Zhodnocení hospodaření firmy Pozemní stavitelství Zlín a. s. pomocí finanční analýzy

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín studijní obor: Účetnictví a finanční řízení

Zhodnocení hospodaření firmy Pozemní stavitelství Zlín a. s. pomocí finanční analýzy

Květen 2013

Andrea Mlčůchová

Tento Tentoprojekt projektjejespolufinancován spolufinancovánEvropským Evropskýmsociálním sociálnímfondem fondemaastátním státnímrozpočtem rozpočtemCR. ČR.

Tato absolventská práce s názvem „Zhodnocení hospodaření firmy Pozemní stavitelství Zlín a. s. pomocí finanční analýzy“ byla zpracována jako práce v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038 „Inovace vzdělávacích programů dle poţadavků podnikatelské praxe v rámci procesu stabilizace VOŠE Zlín“.

ABSTRAKT Tato absolventská práce se bude zabývat finanční analýzou podniku Pozemní stavitelství Zlín a. s. Pomocí vybraných ukazatelů finanční analýzy zhodnotím jeho aktuální finanční situaci. Analýza společnosti bude zpracována za období 2008 aţ 2011. Výsledky ukazatelů budou vzájemně srovnány a vyhodnoceny. V závěru absolventské práce uvedu shrnuté výsledky a navrhnu doporučení, která mohou zlepšit finanční situaci společnosti. Klíčová slova: finanční analýza, rozvaha, výkaz zisku a ztráty, horizontální analýza, vertikální analýza, poměrový ukazatel, analýza zadluţenosti, analýza likvidity, ukazatelé obratovosti, analýza rentability, Altmanův index

ABSTRAKT This graduate´s work is dealing with a Financial Analysis of the company Pozemní stavitelství Zlín a. s. Using appropriate financial indicators, I will evaluate their current financial situation. This analysis of the company will be compiled during the period of time since 2008 to 2011. The results of these indicators will be mutually compared and evaluated. At the end of my graduate´s work I will sum up the results and I will suggest a recommendation how to improve their financial situation. Keywords: Financial analysis, balance sheet, statement of profit and loss, horizontal analysis, vertical analysis, proportional indicator, analysis of indebtedness, liquidity, indicator of sales, analysis of profitability, Altman Z-score

Děkuji všem, kteří mě ve zpracování absolventské práce podporovali. Hlavně děkuji panu Ing. Jaroslavu Vránovi za umoţnění praxe ve firmě Pozemní stavitelství Zlín a. s., za poskytnutí materiálů a podkladů, za jeho ochotu a pomoc. Dále paní Ing. Šárce Vránové za vedení při vypracování absolventské práce.

Prohlášení

Já, Andrea Mlčůchová, absolventka denního studia Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín tímto prohlašuji, ţe: a) Jsem autorkou a nositelkou autorských práv k absolventské práci na téma „Zhodnocení hospodaření firmy Pozemní stavitelství Zlín a. s. pomocí finanční analýzy“, která vznikla v rámci studia na Obchodní akademii Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín a v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038; b) k práci jsem pouţila zdroje, které jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury; c) s účinností od dnešního dne poskytuji k této absolventské práci níţe specifikovanou licenci

Creative

commons,

jejíţ

plné

znění

je

dostupné

na

adrese

http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/legalcode (dále jen „licence“), resp. zpřístupňuji dílo za podmínek této licence, a to takto: 

licence opravňuje nabyvatele šířit pouze k nekomerčním účelům a to pouze pod stejnou nebo obdobnou licencí vţdy s uvedením jména autora a názvu díla;



licence neopravňuje nabyvatele k úpravě díla a k šíření upraveného díla;



licence vylučuje jakékoli komerční vyuţití díla;

d) na díle neváznou práva třetích osob, která poskytnutí licence brání, a jsem oprávněna ji poskytnout; e) souhlasím s tím, aby absolventská práce byla k dispozici v Informačním centru pro potřeby studentů Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín.

Ve Zlíně dne 10. 5. 2013 ........................................ podpis

OBSAH ÚVOD .............................................................................................................................. 7 I TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................... 8 1 FINANČNÍ ANALÝZA ......................................................................................... 9 1.1 UŢIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY ................................................................... 10 2 ZDROJE INFORMACÍ PRO FINANČNÍ ANALÝZU ...................................... 12 2.1 ROZVAHA .................................................................................................... 12 2.1.1 Aktiva ........................................................................................... 12 2.1.1.1 Dlouhodobý majetek ..................................................................... 12 2.1.1.2 Oběţný majetek............................................................................. 13 2.1.2 Pasiva............................................................................................ 13 2.1.2.1 Vlastní kapitál ............................................................................... 13 2.1.2.2 Cizí kapitál .................................................................................... 13 2.2 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT (VÝSLEDOVKA) ........................................................ 14 2.3 VÝKAZ CASHFLOW ...................................................................................... 14 3 UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY .............................................................. 16 3.1 ABSOLUTNÍ UKAZATELE............................................................................... 16 3.1.1 Horizontální analýza ..................................................................... 16 Vertikální analýza ......................................................................... 16 3.1.2 3.2 ROZDÍLOVÝ UKAZATEL ................................................................................ 16 3.2.1 Čistý pracovní kapitál .................................................................... 17 3.3 POMĚROVÉ UKAZATELE ............................................................................... 17 3.3.1 Ukazatel zadluţenosti .................................................................... 17 3.3.2 Ukazatel likvidity .......................................................................... 18 3.3.3 Ukazatel obratovosti ...................................................................... 20 3.3.4 Ukazatel rentability ....................................................................... 21 3.4 SOUHRNNÉ HODNOCENÍ – ALTMANŮV MODEL .............................................. 22 II PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 23 4 PŘEDSTAVENÍ PODNIKU POZEMNÍ STAVITELSVÍ ZLÍN, A. S. .............. 24 4.1 HISTORIE ..................................................................................................... 24 4.2 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE .................................................................................. 25 4.3 ZÁKLADNÍ INFORMACE O PODNIKU ............................................................... 25 4.4 PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ ................................................................................... 27 5 CHARAKTERISTIKA ODVĚTVÍ ..................................................................... 30 6 KONKURENCE VE ZLÍNSKÉM KRAJI .......................................................... 31 6.1 MANAG, A. S. ............................................................................................ 31 6.2 NAVLÁČIL STAVEBNÍ FIRMA, S. R. O. ............................................................. 32 6.3 PSG - INTERNATIONAL A. S. ......................................................................... 32 6.4 PS - MSI, A. S. ............................................................................................. 33 6.5 ZLÍNSTAV A. S.............................................................................................. 33 6.6 POZIMOS, A. S. .......................................................................................... 34

FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI ........................................................... 36 7.1 STRUKTURA STAVEBNÍCH PRACÍ ................................................................... 36 7.2 VÝVOJ ZAMĚSTNANCŮ ................................................................................. 37 7.3 HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ............................................................................ 38 7.4 VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ................................................................................. 39 7.5 ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL ............................................................................ 42 7.6 UKAZATEL ZADLUŢENOSTI ........................................................................... 42 7.7 UKAZATEL LIKVIDITY .................................................................................. 44 7.7.1 Likvidita I. Stupně (peněţní, okamţitá) ......................................... 44 7.7.1 Likvidita II. stupně (pohotová, rychlá) ........................................... 45 7.7.2 Likvidita III. stupně (běţná, celková) ............................................ 46 7.8 UKAZATEL OBRATOVOSTI ............................................................................ 47 7.9 UKAZATEL RENTABILITY .............................................................................. 49 7.10 ALTMANŮV INDEX ....................................................................................... 51 8 NÁVRHY A DOPORUČENÍ ............................................................................... 52 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 53 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................................... 54 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ................................................... 56 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................... 58 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 59 SEZNAM GRAFŮ......................................................................................................... 60 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................... 61 7

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín

7

ÚVOD Současná společnost klade na odvětví stavebnictví neustále vyšší nároky, jelikoţ se objevují a vyvíjí nové technologie, jak ve výrobě materiálů, pracovních postupech, tak v oblasti architektonické. Stavebnictví patří mezi odvětví našeho hospodářství, ve kterém je těţké si najít svůj díl a potencionální zákazníky, jelikoţ existuje konkurence mezi jednotlivými firmami. Dobrá firma by se měla snaţit správně vyhodnotit situaci, ve které se nachází a sledovat nové trendy v oblasti stavebnictví. K danému účelu mohou firmy vyuţít finanční analýzy, která jim pomůţe k objasnění finanční situace, v jaké se firma nachází a zaujmout určitý postoj k dalšímu vývoji firmy. V první části popisuji jednotlivé ukazatele finanční analýzy a jejich význam pro společnost a zpracovávám teoretické názory, které jsem získávala v odborné literatuře. Tato část je propojena s částí praktickou, která řeší finanční analýzu společnosti Pozemní stavitelství Zlín. V praktické části jsem se zaměřila na představení společnosti, jako předmětu činnosti a hlavní část práce jsem věnovala výpočtu finančních ukazatelů, v jaké finanční situaci se nachází firma Pozemní stavitelství Zlín a. s. Dle výkazů této společnosti za uplynulé čtyři roky zhodnotím situaci a uvedu případné doporučení ke zlepšení hospodaření.

I TEORETICKÁ ČÁST


1

9

FINANČNÍ ANALÝZA

Původ finanční analýzy je pravděpodobně stejně starý jako vznik peněz. V současné době se neustále mění ekonomické prostředí a zároveň s těmito změnami dochází ke změnám také ve firmách, které jsou součástí tohoto prostředí. Kaţdá úspěšná firma se bez rozboru finanční situace jiţ neobejde. Nejčastější rozborová metoda je pomocí finančních ukazatelů, která se zpracovává v rámci finanční analýzy a vyuţívá se při vyhodnocování úspěšnosti firmy. Struktura uţivatelů finanční analýzy zahrnuje různorodé uţivatele, které posuzují podnik z různých hledisek. (Růčková, 2010, s. 9). Finanční analýza je metoda hodnocení finančního hospodaření firmy. Při této metodě se získávají data, které se třídí, poměřují mezi sebou navzájem, hledají se souvislosti mezi daty a určuje se jejich další vývoj. Výsledky, získané pomocí finanční analýzy umoţňují dospět k určitým závěrům o hospodaření a finanční situaci podniku. Pro management představují podklad pro jeho rozhodování. (Sedláček, 2007, s. 3). ,,Finanční analýzy v uţším pojetí je chápáno jako hodnocení stavu a finančního zdraví podniku a jeho vývoje na základě rozboru dat z účetních výkazů.“ (Kubíčková, 2006, s. 7). Hlavním úkolem této analýzy je rozšířit vypovídací schopnost účetních výkazů, zasáhnout souvislosti mezi vykázanými údaji a posoudit, jaký je stupeň finančního zdraví podniku. ,,Finanční analýzou v širším pojetí bude chápáno komplexní posouzení finančního zdraví podniku a jeho vývoje v delším časovém období a v širším kontextu objektivních podmínek jeho činnosti jako příčin minulého vývoje jeho finanční situace i jako determinant vývoje v dalších obdobích.“ (Kubíčková, 2006, s. 7). Finanční analýza má z časového hlediska dvě roviny pohledu: Jako první rovinou sledujeme tak, ţe se ohlíţíme do minulosti. Tím pádem máme moţnost hodnotit, jak se firma vyvíjela aţ do současnosti, kritérií hodnocení je moţno nalézt celou řadu. ,,Druhou rovinou je fakt, ţe finanční analýza nám slouţí jako základ pro finanční plánování ve všech časových rovinách.“ (Růčková, 2010, s. 10). Základním nástrojem finanční analýzy jsou finanční ukazatelé, jelikoţ odpovídají na různé otázky související s finančním zdravím firmy. (Růčková, 2010, s. 11).


10

Rozbor jakékoli činnosti firmy si lze představit jako finanční analýzu. Ve sféře těchto analýz patří finanční analýza mezi důleţité pro management, akcionáře a další externí uţivatele.(Růčková, 2010, s. 11).

1.1 Uživatelé finanční analýzy Mezi hlavní subjekty, kteří mají zájem o finanční situaci podniku jsou následující uţivatelé: a) Manaţeři Manaţeři vyuţívají podklady z finanční analýzy, jak ke strategickému, tak i operativnímu finančnímu řízení podniku. Finanční analýza umoţňuje firmě vytvořit optimální zpracování finančního plánu do budoucnosti. Díky tomu získají informace potřebné pro rozdělení finančních prostředků, pro rozhodnutí o výši aktiv a pasiv, pro zjišťování silných a slabých stránek podniku, atd. (Grepiniaková, 2008, s. 11). b) Investoři Akcionáři, společníci společnosti s ručením omezeným a jiní investoři vyhledávají podklady pro kontrolu a pro jejich investiční rozhodnutí. Investorům jde především o ziskovost, stabilitu, výši dividend, likviditu a rentabilitu podniku. (Vránová, 2008, s. 8). c) Obchodní partneři Pro dodavatele jde především o likviditu, solventnost a stabilitu firmy, zda bude schopna splácet své závazky. Odběratelé hledají stabilního dodavatele, který jim bude dlouhodobě zajišťovat dodávky podle dohody a bude schopen dodrţet své závazky. (Vránová, 2008, s. 9). d) Banky a jiní věřitelé Noví klienti by měli vědět, ţe banka zvaţuje moţnost poskytnutí úvěru. Poţadují od firem informace za čtvrtletí ve výkazu zisku a ztrát. (Vránová, 2008, s. 9).


11

e) Zaměstnanci Zaměstnance zajímá celková prosperita firmy, hlavně aby měli zajištěnou mzdovou i sociální jistotu. Částečně se podílí na zisku firmy a ve formě prémií je firma hmotně zajišťuje. (Vránová, 2008, s. 9). f) Stát a jeho orgány Stát pomocí finančních úřadů kontroluje veškeré hospodaření firem, při udělení dotací a plnění daňových povinností. (Grapiniaková, 2008, s. 12). g) Ostatní Do této skupiny uţivatelů patří konkurence podniku, veřejnost, drţitelé obligací vydané firmou, analytici, atd. (Vránová 2008, s. 9).


2

12

ZDROJE INFORMACÍ PRO FINANČNÍ ANALÝZU

Hlavní údaje pro vytvoření finanční analýzy jsou v zásadě tři, a to rozvaha, výkaz zisku a ztrát a cash flow. Zveřejňovat účetní výkazy mají povinnost obě kapitálové společnosti ale i druţstvo. Tyto data mají podniky povinnost zveřejňovat v kaţdoroční výroční zprávě. (Kubíčková, 2006, s. 12).

2.1 Rozvaha ,,Rozvaha je účetním výkazem, který zachycuje bilanční formou stav dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (aktiva) a zdrojů jejich financování (pasiva) vţdy k určitému datu. Představuje základní přehled o majetku podniku v okamţiku účetní závěrky.“ (Růčková, 2010, s. 22). AKTIVA I. Pohledávky za upsaný vlastní kapitál II. Dlouhodobý majetek III. Oběţný majetek IV. Časové rozlišení

PASIVA I. Vlastní kapitál II. Cizí zdroje III. Časové rozlišení

Zdroj: Vránová, 2008, s. 17 Tab. 1. Základní struktura rozvahy

2.1.1 Aktiva ,,Majetková struktura podniku představuje podrobnou strukturu aktiv podniku.“ (Růčková, 2010, s. 24). 2.1.1.1 Dlouhodobý majetek Je takový majetek, který firmě slouţí po celé období podnikatelské činnosti. Tento majetek se postupně opotřebovává, neboli znehodnocuje. Jsou to například budovy, stroje, výrobní zařízení, přístroje, dopravní prostředky a jiné nebo se pouţívá dlouhou dobu, aniţ by se znehodnotil, např. pozemky. Dlouhodobý majetek lze rozdělit do následujících skupin: Dlouhodobý nehmotný majetek – druh tohoto majetku nemá fyzickou podstatu; většinou se jedná o patenty, ochranné známky, licence, software.


13

Dlouhodobý hmotný majetek – ,,obsahuje poloţky majetku dlouhodobé povahy, které jsou pořizovány z hlediska zajištění běţné činnosti podniku. Hmotný majetek přechází do nákladů firmy prostřednictvím odpisů.“ (Růčková, 2010, s. 25). Dlouhodobý finanční majetek – tvoří kapitálový podíl podniku v jiných podnicích, cenné papíry (akcie, dluhopisy), které podnik koupil jako dlouhodobý vklad. 2.1.1.2 Oběžný majetek Oběţný majetek je v podniku přítomen v různých formách: v podobě zásob materiálu, rozpracované výroby a hotových výrobků, v peněţní podobě jako peníze v pokladně a na účtech v bance, pohledávky a krátkodobé cenné papíry. 2.1.2 Pasiva ,,Stranu pasiv je téţ ve finanční praxi moţné označit za stranu zdrojů financování firmy. Finanční struktura podniku představuje strukturu podnikového kapitálu, ze kterého je financován majetek podniku.“ (Růčková 2010, s. 26). Pasiva jsou dělena z hlediska vlastnictví zdrojů financování, nikoli z hlediska času. Z tohoto stanoviska tedy rozeznáváme vlastní zdroje a zdroje cizí. (Růčková, 2010, s. 26). 2.1.2.1 Vlastní kapitál Tento údaj zahrnuje základní kapitál a vyjadřuje finančně znázorněný přehled peněţních i nepeněţních vkladů společníků do společnosti. Další část vlastního kapitálu jsou kapitálové fondy. Mezi tyto fondy zahrnujeme například emisní áţio, dotace, dary, ale taktéţ rozdíly při oceňování majetku. ,,Fondy ze zisku, k nimţ patří zákonný rezervní fond, výsledek hospodaření minulých let, coţ je nerozdělený zisk z minulých období a výsledek hospodaření běţného období, tedy vykázaný zisk nebo ztráta uzavíraného účetního období.“ (Růčková, 2010, s. 27). 2.1.2.2 Cizí kapitál ,,Zastupuje peněţní závazek společnosti, který musí být v různě dlouhém časovém horizontu uhrazen. Je důleţité si uvědomit, ţe zpravidla bývá levnější krátkodobý kapitál neţ dlouhodobý a zároveň také, ţe cizí kapitál je levnější neţ vlastní. Cizí kapitál obsahuje


14

rezervy, dlouhodobé závazky a krátkodobé závazky a bankovní výpomoci.“ (Růčková, 2010, s. 27).

2.2 Výkaz zisku a ztrát (výsledovka) ,,Výkaz zisku a ztrát je písemný přehled o výnosech, nákladech a výsledku hospodaření za určité období. Zachycuje pohyb výnosů a nákladů.“ ( Růčková, 2010, s. 31). Rozdílem mezi výnosy a náklady je výsledek hospodaření. Čistý výsledek hospodaření získáme tím, ţe od výsledku hospodaření odečteme daň. V rozvaze i ve výkazu zisku a ztrát se musí oba dva výsledky sobě rovnat. VH = výnosy - náklady Čistý VH = VH - daň VH v rozvaze = VH ve výsledovce

+ Provozní výnosy - Provozní náklady = HV z provozní činnosti + Finanční výnosy - Finanční náklady = HV z finanční činnosti + Mimořádné výnosy - Mimořádné náklady = HV z mimořádné činnosti Celkový HV (= HV z provozní + finanční + mimořádné činnosti) - Daň = Čistý HV Zdroj: Vránová, 2008, s. 18 Tab. 2. Tabulka struktury výkazu zisku a ztrát

2.3 Výkaz cashflow ,,Účetní výkaz srovnávající bilanční formou zdroje tvorby peněţních prostředků (příjmy) s jejich uţitím (výdaji) za určité období.“ (Růčková, 2010, s. 34). ,,Účelem výkazu cash flow je tedy popsat vývoj finanční situace za sledované období.“ (Kislingerová, 2001, s. 62).


15

Přírůstky a úbytky peněţních prostředků chápeme jako peněţní toky. Za peněţní prostředky se pokládají peníze v hotovosti, včetně cenin, peněţní prostředky na účtě a peníze na cestě. (Růčková, 2010 s. 34). Mezi tři základní části výkazu cash flow můţeme začlenit tyto části: Provozní činnost – ,,umoţňuje zjistit, do jaké míry výsledek hospodaření za běţnou činnost odpovídá skutečně vydělaným penězům.“ (Růčková, 2010, s. 34). Investiční činnost – ,,ukazuje nám výdaje týkající se pořízení investičního majetku… ale také rozsah příjmů z prodeje investičního majetku, který je vykazován právě v tomto účetním výkazu.“ (Růčková, 2010, s. 34). Finanční činnost – ,,hodnotíme vnější financování, zejména pohyb dlouhodobého majetku.“ (Růčková, 2010, s. 35).


3

16

UKAZATELE FINANČNÍ ANALÝZY

V současné době je mnoho různorodých ukazatelů k odhadnutí finanční situace firmy. V této práci se budu zabývat pouze těmito dvěma:

3.1 Absolutní ukazatele ,,Tvoří základní východisko rozboru. Kaţdá analýza jako první postupný krok zpracovává vertikální a horizontální rozbor absolutních údajů.“ (Kislingerová, 2001, s. 63). 3.1.1 Horizontální analýza ,,Tato analýza přejímá data, která jsou získávána nejčastěji z účetních výkazů. Změny jednotlivých poloţek se sledují po řádcích, horizontálně.“ (Sedláček, 2007, s. 13). ,,Zjišťujeme o kolik se absolutně změnila konkrétní poloţka, tj. rozdíl základního a běţného období, a dále, kolik tato změna činí v procentech.“ (Kislingerová, 2001, s. 63). ,,Informuje o základních pohybech v jednotlivých poloţkách účetních výkazů a o intenzitě tohoto pohybu.“ (Kislingerová, 2001, s. 63). 3.1.2 Vertikální analýza Vertikální analýza hodnotí jednotlivé sloţky aktiv a pasiv a vyčísluje části sloţek na celkovém přehledu. Procentuální znázornění slouţí k vyjádření velikosti podílu jednotlivých sloţek. (Kubíčková, 2006, s. 41). ,,Označení vertikální analýza vzniklo proto, ţe se při procentním vyjádření jednotlivých komponentů postupuje v jednotlivých letech odshora dolů (ve sloupcích) a nikoliv napříč jednotlivými roky.“ (Sedláček, 2007, s. 17).

3.2 Rozdílový ukazatel ,,Číselná hodnota, kterou získáme součtem nebo rozdílem dvou nebo více absolutních ukazatelů (např. výsledek hospodaření, čistý pracovní kapitál.“ (Vránová, 2008, s. 12).


17

3.2.1 Čistý pracovní kapitál Pro sestavení eventuálního výnosu pro akcionáře je tento ukazatel nejčastější.

(1) ,,Podstatou pracovního kapitálu je, ţe prezentuje část oběţného majetku financovaného z dlouhodobého kapitálu. “ (Kislingerová, 2001, s. 64). ,,Čistý pracovní kapitál měří velikost relativně volné částky kapitálu, která není vázána na krátkodobé závazky.“ (Kislingerová, 2001, s. 64). ,,Kaţdý podnik potřebuje tento čisty pracovní kapitál, aby byla zajištěna potřebná míra likvidity.“ (Kislingerová, 2001, s. 64). Zda se ČPK podniku nachází v záporných číslech, jedná se o podkapitalizaci, tzn. podnik má více krátkodobých cizích zdrojů neţ oběţného majetku. Naopak kladný výsledek značí o konzervativním způsobu financování, který je bezpečnější, ale na druhé straně méně výnosný podnik je překapitalizovaný.

3.3 Poměrové ukazatele Jednou z nejpouţívanějších metod finanční analýzy jsou výpočty pomocí poměrových ukazatelů, jsou prohlašována za základ této metodiky. (Růčková, 2008, s. 47). Poměroví ukazatelé umoţňují testovat hlavní aspekty finančního zdraví firmy – zadluţenost, likviditu, obratovost a rentabilitu. 3.3.1 Ukazatel zadluženosti Můţe se zdát, ţe zadluţenost ve firmě má negativní dopad, ale opak je pravdou. Určitá zadluţenost je pro firmu uţitečná. Čím vyšší bude zadluţenost podniku, tím to můţe být prospěšné k celkové rentabilitě a k trţní hodnotě firmy, ale bohuţel zvyšuje se tím i riziko nestability. (Sedláček, 2007, s. 63). Při výpočtu finanční analýzy můţeme pouţít několik ukazatelů zadluţenosti:


18

Celková zadluženost Je poměr celkových závazků k celkovým aktivům. Čím je hodnota tohoto ukazatele vyšší, tím představuje vyšší podíl cizích zdrojů nad vlastními, naopak pokud je niţší neţ 50% vlastníci chtějí vyuţít finanční páku. ,,Finanční páka je efekt zvyšování rentability vlastního kapitálu pouţitím cizího kapitálu v kapitálové struktuře podniku.“ (Internetové stránky Business center)

(2) Úrokové krytí Ukazatelem vypočítáme, kolikrát je zisk vyšší neţ úroky.

(3) Koeficient samofinancování Je povaţován za jeden z nejdůleţitějších ukazatelů zadluţenosti, i kdyţ je doplňkovým ukazatelem k ukazateli zadluţenosti. Vyjadřuje, jak je velký podíl peněz akcionářů (majitelů) na financování aktiv.

(4)

3.3.2 Ukazatel likvidity Ukazatel likvidity vystihuje způsobilost firmy vyrovnat své peněţní závazky. (Sedláček, 2007, s. 66). Základní pojmy, které se pouţívají v souvislosti s platební schopností: Solventnost – dlouhodobá schopnost podniku uhradit včas své závazky. Likvidita – okamţitá schopnost vyrovnat splatné závazky, schopnost přeměnit aktiva na peníze.


19

Likvidnost – ,,vlastnost majetku, míra obtíţnosti jeho přeměny majetku na peníze. Z hlediska nejlikvidnějšího majetku dělíme do III stupňů:“ (Grepiniaková, 2008, s. 22). 

majetek I. stupně – krátkodobý finanční majetek, který je nejlikvidnější (např. peníze v hotovosti, na běţném účtu, atd.,)



majetek II. stupně – odběratelské pohledávky (směnky, faktury, atd.,)



majetek III. stupně – zásoby hotových výrobků a zboţí. (Vránová, 2008, s. 37)

Likvidita I. stupně (okamžitá, peněžní) Tento ukazatel měří platební schopnost podniku hradit právě splatné dluhy. Vstupují do ní jen ty nejlikvidnější poloţky rozvahy. Pod pojmem krátkodobý finanční majetek je nutné si představit sumu peněz v pokladnách, na běţném účtu, ale také volně obchodovatelné cenné papíry. Likvidita je zajištěna při hodnotě 0,2 aţ 0,5. Čím je hodnota vyšší, tím je menší riziko platební neschopnosti. (Sedláček, 2007, s. 67).

(5) Likvidita II. stupně (pohotová) Tento ukazatel je praktičtější. Pokud je hodnota nad 1 aţ 1,5, podnik je schopen uhradit své závazky, aniţ by musela prodat svůj majetek.

(6) Likvidita III. Stupně (běžná, celková) Čím je hodnota vyšší, tím vyšší je i schopnost zachování likvidity. Příliš vysoké hodnoty ukazatele můţe svědčit o neproduktivitě podniku. Pro likviditu III. stupně je doporučená hodnota ve výši 1,8 aţ 2,5.

(7)


20

3.3.3 Ukazatel obratovosti Informuje o tom, jak podnik vyuţívá jednotlivé části majetku. Lze zde pracovat s ukazateli počtu obrátek nebo dobou obratu. Obrat celkových aktiv Je měřítkem celkového vyuţití majetku. Pokud podnik dobře hospodaří, poţadujeme, aby její výsledná hodnota byla co nejniţší. (8) Doba obratu zásob Ukazatel nám ukazuje, jak dlouho jsou oběţná aktiva ve formě zásob. Obecně platí, ţe čím je vyšší obratovost zásob a kratší doba obratu zásob, tím je situace pro podnik lepší. Ve dnech:

(9)

Doba obratu krátkodobých pohledávek Ukazatel měří, kolikrát za rok se pohledávky přemění na peněţní prostředky. Doporučená doba je samozřejmě běţná doba splatnosti faktur ze zákona to je max. 60 dnů. Ve dnech: (10) Doba obratu krátkodobých závazků Ukazatel je protipólem doby obratu pohledávek. Vypovídá o tom, za jak dlouhou dobu budou splaceny závazky firmy. Je ideální, aby doba obratu krátkodobých pohledávek byla v rovnováze s dobou obratu krátkodobých závazků. Samozřejmě v praxi je odlišné v jakém odvětví se podnik pohybuje. Například ve stavebnictví sledujeme značné rozdíly mezi ukazatelem obratu pohledávek, který dosahuje niţších hodnot neţ ukazatel doby obratu závazků.

(11)


21

3.3.4 Ukazatel rentability Je měřítkem způsobilosti firmy, jak dosahovat zisku podnikatelskou činností a to buď k celkovým aktivům, kapitálu nebo trţbám. K těmto výsledkům jsou potřeba dva výkazy, a to výkaz zisků a ztrát a rozvaha. Rentabilita slouţí k hodnocení efektivnosti dané činnosti. (Růčková, 2010, s. 51). Rentabilita celkového kapitálu = ROA (return on assets) Základním měřítkem k měření celkové rentability je provozní zisk. Jedná se o zisk před úroky a daněmi. Měřením rentability celkového kapitálu vyjadřujeme celkovou efektivnost podniku a její výdělečnou schopnost. Tento ukazatel sledují akcionáři, společníci i investoři. (12) Rentabilita vlastního kapitálu = ROE (return on enquity) Akcionáři nebo vlastníci firmy vloţili do podniku určitý kapitál a ten znázorňuje výnosnost. Pokud tento ukazatel roste, můţe to znamenat např. zlepšení výsledku hospodaření nebo zmenšení části vlastního kapitálu. (Doláková, 2008, s. 18).

(13) Rentabilita tržeb = ROS (return on sales) V čitateli zahrnuje výsledek hospodaření za dané účetní období, ve jmenovateli obsahuje trţby za prodej zboţí a prodej vlastních výrobků a sluţeb. Určit doporučené hodnoty není moţné, jelikoţ to závisí na jednotlivém odvětví podnikání. Ve stavebnictví se klade důraz na rentabilitu trţeb. Obecně lze říci, ţe čím vyšší je rentabilita trţeb, tím je lepší situace v podniku.

(14)


22

3.4 Souhrnné hodnocení – Altmanův model Jedním z ukazatelů, jak porovnat finanční situaci v podniku, je souhrnné hodnocení. Mezi nejznámější a nejpouţívanější model, je Altmanův model. Díky tomuto modelu můţeme posoudit, zda firma je zdravá nebo není. V České republice je jeden z nejoblíbenějších ukazatelů,

vzhledem ke

svému

jednoduchému výpočtu. ,,Z-skóre vyjadřuje finanční situaci ve firmě a je určitým doplňujícím faktorem při finanční analýze firmy.“ (Sedláček, 2007, s. 110). V roce 1968 ji vytipoval Eduard Altman. Do této analýzy byly zařazeny dva typy firem. Firmy před krachem a prosperujícími firmy. Altman pouţil k předpovědi rizika diskriminační metodu, coţ je přímá statistická metoda. Na základě této metody určil váhu jednotlivých poměrových ukazatelů. Je moţné říci, ţe stejně, jak se mění ekonomická situace ve firmách či zemích, musel se i tento model přizpůsobovat. Uspokojivou finanční situaci znázorňuje hodnota vyšší neţ 2,99. Při hodnotě od 1,81 do 2,99 hovoříme o tzv. nevyhraněné situaci, a je-li hodnota menší neţ 1,81, vypovídá to o velkých finančních problémech a je velká pravděpodobnost, ţe firma zbankrotuje. Altmanův model lze vyjádřit touto rovnicí: (Sedláček, 2007, s. 110).

(15) A= čistý pracovní kapitál / celkové aktiva B = nerozdělený zisk / celková aktiva C = zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva D = vlastní kapitál / cizí zdroje E = trţby / celková aktiva Pro ostatní podniky se Altmanův model vypočítá dle upravené rovnice z roku 1983 takto:

(16)

II PRAKTICKÁ ČÁST


4

24

PŘEDSTAVENÍ PODNIKU POZEMNÍ STAVITELSVÍ ZLÍN, A. S.

Obr. 1. Logo firmy

4.1 Historie Akciová společnost Pozemní stavitelství Zlín byla zaloţena fondem národního majetku jako nástupnická organizace státního podniku stejného názvu dne 30. 4. 1992. Historie podniku je moţno sledovat však uţ od poválečných let, v roce 1949 vznikly Pozemní stavby sloučením více drobných podniků stavební výroby. Po celou éru své existence byl podnik jedním z vedoucích představitelů stavebnictví, zvláště pak bytového, v bývalém Československu. Na tuto činnost navázala akciová společnost v plném rozsahu, rozšířila ji o výstavbu rodinných domků, adaptaci a rekonstrukci všeho druhu, provádění inţenýrských sítí a vodohospodářských staveb. (Internetové stránky firmy). V současné době firma nabízí veškerým svým zákazníkům profesionálně komplexní sluţby jiţ od prvopočátku, jako je projektová příprava přes vlastní výstavbu, včetně stavebních úprav, výroba betonových výrobků, jejich dopravy aţ po pronájem komerčních ploch.


25

4.2 Identifikační údaje Firma Pozemní stavitelství Zlín a. s. je zapsána v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Brně s následujícími údaji. Název:

Pozemní stavitelství Zlín a. s.

Sídlo:

Kúty 3967, 762 92 Zlín

IČO:

46900918

Spisová značka:

oddíl B, vloţka 854

4.3 Základní informace o podniku Od zaloţení firmy došlo ke změnám základního kapitálu, v roce 2004 se tento kapitál navýšil o 33 882 500 Kč na dnešních 101 647 500 Kč, přičemţ je splacený v celé své výši. Toto zvýšení znamenalo, ţe došlo i k navýšení jmenovité hodnoty akcie z 1 000 Kč na 1 500 Kč. V současné době existuje 67 765 kusů kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 500 Kč. (Obchodní rejstřík a Sbírka listin). Pozemní stavitelství Zlín má uţ několik let zavedený systém managementu jakosti, který je certifikován

dle

normy

EN

ISO

9001:2008.

Dále

je

drţitelem

certifikátu

environmentálního managementu EN ISO 14001:2004 a systému management bezpečnosti a ochrany zdraví při práci BS OHSAS 18001:2007. U všech certifikací jsou průběţně úspěšně prováděny kontrolní audity. Všechny tři certifikáty jsou vydány a pravidelně potvrzovány renomovanou společností v oblasti certifikace TÜV NORD Czech, s. r. o. Pozemní stavitelství Zlín a. s. je v posledních letech pravidelně vyhodnocována v ţebříčku ,,Českých 100 nejlepších“ jako jedna z nejlepších stavebních společností v ČR. (Internetové stránky firmy).


26

Pozemní stavitelství Zlín a.s. a spoluřízené společnosti: 

Moravastav, Kroměříţ, spol. s. r. o. IČ: 18189407 Sídlo: Kroměříţ Předmět podnikání: stavební činnost Základní kapitál: 9 102 000 Kč Podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech je 100 %.



VS - Invest, a. s. IČ: 25360078 Sídlo: Ostrava Předmět podnikání: stavební činnost Základní kapitál: 5 000 000 Kč Podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech je 70 %. Menšinový podíl 30 % management společnosti.



ADDEX-PS Zlín, s. r. o. IČ: 26310767 Sídlo: Zlín Předmět podnikání: reklamní činnost Základní kapitál: 200 000 Kč Podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech je 100 %.



DHV Invest, s. r. o. IČ: 28294963 Sídlo: Zlín Předmět činnosti: realitní činnost Základní kapitál: 6 600 000 Kč Podíl na základním kapitálu a hlasovacích právech je 100 %. (Obchodní rejstřík a Sbírka listin).


27

Všechny tři firmy zaměstnávají cca 300 zaměstnanců a dosahující ročního obratu přes 1 mld. Kč. V rámci zvyšování stavebních dodávek v regionu Prahy vybudovala a. s. materiálně-technické zázemí v Praze, a to administrativní a ubytovací budovu v Kamenici a skladové hospodářství v průmyslovém areálu v Kyjích. Dále v Brně, Ostravě, Kroměříţi a Uherském Hradišti. Akciová společnost má zřízenou vlastní organizační jednotku ve Slovenské republice. (Internetové stránky firmy). Pozemní stavitelství Zlín a. s. uzavřela dohody s řadou dalších společností v rámci ČR o spolupráci, v některých z nich drţí majetkové podíly přes majoritního vlastníka a. s. Jedná se o firmy PST Trade a. s., Metalšrot Tlumačov a. s. (Internetové stránky firmy). Organizační struktura akciové společnosti je po výrobní stránce členěna na jednotlivé stavební divize a závody – divize hlavní stavební výroby (HSV), závod dopravy mechanizace a sluţeb (DM+SL), divize pomocné stavební výroby (PSV), divize paneláren Malenovice (PM) a Ostroţská Nová Ves (ONV). (Internetové stránky firmy).

4.4 Předmět podnikání Profil činnosti závodů hlavní stavební výroba je moţno shrnout takto: 

bytová výstavba



realizace objektů občanské vybavenosti



rekonstrukce objektů, adaptace



opravy památek



výstavba výrobních provozů



výstavba, komunikace, garáţe apod.



výstavba průmyslových hal



zateplování budov



opravy fasád včetně historických



výstavba rodinných domů


28

Závod dopravy, mechanizace a sluţeb se zabývá obsluţnou činností zajišťující potřebné technické a sociální zázemí pro chod akciové společnosti. Zjišťuje především tyto činnosti: 

montáţ a demontáţ závěsných lávek a výtahů včetně revizí



montáţ a demontáţ rozvodů elektro



výrobu a dodávky stavebních elektrických rozvoden



jádrové vrtání betonových a ţelezobetonových konstrukcí



provádění protipoţárního zabezpečení prostupů kabelových tras, plastového potrubí, kovového potrubí a stavebních spár, včetně provádění předepsaných revizních prací podle vyhlášky MV ČR č.246/2011 Sb.



půjčovna stavebních výtahů



půjčovna stavebních bednění



zemní práce stroji CAT, UNC, UN, UDS, vibrační válec



nákladní doprava LIAZ, AVIA, TATRA, autojeřáby, plošina, kontejnery



recyklace stavebního odpadu – drcení betonu a odprodej drceného materiálu



prodejní sklad stavebního materiálu



oprava osobních vozidel



půjčovna stavebního lešení – systémové RUX + trubkové



prodej ţeleza + výroba stavebních armatur

Hrubý profil činností závodu pomocné stavební výroby je následující: 

středisko elektro



středisko VODO, TOPO, PLYN



sádrokartony



středisko malířů



středisko dokončujících prací

Panelárna je schopna zajišťovat rozsah výroby betonových výrobků v rozsahu nezbytném k zajištění stavební výroby zejména pak: 

dlaţbu



stropní panely – filigrány




atypické betonové výrobky



komerční betonové zboţí – obrubníky, zatravňovací tvárnice apod.



silniční panely

29

Ostroţská Nová Ves zajišťuje výrobu betonových prvků v rozsahu nezbytném k realizaci stavební výroby, zejména pak: 

nosné konstrukce ţelezobetonové skelety



filigránové stropy, stropní panely



protihlukové stěny, silniční panely



drobné komunální prefabrikace



zámková dlaţba (Internetové stránky firmy).


5

30

CHARAKTERISTIKA ODVĚTVÍ

V České republice patří stavebnictví mezi hlavní národohospodářské odvětví, díky němuţ je zajišťována výstavba, modernizace, rekonstrukce a demolice. Stavebnictví je specifickým oborem, jelikoţ plní pro společnost několik funkcí, např. společenskou (výstavba domů), průmyslovou, dopravní či zemědělskou. Hlavním cílem stavebnictví je zachovat nebo vytvářet vhodné pracovní i ţivotní prostředí pro lidi, zvířata, rostliny. Zároveň jde o zachování kulturních památek. Do mezinárodní patentové sekce E, která vysvětluje uspořádání pravidel a aplikací, se zahrnuje i firma Pozemní stavitelství Zlín a. s., kam patří všeobecné stavebnictví, speciálně stavební práce k výstavbě nových budov, inţenýrských sítí, údrţba či oprava. Mezi další stavební úkony patří demolice a bourání staveb, úklid stavenišť a samozřejmě zemní práce jako jsou výkop, vyváţka, rovnání terénu a hloubení příkopů. Všeobecné stavebnictví zahrnuje výstavbu stavebně inţenýrských staveb – mosty, včetně dálničních nadjezdů či viadukty, tunely a podzemní dráhy, městské potrubí, kabelové a elektrické sítě, montáţ střech, pokládání střech, izolace proti vodě a vlhkosti. Mezi další jiţ řečené práce patří výstavba dálnic, silnic, ulic a jiných cest, výstavba stadionů, plaveckých bazénů, či dalších sportovních zařízení. Speciálně stavební práce zahrnují práce, které jsou pro všechny stavby stejné, jde např. o instalaci poplašných systémů, klimatizaci, eskalátorů, výtahů, osvětlení cest, letišť a ţeleznic. Dokončovací práce souvisí s činnostmi kompletujícími nebo dokončujícími, např. zednické a obkladačské práce, malířské práce, tapetování, výzdoba atd.


6

31

KONKURENCE VE ZLÍNSKÉM KRAJI

Mezi velké konkurenty sledované společnosti Pozemní stavitelství Zlín a.s. patří ve Zlínském kraji tyto firmy:

6.1 MANAG, a. s. MANAG je skupina firem, jejíţ základ tvoří stavební akciové společnosti MANAG, a. s. se sídlem ve Zlíně a MANAG MS, a. s. se sídlem v Brně. Skupina vznikla postupným rozvojem z malé stavební společnosti zaloţené v r. 1991. V současné době je MANAG středně velkým uskupením, které dosahuje se svými cca 400 pracovníky ročního obratu kolem 1 100 mil. Kč. Vlastníkem skupiny je několik fyzických osob, které jsou zastoupeny v představenstvech společností. Firma působí na tuzemském trhu v rámci celé ČR, nejčastěji realizuje zakázky na Zlínsku a Brněnsku. V zahraničí má MANAG bohaté a dlouholeté zkušenosti zejména s výstavbou v Německu, z východních trhů na Ukrajině. Předmět činnosti: 

dodávka staveb na klíč – kompletní dodávky bytových, občanských, průmyslových i ostatních pozemních staveb a to jak novostaveb, tak i rekonstrukcí



dodávky dílčích částí staveb – provádí hrubé stavby, monolitické ţelezobetonové konstrukce, popřípadě jiné částečné dodávky staveb pro vyšší dodavatele staveb



dodávky ţelezobetonových konstrukcí – realizace monolitických ţelezobetonových konstrukcí



výroba a ukládka betonářské výztuţe



stavební řemesla – orientuje se v profesích vodoinstalatérství, topenářství, plynoinstalace konají vnitřní i venkovní rozvody včetně revizí a kompletní realizaci kotelny.



sluţby, prodej – pronájem lešení,



realizuje kompletní zateplení budov, tj. zateplení fasád, stropů, střech atd., včetně výměny oken a všech dalších výplní otvorů.

(Internetové stránky firmy Manag, a. s.).


32

Referenční stavby: Stavba onkologického centra Krajské nemocnice T. Bati, a. s. Zlín Bydlení u centrálního parku Zlín Polyfunkční dům ,,Naděţda“ Luhačovice (Katalog firem Zlínského kraje).

6.2 Navláčil stavební firma, s. r. o. Navláčil stavební firma nabízí realizaci převáţně podnikatelských objektů – od rekonstrukcí průmyslových objektů aţ po kompletní realizaci nových podnikatelských staveb. Předmět činnosti: 

výstavba průmyslových objektů



rekonstrukce výrobních, skladových a ostatních hal



realizace a oprava zpevněných ploch



výstavba nadstandartních rodinných domů.

(Katalog firem Zlínského kraje).

6.3 PSG - International a. s. Sídlo firmy je v Otrokovicích. Na trhu působí v České republice i v zahraničí od svého zaloţení v roce 1924. Firma zaměstnává 600 kvalifikovaných pracovníků v manaţerských i dělnických profesích a tím, dosahuje ročního obratu přes 3 385 mil. Kč. Společnost vlastní několik certifikací. Jedna z nich je certifikát kvality managementu (ČSN EN ISO 9001), environmentálního managementu (ČSN ISO 14001) a certifikát řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (ČSN OHSAS 18001). Předmět činnosti: 

provádění staveb, jejich změn a odstraňování



silniční motorová doprava




izolatérství



pokrývačství, tesařství



zednictví



zámečnictví a nástrojářství



výroba, instalace, opravy elektrických stojů a přístrojů, elektrických

33

a telekomunikačních zařízení 

opravy silničních vozidel.

Referenční stavby: Kongresové centrum Zlín Akademický výukový a výzkumný areál Brno ZOO Lešná Zlín – pavilon tropické Amazonie (Internetové stránky firmy PSG).

6.4 PS - MSI, a. s. Zlínská stavební společnost v oblasti pozemního stavitelství, působí na území celé České republiky od roku 1996 a navazuje na tradici stavebního podniku firmy Baťa. Realizuje novostavby, rekonstrukce, modernizace a rozsáhlé opravy budov. Počet zaměstnanců 113. Předmět činnosti: 

provádění staveb, jejich změn a odstraňování



projektová činnost ve výstavbě



zámečnictví, nástrojářství.

(Katalog firem Zlínského kraje).

6.5 Zlínstav a. s. Firma Zlínstav vznikla v květnu roku 1990. Sídlo firmy je v centru Zlína. Při realizaci zakázek se můţeme opřít o 200 kmenových pracovníků. Společnost by nikdy nemohla fungovat bez výrobních závodů, které jsou v současné době čtyři. Stavební závod SZ 01


34

má sídlo v Praze, SZ 02 v Ostravě, SZ 03 v Otrokovicích a stavební závod 04 sídlí v Lípě u Zlína. Předmět činnosti: 

provádění staveb, jejich změn a jejich odstranění



projektová činnost



výkon zeměměřičských činností



montáţ, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny



výroba,

instalace,

opravy

elektrických

strojů

a přístrojů,

elektronických

a telekomunikačních zařízení Referenční stavby: Polyfunkční dům Bartošova – Vodní ve Zlíně Rekonstrukce zámku Kostelec nad Černými lesy Rekonstrukce správní budovy č. 21 - Baťova mrakodrapu na sídlo Zlínského kraje a Územního finančního orgánu ve Zlíně (Internetové stránky firmy Zlínstav).

6.6 POZIMOS, a. s. Společnost POZIMOS, a.s. se sídlem na ul. K Pasekám ve Zlíně byla zaloţena na ustavující valné hromadě akcionářů 18. ledna 1989. Ve společnosti je zaveden certifikovaný systém kvality dle ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001, ČSN OHSAS 18001. V současnosti je největší objem stavební výroby realizován v lokalitě Zlínského kraje a na území hlavního města Prahy, kde má společnost své vlastní obchodní zastoupení, které disponuje kompletním provozně technickým zázemím. Společnost POZIMOS, a.s. se na této zakázce podílela objemem prací ve výši téměř 60 mil. Kč a účastí na řízení realizace výstavby. Předmět činnosti: 

provádění generální dodávky staveb a stavebních prací, souvisejících s hlavním oborem podnikání.




inţenýrská činnost ve stavebnictví



podnikání v oblasti nakládání s odpady s výjimkou odpadů nebezpečných



výroba cementového zboţí a umělého kamene



výkon zeměměřických činností

Referenční stavby: Etiopie II ZOO Lešná Nemocnice Atlas - Zlín, Zlín KNTB Koţní pavilon Rekonstrukce budov ústředí České národní banky (Internetové stránky firmy Pozimos, a. s.)

35


7

36

FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI

V této části se budu zabývat výsledky podnikatelské činnosti společnosti Pozemní stavitelství Zlín a. s., a to za období 2008 aţ 2011. Výsledky vychází z interních zdrojů firmy, výročních zpráv a výkazů, které jsou uvedeny v přílohách.

7.1 Struktura stavebních prací Strukturu stavebních prací jsem vytvořila za hospodářské roky 2008 aţ 2011. Je evidentní, ţe hlavní stavební výroba v roce 2010 klesala o 4,05 % díky ekonomické krizi v letech 2008/2009. Restrukturalizace přišla v roce 2011, která ukázala zvýšení všech divizí výroby.

Struktura stavebních prací 600000 0 73 874

Hodnota v tis. Kč

500000 400000

300000

0 85 067 22 462

0 72 693

69 943 59 793 13 168

153 273

108 070

Vodohospodářské stavby Panelárny Pomocná stavební výroba

200000 301 174

301 538

289 333

324 473

2008

2009

2010

2011

100000

Hlavní stavební výroba

0 Roky

Zdroj: Firemní materiál Graf 1. Struktura stavebních prací ve firmě Pozemní stavitelství Zlín a. s., za roky 2008 až 2011


37

7.2 Vývoj zaměstnanců Z tabulky vyplývá, ţe průměrný počet přepočtených zaměstnanců se za poslední roky sniţoval. V roce 2008 počet zaměstnanců činil 268. V roce 2009 došlo ke sníţení oproti roku 2008 o 7 zaměstnanců, tj. na výsledných 261. Postupné sniţování pokračovalo i v roce 2010, kdy se sníţil počet z 261 na 250. V roce 2011 došlo k dalšímu sniţování na výsledný počet 246 zaměstnanců. Průměrný počet zaměstnanců ve sledovaném období je přepočtený na hodinovou pracovní dobu firmy.

Údaje o zaměstnancích Průměrný počet (přepočtený)

Rok 2008

2009

2010

2011

268

261

250

246

Zdroj: výroční zpráva firmy Tab. 3. Struktura vývoje zaměstnanců Další porovnání jsem vytvořila na nákladech osobních a mzdových. Osobní náklady zaměstnanců tvořily celkové odměny vyplacené zaměstnancům za vykonanou práci, ale byly do těchto nákladů započítávány i hrubá mzda, náklady na zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnavatelem a sociální výhody, které zahrnovaly například příspěvky na stravování, cestovné a penzijní připojištění. Jak je patrné dle (tab. 3) a (graf 2) osobní i mzdové náklady klesaly v souvislosti poklesem zaměstnanců.


38

Vývoj osobních a mzdových nákladů, v tis. Kč 90 000 80 000

80 137

70 000

59 163

60 000 Náklady

76 427

74 207

57 235

74 060

54 647

53 404

50 000 40 000

Osobní náklady

30 000

Mzdové náklady

20 000 10 000 0 2008

2009

2010

2011

Rok

Zdroj: výroční zpráva firmy Graf 2: Vývoj osobních a mzdových nákladů v jednotlivých letech

7.3 Horizontální analýza Položka rozvahy

Změna 2009/2008

2010/2009 2011/2010

Aktiva

8,66 %

4,01 %

-17,12 %

Dlouhodobý majetek

17,52 %

9,42 %

-4,58 %

-

-

-

Dlouhodobý hmotný majetek

0,33 %

0,02 %

-9,81 %

Dlouhodobý finanční majetek

-0,32 %

0,04 %

0,07 %

0,61 %

1,73 %

-1,33 %

0,29 %

-0,08 %

-0,09 %

Dlouhodobé pohledávky

0%

0%

0%

Krátkodobé pohledávky

0,06 %

0,19 %

-0,03 %

Finanční majetek

-0,06 %

-0,44 %

0,11 %

0,65 %

1,17 %

-0,58 %

Dlouhodobý nehmotný majetek

Oběţný majetek Zásoby

Časové rozlišení


39

Pasiva

8,66 %

4,01 %

-17,12 %

Vlastní kapitál

28,80 %

15,61 %

0,05 %

Základní kapitál

0%

0%

0%

Kapitáloví fondy

-2,06 %

-2,56 %

-1,91 %

Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku

-0,10 %

-0,15 %

-0,09 %

Výsledek hosp. z minulých let

-0,26 %

-0,31 %

-0,16 %

Výsledek hosp. běţného účet. období

-0,42 %

0,53 %

0,85 %

-8,26 %

-10,76 %

-0,09 %

Rezervy

0,04 %

0,64 %

-0,15 %

Dlouhodobé závazky

-0,04 %

-0,06 %

-0,13 %

Krátkodobé závazky

0,09 %

0,05 %

0,15 %

-

-

-

2,13 %

0,19 %

0,31 %

Cizí kapitál

Bankovní úvěry a výpomoci Časové rozlišení

Zdroj: příloha IITab. Horizontální analýza rozvahy firmy Poze mní sta

vitelství

Zlín a. gjjTab. 4. Horizontální analýza rozvahy firmy Pozemní stavitelství Zlín a. s.

7.4 Vertikální analýza V průběhu sledovaného období lze konstatovat, ţe ve sloţení aktiv jsou celkem malé změny. K největší změně došlo v průběhu let 2008 aţ 2011. Dlouhodobý majetek postupně klesal, naopak oběţný majetek nabýval na objemu. Dlouhodobý majetek tvořily největší část aktiv v roce 2008, jehoţ hodnota činila 51,59 %, tuto hodnotu tvořily ve velké míře stavby. V oběţném majetku jsou to především krátkodobé pohledávky, které tvořily ve všech analyzovaných letech tu největší část a to průměrně 55,15 %. Je zřejmé, ţe suma aktiv i pasiv meziročně stoupala. Ve sledovaných letech postupně stoupá podíl vlastního kapitálu. Pokud tato společnost má více vlastního kapitálu je ve finanční stabilitě, ale není to pro ni tolik ziskové, výhodnější je vyuţívat vyšší podíl cizího kapitálu, protoţe je levnější.


40

Aţ 82,44 % tvoří v cizích zdrojích krátkodobé závazky, které se vlivem času, tj. od roku 2008 do roku 2010 zvyšují průměrně o 14,41 %.


Stuktura aktiv 600 000 500 000

311

755

282 971

281 674

677

1 119 Tisíce

400 000 220 044

258 604

Časové rozlišení

300 000

Oběžný majetek

200 000 100 000

Dlouhodobý majetek 235 623

237 053

232 945

232 914

2008

2009

2010

2011

0 Rok

Zdroj: příloha I Graf 3. Struktura aktiv za jednotlivé roky

Struktura pasiv 600 000 500 000

1 481 4 633

Tisíce

400 000 300 000

216 631

1 246

954

193 322

175 522

236 143

Časové rozlišení Cizí zdroje

200 000 100 000

216 010

278 221

321 659

338 867

2010

2011

0

2008

2009 Rok

Zdroj: příloha I Graf 4. Struktura pasiv za jednotlivé roky

Vlastní kapitál

41


42

7.5 Čistý pracovní kapitál Ve všech sledovaných letech se čistý pracovní kapitál nedostal na zápornou hodnotu, tím můţeme vyloučit podkapitalizaci. Naopak rok od roku stoupal proto, ţe klesaly krátkodobé cizí zdroje.

Období

2008

2009

2010

2011

OM

220 044

258 604

282 971

281 674

Krátkodobé CZ

193 360

175 043

166 214

143 721

26 684

83 561

116 757

137 953

ČPK Zdroj: příloha I

Tab. 5. Čistý pracovní kapitál za roky 2008 až 2011

7.6 Ukazatel zadluženosti Celková zadluţenost společnosti měla spíše klesající charakter díky sniţování cizích zdrojů. V roce 2009 se sníţila o 8 % oproti roku 2008. Během dalšího roku klesla o dalších 9 % v roce 2011 pouze o necelé 0,5 %. Tento fakt vede k pozitivnímu vývoji pro věřitele, ale méně pro podnik, ve vztahu k vyuţití finanční páky. Dle informací z internetových stránek Stavebnictví České republiky byla celková zadluţenost v České republice za odvětví stavebnictví v roce 2009 – 63,60 % a v roce 2010 činila 61,15 %. V porovnání s firmou je odvětvová zadluţenost vyšší.

Období

2008

2009

2010

2011

Celková zadluţenost

51,69 %

43,65 %

34,44 %

34,06 %

Koeficient samofinancování

47,29 %

56,05 %

62,31%

65,76 %

133,28

1808,95

-

-

Úrokové krytí Zdroj: vlastní

Tab. 6. Vývoj zadluženosti v období 2009 až 2011 Pozemní stavitelství Zlín a. s.


43

Koeficient samofinancování je opakem celkové zadluţenosti. Pokud společnost dosahuje vyšších hodnot neţ 40 %, charakterizuje příznivou situaci a lze z ní usoudit, ţe společnost měla dostatečně velký vlastní kapitál. V případě této společnosti je to perspektivní situace. Peníze jsou soustředěné ve finančních prostředcích. Společnost ukládá své peníze na běţný účet s pásmovým úročením. Úrokové krytí v roce 2008 činilo 133,28. Od roku 2009 byly úroky zanedbatelné a v dalších letech nákladové úroky – nulové, takţe úrokové krytí uţ nemá vypovídající schopnost. Společnost si nepůjčuje cizí zdroje, respektive nepůjčuje si od bank. Na jedné straně to zlepšuje hospodářský výsledek, ale na druhé straně to sniţuje výtěţnost vlastního kapitálu. Má velký podíl vlastního kapitálu, tím pádem firma nevyuţívá finanční páku. Z toho vyplývá, ţe společnost dosahuje zisku a nemá problém hradit své náklady a poplatky na cizí kapitál. Pracuje s vlastním kapitálem, nebo s finančními prostředky subdodavatelů, které získává z nasmlouvaných dlouhých lhůt splatnosti svých závazků. Od roku 2010 úrokové krytí nelze vypočítat. Doporučení: Společnost by měla zváţit investice do nových výrobních programů, či jiných podnikatelských projektů, případně vyplatit přebytečný vlastní kapitál akcionářům. Ve svém podnikání vyuţít finanční páky, tím by se zvýšila rentabilita vlastního kapitálu.


44

Ukazatel zadluženosti 70,00%

65,76 %

138,08 % 60,00%

56,05 % 43,65 %

Procenta

51,69 % 50,00% 47,29 % 40,00%

34,44 %

34,06 %

∑ zadluženost Koeficient samofinancování

30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2008

2009

Rok

2010

2011

Zdroj: vlastní Graf 5. Grafické znázornění zadluženosti Pozemní stavitelství Zlín a. s.

7.7 Ukazatel likvidity 7.7.1 Likvidita I. Stupně (peněžní, okamžitá) Do tohoto ukazatele vstupují nejlikvidnější poloţky z rozvahy (peníze v hotovosti, na účtech, krátkodobé cenné papíry a pořizovaný krátkodobý finanční majetek). Pokud podnik chce dosáhnout rychlé likvidity, musí si vystačit s finančním majetkem. Doporučená hodnota se pohybuje od 0,2 do 0,5. Likvidita I. stupně v letech 2008 a 2009 se pohybuje mezi doporučenými hodnotami. V roce 2010 a 2011 byla likvidita navýšena na hodnotu 0,634 a 0,662 z důvodu zvýšení krátkodobého finančního majetku. Tyto hodnoty nejsou ţádoucí.


45

Období

2008

2009

2010

2011

Krátkodobý fin. majetek

55 111

58 586

105 378

95 164

193 360

175 043

166 214

143 721

0,285

0,335

0,634

0,662

Krátkodobé závazky, krátkodobé úvěry Likvidita I. stupně Pozn: v tis. Kč Zdroj: vlastní

Tab. 7. Vývoj likvidity I. stupně ve firmě Pozemní stavitelství Zlín a. s. 7.7.1 Likvidita II. stupně (pohotová, rychlá) Doporučená hodnota likvidity II. stupně je mezi 1 aţ 1,5. V roce 2008 se tento ukazatel na doporučovanou hodnotu 1 nedostal. V roce 2009 nastalo zlepšení situace, ukazatel se zvýšil na hodnotu 1,268. V roce 2010 se hodnota zvýšila o 0,195 a v roce 2011 překročila doporučovanou hodnotu o 0,202 na konečných 1,665. V dalších letech by se zvyšování nemělo opakovat, jelikoţ pro sledovanou firmu to není ţádoucí.

Období

2008

2009

2010

2011

Krátkodobý fin. majetek

55 111

58 586

105 378

95 164

Krátkodobé pohledávky

117 884

163 454

137 752

142 744

Krátkodobé závazky, krátkodobé úvěry

193 360

175 043

166 214

143 721

0,847

1,268

1,463

1,665

Likvidita II. stupně Pozn: v tis. Kč Zdroj: vlastní

Tab. 8. Vývoj likvidity II. stupně ve firmě Pozemní stavitelství Zlín a. s.


46

7.7.2 Likvidita III. stupně (běžná, celková) Likvidita III. stupně se pohybuje pod hranicí doporučené hodnoty v rozmezí 1,8 aţ 2,5. V letech 2008 aţ 2010 se likvidita III. stupně v této firmě pohybovala v rozmezí 1,155 aţ 1,700 a tím nedosahovala doporučené hodnoty. Důvodem byly velké krátkodobé závazky, které narůstaly,

jelikoţ

si

firma

nasmlouvala

dlouhé

lhůty splatnosti

faktur

se subdodavateli. Ve stavebnictví je běţná praxe, ţe se provedené práce fakturují jednou měsíčně, a to k poslednímu dni v měsíci. Běţná doba splatnosti pohledávek činí kolem 40 dnů (u závazků cca 60 dnů), takţe k rozvahovému dni jsou v bilanci společnosti pohledávky a závazky minimálně za dva měsíce produkce (při splatnosti 60 dnů to pak jsou tři měsíce). Výše zásob se pohybuje dle způsobu fakturace nasmlouvaných zakázek ve Smlouvách o dílo. Běţně zásoby vlastní výroby firma nevykazuje (vše je k rozvahovému dni vyfakturováno), ale mohou nastat případy, kdy je sjednáno zálohové financování výstavby, coţ se v rozvaze projeví výrazným zvýšením zásob vlastní výroby a přijatých záloh. Tyto skutečnosti se pak projeví ve výpočtech likvidity. Při hodnocení ukazatelů je proto třeba znát veškeré informace, které výpočet mohou ovlivnit a takto je také reprodukovat. Pro srovnání uvádím vybrané firmy ze stejného oboru. Likvidita III. stupně firmy Skanska a. s., dosáhla v roce 2010 výše 1,681, v roce 2011 výše 1,744. Ve firmě Metrostav v roce 2010 dosáhla 1,886 a v roce 2011 výše 1,599. Coţ činí podprůměrnou hodnotu. Firma STRABAG a. s., se v roce 2010 dostala v likviditě aţ na výši 2,180 a v roce 2011 na 2,014. Společnost Pozemní stavitelství Zlín, v roce 2011 dosáhla nad doporučovanou hodnotu ve výši 1,957. Z toho vyplývá, ţe ve většině firmách z oboru stavebnictví jsou tyto hodnoty likvidity podprůměrné. Problémem likvidity III. stupně je to, ţe v předchozích likviditách nefigurují zásoby.


Období

47

2008

2009

2010

2011

Oběţný majetek

220 044

258 604

282 971

281 674

Krátkodobé závazky, krátkodobé úvěry

193 360

175 043

166 214

143 721

Likvidita III. stupně

1,138

1,477

1,702

1,959

Pozn: v tis. Kč Zdroj: vlastní Tab. 9. Vývoj likvidity III. stupně ve firmě Pozemní stavitelství Zlín a. s.

Ukazatel likvidity 2,000

1,959

1,800

1,702

1,600 1,477

Likvidita

1,400 1,200

1,655

1,463

1,268 1,138 Likvidita I. Stupně

1,000 0,800

0,847

Likvidita II.stupně 0,634

0,600 0,400 0,200

0,662

Likvidita III.stupně

0,335

0,285

0,000 2008

2009

2010

2011

Rok

Zdroj: vlastní Graf 6. Grafické znázornění I. až III. stupně likvidity ve firmě Pozemní stavitelství Zlín a. s.

7.8 Ukazatel obratovosti Celkový obrat aktiv, které firma má, nám ukazuje kolik prostředků je firma ročně schopna vygenerovat ze zdrojů, které má. Z výkazů zisku a ztrát a rozvahy jsem vypočítala celkový


48

obrat aktiv, který v porovnání v letech 2008 a 2009 měl klesající tendenci, aţ v roce 2010 a 2011 mírně narůstal. Doba obratu zásob v roce 2009 byla ze sledovaného období nejrychlejší, tzn. za 20 dní. Zásoby se otočily 17,82krát. V roce 2010 doba obratu činila 21dní a otočily se o 17,65krát. Stejná situace nastala v roce 2011, kdy zásoby 17,05krát a doba obratu činila 21 dní. Nejhorší výsledek za sledované období nastal v roce 2008, doba obratu zásob činila 29 dnů a rychlost, kolikrát se otočily zásoby 12,79krát. Nejvýhodnější doba obratu pohledávek nastala v roce 2008, kdy činila 68 dnů. Nejdelší trvání obratu pohledávek za sledované období společnosti měla v roce 2009 – 92 dní. Je vhodné, aby hodnota krátkodobých závazků byla vyšší neţ hodnota pohledávek. Krátkodobé závazky ve firmě vykazovaly v roce 2008 dobu 109 dnů, coţ bylo pro firmu pozitivní oproti dalším sledovaným rokům, kdy měla klesající tendenci na konečných 71 dnů. Pohledávky ve firmě mají rychlejší dobu obratu neţ závazky a to z důvodu, ţe firma má nasmlouvané delší splatnosti faktur. Pro firmu je to výhodné. Peníze, které zůstávají ve firmě, můţe dále pouţít pro svou činnost. V dnešní době tyto peníze leţí na účtech v bankách při výnosu cca 1 %, coţ nepředstavuje optimální vyuţití.

Období

2008

2009

2010

2011

Obrat aktiv

1,39

1,30

1,35

1,44

DO zásob (den)

28,54

20,48

20,67

21,40

DO kr. pohledávek (den)

67,70

92,47

72,12

70,39

DO kr. závazků (den)

109,21

99,02

87,02

70,87

Zdroj: vlastní Tab. 10. Vývoj obratovosti ve firmě Pozemní stavitelství Zlín a. s.


49

Ukazatel obratovosti 120,00

109,21 99,02 92,47

Obratovost

100,00 80,00

87,02 72,12

67,70

70,39 70,87 Obrat aktiv

60,00 40,00

DO zásob DO kr. pohledávek

28,54

20,67

20,48

21,4

20,00 1,39

1,30

1,35

DO kr. závazků

1,44

0,00 2008

2009

2010

2011

Rok

Zdroj: vlastní Graf 7. Grafické znázornění obratovosti ve firmě Pozemní stavitelství Zlín a. s.

7.9 Ukazatel rentability V prvních dvou sledovaných letech, to je 2008 a 2009 rentabilita celkového kapitálu narůstala na konečných 15,67 % oproti dalším dvěma rokům 2010 a 2011, kdy rentabilita kapitálu klesala aţ na 5,72 %. Je to způsobeno klesajícím ziskem a přebytkem vlastního kapitálu, jak jiţ bylo naznačeno výše. Rentabilita celkového kapitálu v uvedených letech klesala. Dle výkazů rozvah v letech 2008 – 2011 je zřejmé, ţe bilance aktiv a pasiv rok od roku vzrůstá. V roce 2008 činila 456 786 000 Kč a v roce 2011 se dostala na částku 515 343 000 Kč. Rentabilita by klesala, i kdyby bylo dosahováno stejných zisků. Při rentabilitě vlastního kapitálu, nastal podobný stav, kdy z výše 16,50 % v roce 2008 klesla na 6,43 % v roce 2011. Vlastní kapitál se v této společnosti dlouhodobě rozděluje na dividendách pouze v zanedbatelném mnoţství. V roce 2011 se rozdělila mezi akcionáře částka 2 164 480 Kč. Postupný nárůst vlastního kapitálu vede ke sniţování jeho rentability.


50

Z výpočtu rentability trţeb je jasné (tab. 12), ţe dosaţený zisk je v jednotlivých letech odlišný. V roce 2009 se dostala rentabilita trţeb na nejvyšší úroveň 9,60 %, vlivem toho, ţe firma dosáhla vyššího zisku. Období

2008

2009

2010

2011

Rentabilita celkového kapitálu (ROA)

9,42 %

15,67 %

9,80 %

5,72 %

Rentabilita VK (ROE)

16,50 %

22,27 %

12,55 %

6,43 %

5,60 %

9,60 %

5,79 %

2,94 %

Rentabilita trţeb (ROS) Zdroj: Vlastní

Tab. 11. Vývoj rentability ve firmě Pozemní stavotelstcví Zlín a. s. Doporučení: Pokud firma chce mít stejnou rentabilitu několik let, tak by měla dosahovat vyšších zisků – tedy svůj kapitál pouţít například na nové výrobní programy, tím zvýšit trţby i zisk. Případně by mohla sníţit vlastní kapitál vyplacením akcionářům a dosahovat tak stejných výsledků s menším objemem kapitálu.

Ukazatel rentability 25,00%

22,27%

20,00% Rentabilita

16,50 %

15,67 %

15,00% 10,00%

12,55 %

ROA

9,80 %

9,60 %

9,42 %

ROE 5,79 %

5,60% 5,00%

6,43 % 5,72 %

ROS

2,94 %

0,00% 2008

2009

2010

2011

Rok

Zdroj: vlastní Graf 8. Grafické znázornění vývoje rentability ve firmě Pozemní stavitelství Zlín a. s.


51

7.10 Altmanův index Pozemní stavitelství Zlín a. s. se svými výsledky v analyzovaných letech ocitla v rozmezí 1,2 aţ 2,9. Z toho vyplývá, ţe má nevyhraněnou finanční situaci a patří do tzv. šedé zóny. Můţeme konstatovat, ţe tato společnost se vývojem Z-skóre můţe dostat na hodnotu větší neţ 2,99. Tato hodnota je pro firmu výhodná.

Rok

Položka

2009

2010

2011

0,717 x ČPK/ CA

0,047

0,121

0,162

0,847 x ČZ/ CA

0,172

0,213

0,298

3,107 x EBIT/ CA

0,328

0,496

0,315

0,420 x VK/ Cizí zdroje

0,384

0,539

0,699

0,998 x T/ CA

1,389

1,297

1,348

Z-skóre

2,320

2,666

2,822

Zdroj: vlastní Tab. 12. Vývoj Z-skóre Pozemní stavitelství Zlín a. s.


8

52

NÁVRHY A DOPORUČENÍ

Společnost dosahuje zisku, ale dle zjištěné finanční analýzy jsem shledala, ţe má určité nedostatky. Půjčováním kapitálu u bank, by se zhoršil celkový výsledek, ale výtěţnost vlastního kapitálu, by byla lepší. K tomu je třeba vyřešit ve společnosti přebytek vlastního kapitálu. V dnešní době společnost shromaţďuje hodně hotovosti. Vzhledem ke krizi je to opatrný postup, ale vzhledem k výtěţnosti kapitálu je to špatně. Místo toho, aby firma vydělávala alespoň 5 %, tak na vkladech do bank vydělává díky úrokům cca 1 %. Z hlediska podnikání to je špatný postup. Většina peněz zůstává ve firmě a neodčerpávají se vlastníkům prostřednictvím dividend. Z logiky věci by měla vydělávat čím dál více, ale tím, ţe se nerozjely nové výroby, nenakupují se nové technologie, které by více mohly vydělat, tak rentabilita klesá. Pokud firma chce mít stejnou rentabilitu několik let, má další doporučení pro společnost je to, aby se snaţila dosaţení vyšších zisků. Svůj kapitál by měla pouţít na nové výrobní programy, technologie nebo zvýšit příjem vlastníkům a tím sníţit přebytečný kapitál výplatou majitelům.


53

ZÁVĚR Současná doba klade na odvětví stavebnictví stále větší nároky. Vzhledem k dlouhodobým zakázkám se obor stavebnictví odlišuje od jiných oborů. Na zakázkách se můţe pracovat i několik let a v zimním období bývá zpravidla méně práce. To můţe vést k tomu, ţe u stavebních firem nabývají některé ukazatele dosti rozdílných hodnot neţ u jiných odvětví. Cílem této absolventské práce bylo analyzovat hospodaření společnosti Pozemní stavitelství Zlín a. s., která je významnou stavební firmou ve Zlínském kraji. Pro splnění tohoto cíle jsem nejdříve prostudovala potřebnou literaturu a získala ve firmě podklady pro provedení finanční analýzy. Na základě finančních výkazů jsem provedla jejich horizontální a vertikální analýzu v letech 2008 aţ 2011. Vypočítala jsem rozdílový ukazatel – čistý pracovní kapitál. Poté jsem se zaměřila na výpočty poměrových ukazatelů – zadluţenosti, likvidity, obratovosti a rentability. Nakonec jsem vypočítala souhrnný ukazatel – Altmanovo Z-scóre. Své návrhy a doporučení ke zlepšení hospodaření firmy jsem shrnula v kapitole 8. Věřím, ţe cíl mé absolventské práce byl splněn a mé návrhy přispějí ke zlepšení hospodaření firmy v budoucnu.


54

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]

Business center [online]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pojmy/p1233financni-paka.aspx

[2]

Business vize [online]. 2010. Dostupné z:http://www.businessvize.cz/financnianalyza/ukazatele-likvidity

[3]

DOLÁKOVÁ, Hana. Hodnocení finanční situace podniku a návrhy na její zlepšení. Brno, 2008. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně. Vedoucí práce doc. Ing. Marek Zinecker, Ph.D.

[4]

GREPINIAKOVÁ, Marcela. Finanční zdraví podniku Pozemní stavitelství Zlín, a. s. za účelem doporučení ke zlepšení hospodaření. Zlín, 2008. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta managementu a ekonomiky.

[6]

Katalog firem Zlínského kraje [online]. Dostupné z: www.katalogfiremzk.cz

[7]

KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2001, xvi, 367 s. ISBN 80-7179-529-1.

[8]

KUBÍČKOVÁ, Dana a Jana KOTĚŠOVCOVÁ. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2006, ISBN 80-86754-57-x.

[9]

MANAG [online]. Dostupné z: http://www.manag.cz/

[10] Obchodní rejstřík a Sbírka listin [online]. 2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypisvypis?subjektId=isor%3a177449&typ=full&klic=btjv9v [11] Pozemní

stavitelství

Zlín

a.

s.

[online].

Dostupný

z WWW:

http://www.pstzlin.cz/index.html [12] Pozimos [online]. Dostupné z: http://www.pozimos.cz/ [13] PSG [online]. Dostupné z: http://www.psg.eu/ [14] RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3., rozš. v9yd. Praha: Grada, 2010, ISBN 978-80-247-3308-1.


55

[15] SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007, ISBN 978-80-251-1830-6. [16] Stavebnictví České republiky [online]. Dostupné z: www.mpostav.cz [17] VRÁNOVÁ, Šárka. Finanční analýza. Vyd. 1. Zlín: Obchodní akademie T. Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín, 2008. [18] Výroční zpráva akciové společnosti Pozemní stavitelství Zlín, 2008 [19] Výroční zpráva akciové společnosti Pozemní stavitelství Zlín, 2009 [20] Výroční zpráva akciové společnosti Pozemní stavitelství Zlín, 2010 [21] Výroční zpráva akciové společnosti Pozemní stavitelství Zlín, 2011 [22] ZLÍNSTAV [online]. 2013. Dostupné z: http://www.zlinstav.com/spolecnost


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK Kr.

krátkodobé

fin.

finanční

VK

Vlastní kapitál

HSV

Hlavní stavební výroba

DM+SL

Dopravy, mechanizace a sluţeb

PSV

pomocná stavební výroba

PM

panelárna Malenovice

ONV

Ostroţská nová Ves

ZK

základní kapitál

DNM

dlouhodobý nehmotný majetek

DHM

dlouhodobý hmotný majetek

DFM

dlouhodobý finanční majetek

ovl.

ovládaných

podst.

podstatný

účet.

účetních

CP

cenné papíry

soc.

sociální

zdr.

Zdravotního

ČR

časové rozlišení

DO

doba obratu

ČPK

čistý pracovní kapitál

CA

celkové aktiva

56


EBIT

zisk pře odečtením úroků a daní

T

trţby

CZ

cizí zdroje

NZ

nerozdělený zisk

VK

vlastní kapitál

ČPK

čistý pracovní kapitál

Hosp.

hospodaření

57


58

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Logo firmy .......................................................................................................... 24


59

SEZNAM TABULEK Tab. 1. Základní struktura rozvahy .................................................................................. 12 Tab. 2. Tabulka struktury výkazu zisku a ztrát ................................................................. 14 Tab. 3. Struktura vývoje zaměstnanců ............................................................................. 37 Tab. 4. Horizontální analýza rozvahy firmy Pozemní stavitelství Zlín a. s........................ 39 Tab. 5. Čistý pracovní kapitál za roky 2008 aţ 2011 ........................................................ 42 Tab. 6. Vývoj zadluţenosti v období 2009 aţ 2011 Pozemní stavitelství Zlín a. s. ........... 42 Tab. 7. Vývoj likvidity I. stupně ve firmě Pozemní stavitelství Zlín a. s. .......................... 45 Tab. 8. Vývoj likvidity II. stupně ve firmě Pozemní stavitelství Zlín a. s.......................... 45 Tab. 9. Vývoj likvidity III. stupně ve firmě Pozemní stavitelství Zlín a. s. ...................... 47 Tab. 10. Vývoj obratovosti ve firmě Pozemní stavitelství Zlín a. s. .................................. 48 Tab. 11. Vývoj rentability ve firmě Pozemní stavotelstcví Zlín a. s. ................................ 50 Tab. 12. Vývoj Z-skóre Pozemní stavitelství Zlín a. s. .................................................... 51


60

SEZNAM GRAFŮ Graf 1.

Struktura stavebních prací ve firmě, za roky 2008 aţ 2011 .............................. 36

Graf 2.

Vývoj osobních a mzdových nákladů v jednotlivých letech.............................. 38

Graf 3.

Struktura aktiv za jednotlivé roky .................................................................... 41

Graf 4.

Struktura pasiv za jednotlivé roky .................................................................... 41

Graf 5.

Grafické znázornění zadluţenosti Pozemní stavitelství Zlín a. s. ...................... 44

Graf 6. Grafické znázornění I. aţ III. stupně likvidity ve firmě Pozemní stavitelství Zlín .................................................................................................................. 47 Graf 7.

Grafické znázornění obratovosti ve firmě Pozemní stavitelství Zlín a. s. ........... 49

Graf 8.

Grafické znázornění vývoje rentability ve firmě Pozemní stavitelství Zlín a. s. . 50


SEZNAM PŘÍLOH PI

Rozvaha Pozemního stavitelství Zlín a. s.

P II

Výkaz zisku a ztrát Pozemního stavitelství Zlín a. s.

61

PŘÍLOHA P I: ROZVAHA POZEMNÍHO STAVITELSTVÍ ZLÍN A. S. Označení Rok AKTIVA CELKEM A. Pohledávky za upsaný ZK B. Dlouhodobý majetek B. I. DNM B. I. 1. Zřizovací výdaje B. I. 2. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje B. I. 3. Software B. I. 4. Ocenitelná práva B. I. 5. Goodwill B. I. 6. Jiný DNM B. I. 7. Nedokončený DNM B. I. 8. Poskytnuté zálohy na DNM B. II. DHM B. II. 1. Pozemky B. II. 2. Stavby B. II. 3. Samostatné movité věci B. II. 4. Pěstitelské celky trvalých porostů B. II. 5. Základní stádo a taţná zvířata B. II. 6. Jiný DHM B. II. 7. Nedokončený DHM B. II. 8. Poskytnuté zálohy na DHM B. II. 9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku B. III. DFM B. III. 1. Podíly v ovl. a řízených osobách B. III. 2. Podíly v účet. jednotkách pod podstatným vlivem B. III. 3. Ostatní dlouhodobé CP a podíly B. III. 4. Půjčky podnikům ve skupině B. III. 5. Jiný DFM B. III. 6. Pořizovaný DFM B. III. 7. Poskytnuté zálohy na DFM C. Oběžná aktiva C. I. Zásoby C. I. 1. Materiál C. I. 2. Nedokončená výroba a polotovary C. I. 3. Výrobky C. I. 4. Zvířata C. I. 5. Zboţí C. I. 6. Poskytnuté zálohy na zásoby C. II. Dlouhodobé pohledávky

2008 456 786 235 623 0 -

2009 2010 496 334 516 227 237 053 232 945 0 0 -

0 217 882 37 120 111 538 40 225 32 189 -

-

0 0 210 989 202 568 33 276 33 317 113 235 109 635 36 550 31 696 30 423 29 720 -

2011 515 343 232 914 0 0 204 576 32 471 134 765 30 333 8 113 -

-3 190

-2 495

-1 800

-1 106

17 741 17 741

26 064 26 064

30 377 30 377

28 338 28 338

0

0

0

0

0 0 258 604 282 971 36 210 39 487 8 555 6 734 12 340 20 398

0 281 674 43 412 8 726 21 905

0 220 044 46 695 6 760 3 669 36 236 30 354

15 296 19 354

12 316 39 354

12 705 76 343

C. II.

Pohledávky z obchod. vztahů

C. II.

Pohledávky za ovl. a řízenými osobami Pohledávky v podn. pod podstatným vlivem Pohledávky za společ. a účastníky sdruţení Dohadové účty aktivní Jiné pohledávky Odloţená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchod. Vztahů Pohledávky za ovl. a řízenými osobami Pohledávky v podn. pod podstatným vlivem Pohledávky za společ. a účastníky sdruţení Sociální zabezpeční Stát - daňové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Dohadové účty aktivní Jiné pohledávky Finanční majetek Peníze Účty v bankách Krát. cenné papíry a podíly Pořizovaný krát. fin. majetek Časové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období

C. II. C. II. C. II. C. II. C. II. C. III. C. III. C. III. C. III. C. III. C. III. C. III. C. III. C. III. C. III. C. IV. C. IV. C. IV. C. IV. C. IV. D. I. D. I. D. I. D. I.

354

354

354

343

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

117 884 101 742

163 454 137 752 120 633 93 627

142 744 95 345

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

10 844 3 190 107 2 001 55 111 572 54 539 1 119 841 -

4 459 8 920 2 507 1 827 499 3 302 35 356 30 076 58 586 105 378 616 1 137 57 970 104 241 677 311 513 214 -

278

164

15 922 2 090 6 057 23 330 95 164 1 272 93 892 755 501 -

97

254

Označení Rok PASIVA CELKEM A. Vlastní kapitál A. I. Základní kapitál A. I. 1. Základní kapitál A. I. 2. Vlastní akcie A. I. 3. Změny základního kapitálu A. II. Kapitálové fondy A. II. 1. Emisní áţio A. II. 2. Ostatní kapitálové fondy A. II. 3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku A. II. 4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách A. III. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku A. III. 1. Zákonný rezervní fond A. III. 2. Statutární a ostatní fondy A. IV. Výsledek hospodaření z minulých let A. IV. 1. Nerozdělený zisk z minulých let A. IV. 2. Neuhrazena ztráta z minulých let A. V. Výsledek hospodaření běţného účet. období B. Cizí zdroje B. I. Rezervy B. I. 1. Rezervy podle zvláštních právních předpisů B. I. 2. Rezerva na daň z příjmů B. I. 3. Ostatní rezervy B. II. Dlouhodobé závazky B. II. 1. Závazky z obchodních vztahů B. II. 2. Závazky k ovl. a řízeným osobám B. II. 3. Závazky k účet. jednotkám pod podstatným vlivem B. II. 4. Závazky ke společníkům a sdruţení B. II. 5. Dlouhodobé přijaté zálohy B. II. 6. Vydané dluhopisy B. II. 7. Dlouhodobé směnky k úhradě B. II. 8. Dohadné účty pasivní B. II. 9. Jiné dlouhodobé závazky B. II. 10. Odloţený daňový závazek B. III. Krátkodobé závazky B. III. 1. Závazky z obchodních vztahů B. III. 2. Závazky k ovl. a řízeným osobám

2008 456 786 216 010 101 647 101 647 -28 989 -

2009 496 334 278 221 101 647 101 647 -27 266 -

2010 516 227 321 659 101 647 101 647 -21 674 -

2011 515 343 338 867 101 647 101 647 -23 713 -

-28 989

-27 266

-21 674

-23 713

-

-

-

-

15 026

16 775

19 854

22 040

14 873 153

16 653 122

19 753 101

21 953 87

92 679

125 103

181 444

217 110

92 679 -

125 103 -

181 444 -

217 110 -

35 647

61 962

40 388

21 783

236 143 39 094

216 631 37 729

193 322 22 971

175 522 27 042

12 151

6 650

0

0

11 697 15 246 3 689 -

6 866 24 214 3 859 -

0 22 971 4 137 -

0 27 42 4 759 -

-

-

3 689 190 160 140 892 -

-

3 859 175 043 133 804 -

4 137 166 214 128 091 -

4 759 143 721 116 690 -

Závazky k účet. jednotkám pod podstatným vlivem B. III. 4 Závazky ke společníkům a sdruţení B. III. 5 Závazky k zaměstnancům B. III. 6. Závazky ze soc. zabezpečení a zdr. pojištění B. III. 7. Stát - daňové závazky a dotace B. III. 8. Krátkodobé přijaté zálohy B. III. 9. Vydané dluhopisy B. III.10. Dohadné účty pasivní B. III.11. Jiné závazky B. IV. Bankovní úvěry a výpomoci B. IV. 1. Bankovní úvěry dlouhodobé B. IV. 2. Krátkodobé bankovní úvěry B. IV. 3. Krátkodobé finanční výpomoci C. I. Časové rozlišení C. I. 1. Výdaje příštích období C. I. 2. Výnosy příštích období C. I. 3. Kurové rozdíly pasivní B. III. 3.

-

-

-

-

1 380

79

218

194

4 980

4 946

4 675

4 469

1 866

2 179

2 066

1 902

126 18 298 6 515 16 103 3 200 0 3 200 4 633 4 439 194 -

1 665 9 872 7 607 14 891 0 0 0 1 481 1 285 196 -

1 652 12 524 7 277 9 711 0 0 0 1 246 1 034 212 -

1 940 14 417 3 284 825 0 0 0 954 757 197 -

PŘÍLOHA P II: VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT POZEMNÍHO STAVITELSTVÍ ZLÍN A. S. Označení Rok I. Trţby za prodej zboţí Náklady vynaloţené na prodané A. zboţí + Obchodní marţe II. Výroba Trţby za prodej vlastních 1. výrobků a sluţeb Změna stavu vnitropodnikových 2. zásob vlastní výroby 3. Aktivace B. Výkonová spotřeba 1. Spotřeba materiálu a energie 2. Sluţby + Přidaná hodnota C. Osobní náklady 1. Mzdové náklady 2. Odměny členům orgánů 3. Náklady na sociální zabezpečení 4. Sociální náklady D. Daně a poplatky Odpisy nehmotného a hmotného E. dlouhodobého majetku Trţby z prodeje dlouhodobého III. majetku a materiálu Trţby z prodeje dlouhodobého 1 majetku 2 Trţby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného F. dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného 1 dlouhodobého majetku 2 Prodaný materiál Změna stavu rezerv a OP G. v provozní oblasti IV. Ostatní provozní výnosy H. Ostatní provozní náklady V. Převod provozních výnosů I. Převod provozních nákladů * Provozní hospodářský výsledek Trţby z prodeje cenných papírů VI. a podílů

2008 724

2009 538

2010 529

2011 646

673

480

487

590

51 660 016

58 644 217

42 705 145

56 742 948

634 864

644 711

696 635

739 604

- 2 120

-464

8 052

2 926

27 272 530 291 155 089 375 202 129 776 80 137 59 163 242 19 909 823 1 877

-30 502 541 110 346 392 195 141 734 76 427 57 235 269 17 957 966 1 371

458 572 504 125 723 446 781 132 683 74 208 54 647 302 18 304 955 2 503

418 628 939 120 701 508 238 114 065 73 060 53 404 631 18 031 994 1 717

10 845

12 280

12 009

10 502

29 281

49 135

16 630

23 422

18 659

32 300

4 325

10 143

10 622

16 835

12 305

13 279

12 505

19 637

8 979

7 393

5 551

9 994

3 132

2 568

6 954

9 643

5 847

4 825

5 716

3 173

722

16 391

4 697 4 957

3 591 3 787

5 698 5 988

47 717

77 785

50 602

4 364 3 293 0 0 29 495

0

0

240

0

Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého VII. finančního majetku Výnosy z cenných papírů a 1 podílů v podnicích ve skupině Výnosy z ostatních 2 dlouhodobých cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního 3 dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého VIII. finančního majetku K. Náklady finančního majetku Výnosy z přecenění CP a IX. derivátů Náklady z přecenění CP a L. derivátů Změna stavu rezerv a opr. M. poloţek ve finanční oblasti X. Výnosové úroky N. Nákladové úroky XI. Ostatní finanční výnosy O. Ostatní finanční náklady XII. Převod finančních výnosů P. Převod finančních nákladů * Finanční výsledek hospodaření Q. Daň z příjmu za běţnou činnost 1 splatná 2 odloţená Výsledek hospodaření za ** běţnou činnost XIII. Mimořádné výnosy R. Mimořádné náklady Daň z příjmu z mimořádné S. činnosti 1 splatná 2 odloţená Mimořádný výsledek * hospodaření Převod podílu na hospodářském T. výsledku společníkům Výsledek hospodaření za účetní *** období Hospodářský výsledek před zdaněním Pozn: Údaje jsou v tis. Kč J.

0

0

1278

0

420

387

525

271

0

387

525

271

420

0

0

0

0

0

0

0 0 0 0 0 0

967 358 1 510 1 955

660 43 1 726 1 368

731 0 3 126 1 520

584 12 618 12 202 416

1 362 17 215 17 044 171

1 824 12 026 11 748 278

658 0 1 174 807 0 0 1 296 8 990 8 368 622

35 683

61 932

40 400

21 801

6 42

44 14

3 15

0 18 0 0 0

-36

30

-12

-18 0

35 647

61 962

40 388

21 783

48 265

79 177

52 414

30 773

Zhodnocení hospodaření firmy Pozemní stavitelství Zlín a. s. pomocí finanční analýzy

Recommend Documents