšit kvalitu služeb, snížit ceny a zlepšit infrastrukturu, Cestovní ruch je v současnosti nejvíce otevřen přílivu zahraničního kapitálu. Rok

Počet turistů

Příjmy

(v tis.)

(v mil. USD)

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

1.415 1.602 1.773 1.774 1.686 1.905 2.048 2.300 2.220 2.152

1.759 1.901 1.948 1.840 1.769 1.999 2.237

2.236

2008 2009 2010 2011

2.350 2.425 2.500 2.700

2.538 2.097 2.400 2.500

Turisté Kanada Kubánci žijící mimo Kubu Velká Británie Španělsko Itálie Německo Francie Mexiko Celkem

Celkový počet v roce 2009 914 884 296 064 172 318 129 224 118 347 93 437 83 478 61 487 2 425 000

Podíl na celkovém počtu (%) 37,7 12,2 7,1 5,3 4,9 3,9 3,4 2,5 100

31/58



Kuba

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Doprava Špatná situace v dopravě, která je jedním z nejpalčivějších problémů kubánského hospodářství, se mírně zlepšila. V rámci obnovy zastaralého autobusového parku nákupila vláda především čínské autobusy Yutongy. Současně se mohutně investuje i do oprav železnice. Situace v dopravě se v průběhu r. 2009 nadále zlepšovala, přibylo dalších 789 autobusů z Číny, Ruska a Běloruska. Osobní autobusová doprava rostla o 11,9 %. Nové autobusy byly zejména určeny pro Havanu a Santiago de Cuba. V Havaně tak autobusy denně přepraví milión pasažérů. Přesto situace není zdaleka ideální, zejména starší autobusy jsou často poruchové a na Kubě chybí náhradní díly.

Telekomunikace V 2010 byl odkoupen podíl italského kapitálu (Telecom Italia) ve státní telekomunikační společnosti ETECSA. Společnost se v současné době reorganizaju a vytváří nové infrastruktury v telefonních službách. ETECSA se zaměřuje na modernizaci zastaralých sítí budováním národního systému optického vlákna a zahájila proces digitalizace. Digitalizace telefonních ústředen dosáhla 85,6%. Zahájily se výměny starých telefonních automatů. Vedle telefonních automatů na mince byly zavedeny rovněž automaty na čipové karty. Od roku 2002 je poskytována služba mobilních telefonů nejen v analogové síti, ale i v síti GSM. Od svého vzniku ETECSA zvýšila počet pevných linek desetinásobně. V oblasti mobilních telefonů působí společnost CUBACEL, jediný kubánský operátor mobilních sítí, spadající pod ETECSA. Počet mobilních telefonů zaznamenal růst v roce 2011 (18,5 %), celkově dosahuje 1,2 miliónů (21,5 % obyvatel). Kubánští občané mohou od roku 2008 vlastnit mobilní telefon.

Internet Kuba viní americké embargo z „omezení“ poskytování individuálního přístupu kubánskému obyvatelstvu, neboť limituje kapacitu napojení na satelitní síť s výstupem 65Mb a vstupem 124Mb. Připojení přes satelit navíc zvyšuje ceny o 25%. Podle ITU (Mezinárodní telekomunikační svaz) se v rozšíření internetu řadí Kuba na poslední místo v Latinské Americe s 1,7% celé populace majícím přístup na internet. Vzhledem k embargu na Kubě nepůsobí ani Microsoft ani IBM, ale ruský Kašpersky Lab, vietnamský Hanel nebo čínský Haier. Kubánské úřady tvrdí, že umožňují „masový, řízený a efektivní“ přístup v rámci omezené šířky možného připojení. V roce 2011 využívání internetu stouplo, nejedná se však o individuální uživatele, ale o rozšíření sítě na univerzitách a v kulturních centrech. Běžný Kubánec nemá povolený přístup na internet z domova. Vláda uděluje přístup na internet zejména zaměstnancům v kultuře, vzdělávání a ve zdravotnictví a současně blokuje webové stránky, které považuje za „diverzní“. Občané mají teoreticky soukromý přístup k e-mailu umožněný prostřednictvím internetových kaváren, nicméně náklady za hodinu na internetu překračují jejich finanční možnosti. Dvě hodiny v internetové kavárně odpovídají průměrnému měsíčnímu platu. Současně internet na Kubě je extrémně pomalý, což je zdůvodňováno právě americkým embargem, které prý znemožňuje využití nejmodernější techniky. Kuba podepsala s Venezuelou dohodu o instalaci podmořského optického kabelu na vzdálenost 2000 km s kapacitou 160Gb, tedy tisíckrát větší, než je aktuální. Informatika a komunikace budou součástí dohod v rámci ALBA (Bolivariánská alternativa pro Ameriku). Od dubna 2008 si mohou kubánští občané nově koupit počítače, do té doby bylo vlastnictví počítačů ilegální. V roce 2010 bylo registrováno 1315 domén s příponou .cu.

32/58



Kuba

Energetika V roce 2010 produkce elektrické energie stoupla o 1,8 % . Kapacita kubánských energetických zdrojů se pohybuje kolem 3900 MW, z toho 3300 MW (85%) tepelné, nicméně pouze 2000 MW je skutečně použitelných. Vytváří se tak energetický deficit 40%, který bývá vysvětlován nedostatečnou údržbou a chybějícími investicemi či používáním nekvalitní kubánské ropy na spalování. Vedle 17 elektráren sovětského či českého původu, zastaralých a s malou kapacitou, existují 3 novější – Antonio Guiteras v Matanzas (FR, Alstom) s kapacitou 330 MW, Carlos Manuel de Cespedes ve Cienfuegos (JAP, Hitachi) s kapacitou 550 MW a Energas ve Varaderu (CU-CAN, Sherit, Cupet, Union electrica) s kapacitou 180 MW. Spotřeba se pohybuje kolem 15 600 GW.H, z toho 41% tvoří běžná spotřeba, 29% průmysl, 28% obchod, 2% zemědělství. V roce 2006 byla oficiálně vyhlášena energetické revoluce. Cílem energetické revoluce je dospět k energetické nezávislosti a uspokojit veškerou potřebu elektrické energie. Mělo být zapojeno na 4500 dieselagregátů s celkovou kapacitou dalších 3 700 MW, zároveň byly obyvatelstvu povinně vyměněny zastaralelé elektrické domácí spotřebiče za moderní, převážně čínské výroby (29 milionů domácích elektrospotřebičů do 110 tisíc rodin). První kroky revoluce byly provázeny ostudou, kdy několik hodin po oficiálním spuštění první skupiny generátorů došlo na mnoha místech Havany k výbuchům pouličních transformátorů místy spojených s požáry dřevěných sloupů, na kterých jsou tyto umístěny, a podstatná část Havany se téměř na 2 dny ponořila do tmy. „Energetická revoluce“ se přesto nezastavila a postupně byly zapojeny další stovky dieselagregátů. K dalším katastrofám již nedošlo. Nepodařilo se však ani splnit slib, že Kuba bude bez výpadků dodávky elektrické energie. V roce 2009 se pokračovalo v opravách distribučních sítí. Náklady na tento program se pohybují kolem 2 mld. USD a jeho úspěšné dokončení by mělo ročně přinášet podle oficiálních zdrojů úspory 1 mld. USD. Od 1. 6. 2009 začala platit opatření na úsporu spotřeby elektrické energie. Od začátku roku 2009 se utratilo o 90 mil. USD víc, než stanovil plán. Státní sektor, který spotřebovává více než 50 %, bude muset spotřebu omezit o 12 %. Od června 2009 se tak výrazně zvýšila četnost výpadků elektrického proudu. Energas (smíšený podnik kubánského Cupet, kanadského Sherritt a Unión Eléctrica) provozující dvě elektrárny u Havany a v provincii Matanzas s celkovou kapacitou 376 MW oznámil otevření další elektrárny v provincii Cienfuegos (150 MW).

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Oficiální souhrnné údaje o rozsahu přijímané a poskytované rozvojové pomoci nejsou publikovány. Programy rozvojové spolupráce mezi Kubou a zeměmi EU byly, po přerušení v létě roku 2003, obnoveny v říjnu 2008. Na programy spolupráce Evrospké komise na Kubě bylo pro období 2011-2013 určeno 20 mil. EUR. Kuba poskytuje pomoc rozvojovým zemím třetího světa ve formě vysílání kubánských učitelů a lékařů (často ve finanční spolupráci se zeměmi EU) a zásilkami svých léků a vakcín.

33/58



Kuba

5. Finanční a daňový sektor Při uvádění finančních údajů ve vztahu se zahraničím je kubánské peso (CUP) přepočítáváno oficiálním kursem 1 CUP = 1 USD. Od konce roku 2011 byl nově zaveden kurz konvertibilního pesa k dolaru 1:1.

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let (v mil. CUP)

2006

2007

2008

2008

2009

(rozpočet) Příjmy v mil. CUP daňové příjmy z toho např. :daň z obratu a prodeje platby sociálního zabezpečení nedaňové příjmy Výdaje z toho např. : Podniková aktivita Vzdělání Zdravotní péče Sociální zabezpečení Sociální péče Administrativa Rozpočtový deficit Rozpočtový deficit/HDP

2009

(rozpočet)

30 012,4

38 739,5

39 167,0

42 055,6

43 748,8

43 595,5

14 211,2

26 852,3 15 568,8

26 083,2 14 347,4

25 847 13 219,9

25 884 12 491,0

25 477 12 791

2 169,8

2 400

2 472

2 590,6

2 718,0

2763

6 030,4

12 217,2

13 410,8

16 535,8

18 191,8

18 468,2

31 742,40

40 651,5

41 741,0

46 255,6

47 590,8

46 611,2

4 841,5

6 474,6

5 722

8 632,0

8 490,0

7 150,7

4 696,0 3 091,0

7 079 6 415,6

7 711 7 162,6

7 503,4 7 188,6

7 732,5 7 375,8

9 030,7 6 660,2

3 570,0

3 800

3 950

4 400,0

4 673,0

4 704,0

1 177,1 872,2 1 730,0

1 199,8 1 122,5 1 912

1 224,7 1 197,1 2 574

940,2 1 465,5 4 200,0

970,0 1 628,1 3 842,0

934,4 1 525,9 3 015,7

3,2

3,8

6,7

Zdroj: Ministerstvo financí Kuby, Národní statistický úřad

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

34/58



Kuba

Platební bilance v mil. USD

Bilance běžného účtu Obchodní bilance Bilance služeb Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Bilance běžných převodů Bilance výnosů Zahraniční rezervy

2007 414

2008 -2,592

2009 539

2010 250

2011 -276

-6,394

-10,570

-6,030

-6,585

-8,345

7,912 3,686

8,270 3,664

7,180 2,879

7,551 3,816

8,559 4,675

-10,079

-14,234

-8,910

-10,401

-13,020

-212

505

476

730

1,068

-892

-797

-1,086

-1,446

-1,559

4,947

4,047

4,647

4,847

5,147

Zdroj: EIU

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Kubánský aktivní dluh je odhadován na 21-22 mld. USD. Velká část patří Pařížskému klubu, Kuba je jeho největším dlužníkem. Neznámou pro komplexní informace o kubánském aktivním zadlužení jsou ale ovšem dluhy u Venezuely (odhad 5-6 miliard) a Číny (odhad 3 miliardy). Během roku 2011 se vládě podařilo odblokovat platby na zahraničních účtšch, které zmrazila v roce 2009. Zároveň došlo k restrukturalizaci většiny zahraničních dluhů. Oficiální údaje nejsou k dispozici, uvádíme proto pouze odhady kubánského dluhu EIU.

Struktura dluhu (mil.CUP) 1997 Dluh celkem 10 145,60 Státní bilaterální 5 852,90 Mezivládní 1 512,40 půjčky Úvěry 208,8 rozvojové pomoci Exp.úvěry s 4 131,70 vl. zárukou Státní 521 multilaterální Finanční instituce 2 577,10 Bankovní půjčky 2 297,40 a deposita středně a 1 116,30 dlouhodobé krátkodobé 1 181,10 Úvěry a dovozy 279,7

35/58

1998 11 208,90 6 247,60 1 601,30

1999 11 078,00 5 736,90 1 639,90

2000 10 961,30 5 668,90 1 836,90

2009 21-22 000 9-10 000 n/a

220,3

204,2

254,4

n/a

4 426,00

3 892,80

3 577,60

n/a

575,4

16,5

16,9

n/a

2 686,50 2 573,30

3 456,00 3 187,10

3 269,50 2 942,10

3 103,00 2-3 000

1 362,00

1 908,70

1 701,30

n/a

1 211,30 113,2

1 278,40 268,9

1 240,80 327,4

n/a n/a



Kuba

Komerční dluh Další úvěry

1 168,70 25,9

1 672,60 26,8

1 845,20 23,4

1 984,70 21,3

6 000 n/a

2008 19,041 1,566

2009 19,420 1,788

2010 19,750 1,954

2011 21,025 1,997

Celkový zahraniční dluh 2007 Zahraniční dluh 17,829 Dluhová služba 1,272 Zdroj: EIU, odhady

Struktura dlužných úvěrů podle věřitelů Struktura věřitelů

%

státní bilaterální finanční instituce dodavatelé státní multilaterální ostatní

52,6 28,5 18,6 0,1 0,2

Měnová struktura zahraničního dluhu Měna

%

USD JPY DEM EUR CHF CAD ESP GBP FRF ostatní

33,9 19,2 14,7 9,4 6,4 4,4 3,0 3,5 1,3 4,2

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) •

Kubánská ústřední banka – (BCC - Banco Central de Cuba, předseda Francisco Soberón)

•

Kubánská národní banka – (BNC - Banco Nacional de Cuba)

•

Kreditní a obchodní banka – (BANDEC- Banco de Crédito y Comercio), 214 poboček

•

Spořitelna – (BPA - Banco Popular de Ahorro), 249 poboček

•

Mezinárodní obchodní banka a.s. – (BICSA - Banco Internacional de Comercio S.A.)

•

Mezinárodní finanční a.s. – (FINSA - Financiera Internacional S.A.).

•

Směnárny s.a. – (CADECA , Casas de Cambio S.A.) se směnárenskými stánky

36/58



Kuba

•

Metropolitní banka s.a. – (Banco Metropolitano S.A.)

•

Investiční banka s.a. – (Banco de Inversiones S.A.)

•

Fiduciární společnost – (Compaňía Fiduciaria S.A.)

•

Mezinárodní finanční banka – (BFI - Banco Financiero Internacional, S.A.), 15 poboček

•

Havana International Bank Ltd. – (HAVINT)

•

Kanceláře zahraničních bank na Kubě

Popis jednotlivých bank •

Kubánská centrální banka (Banco Central de Cuba) je klasickou centrální bankou řídící kubánský státní bankovní systém. Její nařízení v měnové a úvěrové oblasti jsou povinná pro všechny ekonomické útvary, které operují v zemi, jakož i pro obyvatelstvo. BCC řídí, plní a kontroluje měnovou a úvěrovou politiku státu a vlády. V mezinárodní sféře jsou jejími hlavními úkoly normalizace mezinárodních finančních vztahů, včetně zahraničního dluhu a jeho restrukturalizace, jakož i podpora úvěrových řízení bank státního systému a kubánských podniků.

•

Kubánská národní banka(Banco Nacional de Cuba) i přesto, že předala vedení státního bankovního systému Centrální bance, má i nadále v pravomoci registraci, kontrolu, služby a sledování zahraničního dluhu. Dále se zabývá úvěrovými operacemi zahrnujícími oficiální zahraniční instituce a státní kubánské podniky.

•

Kreditní a obchodní banka (BANDEC - Banco de Crédito y Comercio) se zabývá finanční činností související se státním zemědělským, průmyslovým a obchodním odvětvím, má k dispozici 214 poboček, které poskytují bankovní služby v celé zemi. Obdržela licenci jež jí dovoluje fungovat jako univerzální banka.

•

Spořitelna (BPA - Banco Popular de Ahorro), vytvořená v roce 1983, se soustřeďuje na podporu spoření a udělování úvěrů občanům. Též zahrnuje funkce univerzální banky a rozšiřuje své služby do podnikatelské sféry, což má za následek růst jejích poboček, které slouží podnikatelskému systému a napomáhají ke zvýšení kvality služeb.

•

Mezinárodní obchodní banka a.s. (BICSA - Banco Internacional de Comercio S.A.). Její hlavní činností jsou finanční transakce související se zahraničním obchodem, převody z Kuby i na Kubu, financování a operace koupě – prodej devíz. Nedávno byla otevřena její pobočka v Santiagu de Cuba a v roce 1997 byla otevřena další pobočka v Havaně. Tato banka má jako jediná korespondenční vztah s ČSOB, je tedy využívána k převodům hotovosti s ČR (v Euro nebo CHF).

•

Mezinárodní finanční a.s. (FINSA - Financiera Internacional S.A.). Byla založena v roce 1995 s cílem financovat dovoz a vývoz zboží, zařízení a služeb na základě odpovídajících norem pro každou operaci, mezi jinými např. finanční pronájem, faktorství a odečítání obchodního dopadu.

•

Metropolitní banka, a.s. (Banco Metropolitano S.A.). Otevřena v roce 1996 a orientována na specializované finanční služby poskytované hlavně diplomatickému sboru, cizincům žijícím dlouhodobě nebo krátkodobě na Kubě a kubánským občanům, kteří manipulují s devizami. Nezabývá se obchodními operacemi.

•

Investiční banka, a.s. (Banco de Inversiones S.A.). Zaregistrována v polovině roku 1996, poskytuje specializované finanční služby v oblasti investic. Dle příslušných předpisů “je povinna rozpoznat a mobilizovat disponibilní prostředky jak na místním trhu tak na trhu zahraničním a odvádět je do priorizovaných a nejproduktivnějších ekonomických sektorů v zemi. Jejím hlavním úkolem je nejen usměrňovat zahraniční financování investic, ale i upevňovat, vést a technicky připravovat kubánské podniky, propagovat jejich projekty a získávat potřebný kapitál k jejich uplatnění”.

•

Fiduciární společnost, s.a. (Compaňía Fiduciaria S.A.) Přijímá a plní důvěrné zakázky jakékoli osoby, společnosti nebo justičních orgánů, plní i funkce berního úředníka, určeného vykonavatele v závěti, nuceného správce, trustee nebo fideikomisaře. Rozvíjí další fiduciární činnost uznanou mezinárodní praxí.

•

Směnárny a.s. (CADECA - Casas de Cambio S.A.) Začaly pracovat v polovině roku 1995, kdy poskytovaly služby především turistům. V říjnu 1995 se vláda rozhodla omezit vliv černého trhu a bylo vydáno rozhodnutí, podle kterého se tato instituce začala zabývat i výměnou kubánských pesos CUP za volně směnitelnou měnu. V roce 1997 se směnárny rozšířily i do hlavních měst všech provincií. V současné době existuje síť směnáren (především v Havaně, ale i ve zbývající části Kuby).

•

Mezinárodní finanční banka a.s. (BFI - Banco Financiero Internacional, S.A.). Byla založena v roce 1984, manipuluje s devizami tak jako obchodní banka a poskytuje všechny bankovní služby.

37/58



Kuba

•

Havana International Bank Limited. HAVINT, se sídlem v Londýně, se zabývá hlavně syndikalizovanými úvěry, dokladovými inkasy, zahraničními měnami, mezibankovními operacemi a další činností.

Podle Ustanovení s platností zákona č.84 z roku 1984 je povoleno vytvořit zastoupení zahraničních bank na Kubě. Tyto mohou navázat styky s bankami kubánského státního bankovního systému nebo dalšími kubánskými organizacemi či institucemi, ale vždy pouze na základě povolení BNC a patřičné dokumentace jejího Státního rejstříku. Na Kubě tedy v současnosti pracuje 13 poboček zahraničních bank, jejichž činnost je ovšem silně omezena.

Pobočky zahraničních bank na Kubě •

Havana International Bank Ltd.

•

National Bank of Canada

•

Banka Sabadell

•

Fransbank Sal

•

Banka Bilbao Vizcaya

•

Societe Generale

•

Caja de Ahorros y Monte de Piedad de Madrid (CAJA MADRID)

•

BNP Paribas

•

Republic Bank Ltd.

•

Caja de Ahorro del mediterráneo

•

Financiera Oceór

Pojišťovací systém Na Kubě existuje Grupo Empresarial de Seguros (Podnikatelská pojišťovací skupina) pokrývající všech 19 pojišťovacích podniků. Z těchto devatenácti jsou tři smíšenými podniky se zahraničním kapitálem a jeden s kubánským podnikem pro pojišťování turistického průmyslu FINTUR. V současné době má Podnikatelská pojišťovací skupina 1 600 zaměstnanců a 1 700 pojišťovacích agentů. Krycí kapitál investovaný do klíčových odvětví dosahuje 135,2 miliónů dolarů. •

Grupo Empresarial de Seguros (Podnikatelská pojišťovací skupina):

Mezi významnější pojišťovny skupiny patří: •

ESICUBA – obdoba českého EGAPu. Jde o kubánský podnik zabývající se pojištěním pohybu zboží na mezinárodním trhu. Na Kubě je pojištění povinné pro kubánské státní podniky. Pokud se v kontraktu ustanovuje, že pojištěním je pověřena kubánská strana, musí dotyčný kubánský podnik povinně použít tuto pojišťovnu.

•

INTERMAR – pojišťovna proti nehodám, s pobočkami i v zahraničí, především v Latinské Americe.

•

ASISTUR – poskytuje služby turistům, cestovní pojištění, vlastní i poradenskou službu v otázce pojišťovnictví (i pro podniky).

5.5. Daňový systém V kubánském daňovém systému dosud neexistují obvyklé daňové (především nepřímé) kategorie, obzvláště neexistuje DPH. Měnící se vztah mezi státem a podniky při ekonomické reformě se obecně v poslední době projevuje nárůstem přímých daní, zatímco ostatní převody podniků státu by měly dále klesat. V průběhu roku 2000 již existující zdanění podniků (daň ze zisku) bylo doplněno i o zdanění fyzických osob. Zvýhodnění, změny výše daně Ministerstvo financí a cen na základě posudku ministerstva pro zahraniční obchod a investice dále zváží výhody, hodnotu investice, generování kapitálu a nařízení platná pro prioritní sektory a může povolit

38/58



Kuba

částečné nebo celkové zproštění platby daní nebo poskytnout výsady na základě zvláštního daňového systému: 1. Daň ze zisku u smíšených podniků dosahuje 30% procent z čistého zisku. Ve státním zájmu může být částečně nebo zcela prominuta. V případě, že se jedná o těžbu přírodní suroviny, může daň stoupnout až na 50%. Daň podniků se 100% vlastnictvím (jak kubánských tak i cizích) dosahuje 35%. 2. Daň z využívání pracovních sil a sociálního zabezpečení (obdoba českého sociálního a zdravotního pojištění) se vztahuje na všechny mzdy a další zisky pracujících, kromě tzv. ekonomických stimulů (Pozn.: v podstatě odměny za nadnormativní výkony) Zahraniční investoři, společníci ve smíšených podnicích nebo mezinárodních hospodářských sdruženích neplatí tzv. daně za osobní zisk dosažený na základě celkového obchodního zisku. Zákon též ustanovuje povinnost vytvořit ze zisku rezervy pro pokrytí problémů, které by mohly vzniknout při činnosti podniku, jakož i pojištění majetku, vlastnictví a dalších potřebných kroků. Usnesení zákona č. 165 o volných obchodních zónách a průmyslovém parku ze 3. června 1996 zahrnuje finanční možnosti a výsady, které se poskytují koncesionářům a operatérům, jakož i zvláštní daňová nařízení vztahující se na daň z osobního zisku. Koncesionáři a operatéři, kteří rozvíjejí výrobní činnost, montáže, zpracovávání finálních produktů nebo polotovarů a činnost zemědělskou obdrží následující výhody: •

celkové zproštění platby daní během prvních 12 let

•

bonifikace ve výši 50% dalších pět let

Operatéři vykonávající obchodní činnost a poskytující služby: •

celkové zproštění platby daní během prvních pět let

•

bonifikace ve výši 50% další tří roky

39/58



Kuba

6. Zahraniční obchod země V r.oce 2011 stoupla obchodní výměna Kuby o 27 %, především díky zvýšení vývozu. Po kritickém roce 2009, kdy Kuba drasticky snížila dovoz, v roce 2010 dosáhl objem obchodu 16,4 mld. USD (23,7 % HDP), což je 30 % nárůst oproti roku 2009. Vývoz stoupl na 4,9 mld. USD a dovoz stoupl na 11,5 mld. USD. Výsledná obchodní bilance byla -6,6 mld. USD. Hlavním obchodním oblastí Kuby zůstává Latinská Amerika (58,9 %), na druhém místě Evropa (19,8 %), Asie (18,3 %) a Afrika (2,7 %). Obchodní vztahy posílily především s Venezuelou. Vzájemná obchodní výměna (39,5 %) naznačuje silnou závislost kubánské ekonomiky na venezuleských dodávkách ropy výměnou za kubánské lékaře a učitele působící ve Venezuele. Vzájemná obchodní výměna s Čínou rostla (14,3 %). Čína tak upevnila svoji pozici druhého největšího obdchodního partnera. Pro Kubu je Čína také největším odběratelem niklu a cukru (pozn. cukr Kuba musí do Číny dovážet na smluvním základě, aniž by produkovala dostatečně pro vlastní potřebu). Dostupnost čínkých úvěrů umožnila Kubě nákup dopravních prostředků a elektrospotřebičů. Kanada, jako třetí obchodní partner Kuby (6,4 %) využívá své geografické blízkosti a přítomnosti v kubánském niklovém průmyslu. Španělsko, původně na čtvrtém místě (6,2 %) postupně ztrácí na úkor sílící přítomnosti Brazílie. Přes americké embargo staví USA dovoz potravin (2,7 %) na sedmé místo. Padesát let trvající americké embargo způsobilo Kubě podle kubánských zdrojů ztráty přes 100 mld. USD.

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

Obchodní bilance (mil. USD) Vývoz zboží(mil. USD) Dovoz zboží (mil. USD)

2007 -6394

2008 -10570

2009 -6030

2010 -6585

2011 -8345

3686

3664

2879

3816

4675

10079

14234

8910

10401

13020

Zdroj: EIU

Vývoz zboží a služeb (mil. USD) Dovoz zboží a služeb (mil. USD) Saldo běžného účtu (mil. USD) Saldo kapitálového a fin. účtu (mil. USD) Celkové saldo

40/58

2009 2879

2010 3816

2011 4675

8910

10401

13020

539

250

-256

-

-

-

-

-

-



Kuba

Zdroj: Kubánské oficiální údaje vývoz i dovoz uvádí pouze souhrnně pro zboží i služby, tudíž není možné přesně určit, jaké výnosy například poskytované lékařské služby v zahraničí přináší.

Vývoz zboží Dovoz Celkový zahraniční dluh Celkové rezervy

2009 2879 8910 19420

2010 3816 10401 19750

2011 4675 13020 21025

2012 (odhad) 4483 12322 22313

4647

4847

5147

5232

Zdroj: EIU

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Vzájemná obchodní výměna EU-KUBA (v mil. EUR) 2007 EU vývoz EU dovoz Saldo

2008 1490 609 881

2009 1655 441 1213

2010 1066 356 710

1300 351 949

Zdroj: DEU v Havaně

Změna oproti předchozímu roku v % EU vývoz EU dovoz

2007 -12 -17,6

2008 11,1 -27,5

2009 -35,6 -19,3

2010 21,9 -1,3

Zdroj: DEU v Havaně

Hlavními partnery Kuby z EU jsou Španělsko, Francie, Itálie, Holandsko a Velká Británie. Hlavními dovozními artikly z EU jsou stroje, dopravní prostředky, chemické výrobky a potraviny. Kuba dováží do EU především tabák a nápoje.

6.3. Komoditní struktura Kubánské oficiální statistiky neuvádějí údaje o komoditní struktuře zahraničního obchodu ani jiné zdroje neuvádějí konkrétní statistiky pokud jde o tuto oblast.

41/58



Kuba

Hlavními vývozními artikly Kuby je nikl a kolbalt a chemické produkty (biotechnologie). Hlavní dovozní komodity jsou ropa a ropné deriváty, stroje, dopravní prostředky a potraviny.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Kompletní celní sazebník k této velmi podrobné problematice je k dispozici na MPaO, CzechTrade, ZÚ ČR v Havaně a Ministerstvu zahraničního obchodu Kuby (MINCEX). Podle ustanovení zákona č.124 z 15. prosince 1990 byla vyhlášena celní sazba založená na Nomenklatuře harmonického systému určování a kodifikace zboží. Všechny výpočty celních poplatků se vedou ad valorem, k hodnotě zboží v souladu s patřičnou dohodou Světové organizace pro obchod (WTO). Zboží, které je dovezeno do země, musí být celně deklarováno a projít celní kontrolou. Celní sazba má dvě třídy: 1. Obecná sazba - s maximálními použitelnými cly pro nečleny WTO a pro další země, které nemají podepsané bilaterální obchodní dohody s Kubou. 2. Doložka nejvyšších výhod - statut “Nejvíce zvýhodněná země”, použitelný u těch zemí, které poskytují Kubě stejná práva, tj. členské země WTO a ty, které mají s Kubou podepsané obchodní bilaterální dohody (včetně ČR). Kuba dále počítá s preferenčním režimem díky jejímu členství v Globálním systému obchodních preferencí (SGPC) a dojednáním Dohod parciálního dosahu, podepsaných s členy Latinskoamerického integračního společenství (ALADI). Pro využití preferenčních sazeb, podle nařízení těchto dvou systémů, je třeba prokázat původ zboží. S cílem upravit celní sazby vzhledem k ekonomickým změnám v zemi se v roce 1991 celní poplatky snížily u 1 025 z celkových 5 018 podskupin a v roce 1992 se znovu snížily u dalších 1 313, čímž se Kuba začlenila do průměru zemí v oblasti. Dne 1. ledna 1997 vstoupily v platnost změny vztahující se hlavně na dosavadní cla. Tyto změny staví maximální clo nejvíce zvýhodněné země na 30% ad valorem a jednoduchý průměr se snižuje z 11,9 na 10,7%. Dále se aktualizuje nomenklatura k modifikacím Harmonizovaného systému roku 1996 a otevírá se dalších osm cifer. Tyto změny v jednoduchých průměrech jsou následující: Jednoduchý průměr celní nomenklatury

Obecná sazba Doložka nejvyšších výhod ČR

1990 51,50% 17,00%

1991 34,00% 14.0%

1992 23,80% 11,90%

1997 16,90% 10,70%

Pro neobchodní dovoz platí na Kubě celní daň podle Ustanovení zákona č.22 z 16. dubna 1979. S cílem přikročit k celním postupům a podpořit aplikaci celních sazeb byl v roce 1993 vyhlášen zákon č. 1092 o Celních postupech a jejich pravidel, a Ustanovení 3278 odpovídající obchodním vztahům existujícím v té době. Později bylo třeba disponovat s modernějšími normami pro zahraniční obchod, tranzit cestujících a prostředků, které je dopravují a pro potřebnou kontrolu ochrany národního hospodářství, a proto bylo vyhlášeno Ustanovení zákona č.162, nazvané "Celní", které ruší všechna předcházející. Nový zákon na jedné straně ustanovuje normy dodatečného použití, všeobecná povinná nařízení, funkce a organizaci celnic. Na druhé straně reguluje dovoz a vývoz zboží, tranzit cestujících, reprezentace před celnicí, kontrolu dopravních prostředků, zboží a vše co s tímto souvisí. Zároveň ustanovuje opatření proti překračování a neuposlechnutí těchto nařízení

42/58



Kuba

6.5. Ochrana domácího trhu Na Kubě se používá politika nahrazování dovozu (substituce importu). Ministerstvo zahraničního obchodu vytvořilo oddělení pro ohodnocování dovozu, které žádosti o dovoz hodnotí dle následujících parametrů: •

nové žádosti místního dovozce o povolení dovozu, jak do dlouhodobé nomenklatury tak pro příležitostný dovoz musí být doprovázeny vysvětlením, proč podle studia žadatele nemůže být využit národní produkt, v případě, že existuje. V případě, že dovozce není obeznámen s tím, že existuje stejný domácí produkt anebo se s ním neseznámil předem, k ohodnocení žádosti přistoupí samo oddělení ministerstva. Povolení k dovozu bude poskytnuto především v případě, že neexistuje možnost využití národního výrobku

•

obdobným způsobem působí i nadměrné zdražování (200–300 %) dováženého zboží v maloobchodě za CUC (dříve dolarovém) v rámci “politiky vyrovnávání sociálních rozdílů”. (Pozn. – V těchto obchodech se však prodávají i kubánské produkty, většinou jde o výrobky firem se zahraniční majetkovou spoluúčastí).

6.6. Zóny volného obchodu Zákon č. 77 z 5. září 1995 o zahraničních investicích na Kubě umožňuje kubánskému Výkonnému výboru Rady ministrů zakládat volné obchodní zóny a průmyslové parky na základě Dekretu podle zákona č.165 z 3. června 1996, který stanovuje normy pro jejich zakládání a pro poskytování jejich služeb. Ministerstvo pro zahraniční investice a ekonomickou spolupráci je institucí, jež má za úkol vypracovat normy a kontrolovat činnost volných obchodních zón. K tomuto účelu vytvořilo „Výbor pro volné obchodní zóny" zastávající činnost poradenské organizace. Na základě Dekretu – zákona č. 165 osoby fyzické či právní, bytem v zahraničí, nebo kubánské právní osoby mohou požádat o správní „postoupení" určité volné obchodní zóny. Tato žádost bude předložena ministerstvu pro zahraniční investice a ekonomickou spolupráci (dále jen ministerstvo), které do 6 dnů povolí nebo zamítne předložený požadavek. Udělitel může zároveň zastávat funkci „agenta". Koncese se uděluje na dobu, která nepřekročí dobu 50 let, regulérně se prodlužující, až dosáhne té doby, která se původně dojednala. „Operatéry” ve volné zóně mohou být fyzické a právnické osoby s bydlištěm v zahraničí a se zahraničním kapitálem, jakož i státní právnické osoby, jež mají zájem rozvíjet takovou činnost, o což musí formálně požádat udělitele. Žádost musí být zodpovězena do 45 dnů od podání žádosti. Operatér se musí zapsat do oficiálního Rejstříku koncesí a operatérů ve volných kubánských obchodních zónách do 30 dnů od obdržení povolení. Povoluje se činnost výrobní, montáže, zpracovávání dokončených výrobků nebo polotovarů, činnost obchodní a manipulační, bankovní, finanční a pojišťovací, všeobecné služby a další, technologická, vědecko výzkumná, zemědělská a další činnost, a to na základě rozhodnutí ministerstva. Operatér stavební, manufakturní, obchodní, zemědělské a zpracovatelské činnosti smí poskytnout až 25 % svých výrobků na tuzemský trh. Větší množství vyžaduje povolení ministerstva. Poskytované preferenční celní a právní podmínky jsou podobné těm, které existují v Latinské Americe a Karibské oblasti. Zóny volného obchodu na Kubě 1. Volná obchodní zóna Berroa - je situována v hlavním městě Havany 9 km od přístavu a 20 minut od mezinárodního letiště José Martí. Je vybavena infrastrukturou, která dovoluje rozvíjet průmyslové 2 a obchodní operace a služby. Berroa má 45 ha zastavěné plochy s 45 816 m hal a kanceláří, kde již sídlí důležité zahraniční obchodní společnosti. Mimo jiné počítá s 15 ha na rozvoj průmyslového parku. Celková plocha je 244 ha. Tato volná zóna spadá pod správu podniku Volná obchodní zóna město Havana, a.s. patřící kubánské firmě CIMEX. 2. Volná obchodní zóna Wajay - v blízkosti mezinárodního letiště José Martí, umožňuje rychlý přístup k havanskému přístavu po 19 kilometrové dálnici z Rancho Boyeros na dálnici Vía Blanca, jedné z nejdůležitějších tepen hlavního města. Wajay má 13,4 ha zastavěné plochy. Počítá se základní 2 infrastrukturou, která dovoluje situovat podniky v halách a kancelářích na 24 000 m . Může se zde rozvíjet činnost průmyslová, obchodní a služby. Zóna má celkovou plochu 21,2 ha. Tato zóna spadá

43/58



Kuba

pod správu podniku Volná obchodní zóna Wajay, s.a., pobočka kubánské společnosti Almacenes Universales, a.s., která od roku 1994 manipuluje se sklady zboží podle pravidel In Bond. 3. Volná obchodní zóna Mariel – se nachází u přístavu stejného jména, asi 60 km na západ od hlavního města. Panamerická silnice a Národní dálnice ji spojují s hlavním městem Havanou. Je situována na severním pobřeží země, zprostředkuje spojení námořní cestou do Mexika a Kanady, jedny z největších amerických trhů. Obchodní zóna má 450 metrů dlouhé přístaviště a 11 metrů ponoru, což dovoluje převážet náklady do a z obchodního přístavu Mariel. Svou blízkostí k havanskému přistavu je též alternativou pro převoz zboží. Volná zóna má betonovou letištní plochu 1 800 metrů dlouhou, která může být plně využita k obchodním účelům. Celková plocha obchodní zóny Mariel je 553 ha. 4. Volná obchodní zóna Cienfuegos – je situována v zátoce stejného jména, v centru a na jihu země, směrem na Panamský průplav. S hlavním městem ji spojuje 270 km Národní dálnice nebo železnice. Volná obchodní zóna má 260 metrů dlouhé přístaviště, které je spojeno s možností dopravy zboží do/z obchodního přístavu Cienfuegos, jednoho z nejdůležitějších v zemi. Jedná se o 2 zónu, která se teprve rozvíjí a zatím počítá s 21 600 m zastavěné plochy halami a kancelářemi, které mohou být adaptovány na využití průmyslové a obchodní činnosti a pro rozvoj služeb. Celková plocha zóny Cienfuegos je 400 ha. Projekt rozvoje této volné obchodní zóny zahrnuje urbanizaci 3.7 ha a výstavbu nových hal v souladu s požadavky trhu operatérů. V současné době velká část Volných obchodních zón zeje prázdnotou a většina firem je opustila. Například v Berroa zůstalo z původních cca 100 firem v roce 2002 dnes již jen 18 firem. Jedním důvodem je to, že firmy neplnily podmínky činnosti ve Volných obchodních zónách. Hlavním účelem těchto zón je výroba nebo montáž produktů či polotovarů v bezcelním prostoru. Jako doplněk je možno část této výroby nebo dovozu umístit na místním trhu. Firmy se však většinou soustředily jen na prodej na kubánský trh. Druhým důvodem je v posledních letech výrazné sbližování Kuby s Venezuelou a Čínou a z toho zřejmě vyplývající snaha Kuby uhladit jim trochu vstup na trh.

44/58



Kuba

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Mezi Kubou a bývalou ČSSR bylo uzavřeno přes 50 smluv, z nichž mnohé jsou stále v platnosti. Na přelomu let 1996 a 1997 byla kubánské straně předána nóta ohledně sukcese ČR do dvoustranných smluv uzavřených mezi ČSSR (ČSFR) a Kubou. Přehled platných dohod viz dále. V současnosti diplomatickou cestou probíhají jednání o jejich revizi, sukcesi a vypovězení některých z nich. Po roce 1989 bylo výměnou nót 29. dubna 1992 sjednáno "Ujednání o zrušení vízové povinnosti pro držitele platných cestovních dokladů" - byla vypovězena k 19. 1. 2000. Dne 10. prosince 1996 byla dále v Singapuru resortními ministry obou zemí podepsána Dohoda o obchodně-ekonomické spolupráci mezi ČR a Kubou, která vstoupila v platnost v roce 1997. V souvislosti se vstupem do Evropské unie jedná ČR s Kubou o úpravě této smlouvy tak, aby vyhovovala novým podmínkám. Dohoda o ochraně a podpoře investic byla v roce 2003 znovu na expertní úrovní připravována k podpisu. Vzhledem k novému zhoršení politických vztahů mezi Kubou a Evropskou unií na podzim 2003 pozastavila kubánská strana veškerá jednání o výše zmíněných smlouvách. Zatím se nerýsuje možnost brzkého uzavření těchto dohod. Přehled dohod: 1. Hospodářská smlouva mezi Československou republikou a Republikou Kuba (Havana, 10. června 1960) 2. Dodatkový protokol k Hospodářské smlouvě mezi ČSR a Republikou Kuba ze dne 10. června 1960 (Praha, 28. října 1960) 3. Rámcové ujednání mezi vládou ČSSR a vládou Republiky Kuba o zásadách hospodářské spolupráce (Praha, 22. prosince 1960) 4. Dohoda o letecké dopravě mezi ČSSR a Kubánskou republikou (Praha, 4. března 1961) 5. Úmluva o spolupráci v oblasti zdravotnictví mezi vládou ČSSR a vládou Kubánské republiky (Praha, 5. dubna 1961) 6. Ujednání o poštovní službě mezi ČSSR a Kubánskou republikou (Praha, 24. listopadu 1961) 7. Ujednání o telekomunikační službě mezi ČSSR a Kubánskou republikou (Praha, 24. listopadu 1961) 8. Dohoda o spolupráci na úseku veterinárním mezi vládou ČSSR a vládou Kubánské republiky (Praha, 3. června 1964) 9. Ujednání mezi ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství ČSSR a ministerstvem Národním ústavem pro pozemkovou reformu Kubánské republiky o dovozu a vývozu zvířat, výrobků a surovin živočišného původu a předmětů, které mohou být zdrojem nákazy (Praha, 3. června 1964) 10. Dohoda sjednaná výměnou nót o vzájemném bezplatném léčení pracovníků velvyslanectví ČSSR a velvyslanectví Kubánské republiky (28. října, 2. listopadu 1964) (Havana, 2. listopadu 1964) 11. Dohoda o zřízení Československo-kubánského výboru pro hospodářskou a vědecko - technickou spolupráci (Havana, 13. října 1965) 12. Všeobecné podmínky pro vědecko - technickou spolupráci mezi ČSSR a Kubánskou republikou (Havana, 13. října 1965) 13. Dohoda o poskytnutí úvěru na dodávky dodatků k investičním celkům ve znění výměny nót z 27. října a 7. listopadu 1967 a 16. a 29. února 1968 (Havana, 13. října 1968) 14. Dohoda o úpravě některých závazků a o úlevách v platbách mezi ČSSR a Kubánskou republikou (Praha, 19. dubna 1971) 15. Dohoda mezi vládou ČSSR a Revoluční vládou Kubánské republiky o poskytnutí úvěru (Praha, 5. ledna 1973) 16. Konzulární úmluva mezi ČSSR a Kubánskou republikou (Havana, 7. dubna 1973) 17. Dohoda mezi Federálním ministerstvem dopravy ČSSR a Ministerstvem dopravy Kubánské republiky o přímé vědecko - technické spolupráci (Praha, 17. prosince 1973)

45/58



Kuba

18. Protokol o plnění Všeobecných podmínek pro dodávky zboží mezi organizacemi členských států RVHP (VDP RVHP 1968/1975 /ČSSR-Kuba/) (Praha, 8. října 1975) 19. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Kubánské republiky o úpravě provádění neobchodních platů (Praha, 4. června 1976) 20. Platební dohoda mezi ČSSR a Kubánskou republikou (Praha, 27. září 1976) 21. Dohoda o spolupráci mezi Ministerstvy zdravotnictví ČSSR a Kubánské republiky (Varadero, 12. února 1977) 22. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Kubánské republiky o poskytnutí úvěru (Havana, 5. listopadu 1977) 23. Smlouva o obchodu a plavbě mezi ČSSR a Kubánskou republikou (Havana, 5. listopadu 1977) 24. Protokol o prodloužení platnosti Dohody mezi vládou ČSSR a vládou Kubánské republiky o poskytnutí úvěru (Havana, 5. listopadu 1977) 25. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Kubánské republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (Havana, 12. prosince 1977) 26. Ujednání mezi Federálním ministerstvem práce a sociálních věcí ČSSR a Státním výborem pro práci a sociální zabezpečení Kubánské republiky o dočasném zaměstnávání a odborné přípravě kubánských občanů v čs. organizacích (Praha, 5. května 1978) 27. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Kub. republiky o dočasném zaměstnávání a odborné přípravě kubánských občanů v čs. organizacích (Praha, 5. května 1978) 28. Protokol mezi Federálním ministerstvem financí ČSSR a Státním výborem pro finance Kubánské republiky o transferu úspor z mezd kubánských občanů, kteří jsou dočasně zaměstnáni a odborně připravováni v čs. organizacích. 29. Protokol mezi FMZV ČSSR a MZV Kubánské republiky o vzájemném osvobození velvyslanectví ČSSR v Havaně a velvyslanectví Kubánské republiky v Praze od poplatků za nájemné za nemovitosti odevzdané do užívání oběma velvyslanectvím (Havana, 3. října 1979) 30. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Kubánské republiky o spolupráci při dalším zlepšení obchodně technických služeb pro stroje, zařízení a ostatní strojírenské výrobky dodávané z ČSSR do Kubánské republiky (Praha, 9. listopadu 1979) 31. Smlouva mezi ČSSR a Kubánskou republikou o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních (Praha, 18. dubna 1980) 32. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Kub. republiky o spolupráci při intenzifikaci geologicko průzkumných prací na území Kubánské republiky (Havana, 31. května 1980) 33. Ujednání o celních úlevách pro občany ČSSR a Kubánské republiky, kteří pracují nebo studují na území druhého státu (Havana, 26. června 1980) 34. Protokol o metodice určování průměrných světových cen v obchodě mezi organizacemi zahraničního obchodu ČSSR a Kubánské republiky (Havana, 13. září 1980) 35. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Kubánské republiky o spolupráci při komplexním rozvoji zemědělské výroby a průmyslovém zpracování citrusů v Kubánské republice (Sofie, 4. července 1981) 36. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Kubánské republiky o spolupráci při těžbě a úpravě chromových rud (Praha, 21. října 1981) 37. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Kubánské republiky o poskytnutí úvěru na investiční akce v rámci hospodářské spolupráce na období 1981 – 85 (Praha, 15. ledna 1982) 38. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Kubánské republiky o spolupráci při rozvoji vědy a techniky do r. 1990 (Praha, 29. ledna 1982) 39. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Kubánské republiky o spolupráci při výstavbě nových kapacit na výrobu niklokobaltové produkce v Kubánské republice (Moskva, 27. května 1982) 40. Protokol mezi vládou ČSSR a vládou Kubánské republiky o prodloužení čerpání úvěru poskytnutého Dohodou ze dne 5. listopadu 1977 (Havana, 25. listopadu 1982) 41. Protokol o změně Dohody o dočasném zaměstnávání a odborné přípravě kubánských občanů v čs. organizacích ze dne 5. května 1978 (Praha, 8. prosince 1982) 42. Protokol o změně Ujednání mezi Federálním ministerstvem práce a sociálních věcí ČSSR a Státním výborem pro práci a sociální zabezpečení Kubánské republiky o dočasném zaměstnávání a odborné přípravě kubánských občanů v čs. organizacích (Praha, 8. prosince 1982) 43. Protokol o Dohodě o úpravě provádění neobchodních platů (Havana, 29. března 1984)

46/58



Kuba

44. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Kubánské republiky o poskytnutí úvěru na dodatečné dodávky a technickou pomoc pro výstavbu tří energetických jednotek po 125 MW (Havana, 30. dubna 1984) 45. Dohoda mezi Státní komisí pro vědecko - technický a investiční rozvoj ČSSR a Státním výborem pro normalizaci Rady ministrů Kubánské republiky o uznávání výsledků typových zkoušek a ověřování měřidel (Berlín, 15. července 1984) 46. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Kubánské republiky o poskytnutí finančního úvěru (Praha, 25. ledna 1985) 47. Dohoda o změně a doplnění Dohody o spolupráci při intenzifikaci geologicko - průzkumných prací na území Kubánské republiky ze dne 31. května 1980 (Praha, 17. dubna 1987) 48. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Kubánské republiky o poskytnutí úvěru na akce hospodářské spolupráce na období 1986 - 90 (Praha, 14. května 1987) 49. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Kubánské republiky o odložení splátek na státní úvěry (Praha, 14. května 1987) 50. Protokol mezi vládou ČSSR a vládou Kubánské republiky o prodloužení čerpání úvěrů (Praha, 14. května 1987) 51. Protokol k dvoustranné dohodě o spolupráci při komplexním rozvoji zemědělské výroby a průmyslovém zpracování citrusů v Kubánské republice, podepsané v Sofii 4. července 1981 (Havana, 2. listopadu 1987) 52. Dohoda mezi Federálním ministerstvem financí ČSSR a Státním výborem pro finance Kubánské republiky o vzájemném provádění převodů peněžních prostředků občanů obou zemí (Havana, 11. prosince 1987) 53. Protokol o změně Ujednání o celních úlevách pro občany ČSSR a Kub. republiky, kteří pracují nebo studují na území druhého státu, podepsaného v Havaně 26. června 1980 (Praha, 19. března 1988) 54. Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Kubánské republiky o činnosti Domů kultury v Praze a v Havaně (Havana, 14. června 1988) 55. Dlouhodobý program hospodářské a vědecko - technické spolupráce a socialistické integrace mezi ČSSR a Kubánskou republikou do r. 2000 (Praha, 5. července 1988) 56. Dodatkový protokol k Dohodě o poskytnutí úvěru na akce hospodářské spolupráce na období 1986 - 90 (Praha, 8. července 1988) 57. Protokol o změně Dohody o dočasném zaměstnávání a odborné přípravě kubánských občanů v čs. organizacích ze dne 8. prosince 1982 (Praha, 18. listopadu 1988) 58. Ujednání o zrušení vízové povinnosti mezi vládou ČSFR a vládou Kubánské republiky pro držitele platných cestovních dokladů sjednané výměnou nót 3. a 29. dubna 1992 (Praha, 29. dubna 1992) 59. Dohoda o obchodně - ekonomické spolupráci mezi ČR a Kubou (Dne 10. prosince 1996 v Singapuru)

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka ČR měla na Kubě solidní ekonomickou základnu. Například značná část energetických zařízení na ostrově pochází z bývalého Československa. Tato skutečnost vytváří příznivé předpoklady pro rozšíření hospodářských styků, které po propadu na přelomu 80. a 90. let a následné stagnaci vykázaly v letech 1995 - 1999 oživení a od roku 2003 vykazovaly každoroční nárůst o cca 30 %. Od r. 2007 došlo nicméně opět ke stagnaci, především zásluhou kubánské platební neschopnosti. Údaje za rok 2010 a 2011 však naznačují opětné oživení naší vzájemné obchodní výměny. Obrat obchodu ČR s Kubou dosáhl v loňském roce 33 mil. USD (nárůst o téměř 130 %) a stejného obratu bylo již dosaženo za první 3 čtvrtletí roku 2011 (nárůst o 50 %). Český vývoz dosáhl v roce 2010 hodnoty 24,6 mil. USD (nárůst o 160 %) a dovoz 8,5 mil. USD (nárůst o 68 %). Kuba se tak stala pro ČR 8. největší vývozní trh v Latinské Americe srovnatelný s vývozy do Kolumbie a Peru. Obchodní saldo je pro ČR dlouhodobě výrazně pozitivní. Důležitým momentem dalšího rozvoje hospodářských styků v budoucnu bude i přístup kubánské strany k starým a novým dluhům vůči ČR.

47/58



Kuba

Obchodní výměna ČR-Kuba v tis. USD Vývoz z ČR Dovoz do ČR Obrat Saldo

2008 19 323 4 047 23 370 15 276

2009 21 327 4 399 25 882 16 772

2010 9 425 5 110 14 535 4 315

2011 24621 8517 33138 16108

2012 (I-V) 17 469 1 738 19 207 15 731

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Český vývoz na Kubu v r. 2009 Kód zboží (SITC-2) 71 04 76 62 77 72 69 74 88

Název Stroje a zařízení k výrobě energie Obiloviny a obilné výrobky Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku Výrobky z pryže, j.n. Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu Kovové výrobky, j.n. Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n. Fotografické přístroje, optické výrobky, j.n., hodiny

Hodnota (CZK, tis.) 4 954 4 150 2 552 1 443 805 393 50 41 18

Český dovoz z Kuby v r. 2011 Kód zboží (SITC-2) 11 12 06 03 05 63

Název Nápoje Tabák a tabákové výrobky Cukr, výrobky z cukru a med Ryby, korýši a měkkýši Zelenina a ovoce Výrobky z korku a dřeva (kromě nábytku)

Hodnota (CZK, tis.) 1 984 1 798 282 39 23 6

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Kubánský trh je pro české firmy perspektivní v oblastech, ve kterých mají vývozní zkušenosti jako je energetika, strojírenství, infrastruktura a potravinářský průmysl. Současně je třeba upozornit na tendence poslední doby jednat pouze z velkými investory a velkými firmami, malým firmám bývá byrokraticky znepříjemňováno jejich působení na ostrově. Od začátku r. 2008 bylo také např. zrušeno na 160 obchodních licencí firem působících v maloobchodě.

48/58



Kuba

Mezi prioritní oblasti zájmu ze strany českých firem patří energetika a těžby a zpracování rud (niklu). V souvislosti s trvalými problémy kubánského energetického systému a nutností zajišťovat údržbu stávajících velkých elektráren je v této oblasti velký prostor pro tradiční české vývozce. Další oblastí je realizace dodávek strojů a dopravních prostředků pro zejména niklové doly. Podobně jsou perspektivní i dodávky náhradních dílů, textilních a zemědělských strojů, kamionů a traktorů. V souvislosti s nezbytnou rekonstrukcí systému městské hromadné dopravy v Havaně a s obnovou vozového parku státních institucí existuje v tomto směru velký potenciál pro vývoz automobilů, lokomotiv, vagónů, a také pneumatik, atd. Právě oblast energetiky a strojírenství jsou natolik specifické, Česká republika je zde tradičním vývozcem a má dobré jméno a i do budoucna je zde růstový potenciál. Perspektivní oblastí dalšího rozvoje je potravinářství a dovoz českých potravin a polotovarů pro potravinářský průmysl. Jedná se o perspektivní obor vzhledem k jeho strategickému významu, nicméně s ohledem na levnou konkurenci z USA, je důležitá koncentrace na specifické české výrobky (sušené mléko, slad, chmel). Na rozdíl od energetiky a strojírenství, které jsou strategickými oblastmi, kam kubánská vláda láká zahraniční investory a je ochotna hradit vysoké investice, oblast potravinářství se vyznačuje upřednostňováním ceny před kvalitou, což je úzce propojeno s kubánskými finančními problémy, a tudíž je obtížnější obstát v konkurenci amerického a čínského zboží. Velice slibný rozvoj zaznamenává zejména v posledních letech turistika. S tím souvisí i růst turistického zájmu např. po českém pivě v hotelových resortech, apod. Stejně tak je potenciální i vývoz sklaa svítidel, apod. na zařízení nových či rekonstrukci stávajících hotelů. České firmy taktéž jeví veliký zájem na vývozu zdravotnických zařízení a zdravotnického materiálu na Kubu. V tomto směru ovšem často narazí na finanční nedostatečnost Kuby k jejich úhradě.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Žádné společné podniky na Kubě dosud nepracují. Na ostrově jsou v současnosti registrovány tyto české firmy: 1. Inekon Power - firma má zastoupení na Kubě od roku 2001. Nabízí dodávky investičních celků pro energetiku, renovace, náhradní díly, dopravní stroje a zařízení aj. 2. SIMPLEX CZ – firma má na Kubě zastoupení od r. 2002, dodává především sušené mléko, máslo, slad, aj. 3. Z-Group (Českomoravská obchodní a výrobní společnost, Veselí nad Moravou) - dodává na ostrov především výrobky ze železa, tyče, trubky, profily, atp. Některé české firmy dále dávají přednost dát se zastupovat subjekty ze třetích zemí. Český vývoz na Kubu je pak reexportem statisticky vedeným jako vývoz do třetí země.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci Tradiční českou nabídkou byly stroje a náhradní díly pro strojírenství, energetiku apod. V roce 2004 však poprvé převládl dovoz potravin a potravinářských polotovarů. Toto bylo způsobeno vysokým nárůstem českého exportu těchto produktů na Kubu a dále i stagnací tradičních komodit. V roce 2005 se do čela vrátila opět tradiční energetika. Nadále pokračuje výrobní kooperace montáže českých motocyklů zn. JAWA na Kubě v podniku RODAR Motociclos S.A. v Havaně. Druhou výrobní kooperací je produkce automobilových svíček mezi firmou Brisk Tábor a Empresa de Bujías v Sagua La Grande. V r. 2006 vývozu dominoval lékařský nábytek a potraviny. V poslední době se poptává rovněž české tabulové sklo pro výstavbu hotelů.

49/58



Kuba

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce V roce 2011 neposkytovala ČR Kubánské republice žádnou rozvojovou pomoc.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Statistické informace týkající vzájemné výměny v oblasti služeb včetně její struktury nejsou k dispozici. V podstatě lze konstatovat, že k vzájemné výměně v oblasti služeb přispívá zatím pouze individuální cestovní ruch. Počet českých turistů na Kubu se odhaduje přes 10 tisíc. Ze strany Kuby do ČR míří ročně přibližně 200 turistů. Potenciál se týká případných českých investic v oblasti pohostinství a turistiky .

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR Viz kapitola 8.2.

50/58



Kuba

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Vzhledem k nemožnosti zaregistrovat vlastní společnost na Kubě bez prokázaného obchodu po dobu nejméně uplynulých 5 let, doporučujeme mj. využít i zkušeností již zaregistrovaných českých podniků (seznam viz kap. 7.5.). Jinak je možno se obrátit přímo na potenciálního kubánského importéra. Vhodným prostředníkem může být také kubánská Obchodní komora. Mezi nejrozsáhlejší distribuční skupiny na Kubě se sítí maloobchodů patří korporace CIMEX, CUBALSE nebo HABAGUANEX, kteří mohou být dovozci i pro velkoobchod.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Soukromé podniky se zahraničním kapitálem, zahraniční reprezentace, diplomatický sbor a instituce sídlící ve volných obchodních zónách nesmí volně kontrahovat své zaměstnance. Jejich zaměstnání se musí vyjednávat přes zaměstnaneckou zprostředkovatelnu. Kubánský stát tak má prostřednictvím těchto institucí zcela pod kontrolou rozhodování, které zaměstnance podniky zaměstnají a za jaké platy. Cizinci krátkodobě žijící na Kubě musí dále splnit platné předpisy a získat pracovní povolení. V případě, že si žadatel přeje určitého pracovníka, který mu zprostředkovatelnou nebyl nabídnut, předloží této instituci vlastní žádost a ta rozhodne o jeho přijetí nebo nepřijetí. Jeho přijetí pak musí být opět formalizováno přes zaměstnavatelskou zprostředkovatelnu tzv. pracovní individuální dohodou, kterou se zaměstnanec a podnik zavazují plnit povinnosti, práva a požadavky zahrnuté v dohodě. Podniky, koncesionáři a operátoři ve volných zónách jen se zahraničním kapitálem jsou povinni hradit všechny pohledávky, tzn. i mzdy, dovolené, třináctý plat atd. zaměstnavatelské instituci v devizách. Zaměstnanci jsou však placeni zaměstnavatelskou institucí v kubánských pesech. Ministerstvo práce a sociálního zabezpečení upřesní minimální mzdy a taxy v kubánských pesech dle katalogu funkcí. Podnik jejich mzdy hradí v CUC, zprostředkovatelna pak obvykle číselně shodnou částku vyplácí zaměstnancům, ovšem v CUP. Mezi hlavní zprostředkovatelny práce zahraničním podnikům patří spol. ACOREC, diplomatickým misím pak státní společnost CUBALSE, která dále z větší části ovládá i trh s nemovitostmi (i pro zahraniční podniky). Všichni zaměstnanci mají nárok na zkušební období 30 až 180 dní podle složitosti pracovního místa, o které se ucházejí. V případě zájmu podniku vrátit zaměstnance zaměstnanecké instituci, podnik musí předložit opodstatnění tohoto rozhodnutí a proplatit odškodnění podle odpracované doby zaměstnancem. Podnik nemusí nic proplácet v případě, že by se jednalo o propuštění z důvodu přestupku zaměstnance, který by měl charakter trestného činu na pracovišti nebo v obsahu jeho práce nebo v případě jiného disciplinárního přestupku vážného charakteru. Podle platného zákona, sociální zabezpečení zaměstnance je shodné se zabezpečením platným v zemi - zahrnuje 30 dní placené dovolené za odpracovaný rok, proplacení nemocenské delší než tři dny, placenou mateřskou dovolenou, poskytnutí neplacené mateřské dovolené až do délky 1 roku zaměstnankyním s malými dětmi, ochranné, hygienické a pracovní prostředky. Kubánec, dle platných zákonů, nesmí být postaven do čela pobočky zahraniční firmy. Od ledna 2008 v rámci snahy o „normalizaci“ příjmů kubánských zaměstnanců zahraničních firem a úřadů mají tito zaměstnanci nařízenou registraci na daňovém úřadě a platbu daní ze svých, doposud nelegálních, příplatků. Tzv. gratificaciones, nepřímé a nelegální doplatky, které tito zaměstnanci dostávají bokem ve tvrdé měně, by se měly začít zdaňovat. Zahraniční firmy platí za své zaměstnance státní agentuře v devizách, ta vyplácí těmto zaměstnancům stejnou nebo dokonce menší částku platu v kubánské národní měně (oficiální kurs 1:24). Stát si tak bere nejméně 96 % jejich platu. Zahraniční zaměstnavatelé proto v podstatě nelegálně svým zaměstnancům doplácejí určité příspěvky, které v reálu mnohonásobně převyšují jejich oficiální platy. Podle nového nařízení jsou tedy od 1.1.2008 tyto příspěvky „legalizovány“, ale současně se nyní po zaměstnancích žádá, aby je deklarovali a začali z nich platit daně. Pro Čechy zaměstnané v pobočce zahraničního (tzn. i českého) podniku dále platí stejná povinnost jako pro Kubánce, tj. žádat o povolení k opuštění země, v tomto případě prostřednictvím Obchodní komory. 51/58



Kuba

Povolení je pro zaměstnance cizích podniků vydáváno, za patřičný poplatek, během přibližně 1 týdne. V případě naléhavých problémů to ovšem může znamenat značnou komplikaci.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Podmínky ke zřízení společného podniku určuje zákon č. 77 o zahraničních investicích. Podmínky zřízení kanceláře, reprezentace - podle Nařízení č. 145 z 22. června 1988 Výkonného výboru Rady ministrů byly vypracovány Státní předpisy o zahraničních reprezentacích k registraci na Obchodní komoře Kubánské republiky. Přesto změny, které nastaly v zahraničním obchodě a v kubánském hospodářství, si vyžádaly přepracovat platné právní předpisy. Ustanovení č. 206 z 10. dubna 1996, zahrnuje platné předpisy státního rejstříku poboček a agentur zahraničních obchodních společností. Toto ustanovení nahradilo Státní rejstřík zahraničních reprezentací. Do rejstříku jsou povinny se zapsat: •

Pobočky - zařízení patřící obchodním společnostem nebo podnikatelům, sídlícím na státním území, k rozvíjení povolené obchodní činnosti. V předešlém rejstříku se nazývaly reprezentacemi.

•

Agentury - státní zařízení povolená Ministerstvem zahraničního obchodu, která na základě Agenčního kontraktu mohou rozvíjet obchodní činnost pod jménem a jako představitel obchodní společnosti nebo jednoho podnikatele, což v předešlém nařízení bylo nazváno nepřímá reprezentace.

Prvním krokem k povolení o zřízení pobočky nebo k činnosti obchodního agenta zahraničních firem na Kubě je zažádání zájemce o registraci v Rejstříku a končí bud` zapsáním nebo zamítnutím v termínu do 60 pracovních dnů od data předložení požadavku. Žádost o zapsání pobočky se formuluje předložením následujících dokumentů: a) Žádost s odůvodněním sepsaná kompetentním představitelem obchodní společnosti nebo podnikatele, jehož podpis je legalizován před notářem nebo Obchodní komorou. b) Kopii zakládací listiny či pravidel obchodní společnosti nebo dokument, který potvrzuje, že podnikatel provozuje tuto činnost v zemi původu. c) Dokument nebo plná moc, kde se potvrzuje jmenování a pravomoc osoby, která bude jednat jako jmenovaný reprezentant pobočky. d) Seznam výrobků a služeb obchodní činnosti společnosti nebo podnikatele, které budou cílem obchodních operací na státním území. e) Bankovní ručení o dobrém ekonomickém stavu vydaném max. tři měsíce před datem předložení žádosti a vyžádaném přes některou z bank kubánského Státního bankovního systému. f) Životopis reprezentanta. g) Informace o službách, výrobní a technické činnosti posledních pěti let. h) Podrobné informace o rozsahu obchodu s Kubou v posledních třech letech, specificky o podniku nebo organizaci, se kterou se obchod rozvíjel a potvrzené nejvyšším představitelem této kubánské organizace. Osoba, která bude reprezentovat pobočku, nesmí být Kubánec. i) Žádost o zapsání obchodního agenta musí být předložena spolu s podloženými motivy osoby oprávněné státním podnikem s kopií kontraktu firmy a patřičnými dokumenty podle odstavců b), d), e), g) a h). Agenty mohou být jmenovány pouze kubánské podniky, jejichž cíle obsahují zprostředkovací činnost v operacích zahraničního obchodu. Agenty nemohou být kubánské podniky, které mají dovozní povolení ani ty, které jsou součástí podnikatelského nebo korporativního systému vedení řetězce obchodů na maloobchodním trhu ve valutách.

52/58



Kuba

Všechny dokumenty a potvrzení musí být patřičně legalizovány a superlegalizovány. Platnost československo-kubánské dohody z 80. let o právní pomoci, která ruší nutnost superlegalizace, není vždy uznávána. V případě potřeby vedoucí Rejstříku může vyžadovat další dokumentaci. Povolení nebo zamítnutí žádosti bude vydané ministerstvem zahraničního obchodu. V případě pozitivní odpovědi žadatel musí zápis formalizovat do 90 dnů. Licence bude vydána na pět let v následujících třech pracovních dnech od zápisu a bude moci být obnovena na další období, vždy na tři roky. Tato licence povoluje rozvíjet obchodní činnost odpovídající typu obchodní společnosti nebo podnikatele, ale nepovoluje přímý dovoz a vývoz, velkoobchodní nebo maloobchodní činnost, jakož i distribuci a dopravu zboží na státním území Kuby. Koupě nemovitostí, kanceláře: Na Kubě je zakázán prodej budov, kanceláří či bytu pro zaměstnance cizincům. Z tohoto důvodu je v případě zájmu o založení kanceláře nutno se obrátit na společnost CUBALSE, která nemovitosti pronajímá; existují i další realitní kanceláře. Vzhledem k neexistenci volného trhu může být získání potřebných prostor komplikované a finančně náročné. Orientační cena za nájem přízemního domku 4+1 činí 2000-3500 CUC(USD) / měsíc v závislosti na lokalitě a rozloze pozemku. V poslední době se objevily informace o možnostech koupě nově postavených bytů i ze strany cizinců (ceny za byt o výměře 131 až 263 m2 se pohybují od 274 tisíc CUC), nicméně v místních podmínkách není poté další možnost komerčního pronájmu takto zakoupené nemovitosti.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Kromě nižší účinnosti reklamy na populaci s měsíčním platem v průměru 12 EUR za měsíc neexistují výraznější specifika. Je nutno spojit se s tiskem (hlavní ekonomickou tiskovinou je týdeník Opciones) či běžnými reklamními kancelářemi, z nichž některé pracují se zahraniční účastí. Běžně je poskytována i billboardová služba. Televizní reklama je velmi omezená. V poslední době se začíná objevovat častěji reklama v rozhlasových stanicích.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů V důsledku probíhající decentralizace se široké skupině podniků a institucí poskytly nově obchodní koncese. Z tohoto důvodu ministerstvo zahraničního obchodu vydalo vyhlášku č. 217 z 8. května 1997, podle které jsou kubánské podniky povinny podepsat kontrakt, kde musí být jasně zahrnuty údaje a podmínky plnění dohodnutých závazků. Zvláště se vyžaduje: •

Dohodnuté dodací podmínky podle INCOTERMS;

•

Termín a místo dodávky zboží, dokument potvrzení o převzetí dodávky;

•

Cena, měna a platební podmínky;

•

Kontrola původu a/nebo určení a podle potřeby i váhy zboží;

•

Podmínky pro náklad, dopravu a pojištění s upřesňujícími informacemi, termíny a postupy;

•

Kvalita, technické charakteristiky, obaly a obalová technika podle mezinárodních norem a zvyklostí;

•

Předložení potřebných dokumentů, originálů a kopií, souvisejících s vlastnictvím, nákladem a dalšími průkaznými materiály, to jsou např. faktury, potvrzení původu, kvality nebo rozborů;

•

Zákony související s kontraktem a prostředky k urovnání sporů, které by mohly vzniknout při jeho interpretaci a plnění.

Způsoby řešení obchodních sporů jsou tak obvykle řešeny přímo v kontraktu. Snahou kubánského partnera je většinou uzavírání kontraktů platných dle kubánského obchodního práva, ale existují i výjimky z tohoto pravidla. Režim řešení sporů dále určuje Zákon č. 77 o zahraničních investicích.

53/58



Kuba

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Na Kubě neexistuje zákon o veřejné zakázce, objednávky jsou zadávány přímo vybraným firmám (většinou těm, které již podobné předchozí zakázky řešily) a hlavním způsobem, jak se o zakázce dozvědět, tedy zůstává znalost trhu a dostatečné kontakty.

8.7. Problémy a rizika místního trhu V kubánském velkoobchodě ani pro dodavatele neexistuje žádné ustanovení vztahující se na velikost marže (růst cen v dodavatelském řetězci). Tato se pohybuje v souvislosti s politikou každé instituce, což může být mezi 15 a 20%, v některých případech ale i přes 200%. Většinou nadměrný růst cen souvisí s existencí řady monopolních dodavatelů. Vyšší růst praktikují především větší koncerny jako např. CIMEX a ABATUR, které si tak řeší vlastní problémy: prostojné v přístavu, špatnou distribuci atd. Zároveň jde o podniky, které z minulosti čelí řadě nesplacených dluhů. Další obchodní společnosti s užším dodavatelským spektrem, mají nižší marže. V kubánském maloobchodě se zdražení zboží pohybuje na úrovni mezi 240% až 270%. Toto zdražení bylo politicky zdůvodněno tím, že tak dojde ke snížení sociálních rozdílů mezi držiteli dolarů a těmi, kteří dolary nemají. Odtud tedy plynou často ve srovnání se světem několikanásobně vyšší ceny dovozového zboží v obchodech. Současně se tímto způsobem praktikuje politika substituce dovozů, kdy dovážené zboží bývá několikanásobně dražší než místní ve snaze podnítit místní průmysl k vlastní výrobě. Toto opatření má na druhou stranu za následek i nízkou efektivitu kubánských podniků - dodavatelů na místní maloobchodní trh, kteří tak mají velký prostor pro pokrytí vlastní neefektivity a přemrštěných provozních nákladů.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Kuba je členem WIPO (Světové organizace duševního vlastnictví) i signatářem dohody TRIPS v rámci WTO. Nicméně problematikou ochrany práv duševního vlastnictví se příliš v reálu nezabývá. V televizi i v kinech se běžně promítá aktuální západní filmová produkce, někdy dokonce i před samotnou světovou premiérou. Stejně tak jsou běžně k dostání pirátské kopie dvd či hudebních cd. V kubánské půjčovně DVD se půjčují takřka výhradně nekvalitní pirátské kopie. Podobně je to i s falsifikací světoznámých značek u dalšího spotřebního zboží. Na druhou stranu se Kuba soudí o práva na používání ochranné známky Havana Club.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Díky snaze jednotlivých zemí EU získat po rozpadu RVHP místo na kubánském trhu si kubánské podniky zvykly na obchodní úvěry krátkodobé i střednědobé. Při normálním kontraktu na průmyslové zboží nebo potraviny kubánská strana předpokládá odklad platby 90 až 120 dnů, v některých případech i 360 dní, přičemž kubánské podniky často nenabízejí žádné ručení. Důvodem je značná přeúvěrovanost podniků i bank. Banky poskytují ručení především na strategické zboží (ropa, některé potraviny, energetika). U větších dodavatelských celků se vyžaduje několikaletý odklad platby (většinou až po náběhu investice do provozu) a dlouhodobý splátkový kalendář. V tomto ohledu mají české firmy ztíženou pozici oproti podnikům ze zemí EU. Platební morálka se obecně zhoršuje, záleží však na tom, o jakou kubánskou firmu se jedná. Největším rizikem je obecná finanční nedostatečnost kubánských firem. Strategické firmy platí bez problémů v dohodnutých termínech. Často je ale obvyklé zpoždění platby 10 až 30 dnů. V polovině roku 2003 Kubánská centrální banka (Banco central de Cuba - BCC) odebralo kubánským podnikům možnost mít devizové účty. Nyní musí kubánská firma požádat BCC o nákup deviz pro možnost platby do zahraničí. K žádosti musí být připojena i faktura a kontrakt, takže BCC zároveň kontroluje i efektivitu použití deviz. Tato procedura prodlužuje platbu a může se stát, že BCC dlouhodobě zablokuje platbu. BCC vysloveně zakazuje kubánským firmám předplatbu před dodáním zboží na Kubu (např. platba při předání zboží dodavatelem přepravci).

54/58



Kuba

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Na Kubě se obvykle organizují obchodní veletrhy a výstavy jak tradičních kubánských výrobků tak nového vývozního sortimentu. Veletrhy se dělí na všeobecné nebo specializované a konají se ročně nebo dvouročně. Nejvýznamnějším veletrhem je FIHAV v Havaně (začátek listopadu). Dalším významným všeobecným mezinárodním veletrhem je EXPO-CARIBE v Santiagu de Cuba (červen). Mezi hlavní, systematicky se pořádající havanské veletrhy patří: •

Mezinárodní knižní veletrh (leden, pevnost San Carlos de la Cabaňa)

•

Mezinárodní veletrh informatiky, průmyslové automatizace a spojů (březen, hala PABEXPO)

•

Mezinárodní zemědělský veletrh (březen, hala PABEXPO)

•

Zdraví pro všechny (duben 2003, hala PABEXPO)

•

Mezinárodní salón technologie a výrobků pro turistický průmysl (TECNOTUR, květen, pevnost San Carlos de la Cabaňa)

•

Mezinárodní veletrh Karibské oblasti (EXPO-CARIBE, červen, město Santiago de Cuba)

•

Mezinárodní módní salón (MODA, červenec, hala PABEXPO)

•

Mezinárodní veletrh metalurgie, mechaniky a elektroniky a průmyslu (METANICA, červenec, hala PABEXPO)

•

Mezinárodní havanský veletrh (FIHAV, listopad, areál EXPOCUBA), oficiální účast ČR od roku 1996 až do 2005, kromě roku 2002

V roce 2004 se část těchto veletrhů přesunula z menší haly PABEXPO, která je přímo ve městě, do veletržního areálu ExpoCuba, který je asi 15 km za městem. Jsou tam mnohem větší výstavní prostory, avšak jsou hůře dostupné.

55/58



Kuba

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Zahraniční investice na Kubě jsou řízeny zákonem č. 77 z roku 1995, který teoreticky povoluje zahraniční investice v mnoha sektorech kromě státní bezpečnosti a národní obrany, vzdělání a zdravotnictví. V každém případě je nutný souhlas Výkonného výboru Rady ministrů nebo speciální komise vytvořené k tomuto účelu. Investice mohou mít formu akciových společností podle kubánského práva se zcela zahraničním kapitálem (výjimečné), formu společného podniku (akciové společnosti s rozdělením kapitálu, většinou 51% ku 49% zahraničního) nebo formu obchodního přidružení (nevytváří se nová právnická osoba, každý ze společníků zachovává svoji). Ve všech případech, kubánským společníkem je vždy stát prostřednictvím některého ze svých podniků. Povolení se získává vždy na omezenou dobu, po jejímž uplynutí se může prodloužit či vyhlásit likvidace. Analýzu a konečné rozhodnutí o vytváření společných podniků zpracovává Ministerstvo pro zahraniční investice a hospodářskou spolupráci (MINVEC – Ministerio para la Inversión Extranjera y la Cooperación Económica). Před předložením projektu na MINVEC je nutné detailní projednání s kubánským partnerem. Existuje speciální režim platby daní a cel, podle kterého smíšené podniky a zahraniční i domácí investoři, jež jsou součástí některé mezinárodní ekonomické společnosti, musí platit daně ze zisku a využívání pracovních sil, sociální zabezpečení, celní poplatky a další poplatky za silniční dopravu a dokumentaci.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Na Kubě přímo investuje více než 40 zemí. Kubánská vláda však zůstává velice nedůvěřivá vůči zahraničním investorům a kontroluje veškeré jejich aktivity v zemi. Zahraniční investoři musí naplnit řadu kritérií včetně transferu technologií, poskytnutí kapitálu a nové trhy. Mezi hlavními investory na Kubě jsou Kanada (těžba niklu a ropy), Itálie (telekomunikace) a Španělsko (hotely). Zahraniční investice jsou v současnosti již spojeny s více než 34 hospodářskými odvětvími a sektory, mezi kterými nejdůležitější jsou vyhledávání surovin a těžba nafty, těžba niklu a ropy, turistika, stavebnictví, doprava a spoje. S výjimkou turistiky mohou investice dosáhnout až 100% účasti ve společných podnicích, která se ovšem povoluje především ve volných obchodních zónách. Mimo ně, na standardním státním území, se povolují výhradně pokud jsou v zájmu státu. Zahraniční investice v turistice nesmí přesahovat 50%. Během posledních 5 let získala povolení investovat především venezuelská státní společnost PDVSA (těžba ropy a zemního plynu). V roce 2007 se objevily spekulace, že kubánská vláda povolí investice i do politicky citlivých sektorů. Zatím se tak nestalo.

Zahraniční investice podle zemí Kanada Itálie Španělsko Venezuela Francie Velká Británie

těžba niklu, ropy a produkce sóji telekomunikace cestovní ruch, těžba ropy, cementárny těžba ropy, výroba elektrické energie nápoje (rum) tabákový průmysl

Zdroj: IPS-Resumen Economico Anual

56/58



Kuba

V roce 2009 zahraniční investice poklesly o téměř 16 %. Snížení se týkalo především poklesu v těžbě ropy.

Investice podle sektorů r. 2005 (počty) Základní průmysl Turistika Stavebnictví Lehký průmysl Zemědělství Strojírenství Potravinářský průmysl Doprava Ostatní Celkem

51 38 17 18 12 10 13 13 65 237

9.3. České investice v teritoriu Česká republika na Kubě doposud neinvestovala, u všech obchodů jde především o přímý prodej a to včetně investičních celků jako jsou elektrárny.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Pro každý rok stanovuje vláda ekonomické priority, do kterých se odpovídající ministerstva snaží směrovat i příslušné investice. V poslední době jde především o zemědělství, cestovní ruch, energetiku, dopravu (jak MHD tak i dálkové - železnice i autobusy - tj. celkově infrastruktury),strojírenství, těžbu niklu, potravinářský průmysl či telekomunikace. Žádný privatizační program v rámci země neexistuje a ani není plánován. Vlastní soukromé podniky (restaurace, opravny...) či soukromé poskytování taxislužeb apod. jsou povoleny pouze na rodinné úrovni, a to především v udávaném zájmu nerozšiřovat sociální nerovnost ve společnosti. V posledních několika letech naopak dochází ze strany státu k limitování těchto forem podnikání omezováním, resp. nevydáváním nových licencí. Údajně připravený zákon o "kooperativizaci" některých služeb (kadeřnictví atd.) je stále odkládán.

9.5. Rizika investování v teritoriu Největším rizikem je problematická platební morálka a obecná finanční nedostatečnost kubánských firem. Pojišťovna EGAP zařadila v roce 2002 Kubu do druhé nejnižší kategorie (tj. první vůbec pojistitelné) a v roce 2008 vyhlásila Kubu jako nepojistitelnou. Smlouva o ochraně a vzájemné podpoře investic doposud nebyla podepsána. Dalším problémem je obtížná vymahatelnost práva na Kubě, což může způsobit obtíže při hájení vlastních práv v případných sporech s kubánskými občany či společnostmi.

57/58



Kuba

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Vývoj kubánského hospodářství je těžko odhadnutelnou veličinou a závisí na politické liberalizaci a rozšíření povolení k zahraničním investicím. Ekonomika je především závislá na vývoji cen surovin na světových trzích (především na ceně niklu), přírodních podmínkách a počtu turistů přijíždějících každoročně do oblasti. Nicméně oficiálně se očekává další pokračování hospodářského růstu kolem 3 %. Kuba bude nadále intenzivně pokračovat v průzkumu ropných ložisek na severu ostrova, prohlubovat spolupráci s Venezuelou a Čínou. Kuba se v poslední době snaží soustředit na zajištění dostatečné domácí produkce potravin a omezení jejich dovozu.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Lze očekávat prohlubování spolupráce a rozšiřování spolupráce v rámci Latinské Ameriky. Na základně 30-ti dohod uzavřených s Venezuelou se bude prohlubovat vazba těchto zemí. Stejně tak bude Kuba i nadále na mezinárodní úrovni profitovat z pozice mluvčího rozvojových zemí. Nepředpokládá se návrat Kuby do OAS. Kuba je jedním z hlavních promotérů založení nové regionální organizace bez USA a Kanady pracovně nazvané Společenství států LA a Karibiku (CELAC).

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Předpokladem rozšíření obchodních vztahů je pokračování jednání o Smlouvě o vzájemné ochraně a podpoře investic. Po jejím podpisu by české firmy získaly větší právní jistotu a i české banky by mohly posunout svůj rating Kubánské republiky. Jednání o této smlouvě však již byla podruhé (poprvé v roce 2000) kubánskou stranou přerušena. V nejbližší době její podpis nelze očekávat. Pokud se týká nových možností pro český export a případné investice, pak jsou stručně zmíněny v kapitole 7.4.

58/58


Souhrnná teritoriální informace Kuba

Recommend Documents