Zhodnocení finanční situace podniku Siemens Industrial Turbomachinery s. r. o

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Zhodnocení finanční situace podniku Siemens Industrial Turbomachinery s. r. o. Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Pavlína Pinková

Monika Jakšová

Brno 2011

Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Pavlíně Pinkové za ochotu, cenné rady a připomínky poskytnuté při zpracování bakalářské práce.

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Zhodnocení finanční situace podniku Siemens Industrial Turbomachinery s. r. o.“ jsem vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu použité literatury. V Brně dne 16. května 2011

__________________

Abstract Jakšová M. Evaluation of the financial situation of the company Siemens Industrial Turbomachinery s r. o. Bachelor thesis. Brno: MENDELU Brno, 2011. The aim of this work is assessing the financial situation of the company Siemens Industrial Turbomachinery s. r. o. in the period 2005 - 2009. The thesis is divided into two parts. The first part deals with explanations of terms related to financial analysis and of selected methods. In the second part is done the horizontal and vertical analysis, analysis of differential and financial ratios, decomposition of ROE (Return on equity) and prediction of financial distress for the selected company. Based on the obtained results recommendations for improving of financial situation are proposed. Keywords Financial analysis, horizontal and vertical analysis, net working capital, profitability, liquidity, activity, insolvency.

Abstrakt Jakšová, M. Zhodnocení finanční situace podniku Siemens Industrial Turbomachinery s. r. o. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2011. Cílem bakalářské práce je posouzení finanční situace podniku Siemens Industrial Turbomachinery s. r. o. za období 2005 – 2009. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část se zabývá vysvětlením pojmů souvisejících s finanční analýzou a zvolenými metody. V druhé části je provedena horizontální a vertikální analýza, analýza rozdílových a poměrových ukazatelů, rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu a predikce finanční tísně pro zvolený podnik. Na základě vyhodnocení výsledků finanční analýzy je navrženo doporučení ke zlepšení finanční situace podniku. Klíčová slova Finanční analýza, horizontální a vertikální analýza, čistý pracovní kapitál, rentabilita, likvidita, aktivita, zadluženost.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

7

1.1

Úvod ...........................................................................................................7

1.2

Cíl ...............................................................................................................7

2

Metodika

8

3

Literární rešerše

9

4

3.1

Finanční analýza a její význam................................................................. 9

3.2

Zdroje informací pro finanční analýzu....................................................10

3.3

Přístupy k finanční analýze...................................................................... 11

3.4

Metody finanční analýzy..........................................................................13

3.4.1

Analýza absolutních ukazatelů ........................................................13

3.4.2

Analýza rozdílových ukazatelů ........................................................14

3.4.3

Analýza poměrových ukazatelů .......................................................14

3.4.4

Analýza soustav ukazatelů .............................................................. 20

3.4.5

Predikce finanční tísně ....................................................................21

Vlastní práce

26

4.1

Charakteristika analyzované společnosti ............................................... 26

4.2

Analýza absolutních ukazatelů ............................................................... 27

4.2.1

Horizontální analýza....................................................................... 27

4.2.2

Vertikální analýza ........................................................................... 32

4.3

Analýza rozdílových ukazatelů ............................................................... 39

4.3.1 4.4

Čistý pracovní kapitál ..................................................................... 39

Analýza poměrových ukazatelů .............................................................. 40

4.4.1

Ukazatele rentability....................................................................... 40

Obsah

6

4.4.2

Ukazatele likvidity........................................................................... 42

4.4.3

Ukazatele aktivity............................................................................ 43

4.4.4

Ukazatele zadluženosti.................................................................... 46

4.5

Analýza soustav ukazatelů ...................................................................... 47

4.5.1 4.6

Rozklad ukazatele ROE................................................................... 48

Predikce finanční tísně ........................................................................... 48

4.6.1

Bonitní modely................................................................................ 48

4.6.2

Bankrotní modely ........................................................................... 50

4.7

Shrnutí výsledků finanční analýzy.......................................................... 52

4.8

Doporučení a návrhy ke zlepšení stávající situace ................................. 55

5

Závěr

62

6

Literatura

63

7

Seznam tabulek

65

8

Přílohy

66

Úvod a cíl práce

7

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

V současné době je pro podnik důležité, aby měl zpětnou vazbu o finančním hospodaření. Dostatek kvalitních informací slouží nejen jako zpětná vazba, ale také pro posouzení současného a budoucího stavu hospodaření podniku. Úvahy o budoucích aktivitách podniku vyžadují znát přesné a co nejkvalitnější informace, které vyplývají jak z interního okolí, tak z externího. Management při svém rozhodování o jakéhokoliv aktivitě podniku v budoucnu musí znát finanční situaci podniku. K tomuto právě slouží finanční analýza, která hodnotí finanční „zdraví podniku“. Finanční analýza je úzce spojena s finančním účetnictvím, základními zdroji pro finanční analýzu je rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Informace z účetních výkazů analyzuje a pomocí metod zjišťuje finanční situaci podniku, porovnává s odvětvovými průměry. Umožňuje zjistit majetkovou, finanční situaci podniku a celkové hospodaření. Zdrojem dat pro finanční analýzu není pouze finanční účetnictví, ale také informace z vnitropodnikového účetnictví, peněžního a kapitálového trhu a statistické ročenky. Výsledky finanční analýzy zajímají kromě managementu podniku také akcionáře společnosti, banky, odběratele, věřitele, konkurenční firmy, zaměstnance a stát.

1.2 Cíl Hlavním cílem bakalářské práce je na základě vybraných metod finanční analýzy posoudit a zhodnotit finanční situaci podniku Siemens Industrial Turbomachinery s. r. o. z údajů získaných z účetních výkazů za období 2005 – 2009, které jsou zveřejněny ve výročních zprávách podniku publikovaných v Obchodním rejstříku ČR. Dílčím cílem je analýza ukazatelů absolutních, rozdílových, poměrových a predikce finanční tísně. Dále na základě zjištěných výsledků definovat doporučení a návrhy, která povedou ke zlepšení stávající situace. Cílem podniku je zjistit silné a slabé stránky, aby mohl eliminovat slabé stránky a rozvíjet silné. Na základě výsledků finanční analýzy může podnik nastavit opatření, které by předešlo přechodným finančním problémům a nedůvěře věřitelů. Pro podnik je důležitým aspektem pro odhad budoucí situace podniku.

Metodika

8

2 Metodika Finanční analýza vychází z dat účetních výkazů, tj. rozvahy a výkaz zisku a ztráty, za období 2005 – 2009 zveřejněné ve výročních zprávách podniku. Dodatečné informace jsou získány z výročních zpráv. První část bakalářské práce je věnována teoretické části, kde je definován pojem finanční analýza, kdo jsou její uživatelé, jaké jsou zdroje informací, jaké jsou přístupy k finanční analýze a především metody. Jedná se především o analýzu absolutních, rozdílových a poměrových ukazatelů, analýzu pyramidových soustav ukazatelů a predikce finanční tísně. Druhá část je věnována praktické části, ve které je stručná charakteristika podniku a dále pomocí výpočtů analyzovány jednotlivý ukazatelé. U absolutních ukazatelů byla pomocí horizontální a vertikální analýzy podrobněji analyzována rozvaha a výkaz zisku a ztráty. U rozdílových ukazatelů byl vypočten čistý pracovní kapitál. Analýza poměrových ukazatelů hodnotila rentabilitu, likviditu, aktivitu a zadluženost. Dále byl proveden pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu. Na závěr finanční analýzy byla provedena predikce finanční tísně, která byla provedena pomocí bonitních modelů (tj. Kralickův quicktest) a bankrotních modelů (tj. Altmanův model, Index IN a Tafflerův bankrotní model). Podklady pro jednotlivé výpočty byly získávány především z rozvahy a výkazu zisku a ztráty. V poslední části bakalářské práce je shrnutí zjištěných poznatků a vyhodnocení vypočtených výsledků a následné definování doporučení a návrhů ke zlepšení finanční situace podniku.


9

3 Literární rešerše 3.1 Finanční analýza a její význam Finanční analýza je oblast, která přestavuje významnou součást komplexu finančního řízení podniku, neboť zajišťuje zpětnou vazbu mezi předpokládaným efektem řídících rozhodnutí a skutečností. Je svým předmětem úzce spojena s finančním účetnictvím, které poskytuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím základních finančních výkazů – rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přehledu o peněžních tocích tj. cash-flow. Tyto výkazy jsou sestaveny na podkladě finančního účetnictví jako procesu, který shromažďuje, eviduje, třídí a dokumentuje údaje o hospodaření podniku. Zdrojem pro finanční analýzu jsou i další zdroje z oblasti vnitropodnikového účetnictví, ekonomické statistiky, peněžního a kapitálového trhu (Valach, 2001) Finanční analýza patří k základním dovednostem každého finančního manažera. Tvoří každodenní součást jeho práce, neboť závěry a poznatky finanční analýzy slouží pro strategické a taktické rozhodování o investicích a financování. (Kislingerová, 2004) Finanční analýza má svůj smysl z časového pohledu ve dvou rovinách. První rovinou je fakt, že se ohlíží do minulosti a máme šanci hodnotit, jak se podnik vyvíjel až do současnosti, přičemž je možno nalézt celou řadu kritérií hodnocení. Druhou rovinou je fakt, že finanční analýza nám slouží jako základ pro finanční plánování ve všech časových rovinách. Umožní nám proto jak plánování krátkodobé spojené s běžným chodem podniku, tak i plánování strategické související s dlouhodobým rozvojem společnosti. (Růčková, 2010) Finanční analýzu jako zdroj pro další rozhodování a posuzování potřebují nejen samotní manažeři podniku, ale i investoři, obchodní partneři, státní instituce, zahraniční instituce, zaměstnanci, auditoři, konkurenti, burzovní makléři a v neposlední řadě i odborná veřejnost. Je důležité pečlivě zvážit, pro koho je finanční analýza zpracovávána, protože každá zájmová skupina preferuje jiné informace. (Knapková, Pavelková, 2010) K interním uživatelům informací z finanční analýzy řadíme majitele podniku, kteří si finanční analýzou ověřují, zda prostředky, které do podniku investovali, jsou náležitě zhodnocovány a řádně využívány. Dalšími uživateli informací z finanční analýzy jsou manažeři podniku, kteří informací užívají pro svá operativní i dlouhodobá rozhodování o podniku. Mezi interní uživatele řadíme také zaměstnance podniku, ti mají přirozený zájem na prosperitě a finanční stabilitě svého podniku, na jehož vývoji jsou zainteresováni svým zaměstnáním a hmotným zabezpečením. (Živělová, 2007)


10

K externím uživatelům informací z finanční analýzy patří obchodní partneři, mezi které zahrnujeme jak odběratele, tak dodavatele. Odběratelé, mají zájem především na dlouhodobé stabilitě podniku, aby v případě bankrotu neměli problémy se zajištěním vlastní výroby. Dodavatelé si na základě znalosti finanční situace potenciálních zákazníků vybírají nejvhodnějšího odběratele. Informace z finanční analýzy čerpají také banky, které sledují především solventnost, likviditu podniku, hodnotí výnosnost podniku v delším časovém horizontu. Dalšími externími uživateli jsou konkurenční podniky, které využívají získaných informací pro srovnání s vlastními výsledky, odhalení slabých a silných stránek konkurenčních podniků a tím upevnění svého postavení na trhu. Mezi externí uživatele patří také auditoři, burzovní makléři a stát (Živělová, 2007)

3.2 Zdroje informací pro finanční analýzu Finanční analýza potřebuje velké množství dat z různých informačních zdrojů a různé povahy. Zdroje finančních informací se čerpají zejména z účetních výkazů finančního účetnictví, informací finančních analytiků a manažerů podniku, výroční zprávy. (Grünwald, Holečková, 2007) Rozvaha Písemný přehled obvykle ve formě účtu, na jehož levé (debetní) straně je zachyceno konkrétní složení majetku podniku, tj. všechna jeho aktiva, a na pravé (kreditní) straně všechny finanční zdroje, tj. pasíva, se nazývá rozvaha (bilance) podniku. Rozvaha zachycuje finanční zdroje podniku k určitému okamžiku a majetek, který z těchto finančních zdrojů podnik financoval. Základem pro sestavení rozvahy je bilanční rovnice vyjadřující rovnováhu aktiv a pasiv. (Martinovičová, 2006) Při založení podniku se sestavuje počáteční rozvaha. Další rozvahy se potom sestavují v návaznosti na výsledky jednotlivých účtů pravidelně na konci účetního období (většinou roku, někdy pololetí nebo měsíce). To jsou tzv. řádné rozvahy. Rozvaha sestavená ke konci účetního období (u nás většinou k 31. 12.) se označuje jako konečná (výroční) rozvaha. Mimořádné rozvahy se sestavují při zvláštních příležitostech (např. při fúzi, rozdělení podniku, likvidaci), sem patří i počáteční rozvaha. (Synek, 2003) Mezi hlavní nedostatky rozvahy patří především neschopnost vyjádřit přesně současnou hodnotu majetku podniku, odpisy jsou jen nepřesným vyjádřením skutečného procesu stárnutí. Zásoby jako součást oběžného majetku podniku rovněž nejsou oceněny aktuálními cenami, ale původními pořizovacími cenami, což rovněž zkresluje údaje o jejich prodejnosti. Majetek podniku naopak vůbec nezahrnuje taková aktiva, která na efektivní fungování podniku mohou mít podstatný vliv, jsou to především pracovníci podniku, jejich kvalifikace, znalosti


11

a zkušenosti. Téměř nikdy však není zohledněno, že v některých případech dlouhodobý majetek hodnotu nesnižuje, ale zachovává, či naopak v čase zvyšuje (např. pozemky, umělecká díla sbírek). (Živělová, 2007) Výkaz zisku a ztráty Smyslem výkazu zisků a ztrát je informovat o úspěšnosti práce podniku, o výsledku, kterého dosáhl podnikatelskou činností. Zachycuje vztahy mezi výnosy podniku dosaženými v určitém období a náklady spojenými s jejich vytvořením. (Kislingerová, 2004) K nedostatkům účetního výkazu zisku a ztrát řadíme především to, že je pouhou účetní veličinou, ne skutečným hotovostním příjmem. Výkaz je sestavován na akruální bázi, tedy tržby za prodané výrobky či služby zahrnují jak tržby okamžitě uhrazené v hotovosti, tak i prodej odběratelům na úvěr. Dalším nedostatkem výkazu zisku a ztráty jsou náklady běžného účetního období, zahrnující položky, které nebyly skutečně uhrazeny v daném účetním období, i když s běžným účetním období časově souvisejí. (Živělová, 2007) Cash flow Výkaz cash flow informuje o příjmech a výdajích, které podnik v minulém účetním období realizoval. Platí tzv. metoda dvou hřebíků (příjmy a výdaje), přičemž je žádoucí, aby příjmy převyšovaly výdaje. Výkaz cash flow zobrazuje skutečný pohyb peněžních prostředků, je tak doplňkem dvou výše uvedených výkazů. (Kislingerová, 2004) Příloha k účetní závěrce Je nedílnou součástí účetní závěrky. Příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Příloha přispívá k objasnění skutečností, které jsou významné z hlediska externích uživatelů účetní závěry, aby si mohli vytvořit správný úsudek o finanční situaci a výsledcích hospodaření podniku. V příloze najdeme např. informace o použitých účetních metodách, obecných účetních zásadách, o způsobech oceňování a odepisování. (Grünwald, Holečková, 2007)

3.3 Přístupy k finanční analýze Ve finančním hodnocení podniků se uplatňují metody finanční analýzy jako nástroj finančního managementu nebo ostatních uživatelů. Finanční analýza obsahuje kvalitativní, tzv. fundamentální analýzu a kvantitativní, tzv. technickou analýzu. (Sedláček, 2007)


12

Fundamentální analýza Fundamentální analýza je založena na znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými procesy. Opírá se o značné množství informací a odvozuje závěry zpravidla bez algoritmizovaných postupů. (Růčková, 2010) Fundamentální analýza identifikuje prostředí, ve kterém podnik provozuje svoji podnikatelskou činnost. Jedná se o analýzu vnějšího a vnitřního ekonomického prostředí. (Sedláček, 2007) Technická analýza Technická analýza využívá matematické, matematicko-statistické a další algoritmizované metody ke kvantitativnímu zpracování dat a následnému posouzení výsledků z ekonomického hlediska. (Růčková, 2010) Podle účelu, ke kterému analýza slouží, a podle dat, které používá, se rozlišuje: • analýza absolutních ukazatelů (stavových i tokových), -

analýza trendů (horizontální analýza),

-

procentní rozbor (vertikální analýza),

• analýza rozdílových ukazatelů (fondů finančních prostředků), • analýza poměrových ukazatelů, -

rentabilita,

-

aktivita,

-

zadluženosti a finanční struktury,

-

likvidity,

-

kapitálového trhu,

-

provozní činnosti,

-

cash flow.

• analýza soustav ukazatelů, -

pyramidové rozklady,


-

komparativně analytické metody,

-

matematicko statistické metody,

-

kombinace metod. (Sedláček, 2007)

13

3.4 Metody finanční analýzy Základem metod finanční analýzy jsou finanční ukazatele. Tyto ukazatele jsou číselnou charakteristikou ekonomické činnosti podniku. (Růčková, 2010) Ukazatele užívané ve finanční analýze zahrnují ukazatele absolutní, rozdílové a poměrové. (Živělová, 2007) 3.4.1

Analýza absolutních ukazatelů

Základním zdrojem jsou data obsažená ve finančních výkazech a jsou v hodnotovém vyjádření. Důležitým aspektem je, že se jedná o data v absolutním vyjádření, měřící rozměr určitých jevů, např. majetek, kapitálu nebo peněžního toku; podle toho, zda vyjadřují určitý stav, nebo informují o údajích za určitý interval, hovoříme o veličinách stavových a tokových. (Kislingerová, 2004) Horizontální analýza Horizontální analýza pracuje s daty, které jsou získávány zejména z účetních výkazů (rozvahy podniku, výkazu zisku a ztráty). Vedle sledování změn absolutních hodnot vykazovaných dat v čase se zjišťují také jejich relativní změny (tzv. technika procentního rozboru). (Sedláček, 2007) Rozbor může být zpracováván buď meziročně, kdy porovnáváme dvě po sobě jdoucí období, nebo za několik účetních období. Horizontální analýza si klade za cíl změřit pohyby jednotlivých veličin a to absolutně a relativně a změřit jejich intenzitu. (Kislingerová, 2004) Absolutní změna položek = ukazatel t – ukazatel t-1 Procentní (relativní) změna položek = (absolutní změna/ukazatel t-1) * 100, kde t – příslušný rok (Živělová, 2007)


14

Vertikální analýza Vertikální analýza, označovaná i jako strukturální analýza, vyjadřuje procentní podíl dané položky účetního výkazu ze stanoveného základu. Užívá se pro vyjádření struktury aktiv a pasiv a pro rozbor výkazu zisků a ztrát. Její použití je výhodné pro srovnání podniku s jinými podniky v daném oboru či pro srovnání s odvětvovými průměry. K výhodám finanční analýzy prováděné pomocí procentního rozboru patří, že je vhodná pro porovnání výkazů podniku v delším časovém období, slouží pro porovnání výsledků podniku v rámci oboru jako celku, slouží pro porovnání výkazů v rámci vnitropodnikových útvarů a je východiskem pro komparaci podniku se srovnatelnými podniku oboru. Finanční analýza prováděná pomocí procentního rozboru nedokáže odhalit příčiny změn, vykazované údaje mohou být obsahově nesrovnatelné a mění se absolutní základna. (Živělová, 2007) 3.4.2

Analýza rozdílových ukazatelů

Tyto ukazatele bývají nazývány též fondy finančních prostředků. Využívají se k analýze a řízení finanční situace a vyjadřujeme pomocí nich rozdíl mezi součtem položek krátkodobých aktiv a položek krátkodobých pasiv. (Sedláček, 2007) Čistý pracovní kapitál vzhledem ke své „dlouhodobosti“ vytváří jakýsi „polštář“ pro případné finanční výkyvy. Jedná se o dlouhodobý zdroj, který má podnik k dispozici pro profinancování běžného chodu podniku. (Kislingerová, Hnilica, 2005) Je to nejčastěji používaný rozdílový ukazatel, má vliv na solventnost podniku. Pokud převyšují krátkodobá aktiva krátkodobé dluhy, znamená to, že je podnik likvidní a má dobré finanční zázemí. (Sedláček, 2007) 3.4.3

Analýza poměrových ukazatelů

Základním metodickým nástrojem finanční analýzy jsou tzv. finanční poměrové ukazatele (financial ratio). Jsou formou číselného vztahu, do kterého jsou uváděny finančně-účetní informace. Poměrové ukazatele se běžně vypočítávají vydělením jedné položky jinou položkou uvedenou ve výkazech, mezi nimiž existují co do obsahu určité souvislosti. (Valach, 2001) Pro posoužení jednotlivých oblastí finančního hospodaření podniku jsou užívány ukazatele, které, podle toho, o které oblasti finančního hospodaření podniku vypovídají, jsou rozčleněny na ukazatele zadluženosti, platební schopnosti, aktivity, rentability. (Živělová, 2007)


15

Ukazatele rentability Rentabilita, resp. výnosnost podniku je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. (Valach, 2001) Ukazatel rentability patří v praxi k nejsledovanějším ukazatelům vzhledem k tomu, že informují o efektu, jakého by bylo dosaženo vloženým kapitálem. (Kislingerová, Hnilica, 2005) Konstrukce ukazatelů rentability a jejich výpočet není v různých zemích zcela shodný. Liší se především podle toho, jaký zisk je dosazován do čitatele a co je v konkrétním ukazateli chápáno pod pojmem vložený kapitál. V podstatě jsou používány tři základní ukazatele rentability: -

rentabilita celkového vloženého kapitálu

-

rentabilita vlastního kapitálu

-

rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu. (Živělová, 2007)

Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA - Return On Assets) Ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání. Efektem vloženého kapitálu je součet zisku po zdanění a zdaněných úroků placených za použití kapitálu cizího. Ukazatel respektuje skutečnost, že efektem zhodnocení je nejen odměna vlastníkům podniku, ale i jeho věřitelům za půjčení kapitálu. ROA =

zisk + úroky * (1 - sazba daně ) celková aktiva

(Živělová, 2007)

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE - Return On Equity) Měřením rentability vlastního kapitálu vyjadřujeme výnosnost kapitálu vloženého akcionáři. (Valach, 2001). Rentabilita vlastního kapitálu slouží zejména investorům k zjištění, zda je jejich kapitál náležitě reprodukován. Je zde potřebné, aby rentabilita vlastního kapitálu byla vyšší než výnos jiné stejně rizikové či méně rizikové investice. (Grünwald, Holečková, 2009) ROE = (Živělová, 2007)

zisk vlastní kapitál


16

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE - Return On Cupital Employed) Představuje široce používané měřítko výnosnosti podniku, velmi často pro mezipodnikové srovnání. Vyjadřuje schopnost podniku odměnit ty, kdo poskytli prostředky či schopnost přilákat nové investory. (Valach, 2001) ROCE =

zisk + úroky * (1 - sazba daně ) dlouhodobé závazky + vlastní kapitál

(Živělová, 2007)

Rentabilita tržeb (ROS - Return On Sales) Rentabilita tržeb a zisková marže tvoří jádro efektivnosti podnik. (Kislingerová, 2004) Vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržby, kolik dokáže podnik vyprodukovat „efektu“ na 1 Kč tržeb. (Grünwald, Holečková, 2007)

Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity měří schopnost podniku uspokojit své dluhy, když nastane doba jejich splatnost. (Synek, 2003) Poměrové ukazatele platební schopnosti odvozují solventnost, resp. likviditu podniku od poměru mezi oběžnými aktivy jako nejlikvidnější skupinou aktiv a krátkodobými závazky splatnými v blízké budoucnosti (obvykle do 1 roku). (Valach, 2001)

Běžná likvidita Ukazatel běžné likvidity ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. Znamená to, kolikrát je podnik schopnost uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku v hotovosti. Tento ukazatel má význam především pro krátkodobé věřitele podniku a poskytuje jim cennou informaci, do jaké míry jsou jejich krátkodobé investice chráněny hodnotou majetku, neboť věřitele podstupují určité riziko, že jim závazky nebudou splaceny. (Valach, 2001) Ve světě se za jeho přijatelnou hodnotu považují hodnoty v intervalu 1,5 − 2,5. Čím je jeho hodnota vyšší, tím menší riziko platební neschopnosti vyvolané tím, že podnik své výrobky neprodá (realizační riziko), nebo že odběratel nezaplatí všechny pohledávky (inkasní riziko). (Synek, 2003) bě žná likvidita = (Živělová, 2007)

obě žná aktiva krátkodobé závazky


17

Pohotová likvidita Je konstruována ve snaze vyloučit nejméně likvidní část oběžných aktiv – zásoby (suroviny, materiál, polotovary, nedokončenou výrobu a hotové výrobky) z ukazatele běžné likvidity. (Kislingerová, 2004) Srovnáváme jej s odvětvovým průměrem a se standardními hodnotami (1 – 1,5); prahová (kritická) hodnota je 1. (Synek, 2003) pohotová likvidita =

obě žná aktiva - zásoby krátkodobé závazky

(Živělová, 2007)

Hotovostní likvidita Hotovostí se rozumí všechny pohotové platební prostředky, tzn. nejen suma prostředků na běžném nebo jiném účtu, v pokladně, ale rovněž volně obchodovatelné krátkodobé cenné papíry, šeky apod. Doporučená hodnota ukazatele je 0,2. (Kislingerová, 2004) hotovostní likvidita =

peně žní prostředky krátkodobé závazky

(Živělová, 2007)

Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy: má-li jich více, než je účelné, vznikají mu zbytečné náklady a tím nízký zisk, má-li jich málo, přichází o tržby, které by mohl získat. (Synek,2003) Ukazatele aktivity patří k mezivýkazovým ukazatelům, neboť přebírají vstupní údaje obou základních účetních výkazů, tzn. z rozvahy i z výkazu zisků a ztrát. Mají buď podobu rychlosti obratu, který vyjadřuje, kolikrát se příslušná položka podnikového majetku přemění ve sledovaném období v peněžní prostředky nebo doby obratu, vyjadřující, jak dlouho tato přeměna trvá. (Živělová, 2007)

Obrat aktiv Ukazuje, jak se zhodnocují stálá i oběžná aktiva ve výrobní činnosti podniku bez ohledu na zdroje krytí těchto aktiv. Výše ukazatele se podstatně mění podle oboru činnosti. (Živělová, 2007) Udává, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Ohlédneme-li od odvětví nebo sektoru, ve kterém podnik pracuje, je možno říci, že obrat aktiv by měl být minimálně na úrovni hodnoty 1. (Kislingerová, 2004) obrat aktiv = (Živělová, 2007)

tržby aktiva


18

Obrat dlouhodobého majetku Hodnota ukazatele bývá obvykle srovnávána s odvětvovými průměry. Nižší hodnota než je odvětvový průměr signalizuje nízké využití a je upozorněním pro výrobu, aby zvýšila využití výrobních kapacit i upozorněním pro finanční manažery, aby omezili podnikové investice. (Živělová, 2007) obrat dlouhodobého majetku =

tržby dlouhodobý hmotný majetek v ZC

(Živělová, 2007)

Obrat zásob Obrat zásob udává, kolikrát je každá položka zásob v průběhu roku prodána a opětovně naskladněna. Pokud je hodnota ukazatele v porovnání s průměry lepší, pak to znamená, že podnik nemá zbytečně nelikvidní zásoby, které by vyžadovaly nadbytečné financování. Přebytečné zásoby jsou neproduktivní a jsou v nich umrtveny prostředky, dochází k růstu vázanosti kapitálu, který nenese žádný výnos. (Kislingerová, 2004) obrat zásob =

tržby zásoby

(Kislingerová, 2004)

Doba obratu zásob Doba obratu zásob udává, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. (Živělová, 2007) Obecně platí, že pokud se obratovost zásob zvyšuje a doba obratu snižuje, pak je situace podniku dobrá. (Kislingerová, 2004) doba obratu zásob =

365 obrat zásob

(Živělová, 2007)

Doba splatnosti pohledávek Doba splatnosti pohledávek měří, kolik uplyne dní, během nichž je inkaso peněz za tržby zadrženo v pohledávkách. (Kislingerová, 2004) Čím rychlejší je obrat pohledávek, tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky a získané peníze může použít na další potřeby podniku. (Živělová, 2007) doba splatnosti pohledávek = (Kislingerová, 2004)

pohledávky tržby / 360


19

Doba splatnosti krátkodobých závazků Ukazatel udává dobu ve dnech, po které zůstávají krátkodobé závazky neuhrazeny a podnik využívá bezplatný obchodní úvěr (Kislingerová, 2004) doba splatnosti krátkodobých závazků =

krátkodobé závazky tržby / 360

(Kislingerová, 2004)

Ukazatele zadluženosti Pojmem zadluženost vyjadřujeme skutečnost, že podnik používá k financování svých aktiv a činnosti cizí zdroje (dluh). Používání cizích zdrojů ovlivňuje jak výnosnost kapitálu akcionářů, tak riziko. Podnik používá cizí kapitál s tím, že výnos, který se jím získá a rovněž výnosnost celkového vloženého kapitálu bude vyšší, než jsou náklady spojené s jeho použitím, tj. úrok placený z cizího kapitálu. (Valach, 2001)

Celková zadluženost Ukazatel zadluženosti bývá též označován jako ukazatel věřitelského rizika. Obecně platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost celkového majetku podniku a tím vyšší riziko věřitelů, že jejich dluh nebude splacen. (Živělová, 2007) celková zadluženost =

cizí kapitál * 100 celková aktiva

Analytickými ukazateli celkové zadluženosti jsou dlouhodobá a krátkodobá zadluženost: Dlouhodobá zadluženost = dlouhodobé závazky / aktiva celkem * 100 Krátkodobá zadluženost = krátkodobé závazky / aktiva celkem * 100 Doplňkovým ukazatelem samofinancování:

k celkové

zadluženosti

je

ukazatel

míra

Míra samofinancování = vlastní kapitál / aktiva celkem * 100 Tento ukazatel bývá označován i jako koeficient samofinancování. Vyjadřuje proporci, v jaké jsou aktiva podniku financována penězi vlastníků. Vzhledem k tomu, že majetek podniku je financován vlastními a cizími finančními zdroji, je součet hodnot ukazatelů zadluženosti a míry samofinancování roven 100 %. (Živělová, 2007)


20

Úrokové krytí Porovnává provozní zisk podniku neboli hospodářský výsledek před odečtením úroků a daně s celkovým ročním úrokovým zatížením. Ukazatel tak informuje o tom, kolikrát celkový efekt reprodukce převyšuje úrokové platby. Průměrná hodnota tohoto ukazatele se v amerických průmyslových podnicích pohybuje kolem 8. úrokové krytí =

čistý zisk + úroky úroky

(Valach, 2001)

3.4.4

Analýza soustav ukazatelů

Pyramidová soustava ukazatelů spočívá v postupném rozkladu vrcholového ukazatele (obvykle je to rentabilita vlastního kapitálu, která vcelku nejlépe postihuje základní cíl podniku) na ukazatele dílčí, které jej rozhodujícím způsobem ovlivňují. (Synek, 2003)

Rozklad ukazatele ROE Ukazatel rentability vlastního kapitálu patří k nejsledovanějším ukazatelům výkonnosti podniku. Pyramidový rozklad byl poprvé použit v chemické společnosti Du Pont de Nomeurs a dodnes zůstává nejtypičtějším pyramidovým rozkladem. (Růčková, 2010) Du Pont diagram ukazuje, jak je výnos na vlastní kapitál akcionáře (ROE) určen ziskovou marží, obratem aktiv a poměrem celkových aktiv k vlastnímu kapitálu. Zisková marže násobená obratem celkových aktiv se rovná výnosu na aktiva – ROA (Blaha, Jindřichovská, 2006) ROE = čistý zisk / vlastní kapitál = čistý zisk / tržby * tržby / aktiva * aktiva / vlastní kapitál = ROA * finanční páka V tomto rozkladu se dekomponuje ukazatel ROE na tři části. Daňové břemeno odráží, jaký díl ze zisku před zdaněním podniku zůstane po zaplacení daní. Složená finanční páka se dále rozkládá na úrokové břemen, což je poměr zisku před zdaněním a EBITu a na klasickou finanční páku, která je poměrem aktiv k vlastnímu kapitálu. Násobek úrokového břemene a finanční páky pak přestavuje složenou finanční páku. Čím jsou oba ukazatele vyšší, tím vyšší i celková složená páka, která „zvedá“ rentabilitu vlastního kapitálu. Čím více máme cizího kapitálu, který je stále levnější, tím pro rentabilitu vlastního kapitálu lépe. (Kislingerová, Hnilica, 2005)

Literární rešerše Obr. 1

21

Rozklad ukazatele ROE

Zdroj: (Kislingerová, Hnilica, 2005)

Daňové břemeno = čistý zisk/zisk před zdaněním Rentabilita aktiv = zisková marže * obrat aktiv Zisková marže = EBIT/tržby Obrat aktiv = tržby/aktiva Složená finanční páka = úrokové břemeno * pákový ukazatel Úrokový ukazatel = (EBIT − nákladové úroky)/EBIT Pákový ukazatel = aktiva/vlastní kapitál

3.4.5

Predikce finanční tísně

Zejména pro bankovní instituce je vždy velmi důležité odhadnout finanční situaci podniku a zvážit, zda podniku půjčit a nebo nepůjčit. Z tohoto důvodu si banky vytvářejí systémy hodnocení bonity podniku, jejichž výsledků je následně využíváno při ohodnocování rizik, které bankovní instituce ponese, poskytne-li společnosti úvěr. Současně existuje několik tzv. ratingových agentur, které ohodnocují podniky přidělením ratingové známky. Informace o ratingu pak není důležitá jenom pro banku, ale poskytuje vodítko investorům, managementu či vlastníkům podniku, protože ukazuje, jak na tom asi společnost je. (Kislingerová, Hnilica, 2005)

Bonitní modely Bonitní modely vycházejí z normativních hodnot vybraných ukazatelů finanční analýzy, na jejichž základě jsou podniky zařazovány do různých bonitních tříd. (Živělová, 2007) Bonitní modely se snaží bodovým hodnocením stanovit bonitu


22

hodnoceného podniku a zařadit podnik z finančního hlediska při mezifiremním srovnání. Cílem bonitních modelů je stanovit, řadí-li se podnik mezi dobré či špatné podniky. (Růčková, 2010)

Kralickův quicktest P. Kralicek vybral z jednotlivých skupin ukazatelů čtyři ukazatele a podle jejich výsledných hodnot přiděluje podniku body. (Kislingerová, Hnilica, 2005) Tab. 1

Kralickův quicktest

Ukazatel

Konstrukce ukazatel

R1

Vlastní kapitál Aktiva

R2

Dluhy – krátkodobý fin. majetek Nezdaněný Cash Flow

R3

Zisk před úroky a zdaněním Aktiva

R4

Nezdaněný Cash Flow Provozní výnosy

Vyhodnocení

Počet bodů

0,3 a více 0,2 – 0,3 0,1 – 0,2 0,0 – 0,1 0,0 a méně 3 a méně 3–5 5 – 12 12 – 30 30 a více 0,15 a více 0,12 - 0,15 0,08 – 0,12 0,00 – 0,08 0,00 a méně 0,1 a více 0,08 – 0,1 0,05 – 0,08 0,00 – 0,05 0,00 a méně

4 3 2 1 0 4 3 2 1 0 4 3 2 1 0 4 3 2 1 0

Zdroj: (Grünwald, Holečková, 2007)

Nezdaněný Cash Flow = zisk po zdanění + daň z příjmů + odpisy Hodnocení finanční situace podniku =

R1 + R 2 + R3 + R 4 [bodů] 4

Hodnocení finanční stability podniku =

Hodnocení výnosové situace =

R1 + R 2 [bodů] 2

R3 + R 4 [bodů] 2


23

Pro hodnoty vyšší jak 3 se jedná o velmi dobrý podnik, bonitní podnik, interval hodnot 1 – 3 znamená šedou, neurčitou zónu a v případě dosažení hodnod ve výši 1 a nižší se jedná o špatný podnik. Výběr ukazatelů je založen na jejich ekonomickém významu. Pokrývají všechny stránky finanční situace podniku. Kralicekův Quicktest je určen k hodnocení nefinančních podniků. (Grünwald, Holečková, 2007)

Bankrotní modely Bankrotní modely jsou soustavy několika poměrových ukazatelů, jimž jsou přiřazeny váhy, a jejichž vážený součet dává skóre, podle kterého se usuzuje, zda podnik je náchylný k finanční tísni a úpadku, nebo je bankrot velice nepravděpodobný, respektive se skóre nachází v šedé zóně, tj. v intervalu, kde nelze jednoznačně rozhodnout o pravděpodobnosti bankrotu.

Altmanův model (Z-skóre) V roce 1968 vytypoval prof. Edward Altman na základě statistické analýzy souboru podniků několik ukazatelů, které statisticky dokázaly předpovídat finanční krach. Odborně řečeno se jednalo o tzv. diskriminační analýzu. Jejím výsledkem je rovnice, do které se dosazují hodnoty finančních ukazatelů a na základě výsledku se o podniku dá pravděpodobnostně předpovídat, zda se jedná do budoucna prosperující podnik, či o adepta na bankrot. Prof. Altman s použitím pěti poměrových ukazatelů a diskriminační analýzy došel k následující rovnici, která rozlišovala mezi podniky, které zbankrotovaly a které přežily. (Kislingerová, Hnilica, 2005) Z = 1,2 * X1 + 1,4 * X2 + 3,3 * X3 + 0,6 * X4 + 1,0 * X5 kde

X1 – čistý pracovní kapitál/celková aktiva, X2 – nerozdělené zisky/celková aktiva, X3 – EBIT (provozní zisk)/celková aktiva, X4 – tržní hodnota vlastního kapitálu/účetní hodnota dluhu, X5 – tržby (celkové výnosy)/celková aktiva. (Blaha, Jindřichovská, 2006)

Literární rešerše Tab. 2

24

Hodnocení výsledků Z-skóre

Hodnota

Situace podniku

Z > 2,99

můžeme předpovídat uspokojivou finanční situaci

1,8 < Z < 2,99

„šedá zóna“ nevyhraněných výsledků

Z < 1,8

podnik je ohrožen vážným finančním problémem

Zdroj : (Kislingerová, Hnilica, 2005)

Z praxe mnoha podniků v USA bylo odvozeno, že pokud Z>2,90, nehrozí podniku bankrot, pokud Z<1,8 bankrot hrozí, podnik s hodnotami mezi uvedenými čísly je v šedé zóně. Toto platí u podniků, jejichž akcie se obchodují na burze. U ostatních společností lze za ukazatele X4 dosadit ukazatele základní kapitál/dluhy celkem a stanovit hranice intervalů na 2,7 a 1,2 (Synek, 2003)

Index IN (index důvěryhodnosti) I v podmínkách České republiky se pokusili finanční analytikové sestavit vícekriteriální model pro hodnocení českého podniku. I. a I. Neumaierovi sestavili tzv. index důvěryhodnosti českého podniku, zkráceně index IN. (Živělová, 2007) V roce 2002 zkonstruovali manželé Neumaierovi index IN01, který spojuje indexy věřitelský a vlastnický a navíc zohledňuje snahu o sledování tvorby ekonomické přidané hodnoty.

IN 01 = 0,13 × kde:

A EBIT EBIT VÝN OA + 0,04 × + 3,92 × + 0,21 × + 0,09 × CZ U A A ( KZ + KBÚ )

A – aktiva OA – oběžná aktiva EBIT – zisk před úroky a zdaněním VÝN – výnosy CZ – cizí zdroje KZ – krátkodobé závazky Ú – nákladové úroky KBÚ – krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci (Růčková, 2010)


25

Hodnocení výsledků IN: Je-li index IN vyšší než 2, pak se jedná o podnik s dobrým finančním zdravím. Nachází-li se index IN v intervalu 1 – 2, jde o podnik s nevyhraněnými výsledky a s potenciálními problémy, nacházejí-li se hodnoty v nižším pásmu spektra. Jsou-li hodnoty indexu IN nižší než 1, jde o projev finanční neduživosti a podni se velmi pravděpodobně ocitne v existenčních problémech. ( Růčková, 2010)

Tafflerův bankrotní model Tafflerův model existuje v základním a v modifikovaném tvaru a podle toho se interpretují vypočtené hodnoty ukazatelů a celkové bodové hodnocení. Obě verze však využívají čtyři poměrové ukazatele Základní tvar Tafflerova modelu:

ZT ( Z ) = 0,53 × kde

EBT OA KD ( FM − KD) + 0,13 × + 0,18 + 0,16 × KD CZ CA PN

EBT – zisk před zdaněním KD – krátkodobé dluhy OA – oběžná aktiva CZ – cizí zdroje CA – celková aktiva FM – finanční majetek PN – provozní náklady

Hodnocení Tafflerova modelu: Je-li výsledek nižší než nula znamená to velkou pravděpodobnost bankrotu. Je-li výsledek vyšší než nula znamená to malou pravděpodobnost bankrotu. (Růčková,2010)

Vlastní práce

26

4 Vlastní práce 4.1 Charakteristika analyzované společnosti Obchodní firma: Sídlo: Identifikační číslo: Právní forma: Základní kapitál: Datum vzniku: Jednatelé: Předmět činnosti:

Siemens Industrial Turbomachinery s. r. o. Brno, Olomoucká 7/9, 618 00 263 11 534 Společnost s ručením omezeným 285 750 000 Kč 20. ledna 2003 Ing. Vladimír Štěpán, MBA a Ing. Erik Feith výroba a servis parních turbín

Společnost byla zapsána do obchodního rejstříku 20. ledna 2003 pod názvem BELA-CANTO, s. r. o. Jediným společníkem byla společnost CitComp Brno s. r. o. V květnu 2003 se společnost stala součástí skupiny Siemens. Dne 31. července 2003 společnost uzavřela smlouvu se společností ALSTOM Power, s. r. o., ALSTOM Group, a převzala část jejího výrobního programu, kterou je výroba a servis parních turbín. Společnost je součástí konsolidačního celku Siemens AG. (Ministerstvo spravedlnosti, 2004 – 2010) Hlavní činností společnosti Siemens Industrial Turbomachinery s. r. o. je výroba průmyslových parních turbín na zakázku. Společnost je rozdělena na divize turbíny a divize servis turbín. Společnost dodává turbínová zařízení do 65 zemí 5 kontinentů. Jedná se především o Malajsii, Austrálii, Katar, USA, Brazílii, Polsko, Itálii či Rusko. Největším dodavatel je Siemens-Flender, Královopolská a PBS Industry. A hlavním dodavatelem je Siemens AG. Podnik má v Brně v současné době téměř 690 zaměstnanců. Podnik obdržel čestné uznání v soutěži Inovace roku 2007. Za dobu více než stoleté historie společnost vyrobila více než 4240 parních turbín do 66 zemí světa. Společnost v roce 2010 oslavila 120 let působní v České Republice. Parní turbíny se používají v průmyslových a městských teplárnách, ve spalovnách odpadu a biomasy, v chemickém a petrochemickém průmyslu, cukrovarech, elektrárnách a v papírenském průmyslu. Kapacita výroby je 4 – 5 turbín za měsíc. Výroba jedné turbíny trvá asi 6 měsíců, celý projekt od podepsání smlouvy až po dokončení výroby trvá asi 1 rok. (Siemens Industrial Turbomachinery, 2010)

Vlastní práce

27

4.2 Analýza absolutních ukazatelů Horizontální a vertikální analýza sleduje absolutní a relativní změny jednotlivých položek účetních výkazů podniku zveřejněných ve výročních zprávách za období 2005 – 2009.

4.2.1

Horizontální analýza

Cílem horizontální analýzy je sledování absolutních a relativních změn jednotlivých položek účetních výkazů. Horizontální analýza je provedena pro aktiva, pasiva a výkaz zisku a ztráty.

Analýza aktiv Tab. 3

Horizontální analýza vybraných položek (tis. Kč, v %)

2006/2005 ∆

%

2007/2006 ∆

Aktiva celkem

17 855

0,88 1 068.677

Dl. majetek

-6 691

0,71

Oběžná aktiva

25 329

2,34 1 127 082

-57 625

%

2008/2007 ∆

52,48 1 689.077 6,19

52 356

%

2009/2008 ∆

54,39 187 060 6,00

% 3,90

-9 950

1,07

101,92 1 636 231

73,27 196 935

5,08

Zásoby

188 473

40,55

75 043

11,48 695 275

95,47 -353 628

24,84

Nedokončená výroba a polotovary

159 102

41,06

61 190

11,19 559 607

92,07 -444 116

38,04

263,42 958 018

69,27 500 779

21,39

470,35

79,45 322 203

19,51

Krátkodobé pohledávky

-124 481

24,64 1 002.464

Pohledávky ovládající a řídicí osoba

161 323

0,00 758 790

Zdroj: Vlastní práce

731 074

Vlastní práce

28

Graf č. 1

Horizontální analýza aktiv

4 5 00000

Dosažené částky v tis. Kč

4 000000 3 5 00000 3 000000 2 5 00000 2 000000 1 5 00000 1 000000 5 00000 0 2 005

2 006

2 007

2 008

2 009

Sledov a n é ob dob í Dlou h odobý m a jet ek

Ob ěžn ý m a jet ek


Celková aktiva Z horizontální analýzy aktiv je zřejmé, že u celkových aktiv podniku v jednotlivých letech dochází k nárůstu. K největšímu přírůstku dochází v roce 2007 a 2008 a to v absolutní změně 1 068 677 tis. Kč a 1 689 077 tis. Kč. To představuje relativní změnu 52 % a 54 %. Dochází především k růstu oběžných aktiv, změna je způsobena vyšší poptávkou po turbínách a tím nárůstem oběžného majetku. Od roku 2007 se zvýšila poptávka a podniku vzrostly zásoby v podobě nedokončené výroby a polotovarů, protože výroba jedné turbíny trvá přibližně 6 měsíců. Významně vzrostly i poskytnuté zálohy na zásoby, které souvisí s vyšší poptávkou po turbínách.

Dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek má od roku 2005 mírně klesající tendenci. Mírně klesající charakter je způsoben především poklesem dlouhodobého nehmotného majetku podniku. V roce 2008 došlo k mírnému zvýšení dlouhodobého majetku díky mírnému růstu dlouhodobého hmotného majetku. Toto nepatrné navýšení bylo způsobeno nedokončeným dlouhodobým hmotným majetkem. V tomto roce došlo ke změně nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku oproti roku 2007 o 62 269 tis. Kč. Od roku 2007 je porušeno zlaté pravidlo pari, protože podnik používá k financování oběžného majetku vlastní kapitál a málo využívá cizí zdroje.

Oběžná aktiva Oběžná aktiva mají od roku 2005 rostoucí tendenci, nejvýraznější změna nastala v roce 2007, kdy se oběžná aktiva zvýšila o téměř 102 %, to v absolutní změně

Vlastní práce

29

představuje navýšení o 1 127 082 tis. Kč. V následujícím roce byl přírůstek oběžných aktiv o 1 636 231 tis. Kč, to byla změna o 73 %. Dochází především ke zvětšení zásob a krátkodobých pohledávek. V roce 2007 dochází ke zvýšení krátkodobých pohledávek o 1 002 464 tis. Kč, to představuje navýšení téměř o 264 % oproti roku 2006. Velmi výrazný a prudké zvýšení je u pohledávek za ovládající a řídící osobou. Zatímco v roce 2005 byly tyto pohledávky nulové, v roce 2006 je hodnota pohledávek za ovládající a řídící osobou 161 323 tis. Kč. Největší změna je v roce 2007, kdy tyto pohledávky vzrostly oproti roku 2006 o 758 790 tis. Kč. Pohledávky za ovládající a řídící osobou mají od roku 2006 rostoucí tendenci. Pohledávky za ovládající a řídící osobou představují pohledávky vůči mateřské společnosti z titulu správy bankovních účtů. Významnou položkou jsou zásoby, které měl podnik nejvyšší v roce 2008, jejich hodnota činila 1 423 472 tis. Kč. Příčinou bylo rozšíření orientace podniku na světový trh především do jižní Ameriky a tím zvýšení poptávky.

Analýza pasiv Tab. 4


2006/2005 ∆ PASIVA CELKEM

%

2007/2006 ∆

%

2008/2007 ∆

%

2009/2008 ∆

17 885

0,88 1 069 477

52,52 1 688 277

54,36 187 060

Vlastní kapitál 270 666

54,78 305 365

39,92 688 851

64,37

393 303

-181,11 270 666

-252 887

25,69

153,65 305 365

68,34 688 851

91,58

16,75 749 609

59,66 1 004.931

50,09 -240650

7,99

-131 110

27,89 159 806

47,16 245 289

49,19 126 263

16,97

-126 969

12,22 595 619

65,35 759 276

50,38 -371 241

16,38

108,26 435 575

36,69 -372 219

22,93

Rezervy Krátkodobé závazky

3,90

451 891

Výsledek hospodaření minulých let Cizí zdroje

%

Krátkodobé přijaté zálohy Zdroj: Vlastní práce

160 654

39,24

617 105

Vlastní práce

30

Graf č. 2

Horizontální analýza pasiv

3 5 00 000


3 000 000 2 5 00 000 2 000 000 1 5 00 000 1 000 000 5 00 000 0 2 005

2 006

2 007

2 008

2 009

Sledov a n é období V l a st n í k a pit á l

C izí zdr oje


Celková pasiva Celková pasiva zaznamenala během sledovaného období růst. V roce 2005 dosahovala částky 2 018 477 tis. Kč, v posledním sledovaném roce vzrostly na hodnotu 4 981 146 tis. Kč. Tato změna byla způsobena především postupným navyšováním vlastního kapitálu a zvyšováním cizích zdrojů.

Vlastní kapitál Vlastní kapitál od roku 2005 rovnoměrně rostl. V roce 2005 byl 494 122 tis. Kč a v roce 2009 dosahoval výše 2 210 895 tis. Kč. Během pěti let se jeho hodnota navýšila o 1 716 773 tis. Kč. Zvyšování vlastního kapitálu bylo způsobeno výsledkem hospodaření minulých let, který je od roku 2006 kladný. V roce 2005 byl výsledek hospodaření −217 155 tis. Kč, v následujícím roce měl podnik nerozdělený zisk minulých let ve výši 176 148 tis. Kč. V dalších letech má výsledek hospodaření rostoucí tendenci.

Cizí zdroje Cizí zdroje byly nejvyšší v roce 2008. Celkem jejich hodnota v tomto roce byla 3 010 901 tis. Kč. Nejvyšší hodnotu zapříčinil především růst krátkodobých závazků. Na rostoucí změnu krátkodobých závazků měly také vliv krátkodobé přijaté zálohy, které činily 1 622 682 tis. Kč v roce 2008. Krátkodobé přijaté zálohy podnik získává od svých zákazníků, se kterými se společnost písemně dohodne, že budou platit pravidelné zálohy, ze kterých následně podnik nakupuje materiál na výrobu. V případě nedodržení termínu zaplacení zálohy podnik pozastaví výrobu a čeká na zaplacení.

Vlastní práce

31

Analýza výkazu zisku a ztráty Tab. 5


2006/2005 ∆

Výkony

%

2007/2006 ∆

%

2008/2007 ∆

%

2009/2008 ∆

%

-60 290

2,21

27 233

1,02 1 098.070

40,67 172 438

4,54

Tržby za prodej vlastních -238 453 výrobků a služeb

8,69

123912

4,95

598716

22,78 1173411

36,36

10,76 818 880

45,79 -248 766

9,54

11,23

Výkonová spotřeba

290 091

16,92 -215 678

Spotřeba materiálu a energie

124 116

10,97 -97 120

7,74

559 722

48,33 -192 989

Služby

178 175

31,66 -110 558

14,92

259 158

41,12

-55 777

6,27

Osobní náklady

41 300

16,09

59 126

19,85

65 218

18,27

72 649

17,20

-301 483

49,05

15 437

4,93

163 637

49,80 188 538

38,30

74 866 -212,33

34 196

86,34 326 649 442,60 -502 195

125,41

Provozní výsledek hospodařeni Finanční výsledek hospodařeni Výsledek hospodaření za účetní období

-139 197

33,96

347 19

12,83 383 466

125,57 -236.960

34,40

Výsledek hospodařeni před zdaněním

-226 817

39,13

496 33

14,07 490 286

121,84 -313 657

35,14


Vlastní práce Graf č. 3

32 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty

800 000 7 00 000

Pr ov ozn í v ý sledek h ospoda ř en í


6 00 000 5 00 000

Fi n a n č n í v ý sledek h ospoda ř en í

4 00 000 3 00 000 2 00 000

Mim oř á dn ý v ý sl edek h ospoda ř en í

1 00 000 0 -1 0 0 0 0 0

2 005

2 006

2 007

2 008

-2 0 0 0 0 0

2 009

V ý sledek h ospoda ř en í za ú č et n í ob dob í

S ledov a n é ob dob í


Z horizontální analýzy výkazu zisku a ztráty je patrné, že v roce 2006 dochází k poklesu provozního výsledku hospodaření o 49 % oproti roku 2005. Pokles je způsoben poklesem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, tyto tržby klesly o 8,69 %. Další roky dochází k růstu provozního výsledku hospodaření. V posledním sledovaném roce dosahuje 680 786 tis. Kč. Finanční výsledek hospodaření byl v prvním a posledním sledovaném roce záporný. V prvním roce tento stav nejvíce ovlivnily náklady z přecenění cenných papírů a derivátů. V roce 2009 záporný finanční výsledek hospodaření způsobily ostatní finanční náklady. V ostatních letech byl tento finanční výsledek hospodaření kladný díky rostoucím ostatním finančním výnosům a poklesu nákladů z přecenění cenných papírů a derivátů. V roce 2008 dosahoval finanční výsledek hospodaření výše 400 451 tis. Kč. Mimořádný výsledek hospodaření podnik ve sledovaném období nezaznamenal. Výsledek hospodaření byl za celé sledované období kladný, nejvyšší byl v roce 2008, kdy dosahoval hodnoty 688 851 tis. Kč. Nejnižší výsledek hospodaření za účetní období byl zaznamenán v roce 2006 a to 270 666 tis. Kč. Zisk byl tvořen především provozním výsledkem hospodaření, který byl v roce 2005 a 2009 ovlivňován záporným finančním výsledkem hospodaření a došlo tak k jeho poklesu.

4.2.2

Vertikální analýza

Vertikální analýza vyjadřuje procentní podíl dané položky ke stanovému základu. V analýze aktiv byl stanoven základ celková aktiva, v analýze pasiv celková pasiva a v analýze výkazu zisku a ztráty byly stanoveny výkony.

Vlastní práce

33

Vertikální analýza aktiv Tab. 6

Vertikální analýza vybraných položek aktiv (v %)

2005

2006

2007

2008

2009

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

Dlouhodobý majetek

46,40

45,67

28,09

19,29

18,36

Oběžná aktiva

53,53

54,30

71,91

80,71

81,63

Zásoby

23,02

32,08

23,45

29,69

21,48

Nedokončená výroba a polotovary

19,20

26,84

19,57

24,35

14,52

Krátkodobé pohledávky

25,02

18,69

44,54

48,83

57,05

Pohledávky – ovládající a řídicí osoba

0,00

7,92

29,63

34,44

39,62

AKTIVA CELKEM


Z grafu č. 4 je zřejmé, že ve struktuře aktiv dochází pozvolna k nárůstu oběžného majetku. Časové rozlišení není významné.

Dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek se na celkových aktivech vždy podílel menší měrou než oběžný majetek. V roce 2005 byl poměr mezi oběžným majetkem a dlouhodobým majetkem téměř stejný, oběžný majetek zaujímal na celkových aktivech 53,5 %. Důvodem bylo pořízení obráběcího centra, hrotového soustruhu a elektrotepelného zařízení. V roce 2006 byl poměr mezi dlouhodobým majetkem a oběžným majetkem také téměř stejný, příčinou bylo pořízení pětiokých obráběcích center a zaplacení zálohy na pořízení horizontální vyvrtačky. V dalších letech se oběžný majetek podílí na celkových aktivech více a začíná převažovat nad dlouhodobým majetkem. V roce 2009 oběžný majetek tvoří na celkových aktivech 81,6 %. V roce 2005 převažoval dlouhodobý nehmotný majetek nad dlouhodobým hmotným majetkem. Nejvýznamnější položkou v dlouhodobém majetku měla položka jiný dlouhodobý nehmotný majetek, který v prvním sledovaném roce zaujímala na celkových aktivech 32,7 %. Ve sledovaném období dochází k pozvolnému poklesu, v posledním sledovaném roce dosahuje 9,1 % na celkových aktivech.

Vlastní práce

Podíl na celkových aktivech

Graf č. 4

34 Vertikální analýza aktiv

100% 80%

Oběžný majetek

60% Dlouhodobý majetek

40% 20% 0% 2005

2006

2007

2008

2009

Sledované období


Oběžná aktiva Oběžná aktiva v podniku převládají nad dlouhodobým majetkem. V prvních dvou sledovaných období je poměr mezi oběžným majetkem a dlouhodobým majetkem téměř stejný, ale od roku 2007 dochází ke značnému zvýšení oběžného majetku, ke změně dochází z důvodu vyšší poptávky po turbínách. Největší podíl na oběžných aktivech zaujímají krátkodobé pohledávky, které v jednotlivých letech mírně narůstají. Největší přírůstek je v pohledávkách za ovládající a řídící osobou. V roce 2005 byly tyto pohledávky nulové, v dalším roce se již podílely 14,6 % na oběžných aktivech. V posledním sledovaném roce tvořily podíl na oběžných aktivech 48, 5 %. V minulých letech byla společnosti poskytnuta půjčka mateřskou společností Siemens Industrial Turbomachinery Holding N. V. Půjčka byla poskytnuta na provozní činnost podniku a byla čerpána formou kontokorentních účtů. V průběhu roku 2006 byla půjčka splacena a došlo ke vzniku pohledávky vůči mateřské společnosti. Naopak dlouhodobé pohledávky mají klesající tendenci. V roce 2009 dosahují 3,4 % na oběžných aktivech. Další významnou položkou jsou zásoby. Z nich největší část tvoří nedokončená výroba a polotovary. Příčinou vysoké hodnoty nedokončené výroby a polotovarů je doba trvání přípravy a výroby jedné turbíny. Celý proces trvá přibližně 1 rok, objednání velkých dílů je již půl roku dopředu, které následně jsou uloženy v podobě zásob na skladě. V roce 2006 dosahovala položka nedokončená výroba a polotovary 49,4 % podílu na oběžných aktivech. Nejmenší část na celkových aktivech tvoří krátkodobý finanční majetek, který nedosahuje ani 1 %. Mírný nárůst byl v roce 2007, kdy překonal 1 %.

Vlastní práce

Podíl na oběžných aktivech

Graf č. 5

35 Vertikální analýza oběžných aktiv

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Zásoby 2005

2006

2007

2008

2009

Sledované období


Vertikální analýza pasiv Tab. 7

Vertikální analýza vybraných položek pasiv (v %)

2005

2006

2007

2008

2009

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

Vlastni kapitál

24,48

37,56

34,46

36,69

44,39

Základní kapitál

14,16

14,03

9,20

5,96

5,74

Výsledek hosp. minulých let

-10,76

8,65

14,39

15,69

28,93

Cizí zdroje

74,77

61,70

64,59

62,80

55,61

Rezervy

23,28

16,64

16,06

15,52

17,47

Krátkodobé závazky

51,44

44,75

48,52

47,27

38,04

Krátkodobé přijaté zálohy

20,28

27,99

38,22

33,85

25,10

PASIVA CELKEM


Z grafu č. 6 je vidět, že pasiva podniku jsou tvořena především cizími zdroji. Vlastní kapitál od roku 2005 pozvolna stoupá. V roce 2009 je poměr mezi vlastním kapitálem a cizími zdroji téměř vyrovnaný, cizí zdroje v tomto roce převyšují vlastní kapitál o 11,2 %.

Vlastní práce

36

Vlastní kapitál Vlastní kapitál má od začátku sledovaného období rostoucí tendenci. V prvním sledovaném roce představoval podíl vlastního kapitálu na pasivech téměř 25 %. V posledním sledovaném roce tato položka vykazovala na pasivech 44 %. Zvýšení vlastního kapitálu je způsobeno především nerozděleným ziskem minulých let. V roce 2005 měl podnik neuhrazenou ztrátu minulých let, která činila 217 155 tis. Kč, v následujícím roce měla společnost nerozdělený zisk minulých let ve výši 176 148 tis. Kč, který tvořil 8,6 % na celkových pasivech. V posledním sledovaném roce se nerozdělený zisk minulých let podílí 28,9 % na pasivech. Z grafu č. 6 je patrné, že v roce 2009 tvoří vlastní kapitál na pasivech skoro 50 % a cizí zdroje také 50 %. Je zde sice menší převaha cizích zdrojů, ale oproti roku 2005 je převaha cizích zdrojů zanedbatelná. První sledovaný rok se cizí zdroje podílí na celkových pasivech 74,77 % Na rostoucí vlastní kapitál má vliv především výsledek hospodaření minulých let, v posledním sledovaném roce jeho podíl na celkových pasivech byl 28,93 %. Snižování účasti cizích zdrojů na celkových pasivech je způsobeno snižováním krátkodobých závazků. Časové rozlišení u podniku Siemens Industrial Turbomachinery je nepatrné, za celé sledované období nedosahuje ani 1 %, v roce 2009 tato položka byla s nulovou hodnotou. Z vlastních zdrojů je kryta část oběžného majetku, protože krátkodobé cizí zdroje jsou nižší než oběžná aktiva.

Podíl na celkovýchpasivech

Graf č. 6

Vertikální analýza pasiv

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Cizí zdroje Vlastní kapitál

2005

2006

2007

2008

Sledované období


2009

Vlastní práce

37

Cizí zdroje Nejvíce na cizích zdrojích zaujímají krátkodobé závazky. V roce 2005 představují krátkodobé závazky na celkových pasivech téměř 51,4 %. Jejich průměrná velikost je 45,9 %. Významnou položkou ve struktuře cizích zdrojů jsou krátkodobé přijaté zálohy. Krátkodobé přijaté zálohy představují finanční prostředky přijaté od zákazníků v souvislosti s realizací projektu výroby parních turbín. Ve sledovaném období dochází k mírnému nárůstu. Největšího podílu na cizích zdrojích měly krátkodobé přijaté zálohy v roce 2007, dosahovaly výše 59, 2 %. Další významnou položkou v cizích zdrojích jsou rezervy, které průměrně činí 27,8 % na cizích zdrojích. Nejvíce zaujímají ostatní rezervy, do kterých podnik zahrnuje rezervu na ukončení projektu, rezervu rizikovou a rezervu na rizika z garancí. Podíl ostatních rezerv na cizích zdrojích je kolem 20 %. Dlouhodobé závazky v celém období nedosahují 1 %. Podnik ve sledovaném období nemá žádný bankovní úvěr.

Podíl na cizích zdrojích

Graf č. 7

Vertikální analýza cizích zdrojů

100% 80%

Krátkodobé závazky

60%

Dlouhodobé závazky

40%

Rezervy

20% 0% 2005

2006 2007 2008 Sledované období

2009


Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Výkony jsou tvořeny nejvíce tržbami z prodeje vlastních výrobků a služeb a upraveny o změnu stavu zásob a aktivaci. V prvním a posledním sledovaném roce tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb přesáhly 100 %, to je způsobeno především zápornou změnou stavu zásob vlastní činností, úbytek vlastní výroby je větší než vytvořená produkce, část tržeb je z produkce minulého období. Výkonová spotřeba byla největší v roce 2006 a to 74,9 %. Na výkonové spotřebě se nejvíce podílí spotřeba materiálu a energie. Služby tvoří na výkonech v průměru 23 %. Osobní náklady na výkonech ve sledovaném období mírně narůstají. Nejvíce tento fakt ovlivňují rostoucí mzdové náklady. Osobní náklady jsou největší v roce 2007 a to 13,23 %

Vlastní práce Tab. 8

38

Vertikální analýza vybraných položek výkazu zisku a ztráty (v %)

2005

2006

2007

2008

2009

Výkony

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

100,38

93,72

97,37

84,98

110,84


62,72

74,99

66,24

68,65

59,41


41,39

46,97

42,90

45,23

38,41

Služby

20,59

27,72

23,35

23,42

21,00

Přidaná hodnota

37,10

25,01

33,76

31,35

40,59

Osobní náklady

9,39

11,15

13,23

11,12

12,47

Provozní výsledek hospodařeni

22,49

11,72

12,17

12,96

17,15

Finanční výsledek hospodařeni

-1,29

1,48

2,73

10,54

-2,56

Výsledek hospodaření za účetní období

15,00

10,13

11,31

18,14

11,38

Výsledek hospodařeni před zdaněním

21,21

13,20

14,91

23,51

14,58


Provozní výsledek hospodaření se na výkonech v roce 2005 podílí 22,5 %. V následujícím roce klesl o 10,8 procentních bodů. V dalších letech dochází k mírnému nárůstu. V posledním sledovaném roce tvoří 17,1 %. Finanční výsledek hospodaření je v prvním a posledním sledovaném roce záporný, vlivem vysokých ostatních finančních nákladů a vysokých nákladů z přecenění cenných papírů a derivátů. Největšího podílu na výkonech dosahoval finanční výsledek hospodaření v roce 2008 a to 10,5 %. Mimořádného výsledku hospodaření podnik ve sledovaném období nedosáhl. Výsledek hospodaření za účetní období představuje na výkonech v roce 2008 18,1 %, tato hodnota je nejvyšší během sledovaného období. Nejmenší podíl byl zaznamenán v roce 2006 a to 10,1 %. V prvním a posledním roce byl výsledek hospodaření za běžnou činnost ovlivněn především záporným finančním výsledkem.

Vlastní práce

39

4.3 Analýza rozdílových ukazatelů Analýza rozdílových ukazatelů je zaměřena především na čistý pracovní kapitál, který je tvořen rozdílem mezi oběžným majetkem a krátkodobými závazky podniku. Pokud oběžná aktiva převýší krátkodobé závazky je podnik likvidní. Jedná se o tzv. finanční polštář.

4.3.1

Čistý pracovní kapitál

V tabulce č. 9 jsou uvedeny hodnoty čistého pracovního kapitálu v jednotlivých letech. V grafu č. 8 je znázorněn vývoj ve sledovaném období. Tab. 9


Ukazatel

2005


42 199

2006

2007

2008

194 497

725 960 1 602 915

2009 2 171 091

Zdroj: Vlastní práce Graf č. 8

Vývoj čistého pracovního kapitálu

2 500 000 2 000 000 1 500 000 ČPK

1 000 000 500 000 0 2005

2006

2007

2008

2009


Během sledovaného období dochází k postupnému nárůstu čistého pracovního kapitálu. To je způsobeno především růstem oběžných aktiv nad krátkodobými závazky. U zásob se jedná především o nárůst nedokončené výroby a polotovarů. Vývoj čistého pracovního kapitálu můžeme hodnotit jako pozitivní, protože krátkodobá aktiva převyšují krátkodobé dluhy a to znamená, že podnik je likvidní. Na druhou stranu je čistý pracovní kapitál v roce 2009 extrémně velký a to svědčí o tom, že společnost má příliš zásob, které představují mrtvé zásoby, podnik nesprávně hospodaří se svým majetkem. Umrtvené peníze v podobě zásob nejsou pro společnost příliš výhodné, neboť zvyšují náklady spojené se zásobami.

Vlastní práce

40

4.4 Analýza poměrových ukazatelů V analýze poměrových ukazatelů byly vybrány ukazatele rentability, likvidity, aktivity a zadluženosti. Tyto ukazatele jsou podrobněji analyzovány a slouží k hodnocení finanční situace podniku.

4.4.1

Ukazatele rentability

Pro posouzení rentability podniku byly použity ukazatele uvedené v tabulce č. 10, jejich vývoj je níže znázorněn také v grafu č. 9. Tab. 10


Ukazatel

2005

2006

2007

2008

2009

Rentabilita celkového kapitálu nezdaněná (v %)

29,21

17,80

13,33

18,88

11,64

Rentabilita vlastního kapitálu (v %)

82,95

35,39

28,53

39,16

20,44

Rentabilita investovaného kapitálu (v %)

82,78

35,11

28,52

39,14

20,39

Rentabilita tržeb (v %)

14,94

10,81

11,62

21,34

10,27


Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) Rentabilita celkového vloženého kapitálu má ve sledovaném období klesající charakter. V roce 2005 byla rentabilita 29,21 %, což bylo způsobeno vysokým výsledkem hospodaření a nízkým objemem celkových aktiv. V dalších letech rentabilita celkového vloženého kapitálu klesá. K mírnému zvýšení dochází v roce 2008 na hodnotu 18,87 %. Příčinou zvýšení byl především růst výsledku hospodaření, který v roce 2008 byl nejvyšší za celé sledované období, zároveň dochází ke zvyšování celkových aktiv.

Vlastní práce

41

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Tento ukazatel dosahuje nejvyšší hodnoty 82,94 % v prvním sledovaném roce. Důvodem takto vysoké hodnoty je nízký vlastní kapitál, na který měl vliv především záporný výsledek hospodaření minulých let. V dalších letech dochází k prudkému snížení rentability vlastního kapitálu vlivem poklesu výsledku hospodaření a zvyšování vlastního kapitálu. Nejnižší hodnota je v roce 2009 20,43 %. Hlavní příčinou je vysoký vlastní kapitál, který byl způsoben nárůstem nerozděleného zisku z minulých let a pokles výsledku hospodaření za účetní období. Rentabilita vlastního kapitálu je příznivá pro vlastníky podniku.

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) Vývoj rentability dlouhodobě investovaného kapitálu je téměř totožný s rentabilitou vlastního kapitálu. V grafu č. 9 můžeme vidět, že největší hodnoty tento ukazatel dosahoval v roce 2005 82,78 %. Nejnižší hodnota byla v posledním sledovaném roce a to 20,39.

Rentabilita tržeb (ROS) Rentabilita tržeb má po celé sledované období kolísavý průběh. Největší hodnotu můžeme vidět z grafu č. 9 v roce 2008 21,34 %. V roce 2006 a 2009 je rentabilita tržeb kolem 10 % a to je nejnižší hodnota ve sledovaném období. To znamená, že celková marže podniku, po odečtení nákladů na cizí kapitál, zaměstnance a provoz se průměrně pohybuje kolem 13 %. Graf č. 9

Vývoj ukazatelů rentability

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2 005

2 006

ROA n ezda n ěn ý


2 007

2 008

2 009

ROE

RO CE

RO S

Vlastní práce

4.4.2

42

Ukazatele likvidity

K hodnocení likvidity podniku byla zvolena běžná, pohotová a hotovostní likvidita. Hodnoty jednotlivých ukazatelů jsou uvedeny v následující tabulce č. 11. Tab. 11

Ukazatele likvidity

Ukazatel

2005

2006

2007

2008

2009

Běžná likvidita

1,040

1,213

1,481

1,707

2,145

Pohotová likvidita

0,593

0,496

0,998

1,079

1,581

Hotovostní likvidita

0,012

0,009

0,049

0,003

0,007


Běžná likvidita Běžná likvidita má rostoucí tendenci. Doporučená hodnota ukazatele je podle Synka (2003) v intervalu 1,5 − 2,5. Až do roku 2007 můžeme z tabulky č. 11 vidět, že hodnota běžné likvidity je nižší než doporučená hodnota. Ve sledovaném období byla nejnižší hodnota běžné likvidity v roce 2005 a to 1,04. Důvodem nízké platební schopnosti v prvních dvou letech byl nízký oběžný majetek a vysoké krátkodobé závazky. V dalších letech dochází k nárůstu oběžného majetku a to především krátkodobých pohledávek. Podnik od roku 2008 je schopen uspokojit pohledávky věřitelů v případě, že by všechna svá oběžná aktiva proměnil v peněžní prostředky.

Pohotová likvidita Pohotová likvidita má stejně jako běžná likvidita rostoucí tendenci. Po vyloučení zásob, které jsou nezbytné pro zachování výrobní činnosti podniku a nelze je pohotově přeměnit na peníze, hodnota pohotové likvidity opět do roku 2007 nesplňuje stanovenou výši, která je podle Synka (2003) v intervalu 1 – 1,5. Prahová (kritická) hodnota je 1. Z tabulky č. 11 je zřejmé, že prahové hodnoty je dosaženo v roce 2008, což vypovídá o tom, že podnik by byl schopen uhradit své závazky postoupením pohledávek.

Hotovostní likvidita Doporučená hodnota hotovostní likvidity je podle Kislingerové (2004) 0,2. Z tabulky č. 11 je zřejmé, že tato doporučená hodnota není splněna v žádném sledovaném roce. Hodnoty jsou pod uvedenou doporučenou hodnotou, hodnota hotovostní likvidity se spíše blížící k 0,0. To je především způsobeno vysokými krátkodobými závazky a nízkým krátkodobým finančním majetkem. Hotovostní likviditu můžeme od roku 2005 až do roku 2009 zhodnotit jako nedostatečnou.

Vlastní práce

43

Důvodem je nedostatek peněz na bankovních účtech a vysoké závazky z obchodních vztahů. Podnik může mít problém při placení svých faktur. Hlavním příjmem jsou krátkodobé přijaté zálohy od svých zákazníků na výrobu parní turbíny, ze kterých následně platí své faktury za suroviny a materiál, ale při zpoždění zálohy může mít problém s placením svým dodavatelům. Podnik se může ocitnout v platební neschopnosti. Graf č. 10 Vývoj ukazatelů likvidity

2,5 2 1,5 1 0,5 0 2005

2006

Běžná likvidita

2007

2008

Pohotová likvidita

2009 Hotovostní likvidita


4.4.3

Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity měří, jak podnik efektivně hospodaří se svým majetkem nebo jak nakládá se svými finančními prostředky. Pro posouzení aktivity podniku byly vybrány ukazatele uvedené v tabulce č. 12.

Obrat aktiv Obrat aktiv má mírně klesající tendenci. V roce 2005 a 2006 byla celková aktiva nejlépe využita, obrat aktiv v obou letech je nad hodnotou 1. Ve zbylých sledovaných letech se hodnoty pohybují pod hodnotou 1. Celkově můžeme obrat aktiv zhodnotit jako podprůměrný, neboť tržby nedosahují takové výše na celková aktiva. Ke snižování dochází vlivem zvýšení aktiv a nízkými tržbami. Podnik dostatečně nevyužívá svoje kapacity, měl by lépe využívat svá aktiva.

Obrat dlouhodobého majetku Obrat dlouhodobého majetku byl ve sledovaném období nejvyšší v roce 2009 a to 4,81, to znamená, že bylo nejefektivněji využito dlouhodobého majetku. Naopak nejnižší obrat dlouhodobého majetku byl v roce 2006 a to 2,69.


44

Ukazatele aktivity

Ukazatel

2005

2006

2007

2008

2009

Obrat aktiv

1,36

1,23

0,85

0,67

0,88

Obrat dl. majetku

2,93

2,69

3,01

3,49

4,81

Obrat zásob

5,90

3,83

3,61

2,27

4,11

Doba obratu zásob (dny)

61,83

95,18

101,11

160,99

88,73

Doba splatnosti pohledávek (dny)

80,18

68,43

203,85

275,63

247,37

138,15

132,80

209,24

256,29

157,17

Doba splatnosti závazků (dny) Zdroj: Vlastní práce

Obrat zásob Obrat zásob se ve sledovaném období pohybuje v rozmezí 2,26 – 5,90. To vypovídá o tom, že zásoby jsou v podniku málokrát přeměňovány v peněžní prostředky a zůstávají dlouho v podniku. Obrat zásob se od roku 2005 snižoval, až na hodnotu 2,26, v roce 2009 se zvýšil na hodnotu 4,11. Nárůst v roce 2009 byl způsoben poklesem zásob a růstem tržeb. Zbytečné zásoby jsou zátěží pro podnik, největší část zásob tvoří nedokončená výroba a polotovary, které zásadně ovlivňují obratovost. Vysoká hodnota nedokončené výroby a polotovarů je způsobena délkou výroby celé parní turbíny a způsobem výroby, neboť výroba jedné turbíny probíhá po ucelených částech.

Doba obratu zásob Doba obratu zásob má mírně rostoucí tendenci, což je nežádoucí. Nejvyšší doba obratu zásob byla v roce 2008 160 dní. Doba obratu zásob je příliš vysoká, podnik by se měl snažit tuto dobu zkrátit a lépe tak využívat svoje zásoby. Protože zásoby, které jsou nevyužívané, představují „umrtvené“ peněžní prostředky, které by měl podnik co nejrychleji zpracovat a přeměnit na hotové výrobky, které mu přinesou peněžní prostředky.

Doba splatnosti pohledávek Nejkratší doba splatnosti pohledávek byla v roce 2006 68 dní. Naopak nejdelší doba splatnosti pohledávek byla v roce 2008 275 dní. U pohledávek, u nichž existuje riziko jejich nesplacení, byly vytvořeny opravné položky. U dlouhodobě

Vlastní práce

45

nesplacených pohledávek nad 180 dní byla vytvořena opravná položka ve výši 50 % nesplacené pohledávky, u pohledávek nad 360 dnů vytvořena opravná položka ve výši 100 % nesplacené pohledávky. Podnik má běžnou dobu splatnosti faktur 30 dní, ale s některými zákazníky má smluvené jiné doby splatnosti, které mohou být až 60 dní. Doba splatnosti pohledávek není dodržena, což je nežádoucí, podnik má zbytečně dlouho nesplacené pohledávky. Vývoj doby splatnosti se v jednotlivých letech prodlužuje, pro podnik je nežádoucí tak vysoká průměrná splatnost pohledávek. Pohledávky jsou pro podnik bezúročný dodavatelský úvěr svým klientům, které by měly být nižší než doba obratu závazků. Největší část pohledávek ale tvoří pohledávky za ovládající a řídící osobou. Po jejich odečtení je doba splatnosti odběrateli značně zkrácena a pohybuje se v průměru okolo 75 dnů.

Doba obratu závazků Doba obratu závazků má kolísavý charakter. Největší doba obratu závazků je v roce 2008 256 dní, to je způsobeno tím, že podnik měl k 30. 9. 2008 krátkodobé závazky po lhůtě splatnosti více než 180 dní ve výši 24 366 tis. Kč. I v roce 2007 byla doba obratu závazků vysoká a to 209 dní, v tomto roce krátkodobé obchodní závazky po splatnosti činily 6 300 tis. Kč. Nejnižší doba obratu závazků byla 133 dní v roce 2006. Doba obratu závazků je v prvních třech letech sledovaného období vyšší než doba splatnosti pohledávek, to je velmi příznivé, neboť díky tomu, podnik čerpá bezúročný dodavatelský úvěr od dodavatelů a zaměstnanců. V posledních dvou letech je doba splatnosti pohledávek vyšší, což svědčí o tom, že podnik platil své závazky dříve, než inkasoval peníze za pohledávky, to je nežádoucí. Graf č. 11

Vývoj ukazatelů obratu

7 6 5 4 3 2 1 0 2 005 Obr a t a k t iv


2 006

2 007 Obr a t dlou h odobéh o m a jet k u

2 008

2 009 Obr a t zá sob

Vlastní práce

4.4.4

46

Ukazatele zadluženosti

Zadluženost podniku je hodnocena pomocí vybraných ukazatelů uvedených v následující tabulce. Tab. 13


Ukazatel

2005

2006

2007

2008

2009

Celková zadluženost (v %)

74,77

61,70

64,60

62,80

55,61

Dlouhodobá zadluženost (v %)

23,33

16,94

16,07

15,53

17,57

Krátkodobé zadluženost (v %)

51,44

44,75

48,53

47,27

38,04

Míra samofinancování (v %)

24,48

37,56

34,47

36,69

44,39

Úrokové krytí

41,80

28,78

27,35

56,69

646,56


Celková zadluženost Z tabulky č. 13 vidíme, že celková zadluženost v jednotlivých letech klesá. V roce 2005 dosahovala celková zadluženost téměř 75 %. Zadluženost na začátku sledovaného období je způsobena především vysokým podílem krátkodobých závazků, z nichž největší část tvoří krátkodobé přijaté zálohy. V dalších letech dochází ke zvyšování cizích zdrojů, ale zároveň ke zvyšování celkových aktiv, které jsou mnohem vyšší než cizí zdroje. Na celkové zadluženosti se nejvíce podílí krátkodobá zadluženost. Celková zadluženost má ale klesající charakter a to je velmi příznivé, neboť se podnik snaží zvýšit svoji finanční stabilitu a nemusí se při svým rozhodováním přizpůsobovat věřitelům.

Krátkodobá zadluženost a dlouhodobá zadluženost Krátkodobá zadluženost má ve sledovaném období hlavní podíl na celkové zadluženosti. Největší část krátkodobých závazků tvoří krátkodobé přijaté zálohy od zákazníků v souvislosti s realizací projektů výroby parních turbín. Nejvyšší míry krátkodobé zadluženosti dosáhla v roce 2005, kdy byla téměř 52 %. Krátkodobá zadluženost má ve sledovaném období klesající charakter. Dlouhodobá zadluženost má také klesající tendenci, největší podíl mají rezervy, které mají kolísavý charakter.

Míra samofinancování Podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech má během sledovaného období rostoucí tendenci. Nejnižší hodnoty dosahuje v prvním sledovaném roce a to 24 %. To svědčí o tom, že podnik svoji činnost financoval převážně z cizích

Vlastní práce

47

zdrojů. V dalších letech míra samofinancování roste, to svědčí o tom, že podnik stále více využívá vlastních zdrojů k financování. V roce 2009 představoval podíl používání vlastního kapitálu na aktivech 44 %. Rostoucí míra samofinancování potvrzuje o tom, že podnik na konci období stále více využívá peněz vlastníků k financování aktiv. Samofinancování umožňuje financovat investice s vyšším rizikem, na které je obtížné získat externí zdroje.

Úrokové krytí Tento ukazatel udává, kolikrát je hospodářský zisk větší než placené úroky. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím lépe pro podnik. Úrokové krytí představuje bezpečnostní polštář pro věřitele. Nejvyšší hodnota úrokového krytí je v roce 2009 a to 646,5. To je především způsobeno snížením úrokových nákladů na nejnižší hodnotu 700 tis. Kč během sledovaného období. Nejnižší hodnota úrokového krytí byla v roce 2007 27,3. Úrokové krytí je pro podnik velmi příznivé, protože hospodářský zisk před odpočtem úroků a daní je mnohem větší než nákladové úroky. Podnik lze z tohoto hlediska považovat za bezproblémový. Graf č. 12 Vývoj ukazatelů zadluženosti 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2 005

2 006

2 007

2 008

2 009

Celkov á zadluženost

Dlouhodobá zadluženost

Krátkodobé zadluženost

Míra sam ofinancov ání


4.5 Analýza soustav ukazatelů Analýza pomocí pyramidové soustavy finančních ukazatelů je zaměřena na rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu. V následujícím rozkladu bylo zjištěno, která položka se nejvíce podílí na zvyšování výnosnosti vlastního kapitálu podniku.

Vlastní práce

4.5.1

48

Rozklad ukazatele ROE

Na změnu rentability vlastního kapitálu má vliv daňové břemeno, složená finanční páka a rentabilita aktiv. Ve sledovaném období byly hodnoty těchto ukazatelů kladné. Rentabilita vlastního kapitálu byla ve všech letech velmi vysoká. Hodnoty ROE se pohybovaly v rozmezí 0,204 a 0,815. Největších hodnot dosahuje finanční páka, která je tvořena úrokovým ukazatelem a pákovým ukazatelem. Finanční pákou dochází ke zvyšování rentability vlastního kapitálu použitím cizího kapitálu, pouze za předpokladu, kdy je úroková míra nižší než výnosnost aktiv. Pákový ukazatel dosahuje největší hodnoty v prvním sledovaném roce 4,085 a nejnižší hodnota je v posledním sledovaném roce 2,253. Snížení je způsobeno zvýšením celkových aktiv a zároveň zvýšením vlastního kapitálu. Snižováním finanční páky, se snižuje celá rentabilita vlastního kapitálu. Tab. 14

Ukazatele rozkladu ROE

2005

2006

2007

2008

2009

Daňové břemeno

0,707

0,767

0,759

0,772

0,780

Rentabilita aktiv

0,287

0,173

0,130

0,186

0,116

Zisková marže

0,211

0,141

0,153

0,277

0,132

Obrat aktiv

1,359

1,230

0,847

0,673

0,883

Finanční páka

4,014

2,589

2,818

2,688

2,250

Úrokový ukazatel

0,983

0,972

0,971

0,986

0,999

Pákový ukazatel

4,085

2,663

2,901

2,725

2,253

ROE

0,815

0,344

0,277

0,386

0,204


4.6 Predikce finanční tísně 4.6.1

Bonitní modely

Kralickův quicktest Podnik ve sledovaném období byl ve velmi dobré finanční situaci. Z tabulky č. 15 je zřejmé, že bodové hodnocení finanční situace, stability a výnosové situace podniku jsou větší než 3, to znamená velmi dobrý podnik. Rovnice R1, míra samofinancování, dosahovala velmi dobrých hodnot. Kromě roku 2005, kdy na

Vlastní práce

49

základě vyhodnocení vypočítané hodnoty 0,24 byla přidělena hodnota 3. Rovnice R2, doba splácení dluhu, vykazovala hodnoty od 2,13 – 3,83. Rovnice R3, rentabilita celkového vloženého kapitálu, zaznamenala příznivé hodnoty. V roce 2007 a 2009 byly na základě vypočtených hodnot přiděleny body 3, v ostatních letech byly uděleny body 4. Rovnice R4, cash flow z výkonů, dosahovala velice příznivé hodnoty, ve všech letech byly uděleny body 4. Nejlepší výsledky Kralickova quicktestu byly v roce 2006 a 2008. V obou letech dosahovala finanční situace, stabilita výnosová situace podniku hodnoty 4. Celková situace podniku je podle Kralickova quicktestu velmi dobrá. Tab. 15

Kralickův Quicktest (hodnoty jednotlivých ukazatelů)

2005

2006

2007

2008

2009

Koeficient samofinancování

0,24

0,38

0,34

0,37

0,44

Doba splacení dluhu

2,13

2,67

3,71

2,94

3,82

ROA

0,29

0,17

0,13

0,19

0,12

Cash flow

0,26

0,19

0,20

0,32

0,16

Zdroj: Vlastní práce Tab. 16

Hodnocení finanční situace, stability a výnosové situace podniku

2005

2006

2007

2008

2009

Hodnocení finanční situace podniku

3,75

4

3,5

4

3,5

Hodnocení finanční stability podniku

3,5

4

3,5

4

3,5

Hodnocení výnosové situace

4

4

3,5

4

3,5


Vlastní práce

4.6.2

50

Bankrotní modely

Altmanův model (Z-skóre) Hodnoty Altmanova modelu se nachází v intervalu 2,06 – 2,68. To pro podnik znamená, že se nachází v šedé zóně. Nemůžeme tedy říct, zda podnik bude ohrožen bankrotem a zda můžeme předpovídat neuspokojivou finanční situaci. Ve sledovaném období nedochází k žádnému velkému výkyvu. Hodnoty Z-skóre neklesly pod hodnoty 1,8, z toho vyplývá, že podnik není ohrožen vážným finančním problémem. Tab. 17

Altmanův model

2005

2006

2007

2008

2009

Pracovní kapitál/aktiva

0,03

0,12

0,28

0,40

0,52

Nerozdělený zisk/aktiva

0,00

0,12

0,20

0,22

0,41

EBIT/aktiva

0,95

0,58

0,42

0,61

0,38

Vlastní kapitál/cizí zdroje

0,19

0,37

0,32

0,35

0,48

Tržby/aktiva

1,36

1,23

0,84

0,67

0,89

2,53

2,42

2,06

2,25

2,68

Z-skóre Hodnocení

šedá zóna

šedá zóna

šedá zóna

šedá zóna

šedá zóna


Index IN (index důvěryhodnosti) Z tabulky č. 18 můžeme vidět, že hodnoty indexu IN01 jsou vyšší než 2 a to znamená podnik s dobrým finančním zdravím. Největší hodnoty index důvěryhodnosti dosahuje v posledním sledovaném roce, kdy dosahuje hodnoty 34,16. Nejvíce index IN01 v tomto roce ovlivňoval ukazatel úrokového krytí, kdy dochází ke snížení nákladových úroků. Hodnota nákladových úroků v posledním roce je nejnižší za celé sledované období. Výsledek hospodaření je mnohonásobně vyšší než nákladové úroky. Index důvěryhodnosti je nejvíce ovlivňován úrokovým krytím, ostatní ukazatele nemají na něj takový vliv. Ve sledovaném období není hodnota nižší než 2, tudíž není se třeba obávat potenciálních problémů a případného bankrotu.


51

Index IN01

2005

2006

2007

2008

2009

Aktiva/cizí zdroje

0,17

0,21

0,2

0,2

0,23

EBIT/nákladové úroky

2,31

1,45

1,39

2,89

33,09

EBIT/aktiva

1,13

0,68

0,51

0,73

0,46

Výnosy/aktiva

0,29

0,26

0,18

0,14

0,19

Ob. aktiva/(kr.záv.+úvěr)

0,09

0,11

0,13

0,15

0,19

IN01

3,99

2,71

2,41

4,11

34,16


Tafflerův bankrotní model Hodnoty Tafflerova modelu se ve sledovaném období nachází v intervalu 0,31 a 0,43. Během sledovaného období jsou hodnoty Tafflerova modelu větší než nula a to znamená malou pravděpodobnost bankrotu. Z tabulky č. 19 je můžeme vidět, že záporné hodnoty jsou pouze v posledním řádku. To je především způsobeno vysokými krátkodobými závazky. Tab. 19

Tafflerův bankrotní model

2005

2006

2007

2008

2009

EBT/krátkodobé dluhy

0,30

0,21

0,14

0,21

0,16

Oběžná aktiva/cizí zdroje

0,09

0,11

0,14

0,17

0,19

Krátkodobé dluhy/aktiva

0,09

0,08

0,09

0,09

0,07

(fin.majetek-kr. dluhy)/provozní náklady

-0,05

-0,04

-0,07

-0,07

-0,07

ZT(Z)

0,43

0,36

0,31

0,39

0,36


Vlastní práce

52

4.7 Shrnutí výsledků finanční analýzy Po provedení horizontální analýzy aktiv je patrné, že ve sledovaném období dochází k nárůstu aktiv. Od roku 2005 dochází k postupnému navyšování oběžných aktiv. Oběžná aktiva jsou z velké části tvořena zásobami a krátkodobými pohledávkami. Z výsledků horizontální analýzy pasiv je zřejmé, že dochází k nárůstu celkových pasiv. Celková pasiva byla ovlivněna zvyšováním vlastního kapitálu a také cizích zdrojů. Rostoucí vlastní kapitál byl způsoben zvyšováním o nerozdělené zisky minulých let. V roce 2005 měl podnik neuhrazenou ztrátu minulých let, ale v následujících letech dochází ke kladnému výsledku hospodaření minulých let a tím ke zvyšování nerozděleného zisku. Na cizí zdroje měly vliv především krátkodobé závazky. Na základě provedené horizontální analýzy výkazu zisku a ztráty můžeme říci, že provozní výsledek hospodaření má kolísavý charakter. Zatímco v roce 2006 klesl, v dalších dvou letech měl rostoucí tendenci, v posledním sledovaném roce opět dochází k poklesu. Finanční výsledek hospodaření byl v prvním a posledním sledovaném roce záporný. Záporný výsledek v prvním roce byl způsoben vysokými náklady z přecenění cenných papírů a derivátů. V posledním roce byl ovlivněn vysokými ostatními finančními náklady. Mimořádný výsledek hospodaření nebyl zaznamenán. Výsledek hospodaření byl za celé sledované období kladný. Zisk byl tvořen především provozním výsledkem hospodaření, který byl v roce 2005 a 2009 ovlivňován záporným finančním výsledkem hospodaření a došlo tak k jeho poklesu. Z výsledných hodnot vertikální analýzy aktiv vyplývá, že dochází k postupnému nárůstu podílu oběžných aktiv na celkových aktivech. Zatímco v roce 2005 byla aktiva tvořena oběžným majetkem z 54 %, v roce 2009 podíl oběžného majetku byl 82 %. Největší část na zásobách tvoří nedokončená výroba a polotovary, jejich podíl na oběžných aktivech byl v roce 2006 téměř 50 %. Vysoká hodnota nedokončené výroby a polotovarů je způsobena délkou trvání celého projektu výroby parní turbíny. Celý proces trvá přibližně rok, nákup velkých dílů je již po uplynutí tří měsíců od podepsání smlouvy, tím jsou značně navyšovány zásoby na skladě. Z vertikální analýzy pasiv je zřejmé, že vlastní kapitál má rostoucí tendenci a k financování používá stále více vlastní zdroje. V posledním sledovaném roce zaujímá vlastní kapitál na celkových aktivech téměř 50 %. Vlastní kapitál je alokován především jako nerozdělený zisk minulých let. Nejvýznamnější na cizích zdrojích jsou krátkodobé přijaté zálohy, které v roce 2007 představují 59 % na cizích zdrojích. Významné jsou také rezervy, které tvoří v průměru 28 % na cizích zdrojích

Vlastní práce

53

Analýzou výkazu zisku a ztráty bylo zjištěno, že největší podíl na výkonech mají tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb. Nejvyšší hodnota byla v roce 2006 a to 74,9 %. Na výkonovou spotřebu má největší vliv spotřeba materiálu a energie. Provozní výsledek hospodaření byl nejvyšší v prvním sledovaném roce, vývoj provozního výsledku je kolísavý. Finanční výsledek byl v prvním a posledním roce záporný. Výsledek hospodaření v letech 2005 – 2009 měl kolísavý charakter. U analýzy rozdílových ukazatelů byl vypočten čistý pracovní kapitál. Z vypočtených hodnot vyplývá, že čistý pracovní kapitál je ve všech letech sledovaného období kladný a dochází jeho k postupnému nárůstu. Oběžná aktiva převládají nad krátkodobými závazky a to znamená schopnost podniku hradit krátkodobé závazky v budoucnu. Z výsledků ukazatelů rentability vyplývá, že všechny ukazatele rentability během sledovaného období klesají. K výkyvu dochází v roce 2008, kdy je zaznamenán mírný nárůst. Změna je způsobena tím, že podnik dosáhl nejvyššího výsledku hospodaření za celé sledované období v důsledku zvýšené poptávky po parních turbínách. Klesající charakter ROA způsobují rostoucí celková aktiva a pokles výsledku hospodaření, na snižování ROE má vliv klesající výsledek hospodaření a zvyšování vlastního kapitálu. Rentabilita tržeb má kolísavý charakter, nejvyšších hodnot dosahuje v prvním a posledním sledovaném roce. Z porovnání ukazatelů likvidity s jejich doporučenými hodnotami, je zřejmé, že likvidita podniku je nevyhovující. Největší problém je u hotovostní likvidity, která ve všech letech sledovaného období nesplňuje doporučenou hodnotu. Nejnižší hodnota byla v roce 2008 a to pouze 0,003, to je způsobeno vysokými krátkodobými závazky a nízkým krátkodobým finančním majetkem. To svědčí o nedostatečné okamžité hotovosti k úhradě závazků. Běžná a pohotová likvidita má během sledovaného období rostoucí tendenci. Obě tyto likvidity jsou do roku 2007 nižší než hodnoty doporučované. V celkovém hodnocení je likvidita podniku neuspokojivá. Výsledky ukazatele aktivity jsou neuspokojivé. Obrat aktiv má klesající tendenci. V letech 2005 a 2006 ukazatel byl nad hodnotou 1, v dalších letech ukazatel klesl pod tuto hodnotu. Obrat dlouhodobého majetku dosahuje příznivějších výsledků, než obrat celkových aktiv. Nejefektivněji byl dlouhodobý majetek využíván v roce 2009, kdy se hodnota ukazatele pohybuje nad hodnotou 4, nejméně efektivní využití bylo v roce 2006, kdy hodnota ukazatele klesla na 2,7. Obrat zásob se pohybuje v rozmezí 2,26 – 5,90. To svědčí o tom, že zásoby zůstávají dlouho v podniku. Od roku 2005 ukazatel klesal, v roce 2009 dochází k nárůstu. Doba obratu zásob má rostoucí tendenci, to je pro podnik nežádoucí. Nejvyšší doba obratu byla v roce 2008 a to 160 dní. Doba obratu pohledávek dosahovala poměrně vysokých hodnot. Běžná doba splatnosti v podniku je 30 dní, s některými zákazníky má podnik smluvenou delší dobu splatnosti, tím

Vlastní práce

54

je celková doba splatnosti příliš vysoká. Největší doba obratu byla v roce 2008 275 dní, nejkratší doba splatnosti byla v roce 2006 a to 68 dní. Podniku jsou faktury hrazeny až po jejich splatnosti, příliš dlouho musí čekat na platby svých odběratelů. Podnik vytváří opravné položky ve výši 50 % nesplacené pohledávky u nesplacených pohledávek nad 180 dní a u pohledávek nad 360 dní opravné položky ve výši 100 % nesplacené pohledávky. Doba obratu závazků má ve sledovaném období kolísavý charakter. Největší doba obratu byla 256 dní v roce 2008, nejnižší doba obratu 133 dní byla v roce 2006. Poslední analyzovanou skupinou poměrových ukazatelů jsou ukazatele zadluženosti. Celková zadluženost má během období 2005 – 2009 klesající tendenci, to je pro podnik velice příznivé. V prvním sledovaném roce byla zadluženost 75 %, v posledním roce celková zadluženost klesla na 56 %. Vysoká zadluženost byla způsobena vysokým podílem krátkodobých závazků. Dochází především ke krátkodobému zadlužování. Dlouhodobá zadluženost ve sledovaném období nepřekročila 1 %. Podnik více využívá cizích zdrojů k financování. Největší podíl na krátkodobé zadluženosti mají krátkodobé přijaté zálohy od zákazníků na realizaci projektu. V letech 2005 – 2009 má krátkodobá zadluženost klesající tendenci, to svědčí o tom, že podnik na konci sledovaného období více využívá vlastních zdrojů k financování. Míra samofinancování dosahuje v roce 2005 kritické hodnoty 24 %, další roky míra samofinancování roste. Znamená to tedy, že k financování aktiv společnosti je z větší části využívání vlastních zdrojů podniku. Ukazatel úrokového krytí je na uspokojivé úrovni. Pro podnik je to pozitivní, protože představuje bezpečností polštář pro věřitele, neboť je hospodářský zisk větší ne nákladové úroky. Z rozkladu ukazatele rentability vlastního kapitálu bylo zjištěno, že je nejvíce ovlivňován finanční pákou. Pákový ukazatel má klesající tendenci. Snížení je způsobeno zvýšením celkových aktiv a zároveň zvýšením vlastního kapitálu. Jako poslední byla provedena predikce finanční tísně podniku. Z bonitních modelů byl proveden Kralickův Quicktest. Z výsledů bylo zjištěno, že podnik je ve velmi dobré finanční situaci. Nejvyšší hodnoty byly v roce 2006 a 2008, v obou letech dosahovala finanční situace, stabilita a výnosová situace podniku hodnoty 4. Z bankrotních modelů byl vypočten na Altmanův model, který zařadil podnik do šedé zóny. Hodnoty jsou v intervalu 2,06 – 2,68. Nedá se tedy říct, zda podniku hrozí v budoucnu bankrot či nikoliv. U indexu důvěryhodnosti IN 01 jsou hodnoty vyšší než 2, to znamená podnik s dobrým finančním zdravím. Nejvyšší hodnota byla v roce 2009 34,16, to bylo způsobeno zvýšením výsledku hospodaření a snížením nákladových úroků. Posledním provedeným bankrotním modelem byl Tafflerův model. Ve sledovaném období byly hodnoty vyšší než nula a to pro podnik znamená malou pravděpodobnost bankrotu.

Vlastní práce

55

4.8 Doporučení a návrhy ke zlepšení stávající situace Po zhodnocení výsledků finanční analýzy byla navržena doporučení, která by měla vést ke zlepšení stávající situace.

Návrhy v oblasti rentability Jedním z problémů je klesající rentabilita, kterou by se měl podnik pokusit zastavit. Rentabilitu lze zvýšit snížením nákladů nebo zvýšením zisku. Z rozkladu ROE je zřejmé, že jeho růst může ovlivnit obrat aktiv, který je za celé období podprůměrný a neuspokojivý. Podnik by měl lépe využívat svůj majetek. Zvýšení rentability vlastního kapitálu lze dosáhnout pomocí zvýšení cizího kapitálu. Pokud podnik zvýší zadluženost, bude to mít pozitivní efekt pouze tehdy, pokud se podniku podaří dosáhnout většího zhodnocení, než činí náklady spojené s cizím kapitálem. Nedílnou součástí je lepší kontrola nákladů a jejich snižování. Pro efektivní řízení zásob je vhodné využít metodu ABC, která by měla přispět ke snížení zásob a celkových nákladů. Zrychlila by se i doba obratu zásob, která je příliš dlouhá. Na zvýšení tržeb může mít pozitivní vliv rozšíření výroby o parní turbíny, které doposud podnik nevyrábí. V současné době vyrábí pouze určité druhy, i když je poptávka i o další typy turbín, převážně z Asie, kam společnost doposud neexpandovala v dostatečné míře. Pokrytím poptávky novými typy turbín rozšíří svůj trh. Zaměřit by se měla více na rozvojové státy, které stále více rozšiřují svoji průmyslovou oblast a tak se jejich požadavky na parní turbíny stále více zintenzivňují. Pronikání na nové trhy může podnik zajistit prezentováním svých produktů na světových veletrzích. Protože se jedná o zakázkovou výrobu, může podnik stanovit cenu orientovanou na poptávku, tím může podnik prodávat výrobky vysoce konkurenčně schopné za vyšší cenu, ale i pro současné odběratele lze cenu zvýšit, aby se tak zvýšily tržby. V současné době zvyšování ceny výrobků není díky celosvětové finanční krizi vhodné, proto by se měl podnik spíše zaměřit na náklady na výrobky. Možností jak snížit náklady a tím zastavit klesající rentabilitu je pravidelné hlídání cen pořizovacích vstupů, vyhledáváním výhodných nabídek a uzavírání smluv s dodavateli, kteří poskytnou slevy. Dalším návrhem na snížení nákladů je typizace dílů, které se pravidelně opakují na každé vyráběné turbíně. V praxi to znamená, že by se tyto dílce vyráběly v sériové výrobě. Tímto by se ušetřili finanční prostředky na jejich výrobu, protože sériová výroba snižuje náklady na přípravu strojů před opracováním suroviny a tím se celkový strojní čas na výrobu jednoho dílu sníží. Výroba bude rychlejší a dojde k minimalizaci odpadu.

Vlastní práce

56

Návrhy v oblasti aktivity Problémem pro podnik jsou pohledávky po lhůtě splatnosti, které jsou v jednotlivých letech značně vysoké. To není pro podnik žádoucí. V prvním roce činily pohledávky po lhůtě splatnosti celkem 150 003 tis. Kč, další roky rapidně klesly, ale jejich výše byla kolem 50 000 tis. Kč. Podnik by se měl proto zaměřit, aby pohledávky byly zaplaceny včas a řádně. Pohledávky lze zajistit prodejem faktoringovým společnostem, nečastěji bance. Cenou faktoringu je faktoringová provize, která se pohybuje od 0,8 do 3 % z pohledávky. Podnik může díky faktoringu získat 70 – 90 % ceny pohledávky před datem splatnosti, zbývající část slouží bance jako diskont. Výhodou pro podnik je rychlost v přístupu k peněžním prostředkům, díky čemuž může finanční prostředky využít k financování dalších projektů nebo k zaplacení svých závazků. Další výhodou je, že na základě faktoringové smlouvy banka poskytuje služby související s odkupovanými pohledávkami. Poslední výhodou je možnost prodloužení doby splatnosti, to může vést ke zlepšení konkurenceschopnosti. Nevýhodou ale pro podnik je, že nedostane proplacenou celou výši pohledávky. Existují dva druhy faktoringu, a to regresní a bezregresní. V České republice je rozšířenější regresní faktoring. U tohoto druhu nebere faktoringová společnost na sebe rizika spojená s platební neschopností dlužníka. V tomto případě je pro podnik řešení problému pohledávek po lhůtě splatnosti nevýhodný. (ČSOB Factoring, 2010) Podnik může využít i forfaitingu v případě střednědobých nebo dlouhodobých exportních pohledávek. Splatnost pohledávky je zpravidla delší než 90 dní. Po předání zboží zahraničnímu odběrateli postupuje podnik pohledávku forfaitérovi, tím podnik získá peněžní prostředky snížené o náklady forfaitingu Nejčastěji požadovanými zárukami forfaitingu je neodvolatelná bankovní záruka, neodvolatelný akreditiv potvrzený bankou nebo směnka. Transakce musí být zajištěné, protože se jedná o pohledávky s vyšší nominální hodnotou. Výhodou je, že veškeré rizika s vývojem kurzu měn přechází na banku. (ČSOB, 2010) Protože podnik obchoduje i se státy na jiných kontinentech v rozdílných měnách měl by se zajistit proti případnému kurzovému riziku. Pro zajištění kurzového rizika v zahraničním obchodu může podnik použít měnový swap. Jedná se o dohodu výměny finančních prostředků v jedné měně za prostředky v druhé měně k pevně sjednanému datu za sjednaný kurz. Přínosem je, že umožňuje řízení likvidity podniku. (KB, 2010) Zajistit pohledávky lze i směnkami. Zajištění směnkou je výhodné pro podnik v tom, že pokud nebude směnka proplacena, nemusí být prokazován vznik závazku. Směnka je cenný papír, kdy pro uplatnění práv ze směnky není rozhodující důvod vzniku, ale samotná existence směnky a její podstatné

Vlastní práce

57

náležitosti. Pro podnik je pak mnohem snazší pozice při vymáhání soudní cestou. Výhodou je, že směnku lze eskontovat před lhůtou splatnosti bance. Postoupením banka poskytne majiteli směnky eskontní úvěr. K hlavním výhodám patří rychlé získání peněžních prostředků před datem splatnosti s nízkou úrokovou sazbou. Mezi nevýhody patří diskont a další poplatky, které si banka účtuje a také pokud nedojde k zaplacení směnky dlužníkem, banka vyžaduje zaplacení od původního věřitele, kterému se směnka vrátí a musí ji vymáhat sám. Další možností jak zkrátit dobu splatnosti pohledávek jsou motivační opatření, která by odběratele vedla k dřívějším platbám. Sleva je poskytována za promptní úhradu závazků. Slevy poskytované za rychlejší zaplacení faktur by vedly ke snížení doby inkasa, urychlilo cash-flow a došlo k rychlejší přeměně pohledávek v peníze. Rovněž se snižuje kreditní riziko a náklady na vymáhání pohledávek po lhůtě splatnosti. Výše nabízené slevy je závislá na zvyklostech v odvětví a na konkurenčním postavení podniku. Podnik by musel již při sepisování smlouvy s klientem uvést konkrétní podmínky poskytnutí slevy. V případě, že pohledávka nebude uhrazena včas, měl by stanovit sankce za nedodržení splatnosti pohledávky. Podnik může využít smluvní pokutu, která musí být ujednána písemně mezi oběma stranami. Hrozba dlužníkovi, že bude muset zaplatit sjednanou pokutu, jej donutí zaplatit včas. Smluvní pokuta může být závislá na době, po kterou dlužník závazek porušuje. Vhodné je použít smluvní pokutu za každý den prodlení s postupným navyšováním pokuty. Tím se podnik zajistí proti porušení smlouvy. Včasné hrazení pohledávek je pro podnik důležité, proto aby mohl splácet své závazky včas a nehrozily mu případné sankce. V České republice lze využít na vymáhání pohledávek služeb Centrálního registru dlužníků CEDR. Tento způsob je krajním řešením. Zápis je bezplatný, ale výmaz je pro dlužníka zpoplatněn. CEDR je informační systém, který spravuje přehled o dlužnících. V prvním případě podnik dlužníka telefonicky kontaktuje a to do 3 dnů od nezaplacení, že byla překročena doba splatnosti. Dalším krokem je zaslání dvou upomínek, které informují o zařazení do CEDR. Hlavním úkolem je informovat věřitele o problémových dlužnících a tím se vyhnout neplatícím dlužníkům. (Centrální registr dlužníků, 2008) Další možností jak mít přehled o svých pohledávkách je segmentace zákazníků podle doby splatnosti. Rozdělením zákazníků dojde k větší přehlednosti o placení. Zákazníky lze rozdělit na skupinu odběratelů, kteří budou platit dříve, ve druhé skupině zákazníci platící včas. Třetí skupinou budou odběratele platící s menším zpožděním a poslední skupinou zákazníci, kteří platí se zpožděním. Ke každé skupině lze přistupovat individuálně a dohodnout se na případných sankcích, slevách nebo přímo zajištění pohledávky směnkou.

Vlastní práce

58

Velkou část pohledávek tvoří ale pohledávky za ovládající a řídící osobou, které představují pohledávky vůči mateřské společnosti z titulu správy bankovních účtů. Po odečtení těchto pohledávek se doba splatnosti pohledávek značně snížila. V následující tabulce můžeme vidět, jaká je průměrná doba splatnosti odběratelů. Tab. 20

Doba splatnosti pohledávek po vyloučení pohledávek za ovládající a řídicí osobou

Roky

Doba splatnosti pohledávek (dny)

2005

80,18

2006

44,92

2007

76,09

2008

88,90

2009

83,70


Zásoby v podniku představují velkou část, obrat zásob je příliš nízký. Podnik by měl více věnovat pozornost řízení zásob. Řízením zásob lze dosáhnout zvýšení rentability podniku. Zvyšování rentability můžeme dosáhnout snižováním nákladů nebo zvýšením tržeb. Náklady spojené se zásobami se dají snížit různými způsoby, např. zbavit se mrtvých zásob a zastaralých položek, snížit počet objednávek nebo plánováním poptávky. Mezi moderní způsoby řízení zásob patří metoda ABC, která zajišťuje klasifikaci položek podle jejich důležitosti. Každé skupině je věnována zvláštní pozornost. K řízení výroby lze také využít koncept MRP II, který propojuje objednávky materiálu s rozvrhy výroby a s kapacitními propočty a tvoří vazbu na řízení prodeje. Hlavním přínosem je snížení vázanosti oběžného majetku až o 30 %. Pro skupinu C je možné využít řízení zásob pomocí metody kanban, který minimalizuje zásoby. Dochází k rychlému a jednoduchému toku materiálu mezi pracovišti. Pracovišti, kterému dochází zásoba, vystaví objednávkový kanban a spolu s prázdným přepravním kontejnerem jej odešle pracovišti, které tyto součásti dodává. Velkým přínosem pro společnost je redukce skladových a výrobních prostor. Vyrábí a dopravuje se jen to, co je požadováno zákazníkem. Pravidelné kontroly zásob musí být součástí každého podniku. Části turbín, které se nevyrábí v závodě v Brně, jsou dodávány od dodavatelů. Tyto části jsou přivezeny na sklad několik měsíců před výrobou a tím dochází ke zvyšování zásob. Společnost by se měla lépe dohodnout se svými dodavateli na dodávání jednotlivých dílů a přijímat je až jsou potřebné k montáži. Podnik by měl mít stanovený přesný harmonogram potřeby jednotlivých dílů a na základě

Vlastní práce

59

dohody se svými dodavateli by potřebné části dodali přímo k výrobě. Tím se eliminují zásoby. V současné době jsou tyto dílce přijímány s velkým předstihem. Lepší komunikace mezi podnikem a dodavateli zefektivní využívání skladovacích prostor a tím dojde ke snížení zásob a nákladů s nimi spojeními.

Návrhy v oblasti zadluženosti Z analýzy cizích zdrojů bylo zjištěno, že podnik během sledovaného období stále více využívá vlastní kapitál k financování stálých aktiv. Celková zadluženost během sledovaného období klesala, podnik tak zvyšuje svoji finanční stabilitu, ale na druhou stranu je pro podnik výhodné využívat cizí zdroje, neboť jsou levnější než vlastní. Pro podnik by bylo dobré, aby do budoucna svoji finanční stabilitu dále nezvyšoval, k financování může využívat cizí zdroje, které sice zvýší zadluženost podniku, ale jsou pro podnik levnější. Zvýšení zadlužení je výhodné, když jeho využití má pozitivní vliv na zvýšení majetku vlastníků. Při použití cizích zdrojů podnik využije daňového štítu a sníží daňové zatížení podniku, protože úroky z cizích zdrojů jsou součástí daňově uznatelných nákladů, které snižují zisk. Z rozkladu rentability vlastního kapitálu bylo zjištěno, že podnik dostatečně využívá finanční páku. Podnik během sledovaného období neměl žádný úvěr od bank. Získáním úvěru u banky může společnost použít k financování provozní činnosti. Jeho použití zvyšuje rentabilitu podniku. Nákladem na použití cizích zdrojů je úrok a ostatní výdaje spojené s jeho získáním. Pro podnik by neměl být problém získat bankovní úvěr, protože se jedná o společnost s dlouholetou tradicí a dobrými výsledky úrokového krytí. Je možné využít kontokorentní úvěr, který umožní čerpání peněžních prostředků k financování provozního kapitálu a překlenutí časového nesouladu mezi platbou odběratele a dodavateli. Využití kontokorentu povede ke zvýšení solventnosti a ke snížení problémů s likviditou. Pro efektivní zhodnocení vlastního kapitálu a určení optimální kapitálové struktury lze využít váženého průměru nákladů na celkový kapitál podniku. Další možností jak zvýšit cizí zdroje emise dluhopisů. Emitovat dluhopis mohou jen velké podniky, které získají povolení k emisi. Výhodou je získání vysokého dlouhodobého úvěru, jedná se o půjčku s nižší úrokovou sazbou, než v případě úvěru v bance. Zprostředkování emise je spojeno s relativně vysokými náklady, které by pro podnik byly nevýhodné. Společnost uvažovala o výstavbě nové výrobní haly na výrobu lopatek, které vyrábí nejen pro svoje zakázky, ale úzce spolupracuje s jinými společnostmi, kterým zajišťuje výrobu. Společnost není schopna zajistit výrobu těchto lopatek z důvodu nedostatečných kapacitních výrobních prostor, proto je nucena částečně převádět výrobu na mateřskou společnost v Německu. Realizace projektu byla zastavena kvůli ekonomické krizi, společnost měla obavy z investice do projektu, a proto z plánu upustila. Vzhledem k současné situaci

Vlastní práce

60

v podniku a vyhlídek do budoucnosti by měl o realizaci projektu znova uvažovat. Podnik tak uspokojí svoje současné zákazníky, v budoucnu bude schopný vyrábět pro potenciálně nové odběratele, tím se investice do výstavby nové výrobní haly v budoucnu vrátí a přinese to další zisk podniku. Postavením nové haly by se zvýšil požadavek na zakoupení nových výrobních strojů na výrobu lopatek. Nákup nových strojů lze zajistit pomocí finančního leasingu. Finanční leasing je pronájem movité věci, po jehož skončení přechází předmět leasingu za dohodnutou kupní cenu do vlastnictví nájemce. Pro podnik by to znamenalo zlepšení cash flow, neboť leasingové splátky se platí průběžně na základě předem domluveného splátkového kalendáře. Další výhodou pro společnost je, že splátky jsou plně daňově uznatelným nákladem, poslední důležitou výhodou je, že předmět pořízený formou leasingu není zachycen v rozvaze. Podnik by měl zvážit výstavbu nové výrobní haly na výrobu lopatek, která by pro podnik byla velice přínosná. Novou výrobní halu může financovat z interních zdrojů podniku. Podnik má velkou část nerozděleného zisku z minulých let, proto investici do nové nemovitosti může provést samofinancováním.

Návrhy v oblasti likvidity Problémovou oblastí podniku je i hotovostní likvidita, která během celého období byla pod doporučenou hranicí. Nízká hotovostní likvidita může mít za následek neschopnost okamžitě splácet faktury svým dodavatelům. Nedostatečná hotovostní likvidita je způsobena nedostatkem finančních prostředků na účtech v bance. Vysoké krátkodobé závazky mohou být pro podnik problém při placení. Podnik se může v budoucnu ocitnout v platební neschopnosti. Společnost získává peněžní prostředky především z přijatých záloh od svých zákazníků. Pokud by podniku nebyla uhrazena pohledávka, měl by problém hradit faktury svých dodavatelů za materiál. Je vhodné proto měsíčně sledovat peněžní toky, aby měl větší přehled o svých peněžních příjmech a výdajích. Dále by měl zkontrolovat, zda některé závazky nejsou dlouhodobější, pokud ano, měl by je přesunout do dlouhodobých. Na likviditu bude mít pozitivní vliv využívání kontokorentu i faktoring pohledávek. Díky kontokorentu podnik získá peněžní prostředky, které mu posouží k překlenutí časového nesouladu mezi platbou odběratele a platbou dodavateli. Faktoring pohledávek přinese podniku finanční prostředky, díky čemuž je bude moci využít k financování dalších zakázek nebo k zaplacení svých závazků. Z výše uvedených návrhů by bylo vhodné i nadále pravidelně v měsíčních intervalech sledovat cash flow. Sestavit platební kalendář, protože hotovostní likvidita je velmi nízká a tudíž se podnik může v budoucnu ocitnout v platební neschopnosti. Podnik by se měl zaměřit na dobu splatnosti pohledávek, protože velkou část pohledávek z obchodního styku tvoří pohledávky po lhůtě splatnosti. Bylo by vhodné prověřit platební kázeň zákazníků a snažit se více motivovat své odběratele k dřívějším platbám slevou za promptní úhradu. Naopak pro odběratele, kteří nesplní stanovenou dobu splatnosti, stanovit smluvní pokutu.

Vlastní práce

61

Další možností jak zajistit pohledávky jsou směnky, které zajistí zaplacení i v případě, že nebude uhrazena, protože pro vznik nároku je důležitá samotná existence směnky. Dále u pohledávek, u kterých není jisté včasné zaplacení zavést faktoring a forfaiting. Výhodou je, že podnik na banku přenese riziko nesplacení pohledávek. Protože podnik často obchoduje se zahraničním partnery, měl by se zajistit proti kolísání kurzu a využít měnový swap, který podnik zajistí proti kurzovému riziku. Pro řízení zásob, které jsou pro podnik velmi důležité a tvoří podstatnou část, by měl používat metodu ABC, která povede ke snížení stavu zásob a tím ke snížení nákladů. Pro skupinu C používat metodu kanban, která je založena na principu tahu. Vyrábí a dopravuje se jen to, co je skutečně požadováno, nevznikají tak zbytečné zásoby. Kombinací controllingu a metody ABC může podnik docílit snížení zásob a s tím spojených nákladů. Další možností jak snížit náklady je sériová výroba pravidelně se opakujících dílů na turbíně. Snižováním nákladů dojde ke zvyšování rentability podniku, která má klesající charakter. Zvýšení rentability vlastního kapitálu lze dosáhnout zvýšením cizích zdrojů. Z výsledků bylo zjištěno, že podnik se snaží zvýšit svoji finanční stabilitu, tím že snižuje zadluženost. Podnik by neměl do budoucna svoji finanční stabilitu dále navyšovat, neboť cizí zdroje jsou pro podnik levnější. Podnik může využít daňového štítu a snížit daňové zatížení. Zvýšit rentabilitu lze i zvýšením tržeb, na které by měla vliv expanze na nové trhy, především do rozvojových zemí.

Závěr

62

5 Závěr Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit finanční situaci podniku Siemens Industrial Turbomachinery s. r. o. pomocí metod finanční analýzy za období 2005 – 2009, nalezení nedostatků a navrhnout doporučení ke zlepšení stávající situace. Hlavní činností společnosti je výroba a servis parních turbín. Na základě horizontální a vertikální analýzy, analýzy čistého pracovního kapitálu, ukazatelů rentability, likvidity, aktivity a zadluženosti, rozkladu rentability vlastního kapitálu a predikce finanční tísně byly zjištěny slabé stránky podniku. Po zhodnocení výsledků finanční analýzy byly zjištěny problémy v oblasti okamžité likvidity, která je během sledovaného období velmi nízká. Další problémovou oblastní je doba splatnosti pohledávek, která je vyšší než běžná doba splatnosti a v posledních dvou letech je doba splatnosti pohledávek vyšší než doba splatnosti závazků. Největší část pohledávek tvoří pohledávky za ovládající a řídící osobou, které přestavují pohledávky vůči mateřské společnosti z titulu správy bankovního účtu. Nedostatky byly zjištěny v řízení zásob a také byly zjištěny z analýzy pasiv problémy se zvyšujícím se podílem vlastního kapitálu. Podle modelů predikce finanční tísně vyplynulo, že se podnik nemusí obávat bankrotu, protože jednotlivé modely vykazovaly velmi dobré hodnoty, společnost je tak schopna čelit nežádoucím vlivům vnějšího okolí. Pro zlepšení stávající situace byly navrženy následující doporučení. Zavést opatření v oblasti pohledávek. Pohledávky, které nebudou včas zaplaceny, prodat faktoringové a forfaitingové společnosti. Urychlení splatnosti může společnost docílit motivačními opatřeními pro odběratele. Podnik by se měl zajistit proti kolísání kurzů pomocí měnového swapu. Pomocí metody ABC snížit stav zásob. Propojením controllingu a metody ABC dojde ke snížení zásob a tím ke zvyšování rentability, která během sledovaného období měla klesající charakter. Na likviditu může mít pozitivní vliv faktoring pohledávek a využití kontokorentu k překlenutí časového nesouladu mezi platbou odběratele a dodavateli. I nadále pravidelné sledovaní cash flow v měsíčních intervalech Pomocí těchto návrhů by podnik do budoucna neměl mít problémy s peněžními toky, inkasem pohledávek a stavem zásob. Společnost Siemens Industrial Turbomachinery s. r. o. patří mezi silné a stabilní podniky, a proto by měl být schopen v budoucnu čelit konkurenčním podnikům a odolat následkům hospodářské krize.

Literatura

63

6 Literatura BLAHA, Z. – JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. rozš. vyd. Praha: Management Press, 2006. 194 s. ISBN 80-7261-145-3. GRÜNWALD, R. – HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2. HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008. 208 s. ISBN 978-80-7357-392-8 KISLINGEROVÁ, E. A KOL. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 714 s. ISBN 80-7179-802-9 KISLINGEROVÁ, E. – HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 137 s. 80-7179-321-3. KNAPKOVÁ, A. – PAVELKOVÁ, D. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 205 s. ISBN 978-80-247-3308-1. MARTINOVIČOVÁ, D. Základy ekonomiky podniku. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006. 178 s. ISBN 80-86851-50-8. RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010. 139 s. ISBN 978-80-257-1386-1. SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-18-30-6 SYNEK, K. Manažerská ekonomika. 3. přeprac. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-257-0515-X. VALACH, J. Finanční řízení podniku. Praha: Ekopress, 2001. 324 s. ISBN 8086119-21-1. ŽIVĚLOVÁ, I. Podnikové finance. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2007. 111 s. ISBN 978-80-7375-035-0.

Literatura

64

Internetové zdroje: MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI. [online]. 2004 – 2010 [citováno 2010-11-05]. Úplný výpis z obchodního rejstříku. Dostupné z WWW: . SIEMENS INDUSTRIAL TURBOMACHINERY S. R. O. [online]. 2010 [citováno 2011-0310]. Industrial Turbomachinery. Dostupné z WWW:. ČSOB FACTORING [online]. 2010 [citováno 2011-05-15]. Naše služby. Dostupné z WWW: . ČSOB [online]. 2010 [citováno 2011-05-16]. Produktový katalog. Dostupné z WWW: . KB [online]. 2010 [citováno 2011-05-16]. Veřejná správa. Dostupné z WWW: . CENTRÁLNÍ REGISTR DLUŽNÍKŮ [online]. 2008 [citováno 2011-05-19]. Systém registru. Dostupné z WWW: .

Seznam tabulek

65

7 Seznam tabulek Tab. 1 Kralickův quicktest

22

Tab. 2

Hodnocení výsledků Z-skóre

24

Tab. 3


27

Tab. 4


29

Tab. 5


31

Tab. 6

Vertikální analýza vybraných položek aktiv (v %)

33

Tab. 7

Vertikální analýza vybraných položek pasiv (v %)

35

Tab. 8

Vertikální analýza vybraných položek výkazu zisku a ztráty (v %) 38

Tab. 9


39

Tab. 10


40

Tab. 11

Ukazatele likvidity

42

Tab. 12

Ukazatele aktivity

44

Tab. 13


46

Tab. 14

Ukazatele rozkladu ROE

48

Tab. 15

Kralickův Quicktest (hodnoty jednotlivých ukazatelů)

49

Tab. 16

Hodnocení finanční situace, stability a výnosové situace podniku 49

Tab. 17

Altmanův model

50

Tab. 18

Index IN01

51

Tab. 19

Tafflerův bankrotní model

51

Tab. 20

Doba splatnosti pohledávek po vyloučení pohledávek za ovládající a řídicí osobou 58

Přílohy

8 Přílohy Příloha – rozvaha v tis. Kč AKTIVA AKTIVA CELKEM (ř. 02+03+31+63) Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek (ř. 04+13+23) Dlouhodobý nehmotný majetek (ř. 05 až 12) Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software

Číslo řádku 1

2006

2007

2008

2009

2 018 477

2 036 332

3 105 009

4 794 086

4 981 146

3

936 647

929 956

872 331

924 687

914 737

4

679 758

621 525

566 226

511 189

460 202

17 296

13 503

8 438

4 636

4 877

10

659 346

607 968

556 591

505 213

453 835

11

3 116

54

1 147

1 340

1 490

256 869

308 431

306 105

413 498

454 535

15

6 804

13 481

14 482

17 929

19 541

16

214 516

243 676

265 180

288 722

305 990

20

16184

12 075

21 139

83 408

98 787

21

19 305

40199

5 304

23 439

30 217

2

5 6 7

Ocenitelná práva

8

Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek (ř. 14 až 22) Pozemky

9

Stavby Samoslatné movité věci a soubory movitých věci Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnutá zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek (ř. 24 až 30) Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv

2005

12 13 14

17 18 19

22 23 24 25 26 27

Přílohy

AKTIVA Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva (ř. 32+39+48+58) Zásoby (ř. 33 až 38)

Číslo řádku

2005

2006

2007

2008

2009

28 29 30 31

1 080 490

1 105 819

2 232 901

3 869 132

4 066 067

32

464 681

653154

728197

1 423 472

1 069 844

Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky

33

50 363

67412

72 536

175 690

216 414

34

387 449

546 551

607 741

1 167 348

723 232

Zvířata

36

35

Zboží

37

Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky (ř. 40 až 47) Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy

38

20 369

39 181

47 918

80 434

130198

39

97 554

89 063

85 099

96 181

140 716

40

1 025

4 448

41 42 43 44

Dohadné účty aktivní

45

Jiné pohledávky

46

Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky (ř.49 až 57) Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídicí osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky

47

96 529

69 083

35 099

91 733

140 716

48

505035

380 554

1 383 018

2 341 036

2 841 815

49

421 409

88 243

255 973

275 771

369 568

161 323

920 113

1 651 187

1 973 390

100 332

184 337

17 295

8 112

296 451

306408

50 51 52 53 54

54 778

116 552

Krátkodobé poskytnuté zálohy

55

124 020

Dohadné účty aktivní

56

Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek (ř. 59 až 62) Peníze

57

28 848

24 428

58

13 220

9 028

74 897

8 443

13 692

59

384

892

36 587

149

46

Účty v bankách

60

12 836

2 338

560

8 294

13 646

8 015

Přílohy

AKTIVA

Číslo řádku

Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Časové rozlišeni (ř. 64+65+66)

2005

2006

61

2007

2008

2009

36 027

62

Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období

63

1 340

657

64

1 340

657

577

65

267

342

267

342

577

342

66

Příloha – rozvaha v tis. Kč PASIVA PASIVA CELKEM (ř. 68+85+118) Vlastni kapitál (ř. 69+73+78+81+84)

Číslo řádku

2005

2006

2007

2008

2009

67

2 018 477

2 036332

3 105 809

4 794 086

68

494 122

764 788

1 070 153

1 759 004

Základní kapitál (ř. 70+71+72)

69

285 750

285 750

285 750

285 750

Základní kapitál

70

285 750

285 750

285 750

285 750

3 649

3 649

3 649

3 649

3649

3 649

3 649

3 649

3 649

3649

78

12 015

28 575

28 575

28 575

28 575

79

12015

28 575

28 575

28 575

28 575

-217155

176 148

446 814

752 179

1 441 030

176 148

446 814

752 179

1 441 030

Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) Změny základního kapitálu

72

Kapitálové fondy (ř. 74 až 77)

73

Emisní ážio

74

Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku (ř. 79+80) Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let (ř. 82+83) Nerozdělený zisk minulých let

75

Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Cizí zdroje (ř. 86+91+102+114) Rezervy (ř. 87až 90) Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů

4 981 146 2 210 895 285 750 285 750

71

76 77

80 81 82 83

-217 155

84

409 853

270 666

305 385

688 851

451 891

85

1 509 248

1 256 361

2 005 970

3 010 901

2 770 251

86

469 958

338 848

498654

743 943

870 206

147 747

65 376

115 235

212 323

175 427

87 88 89

Přílohy

PASIVA Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky (92 až 101) Závazky z obchodních vztahů

Číslo řádku 90

2005

2006

2007

2008

2009

322 211

273 474

383 429

531 620

694 779

91

999

6 191

365

741

5 069

92

999

6 191

365

741

5 069

1 038 291

911 322

1 506 941

2 266 217

1 894 976

Závazky – ovlád. a řídící osoba

93

Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Dlouhodobé přijaté zálohy

94

Vydané dluhopisy

97

Dlouhodobé směnky k úhradě

98

Dohadné účty pasivní

99

Jiné závazky

100

Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky (ř. 103 až 113)

101

95 96

102

Příloha – výkaz zisku a ztráty v tis. Kč Text

Číslo řádku

2005

2006

2007

2008

2009

Tržby za prodej zboží

1

Náklady vynaložené na prodané zboží

2

Obchodní marže (ř. 01-02)

3

Výkony (ř. 05+06+07)

4

2 732 829

2 672 539

2 699 772

3 797842

3 970 280

5

2 743 237

2 504 784

2 628 696

3 227 412

4 400 823

6

- 13 795

159 103

61 189

559 607

-441 300

Aktivace

7

3 387

8 652

9 887

10 823

10 757

Výkonová spotřeba (ř. 09+10)

8

1 714 026

2 00 4117

1 788 439

2 607319

2 358 553


9

1 131 135

1 255 251

1 158131

1 717 853

1 524 864

Služby

10

562 691

740 866

630 308

889 466

833 689

Přidaná hodnota (ř .03+04-08)

11

1 013 803

668 422

911 333

1 190 523

1 611 727

Osobní náklady (ř. 13 až 16)

12

256 620

297 920

357 046

422 264

494 913

Mzdové náklady

13

190464

219 328

261 090

311 027

368 546

15

66 672

77077

91 807

107 648

121 973

16

1 664

1 515

4 149

3 589

4 394

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti

Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady

14

Přílohy

Text Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu (ř. 20+21) Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu (ř. 23+24) Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku

Číslo řádku

2005

2006

2007

2008

2009

17

75

230

361

194

243

18

122 567

113 874

117 167

126 871

142 826

19

6 337

1376

10 387

6 808

1 655

20

4 137

206

8 316

3 872

587

21

2 200

1170

2 071

2 936

1 068

22

513

3 714

34

23

513

3 714

34

Prodaný materiál

24

Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

25

-7 059

-71 495

103 010

138 713

249 787

Ostatní provozní výnosy

26

2 856

6 032

12 544

10 095

3 610

Ostatní provozní náklady

27

38 223

22127

24 355

27 102

48 437

Převod provozních výnosů

28

Převod provozních nákladů

29 614 657

313 174

328 611

492 248

680 786

39

65 302

81 367

104 921

356 942

11 774

40

95 634

57 872

86 190

347 588

13 819

Provozní výsledek hospodařeni (ř.11-12-17-18+19-22-25+2627+28-29) Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku (ř. 34+35+36) Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přeceněni cenných papírů a derivátu Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti

30 31 32 33 34 35 36 37 38

41

Přílohy Číslo řádku

Text

2005

2006

2007

2008

2009

Výnosové úroky

42

1 476

4430

15 128

54 043

38 980

Nákladové úroky

43

10 045

9 742

11 591

12 369

700

Ostatní finanční výnosy

44

55 563

122 826

103 949

501 065

306 586

Ostatní finanční náklady

45

51 942

101 405

52 415

151 642

444 565

Převod finančních výnosů

46

Převod finančních nákladů

47 48

- 35260

39 606

73 802

400 451

-101 744

49

169 734

82114

97 802

203 848

127 151

-splatná

50

160 874

54 668

113 084

210 482

176 134

-odložená

51

8 860

27 446

-16016

- 6 634

-48 983

Výsledek hospodaření za běžnou činnost (ř. 30+48-49)

52

409 863

270 666

305 385

688 851

451 891

Mimořádné výnosy

53

Mimořádné náklady

54

60

409 863

270 666

305 365

688 851

451 891

61

579 597

352 780

402 413

892 699

579 042

Finanční výsledek hospodařeni (ř.31-32+33+37-38+39-4041+42-43+44-45+46-47) Daň z příjmů za běžnou činnost (ř 50+51)

Daň z příjmů činnosti (ř 56+57)

z

mimořádné 55

-splatná

56

-odložená

57

Mimořádný výsledek hospodaření (ř.53-54-55) Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) Výsledek hospodařeni za účetní období (+/-) (ř. 52+58-59) Výsledek hospodařeni před zdaněním (ř. 30+48+53-54)

58 59

Přílohy

Příloha – horizontální analýza aktiv v tis. Kč, v %

AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software

2006/2005 absolutní v% vyjádření 17 855 0,88

2007/2006 absolutní v% vyjádření 1 068 677 52,48



0

0,00

0

0,00

0

0,0

0

0,00

-6 691

0,71

-57 625

6,19

52 356

6,00

-9950

1,07

-58 233

8,56

-55 299

8,89

-55 037

9,71

-50987

9,97

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

-3 793

21,92

-5 065

37,51

-3 802

45,05

241

5,19

Ocenitelná práva

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

-51 378

7,79

-51 377

8,45

-51378

9,23

-51378

10,16

-3 062

98,26

1 093

2024,07

193

16,82

150

11,19

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

51 562

20,07

-2 326

0,75

107 393

35,08

41 037

9,92

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

6 677

98,131

1 001

7,42

3447

23,80

1 612

8,99

29 160

13,59

21 504

8,82

23 542

8,87

17 268

5,98

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

-4 109

25,38

9 064

75,06

62 269 294,56

15 379

18,43

20 894

108,23

-34 895

86,80

18 135

341,91

6 778

28,91

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Stavby Samoslatné movité věci a soubory movitých věci Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnutá zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dl. cenné papíry a podíly

Přílohy Půjčky a úvěry ovládající a řídící osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

25 329

2,34

1 127 082

101,92

163 6231

73,27

196 935

5,08

188 473

40,55

75 043

11,48

695 275

95,47

-353 628

24,84

17 049

33,85

5 124

7,60

103 154

142,21

40 724

23,17

159 102

41,06

61 190

11,19

559 607

92,07

-444 116

38,04

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Zvířata

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky ovládající a řídící osoba Pohledávky podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky ovládající a řídicí osoba Pohledávky podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

18 812

92,35

8 737

22,29

32516

67,85

49764

61,86

-8 491

8,70

-3 964

4,45

11 082

13,02

44 535

46,30

-1 025

100

0

0,00

4448

0,00

-4448

100

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

-27 446

28,43

-33 984

49,19

56 634

161,35

48 983

53,39

-124 481

24,64

1 002 464

263,42

958 018

69,27

500 779

21,39

-322 166

76,44

156 730

157,92

19 798

7,73

937 97

34,01

161 323

0,00

758 790

470,35

731 074

79,45

322 203

19,51

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky

Přílohy 2006/2005 absolutní v% vyjádření Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Časové rozlišeni Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období

2007/2006 absolutní v% vyjádření



61 774

112,77

-116 552

100

100 332

0,00

84 005

83,72

0

0,00

124 020

0,00

-106 725

86,05

-9 183

53,09

0

0,00

8 015

0,00

-8015

100

0

0,00

-4 420

15,32

-24 428

100

296451

0,00

9 957

3,35

-4 192

31,70

65 869

729,60

-66 454

88,72

5 249

62,16

508

132,29

35 695

4001,68

-36 438

-103

69,12

-10 498

81,78

-1 778

76,04

7 734

99,59 1381,0 7

5 352

64,52

0

0,00

36 027

0,00

-36 027

100

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

-683

50,97

-657

100

267

0

75

28,08

-683

50,97

-80

12,17

-310

53,72

75

28,08

0

0,00

577

0,00

-577

100

342

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Příloha – horizontální analýza pasiv v tis. Kč, v %

PASIVA CELKEM Vlastní kapitál





270 666

54,78

305 365

39,92

688 851

64,37

451 891

25,69

Základní kapitál

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) Změny základního kapitálu Kapitálové fondy

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Přílohy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let Narozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba

16 560

137,82

0

0,00

0

0,00

0

0,00

16 560

137,82

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

393 303

-181,11

270 666

153,65

305 365

68,34

688 851

91,58

176 148

0,00

270 666

153,65

305 365

68,34

688 851

91,58

217 155

-100

0

0,00

0

0,00

0

0,00

-139 187

33,96

34 719

12,82

383 466

125,56

-236 960

34,39

-252 887

16,75

749 609

59,66

1 004 931

50,09

-240 650

7,99

-131 110

27,89

159 806

47,16

245 289

49,19

126 263

16,97

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

-82 371

55,75

49 859

76,26

97088

84,25

-36896

17,37

-48 737

15,12

109 955

40,20

148191

38,64

163159

30,69

5 192

519,71

-5 826

94,10

376

103,01

4 328 584,07

5 192

519,71

-5 826

94,10

376

103,01

4328 584,07

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

-126 969

12,22

595 619

65,35

759 276

50,38

-371 241

16,38

-62 727

28,430

-1 669

1,05

106 843

68,38

-32 691

12,42

-257 514

100

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Přílohy Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojišťění Stál - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomocí Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

1 580

15,00

2 845

23,49

4972

33,24

2711

13,60

-1 098

15,46

3 785

63,08

2355

24,06

628

5,17

5 120

219,17

-4 382

58,77

378

12,29

3003

86,99

160 654

39,24

617 105

108,26

435575

36,69

-372219

22,93

0

0

0

0

0

0

0

0

6 977

9,77

-8 383

10,69

-189

0,26

19381

27,76

-26 969

45,38

31 326

96,50

211 342

331,33

7 946

2,88

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

76

0,50

14 503

95,52

-5 505

18,54

-24 181

100

76

0,50

14 503

95,52

-5 505

18,54

-24 181

100

0

0,00

0

0,00

0

0,00

0

0,00

Příloha – horizontální analýza výkazu zisku a ztráty v tis. Kč, v % 2006/2005 absolutní vyjádření Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba

2007/2006 absolutní vyjádření

v%


v%


v%

v%

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-60 290

2,21

27 233

1,02

1 098 070

40,67

172 438

4,54

-238 453

8,69

123 912

4,95

598 716

22,78

1 173 411

36,36

172 898

1253,34

-97 914

61,54

498 418

814,55

5 265

155,45

1 235

14,27

936

9,47

-66

0,61

290 091

16,92

-215 678

10,76

818 880

45,79

-248 766

9,54

-1 000 907 178,86

Přílohy Spotřeba materiálu a energie

124 116

10,97

-97 120

7,74

559 722

48,33

-192 989

11,23

Služby

178 175

31,66

-110 558

14,92

259 158

41,12

-55 777

6,27

-345 381

34,07

242 911

36,34

279 190

30,64

421 204

35,38

Osobní náklady

41 300

16,09

59 126

19,85

65 218

18,27

72 649

17,20

Mzdové náklady

28 864

15,15

41 762

19,04

49 937

19,13

57 519

18,49

0

0

0

0

0

0

0

0

10 405

15,61

14 730

19,11

15 841

17,25

14 325

13,31

Sociální náklady

-149

8,95

2634

173,86

-560

13,50

805

22,43

Daně a poplatky

155

206,67

131

56,96

-167

46,26

49

25,26

-8 693

7,09

3 293

2,89

9 704

8,28

15 955

12,58

-4 961

78,29

9 011

654,87

-3 579

34,46

-5 153

75,69

-3 931

95,02

8 110 3936,89

-4 444

53,44

-3 285

84,84

-1 030

46,82

901

77,01

865

41,77

-1 868

63,62

-513

100,00

3714

0

-3 680

99,08

-34 100,00

-513

100,00

3714

0

-3 680

99,08

-34 100,00

0

0

0

0

0

0

0

0

-64 436

-912,82

174 505 -244,08

35 703

34,66

111 074

80,07

3 176

111,20

6 512

107,96

-2 449

19,52

-6 485

64,24

-16 096

42,11

2 228

10,07

2 747

11,28

21 335

78,72

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-301 483

49,05

15 437

4,93

163 637

49,80

188 538

38,30

0

0

0

0

0

0

0

0

Přidaná hodnota

Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodařeni Tržby z prodeje cen. papírů a podílů

Přílohy Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstat. vlivem Výnosy z ostatních dlouh. cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přeceněni cenných papírů a derivátu Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

16 065

24,60

23 554

28,95

252 021 240,20

-345 168

96,70

-37 762

39,49

28 318

48,93

261 398 303,28

-333 769

96,02

0

0

0

0

0

0

0

Výnosové úroky

2 954

200,14

10 698

241,49

38 915 257,24

-15 063

27,87

Nákladové úroky

-303

3,02

1 849

18,98

6,71

-11 669

94,34

67 263

121,06

-18 877

15,37

397 116 382,03

-194 479

38,81

49 463

95,23

-48 990

48,31

99 227

189,31

292 923

193,17

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

748 66

-212,33

34 196

86,34

326 649 442,60

-502 195

125,41

-87620

51,62

15688

19,11

106046 108,43

-76697

37,62

-106206

66,02

58416

106,86

97398

86,13

18586

209,77

-43462

158,35

9382

-58,58

-42349

638,36

-139 197

33,96

347 19

12,83

383 466

125,57

-236 960

34,40


0

0

0

0

0

0

0

0


0

0

0

0

0

0

0

0

Daň z příjmů z mimořádné činnosti

0

0

0

0

0

0

0

0

Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodařeni Daň z příjmů za běžnou činnost -splatná -odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost

0

778

Přílohy

-splatná

0

0

0

0

0

0

0

0

-odložená

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-139 197

33,96

346 99

12,82

383 486

125,58

-236 960

34,40

-226 817

39,13

496 33

14,07

490 286

121,84

-313 657

35,14

Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) Výsledek hospodařeni za účetní období (+/-) Výsledek hospodařeni před zdaněním

Příloha – vertikální analýza aktiv 2005 AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software

2006

2007

2008

2009

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

46,40

45,67

28,09

19,29

18,36

33,68

30,52

18,24

10,66

9,24

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,86

0,66

0,27

0,10

0,10

Ocenitelná práva

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

32,67

29,86

17,93

10,54

9,11

0,15

0,00

0,04

0,03

0,03

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

12,73

15,15

9,86

8,63

9,13

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,34

0,66

0,47

0,37

0,39

10,63

11,97

8,54

6,02

6,14

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,80

0,59

0,68

1,74

1,98

Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věci Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

Přílohy 2005

2006

2007

2008

2009

Poskytnutá zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva

53,53

54,30

71,91

80,71

81,63

Zásoby

23,02

32,08

23,45

29,69

21,48

2,50

3,31

2,34

3,66

4,34

19,20

26,84

19,57

24,35

14,52

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Zvířata

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

1,01

1,92

1,54

1,68

2,61

4,83

4,37

2,74

2,01

2,82

0,05

0,00

0,00

0,09

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

4,78

3,39

1,13

1,91

2,82

25,02

18,69

44,54

48,83

57,05

20,88

4,87

8,24

5,75

7,42

Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky

Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů

0,96

1,97

0,17

0,49

0,61

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Přílohy

2005 Pohledávky - ovládající a řídicí osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Časové rozlišeni Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období

2006

2007

2008

2009

0,00

7,92

29,63

34,44

39,62

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

2,71

5,72

0,00

2,09

3,70

0,00

0,00

3,99

0,36

0,16

0,00

0,00

0,26

0,00

0,00

1,43

1,20

0,00

6,18

6,15

0,65

0,44

2,41

0,18

0,27

0,02

0,04

1,18

0,00

0,00

0,64

0,11

0,02

0,17

0,27

0,00

0,00

1,16

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,07

0,03

0,00

0,01

0,01

0,07

0,03

0,02

0,01

0,01

0,00

0,00

0,02

0,00

0,01

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

2005

2006

2007

2008

2009

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

Příloha – vertikální analýza pasiv

PASIVA CELKEM Vlastni kapitál

24,48

37,56

34,46

36,69

44,39

Základní kapitál

14,16

14,03

9,20

5,96

5,74

Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) Změny základního kapitálu Kapitálové fondy

14,16

14,03

9,20

5,96

5,74

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,18

0,18

0,12

0,08

0,07

Emisní ážio

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

0,18

0,18

0,12

0,08

0,07

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,60

1,40

0,92

0,60

0,57

Přílohy 2005 Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Cizí zdroje

2006

2007

2008

2009

0,60

1,40

0,92

0,60

0,57

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

-10,76

8,65

14,39

15,69

28,93

0,00

8,65

14,39

15,69

28,93

-10,76

0,00

0,00

0,00

0,00

20,31

13,29

9,83

14,37

9,07

74,77

61,70

64,59

62,80

55,61

Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů

23,28

16,64

16,06

15,52

17,47

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

7,32

3,21

3,71

4,43

3,52

Ostatní rezervy

15,96

13,43

12,35

11,09

13,95

0,05

0,30

0,01

0,02

0,10

0,05

0,30

0,01

0,02

0,10

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Jiné závazky

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Odložený daňový závazek

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojišťění Stál - daňové závazky a dotace

51,44

44,75

48,52

47,27

38,04

10,93

7,75

5,03

5,49

4,63

12,76

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,52

0,59

0,48

0,42

0,45

0,35

0,29

0,32

0,25

0,26

0,12

0,37

0,10

0,07

0,13

Přílohy 2005 Krátkodobé přijaté zálohy

2006

2007

2008

2009

20,28

27,99

38,22

33,85

25,10

Vydané dluhopisy

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Dohadné účty pasivní

3,54

3,85

2,25

1,46

1,79

Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomocí Časové rozlišení

2,94

1,59

2,05

5,74

5,68

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,75

0,75

0,96

0,50

0,00

Výdaje příštích období

0,75

0,75

0,96

0,50

0,00

Výnosy příštích období

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Příloha – vertikální analýza výkazu zisku a ztráty 2005

2006

2007

2008

2009

Tržby za prodej zboží

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Náklady vynaložené na prodané zboží

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Obchodní marže

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

100,38

93,72

97,37

84,98

110,84

-0,50

5,95

2,27

14,73

-11,12

0,12

0,32

0,37

0,28

0,27


62,72

74,99

66,24

68,65

59,41


41,39

46,97

42,90

45,23

38,41

Služby

20,59

27,72

23,35

23,42

21,00

Přidaná hodnota

37,10

25,01

33,76

31,35

40,59

Osobní náklady

9,39

11,15

13,23

11,12

12,47

Mzdové náklady

6,97

8,21

9,67

8,19

9,28

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

2,44

2,88

3,40

2,83

3,07

Sociální náklady

0,06

0,06

0,15

0,09

0,11

Daně a poplatky

0,00

0,01

0,01

0,01

0,01

Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace

Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

Přílohy

2005 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku

2006

2007

2008

2009

4,48

4,26

4,34

3,34

3,60

0,23

0,05

0,38

0,18

0,04

0,15

0,01

0,31

0,10

0,01

0,08

0,04

0,08

0,08

0,03

0,02

0,00

0,14

0,00

0,00

0,02

0,00

0,14

0,00

0,00

Prodaný materiál

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

-0,26

-2,68

3,82

3,65

6,29

Ostatní provozní výnosy

0,10

0,23

0,46

0,27

0,09

Ostatní provozní náklady

1,40

0,83

0,90

0,71

1,22

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

22,49

11,72

12,17

12,96

17,15

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

2,39

3,04

3,89

9,40

0,30

3,50

2,17

3,19

9,15

0,35

Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku

Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodařeni Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovlád. a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podst. vlivem Výnosy z ostatních dlouh. cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přeceněni cenných papírů a derivátu

Přílohy

2005

2006

2007

2008

2009

Změna stavu rezerv a opr. položek ve finanční oblasti

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Výnosové úroky

0,05

0,17

0,56

1,42

0,98

Nákladové úroky

0,37

0,36

0,43

0,33

0,02

Ostatní finanční výnosy

2,03

4,60

3,85

13,19

7,72

Ostatní finanční náklady

1,90

3,79

1,94

3,99

11,20

Převod finančních výnosů

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodařeni Daň z příjmů za běžnou činnost

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

-1,29

1,48

2,73

10,54

-2,56

6,21

3,07

3,62

5,37

3,20

-splatná

5,89

2,05

4,19

5,54

4,44

-odložená

0,32

1,03

-0,59

-0,17

-1,23

15,00

10,13

11,31

18,14

11,38


0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Daň z příjmů z mimořádné činnosti

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

-splatná

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

-odložená

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

15,00

10,13

11,31

18,14

11,38

21,21

13,20

14,91

23,51

14,58

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) Výsledek hospodařeni za účetní období (+/-) Výsledek hospodařeni před zdaněním

Zhodnocení finanční situace podniku Siemens Industrial Turbomachinery s. r. o

Recommend Documents