Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra rekreologie a cestovního ruchu
Zhodnocení předpokladů cestovního ruchu zvolených regionů Polska (S důrazem na udržitelný cestovní ruch) Bakalářská práce
Autor: Nikola Bielová Studijní obor: Management cestovního ruchu
Vedoucí práce: doc. PaedDr. Jiří Štyrský, CSc.
Hradec Králové
listopad 2014
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Hradci Králové dne ………………….
………………………………………...
Poděkování: Děkuji doc. PaedDr. Jiřímu Štyrskému, CSc. za metodické vedení této bakalářské práce, za čas, který mi věnoval a za cenné rady, na jejichž základě byla bakalářská práce zpracována. Dále bych touto cestou ráda poděkovala paní Marii Pałucké, panu Bartłomieji Barskému, Marcinu Kruszkovi a Dawidovi Rumakovi za uskutečnění řízených rozhovorů, které pro mě byly velice užitečné z hlediska zhodnocení hypotéz. V neposlední řadě patří velké poděkování také všem respondentům, kteří se podíleli na vyplnění dotazníku.
Anotace Bakalářská práce hodnotí lokalizační předpoklady cestovního ruchu ve dvou turisticky zajímavých regionech Polska, přičemž je ve vybraných oblastech rovněž kladen důraz na posouzení udržitelnosti cestovního ruchu. V teoretické části práce autorka mimo jiné popisuje přírodní a kulturně-historické předpoklady v Toruni a jejím okolí a také v Gdaňsku a jeho okolí. Poslední kapitola teoretické části práce je věnována problematice udržitelného cestovního ruchu v obou těchto regionech. Praktická část práce již hodnotí vybrané lokalizační předpoklady pomocí bodování znázorněného v tabulkách, jejichž výsledky jsou následně komparovány. Podklady pro posouzení udržitelnosti cestovního ruchu ve vybraných lokalitách získala autorka kromě informací vyhledaných na internetu zejména zhodnocením výsledků dotazníkového šetření a také řízených rozhovorů, které autorka vedla s kompetentními osobami zaměstnanými v organizacích, jejichž cílem je koordinace cestovního ruchu diskutovaného regionu.
Annotation Title: Evaluation of Tourism Pre-requisities of Selected Regions in Poland The bachelor thesis evaluates localization pre-requisites of tourism in two touristic attractive regions in Poland. These regions are also assessed in terms of sustainable tourism. Theoretical part of the thesis includes natural and cultural-historical pre-requisites in Toruń and its surroundings as well as in the city of Gdańsk. The last charter of the theoretical part of the work deals with the issue of sustainable tourism in both of regions. The practical part of the work evaluates selected localization pre-requisites of tourism by means of scoring system in tables, results of which are subsequently compared. The data for sustainable tourism assessment in selected localities were collected not only from internet sources, particularly from questionnaire survey, but also from directed interviews, which were conducted with competent employees of organizations whose goal is coordination of tourism in the particular region.
Obsah 1
ÚVOD ............................................................................................................................ 1
2
LITERÁRNÍ REŠERŠE................................................................................................. 3
3
METODIKA ZPRACOVÁNÍ ........................................................................................ 5
4
TEORETICKÁ VÝCHODISKA ................................................................................... 6 4.1
Předpoklady cestovního ruchu ................................................................................ 6
4.1.1 4.2
Potenciál cestovního ruchu ..................................................................................... 8
4.3
UNESCO ................................................................................................................ 8
4.4
Udržitelný cestovní ruch ......................................................................................... 9
4.4.1 4.5
5
Lokalizační předpoklady ................................................................................. 7
Únosná kapacita destinace ............................................................................. 10
Destinace cestovního ruchu .................................................................................. 11
4.5.1
Destinační management vs. Marketing destinací .......................................... 12
4.5.2
Životní cyklus destinace ................................................................................ 13
INFORMAČNÍ MINIMUM POLSKA ........................................................................ 16 5.1
Základní informace ............................................................................................... 16
5.2
Poloha Polska ........................................................................................................ 16
5.3
Rozloha Polska ..................................................................................................... 16
5.4
Reliéf ..................................................................................................................... 16
5.5
Klima .................................................................................................................... 16
5.6
Administrativní dělení státu .................................................................................. 17
6
Rozdíl mezi příjezdovým cestovním ruchem Polska před rokem 1989 a po roce 1989 18
7
Lokalizační předpoklady cestovního ruchu Toruně, Gdaňsku a jejich okolí ............... 21 7.1
Toruň ..................................................................................................................... 21
7.1.1
Symboly města .............................................................................................. 21
7.1.2
Přírodní hodnoty ............................................................................................ 22
7.1.3
Historické hodnoty ........................................................................................ 22
7.1.4
Oslavy a kulturní život .................................................................................. 24
7.1.5
Přírodní a kulturně-historické předpoklady ................................................... 26
v okolí Toruně .............................................................................................................. 26 7.2
Gdaňsk .................................................................................................................. 29
7.2.1
Symboly města .............................................................................................. 29
7.2.2
Přírodní hodnoty ............................................................................................ 30
7.2.3
Historické a kulturní hodnoty ........................................................................ 30
7.2.4
Oslavy a kulturní život .................................................................................. 31
7.2.5
Kulturně-historické a přírodní předpoklady .................................................. 33
v okolí Gdaňsku ........................................................................................................... 33 Udržitelný cestovní ruch .............................................................................................. 36
8
8.1
Udržitelný cestovní ruch v Toruni a jejím okolí ................................................... 36
8.1.1
Nejlepší produkty cestovního ruchu .............................................................. 41
v Kujavsko-pomořanském vojvodství.......................................................................... 41 8.2
Udržitelný cestovní ruch v Gdaňsku a jeho okolí ................................................. 42
8.2.1
Nejlepší produkty cestovního ruchu .............................................................. 45
v Pomořanském vojvodství .......................................................................................... 45 Zhodnocení lokalizačních předpokladů v Toruni, Gdaňsku a ve městech v jejich okolí 46
9 10
Komparace měst Toruň a Gdaňsk ............................................................................ 50
11
DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ .................................................................................... 51
11.1 Průběh dotazníkového šetření ............................................................................... 51 11.2 Charakteristika dotazovaných ............................................................................... 51 11.3 Vyhodnocení odpovědí ......................................................................................... 52
12
11.3.1
Odpovědi dotazovaných, kteří Polsko navštívili ........................................... 52
11.3.2
Odpovědi dotazovaných, kteří Polsko nenavštívili ....................................... 58
ORGANIZOVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ ..................... 60
12.1 Marcin Kruszka..................................................................................................... 60 12.2 Bartłomiej Barski .................................................................................................. 62 12.3 Dawid Rumak ....................................................................................................... 63 12.4 Maria Pałucka ....................................................................................................... 64 13
Shrnutí výsledků ....................................................................................................... 65
13.1 Zhodnocení lokalizačních předpokladů CR regionů „Toruň a okolí“ a Gdaňsk a okolí“ 65 13.2 Ověření hypotéz .................................................................................................... 66 14
Závěry a doporučení ................................................................................................. 69
15
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................... 70
15.1 Tištěné zdroje ........................................................................................................ 70
15.2 Internetové zdroje ................................................................................................. 72 16
PŘÍLOHY ................................................................................................................. 85
16.1 Příloha č. 1 – mapa, fotodokumentace .................................................................. 85 16.2 Příloha č. 2 – SWOT analýza ................................................................................ 94 16.3 Příloha č. 3 - Dotazník .......................................................................................... 98 16.4 Příloha č. 4 – Plán Starého Města v Toruni ........................................................ 100
1 ÚVOD Cestovní ruch je neustále se rozvíjející odvětví, kterému je zejména v posledních letech přisuzován velký význam. Nemalé procento pracovně aktivních lidí je v tomto oboru zaměstnáno ať už přímo či nepřímo. Pokud je v určité destinaci věnováno cestovnímu ruchu dostatek pozornosti a za cestovním ruchem tam přijíždí dostatečné množství turistů, může tato činnost, která je dnes pro spoustu lidí oblíbeným koníčkem, zlepšit i ekonomickou situaci dané oblasti. Aby byla určitá destinace vhodná pro cestovní ruch nejen pro dnešní cestovatele, ale i pro další generace, je zapotřebí, postarat se nejen o spokojenost turistů, ale především si uvědomit co všechno konkrétní destinace „snese“ a kdy už cestovní ruch nepřináší dané lokalitě pouze finance, ale svou nešetrností k turistickým atraktivitám také začíná ničit původní ráz destinace, kvůli kterému na konkrétní místo turisté přijíždějí. Autorka bakalářské práce si klade několik cílů. Hlavním cílem je zhodnocení lokalizačních předpokladů cestovního ruchu ve dvou vybraných regionech Polska. Ačkoliv má cestovní ruch kromě lokalizačních předpokladů také předpoklady selektivní a realizační, jejich celkové hodnocení by bylo výrazně delší, proto se autorka rozhodla hodnotit pouze předpoklady přírodní a kulturně-historické. Hlavní jádra těchto dvou regionů tvoří města Toruň a Gdaňsk, města, která jsou zkoumána spolu s městy v jejich okolí. Ačkoli se autorka zaměřuje z větší části právě na tato dvě města, která po zhodnocení lokalizačních předpokladů komparuje, stejné předpoklady hodnotí i v jejich okolních městech. V okolí města
Toruň,
ležícím
v Kujavsko-pomořanském
vojvodství,
hodnotí
lokalizační
předpoklady měst Bydhošť, Inowrocław, Ciechocinek a Chełmno. Zajímavými městy v okolí Gdaňsku, jejichž lokalizační předpoklady se autorka rozhodla hodnotit, jsou Gdyně, Sopoty, Hel a Malbork, ležící v Pomořanském vojvodství. Dalším cílem bakalářské práce je posouzení, zda je v autorkou zvolených regionech cestovní ruch udržitelný či nikoli. K danému tématu si autorka bakalářské práce vytvořila čtyři hypotézy: Spoustu Čechů návštěva Polska neláká, Češi v Polsku často navštěvují pouze příhraniční oblasti,
1
S přiměřeným zvýšením návštěvnosti se nemusí nutně zvýšit negativní dopady související s cestovním ruchem, Návštěvnost zvolených regionů není tak vysoká, jak by si regiony zasloužily. Zatímco první dvě hypotézy byly zkoumány v dotaznících, sestavených jak pro respondenty, kteří Polsko již navštívili, tak i pro ty, kteří tam doposud nebyli, třetí a čtvrtou hypotézu autorka bakalářské práce zkoumala pomocí řízených rozhovorů, které vedla s kompetentními osobami pro tuto problematiku. Hypotézou „Spoustu Čechů návštěva Polska neláká“ autorka hodnotí jaká je atraktivita Polska z pohledu českých turistů. Podle autorky bakalářské práce je atraktivita destinace důležitým prvkem udržitelného cestovního ruchu a tak se autorka rozhodla najít odpověď na tuto hypotézu právě mezi českými turisty. Druhá hypotéza „Češi v Polsku často navštěvují pouze příhraniční oblasti“ se snaží zjistit, zda čeští turisté zamíří za cestovním ruchem i dále za hranice než jen na nákupy do příhraničních oblastí. V dotazníku jsou v souvislosti s touto hypotézou dále kladeny otázky, týkající se návštěvnosti zkoumaných oblastí, podle kterých autorka mohla určit, kolik procent dotazovaných zkoumaná místa navštívilo. Hypotéza „S přiměřeným zvýšením návštěvnosti se nemusí nutně zvýšit negativní dopady související s cestovním ruchem“ byla řešena přímo s odborníky působícími v oboru cestovního ruchu. Na základě rozhovoru s těmito respondenty se autorka snažila zjistit, jak se v posledních letech v konkrétních oblastech1 mění návštěvnost a jaké tam jsou negativní vlivy cestovního ruchu. Čtvrtou hypotézu „Návštěvnost zvolených regionů není tak vysoká jak by si regiony zasloužily“ autorce potvrdili nebo vyvrátili další dvě polské organizace, zabývající se danou problematikou. Autorka odpověď na tuto hypotézu hledala v turisticky atraktivních městech Toruň a Gdaňsk.
1
Řízený rozhovor na toto téma autorka bakalářské práce vedla ve městech Malbork a Inowrocław.
2
2 LITERÁRNÍ REŠERŠE Kapitola hodnotí nejčastěji používanou literaturu, která byla při tvorbě této bakalářské práce autorce nápomocna. BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. In Časopis Urbanismus a územní rozvoj, 2002, roč. 5, č. 1., 2-11 s. ISSN 1212-0855 Odborný několikastránkový článek Jana Bíny vysvětluje, jak lze provést hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky. Důležitou součástí článku je i tabulka, hodnotící lokalizační předpoklady cestovního ruchu, kam se v případě kladného stupně lokalizačních podmínek zapisuje určitý počet bodů. Z článku si vzala příklad i autorka bakalářské práce, která hodnotí lokalizační předpoklady ve vybraných turistických destinacích Polska podle stejného principu. Kladně autorka bakalářské práce v článku hodnotí zejména Bínovo vysvětlení, v jakých konkrétních případech se jednotlivým složkám potenciálu cestovního ruchu přiděluje určitý počet bodů, na druhou stranu mohl Bína toto vysvětlení popsat o něco podrobněji. FALIŃSKA, M. [ET AL.] Toruń porusza: a city that moves. Toruń: Urząd Miasta Torunia, Wydział Sportu i Turystyki, 2008. 180 s. ISBN 978-83-60976-01-2 Kniha obsahuje spoustu obrazových materiálů z Toruně. Je rozdělena do pěti částí. První část knihy představuje čtenáři architektonické památky města, druhá část kulturu a další tři části turistiku, rekreaci a sport, typický pro zmíněné město. Kniha je dvojjazyčná, obsahuje polský i anglický text, čímž z ní může čerpat širší okruh čtenářů. Podle autorky bakalářské práce může být kniha vhodná především pro potenciální návštěvníky města, které může přesvědčit o turistické atraktivitě daného místa nebo pro turisty, které se ve městě aktuálně pohybují. Těmto turistům může kniha podat informace o některých konkrétních turistických atraktivitách, ale je velice pravděpodobné, že je upozorní i na spoustu dalších zajímavostí, o kterých turisté dříve nic nevěděli. Podle autorky by se však v publikaci mohlo objevovat více textu. Text zde totiž slouží zejména jako doplňující informace k četným fotografiím. PALATKOVÁ, M. Mezinárodní turismus: 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2014. 256 s. ISBN 978-80-247-4862-7
3
Tato publikace je podle autorky bakalářské práce vzhledem k odbornosti textu určena zejména organizacím působícím v mezinárodním cestovním ruchu, ale stejně tak je vhodná i pro studenty vysokých škol se zaměřením na cestovní ruch. Palatková čtenáře publikace seznamuje s historií mezinárodního turismu, představuje
mu směrnice důležité
v mezinárodním turismu, vysvětluje čtenáři význam mezinárodních organizací pro turismus a další. Autorka bakalářské práce tuto publikaci využila nejvíce v souvislosti s tématem udržitelnosti cestovního ruchu, o kterém se zde Palatková také zmiňuje. Dalším významným zdrojem od této autorky byla pro autorku bakalářské práce také publikace Marketingový management destinací. PÁSKOVÁ, M. Udržitelnost cestovního ruchu. 3. vyd. přepracované. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014. 335 s. ISBN 978-80-7435-329-1 V publikaci Udržitelnost cestovního ruchu našla autorka cenné informace, které se jí velmi hodili pro zpracování daného tématu. V publikaci jsou popsány vlivy cestovního ruchu na přírodní a socio-kulturní prostředí, které s sebou může turismus přinášet, je zde popsán životní cyklus destinace, koncept únosné kapacity území a je zde zmíněn i management udržitelného cestovního ruchu, který je pro udržitelný cestovní ruch nepostradatelný. Text i v tomto případě doprovází celá řada obrázků a nejrůznějších schémat. Pásková čerpala od celé řady celosvětových2 autorů. Tím, že tuto publikaci napsala v českém jazyce, jistě ulehčila práci čtenářům, kteří se o dané problematice chtějí dozvědět více a anglicky neumí. Avšak vzhledem k tomu, že je tato publikace určena podle autorky bakalářské práce zejména studentům cestovního ruchu, cílový čtenáři by měli anglický jazyk hravě zvládat. ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu: Kompletně přepracované a doplněné 2. vydání. Praha: Linde Praha, 2012. 768 s. ISBN 97880-7201-880-2 Poměrně obsáhlý slovník v sobě ukrývá nejrůznější termíny a odborné výrazy, týkající se cestovního ruchu. Při psaní bakalářské práce autorka pozitivně hodnotila použití tohoto slovníku zejména při nejrůznějších definicích odborných výrazů, které byly v knize srozumitelně vysvětleny i pro laiky. Ve slovníku je kromě textů možné nalézt řadu fotografií, souvisejících s textem.
2
anglicky píšících
4
3 METODIKA ZPRACOVÁNÍ Autorka bakalářské práce se rozhodla pro zhodnocení lokalizačních předpokladů cestovního ruchu využít bodovací metodu. Na základě článku Jana Bíny (2002: 2 - 11 [online]), Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky,3 si vytvořila speciální dotazník, který rozesílala kompetentním polským lokálním organizacím. Tímto způsobem se autorka bakalářské práce snažila sehnat co nejpřesnější potřebné informace. Organizace, které dotazník vyplnili, autorce bakalářské práce hodnocení lokalizačních předpokladů poměrně usnadnili. Po nashromáždění patřičných informací autorka hodnotila lokalizační předpoklady zvolených měst pomocí bodování v tabulkách. Vzhledem k tomu, že je v bakalářské práci rovněž kladen důraz na posouzení, zda je cestovní ruch ve vybraných regionech Polska udržitelný, bylo nutné provést výzkum. Autorka se rozhodla, že povede řízené rozhovory. Z každé zkoumané oblasti si vytipovala dvě organizace působící v cestovním ruchu. V oblasti Toruň a okolí se jednalo o organizace „Lokalna Organizacja Turystyczna Toruń“ a „Inowrocławska Lokalna Organizacja“. V oblasti Gdaňsk a okolí byly rozhovory vedeny s organizacemi „Gdańska Organizacja Turystyczna“ a „Malborska Organizacja Turystyczna“ (Malbork Welcome Center). V řízených rozhovorech se autorka bakalářské práce věnovala spolu s respondenty hypotézám: S přiměřeným zvýšením návštěvnosti se nemusí nutně zvýšit negativní dopady související s cestovním ruchem, Návštěvnost zvolených regionů není tak vysoká, jak by si regiony zasloužily. Autorka bakalářské práce však kromě názorů od profesionálů v oboru cestovního ruchu chtěla také zjistit, názory laiků na cestovní ruch v Polsku. Vytvořila tak další dotazník, který byl určen jak pro lidi, kteří Polsko již navštívili, tak pro potenciální návštěvníky tohoto státu, jehož otázky směřovaly k odpovědím na následující hypotézy: Spoustu Čechů návštěva Polska neláká, Češi v Polsku často navštěvují pouze příhraniční oblasti. Autorka bakalářské práce shromáždila celkem 100 dotazníků, na jejichž základě tyto dvě hypotézy hodnotila. 3
Ačkoli tento článek popisuje zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v České republice, autorka stejný postup aplikovala i na zhodnocení lokalizačních předpokladů Polska.
5
4 TEORETICKÁ VÝCHODISKA Tato kapitola se snaží vysvětlit nejpoužívanější odborné termíny, vyskytující se v hlavní části bakalářské práce.
4.1 Předpoklady cestovního ruchu (angl. prerequisities of tourism) Aby byla destinace cestovního ruchu pro turistu atraktivní, musí být nejen zajímavá pro její přírodní a kulturně-historické předpoklady, ale měla by být turistovi také dostupná a měla by mu poskytnout ubytování, stravování a další služby. Všechny tyto potřeby tvoří hlavní tři předpoklady cestovního ruchu, předpoklady lokalizační, selektivní a realizační. Podle dvojice autorů Zelenka - Pásková (2012: 454 – 455) tvoří předpoklady cestovního ruchu „souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu.“
Schéma 1 Členění předpokladů cestovního ruchu
Předpoklady CR
politicko-administrativní demografické
SELEKTIVNÍ předpoklady
LOKALIZAČNÍ předpoklady
REALIZAČNÍ předpoklady
geografické antropogenní
sociologické
kapacitní (infrastruktura a lidské zdroje)
ekologické přírodní psychologické
informační a komunikační
Zdroj: převzato od Zelenka – Pásková (2012: 455, převzato od Mariota (1983))
6
4.1.1
Lokalizační předpoklady
(angl. localization prerequisities of tourism) Jedním z nejdůležitějších pojmů, kterým je v bakalářské práci věnována pozornost, jsou lokalizační předpoklady, které autorka hodnotí v obou vybraných turistických destinacích. Tyto předpoklady jsou v práci hodnoceny bodovací metodou, kterou autorka bakalářské práce použila podle Bíny (2002: 2 - 11 [online]), podle kterého „lokalizační podmínky cestovního ruchu umožňují umístění a rozvíjení aktivit cestovního ruchu v určitém území na základě charakteristik „nabídky“ tohoto území“ (Bína: 2002: 2 [online]). Bína (2002: 2 [online]) dále uvádí, že se lokalizační podmínky cestovního ruchu vyskytují ve třech hlavních formách: a) „jako vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu (z logiky věci vyplývá, že jde o takové aktivity, jejichž provádění je v rozhodující míře vázáno na přírodní prostředí); příklady: vhodnost krajiny pro cykloturistiku, pro zimní sporty, pro horolezectví apod.“ (Bína 2002: 2 [online]); b) „jako určitá relativně fixní danost, která v obci existuje a je atraktivní pro návštěvníky; příklady: kulturně historické památky a soubory, muzea a skanzeny apod.“ (Bína 2002: 2 [online]); c) „jako kulturní, sportovní a jiné akce, které jsou v obcích pořádány a navštěvují je účastníci (diváci) odjinud“ (Bína 2002: 2 [online]). Ryglová – Burian – Vajčnerová (2011: 34) vysvětlují lokalizační předpoklady jako „takové faktory či podmínky pro cestovní ruch, které jsou dány územím a jsou prakticky neměnné“. Podle autorů Ryglová – Burian – Vajčnerová (2011: 34) se tyto předpoklady skládají ze dvou velkých skupin, z přírodních podmínek a ze společenských atraktivit. Hrala (1994: 15 – 23) řadí mezi přírodní předpoklady cestovního ruchu klimatické a hydrologické poměry, reliéf, morfologické poměry a rostlinstvo a živočišstvo. Kulturní předpoklady pak podle Hraly (1994: 20 – 23) zahrnují kulturně historické památky, kulturní zařízení a kulturní akce a také sportovní zařízení a sportovní akce.
7
4.2 Potenciál cestovního ruchu (též potenciál rozvoje cestovního ruchu, angl. tourism development potential) Bína (2002: 2 [online]) ve svém článku píše o potenciálu cestovního ruchu jako o „formalizovaném výsledku zhodnocení co možná komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu.“ Vzhledem k tomu, že každá oblast má jiné lokalizační předpoklady pro cestovní ruch, dělí Bína (2002: 4 [online]) území podle počtu získaných bodů na území bez potenciálu, na území se základním potenciálem a dále na území se zvýšeným, vysokým, velmi vysokým a výjimečným potenciálem. Podle tohoto vysvětlení potenciálu cestovního ruchu Bíny (2002: 2 [online]) autorka v tabulkách 8 a 9 hodnotí nejen lokalizační předpoklady cestovního ruchu, ale zároveň také potenciál cestovního ruchu na daném území. Trochu jiné vysvětlení tohoto pojmu uvádí Zelenka – Pásková (2012: 433), podle kterých je potenciál cestovního ruchu „souhrnná hodnota všech předpokladů CR, při jeho kvantitativním hodnocení oceněná na základě bodovací škály, snížená o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu.“ Negativními faktory snižujícími hodnotu získaných bodů předpokladů CR mohou být podle Zelenky – Páskové (2012: 433) zejména špatný stav životního prostředí, časté živelné katastrofy, kriminalita, ale i nestabilní politická situace nebo výskyt nakažlivých chorob jako je AIDS či malárie (v současné době by autorka bakalářské práce jako takovou nemoc označila také ebolu). Podle vysvětlení potenciálu cestovního ruchu Zelenky – Páskové (2012: 433) na rozdíl od vysvětlení Bíny (2002: 2 [online]) tak tabulky 8 a 9 v bakalářské práci hodnotí lokalizační předpoklady cestovního ruchu, nikoli však potenciál cestovního ruchu.
4.3 UNESCO (zkratka z angl. United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) Památky, které právem užívají označení UNESCO, jsou památkami na Seznamu světového dědictví. Zelenka - Pásková (2012: 676) vysvětlují tuto zkratku jako „Organizaci spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu,“ což je český překlad anglického názvu „United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization. Podle světové organizace UNESCO (2014: online) se ke dni 9. září 2014 v celkem 161 členských státech objevuje celkem 1.007 památek UNESCO, kde 779 z nich je památek
8
kulturních, 197 památek přírodních a 31 smíšených. O UNESCU je v bakalářské práci zmínka v souvislosti s kulturně-historickými předpoklady měst Toruň a Malbork.
4.4 Udržitelný cestovní ruch (zkráceně UCR, angl. sustainable tourism) Každá destinace se snaží o dlouhodobé zachování nejen návštěvnosti, ale především také svého kouzla, své jedinečnosti a neporušenosti, díky kterým turisté danou destinaci navštěvují. Aby byl cestovní ruch udržitelný, je nutná spolupráce organizací, které dané území spravují a zejména také kvalitní destinační management. Autorka v bakalářské práci popisuje snahy o udržitelný cestovní ruch ve vybraných oblastech a zároveň se v souvislosti s tímto pojmem soustředí na zhodnocení hypotéz. Zelenka - Pásková (2012: 590 – 591) charakterizují udržitelný cestovní ruch jako: „Cestovní ruch, který díky koncepčnímu rozvoji a plánování dlouhodobě nenarušuje přírodní, kulturní a sociální prostředí, neboť jeho cílem je ochrana a zachování životního prostředí ve všech jeho aspektech a respektování životního stylu místních obyvatel.“ Palatková (2014: 170) tvrdí, že základem udržitelného turismu jsou tři pilíře: 1. „udržitelnost fyzického (životního) prostředí (rozvoj turismu je kompatibilní s ekologickými procesy, biologickou diverzitou a biologickými zdroji)“ (Palatková 2014: 170); 2. „udržitelnost sociokulturního prostředí (rozvoj turismu zvyšuje kontrolu lidí nad vlastními životy a je kompatibilní s kulturou a hodnotami místních obyvatel4, udržuje a posiluje identitu komunity)“ (Palatková 2014: 170) 3. „udržitelnost ekonomického prostředí (rozvoj turismu je ekonomicky efektivní a zdroje jsou řízeny tak, aby mohly být ekonomicky efektivně využívány i dalšími generacemi).“ (Palatková 2014: 170) V souvislosti se třemi pilíři udržitelného turismu Palatková (2014: 169) zdůrazňuje, že řešení negativních vlivů cestovního ruchu je nutno řešit komplexně, což znamená, že pokud destinační management usiluje o udržitelný cestovní ruch, měl by si uvědomit existenci všech tří pilířů a snažit se o udržitelnost ve všech těchto směrech.
4
rezidentů
9
Destinační management by se měl v neposlední řadě postarat o to, aby byl cestovní ruch k destinaci šetrný. Toho může organizace docílit různými postupy. Velmi důležitý je v tomto případě monitoring návštěvnosti (se kterým se dnes lze setkat v různých podobách). Pokud se aplikací monitoringu návštěvnosti v konkrétní destinaci zjistí nadbytek turistů, který by mohl destinaci dokonce uškodit, je zapotřebí regulace návštěvnosti, kterou lze provést mimo jiné demarketingem, navýšením ceny vstupu či např. omezením počtu návštěvníků, kteří mohou během jednoho dne konkrétní, ať už přírodní nebo kulturní, atraktivitu navštívit. Další významné strategie předcházející negativním vlivům mezinárodního turismu na fyzické prostředí uvádí Palatková (2012: 148 – 150 [online]): únosná kapacita destinace, vymezení zón, ochrana a záchrana, povolení a licence, regulační opatření, finanční příspěvky, design infrastruktury, standardy kvality fyzického prostředí, systémy řízení návštěvnosti, přizpůsobování prostředí, marketingové a vzdělávací strategie, alternativní zaměstnávání. V současné době existuje spousta publikací zabývající se problematikou udržitelnosti cestovního ruchu a vzhledem k tomu, že udržitelný cestovní ruch je aktuálním tématem na celém světě, věnuje mu pozornost spousta světoznámých autorů (mezi nimi např. Eagles – McCool – Haynes 2002).
4.4.1
Únosná kapacita destinace
(též únosné zatížení, angl. carrying capacity) Únosnou kapacitu v cestovním ruchu charakterizují autoři Zelenka – Pásková (2012: 594) jako: „maximální zatížení daného území cestovním ruchem bez snížení kvality životního prostředí a ekosystémů, zážitku a spokojenosti návštěvníka, bez negativních vlivů na místní komunitu, její socio-ekonomickou strukturu a aktivity, kulturu dané oblasti.“ 10
Aby bylo dosahováno maximálně únosného zatížení, je podle Palatkové (2012: 149 [online]) nutné dbát na jeho tři součásti: ekologickou únosnost5 („kapacita destinace s ohledem na životní prostředí“) (Palatková 2012: 149 [online]), sociokulturní únosnost („kapacita destinace s ohledem na sociokulturní prostředí ve vztahu k rezidentům“) (Palatková 2012: 149 [online]), únosnost psychologickou („únosnost pro samotné účastníky turismu v destinaci“) (Palatková 2012: 149 [online]). K těmto třem součástem přidává Pásková (2014: 172 – 175) další důležité typy únosnosti: fyzicky únosnou kapacitu („určuje maximální objem rozvoje, zpravidla vyjádřený pomocí maximálního počtu uživatelů, které může daný objekt či prostranství pojmout, aniž by došlo k fyzickému poškození či dokonce destrukci“) (Pásková 2014: 172), ekonomicky únosnou kapacitu („stanovuje míru maximálního ekonomického přínosu cestovního ruchu pro destinaci při současné minimalizaci čerpání kapitálu“) (Pásková 2014: 172 - 173), institucionálně únosnou kapacitu („určuje maximální míru rozvoje cestovního ruchu, která ještě nepřekračuje institucionální připravenost destinace“) (Pásková 2014: 175).
4.5 Destinace cestovního ruchu (též turistická destinace, angl. tourism destination) Aby mohl být na určitém území rozvíjen cestovní ruch, je zapotřebí, aby se jednalo o turisticky zajímavou destinaci. Destinace, kterým je v bakalářské práci věnována pozornost, jsou město Toruň a její okolí a také město Gdaňsk a jeho okolí. Pásková ve své publikaci (2014: 36) definuje destinaci cestovního ruchu jako „územní celek, který se vyznačuje společným postupem při využívání potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu, sdílenou kapacitou území pro tento rozvoj, společným životním cyklem cestovního ruchu a společnými procesy cestovního ruchu.“
5
V bakalářské práci se autorka zmiňuje o ekologické únosnosti na Helské kose (viz kapitola Udržitelný cestovní ruch v Gdaňsku a jeho okolí).
11
Podle UNWTO6 (citováno v Ryglová – Burian – Vajčnerová, 2011: 42) je destinace cestovního ruchu definována jako „místo s vhodnými atraktivitami ve spojitosti se zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu zvolil pro návštěvu“. Autoři Zelenka [et al.] (2013: 13) tvrdí, že destinací cestovního ruchu může být pro účastníka cestovního ruchu celý stát, ale i jeho region, město či místo, které se v něm nachází.
4.5.1
Destinační management vs. Marketing destinací
(angl. destination management vs. destination marketing) Na to, aby rozvoj cestovního ruchu v určité destinaci probíhal co nejefektivněji, dohlíží destinační management, který Zelenka ve své publikaci (2007: 194) charakterizuje jako „soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci.“ Podle Zelenky (2007: 158) je destinační management velmi důležitým prvkem v kontextu udržitelného rozvoje cestovního ruchu, neboť organizace může tuto problematiku opatrně vsunout do plánů rozvoje destinace. Destinační management provádí celou řadu úkonů, mezi které lze zařadit vytváření společného produktu, tvorbu propagačních materiálů, vytváření a využívání loga destinace, vytvoření návštěvnické karty apod. Ryglová (2009: 154) charakterizuje stejný pojem následovně: „Management destinace může být definován jako systém řídících dovedností a činností používaných při koordinovaném plánování a organizaci cestovního ruchu v určité destinaci, jehož základním předpokladem k úspěchu je partnerství, tzv. princip 3P – Public – Private – Partnership.“ Významnost kooperace zdůrazňují i autoři Horner – Swarbrooke (2003: 290), podle kterých je jedním z nejdůležitějších úkolů marketingu destinací „koordinovat svou činnost s ostatními organizacemi, odpovídajícími za marketing různých geografických subjektů, které jsou součástí jejich oblastí.“ Kotler – Keller (2007: 69 [online]) vysvětlují marketingový proces z manažerského hlediska takto: „Plánování a realizace určité koncepce, tvorby cen, propagace a distribuce 6
zkr. z angl. United Nations World Tourism Organisation, česky: Světová organizace cestovního ruchu
12
nápadů, zboží a služeb k vytváření směn, které by naplnily individuální cíle i cíle společnosti. Marketing management je umění a věda volby cílových trhů i získání, udržování a rozmnožování počtu zákazníků pomocí tvorby, poskytování a sdělování vyšší hodnoty pro spotřebitele.“7 Podle Palatkové (2011: 19 [online]) se pojmy destinační management a marketing destinací v řadě odborných textů překrývají. Palatková (2011: 19 [online]) tvrdí: „Management destinace (destinační management) představuje do jisté míry východisko pro marketing destinace. Na druhou stranu nemůže být marketing chápán pouze jako činnost oddělení marketingu, ale marketingové myšlení musí prostoupit celou destinaci a projevit se v jednání a rozhodování všech zainteresovaných subjektů. O managementu destinace je pak možné hovořit jako o „marketingovém řízení destinace“. V souvislosti s udržitelným cestovním ruchem jsou v bakalářské práci u obou vybraných regionů zmíněny některé organizace, jejichž náplní je destinační marketing.
4.5.2
Životní cyklus destinace
(zkr. ŽCD, angl. destination life cycle, resort area lifecycle, tourism area life-cycle) Stejně jako živé složky přírody či nějaký produkt, má i destinace svůj životní cyklus, na který má vliv řada faktorů. O tomto pojmu se v řízeném rozhovoru pro bakalářskou práci zmínil pan Dawid Rumak z organizace Malbork Welcome Center. Podle Páskové (2014: 89) lze životní cyklus destinace, který je často znázorňován pomocí křivky, chápat jako „vývoj hodnoty únosné kapacity území pro rozvoj cestovního ruchu, objemu návštěvnosti, segmentační struktury zejména z hlediska vzorce časoprostorového a spotřebního chování typického návštěvníka, Defertovy funkce, iritačního indexu, velikosti příjmů z cestovního ruchu na obyvatele, míry využití ubytovací kapacity, počtu uživatelů na jednotku plochy, množství odpadu, úrovně hlučnosti, míry sezónnosti a změny postojů místních obyvatel k místnímu rozvoji cestovního ruchu.“
7
V případě marketingu destinací je nutné si uvědomit, že se marketing vztahuje k určitému místu (destinaci).
13
Schéma 2 Životní cyklus destinace s vyznačením převažujících typů návštěvníků
Zdroj: Převzato z Pásková (2014), kompilace z Butler (1980), Noronha (1979), Plog (1973)
Existují dva různé popisy životního cyklu destinace. Podle Páskové (2014: 89) autoři jako Cooper et al. či Bodlender et al. popisují tento cyklus pouze pomocí tří či čtyř fází, zatímco většina ostatních autorů zabývajících se danou problematikou po vzoru Butlera popisuje šest životních fází, kterými jsou: objevování, vtažení, rozvoj, konsolidace, stagnace (která pokračuje buď omlazením, adaptací, stabilizací či poklesem) a úpadek. Autory, kteří popisují životní cyklus destinace těmito šesti stádii, jsou podle Páskové (2014: 89) například Goodall, Ryan či Young. Znalost fáze životního cyklu destinace je velmi důležitá pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu. Pokud management destinace správně odhadne fázi životního cyklu destinace „může vhodně přizpůsobit cenovou, popřípadě distribuční a propagační politiku,“ zdůrazňují Ryglová – Burian – Vajčnerová (2011: 152), kteří charakterizují produkt, trhy destinace, cenu a propagaci v jednotlivých fázích životního cyklu destinace v tabulce č. 1.
14
Tab. 1 Popis jednotlivých fází životního cyklu destinace FÁZE
PRODUKT
TRHY DESTINACE
PRŮZKUM, ZAPOJENÍ
tvorba klíčových produktů destinace
nové trhy, získávání tržního podílu
ROZVOJ
zlepšování kvality služeb, zvyšování přidané hodnoty produktů
UPEVNĚNÍ, STAGNACE
inovace
rozvoj distribučních cest, získání nových trhů a tržních segmentů udržení tržního podílu
POKLES
identifikace slabých produktů
omezení
CENA
PROPAGACE
průniková, nízká, vysoká pro exkluzivní destinace
zaváděcí reklama, intenzivní propagace, upoutání pozornosti, informace o novém produktu
nemění se
podpora prodeje, posílení značky a pozice na trhu, informace o kvalitě produktů
na úrovni konkurence stabilní, případně snížení ceny
Zdroj: Převzato z Ryglová – Burian - Vajčnerová (2011: 152)
15
připomínající reklama omezená, klesající
5 INFORMAČNÍ MINIMUM POLSKA 5.1 Základní informace Polská republika (polsky Rzeczpospolita Polska) je stát, jehož hlavním městem je Varšava. Úřední řečí v této zemi je polština. Navzdory tomu, že Polská republika vstoupila v roce 2004 do Evropské Unie, má doposud vlastní měnu, kterou je zlotý (zł).
5.2 Poloha Polska Polsko je stát ležící ve střední Evropě. Na západě hraničí s Německem, na jihu s Českou republikou a Slovenskem, na východě s Běloruskem a Ukrajinou a na severovýchodě s Litvou a Ruskem (Kaliningradskou oblastí). Severozápad Polska omývá Baltské moře.
5.3 Rozloha Polska Podle GUS8 (2014: 17 [online]) se Polsko rozkládá na území o celkové rozloze 312.679 km2. S touto rozlohou je tento stát podle MZV ČR (citováno 14.02.2014: online) devátou největší zemí Evropy.9
5.4 Reliéf Ačkoli se v Polsku na většině území nachází nížiny. Jih země je obklopen hornatým územím. Na jihu státu, konkrétně v Tatrách na polsko-slovenské hranici, se nachází i nejvyšší vrchol Polska, Rysy, s nadmořskou výškou 2.499 m. n. m. Hornatý jih Polska se směrem na sever pozvolna snižuje a přechází v krajinu bohatou na lesy a na severu Polska i na řadu jezer (např. Mazurská jezera). Vliv na reliéf státu měla i skutečnost, že „severní Polsko bylo formováno řadou ledovců sunoucích se ze Skandinávie na jih“, tvrdí Czerniewicz-Umer – Omilanowska – Majewski (2005: 16).
5.5 Klima Polské podnebí má vzhledem ke své poloze „přechodný ráz mezi kontinentálním klimatem východoevropským a oceánským podnebím západní Evropy“ (Kopecký 1976: 19). Průměrná roční teplota je poměrně nízká, pohybuje se v rozmezí od 6 do 9 oC. V letních
8
Główny Urząd Statystyczny (česky Hlavní Statistický Úřad) Je zajímavé, že již při velikosti Polska jsou patrné rozdíly mezi délkou dne a noci na severu a jihu země. Podle MZV ČR (staženo 14.02.2014: online) „je v létě při Baltickém moři den o více než hodinu delší než na jihu, v zimě je tomu naopak.“ MZV ČR (staženo 14.02.2014: online) dále podotýká, že „časový posun mezi západem a východem země je 40 minut.“ 9
16
dnech se průměrné teploty v nížinných oblastech vyšplhají nejčastěji na 16 až 19 oC. „Vodní srážky kolísají v nížinách mezi 450 až 700 mm a v Tatrách dosahují až 1800 mm ročně“ (Kopecký 1976: 19).
5.6 Administrativní dělení státu Podle MZV ČR (citováno 14.02.2014: online), má Polsko od 1. ledna 1999 trojstupňové teritoriální rozdělení státu. Jeho jednotkami jsou vojvodství (województva), okresy (powiaty) a obce (gminy). Polsko se dělí celkem na 16 vojvodství, která jsou shrnuta v tabulce č. 2. Autorka v tabulce přiřadila každému vojvodství jeho hlavní město, rozlohu, na které se rozkládá a počet obyvatel, který v konkrétním vojvodství žije. Tabulka byla zpracována podle GUS (2014: 17 [online]) a obsahuje informace z roku 2014. Tab. 2 Hlavní město, rozloha a počet obyvatel v konkrétních vojvodstvích Vojvodství
Hlavní město
Počet obyvatel
Rozloha v km2
celkem
na 1 km2
Dolnoslezské
Vratislav
19.947
2.909.997
146
Kujavsko-pomořské
Bydhošť, Toruň
17.972
2.092.564
116
Lublinské
Lublin
25.122
2.156.150
86
Lubušské
13.988
1.021.470
73
Lodžské
Velkopolský Hořov, Zelená Hora Lodž
18.219
2.513.093
138
Malopolské
Krakov
15.183
3.360.581
221
Mazovské
Varšava
35.558
5.316.840
150
Opolské
Opole
9.412
1.004.416
107
Podkarpatské
Řešov
17.846
2.129.294
119
Podleské
Bělostok
20.187
1.194.965
59
Pomořské
Gdaňsk
18.310
2.295.811
125
Slezské
Katovice
12.333
4.599.447
373
Svatokřížské
Kielce
11.711
1.268.239
108
Varmijsko-mazurské Olštýn
24.173
1.446.915
60
Velkopolské
Poznaň
29.826
3.467.016
116
Západopomořanské
Štětín
22.892
1.718.861
75
312.679
38.495.659
123
Celkem
Zdroj: vlastní zpracování podle GUS (2014: online) upraveno, doplněno 17
6 Rozdíl mezi příjezdovým cestovním ruchem Polska před rokem 1989 a po roce 1989 Ačkoliv dnes podle autorky bakalářské práce většina Čechů nepovažuje Polsko za příliš turisticky atraktivní a v létě raději navštíví např. Chorvatsko či nějaký jiný stát ležící jižně od České republiky, přinejlepším u moře, neměli by Češi tento stát odsuzovat, aniž by ho nenavštívili a měli by dát tomuto severnímu sousedu přinejmenším šanci na jeho návštěvu. Příhraniční nákupy v Polsku jsou pro spoustu Čechů oblíbené, proč ale nezajet dále než jen několik málo kilometrů za hranice? Podle autora článku Zarys historii turystyki w Polsce (česky: Nástin dějin cestovního ruchu v Polsku) Gryszela (citováno 15.08.2014: online) se rozlišují čtyři etapy rozvoje cestovního ruchu. První z těchto etap spadá do 19. a 20. století a je to období vytváření turistických organizací. Druhá etapa, spadající do dvacátého století, nastala v meziválečném období (trvala tedy od roku 1918 do roku 1939), podle Gryszela (citováno 15.08.2014: online) je považována za období nevyužitých šancí rozvoje turismu, stejně jako za období, kdy začala vznikat ekonomika cestovního ruchu. Ačkoli je pochopitelné, že první světová válka, která v tomto období vládla, rozvoj cestovního ruchu v Polsku omezila, hned po obnovení nezávislosti
podle
Gryszela
(2006: 88) v Polsku nastal další
rozvoj
turistických
organizací a současně se zde v této
době
také
Tab. 3 Vývoj CR v Polsku mezi lety 1971 až 1973
zrodil
obchodní turismus.
1971
1972
1973
Příjezdy: z NDR
537
6.763
5.297
z ČSSR
418
540
435
z ostatních socialistických zemí
597
661
619
z ostatních zemí
313
375
561
1.865
8.339
6.912
Třetí důležitou etapou v his-
Celkem
torii cestovního ruchu Polska
Výjezdy:
bylo období Polské lidové
do NDR
197
9.468
6.543
republiky, kdy se cestovní
do ČSSR
217
309
290
ruch na území dnešního Pol-
do ostatních socialistických zemí
497
615
496
ska považoval za masový a
do ostatních zemí
157
208
260
sociální, podotýká Gryszel
Celkem
1.068 10.600 7.589
(citováno 15.08.2014: on- Zdroj: Převzato z Kopecký (1976: 159) line). 18
Kopecký (1976: 158 – 159) uvádí, že velký nárůst cestovního ruchu Polská lidová republika zaznamenala zejména v roce 1972. Důvodem zvýšení cestovního ruchu mohla být i skutečnost, že byl v tomto období, jak uvádí Kopecký (1976: 158 – 159) „zjednodušen vzájemný styk mezi Polskem a Německou demokratickou republikou“, ze které cestovalo do dnešního Polska největší množství turistů. Čtvrtá, podle Gryszela (2006: 86, 90 - 91) tedy poslední etapa, nastala po roce 1989, kdy se začal formovat trh svobodného cestovního ruchu. V tomto období, konkrétně v roce 1999, byla založena i Polská Turistická Organizace a začali vznikat i regionální a lokální turistické organizace, informuje ve svém článku Gryszel (2006: 90 – 91). Graf 1 Příjezdy ze zahraničí do Polska v letech 1989 až 2001 (uvedeno v milionech) mln 100
89,1
84,5
90 80
61,4
70 60 50 40 30 20 10 0
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
1989
Zdroj: Bartoszewicz, Skalska (2002, převzato z GUS) Jak lze pochopit z grafu č. 1, velká změna v návštěvnosti Polska, do kterého turisté dříve tak rádi jezdili, nastala hlavně po roce 1999, po kterém byl zaznamenán prudký pokles návštěvnosti. Co však bylo důvodem tak dramatického poklesu atraktivity Polska pro cizince? Zásadním důvodem se bezesporu stal fakt, že v době totality měli lidé z východní Evropy velmi omezenou možnost cestování. Podle Okamury, viceprezidenta Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Sušanka (2011: online) ve svém článku zmiňuje, že se pro příklad v tehdejším Československu cestovatelům nabízelo pouhých pět
19
státních cestovních kanceláří10, které však svým klientům „prodávaly v drtivé většině pouze zájezdy do zemí socialistického bloku“. V této době se tak československým cestovatelům nabízeli možnosti cestování zejména do NDR, Bulharska, Rumunska, Maďarska, Jugoslávie či do Sovětského svazu. Ale ani cestování do socialistických zemí nebylo tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Sušanka (2011: online) podle slov Okamury dále uvádí, že pokud chtěl občan socialistického bloku vycestovat například do Polska, bezprostředně musel mít zvací dopis z této země. V opačném případě nebylo možné cestu uskutečnit. Podle autorky bylo Polsko přesto pro spoustu cestovatelů velice oblíbené. Čím více námahy měli cestovatelé s uskutečněním cesty do Polska, o to více si této návštěvy jistě vážili. Není tedy divu, že když se po roce 1989 otevřely hranice a cestovatelům se tak ohromně rozšířili možnosti cestování. Byl pro ně neuvěřitelně „exotický“ naopak západ, čímž cesty cizozemců do Polska, jak ukazuje graf č. 1, rapidně klesly. Lidé chtěli okusit něco jiného a chtěli se podívat na místa, která mohli mít do té doby pouze ve svých představách. Další podstatnou událostí, která se odrazila v příjezdovém cestovním ruchu Polska, a kterou by autorka bakalářské práce označila jako další etapu rozvoje cestovního ruchu v této zemi, byl vstup Polska do Evropské Unie, uskutečněný v roce 2004. Vstupem do EU se ještě více zjednodušilo překročení hranic, což následně vyvolalo nový příliv turistů. Nárůst počtu turistů v posledních letech potvrdila ČTK (2013: online) i polská ministryně sportu a turistiky, Joanna Mucha. „Počet zahraničních turistů v Polsku loni stoupl o 11 procent na 14,8 milionu, což bylo nejvíce od roku 2007“, uvedla v rozhovoru pro ČTK (2013: online) Mucha, podle které „zájem o návštěvu Polska podpořilo mistrovství Evropy ve fotbale“, uvádí v článku ČTK (2013: online). Ministryně Mucha, podle ČTK (2013: online) dále upozornila, že se po ukončení šampionátu výrazně zlepšilo hodnocení „značky Polsko“, které se dostalo mezi 20 nejcennějších národních značek. Podle autorky Polsko za vysokou návštěvnost vděčí i své poloze. Tento stát totiž hraničí s Německem a Němci, jak je o nich všeobecně známo, velmi rádi cestují. I podle ČTK (2013: online) v roce 2012 nejvíce návštěvníků (celkem 34 %) přijelo z Německa. Hned za Němci následovali návštěvníci z Ukrajiny a Běloruska píše ČTK (2013: online), která dále podotýká, že ve stejné době byl v Polsku zaznamenám největší nárůst turistů z Ruska. 10
Podle Sušanky (2011: online) těmito cestovními kancelářemi byli Čedok, Sportturist, CKM, Rekrea a Autoturist.
20
7 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu Toruně, Gdaňsku a jejich okolí 7.1 Toruň Toruň, která je spolu s Bydhoští, hlavním městem Kujavsko-pomořanského vojvodství, a kterou protéká řeka Visla, se nachází zhruba uprostřed vojvodství. Město se podle GUS (2014: 175 [online]) rozprostírá na území o rozměru 116 km2 a leží, jak informuje MÚ v Toruni (2012a: online), v nadmořské výšce 65 m n. m. Počátky města podle Targowského [et al.] (2014: 4) sahají do roku 1231, kdy na pravém břehu Visly rytíři německého řádu, křižáci, postavili svou první pevnost, kterou nazvali Toruní11. V Toruni, jakoby se zastavil čas. Dodnes lze v překrásné historické části města vidět „stále žijící“ historii. Díky nádherné architektuře a dobře dochovaným středověkým památkám se centrum města dostalo dokonce Obr. 1 Pohled na Staroměstskou radnici a pomník Mikuláše Koperníka na Seznam světového dědictví UNESCO. v Toruni Podle Falińské [et al.] (2008: 4), polští uživatelé internetu v roce 2008 dokonce označili noční panorama Starého Města v Toruni za „jeden ze sedmi divů Polska12“.
7.1.1
Symboly města
toruňský perník pomník a dům Mikuláše Koperníka zřícenina křižáckého hradu (Křižáci) Křivá věž Staroměstská radnice postava anděla figurky prof. Filuta a jeho psa Filusia panorama Starého Města
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 06.08.2014
11
Německy: Thorn Mezi dalších šest divů Polska podle Tourism-rewiev.cz (2013: online) patří: Solný důl Wieliczka, Hrad Malbork, hrad Wawel a katedrála v Krakově, Elblągský kanál a Varmijsko-mazurské vojvodství, dále Zamość a Lublinské vojvodství a Krakovské tržiště spolu se Starým Městem 12
21
7.1.2
Přírodní hodnoty
Podle WYG International Sp. z o.o. (2012: online) je Toruň, jejíž povrch tvoří kolem 30% zeleně, oprávněně přezdívána jako „zelené město“. Falińska (2008: 121) zmiňuje, že se ve městě kromě několika parků nachází i 2.755 hektarů lesa, kde nejstarší duby dosahují věku 500 let. Podle oddělení Plánování a Strategie firmy WYG International Sp. z o.o. (2012: online) však tvoří největší část zeleně města parky (např. park na Bydhošťském Předměstí, park Tisíciletí, park na Bielawach a další), kromě parků se přímo ve městě vyskytují i přírodní rezervace Kępa Bazarowa (ležící nedaleko Starého Města), kam turisté mohou přeplout lodí po Visle, a řeka Drwęca. Toruni dále patří chráněné krajinné oblasti (CHKO Dun Toruňsko-Bydhošťské Kotliny, CHKO Okrajové Zóny Toruňské Kotliny a CHKO „Dolina Drwęcy“). WYG International Sp. z o.o. (2012: online) také zmiňuje, že se v Toruni dále nachází celkem 47 objektů, které byly oficiálně uznány jako přírodní památky. Mezi další významné přírodní atraktivity města patří např. park Dolina Marzeń (česky park Údolí Snů), tzv. zoobotanická zahrada nebo Barbarka, která se podle Falińské [et al.] (2008: 108) stala nejpopulárnějším odpočinkovým místem rezidentů. Falińska [et al.] (2008: 108) zdůrazňuje, že se v této lesní oáze konají desítky venkovních akcí, nachází se tam lanový park, půjčovny kol a pro děti jsou na tomto místě k dispozici kromě zábavných parků připraveny bohaté vzdělávací ekologické programy.
7.1.3
Historické hodnoty
Jak již bylo v textu zmíněno, město Toruň je neobyčejně bohaté na historické a kulturní památky. Historické hodnoty města jsou jedním z nejdůležitějších atributů, za kterými sem turisté přijíždějí. Podle WYG International Sp. z o.o. (2012: online) se v Toruni nachází hned po Krakově největší počet dochovaných autentických gotických památek v Polsku a zároveň nejzachovalejší gotická bytová architektura v severní Evropě. Ačkoliv během 2. světové války byla většina Polska zpustošena, město Toruň se velkému zničení během tohoto válečného období vyhnulo, zmiňuje WYG International Sp. z o.o. (2012: online). Město tak druhou světovou válku přečkalo bez vážného poničení, díky čemuž se dodnes může návštěvník v Toruni kochat historií města, která na něj „dýchá“ ze všech stran. Skutečnost, že Toruň byla křižáckým městem, dokazují stavby, které se dodnes po řádu německých rytířů ve městě dochovaly. V nejvýznamnější historické části Toruně se mimo jiné nachází křižácký hrad, několik bran a městské opevnění, jejichž pozůstatky dodnes tvoří součást Starého Města. Nejslavnějším obranným objektem ve městě je podle Falińské (2008: 25) patnáctimetrová Křivá Věž, jejíž vychýlení dosahuje celkem 146 cm. 22
Obr. 2 Křivá věž v Toruni
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 06.08.2014 Třebaže je Křivá Věž v Toruni jednou z nejvýznamnějších památek, za kterými turisté do města přijíždějí, není veřejnosti přístupná. Podle Toruňského Turistického Servisu (2014: online) je velkou škodou, že místo toho, aby se zde konaly prohlídky, které by zpopularizovaly toruňský výjimečný středověký obranný systém, slouží dnes prostory Křivé Věže jako sídlo Toruňské Kulturní Agendy. Obr. 3 Pohled ze Staroměstské radnice v Toruni
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 06.08.2014
23
Staré město patří spolu s jeho gotickými památkami mezi nejvýznamnější klenoty města. Jednou z nejznámějších staveb, které se zde nachází, je Staroměstská radnice, na kterou lze za malý poplatek vystoupat a kochat se „dechberoucím“ pohledem na město z ptačí perspektivy. Na obr. 5 je vidět pohled ze Staroměstské radnice, který dokazuje, že v tomto úseku lze najít i jiné než gotické stavby13. Před radnicí je na počest významného polského astronoma, Mikuláše Koperníka, postavena jeho socha, která turistům připomíná, že město, ve kterém se zrovna nacházejí, se stalo rodištěm této významné osobnosti. Pokud je hlavním cílem turistů právě spojitost města s touto významnou postavou nejen polských, ale i světových dějin, mohou navštívit jeho rodný dům, který je od radnice vzdálený jen o několik uliček. Na počest Mikuláše Koperníka byla ve městě rovněž zřízena místní univerzita, která nese, stejně jako místní tradiční voňavé perníčky astronomovo jméno. Kromě řady dalších historických staveb, do kterých spadají nejrůznější svatyně, katedrály a další se v Toruni velmi často objevují pomníky. Mezi ty nejvýznamnější ve Starém Městě patří zejména osel, pes Filuś či perníkářka.
7.1.4
Oslavy a kulturní život
Toruň se snaží nalákat návštěvníky nejen na své přírodní a historicko-kulturní památky, za kterými návštěvníci přijíždějí zejména v době sezónnosti, ale po celý rok organizuje kulturní akce různého typu, kterými se snaží dostat do povědomí co nejširšímu objemu potenciálních návštěvníků. V Toruni se tak každoročně koná celá řada oslav a festivalů. Kulturní akce, které se v Toruni staly již tradicí, jsou znázorněny v tabulce č 4. Významnými událostmi, které jsou spojeny s městem, se stala i řada nejrůznějších sportovních akcí. „Sport, který město proslavil nejvíce je bezesporu żużel14“, uvedla v řízeném rozhovoru Pałucka (11.08.2014) z referátu turistiky na MÚ v Toruni. Milovníci tohoto sportu se na plochou dráhu mohou podívat v novém stadionu, který podle Falińské pojme až 15 tisíc diváků. Město nabízí vhodné podmínky pro řadu sportů, mezi které patří mimo jiné cyklistika, hokej, fotbal, basketbal, ale také veslování.
13 14
Žlutý „dům Pod hvězdou“ na obrázku uprostřed je příkladem krásné barokní stavby. polský výraz pro plochou dráhu
24
Tab. 4 Pravidelně se opakující toruňské kulturní akce Měsíc Leden
Konané kulturní akce Afrika Reggae Festival, Celostátní festival písní a koledy, Týden židovské kultury
Únor
Jazz Od Nova Festival, Tuba Satyrica
Březen
Akademická divadelní setkání, Dílo Roku, CoCArt Music Festival
Duben
Toruňský festival vědy a umění, Festival Audiovize, Etnické Vertigo, Zahájení turistické sezony v Toruni Festival hudby a umění pobaltských zemí „Probaltica“, Mezinárodní divadelní
Květen
festival „Kontakt“, Festival debutantů „První Kontakt“, Májový „Buum Poetycki“, Mezinárodní festival plakátu a typografie „Plaster“, Festival „Keltská Gotika“
Červen Červenec Srpen
Toruňský svátek města, svátek hudby Letní festival „Toruň – hudba a architektura“, Artus Jazz Festival, Mezinárodní festival foukací harmoniky „Harmonica Bridge Toruń“, Mezinárodní festival světla „Skyway“, Festival Písně a filmové balady, Koncerty pod širým nebem Dny evropského dědictví, Festival umění na billboardech „Art. Moves“, Živý
Září
skanzen, Festival Andělská setkání, „Barva v grafice“ mezinárodní trienále Grafiky Mezinárodní festival loutkového divadla „Setkání“, Toruň Film Festival
Říjen
„Tofifest“, Forte Artus Festival, Od Nowa Metal Fest, Toruňký festival knížky, Colloquia Torunensia „Toruń Blues Meeting“ celostátní festival bluesové hudby, Festival Performance
Listopad
„Kolo času“, „Aspekty“ festival vizuální antropologie, Toruňská divadelní setkání jednoho herce, Festival „Przejrzeć…“, Festival ruských filmů „Sputnik nad Polskem „Katar“ Konfrontace amatérské umělecké činnosti regionu, Mimořádný koncert
Prosinec
na vzpomínku Grzegorze Ciechowskieho a předávání cen Grzegorze Ciechowskieho
Zdroj: vlastní zpracování podle WYG International Sp. z o.o. (2012: online)
25
7.1.5
Přírodní a kulturně-historické předpoklady v okolí Toruně
V Kujavsko-pomořanském vojvodství není Toruň zdaleka jediným městem, které stojí za návštěvu. I v jeho okolí se vyskytuje celá řada míst, která mají turistům co nabídnout. Mezi nejznámější a nejkrásnější města v okolí Toruně se řadí např. druhé hlavní město tohoto vojvodství, Bydhošť, romantické Chełmno či lázeňská města Ciechocinek a Inowrocław. Obr. 4 Toruň a jeho okolí na mapě
Zdroj: vlastní zpracování na mapovém portálu mapy.cz (2014)
Tab. 5 Město Toruň a jeho okolí v číslech Město
Rozloha
Počet obyvatel
v km2
Hustota zalidnění/1km2
Toruň
116
203.447
1.758
Bydhošť
176
359.428
2.042
Chełmno
14
20.622
1.521
Ciechocinek
15
10.791
707
Inowrocław
30
75.001
2.466
Zdroj: vlastní zpracování podle GUS (2014)
26
Město Bydhošť, které je spolu s Toruní hlavním městem Kujavsko-pomořanského vojvodství, je stejně jako Toruň velmi bohaté na přírodní předpoklady. Nejenže toto město leží uprostřed zalesněné krajiny (kde převažují zejména borovicové lesy), ale podle Polské Turistické organizace (2013: online) se může Bydhošť pochlubit i největším městským parkem v Polsku. Velice významná je zde řeka Brda, která vtéká do nedaleké Visly. Kromě městských unikátních památek, kterými jsou podle Polské Turistické organizace (2013: online) zejména Staré město, Mlýnský ostrov a Bydhošťský kanál jsou v Bydhošti velice oblíbené i kulturní akce. Významnou sportovní akcí je zde plochá dráha. Nejseverněji položené město ze zmíněných měst v okolí Toruně je Chełmno, kde se podle Masiota – Walkowiak (2013: online) skoro na celém jeho území nachází krajinářský park „Chełmiński Park Krajobrazowy. Masiota – Walkowiak (2013: online) informují, že se ve městě nachází také dva objekty NATURA 2000, kterými jsou Dolina Dolnej Wisły (ochrana ptactva) a Solecka Dolina Wisły (ochrana hnízdišť). Kromě krásné přírody se zde nachází spousta architektonických památek. Vzhledem k tomu, že se ve městě nacházel vyhlazovací koncentrační tábor, ve kterém podle ČT24 (2011: online) zahynuly mimo jiné i děti z Lidic, z Ležáků a dvě sestry spisovatele Franze Kafky, přijdou si zde na své i vyznavači darktourismu. Inowrocław je známý především jako lázeňské město, jehož největšími turistickými atraktivitami jsou zejména Solankový park15 a solanková gradovna, uvnitř které mohou návštěvníci inhalovat všudypřítomné aeorosoly. Jako ve správném lázeňském parku se zde nachází i tzv. „pijalnia wód“, kde návštěvníci mohou ochutnat místní minerální vodu „Inowrocławianku“ a léčivou vodu „Jadwigu“. V překrásném květinovém parku se kromě sanatorií nachází i tenisové kurty. Park je však vhodný i pro běžce, in-linisty či cyklisty. Oblíbený je i každodenně otevřený místní bazén. Pokud návštěvníci zatouží po kultuře, mohou navštívit stálou expozici těžby soli či archeologickou výstavu „Auskaukalis Inowrocław“. Dalšími městskými atraktivitami jsou kromě jiného Kostel nejsvětější Panny Marie nebo centrum města, poblíž kterého se každý týden konají oblíbené místní trhy. Ačkoli má Inowrocław poměrně pestrou turistickou nabídku, počtem návštěvnosti se stále snaží dohonit o něco úspěšnější Ciechocinek, rovněž lázeňské město. Oproti městu Inowrocław se v Ciechocinku nachází celkem tři solankové gradovny, které jsou podle
15
Městský úřad Inowrocław (citováno 29.10.2014: online) informuje, že Solankový Park získal certifikát Kujavsko-Pomořanské Turistické Organizace „Nejlepší Produkt cestovního ruchu Regionu 2013“.
27
anonymní autorky (2013: online) největšími objekty svého druhu v Evropě, a které jsou proslulé po celém světě. Ve městě se nachází solivar, kde se podle podniku Przedsiębiorstwo Uzdrowisko Ciechocinek S.A. (staženo 27.10.2014: online) v části areálu dodnes produkuje sůl. Zbylá část areálu však už slouží jako muzeum. Podnik Przedsiębiorstwo Uzdrowisko Ciechocinek S.A. (2012a: online) informuje, že kromě soli se ve městě produkuje mimo jiné přírodní, minerální, vysoce mineralizovaná voda s mírně slanou příchutí tzv. „Krystynka“ nebo naopak (2012b: online) přírodní voda s nízkým obsahem minerálních látek „Ciechocinka“. Ciechocinek je proslulý také nádhernou přírodou. Ve městě je situován nádherný park (Park Zdrojowy), ve kterém se nachází květinové hodiny, krásné fontány, tzv. „pijalnia wód“, kde návštěvníci mohou ochutnat místní vodu a podle Městského úřadu v Ciechocinku (2000-2014: online) také přírodní památka, kterou je dub „Konstanty“ vysoký přes 22 metrů s obvodem 547 centimetrů. K městu patří také stejnojmenná přírodní rezervace a chráněná krajinná oblast „Obszar Chronionego Krajobrazu Niziny Ciechocińskiej“. Přírodní rezervace Ciechocinek měří podle Maršálkovského úřadu Kujavsko-pomořanského vojvodství (2012–2014c: online) 1,88 ha a jeho podstatou je ochrana vzácných druhů rostlin. V okolí Toruně se kromě nádherných měst vyskytují překrásné zdravé lesy, které se stávají zejména v létě rájem houbařů. Pokud je turista vášnivým rybářem, stačí vyrazit směrem na jihozápad několik kilometrů za město Toruň, stále po hlavní silnici do městečka Suchatówka a rybáři mají k dispozici hned tři jezera, vhodné pro lov ryb. V případě, že návštěvník touží spíše než po aquaparku či městském bazénu spíše po tzv. „přírodním koupání“, může zamířit na jihovýchod od Toruně, kde se krátkou procházkou lesem dostane k jezeru pojmenovanému „Osieckie“.
28
7.2 Gdaňsk Gdaňsk, pýcha Pomořanského vojvodství, která společně se Sopoty a Gdyní tvoří tzv. Trojměstí, je jedním z nejstarších a největších polských měst. Město se podle GUS (2014: 184 [online]) rozkládá na území s obvodem 262 km2 a jeho nejvyšším bodem je podle portálu wikimapia.org (2014: online) Góra Studencka s nadmořskou výškou 180 m n. m. Toto přístavní město leží na řece Visle u stejnojmenného Gdaňského zálivu, přes který turisté velmi rádi plují tzv. żeglugou (lodní doprava) na poloostrov Hel. Ve městě jsou velmi oblíbené i kratší výlety lodí, ty však plují pouze na konec přístavu a poté se vracejí zpět. Při těchto plavbách lze vidět mimo jiné Westerplatte, místo, kde 1. září 1939, začala druhá světová válka. Ačkoli se Gdaňsk nachází až na severu Polska, stojí za návštěvu. Vzhledem ke své poloze se může těšit kromě tuzemských turistů také přízni německých, ruských, norských, švédských, ale i dalších návštěvníků. Severní sousedé mohou do Gdaňsku připlout, ostatní, severní sousedy nevyjímaje, se do města snadno dostanou letecky.
7.2.1
Obr. 5 Fontána Neptuna na náměstí Długi Targ v Gdaňsku
Symboly města
fontána Neptuna město svobody a solidarity středověký jeřáb Lech Wałęsa Westerplatte jantar Dominikánský jarmark Baltské moře
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 08.08.2014
29
7.2.2
Přírodní hodnoty
Ačkoli je Gdaňsk jedním z největších polských měst, což by mohlo přivádět potenciálního návštěvníka k myšlence, že lze ve městě obdivovat pouze kulturní atraktivity, opak je pravdou. Vždyť toto město leží přímo u Baltského moře! Rozlehlou přírodní oblastí, která se nachází na území města je Trojměstský krajinný park, který se nachází nejen na území Gdaňsku, ale rozprostírá se (jak napovídá jeho název) na území celého Trojměstí. Jeho celková rozloha podle Správy Trojměstského krajinného parku (2014: online) dosahuje celkem 19.930 ha. Podle Městského úřadu v Gdaňsku (2012: online) se rozloha tohoto parku na území Gdaňsku odhaduje na 2.341,80 ha. Městský úřad v Gdaňsku (2012: online) zmiňuje i další parky, nacházejí se na území tohoto města. Mezi celkem 21 gdaňských parků, které leží na území velkém přes 180 ha, se řadí mimo jiné např. park Ronalda Reagana, park Oliwski, park Jelitkowski či park Brzeźnieński. Ve městě se dále podle Městského úřadu v Gdaňsku (2012: online) nachází tři chráněné krajinné oblasti, kterými jsou CHKO Sobieszewského ostrova, Otomiňská chráněná krajinná oblast a CHKO Żuławy Gdańskie, jejichž celková rozloha v obvodu hranic města, podle Městkého úřadu v Gdaňsku (2012: online) činí 4.197 ha. To však, ale zdaleka není veškeré přírodní bohatství města. Městu patří dále pět přírodních rezervací, do kterých patří např. „Ptačí ráj“ či „Prameny Evy“, dva tzv. zepóły przyrodniczo-krajobrazowe, které by se dali česky označit jako přírodně krajinné celky, Dolina Potoku Oruńskiego a Dolina Strzyży. Mezi další přírodní atraktivity patří dvanáct míst, označených jako „użytki ekologiczne“, k těmto oblastem patří např. Fort Nocek, Oliwskie Nocki, Dolina čisté vody či Zelené ostrovy. V Gdaňsku se nachází mimo jiné i území Natura 2000, kam podle Městského úřadu v Gdaňsku (2012: online) patří „Bunkier w Oliwie“ a „Tvierdza Wisłoujście, místa, která chrání habitat netopýrů. Pod území Natura 2000 také spadá Pucká zátoka, společně s územími nazvanými Ústí Visly a Dolina Dolní Visly, která jsou zaměřena na ochranu ptactva.
7.2.3
Historické a kulturní hodnoty
Gdaňsk, překrásné historické hanzovní město, které chtěl podle Němečka (2014: online) získat i Adolf Hitler připojením města k Německu, láká turisty svou minulostí a úžasnou 30
historickou architekturou. Bezesporu nejkrásnější část města tvoří Staré Město s úzkými historickými uličkami, kde lze spatřit řadu, zejména mladých umělců (nejen jednotlivce, ale i skupiny několika talentovaných lidí), kteří postávají nejčastěji pod tzv. Zelenou bránou, jejímž průchodem se návštěvníci dostanou na most, ze kterého se jim nabízí překrásný pohled na Motlavu a místní přístav. Pokud návštěvníci absolvují plavbu místní „pirátskou lodí“ s možností občerstvení, poplují až na konec přístavu, přičemž během cesty zahlédnou velkou „atrakci“ města, kterou je Westerplatte, místo, jehož napadení Němci podle anonymního autora (2014: online), rozpoutalo 1. září 1939 druhou světovou válku. Kopec pojmenovaný jako Góra Gradowa, ze kterého se nabízí patrně nejlepší výhled na město, je vidět již z dálky díky vysokému Kříži milénia. Na stejném kopci se kromě tohoto kříže nachází také expozice „Wehikuł Czasu – Człowiek i Pocisk“ (česky: Stroj času – člověk a střela). Expozice se nachází v prostorách, které podle anonymního cestovatele (2009: online) dříve sloužily z části jako dělostřelecké palebné pozice a z části jako nouzové úkryty pro pěchotu. Expozice efektivně mapuje pomocí zvukového doprovodu a originálních figurín nejdůležitější historické události města počínaje 17. stoletím. Ve městě se nachází celá řada dalších muzeí. Vzhledem ke skutečnosti, že je Gdaňsk centrem zpracování jantaru, nachází se hned u Regionální Pomořanské Turistické Organizace muzeum této zlatohnědé fosilní pryskyřice, tzv. Muzeum Burzstynu. Mezi další významná městská muzea patří podle Městského úřadu v Gdaňsku (2014: online) např. Muzeum Polské Pošty, Mořské Muzeum, Archeologické Muzeum, Národní Muzeum nebo také Artušův dvůr. Návštěvníci Gdaňsku mohou mimo jiné navštívit celou řadu církevních staveb. Ať už turista navštíví Kostel Sv. Jana, Kostel Sv. Brigity či elegantní Olivskou katedrálu, největší dominantou města je bezesporu mohutná Mariánská bazilika, která je podle Daszczyńského [et al.] (citováno 23.09.2014: 16 [online]) největší cihlovou svatyní na světě.
7.2.4
Oslavy a kulturní život
Vypisovat všechny kulturní akce, které se odehrávají v Gdaňsku, by bylo velmi zdlouhavé, neboť snad každý den v roce se v tomto městě odehrává minimálně jedna kulturní událost. 31
Město myslí na větší okruh návštěvníků. Na své si zde přijdou jak milovníci hudby, filmu či divadla, tak i sportovní fanoušci a nudit se tu nebudou ani děti. Ačkoliv pan Bartłomiej Barski, specialista na propagaci města Gdaňsk v řízeném rozhovoru (vedeném autorkou bakalářské práce 8. srpna 2014) uvedl, že je město s množstvím svých návštěvníků spokojeno, Gdaňská Turistická Organizace stále usiluje o ještě větší návštěvnost. Jednou z variant, jak do města přilákat návštěvníky je organizování nejrůznějších akcí. V době, kdy autorka bakalářské práce navštívila Gdaňsk, se ve městě zrovna konal Jarmark svatého Dominika. PAP16 v magazínu Wyborcza ze dne 17. srpna 2014 (2014: online) informuje o tom, že tento jarmark je nejstarší obchodně kulturní událostí v Polsku a zároveň jednou z největších takových událostí v Evropě. Autorka si všimla, že uprostřed Starého Města, kde se jarmark konal, byla postavena brána sčítající všechny osoby, kteří branou prošli. PAP (2014: online) v magazínu Wyborcza po ukončení jarmarku na internetu informovala: „Přesně sedm milionů osob, navštívilo v neděli ukončený 754. Jarmark sv. Dominika“. Za jednu z nejvýznamnějších kulturních událostí Gdaňsku považuje Jarmark sv. Dominika i institut s polským s názvem Instytut Eurotest (2010: online). Podle Instytutu Eurotest (2010: online), který prováděl průzkum názorů turistů v Gdaňsku, přijeli dotazovaní turisté do Gdaňsku dále zejména kvůli následujícím akcím: Festival Solidárnosti, Mezinárodní festival pouličního divadla Feta, koncert Gospel, Srpnový maraton, Festival varhanní hudby, kulturní akce „Baltic Sail“, tzv. "„Den chleba“, Jantarová noc, oslava hudby a tance „Gdańsk Dźwiga Muzę“, festival „Świbnieńskie lato“, Shakespearovské slavnosti, tzv. „Piknik Żeglarski“, který by se mohl přeložit do češtiny jako Plavební piknik a Běh sv. Dominika. Dále turisté podle Instytutu Eurotest (2010: online) uváděli jako zajímavé nejrůznější happeningy, jazzové a Chopinovské koncerty, ale i fotbalové zápasy polské ligy Lechia Gdaňsk nebo mistrovství světa v „lovení“ jantaru. Co se týče kulturního života ve městě, v Gdaňsku se nachází PGE Arena Gdaňsk, kam se podle jejích internetových stránek (citováno 28.10.2014: online) vejde celkem 42.000 návštěvníků. Tato aréna se doposud nejvíce proslavila jako působiště konání mistrovství Evropy ve fotbale (UEFA EURO 2012), přesto se v této budově kromě fotbalových zápasů koná například i vystoupení hvězd takového formátu jako jsou Jennifer Lopez, Justin Timberlake či Bon Jovi, kterého si do Gdaňsku podle internetového týdeníku Newsweek Polska (citováno 24.09.2014: online) přijeli poslechnout fanoušci z celkem 33 zemí světa.
16
Polska Agencja Prasowa SA (česky Polská Tisková Agentura)
32
7.2.5
Kulturně-historické a přírodní předpoklady v okolí Gdaňsku Obr. 6 Gdaňsk a jeho okolí na mapě
Zdroj: vlastní zpracování na mapovém portálu mapy.cz (2014)
Tab. 6 Město Gdaňsk a jeho okolí v číslech Město
Rozloha v km2 Počet obyvatel
Hustota zalidnění/1km2
Gdaňsk
262
461.531
1.762
Gdyně
135
248.042
1.835
Sopoty
17
37.903
2.193
Malbork
17
39.022
2.274
Hel
22
3.668
169
Zdroj: vlastní zpracování podle GUS (2014)
33
Přírodní předpoklady Gdaňsku a jeho okolí jsou skutečně nezpochybnitelné. Baltské moře, u kterého leží Gdaňsk, omývá i další významná města, kterými jsou Gdyně, Sopoty či Hel, kde se nachází jedna z nejčistších pláží v Polsku. Autorka bakalářské práce vidí jako velkou výhodu zmíněných měst a zároveň jako zajímavou turistickou atrakci tzv. „tramwaj wodny“ což není nic jiného než lodní doprava. Cesta lodí z Gdaňsku na Hel trvá přibližně dvě hodiny, ale rozhodně je to pro spoustu turistů originálnější zážitek než stereotypní cesta autem. Turista se na Hel samozřejmě může dopravit i osobním automobilem. Trasa je však dlouhá zhruba sto kilometrů, a pokud se vezmou v potaz pravidelné letní kolony, lodní doprava je i časově kratší. (Více informací o přírodních předpokladech okolí Gdaňsku viz. kapitola Udržitelný cestovní ruch v Gdaňsku a jeho okolí.) Návštěvníci Gdaňsku mají výhodu v tom, že v okolí města se nachází spousta dalších měst s velmi významnými přírodními i kulturními předpoklady. Gdaňsk se tak snadno stává centrem, ze kterého turisté často vyráží i do dalších neméně zajímavých měst severního Polska. Významnými městy jsou v tomto případě zejména Gdyně, Sopoty, Hel a Malbork. Ačkoli města Gdyně a Sopoty tvoří spolu s Gdaňskem Trojměstí, jsou velice zajímavá i sama o sobě. Stejně jako Gdaňsk leží při pobřeží Baltského moře, a tak se stávají zejména v létě oblíbenou turistickou destinací. Turisté do těchto měst jezdí především za účelem koupání, město jim však nabízí celou řadu dalších možností využití volného času. V Gdyni, v jednom z nemladších polských měst, mohou turisté navštívit dvě lodě, sloužící dnes jako muzea. Jedná se o loď Dar Pomorza (Dar Pomořanska) a o loď Błyskawica (Blesk), která se „účastnila akcí spojeneckých vojsk v Narviku, Dunkirku a při vylodění v Normandii“ tvrdí Czerniewicz-Umer - Omilanowska - Majewski (2005: 263). Za návštěvnu v Gdyni stojí i zdejší Oceánografické Muzeum. Podle StayPoland Sp. z o.o. (2014: online) jsou nejvýznamnějšími kulturními událostmi města Polský festival celovečerních filmů a Letní jazzové dny. Třebaže je blízké město Sopoty z celého Trojměstí nejmenším městem, podle autorů Czerniewicz-Umer - Omilanowské - Majewského (2005: 263) je „nejvyhledávanějším letoviskem na baltském pobeží“17. Vysokou návštěvnost tohoto města popisuje i StayPoland Sp. z o.o. (2014: online), podle kterého do města se zhruba 40 tisíci obyvateli ročně zavítá 2 milióny turistů. Oblíbenou ulicí ve městě je ulice „Bohaterów Monte Cassino“, ve které se, jak již název napovídá, nachází známé casino, ale také spousta 17
Podle autorky bakalářské práce jsou Sopoty i jedním z nejdražších měst v Polsku.
34
luxusních restaurací či nákupních center, mezi které patří i tzv. „Křivý dům“. Tato ulice končí až molem18, ze kterého se
Obr. 7 Křivý dům v Sopotech
nabízí úchvatný pohled na město a na luxusní Grand Hotel. Co se týče kulturních akcí, konajících se ve městě, je jich nepřeberné množství. Jednou z nejdůležitějších událostí je však podle StayPoland Sp. z o.o. (2014: online) Sopotský mezinárodní festival písní, který se každoročně koná v budově Lesní opery.
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 10.08.2014
Město Hel, ležící na samém konci Helské kosy se může pyšnit nejen překrásnou přírodou. I zde se může návštěvník setkat s válečnou historií Polska, a sice v podobě Muzea obrany pobřeží, v jehož blízkosti se nachází i mohyla a památník obránců Helu. Na druhém konci města stojí uprostřed lesů maják, který dnes mohou návštěvníci využít jako rozhlednu. Jako vyhlídkovou věž je dnes možné na Helu
Obr. 8 Křižácký hrad v Malborku
využít rovněž věž Muzea mořského rybářství v centru města, v jehož blízkosti návštěvníci mohou navštívit i oblíbené fokárium nebo „Dům sviňuchy“. Kouzelným městečkem, rovněž Pomořanského vojvodství, je město Malbork, jehož největší turistickou atraktivitou je stejnojmenný křižácký hrad. Navzdory v podstatě malému území, na kterém se město rozkládá, do města zejména kvůli památce, která se stala kulturním dědictvím UNESCO, ročně zavítá velké množství turistů. Mezi další turistické atrakce města patří dále
Zdroj: Nikola Bielová, foceno mimo jiné Dino Park, Jumpy Park, místní 11.08.2014 kluziště, horolezecká stěna a další. Ve městě se koná i spousta kulturních akcí. Mezi ty nejvýznamnější bezesporu patří magická noc v magickém městě „Magic Malbork“. 18
Vstup na toto molo je dnes již zpoplatněn.
35
8 Udržitelný cestovní ruch 8.1 Udržitelný cestovní ruch v Toruni a jejím okolí Przewoźny (2014: 10-11 [online]) z OIT19 v Toruni uvádí, že existují tři různé metody, podle kterých se zjišťoval počet účastníků cestovního ruchu v Toruni za rok 2013. První metoda se podle Przewoźného (2014: 10 [online]) zaměřuje na: „počet stálých celoročních lůžek v Toruni podle OIT (4297 noclehových míst), průměrnou obsazenost v celoročních objektech podle expertů (45%), procento osob, které využili v Toruni možnosti ubytování z analýzy, provedené na základě dotazníků (47,7%).“ Na základě této metody navštívilo Toruň v roce 2013 podle Przewoźného (2014: 10 [online]) celkem 1.637.143 návštěvníků. Druhá metoda se podle Przewoźného (2014: 10 [online]) zaměřuje na: „počet vstupenek, prodaných na turistické atraktivity v Toruni, které podle průzkumu dr. A. Anszpergera kupuje zhruba jedna třetina turistů.“ Przewoźny (2014: 10 [online]) informuje, že podle této metody v roce 2013 přijelo do Toruně celkem 2.279.167 návštěvníků. Třetí metoda podle Przewoźného (2014: 11 [online]) zjišťuje počet účastníků CR na základě: „počtu uskutečněných prohlídek města s průvodci nebo na základě počtu osob, které se těchto prohlídek zúčastnili, procenta turistů přijíždějících do Toruně skupinově nebo turistů využívajících průvodcovské služby (na základě dotazníků a rozhovorů), velikosti „neformálních“ průvodcovských služeb odhadovaných na základě zkušeností a znalostí odborníků.“ Z těchto zjištěných informací podle Przewoźného (2014: 11 [online]) činil počet návštěvníků Toruně v roce 2013 1.175.367.
19
Ośrodek Informacji Turystycznej (Informační Turistické Centrum)
36
Przewoźny (2014: 11 [online]) uvádí, že po verifikaci a zprůměrování zjištěných dat ze všech těchto metod se pravděpodobný počet turistů v Toruni za rok 2013 odhaduje na 1.697.225. Aby kterékoliv město docílilo udržitelného cestovního ruchu, mělo by plnit plány, které si vytvoří. Jinak tomu není ani v případě Toruně, města, pro které vytvořilo oddělení plánování a strategie firmy WYG International Sp. z o.o. (2012: online) dokument „Strategia rozwoju turystyki dla miasta Torunia na lata 2013 – 2020“. Tato strategie je pro místní samosprávu nejdůležitějším dokumentem, vedoucím k rozvoji města. Podle WYG International Sp. z. o.o. (2012: online) byly vytvořeny čtyři hlavní body, které by se měly ve zmíněném období postarat o rozvoj města Toruň. 1. Toruň – město kultury, 2. Toruň – město cestovního ruchu, 3. Toruň – akademické centrum a město inovačních společenství, 4. Toruň – metropolitní centrum. Město si klade spoustu úkolů. Podle WYG International Sp. z o.o. (2012: online) se Toruň mimo jiné snaží o rozšíření kulturní nabídky města, rozvoj konkurenceschopných produktů cestovního ruchu, usiluje o zlepšení životního prostředí ve městě a v neposlední řadě bude chtít vylepšit i komunikační situaci ve městě. Důležitým orgánem, který v Toruni dohlíží na plnění těchto úkolů je oddělení sportu a turistiky na Městském úřadě v Toruni. Ačkoli byla velká část Starého Města v Toruni do roku 2013 pro automobilovou dopravu uzavřena, podle portálu Rzecznikprasowy.pl (2013: online) se Městský úřad v Toruni rozhodl zavést ještě radikálnější dopravní omezení. Změny týkající se dopravy ve Starém Městě, mezi které patří mimo jiné zákaz vjezdu nákladních automobilů těžších 3,5 tuny nebo zavedení zón se sníženou rychlostí (30km/h), jak portál Rzecznikprasowy.pl (2013: online) informoval ředitel odboru komunálního hospodářství UMT20, Marcin Kowallek, podle portálu Rzecznikprasowy.pl (2013: online) nabyly účinnosti dne 1. června 2013. V obvodu Starého Města se tak podle MÚ v Toruni (2012b: online) nachází tři zóny (viz Příloha 4): dopravní zóna (v Příloze 4 označena zeleně), zóna omezené dopravy (v Příloze 4 označena žlutě) a pěší zóna (v Příloze 4 označena červeně). Dalším bodem, který by měl přispět ke snížení dopravy ve městě a zároveň ke zlepšení ovzduší je podle portálu
20
Urząd Miejski Toruń (česky Městský úřad Toruň)
37
Rzecznikprasowy.pl (2013: online) projekt „ Toruňské městské kolo“, které, jak uvádí MÚ v Toruni (2014: online), bylo zprovozněno 1. dubna 2014. Projektem „Toruňské městské kolo“ se podle portálu Rzecznikprasowy.pl (2013: online) rozumí „samoobslužný systém půjčoven jízdních kol“, které si návštěvníci i rezidenti mohou zapůjčit i vrátit v jakékoliv (k tomu účelu určené) „půjčovně“. MÚ Toruň (2014: online) upřesňuje, že v souvislosti s projektem „Toruňské městské kolo“ bylo pro první etapu tohoto projektu, která trvá od 1. dubna do 30. listopadu 2014, ve městě vytvořeno 12 zastávek jízdních kol (půjčoven), 12 terminálů, 180 stojanů na kola a 120 jízdních kol. Podle portálu Rzecznikprasowy.pl (2013: online) se díky tomuto projektu uživatelé jízdních kol nebudou muset bát o své vlastní kolo a navíc budou mít k dispozici „zdravý, ekologický a rychlý prostředek k transportu ve městě“, jehož využití je navíc i poměrně levné. Rzecznikprasowy.pl (2013: online) zdůrazňuje, že prvních 20 minut vypůjčení je bezplatné a vypůjčení na 20 – 60 minut stojí pouze 1zł (v přepočtu 6,50Kč). Obr. 9 Zastávky pro „Toruňské městské kolo“
Zdroj: převzato z TRM24 – Toruński Rower Miejski (staženo 11.11.2014) Podle autorky bakalářské práce je „Toruňské městské kolo“ velice chytrý způsob, jak předejít neudržitelnému cestovnímu ruchu, který by mohla ve městě způsobit doprava. Ačkoli se Městský úřad touto formou snaží radikálně zredukovat dopravu ve Starém Městě, zároveň nejen návštěvníkům, ale i rezidentům nabízí levné řešení dopravy. Třebaže tento projekt nabízí návštěvníkům novou „turistickou atrakci“ (která podle autorky 38
bakalářské práce může do města přilákat nové turisty), jedná se především o jedno z opatření udržitelného cestovního ruchu Toruně. Vzhledem k tomu, že byl projekt zahájen teprve v tomto roce, nemohla autorka bakalářské práce zjistit, zda se toto opatření udržitelného cestovního ruchu projevilo v návštěvnosti. Podle autorky bakalářské práce je však velice pravděpodobné, že „Toruňské městské kolo“ návštěvnost města zvýší. Na rozvoj cestovního ruchu ve městě Chełmno dohlíží stejně jako v předcházejícím případě Městský úřad. V tomto případě byl podle zaměstnankyně této instituce, paní Grzeszczak (citováno 10.11.2014: online) vytvořen dokument „Aktualizacja Programu Ochrony Środowiska dla Miasta Chełmna na lata 2012 – 2015 z perspektywą do roku 2019“, jehož autorkami se staly Masiota – Walkowiak, a který byl schválen Radou města 4. prosince 2012. V programu jsou zmíněny i další orgány usilující o zachování kvality životního prostředí v regionu, kterými jsou podle autorek Masiota – Walkowiak (2012: 95 [online]) především RDLP21, RDOŚ22, WIOŚ23, PIG24 a další. I město Bydhošť, se snaží o zachování přírodních hodnot. Vzhledem k tomu, že leží na řece pojmenované Brda, má předpoklady pro lodní dopravu, která se v tomto městě stala velkou atrakcí. „Součástí dopravního systému jsou i dvě ekologické „vodní tramvaje“, napájené fotovoltaikou (celkem 63 m2, celkový výkon 9,8 kW)“ píše internetový magazín Res Champions League (2011: online). Pokud mají návštěvníci města Bydhošť chuť na cykloturistiku, mohou přímo z města vyrazit po cyklostezce, která vede krásnou přírodou, k nedalekým (zhruba 17 kilometrů vzdáleným) dvěma jeskyním, pojmenovaným Bajka I a Bajka II. Podle Maršálkovského úřadu Kujavsko-pomořanského vojvodství25 (2012 – 2014d: online) se v jejich okolí nachází také skalní útvary Cieleszyńska Jama a Okap Cieleszyński. Jak je o Polsku známo, tato země se stala útočištěm obrovského množství živočichů. Kujavsko-pomořanské vojvodství, je jedním z míst, které si v Polsku oblíbil i čáp bílý, jehož druh lze v této oblasti velice snadno zahlédnout. Oblíbeným místem čápů se stala i obec Białe Błota, ležící jihozápadně od města Bydhošť, která má čápa dokonce i ve znaku města. 21
zkratka orgánu Regionalna Dyrekcja Lasów Państwowych (česky: Oblastní ředitelství státních lesů) zkratka orgánu Regionalna Dyrekcja Ochrony Šrodowiska (česky: Regionální ředitelství pro ochranu ŽP) 23 zkratka orgánu Wojewódzki Inspektorat Ochrony Środowiska (česky:Vojvodský inspektorát pro ochranu ŽP) 24 zkratka orgánu Państwowy Instytut Geologiczny (česky: Státní geologický ústav) 25 Polsky: Urząd Marszałkowski Województwa Kujawsko-Pomorskiego 22
39
Jednou z forem ochrany přírody je v této oblasti soubor krajinných parků s názvem
Obr. 10 Čáp bílý ve vesnici Płonkówko nedaleko města Inowrocław
„Zespól Parków krajobrazowych Chełmińskiego i Nadwiślańskiego“. Tato oblast se podle Maršálkovského úřadu Kujavskopomořanského vojvodství (2012–2014b: online) rozprostírá na 60 tisících ha, čímž se stala jednou z největších chráněných oblastí v okolí Toruně. Přírodními rezervacemi, ležícími v okolí Toruně jsou podle Maršálkovského úřadu Kujavsko-pomořanského vojvodství (20122014a: online) mimo jiné řeka Drwęca, Las Piwnicki (37,20 ha), Ciechocinek (1,88 ha), Wielka Kępa Ostromecka (přes 27 ha), Las Mariański (kolem 28,65 ha) a další.
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 04.08.2014
V Toruni, stejně jako v jejím okolí se nachází i území Natura 2000. Maršálkovský úřad Kujavsko-pomořanského
vojvodství
(2012 – 2014f: online) zmiňuje, že
Obr. 11 Jmelí na stromech u obce Dzikowo nedaleko města Toruň
mezi tato území se zde řadí např. opevnění v Toruni, Nieszawka Dolina Wisly, Ciechocinek, Dybowska Dolina Wisly, ochrana biotopů Torfowisko Linie,
Zbocza
Płutowskie,
Dolina
Dolnej Wisly a také zámek Świecie. Vzhledem k tomu, že se v této oblasti nachází
velké
přírodní
bohatství,
turisté zde najdou i řadu CHKO, příro- Zdroj: Nikola Bielová, foceno 03.08.2014 dních památek, lesních komplexů a dalších přírodních lokalit, které jsou velmi pěkně popsány na webu nasze.kujawsko-pomorskie.pl (2012 – 2014e: online).
40
8.1.1
Nejlepší produkty cestovního ruchu v Kujavsko-pomořanském vojvodství
Podle internetových stránek Polské Turistické Organizace (2014: online), tato nejvýznamnější organizace cestovního ruchu v Polsku již od roku 2003 každoročně organizuje konkurz na „Nejlepší produkt cestovního ruchu“. Podle K-POT26 (2014: online) se těmito produkty v uplynulých letech v Kujavsko-pomořanském vojvodství stali: Mlýnský ostrov v Bydhošti (2012), Turistická stezka „Szlak Piastowski“ (2012)27, Planetárium im Władysława Dziewulskiego v Toruni (2010), Benátská noc lokomotiv (2009), Fort IV „Yorck – Żółkiewski“28 v Toruni (2009), Mezinárodní festival kameramanů CAMERIMAGE29 (2009), Živé muzeum perníku v Toruni (2008), Chełmno – město zamilovaných (2008), Biskupin – Archeologická slavnost (2004).
26
Kujawsko-Pomorska Organizacja Turystyczna Podle K-POT (2014: online) se rozkládá na území Velkopolského a Kujavsko-pomořanského vojvodství. Mimo jiné prochází městem Inowrocław. 28 Zachovalá pevnost v Toruni z konce 19. Století (K-POT, 2014: online) 29 Podle K-POT (2014: online) se tento festival konal v letech 1993 – 1999 v Toruni, mezi lety 2000 a 2009 v Lodži a od roku 2010 Bydhošti. 27
41
8.2 Udržitelný cestovní ruch v Gdaňsku a jeho okolí Návštěvnost Gdaňsku je poměrně vysoká. Podle dokumentu Podsumowanie badań. Tyrystyka gdańska w II kwartale 2014 r.“, vytvořeného organizací INDEKS (2014: 3 [online]), který obsahuje shrnutí výzkumu cestovního ruchu v Gdaňsku ve druhém čtvrtletí roku 2014, přijelo do města jen za toto krátké časové období 234.070 polských a 130.860 zahraničních turistů30 a 175.600 polských a 72.710 zahraničních návštěvníků. Podle těchto informací tedy jen za druhé čtvrtletí roku 2014 Gdaňsk navštívilo celkem 613.240 turistů a návštěvníků. Velký počet turistů
Obr. 12 Typická fauna u pobřeží Baltského moře
s sebou přináší do města a jeho okolí i finance, díky kterým se město může dále rozvíjet a má lepší finanční prostředky i na propagaci dané destinace. V úvahu by se však měl vzít i fakt, že velký
počet
turistů
s sebou
nepřináší pouze finanční prostředky, ale i vyšší riziko nárůstu negativních vlivů způsobených nešetrným cestovním ruchem.
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 09.08.2014
Co se týče přírody v okolí Gdaňsku, nemělo by se zapomínat na skutečnost, že tato oblast je nejen vyhledávanou turistickou destinací, ale zejména také útočištěm vzácné fauny a flóry. Węsłaski [et al] (2011: 9 [online]) uvádí, že významnou součástí místní flóry jsou zejména mořská tráva, rákos obecný, skřípinec jezerní a některé druhy řas. Všechny tyto rostliny jsou pod určitým stupněm ochrany. Jinak tomu není ani u sviňuchy, tuleně, mořských kachen, některých druhů měkkýšů a dalších živočišných druhů. O tom, jak se zachovat při setkání s tuleněm či sviňuchou, informují návštěvníky pláže všudypřítomné informační tabule. Pobřeží Baltského moře je jedním z nejcennějších přírodních oblastí Polska a pro uchování jeho přírodních a krajinných hodnot je tedy nutné tuto oblast co nejspolehlivěji chránit před negativními vlivy turistů. Mezi formy ochrany přírody v této lokalitě patří podle Węsławského [et al] (2011: 16 – 22 [online]) Přímořská chráněná krajinná oblast (polsky 30
Turista na rozdíl od návštěvníka v navštíveném místě přespí.
42
Nadmorski Park Krajobrazowy), která se podle Správy Přímořské chráněné krajinné oblasti (2014: online) stala členem systému Baltských chráněných krajinných oblastí (BALTIC SEA PROTECTED AREAS – HELCOM BSPA), přírodní rezervace a soustava chráněných území Natura 2000. Obr. 13 Informační tabule u Baltského moře ve městě Hel
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 09.08.2014 V Přímořské chráněné krajinné oblasti se nachází hned několik dalších forem ochrany přírody, kterými je podle Správy Přímořské chráněné krajinné oblasti (2014: online) 13 přírodních rezervací, mezi které patří přírodní rezervace „Helskie Wydmy“ (česky: Helské duny) nebo přírodní rezervace nedaleko Gdyně „Mechelińskie Łąky“, jejímž účelem je podle referátu pro kulturu, sport, turistiku a rekreaci na Městském úřadě v obci Kosakowo (2013: online) především ochrana hnízdišť a biotopů vzácných druhů ptactva. Kromě těchto přírodních rezervací byly v Přímořské chráněné krajinné oblasti založeny také 4 tzv. „ekologické užitky“ a 1 dokumentární stanoviště neživé přírody. Węsławski [et al] (2011: 46 [online]) se zmiňují i o únosné kapacitě návštěvnosti na Helské kose. Podle Węsławského [et al] (2011: 46 [online]) by hustota zalidnění na plážích poloostrova neměla přesáhnout 30 osob na 100 m2, přičemž autoři dále zdůrazňují, že v tomto případě se únosnost pohybuje okolo 670 tisíc lidí a vzhledem k tomu, že pravděpodobná hustota zalidnění se v těchto místech v letních dnech pohybuje okolo 67 tisíc lidí, návštěvnost zdaleka míru únosné kapacity nezatěžuje. 43
Jak uvádí Zelenka a kol. (2014: 138) „Šetrnou turistikou jsou takové aktivní formy CR, které jsou provozovány ohleduplně (šetrně) k životnímu prostředí, životní prostředí negativně neovlivňují a nemají na něj negativní dopady, popř. se tyto vlivy a dopady snaží v maximální možné míře eliminovat.“ Podle Zelenky a kol (2014: 139) je jednou z takových aktivních forem udržitelné turistiky cykloturistika, na kterou je v Pomořanském vojvodství kladen velký důraz. Maršálkovský úřad Pomořanského vojvodství vydal na toto téma publikaci Koncepcja rozwoju systemu rowerowego województwa Pomorskiego „Zielona księga31“ Koncepce, s mottem „Člověk se naučil létat na Měsíc, ale přejít na druhou stranou ulice je pro něj čím dál těžší.“, podle Kuropatwińského [et al] (2009: 8 [online]) popisuje potenciál cykloturistiky a také způsoby jejího využívání a propagace v regionu s důrazem na rozvoj regionu. Jedním z dalších možných způsobů, jak předejít neudržitelnému cestovnímu ruchu je i zavedení poplatků, kterým si destinační management často slibuje (rozhodně tomu však není ve všech případech) redukci návštěvnosti. Vzhledem k tomu, že do města Sopoty každoročně zavítá ohromné množství turistů, byl zde zpoplatněn vstup na jednu z největších místních atrakcí, kterou je „Sopotské molo“. Navzdory tomu, že byl vstup na tuto turistickou atraktivitu spoustu let bezplatný, nyní si za procházku po mole musí každý návštěvník zaplatit. Turistům ale zřejmě nevadí ani platba za vstup ani dlouhé fronty, ve kterých je nutné si na vstupenku vyčkat. Podle provozovatele mola v Sopotech, kterým je PTH Kąpielisko Morskie Sopot (2014: online) byl vstup na molo v roce 2014 zpoplatněn v termínu od 26. dubna do 28. září. Polskapresse Sp. z o.o. (2014: online) informuje, že za toto období bylo v Sopotech prodáno rekordních 852.906 vstupenek na molo, cože je o 5% více než v předchozím roce. Zároveň Polskapresse Sp. z o.o. (2014: online) dále dodává, že nejvíce vstupenek bylo prodáno v roce 2008, kdy se jich prodalo více než 907.000.
31
Česky: Koncepce rozvoje cykloturistiky Pomořanského vojvodství „Zelená kniha“
44
8.2.1
Nejlepší produkty cestovního ruchu v Pomořanském vojvodství
Pomořanská Regionální Turistická Organizace vydala brožuru, která popisuje nejlepší produkty cestovního ruchu v celém Pomořanském vojvodství. Všechny tyto produkty získaly certifikát Polské Turistické Organizace. Podle organizace PROT (citováno 17.10.2014: online) jsou nejlepšími produkty cestovního ruchu Pomořanského vojvodství následující: Muzeum jantaru v Gdaňsku (2009), Centrum vzdělávání a propagace regionu v Szymbarku (2008), VIVAT VASA! (historická rekonstrukce bitvy) (2007), Dny rybáře ve městě v části obce Sztutowo (Kąty Rybackie) (2006), Obležení Malborka – historická venkovní akce (2005), Mistrovství světa v lovení jantaru (2004), Tematická prohlídka Slowińského národního parku (2004), Gdynia Sailing Days (2004), Zámek v Gniewie (2003), Historický cisterciácký komplex w Pelplinie (2003), Jarmark svatého Dominika v Gdaňsku (2003).
45
9 Zhodnocení lokalizačních předpokladů v Toruni, Gdaňsku a ve městech v jejich okolí Autorka bakalářské práce se rozhodla hodnotit lokalizační předpoklady ve vybraných regionech pomocí tabulek. Tabulka č. 8 hodnotí lokalizační předpoklady v Toruni a v turisticky zajímavých městech v jejím okolí, kterými jsou Bydhošť, Chełmno, Ciechocinek a Inowrocław. V tabulce č. 9 autorka hodnotí stejné podmínky, avšak zde se jedná o město Gdaňsk ležící v Pomořanském vojvodství a jeho okolní města, do kterých turisté při návštěvě Gdaňsku také často zavítají. Těmito městy jsou další dvě města, tvořící spolu s Gdaňskem tzv. Trojměstí, tedy Gdyně a Sopoty a dále Malbork a Hel. Tabulka byla sestavena na základě článku Jana Bíny Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky vydaného v roce 2002, v pátém ročníku časopisu Urbanismus a územní rozvoj. V článku se nachází nejen tabulka hodnotící lokalizační podmínky v určité destinaci, ale i popis, jak správně postupovat při bodování konkrétních podmínek, kterými se autorka při bodování řídila. Pokud se ve vybraném městě neobjevuje pro konkrétní složku potenciálu cestovního ruchu kladný stupeň lokalizačních podmínek, hodnotila autorka danou složku stupněm 0. Kladný stupeň lokalizačních podmínek v konkrétní složce potenciálu cestovního ruchu však autorka hodnotila třemi stupni32 (přičemž každá složka potenciálu získala za konkrétní stupeň lokalizačních podmínek pokaždé jiný počet bodů, viz Tab. 7): „stupeň 1 – podmínky jsou v základní úrovni, tj. potenciálově relevantní jev je v konkrétním prostoru registrovatelný“ (Bína, 2002: 6 [online]), „stupeň 2 – podmínky jsou ve zvýšené úrovni, tj. potenciálově relevantní jev vykazuje v konkrétním prostoru již zřetelný a výrazný stav“ (Bína, 2002:6 [online]), „stupeň 3 – podmínky jsou ve vysoké úrovni, tj. potenciálově relevantní jev dosahuje v konkrétním prostoru dominantního stavu: (Bína, 2002: 6 [online]). Pro zjištění co nejpřesnějších informací rozeslala autorka bakalářské práce kompetentním polským subjektům dotazníky, které sestavila podle Bíny (2002: 6 – 8 [online]). Ačkoli většina organizací, kterým byl dotazník zaslán, odpověděla (autorka přesto raději
32
U kladného stupně lokalizačních podmínek následujících složek hodnotila autorka podle Bíny (2002: 6 [online]) pouze jediným stupněm: vhodnost krajiny pro horolezectví, pro závěsné létání, pro sportovní myslivost, pro rybolov a pro pozorování vodních ptáků.
46
požadovaná data, obsažená ve vyplněném dotazníku, překontrolovala), od organizací z měst Inowrocław, Sopoty, Malbork a Hel se autorka vyplněného dotazníku nedočkala. Tab. 7 Hodnocení lokalizačních podmínek podle Bíny Počet bodů pro kladný stupeň Složka potenciálu cestovního ruchu
lokalizačních podmínek 1
2
3
Přírodní pozoruhodnosti
10
20
45
Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku
5
10
15
Vhodnost krajiny pro cykloturistiku
10
15
20
Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty
7
15
30
Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku
3
7
10
Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody
10
20
40
Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy / hory
7
13
20
Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku
3
7
10
Vhodnost krajiny pro vodní turistiku
3
7
15
Vhodnost krajiny pro horolezectví
2
Vhodnost krajiny pro závěsné létání
2
Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost
2
Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov
2
Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků
1
Kulturně historické památky a soubory
10
25
50
Skanzeny a muzea
5
15
35
Lázeňská funkce
5
15
35
Kongresy a konference
2
10
20
Kulturní akce
10
20
40
Sportovní akce
2
7
20
Církevní akce
2
4
10
Veletrhy a tematické trhy
5
20
40
Místní produkty
5
10
25
Příhraniční specifika
2
5
10
Zdroj: převzato z Bína (2002: 3 [online])
47
Tab. 8 Zhodnocení lokalizačních podmínek v Toruni a okolních městech Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek ve vybraných městech
Toruň
Bydhošť
Chełmno
Ciechocinek
Inowrocław
Složka potenciálu cestovního ruchu
Přírodní pozoruhodnosti
20
20
20
20
10
Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku
5
5
5
5
5
Vhodnost krajiny pro cykloturistiku
15
15
15
10
10
Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty
0
0
0
0
0
Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku
0
0
0
0
0
Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody
10
10
10
10
10
Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy / hory
7
7
7
7
0
Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku
3
3
3
3
3
Vhodnost krajiny pro vodní turistiku
15
15
15
3
7
Vhodnost krajiny pro horolezectví
0
0
0
0
0
Vhodnost krajiny pro závěsné létání
0
0
0
0
0
Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost
0
0
2
0
0
Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov
2
2
2
2
2
Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků
0
1
1
0
1
Kulturně historické památky a soubory
50
50
50
50
25
Skanzeny a muzea
35
35
5
15
15
Lázeňská funkce
0
0
0
35
35
Kongresy a konference
10
20
2
2
2
Kulturní akce
40
40
40
40
20
Sportovní akce
20
20
20
7
2
Církevní akce
2
0
4
0
2
Veletrhy a tematické trhy
40
40
20
20
20
Místní produkty
25
0
5
25
25
Příhraniční specifika
0
0
0
0
0
299
283
226
254
194
Celkem: Zdroj: vlastní zpracování podle Bíny (2002) 48
Tab. 9 Zhodnocení lokalizačních podmínek v Gdaňsku a okolních městech
Gdaňsk
Gdyně
Sopoty
Malbork
Hel
Složka potenciálu cestovního ruchu
Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek ve vybraných městech
Přírodní pozoruhodnosti
45
45
45
10
45
Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku
5
5
5
5
10
Vhodnost krajiny pro cykloturistiku
15
15
15
20
20
Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty
0
0
0
0
0
Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku
0
0
0
0
0
Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody
40
40
40
10
40
Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy / hory
7
7
7
7
13
Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku
7
7
7
3
10
Vhodnost krajiny pro vodní turistiku
15
15
15
15
15
Vhodnost krajiny pro horolezectví
0
0
0
0
0
Vhodnost krajiny pro závěsné létání
0
0
0
0
0
Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost
2
0
0
0
2
Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov
2
2
2
2
2
Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků
1
1
1
0
1
Kulturně historické památky a soubory
50
50
50
50
25
Skanzeny a muzea
35
35
35
35
35
Lázeňská funkce
15
15
35
0
0
Kongresy a konference
20
20
20
20
10
Kulturní akce
40
40
40
40
20
Sportovní akce
20
20
20
2
7
Církevní akce
2
0
0
0
0
Veletrhy a tematické trhy
40
40
40
40
20
Místní produkty
25
5
25
25
5
Příhraniční specifika
0
0
0
0
0
386
362
402
284
280
Celkem: Zdroj: vlastní zpracování podle Bíny (2002) 49
10 Komparace měst Toruň a Gdaňsk Maximální počet bodů, získaný po sečtení všech bodů třetího stupně všech bodovaných složek potenciálu cestovního ruchu z Tab. 7, činí celkem 499 bodů. Při dosažení všech těchto bodů by se jednalo o skutečně výjimečný potenciál cestovního ruchu. Z Tab. 8 lze zjistit, že autorka obodovala město Toruň 299 body. Po sečtení celkových bodů města Toruně, spolu s jejími okolními městy, se celkový počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních předpokladů v tomto regionu vyšplhal na 1.256 bodů. Město Gdaňsk získalo dokonce o 87 bodů více než Toruň, tedy 386 bodů, což svědčí o lepších lokalizačních podmínkách Gdaňsku ve srovnání s Toruní. Celkový počet bodů za lokalizační podmínky v regionu „Gdaňsk a okolí“ činí dohromady 1.714 bodů, což je ve srovnání s celkovým počtem bodů regionu „Toruň a okolí“ o 458 bodů více. Z Tab. 8 a 9 lze také snadno vyvodit rozdíl mezi přírodními a kulturně-historickými předpoklady regionů. Přírodní předpoklady představují všechny složky potenciálu cestovního ruchu v Tab. 7 – 9 od první složky Přírodní pozoruhodnosti až po (v pořadí čtrnáctou) složku Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků. Kulturně-historické předpoklady vybraných měst jsou hodnoceny v Tab. 7 – 9 od patnácté složky Kulturně historické památky a soubory až po poslední složku Příhraniční specifika. Město Toruň za své přírodní předpoklady získalo 77 bodů, zatímco Gdaňsk 139 bodů. Stejně tak převýšil celý region „Gdaňsk a okolí“ region „Toruň a okolí“. Region „Toruň a okolí“ za své přírodní předpoklady získal celkem 342 bodů a regionu „Gdaňsk a okolí“ bylo za jeho přírodní předpoklady autorkou připsáno celkem 643 bodů. Z těchto výsledků lze konstatovat, že region „Gdaňsk a okolí“ získal oproti regionu „Toruň a okolí“ o celých 301 bodů více. Ačkoliv má město Toruň velice bohaté kulturně-historické předpoklady a jeho Staré Město bylo dokonce zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO, Gdaňsk nepřevýšilo počtem bodů ani v případě kulturně-historických lokalizačních předpokladů. V tomto případě však nebyl rozdíl bodů až tak značný jako u přírodních předpokladů. Toruň získala za kulturně-historické předpoklady 222 bodů, zatímco městu Gdaňsk bylo připsáno 247 bodů. Pro komparaci celých regionů získal region „Toruň a okolí“ za kulturně-historické předpoklady celkem 913 bodů, kdežto region „Gdaňsk a okolí“ získal dohromady 1.071 bodů. Region „Gdaňsk a okolí“ získal tedy v porovnání s regionem „Toruň a okolí“ v tomto případě o 158 bodů více.
50
11 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ 11.1
Průběh dotazníkového šetření
Zkoumání hypotéz „Spoustu Čechů návštěva Polska neláká“ a „Češi v Polsku často navštěvují pouze příhraniční oblasti“ probíhalo na základě dotazníkového šetření uskutečněného ve dnech 30. září 2014 až 18. října 2014. Autorka shromáždila celkem sto dotazníků, které ji přinesly cenné informace, potřebné k posouzení pravdivosti vytvořených hypotéz. Kromě otázek charakterizujících dotazované (určujících jejich pohlaví, věkovou hranici a kraj, ze kterého respondenti pocházeli) dotazník obsahoval celkem 11 otázek, přičemž 9 z nich bylo pokládáno osobám, které již Polsko navštívili a dotazovaní, kteří v této zemi doposud nebyli, odpovídali pouze na 3 důležité otázky. Vyplňování dotazníků probíhalo dvojím způsobem. Zpočátku se autorka bakalářské práce osobně vyptávala respondentů na otázky v dotazníku přímo na ulici. Ačkoli se někdy našel někdo, kdo s vyplňováním dotazníku nesouhlasil, poměrně velké procento dotazovaných se sdělováním informací nemělo problém. Velkým negativem byla v tomto případě pro autorku velká časová náročnost sběru informací, a tak se autorka rozhodla, že bude rozesílat dotazníky na internetu. Vyplňování dotazníků na internetu nezabralo autorce zdaleka tolik času jako „osobní kontakt s dotazovaným“, nevýhoda této metody se však v tomto případě projevila velice malou návratností vyplněných dotazníků.
11.2
Charakteristika dotazovaných
Dotazování se zúčastnilo celkem 46 mužů a 54 žen. Z celkového počtu dotazovaných bylo 73 osob ve věku mezi 16 a 26 lety, 12 osob ve věku mezi 27 až 40 lety, věk 10 osob byl mezi 41 a 65 lety a nejméně dotazovaných bylo ve věku do 15 let (pouze 2 osoby) a 66 a více let (3 osoby). Z těchto dotazovaných pocházelo 40 osob z Královéhradeckého kraje, 39 osob ze Středočeského kraje, 5 osob z Prahy, stejně jako z kraje Pardubického. Z kraje Ústeckého, Plzeňského a Vysočiny poskytli autorce dotazník pouze 3 osoby. V Moravskoslezském kraji odpovídali na dotazník dva lidé a z Karlovarského kraje získala autorka bakalářské práce pouze 1 dotazník. Od osob žijících ve zbylých pěti krajích (v kraji Libereckém, Jihočeském, Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském) autorka žádný dotazník nezískala.
51
11.3
Vyhodnocení odpovědí
Vzhledem k tomu, že byl dotazník sestaven tak, aby na něj mohli odpovídat, jak lidé, kteří Polsko již navštívili, ti, kteří tam doposud nebyli, ale rádi by Polsko navštívili, tak i lidé, které Polsko vůbec neláká, bylo nutné rozdělit dotazník do dvou částí. Ve stejném pořadí byly seřazeny i následující grafy, hodnotící odpovědi dotazovaných. Základní byla otázka, ve které dotazovaní zjistili, na kterou otázku mají dále pokračovat. Otázka zněla: Navštívil/a jste někdy Polsko? Graf 2 Návštěvnost Polska českými turisty
21 %
ANO
79 % NE
Zdroj: vlastní zpracování (2014)
11.3.1
Odpovědi dotazovaných, kteří Polsko navštívili
Dotazovaní, kteří Polsko navštívili, dále pokračovali otázkou: Jaká místa jste v Polsku navštívil/a? (Dotazovaní nebyli omezení počtem navštívených míst, mohli tedy uvést tolik míst, kolik jich navštívili, což se projevuje i v Tab. 10.) Tab. 10 Navštívená místa v Polsku českými turisty Cílová destinace
Počet návštěvníků PŘÍHRANIČÍ
Kudowa Zdrój Jelenia Góra Kłodzko
25 10 7 52
Příhraničí (do 30 km od státních hranic - blíže nespecifikováno) Bludné skály Cieszyn Duszniki Zdrój Karpacz Kowary Wałbrzych Bielsko Biała Międzigorze Nysa Pstražná Stolové hory Tatry Wisła Celkem: Toruň a okolí Toruň Gniewkowo Inowrocław Płonkowo Topola Bydhošť řeka Brda řeka Wda Celkem: Gdaňsk a okolí Gdaňsk Hel Jantar Malbork Sopoty Gdyně Celkem: Ostatní města Vratislav Krakov Varšava Osvětim Karwia Lichéń Katovice Vělička Władysławowo Legnica Lodž Międzizdroje Mrozów 53
7 4 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 70 5 3 3 3 3 2 1 1 21 7 7 4 4 5 1 28 15 14 9 8 3 3 2 2 2 1 1 1 1
Opole Pustkowo Świnoujście Celkem:
1 1 1 65
Ostatní vodní plochy Czarna Hańcza Mazurská jezera řeka Obra řeka Drawa Celkem:
1 1 1 1 4
Zdroj: vlastní zpracování (2014)
Přestože jsou v Tab. 10 zmíněna místa, která dotazovaní v Polsku navštívili, zeptala se autorka respondentů, zda navštívili také města, kterým je v bakalářské práci věnována pozornost (pro případ, že by dotazovaní na tato místa při vyplňování předcházející otázky zapomněli). Otázka zněla: Navštívil/a jste některé z těchto měst? Pokud ano, označte, které. (Nabízeli se možnosti: Toruň, Bydhošť, Chełmno, Ciechocinek, Inowrocław, Gdaňsk, Gdyně, Sopoty, Malbork a Hel.) Graf 3 Návštěvnost zkoumaných oblastí českými turisty 6 dotázaných
4 dotázaní 2 dotázaní Toruň 7 dotázaných
41 dotázaných 6 dotázaných
Inowrocław Bydhošť Gdaňsk Hel Malbork Sopoty
5 dotázaných
Gdyně
5 dotázaných
3 dotázaní
Zdroj: vlastní zpracování (2014) 54
Žádné
Po zjištění, nejčastějších důvodů cesty Čechů do Polska, se autorka dotazovaných zeptala na otázku: O jaký typ návštěvy šlo? Graf 4 Nejčastější typy návštěvy Polska českých turistů
Pracovní cesta 3X Návštěva příbuzných a známých 10 X
Jiné 19 X
Nakupování 38 X
Poznávací zájezd 27 X
Pobytový zájezd 3X Zdroj: vlastní zpracování (2014) Vzhledem k tomu, že někteří respondenti navštívili Polsko více než jednou, mohli v dotazníku označit více odpovědí. V kolonce „Jiné“ měli dotazovaní možnost uvést vlastní typ návštěvy. Tyto odpovědi shrnuje Graf 5. Graf 5 Jiné nejčastější typy návštěvy Polska českých turistů Sport 1X
Sportovní akce 2X
Neuvedeno 1X
Vodní turistika 1X
ERASMUS 1X Koncert 3X
Pěší turistika 1X
Cykloturistika 2X
Jednodenní výlet 3X
Kurz kiteboardingu Cyklistický kurz 1X 1X
Zdroj: vlastní zpracování (2014) 55
Filmový festival 1X Lázeňský pobyt 1X
Další otázka zněla: O jaký typ cestovního ruchu šlo? Graf 6 Nejčastější typy CR Čechů v Polsku
Přírodní CR (34 Kulturní CR případů) (55 případů)
Zdroj: vlastní zpracování (2014) Na tuto otázku se dotazovaným nabízely pouze dvě možnosti, přírodní cestovní ruch a kulturní cestovní ruch. Vzhledem k tomu, že někteří z dotazovaných navštívili tuto zemi vícekrát a pokaždé z jiného důvodu, mohli i v tomto případě označit obě možnosti. Další otázka zjišťovala, jaké jsou důvody příjezdu českých turistů do Polska. Otázka zněla: Co Vás k návštěvě Polska motivovalo? Graf 7 Motivace českých turistů k návštěvě Polska
1X 1X 1X 2X 2X 2X 3X
1X 1X 1X 1X
1X 1X
1X 20X
3X 9X 3X 3X 5X
6X
8X 6X
7X
Zdroj: vlastní zpracování (2014) 56
nízké ceny malá vzdálenost recenze ostatních poznání nových míst čistá příroda návštěva příbuzných historie (2. sv. v.) poznání jiné kultury kulturní atraktivity koupání (Baltské moře, jezera) pracovní povinnosti hezký zážitek lázně turistické trasy podobný jazyk levné lety méně turistů na řekách fotbalový zápas výměnný pobyt polská gastronomie kiteboarding rybolov hudební skupina škola
Pro udržitelnost cestovního ruchu je velmi důležitá spokojenost turistů, a tak se autorka v dotazníku ptala: S čím jste byl/a při návštěvě Polska spokojena? Graf 8 Důvody spokojenosti českých turistů v Polsku
2X
1X 1X 1X 2X 1X
2X
2X 2X
1X
1X
1X1X 1X1X 15X
3X 11X 10X 7X
10X
7X
4X 5X
příjemní lidé krásná příroda kvalita zboží příznivé ceny památky polská kuchyně dopravní dostupnost kultura ochotní průvodci prostředí krásná města ochotní prodejci kvalitní silnice nabídka města Gdaňsk cyklostezky kvalita postytovaných služeb UEFA Euro 2012 (Varšava) málo turistů spousta lidí architektura kreativita Poláků jazyková podobnost vodka vznikající zimní středisko
Zdroj: vlastní zpracování (2014) Každý turista od navštívené destinace očekává něco jiného, každý má jiné priority. Pokud tyto priority nejsou naplněny, snadno dojde k nespokojenosti turisty. Znění následující otázky bylo: S čím jste byl/a při návštěvě Polska nespokojen/a? Graf 9 Důvody nespokojenosti českých turistů při návštěvě Polska
1X 2X 3X
1X 1X
1X 1X 1X 1X 8X 5X
3X 3X
4X 3X
4X
kvalita polských silnic nepořádek ve městě bezohlední řidiči doprava dopravní značení krádež mentalita Poláků nepříjemný personál komunikace v AJ stav přírody a budov množství turistů maloměšťáctví Poláků placený vstup do BS ubytování pouze polské nápisy pivo
Zdroj: Nikola Bielová (2014) Poznámka: zkratka AJ označuje anglický jazyk, zkratkou BS autorka označila Bludné skály 57
Aby byl cestovní ruch trvale udržitelný, je nutné, aby byla daná destinace pro turisty zajímavá, pokud tomu tak bude, budou se turisté do takové destinace vždy rádi vracet. Následující otázkou se autorka od dotazovaných snažila zjistit, zda v budoucnu plánují znovu cestu do Polska. Otázka zněla: Máte v plánu Polsko v budoucnu znovu navštívit? (Pokud ano, napište které místo.) Z odpovědí
respondentů
vyplynulo,
Graf 10 Opakovatelnost příjezdů že Čechů do Polska
z celkem 79 dotazovaných, kteří Polsko již navštívili, další cestu do Polska plánuje 58
NE 21x
osob, zatímco 21 respondentů už do Polska znovu
nechce.
Nejčastěji
zmiňovaným
místem, které by dotazovaní chtěli při další
ANO 58x
návštěvě Polska navštívit, byla příhraniční oblast (11 dotázaných), kterou dotazovaní zmiňovali, jak v souvislosti s nákupy, tak i s překrásnou přírodou, hned za ní se umístila
Zdroj: vlastní zpracování (2014)
Varšava (10 dotázaných). Na třetím místě se v zajímavosti u českých turistů prosadil Krakov (7 dotázaných). Oblíbenou destinací je pro české turisty rovněž Gdaňsk a jeho okolí, oblast, která byla v dotazníku zmíněna šestkrát. Dalšími často uváděnými lokalitami byli zejména Baltské moře, Bělověžský prales, Mazurská jezera, Osvětim a Vratislav.
11.3.2
Odpovědi dotazovaných, kteří Polsko nenavštívili
Dotazovaní, kteří v Polsku doposud nebyli, pokračovali po vyplnění otázky Navštívil/a jste někdy Polsko od otázky: Láká Vás návštěva této země? Graf 11 Atraktivita Polska z pohledu Čechů, kteří Polsko doposud nenavštívili 14X
15 10
7X
5 0
Návštěva Polska Návštěva Polska mě láká. mě neláká. Zdroj: vlastní zpracování (2014) 58
Po vyplnění této otázky autorku zajímalo, co je důvodem odpovědí dotazovaných, a tak další otázka zněla: Vysvětlete, co Vás láká, popřípadě neláká k návštěvě Polska. Tab. 11 Skutečnosti, které české turisty lákají, ale i odrazují k návštěvě Polska Návštěva Polska mě láká „Hezké kulturní památky“
„Osvětim, Krakov“ „Lákají mě tam levné nákupy. Myslím, že tam jsou krásné lesy a hrady.“ „Jednou bych chtěl navštívit Varšavu.“ „Jiná země, jiná kultura, zajímavé památky, spjatost s 2. větovou válkou…“ „Poznávací zájezd za účelem prozkoumání druhů piva“ „Protože mají podobnou řeč jako Češi, památky“
Návštěva Polska mě neláká „Polsko mě neláká kvůli jazykové bariéře. Jsem milovník České republiky a raději cestuji po naší zemi. Rozhodně máme také lepší pivo.“ „Neláká mě žádná cesta do zahraničí.“ „Nemyslím, že je tam k nalezení či objevení něco, co nikde jinde na světě nenajdu nebo alespoň o takovém lákadle nevím.“ „Nepřijde mi to jako atraktivní stát.“ „Nevím o žádné atraktivitě, která by mě lákala.“ „Nevím o žádném zajímavém místě, které bych mohl v Polsku navštívit.“ „Nevyskytuje se tam nic, co by se shodovalo s mými okruhy zájmů.“ „Nezajímavé atraktivity“ „Nic mě na této zemi neláká.“ „Polsko je pro mě nezajímavá země, nenachází se tam nic, co by mě lákalo. Zemi bych navštívil, maximálně kdyby se tam konala nějaká mimořádná akce, např. mistrovství ve fotbale.“ „Polsko mě neláká, mám raději západněji položené země.“ „Polsko na mě působí lacině a neuklizeně.“ „Raději bych vyrazil někam, kde je tepleji (k moři).“ „Raději bych za ušetřené peníze navštívil pro mě jiné, více zajímavé země.“
Zdroj: Nikola Bielová (2014) Poznámka: Tabulka obsahuje doslovné citace anonymních respondentů.
59
12 ORGANIZOVÁNÍ A ZPRACOVÁNÍ ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ Za účelem potvrzení nebo vyvrácení zbylých dvou hypotéz, vedla autorka bakalářské práce řízené rozhovory s kompetentními osobami, zaměstnanými v organizacích, jejichž cílem je koordinace cestovního ruchu v diskutované destinaci. Na otázky, týkající se hypotézy „Návštěvnost zvolených regionů není tak vysoká, jak by si regiony zasloužily“ odpovídali paní Maria Pałucka, vedoucí referátu turistiky na Městském úřadě v Toruni a pan Bartłomiej Barski, specialista na propagaci města Gdaňsk. Hypotézou „S přiměřeným zvýšením návštěvnosti se nemusí nutně zvýšit negativní dopady související s cestovním ruchem“ se autorka bakalářské práce zabývala společně s Marcinem Kruszkou, ředitelem Inowrocławské Lokální Turistické Organizace a s panem Dawidem Rumakem, zaměstnancem informačního centra v organizaci Malbork Welcome Center. Ačkoli měla autorka bakalářské práce předem připravené otázky, které vybraným respondentům pokládala, rozhovor se pokaždé rozvinul trochu jinak. Respondenti však autorce svým rozhovorem podali cenné informace, které byly využity nejen pro zhodnocení hypotéz, ale některé informace byly použity i v ostatních částech bakalářské práce.
12.1
Marcin Kruszka
(rozhovor uskutečněn 04.08.2014) Pan Marcin Kruszka je ředitelem Inowrocławské Lokální Turistické Organizace33. Tento subjekt byl založen jako sdružení v roce 2008, svou funkci však začal plnit o rok později. Organizace spravuje území, které je nazváno jako Západní Kujavy. Hlavní úlohou sdružení Inowrocławské Lokální Turistické Organizace je propagace nejen města Inowrocław, ale celého území Západních Kujav. V přízemí budovy se nachází informační turistické centrum, kde zaměstnanci návštěvníkům v případě dotazů ochotně poradí. Na podporu návštěvnosti zmíněného regionu tato lokální turistická organizace vydává celou řadu letáčků, map a brožur, které si turisté mohou vyzvednout přímo v informačním centru. Pokud si však se stručnými letáky nevystačí, mohou si na tomto místě zakoupit i obsáhlejší publikace.
33
Polsky: Inowrocławska Lokalna Organizacja Turystyczna, zkráceně: InLOT
60
Vzhledem k tomu, že Inowrocław je stejně jako Ciechocinek lázeňské město, zeptala se autorka, jaké vztahy tato dvě města mají. „Ciechocinek je náš hlavní konkurent“ nechal se slyšet pan Kruszka (Podle paní Marie Pałucké, vedoucí referátu turistiky na MÚ v Toruni, která autorce poskytla rozhovor 11.08.2014, většina turistů, kteří chtějí navštívit i města v okolí Toruně jedou v první řadě do Ciechocinku a dalších měst a teprve poté navštíví Inowrocław. Není tedy divu, že se při této otázce pan ředitel Obr. 14 Budova v Solankovém parku ve městě Inowrocław, ve které návštěvníci mohou ochutnat netvářil nadšeně.). Organizace místní léčivou vodu neustále
usiluje
návštěvnosti
o
zvětšení
tohoto
regionu,
proto se pan ředitel Kruszka rád pochlubil čísly, pocházejícími z let 2012 a 2013. Během tohoto období proběhl největší nárůst návštěvnosti v hlavním městě Západních Kujav, ve městě Inowrocław. Z průměrného ročního počtu návštěvníků (25.000) se jejich počet zvětšil Zdroj: Nikola Bielová, foceno 04.08.2014 na 33.000, zdůraznil pan Kruszka. Tato čísla však představují pouze počet pacientů (celkový počet návštěvníků města, tedy podle autorky jistě představuje větší číslo), kteří sem přijeli za lázeňskou funkcí. Podle pana ředitele Kruszky se ve městě nachází 5 sanatorií a celkem 1.700 noclehových míst, přičemž standardní doba pobytu se pohybuje okolo 3 týdnů. Jediné negativum vidí pan ředitel pouze v příspěvcích na lázeňské pobyty od NFZ34. „Pacienti mnohdy čekají na proplacení lázeňských pobytů, které jim proplácí NFZ. Vzhledem k tomu, že čekání může někdy trvat i dva roky a pacienti jsou tuto dobu na vyplacení příspěvku ochotni čekat, vypovídá to o nich, že jsou chudí, a že nebudou ve městě tolik utrácet“ tvrdí pan ředitel Kruszka, který by byl podle jeho slov raději, kdyby do města jezdili movitější turisté.
34
Polsky: Narodowy Fundusz Zdrowia, česky: Státní zdravotní fond
61
12.2
Bartłomiej Barski
(rozhovor uskutečněn 08.08 2014) Pan Bartłomiej Barski je zaměstnán v Gdaňské Turistické Organizaci (polsky Gdańska Organizacja Turystyczna, zkráceně GOT) jako specialista na propagaci města Gdaňsk. Oproti Pomořanské Regionální Turistické Organizaci, vzdálené pouhých několik desítek metrů, se Gdaňská Turistická Organizace, působící již od roku 2002, zaměřuje především na propagaci Gdaňsku, dále pak na vedení turistických informací a je činná i v oblasti obchodního cestovního ruchu. Podle pana Barského se o propagaci města organizace snaží zejména účastí na národních, ale i na mezinárodních trzích, především v Berlíně, Madridu a v Kaliningradu, díky čemuž v posledních letech vzrostl nárůst návštěvníků zejména ruského občanství. Na špičce v počtu návštěvníků se podle slov Barského však dnes drží Němci a za nimi turisté ze Skandinávie a Velké Británie. Ve snaze o reklamu města organizace vytváří celou řadu materiálů určených turistům. Jedná se především o mapy, brožury, letáčky propagující památky ve městě, hotely, restaurace, muzea, kulturní akce a další. Tyto materiály Gdaňská turistická organizace poskytuje turistům nejen v přízemí své budovy, kde se nachází turistické informační centrum, ale turisté je mohou ve městě najít i v ostatních dvou turistických informačních centrech, se kterými Gdaňská Turistická Organizace spolupracuje. Vzhledem k tomu, že se podle respondentových slov „organizace snaží dát o sobě vědět i v zahraničí“ zasílá spoustu materiálů i do zahraničí, aby se potenciální návštěvníci mohli o cílovém místě předem dozvědět více a případně se mohli i lépe připravit na svou cestu. Ačkoli je propagace města náplní respondentova zaměstnání, podle slov Barského je GOT s návštěvností města spokojena. „S počtem turistů, kteří do Gdaňsku přijíždějí, jsme spokojeni, přesto nás velmi těší, když se naše práce odrazí v dalším nárůstu turistů ve městě“, zmínil se v rozhovoru Barski. Organizace se o existenci města snaží dát vědět i prostřednictvím médií a internetu. Vytvořila si vlastní internetové stránky www.gdansk4u.pl/lot, na kterých lze najít spoustu užitečných informací.
62
12.3
Dawid Rumak
(rozhovor uskutečněn 11. 8. 2014) Respondent Dawid Rumak je zaměstnán v organizaci Malbork Welcome Center, která je činná od roku 2007. V budově organizace se nachází turistické informační centrum, kde zmíněný respondent pracuje a kde probíhal i rozhovor. Zaměstnanci v organizaci se mimo vedení turistických informací starají i o propagaci města a marketing cestovního ruchu. Podle Rumaka slouží občas prostory organizace také jako místo konání mezinárodních konferencí. Největší atraktivitou města Malbork je bezesporu stejnojmenný křižácký hrad Malbork, světové dědictví UNESCO, kde se na-
Obr. 15 Malbork Welcome Center v Malborku
chází muzeum s názvem Muzeum Zamkowe w Malborku35, které v roce 2013 podle respondenta mělo navštívit 94.973 návštěvníků
ze
zahraničí
a
celkem
300.000 Poláků. Ačkoli je organizace s těmito čísly spokojena, pilně pracuje na zvětšení počtu návštěvníků, nejrůznějších zájmů. Podle respondenta se návštěvníci v Malborku chovají slušně. „Nemohu si vybavit negativní dopady, které by sou- Zdroj: Nikola Bielová, foceno 11.08.2014 visely s turistikou ve městě,“ tvrdil Rumak. Organizace chce kromě milovníků historie, kteří si do města přijíždí prohlédnout křižácký skvost v podobě hradu, přilákat i turisty, které více láká sport. Proto se podle Rumaka Malbork Welcome Center v součastné době snaží více rozvíjet v Malborku a v jeho okolí i vodní sporty, cykloturistiku apod. Dawid Rumak vidí současnost životního cyklu destinace v rozvoji. Podle slov Rumaka prošlo město Malbork v posledních 5 letech obrovskou proměnou. Jen v posledních 2 letech ve městě vznikly 4 fitness parky, bylo nově zrekonstruováno nádraží, byly zrenovovány lodní zastávky a změnily se vstupenky a vstup do hradu, kde se dnes oproti dřívějšku nachází i informační centrum. „Organizace klade důraz na tvorbu nových atrakcí, sport a kulturní akce,“ uvedl v rozhovoru Rumak.
35
Polským výrazem „zamek“ může být označen jak zámek, tak hrad.
63
„Vzhledem k tomu, že sezóna začíná na jaře a končí koncem července, rozhodli jsme se ve dnech 8. srpna až 9. srpna 2014 zorganizovat akci Magic Malbork36, která má přinést zisky i v době, kdy sezónnost končí.“ zmínil se Rumak v rozhovoru.
12.4
Maria Pałucka
(rozhovor uskutečněn 11.08.2014) Jednou z respondentů, kteří poskytli autorce užitečný rozhovor, byla paní Maria Pałucka, vedoucí referátu turistiky na Městském úřadě v Toruni. Referát turistiky na tomto úřadu spadá pod odbor sportu a turistiky, který je na tomto úřadě činný od roku 2010. Vzhledem k tomu, že se v tomto případě jednalo o Městský úřad, referát turistiky, ve kterém paní Pałucka pracuje, koordinuje cestovní ruch výhradně ve městě Toruň. Mezi hlavní činnosti pracovníků tohoto referátu patří podle Pałucké organizace a účast na trzích cestovního ruchu, dohled nad investicemi souvisejícími s cestovním ruchem či spolupráce s útvary, organizacemi, sdruženími a kluby jejichž náplní práce je rozvoj rekreace a turistiky v Toruni. Organizace má mimo jiné také na starost dohled nad plněním úkolů zadaných ve strategii rozvoje cestovního ruchu a koordinuje rekreaci a turistiku ve městě, s čímž souvisí i dohled nad turistickými subjekty spadajícími pod Městský úřad či schvalování pokynů a jejich realizace. Jak Pałucká zmínila, Městský úřad v neposlední řadě také dohlíží na propagaci města a značení turistických tras. Co se týče návštěvnosti Toruně, Pałucka je s počtem návštěvníků tohoto města spokojena. „Toruň je město, které bylo zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO, což je pravděpodobně největším důvodem skutečnosti, že město nemá o návštěvníky nouzi.“, uvedla v rozhovoru Pałucka. Ačkoli do Toruně přijíždí poměrně velké množství turistů, i přesto je nutná neustálá inovace, která je podle Pałucké naplánovaná v dokumentu Strategia rozwoju turystyki dla miasta Torunia na lata 2013 – 2020, vyhotoveném firmou WYG International Sp. z o.o. Podle Pałucké je důležité, aby město své návštěvníky neustále překvapovalo, aby jim mělo co nabídnout a aby je umělo přilákat i v době, kdy už není hlavní sezóna. Podle respondentky by ani v případě města Toruně neměli zaměstnanci organizací cestovního ruchu v žádném případě omezit propagaci města, na kterou Městský úřad, ve kterém Pałucka pracuje, neustále dohlíží. 36
Podle webu TargiTurystyczneOnline.pl (2014: online) získala v roce 2011 akce Magic Malbork titul „Nejlepší turistický produkt“ a certifikát Polské Turistické Organizace.
64
13 Shrnutí výsledků 13.1
Zhodnocení lokalizačních předpokladů CR
regionů „Toruň a okolí“ a Gdaňsk a okolí“ Zhodnocením lokalizačních předpokladů cestovního ruchu ve vybraných dvou oblastech autorka bakalářské práce zjistila, že oba regiony mají výborné podmínky pro provozování cestovního ruchu. V regionu „Toruň a okolí“ získala všechna města, až na jednu výjimku více než 200 bodů, což svědčí o výjimečném potenciálu území pro cestovní ruch (pokud autorka bere v potaz pojetí potenciálu cestovního ruchu Bíny, 2002: 2 – 11 [online]). Jediné město, které bylo v tomto regionu obodováno méně než 200 body, bylo město Inowrocław, které pro jeho kladný stupeň lokalizačních předpokladů ve všech složkách cestovního ruchu, získalo celkem 194 bodů. Ačkoli město nezískalo tolik bodů, jako ostatní města ve stejném regionu, i tak se v něm skrývá (podle způsobu hodnocení Bíny, 2002: 4 [online]) velmi vysoký potenciál pro cestovní ruch. Jako ideální oblast pro provozování cestovního ruchu se ukázal region „Gdaňsk a okolí“. V tomto regionu získala všechna zkoumaná města dostatečný počet bodů na to, aby byla hodnocena jako města s výjimečným potenciálem pro provozování cestovního ruchu. V regionu „Gdaňsk a okolí“ se nachází i město Sopoty, které se v bodování se 402 body umístilo nejlépe. Vzhledem k tomu, že autorka v bakalářské práci bodovala pouze lokalizační předpoklady cestovního ruchu, od kterých dále neodečítala zápornou hodnotu negativních faktorů, které se ve zkoumaných oblastech objevují, je zde míněno slovo potenciál tak, jak ho vysvětluje Bína (2002: 2 [online]), tedy jako „formalizovaný výsledek zhodnocení co možná komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu.“ Autorka bakalářské práce zdůrazňuje, že pokud by byl v souvislosti s touto prací pojem potenciál cestovního ruchu chápán jako vysvětlení autorů Zelenky – Páskové (2012: 433), výsledky zhodnocených lokalizačních předpokladů by autorka bakalářské nemohla označit jako výjimečný potenciál a velmi vysoký potenciál (v bakalářské práci jsou v kontextu se zhodnocením lokalizačních předpokladů použita pouze tato hodnocení), ale například jako výjimečné lokalizační předpoklady (podmínky) a výborné lokalizační předpoklady (podmínky) cestovního ruchu.
65
13.2
Ověření hypotéz
Hypotézu „Spoustu Čechů návštěva Polska neláká“ dotazníkové šetření vyvrací. Pro vyhodnocení této hypotézy byly určeny otázky: Navštívil/a jste někdy Polsko? Máte v plánu Polsko v budoucnu znovu navštívit? Láká Vás návštěva této země? V dotazníku bylo zjištěno, že z celkového počtu 100 dotázaných v Polsku 79 osob již bylo. Ze zbylého počtu (21 dotázaných) osob, kteří v Polsku doposud nebyli, však návštěva této destinace láká 7 lidí. Výsledkem je, že z celkem 100 dotázaných Polsko neláká „pouhých“ 14 osob, co je podle autorky bakalářské práce únosné. Na vyřešení hypotézy „Češi v Polsku často navštěvují pouze příhraniční oblasti“ byly zaměřeny otázky: Jaká místa jste v Polsku navštívil/a? Navštívila jste některé z těchto měst? Pokud ano, označte, které (Toruň, Bydhošť, Chełmno, Ciechocinek, Inowrocław, Gdaňsk, Gdyně, Sopoty, Malbork a Hel). Ačkoliv Češi v dotaznících uváděli jako nejčastěji navštívená místa v Polsku právě příhraniční oblasti, hypotéza byla i v tomto případě paradoxně vyvrácena. Dotázaní uvedli celkem 188 míst, které doposud navštívili. Z těchto 188 lokalit se jich celkem 70 nacházelo v příhraničních oblastech, které byly z největší části navštíveny za účelem nákupů (dále uváděli dotázaní jako důvod návštěvy příhraničí přírodní cestovní ruch). Zbylých 118 navštívených lokalit, které respondenti navštívili v jiných než příhraničních částech Polska, se však přibližuje dvojnásobku případů, ve kterých Češi navštívili příhraničí. V souvislosti s otázkou „Jaká místa jste v Polsku navštívil/a?“ autorka vytvořila hodnotící tabulku (Tab. 10) tak, aby v ní bylo přehledné, kolik osob navštívilo Toruň a okolí a také Gdaňsk a okolí, oblasti, kterým byla v bakalářské práci věnována pozornost. Na základě zpracovaných dotazníků autorka zjistila, že o něco úspěšnější v návštěvnosti je region „Gdaňsk a okolí“, který z celkem 79 osob (které tuto otázku vyplňovali, jelikož Polsko navštívili) navštívilo 28 lidí. Město Toruň a jeho okolí pak navštívilo 21 dotázaných. Vzhledem k tomu, že je Polská republika poměrně velká a tyto dvě oblasti tak mají spoustu „konkurentů“ v podobě ostatních zajímavých lokalit a navzdory tomu, že někteří 66
dotazovaní byli v Polsku pouze jednou, čímž zde mohli napsat pouze užší rozsah navštívených míst, dokazují výsledky dotazníku, že jsou obě tyto destinace pro české turisty atraktivní (zejména pak Gdaňsk a jeho okolí). Celkem 65 dotázaných pak v souvislosti se stejnou otázkou uvedlo města jiná než zkoumaná v bakalářské práci a také jiná než ležící v příhraničí. V tomto případě byli úspěšnými městy zejména Vratislav, Krakov a Varšava. Ve zbylých 4 případech, které zde byly uvedeny, se jednalo o vodní plochy. Stejně jako u výsledků dotazníkových šetření, byla i v případě hodnocení řízených rozhovorů s paní Marií Pałuckou a specialistou na propagaci města Gdaňsk, kterým je pan Bartłomiej Barski, hypotéza „Návštěvnost zvolených regionů není tak vysoká, jak by si regiony zasloužily“ vyvrácena. Oba respondenti jsou s počty turistů, kteří příjíždějí do měst, ve kterých pracují, spokojeni. Návštěvnost v těchto městech skutečně není malá, počet návštěvníků v roce 2013 činil v Toruni podle Przewoźného (2014: 11 [online]) 1.697.225 a v Gdaňsku podle organizace INDEX (2014: 3 [online]) pouze za druhé čtvrtletí roku 2014 613.240 účastníků cestovního ruchu. Organizace, ve kterých respondenti pracují, přesto nenechávají nic náhodě a stále pokračují v propagaci destinací jak v Polsku, tak i v zahraničí. Jak Toruň, tak i Gdaňsk jsou v tomto ohledu velice úspěšné a za poslední roky se u nich objevil výrazný nárůst návštěvníků. Jedinou hypotézou, která byla v bakalářské práci po rozhovoru s panem Marcinem Kruszkou a panem Dawidem Rumakem potvrzena byla hypotéza „S přiměřeným zvýšením návštěvnosti se nemusí nutně zvýšit negativní dopady související s cestovním ruchem.“ Třebaže se počet návštěvníků v obci Inowrocław v posledních letech zvýšil (pan ředitel lokální turistické organizace, Marcin Kruszka je s touto situací velmi spokojen a o navýšení návštěvnosti se autorce nadšeně svěřil), vidí pan Kruszka jako jediné negativum chudé návštěvníky města. Tento problém se však podle ředitele lokální turistické organizace v tomto městě objevoval i dříve. Ačkoli se návštěvnost muzea v Malborku (s polským názvem Muzeum Zamkowe w Malborku) podle Skrobisze (2014: online) v uplynulých letech rapidně zmenšila (Skrobisz [2014: online] uvádí, že před pěti lety se toto muzeum mohlo pochlubit celkem 502 tisíci návštěvníky), tvorba nových atrakcí, sport a kulturní akce, které Malbork Welcome Center pořádá, způsobuje, že do města přijíždí nový příliv turistů. Třebaže se tento nárůst stále nevyrovnal dřívějším hodnotám návštěvnosti města, organizace Malbork Welcome Center 67
je i s tímto navýšením spokojena. Při otázce na negativní vlivy zapříčiněné cestovním ruchem v Malborku, Rumak vypověděl, že o žádných vlivech, které by byly způsobeny v souvislosti s cestovním ruchem ve městě, neví.
68
14 Závěry a doporučení Ačkoli se autorka v bakalářské práci snažilo o co nejstručnější přehled lokalizačních předpokladů ve vybraných oblastech, rozsah bakalářské práce neumožňuje uvést veškeré zajímavosti, které jsou pro návštěvníky vybraných lokalit atraktivní. Polsko má ohromné předpoklady pro cestovní ruch, které však v určitých oblastech nejsou maximálně využity. Pokud je v zájmu destinačního managementu nalákat do destinace více návštěvníků, pak je podle autorky bakalářské práce vhodné, aby se destinační management postaral především o inovaci destinací, vymýšlení nových produktů cestovního ruchu (které mohou zvýšit návštěvnost nejen v konkrétní lokalitě, ale také v jejím okolí) a v neposlední řadě pokračovat v propagaci destinace nejen v tuzemsku, ale i v cizích zemích (propagace v cizině pomohla v posledních letech zvýšit návštěvnost i Toruni a Gdaňsku). Autorka bakalářské práce nezjistila v žádné ze zkoumaných oblastí natolik závažnou situaci, aby vedla k neudržitelnému cestovnímu ruchu. Aby byl cestovní ruch v oblastech, které byly v bakalářské práci zkoumány, i nadále označován jako udržitelný, měl by se destinační management zaměřit na slabé stránky konkrétní oblasti a věnovat jim pozornost. Ačkoli by se mohlo zdát, že některá zkoumaná města mají návštěvnost dostatečně vysokou, podle autorky bakalářské práce by ani jedna ze zkoumaných lokalit neměla přestat ve své propagaci. Jedním z důvodů nedostatečné propagace mohl být podle autorky i pokles počtu turistů v Malborku, který se nyní místní destinační management snaží vyřešit nejrůznějšími novými turistickými atraktivitami. Snad jediným místem ze všech zkoumaných měst, které má podle autorky bakalářské práce opravdu vysoké množství turistů, jsou Sopoty. V tomto městě by se autorka nesnažila o nárůst návštěvnosti, ale o její udržení.
69
15 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 15.1
Tištěné zdroje
[1] CZERNIEWICZ-UMER, T., OMILANOWSKA, M., MAJEWSKI, J. S. Polsko – Společník cestovatele. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s. – Ikar, 2005. 384 s. ISBN 80249-0602-3 [2] EAGLES, P. F. J., MCCOOL, S. F., HAYNES, CH. D. Sustainable Tourism In Protected Areas: Guidelines for Planning and Management. Madrid: World Tourism Organization, 2002. 183 s. ISBN 92-844-0543-2 [3] FALIŃSKA, M. [ET AL.] Toruń porusza: a city that moves. Toruń: Urząd Miasta Torunia, Wydział Sportu i Turystyki, 2008. 180 s. ISBN 978-83-60976-01-2 [4] GRYSZEL, P. Historia turystyki w Polsce i na ziemiach polskich. In Cestování včera a dnes: Tourism yesterday and today. Revue pro průvodce a pracovníky cestovního ruchu. Praha: Vysoká škola obchodní v Praze, 2006. roč 3, č. 3., 85-91 s. ISSN 1214-6501 [5] HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: Aplikovaný marketing služeb. Praha: Grada Publishing, 2003. 486 s. ISBN 80-247-0202-9 [6] HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1994. 128 s. ISBN 80-7079-173-X [7] KOPECKÝ, D. Polská lidová republika. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1976 [8] MARIOT, P. Geografia cestovného ruchu: pre 3. ročník hotelových akadémií. Bratislava: OrbisPictusIstropolitana, 2000. 101 s. ISBN 80-7158-169-0 [9] PALATKOVÁ, M. Mezinárodní turismus: 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2014. 256 s. ISBN 978-80-247-4862-7 [10] PÁSKOVÁ, M. Udržitelnost cestovního ruchu. 3. vyd. přepracované. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014. 335 s. ISBN 978-80-7435-329-1 [11] RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. 3.vyd. rozšířené. Ostrava: KEY Publishing, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-28-6 70
[12] RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 216 s. ISBN 978-80247-4039-3 [13] TARGOWSKI, M. [ET AL.] Toruń, miasto w Europie: Toruń – a City in Europe / Toruń – eine Stadt in Europa. Bydgoszcz: Wydawnictwo Unitex, 2014. 103 s. ISBN 97883-7296-422-9 [14] ZELENKA, J. Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. 212 s. ISBN 978-80-7041-070-7 [15] ZELENKA, J. A KOL. Metodiky národních geoparků. 1. vyd. Chrudim: Vodní zdroje Chrudim, 2014. 159 s. ISBN 978-80-87883-10-5 [16] ZELENKA, J. [ET AL.] Udržitelný cestovní ruch: Management cestovního ruchu v chráněných územích. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2013. 327 s. ISBN 978-807435-244-7 [17] ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu: Kompletně přepracované a doplněné 2. vydání. Praha: Linde Praha, 2012. 768 s. ISBN 978-80-7201880-2
71
15.2
Internetové zdroje
[1] ANONYMNÍ AUTOR. Napadení Polska – 1. září 1939 [online]. © 2014 [staženo 09.09.2014]. URL:
. [2] ANONYMNÍ AUTORKA. Tężnie w Ciechocinku – sama przyjemność! [online]. Poslední úpravy 24.01.2013 [staženo 27.10.2014]. URL: . [3] ANONYMNÍ CESTOVATEL. Grodzisko / Habelsberg [online]. Poslední úpravy červenec 2009 [staženo 23.09.2014]. URL: . [4] BARTOSZEWICZ, W., SKALSKA, T. Zagraniczna turystyka przyjazdowa do Polski w 2001 roku [online]. Warszawa, 2002, 98 s. [staženo 30.10.2014]. URL: . [5] BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. In Časopis Urbanismus a územní rozvoj [online]. 2002, roč. 5, č. 1., 2-11 s. ISSN 1212-0855 [staženo 14.03.2014]. URL: . [6] ČT24. Ve vyhlazovacím táboře Chelmno zahynuly děti z Lidic i Ležáků [online]. © 1996 – 2014, poslední úpravy 08.12.2011 [staženo 07.10.2014]. URL: . [7] ČTK. Polsko loni navštívilo nejvíce turistů od roku 2007 [online]. © 2005 – 2014, poslední úpravy 24.09.2013 [staženo 09.11.2014]. URL: . [8] DASZCZYŃSKI, R. [ET AL.]. Gdańsk, szlakiem wolności [online]. Gdańsk, 24 s. [staženo 23.09.2014]. URL: . [9] FRDL MAŁOPOLSKI INSTYTUT SAMORZĄDU TERYTORIALNEGO I ADMINISTRACI. Strategia Rozwoju Kultury Miasta Torunia do roku 2020 [online]. 72
2012, 112 s. [staženo 11.08.2014]. URL: . [10] GRYSZEL, P. Zarys historii turystyki w Polsce [online]. 25 s. [staženo 15.08.2014]. URL: . [11] GRZESZCZAK, K. Program Ochrony Środowiska [online]. Poslední úpravy 10.11.2014 [staženo 10.11.2014]. URL: . [12] GUS. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2014 r. [online]. Warszawa, 2014, 199 s. ISSN 1505-5507 [staženo 27.10.2014]. URL: . [13] INDEKS, OŚRODEK BADAŃ SPOŁECZNYCH I MARKETINGOWYCH. Podsumowanie badań: Turystyka gdaňska w II kwartale 2014 r. [online]. Poznań, 2014, 22 s. [staženo 19.08.2014]. URL:. [14] INSTYTUT EUROTEST. Raport: Badania opinii odwiedzających Gdańsk w sezonie letnim 2010 [online]. Gdańsk, 2010, 75 s. [staženo 23.09.2014]. URL: <www.gdansk.pl/plik,33786.html>. [15] KOTLER, P., KELLER, K. L. Marketing management: 12. vydání [online]. Praha: Grada Publishing, 2007. 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5 [staženo 30.09.2014]. URL: . [16] K-POT. Certyfikowane Produkty Turystyczne POT Województwa KujawskoPomorskiego [online]. Poslední úpravy 2014 [staženo 23.10.2014]. URL: . [17] KUROPATWIŃSKI, P. [ET AL]. Koncepcja rozwoju systemu rowerowego województwa Pomorskiego „Zielona księga“ [online]. Gdańsk: Urząd Marszałkowski
73
województwa Pomorskiego, 2009. 126 s. ISBN 978-83-88262-71-5 [staženo 29.09.2014]. URL: . [18] MASIOTA, J., WALKOWIAK, J. Aktualizacja Programu Ochrony Środowiska dla miasta Chełmna na lata 2012 – 2015 z perspektywą do roku 2019 [online]. 2012, 127 s. [staženo 22.10.2014]. URL: . [19] MZV ČR. Polsko: Základní informace o teritoriu [online]. [staženo 14.02.2014]. URL: . [20] NADMORSKI PARK KRAJOBRAZOWY. Formy ochrony przyrody [online]. © 2014 [staženo 01.10.2014]. URL: . [21] NĚMEČEK, V. První fáze války (1939 – 1941) [online]. © 1997 – 2014 [staženo 28.10.2014]. URL: . [22] NEWSWEEK POLSKA. 33 narodowości na Bon Jovim [online]. © 2012 [staženo 24.09.2014]. URL: . [23] PALATKOVÁ, M. Marketingový management destinací [online]. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2 [staženo 03.10.2014]. URL: . [24] PALATKOVÁ, M. Mezinárodní cestovní ruch [online]. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012, 193 s. (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-7515-9 [staženo 29.09.2014]. URL: . [25] PAP. Prawie siedem milionów osób na Jarmarku św. Dominika w Gdańsku [online]. Poslední úpravy 17.08.2014 [staženo 19.08.2014]. URL: 74
. [26] PGE ARENA GDAŃSK. Stadion w liczbach – fakty i ciekawostki [online]. [staženo 28.10.2014]. URL: . [27] POLSKAPRESSE SP. Z O.O. Rekordowy sezon sopockiego mola. Sprzedano ponad 850 tys biletów [online]. © 2000 – 2014, poslední úpravy 02.10.2014 [staženo 10.11.2014]. URL: . [28] POT. Bydhošť [online]. © 2013 [staženo 06.10.2014]. URL: . [29] POT. Już 12 edycja konkursu na „Najlepszy produkt turystyczny“ [online]. © 2014, poslední úpravy 12.06.2014 [staženo 23.10.2014]. URL: . [30] PROT. Najlepsze produkty turystyczne województwa Pomorskiego: Certyfikat Polskiej Organizacji Turystycznej [online]. Gdańsk, 26 s. [staženo 17.10.2014]. URL: . [31] RZECZNIKPRASOWY.PL. Zmiany w ruchu na starówce [online]. © 2011 – 2012, poslední úpravy 13.05.2013 [staženo 11.11.2014]. URL: . [32] PRZEDSIĘBIORSTWO UZDROWISKO CIECHOCINEK S.A. Krystynka [online]. © 2012a [staženo 27.10.2014]. URL: . [33] PRZEDSIĘBIORSTWO UZDROWISKO CIECHOCINEK S.A. Ciechocinka [online]. © 2012b [staženo 27.10.2014]. URL: .
75
[34] PRZEDSIĘBIORSTWO UZDROWISKO CIECHOCINEK S.A. Zabytkowa warzelnia soli w Ciechocinku [online]. [staženo 27.10.2014]. URL: . [35] PRZEWOŹNY, M. Turystyczny Toruń 2013: Monitoring ruchu turystycznego [online]. Toruń, 2014, 56 s [staženo 11.08.2014]. URL: . [36] PTH KĄPIELISKO MORSKIE SOPOT. Molo [online]. © 2014 [staženo 10.11.2014]. URL: . [37] RES CHAMPIONS LEAGUE. Bydhošť (PL): Sázejí na mix zelené energie [online]. © 2013, poslední úpravy 09.06.2011 [staženo 24.10.2014]. URL: . [38] SKROBISZ, J. Promocją Muzeum Zamkowego w Malborku zajmie się firma z branży public relations [online]. © 2000 – 2014, poslední úpravy 26.01.2014 [staženo 03.11.2014]. URL: . [39] SOCIK, A., TROJANOWSKI, A. [ET AL.]. Analyzy SWOT dla miasta Gdańska: Obszar turystyka i sport [online]. 4 s. [staženo 09.09.2014]. URL: . [40] STAYPOLAND SP. Z O.O. Gdyně [online]. © 2003 – 2014 [staženo 02.10.2014]. URL: . [41] STAYPOLAND SP. Z O.O. Sopoty [online]. © 2003 – 2014 [staženo 02.10.2014]. URL: . [42] SUŠANKA, F. Otevření hranic po listopadu 1989 změnilo cestování Čechů k nepoznání [online]. © 2007 – 2014, poslední úpravy 17.11.2011. ISSN 1802-4556 [staženo 25.09.2014]. URL: . [43] TargiTurystyczneOnline.pl. Magic Malbork Show [online]. © 2011, poslední úpravy 2014 [staženo 13.08.2014]. URL: . 76
[44] TORUŃSKI SERWIS TURYSTYCZNY. Krzywa Wieża [online]. © 2014, poslední úpravy 04.08.2014 [staženo 09.11.2014]. URL: . [45] Tourism-review.cz. Sedm divů Polska [online]. © 2013, poslední úpravy 09.05.2011 [staženo 01.11.2014]. URL: . [46] trm24.pl. TRM24 – Toruński Rower Miejski: Mapa stacji [online]. © 2014 [staženo 11.11.2014]. URL: . [47] TRÓJMIEJSKI PARK KRAJOBRAZOWY. Trójmiejski Park Krajobrazowy: Charakteristika parku [online]. © 2014 [staženo 24.09.2014]. URL: . [48] UNESCO. World Heritage List [online]. © 1992 – 2014 [staženo 09.09.2014]. URL: . [49] URZĄD GMINY KOSAKOWO, REFERAT DS. KULTURY, SPORTU, TURYSTYKI I REKREACJI. Rezerwat Przyrody Mechelińskie Łąki [online]. © 2011 – 2013 [staženo 01.10.2014]. URL: . [50] URZĄD MARSZAŁKOWSKI WOJEWÓDSTWA KUJAWSKO-POMORSKIEGO. Rezerwaty przyrody [online]. © 2012- 2014a [staženo 24.10.2014]. URL: . [51] URZĄD MARSZAŁKOWSKI WOJEWÓDSTWA KUJAWSKO-POMORSKIEGO. Zespół parków krajobrazowych Chełmińskiego i Nadwiślańskiego [online]. © 2012 – 2014b [staženo 24.10.2014]. URL: . [52] URZĄD MARSZAŁKOWSKI WOJEWÓDSTWA KUJAWSKO-POMORSKIEGO. PLH040019 Ciechocinek [online]. © 2012 – 2014c [staženo 27.10.2014]. URL: .
77
[53] URZĄD MARSZAŁKOWSKI WOJEWÓDSTWA KUJAWSKO-POMORSKIEGO. Jaskinie [online]. © 2012 – 2014d [staženo 29.10.2014]. URL: . [54] URZĄD MARSZAŁKOWSKI WOJEWÓDSTWA KUJAWSKO-POMORSKIEGO. Nasze Kujawsko-pomorskie [online]. © 2012 – 2014e [staženo 29.10.2014]. URL: . [55] URZĄD MARSZAŁKOWSKI WOJEWÓDSTWA KUJAWSKO-POMORSKIEGO. Obszary Natura 2000 [online]. © 2012 – 2014f [staženo 29.10.2014]. URL: . [56] URZĄD MIASTA INOWROCŁAWIA. Certyfikat Kujawsko-Pomorskiej Organizacji Turystycznej „Najlepszy Produkt Turystyczny Regionu 2013“ [online]. [staženo 29.10.2014]. URL: . [57] URZĄD MIASTA TORUNIA. Położenie geograficzne [online]. © 2012a [staženo 12.11.2014]. URL: . [58] URZĄD MIASTA TORUNIA. Ruch drogowy na starówce [online]. © 2012b [staženo 11.11.2014]. URL: . [59] URZĄD MIASTA TORUNIA. Toruński rower miejski [online]. © 2012, poslední úpravy 20.01.2014 [staženo 11.11.2014]. URL: . [60] URZĄD MIEJSKI W CIECHOCINKU. Park Zdrojowy [online]. © 2000 – 2014 [staženo 27.10.2014]. URL: . [61] URZĄD MIEJSKI W GDAŃSKU. Strategia Rozwoju Gdańska do roku 2015 [online], 2012, 141 s. [staženo 22.08.2014]. URL: <www.gdansk.pl/plik,52161.html>. [62] URZĄD MIEJSKI W GDAŃSKU. Muzea [online]. Poslední úpravy 2014 [staženo 29.10.2014]. URL: .
78
[63] WANAGOS, M. Strategia rozwoju turystyki w województwie Pomorskim na lata 2004 – 2013 [online]. Gdańsk: Urząd Marszałkowski Województwa Pomorskiego, 2004, 66 s. [staženo 25.08.2014]. URL: . [64] WĘSŁAWSKI, J. M. [ET AL]. Przemysł turystyczny i przyroda morska na Półwyspie Helskim: Wstępna ocena wpływu turystyki i przemysłu rekreacyjnego na wartości naturalne przybrzeżnego ekosystemu morskiego na przykładzie Półwyspu Helskiego [online]. Warszawa: WWF Polska, 2011, 70 s. ISBN 978-83-60757-48-2 [staženo 31.08.2014]. URL: . [65] wikimapia.org. Góra Studencka (180 m n.p.m.) [online]. Poslední úpravy červenec 2014
[staženo
12.11.2014].
URL:
Studencka-180-m-n-p-m>. [66] WYG INTERNATIONAL SP. Z O.O. Strategia rozwoju turystyki dla miasta Torunia na lata 2013 – 2020 [online]. Toruń, 2012, 102 s. [staženo 11.08.2014]. URL: .
79
Seznam obrázků Obr. 1 Pohled na Staroměstskou radnici a pomník Mikuláše Koperníka v Toruni……….21 Obr. 2 Křivá věž v Toruni…………………………………………………………………23 Obr. 3 Pohled ze Staroměstské radnice v Toruni………………………………………….23 Obr. 4 Toruň a jeho okolí na mapě………………………………………………………..26 Obr. 5 Fontána Neptuna na náměstí Długi Targ v Gdaňsku………………………………29 Obr. 6 Gdaňsk a jeho okolí na mapě………………………………………………………33 Obr. 7 Křivý dům v Sopotech……………………………………………………………..35 Obr. 8 Křižácký hrad v Malborku…………………………………………………………35 Obr. 9 Zastávky pro „Toruňské městské kolo“……………………………………………38 Obr. 10 Čáp bílý ve vesnici Płonkówko nedaleko města Inowrocław…………………….40 Obr. 11 Jmelí na stromech u obce Dzikowo nedaleko města Toruň………...…………….40 Obr. 12 Typická fauna u pobřeží Baltského moře…………………………………………42 Obr. 13 Informační tabule u Baltského moře ve městě Hel……………………………….43 Obr. 14 Budova v Solankovém parku ve městě Inowrocław, ve které návštěvníci mohou ochutnat místní léčivou vodu……………………………………………………………...61 Obr. 15 Malbork Welcome Center v Malborku…………………………………………...63 Obr. 16 Směry příjezdů polských turistů do vojvodství v letech 2009 – 2013…………...85 Obr. 17 Solanková gradovna ve městě Inowrocław……………………………………….86 Obr. 18 Ulice Královny Jadvigy ve městě Inowrocław…………………………………...86 Obr. 19 Ukázka častých svatyněk u silnic poblíž města Inowrocław……………………..86 Obr. 20 Typická venkovská krajina v obci Płonkowo nedaleko města Toruň………..…..87 Obr. 21 Jezero „Osieckie“ v letním období nedaleko města Toruň……………………….87 Obr. 22 Výhled na město Toruň z věže městské radnice s Vislou v pozadí……………....88 Obr. 23 Jeden ze symbolů Toruně - pes Filuś…………………………………………..…88 Obr. 24 Rodný dům toruňského rodáka, astronoma Mikuláše Koperníka………………...89 Obr. 25 Obchod s tradičním toruňským perníkem…………………………………...……89 Obr. 26 Pohled na Staré Město v Gdaňsku z ptačí perspektivy…………………………...90 Obr. 27 Gdaňský přístav……………………………………………………………...……90 80
Obr. 28 Mladé umělkyně pod Zelenou Bránou v Gdaňsku………………………………..91 Obr. 29 Naplněná lodní doprava z Gdaňsku na Helskou kosu…………………………….91 Obr. 30 Přístav města Hel………………………………………………………………….92 Obr. 31 Upozornění pro turisty…………………………………………………………....92 Obr. 32 Mořští ptáci při pobřeží Baltského moře v Sopotech………………………..……93 Obr. 33 Turisté nakupující výrobky z jantaru v Sopotech……………………………...…93 Obr. 34 Místní produkty z Malborku…………………………………………………...…93 Obr. 35 Omezená doprava ve Starém Městě v Toruni………………………………...…100
81
Seznam tabulek Tab. 1 Popis jednotlivých fází životního cyklu destinace…………………………………15 Tab. 2 Hlavní město, rozloha a počet obyvatel v konkrétních vojvodstvích……………...17 Tab. 3 Vývoj CR v Polsku mezi lety 1971 až 1973……………………………………….18 Tab. 4 Pravidelně se opakující toruňské kulturní akce…………………………………….25 Tab. 5 Město Toruň a jeho okolí v číslech………………………………………………...26 Tab. 6 Město Gdaňsk a jeho okolí v číslech……………………………………………….33 Tab. 7 Hodnocení lokalizačních podmínek podle Bíny…………………………………...47 Tab. 8 Zhodnocení lokalizačních podmínek v Toruni a okolních městech……………….48 Tab. 9 Zhodnocení lokalizačních podmínek v Gdaňsku a okolních městech……………..49 Tab. 10 Navštívená místa v Polsku českými turisty………………………………52, 53, 54 Tab. 11 Skutečnosti, které české turisty lákají, ale i odrazují k návštěvě Polska………….59 Tab. 12 SWOT analýza města Toruň……………………………………………...…..94, 95 Tab. 13 SWOT analýza města Gdaňsk……………………………………..…………96, 97
82
Seznam grafů Graf 1 Příjezdy ze zahraničí do Polska v letech 1989 až 2001 (uvedeno v milionech)…...19 Graf 2 Návštěvnost Polska českými turisty………………………………………………..52 Graf 3 Návštěvnost zkoumaných oblastí českými turisty…………………………………54 Graf 4 Nejčastější typy návštěvy Polska českých turistů………………………………….55 Graf 5 Jiné nejčastější typy návštěvy Polska českých turistů……………………………..55 Graf 6 Nejčastější typy CR Čechů v Polsku……………………………………...….……56 Graf 7 Motivace českých turistů k návštěvě Polska………………………………………56 Graf 8 Důvody spokojenosti českých turistů v Polsku……………………………………57 Graf 9 Důvody nespokojenosti českých turistů při návštěvě Polska……………………...57 Graf 10 Opakovatelnost příjezdů Čechů do Polska……………………………………….58 Graf 11 Atraktivita Polska z pohledu Čechů, kteří Polsko doposud nenavštívili…………58
83
Seznam schémat Schéma 1 Členění předpokladů cestovního ruchu………………………………………….6 Schéma 2 Životní cyklus destinace s vyznačením převažujících typů návštěvníků………14
84
16 PŘÍLOHY 16.1
Příloha č. 1 – mapa, fotodokumentace
Obr. 16 Směry příjezdů polských turistů do vojvodství v letech 2009 - 2013
Zdroj:převzato z Przewoźny (2014: 20 [online])
85
Obr. 17 Solanková gradovna ve městě Inowrocław
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 04.08.2014
Obr. 18 Ulice Královny Jadvigy ve městě Inowrocław
Obr. 19 Ukázka častých svatyněk u silnic poblíž města Inowrocław
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 04.08.2014
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 12.08.2014
86
Obr. 20 Typická venkovská krajina v obci Płonkowo nedaleko města Toruň
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 05.05.2011
Obr. 21 Jezero „Osieckie“ v letním období nedaleko města Toruň
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 03.08.2014
87
Obr. 22 Výhled na město Toruň z věže městské radnice s Vislou v pozadí
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 06.08.2014 Obr. 23 Jeden ze symbolů Toruně - pes Filuś
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 06.08.2014 88
Obr. 24 Rodný dům toruňského rodáka, astronoma Mikuláše Koperníka
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 06.08.2014 Obr. 25 Obchod s tradičním toruňským perníkem
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 06.08.2014 89
Obr. 26 Pohled na Staré Město v Gdaňsku z ptačí perspektivy
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 08.08.2014
Obr. 27 Gdaňský přístav
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 08.08.2014
90
Obr. 28 Mladé umělkyně pod Zelenou Bránou v Gdaňsku
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 08.08.2014 Obr. 29 Naplněná lodní doprava z Gdaňsku na Helskou kosu
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 09.08.2014
91
Obr. 30 Přístav města Hel
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 09.08.2014 Obr. 31 Upozornění pro turisty
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 09.08.2014
92
Obr. 32 Mořští ptáci při pobřeží Baltského moře v Sopotech
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 10.08.2014 Obr. 33 Turisté nakupující výrobky z jantaru v Sopotech
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 10.08.2014 Obr. 34 Místní produkty z Malborku
Zdroj: Nikola Bielová, foceno 11.08.2014 93
16.2
Příloha č. 2 – SWOT analýza Tab. 12 SWOT analýza města Toruň SWOT ANALÝZA MĚSTA TORUŇ Silné stránky
37
Slabé stránky
Kulturní a historické dědictví
Nedostatečné využití stávajících zdrojů,
UNESCO;
včetně kulturního dědictví města pro
architektura středověkého města;
kulturní aktivity;
dobře dochované opevnění, zachovalá
malé využití hodnot historického města
autentická gotická architektura a
(např. Novoměstské náměstí);
středověké rozvržení ulic;
malý počet aktivních nevládních
typické prvky Toruně: Koperník,
neziskových organizací v kulturní
křižáci, …;
sféře;
panorama města;
menší využití kulturní infrastruktury
různorodost kulturního a přírodního
než to dovolují možnosti;
bohatství;
malé ocenění významu NGO37
Univerzita Mikuláše Koperníka;
v kultuře;
astronomie (planetárium);
stereotypy myšlení v meziodvětvové
zachovalé historické památky -
spolupráci – falešná představa
nejznámější a nejoceňovanější v Polsku
konkurenceschopnosti, nedostatek
i ve světě;
důvěry;
velký počet organizací činných
absence „chuti spolupracovat“;
v kulturní sféře;
chybí koordinace a podpora při
velký podíl zeleně (zejména v blízkosti
získávání mimorozpočtových fondů
Starého Města);
(sponzoring);
schopnost kulturních institucí k získání
koncentrace kulturních akcí v centru
finančních prostředků z EU;
města;
uznávaní umělci pocházející z města;
klesající zájem o propagaci kulturní
budova víceúčelového koncertního
činnosti prezentacemi přes média, vč.
sálu;
novin;
zajímavé opakující se kulturní akce.
nedostačující letní nabídka pro turisty…
Non-governmental organization (česky nestátní nezisková organizace)
94
Příležitosti
Hrozby
Poloha města;
Přetrvávající krize veřejných financí,
dálnice A1 - relativní blízkost velkých
zpomalení ekonomiky, snížení příjmů
měst (Łódź, Gdaňsk, Poznaň);
do rozpočtu města;
vnímání Toruně jako "malého
oslabený obchodní zájem participace na
Krakova" nebo také jako "Krakova
financování kultury;
severního Polska";
tvorba kulturní nabídky závislá na
označení Toruně jako kreativního
rozpočtu;
kulturního centra v zemi;
nízké veřejné povědomí o kulturním
EURO 2012 - reklama Polska;
potenciálu - jeho hodnoty a vlivy na
rozvoj cestovního ruchu;
sociální a ekonomický rozvoj;
rozvoj kvalifikované a specializované
ignorace nabídek kulturních institucí z
turistiky, (vč. turistiky kulturní a
důvodu snadného přístupu ke kulturním
poutní);
produktům prostřednictvím internetu,
možnost vytváření parků kultury,
TV;
zahrnující ochranu nejunikátnějších
absence profesionální tiskové
částí města;
(mediální) kritiky, specializující se na
zvyšující se nároky rezidentů co se týče
kulturu;
kvality veřejného prostranství;
nárůst sociálních a soukromých iniciativ
zvýšení pravomocí kulturních institucí
v kultuře se záměrem stát se kulturní
a organizací působících v tomto odvětví
institucí z důvodu zajištěného
k získávání dodatečných finančních
financování z veřejného rozpočtu;
zdrojů, vč. těch, pocházejících ze
nepříznivý vývoj legislativy kultury -
soukromého kapitálu (mecenášství,
Zákon o organizování a provádění
sponzorství) a fondů EU;
hospodářské činnosti, muzeích,
rostoucí význam kultury ve
knihovnách, veřejných financích, právo
strategickém rozvoji města;
veřejných zakázek, ... a absence
spolupráce a programy města Toruň s
předpisů motivujících podnikatele ke
partnerskými a sousedními městy…
spolufinancování kulturních aktivit.
Zdroj: převzato z FRDL Małopolski Instytut Samorządu Terytorialnego i Administracji (2012: online), upraveno
95
Tab. 13 SWOT analýza města Gdaňsk SWOT ANALÝZA MĚSTA GDAŇSK Silné stránky
Slabé stránky
Hlavní město Pomořského vojvodství
Nedostatečné zapojení odvětví
(sídla nejdůležitějších institucí);
cestovního ruchu do tvorby značkových
výhodná poloha;
produktů a turistických nabídek;
bohaté kulturní a historické dědictví;
absence jednotných informací o
jedinečný genius loci;
značkových produktech cestovního
hanzovní a obchodní tradice;
ruchu v Gdaňsku;
centrum zpracování jantaru;
nedostatečná kooperace subjektů
významnost města v nedávné historii;
cestovního ruchu nutná pro tvorbu
originální symboly antikomunismu
značkových produktů a propagační účast
konce 20. století „Solidarita“ a „Lech
na státních a zahraničních akcích;
Wałęsa“;
neuspokojivý stav infrastruktury jak pro
významné kulturní památky v okolí,
turisty, tak pro rezidenty (parkovací
které mohou přispět k zintenzivnění
místa, veřejné toalety, městský
cestovního ruchu (Malbork, Sopoty…);
mobiliář…);
bohaté a různorodé přírodní a
nevyužitý potenciál města jako centra
antropogenní centrum;
vodní turistiky;
přístup k moři;
absence vyvinutých nástrojů podpory
aktivní turistické centrum a zvyšující se
pro organizátory významných událostí
povědomí místních orgánů o výhodách
ve městě, včetně obchodních konferencí,
rozvoje cestovního ruchu;
kongresů apod.;
intenzivní výstavba systému řízení
nedostatek profesionálních organizátorů
cestovního ruchu prostřednictvím
cestovního ruchu podporujících
lokálních turistických organizací a
příjezdový cestovní ruch;
perspektivy spolupráce institucí
kalendář kulturních a sportovních akcí,
veřejného a soukromého sektoru;
který není tvořen s dostatečným
zřízení Pomořské Regionální Turistické
předstihem (což způsobuje mimo jiné
Organizace;
překrývání různých událostí).
infrastruktura přístavů a letiště; významné akademické centrum.
96
Příležitosti
Hrozby
Světové označení města jako místa
„Odliv“ vzdělaných pracovníků do
sociální a politické transformace
zemí EU;
(město svobody a solidarity);
nedostatek iniciativy k získání
označení Gdaňsku jako světového
finančních prostředků z EU;
hlavního města jantaru;
nedostatečné využití významnosti
dálnice A1;
města v oblasti společensko-politické
rozmanitá a bohatá kulturní nabídka;
transformace vedoucí k úpadku
možnost organizace většího množství
komunismu;
událostí ve velkém měřítku
nedostatečné finanční prostředky na
v konferenčním a výstavním centru
rozvoj kulturní základny a na realizaci
Amber Expo a na stadionech PGE
kulturních iniciativ;
Arena a ERGO Arena;
velmi malé sponzorství;
mistrovství Evropy ve fotbale UEFA
nedostačující propagace kulturních
EURO 2012TM;
událostí;
zvýšená aktivita kulturních institucí
nedostačující kooperace kulturních
při získávání externích finančních
institucí ve městě;
zdrojů;
silná konkurence jiných polských
vznik gdaňské značky související
měst.
s během (Gdaňsk běhá, Běh Westerplatte, Gdaňský maraton aj.) přítomnost umění na veřejných prostranstvích; usnadnění formálně-právních aspektů souvisejících s překročením hranic se zeměmi EU; dobrá spolupráce s POT38 v oblasti propagace; rozvoj tzv. e-turistiky (v souvislosti s novými trendy cestovního ruchu). Zdroj: převzato a zkompilováno z Wanagos (2004: online), Socik, Trojanowski [et al.] (staženo 09.09.2014: online), Městský úřad v Gdaňsku (2012: online) 38
Polská Turistická Organizace
97
16.3
Příloha č. 3 - Dotazník
DOTAZNÍK Prosím o vyplnění dotazníku, jehož výsledky poslouží výhradně ke zpracování bakalářské práce. Dotazník je určen jak pro cestovatele, kteří Polsko v minulosti již navštívili, tak pro potenciální návštěvníky tohoto státu. Vyplnění dotazníku je anonymní. 1) Pohlaví:
muž/žena
2) Věková hranice -
do 15 let
- 41 až 65 let
-
16 až 26 let
- 66 a více let
-
27 až 40 let
3) Z jakého kraje pocházíte? -
Praha
- Ústecký kraj
- Jihomoravský kraj
-
Středočeský kraj
- Liberecký kraj
- Olomoucký kraj
-
Jihočeský kraj
- Královéhradecký kraj
- Zlínský kraj
-
Plzeňský kraj
- Pardubický kraj
- Moravskoslezský kraj
-
Karlovarský kraj
- Kraj Vysočina
4) Navštívil/a jste někdy Polsko? (Pokud jste Polsko navštívil/a, pokračujte od otázky číslo 5, pokud jste v Polsku doposud nebyl/a, pokračujte od otázky číslo 13). ANO NE 5) Jaká místa jste v Polsku navštívil/a? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 6) Navštívil/a jste některé z těchto měst? Pokud ano, označte, které. -
Toruň
- Ciechocinek
- Gdaňsk
- Malbork
-
Bydhošť
- Chełmno
- Gdyně
- Hel
-
Inowrocław
- Sopoty
98
7) O jaký typ návštěvy šlo? (Pokud šlo o jiný typ návštěvy, než se nabízí, svou odpověď rozveďte.) -
Poznávací zájezd
- Nakupování
-
Pobytový zájezd
- Návštěva příbuzných či známých
-
Pracovní cesta
- Jiné……………………………………...………….
8) O jaký typ cestovního ruchu šlo? -
přírodní
-
kulturní
9) Co Vás k návštěvě Polska motivovalo? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 10) S čím jste byl/a při návštěvě Polska spokojen/a? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 11) S čím jste byl/a při návštěvě Polska nespokojen/a? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 12) Máte v plánu Polsko v budoucnu znovu navštívit? (Pokud ano, napište které místo.) ANO, chci navštívit ……………………………………………………….. NE 13) Láká Vás návštěva této země? ANO NE 14) Vysvětlete, co Vás láká, popřípadě neláká k návštěvě Polska. ……………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………….. Děkuji Vám za Vaši pomoc a za čas, který jste vyplnění datazníku věnovali. 99
Zdroj: převzato z MÚ Toruň (staženo 11.11.2014)
Obr. 35 Omezená doprava ve Starém Městě v Toruni
16.4 Příloha č. 4 – Plán Starého Města v Toruni
100
101
