Bankovní institut vysoká škola Praha
Oceňování podniku BMP – Obrábění kovů, s. r. o. Diplomová práce
Markéta Pochmanová
Duben 2011
Bankovní institut vysoká škola Praha Oceňování majetku
Oceňování podniku BMP – Obrábění kovů, s. r. o. Diplomová práce
Autor:
Markéta Pochmanová Finance, Oceňování majetku
Vedoucí práce:
Praha
doc. Ing. Jan Heřman, CSc.
Duben, 2011
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu jsem uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Chodově, dne 26.dubna 2011
……………………………. Markéta Pochmanová
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Ing. Janu Heřmanovi, CSc. za průpravu, vedení a cenné rady při zpracování tématu. Dále bych ráda poděkovala managementu společnosti BMP – Obrábění kovů, s. r. o., jmenovitě panu Zdeňku Pochmanovi a Dipl. Ing. Kurtu Moderovi za ochotu poskytnou pro práci nezbytné podklady.
ANOTACE Předmětem diplomové práce „Oceňování podniku BMP – Obrábění kovů, s. r. o.” je nalezení hodnoty podniku a zjištění vypořádacího podílu odcházejícího společníka ze společnosti. První část je věnována strategické a finanční analýze podniku, způsobům a metodám oceňování podniků. V druhé části jsou získané poznatky aplikovány na společnost BMP – Obrábění kovů, s. r. o. a je provedeno ocenění dané společnosti a zjištění vypořádacího podílu společníka. KLÍČOVÁ SLOVA Altmanův index důvěryhodnosti, Diskont cash flow, Ekonomická přidaná hodnota, Finanční analýza, Generátory hodnoty, Horizontální a vertikální analýza, Index IN05, Likvidační hodnota, Majetkové metody ocenění, Objektivizovaná hodnota, Oceňování podniku, Poměrová analýza, Spider analýza, Strategická analýza, Subjektivní hodnota, Systém INFA, Výnosové metody ocenění.
ANNOTATION The subject of my work „Evaluation of company BMP – Metal cutting Ltd.“ is to find the value of the company and the share of the settlement of the outgoing partner. The first part is devoted to strategic and financial analysis, evaluation methods and business methods. In the second part the found results are implemented as a realization of evaluation of the value of this business in determination of the settlement of shareholder. KEY WORDS Altman Z-score, Discounted cash flow (DCF), Economic Value added (EVA), Financial analysis, Generators values, Horizontal and Vertical analysis, Index IN05, Liquidation value, Methods based on assets, Objective value, Enterprise Evaluation, Comparison analysis, Spider analysis, Strategic analysis, Subjective value, System INFA, Methods based on discounted cash flow.
OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 11 1
OCEŇOVÁNÍ PODNIKU................................................................................... 12
1.1 Definice podniku ......................................................................................................... 12 1.1.1 Úrovně hodnoty podniku ....................................................................................12 1.2 Předpisy oceňování podniku........................................................................................ 13 1.3 Standardy hodnoty ....................................................................................................... 14 1.3.1 Trţní hodnota ......................................................................................................14 1.3.2 Subjektivní (investiční) ocenění .........................................................................14 1.3.3 Objektivizovaná hodnota ....................................................................................15 1.3.4 Kolínská škola.....................................................................................................15 1.4 Důvody ocenění podniku ............................................................................................. 16 2
POSTUP PŘI OCEŇOVÁNÍ PODNIKU .......................................................... 17
2.1 Sběr vstupních dat ....................................................................................................... 17 3
STRATEGICKÁ ANALÝZA ............................................................................. 19
3.1 Analýza vnějšího potenciálu........................................................................................ 20 3.1.1 Analýza atraktivity trhu ......................................................................................20 3.1.2 Prognóza vývoje trhu ..........................................................................................21 3.2 Analýza konkurenční síly oceňovaného podniku ........................................................ 21 3.2.1 Zjištění trţních podílů .........................................................................................22 3.2.2 Vymezení konkurence ........................................................................................22 3.2.3 Analýza konkurenční síly oceňovaného podniku ...............................................22 3.3 Analýza vnitřní síly podniku ....................................................................................... 22 3.3.1 Analýza přímých faktorů ....................................................................................23 3.3.2 Analýza nepřímých faktorů.................................................................................23 3.4 Perspektivnost podniku a prognóza trţeb .................................................................... 24 4
FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU ................................................................... 25
4.1 Analýza účetních výkazů ............................................................................................. 26
4.1.1 Rozvaha (bilance) ...............................................................................................26 4.1.2 Výsledovka (Výkaz zisku a ztrát) .......................................................................26 4.1.3 Výkaz peněţních toků (cash flow) ......................................................................27 4.2 Horizontální analýza .................................................................................................... 29 4.3 Vertikální analýza ........................................................................................................ 31 4.4 Finanční poměrová analýza ......................................................................................... 31 4.4.1 Ukazatele rentability ...........................................................................................32 4.4.2 Ukazatele aktivity ...............................................................................................33 4.4.3 Ukazatele produktivity ........................................................................................35 4.4.4 Ukazatele likvidity ..............................................................................................35 4.4.5 Ukazatele zadluţenosti........................................................................................38 4.5 Srovnání podniku s odvětvím ...................................................................................... 39 4.6 Vybrané bankrotní modely .......................................................................................... 40 4.6.1 Bankrotní model INDEX IN05 ...........................................................................40 4.6.2 Altmanův model důvěryhodnosti ........................................................................41 5
PROVOZNĚ POTŘEBNÁ A NEPOTŘEBNÁ AKTIVA ................................ 43
6
ANALÝZA A PROGNÓZA GENERÁTORŮ HODNOTY ............................ 45
6.1 Trţby............................................................................................................................ 45 6.2 Provozní zisková marţe ............................................................................................... 45 6.2.1 Prognóza ziskové marţe shora ............................................................................46 6.2.2 Prognóza ziskové marţe zdola ............................................................................46 6.3 Pracovní kapitál ........................................................................................................... 46 6.4 Náročnost investic do dlouhodobého majetku ............................................................ 47 6.5 Předběţné ocenění pomocí generátorů hodnoty .......................................................... 48 6.6 Finanční plán ............................................................................................................... 49 7
OCENĚNÍ NA ZÁKLADĚ ANALÝZY VÝNOSŮ .......................................... 51
7.1 Metoda diskontovaného čistého cash flow (DCF entity) ............................................ 51 7.2 Peněţní toky u metody DCF entity ............................................................................. 51
7.2.1 Korigovaný provozní výsledek hospodaření ......................................................52 7.2.2 Investice pro výpočet FCFF ................................................................................52 7.2.3 Technika propočtu hodnoty podniku a volba časového horizontu .....................53 7.2.4 Diskontní míra pro DCF entity ...........................................................................56 7.3 Metoda kapitalizovaných čistých výnosů .................................................................... 60 7.3.1 Zásady pro oceňování metodou kapitalizovaných čistých výnosů .....................61 7.3.2 Analýza a úprava dosavadních výsledků podniku ..............................................61 7.3.3 Prognóza budoucích čistých výnosů ...................................................................62 7.3.4 Odhad kalkulované úrokové míry .......................................................................63 7.3.5 Propočet výnosové hodnoty analytickou metodou .............................................63 7.3.6 Propočet výnosové hodnoty paušální metodou...................................................64 8
KOMBINOVANÉ VÝNOSOVÉ METODY ..................................................... 66 8.1.1 Metoda střední hodnoty (Schmalenbachova metoda) .........................................66
8.2 Metoda kapitalizovaných mimořádných čistých výnosů............................................. 66 8.2.1 Postup výpočtu ....................................................................................................67 8.3 Metoda ekonomické přidané hodnoty – EVA ............................................................. 67 8.3.1 Propočet čistých operační aktiv (NOA) ..............................................................69 8.3.2 Určení velikosti operačního výsledku hospodaření – NOPAT ...........................69 8.3.3 EVA jako metoda ocenění ..................................................................................70 9
METODY ZALOŢENÉ NA ANALÝZE TRHU .............................................. 72
9.1 Přímé ocenění z dat kapitálového trhu ........................................................................ 72 9.2 Ocenění metodou trţního porovnání ........................................................................... 72 9.2.1 Metoda srovnatelných podniků ...........................................................................72 9.2.2 Metoda srovnatelných transakcí .........................................................................73 9.2.3 Metoda odvětvových násobitelů .........................................................................73 10
OCENĚNÍ NA ZÁKLADĚ ANALÝZY MAJETKU ....................................... 74
10.1
Likvidační hodnota .............................................................................................. 74
10.2
Metoda účetní hodnoty ........................................................................................ 75
10.3
Substanční hodnota na principu reprodukčních cen ............................................ 75
10.4
Stroje a strojní zařízení ........................................................................................ 76
10.5
Zásoby .................................................................................................................. 77
10.5.1 Oceňování zásob mimo účetnictví ......................................................................78 10.5.2 Technika ocenění ................................................................................................78 10.6
Pohledávky........................................................................................................... 79
10.6.1 Oceňování provozně potřebných pohledávek .....................................................79 10.7
Časové rozlišení ................................................................................................... 80
10.7.1 Oceňování poloţek časového rozlišení ...............................................................80 10.8
Finanční aktiva ..................................................................................................... 81
10.8.1 Oceňování finančním majetkem mimo účetnictví ..............................................81 10.9
Nehmotný majetek ............................................................................................... 81
10.9.1 Výnosový přístup a jeho varianty .......................................................................82 10.10 11
Cizí pasiva............................................................................................................ 82 PŘEDSTAVENÍ PODNIKU BMP – OBRÁBĚNÍ KOVŮ, S. R. O. ............... 83
11.1
Představení podniku ............................................................................................. 83
11.2
Vnitřní financování .............................................................................................. 83
11.3
Financování vlastním kapitálem .......................................................................... 83
11.4
Financování cizím kapitálem ............................................................................... 84
11.5
Rozvaha společnosti ............................................................................................ 85
11.6
Výkaz zisku a ztrát (výsledovka) ......................................................................... 87
11.7
Cash flow – nepřímá metoda ............................................................................... 88
12
VERTIKÁLNÍ A HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ............................................ 89
12.1
Vertikální analýza rozvahy .................................................................................. 89
12.2
Horizontální analýza rozvahy .............................................................................. 91
12.3
Vertikální analýza výsledovky............................................................................. 92
12.4
Horizontální analýza výsledovky......................................................................... 93
13
ANALÝZA VNĚJŠÍHO POTENCIÁLU .......................................................... 94
13.1
Analýza atraktivity trhu ....................................................................................... 95
13.2
Vnitřní potenciál .................................................................................................. 96
13.2.1 Stanovení trţního podílu BMP – Obrábění kovů, s. r. o. ....................................97 13.2.2 Rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná ..........................................98 14
FINANČNÍ POMĚROVÁ ANALÝZA .............................................................. 99
14.1
Ukazatele rentability ............................................................................................ 99
14.2
Ukazatele aktivity .............................................................................................. 100
14.3
Ukazatele produktivity práce ............................................................................. 101
14.4
Ukazatele zadluţenosti ...................................................................................... 102
14.5
Ukazatele likvidity ............................................................................................. 103
14.6
Čistý pracovní kapitál ........................................................................................ 104
14.7
Srovnání podniku s odvětvím ............................................................................ 106
14.8
Vybrané bankrotní modely ................................................................................ 108
14.8.1 Altmanův index důvěryhodnosti ........................................................................108 14.8.2 Index IN05 .........................................................................................................109 15 15.1 16
ANALÝZA A PROGNÓZA GENERÁTORŮ HODNOTY .......................... 110 Sestavení finančního plánu ................................................................................ 110 OCENĚNÍ ........................................................................................................... 111
ZÁVĚR ........................................................................................................................... 112 POUŢITÁ LITERATURA SEZNAM ZKRATEK SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ PŘÍLOHY
ÚVOD Téma diplomové práce jsem si zvolila „Oceňování podniku BMP – Obrábění kovů, s. r. o.” Oceňování podniku je rozsáhlá a zajímavá problematika. Potřeba znalosti hodnoty určitého podniku je důleţitá pro řadu dalších budoucích rozhodnutí. Toto téma jsem si zvolila, protoţe společnost BMP – Obrábění kovů, s. r. o. řeší v poslední době otázku odchodu společníka ze společnosti. Po právní stránce je případný odchod společníka jiţ vyřešen. Vedení podniku potřebuje zjistit hodnotu společnosti, aby získalo představu o výši vypořádacího podílu pro odcházejícího společníka. Cílem mé diplomové práce je provést ocenění společnosti BMP – Obrábění kovů, s. r. o. a zjistit výši vypořádacího podílu pro společníka. Ocenění společnosti budu provádět k 1.1.2011. V první části se budu věnovat jednotlivým přístupů k oceňování podniků. Dále popíšu postup oceňování a zaměřím se na jeho jednotlivé kroky. Především na strategickou analýzu, finanční analýzu a analýzu a prognózu generátorů hodnoty. Dále představím vybrané metody oceňování podniku. Z výnosových metod oceňování se zaměřím především na metodu DCF, metodu EVA a metodu Kapitalizovaných čistých výnosů. Z majetkových metod oceňování se budu zabývat substanční hodnotou podniku a jejím nalezením a likvidační hodnotou. V druhé části aplikuji získané teoretické poznatky na vybranou společnost a provedu její ocenění. Představím společnost BMP – Obrábění kovů, s. r. o. a provedu její strategickou analýzu, ve které se především zaměřím na analýzu vnějšího a vnitřního potenciálu. Dále provedu finanční analýzu, která mi pomůţe zjistit finanční zdraví společnosti. Poté se budu zabývat analýzou a prognózou generátorů hodnoty a na jejím základě sestavím finanční plán společnosti, tak abych získala všechny potřebné podklady pro provedení jejího ocenění. Při své
práci
budu
vycházet
z účetních
podkladů,
BMP – Obrábění kovů, s. r. o., poskytla.
11
které
mi
oceňovaná
společnost
1 OCEŇOVÁNÍ PODNIKU Oceňování podniku zahrnuje spoustu dílčích kroků. Nejdříve je nutné vymezit základní pojmy týkající se ocenění a to vymezení pojmu podnik a jeho úrovně hodnot.
1.1 Definice podniku Pojem podnik není v literaturách definován vţdy stejně. Obchodní zákoník definuje podnik v §5 jako „:…soubor hmotných, jakoţ i osobních a nehmotných sloţek podnikání. K podniku náleţí věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouţí k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu slouţit. Podnik je věc hromadná…”1
1.1.1 Úrovně hodnoty podniku Rozlišuje se oceňování podniku na různých úrovních: 1) brutto – hodnota podniku jako celkové jednotky. Obsahuje v sobě hodnotu pro vlastníky i věřitele, 2) netto – hodnota podniku, kterou má podnik pro vlastníky. Tuto problematiku nalezneme i v obchodním zákoníku, kde brutto hodnotou se nazývá obchodní majetek, který je definován v § 6, odst. 1 takto: „Obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, se pro účely tohoto zákona rozumí majetek (věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné jiné hodnoty), který patří podnikateli a slouţí nebo je určen k jeho podnikání. Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho majetek.”2 Celkový majetek podniku a jeho závazky jsou označovány jako obchodní jmění, které je definováno v § 6, odst. 2):„Pro účely tohoto zákona se soubor obchodního majetku a závazků vzniklých podnikateli, který je fyzickou osobou, v souvislosti s podnikáním označuje jako obchodní jmění (dále jen jmění). Jměním podnikatele, který je právnickou osobou, je soubor
1
Česká republika. Obchodní zákoník. Zákon č. 563/1991 Sb, obchodní zákoník, v platném znění., § 5, odst. 1
2
Česká republika. Obchodní zákoník. Zákon č. 563/1991 Sb, obchodní zákoník, v platném znění., § 6, odst. 1
12
jeho veškerého majetku a závazků.”3 Hodnota netto je definována jako čistý obchodní majetek v § 6, odst. 3 obchodního zákoníku takto: „Čistým obchodním majetkem je obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li fyzickou osobou, nebo veškerých závazků, je-li právnickou osobou.”4
1.2 Předpisy oceňování podniku V České republice není ţádný obecně závazný zákon nebo předpis, kterým se při oceňování podniku musíme řídit. Existují ale určité předpisy, které by měl oceňovatel znát. Z českých předpisů se jedná o Zákon o oceňování majetku č. 151/1997 Sb. a na něj navazující vyhlášky Ministerstva financí ČR a metodický pokyn ZNAL České národní banky. Ten je určen pro oceňovatele podniků, kteří musí předkládat znalecké posudky České národní bance. Dále Mezinárodní oceňovací standardy (IVS – International Valuation Standards) a Evropské oceňovací standardy (EVS – European Valuation Standards). Tyto předpisy definují určité rámcové zásady při oceňování. Nejde však o závazné předpisy, ale o mezinárodně respektovaná doporučení. Zabývají se spíše oceňováním nemovitostí neţ oceňováním podniku. Za zmínku stojí také národní standardy některých zemí zejména Spojených států amerických a Spolkové republiky Německo. Například německý standard IDW S1, který je speciálně určen pro potřeby oceňování podniků. Nebo americké oceňovací standardy US PAP (Uniform Standard sof Professional Appraisal Praktice), které také obsahují standardy pro oceňování podniku a jejich význam spočívá především v dlouhé tradici oceňování podniku v USA. Často je snaha stanovit objektivní hodnotu podniku, ta ovšem neexistuje. „Hodnota podniku je tedy dána očekávanými budoucími příjmy (buď na úrovni vlastníků nebo na úrovni všech investorů do podniku) převedenými (diskontovanými) na jejich současnou hodnotu. Hodnota podniku není vlastně nic jiného, neţ víra v budoucnost podniku, která je vyjádřena v penězích.”5 Odvíjí se od účelu ocenění a subjektu, z jehoţ pohledu je stanovena.
3
Česká republika. Obchodní zákoník. Zákon č. 563/1991 Sb, obchodní zákoník, v platném znění., § 6, odst. 2
4
Česká republika. Obchodní zákoník. Zákon č. 563/1991 Sb, obchodní zákoník, v platném znění., § 6, odst. 3
5
MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 20
13
1.3 Standardy hodnoty Rozlišuje se několik základních kategorií hodnoty podniku, které vyplývají z následujících otázek: 1) Za jakou částku by si podnik koupil běţný zájemce na trhu? (trţní hodnota) 2) Jakou hodnotu podnik představuje pro konkrétního zájemce? (subjektivní hodnota) 3) Jakou hodnotu lze brát za zaručenou? (objektivizovaná hodnota) Z těchto otázek vznikly čtyři základní přístupy k oceňování podniku a to trţní hodnota, subjektivní hodnota, objektivizovaná hodnota a komplexní přístup na základě Kolínské školy.
1.3.1 Trţní hodnota „Trţní hodnota je odhadnutá částka, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím při transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery po náleţitém marketingu, ve které by obě strany jednaly informovaně, rozumně a bez nátlaku. Pouţitelnost aktiva pro daný podnik se přitom můţe lišit od pouţitelnosti, kterou uznává trh nebo jiný konkrétní podnik. Z toho lze vyvozovat rozdíl mezi individuální a trţní hodnotu.”6 Trţní cena se utváří na základě poptávky a nabídky na trhu s podniky. Tento přístup se spíše pouţívá na rozvinutých trzích s podniky v USA neţ v Evropě.
1.3.2 Subjektivní (investiční) ocenění Představuje hodnotu podniku, kterou má podnik pro konkrétní investiční záměr, tedy pro určitého investora. Takováto hodnota můţe převyšovat trţní hodnotu podniku, nebo můţe naopak dosahovat niţší hodnoty. Není totiţ určena pravděpodobnou cenou na trhu ale individuálním názorem účastníků transakce. Investor si stanoví investiční záměr a pak zhodnocuje, jak daný podnik splňuje. Čím více ho naplňuje, tím víc je ochoten zaplatit vyšší cenu. Toto ocenění je běţné pro evropské trhy. Investiční hodnota je charakterizována předpovědí odhadu budoucích peněţních toků vycházejících především z představ manaţerů oceňovaného podniku, které jsou někdy upraveny směrem dolů. Východiskem diskontní míry jsou různé moţnosti investování, které 6
MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 22
14
se nabízejí subjektu, z jehoţ pohledu je oceňování realizováno. Protikladem subjektivní hodnoty je objektivizovaná hodnota.
1.3.3 Objektivizovaná hodnota „Objektivizovaná hodnota představuje typizovanou a jinými subjekty přezkoumatelnou výnosovou hodnotu, která je stanovena z pohledu tuzemské osoby – vlastníka (nebo skupiny vlastníků), neomezeně podléhající daním, přičemţ tato hodnota je stanovena za předpokladu, ţe podnik bude pokračovat v nezměněném konceptu, při vyuţití realistických očekávání v rámci trţních moţností, rizik a dalších vlivů působících na hodnotu podniku.”7 Tato hodnota by měla být zaloţena na všeobecně uznávaných datech a při výpočtu by se měly respektovat určité zásady a poţadavky.
1.3.4 Kolínská škola Jejím východiskem je situace na evropských trzích s obchodováním podniky, které nejsou tak rozvinuté jako trhy v USA. Zastává subjektivní přístup k oceňování. Vţdy bere v úvahu účel ocenění. Vychází z následujícího předpokladu, nemá smysl oceňovat podnik na základě jednotlivých podnětů, ale na základě obecných funkcí. Jedná se o tyto základní funkce: 1) poradenskou, 2) rozhodčí, 3) argumentační, 4) komunikační, 5) daňovou. Poradenská funkce je nejdůleţitější. Poskytuje kupujícímu informace o maximální ceně, kterou můţe zaplatit a o minimální ceně, kterou můţe prodávající akceptovat, aniţ by to pro ně bylo ztrátové. Jedná se o tzv. hraniční hodnoty, které určují prostor pro vlastní cenové jednání. Východiskem jsou individuální odhady moţností obou stran o jejich záměrech s podnikem a o jiných moţných investicích, které jsou protistraně neznámé.
7
MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 27
15
Rozhodčí funkce následuje po poradenské funkci a jde o funkci nezávislého oceňovatele (rozhodčího). Jeho úkolem je určit hraniční hodnoty účastníků transakce a stanovit spravedlivou hodnotu v rámci odhadnutých hraničních hodnot. Pomocí argumentační funkce zjišťuje oceňovatel argumenty, které povedou ke zlepšení postavení dané strany a budou dále vyuţity jako podklad pro jednání. Komunikační funkce má slouţit jako podklad pro komunikaci s veřejností, zejména s bankami a případnými investory. Cílem daňová funkce je poskytnout podklady pro daňové účely.
1.4 Důvody ocenění podniku Důvodů pro ocenění podniku je nepřeberné mnoţství. Nejprve se rozdělují tyto důvody do dvou skupin a to podle toho, jestli se ocenění váţe nebo neváţe ke změně vlastnictví podniku. Ocenění spjaté s vlastnickými změnami je například prodej nebo koupě podniku, odchod společníka nebo naopak vstup nového společníka do společnosti, fúze nebo rozdělení společnosti, nepeněţitý vklad do obchodní společnosti atd. Ocenění, kdy se neuskutečňují vlastnické změny, například mění se právní forma společnosti, sanace společnosti, ocenění v případě poskytnutí úvěru. Vţdy by mělo být zřetelně uvedeno, proč se ocenění provádí, o jaký typ hodnoty jde, jaká úroveň hodnoty má být stanovena a datum, ke kterému se ocenění provádí.
16
2 POSTUP PŘI OCEŇOVÁNÍ PODNIKU Základní kroky při oceňování podniku: 1) sběr vstupních dat, 2) analýza dat, 3) sestavení finančního plánu, 4) ocenění. V praxi je jednotlivým krokům přisuzována různá míra důleţitosti a různá podoba, coţ je určeno hlavně zvolenou metodou ocenění. Vţdy by měla být provedena strategická a finanční analýza, která můţe být ovšem mírně upravena podle zvolené metody ocenění. Je také vhodné provést rozdělení aktiv podniku na provozně nutná a nenutná ( jestliţe je to moţné se získanými informacemi). Pokud je předpokladem budoucí pokračování podniku, měla by být vţdy dále zpracována analýza a prognóza generátorů hodnoty. Ta musí dokázat jeho dlouhodobou perspektivitu. Finanční plán se sestavuje jen v případech, kdy je aplikována některá ze standardních výnosových metod. Jako poslední následuje zvolení vhodné metody ocenění. Většinou se doporučuje pouţít více metod a z nich pak provést souhrnné ocenění.
2.1 Sběr vstupních dat Prvním krokem při oceňování podniku je získání potřebných vstupních dat. Jejich kvalita a pravdivost ovlivní všechny následující sloţky ocenění. Jedná se především o tyto data: 1) základní informace podniku (název, právní forma, IČ, předmět podnikání podle OKEČ, rozdělení majetkových podílů, struktura a historie podniku), 2) ekonomické údaje (účetní výkazy a roční zprávy za minulá období, zprávy auditorů, podnikové plány), 3) relevantní trh (určení trhu, na kterém podnik působí, jeho velikost a vývoj, faktory atraktivity tohoto trhu), 4) konkurenční struktura relevantního trhu (hlavní konkurenti, substituty výrobků oceňovaného podniku, překáţky vstupu do odvětví), 5) odbyt a marketing (struktura odbytu v čase dle struktury výrobků, odběratelů a území, hlavní produkty podniku a jejich hodnocení a srovnání s konkurencí,
17
cenová politika, odbytové cesty, reklama a struktura výdajů na ni, výzkum a vývoj a výdaje na něj), 6) výroba a dodavatelé (charakter výroby, úroveň pouţívané technologie, kvalita, kapacita a její vyuţití, stav dlouhodobého majetku, plánované investice do budoucnosti, dodavatelé a jejich struktura a kvalita, závislost na dodavatelích), 7) pracovníci (počet, kvalifikace, produktivita a fluktuace pracovníků, personální náklady, nároky na provoz podniku, vztahy na pracovišti, stav na trhu práce). Dále následuje analýza těchto dat, která zahrnuje: 1) strategickou analýzu, 2) finanční analýzu, 3) vymezení aktiv podniku na provozně nutná a nepotřebná, 4) analýzu a předpověď generátorů hodnoty.
18
3 STRATEGICKÁ ANALÝZA Hraje klíčovou roli v oceňovacím procesu. Jejím cílem je určit celkový výnosový potenciál oceňovaného podniku. Ten je podmíněn vnějším i vnitřním potenciálem, který podnik má. Vnější potenciál představuje šance a rizika prostředí, ve kterém podnik působí. Vnitřní potenciál nám sděluje, jak je podnik schopen šance vyuţít a naopak, jak je schopen se vypořádat s danými riziky. V podstatě se jedná o jeho silné a slabé stránky. Strategická analýza by měla dospět ke konkrétním výsledkům, neboť na ní závisí věrohodnost výsledného ocenění. Konkrétními výsledky se rozumí zodpovězení následujících otázek: 1) jaká je dlouhodobá perspektivnost podniku a jaký z ní vyplývá očekávaný vývoj trhu, konkurence a trţeb podniku? 2) jaká rizika podnik ohroţují? Na první část první otázky se doporučuje odpovídat v určité posloupnosti dle průběhu analýzy. Důvodem posloupnosti je obtíţnost a nákladnost zpracování jednotlivých kroků. Jestliţe ze strategické analýzy vyplyne, ţe perspektivy podniku jsou malé, ne-li ţádné, tak finanční analýza ani finanční plán nám jiţ neposkytnou nové poznatky, které by to mohly zvrátit. Druhá část otázky, očekávaný vývoj trţeb podniku, patří k rozhodujícím prvkům ocenění podniku. Odpověď na ni se hledá pomocí strategické analýzy. Zabýváme se tím pouze u podniků, u kterých předpokládáme nějakou budoucnost. Nalezení odpovědi na druhou otázku nám pomůţe zodpovězení předchozích dvou otázek, ze kterých nám rizika vyplynou. Postup strategické analýzy se skládá ze tří kroků. Prvním krokem je provedení analýzy vnějšího potenciálu, za druhé analýza konkurence a vnitřního potenciálu podniku a posledním krokem je předpověď trţeb oceňovaného podniku.
19
3.1 Analýza vnějšího potenciálu Východiskem je vymezení trhu, kde oceňovaný podnik působí. Toto vymezení není vţdy jednoduché. Jedná se o vymezení z hlediska věcného, územního a určení okruhu zákazníků a konkurentů. Volba relevantního trhu nám má poskytnout základní informace o tomto trhu a jeho atraktivitě, aby mohla být zpracována předpověď jeho dalšího vývoje. Základní informace o relevantním trhu, které nás zajímají, je odhad jeho velikosti, jeho vývoj v čase a segmentace. Velikost trhu je určována velikostí poptávky, tj. objemem celkové spotřeby a prodeje. Je ţádoucí doplnit data o spotřebě i vývojem cen. Existují i další postupy, jak určit velikost trhu, vyuţívají se například statistiky o prodejích na dané trhu. V případě podniků dodávající dílce pro konečné výrobce se můţe odvodit velikost trhu právě z parametrů trhu konečných výrobků. Data o relevantním trhu jsou velmi důleţitá, protoţe nám ukazují jeho vývojové tendence. Po vymezení trhu následuje jeho segmentace. Jejím důvodem je odlišný vývoj jednotlivých sloţek trhu.
3.1.1 Analýza atraktivity trhu Představuje kvalitativní hodnocení daného trhu. Vede k lepšímu poznání šancí a rizik na tomto trhu a zároveň podává podklady pro určení rizikové přiráţky pro diskontní míru. Prvním krokem je vymezení hlavních kritérií atraktivnosti trhu, která by měla být upravená vţdy pro konkrétní trh. Hlavní kritéria atraktivnosti trhu: 1) růst trhu (rychlý růst větší příleţitost i pro podnikový růst, ale i větší rizika spojená například s udrţením pozice na trhu), 2) velikost trhu (větší trh je většinou výhodnější, vyuţívá totiţ výhody vyplývající z úspory z mnoţství), 3) míra působení přímé konkurence, 4) průměrná výnosnost, substituce, překáţky vstupu, (bude tím niţší, čím niţší jsou překáţky vstupu a vyšší moţnosti substituce),
20
5) citlivost trhu na konjunkturu (sniţuje atraktivitu trhu), 6) charakter a struktura zákazníků (nejvýhodnější je větší počet zákazníků daného odvětví s malou citlivostí na ceny). Atraktivita trhu je určujícím prvkem perspektivnosti podniku a rovněţ prvkem ovlivňujícím moţnost dosaţení určitého růstu trţeb.
3.1.2 Prognóza vývoje trhu Prognóza vývoje trhu navazuje na předchozí analýzu. Postup při sestavování této prognózy se upravuje podle typu ocenění. Výchozím bodem je analýza hlavních faktorů, které ovlivňují vývoj trhu. Jedná se o faktory národohospodářské (například vývoj HDP, vývoj poptávky, ceny, počet obyvatel, příjmy na obyvatele, demografickou struktura obyvatel) a specifické faktory pro určitou skupinu produktů (módní trend). Nejlépe je si objednat marketingovou studii relevantního trhu. Pokud to není moţné, doporučuje se zkusit zvolit a testovat vybrané faktory podle vlastní úvahy s vyuţitím vhodných statistických metod. K tomuto účelu se pouţívá analýza časových řad a jejich extrapolace, jednoduché a vícenásobné regresní analýzy a odhady budoucího vývoje na základě porovnání se zahraničím. Je nutné dát pozor, v jakých cenách jsou prognózy vytvořeny.
3.2 Analýza konkurenční síly oceňovaného podniku Její funkcí je prognóza vývoje trţních podílů oceňovaného podniku do budoucnosti. Postup analýzy: 1) zjištění současného trţního podílu oceňovaného podniku, 2) vymezení konkurence, 3) analýza vnitřního potenciálu, 4) předpověď budoucího trţního podílu.
21
3.2.1 Zjištění trţních podílů Nejprve se stanoví trţní podíl oceňovaného podniku, jak ve fyzických jednotkách tak i v korunovém vyjádření. Je vhodné sestavit vývojovou řadu trţních podílů. V praxi často nelze určit velikost trhu. V těchto situací se nabízí jako vhodné řešení vyuţití kvalifikovaných odhadů. Ty například vychází při odhadu trţního podílu z odhadu nebo ze znalosti produkce hlavních konkurentů. Trţní podíl oceňovaného podniku pak představuje jeho podíl na součtu trţeb těchto hlavních konkurentů.
3.2.2 Vymezení konkurence Důleţitý bod představuje vymezení hlavních konkurentů a následně shromáţdění všech potřebných data o nich, například o hospodaření. Informace lze získat z odborného tisku, příslušných zájmových skupin atd. Jestliţe je to moţné, stanovíme relativní trţní podíly (trţní podíl oceňovaného podniku ve vztahu k podílům hlavních konkurentů).
3.2.3 Analýza konkurenční síly oceňovaného podniku Posláním této analýzy je pomoci zodpovědět na otázky, jak umí podnik vyuţít šance, které vznikají rozvojem trhu a naopak, jak zvládne čelit hrozbám a konkurenci. Pak následuje hodnocení konkurenční síly podniku vůči hlavním konkurentům Zajímá nás celková konkurenční síla oceňovaného podniku, jeho konkurenční strategie a výhody. V závěru této analýzy by se mělo objevit hodnocení o perspektivnosti podniku a předpověď průběhu jeho trţního podílu, diskontní míry a dalších hledisek ocenění týkající se rizik podniku.
3.3 Analýza vnitřní síly podniku Je ovlivněna fází ţivotního cyklu podniku. Proto se doporučuje stanovit aktuální fázi ţivotního cyklu podniku a jeho perspektivnost v této fázi, coţ není vţdy lehké. Vnitřní potenciál podniku je dále tvořen sloţkami podniku jako je řízení, personál, výzkum a vývoj, věcné sloţky a finance. To vše tvoří silné a slabé stránky podniku a z nich plynoucí konkurenční výhody a nevýhody. Poté by se mělo posoudit, jak je podnik schopen udrţet si (popřípadě zvýšit) svůj podíl na trhu. V podstatě se jedná o konkurenční sílu podniku. Tedy, jak je podnik silný v oblastech
22
své činnosti, které jsou zásadní pro vymezení trţních podílů. Východiskem je zde analýza hlavních faktorů působících na podíly, kde je nedůleţitější vybrat správné faktory. Běţně se faktory dělí na: 1) přímé (přímo vnímané zákazníky) – ceny, dostupnost, kvalita, servis, image firmy, reklama atd., 2) nepřímé (tvořící určité zázemí) – manaţeři podniku, výkonný personál, inovace a investiční politika. Výsledkem této analýzy by měl být diagram konkurenční síly podniku, který bude podkladem pro předpověď trţeb.
3.3.1 Analýza přímých faktorů Přímé faktory jsou faktory přímo vnímané zákazníky. V marketingu jsou zaměňovány s marketingovým mixem (výrobkový mix, ceny, odbyt, komunikace s trhem). Pro potřeby oceňování musíme nalézt odpovědi na tyto otázky. 1) Jak hodnotí kvalitu produktů oceňovaného podniku zákazníci, jaká je kvalita ve srovnání s konkurencí? 2) Jaký je vztah mezi cenou a kvalita produktů a také jaký je vztah cen oceňovaného podniku a cen konkurence,jaká je intenzita reklamy a úroveň odbytových cest? 3) Jak je podnik vnímán zákazníky?
3.3.2 Analýza nepřímých faktorů Management společnosti má pro budoucnost podniku největší význam. Při hodnocení tohoto faktoru se bere v potaz dlouhodobá vize podniku a strategie, jak této vize dosáhnout. Hodnotíme schopnost managementu předpovídat budoucnost a rozpoznat šance a rizika. Zajímá nás také styl řízení a osobní vlastnosti a předpoklady manaţerů. Spolu s managementem je hlavním klíčem úspěšnosti podniku veškerý jeho personál, tzv. Human capital. Zajímá nás závislost podniku na odbornících se specifickou kvalifikací, fluktuace a vývoj personálních nákladů, atmosféra v podniku. Pro dlouhodobé přeţití podniku jsou nezbytné rovněţ inovace. Hodnotí se, jaká je aktivita a plány v oblasti inovací v podniku. Jako ukazatele inovační síly podniku lze například pouţít 23
mnoţství patentů, ochranných známek, motivace pracovníků k inovačním aktivitám, náklady podniku na výzkum a vývoj, inovace čerpající z reklamací. Zajímá nás také dlouhodobý majetek a investiční politika oceňovaného podniku. Jakou měrou naplňuje dlouhodobý majetek dlouhodobé poţadavky zajišťující fungování a rozvoj podniku. Jedná se o informace o velikosti a struktuře a technickém stavu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, jeho stáří a míře opotřebení. Také se sleduje celková kapacita podniku a její vyuţití v současnosti a její plán do budoucnosti. Ke stavu a úrovni dlouhodobého majetku se úzce váţe investiční politika. Investice by měly být přiměřené a pohybovat se v určitých mezích. Je vhodné vyuţití dat z mezipodnikového srovnání. Jestliţe je v odvětví dosaţen určitý vztah mezi růstem trţeb a investicemi, pak by se z toho vztahu mělo vycházet při plánování investic v oceňovaném podniku.
3.4 Perspektivnost podniku a prognóza trţeb Prognóza trţeb vychází z předchozích kroků, tedy z analýzy vnějšího a vnitřního potenciálu a konkurenční síly podniku a následně ze závěrů analýzy vývoje trţeb oceňovaného podniku za minulost a jejich extrapolace. Perspektivnost podniku je určena atraktivností trhu, kde podnik působí a také jeho konkurenční silou. K hodnocení perspektivnosti byla vytvořena bostonská matice. Růst trhu zjistíme z analýzy a prognózy trhu a růst trţního podílu dostaneme z analýzy vnitřního potenciálu a konkurenční síly podniku. Odhad tempa růstu oceňovaného podniku
růst trhu růst trţního podílu
Prognóza tempa růstu trţeb podniku vychází z předpovědi a změny jeho trţního podílu. Výpočet nám ukazuje následující vzorec.8 Tempo růstu trţeb
Index růstu trhu Index změny trţního podílu
1
Současně je vhodné provést analýzu dosavadního tempa růstu trţeb a určit jejich průměrný růst za minulá období a provést jeho časovou extrapolaci. Aby byla prověřena reálnost tempa růstu zjištěného v předchozích analýzách, je vhodné porovnat ho s dosavadním růstem. 8
MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 95
24
4 FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU Finanční analýza je východiskem oceňování podniku a je nejdůleţitějším nástrojem finančního řízení. Představuje hodnocení minulosti a současnosti finančního hospodaření podniku. Zároveň poskytuje informace o předpokládané budoucnosti vývoje hospodaření. Při oceňování podniku zastává finanční analýza dvě elementární funkce a to zkontrolovat finanční zdraví podniku a zjistit, zda podnik nemá závaţné finanční problémy ohroţující jeho perspektivu a stanovit základ pro finanční plán. Snahou je získat z dat minulého vývoje co nejvíce informací pro plánování finančních veličin do budoucnosti. Při provádění finanční analýzy je prvním krokem kontrola správnosti a úplnosti vstupních dat. Zjišťuje se, zda čísla ve výkazech jsou průkazná a úplná. Většinou se spoléhá na zprávu od auditora nebo oceňovatel prověří účetnictví sám. Vychází z finančních výkazů podniku (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, cash flow), výroční zprávy, údajů manaţerského účetnictví, ale také z údajů získaných o jiných podnicích (statistické ročenky ČSÚ, Obchodní věstník, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR). Pak následuje zpracování analýzy základních účetních výkazů. Teprve poté se přejde k samotnému výpočtu finanční analýzy a jejímu vyhodnocení.9 Zahrnuje: 1) vertikální analýzu, 2) horizontální analýzu, 3) poměrovou analýzu, 4) porovnání získaných hodnot s konkurencí (nebo příslušným odvětvím), 5) bankrotní modely. Vypočtené ukazatelé nemají samy o sobě vypovídací schopnost, tu získají aţ správnou interpretací svých výsledků. Je nutné vědět, co se pod čísly uvedenými v účetních výkazech skrývá. Zároveň je třeba si také uvědomit, ţe účetní výkazy mají i své slabé stránky. Například údaje v nich obsaţené vycházejí z minulosti a nemusí tedy jiţ odpovídat aktuálnímu stavu. Závěry finanční analýzy potvrdí nebo vyvrátí naše předběţné stanovisko o perspektivnosti podniku a doplní podklady pro stanovení rizik podniku. 9
Finanční analýzu jsem zpracovávala jiţ v bakalářské práci, zde jsem ji doplnila a rozšířila.
25
Při oceňování podniku je důleţité proniknout do hospodaření daného podniku. Zajímá nás finanční a majetková struktura podniku a její porovnání s obdobnými podniky a důvody odlišností, struktura aktiv a pasiv a jak se vyvíjejí. Důleţité je také zjistit, jestli se neobjevují určité problémy s likviditou nebo dokonce s existencí podniku. Dále jaká je míra výnosnosti podniku a hlavní faktory, který je ovlivňují. Cílem je vytvořit celkový obraz o finančním zdraví podniku.
4.1 Analýza účetních výkazů 4.1.1 Rozvaha (bilance) Zobrazuje přehled o stavu majetku a závazků společnosti k určitému okamţiku (dni). Na levé straně jsou aktiva a na pravé straně pasiva společnosti. Aktiva představují majetek firmy a pasiva nám sdělují, z jakých zdrojů jsou aktiva firmy financována. Platí základní podmínka, ţe součet aktiv se musí rovnat součtu pasiv. Je vhodné porovnat skladbu rozvahy oceňovaného podniku s obdobnými podniky. Samozřejmostí je znalost účetní politiky podniku. Zejména způsob odepisování, oceňování a účtování zásob, tvorba opravných poloţek a rezerv, rozbor přechodných aktiv a pasiv. Je vhodné provést kontrolu bonity pohledávek a závazků, zda nejsou nadhodnocené nebo naopak podhodnocené. Slabinou rozvahy je, ţe neukazuje přesně současnou hodnotu podniku (reálnou hodnotu dlouhodobého majetku, zásob, obtíţnost s určením hodnoty nehmotného majetku). Zároveň nebere vůbec v potaz mnohé poloţky, které mají určitou vnitřní finanční hodnotu. Jako příklad můţeme uvést zkušenosti a kvalifikace zaměstnanců. Důvodem je potíţ s jejich oceněním.
4.1.2 Výsledovka (Výkaz zisku a ztrát) Zachycuje souvislosti mezi dosaţenými výnosy podniku v určitém období a náklady souvisejícími s jejich vytvářením.
26
„Výsledovka je výkaz o pohybu peněz za určité období a podává přehled o: 1) nákladech, tj. kolik peněz firma vydala během určitého období (za platy zaměstnanců, za materiál, reţii, daně) 2) výnosech, tj. kolik peněz firma získala během určitého období z prodeje svých výrobků a sluţeb.”10 Odečtením nákladů od výnosů se zjistí zisk, resp. ztráta za běţné finanční období. Její hlavní slabinou je, ţe náklady a výnosy neodpovídají skutečným hotovostním tokům. Při oceňování podniku se zabýváme strukturou a rychlostí vývojem jednotlivých sloţek výsledovky. „Kritériem je: 1) podíl jednotlivých poloţek na celkových výkonech ve vztahu k obvyklé hodnotě podílů u obdobných podniků, 2) vývoj podílu jednotlivých poloţek ve vztahu k obvyklému podílu a ve vztahu k dosahovanému výsledku hospodaření (tzn. Jak jednotlivé sloţky výsledovky ovlivňovaly výsledek hospodaření).” 11 Kromě celkového výsledku hospodaření věnujeme pozornost také dílčím výsledkům hospodaření. Provozní výsledek hospodaření je nejdůleţitější, protoţe ho vytváří hlavní činnost podniku. Ve finančním výsledku hospodaření se promítá způsob financování podniku a jeho politika v oblasti finančních investic. Výsledky hospodaření jsou také velmi ovlivněny účetní politikou podniku, proto je důleţité se s ní seznámit. Například způsob odepisování, oceňování zásob, tvorba a čerpání rezerv atd.
4.1.3 Výkaz peněţních toků (cash flow) Informuje o finančním hospodaření společnosti. Vypovídá o úbytku a přírůstku peněţních prostředků a peněţních ekvivalentů za účetní období. Peněţní prostředky zahrnují peníze v pokladně, na účtech a ceniny. Peněţním ekvivalentem je krátkodobý likvidní majetek, který
10
BLAHA SID Z., JINDŘICHOVSKÁ I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. Praha: Management Press, 2006, s. 19
11
MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 99
27
se můţe snadno a rychle směnit za peněţní prostředky. Cash flow vyjadřuje reálný toky peněz a jejich zásoby v podniku. Výkaz cash flow je rozdělen na: 1) provozní činnost, 2) investiční činnost, 3) finanční činnost. Provozní činnost zahrnuje základní výdělečnou činnost podniku a další činnosti, které nepatří do investiční a finanční činnosti. Investiční činnost zahrnuje pořízení a prodej dlouhodobého majetku. Finanční činnost představuje činnosti, které vedou ke změně velikosti nebo sloţení vlastního kapitálu, dlouhodobých a krátkodobých závazků. Tabulka 1 Přehled vytváření a spotřeby cash flow
Zdroj: Blaha Sid Z., Jindřichovská I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. Praha: Management Press, 2006, s.45
Předchozí tabulka 1 ukazuje, jaký vliv mají operace firmy na její likviditu měřenou jako peněţní tok. Můţe pomoci s odpověďmi na otázky, jako například: Má podnik dostatek peněz v době, kdy je potřebuje? Tvoří si podnik dostatečné finanční rezervy pro krytí nenadálých situací? K sestavení výkazu cash flow existují dvě metody a to přímá a nepřímá metoda. Provozní část cash flow lze počítat nepřímou metodou. Tu stanovuje Český účetní standard pro podnikatele (vyhláška č. 500/2002 Sb.č. 023 Přehled o peněţních tocích). Při sestavení cash flow se vychází z rozvahy a výsledovky podniku. V rozvaze se zjistí změny jednotlivých poloţek mezi dvěma obdobími. Dále se určí, které poloţka představovala příliv (zdroj) a která odliv (pouţití) peněţních prostředků. Zdrojem je pokles poloţek aktiv a růst 28
závazků nebo poloţek vlastního kapitálu. Pouţití představuje pokles závazků nebo vlastního kapitálu a růst poloţek aktiv. Nebo-li to, co podniku přinese peníze, znamená přírůstek cash flow. Naopak to, co představuje výdaj peněz, cash flow sniţuje. Pro kontrolu výpočtu výkazu peněţních toků platí, ţe počáteční stav peněţních prostředků plus cash flow se rovná konečnému stavu peněţních prostředků
4.2 Horizontální analýza Horizontální analýza sleduje vývoj jednotlivých poloţek účetních výkazů v čase. Porovnávají se dvě účetní období, nejčastěji meziročně. Provádí se: 1) podílová analýza, 2) rozdílová analýza. Podílová analýza udává, o kolik procent se jednotlivé poloţky oproti minulému roku změnily. Proto se doporučuje spíše pro větší podniky, pro které mají změny poloţek v procentech větší vypovídací schopnost. Rozdílová analýza zobrazuje, o kolik se jednotlivé poloţky změnily v absolutních číslech. Je naopak vhodnější pro menší podniky, neboť má lepší vypovídací schopnost a zobrazuje vývoj srozumitelněji a přehledněji. Rovněţ je vhodnější pouţít ji v situaci, kdy poloţka v minulém období byla velmi malá a v následujícím období značně vzrostla. Při srovnatelnosti jednotlivých období je třeba si uvědomit, ţe mohlo dojít k různým změnám, jak v rámci podniku, např. ke změně metody odepisování, tak mimo podnik, např. ke změně v daňové soustavě nebo ke změně úrokových sazeb atd. „Matematicky můţeme procentní změnu vyjádřit následujícím způsobem. Pokud označíme hodnotu bilanční poloţky i v čase t jako Bi(t), pak indexem, který odráţí vývoj poloţky v relaci k minulému časovému období, se rozumí: Bi t
i
It
t
1
Bi t
B it
i
1
It
t
1
29
Bi t
Bi t
1
1
Bi t Bi t
1
1
Oba uvedené vzorce poskytují stejnou informaci. Vyjádříme-li je v procentech (vynásobíme hodnotu indexu 100), tak první vzorec přiřadí vztaţené veličině Bi(t-1) hodnotu 100, zatímco druhý vzorec nám přímo oznámí (po vynásobení 100), o kolik procent se poloţka změnila. Pokud nelze vypočítat index (dělitel je roven nule), případně v situaci, kdy poloţka v minulém období byla velmi malá a v následujícím období vzrostla (index v procentech nabývá vysokých a nepřehledných hodnot), je vhodnější (má lepší vypovídací schopnost) pouţít ke kvantifikaci změny diference (rozdíly) neţ index. Matematický zápis diference (změny):
Dt/t-1 = Bi(t) – Bi(t-1)
kde:
12
Dt/t-1
je změna oproti minulému období,
t
čas,
Bi
hodnota bilanční poloţky i.”12
HNILICA J., KISLINGEROVÁ E. Finanční analýza – krok za krokem. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 12
30
4.3 Vertikální analýza Vertikální analýza sleduje strukturu poloţek účetních výkazů vůči stanovené základní veličině. Tzn. jednotlivé poloţky účetních výkazů se poměřují vůči základní veličině. To je také hlavní výhoda vertikální analýzy. Protoţe struktura výkazů je převedena na společný základ 100 %, můţeme ji pouţít při mezipodnikovém srovnání různě velkých podniků. U rozvahy se jako základní veličina volí většinou celková suma, tzn. u aktiv celková aktiva a u pasiv celková pasiva. U výkazu zisku a ztráty je volba základní veličiny ovlivněna osobou, která finanční analýzu zhotovuje a také účelem finanční analýzy. Základní veličinou mohou být například celkové výnosy nebo celkové trţby. Pi
Bi Bi
„Pi představuje hledaný poměr vyjádřený v procentech, Bi je velikost poloţky z účetního výkazů a ∑Bi je zvolená základní veličina. Bi vyjadřuje, kolika procenty se jednotlivé poloţky podílí na základní veličině.”13 Z vertikální analýzy se dá vyčíst, zda se struktura majetku, tvorby zisku a kapitálu vyvíjí stabilně nebo zda jsou zde náhlé změny.
4.4 Finanční poměrová analýza Finanční poměrová (téţ podílová) analýza zkoumá finanční ţivot společnosti. Zabývá se například strukturou podnikových aktiv a intenzitou jejich vyuţívání, způsobem jejich financování, strukturou nákladů, ziskovostí firmy, její solventností, likviditou a dalšími rysy. Do poměru se zde dávají poloţky rozvahy a výsledovky. Tím se finanční situace společnosti ukazuje v širších souvislostech. Je to nejrozumnější způsob, jak srovnávat aktuální finanční situaci s její historií a s jinými společnostmi ze stejného odvětví nebo se standardy. Její výhodou je, ţe srovnává firmy na stejném základu, tzn. očišťuje nejprve rozdíl ve velikosti podniků, a potom srovnává dosaţenou úroveň finančních poměrů.
13
HNILICA J., KISLINGEROVÁ E. Finanční analýza - krok za krokem. Praha: C. H. Beck, 2005, s.15
31
Poskytuje informace vedení společnosti, jejím zaměstnanců, současným a potenciálním obchodním partnerům, konkurenci, bankám, věřitelům a státu. Účelem finanční analýzy je zjistit, zda je podnik finančně zdravý a zda se předpokládá jeho dlouhodobá existence. Zahrnuje ukazatele14: 1) rentability, 2) aktivity, 3) produktivity, 4) likvidity, 5) zadluţenosti.
4.4.1 Ukazatele rentability Jsou jedny z nejsledovanějších ukazatelů. Měříme jimi totiţ výkonnost podniku. Úzce souvisí s likviditou podniku. Čím vyšší rentabilita, tím pro podnik samozřejmě lépe. Obecný tvar ukazatele:
výno s vlo ţe ný k a p itá l
Rentabilita celkových aktiv (ROA):
E B IT c e lk o vá a k tiva
Ukazuje, jak je zhodnocen majetek podniku. Nebo-li jakého efektu bylo dosaţeno z majetku podniku. V čitateli je EBIT (tzn. zisk před zdaněním a úroky) a ve jmenovateli jsou aktiva celkem. Čitatel – EBIT – je celkovým vyjádřením schopnosti podniku přinášet určitý efekt bez ohledu na způsob financování a platné sazby daní. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE):
EA T v la s tn í k a p itá l
Nás informuje o výnosu pro vlastníky, tzn. jak byl zhodnocen vloţený vlastní kapitál. Poměřuje se zde čistý zisk po zdanění (EAT) vůči vlastnímu kapitálu. Vlastní kapitál zahrnuje základní kapitál, fondy a hospodářský výsledek. V peněţním vyjádření nám říká, kolik zisku nám přináší jedna koruna vlastního kapitálu.
14
Vybrané ukazatele byly čerpány z publikací: Jak posoudit finanční zdraví firmy, Finanční analýza – krok za krokem,
Ekonomika 3 pro obchodní a ostatní střední školy.
32
Je dobré poměřovat rentabilitu celkových aktiv (ROA) a rentabilitu vlastního kapitálu (ROE). ROE by měla být vyšší neţ ROA. Pokud je vyšší ROA svědčí to o tom, ţe podnik pouţívá zbytečně drahé cizí zdroje, nebo špatně vyuţívá vlastní kapitál. Rentabilita trţeb (ROS):
E B IT E A T trţb y
Vyjadřuje podíl zisku na jednu korunu trţeb. Pouţívá se trţby vůči zisku EBIT nebo EAT. V praktické části je pouţit v čitateli EAT. Alternativně je moţné při výpočtů ukazatelů rentability pouţít místo výsledku hospodaření provozní peněţní toky.
4.4.2 Ukazatele aktivity Ukazují, jak úspěšně firma vyuţívá majetek, který má pro podnikání k dispozici. Zjišťujeme, jak podnik hospodaří s aktivy a jaký to má vliv na jeho rentabilitu a likviditu. Má-li podnik hodně aktiv, vznikají mu zbytečně náklady, které sniţují zisk nebo naopak můţe přicházet o zisk, má-li majetku málo. Stav a vývoj těchto ukazatelů by se měl hodnotit ve vztahu k příslušnému odvětví. Měří se: 1) počtem obratů (obrátkovost) vyjadřuje počet obrátek aktiv proti trţbám, 2) dobou obratu – doby (počet dní) trvání obrátky. Obrat (vyuţití) celkových aktiv:
trţb y a k tiva
Informuje nás o počtu obrátek celkových aktiv za rok, nebo-li o intenzitě jejich pouţívání. Doporučuje se, aby byl minimálně na 1. Čím vyšší hodnota, tím více je podnik povaţován za efektivní. Obrat fixních aktiv:
trţb y fix n í a k tiva
Sleduje, jak efektivně firma vyuţívá své zařízení (stroje) a budovy. Tento ukazatel by nám měl pomoci při rozhodování, zda pořídit další dlouhodobý majetek. Doporučená hodnota je 1. V případě, ţe je číslo niţší neţ 1, podnik nevyuţívá dostatečně výrobní kapacitu. 33
Obrat zásob:
trţb y zá so b y
„Říká, kolikrát za rok se přemění zásoby v jiné formy oběţného majetku aţ po prodej výrobků a opětovný nákup zásob.”15 Nebo-li kolikrát se kaţdá poloţka zásob během roku prodá a znovu uskladní. Snahou je mít co nejvíce obrátek. Doba obratu zásob:
Zá so b y trţb y 360
Vyjadřuje počet dní, po které jsou zásoby v podniku aţ do jejich spotřeby nebo prodeje. Doba inkasa pohledávek:
p o hle d á vk y trţb y 360
Počet dní, kdy podnik musí čekat na zaplacení svých pohledávek. U doby obratu zásob i doby inkasa pohledávek se vyţaduje co nejkratší doba. Pro podnik je lepší, kdyţ za své pohledávky dostane zaplaceno co nejdříve. Také je výhodnější, kdyţ zásoby jsou v podniku co nejkratší moţnou dobu. Vyplatí se tuto dobu porovnat s běţnou platební podmínkou, za které podnik fakturuje své výrobky. Je-li doba inkasa pohledávek delší neţ platební podmínka, svědčí to o tom, ţe obchodní partneři neplatí včas. Trvá-li tato situace déle, měl by podnik zavést opatření na urychlení inkasa svých pohledávek. Doba splatnosti krátkodobých: závazků:
k rátk o d o b é zá va zk y trţb y 36 0
Jedná se o počet dnů, kdy firma můţe tzv. bezplatně vyuţívat obchodní úvěr. Zde je naopak pro firmu samozřejmě výhodnější větší počet dnů. Pro podnik by bylo dobré, kdyby doba inkasa pohledávek byla niţší neţ doba splatnosti krátkodobých závazků. Mohl by pak vyuţívat k financování tzv. dodavatelský úvěr. Musí se ovšem vzít v úvahu, ţe výsledky těchto ukazatelů mohou být zkreslené, protoţe se pouţívají údaje k určitému datu.
15
BLAHA SID Z., JINDŘICHOVSKÁ I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. Praha Management Press, 2006
34
Doba obratu peněz:
d o b a o b ra tu zá so b
d o b a ink a s a p o hle d á ve k
d o b a s p la tno s ti zá va zk ů
Pomocí ní můţeme zjistit, jak jsme úspěšní v řízení oběţného majetku. Opět, čím je tato doba kratší, tím lépe. S kratší dobou obratu peněz potřebujeme méně provozních prostředků.
4.4.3 Ukazatele produktivity Mluví o výkonnosti podniku ve vztahu k nákladům na zaměstnance. Pokud nemůţeme získat informace o počtu pracovníků, pouţívají se jako rozvrhová základna mzdové náklady. Osobní náklady k přidané hodnotě:
o so b ní ná k la d y p řid a ná ho d no ta
Zkoumají, jakou část zabírají mzdové náklady v provozní produkci. Produktivita práce z přidané hodnoty:
p řid a ná ho d no ta p o čet p ra c o vník ů
Představuje výši přidané hodnoty na jednoho pracovníka. Průměrná roční mzda:
m zd o vé ná k la d y p o čet p ra c o vník ů
Produktivita práce by měla převyšovat mzdu pracovníka. Platí, ţe čím větší je produktivita a čím menší je průměrná mzda, tím plyne větší efekt ze zaměstnanců. Výše mzdy musí být ovšem taková, aby byl za ni vůbec někdo v podniku ochotný pracovat.
4.4.4 Ukazatele likvidity Zjišťuje, zda má podnik k dispozici nějakou peněţní rezervu. Tak, aby mohl v kaţdém okamţiku uhradit své krátkodobé zakázky. Celková likvidita:
c e lk o vá o b ě ţná a k tiva k rátk o d o b é zá va zk y
Sděluje nám, kolikrát pokrývají oběţná aktiva krátkodobé závazky. „Nebo-li kolikrát by byla firma schopna uspokojit své věřitele, kdyby proměnila svá krátkodobá aktiva v daném
35
okamţiku v hotovost.”16 Rostou-li krátkodobé závazky rychleji neţ oběţná aktiva, ukazatel likvidity se sniţuje a zároveň to můţe znamenat, ţe má podnik problémy s likviditou. Doporučená hodnota je 1,8 – 2,5. Můţe být ovšem zkreslena neprodejnými zásobami, nedobytnými pohledávkami nebo pohledávkami po lhůtě splatnosti. Běţná likvidita:
c e lk o vá d lo uho d o b á a k tiva c e lk o vé d lo uho d o b é zd ro je
Běţná likvidita, někdy téţ okamţitá likvidita, měří, jak rychle je podnik schopen splnit své závazky. Proto se sem nezahrnují zásoby, protoţe jsou povaţovány za nejhůře zpeněţitelnou část oběţného majetku. Má-li běţná likvidita výrazně niţší hodnotu neţ celková likvidita, vyplývá to z toho, ţe zásoby mají nadměrnou váhu v rozvaze firmy. Doporučená hodnota: 1 – 1,5. Peněţní likvidita:
fin a n č n í ma je te k k rátk o d o b é zá va zk y
Zahrnuje pouze finanční majetek bez krátkodobých pohledávek. Krátkodobé pohledávky mají různou dobu splatnosti a různou bonitu. Proto se doporučuje sledovat také likviditu společnosti bez vlivu pohledávek. Tento ukazatel se téţ nazývá ukazatel hotovostní likvidity a počítá takzvaně pouze s tím, co je k dispozici okamţitě. Doporučená hodnota 0,2 – 0,5. Ukazatel kapitalizace:
k rátk o d o b é p o hle d á vk y
fin a n č n í ma je te k
k rátk o d o b é zá va zk y
Ten nám zodpovídá otázku, je-li dlouhodobý majetek plně kryt dlouhodobými zdroji či nikoliv. Vychází-li ukazatel kolem jedné, pak je dlouhodobý majetek plně kryt dlouhodobými zdroji. Je-li hodnota vyšší neţ jedna, svědčí to o tom, ţe dlouhodobý majetek je kryt i jiným kapitálem neţ dlouhodobým. Podle zlatého bilančního pravidla se doporučuje, aby byl dlouhodobý majetek kryt dlouhodobými zdroji a krátkodobý majetek zase krátkodobými zdroji. Tyto ukazatele jsou srozumitelné, jednoduché a často v praxi pouţívané. Jejich slabými stránkami jsou, ţe platí jen k datu výpočtu a závisí na volbě metody ocenění aktiv a pasiv.
16
BLAHA SID Z., JINDŘICHOVSKÁ I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. Praha: Management Press, 2006, s. 55
36
Čistý pracovní kapitál (Working capital): oběţná aktiva – krátkodobé závazky Pouţívá se k měření likvidity. Rozlišuje se hrubý a čistý pracovní kapitál. Hrubý pracovní kapitál zahrnuje veškerý oběţný majetek. Čistý pracovní kapitál je oběţný majetek sníţený o krátkodobé závazky. Obr. 1 Čistý pracovní kapitál dlouhodobý majetek Pracovní kapitál
dlouhodobé zdroje
oběžný majetek krátkodobé zdroje
Zdroj: KLÍNSKÝ P., MÜNCH O. Ekonomika 3 pro obchodní akademie a ostatní školy. Praha: Fortuna, 2002, s. 183
Pracovní kapitál, jak zobrazuje obrázek 1, je ta část oběţného majetku, která je financována dlouhodobými vlastními nebo cizími finančními zdroji. Pracovní kapitál teoreticky umoţňuje společnosti, aby v případě, ţe je náhle nucena splatit všechny své krátkodobé závazky nebo jejich velkou část, které jsou zdrojem jejího financování, i přesto nadále pracovala ve zmenšeném rozsahu. Zdroje pracovního kapitálu tvoří jakýkoliv růst poloţek krátkodobých aktiv v rozvaze a jakýkoliv pokles poloţek krátkodobých závazků firmy. Jinak řečeno, pracovní kapitál představuje volné prostředky, které podniku zůstanou po zaplacení všech běţných závazků. Je dobré, jsou-li volné prostředky ve formě peněz. Následující tabulka 2 „Změna struktury pracovního kapitálu” sleduje změny ve struktuře a objemu pracovního kapitálu. Tabulka 2 Změna struktury pracovního kapitálu BMP - Obrábění kovů, s. r. o. (v tis. Kč) Oběžná aktiva zásoby pohledávky finanční majetek Celkem oběžná aktiva Krátkodobé závazky dodavatelé společníci zaměstnanci (mzdy) stát krátkodobé úvěry a výpomoci dohadné účty pasivní jiné závazky Celkem krátkodobé závazky Pracovní kapitál celkem Přírůstek / úbytek celkem Čistý přírůstek / úbytek
Rok
Pracovní kapitál přírůstek úbytek
2003
2004
53 1 650 1 467 3 170
329 862 764 1 955
276 -
788 703
400 5 254 173 0 118 0 950 2 220
36 5 234 -22 300 75 0 628 1 327
364 42 173 43
300 -
-
898
1791 893
Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů z účetnictví
37
Jsou zde zachyceny přírůstky a úbytky pracovního kapitálu a zároveň změny ve struktuře pracovního kapitálu, ke kterým ve sledovaném období došlo. Přebytek krátkodobých aktiv nad pasivy zobrazuje, zda je podnik krátkodobě solventní, a zda má trvale finanční zázemí v dlouhodobých finančních zdrojích. Naopak přebytek krátkodobých pasiv nad krátkodobými aktivy představuje tzv. nekrytý dluh (flowting debt). Výši pracovního kapitálu ovlivňuje řízení oběţného majetku. Můţe být, stejně jako celková likvidita, zkreslen neprodejnými zásobami, nedobytnými pohledávkami nebo pohledávkami po lhůtě splatnosti. Obecně platí, ţe čím vyšší je pracovní kapitál, tím můţeme očekávat niţší riziko platební neschopnosti, ale i niţší výnos. Potřeba provozních prostředků:
dob a o b ra tu p e ně z
ná k la d y 3 60
Sděluje nám, jakou výši provozních prostředků potřebujeme.
4.4.5 Ukazatele zadluţenosti Sledují poměr mezi vlastními a cizími zdroji. Jsou významným znakem důvěryhodnosti podniku, finanční stability a dlouhodobé platební schopnosti a jsou důleţité při sestavování plánu. Vysoká zadluţenost nemusí být vţdy negativní. Například, vysoká finanční páka můţe přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu. Při analýze zadluţenosti se musí vzít v úvahu majetek pořízený na leasing. v la s tn í k a p itá l
Equity Ratio (koeficient samofinancování):
a k tiva
Ukazuje nám, kolika procenty se podílí vlastní kapitál na celkových aktivech. Nebo-li, do jaké míry je majetek financován z vlastních zdrojů. Řízení dluhu (debt ratio):
c izí zd ro je v la s tn í k a p itá l
Nazýván téţ dluh na aktiva a měří poměr finančních prostředků poskytnutých věřiteli podniku. Věřitelé poţadují, aby byl tento ukazatel nízký. Protoţe „čím větší je podíl vlastního kapitálu (majetku), tím větší bezpečnostní polštář proti ztrátám věřitelů v případě likvidace
38
společnosti, ať dobrovolné, nebo nedobrovolné.”17 Podniky mají naopak zájem na vyšší zadluţenosti, protoţe mají k dispozici více kapitálu. Krytí fixních poplatků:
E B IT ná k la d o vé úro k y
Tento ukazatel obsahuje navíc od předchozího leasingové splátky. Dluh na vlastní kapitál (Debt Equity Ratio):
c izí zd ro je a k tiva
Vyjadřuje poměr cizího kapitálu k vlastnímu kapitálu. Úrokové krytí:
E B IT
le a s ingo vé sp lá tk y
ná k la d o vé úro k y
le a s ingo vé sp lá tk y
Zobrazuje, kolikrát je firma schopna krýt úroky z cizího kapitálu po uhrazení všech nákladů z produktivní činnosti podniku. Nebo-li, kolikrát vyprodukovaný zisk pokryje náklady, které souvisí s cizím kapitálem. Je-li ukazatel roven 1, je zapotřebí ke krytí nákladových úroků celého zisku. Všeobecně se doporučuje, aby zisk kryl nákladové úroky minimálně třikrát.
4.5 Srovnání podniku s odvětvím Získané hodnoty z poměrové analýzy je vhodné porovnat s konkurenčním podnikem nebo s příslušným odvětvím. Ke srovnání pouţiji Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: Tento program umoţňuje podnik srovnat s odvětvím nebo s nejlepším podnikem v odvětví. Srovnané hodnoty zobrazím pomocí Spider grafu (pavučinového grafu). Běţně se zobrazují čtyři skupiny ukazatelů a to rentability, likvidity, finančních zdrojů a struktury majetku. „Grafickým základem spider grafu jsou soustředné kruţnice, z jejichţ středu vybíhá l6 paprsků, z nichţ kaţdý představuje jednoho ukazatele (kaţdý kvadrant má čtyři ukazatele, celkem tedy 16 ukazatelů; můţeme si však zvolit i jiný počet ukazatelů a tím i jiný počet paprsků).” 18 17
BLAHA SID Z., JINDŘICHOVSKÁ I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. Praha Management Press, 2006. s. 63
18
Spider analýza (http://nb.vse.cz/~synek/EkAnSkr.pdf, dne 10. října 2010)
39
Soustředné kruţnice vyjadřují v procentech hodnotu jednotlivých ukazatelů vztaţenou k základu srovnávání, a to buď k odvětvovému průměru, konkurenčnímu podniku nebo k nejlepšímu srovnávanému podniku. Základní kruţnicí je tedy ta, která vyjadřuje 100 % označující hodnotu podniku vzatého za základ srovnávání. Spojením všech bodů se získá výsledný spider graf, který nám zobrazuje stav srovnávaného podniku v poměru k nejlepšímu. Čím jsou jeho hodnoty blíţe ke středu, tím hůře. V případě porovnání podniku s odvětvovým průměrem platí, ţe čím méně jsou jeho hodnoty nad kruţnicí 100 %, tím je na tom srovnávaný podnik hůře ve vztahu k odvětví. Výpočet hodnot:
srovnávaný podnik 100 nejlepší podnik či odvětový průměr
U některých ukazatelů poţadujeme minimální hodnoty (např. doba úhrady pohledávek). Zde se vypočítají podíly z převrácených původních hodnot. Pokud se poměří plochy nad kruţnicí (100%) s plochou pod touto kruţnicí, tak vypočtený podíl nám zobrazuje, o kolik procent je na tom srovnávaný podnik lépe (hůře) od odvětvového průměru (nebo nejlepšího podniku).
4.6 Vybrané bankrotní modely Podávají nám informace, zda je firma finančně zdravá nebo zda spěje k bankrotu. Zvolila jsem dva bankrotní modely a to Altmanův model důvěryhodnosti a Index IN05. Altmanův model důvěryhodnosti je světově pouţíván, ale určitou nevýhodou je, ţe nevychází z českých podmínek. Proto jsem zvolila ještě Index IN05, který je konstruován pro české podmínky.
4.6.1 Bankrotní model INDEX IN05 Tento model, jak jiţ bylo řečeno, zohledňuje české podmínky. Při výpočtu se postupuje stejně jako v případě Altmanova indexu důvěryhodnosti. IN05 = 0,13 X1 + 0,04 X2 + 3,97 X3 + 0,21 X4 + 0,09 X5 V rovnici jsou: X1
Aktiva / cizí zdroje,
X2
EBIT / nákladové úroky,
X3
EBIT / aktiva,
X4
Výnosy / aktiva,
X5
Oběţný majetek / (krátkodobé závazky + krátkodob. bankovní úvěry). 40
Interpretace hodnoty IN05 pro společnosti: IN05 > 1,6:
podnik tvoří hodnotu,
0,9 < IN05 < 1,6
tzv. „šedá zóna“, nelze rozhodnout,
IN05 < 0,9:
podnik hodnotu netvoří, spěje k bankrotu.
4.6.2 Altmanův model důvěryhodnosti Vytvořil v roce 1968 prof. Edward Altman. Na základě statistické analýzy souboru firem určil několik ukazatelů, které uměly předpovědět krach firmy. Hovoří se o tzv. diskriminační analýze. Výsledkem diskriminační analýzy je rovnice, do které se dosadí hodnoty finančních ukazatelů. Podle výsledku se dá předpovědět, zda se jedná do budoucna o finančně zdravou firmu nebo o firmu, která bude mít problémy a bude ji ohroţovat bankrot. Rovnice existuje pro obchodované a neobchodované společnosti. V rovnicích jsou váhy, které přiřazují jednotlivým kritériím určitou důleţitost. Pro obchodované:
Z = 1,2 * X1 + 1,4 * X2 + 3,3 X3 + 0,6 * X4 + 1 * X5
Pro neobchodované: Z = 0,717 * X1 + 0,847 * X2 + 3,107 X3 + 0,42 * X4 + 0,998 * X5 V rovnici je: X1
čistý pracovní kapitál / aktiva,
X2
zadrţené zisky* / aktiva,
X3
zisk před úroky a zdaněním (EBIT)/celková aktiva,
X4
trţní hodnota vlastního kapitálu/účetní hodnota.
X5
trţby/celková aktiva.
Interpretace hodnoty Z faktoru pro obchodované společnosti na kapitálovém trhu: Z Faktor > 2,99
firma by měla být finančně zdravá,
1,8 < Z Faktor < 2,99
šedá zóna, kdy nelze rozhodnout, zda je finančně zdravá,
Z Faktor < 1,8
firma není finančně zdravá, má problémy a ohroţuje ji bankrot.
Interpretace hodnoty Z faktoru pro neobchodované společnosti na kapitálovém trhu:
*
zadrţené zisky představují VH za účetní období + VH minulých let + fondy ze zisku
41
Z Faktor > 2,9
firma by měla být finančně zdravá
1,23 < Z Faktor < 2,9
šedá zóna, kdy nelze rozhodnout, zda je finančně zdravá
Z Faktor < 1,23
firma není finančně zdravá, má problémy a ohroţuje ji bankrot.
42
5 PROVOZNĚ
POTŘEBNÁ
A
NEPOTŘEBNÁ
AKTIVA Aktiva se rozdělují na provozně potřebná a nepotřebná podle základního podnikatelského zaměření oceňovaného podniku. Pro něj musí mít podnik k dispozici aktiva v určitém objemu a struktuře a také přiměřené kapacitní rezervy. Právě takováto aktiva se nazývají provozně nutná a všechna ostatní aktiva jsou provozně nenutná. Provozně nepotřebná aktiva jsou například krátkodobý finanční majetek, krátkodobé cenné papíry a podíly slouţící jako strategické rezervy, dlouhodobý finanční majetek, finanční investice mající portfoliový charakter (tj. pouze uloţení peněz) a nevztahující se k základní činnosti podnik, nemovitosti a pohledávky neslouţící k základní činnosti podniku, nepotřebné zásoby. Můţe se sem zařadit ale i majetek, který povahou spadá do provozně potřebných aktiv, ale podnik ho má v nadbytečném mnoţství. V souvislosti s tímto rozdělením by měly být vyčleněny z výnosů a nákladů, ty výnosy a náklady mající spojitost s nepotřebnými aktivy (například trţby z prodaného dlouhodobého majetku, odpisy zařízení neslouţícího k hlavní činnosti podniku). Hlavní důvod pro toto rozdělení aktiv je, ţe nepotřebná aktiva, které nejsou pouţívána, přináší malé nebo ţádné příjmy. U tohoto majetku hrozí, ţe bude podceněn nebo dokonce neoceněn a to i přesto, ţe má svoji hodnotu. Dále je také nutné vyčlenit nepotřebná aktiva, z nichţ plynou příjmy. Jelikoţ rizika související s těmito příjmy se nemusí shodovat s riziky hlavní činnosti podniku. Dalším důvodem je, ţe k oceňování provozně potřebných a nepotřebných aktiv se vyuţívají odlišné metody. Neprovozní aktiva se oceňují následovně: 1) přinášejí-li zisk, pouţije se výnosová metoda ocenění, 2) pronajímají-li se, aplikuje se výnosové ocenění na principu obvyklého nájemného, 3) u ostatních aktiv se vychází z trţní (likvidační) hodnoty k datu ocenění, 4) při nedostatku informací, lze pouţít účetní hodnotu neprovozních aktiv. Jde ale o krajní řešení.
43
Na konec se hodnota provozně potřebných aktiv navýší o právě zjištěnou hodnotu neprovozních aktiv. Po rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná a ještě před analýzou generátorů hodnoty a sestavením finančního plánu, je dobré zjistit výši investovaného kapitálu do provozně potřebných aktiv za minulá léta. K tomuto účelu slouţí provozně nutný investovaný kapitál. Získá se z účetní rozvahy tak, ţe se vyřadí provozně nepotřebná aktiva a od oběţných aktiv se odečtou závazky, u kterých nelze přesně vyčíslit jejich náklady (například závazky vůči dodavatelům, státu atd.). Touto úpravou se získá upravený pracovní kapitál, který se navýší o ostatní aktiva a zároveň sníţí o ostatní pasiva. Provozně nutný investovaný kapitál (PNIK) se vypočítá takto: P N IK
provozně nutný dlo u h o d o b ý m a je te k
provozně nutný pra c ovní ka pitá l
Korigovaný provozní výsledek hospodaření se získá z předchozího rozdělení aktiv, kdy byly vyčleněny z výnosů a nákladů, ty výnosy a náklady, jeţ mají spojitost s nepotřebnými aktivy. Tyto poloţky musí být teď odečteny i z výsledků hospodaření, které budou dále pouţívány. Jako výsledek hospodaření se pouţije provozní výsledek hospodaření. Důvodem je, ţe v sobě nezahrnuje mimořádný výsledek hospodaření. Na závěr se nesmí opomenout k takto upravenému provoznímu výsledku hospodaření přičíst finanční výnosy a náklady, které se váţou k provozním aktivům.
44
6 ANALÝZA
A
PROGNÓZA
GENERÁTORŮ
HODNOTY „Generátory hodnoty je soubor několika základních podnikohospodářských veličin, které ve svém souhrnu určují hodnotu podniku. Pracujeme s těmito generátory hodnoty: 1) trţby (obrat) a jejich růst, 2) marţe provozního zisku (korigovaný provozní zisk), 3) investice do pracovního kapitálu, 4) investice do dlouhodobého provozně nutného majetku, 5) diskontní míra, 6) způsob financování, 7) doba, po kterou předpokládáme generování pozitivního peněţního toku (tedy doba existence podniku).”19 Hodnotu podniku určuje jeho schopnost vytvářet do budoucnosti volné peněţní prostředky. Pomocí jejich výběru je lze detailně analyzovat. Tato analýza nám poskytne jasné informace o minulosti podniku (jestli podnik vytváří hodnotu, jaké vlivy na něj působí). Jsou základem pro finanční plán.
6.1 Trţby Předpověď budoucích trţeb vychází ze závěrů strategické analýzy. Její závěry nejsou ale definitivní. Sdělují nám totiţ, kolik by mohl podnik prodat výrobků s ohledem na pravděpodobný vývoj trţních podmínek. Tato prognóza je upravována pro nejbliţší období kapacitními moţnostmi podniku.
6.2 Provozní zisková marţe Provozní zisková marţe ((NOPBT – net operating profit before tax – čistý operační zisk před daní) hraje důleţitou roli mezi generátory hodnoty. Vypracovávají se dvě na sobě nezávislé prognózy ziskové marţe a to ze zdola a ze shora a následně dojde k jejich sladění.
19
MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 125-126
45
6.2.1 Prognóza ziskové marţe shora Čerpá z poznatků o průběhu ziskové marţe v minulých letech a na něj navazujícího podloţeného budoucího vývoje. Postup je následující: 1) zjištění průběhu ziskové marţe v minulosti, 2) analýza faktorů mající vliv ziskovou marţi a jejich prognóza do budoucna, 3) předpověď ziskové marţe (v %) a výpočet budoucích korigovaných provozních zisků.
6.2.2 Prognóza ziskové marţe zdola Skládá se z následujících kroků: 1) prognóza hlavních provozních nákladových poloţek, 2) rozšíření prognózy o méně významné nákladové poloţky, 3) výpočet korigovaného provozního zisku (provozní výnosy – provozní náklady), 4) výpočet ziskové marţe. Následně se obě tyto prognózy porovnávají a provádí se korekce, dokud nebudou výsledky shodné. Výsledkem je prognóza ziskové marţe a také nákladových poloţek, pomocí kterých se můţe sestavit kompletní plánovaná výsledovka.
6.3 Pracovní kapitál Pracovní kapitál, který se pouţívá při oceňování, se odlišuje od pracovního kapitálu, který se běţně vyskytuje ve finanční analýze. Oběţná aktiva jsou zde navíc sníţena o neúročený cizí kapitál. Výpočet modifikovaného pracovního kapitálu ukazuje následující obrázek 2. Obr. 2 Modifikovaný pracovní kapitál Krátkodobý finanční majetek + zásoby + pohledávky - neúročené závazky + ostatní aktiva (časové rozlišení aktivní) - ostatní pasiva (časové rozlišení pasivní) Pracovní kapitál
Zdroj: MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 133
46
Všechny započtené veličiny budou pouze v provozně nutné výši. To znamená ve výši, která je nezbytná pro hlavní činnost podniku. Peněţní prostředky budou navýšeny o určitou rezervu, která se stanoví buď absolutně, nebo se určí z peněţní likvidity. Snahou je zjistit náročnost růstu výkonů podniku na pracovní kapitál. Provozně nutný krátkodobý finanční majetek se stanovuje absolutními hodnotami zjištěnými, odhadnutými nebo vypočtenými z likvidity. U poloţek časového rozlišení nás zajímá jejich povaha, sloţení a jejich vztah k vývoji trţeb. Vyjadřují se v absolutní hodnotě, v procentech z trţeb nebo aktuální výši. Změny časového rozlišení by neměly ovlivnit hodnotu podniku, protoţe se jedná jen o účetní operace a ne reálné peněţní toky. Při analýze a plánování pohledávek, zásob a závazků se realizuje analýza náročnosti výkonů na jednotlivé poloţky pracovního kapitálu v minulých letech. Pouţívá se k tomu ukazatel doba obratu ve dnech. U kazatel doby obratu ve dnech
P oloţka pracovního kapitálu Trţby 365
Poté se hledají hlavní důvody tohoto vývoje a na konec se provede předpověď, jaký bude budoucí vliv těchto zjištěných faktorů a provede se prognóza budoucího vývoje náročnosti výkonů na sloţky pracovního kapitálu. Cílem je stanovit předpověď budoucího vývoje pracovního kapitálu v relativním i absolutním vyjádření.
6.4 Náročnost investic do dlouhodobého majetku Hovoří se zde výhradně o investicích do dlouhodobého majetku provozně nutného, který je pro
existenci
podniku
nepostradatelný.
Plánování
investiční
činnosti
se
řadí
k nejkomplikovanější sloţce analýzy generátorů hodnoty. V dnešním světě se totiţ investice stávají čím dál více nepostradatelnými pro ţivot podniku. Zároveň vývoj investic není plynulý, coţ komplikuje provedení extrapolace. Při plánování investiční činnosti vycházíme z analýzy minulosti doplněnou o míru vyuţití kapacit. Je moţné pouţít globální přístup, přístup zaloţený na odpisech nebo podle hlavních poloţek.
47
Globální přístup se pouţívá, mají-li investice do dlouhodobého majetku průběţný charakter. Snahou je zjistit, zda existuje vztah mezi změnou výše provozně nutného dlouhodobého majetku a změnou trţeb. Výpočet je následující:20
k DMx=
Δprovozně nutnéhodlouhodobého majetku Δtržeb
Kde Δ představuje meziroční změny. Je vhodné vypočítané koeficienty srovnat s výsledky u podobných společností. Přístup podle hlavních poloţek uţíváme většinou pro nejbliţší léta. Východiskem jsou konkrétní podnikové investiční plány. U přístupu zaloţeného na odpisech je základní myšlenkou fakt, ţe investice pod úrovní odpisů nezajistí existenci podniku v dlouhodobém horizontu ani jeho růst. Existenční podmínkou podniku je, ţe si umí vydělat na nutné investice. Investice se plánují ve vztahu k odpisům. Poté se provede analýza rentability provozně nutného investovaného kapitálu (RPNIK). Ta se skládá ze ziskové marţe a obrátkovosti provozně nutného investovaného kapitálu. Vzorec vypadá takto: Korigovaný R P N IK
provozní výsledek hospodaření Trţby Trţby Investovaný kapitál
Zisková marţe se hodnotí ve vztahu s očekávaným vývojem výnosnosti investovaného kapitálu a jeho obrátkovosti.
6.5 Předběţné ocenění pomocí generátorů hodnoty Generátory hodnoty slouţí k předběţnému odhadu hodnoty podniku. Při ocenění se řídí principem peněţních toků.
20
MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 137
48
Celková výnosová hodnota podnik se vypočte podle následujícího vzorce:
H
Xt
1
1
g r Z Px 1
b
d ik
X
t
1
g k WC
k DMx
g
„kde: X
velikost trţeb za zboţí a vlastní výrobky,
G
tempo růstu trţeb,
rZPx
provozní zisková marţe propočtená z korigovaného výsledku hospodaření,
d
sazba daně z korigovaného výsledku hospodaření,
kWC
koeficient náročnosti růstu trţeb na růst pracovního kapitálu,
kDMx
koeficient náročnosti růstu trţeb na růst dlouhodobého majetku,
t
rok,
ik
kalkulovaná úroková míra.”21
6.6 Finanční plán Tvoří ho základní finanční výkazy a to výsledovka, rozvaha a výkaz peněţních toků. Je částí podnikového plánu, který vychází z dlouhodobého koncepce podniku. Při sestavování finančního plánu se spolupracuje s vedením oceňovaného podniku. Hlavní části finančního plánu jsou 1) trţby z hlavní činnosti podniku, 2) zisková marţe a provozní zisk, 3) plánovaná hodnota zásob, pohledávek a závazků, 4) odhad investic do dlouhodobého majetku nutných k základní činnosti podniku. Sestavení celkové výsledovky, rozvahy a výkazu peněţních toků, se musí doplnit o plán financování, který potvrzuje pravdivost prognózy generátorů hodnoty. Zahrnuje splátky úvěrů, čerpání nových úvěrů, případně potřebné navýšení vlastního kapitálu. Dále doplnění naplánovaných generátorů o další méně významné poloţky, které konečné ocenění zpřesní a o další poloţky, které se netýkají hlavního provozu podniku, ale mohou mít vliv na budoucí 21
MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 147
49
situaci podniku. Pro větší věrohodnost plánu je také vhodné uvést předpokládané výplaty dividend nebo podílů na zisku vlastníkům, aby peněţní prostředky neúměrně nenarostly. Na závěr se doplní formální dopočty všech poloţek nutných k úplnému sestavení finančních výkazů.
50
7 OCENĚNÍ NA ZÁKLADĚ ANALÝZY VÝNOSŮ 7.1 Metoda diskontovaného čistého cash flow (DCF entity) Jedná se o základní výnosovou metodu. „Peněţní toky jsou reálným příjmem a tedy reálným vyjádřením uţitku z drţeného statku (podniku), a přesně tedy odráţejí teoretickou definici hodnoty.”22 Existují tři techniky výpočtu metodou DCF a to metoda equity (equity = vlastní kapitál), metoda APV (APV = upravená současná hodnota), metoda entity (entity = podnik jako celek). Jejich cílem je nalezení hodnoty čistého obchodního majetku. Rozdíl mezi nimi je v postupu, jak danou hodnotu naleznou. Nejčastěji se pouţívá metoda DCF entity. Při metodě DCF se nejdříve provede diskontace peněţních toků vlastníků a věřitelů, tím se zjistí brutto hodnota podniku, nebo-li výnosová hodnota investovaného kapitálu. Následně se tato hodnota sníţí o výši cizího kapitálu ke dni ocenění, tím se získá netto hodnota podniku, tedy hodnota vlastního kapitálu. Tu je nakonec ještě třeba upravit o výši neprovozních aktiv k datu ocenění. Prvním krokem je zjištění výše investovaného kapitálu. K tomu poslouţí rozvaha, která se upraví tak, aby bylo moţné zjistit náklady na tento investovaný kapitál. Dále se rozčlení aktiva na provozně nutná a nenutná. Náklady na kapitál u cizího úročeného kapitálu představují úroky. U závazků z obchodní vztahů je situace s náklady sloţitější. Jako pomocník zde slouţí výpočet upraveného pracovního kapitálu. Odečítá od oběţného majetku všechny závazky, u nichţ nelze jednoznačně zjistit náklady. Na rozdíl od běţného pracovního kapitálu bere v úvahu pouze neúročené závazky místo krátkodobých úvěrů.
7.2 Peněţní toky u metody DCF entity Cílem je vymezit peněţní toky tak, aby bylo zjištěno, kolik peněz se můţe podniku odebrat, aniţ by byla ohroţena jeho předpokládaná budoucnost. Je potřeba zjistit výši volného cash flow představující peněţní toky pro vlastníky a věřitele (FCFF – free cash flow to firm). 22
MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 164
51
Vychází se z korigovaného provozního výsledku hospodaření před zdaněním, sníţeného o investice do upraveného pracovního kapitálu a o investice do pořízení dlouhodobého majetku a zvýšeného o odpisy a ostatní náklady započteném v provozním hospodářském výsledku.
7.2.1 Korigovaný provozní výsledek hospodaření Je podstatě stejný jako NOPAT (net operating profit after tax – čistý operační zisk po dani). Neměly by se v něm vyskytovat jednorázové poloţky pravidelně se neopakující a náklady a výnosy váţící se k provozně nenutnému majetku. Výpočet zobrazuje následující tabulka 3. Tabulka 3 Výpočet korigovaného provozního výsledku hospodaření
Provozní výsledek hospodaření (z výsledovky) - Provozní výnosy jednorázové a nesouvisející s provozním majetkem + Provozní náklady jednorázové a nesouvisející s provozním majetkem + Výnosy z finančních investic a výnosové úroky, pokud plynou z provozně nutného majetku - Finanční náklady související s provozně potřebným majetkem = Korigovaný provozní výsledek hospodaření Zdroj: MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 179
7.2.2 Investice pro výpočet FCFF Investice se dělí na obnovovací, odpovídající výši ročních odpisů daného roku a rozšiřovací. Dále se rozlišují investice brutto a netto. Investice netto zahrnují pouze rozšiřovací investice a investice brutto jsou všechny investiční výdaje, nebo-li představují součet odpisů a investic netto. Jednotlivé investice do provozně nutného investovaného kapitálu roce t (tj. do dlouhodobého majetku a do pracovního kapitálu celkově) vypočítají se takto: I netto t
Kt
K
t
I brutto t
1
Kt
K
t
1
Ot
kde:
23
Kt
provozně nutný investovaný kapitál ke konci roku t,
Ot
odpisy v roce t.23
Všechny vzorce u jednotlivých metod oceňování byly čerpány z publikací: Metody oceňování podniku,
Oceňování strojů a výrobních zařízení.
52
7.2.3 Technika propočtu hodnoty podniku a volba časového horizontu Celkovou hodnotu podniku za předpokladu stabilního tempa růstu lze vypočítat podle následujícího vzorce: n
H
FCFF t
b t
1
1
t
ik
kde: FCFFt
volné cash flow do firmy v roce t,
tk
kalkulovaná úroková míra (tj. diskontní míra),
n
počet let předpokládané existence podniku.
Většinou se uvaţuje o nekonečně dlouhé existenci podniku. To sebou přináší problém s plánováním peněţních toků pro takovouto dobu. Řešením je standardní dvoufázová nebo třífázová metoda. Třífázová metoda člení budoucnost na tři fáze (fáze rychlého růstu, přechodnou a období stability). Aplikuje se u podniků, které v současnosti rychle rostou nebo které stabilizují parametry pokračující hodnoty za delší dobu. Dvoufázová metoda se v praxi hojně pouţívá. Budoucí období zde představují dvě fáze. První fáze je období, kdy je moţno provést prognózu volného peněţního toku pro jednotlivá léta. Druhá fáze navazuje na konec období v první fázi aţ do nekonečna. Hodnota podniku se v této fázi nazývá pokračující hodnota, která představuje „současnou hodnotu očekávaných peněţních toků od konce první fáze aţ do nekonečna.”24 Vzorec k výpočtu hodnoty podniku podle dvoufázové metody je následující: n
H
FCFF t
b t
1
1
ik
t
PH 1
ik
T
kde: T
délka první fáze v letech,
PH
pokračující hodnota,
ik
kalkulovaná úroková míra na úrovni průměrných váţených nákladů kapitálu.
24
MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 179
53
Důleţité je určit období první a druhé fáze. Existuje více moţností, jak určit délku první fáze: 1) podle délky období, ve kterém se odhaduje, ţe podnik bude vytvářet novou hodnotu, 2) stanovit délku první fáze podle ţivotního cyklu s přihlédnutím ke stabilitě oboru, kam podnik spadá, 3) podle fáze cyklu konjunktury (první fáze bude obsahovat celý konjunkturní cyklus), 4) stanovit tak dlouhou první fázi, aby po ní podnik dosáhl určité rovnováhy (například stabilní růst trţeb), 5) podle období, na které jsou zpracovány podnikové plány. Platí pravidlo, ţe se doporučuje při plánování délky první fáze vyuţít více kritérií z výše uvedených. Odhad pokračující hodnoty vychází z těchto předpokladů: ze stabilních podnikové hodnoty, konstantního růstu podniku a investic, ze stabilní rentability nových investic. Při vlastním stanovení pokračující hodnoty musíme vybrat techniku výpočtu a parametry pokračující hodnoty. Techniky výpočtu se odlišují tím, zda počítají s diskontovanými peněţními příjmy (Gordonův vzorec) nebo ne (parametrický vzorec). Volba postupu výpočtu je určena tím, zda je jednodušší přímo odhadnout peněţní toky nebo je zjistit nepřímo pomocí účinnosti investic. Gordonův vzorec počítá s diskontovanými peněţními příjmy. V první fázi sestavujeme prognózu na 4 – 14 let a pro druhou fázi je stabilní a trvalý růst volného peněţního toku. Musíme odhadnout pro druhou fázi parametr g, tedy dlouhodobé tempo růstu dle tempa růstu HDP. FCFF T
Pokračující hodnota v čase T =
ik
1
g
kde: T
poslední rok prognózovaného období,
ik
průměrné náklady kapitálu = kalkulovaná úroková míra,
g
předpokládané tempo růstu volného peněţního toku během celé druhé fáze, tj. do nekonečna,
FCFF
volný peněţní tok do firmy.
54
Parametrický vzorec je zaloţený na faktorech tvorby hodnoty. Vychází z tempa růstu korigovaných provozních hospodářských výsledků upravených o daně a z očekávané výnosnosti nových investic do provozně nutného dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu. Pokračující hodnota =
KPVH T ik
1
1
g rI
g
kde: KPVHT+1
korigovaný provozní výsledek hospodaření po upravených daních v prvním roce po uplynutí období prognózy.
Pomocí výše uvedených vzorů je zjištěna hodnotu podniku brutto. Výslednou hodnotu podniku je nutné ještě dopočítat. Musí se sníţit o úročený cizí kapitál a zvýšit o aktiva provozně nepotřebná. Postup výpočtu si lze prohlédnout v následující tabulka 4. Tabulka 4 Dopočet výsledné hodnoty podniku
Hodnota brutto (provozní) - Hodnota úročeného cizího kapitálu (ke dni ocenění) = Hodnota vlastního kapitálu (provozní) + Hodnota aktiv, která nejsou provozně nutná (ke dni ocenění) = Výsledná hodnota vlastního kapitálu podniku Zdroj: MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 201
55
7.2.4 Diskontní míra pro DCF entity Diskontní míra se stanoví na úrovni průměrných váţených nákladů kapitálu (WACC). To představuje očekávání investorů ohledně příjmů, které předpokládají, ţe získají z investic do podniku. WACC
n CK 1
d
CK K
n VK
VK Z
K
kde: nCK
očekávaná výnosnost do doby splatnosti u cizího kapitálu vloţeného do podniku (= náklady na cizí kapitál),
d
sazba daně z příjmu platná pro oceňovaný subjekt,
CK
trţní hodnota cizího kapitálu vloţeného do podniku (ale pouze úročeného),
nVK(Z)
očekávaná výnosnost vlastního kapitálu oceňovaného podniku (= náklady na vlastní kapitál) při dané úrovni zadluţení podniku,
VK
trţní hodnota vlastního kapitálu,
K
celková trţní hodnota investovaného kapitálu, K = VK + CK.
Cizí kapitál představují bankovní a jiné úvěry, obligace, leasing. Nezapočítávají se sem neúročená pasiva (například závazky vůči zaměstnancům, dodavatelům). Výpočet nákladů celkového kapitálu se skládá ze 4 kroků: 1) stanovení váhy jednotlivých sloţek kapitálu, 2) stanovení nákladů na cizí kapitál, 3) stanovení nákladů na vlastní kapitál, 4) výsledný propočet. Stanovení váhy jednotlivých sloţek kapitálu na celkovém investovaném kapitálu. Zahrnuje se sem kapitál, u kterého se neplatí přímé úroky. Kapitálová struktura se stanovuje na základě trţních hodnot (ne účetních). Vycházení z trţních hodnot má určité problémy, které je moţné eliminovat orientačními odhady (tzv. cílovou strukturou) nebo interačními postupy. Cílová struktura kapitálu se stanoví tak, ţe se odhadne struktura kapitálu v trţních hodnotách pro budoucí období. 56
Interační postup je přesnější postup určení váhy sloţek WACC. „Odhadneme výchozí strukturu, s její pomocí vypočítáme hodnotu podniku a z té pak zjistíme novou strukturu kapitálu. Postup opakujeme tak dlouho, aţ se výsledná struktura ustálí.”25 Náklady na cizí kapitál se vypočítají jako váţený průměr z efektivních úrokových sazeb placených z cizího kapitálu. V případě pevně stanovených úroků se postupuje dle následujícího vzorce. n
U
D t
t
1
d
1
1
i
St t
kde: D
čistá částka peněz získaná výpůjčkou,
Ut
úrokové platby,
d
sazba daně z příjmů,
St
splátka dluhu za dohodnutý časový interval,
n
počet období, kdy jsou prováděny platby z dluhu,
i
hledaná úroková míra, která vyjadřuje výši efektivního úroku.
Tento vzorec se pouţívá, kdyţ se jedná o úvěry. Lze ho aplikovat, jestliţe se jedná o solventní podnik, úvěr byl získán nedávno a podmínky úvěry jsou shodné jako u obdobných úvěrů na trhu. Pokud některá z výše uvedených podmínek není splněna, pouţije se alternativní postup zaloţený na trţních datech. V takovéto situaci se náklad cizího kapitálu získá jako součet bezrizikové výnosové míry a rizikové přiráţky. Riziková přiráţka se určí podle ratingu daného dluhu.
n CK
r
f
RP
kde: nCK
náklady cizího kapitálu,
rf
bezriziková výnosová míra na úrovni výnosnosti státních dluhopisů s obdobnou dobou splatnosti, jako má posuzovaný dluh
RP
riziková přiráţka pro cizí kapitál stanovená podle ratingu daného dluhu.
25
MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 210
57
Náklady na vlastní kapitál představují výnosová očekávání příslušných investorů. Metod ocenění vlastního kapitálu je několik, například Stavebnicová metoda, metoda CAPM, Dividendový model, určení diskontní míry na základě průměrné rentability. V praxi se nejčastěji pouţívá model ocenění kapitálových aktiv (capital asset pricing model – CAPM). Zásadním prvkem modelu CAPM je tzv. přímka cenných papírů. Z přímky cenných papírů vyplývá střední očekávaná výnosnost cenného papíru, která vychází z očekávané bezrizikové výnosnosti a z průměrné prémie za riziko na kapitálovém trhu. E RA
r
f
E Rm
r
f
βA
kde: E(Ra)
střední očekávaná výnosnost cenného papíru A (především akcie),
rf
bezriziková výnosnost,
E(Rm)
střední očekávaná výnosnost kapitálového trhu (tzv. trţního portfolia),
βA
koeficient beta cenného papíru A.
Bezriziková úroková míra, prémie za trţní riziko a faktor βA určují očekávanou výnosnost cenného papíru A. Jediný faktor beta souvisí s konkrétním podnikem. Jedná se o sklon přímky cenných papírů a zobrazuje závislost mezi jednotkovým rizikem a jednotkovou výnosností. Při pouţití metody CAPM musíme určit bezrizikovou úrokovou míru. Tu stanovíme tak, ţe zjistíme výnosnost státních dluhopisů s delší dobou splatnosti (10 a více let). Dále je potřeba zjistit výši rizikové prémie trhu, která představuje výnosové ocenění rizikovosti trţního portfolia. Odhad budoucí prémie vychází z historických dat. Nejvhodnější jsou data o vývoji kapitálového trhu v USA. Pro podmínky u nás se pak upravují o riziko země, které je určeno ratingem země. Pro výpočet slouţí aritmetický nebo geometrický průměr za co nejdelší období. Je nutné, aby riziková prémie byla stanovena za stejných podmínek, které budou v metodě CAMP. Dalším krokem je odhad koeficientu beta, který lze stanovit třemi způsoby. Prvním způsobem je historické beta, které se vypočítá jako podíl kovarinace mezi výnosem trhu a akcií a rozptylu výnosnosti trhu. To lze spočítat pouze pro akciové společnosti s akciemi obchodovanými na kapitálových trzích. Spolehlivé jsou jen beta britské a beta z kapitálových 58
trhů USA. Ostatní se musí brát orientačně. Druhou moţností je metoda analogie. Pouţívá se beta podobných obchodovaných podniků neprovozující diverzifikovanou činnost nebo průměrných údajů o beta za obor nebo odvětví (více statisticky spolehlivé). Je potřeba vzít úvahu případné odlišnosti v obchodním a finančním riziku oceňovaného podniku a odvětví. Kapitálová struktura (poměr cizího a vlastního kapitálu) se vyjadřuje v trţních hodnotách.
Z
N
1
1
d
CK VK
CK
1
d
CK VK
kde: βZ
β vlastního kapitálu u zadluţené firmy (tzv. spekulované beta),
βN
β vlastního kapitálu při nulovém zadluţení (tzv. nespekulované beta),
βCK
β pro cizí kapitál,
d
sazba daně z příjmů,
CK
cizí kapitál,
VK
vlastní kapitál.
Třetím způsobem je odhad beta na základě analýzy faktorů. Koeficienty beta se nepředpovídají z historických cen. Ale vymezí se faktory, které zásadně ovlivňují beta. Zásadní vliv má oblast podnikaní, provozní páka, která je určena podílem fixních nákladů na celkových nákladech. Čím větší podíl fixních nákladů, tím větší variabilita provozních zisků a vyšší hodnota beta. Dalším faktorem je finanční páka, která působí obdobně jako provozní páka. Jedná se o poměr cizího úročného kapitálu k vlastnímu kapitálu. Po vymezení faktorů následuje prognóza beta na základě fundamentálních faktorů nebo na základě analýzy provozního a finančního rizika. U prognózy na základě fundamentálních faktorů vychází beta z výsledovky a rozvahy. K výpočtu slouţí regresní analýza. U nás není tento postup pouţitelný, protoţe základní podmínkou je existence fungujícího kapitálového trhu. Druhý postup, prognóza na základě analýzy provozního a finančního rizika, odhaduje přímo budoucí hodnotu beta. Základním předpokladem je, ţe beta se pohybuje v určitém rozmezí. Na výši beta má vliv obchodní a finanční riziko. Obchodní riziko se skládá ze specifického rizika pro společnost a ze systematického rizika pro všechny. Při předpovědi beta se bere v potaz jen systematické riziko. Specifické riziko je součástí analýzy scénářů. Finanční riziko představuje míru zadluţení společnosti. Podnik více zadluţený reaguje citlivěji na změnu trţních podmínek neţ méně zadluţený. 59
Riziková prémie společnosti:
1
0R
FR
kde: OR
přiráţka za systematické obchodní riziko,
FR
přiráţka za systematické finanční riziko.
„Metoda CAPM představuje zatím jediný teoreticky podloţený a zároveň ve světové oceňovací praxi uznávaný způsob, jak kalkulovat diskontní míru pro trţní ocenění.”26 Posledním krokem výše uvedených výpočtů je propočet průměrných váţených nákladů kapitálu (WACC). Zde se nejprve zjistí průměrný náklad na všechny druhy kapitálu a následně je dosazen do příslušného vzorce (výpočet je jiţ uveden u diskontní míry). Mezi diskontní mírou a výnosy musí být určitá rovnováha a to z pohledu investorů, daní, cen a rizika.
7.3 Metoda kapitalizovaných čistých výnosů Byla vytvořena a je vyuţívána v německy mluvících zemích. Jedná se o metodu netto, vypočítá se z výnosů jenom pro vlastníky vlastního kapitálu. Sděluje nám tedy hodnotu vlastního kapitálu. Tato metoda má dvě základní varianty. První variantu lze ztotoţnit s metodou DCF. Východiskem jsou peněţní toky. Čistý výnos podniku totiţ představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji. Při pouţití peněţních toků je nutné otestovat, zda je doopravdy moţné tyto toky rozdělit mezi vlastníky. Druhá varianta byla vytvořena institutem auditorů IDW (Institut der Wirtschaftsprüfer). Od první varianty se liší tím, ţe čistý výnos vychází z upravených výsledků hospodaření. Nevychází z peněţních toků, protoţe vţdy nelze s dostatečnou přesností dlouhodobě plánovat investice. Ty se zde dostávají do ocenění pomocí odpisů.
26
MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 233
60
7.3.1 Zásady pro oceňování metodou kapitalizovaných čistých výnosů Rozhodující je účel ocenění, protoţe podle toho, jaká hodnota má být zjištěna, bude odhadce vystupovat i v různých funkcích. Jako neutrální odhadce zjišťující objektivizovanou hodnotu nebo jako poradce stanovující hraniční hodnoty a nebo jako rozhodce odhadující rozhodčí hodnotu. Podnik se oceňuje jako hospodářský celek. Hlavním hlediskem, které vymezuje objekt ocenění, je hospodářské hledisko. To nemusí být ovšem stejné s právním vymezením podniku. Dalším důleţitým údajem je datum ocenění, tedy ke kterému dni je hodnota podniku zjišťována. Při oceňování provozně nutných aktiv hledáme objektivizovanou nebo subjektivní hodnotu. Objektivizované ocenění se snaţí být neutrální, srozumitelné a jeho cílem je, aby kaţdý oceňovatel došel ke stejnému ocenění. Subjektivní ocenění vyplývá z individuálních moţností a plánu subjektu, které oceňování zadal. Zvlášť se oceňuje nepotřebný majetek zahrnující veškerý majetek, který podnik nutně nepotřebuje pro výkon své základní podnikatelské činnosti a jejichţ prodej by rapidně nenavýšil výnosy z této činnosti. V neposlední řadě je nutné uvést jasně a srozumitelně východiska našeho oceňování (odborné publikace, vlastní a expertní odhady, data klienta). Při pouţití této metody se postupuje dle následujících kroků: 1) „analýza a úprava dosavadních výsledků podniku, 2) prognóza budoucích čistých výnosů a propočet finanční potřeby a korekce čistých výnosů, 3) odhad kalkulované úrokové míry, 4) vlastní propočet výnosové hodnoty (analytickou nebo paušální metodou).”27
7.3.2 Analýza a úprava dosavadních výsledků podniku Nejprve je nutné provést úpravu výsledků hospodaření za minulá léta tak, aby mohly být zjištěny skutečné hospodářské výsledky, které by mohly být rozděleny. Zároveň je potřeba upravit hospodářské výsledky tak, aby byly srovnatelné a aby byla nalezena souvislost mezi minulostí a budoucností, z níţ by se vycházelo při plánování budoucích výsledků. 27
MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 263
61
Tyto úpravy zahrnují vyčlení nákladů a výnosů související z provozně nepotřebnými aktivy a dodrţování zásady věcné a časové náleţitosti nákladů a výnosů do příslušného období. Dále se provedou úpravy vycházející z účetních pravidel, které byly v jednotlivých letech aplikovány (např. způsoby oceňování zásob, odpisy). Vyčlení se náklady mající charakter privátních výdajů podnikatele. Jestliţe realizované úpravy hospodářských výsledků mají vliv na daně, je nutno přepočítat změny v placených daních. Doporučuje se také přepočítat výsledky hospodaření minulých let na cenovou hladinu roku, ke kterému se ocenění provádí. Po těchto úpravách výsledků hospodaření dostaneme čisté výnosy.
7.3.3 Prognóza budoucích čistých výnosů Plán budoucích výsledků hospodaření se rozlišuje pro variantu paušální a analytickou metodu. Za základní metodu je brána metoda analytická. Postupuje se u ní podobně jako u metody DCF. Metoda analytická vychází z finančního plánu, který se sestavuje stejně jako u jiných výnosových metod. Existují ovšem dva rozdíly, a to v plánování odpisů a v plánování potřeby finančních zdrojů. Stanovení odpisů pro budoucnost vyplývá z investičního plánu, kde se odpisy člení na obnovovací, racionalizační, rozšiřující a ostatní. Při uţití dvoufázové metody pro oceňování je předpokladem první fáze podrobný plán odpisů související se změnami aktiv. Druhá fáze uvaţuje o ocenění na úrovni věcné renty (perpetuity). Zde je pro nás východiskem potřeba reinvestic, tedy investic, které zabezpečí zachování majetkové podstaty. Základem jsou reprodukční ceny majetku a jeho odhadovaná ţivotnost. Míra reinvestic se ve věcné rentě vyjadřuje pomocí anuity, jejíţ výše je stanovena aktuální hodnotou pořizovacích cen dlouhodobého majetku a jeho ţivotností. Neinvestiční míru lze stanovit jako odpisy z reprodukčních cen. Při plánování potřeby finanční zdrojů se nejprve odhadnou a sečtou všechny potřebné výdaje, které nejsou náklady a proto nesniţují výsledky hospodaření. Za druhé se sečtou všechny náklady sniţující výsledky hospodaření, ale které nejsou výdaji (například odpisy). Za třetí je vypočítán rozdíl mezi finančními potřebami a zdroji krytí.
62
Následující krok vyplývá z předchozího vypočteného rozdílu, kdy se zahrne přebytek nebo nedostatek finančních prostředků do výše úvěrů. Na konce se vypočítá výše úroků podle následujícího vzorce. úroky = i * u kde: i
úroková míra v současné době poţadovaná bankou,
u
výše úvěrů na začátku roku.
7.3.4 Odhad kalkulované úrokové míry Kalkulovaná úroková míra vyjadřuje náklady vlastního kapitálu a jejím úkolem je postihnout rentabilitu alternativního pouţití kapitálu, která se investorovi nabízí (spotřeba, splátka úvěru, jiné investice). V praxi se pouţívá porovnání s jinými alternativními investicemi. Rozlišujeme kalkulovanou míru pro objektivizovanou a subjektivní hodnotu. U objektivizovaného ocenění se pouţívá obvyklá úroková míra pro relativně bezrizikové investice na kapitálovém trhu (většinou jde o státní obligace) zvýšená o přiměřenou rizikovou přiráţku. U subjektivního ocenění se kalkulovaná úroková míra zaměřuje na subjektivní poměry konkrétního investora.
7.3.5 Propočet výnosové hodnoty analytickou metodou U podniku, u něhoţ se předpokládá trvalá existence a existuje řada trvale odnímatelných výnosů můţe se pouţít dvoufázová nebo třífázová metoda. T
Dvoufázová metoda:
H
ČV
n t
1
1
TČ V
t
ik
t
ik
1 1
ik
T
kde: Hn
hodnota podniku netto, tj. hodnota vlastního kapitálu,
ČVt
odhad odnímatelného čistého výnosu pro rok t prognózy,
T
délka období, pro které jsme schopni v jednotlivých letech odhadnout čistý výnos (tj. délka první fáze),
TČV
trvalá velikost odnímatelného čistého výnosu ve druhé fázi 63
uvaţovaného horizontu, zde předpokládáme stabilní úroveň odnímatelných čistých výnosů, ik
kalkulovaná úroková míra.
První fáze je u třífázové metody stejná jako u dvoufázové metody. Jedná se o čistý výnos v jednotlivých letech zjištěný z finančního plánu. Druhá fáze vychází z myšlenky, ţe čistý výnos roste určitým tempem. Nejsou zhotovovány souhrnné plány, pouze čistý výnos se v jednotlivých letech navýší o předpokládané tempo růstu. Ve třetí fázi se uvaţuje stabilní výše čistého výnosu, protoţe se jedná o časově vzdálené období, které není moţné nějak specifikovat.
7.3.6 Propočet výnosové hodnoty paušální metodou Vyuţívá se v případě, kdy je budoucnost podniku obtíţně předpovídána. Zároveň ale předpokládáme, ţe podnik bude dosahovat minimálně stejných výnosů jako v minulosti. Je pro ni charakteristické, ţe podstatou ocenění je výnosový potenciál k datu ocenění a odhad trvale odnímatelného čistého výnosu k rozdělení, neuvaţuje se o budoucích růstových moţnostech, dosavadní potenciál bude zachován investicemi ve výši odpisů, aktuální výnosový potenciál vychází z úrovně výnosů v posledním roce před oceněním. Nejdříve musíme upravit minulé výsledky hospodaření, například o plánovanou změnu daňové sazby v budoucnosti, místo odpisů kalkulovaných z historických pořizovacích cen pouţít odpisy z aktuálních reprodukčních cen. Po úpravě následuje výpočet trvalého čistého výnosu k rozdělení. K
Trvale odnímatelný čistý výnos =
q tČV t
t
1 K
qt t
1
kde: ČVt
minulé upravené čisté výnosy,
qt
váhy, které určují význam čistého výnosu za určitý minulý rok pro odhad budoucího trvale odnímatelného čistého výnosu,
K
počet minulých let zahrnutých do výpočtu.
64
Pak se přistoupí k předpovědi moţné budoucnosti podniku (jestli dosáhne stejné výše trvalého čistého výnosu jako v minulosti). Následuje stanovení kalkulované úrokové míry očištěné o inflaci (paušální metoda počítá se stálými cenami). Kalkulovaná úroková míra (ik) je určena dle následujícího vzorce: ik
výno sno st stá tníc h d luho p is ů
o ček ávaná infla c e
rizik o vá p řirá ţk a
Kde výnosnost státních dluhopisů představuje aktuálních výnosnost dlouhodobých státních dluhopisů k datu ocenění. Nakonec se zjistí výnosová hodnota vlastního kapitálu podniku, pouţije se vzorec věčné renty: H
TČ V n
ik
kde: TČV
trvale odnímatelný čistý výnos (ve stálých cenách),
ik
kalkulovaná úroková míra.
Paušální metoda je vhodnější pro objektivizované ocenění. Lze ji pouţít, pokud jsou splněny dvě základní podmínky a to dlouhodobé trvání podniku není v ohroţení a oceňovatel předpokládá, ţe podnik bude v budoucnosti vytvářet minimálně trvalý čistý výnos k rozdělení, z kterého ocenění vychází. Umoţňuje odhadnout výnosovou hodnotu podniku bez růstových moţností. Dále nalezne uplatnění u podniků, u nichţ je budoucnost špatně predikovatelná (například u malých podniků) a u podniku bez výraznějších růstových tendencí v minulosti
65
8 KOMBINOVANÉ VÝNOSOVÉ METODY 8.1.1 Metoda střední hodnoty (Schmalenbachova metoda) Nemá teoretické zdůvodnění, ale její předností je, ţe vychází z praxe. Hodnota podniku:
výnosová hodnota
substanční hodnota 2
Substanční hodnota vychází z reprodukčních cen a výnosová hodnota je získána metodou kapitalizovaných čistých výnosů. Jelikoţ má substanční hodnota v jednotlivých odvětvích různý význam, proto se pouţívá k výpočtu hodnoty podniku váţený aritmetický průměr.
Hodnota podniku:
vá ha 1 výno so vá ho d no ta
vá ha 2 sub sta nč ní ho d no ta
vá ha 1
vá ha 2
Je třeba věnovat pozornost tomu, zda se pouţívají hodnoty vlastního kapitálu nebo hodnoty podniku jako celku. Standardně se počítá jen s hodnotou vlastního kapitálu. Tato metoda se vyuţívá v situacích, kdy mezi výnosovou a substanční hodnotu nejsou velké rozdíly.
8.2 Metoda kapitalizovaných mimořádných čistých výnosů Celková hodnota podniku je sloţena z hodnoty substance a hodnoty firmy. Hodnota firmy se vypočítá pomocí kapitalizovaného mimořádného výnosu (ČV). Mimořádný čistý výnos je celkový čistý výnos podniku sníţený o čistý výnos, který by podnik získal při normálním zúročení (ik) vloţeného kapitálu. Normální výnosnost kapitálu je určena kalkulovanou úrokovou mírou. Ta je stanoven na úrovni nákladů vlastního kapitálu. Substanční hodnota netto v reprodukčních cenách představuje vloţený kapitál.
66
8.2.1 Postup výpočtu Nejdříve se zjistí výše obvyklého čistého výnosu za rok a to jako součin kalkulované úrokové míry a substanční hodnoty netto. Poté se vypočítá výše mimořádného čistého výnosu za rok (MČV) podle následujícího vzorce. MČV = plánovaný čistý výnos – obvyklý čistý výnos za rok Mimořádný čistý výnos za rok představuje výnos, který průměrný investor do vlastního kapitálu podniku očekává jako protihodnotu za podstoupené riziko. Hodnota vlastního kapitálu podniku (Hn) při trvale dosahovaném mimořádném čistém výnosu stanoví podle vzorce: H
n
Sn
ČV
ik S n ik
2
Tato metoda nachází uplatnění u málo výnosných podniků, kde nám sděluje jejich orientační hodnoty. Její nevýhodou je, ţe v substanční hodnotě nejsou obsaţeny všechny náklady související s vytvořením podniku a díky tomu výpočet hodnoty firmy není úplně přesný. Obsahuje poté nejen hodnotu čistého goodwillu ale i dalších nehmotných aktiv.
8.3 Metoda ekonomické přidané hodnoty – EVA Ekonomická přidaná hodnota (EVA) je ukazatel výnosnosti a měří ekonomický zisk. „Ekonomického zisku v tomto pojetí přitom podnik dosahuje tehdy, kdyţ jsou uhrazeny nejen běţné náklady, ale i náklady kapitálu, a to na rozdíl od účetního zisku včetně nákladů na vlastní kapitál.”28 Ukazatel EVA (economic value added) představuje čistý výnos z provozní činnosti podniku, od kterého jsou odečteny náklady vlastního a cizího kapitálu.
28
MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 283
67
Hodnota ukazatele EVA se zjistí níţe uvedeným vzorcem. EVA
N OP A T
C apital W A C C
kde: NOPAT
net operating profit after taxes, tj. zisk z operační činnosti podniku (zisk z hlavního provozu podniku) po dani,
Capital
kapitál vázaný v aktivech, která slouţí operační činnosti podniku, tj. aktivech potřebných k hlavnímu provozu podniku. V konceptu ekonomické přidané hodnoty pak tento obecný výraz bývá nahrazen speciálním termínem NOA (čistá operační aktiva),
WACC
průměrné váţené náklady kapitálu (weighted average cost of capital).
NOPAT představuje operační výsledek hospodaření sníţený o upravené daně (daně se počítají stejně jako u metody DCF). V zásadě odpovídá provoznímu výsledku hospodaření, ale ne vţdy. Capital je vnímán jako hodnota vázaná v aktivech potřebných pro získání operačního zisku. NOA (čistá operační aktiva) jde o stejnou hodnotu jako u capital, ale jedná se o pohled z aktiv. Při vymezení operačních aktiv se dodrţuje pravidlo, ţe by měl být vztah mezi operačními aktivy a výsledkem hospodaření z operační činnosti (tzn. NOPAT zahrnuje náklady a výnosy, které mají vztah s aktivy obsaţenými v NOA). Výpočet EVA za rok t umoţňují následující vzorce, u kterých je NOA počítáno v hodnotě z konce předchozího roku. Důvodem je, ţe se vychází z upravené rozvahy. Běţně je totiţ NOA zjišťováno v hodnotě na začátku roku. Náklady na kapitál (Capital Charge) E V A t
Hodnotové rozpětí (Value Spread)
EVAt
N OP A T
t
N OP A T t N OA t
68
1
N OA t
WACC t
1
WACC t
N OA t
1
Výsledek EVA nám sděluje, zda podnik tvoří hodnotu nebo ne. Podnik vytváří hodnotu, pokud EVA > 0 a zároveň platí tato podmínka
N OP A T N OA
WACC
Aby EVA měřila skutečný čistý ekonomický výnos pro vlastníky, musí se před dosazením vstupních dat provést konverze účetních dat podniku na ekonomická data. Jelikoţ se ekonomická data více shodují s ekonomickou realitou.
8.3.1 Propočet čistých operační aktiv (NOA) Musí se provést úprava rozvahy a to vyčlenit neoperační aktiva a mimořádné poloţky, sníţit aktiva o neúročený cizí kapitál a přeměnit účetní aktiva na skutečná. Čistá operační aktiva (NOA) musí obsahovat všechna aktiva slouţící podniku, které ale účetnictví nezobrazuje. „Pro zachycení aktiva v účetní závěrce není podstatné, zda máme k aktivu vlastnické právo ale to, zda máme pod kontrolou uţitky z tohoto aktiva.”29 Aktiva by měla být oceněna skutečnou hodnotou. S úpravou aktiv souvisí i potřeba upravit odpovídající poloţky pasiv. Nejběţnější úpravy účetních dat jsou goodwill, leasing (aktiva se navýší o hodnotu majetku pořízeného na leasing a zároveň se navýší úročené závazky o závazek k leasingové společnosti), aktivace nákladů s dlouhodobými předpokládanými účinky a přecenění majetku.
8.3.2 Určení velikosti operačního výsledku hospodaření – NOPAT Musí být dodrţována rovnováha mezi čistými operačními aktivy (NOA) a operačním výsledkem hospodaření (NOPAT). Je potřeba zvolit, zda se za základ pouţije výsledek hospodaření za běţnou činnost nebo provozní HV. Výsledek u obou variant má být stejný. V případě, ţe se zvolí jako základ výsledek hospodaření za běţnou činnost (tedy provozní výsledek hospodaření + finanční výsledek hospodaření), postupuje se následovně. Uskuteční se úpravy stejné jako u NOA. Vyloučí se placené úroky z finančních nákladů, mimořádné poloţky, započítá se vliv změn vlastního kapitálu (aktivace nákladů na výzkum a vývoj, přičtení odpisů goodwillu má-li trvalý charakter, zahrnout sníţení (zvýšení) opravných
29
MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 287
69
poloţek zásob a pohledávek, eliminovat tvorbu a čerpání tichých rezerv, které měly vliv na výsledek hospodaření), určení dlouhodobého a krátkodobého finančního majetku. Úprava daní (stanovení upravené daně
tzv. teoretická daň, která by byla hrazena z operačního
výsledku hospodaření) postupuje se tak, ţe NOPAT se vynásobí daňovou sazbou.
8.3.3 EVA jako metoda ocenění Ocenění pomocí Ekonomické přidané hodnoty EVA entity i postup při tomto ocenění je stejný jako u metody DCF a zobrazuje nám ho tabulka 5. Tabulka 5 Schéma výpočtu metody EVA
Trţní hodnota provozně potřebných aktiv + Trţní hodnota neoperačních aktiv - Trţní hodnota úročených závazků = Trţní hodnota vlastního kaptiálu Zdroj MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 295
Hlavní úlohu hraje MVA – trţní přidaná hodnota. EVA hodnotí úspěch či neúspěch společnosti za minulá období, kdeţ to MVA nám nabízí obraz o budoucnosti podniku a je ovlivněn tím, jak danou společnost z hlediska perspektivy vnímá trh. MVA se počítá jako: 1) ex post rozdíl mezi celkovou trţní hodnotou podniku a hodnotou aktiv. Pouţívá se jen u obchodovaných akciových společností. Trţní hodnota podniku je stanovena na základě jeho aktuální trţní ceny. 2) ex ante jde o aktuální výši budoucích operačních nadzisků (EVA). Hodnotu podniku představuje hodnota substance a hodnota goodwillu. Hodnota podniku se vypočítá podle vzorce níţe uvedeného. Kvůli větší přehlednosti se v něm pouţívá stabilní hodnota průměrných váţených nákladů kapitálu (WACC). Vhodnější by ale bylo pouţít pro jednotlivé roky jinou hladinu průměrných váţených nákladů kapitálu podle toho, jak by se měnila struktura kapitálu.
70
T
H
n
EVAt
N OA 0 t
1
1
WACC
EVAT t
WACC
1
1
WACC
T
D0
A0
kde: Hn
hodnota vlastního kapitálu podniku (hodnota netto),
EVA
EVA v roce t,
NOA0 -
čistá operační aktiva k datu ocenění,
NOAt-1
čistá operační aktiva ke konci předchozího roku, tj. k počátku roku t,
NOPATt
operační výsledek hospodaření po dani v roce t,
T
počet let explicitně plánovaných EVA,
WACC
průměrné váţené náklady kapitálu,
D0
hodnota úročených dluhů k datu ocenění,
A0
ostatní, tj. neoperační aktiva k datu ocenění.
Na závěr lze říci, ţe metoda EVA by měla dojít ke stejnému výsledku jako metoda DCF. V případě, ţe budou vstupní data vycházet ze stejně upravených výkazů. EVA přináší oproti DCF další informace navíc, a to například, jak je tvořena hodnota pro vlastníky.
71
9 METODY ZALOŢENÉ NA ANALÝZE TRHU Existuje přímé ocenění na základě dat kapitálového trhu a ocenění metodou trţního porovnání.
9.1 Přímé ocenění z dat kapitálového trhu Tato metoda se pouţívá, kdyţ se oceňuje akciová společnost s běţně obchodovanými akciemi. V praktické části se budu věnovat oceňování společnosti s ručením omezeným, proto se touto metodou nebudu více zabývat.
9.2 Ocenění metodou trţního porovnání Tato metoda se pouţívá při oceňování neakciových společností nebo při oceňování akciových společností s běţně neobchodovanými akciemi. Trţní hodnota aktiv zde vychází z informací o určitých cenách nebo trţních hodnotách podobných aktiv. Nevýhodou je, ţe ji lze aplikovat bez problémů jen v případech, kdy existují malé rozdíly mezi aktivy. Nejlepší předpoklady pro její pouţití jsou v USA. Mezi metody trţního porovnání patří „metoda srovnatelných podniků, srovnání s podobnými podniky, jejichţ podíly byly oceňovány pro vstup na burzu, metoda srovnatelných transakcí, metoda odvětvových multiplikátorů.”30
9.2.1 Metoda srovnatelných podniků Tuto metodu představím jen ve stručnosti, protoţe se týká ocenění akciových společností. Srovnává se oceňovaný podnik s podniky jiţ oceněnými k určitému datu. Většinou se oceňuje akciová společnost s běţně neobchodovanými akciemi, nebo kdyţ jejich cenu nechceme aplikovat. Ke srovnání volíme podniky s podíly běţně obchodovanými na veřejných trzích. Klíčovým faktorem je zde právě vymezení srovnatelných podniků.
30
MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 305
72
9.2.2 Metoda srovnatelných transakcí Postup je podobný jako u předchozí metody, ale násobitel se vypočítává na základě ceny skutečně zaplacené za srovnatelné prodané podniky. Přímá hodnota podniku jako celku se zjistí podle násobitele přímo jako hodnota vlastního kapitálu podniku nebo jako hodnota investovaného kapitálu podniku. Protoţe aplikované ukazatele se nevztahují na jednu akcii, ale na podnik jako celek, můţe se tato metoda pouţít i u jiných společností neţ akciových. Často se pouţívá při prodeji malých podniků v Evropě. Pro zvolení konkrétního násobitele se vyuţijí hodnoty ze souboru srovnatelných podniků nebo násobitele běţné pro konkrétní branţi.
9.2.3 Metoda odvětvových násobitelů Hodnoty násobitele představují průměry hodnot násobitelů za branţi. Důleţitá je zde existence obšírné datové základny, která je rozdělena odvětvově i regionálně. Tyto násobitelé mají ještě další určité odlišnosti. Vyskytují se zde mnoţstevní násobitele orientované na celkovou hodnotu podniku. U sluţeb se váţou násobitelé pouze ke goodwillu podniku. Odhad goodwillu se získá jako součin násobitele a zvoleného ukazatele. Hodnota podniku
substanční hodnota věcného majetku
goodwill
Přednosti metod trţního porovnání jsou, ţe vychází z trţního prostředí, jsou technicky jednoduché a objektivnější neţ výnosové metody. Aby mohly být tyto přednosti vyuţity, musí existovat rozvinutý kapitálový trh, časté a průhledné transakce s podniky a dostatečné mnoţství spolehlivých dat. Tyto předpoklady u nás zatím ale chybí.
73
10 OCENĚNÍ NA ZÁKLADĚ ANALÝZY MAJETKU Slouţí ke stanovení majetkové podstaty podniku nebo-li substanční hodnoty. „Majetková hodnota podniku je definována jako souhrn individuálně oceněných poloţek majetku. Od tohoto souhrnu je pak odpočtena suma individuálně oceněných závazků.”31 Majetkové ocenění se dělí podle toho, zda se předpokládá trvalá existence podniku (pouţívá se ocenění na základě reprodukčních cen), nebo se neuvaţuje o dlouhodobé existenci podniku (pouţívá se likvidační hodnota).
10.1 Likvidační hodnota Tato hodnota se hledá v situacích, kdy majetek podniku bude rozdělen, zlikvidován či prodán. V podstatě jde o statické ocenění, které se zaměřuje na moţnosti trhu pojmout majetek podniku ve stanoveném časovém období. Likvidaci podniku ovlivňuje její rychlost a intenzita. Rychlost je stanovena obdobím, ke kterému je nutné likvidaci provést. Intenzita představuje rozčlenění majetku podniku na části, které lze nejvýhodněji rozprodat. Důleţitým faktorem je také fakt, zda se jedná o dobrovolnou nebo nucenou likvidaci, kde je výše likvidační hodnoty výrazně niţší. Likvidační hodnota je nízká také u specializovaného nebo staršího majetku. Likvidační hodnota se uţívá v následujících situacích: 1) při ocenění podniků s omezenou ţivotností, kde se doplňuje výnosovým oceněním a při ocenění ztrátových podniků, 2) kdyţ se odhaduje dolní hranice ocenění podniku (platí pravidlo, ţe likvidační hodnota je východiskem pro konečné ocenění podniku, pokud je vyšší neţ jiné ocenění), 3) při rozhodování o likvidaci nebo sanaci podniku (počítá se výnosová a likvidační hodnota) a je-li výnosová hodnota niţší neţ likvidační měla by být provedena likvidace podniku,
31
MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 321
74
4) kdy představuje měřítko jistoty kapitálu investovaného do podniku (zajímavé pro případné investory), 5) kdyţ je potřeba ocenit neprovozní majetek. Metoda účetní hodnoty a substanční hodnota na principu reprodukčních cen se pouţívají k majetkovému ocenění za předpokladu pokračování podniku.
10.2 Metoda účetní hodnoty Je zaloţena na principu historických cen (za kolik byl majetek doopravdy pořízen). Její nevýhodou je, ţe neodpovídá úplně ekonomické realitě. Účetní ocenění se řídí platnými zásadami v účetnictví a má pouze doplňkovou funkci při oceňování podniku. Poskytuje oceňovateli prvotní informace. Je součást výpočtů u metody trţního porovnání a je východiskem při hodnocení výsledného ocenění.
10.3 Substanční hodnota na principu reprodukčních cen Jejím cílem je odpověď na otázku, jak nákladné by bylo podnik znovu vybudovat. Výsledkem ocenění je substanční hodnota brutto nebo netto. Substanční hodnota brutto představuje aktuální reprodukční ceny stejného majetku sníţené o opotřebení. Skutečná hodnota netto je hodnota brutto sníţená ještě o dluhy. Dále se rozlišuje úplná a neúplná hodnota, které jsou opět netto nebo brutto. Úplná substanční hodnota zahrnuje všechny náklady, které by byly potřeba na znovuvybudování podniku. V praxi ji lze realizovat jen výjimečně, a proto převládá neúplná substanční hodnota, která obsahuje samostatně určený a přemístitelný majetek (hmotný i nehmotný). Pouţitelnost substanční hodnoty má ve výsledném ocenění jen omezený význam. Pouţívá se zejména při oceňování podílů na kapitálových společnostech, doplňuje výnosové ocenění, slouţí jako podklad pro stanovení goodwillu. Dále se budu věnovat hlavním poloţkám podnikového majetku a jejich ocenění. Oceňování nemovitostí zde nebudu probírat, protoţe podnik, který budu oceňovat, nevlastní ţádnou nemovitost.
75
10.4 Stroje a strojní zařízení Při oceňování strojů a strojního zařízení je nutné nejprve provést identifikaci stroje (porovnání štítkových údajů s evidencí majitele) a jeho technickou prohlídku (kontrola jeho stavu a funkčnosti). Poté následuje stanovení výchozí ceny stroje. To je cena, za kterou by bylo moţné získat shodný nebo podobný stroj k datu ocenění. Lze ji stanovit jako pořizovací cenu nového stejného stroje (podmínkou je, ţe musí být dostupný na trhu) nebo se stanoví na základě cenového porovnání s podobnými stroji na trhu (v případě, ţe stroj jiţ není dostupný na trhu). Také lze pouţít historickou pořizovací cenu stroje upravenou indexem růstu cen. Dále se musí zjistit výchozí technická hodnota stroje. To je technická hodnota stroje ve vztahu k hodnotě nového stroje. U nového stroje je 100 %, u stroje po celkové opravě 50 - 80 %, u stroje po generální opravě 90 %. Následuje zjištění výše základní amortizace. Stroje během času podléhají opotřebení, které vede ke ztrátě jejich původní hodnoty. Tato ztráta hodnoty je sloţena ze základní amortizace a z individuální odchylky od běţného opotřebení ovlivněna stavem daného stroje. Základní amortizace přibliţně vyjadřuje obvyklou ztrátu hodnoty stroje s různou dobou ţivotnosti (5 – 25 let) v závislosti na stáří stroje. Toto opotřebení vystihuje základní amortizaci, která je zobrazována amortizačními křivkami nebo stupnicemi. Amortizační křivka se stanovuje dle předpovědi délky střední technické ţivotnosti stroje následujícím vzorcem: Z á k la d ní a m o rtiza c e
1 00
T e c hnic k á ho d no ta
Základní amortizace i technická hodnota jsou uvedeny v procentech. Technická hodnota zde vyjadřuje zbytek technického ţivota stroje k datu ocenění v porovnání s novým strojem. Poté se přistoupí ke zhodnocení konkrétního stavu stroje. Podle výsledku prohlídky se můţe amortizační křivka (stupnice) upravit o přiráţky a sráţky. Přiráţka představuje vyšší hodnotu stroje a sráţka naopak představuje niţší hodnotu (například nedostatečná údrţba).
76
Dalším krokem je zjištění aktuální technické hodnoty stroje. Ta představuje zůstatkovou technickou ţivotnost stroje vycházející z odhadu oceňovatele a vypočítá se podle níţe uvedeného vzorce. Jednotlivé proměnné ve vzorci jsou v procentech (například 35).
T echnická hodnota
V ýchozí technická hodnota 100
základní amortizace 10
100
přiráţka a sráţky
4
Na konce lze vypočítat časovou cenu stroje, která představuje hodnotu, za kterou by bylo moţné stroj k datu ocenění koupit se započtením vlivu jeho opotřebení. Pouţívá se u majetku provozně nutného. Technická hodnota ve vzorci je vyjádřena v procentech.
Č asová cena Kč
výchozí cena Kč
technická hodnota 100
U majetku provozně nenutného se počítá cena obvyklá. K výpočtu nám slouţí následující vzorec: Cena obvyklá
časová cena koeficient prodejnosti
Koeficient prodejnosti by měl vycházet ze získaných prodejních a časových cen strojů stejného nebo obdobného typu ve sledovaném období a lokalitě. cen p ro d ejn ích Kp
cen p ro d ejn ích
n cen časov ých
cen časov ých
n
Kde „n” je počet zjištěných případů ocenění a skutečných prodejů obdobných strojů. V praxi často chybí podklady ke stanovení koeficientu prodejnosti a proto se vychází spíše z odhadů.
10.5 Zásoby Zásoby patří do oběţných aktiv. Řadí se sem materiál (účty 11), zásoby vlastní výroby (účty 12), zboţí (účty 13). V účetnictví se oceňují na základě historických cen: 1) skutečnými pořizovacími cenami (při nákupu), 2) na úrovni vlastních nákladů (při výrobě), 3) reprodukčními pořizovacími cenami (bezplatně získané). 77
Úbytek a stav zásob se oceňuje individuálním oceněním (jen u menšího počtu větších poloţek), technikou FIFO (první do skladu, první ze skladu), technikou LIFO (opak FIFO, u nás není povolena), technikou průměrování. Lze také pouţít čistou realizační cenu v případě, kdy zboţí nebude prodáno za původní cenu. Postupuje se tak, ţe se dosaţitelná cena na trhu porovná s historickou cenou a ta niţší bude východiskem pro ocenění. Není moţné přeceňovat zásoby nahoru ale jen dolů (princip opatrnosti).
10.5.1 Oceňování zásob mimo účetnictví Nepřihlíţí se k principu opatrnosti. Jestliţe se předpokládá delší trvání podniku, musí se zásoby rozdělit na provozně nutné a nepotřebné k provozu. Důvodem je, ţe se oceňují rozdílně. Zásoby nepotřebné k provozu se oceňují likvidační cenou a ocenění zásob provozně nutných zobrazuje následující tabulka 6. Tabulka 6 Způsoby ocenění provozně nutných zásob
Materiál
Reprodukční pořizovací ceny k datu ocenění. Zásoby vlastní Úplné vlastní náklady na základě reprodukčních pořizovacích cen k datu ocenění včetně nákladů správních, nebo čistá prodejní hodnota, pokud je výroby niţší. Reprodukční pořizovací ceny k datu ocenění nebo čistá prodejní hodnota, Zboţí pokud je niţší. Zdroj: MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 365
10.5.2 Technika ocenění Hodnota provozně potřebných zásob při pokračování podniku se vypočte takto:
RH
n VH
Inf
Its
Iz
kde: RH
reprodukční hodnota (tj. odhad reprodukční ceny) zásoby,
n
počet jednotek,
VH
výchozí hodnota za zvolenou jednotku,
Inf
index cenového růstu (inflace),
Its
index technické shodnosti,
Iz
index, který má vyjádřit technické zhodnocení, případné zastarání oceňované zásoby. 78
Provozně nepotřebné zásoby a zásoby v rámci likvidační hodnoty podniku se ocení likvidační hodnotou podle vzorce: LH
RH
Ip
1 1
ik
t
kde: LH
likvidační hodnota,
Ip
index prodejnosti,
ik
kalkulovaná (tj. diskontní) míra za zvolený časový interval na úrovni průměrných váţených nákladů kapitálu,
t
počet časových intervalů potřebných prodeji. (měsíc, den nebo rok).
10.6 Pohledávky „Pohledávka je nárok účetní jednotky na úhradu peněţní částky od dluţníka.”32 Dělí se na krátkodobé (doba splatnosti do 1 roku) a dlouhodobé (nad 1 rok). „V účetnictví jsou pohledávky oceňovány od 1.1. 2002 při svém vzniku jmenovitou hodnotou, při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou.”33 Pohledávky se oceňují spolu s příslušenstvím, které se k nim váţe (úroky, poplatek z prodlení). Zde se budu věnovat ocenění, které následně pouţiji v praktické části.
10.6.1 Oceňování provozně potřebných pohledávek Tato metoda se pouţívá v případě majetkového ocenění podniku zejména substanční hodnotou. Je potřeba přecenit pohledávky. Východiskem je účetní hodnota, ve které se zohlední riziko nesplacení pohledávek a faktor času. U krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů se pouţívá tzv. skupinové (globální) ocenění. Pohledávky se rozdělí podle doby splatnosti. Rozdělení jmenovité hodnoty pohledávek se vynásobí koeficientem rizika nesplacení (v rozmezí 0 – 1).
32
ŠTOHL P., KLIČKA V. Maturitní okruhy z účetnictví. Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2007, s. 66
33
Zákon č. 563/1991 Sb, o účetnictví, v platném znění., § 25, odst. 1 písm. g
79
U dlouhodobých pohledávek se musí provést také analýza rizika nesplácení. Na dlouhodobé pohledávky má faktor času větší vliv, proto je potřeba pohledávky před lhůtou splatnosti diskontovat k současnému datu. úč e tní ho d no ta p o hle d á vk y k o e fic ie nt
Hodnota dlouhodobé pohledávky:
1
i
t
kde: koeficient
hodnota 0 aţ 1 vyjadřující odhad, jaká část z jmenovité hodnoty bude nakonec získána,
t
je doba mezi datem ocenění a datem předpokládaného inkasa pohledávky v letech (tj. počet měsíců/12),
i
je diskontní míra (na úrovni průměrných váţených nákladů kapitálu podniku).
U ostatních provozně potřebných pohledávek, zejména vůči státu nebo institucím sociálního a zdravotního zabezpečení, lze vzít jejich účetní hodnoty.
10.7 Časové rozlišení „Představuje rozdělení nákladů a výnosů do těch účetních období, s nimiţ časově a věcně souvisejí.”34 Patří sem náklady příštích období, komplexní náklady příštích období, výdaje příštích období, výnosy příštích období a příjmy příštích období. Pro tyto účty je typické, ţe u nákladu (výnosu) je znám účel, částka a období. Existují ale situace, kde tyto tři podmínky známy nejsou. Pro takové případy slouţí dohadné účty aktivní a pasivní.
10.7.1 Oceňování poloţek časového rozlišení V případech, kdy jde o časové rozlišení v malých částkách, pouţije se jejich účetní hodnota. Jedná-li se o větší částky, přepočítá se časové rozlišení na současnou hodnotu pomocí následujícího vzorce: SH
34
UH
1 1
daň i
t
ŠTOHL P., KLIČKA V. Maturitní okruhy z účetnictví. Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2007, s. 96
80
kde: SH
současná hodnota poloţky časového rozlišení,
UH
účetní hodnota poloţky časového rozlišení,
i
diskontní míra na úrovni průměrných váţených nákladů kapitálu,
t
období, ke kterému se časové rozlišení vztahuje.
10.8 Finanční aktiva V účetnictví se mezi finanční aktiva řadí dlouhodobý finanční majetek a krátkodobý finanční majetek (peníze, účty v bankách, krátkodobé cenné papíry a podíly). V účetnictví se cenné papíry při nákupu oceňují pořizovacími cenami, které obsahují přímé náklady spojené s pořízením (poplatky poradcům, provize makléřům). Úbytky se oceňují metodou FIFO nebo cenou průměrnou. Účetní pravidla přikazují rozlišovat ocenění k datu účetního případu a ocenění ke konci rozvahového dne. Ocenění cenných papírů ke konci rozhodného den se stanovuje pomocí reálné ceny.
10.8.1 Oceňování finančním majetkem mimo účetnictví Peněţní prostředky se oceňují v nominálních hodnotách získaných z účetnictví. Peněţní prostředky v cizích měnách se přepočítají na českou měnu dle kurzu ČNB. Krátkodobé cenné papíry s omezeným významem se oceňují účetní hodnotou. Ocenění cenných papírů obchodovaných na kapitálových trzích vychází z trţních dat.
10.9 Nehmotný majetek Představuje zřizovací výdaje (011), nehmotné výsledky výzkumu a vývoje (012), software (013), ocenitelná práva (014), goodwill (017), jiný dlouhodobým nehmotný majetek (019), nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek (041), poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek (051). Nehmotný majetek pořízený koupí se oceňuje pořizovacími cenami. Nehmotný majetek vytvořený vlastní činností se oceňuje na úrovni vlastních nákladů nebo reprodukčními pořizovacími cenami (jsou-li niţší). Mezi obecné přístupy k oceňování nehmotného majetku patří trţní přístup, který vychází ze srovnání nehmotných statků. Podmínkou je dlouhodobě rozvinuté trţní hospodářství a obor 81
s rozsáhlou trţní základnou. Tyto podmínky Česká republika zatím nesplňuje. Dále nákladový přístup, který se ale pro trţní ocenění často nevyuţívá. Nejvíce se uţívá výnosový přístup.
10.9.1 Výnosový přístup a jeho varianty Základní typy výnosového přístupu jsou: 1) licenční analogie vycházející z předpokladu, ţe ohodnocený nehmotný majetek by byl prodán (nebo pronajat) třetí osobě za poplatky, 2) přírůstek přínosu – výrobky mají vyšší cenu díky pouţití určitého nehmotného majetku oproti konkurenčním výrobkům, 3) předpokládaná ztráta výnosu – uvaţuje se o situaci, ţe majitel nehmotného majetku přijde o právo ho uţívat, coţ by nejspíše vedlo ke sníţení jeho zisku, 4) reziduální výnosové metody – zjistí se výnos z nehmotného majetku a to tak, ţe od celkového výnosu z celkové činnosti podniku se odečte výnos vázaný k hmotnému majetku. Bliţší vysvětlení a jednotlivé vzorce pro ocenění nehmotného majetku zde nebudu rozebírat, protoţe mnou oceňovaný podnik nevlastní ţádný nehmotného majetek.
10.10
Cizí pasiva
Rozlišuje se krátkodobý cizí kapitál (splatnost do 1 roku), kam patří například bankovní úvěry, krátkodobé závazky. Pro účely ocenění se bere jeho hodnota přímo z účetnictví. Dlouhodobý cizí kapitál (splatnost nad 1 rok), kam spadají rezervy, dlouhodobé bankovní úvěry, dlouhodobé závazky. Hodnota těchto poloţek se také přebírá z účetnictví ale s určitými připomínkami. Je potřeba provést kontrolu dlouhodobých závazků, zda jsou přiměřeně úročeny. Dále zjistit, zda existují závazky, které nejsou v rozvaze uvedeny a zvýšit o ně vykázané závazky.
82
11 PŘEDSTAVENÍ PODNIKU BMP – OBRÁBĚNÍ KOVŮ, S. R. O. 11.1 Představení podniku BMP – Obrábění kovů, s. r . o. je malá společnost v Karlovarském kraji. Zabývá se kovoobráběním od roku 1989. K 1.1.1996 změnila firma právní formu na stávající společnost s ručením omezeným. Jejím předmětem podnikání je kovoobrábění, silniční motorová doprava nákladní a koupě zboţí za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. Její hlavní činností je výroba dílců v kusové a malosériové výrobě. Vyrábí dílce pro všeobecné strojírenství, jednoúčelové stroje (automobilový a elektrotechnický průmysl), náhradní díly. V současné době má šest zaměstnanců.
11.2 Vnitřní financování Představují odpisy a dále zisk společnosti. Zisku podnik dosáhl ve sledovaném období v roce 2007 a 2010, v ostatních letech hospodařil se ztrátou.
11.3 Financování vlastním kapitálem Základní kapitál společnosti je ve výši 100 000,- Kč. Tvoří ho vklady dvou společníků. Společník Zdeněk Pochman vloţil vklad v hodnotě 51 000,- Kč a jeho podíl činí 51 %. Společník Dipl. Ing. Kurt Moder vloţil vklad ve výši 49 000,- Kč a jeho podíl je 49 %. Společnost vytváří ze zákona rezervní fond. Ten je tvořen ze zisku ve výši 10 000,- Kč. Nerozdělený výsledek hospodaření minulých let se ve sledovaném období pohyboval v rozmezí 1 500 – 2 000 tis. Kč. Výsledek hospodaření běţného účetního období byl v letech 2006, 2008 a 2009 ztráta. Zisku podnik dosáhl, jak jiţ bylo řečeno, v roce 2007 a 2010. Společník Dipl. Ing. Kurt Moder plánuje odchod ze společnosti kvůli osobním důvodům.
83
11.4 Financování cizím kapitálem V období 2006 – 2010 vyuţíval podnik k získání finančních prostředků kontokorentní úvěr od Komerční banky, a. s. Ve sledovaném období si společnost pořídila nový majetek a to formou finančního leasingu. Jednalo se převáţně o nové stroje. O leasovaném majetku nás informuje následující tabulka 7 „Leasovaný majetek.” Tabulka 7 Leasovaný majetek Platnost od do 7.3.2003 7.2.2006 11.4.2003 11.3.2006 26.7.2004 27.7.2007 16.3.2005 17.3.2008 12.9.2004 13.9.2007 2.11.2005 2.10.2009 12.10.2005 13.10.2007 16.2.2009 16.1.2014 29.4.2008
7.3.2013
10.6.2008 10.10.2011
Předmět
Společnost
Měsíce
Docházkový systém CNS Frézka Bruska BPH Odsavač Hyundai Sonata Nástrojářská frézka Citroen C3 Konzolová frézka
IVA LEASING s. r. o. IVA LEASING s. r. o. IVA LEASING s. r. o. IVA LEASING s. r. o. ČSOB leasing IVA LEASING s. r. o. ČP leasing IVA LEASING s. r. o. Oberbank Bohemia Leasing s. r. o. IVA LEASING s. r. o.
36 36 36 36 36 48 24 60
Hrotový soustruh Obytný kontejner
Měsíční náklad (v Kč) 3391,7 5479,8 7660,23 2319 9478 35665 11205,48 7623
60
8414
40
3323
Zdroj: účetnictví společnosti BMP – Obrábění kovů, s. r. o.
Z cizích zdrojů podnik vyuţívá pouze finanční leasing, který je sjednán skoro všechen pouze s jedinou společností. To svědčí o nedostatečné diverzifikaci finančních zdrojů. Pro podnik by bylo výhodnější rozloţit riziko do více druhů finančních zdrojů i do více finančních společností. Například vyuţít moţnosti faktoringu, nebo na nákup stroje pouţít investiční úvěr.
84
11.5 Rozvaha společnosti Při prvním pohledu na následující zkrácenou rozvahu (tabulka 8) můţeme vyčíst základní informace o společnosti. Tabulka 8 Rozvaha BMP – Obrábění kovů, s. r. o. Aktiva (tis. Kč) Dlouhodobý majetek stavby jiný dlouhodobý hmotný majetek nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Oběžná aktiva zásoby pohledávky peníze Ostatní aktiva Celkem aktiva
2006 279 239
2007 276 228
2008 484 245
2009 415 233
2010 421 233
40
48
61
21
21
0
1 883 126 1 182 575 1 596 3 758
0
2 793 86 915 1 792 863 3 932
36
2 440 110 930 1 400 878 3 802
36
1 359 7 515 837 672 2 446
42
1 952 -30 821 1 161 498 2 871
Pasiva (tis. Kč) Vlastní kapitál základní kapitál fondy ze zisku
2006 1 544 100
2007 2 561 100
2008 2 109 100
2009 855 100
2010 1 445 100
10
10
10
10
10
hospodářský výsledek minulých let
1 941
1 482
2 379
1 998
745
výsledek hospodaření
-507
969
-380
-1 253
590
Cizí zdroje 2 214 dlouhodobé závazky 1 346 krátkodobé závazky 718 bankovní úvěry a výpomoci 150 Ostatní pasiva 0 Celkem pasiva 3 758
1 371 749 622 0 0 3 932
1 693 750 943 0 0 3 802
1 591 671 696 224 0 2 446
1 426 479 828 119 0 2 871
Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů z účetnictví
V aktivech společnosti představuje dlouhodobý majetek minimální část, převaţuje oběţný majetek. V oběţném majetku představují největší podíl peněţní prostředky (v pokladně a na bankovním účtu). Významný podíl je zastoupen také v pohledávkách a v ostatních aktivech. Zásoby zde tvoří nejmenší část. To vyplývá z činnosti podniku, který se zabývá zakázkovou výrobou. Materiál je nakupován ke konkrétním zakázkám a hotové dílce jsou prodány zákazníkům. Podnik materiál do zásoby nenakupuje a rovněţ nemá na skladu ţádné hotové neprodané výrobky. V pasivech společnosti převyšoval vlastní kapitál cizí zdroje do roku 2008. V letech 2009 a 2010 je situace opačná. Dlouhodobé závazky jsou nejvyšší v roce 2006 a pak dochází k jejich výraznému poklesu. Krátkodobé závazky jsou relativně ve stejné výši, kromě roku 2008, kdy došlo k jejich mírnějšímu růstu. Pro jasnější představu o majetku podniku a jeho zdrojích by bylo lepší uvést, co se pod jednotlivými poloţkami rozvahy skrývá. Nejdříve se zaměříme na aktiva společnosti. Dlouhodobý hmotný majetek tvoří stavby, stroje, přístroje a zařízení a drobný hmotný majetek. Společnost nevlastní ţádné pozemky a ani ţádné budovy. Svoji činnost provádí v pronajatých prostorách. Do staveb spadá technické zhodnocení nemovitosti uţívané na základě nájemní smlouvy. Se souhlasem vlastníka výrobních prostor odepisuje technické zhodnocení společnost. 85
Stroje, přístroje a zařízení představují technologický park společnost. Výrobní moţnosti zahrnují frézování, soustruţení, broušení, vrtání. Pro kontrolu výrobků pouţívá firma lineární výškoměr LH 600 B od firmy Mitutoyo. Technologický park tvoří: 1) CNC nástrojařská frézka FVT 3 s řídícím systémem Heidenhain TNC 310, 2) CNC frézka Engelhardt, 3) Konsolová frézka FGV 32, 4) Nástrojařská frézka FN 32, 5) Soustruh SN 50, 6) Soustruh SM 16, 7) Rovinná bruska BPH 20, 8) Bruska na kulato, 9) NC vrtačka VR5NC, 10) Pila. Společnost vlastní také dva automobily. Oběţný majetek tvoří, jak jiţ bylo řečeno, zásoby. Dále pohledávky, které se dělí na tuzemské a zahraniční. Hlavními obchodními partnery jsou firmy z Německa. Peněţní prostředky má společnost na pokladně a na běţném účtu. Běţný účet má tuzemský i devizový. Ostatní aktiva představuje časové rozlišení, konkrétně náklady příštích období. Jedná se o časové rozlišování leasingů a nájmu. V pasivech se zaměříme na cizí zdroje, protoţe vlastní kapitál je specifikován jiţ výše. Dlouhodobé závazky představují běţné splátky leasingů. Bankovní úvěr představuje kontokorentní úvěr, který získala od Komerční banky a. s. Společnost vlastní málo majetku a z pohledu věřitelů by mohla být riziková. Do majetku společnosti ovšem není zahrnut leasovaný majetek.
86
11.6 Výkaz zisku a ztrát (výsledovka) Zobrazená výsledovka (tabulka 9) je ve zkráceném rozsahu. Hodnoty jednotlivých poloţek jsou relativně vyrovnané aţ do roku 2009, kdy došlo k výraznému poklesu. Dá se předpokládat, ţe to bylo způsobeno především probíhající světovou hospodářskou krizí. Tabulka 9 Výsledovka BMP – Obrábění kovů, s. r. o. Položka (tis. Kč)
I. A. + II. 1. 2. B. 1. 2. + C. 1. 3. 4. D. E. III. 1. IV. H. * X. N. XI. O. * Q. 1. ** * ***
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží
č.ř.
01 02
2006
2007
0 0
2008
0 0
2009
0 0
2010
0 0
0 0
OBCHODNÍ MARŽE
03
0
0
0
0
0
Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní výroby Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby
04 05 06 08 09 10
9 855 9 866 -11 5 055 2 133 2 922
12 753 12 786 -33 6 161 3 190 2 971
10 912 10 873 39 5 143 2 524 2 619
4 657 4 742 -85 3 287 1 275 2 012
6 181 6 211 -30 3 046 1 412 1 634
PŘIDANÁ HODNOTA
11
4 800
6 592
5 769
1 370
3 135
Osobní náklady 12 Mzdové náklady 13 Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 15 Sociální náklady 16 Daně a poplatky 17 Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku 18 Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu 19 Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 20 Ostatní provozní výnosy 27 Ostatní provozní náklady 28
4 810 3 346 1 160 304 39 178 112 112 57 169
5 254 3 713 1 252 289 36 11 0 0 96 309
6 167 4 518 1 357 292 43 20 179 179 139 190
2 664 1 959 575 130 27 28 252 252 65 154
2 434 1 766 571 97 17 0 0 0 84 105
PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
30
-227
1 078
-333
-1 186
663
Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady
43 44 45 46
0 13 5 272
0 4 64 169
0 0 120 167
0 6 33 93
0 13 19 79
FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
49
-280
-109
-47
-66
-73
Daň z příjmů za běžnou činnost splatná
50 51
0 0
72 72
0 0
0 0
0 0
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním
53 59 61 62
-507 0 -507 -507
897 0 897 969
-380 0 -380 -380
-1 252 0 -1 252 -1 252
590 0 590 590
Zdroj: účetnictví společnosti BMP – Obrábění kovů, s. r. o.
Výsledkem hospodaření je zisk pouze v letech 2007 a 2010, v ostatních letech podnik hospodařil se ztrátou. Dále zde vidíme, ţe v letech 2006, 2008 a 2009 firma prodala nějakou část svého dlouhodobého majetku. V roce 2009 se významně sníţily výkony i výkonová spotřeba. To bylo způsobeno poklesem zakázek od odběratelů z Německa. Zároveň došlo ke sníţení osobních nákladů. Příčinou bylo sníţení mezd zaměstnancům a sníţení počtu zaměstnanců z deseti na osm. Z ostatních poloţek jsou zajímavé ostatní finanční náklady, které nejsou zanedbatelné. Zahrnují kurzovní ztrátu a poplatky bance. Podnik by měl zavést určitá opatření k eliminaci kurzovní ztráty. Jednou z moţností by bylo při kalkulaci cen vzít 87
v úvahu předpovědi o vývoji kurzu koruny a eura a určitým procentem to v konečné ceně zohlednit. Bankovní poplatky jsou obecně vyšší neţ v jiných státech Evropy a podnik nemá moţnost jejich výši sníţit. Podrobnější informace nám poskytnou vertikální a horizontální analýzy rozvahy a výsledovky.
11.7 Cash flow – nepřímá metoda V tomto přehledu o peněţních tocích (tabulka 10) můţeme vidět, jak se mění výše a struktura cash flow ve sledovaném období. Tabulka 10 Přehled o peněţních tocích BMP – Obrábění kovů, s. r. o. Z. A.1. A.1.1. A.1.2. A.1.3. A.1.4. A.1.5. A.1.6.
údaje jsou v tis. Kč Výsledek hospodaření za běžnou činnost bez zdanění (+/-) Úpravy o nepeněžní operace Odpisy stálých aktiv, pohledávek a opravné položky k nabytému majetku Změna stavu opravných položek a rezerv Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv Výnosy z dividend a podílů na zisku Vyúčtované nákladové úroky a výnosy Ostatní nepeněžní operace
Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu, placenými úroky a mimořádnými položkami A.2. Změna stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu A.2.1. Změna stavu pohledávek z provozní činnosti A.2.2. Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti A.2.3. Změna stavu zásob A.2.4. Změna stavu krátkodobého finančního majetku A.** Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, placenými úroky a mimořádnými položkami A.3. Placené úroky A.4. Přijaté úroky A.5. Placené daně A.6. Příjmy a výdaje s mimořádnými účetními případy A.7. Přijaté dividendy a podíly na zisku A.*** Čistý peněžní tok z provozní činnosti Peněžní toky z investiční činnosti B.1. Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv B.2. Příjmy z prodeje stálých aktiv B.3. Půjčky a úvěry spřízněným osobám B.*** Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Peněžní toky z finanční činnosti C.1. Změna stavu dlouhodobých příp. krátkodobých závazků C.2. Dopady změn základního kapitálu na peněžní prostředky C.2.1. Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku C.2.2. Dopad ostatních změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky C.*** Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti F. Čisté zvýšení, respektive snížení peněžních prostředků P. Stav peněžních prostředků (a ekvivalentů) na počátku období R. Stav peněžních prostředků (a ekvivalentů) na konci období
2006 -507 117 178 0 -48 0 -13 0
2007 969 60 11 0 0 0 -4 53
2008 -380 -159 20 0 -179 0 0 0
2009 -1 252 73 28 0 -40 0 -6 91
2010 590 7 0 0 0 0 -13 20
-390 1 001 1 317 -316 41 0
1 029 794 1 000 -246 40 0
-539 267 -30 321 -24 0
-1 179 701 621 -23 103 0
597 -68 -132 27 37 0
611 -13 0 0 0 0 598
1 823 -4 0 0 0 0 1 819
-272 0 0 0 0 0 -272
-478 -6 0 0 0 0 -484
529 -13 0 0 0 0 516
-10 112 0 700
-5 0 0 1 814
-121 179 0 -393
0 252 0 -484
0 0 0 516
-749 0 0 0 -49 -49 624 575
-597 0 0 0 1 217 1 217 575 1 792
1 0 0 0 -392 -392 1792 1400
-79 0 0 0 -563 -563 1400 837
-192 0 0 0 324 324 837 1161
A.*
Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů z účetnictví
Kladnou hodnotu má cash flow pouze v roce 2007 a 2010. To je zapříčiněno jednak dosaţením zisku v těchto letech a také změnou stavu nepeněţních sloţek pracovního kapitálu. V ostatních letech se cash flow nachází v záporných hodnotách. Hlavní příčinou je ztráta, se kterou v tomto období podnik hospodařil. Došlo také ke změnám stavu nepeněţních sloţek pracovního kapitálu. Nejvíce se měnila výše pohledávek a krátkodobých závazků.
88
12 VERTIKÁLNÍ A HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA 12.1 Vertikální analýza rozvahy Ve vertikální analýze jsem poměřovala jednotlivé poloţky rozvahy vůči celkovým aktivům (resp. celkovým pasivům). Tabulka 11 Vertikální rozbor rozvahy BMP – Obrábění kovů, s. r. o. Vertikální rozbor rozvahy ve zkráceném rozsahu Aktiva k 31.12. AKTIVA CELKEM A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL B. DLOUHODOBÝ MAJETEK B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek C. OBĚŽNÁ AKTIVA C.I. Zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Finanční majetek D. OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv D.I. Časové rozlišení Pasiva k 31.12. PASIVA CELKEM A. VLASTNÍ KAPITÁL A.I. Základní kapitál A.II. Kapitálové fondy A.III. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku A.IV. Hospodářský výsledek minulých let A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) B. CIZÍ ZDROJE B.I. Rezervy B.II. Dlouhodobé závazky B.III. Krátkodobé závazky B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci C. OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv C.I. Časové rozlišení
2006 100,0% 0,0% 7,4% 0,0% 7,4% 0,0% 50,1% 3,4% 5,2% 26,2% 15,3% 42,5% 42,5% 2006 100,0% 41,1% 2,7% 0,0% 0,3% 51,6% -13,5% 58,9% 0,0% 35,8% 19,1% 4,0% 0,0% 0,0%
Podíl na bilanční sumě 2007 2008 2009 2010 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 7,0% 12,7% 17,0% 14,7% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 7,0% 12,7% 17,0% 14,7% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 71,0% 64,2% 55,6% 68,0% 2,2% 2,9% 0,3% -1,0% 3,2% 0,0% 0,0% 0,0% 20,1% 24,5% 21,1% 28,6% 45,6% 36,8% 34,2% 40,4% 21,9% 23,1% 27,5% 17,3% 21,9% 23,1% 27,5% 17,3% 2007 100,0% 65,1% 2,5% 0,0% 0,3% 37,7% 24,6% 34,9% 0,0% 19,0% 15,8% 0,0% 0,0% 0,0%
2008 100,0% 55,5% 2,6% 0,0% 0,3% 62,6% -10,0% 44,5% 0,0% 19,7% 24,8% 0,0% 0,0% 0,0%
2009 100,0% 35,0% 4,1% 0,0% 0,4% 81,7% -51,2% 65,0% 0,0% 27,4% 28,5% 9,2% 0,0% 0,0%
2010 100,0% 50,3% 3,5% 0,0% 0,3% 25,9% 20,6% 49,7% 0,0% 16,7% 28,8% 4,1% 0,0% 0,0%
Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů z účetnictví
Změna struktury aktiv sděluje, do čeho podnik investoval. Vidíme, ţe investoval převáţně do oběţného majetku a do ostatních aktiv. Oběţný majetek tvoří největší část aktiv. Dosahuje aţ 70 % v roce 2007 a ostatních letech kolísá mezi 50 – 68 %. Investice do oběţného majetku by měla vést ke zvýšení likvidity. Zda došlo ke zvýšení likvidity, zjistíme v poměrové analýze. Dlouhodobý majetek se pohybuje od 7 % do 17 %. Jak jiţ bylo řečeno, firma provádí výrobu v pronajatých prostorách. Dále nově nakoupené stroje byly financovány z cizích zdrojů a to finančním leasingem od společnosti IVA Leasing. V období 2008 – 2009 se zvýšil podíl dlouhodobého majetku, protoţe některé stroje na leasing byly splaceny a převedeny do 89
vlastnictví společnosti. V roce 2010 došlo k mírné poklesu, který byl způsobem odprodejem jednoho stroje leasingové společnosti formou zpětného leasingu. Většinou se pro výrobní podnik doporučuje, aby měl 70 % dlouhodobého majetku a 30 % oběţného majetku. To ovšem není splněno a vyskytuje se zde situace spíše opačná. Z oběţného majetku představují největší část krátkodobé pohledávky a finanční majetek. U pohledávek by bylo vhodné zjistit, jaká je jejich průměrná doba splatnosti a porovnat ji s dobou splatnosti závazků. Pro podnik je vhodné, kdyţ je doba splatnosti závazků vyšší, neţ doba splatnosti pohledávek. Můţe tak vyuţívat k financování bezplatně cizí zdroje, tzn. dodavatelský úvěr. Změna struktury pasiv nám naopak sděluje, z jakých zdrojů podnik financoval svoji činnost. Podíl vlastního kapitálu značně kolísá mezi 35 - 65 % . Ve vlastním kapitálu zaujímá největší podíl hospodářský výsledek minulých let, který se má hlavní vliv na kolísání vlastního kapitálu. Cizí zdroje jsou cca 50 % kromě rok 2007, kdy došlo k poklesu na 34 %. Zde tvoří největší podíl dlouhodobé a krátkodobé závazky. Z analýzy vyplývá, ţe podnik financuje svůj majetek v letech 2007, 2008 a 2010 přes 50 % z vlastních zdrojů, coţ je pozitivní. V letech 2006 a 2009 převyšují cizí zdroje nad vlastním kapitálem. Graf 1 Poměr vlastního a cizího kapitálu Poměr vlastního a cizího kapitálu 3 000 2 500 2 000 Vlastní kapitál
tis. Kč 1 500
Cizí zdroje
1 000 500 0 2006
2007
2008
2009
2010
rok
Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů z účetnictví
V předchozím grafu 1 „Poměr vlastního a cizího kapitálu” je zobrazen vývoj vlastního a cizího kapitálu. V letech 2007, 2008 a 2010 je dodrţeno zlaté pravidlo vyrovnání rizik, které říká, ţe vlastní zdroje by měly převyšovat cizí zdroje nebo by měl být poměr roven jedné. Cizí kapitál značně převyšuje vlastní kapitál v roce 2009, coţ je zapříčiněno zvýšením 90
dlouhodobý závazků a bankovních úvěrů a dosaţením výrazné ztráty v důsledku světové hospodářské krize.
12.2 Horizontální analýza rozvahy Následující horizontální analýza (tabulka 12) nám ukazuje změny jednotlivých poloţek mezi lety. Tato změna je vyjádřena v konkrétních číslech, protoţe toto vyjádření je v případě malého podniku srozumitelnější a přehlednější. Tabulka 12 Horizontální rozbor rozvahy BMP – Obrábění kovů, s. r. o. Rozvaha ve zkráceném rozsahu Aktiva k 31.12. (tis. Kč) AKTIVA CELKEM A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL B. DLOUHODOBÝ MAJETEK B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek C. OBĚŽNÁ AKTIVA C.I. Zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Finanční majetek D. OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv D.I. Časové rozlišení
2007 174 0 -3 0 -3 0 910 -40 -72 -195 1 217 -733 -733
absolutní změna 2008 2009 -130 -1 356 0 0 208 -69 0 0 208 -69 0 0 -353 -1 081 24 -103 -125 0 140 -415 -392 -563 15 -206 15 -206
Pasiva k 31.12. (tis. Kč) PASIVA CELKEM A. VLASTNÍ KAPITÁL A.I. Základní kapitál A.II. Kapitálové fondy A.III. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku A.IV. Hospodářský výsledek minulých let A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) B. CIZÍ ZDROJE B.I. Rezervy B.II. Dlouhodobé závazky B.III. Krátkodobé závazky B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci C. OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv C.I. Časové rozlišení
2 007 174 1 017 0 0 0 -459 1 476 -843 0 -597 -96 -150 0 0
2 008 -130 -452 0 0 0 897 -1 349 322 0 1 321 0 0 0
2 009 -1 356 -1 254 0 0 0 -381 -873 -102 0 -79 -247 224 0 0
2010 425 0 6 0 6 0 593 -37 0 306 324 -174 -174 2 010 425 590 0 0 0 -1 253 1 843 -165 0 -192 132 -105 0 0
Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů z účetnictví
Nejdříve se podíváme, jak se měnila aktiva ve sledovaném období. Dlouhodobý majetek výrazně
vzrostl
v roce
2008.
Hodnota
oběţných
aktiv
se
také
velmi
měnila.
K nejvýraznějšímu poklesu došlo v roce 2009, kvůli sníţenému poklesu zakázek. V roce 2010 se situace opět zlepšila a došlo k nárůstu. Finanční majetek klesal v roce 2008 a 2009, ale v roce 2010 došlo k nárůstu. Klesaly ostatní aktiva, to bylo způsobeno sníţením finančních leasingů.
91
Vlastní kapitál klesal v letech 2008 – 2009, nárůst můţeme vidět v roce 2007 a 2010. Cizí zdroje klesaly, kromě roku 2008. Dlouhodobé závazky se sniţovaly.
12.3 Vertikální analýza výsledovky Ve vertikální analýze výsledovky jsem zvolila jako základní veličinu trţby z prodeje vlastních výrobků a sluţeb a trţby z prodeje zboţí. To znamená, ţe sledujeme podíl jednotlivých poloţek na trţbách z prodeje vlastních výrobků a sluţeb a zboţí. Tabulka 13 Vertikální analýzy výkazu zisku a ztrát BMP – Obrábění kovů, s. r. o.
I. A. + II. 1. 2. B. 1. 2. + C. 1. 2. 3. 4. D. E. III. 1. IV. H. * VII. N. XI. O. * Q. 1. ** S. 1. * ***
Výkaz zisku a ztrát: BMP - Obrábění kovů, s. r. o. Položka Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží OBCHODNÍ MARŽE Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní výroby Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby PŘIDANÁ HODNOTA Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů spol. a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Výnosy z dl. finančního majetku Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Daň z příjmů za běžnou činnost splatná VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST Daň z příjmů z mimořádné činnosti splatná MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním
č.ř. 01 02 03 04 05 06 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 27 28 30 33 44 45 46 49 50 51 53 56 57 59 61 62
2006 0,0% 0,0% 0,0% 99,9% 100,0% -0,1% 51,2% 21,6% 29,6% 48,7% 48,8% 33,9% 0,0% 11,8% 3,1% 0,4% 1,8% 1,1% 1,1% 0,6% 1,7% -2,3% 0,0% 0,1% 0,1% 2,8% -2,8% 0,0% 0,0% -5,1% 0,0% 0,0% 0,0% -5,1% -5,1%
podíl na bilanční sumě 2007 2008 2009 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 99,7% 100,4% 98,2% 100,0% 100,0% 100,0% -0,3% 0,4% -1,8% 48,2% 47,3% 69,3% 24,9% 23,2% 26,9% 23,2% 24,1% 42,4% 51,6% 53,1% 28,9% 41,1% 56,7% 56,2% 29,0% 41,6% 41,3% 0,0% 0,0% 0,0% 9,8% 12,5% 12,1% 2,3% 2,7% 2,7% 0,3% 0,4% 0,6% 0,1% 0,2% 0,6% 0,0% 1,6% 5,3% 0,0% 1,6% 5,3% 0,8% 1,3% 1,4% 2,4% 1,7% 3,2% 8,4% -3,1% -25,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,5% 1,1% 0,7% 1,3% 1,5% 2,0% -0,9% -0,4% -1,4% 0,6% 0,0% 0,0% 0,6% 0,0% 0,0% 7,0% -3,5% -26,4% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 7,0% -3,5% -26,4% 7,6% -3,5% -26,4%
2010 0,0% 0,0% 0,0% 99,5% 100,0% -0,5% 49,0% 22,7% 26,3% 50,5% 39,2% 28,4% 0,0% 9,2% 1,6% 0,3% 0,0% 0,0% 0,0% 1,4% 1,7% 10,7% 0,0% 0,2% 0,3% 1,3% -1,2% 0,0% 0,0% 9,5% 0,0% 0,0% 0,0% 9,5% 9,5%
Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů z účetnictví
Největší podíl zaujímají osobní náklady, které se podílejí 40 – 50 % a výkonová spotřeba, která představuje rovněţ 50 %. To ostatně vyplývá z charakteru činnosti podniku. Podíl ostatních poloţek je nepatrný. Zmiňované ostatní finanční náklady představují zhruba dvě procenta. Je pozitivní, ţe jejich podíl klesá. Provozní výsledek hospodaření je 8,4 % v roce 2007 a 10,7 % v roce 2010, v ostatních letech je jeho hodnota záporná.
92
12.4 Horizontální analýza výsledovky U horizontální analýzy výsledovky jsem pouţila hodnoty vyjádřené v absolutních změnách. Tato varianta má opět lepší vypovídací schopnost. Je přehlednější a srozumitelnější neţ procentní změny. Tabulka 14 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát BMP – Obrábění kovů, s. r. o.
I. A. + II. 1. 2. B. 1. 2. + C. 1. 3. 4. D. E. III. 1. IV. H. * X. N. XI. O. * Q. 1. ** * ***
absolutní změna (tis. Kč)
Výkaz zisku a ztrát: BMP - Obrábění kovů, s. r. o. Položka Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží OBCHODNÍ MARŽE Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní výroby Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby PŘIDANÁ HODNOTA Osobní náklady Mzdové náklady Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Daň z příjmů za běžnou činnost splatná VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním
č.ř. 01 02 03 04 05 06 08 09 10 11 12 13 15 16 17 18 19 20 27 28 30 43 44 45 46 49 50 51 53 59 61 62
2007 0 0 0 2 898 2 920 -22 1 106 1 057 49 1 792 444 367 92 -15 -3 -167 -112 -112 39 140 1 305 0 -9 59 -103 171 72 72 1 404 0 1 404 1 476
2008 0 0 0 -1 841 -1 913 72 -1 018 -666 -352 -823 913 805 105 3 7 9 179 179 43 -119 -1 411 0 -4 56 -2 62 -72 -72 -1 277 0 -1 277 -1 349
2009 0 0 0 -6 255 -6 131 -124 -1 856 -1 249 -607 -4 399 -3 503 -2 559 -782 -162 -16 8 73 73 -74 -36 -853 0 6 -87 -74 -19 0 0 -872 0 -872 -872
2010 0 0 0 1 524 1 469 55 -241 137 -378 1 765 -230 -193 -4 -33 -10 -28 -252 -252 19 -49 1 849 0 7 -14 -14 -7 0 0 1 842 0 1 842 1 842
Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů z účetnictví
Při prvním pohledu na tabulku 14 jsou patrné velké výkyvy mezi hodnotami. Výkony zaznamenaly rapidní pokles v roce 2009, ale v následujícím roce 2010 začaly opět růst. Změny u jednotlivých poloţek mezi jednotlivými lety jsou značné. V období 2008 – 2009 dochází k poklesu jak nákladů, tak i výnosů. Převáţil ovšem pokles výnosů, coţ vedlo ke ztrátě. Odpovídá to obecně o celkovém poklesu výroby v hospodářství v této době. V roce 2010 došlo k nárůstu výnosů a poklesu nákladů. To zapříčinilo dosaţení zisku v tomto roce.
93
13 ANALÝZA VNĚJŠÍHO POTENCIÁLU Nejdříve charakterizuji makroprostředí, které na oceňovaný podnik působí. Politické prostředí v České republice je v posledních letech mírně nestabilní a v budoucnu to zatím nevypadá, ţe se situace zlepší. Toto prostředí měnících se reforem, zákonů a administrativní zátěţe na podnikatelskou sféru není pro podnikání dobré. Ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků by obecně přispělo určitě stabilnější politické prostředí a sníţení administrativní zátěţe podnikatelů. I přes snahy vlády ji sníţit, má Česká republika nejvyšší administrativní zátěţ v Evropě. Ekonomické prostředí v České republice je relativně stabilní s rostoucím HDP, s nízkou mírou inflace a nízkou mírou nezaměstnanosti. Je silně provázáno s ekonomikou ostatních zemí Evropy a světa. Zásadní vliv má hospodářství Spolkové republiky Německa. V posledních letech v době světové hospodářské krize došlo k velkým výkyvům a nestabilitě v ekonomice. V roce 2010 se situace začala stabilizovat a zlepšovat. Prognózy ohledně budoucnosti jsou velmi opatrné, ale naznačují pozitivní vývoj. Všeobecným problémem ve strojírenství začíná být nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Zájem o učňovské obory tohoto zaměření klesá a výuka je nedostačující a jiţ neodpovídá potřebám podniků. V důsledku nových technologií, postupů a výrobních strojů ve strojírenství chybí potřebné dovednosti a znalosti absolventům. Nyní je nutné vymezit relevantní trh oceňovaného podniku. Vymezení relevantního trhu u podniků zabývajících se zakázkovou výrobou dílců není jednoduché. Vycházela jsem z charakteru zákazníků podniku. Ty z 90 % tvoří německé podniky vyrábějící jednoúčelové stroje. Podle Paterova pravidla, ţe 80 % zisku tvoří 20 % zákazníků jsem získala pět hlavních odběratelů podniku. Na základě toho jsem vymezila trh z věcného hlediska jako skupinu NACE 29 Výroba strojů. Z hlediska území se jedná o trh výroby strojů ve Spolkové republice Německo. Blíţe vymezený dovozem skupiny NACE 29 z České republiky do Spolkové republiky Německo.
94
Jak jiţ bylo uveden výše, zákazníky jsou především německé firmy, zabývající se výrobou speciálních jednoúčelových strojů. Tyto společnosti své výrobky většinou vyváţejí do celého světa (Indie, Čína, Rusko, Jiţní Amerika). Konkurenti v České republice nejsou velmi významní. Rozhodující je konkurence v podobě srovnatelných společností v Evropě, vyrábějících komponenty pro všeobecné strojírenství. Jedná se především o podniky z východních států Evropy. Mají niţší náklady na výrobu a mohou tak nabídnout výhodnější ceny. Je pravděpodobné, ţe bude i nadále docházet k přesunu výroby do těchto oblastí. Vývoj a prognóza relevantního trhu zobrazuje následující tabulka 15. Potřebná data jsem čerpala z německého a z českého statistického úřadu. K prognóze jsem pouţila regresní analýzu. Tabulka 15 Vnější potenciál HDP v SRN
Celkový dovoz SRN
Český dovoz do SRN
rok
prognóza
současnost
mil. EUR 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
2 012 000 2 062 250 2 113 160 2 143 180 2 163 800 2 210 900 2 242 200 2 326 500 2 432 400 2 481 200 2 397 100 2 497 600 2 547 552 2 585 765 2 599 076 2 640 120
tempo růstu
2,50% 2,47% 1,42% 0,96% 2,18% 1,42% 3,76% 4,55% 2,01% -3,39% 4,19% 2,00% 1,50% 0,51% 1,58%
mil. EUR
tempo růstu v mil. Eur
444 797,00 538 311,00 542 774,00 518 532,00 534 534,00 575 448,00 628 087,00 733 994,00 769 887,00 805 842,00 664 615,00 806 163,00 837 652,82 864 917,16 874 414,41 903 698,14
5,00% 21,02% 0,83% -4,47% 3,09% 7,65% 9,15% 16,86% 4,89% 4,67% -17,53% 21,30% 3,91% 3,25% 1,10% 3,35%
10 158 12 877 14 550 16 240 17 518 17 029 17 680 22 075 25 870 27 549 24 006 29 623 28 782 29 534 30 436 31 338
Podíl na celkovém dovozu 2,30% 2,40% 2,70% 3,10% 3,27% 2,60% 2,80% 3,00% 3,36% 3,33% 3,61% 3,67% 3,44% 3,41% 3,48% 3,47%
Celkový dovoz SRN ve skupině NACE 29 mil. EUR 31 136 38 674 40 373 38 316 38 760 38 784 45 199 49 355 19 827 71 495 52 486 58 847 54 814 56 283 56 795 58 373
Český dovoz do SRN ve skupině NACE 28 mil. EUR 1 450 1 771 2 271 2 451 2 772 2 249 2 322 2 759 1 691 3 813 2 700 3 145 2 935 3 001 3 024 3 094
podíl dovozu sk. 29 4,66% 4,80% 5,60% 6,40% 7,15% 5,80% 5,14% 5,59% 8,53% 5,33% 5,14% 5,34% 5,35% 5,33% 5,32% 5,30%
Počet českých firem ve skupině 28 6 080 6 628 7 258 7 761 7 677 7 757 8 326 8 491 8 668 6 273 6 185 6 300 6 100 6 140 6 145 6 180
Zdroj: vlastní zpracování
13.1 Analýza atraktivity trhu Strojírenství je charakterizováno jako odvětví s vyššími riziky, ale s uspokojivou výnosností. Jedná se zde o relativně velký celoevropský trh s rostoucí tendencí. Bariéry vstupu do tohoto odvětví jsou minimální a moţnost substituce je nízká. Toto odvětví je velice citlivé na konjunkturu. Ukazuje nám to i propad v trţbách podniku v letech 2008 a 2009 v důsledku hospodářské krize. Zákazníky jsou většinou německé společnosti zabývající se výrobou strojů. Těchto firem je relativně dost a reagují velmi citlivě na cenu.
95
Bodové ohodnocení analýzy atraktivity trhu zobrazuje následující tabulka 16. Tabulka 16 Bodové hodnocení kritéria atraktivity Bodové hodnocení kritéria aktraktivity Kritérium
Váha
Negativní 0
1
2
Růst trhu
3
Velikost trhu
3
Intenzita konkurence
4
Průměrná rentabilita
5
Bariéry vstupu
2
Možnosti substituce
2
Citlivost na konjunkturu
5
x
Struktura zákazníků
3
x
Vlivy prostředí
3
Celkem
3
Váha
Pozitivní
Průměr 4
5
x
x 6
Body 9
x x
15 8
x
20
x
6 x
10 10 6
x
30
9 93
Zdroj: MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 66
Maximální počet bodů byl 180. Tento trh dosáhl 93 bodů, coţ tvoří 51,67 %. Atraktivita analyzovaného trhu se pohybuje tedy lehce nad průměrem.
13.2 Vnitřní potenciál Vedení společnosti zajišťují dvě osoby – jednatel a společník. Společník ţije ve Spolkové republice Německo, to přináší společnosti výhody při shánění jak nových zakázek, tak i v rychlejší komunikaci se svými odběrateli a lepší orientaci na německém trhu. Management společnosti je schopen vytvářet a realizovat svoje plány do budoucna a daří se mu obstát v konkurenci s ostatními podniky především díky kvalitě svých produktů, dlouholeté dobré pověsti a jak v České republice, tak i ve Spolkové republice Německo. Výhodou podniku je rovněţ jeho strategická poloha v blízkosti hranic s Německem. Vedení klade důraz na vytváření příznivých pracovních podmínek pro své zaměstnance a budování dobrých vztahů se svými zaměstnanci. To se mu úspěšně daří, o čemţ svědčí malá míra fluktuace zaměstnanců během celého fungování podniku. Většina zaměstnanců ve firmě pracuje jiţ 10 let a jejich zkušenosti a praxe v oboru pro podniku značnou konkurenční výhodou. V budoucnosti podnik plánuje vyuţít tuto výhodu a specializovat se na výrobu náročných náhradních dílů a získání ISO certifikace. Na druhou stranu věková struktura zaměstnanců bude v budoucnu pro podnik zásadním problém. Odchod většiny zaměstnanců
96
zhruba ve stejné době do důchodu bude vyţadovat nalezení nových kvalifikovaných pracovníků v Karlovarském regionu, coţ bude obtíţné. V oblasti investic se snaţí vedení podniku průběţné modernizovat svůj průmyslový park. Jeho problémem je ale zhoršený přístup ke kapitálu jako u většiny malých podniků. Hrozbou pro podnik je levnější konkurence z východních států Evropy například ze Slovenska, Maďarska a kurzové ztráty, které se podnik snaţí eliminovat sledováním prognóz vývoje kurzu. Analýzu souhrnné konkurenční síly podniku nám ukazuje následující tabulka 17. Tabulka 17 Analýza souhrnné konkurenční síly podniku BMP – Obrábění kovů, s. r. o. Hodnocení Kritérium
Konkurence má převahu Průměr 0
1
2
Podnik má převahu
3
4
5
1. Kvalita výrobků
Přímé faktory
2. Technická úroveň výrobků
Nepřímé faktory
6
x x
3. Cenová úroveň
x
4. Intenzita reklamy
x
5. Výhody místa
x
6. Výhody distribuce
x
7. Image firmy
x
8. Servis a služby
x
9. Kvalita managementu
x
10. Výkonný personál
x
11. Výzkum a vývoj
x
12. Majetek a investice
x
13. Finanční situace
x
Četnost bodů
0
1
3
2
5
2
0
Body * četnost
0
1
6
6
20
10
0
Zdroj: MAŘÍK MILOŠ a KOLEKTIV Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007, s. 89
Maximální dosaţený počet bodů byl 78. Sledovaný podnik dosáhl 43 bodů, tedy 55,13 % Vyplývá z toho, ţe podnik má mírnou převahu nad konkurencí.
13.2.1 Stanovení trţního podílu BMP – Obrábění kovů, s. r. o. Trţní podíl společnosti jsem vymezila jako český vývoz skupiny NACE 29 do Spolkové republiky Německo, který jsem vydělila počtem českých firem působící v tomto odvětví. Trţní podíl BMP by se měl pohybovat v období 2011 – 2014 v rozmezí 0,04 – 0,06 %. Průměrné tempo růstu trţeb v tomto období by mělo být 1,8 %. Toto tempo odpovídá zhruba 97
průměrnému tempu růstu trhu. K přepočtu trţeb z eura na českou korunu jsem pouţila prognózu České národní banky o vývoji kurzu. Trţby byly ještě navýšeny o 5 % kvůli předpokládanému posílení koruny. Toto procento jsem stanovila po dohodě s vedením podniku. Tabulka 18 Analýza trţního podílu BMP – Obrábění kovů, s. r. o. Rok
Relevantní trh
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
286 345,574 292 833,138 289 992,523 278 885,419 324 932,281 195 085,371 607 843,137 436 540,016 499 206,349 481 178,610 488 716,011 492 032,854 500 634,636
Růst trhu 2,3% -1,0% -3,8% 16,5% -40,0% 211,6% -28,2% 14,4% -3,6% 1,6% 0,7% 1,7%
Tempo Tržní podíl Tržby BMP Tržby BMP Průměrné tempo růstu tržeb růstu tržeb BMP BMP v Kč v EUR BMP 0,13% 0,11% 0,13% 0,11% 0,24% 0,07% 0,04% 0,05% 0,04% 0,05% 0,05% 0,06%
-17,7% 1,3% -5,7% 29,6% -15,0% -56,4% 31,0% -21,6% 14,3% 11,9% 11,9%
12 548,0 10 327,0 10 464,0 9 866,0 12 786,0 10 873,0 4 742,0 6 211,0 4 892,17 5 476,22 5 972,76 6 509,92
394,1 323,9 351,1 348,2 460,7 435,6 179,3 245,6 202,2 231,1 258,6 289,3
-10,9%
2006 - 2010
1,18%
2011 - 2014
Zdroj: vlastní zpracování
13.2.2 Rozdělení aktiv na provozně potřebná a nepotřebná Provedla jsem rozdělení majetku na provozně nutný a nepotřebný. Provozně nutnou likviditu jsem stanovila ve výši 20 % krátkodobých závazků (běţně doporučovaná hodnota). Vypočítala jsem také výši korigovaného provozního výsledku hospodaření, který budu potřebovat v dalších výpočtech. Výpočty jednotlivých poloţek nalezeme v příloze I.
98
14 FINANČNÍ POMĚROVÁ ANALÝZA 14.1 Ukazatele rentability V následující tabulce 19 jsou vybrané ukazatele rentability. Jak jiţ víme z rozvahy i výsledovky, v letech 2006, 2008– 2009 hospodařil podnik se ztrátou. To se samozřejmě projeví i na ukazatelích rentability, které jsou v tomto období záporné. Tabulka 19 Ukazatele rentability Ukazatele rentability
Doporučené hodnoty
1 ROA - Rentabilita celk. aktiv
2006
2007
2008
2009
2010
MAX, menší než ROE
-13,15%
24,75%
-9,99%
-50,94%
21,00%
MAX
-32,84%
35,03%
-18,02% -146,43%
40,83%
-5,14%
7,02%
2 ROE - Rentabilita vl. kapitálu 3 ROS - Rentabilita tržeb
5-8%
-3,49%
-26,40%
9,50%
Zdroj: vlastní zpracování
Z ukazatele ROA vyplývá, ţe majetek byl zhodnocen 24,75 % v roce 2007 a 21 % v roce 2010. Ukazatel ROE nám sděluje, ţe vloţený vlastní kapitál byl zhodnocen 35,03 % v roce 2007 a 40,83 % v roce 2010. Trţby se na zisku podílejí zhruba 7 – 9,50 %. Ukazatele rentability jsou dobré v letech, kdy podnik dosáhl zisku. V následujícím grafu 2 „Vývoj ROA a ROE” je zobrazen vývoj ROA a ROE. Graf 2 Vývoj ROA a ROE Vývoj ROA a ROE
podíl 100,00% 50,00% 0,00%
ROA - Rentabilita celk. aktiv
-50,00%
ROE - Rentabilita vl. kapitálu
-100,00% -150,00% -200,00% 2006
2007
2008
2009
2010
rok
Zdroj: vlastní zpracování
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) je v letech, kdy podnik dosáhl zisku, vyšší neţ rentabilita celkových aktiv (ROA). To svědčí o tom, ţe podnik dobře vyuţívá vlastní kapitál a nepouţívá zbytečně drahé cizí zdroje.
99
14.2 Ukazatele aktivity V následující tabulce 20 „Ukazatele aktivity” jsou
vybrané ukazatele aktivity. Hodnota
obratu aktiv je ve sledovaném období zhruba na stejné úrovni. Nejniţší je v roce 2009, v roce 2010 začíná opět růst, coţ je pozitivní. Tabulka 20 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity
Doporučené hodnoty
2006
2007
2008
2009
minimálně 1
2,63
3,25
2,86
1,94
2,16
1
35,36
46,33
22,46
11,43
14,75
3 Obrat zásob
MAX
78,30
148,67
98,85
677,43
-207,03
4 Doba obratu zásob
MIN
4,60
2,42
3,64
0,53
-1,74
5 Doba inkasa pohledávek
MIN
35,94
22,24
30,79
39,10
47,59
6 Doba splatnosti krátk. závazků
MAX
26,20
17,51
31,22
52,84
47,99
7 Doba obratu peněz
MIN
14,34
7,15
3,21
-13,21
-2,14
1 Obrat aktiv 2 Obrat fixních aktiv
2010
Zdroj: vlastní zpracování
Obrat fixních aktiv i zásob je vysoký. Je dobře, ţe se sniţuje doba obratu zásob. Vše nasvědčuje tomu, ţe je podnik efektivní a dostatečně vyuţívá svoji výrobní kapacitu. Snahou je, aby doba obratu zásob, aktiv a inkasa pohledávek byla co nejkratší. Doba zásob i inkasa pohledávek ve sledovaném období značně kolísá. V následujícím grafu 3 „Ukazatele aktivity” vidíme vývoj vybraných ukazatelů a můţeme je lépe porovnat. Graf 3 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity 60,00 50,00 40,00
Doba obratu zásob
30,00
dny
Doba inkasa pohledávek
20,00
Doba splatnosti krátk. závazků
10,00 0,00 2006
2007
2008
2009
2010
-10,00 rok
Zdroj: vlastní zpracování
Nejniţší je doba obratu zásob, coţ je pro podnik dobré. Zásoby v podniku nezůstávají dlouhou dobu, ale jsou okamţitě spotřebovány nebo prodány. Toto vyplývá i z charakteru zakázkové výroby. Podnik nakoupí materiál podle objednávky zákazníka, vyrobí objednané 100
dílce a v dohodnutém termínu dodá zákazníkovi. Jak jiţ bylo zmíněno, doba inkasa pohledávek je značně rozdílná v jednotlivých letech. Průměrná doba úhrady od odběratelů je vysoká, v roce 2010 byla dokonce 48 dní. Podnik by měl usilovat o sníţení této doby a o zavedení nějaké stabilní doby inkasa. U doby splatnosti krátkodobých závazků je naopak snahou, aby byla co nejdelší. Můţe tak vyuţívat delší dobu bezplatně dodavatelského úvěru. V našem případě je ovšem doba splatnosti krátkodobých závazků niţší neţ doba inkasa pohledávek v letech 2006 a 2007. V dalším období je jiţ situace lepší a doba splatnosti krátkodobých závazků je nepatrně vyšší, nebo zhruba rovna době inkasa pohledávek. Rozdíl je způsoben tím, ţe většina dodavatelů společnosti vyţaduje 14 denní aţ tří týdenní splatnost. Společnost ale většině svých odběratelů poskytuje měsíční splatnost, protoţe se jedná vesměs o odběratele ze zahraničí. Tato skutečnost vyţaduje rozumné hospodaření s finančními prostředky. V grafu je tento zmíněný vývoj dobře vidět. Bylo by vhodné zavést určitá opatření, která by vedla ke sníţení doby inkasa pohledávek Například poskytování slev odběratelům za dřívější úhrady.
14.3 Ukazatele produktivity práce Mzdové náklady zabírají na přidané hodnotě značný podíl 80 % aţ 194 %. To je způsobeno tím, ţe se jedná o poměrně vysoce odbornou práci v kusové a malosériové výrobě, kde poměr materiálu ve výsledném výrobku je malý. Tabulka 21 Ukazatele produktivity práce Ukazatele produktivity práce
Doporučené hodnoty
2006
2007
2008
2009
2010
100,21%
79,70%
106,90%
194,45%
77,64%
368 098
610 370
596 587
168 927
537 736
256 595
343 796
467 218
241 554
302 916
- měsíční
21 383
28 650
38 935
20 129
25 243
5 Počet zaměstnanců - celkem
13,04
10,8
9,67
8,11
5,83
1,12
2,75
1,98
0,98
0,84
1 Osobní náklady ku přidané hodnotě 2 Produktivita práce z přidané hodnoty
vyšší než průměrná mzda
3 Průměrná mzda - roční 4 6
- z toho počet THP
Zdroj: vlastní zpracování
Produktivita práce z přidané hodnoty byla nejvyšší v roce 2007. Jednalo se všeobecně o rok, kdy došlo celkově k hospodářském růstu. V roce 2008 došlo k mírné poklesu. Důsledky hospodářské krize se projevily v roce 2009, kdy se produktivita práce sníţila aţ třikrát oproti předchozím letům. V roce 2010 vidíme jiţ opětovný nárůst v důsledku zlepšení hospodářské situace ve strojírenství. Určitý vliv na to mělo sníţení počtu zaměstnanců (odchody do důchodu). Do roku 2006 zde bylo 13 a v roce 2007 jen 11 pracovníků. V současné době jich
101
firma zaměstnává pouze 6. Průměrná mzda ve sledovaném období kolísá. Nejvyšší hodnoty dosáhla v roce 2008. To bylo zapříčiněno na jedné straně jiţ zmíněným sníţením počtu výrobních zaměstnanců a na straně druhé zvýšením přesčasové práce. Významným problémem je, ţe klesá počet dělníků a naopak počet THP pracovníků je relativně stejný. Bylo by vhodnější spíše sníţit počet THP zaměstnanců, nebo zvýšit počet zaměstnanců ve výrobě o dva. To by mělo vést ke zvýšení produktivity práce z přidané hodnoty. Graf 4 Ukazatele produktivity práce Ukazatele produktivity práce
Kč 700 000 600 000 500 000 400 000
Produktivita práce z přidané hodnoty
300 000
Průměrná mzda - roční
200 000 100 000 0 2006
2007
2008
2009
2010
období
Zdroj: vlastní zpracování
Je vhodné porovnat průměrnou mzdu a produktivitu práce. Z předchozího grafu 4 je patrné, ţe průměrná mzda je niţší neţ produktivita práce z přidané hodnoty kromě roku 2009. To znamená, ţe zaměstnanci podniku přinášejí určitý efekt, coţ je ţádoucí. Do budoucna by firma mohla mít problém při výběru nových pracovníků, protoţe na trhu práce chybí v tomto oboru odborně kvalifikovaní pracovníci.
14.4 Ukazatele zadluţenosti Vidíme, ţe majetek podniku je financován v období 2007 - 2008 a roce 2010 zhruba 55 % z vlastních zdrojů a 50 aţ 40 % z cizích zdrojů. Opačná situace je v letech 2006 a 2009, kdy se vlastní kapitál podílí na majetku jen 40 %. Tabulka 22 Ukazatele zadluţenosti Ukazatele zadluženosti
Doporučené hodnoty
2006
2007
2008
2009
2010
1 Equity Ratio
u výrobního podniku 60 %
41,09%
65,13%
55,47%
34,96%
50,33%
2 Debt Ratio
u výrobního podniku 30%
58,91%
34,87%
44,53%
65,04%
49,67%
1,43
0,54
1,86
0,99
-207,67
46,38
-1,30
2,56
3 Debt Equity Ratio 4 Úrokové krytí
>3, kritická hodnota <1
-38,00
243,25
0,80 0
5 Krytí fixních poplatků
>3, kritická hodnota <1
0,45
2,30
0,27
Zdroj: vlastní zpracování
102
Majetek byl tak financován z cizích zdrojů, a to 60 %. Doporučuje se, aby společnost měla více vlastních zdrojů neţ cizích. U výrobního podniku jsou doporučené hodnoty 70 % vlastních zdrojů a 30 % cizích zdrojů. Ukazatel úrokového krytí dosahuje doporučených hodnot v letech 2007 a 2010. V ostatních letech je záporný a nebo rovný nule. To je způsobeno tím, ţe v těchto letech firma hospodařila se ztrátou. Proto zde nemohly být úroky kryté ziskem. V roce 2008 společnosti nevznikly ţádné nákladové úroky, proto je hodnota úrokového krytí nula. V roce 2007 vyšlo úrokové krytí ve výši 243,25. To znamená, ţe vyprodukovaný zisk by mohl aţ 243krát pokrýt nákladové úroky. Vysoká výše ukazatele úrokového krytí je způsobena malou výší nákladových úroků, kterou mají v celém sledovaném období. Poslední ukazatel krytí fixních poplatků, oproti předchozímu, zahrnuje navíc leasingové splátky. Jeho hodnota je nízká. Mohlo by to vést k problémům při snaze o získání nových finančních prostředků z cizích zdrojů. Například získání úvěru od banky nebo nákup stroje na leasing.
14.5 Ukazatele likvidity Podle ukazatele kapitalizace je vidět, ţe dlouhodobý majetek je plně kryt dlouhodobými zdroji. A navíc dlouhodobé zdroje převyšují dlouhodobá aktiva. Dá se předpokládat, ţe v dlouhodobých zdrojích má podnik trvale finanční zázemí. Tento předpoklad by nám měla potvrdit hodnota pracovního kapitálu, která by měla být v kaţdém případě kladná. Tabulka 23 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity
Doporučené hodnoty
2006
2007
2008
2009
2010
1 Ukazatel kapitalizace
kolem 1
0,10
0,08
0,17
0,27
0,22
2 Celková likvidita
1,8 - 2,5
2,17
4,49
2,59
1,48
2,06
1 - 1,5
1,80
4,15
2,47
1,47
2,09
0,2 - 0,5
0,66
2,88
1,48
0,91
1,23
3 Běžná likvidita 4 Peněžní likvidita
Zdroj: vlastní zpracování
Celková likvidita byla 1,48 v roce 2009 tzn., ţe firma by byla schopna uspokojit své věřitele 1krát, kdyby proměnila svá krátkodobá aktiva v hotovost. Tato hodnota je niţší neţ doporučená a mohla by naznačovat určité problémy s likviditou podniku. Je ale vidět, ţe se jednalo se pouze o dočasnou záleţitost. V ostatních letech podnik dosahuje doporučených hodnot (1,8 – 2,5). Běţná likvidita nemá výrazně niţší hodnotu neţ celková likvidita. To
103
potvrzuje, ţe zásoby nemají nadměrnou váhu v rozvaze. Jak jiţ víme, vyplývá to z charakteru zakázkové výroby společnosti. Společnost nemá zbytečné zásoby na skladě a nedrţí tudíţ zbytečně své peněţní prostředky v zásobách. Běţná likvidita i peněţní likvidita dosahuje také vyšších hodnot neţ doporučených. Obzvlášť vyšší hodnota peněţní likvidity ukazuje, ţe podnik má hodně majetku v peněţních prostředcích. Vše naznačuje, ţe běţná a peněţní likvidita je zbytečně vyšší. Sniţuje to sice riziko platební neschopnosti. Na druhou stranu můţeme předpokládat, ţe v podniku je vázáno zbytečně hodně peněz v oběţném majetku. Tyto prostředky by mohly být jinak efektivně zhodnoceny. Výše těchto ukazatelů je však ovlivněna charakterem výroby vyţadující dostatečné peněţní prostředky i přístupem vedení společnosti, které preferuje spíše konzervativní způsob. To znamená, ţe má raději vyšší rezervu pro případ nenadálých událostí. Takováto malá společnost má totiţ ztíţený přístup k cizím zdrojů a to obzvlášť v horších časech.
14.6 Čistý pracovní kapitál Podle výše čistého pracovního kapitálu je zřejmé, ţe náš předpoklad z ukazatele likvidity se potvrdil. Čistý pracovní kapitál je ve všech letech kladný. Jeho výše ve sledovaném období kolísá, nejniţší je v roce 2009. Tabulka 24 Čistý pracovní kapitál Ukazatel
2006
2007
2008
2009
2010
Pracovní kapitál (v tis. Kč)
818
2 046
1 497
439
1 005
Potřeba provozních prostředků (v tis. Kč)
420
239
105
-456
-34
-
150,12%
-26,83%
-70,67%
128,93%
8,29%
16,00%
13,77%
9,26%
16,18%
Meziroční růst pracovního kapitálu Pracovní kapitál na tržby
Zdroj: vlastní zpracování
V grafu 5 je vidět, ţe podnik má více pracovního kapitálu neţ potřebuje. V roce 2007 má dokonce 8krát více pracovního kapitálu, neţ je nutno. Vzhledem k charakteru výroby podnik potřebuje mít ale dostatečné finanční zdroje na nákup materiálu, mzdové a další náklady, související se zhotovením svých zakázek. Platby od odběratelů bude mít k dispozici zhruba s 6 týdenním splatností. Určitá vyšší hodnota čistého pracovního kapitálu je tedy na místě. Námi zjištěná výše je ale zbytečně moc vysoká, coţ je pro podnik neefektivní.
104
Graf 5 Potřebná a skutečná výše pracovního kapitálu Potřebná a skutečná výše pracovního kapitálu 2 500 2 000 1 500 Pracovní kapitál (v tis. Kč)
1 000 tis. Kč
Potřeba provozních prostředků (v tis. Kč)
500 0 -500 -1 000 2006
2007
2008
2009
2010
rok
Zdroj: vlastní zpracování
Na trţbách se pracovní kapitál podílí zhruba 9 aţ 16 %. Pracovní kapitál klesá aţ o 70 % v roce 2009, ale pokles trţeb je pouhých 5 %. Mohlo by to svědčit o tom, ţe je pracovní kapitál efektivně vyuţíván. Spíše je to ale způsobeno větší hodnotou pracovního kapitálu, neţ je třeba. Z následujícího grafu 6 „Vývoj pracovního kapitálu” je patrné, ţe největší pokles pracovního kapitálu byl mezi roky 2007 a 2009. V roce 2010 je uţ vidět nárůst pracovního kapitálu zhruba na hodnotu roku 2006. Graf 6 Vývoj pracovního kapitálu Vývoj pracovního kapitálu 2 500
2 000
1 500 tis. Kč 1 000
500
0 2006
2007
2008
2009
2010
rok
Zdroj: vlastní zpracování
Důvody poklesu pracovního kapitálu nám pomůţou osvětlit změny ve struktuře pracovního kapitálu v jednotlivých letech (přílohy II a III). V roce 2006 se sice sníţily krátkodobé závazky, ale došlo i k úbytku oběţných aktiv. Protoţe úbytek oběţných aktiv převyšoval úbytek krátkodobých závazků, hodnota pracovního kapitálu se opět sníţila. Výše závazků je ve sledovaném období zhruba stejná, ke změnám docházelo především u oběţného majetku. V roce 2007 dochází k rapidnímu nárůstu pracovního kapitálu. V příloze II můţeme vidět změny, které tento nárůst zapříčinily. Hlavní příčinou byl přírůstek finančního majetku. 105
V letech 2008 a 2009 dochází k rapidnímu poklesu pracovního kapitálu, to bylo způsobeno z velké části hospodářskou krizí. Významně se sníţil oběţný majetek, zejména pohledávky a finanční majetek. V roce 2010 dochází ke zlepšení situace a k opětovnému nárůstu pohledávek a finančního majetku. Ve všech letech krátkodobá aktiva převyšují krátkodobé závazky. Podnik by tedy měl být krátkodobě solventní. Rovněţ má trvale finanční zázemí v podobě dlouhodobých finančních zdrojů.
14.7 Srovnání podniku s odvětvím Vypočtené hodnoty z poměrové analýzy je vhodné porovnat s příslušným odvětvím nebo konkurenčním podnikem. Ke srovnání jsem pouţila Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Tento program umoţňuje podnik srovnat s odvětvím nebo s nejlepším podnikem v odvětví. Společnost BMP – Obrábění kovů, s. r. o. patří do OKEČ 28 Výroba strojů a zařízení j. n. Podnik jsem porovnávala s hodnotami odvětví v období 2006 – 2009. Program nabízel srovnání hodnot pouze do roku 2008. Pro rok 2009 jsem proto pouţila údaje z dokumentu „Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009”, který je rovněţ k dispozici na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Chybí zde rok 2010, protoţe údaje za něj nejsou ještě k zpracovány. K dispozici byla pouze data za první pololetí roku 2010 a srovnání s těmito hodnotami by nebylo vhodné. Vývoj vybraných srovnávaných ukazatelů jsem zobrazila také pomocí Spider grafu. Ten nám poskytuje srozumitelný přehled o vývoji a výši hodnot zvolených ukazatelů podniku a příslušného odvětví. Jeho výhodou je, ţe hned na první pohled vidíme, zda existuje oblast, ve které se podnik výrazně odlišuje od srovnávaného odvětví. V následující tabulce 25 si můţeme prohlédnout vybrané ukazatele a provést srovnání. To většinou potvrzuje závěry z poměrové analýzy.
106
Tabulka 25 Srovnání podniku s odvětvím v období 2006 - 2009 2006 2007 2008 podnik odvětví podnik odvětví podnik odvětví
Ukazatel ROE Celková likvidita Peněžní likvidita Běžná likvidita Produkční síla Obrat aktiv Marže (EBIT/obrat) Přidaná hodnota / výnosy Osobní náklady / výnosy Úplatné zdroje* / aktiva Vlastní kapitál / aktiva *
-32,84% 1,94 1,80 0,66 -13,15% 2,67% -4,93% 47,86% 47,96% 45,08% 41,09%
13,41% 1,53 0,93 0,21 9,44% 1,53% 6,18% 23,87% 14,62% 63,51% 45,81%
35,03% 4,29 4,15 2,88 22,91% 3,28% 6,98% 51,05% 40,68% 65,13% 65,13%
17,23% 1,54 0,89 0,18 11,89% 1,50% 7,91% 22,22% 12,09% 63,72% 47,32%
-18,02% 2,59 1,48 2,47 -9,99% 2,99% -3,35% 50,82% 54,33% 75,20% 55,47%
2009 podnik odvětví
11,64% -146,43% 1,36 1,48 0,24 0,91 0,99 1,47 8,01% -50,94% 1,35% 1,94% 5,95% -11,70% 21,21% 12,27% 13,55% 23,90% 62,93% 62,39% 43,22% 34,96%
8,08% 1,42 0,91 0,36 6,15% 0,85% 7,20% 27,42% 17,15% 60,60% 45,44%
Úplatné zdroje obecně zahrnují: vlastní kapitál, emitované dluhopisy a bankovní úvěry.
Zdroj: vlastní zpracování podle získaných údajů z Benchmarkingového diagnostického systému INFA
Ukazatel ROE je niţší neţ hodnota odvětví kromě roku 2007. To je způsobeno tím, ţe podnik v daných letech hospodařil se ztrátou. Likvidita je v jednotlivých letech vyšší neţ průměrná hodnota odvětví kromě roku 2009, kdy jsou téměř na stejné úrovni. Pozitivní je obrat aktiv, který je vyšší u odvětví. Přidaná hodnota podniku je vyšší neţ hodnota v odvětví kromě roku 2010. Marţe dosahuje naopak niţších hodnot neţ odvětví. Můţe to znamenat, ţe ceny výrobků jsou niţší nebo jsou vyšší náklady. Podíl osobních nákladů na výnosech je u podniku větší neţ u odvětví, tzn. niţší marţe je způsobena spíše vyššími náklady. Majetek podniku je financován zhruba 50 aţ 40 % z vlastních zdrojů podobně jako u odvětví. Graf 7 Spider graf 2006 podnik
Spider graf
2006 odvětví 2007 podnik
ROE 500,00%
2007 odvětví 2008 podnik 2008 odvětví
Vlastní kapitál / aktiva
2009 podnik
400,00%
Celková likvidita
300,00%
2009 odvětví
200,00%
Úplatné zdroje* / aktiva
Peněžní likvidita
100,00% 0,00% -100,00% -200,00%
Osobní náklady / výnosy
Běžná likvidita
Přidaná hodnota / výnosy
Marže (EBIT/obrat)
Produkční síla
Obrat aktiv
Zdroj: vlastní zpracování
107
14.8 Vybrané bankrotní modely 14.8.1 Altmanův index důvěryhodnosti Altmanův index důvěryhodnosti firmy získáme tak, ţe si vypočteme uvedenou Z rovnici: Z = 0,717 * X1 + 0,847 * X2 + + 3,107 * X3 + 0,42 * X4+ 0,998 * X5 Nejdříve vypočítáme jednotlivá kritéria Z rovnice. Tabulka 26 Kritéria Z rovnice Kritéria Z rovnice Váha
2006
2007
2008
2009
2010
X1
EBIT/AKT
3,107
-0,13
0,25
-0,10
-0,51
0,21
X2
Tržby/AKT
0,998
2,63
3,25
2,86
1,94
2,16
X3
VK/Cizí zdroje
0,420
0,70
1,87
1,25
0,54
1,01
X4
Zadržený zisk/AKT
0,847
0,38
0,62
0,53
0,30
0,46
X5
WC/AKT
0,717
0,22
0,52
0,39
0,18
0,35
Ukazatel
Zdroj: vlastní zpracování
Získaná kritéria pouţijeme v Z rovnice a tím dostaneme výši tzv. Z – Faktoru. Tabulka 27 Altmanův index důvěryhodnosti Altmanův index důvěryhodnosti BMP - Obrábění kovů, s. r. o.
Ukazatel
2006
2007
2008
2009
2010
Celkem
%
Celkem
%
Celkem
%
Celkem
%
Celkem
%
X1
-0,41
-14%
0,77
13%
-0,31
-8%
-1,58
-164%
0,65
17%
X2
2,62
88%
3,25
57%
2,85
75%
1,93
201%
2,16
56%
X3
0,29
10%
0,78
14%
0,52
14%
0,23
23%
0,43
11%
X4
0,32
11%
0,53
9%
0,45
12%
0,26
27%
0,39
10%
X5
0,16
5%
0,37
7%
0,28
7%
0,13
13%
0,25
6%
Z - Faktor
2,98
100%
5,70
100%
3,79
100%
0,96
100%
3,88
100%
Zdroj:vlastní zpracování
Hodnota Z – Faktoru je ve sledovaném období větší neţ 2,99 kromě roku 2009. V roce 2009 byla pouze 0,96. Důvodem byla probíhající hospodářská krize. Na základě toho můţeme předpovídat u firmy uspokojivou finanční situaci. Altmanův index důvěryhodnosti byl určen pro americké firmy v 60. letech minulého století. Určitým problémem můţe být to, ţe není konstruován na české prostředí a české podmínky. To znamená, ţe uvedené výsledky musíme brát s určitou rezervou.
108
14.8.2 Index IN05 Index IN05 se řadí mezi bankrotní modely a je sestaven na české podmínky. Nejdříve vypočítáme jednotlivá kritéria rovnice IN05. IN05 = 0,13 X1 + 0,04 X2 + 3,97 X3 + 0,21 X4 + 0,09 X5 Tabulka 28 Kritéria indexu IN05 Kritéria indexu IN05 Ukazatel X1 X2 X3 X4 X5
Aktiva/cizí zdroje EBIT / nákladové úroky EBIT / aktiva Výnosy / aktiva Oběžný majetek / krátkodobé závazky
Váha 0,13 0,04 3,97 0,21 0,09
2006 1,70 -38,00 -0,13 2,71 2,17
2007 2,87 243,25 0,25 3,36 4,49
2008 2,25 0,00 -0,10 3,04 2,59
2009 1,54 -207,67 -0,51 2,11 1,48
2010 2,01 46,38 0,21 2,23 2,06
Zdroj: vlastní zpracování
Poté dosadíme vypočtená kritéria do rovnice IN05. Tabulka 29 Index IN05 Index IN05 BMP - Obrábění kovů, s. r. o. Ukazatel X1 Aktiva/cizí zdroje X2 EBIT / nákladové úroky X3 EBIT / aktiva X4 Výnosy / aktiva X5 Oběžný majetek / krátkodobé závazky Index IN05
2006 0,22 -1,52 -0,52 0,57 0,20 -1,06
2007 0,37 9,73 0,98 0,71 0,40 12,20
2008 0,29 0,00 -0,40 0,64 0,23 0,77
2009 0,20 -8,31 -2,02 0,44 0,13 -9,55
2010 0,26 1,86 0,83 0,47 0,19 3,60
Zdroj: vlastní zpracování
Interpretace hodnot Indexu IN05 jiţ není tak jednoznačná jako hodnota Z-Faktoru Altmanova indexu. Podnik tvořil hodnotu v letech 2007 a 2010. V roce 2008 se nacházel v šedé zóně a v letech 2006 a 2009 hodnotu netvořil a index ukazuje, ţe měl spět k bankrotu. Příčinou toho bylo, ţe podnik v těchto letech hospodařil se ztrátou a v roce 2009 se navíc potýkal s důsledky hospodářské krize. Srovnáme-li výsledné interpretace, tak Altmanův indexu důvěryhodnosti předpovídá do budoucna prosperující firmu. U Indexu IN05 je jiţ situace méně jednoznačná a jeho závěry v letech 2006, 2008 a 2009 jsou zcela opačné neţ u Altmanova indexu důvěryhodnosti. Jako směrodatnější bych doporučila podniku řídí se Index IN05, který vychází z českých podmínek a měl by být tedy přesnější. .
109
15 ANALÝZA
A
PROGNÓZA
GENERÁTORŮ
HODNOTY Analýza a prognóza generátorů hodnoty zahrnuje analýzu a prognózu trţeb, zjištění výše provozní ziskové marţe, analýzu a prognózu sloţek pracovního kapitálu. Dále informace o dlouhodobém majetku a jeho plánovaných investicích. Poslední částí je analýza rentability provozně nutného investovaného kapitálu. První generátor hodnoty představují trţby. Výše trţeb ve sledovaném období značně kolísala. Nejniţší hodnoty měly roce 2009, to bylo zapříčiněno světovou hospodářskou krizí. Je pozitivní, ţe v roce 2010 dochází k jejich růstu. Z analýzy trhu a trţního podílu společnosti jsem provedla prognózu tempa růstu trţeb na období 2011- 2014. Předpokládá se mírný pokles trţeb v roce 2011 oproti roku 2010. Celou analýzu generátorů a prognózu najdeme v příloze IX.
15.1 Sestavení finančního plánu Na základě analýzy a prognózy generátorů hodnoty jsem sestavila finanční plán společnosti BMP – Obrábění kovů, s. r. o. na období 2011 – 2014. Při sestavování finančního plánu jsem vycházela také a z plánů managementu společnosti. Vedení společnosti v horizontu čtyř let neplánuje ţádné investice z vlastních zdrojů. Brala jsem v úvahu také vývoj makro a mikrookolí podniku. Jednotlivé poloţky výkazu zisku a ztrát jsem stanovila procentuálním poměrem k trţbám. Finanční plán obsahuje plánovanou rozvahu, výsledovku a cash flow a jeho finanční analýzu nalezeme v přílohách V, VI, VII, VIII.
110
16 OCENĚNÍ K ocenění jsem pouţila metodu DCF, metodu kapitalizovaných čistých výnosů. Dále jsem zjistila účetní, likvidační a substanční hodnotu. U metody kapitalizovaných čistých výnosů jsem zvolila paušální metodu, protoţe budoucnost podniku jeho kvůli jeho zakázkové činnosti špatně předvídatelná. Náklady na vlastní kapitál jsem stanovila metodou CAMP. Likvidační a substanční hodnotu jsem stanovila po konzultaci s vedením podniku. Jednotlivé výpočty jsou uvedeny v přílohách. Výnosová ocenění: Ocenění metodou DCF (příloha XII)
3 974 tis. Kč
Ocenění metodou KČV paušální (XIII)
622 tis. Kč
Majetková ocenění Účetní hodnota (příloha XV)
2 266 tis. Kč
Substanční hodnota (příloha XIV)
3 413 tis. Kč
Likvidační hodnota (příloha (XV)
723 tis. Kč
Výsledná trţní hodnota k 1.1. 2011 Na úrovni DCF
4 000 tis. K
Růstové příleţitosti
3 000 tis. Kč
Goodwill
587 tis. Kč
Jako výslednou hodnotu podniku 1.1. 2011 jsem zvolila hodnotu na úrovni DCF, která po zaokrouhlení je 4 000 tis. Kč. Podíl odcházejícího společníka ze společnosti činí 49 %. Výše vypořádacího podílu bude tedy 1 960 tis. Kč.
111
ZÁVĚR Cílem mé diplomové práce bylo provést ocenění společnosti BMP – Obrábění kovů, s. r. o. a zjistit výši vypořádacího podílu pro odcházejícího společníka. Důvodem ocenění byl tedy plánovaný odchod jednoho ze společníků ze společnosti. Ocenění společnosti jsem prováděla k 1.1.2011. Potřebné podklady pro ocenění dané společnosti jsem čerpala z dat českého a německého statistického úřadu. Poté jsem vyuţila metodu kvantitativního výzkumu a to analýzu statistických dat, kdy jsem na získaná statistická data aplikovala regresní a korelační analýzu. Ke zjištění dalších potřebných informací o společnosti a o příslušném odvětví jsem pouţila metodu kvalitativního výzkumu, a to individuální rozhovor s vedením společnosti, který byl zaměřen na moţný vývoj společnosti a na charakteristiku odvětví, ve kterém společnost působí. Neţ jsem přistoupila k vlastnímu ocenění, provedla jsem strategickou analýzu, která zahrnovala analýzu vnějšího a vnitřního potenciálu. Dále jsem provedla finanční analýzu společnosti a provedla jsem srovnání s odvětvím. Z ní vyplynulo, ţe společnost dosahuje podobných hodnoty jako odvětví. Má ale vyšší likviditu a niţší marţi. Poté jsem přistoupila k prognóze a analýze generátorů hodnoty. Na jejím základě a po konzultaci s vedením společnosti jsem sestavila finanční plán podniku s výhledem na čtyři roky. K ocenění jsem pouţila metodu účetní, likvidační, metodu DCF, metodu Kapitalizovaných čistých výnosů a také jsem zjistila substanční hodnotu podniku. Likvidační hodnotu jsem brala jako dolní hranici výsledného ocenění. Výslednou hodnotu společnosti jsem určila metodou DCF, která nejlépe odpovídá účelu ocenění. Hodnotu podniku jsem stanovila na 4 000 0000 Kč. Podíl odcházejícího společníka je ve společnosti je 49 %. Výše jeho vypořádacího podílu činí 1 960 000 Kč. Se závěry své práce jsem seznámila vedení společnosti, který díky tomu získalo představu o hodnotě společnosti a výši vypořádacího podílu pro společníka.
112
POUŢITÁ LITERATURA
MONOGRAFIE [1]
BLAHA SID Z., JINDŘICHOVSKÁ I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. rozšířené vydání. Praha: Management Press, 2006. ISBN 80-7261-145-3.
[2]
HNILICA J., KISLINGEROVÁ E. Finanční analýza - krok za krokem. Praha: C. H.Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3.
[3]
KLIČKA V., ŠTOHL P. Maturitní okruhy z účetnictví. Znojmo: Vzdělávací středisko Ing. Pavel Štohl, 2007. ISBN 80-239-8812-3.
[4]
KLÍNSKÝ P., MÜNCH O. Ekonomika 3 pro obchodní akademie a ostatní střední školy. Praha: FORTUNA, 2002. ISBN 80-7168-826-6.
[5]
IRWIN D. Finanční řízení. Praha: Profess Consulting s. r. o., 2005. ISBN 80-7259019-7.
[6]
MAKOVEC J. Oceňování strojů a výrobních zařízení. Praha:Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. ISBN 978-80-246-1103-0.
[7]
MAREK L. a kol. Statistika pro ekonomy – aplikace. Havlíčkův Brod: Professional Publishing, 2005. ISBN 80-86419-68-1
[8]
MAREŠ S. Firemní finanční politiky a finanční plánování. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o. p. s., 2006. ISBN 80-86754-58-8.
[9]
MAŘÍK M. a kol. Metody oceňování podniku. 2 upravené a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007. ISBN 978-80-86929-32-3.
[10]
SYNEK M. Manaţerská ekonomika. 4. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a. s., 1992. ISBN 80-2471-992-4.
[11]
SYNEK M. a kol. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-736-7.
[12]
SYNEK M. Ekonomická analýza. Praha: Oeconomica, 2003. ISBN 80-245-0603-3.
INTERNETOVÉ ZDROJE ČESKÉ [13]
Business center.cz: [online]. 2008 [cit. 2010-10-20]. Český účetní standard pro podnikatele č.023. Dostupné z WWW:
.
[14]
Bussines Info.cz [online]. 2010 [cit. 2011-02-01]. Analýza insolvence v roce 2010. Dostupné
z WWW:
analyza-insolvence-v-roce-2010/1000872/59494/>. [15]
CNB.cz [online]. 1999 [cit. 2011-03-01]. Aktuální prognóza ČNB. Dostupné z WWW: .
[16]
ČSÚ.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-16]. Česká republika od roku 1989 v číslech. Dostupné z WWW: .
[17]
ČSÚ.cz: Veřejná databáze ČSÚ. [online]. 2011 [cit. 2011-02-18]. Dostupné z WWW: .
[18]
ČSÚ.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-15]. Vývoj zahraničního obchodu v roce 2010. Dostupné z WWW: .
[19]
Finance.cz [online]. 2008 [cit. 2010-11-07]. Chyby kapitálové struktury. Dostupné z WWW: .
[20]
MPO.c: Benchmarkingový diagnostický systém finanční indikátorů INFA. [online]. 2010 [cit. 2010-10-10]. Dostupné z WWW: .
[21]
MPO.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-02]. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2009. Dostupné z WWW: .
[22]
MPO.cz [online]. 2011 [cit. 2010-30-20]. Finanční analýza podnikové sféry za první pololetí roku 2010. Dostupné z WWW:.
[23]
MPO.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-05]. Finanční analýza MPO: dopad krize na firemní
finance
byl
v
kaţdém
odvětví
odlišný.
Dostupné
z
WWW:
.
INTERNETOVÉ ZDROJE ZAHRANIČNÍ [24]
DamodaranOnline: Updated Data [online]. 2011 [cit. 2011-03-07].
Dostupné
z WWW: . [25]
European Bussines [online]. 2009 [cit. 2011-03-07]. Office for Official Publications of the European Communities. Dostupné z WWW: . ISBN 978-92-79-12407-5.
[26]
European Comission eurostat: European economic statistics [online]. 2010 [cit. 2011-03-04]. Dostupné z WWW: .
[27]
Statistisches Bundesamt Deutschland: Preise [online]. 2009 [cit. 2011-02-25]. Dostupné z WWW: .
[28]
Statistisches Bundesamt Deutschland [online]. 2010 [cit. 2011-02-23]. Ergebnis 81000-0101.
Dostupné
z
WWW:
online;jsessionid=906AD8DBB72548761C984B6FE9E1D03D.tomcat_GO_1_1?op eration=abruftabelleBearbeiten&levelindex=3&levelid=1298762244354&auswahlo peration=abruftabelleAuspraegungAuswaehlen&auswahlverzeichnis=ordnungsstruk tur&auswahlziel=werteabruf&selectionname=81000-0101&auswahltext=%23Z01.01.2009%2C01.01.2008%2C01.01.2007%2C01.01.2006%2C01.01.2005%2C01. 01.2004%2C01.01.2003%2C01.01.2002%2C01.01.2001%2C01.01.2000%2C01.01. 1999&werteabruf=Werteabruf>. [29]
Statistisches Bundesamt Deutschland [online]. 2010 [cit. 2011-03-08]. Ergebnis 45341-0001. Dostupné z WWW: .
[30]
Statistisches
Bundesamt
Deutschland
[online].
2010
[cit.
2011-03-08].
Produktionswert, -menge, -gewicht und Unternehmen der Vierteljährlichen Produktionserhebung: Deutschland, Jahre,Güterverzeichnis (9-Steller). Dostupné z WWW: . [31]
Statistisches Bundesamt Deutschland: Interaktive Anwendungen [online]. 2009 [cit. 2011-02-20]. Dostupné z WWW: .
[32]
Statistisches Bundesamt Deutschland: GENESIS – ONLINE [online]. 2000 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: .
[33]
Statistisches
Bundesamt
Deutschland
[online].
2008
[cit.
2011-02-01].
Klassifikation der Wirtschaftszweige, Ausgabe 2008 (WZ 2008). Dostupné z WWW:
Content/Klassifikationen/GueterWirtschaftklassifikationen/Content75/Klassifikation WZ08,templateId=renderPrint.psml>. [34]
Statistisches Bundesamt Deutschland: Publikationen [online]. 2009 [cit. 2011-0201]. Export, Import, Globalisierung – Deutscher Auβenhandel und Welthandel, 1990 – bis 2008. Dostupné z WWW: .
ZÁKONY [35]
Česká republika. Obchodní zákoník. Zákon č. 513/1991 Sb.,obchodní zákoník, v platném znění.
[36]
Česká republika. Zákon o účetnictví. Zákon č. 563/1991 Sb, o účetnictví, v platném znění.
AKADEMICKÉ PRÁCE [37]
POCHMANOVÁ, Markéta. Financování podniku BMP - Obrábění kovů, s. r. o.. Karlovy Vary, 2009. 49 s. Bakalářská práce. Středočeský vysokoškolský institut, s. r. o., Kladno.
SEZNAM ZKRATEK atd.
a tak dále
č.
číslo
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
HDP
hrubý domácí produkt
NACE
statistická klasifikace ekonomických činností podle Evropské unie
např.
například
Obr.
obrázek
odst.
odstavec
OKEČ
odvětvová klasifikace ekonomických činností
Sb.
sbírka
THP
technicko hospodářských pracovník
tj.
to je(st)
tzv.
takzvaný
USA
Spojené státy americké
tzn.
to znamená
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Přehled vytváření a spotřeby cash flow ................................................................... 28 Tabulka 2 Změna struktury pracovního kapitálu ...................................................................... 37 Tabulka 3 Výpočet korigovaného provozního výsledku hospodaření ..................................... 52 Tabulka 4 Dopočet výsledné hodnoty podniku ........................................................................ 55 Tabulka 5 Schéma výpočtu metody EVA ................................................................................ 70 Tabulka 6 Způsoby ocenění provozně nutných zásob .............................................................. 78 Tabulka 7 Leasovaný majetek .................................................................................................. 84 Tabulka 8 Rozvaha BMP – Obrábění kovů, s. r. o. .................................................................. 85 Tabulka 9 Výsledovka BMP – Obrábění kovů, s. r. o. ............................................................. 87 Tabulka 10 Přehled o peněţních tocích BMP – Obrábění kovů, s. r. o.................................... 88 Tabulka 11 Vertikální rozbor rozvahy BMP – Obrábění kovů, s. r. o. .................................... 89 Tabulka 12 Horizontální rozbor rozvahy BMP – Obrábění kovů, s. r. o. ................................ 91 Tabulka 13 Vertikální analýzy výkazu zisku a ztrát BMP – Obrábění kovů, s. r. o. ............... 92 Tabulka 14 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát BMP – Obrábění kovů, s. r. o............. 93 Tabulka 15 Vnější potenciál ..................................................................................................... 95 Tabulka 16 Bodové hodnocení kritéria atraktivity ................................................................... 96 Tabulka 17 Analýza souhrnné konkurenční síly podniku BMP – Obrábění kovů, s. r. o. ....... 97 Tabulka 18 Analýza trţního podílu BMP – Obrábění kovů, s. r. o. ......................................... 98 Tabulka 19 Ukazatele rentability.............................................................................................. 99 Tabulka 20 Ukazatele aktivity ................................................................................................ 100 Tabulka 21 Ukazatele produktivity práce ............................................................................... 101 Tabulka 22 Ukazatele zadluţenosti ........................................................................................ 102 Tabulka 23 Ukazatele likvidity .............................................................................................. 103 Tabulka 24 Čistý pracovní kapitál .......................................................................................... 104 Tabulka 25 Srovnání podniku s odvětvím v období 2006 - 2009 .......................................... 107 Tabulka 26 Kritéria Z rovnice ................................................................................................ 108 Tabulka 27 Altmanův index důvěryhodnosti ......................................................................... 108 Tabulka 28 Kritéria indexu IN05............................................................................................ 109 Tabulka 29 Index IN05 ........................................................................................................... 109
SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Poměr vlastního a cizího kapitálu ................................................................................. 90 Graf 2 Vývoj ROA a ROE........................................................................................................ 99 Graf 3 Ukazatele aktivity ........................................................................................................ 100 Graf 4 Ukazatele produktivity práce ...................................................................................... 102 Graf 5 Potřebná a skutečná výše pracovního kapitálu ............................................................ 105 Graf 6 Vývoj pracovního kapitálu .......................................................................................... 105 Graf 7 Spider graf ................................................................................................................... 107
PŘÍLOHY Příloha I Provozní potřebná a nepotřebná aktiva Příloha II Změny pracovního kapitálu mezi lety 2007 - 2006 a 2008 - 2007 Příloha III Změny pracovního kapitálu období 2008 - 2009 a 2010 - 2009 Příloha IV Poměrová analýza Příloha V Poměrová analýza – plánu Příloha VI Plánovaná výsledovka Příloha VII Plánovaný výkaz peněţních toků Příloha VIII Plánovaná rozvaha Příloha IX Analýza a prognóza generátorů hodnoty Příloha X Náklady vlastního kapitálu Příloha XI Průměrné váţené náklady kapitálu - WACC Příloha XII Metoda DCF Příloha XIII Výnosové Ocenění – metoda KČV Příloha XIV Substanční hodnota Příloha XV Účetní a likvidační hodnota BMP – Obrábění kovů, s. r. o. Příloha XVI Metody oceňování – souhrn vzorců
Příloha I Provozní potřebná a nepotřebná aktiva Provozní potřebná a neprotřebná aktiva Položka Peněžní prostředky peněžní prostředky / krátkodobé závazky Provozně nutná likvidita (max. 0,20) Krátkodobé závazky Peněžní prostředky z rozvahy Peněžní prostředky provozně nutné
2006 575 0,80 0,20 718 575 143,6
2007 1792 2,88 0,20 622 1792 124,4
2008 1400 1,48 0,20 943 1400 188,6
2009 837 1,20 0,20 696 837 139,2
2010 1161 1,40 0,20 828 1161 165,6
Provozně nutný investovaný kapitál + Dlouhodobý nehmotný majetek + Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý majetek provozně nutný + Zásoby + Pohledávky + Provozně nutná výše peněz + Ostatní aktiva (časové rozlišení aktivní) - Krátkodobé závazky - Ostatní pasiva (časové rozlišení pasivní) Pracovní kapitál provozně nutný Investovaný kapitál provozně nutný
0 279 279 126 985 143,6 1 596 718 0 2 133 2 412
0 276 276 86 790 124,4 863 622 0 1241,4 1517,4
0 484 484 110 930 188,6 878 943 0 1163,6 1647,6
0 415 415 7 515 139,2 672 696 0 637,2 1052,2
0 421 421 -30 821 165,6 498 828 0 626,6 1047,6
Položka Provozní výsledek hospodaření z výsledovky Vyloučení VH z prodeje majetku Korigovaný provozní výsledek hospodaření
2006 -227 -112 -339
2007 1078 0 1078
2008 -333 -179 -512
2009 -1186 -252 -1438
2010 663 0 663
Příloha II Změny pracovního kapitálu mezi lety 2007 - 2006 a 2008 - 2007
Změny ve struktuře a objemu pracovního kapitálu mezi lety 2007 a 2006
BMP - Obrábění kovů, s. r. o. (v tis. Kč) Oběžná aktiva zásoby pohledávky finanční majetek Celkem oběžná aktiva Krátkodobé závazky dodavatelé společníci zaměstnanci (mzdy) stát bankovní úvěry a výpomoci dohadné účty pasivní jiné závazky Celkem krátkodobé závazky Pracovní kapitál celkem Přírůstek / úbytek celkem Čistý přírůstek / úbytek
Rok
Pracovní kapitál přírůstek úbytek
2006
2007
126 985 575 1 686
86 790 1 792 2 668
1 217
146 0 94 213 150 164 101 868 818
37 2 166 217 0 114 86 622 2 046
109 6 150 50 15
40 195 -
2 82 -
1 547 1 228
319
Změny ve struktuře a objemu pracovního kapitálu mezi lety 2008 a 2007
BMP - Obrábění kovů, s. r. o. (v tis. Kč) Oběžná aktiva zásoby pohledávky finanční majetek Celkem oběžná aktiva Krátkodobé závazky dodavatelé společníci zaměstnanci (mzdy) stát bankovní úvěry a výpomoci dohadné účty pasivní jiné závazky Celkem krátkodobé závazky Pracovní kapitál celkem Přírůstek / úbytek celkem Čistý přírůstek / úbytek
Rok
Pracovní kapitál přírůstek úbytek
2007
2008
86 790 1 792 2 668
110 930 1 400 2 440
24 140
37 2 166 217 0 114 86 622 2 046
208 16 321 141 0 109 148 943 1 497
76 5 -
-
245 549
392
171 14 155 62
794
Příloha III Změny pracovního kapitálu období 2008 - 2009 a 2010 - 2009
Změny ve struktuře a objemu pracovního kapitálu mezi lety 2009 a 2008
BMP - Obrábění kovů, s. r. o. (v tis. Kč) Oběžná aktiva zásoby pohledávky finanční majetek Celkem oběžná aktiva Krátkodobé závazky dodavatelé společníci zaměstnanci (mzdy) stát bankovní úvěry a výpomoci dohadné účty pasivní jiné závazky Celkem krátkodobé závazky Pracovní kapitál celkem Přírůstek / úbytek celkem Čistý přírůstek / úbytek
Rok 2008
2009
110 930 1 400 2 440
7 515 837 1 359
208 16 321 141 0 109 148 943 1 497
208 1 24 72 224 115 276 920 439
Pracovní kapitál přírůstek úbytek -
15 297 69 -
381
103 415 563
224 6 128
1 439 1 058
Změny ve struktuře a objemu pracovního kapitálu mezi lety 2010 a 2009 BMP - Obrábění kovů, s. r. o. (v tis. Kč) Oběžná aktiva zásoby pohledávky finanční majetek Celkem oběžná aktiva Krátkodobé závazky dodavatelé společníci zaměstnanci (mzdy) stát bankovní úvěry a výpomoci dohadné účty pasivní jiné závazky Celkem krátkodobé závazky Pracovní kapitál celkem Přírůstek / úbytek celkem Čistý přírůstek / úbytek
Rok
Pracovní kapitál přírůstek úbytek
2009
2010
7 515 837 1 359
-30 821 1 161 1 952
306 324
-
208 1 24 72 224 115 276 920 439
93 1 117 239 119 0 375 944 1 008
115 0 105 115 -
107 167 99
965 569
23
396
Příloha IV Poměrová analýza BMP - Obrábění kovů, s. r. o. - POMĚROVÁ ANALÝZA Ukazatele rentability 1 ROA - Rentabilita celk. aktiv 2 ROE - Rentabilita vl. kapitálu 3 ROS - Rentabilita tržeb
(VH před zdaň. + nákladové úroky) / aktiva celkem
1 2 3 4 5 6 7
Obrat aktiv
(Itržby za zboží + tržby za vlastní výrobky) / aktiva celkem
Obrat fixních aktiv
(Itržby za zboží + tržby za vlastní výrobky) / aktiva fixní
Obrat zásob
(Itržby za zboží + tržby za vlastní výrobky) / zásoby
Doba obratu zásob
zásoby / [(tržby za zboží + tržby za vlastní výrobky) / 360]
Doba inkasa pohledávek
krátkodobé pohledávky / [(Itržby za zboží + tržby za vlastní výrobky) / 360]
Doba splatnosti krátk. závazků
krátkodobé závazky/ [(Itržby za zboží + tržby za vlastní výrobky) / 360]
Doba obratu peněz
Doba obratu zásob + doba inkasa pohledávek - doba splatnosti závazků
1 2 3 4 5
Equity Ratio
vlastní kapitál / aktiva celkem
Debt Ratio
cizí zdroje / aktiva celkem
Debt Equity Ratio
cizí zdroje / vlastní kapitál
Úrokové krytí
(VH před zdaň. + nákladové úroky) / nákladové úroky
Krytí fixních poplatků
(VH před zdaň. + nákladové úroky + leaaing) / (nákladové úroky + leasing)
1 2 3 4
Ukazatel kapitalizace
dlouhodobý majetek / (vlastní kapitál + rezervy + dlouhodobé závazky + dlouhodobé bankovní úvěry)
Celková likvidita
oběžná aktiva / (krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry a finanční výpomoci)
Běžná likvidita
(krátkodobé pohledávky + finanční majetek) / (krátkodobé závazky+ krátkodobé bank. úvěry a fin. výp.)
Peněžní likvidita
finanční majetek / (krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry a finanční výpomoci)
VH za úč. období / vlastní kapitál VH za úč. období / (tržby za zboží + tržby za vlastní výrobky)
Ukazatele aktivity
Ukazatele zadluženosti
Ukazatele likvidity
Ukazatele produktivity práce 1 Osobní náklady ku přidané hodnotě 2 Produktivita práce z přidané hodnoty 3 Průměrná mzda - roční - měsíční 4
osobní náklady / přidaná hodnota přidaná hodnota / počet pracovníků mzdové náklady / počet pracovníků (mzdové náklady / 12) / počet pracovníků
Příloha V Poměrová analýza – plánu BMP - Obrábění kovů, s. r. o. - POMĚROVÁ ANALÝZA PLÁNU Ukazatele rentability 1 ROA - Rentabilita celk. aktiv
(VH před zdaň. + nákladové úroky) / aktiva celkem
2 ROE - Rentabilita vl. kapitálu
VH za úč. období / vlastní kapitál
3 ROS - Rentabilita tržeb
VH za úč. období / (tržby za zboží + tržby za vlastní výrobky)
Ukazatele aktivity
Doporučené hodnoty
2010
2011
2012
2013
2014
MAX, menší než ROE
21,00%
10,65%
11,38%
11,23%
10,83%
MAX
40,83%
14,77%
14,79%
14,55%
13,65%
9,50%
5,26%
5,66%
6,07%
6,15%
Doporučené hodnoty
2010
2011
2012
2013
2014
minimálně 1
2,16
1,68
1,72
1,65
1,56
14,75
11,62
13,01
14,19
15,46 193,12
5-8%
1 Obrat aktiv
(Itržby za zboží + tržby za vlastní výrobky) / aktiva celkem
2 Obrat fixních aktiv
(Itržby za zboží + tržby za vlastní výrobky) / aktiva fixní
3 Obrat zásob
(Itržby za zboží + tržby za vlastní výrobky) / zásoby
MAX
-207,03
158,70
167,43
184,34
4 Doba obratu zásob
zásoby / [(tržby za zboží + tržby za vlastní výrobky) / 360]
MIN
-1,74
2,27
2,15
1,95
1,86
5 Doba inkasa pohledávek
krátkodobé pohledávky / [(Itržby za zboží + tržby za vlastní výrobky) / 360]
MIN
47,59
36,26
36,03
34,47
34,86
6 Doba splatnosti krátk. závazků
krátkodobé závazky/ [(Itržby za zboží + tržby za vlastní výrobky) / 360]
MAX
47,99
44,58
43,30
42,51
39,85
7 Doba obratu peněz
Doba obratu zásob + doba inkasa pohledávek - doba splatnosti závazků
MIN
-2,14
-6,06
-5,12
-6,09
-3,13
Doporučené hodnoty
2010
2011
2012
2013
2014
u výrobního podniku 60 %
50,33%
59,72%
65,84%
68,76%
70,42%
u výrobního podniku 30%
49,67%
40,43%
34,15%
31,24%
27,41%
0,99
0,68
0,52
0,45
0,39
Ukazatele zadluženosti
1
1 Equity Ratio
vlastní kapitál / aktiva celkem
2 Debt Ratio
cizí zdroje / aktiva celkem
3 Debt Equity Ratio
cizí zdroje / vlastní kapitál
4 Úrokové krytí
(VH před zdaň. + nákladové úroky) / nákladové úroky
>3, kritická hodnota <1
46,38
25,92
32,91
40,70
45,10
Ukazatele likvidity
Doporučené hodnoty
2010
2011
2012
2013
2014
1 Ukazatel kapitalizace
dlouhodobý majetek / (vlastní kapitál + rezervy + dlouhodobé závazky + dlouhodobé bankovní úvěry)
1
0,22
0,19
0,17
0,15
0,13
2 Celková likvidita
oběžná aktiva / (krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry a finanční výpomoci)
1,8 - 2,5
2,06
2,76
2,98
3,36
3,96
3 Běžná likvidita
(krátkodobé pohledávky + finanční majetek) / (krátkodobé závazky+ krátkodobé bank. úvěry a fin. výp.)
1 - 1,5
2,09
2,72
2,94
3,32
3,91
4 Peněžní likvidita
finanční majetek / (krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry a finanční výpomoci)
0,2 - 0,5
1,23
2,04
2,22
2,61
3,15
Doporučené hodnoty
2010
2011
2012
2013
2014
Ukazatele produktivity práce 1 Osobní náklady ku přidané hodnotě
osobní náklady / přidaná hodnota
2 Produktivita práce z přidané hodnoty
přidaná hodnota / počet pracovníků
3 Průměrná mzda - roční
mzdové náklady / počet pracovníků
4
(mzdové náklady / 12) / počet pracovníků
- měsíční
vyšší než průměrná mzda
77,64%
83,59%
83,74%
83,27%
83,26%
537 736
423 825
362 047
397 636
436 164
302 916
262 426
224 576
245 270
269 016
25 243
21 869
18 715
20 439
22 418
Příloha VI Plánovaná výsledovka Plánovaná výsledovka BMP - Obrábění kovů, s. r. o. (tis. Kč) a) hlavní činnost - výnosy a náklady spojené s provozním majetkem Položka
č. ř.
2010
2011
2012
2013
2014
II. B. + C. 1.
Výkony
04
6 181
4 892
5 476
5 973
6 510
Výkonová spotřeba
08
3 046
2 349
2 580
2 792
3 021
PŘIDANÁ HODNOTA
11
3 135
2 543
2 896
3 181
3 489
Osobní náklady
12
2 434
2 126
2 425
2 649
2 905
Mzdové náklady
13
1 766
1 575
1 797
1 962
2 152
2. 3. 4. D.
Odměny členům orgánů spol. a družst va
14
0
0
0
0
0
Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
15
571
551
629
687
753
Sociální náklady
16
97
Daně a poplatky
17
17
14
16
17
20
18
0
0
0
0
0
19
0
0
0
0
0
20
0
0
0
0
0
E. Odpisy dl. nehmot. a hmotného majet ku III. Tržby z prodeje dl. majet ku a materiálu 1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Ost atní provozní
IV.
Ost atní provozní výnosy
27
84
73
82
91
99
H.
Ost atní provozní náklady
28
105
87
98
109
119
PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
30
663
390
439
498
544
*
b) náklady na cizí kapitál Položka
č. ř.
2 010
2 011
2 012
2 013
2 014
X.
Výnosové úroky
43
0
0
0
0
0
N. XI. O. * Q.
Nákladové úroky
44
13
12
11
10
10
Ost atní f inanční výnosy
45
19
20
35
40
40
Ost atní f inanční náklady
46
79
80
80
80
80
FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
49
-73
-72
-56
-50
-50
Daň z příjmů za běžnou činnost
50 112
60
73
85
94 494
1. splat ná 2. odložená
51 52
** *
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST
53
590
318
383
448
MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
59
0
0
0
0
0
***
Výsledek hospodaření za účetní období
61
478
258
310
362
400
Výsledek hospodaření před zdaněním
62
590
299
351
397
441
5 693 788 6 283 716
Náklady - celkem (Kč) výnosy - celkem (Kč)
4 667 651 5 210 174 5 656 610 6 154 639 4 985 557 5 592 819 6 104 141 6 648 868
Příloha VII Plánovaný výkaz peněţních toků Plánovaný výkaz peněžních toků BMP - Obrábění kovů, s. r. o. údaje jsou v tis. Kč 2010 Z. Výsledek hospodaření za běžnou činnost bez zdanění (+/-) 590 A.1. Úpravy o nepeněžní operace 7 A.1.1.Odpisy stálých aktiv, pohledávek a opravné položky k nabytému majetku 0 A.1.2.Změna stavu opravných položek a rezerv 0 A.1.3.Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv 0 A.1.4.Výnosy z dividend a podílů na zisku 0 A.1.5.Vyúčtované nákladové úroky a výnosy -13 A.1.6.Ostatní nepeněžní operace 20 A.* Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu, placenými úroky a mimořádnými položkami A.2. Změna stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu A.2.1.Změna stavu pohledávek z provozní činnosti A.2.2.Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti A.2.3.Změna stavu zásob A.2.4.Změna stavu krátkodobého finančního majetku A.** Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, placenými úroky a mimořádnými položkami A.3. Placené úroky A.4. Přijaté úroky A.5. Placené daně A.6. Příjmy a výdaje s mimořádnými účetními případy A.7. Přijaté dividendy a podíly na zisku A.*** Čistý peněžní tok z provozní činnosti Peněžní toky z investiční činnosti B.1. Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv B.2. Příjmy z prodeje stálých aktiv B.3. Půjčky a úvěry spřízněným osobám B.*** Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Peněžní toky z finanční činnosti C.1. Změna stavu dlouhodobých příp. krátkodobých závazků C.2. Dopady změn základního kapitálu na peněžní prostředky C.2.1.Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku C.2.2.Dopad ostatních změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky C.*** Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti F. Čisté zvýšení, respektive snížení peněžních prostředků P. Stav peněžních prostředků (a ekvivalentů) na počátku období R. Stav peněžních prostředků (a ekvivalentů) na konci období
2011 299 -12 0 0 0 0 -12 0
2012 351 -11 0 0 0 0 -11 0
2013 397 -10 0 0 0 0 -10 0
2014 441 -10 0 0 0 0 -10 0
597 -68 -132 27 37 0
287 42 352 -251 -59 0
340 76 47 31 -2 0
387 120 75 45 0 0
431 260 245 14 1 0
529 -13 0 0 0 0 516
329 -12 0 0 0 0 317
416 -11 0 0 0 0 405
507 -10 0 0 0 0 497
691 -10 0 0 0 0 681
0 0 0 516
0 0 0 317
0 0 0 405
0 0 0 497
0 0 0 681
-192 0 0 0 324 324 837 1161
0 0 0 0 317 317 1 161 1 478
-201 0 0 0 204 204 1 478 1 682
-78 0 0 0 419 419 1682 2 101
-200 0 0 0 481 481 2101 2 582
Příloha VIII Plánovaná rozvaha Plánovaná rozvaha BMP - Obrábění kovů, s. r. o. Rozvaha v plném rozsahu Aktiva k 31.12. (tis. Kč)
2010
2011
2012
2013
2014
AKTIVA CELKEM A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL B. DLOUHODOBÝ MAJETEK B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 2. Stavby 3. Samostatné movité věci a soubory mov. věcí 6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek 7. Nedokončený dlouh. hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek C. OBĚŽNÁ AKTIVA C.I. Zásoby 1. Materiál 2. Nedokončená výroba a polotovary C.II. Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky 1. Pohledávky z obchodních vztahů 6. Stát - daňové pohledávky 7. Ostatní poskytnuté zálohy 9. Jiné pohledávky C.IV. Finanční majetek (peníze + účty v bankách) D. OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv 1. Náklady příštích období
Netto 2 871 0 421 0 421 233 125 21 42 0 1 952 -30 -7 -23 0 821 671 0 72 78 1 161 498 498
Netto 2 921 0 421 0 421 233 125 21 42 0 2 002 31 7 24 0 493 369 11 51 62 1 478 498 498
Netto 3 182 0 421 0 421 233 125 21 42 0 2 263 33 7 26 0 548 411 12 56 69 1 682 498 498
Netto 3 624 0 421 0 421 233 125 21 42 0 2 705 32 7 25 0 572 425 11 60 75 2 101 498 498
Netto 4 165 0 421 0 421 233 125 21 42 0 3 246 34 7 26 0 630 473 12 65 80 2 582 498 498
Pasiva k 31.12. (tis. Kč)
2010
2011
2012
2013
2014
PASIVA CELKEM A. VLASTNÍ KAPITÁL A.I. Základní kapitál 1. Základní kapitál A.III. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 1. Zákonný rezervní fond A.IV. Hospodářský výsledek minulých let A.V. Výsledek hospodaření běžného učetního období (+/-) B. CIZÍ ZDROJE B.II. Dlouhodobé závazky 9. Jiné závazky B.III. Krátkodobé závazky 1. Závazky z obchodních vztahů 4. Závazky ke společ., člen. družstva a k účastníkům sdružení 5. Závazky k zaměstnancům 6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 7. Stát - daňové závazky a dotace 8. Přijaté zálohy 11. Jiné závazky B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci 2. Krátkodobé bankovní úvěry
DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE Počet pracovníků
2 871 1 445 100 100 10 10 745 590 1 426 479 479 828 93 1 117 136 103 3 375 119 119
2 925 1 744 100 100 10 10 1 335 299 1 181 456 456 606 76 0 91 105 51 0 283 119 119
3 182 2 095 100 100 10 10 1 634 351 1 087 328 328 659 87 0 101 117 54 0 300 100 100
3 624 2 492 100 100 10 10 1 985 397 1 132 327 327 705 97 0 98 128 59 0 324 100 100
4 075 2 933 100 100 10 10 2 382 441 1 142 321 321 721 107 0 107 139 64 0 303 100 100
2010
2011
2012
2013
2014
6
6
8
8
8
Příloha IX Analýza a prognóza generátorů hodnoty 1) Tržby 2006 Tempo růstu Tržby (tis. Kč)
9 855
2007 29,41% 12 753
2008 -14,44% 10 912
2009 -57,32% 4 657
2010 32,72% 6 181
2011 -21,60% 4 892
2012 14,30% 5 476
2013 11,90% 5 973
2014 11,90% 6 510
2) Provozní zisková marže (před odpočtem odpisů a daní) a) Prognóza ziskové marže shora KPVH před odpisy Zisková marže
2006 -161 -1,63%
2007 1 089 8,52%
2008 -492 -4,52%
2009 -1 410 -29,73%
2010 663 10,67%
2011 404 8,25%
2012 455 8,31%
2013 515 8,62%
2014 564 8,67%
b) Prognóza ziskové marže zdola Podíly z tržeb Přidaná hodnota Osobní náklady z toho mzdové náklady nákl. na soc. zab. sociální náklady Daně a poplatky Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady
2006 48,71% 49% 34% 11,77% 3,08% 0,40% 0,58% 1,71%
2007 51,69% 41% 29% 9,82% 2,27% 0,28% 0,75% 2,42%
2008 52,87% 57% 41% 12,44% 2,68% 0,39% 1,27% 1,74%
2009 29,42% 57% 42% 12,35% 2,79% 0,58% 1,40% 3,31%
2010 50,72% 39% 29% 9,24% 1,57% 0,28% 1,36% 1,70%
2011 51,98% 43,45% 32,19% 11,26% 1,41% 0,28% 1,50% 1,50%
2012 52,89% 44,29% 32,81% 11,48% 1,44% 0,29% 1,49% 1,50%
2013 53,26% 44,35% 32,85% 11,50% 1,44% 0,29% 1,53% 1,53%
2014 53,60% 44,63% 33,06% 11,57% 1,45% 0,30% 1,52% 1,53%
2006 5 055 51,29%
2007 6 161 48,31% 21,88%
2008 2009 5 143 3 287 47,13% 70,58% -16,52% -36,09% -11,89% 2,31%
2010 3 046 49,28% -7,33%
2011 2 349 48,02% -22,88%
2012 2013 2 580 2 792 47,11% 46,74% 9,82% 8,21% -0,21% 2,00%
2014 3 021 46,40% 8,20%
2006 4 810
2007 5 254 9,23%
2008 6 167 17,38%
2009 2 664 -56,80%
2010 2 434 -8,63%
2011 2 126 -12,67%
2012 2 425 14,10%
2013 2 649 9,21%
2014 2 905 9,68%
2006 9 855 5 055 4 810 208 57 -161 -1,63%
2007 12 753 6 161 5 254 345 96 1 089 8,54%
2008 10 912 5 143 6 167 233 139 -492 -4,51%
2009 4 657 3 287 2 664 181 65 -1 410 -30,28%
2010 6 181 3 046 2 434 122 84 663 10,73%
2011 4 892 2 349 2 126 87 73 404 8,25%
2012 5 476 2 580 2 425 98 82 455 8,30%
2013 5 973 2 792 2 649 109 91 515 8,62%
2014 6 510 3 021 2 905 119 99 564 8,66%
Doby obratu tržeb (ve dnech) Zásoby celkem z toho materiál nedokončen. výroba Krátkodobé pohledávky z toho obchodní stát - daňové pohledávky ostatní poskytnuté zálohy jiné pohledávky Krátkodobé závazky celk. z toho obchodní zaměstnanci ke společ. soc. zabezp. stát jiné závazky Peněžní prostředky/krátkodobé závazky Provozně nutná likvidita (max. 0,20) Peníze v rozvaze Provozně nutné peníze
2006 4,67 1,48 3,19 36,48 31,44 1,30 3,74 0,00 26,59 5,41 3,48 0,00 5,52 2,37 3,74 0,80 0,20 575,00 143,60
2007 2,46 0,94 1,52 22,61 19,95 0,00 2,66 0,00 17,80 1,06 4,75 0,06 4,55 1,66 2,46 2,88 0,20 1 792,00 124,40
2008 3,68 0,60 3,08 31,11 21,11 1,71 4,08 4,21 31,54 6,96 10,74 0,54 2,41 2,31 4,95 1,48 0,20 1 400,00 188,60
2009 0,55 0,00 0,55 40,36 25,63 0,86 5,25 8,62 54,55 16,30 1,88 0,08 1,96 3,68 21,63 1,20 0,20 837,00 139,20
2010 -1,77 -0,41 -1,36 48,48 39,62 0,00 4,25 4,61 48,90 5,49 6,91 0,06 8,03 6,08 22,14 1,40 0,20 1 161,00 165,60
2011 2,30 0,50 1,80 36,76 27,55 0,80 3,80 4,61 45,20 5,70 6,80 0,00 7,80 3,80 21,10 1,30 0,20
2012 2,18 0,46 1,72 36,53 27,40 0,80 3,75 4,58 43,90 5,80 6,70 0,00 7,80 3,60 20,00 1,00 0,20
2013 1,98 0,44 1,54 34,95 26,00 0,70 3,68 4,57 43,10 5,90 6,00 0,00 7,80 3,60 19,80 0,80 0,20
2014 1,89 0,41 1,48 35,34 26,50 0,70 3,65 4,49 40,40 6,00 6,00 0,00 7,80 3,60 17,00 0,40 0,20
121,17
131,73
141,06
144,11
Tis. Kč Zásoby Pohledávky Peněžní prostř. nutné Časové rozlišení aktivní Krátkodobé závazky Časové rozlišení pasivní Upravený pracov. kapitál kWC
2006 126,00 985,00 143,60 1596,00 718,00 0,00 2132,60
2007 86,00 790,00 124,40 863,00 622,00 0,00 1241,40
2008 110,00 930,00 188,60 878,00 943,00 0,00 1163,60 -40,99%
2009 7,00 515,00 139,20 672,00 696,00 0,00 637,20
2010 -30,00 821,00 165,60 498,00 828,00 0,00 626,60
2011 30,83 492,70 121,17 502,00 605,83 0,00 540,87
2012 2013 32,71 32,40 548,07 571,91 131,73 141,06 530,00 610,00 658,65 705,28 0,00 0,00 583,86 650,09 -0,73%
2014 33,71 630,30 144,11 480,00 720,55 0,00 567,57
Výkonová spotřeba (tis. Kč) Podíl z tržeb Roční tempo růstu Průměrné tempo Průměrná inflace
Osobní náklady (tis. Kč) Roční tempo růstu Po sladění prognózy shora a zdola Položky (tis. Kč) Tržby Výkonová spotřeba Osobní náklady Ostatní náklady ostatní výnosy KPVH před odp. Zisková marže
3) Upravený pracovní kapitál
Přírůstek tržeb od konce roku 2006 - do roku 2010
-3 674 tis. Kč
4) Dlouhodobý majetek a investice 2006
2007
2008
2009
2010
239 11
228 11 -11 0
245 11 17 28 0,001633097
233 12 -12 0
233 0 0 0
0 142 0 9 0 142 0 151 -0,034022863
125 16 -17 -1
125 0 0 0
Stavby Stav majetku ke konci roku Odpisy Investice netto Investice brutto Investiční náročnost růstu tržeb 2007-2010 Samostatné movité věci Stav majetku ke konci roku Odpisy Investice netto Investice brutto Investiční náročnost růstu tržeb 2007-2010
0 0
Celkový přírůstek tržeb 329 tis. Kč Investiční náročnost = součet investic netto za roky 2006-2010 / celkový přírůstek tržeb
Odhad investice netto pro 2011-2014
Majetek
Minulý koeficient náročnosti
Odhad investic netto pro růst tržeb v letech 2011-2015 (tis. Kč)
0,16% -3,40% -3,24%
0,54 -11,19 -10,65
Stavby Samostatné movité věci Celkem
Podnik v budoucím období 2011 - 2014 neplánuje žádné investice
Majetek
Odhad investic netto pro růst tržeb v letech 2011-2014 (tis. Kč) 0 0 0
Stavby Samostatné movité věci Celkem
Plán dlouhodobého majetku, investic a odpisů (tis. Kč) 2010 Stavby Samostatné movité věci Celkem Odpisy Zůstatková hodnota
2011 0 0 0 0 0
2012 0 0 0 0 0
2013 0 0 0 0 0
2014 0 0 0 0 0
Investice celkem 0 0 0 0 0 0 0
5) analýza rentability provozně nutného investovaného kapitálu
Sazba daně z příjmu KPVH po odpisech a dani Zisková marže Tempo růstu KPVH
Investovaný kapitál Obrátka inv. kapitálu Rentabilita inv. kapitálu
2006 24% -339 -3,44%
2007 24% 819 6,42%
2006 2 412
2007 1 517 8,40 0,540
Minulost 2008 2009 24% 20% -512 -1 438 -4,69% -30,88% 7,84%
Minulost 2008 1 648 6,62 -0,311
2009 1 052 4,43 -1,367
2010 19% 537 8,69%
2011 19% 404 8,25%
2010 1 048 5,90 0,513
2011 540,87 9,05 0,746
Prognóza 2012 2013 19% 19% 455 515 8,30% 8,62% -0,08%
Prognóza 2012 2013 583,86 650,09 9,38 9,19 0,778 0,792
2014 19% 564 8,66%
2014 567,57 11,47 0,993
Příloha X Náklady vlastního kapitálu Náklady vlastního kapitálu - CAMP s rizikovou prémií země rf (aktuální výnosnost 10letých vládních dluhopisů USA) Beta nezadlužené strojírenství (Evropa) Riziková prémie kap. trhu USA (geom. průměr 1928-2006) Rating České republiky Riziko selhání země (prémie USA dluhopisů A1 oproti AAA)
3,21% 0,79 4,31% A1
Odhad poměru rizikové prémie u akcií oproti dluhopisům
0,90% 1,5
Riziková prémie země
1,35%
Riziková prémie země opravená o rozdíl v inflaci (0,2%)
1,55%
Riziková přirážka za menší společnost - odhad
2,0%
Riziková přirážka za nesplnění plánu
0,8%
Poměr cizího a vlastního kapitálu u oceňovaného podniku
15,00%
Daňová sazba
19%
Beta zadlužené
0,8860
Náklady vlastního kapitálu
11,40%
Příloha XI Průměrné váţené náklady kapitálu - WACC Průměrné vážené náklady kapitálu a) Účetní struktura kapitálu k datu ocenění: Vlastní kapitál + nákladové rezervy Dlouhodobé závazky Bankovní úvěry krátkodobé Zpoplatněný kapitál celkem
1 445 479 119 2 043
tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč
b) Informace o položkách kapitálu: Vlastní kapitál Základní kapitál Rezervní fond
100 tis. Kč 10 tis. Kč
Dlouhodobé závazky Úroková míra Splatnost
8,90% 3 let
Bankovní úvěry krátkodobé Úroková míra Splatnost
8,80% 1 rok
Řešení a) Váhy položek kapitálu Položka kapitálu Vlastní kapitál Dlouhodbé závzaky Bankovní úvěry krátkodobé Cizí kapitál celkem Celkový zpoplatněný kapitál
tis. Kč 1 445 479 119 598 2 043
Podíl 70,7% 23,4% 5,8% 29,3% 100,0%
b) Náklady na cizí kapitál Položka kapitálu Dlouhodobé závazky Bankovní úvěry krátkodobé Součet Průměrné náklady cizího kapitálu
nCK 8,90% 8,80%
Tržní hodnota 479 119 598
c) Náklady na vlastní kapitál Odhad pomocí modelu CAPM a rizikové prémie země
Součin 43 10 53 8,88%
11,40%
d) Průměrné vážené náklady kapitálu Vlastní kapitál Cizí kapitál po dani Průměrné vážené náklady kapitálu
Váha 70,7% 29,3%
Náklad 11,4% 7,2%
Součin 8,1% 2,1% 10,2%
Příloha XII Metoda DCF Metoda DCF Investovaný provozně nutný kapitál 31. 12.
2010
2011
2012
2013
2014
2015
0,20 828 166 333
0,20 606 121 872
0,20 659 132 1023
0,20 705 141 1396
0,20 721 144 1861
421 627 1 048
421 537 958
421 552 973
421 538 959
421 586 1 007
1 024
663 537
390 316
439 355
498 403
544 441
448
2010 Tempo růstu korigovaného provozního VH -137,3% Míra investic netto -0,9% Rentabilita investic netto -42935,4% Rentabilita investovaného kapitálu 51,0%
2011 -41,2% -28,4% 26,3% 30,1%
2012 -12,0% 121,6% 118,4% 65,7%
2013 -11,3% 93,1% 91,1% 69,0%
2014 -14,4% 80,9% -59,3% 67,8%
2011 390 74 316 0 0 0 -90 226
2012 439 83 355 0 0 0 15 370
2013 498 95 403 0 0 0 -14 389
2014 544 103 441 0 0 0 47 488
0,9074
0,8234
0,7472
0,6781
205
305
291
331
Výpočet provozně potřebných peněžních prostředků: Provozně potřebná likvidita Krátkodobé závazky Provozně potřebný finanční majetek Provozně nepotřebný finanční majetek
Provozně nutný investovaný kapitál: Dlouhodobý majetek Upravený pracovní kapitál Investovaný kapitál celkem Korigovaný provozní VH Korigovaný prov. VH po upravené dani
Podklady pro odhad druhé fáze
Volné cash flow pro 1. fázi Korigovaný provozní výsledek hospodaření Upravená daň Korigovaný provozní VH po dani Odpisy Úpravy o nepeněžní operace (změna rezerv) Investice do provozně nutného dlouhodobého majetku Investice do provozně nutného prac. kapitálu FCFF Odúročitel pro diskontní míru:
10,20%
Diskontované FCFF k 1. 1. 2011
Pokračující hodnota Tempo růstu Míra investic netto do DM a PK Rentabilita investic netto FCFF 2014 Parametrický vzorec Gordonův vzorec
1,7% 3,8% 44,5% 431 tis. Kč 5 073 tis. Kč 5 073 tis. Kč
Výnosové ocenění k 1. 1. 2011 Současná hodnota 1. fáze Současná hodnota 2. fáze Provozní hodnota brutto Úročený cizí kapitál k datu ocenění Provozní hodnota netto Neprovozní majetek k datu ocenění Výsledná hodnota vlastního kapitálu podle DCF
1 132 3 440 4 572 598 3 974 0 3 974
tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč
Kontrolní propočty tržní struktury pro odhad nákladů kapitálu Výsledný podíl CK/VK Výsledný podíl VK/K Tržní hodnota / účetní hodnota vlastního kapitálu
15,0% 86,9% 2,75
Průměr minulost
7,8% 2,3 20,8% x
Průměr plán
-4,8% -2,7% -141,2% x
Průměr celkem
-77,3% -137,3% 14,5% x
Příloha XIII Výnosové Ocenění – metoda KČV Výnosové ocenění - metoda kapitalizovaných čistých výnosů Paušální metoda BMP - Obrábění kovů, s. r. o. (tis. Kč) Výsledek hospodaření před zdaněním (+) odpisy (-) Finanční výnosy (-) Tržby z prodeje dlouh.majetku (+) Zůst.cena prodaného dlouhodobého majetku (-) Mimořádné výnosy (+) Mimořádné náklady Upravený výsledek hospodaření UVH před odpisy Cenový index řetězový Cenový index bazický vztažený k roku 2010 UVH upravený o inflaci Váhy UVH upravený o inflaci x váhy Trvale odnímatelný čistý výnos před odpisy Odpisy z reprodukčních cen ze zadání Trvale odnímatelný čistý výnos před daní Daňový základ (s odpisy z posledního roku) Daň (19 %) Trvale odnímatelný čistý výnos po dani Předpokládaná dlouhodobá inflace Kalkulavaná úroková míra (nVK bez inflace) Výnosová hodnota provozní Neprovozní majetek k datu ocenění Hodnota vlastního kapitálu podle KČV
2006 -507 178 5 112 0 0 0 -212 1,025 0,893 -237 1 -237 72 0 72 72 14 58 2,0% 9,4% 622 0 622
2007 969 11 64 0 0 0 0 1 044 1,028 0,918 1 138 2 2 275
2008 -380 20 120 179 0 0 0 -61 1,063 0,975 -63 3 -188
2009 -1 252 28 33 252 0 0 0 -939 1,010 0,985 -953 4 -3 812
2010 590 0 19 0 0 0 0 609 1,015 1,000 609 5 3 045
Součet
15 1 083
Příloha XIV Substanční hodnota
Substanční hodnota BMP - Obrábění kovů, s. r. o. (k 1.1.2011) Položka Stroje Automobily Měřící přístroje, měřidla a kalibry Nehmotný majetek Zásoby Krátkodobé pohledávky Finanční majetek Časové rozlišení Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé závazky Dlouhodobé závazky Hodnota (k 1.1.2011)
tis. Kč 2 748 150 250 0 0 796 1 161 274 119 821 479 3 413
Pomocné výpočty: 1) Krátkodobé pohledávky Po konzultaci s vedením podniku byl zvolen koeficient rizika nesplacení stanoven 0,97.
Účetní hodnota krátk. pohledávek
Účetní hodnota Koeficient Hodnota 821 0,97 796,37
2) Časové rozlišení Účetní hodnota
Daň
498
19%
Náklady příštích období
Diskontní míra 10,20%
t 4
10
3) Stroje
Stroje a výrobní zařízení pila bruska na kulato CNC frézka Engenhardt bruska na plocho BPH 20 CNS frézka Strojtos soustruh SM 16 odsavač vrtačka V 40 frézka FNG 32 výškoměr LH 610 Celkem hodnota
Současná hodnota 274
V Výchozí cena provozu Životnost stroje od 110 000 2001 25 750 000 1975 25 1 800 000 1991 26 500 000 2004 25 1 300 000 2005 20 200 000 1980 15 90 000 2005 20 300 000 1955 25 900 000 1978 25 140 000 2002 20
Doba provozu celková 10 36 10 7 6 31 6 61 33 9
Základní amortizace (v %) 35 95 40 20 10 95 15 97 90 20
Generální oprava ne ne ne ne ne ne ne ne ne ne
Výchozí Technická Přirážky/s Koeficient hodnota stroje hodnota rážky prodejnosti (%) stroje 0,00 0,85 100 65 0,00 0,7 100 5 0,00 0,9 100 60 0,00 0,9 100 80 0,00 0,9 100 90 0,00 0,75 100 5 0,00 0,9 100 85 0,00 0,9 100 3 0,00 0,7 100 10 0,00 1,15 100 80
Výchozí cena stroje byla stanovena jako pořizovací cena obdobného stroje na trhu. Hodnoty byly čerpány z nabídek, které podnik obdržel.
100
Časová Obecná cena stroje cena stroje 71 500 37 500 1 080 000 400 000 1 170 000 10 000 76 500 9 000 90 000 112 000
60 775 26 250 972 000 360 000 1 053 000 7 500 68 850 8 100 63 000 128 800 2 748 275
Příloha XV Účetní a likvidační hodnota BMP – Obrábění kovů, s. r. o.
Účetní a likvidační hodnota podniku
Položky (hodnoty v tis. Kč) 1) Hodnota dlouhodobého majetku Dlouhodobý nehmotný majetek Stavby Samostatné movité věci a soubory mov. věcí Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouh. hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek 2) Hodnota pracovního kapitálu Zásoby Krátkodobé pohledávky z toho: Pohledávky z obchodních vztahů Stát - daňové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Jiné pohledávky Finanční majetek OSTATNÍ AKTIVA Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky ke společ., člen. družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Přijaté zálohy Jiné závazky Krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci Ostatní pasiva 3) Hodnota dlouhodobých závazků 4) Náklady likvidace Hodnota vlastního kapitálu
Účetní hodnota k 1.1.2011
Likvidační hodnota k 1.1.2011
421
146
0 233 125 21 42 0
0 0 100 16 30 0
2 324
1 856
-30 821 671 0 72 78 1 161 498
0 821 671 0 72 78 1161 0
828 93 1 117 136 103 3 375 119 0
828 93 1 117 136 103 3 375 119 0
479
479
-
800
2 266
723
Příloha XVI Metody oceňování – souhrn vzorců
Všechny vzorce byly čerpány z této publikace: MAŘÍK M. a kol. Metody oceňování podniku. 2 upravené a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, s. r. o., 2007 ISBN 978-80-86929-32-3 V následující tabulce je uveden jejich souhrn a číslo stránky, kde se v dané publikaci nachází.
Název vzorce
Vzorec I netto t
Výpočet investic pro FCFF
Kt
I brutto t
Kt
K
n
Metoda DCF
H
t
Metoda DCF – dvoufázová
H
1
t
Riziková přiráţka Očekávaná výnosnost cenného papíru - CAPM Z
1
H
t
1
1
i
St
ik
s. 212
rf
βA
1
s. 216 CK
d
VK
s. 224 s. 231
FR ik
s. 207
s. 213
TČ V t
K
t
CK
0R t
VK Z
RP
f
VK
ČV
n
d
CK
d
s. 187
n VK
E Rm
1 T
1
t
r
rf
1
N
g rI
1
n CK
s. 183
K
1
E RA
1
CK
d
U
D
s. 178
T
ik
g
n CK 1 n
Náklady na cizí kapitál
s. 178
1
1
1
ik
WACC
Ot
g
KPVH T
Průměrné váţený náklady kapitálu (WACC)
s. 175
PH
FCFF T
Pokračující hodnota
1
t
ik
t
ik
ik
Riziková prémie společnosti Výnosová hodnota analytickou metodou (dvoufázová metoda)
t
1
1
1
1
Pokračující hodnota v čase T
Odhad koeficientu β
t
FCFF t
b t
K
FCFF t
b
n
Strana
1 1
ik
T
s. 270
K
Trvale odnímatelný čistý výnos
q tČV t
1 K
qt t
1
t
s. 273
Název vzorce
Vzorec H
Výnosová hodnota podniku
Schmalenbachova metoda (váhy) Mimořádný čistý výnos
s. 278
vá ha 2 sub sta nč ní ho d no ta
vá ha 1
s. 278
vá ha 2
plánovaný čistý výnos – obvyklý čistý výnos za rok H
EVA
Náklady na kapitál (Capital Charge)
N OP A T t N OA t T
n
Základní amortizace
1
1
s. 280
2
s. 284
N OA t
s. 285
WACC t
1
WACC t
N OA t
s. 285
1
1
WACC
EVAT t
WACC
1
1
WACC
T
D0
A0
100 – Technická hodnota výchozí cena Kč
Č asová cena Kč
s. 279
C apital W A C C
EVAt
N OA 0 t
ik S n ik
N OP A T t
EVAt H
ČV
Sn
n
N OP A T
EVAt
Hodnotové rozpětí (Value Spread)
Cena obvyklá
substanční hodnota
vá ha 1 výno so vá ho d no ta
Ukazatel EVA
Časová cena
s. 273
ik 2
Metoda kapitalizovaných mimořádných čistých výnosů
Metoda EVA (hodnota podniku)
TČ V n
výnosová hodnota
Schmalenbachova metoda
Strana
s.297 s. 360
technická hodnota
s. 362
100
Časová cena * koeficient prodejnosti
s.
cen p ro d ejn ích
Koeficient prodejnosti
cen p ro d ejn ích
n
Kp
cen časov ých
cen časov ých
n
Hodnota provozně potřebných zásob Hodnota provozně nepotřebných zásob Hodnota dlouhodobé pohledávky Ocenění časového rozlišení
RH
n VH
LH
RH
Inf
Its
Iz
1
Ip
1
ik
t
úč e tní ho d no ta p o hle d á vk y k o e fic ie nt 1
SH
i
UH
s. 367 s. 373
t
1 1
s. 366
daň i
t
s. 392
