Hodnocení finanční situace podniku SLS spol. s r.o

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV PODNIKOVÉ EKONOMIKY

Hodnocení finanční situace podniku SLS spol. s r.o. Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Bc. Jiří Luňáček, Ph.D.

Vypracovala: Baláková Alena Brno 2010

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Hodnocení finanční situace podniku SLS spol. s r.o. vypracovala samostatně pod vedením Ing. Bc. Jiřího Luňáčka, Ph.D. a veškeré zdroje informací jsou uvedeny v seznamu literatury.

V Brně, dne 27. května 2010

........................................................

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu Ing. Bc. Jiřímu Luňáčkovi, Ph.D. za ochotu, vstřícnost, cenné rady a připomínky během zpracování práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Františku Slavičovi, pověřenému jednateli firmy, za poskytnutí interních informací o podniku.

ABSTRAKT Baláková, A. Hodnocení finanční situace podniku SLS spol. s.r.o. Bakalářská práce. Brno, 2010. Bakalářská práce je zaměřena na posouzení finanční situace podniku SLS spol. s r.o. v letech 2004 až 2008 za pomoci metod finanční analýzy. Následně jsou navržena doporučení, která povedou ke zlepšení stávajícího stavu. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V první části je vysvětlen pojem finanční analýza a použité metody, zatímco praktická část se zabývá aplikací vybraných metod na konkrétní podnik. V závěru je zhodnocena celková finanční situace společnosti. Na základě vypočtených dat jsou navrženy postupy vedoucí ke zlepšení finanční situace. Klíčová slova: finanční analýza, rentabilita, likvidita, zadluženost, aktivita, účetní výkazy.

ABSTRACT Baláková, A. Evaluation of financial situation in the company SLS spol. s r.o. Bachelor thesis. Brno, 2010. The bachelor thesis aims to evaluate financial situation in the company SLS spol. s r.o in years 2004 – 2008 by means of financial analysis methods. Consequently, recommendations which should be followed in order to improve financial situation will be proposed. The thesis is divided into theoretical and practical part. The first part defines the concept of the financial analysis and the used methods, while the practical part deals with the application of methods to actual company. The thesis concludes with the evaluation of the total financial situation of the company. On the basis of the obtained data, recommendations which should improve the current financial situation in the company are also provided. Key words: financial analysis, profitability, liquidity, debt, activity, financial statements.

OBSAH 1 2 3

Úvod .............................................................................................................................. 8 Cíl práce a metodika ................................................................................................ 9 Literární rešerše .....................................................................................................11 3.1 Předmět a cíl finanční analýzy ................................................................................. 11 3.2 Uživatelé finanční analýzy ......................................................................................... 12 3.2.1 Interní uživatelé finanční analýzy....................................................................... 12 3.2.2 Externí uživatelé finanční analýzy ...................................................................... 12 3.3 Zdroje informací pro finanční analýzu.................................................................. 14 3.3.1 Rozvaha .......................................................................................................................... 15 3.3.2 Výkaz zisku a ztráty .................................................................................................. 15 3.3.3 Výkaz cash flow ........................................................................................................... 15 3.4 Metody finanční analýzy............................................................................................. 15 3.5 Analýza absolutních ukazatelů ................................................................................ 17 3.5.1 Horizontální analýza ................................................................................................ 17 3.5.2 Vertikální analýza ...................................................................................................... 17 3.6 Analýza rozdílových ukazatelů ................................................................................ 18 3.6.1 Čistý pracovní kapitál ............................................................................................... 18 3.6.2 Čisté pohotové prostředky ...................................................................................... 18 3.6.3 Čisté peněžně pohledávkové finanční fondy.................................................... 18 3.7 Analýza poměrových ukazatelů............................................................................... 18 3.7.1 Ukazatele zadluženosti ............................................................................................ 19 3.7.2 Ukazatele platební schopnosti (likvidity) ........................................................ 21 3.7.3 Ukazatele aktivity ...................................................................................................... 23 3.7.4 Ukazatele rentability ................................................................................................ 25 3.8 Analýza pyramidových soustav ukazatelů .......................................................... 27 3.8.1 Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) ........................ 27 3.8.2 Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE) ................................................ 27 3.9 Predikce finanční tísně podniku .............................................................................. 28 3.9.1 Altmanovo Z-skóre ..................................................................................................... 29 3.9.2 Indexy IN – indexy důvěryhodnosti ..................................................................... 29 3.10 Změna účetní legislativy ............................................................................................. 31 4 Vlastní práce ............................................................................................................35 4.1 Charakteristika firmy .................................................................................................. 35 4.2 Analýza absolutních ukazatelů ................................................................................ 36 4.2.1 Horizontální analýza ................................................................................................ 36 4.2.2 Vertikální analýza ...................................................................................................... 41 4.3 Analýza rozdílových ukazatelů ................................................................................ 43 4.3.1 Čistý pracovní kapitál ............................................................................................... 43

4.4 Analýza poměrových ukazatelů............................................................................... 45 4.4.1 Ukazatele zadluženosti ............................................................................................ 45 4.4.2 Ukazatele likvidity ..................................................................................................... 47 4.4.3 Ukazatele aktivity ...................................................................................................... 48 4.4.4 Ukazatele rentability ................................................................................................ 51 4.5 Analýza pyramidových soustav ukazatelů .......................................................... 53 4.5.1 Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) ........................ 53 4.5.2 Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE) ................................................ 54 4.6 Predikce finanční tísně podniku .............................................................................. 56 4.6.1 Altmanovo Z-skóre ..................................................................................................... 56 4.6.2 Indexy IN ........................................................................................................................ 57 5 Diskuse výsledků ....................................................................................................60 6 Návrhy a doporučení .............................................................................................63 7 Závěr ...........................................................................................................................67 Zdroje ................................................................................................................................................... 68 Seznam tabulek ................................................................................................................................. 71 Seznam grafů...................................................................................................................................... 72 Přílohy .................................................................................................................................................. 73

1 Úvod Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením finanční situace podnikatelského subjektu. Po roce 1989 vedla tržní ekonomika k rozvoji konkurenčního prostředí, v němž může uspět jedině ten, kdo se orientuje v obchodní i finanční činnosti podniku, tedy ten, kdo podnik řídí efektivně. Efektivita tkví ve správném rozhodování, které závisí na dostupných informacích a na jejich účelném zpracování. V současné době je pro finanční rozhodování stěžejní znalost finanční situace podniku. Ke zjištění těchto a dalších velice důležitých informací slouží finanční analýza, která komplexně hodnotí úspěšnost podnikání z finančně - ekonomických hledisek. Díky rozboru výsledků hospodaření v minulosti a zhodnocení současné situace lze do jisté míry predikovat chování podniku v budoucnosti a s předstihem tak upozornit na případné problémy. Umožňuje hodnotit celkové hospodaření společnosti a její majetkovou i finanční strukturu. Také je však možné identifikovat silné stránky, na nichž firma může dále stavět. Správná interpretace výsledků finanční analýzy tedy poskytuje manažerům kvalitní podklady pro jejich další rozhodování. Takto získané informace jsou však důležité pro všechny, kteří mají zájem na fungování a prosperitě daného podniku. Vstupní data pro analýzu poskytuje finanční účetnictví firmy prostřednictvím základních účetních výkazů. Aby byla finanční analýza účinná, je nutné, aby výchozí údaje byly spolehlivé, zpracované a vyhodnocené vhodnou metodikou.

8

2 Cíl práce a metodika Hlavním cílem bakalářské práce je posouzení celkové finanční situace podniku SLS, spol. s r.o. v letech 2004 – 2008 za pomoci nástrojů finanční analýzy. Hlavní cíl se skládá ze tří cílů parciálních. První je zaměřen na samotné výpočty jednotlivých ukazatelů a pomocí syntézy těchto dílčích analytických poznatků dojde k zobrazení aktuálního stavu finanční situace. Druhým cílem je posouzení vlivu změny legislativy na vývoj jednotlivých ukazatelů. Třetí cíl je zaměřen na shrnutí kladů a záporů podniku a formulování doporučení, která povedou ke zlepšení současné ekonomické situace. Práce se dělí na část teoretickou a praktickou. V teoretické části, která je popsána v literární rešerši, je stručně popsán pojem finanční analýza, její účel, postupy a metody, dále změna legislativy v průběhu sledovaného období a její dopady na účetní výkazy. Část praktická označená jako vlastní práce je zaměřena na podnik SLS, spol. s r.o. Obsahuje jeho stručnou charakteristiku a dále konkrétní výpočty ukazatelů, které vychází z účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztrát) v letech 2004 – 2008.

1.

2. 3.

4.

5.

Ve vlastní práci jsou počítány následující ukazatele: Analýza absolutních ukazatelů a. Horizontální analýza i. Horizontální analýza aktiv ii. Horizontální analýza pasiv iii. Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát b. Vertikální analýza i. Vertikální analýza aktiv ii. Vertikální analýza pasiv iii. Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát Analýza rozdílových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů a. Ukazatele zadluženosti b. Ukazatele likvidity c. Ukazatele aktivity d. Ukazatele rentability Analýza pyramidových soustav ukazatelů a. Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) b. Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE) Modely predikce finanční tísně a. Bonitní modely b. Bankrotní modely i. Altmanův model 9

ii. Index důvěryhodnosti V závěru budou porovnány vypočtené hodnoty s doporučenými, dojde ke zhodnocení celkové situace podniku a budou navrhnuta konkrétní doporučení pro další vývoj podniku.

10

3 Literární rešerše 3.1

Předmět a cíl finanční analýzy

V současné době se stále mění ekonomické prostředí a vzhledem ke skutečnosti, že firmy jsou jeho součástí, dochází ke změnám i v nich. Úspěšný podnik se při svém hospodaření neobejde bez rozboru finanční situace. Nejčastější rozborovou metodou jsou finanční ukazatele zpracovávané v rámci finanční analýzy. Tato metoda se využívá při vyhodnocování úspěšnosti firemní strategie v návaznosti na ekonomické prostředí. [10] „Finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, které jsou obsaženy především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek.“ [10] Hlavním úkolem finanční analýzy je celkové posouzení finanční situace společnosti. Je sice pohledem do minulosti, ale zároveň poskytuje základ, ze kterého se odvíjí tvorba podnikatelských záměrů pro příští období dále rozpracovávaných ve finančních plánech. Finanční analýza je z hlediska řídícího cyklu spojovacím článkem mezi finančním účetnictvím, z něhož přebírá potřebné informace a podklady, a finančním plánováním, které zobrazuje budoucí předpokládaný vývoj firmy. Přestože je finanční analýza při práci s daty zahleděna do minulosti, její využití je spojeno s řízením budoucího vývoje. [16] Díky průběžným informacím o finanční situaci podniku mohou manažeři správně rozhodovat o získávání finančních zdrojů, o optimální finanční struktuře firmy, o poskytování obchodních úvěrů, o rozdělení volných peněžních prostředků apod. Znalost finančního postavení je důležitá pro předpoklad budoucího vývoje. Pravidelné provádění finanční analýzy může také upozornit na problémy v hospodaření podniku a tím předejít pozdější celkové krizi společnosti. [16] Mezi cíle finanční analýzy patří: posouzení vlivu vnitřního a vnějšího prostředí firmy, analýza dosavadního vývoje podniku, porovnání výsledků analýzy v prostoru, analýza vztahů mezi ukazateli (pyramidální rozklad). poskytnutí informací pro budoucí rozhodování, analýza variant budoucího vývoje a výběr vhodné varianty, interpretace výsledků, návrh ve finančním plánování a řízení podniku. [13]

11

3.2

Uživatelé finanční analýzy

Informace o finanční situaci podniku jsou předmětem zájmu mnoha subjektů, kteří přichází do kontaktu s daným podnikem. Nejedná se pouze o podnikový management, ale i o akcionáře, věřitele a další externí uživatele. Každá z těchto skupin má specifické požadavky, se kterými je spojen určitý typ ekonomických rozhodovacích úloh. Uživatele finanční analýzy lze rozdělit do dvou skupin a to na interní uživatele a externí uživatele. [2]

3.2.1

Interní uživatelé finanční analýzy

Majitelé firmy Majitelé firmy si pomocí finanční analýzy ověřují, zda byly prostředky investované do podniku zhodnoceny a využity. Zajímají se zejména o rentabilitu neboli výnosnost, vývoj ukazatelů tržní hodnoty a perspektivu podniku. Pomocí vývoje těchto ukazatelů také kontrolují a hodnotí práci manažerů podniku. [14]

Manažeři Manažeři využívají informací získaných z finanční analýzy zejména pro dlouhodobé a operativní finanční řízení podniku. Tyto informace umožňují tzv. zpětnou vazbu mezi řídícím rozhodnutím a jeho praktickým důsledkem. Důkladná znalost finanční situace podniku pomáhá manažerům se správně rozhodnout při získávání finančních zdrojů, při zajišťování optimální majetkové struktury včetně výběru vhodných způsobů financování, dále při rozdělování použitelného zisku, případně při úhradě ztráty, při výběru dodavatelů, apod. Díky finanční analýze mohou manažeři přijmout vhodný podnikatelský záměr a finanční plán. [2]

Zaměstnanci podniku Pro zaměstnance je podstatná zejména prosperita, finanční a celková stabilita podniku, s čímž je spojena i jejich pracovní pozice, mzdové a sociální perspektivy. Výsledky finanční analýzy mohou pomoci i při výběru nového zaměstnání. Špatné hospodaření podniku může vést k neschopnosti vyplácet mzdu. [2]

3.2.2

Externí uživatelé finanční analýzy

Obchodní partneři Obchodními partnery se rozumí jak dodavatelé, tak odběratelé. Odběratelé firmy, tedy zákazníci, mají zájem na dlouhodobé stabilitě podniku. V případě finančních

12

problémů nebo dokonce bankrotu by totiž mohly nastat potíže se zajištěním vlastní výroby. Dodavatelé si vybírají nejvhodnější odběratele na základě jejich finanční situace. Ověřují si možnost a reálnost plnění uzavřených smluv, zajímají se o platební schopnost podniku, strukturu oběžných aktiv a krátkodobých závazků. [16]

Banky a jiní věřitelé Banky a jiní věřitelé požadují maximální množství informací o finančním stavu potencionálního dlužníka proto, aby se mohli správně rozhodnout o tom, zda poskytnout úvěr či nikoli, v jaké výši a za jakých podmínek. „Banky při poskytování úvěrů svým klientům často zahrnují do úvěrových smluv klauzule (bond covenans), kterými je vázána stabilita úvěrových podmínek na hodnoty vybraných finančních ukazatelů. Banka si například může změnit úvěrové podmínky (zvýší úrokovou sazbu), jestliže podnik překročí jistou hranici zadluženosti (ukazatel poměru dluhů k vlastnímu kapitálu).“ [2] Banky posuzují zejména bonitu dlužníka. Analyzuje se struktura majetku podniku a finanční zdroje, kterými je majetek financován, dále stávající a budoucí výsledky hospodaření, ziskovost podniku a rentabilita, která vypovídá o tom, jak efektivně podnik hospodaří. Tato analýza poskytuje informace o tom, zda je podnik schopen splácet stávající závazky a zda bude schopen splácet i nově požadovaný úvěr a úroky. [2]

Investoři Investoři se v současné době stávají početnou skupinou uživatelů informací získaných finanční analýzou. Rozhodují se, do kterého podniku vloží svůj kapitál, proto se zajímají především o celkovou stabilitu podniku a jeho další rozvoj. Analyzují míru rizika a ziskovost vloženého kapitálu. [16] Akcionáři požadují průběžné zprávy o stabilitě a likviditě podniku, o disponibilním zisku, na kterém závisí výše jejich dividend, požadují průběžné zprávy o tom, jak manažeři nakládají se zdroji, které řídí, protože manažeři mají značnou volnost jednání při dispozici s majetkem. [2]

Konkurenti Konkurenční firmy využívají získaných informací podobných podniků pro srovnání s vlastními výsledky. Porovnávají hlavně rentabilitu, tržby, solventnost, výši a dobu obratu zásob apod. [2]

13

Stát a jeho orgány Stát a jeho orgány potřebují tyto informace pro formulování hospodářské politiky státu, pro statistiky, kontrolu daňových povinností a jiných odvodových povinností podniku. [16]

Další uživatelé Uvedený výčet uživatelů není vyčerpávající. Mezi další uživatele finanční analýzy mohou patřit burzovní makléři, analytici, daňoví poradci, účetní znalci, ekonomičtí poradci, odborové svazy, univerzity, novináři i nejširší veřejnost. [2]

3.3

Zdroje informací pro finanční analýzu

Při zpracování finanční analýzy je třeba využít velké množství dat a informací z různých zdrojů. Tyto zdroje můžeme rozdělit na interní a externí. Interní informace se týkají konkrétního podniku. K základním informacím, které jsou podstatné pro tvorbu finanční analýzy, patří především účetní výkazy finančního a vnitropodnikového účetnictví a výroční zprávy. Externí informace pocházejí z vnějšího ekonomického prostředí podniku. Jedná se zejména o údaje státní statistiky, ministerstev a dalších státních organizací, zprávy z odborného tisku, odhady analytiků různých institucí apod. [10] Účetní výkazy patří mezi interní informace a poskytují stěžejní informace pro zpracování finanční analýzy. Můžeme je rozdělit na účetní výkazy finanční a účetní výkazy vnitropodnikové. Finanční účetní výkazy jsou externími výkazy, protože informace poskytují externím uživatelům. Jsou veřejně dostupné a firma má ze zákona povinnost je zveřejňovat. Poskytují informace o struktuře majetku a zdrojích krytí, výsledku hospodaření a peněžních tocích. Vnitropodnikové účetní výkazy nemají právně závaznou úpravu a vycházejí z vnitřních potřeb každé firmy. Využití těchto informací vede ke zpřesnění výsledků finanční analýzy. [11] Pro úspěšné zpracování finanční analýzy jsou podstatné základní účetní výkazy: rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz cash flow (přehled o peněžních tocích). [11]

14

3.3.1

Rozvaha

Rozvaha je účetním výkazem, který uvádí jednotlivé položky aktiv a pasiv. Zachycuje stav majetku ve firmě a stav zdrojů jeho krytí vždy k určitému datu, většinou k poslednímu dni účetního období. [2] Levá strana rozvahy ukazuje aktiva společnosti, uvádí přehled toho, co podnik vlastní a co mu dluží další ekonomické subjekty. Na pravé straně výkazu jsou pasiva firmy, které ukazují, jakým způsobem jsou podniková aktiva financována, tzn. co firma dluží jiným ekonomickým subjektům a jaký vlastní kapitál. [1] Cílem rozvahy je tedy získat přehled zejména o majetkové a finanční struktuře podniku.

3.3.2

Výkaz zisku a ztráty

Výkaz zisku a ztráty je písemný přehled o výnosech, nákladech a jejich rozdílu, tedy výsledku hospodaření, za určité období. Podává informace o tom, jak náklady a výnosy za jednotlivé činnosti ovlivňovaly výši výsledku hospodaření za určité období. Obsahuje tedy informace, které se vztahují k určitému období (tokové), nikoli k určitému okamžiku jako je tomu u rozvahy. [11]

3.3.3

Výkaz cash flow

Výkaz cash flow je účetním výkazem, který vypovídá o zdrojích peněžních prostředků (příjmech) a jejich užití (výdajích). Slouží k posouzení skutečné finanční situace v podniku. [11] Peněžní toky se uvádí v členění na: 1. Provozní činnost – peněžní toky z provozní činnosti jsou rozdílem mezi příjmy a výdaji, které jsou spojeny s běžnou činností.Provozní činností se rozumí základní výdělečná činnost podniku. 2. Investiční činnost – pořízení a vyřazení dlouhodobého majetku, půjčky a úvěry spřízněným osobám. 3. Finanční činnost – přírůstky a úbytky dlouhodobého kapitálu, tedy dlouhodobých závazků, dopady změn vlastního kapitálu, přijaté a vyplacené dividendy. [2]

3.4

Metody finanční analýzy

Díky rozvoji statistických, matematických a ekonomických věd vznikla celá řada metod hodnocení finančního zdraví podniku, které lze úspěšně aplikovat. Z metodologického hlediska je třeba si uvědomit, že při zpracovávání finanční analýzy musíme dbát na přiměřenost volby metod analýzy. Volba metody musí být učiněna s ohledem na účelnost (musí odpovídat předem zadanému cíli), 15

spolehlivost (kvalitní využití všech dostupných dat) a nákladnost (návratnost nákladů spojených s tvorbou finanční analýzy). [10] „Základem různých metod finanční analýzy jsou finanční ukazatele. Obvykle jsou vymezovány jako formalizované zobrazení hospodářských procesů. Finančním ukazatelem také rozumíme číselnou charakteristiku ekonomické činnosti podniku. Ukazatele přímo převzaté z účetních výkazů jsou vyjádřeny v peněžních jednotkách, ale aritmetickými operacemi můžeme získat výsledek i v jiných jednotkách, např. v jednotkách času, v procentech.“ [11] Existují dva přístupy k hodnocení ekonomických procesů. Jsou jimi fundamentální (tzv. kvalitativní) analýza a technická (tzv. kvantitativní) analýza. [13]

Fundamentální analýza podniku Fundamentální, neboli kvalitativní analýza je založena na znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mikroekonomickými jevy, na zkušenostech odborníků a na jejich subjektivních předpokladech. Zpracovává zejména kvalitativní informace a pokud využívá kvantitativní údaje, odvozuje své závěry bez aplikace algoritmizovaných postupů. Výsledkem fundamentální analýzy je většinou identifikace prostředí, ve kterém se podnik nachází. Jde obvykle o analýzu vlivu vnitřního a vnějšího prostředí podniku, právě probíhající fáze života podniku a charakteru podnikových cílů. [13] „Metodou analýzy je komparativní analýza založená převážně na verbálním hodnocení. Patří sem např. SWOT analýza, metoda kritických faktorů úspěšnosti, metoda analýzy portfolia dvou dimenzí, Argentiho model, BCG matice nebo metoda balanced scorecard (BSC).“ [13]

Technická analýza podniku Technická analýza využívá ke zpracování ekonomických dat matematické, statistické a další algoritmizované metody. Výsledky jsou následně kvalitativně posuzovány. Druhým základním hlediskem členění metod technické finanční analýzy jsou používané matematické postupy. Metody se člení na elementární a vyšší matematicko – statistické. Elementární metody finanční analýzy využívají základních matematických postupů. Tuto metodu používá široké spektrum uživatelů díky její jednoduchosti. Vyšší matematicko – statistické metody využívají metod matematické statistiky. V praxi se nejčastěji aplikuje regresní diskriminační analýza a výpočet korelačních koeficientů. U těchto metod nelze očekávat jejich univerzální použití. [16]

16

Třetím hlediskem členění metod jsou použitá data a účel, ke kterému analýza slouží: 1 Analýza absolutních ukazatelů –

analýza trendů (horizontální analýza)

– procentní rozbor (vertikální analýza) 2 Analýza rozdílových ukazatelů 3 Analýza cash flow 4 Analýza poměrových ukazatelů – rentability –

aktivity

– zadluženosti a finanční struktury – likvidity 5 Analýza soustav ukazatelů – pyramidové rozklady –

predikční modely [6]

3.5

Analýza absolutních ukazatelů

Výchozím bodem finanční analýzy je tzv. horizontální a vertikální rozbor finančních výkazů. Oba postupy umožňují vidět původní absolutní údaje z výkazů v určitých souvislostech. Horizontální analýza sleduje vývoj zkoumané veličiny v čase, nejčastěji ve vztahu k minulému účetnímu období. V případě vertikální analýzy se sleduje struktura finančního výkazu vztažená k určité veličině. [4]

3.5.1

Horizontální analýza

Horizontální analýza zjišťuje absolutní a procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů oproti předcházejícímu období. Z těchto změn lze vyvodit i očekávaný vývoj ukazatelů v budoucnosti. Je třeba mít k dispozici dostatečně dlouhou časovou řadu a v ní zajistit srovnatelnost údajů. Vzorec č. 1:

Absolutní změna = ukazatel(t) – ukazatel(t – 1)

Vzorec č. 2:

Procentní změna = absolutní změna / ukazatel(t-1) * 100

[16]

3.5.2

Vertikální analýza

„Vertikální, neboli strukturální analýza spočívá v tom, že zkoumá objem jednotlivých položek ve vztahu k jejich celkovému objemu. Zjišťuje a vyčísluje podíl těchto položek na celkovém souhrnu. Podíly všech jednotlivých položek na

17

souhrnu vyjadřují složení (strukturu) položky souhrnné. Pro vyjádření velikosti podílu se používá nejčastěji procentní vyjádření.“ [7] Využívá se zpravidla pro vyjádření struktury aktiv, pasiv a pro rozbor Výkazu zisku a ztrát. Použití vertikální analýzy je vhodné pro srovnání údajů s podniky, které působí v daném oboru, nebo pro srovnání s odvětvovými průměry. [16]

3.6

Analýza rozdílových ukazatelů

Za typické rozdílové ukazatele jsou pokládány zejména ukazatele, které jsou označovány jako fondy finančních prostředků. Fond je chápán jako rozdíl mezi souhrnem určitých položek krátkodobých aktiv a určitých položek krátkodobých pasiv. [13]

3.6.1

Čistý pracovní kapitál

Je nejčastěji užívaným ukazatelem, který vyjadřuje rozdíl mezi celkovými oběžnými aktivy a celkovými krátkodobými dluhy. Jedná se tedy o dlouhodobý zdroj, který je využíván k zajištění hladkého průběhu hospodářské činnosti. [13] Vzorec č. 3:

3.6.2

ČPK = oběžná aktiva – krátkodobé závazky

Čisté pohotové prostředky

Tento ukazatel odstraňuje určité nedostatky čistého pracovního kapitálu, a to, že oběžná aktiva, z nichž se ČPK odvozuje, zahrnují i velmi málo likvidní nebo trvale nelikvidní položky. Čisté pohotové prostředky vyjadřují rozdíl mezi pohotovými finančními prostředky a okamžitě splatnými závazky, přičemž do peněžních prostředků se zahrnují jen likvidní prostředky (hotovost a peněžní prostředky na běžných účtech). [14]

3.6.3

Čisté peněžně pohledávkové finanční fondy

Čisté peněžně pohledávkové finanční fondy odstraňují nedostatky předchozích ukazatelů. Jde o rozdíl mezi oběžnými aktivy, která jsou snížena o zásoby a nedobytné pohledávky, a krátkodobými závazky. [3]

3.7

Analýza poměrových ukazatelů

Poměrové ukazatele znázorňují vzájemný vztah mezi dvěma nebo více absolutními ukazateli pomocí jejich podílu. Patří mezi nejrozšířenější metody finanční analýzy a to zejména díky tomu, že umožňují získat rychlý a nenákladný obraz o základních finančních charakteristikách podniku. [13]

18

Jejich vypovídací schopnost je vyšší při srovnání s oborovým průměrem a v delším časovém období. Výhodou poměrové analýzy je, že redukuje hrubé údaje, které se liší podle velikosti firem, na společnou bázi, a tím umožňuje porovnávat podniky mezi sebou. [1] Podle toho, ze kterých účetních dat poměrové ukazatele vycházejí a na jaké oblasti hospodaření podniku se zaměřují, se dělí do pěti základních skupin: ukazatele zadluženosti, ukazatele platební schopnosti (likvidity), ukazatele aktivity, ukazatele rentability, ukazatele tržní hodnoty firmy. [16]

3.7.1

Ukazatele zadluženosti

Pojem zadluženost vyjadřuje skutečnost, že podnik využívá cizí zdroje k financování svých aktiv. Používáním cizích zdrojů je ovlivňována rentabilita i riziko podnikání. V současné době nepřichází v úvahu, že by podnik financoval všechna svá aktiva z kapitálu vlastního, nebo naopak jen z kapitálu cizího. [4] Ukazatele zadluženosti, neboli ukazatele řízení dluhu, udávají vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování podniku, měří rozsah, v jakém podnik používá k financování dluhy. Hodnotí v podstatě finanční strukturu firmy. [16] Poměr cizích a vlastních zdrojů je různý v jednotlivých oborech činnosti podniků. Při formulování dluhové politiky podnik využívá pravidlo vertikální kapitálové struktury. To uvádí, že podíl vlastních a cizích zdrojů by měl být stejný, tedy 1:1, protože vlastníci firmy by měli přispívat k financování alespoň stejnou částí jako věřitelé. Druhou zásadou je, že podíl vlastního kapitálu na celkových zdrojích by měl být vyšší než podíl dluhového financování, protože cizí kapitál je nutné splatit. Nízký poměr vlastního kapitálu k cizímu se považuje za finanční nedostatek a může ohrozit stabilitu podniku. [15] Zadluženost, byť i vysoká, nemusí být zpravidla negativní charakteristikou podniku. V dobře fungující firmě může naopak vysoká finanční páka pozitivně přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu a tím i k vyšší tržní hodnotě podniku. [4] „Hlavní motiv k tomu, aby podnik při financování své činnosti využíval i cizí zdroje, vyplývá z jejich relativně nižší ceny ve srovnání se zdroji vlastními. Cenu cizích zdrojů významně modifikuje daňové zákonodárství, které umožňuje zahrnout úrok placený za použití cizích finančních zdrojů do nákladů ovlivňujících základ daní z příjmů.“ [16]

Celková zadluženost Ukazatel celkové zadluženosti, neboli ukazatel věřitelského rizika, je poměr celkových závazků podniku k celkovým aktivům. Čím vyšší je hodnota tohoto 19

ukazatele, tím vyšší je zadluženost celkového majetku firmy a tím vyšší je i riziko věřitelů. Tento ukazatel je nutné posuzovat v souvislosti se strukturou cizího kapitálu a celkovou výnosností podniku. Věřitelé upřednostňují nízké hodnoty celkové zadluženosti, protože v případě likvidace společnosti znamená vysoký podíl vlastního kapitálu velký bezpečnostní polštář proti ztrátám věřitelů. [11] Vzorec č. 4:

Celková zadluženost = celkové závazky / aktiva celkem * 100

Analytickými ukazateli celkové zadluženosti jsou dlouhodobá a krátkodobá zadluženost. [16] Vzorec č. 5:

Dlouhodobá zadluženost = dlouhodobé závazky / aktiva celkem * 100

Vzorec č. 6:

Krátkodobá zadluženost = krátkodobé závazky / aktiva celkem * 100

Míra samofinancování Míra samofinancování, která bývá označována též jako koeficient samofinancování nebo kvóta vlastního kapitálu, je doplňkovým ukazatelem k celkové zadluženosti. Součet těchto dvou hodnot ukazatelů je tedy roven 100%. Vyjadřuje proporci, v jaké jsou aktiva firmy financována penězi vlastníků. Používá se zejména pro hodnocení finanční a hospodářské stability podniku a společně s ukazateli platební schopnosti se řadí mezi nejvýznamnější ukazatele celkové finanční situace podniku. [16] Vzorec č. 7:

Míra samofinancování = vlastní kapitál / aktiva celkem * 100

Dluh na vlastní kapitál Dluh na vlastní kapitál je ukazatel, který vyjadřuje poměr cizího kapitálu k vlastnímu. Má stejnou vypovídací schopnost jako ukazatel celkové zadluženosti. Oba ukazatele rostou s tím, jak roste proporce závazku ve finanční struktuře firmy. [1] Vzorec č. 8:

Dluh na vlastní kapitál = celkové závazky / vlastní kapitál

Úrokové krytí Ukazatel úrokového krytí, neboli zisková úhrada úroků, vyjadřuje, kolikrát zisk před odpočtem úroků a daní převyšuje úrokové platby. Informuje věřitele o tom,

20

zda a jak jsou zajištěny jejich nároky v případě likvidace podniku a akcionáře podniku, jestli je podnik schopen splácet své závazky z úroků. [16] Pokud se ukazatel rovná jedné, znamená to, že na zaplacení úroků je třeba celého zisku a na vlastníky podniku nezbude z vytvořeného zisku nic. [13] Za problémový podnik je považován takový podnik, u kterého se hodnota ukazatele úrokového krytí pohybuje okolo 3. Bezproblémové podniky jsou ty, u kterých hodnota dosahuje hodnoty 8. [16] Vzorec č. 9:

Úrokové krytí = zisk před zdaněním a úroky / celkové úroky

Ukazatel podkapitalizování Podkapitalizování nastává v okamžiku, kdy je podnik příliš zadlužen a výše vlastního kapitálu není přiměřená rozsahu provozní činnosti podniku. Dochází k němu zpravidla v období prosperity podniku, kdy se zvyšuje objem zakázek a tím se zvyšuje i jeho majetek, pro který pak hledá zdroje finančního krytí. Podle zásady správného financování by měl být dlouhodobý majetek kryt dlouhodobým kapitálem, proto by hodnota tohoto ukazatele by měla být větší než jedna. Dlouhodobý kapitál by neměl jen financovat stálá aktiva, ale i vytvářet v potřebné výši pracovní kapitál, který je nezbytný pro zajištění běžného chodu podniku. [16] Vzorec č. 10:

3.7.2

Podkapitalizování = (dlouhodobé závazky + vlastní kapitál) / stálá aktiva

Ukazatele platební schopnosti (likvidity)

Ohrožení platební schopnosti je pro podnik velkým rizikem, může jej přivést až k ukončení činnosti a bankrotu. [16] Ukazatele likvidity charakterizují schopnost podniku včas splatit své krátkodobé závazky. Poměřují to, čím je možné platit, tím, co je nutné zaplatit. Zabývají se nejlikvidnější částí aktiv společnosti a rozdělují se podle likvidnosti položek aktiv dosazovaných do čitatele z rozvahy. [13] Je třeba si blíže definovat pojmy solventnost, likvidita a likvidnost. Solventnost je obecná schopnost společnosti získávat prostředky na úhradu svých závazků. Lze ji chápat jako relativní přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou závazků. Likvidita je momentální schopnost podniku uhradit splatné závazky. Likvidnost vyjadřuje schopnost transformace majetku do peněžní podoby. Čím je tato schopnost vyšší, tím je likvidnější. [16]

21

Běžná likvidita Ukazatel běžné likvidity vyjadřuje, kolikrát oběžná aktiva pokrývají krátkodobé závazky podniku, nebo také kolika jednotkami oběžného majetku je kryta jedna jednotka krátkodobých závazků. Vypovídá o tom, kolikrát by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku na hotovost. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím je pravděpodobnější, že si podnik zachová platební stabilitu. Za optimální hodnotu je považována hodnota v intervalu 1,5 – 2,5. [10] Ukazatel má vysokou vypovídací hodnotu zejména pro krátkodobé věřitele podniku, protože jsou vystaveni riziku, že jim nebudou závazky splaceny. Poskytuje informace o tom, do jaké míry jsou jejich investice chráněny majetkem podniku. [16] Vzorec č. 11:

Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky

Pohotová likvidita Pohotová likvidita, ve snaze odstranit nevýhody běžné likvidity, vylučuje z oběžných aktiv zásoby. Poměřuje tedy pouze pohotová oběžná aktiva s krátkodobými závazky, přičemž mezi pohotová oběžná aktiva se řadí jen peněžní prostředky, obchodovatelné cenné papíry a pohledávky. [16] „V analýze je užitečné zkoumat poměr mezi ukazatelem běžné a pohotové likvidity. Výrazně nižší hodnota pohotové likvidity ukazuje nadměrnou váhu zásob v rozvaze podniku.“ [13] Pro věřitele je výhodnější vyšší hodnota tohoto ukazatele. Pro vlastníky již méně, protože vyšší hodnota pohotové likvidity znamená vyšší objem pohotových peněžních prostředků, které by mohly být využity efektivněji. [16] Hodnota ukazatele by pro zachování likvidity neměla klesnout pod 1. [13] Vzorec č. 12:

Pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky

Hotovostní likvidita Hotovostní likvidita, která může být označena i jako okamžitá, měří schopnost podniku hradit svými peněžními prostředky právě splatné dluhy. Jedná se o nejpřísnější ukazatel likvidity. [1] Do čitatele se zahrnují peníze v hotovosti a na běžných účtech, volně obchodovatelné cenné papíry, splatné dluhy, směnečné dluhy a šeky. [13] Vysoká hodnota tohoto ukazatele vyjadřuje sice dobrou likviditu, ale zároveň ukazuje držení velkého objemu hotovosti, který není účinně využit. [1]

22

Za optimální hodnotu tohoto ukazatele je považována hodnota z intervalu 0,2 – 0,8. [8] Vzorec č. 13:

3.7.3

Hotovostní likvidita = finanční majetek krátkodobé povahy / krátkodobé závazky

Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity, nazývány též jako ukazatele obratovosti, měří, jak efektivně hospodaří společnost se svými aktivy. Pokud jich má nedostatek, musí se vzdát mnoha potenciálně výhodných podnikatelských příležitostí a přichází o tržby, které by mohl získat. Má-li jich více, než je účelné, vznikají mu zbytečné náklady a tím i nízký zisk. [13] Ukazatele aktivity se řadí k tzv. mezivýkazovým ukazatelům, protože vstupní údaje přebírají ze dvou účetních výkazů (rozvaha a výkaz zisku a ztráty). [16] „Protože ukazatel poměřuje nejčastěji tokovou veličinu (tržby) k veličině stavové (aktiva), je možné vyjádřit tento ukazatel ve dvou modech: obrátkovost (rychlost obratu) – vyjadřuje počet obrátek aktiv za období, během kterého bylo dosaženo daných tržeb použitých v ukazateli (nejčastěji rok), doba obratu – odráží počet dní (příp. let), po který trvá jedna obrátka. [4]

Obrat celkových aktiv Ukazatel obratu celkových aktiv, který bývá označován jako vázanost celkového vloženého kapitálu, měří efektivnost využití veškerých aktiv podniku. Vyjadřuje, jak se zhodnocují stálá a oběžná aktiva ve výrobní činnosti společnosti bez ohledu na jejich zdroje krytí. Jeho výše se mění podle oboru činnosti podniku. [16] Tento ukazatel je určen jako poměr tržeb k celkovému vloženému kapitálu. [10] Vzorec č. 14:

Obrat celkových aktiv = tržby / aktiva celkem

Obrat dlouhodobého hmotného majetku Ukazatel, který je označován i jako ukazatel relativní vázanosti dlouhodobého hmotného majetku, je ukazatelem efektivnosti a intenzity využívání strojů, budov, zařízení, dopravních prostředků a dalšího dlouhodobého hmotného majetku. Hodnota ukazatele se srovnává s odvětvovým průměrem. Nižší hodnota než je odvětvový průměr naznačuje nízké využití a upozorňuje, že by se mělo zvýšit využití výrobních kapacit. [16] Vzorec č. 15:

Obrat DHM = tržby / DHM v zůstatkových cenách

23

Obrat zásob Obrat zásob je nazýván též jako ukazatel intenzity využití zásob. Udává, kolikrát je v průběhu roku každá položka zásob podniku prodána a znovu uskladněna. [13] „Je-li tento ukazatel ve srovnání s odvětvovým průměrem vyšší, znamená to, že podnik nemá zbytečné nelikvidní zásoby, které by vyžadovaly nadbytečné financování. Nadbytečné zásoby jsou samozřejmě neproduktivní a představují investici s nízkým či dokonce nulovým výnosem.“ [16] Vzorec č. 16:

Obrat zásob = tržby / zásoby

Doba obratu zásob Doba obratu zásob udává průměrný počet dnů, po které jsou zásoby vázány v podnikání do doby jejich spotřeby nebo do doby jejich prodeje, ukazuje tedy intenzitu využití zásob. [13] Obecně platí, že čím vyšší je obrat zásob a kratší doba obratu zásob, tím lepší je situace v podniku. Pokud jsou ukazatele doby obratu zásob a likvidity vysoké, může to nasvědčovat tomu, že má podnik zastaralé zásoby, jejichž reálná hodnota je nižší než cena, která je uvedena v účetních výkazech. [1] Vzorec č. 17:

Doba obratu zásob = 365 / obrat zásob

Rychlost obratu pohledávek Rychlost obratu pohledávek vypovídá o počtu obrátek, který uskutečnily pohledávky ve výši ke konci roku v dosaženém objemu tržeb, tj. kolikrát se v těchto tržbách obrátily. Čím vyšší je tedy tento ukazatel, tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky a získané peníze může použít na další potřeby podniku. [7] Vzorec č. 18:

Rychlost obratu pohledávek = tržby / průměrný stav pohledávek

Doba obratu pohledávek Doba obratu pohledávek (průměrná doba splatnosti pohledávek, průměrná doba inkasa pohledávek či průměrné inkasní období) vypovídá o tom, jak dlouho je majetek podniku vázán v podobě pohledávek. Vyjadřuje tedy dobu, po kterou musí společnost v průměru čekat, než obdrží platby od svých odběratelů (za jak dlouho jsou průměrně pohledávky splaceny). „Průměrná doba splatnosti pohledávek je srovnávána s běžnými platebními podmínkami, za jakých firma fakturuje své zboží. Je-li tato doba delší, znamená to, že obchodní partneři neplatí své účty včas.“ [16]

24

Vzorec č. 19:

Doba obratu pohledávek = 365 / obrat pohledávek

Doba obratu závazků Doba obratu závazků slouží zejména ke kontrole vlastní platební morálky. Vypovídá o tom, jak rychle jsou spláceny závazky podniku. Doba obratu závazků by měla být delší než doba obratu pohledávek, jinak by byla narušena finanční rovnováha ve firmě. Tento ukazatel je užitečný zejména pro věřitele, případně potenciální věřitele, protože z něj lze vyčíst, jak podnik dodržuje obchodně úvěrovou politiku. [10] Vzorec č. 20:

Doba obratu závazků = 365 / obrat závazků

Vzorec č. 21:

Obrat závazků = tržby / závazky

3.7.4

Ukazatele rentability

Ukazatele rentability, které jsou označovány i jako ukazatele výnosnosti či profitability, patří v praxi k nejsledovanějším ukazatelům, protože poskytují informace o efektu, jakého bylo dosaženo vloženým kapitálem. Slouží tedy k hodnocení celkové efektivnosti dané činnosti. [4] Rentabilita je měřítkem schopnosti společnosti vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Pří výpočtu ukazatelů rentability se vychází ze dvou základních účetních výkazů, a to z rozvahy a výkazu zisku a ztráty, obecně je vyjadřovaná jako poměr zisku k částce vloženého kapitálu. „Jedná se o ukazatele, které jednoznačně budou nejvíce zajímat akcionáře a potenciální investory, avšak i pro ostatní skupiny mají svůj nesporný význam. Ukazatele rentability by měly mít obecně rostoucí tendenci.“ [10]

Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) Rentabilita celkového vloženého kapitálu (anglicky return on assets, zkratka ROA) je považována za základní měřítko rentability neboli výnosnosti. Poměřuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou tato aktiva financovány. [2] Ukazatel vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání, její výdělkovou schopnost či produkční sílu. Efektem zhodnocení vloženého kapitálu je součet zisku po zdanění a zdaněných úroků placených za použití cizího kapitálu. Ukazatel odráží fakt, že efektem zhodnocení je odměna vlastníkům i věřitelům společnosti, přičemž ani věřitelům nezůstane celý úrok, ale je zdaněn daní z příjmu. [16] Vzorec č. 22:

ROA = (Z + U (1 – D)) / CA

25

Z............... zisk po zdanění U .............. úrok z použitých úvěrů D .............. sazba daní z příjmu CA ........... celková aktiva

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita vlastního kapitálu (anglicky return on equity, zkratka ROE) bývá označována i jako výnosnost vlastního kapitálu či návratnost vlastního kapitálu. Míra ziskovosti z vlastního kapitálu je ukazatelem, pomocí něhož vlastníci zjišťují, zda jejich kapitál přináší dostatečný výnos, jak byly zhodnoceny prostředky, které do podniku vložili. Pro investory je důležité, aby ukazatel ROE byl vyšší než úroky, které by obdržel při jiné investiční příležitosti (zejména státem garantované dluhopisy). Pokud bude hodnota ROE dlouhodobě nižší než výnosnost cenných papírů garantovaných státem, investor se bude snažit zhodnotit svůj kapitál jinde pro něj výhodnějším způsobem. [13] Vzorec č. 23:

ROE = zisk po zdanění / vlastní kapitál

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (anglicky return on capital Employed, zkratka ROCE) označována i jako rentabilita celkového investovaného kapitálu, vyjadřuje míru zhodnocení všech aktiv podniku financovaných vlastním i cizím dlouhodobým kapitálem. [10] V čitateli jsou celkové výnosy všech investorů (čistý zisk pro vlastníky podniku a úroky pro věřitele). Ve jmenovateli jsou dlouhodobé finanční prostředky, které má společnost k dispozici. Ukazatel slouží zejména pro mezipodnikové srovnání, je používán k hodnocení monopolních veřejně prospěšných společností (vodárny, telekomunikace, apod.). [13] Vzorec č. 24:

ROCE = (Z + U (1 – d)) / (DZ + VK)

Z............... zisk po zdanění U .............. úrok z použitých úvěrů D .............. sazba daní z příjmu DZ ........... dlouhodobé závazky včetně bankovních úvěrů VK ........... vlastní kapitál

26

3.8

Analýza pyramidových soustav ukazatelů

Pyramidové soustavy ukazatelů přispívají k odhalení příčin vývoje finanční situace podniku. Rozkládají aditivní (sčítání nebo odčítání) nebo multiplikativní (násobení nebo dělení) metodou vrcholový ukazatel. Cílem pyramidových soustav je zachycení a popsání vzájemných souvislostí jednotlivých ukazatelů a analýza složitých vnitřních vazeb v rámci pyramidy. Každý zásah do jednoho ukazatele se projeví v celé vazbě. Nejznámějším pyramidovým rozkladem je tzv. Du Pont rozklad, který se zaměřuje na rozklad rentability vlastního kapitálu. [10]

3.8.1

Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA)

Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (tzv. Du Pontův diagram, či Du Pontova rovnice) je vyjádřen jako funkce dvou základních faktorů, a to obratu celkových aktiv a ziskovosti tržeb. Díky tomuto rozkladu lze určit, jakou měrou se tyto jednotlivé faktory podílely na změně rentability celkového vloženého kapitálu. Ziskovost tržeb (neboli zisková marže, ziskové rozpětí, či rentabilita tržeb) udává, jak úspěšně prosadila společnost na trhu své produkty. „Současně je však i měřítkem efektivnosti využívání vstupů do výroby a jejich hospodárného vynakládání. Nízká úroveň ukazatele dokumentuje nedostatky ve vedení firmy.“ Obrat celkových aktiv vyjadřuje, kolik jednotek tržeb připadá na jednotku celkových aktiv. [16] Vzorec č. 25:

ROA = ziskovost tržeb * obrat celkových aktiv ZUD / CA = (ZUD / T) * (T / CA)

ZUD ........ zisk před úroky a daněmi T .............. tržby CA ........... celková aktiva

3.8.2

Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE)

Ukazatel rentability vlastního kapitálu se rozkládá na tři základní faktory, kterými jsou čistá ziskovost tržeb, obrat celkových aktiv a poměr celkových aktiv k vlastnímu kapitálu (tzv. finanční páka). „Zisk po zdanění je použit z toho důvodu, aby bylo možno v dalším kroku vyjádřit i vliv míry zdanění podnikových příjmů na rentabilitu vloženého kapitálu.“ [16] Finanční páka vyjadřuje skutečnost, že pokud bude podnik využívat ve větším objemu cizí kapitál, může za určitých okolností dosáhnout vyšších hodnot 27

rentability vlastního kapitálu. Pozitivní vliv zvýšené zadluženosti se projeví tehdy, bude-li firma schopna platit vyšší nákladové úroky. [10]

Vzorec č. 26:

ROE = čistá ziskovost tržeb * obrat celkových aktiv * finanční páka Z / VK = (Z / T) * (T / CA) * (CA / VK)

Z............... zisk po zdanění VK ........... vlastní kapitál T .............. tržby CA ........... celková aktiva

3.9

Predikce finanční tísně podniku

Hrozba zániku podniku vzniká zejména z důvodu platební neschopnosti nebo předlužení. Finanční tíseň nastává v okamžiku, kdy jsou problémy s platební neschopností tak vážné, že mohou být vyřešeny pouze díky výrazným změnám v provozní anebo finanční činnosti podniku. Těmito změnami se má zabránit směřování k úpadku. [2] Finanční problémy lze rozeznat díky predikčním modelům finanční tísně ještě předtím, než se naplno projeví. Investoři a věřitelé jsou tedy zavčas varováni a mají možnost reagovat. [10] Nejpoužívanější modely predikce finanční tísně lze rozdělit do dvou základních skupin, a to bonitní a bankrotní modely. [16]

Bonitní modely Odrážejí míru kvality podniku podle jeho výkonnosti, jsou tedy orientovány na vlastníky a investory. Odpovídají na otázku, zda je podnik dobrý nebo špatný. [7] Bonitní modely se snaží pomocí bodového hodnocení stanovit bonitu hodnocené firmy. Vycházejí z hodnot vybraných ukazatelů finanční analýzy. [10]

Bankrotní modely Bankrotní modely vycházejí z toho, že finanční problémy lze podle určitých příznaků rozeznat ještě předtím, než se plně projeví. Jsou určeny především věřitelům, které zajímá, zda je podnik schopen dostát svým závazkům. Odpovídá tedy na otázku, zda společnost zbankrotuje. [7] „Bankrotní modely jsou soustavy několika poměrových ukazatelů, jimž jsou přiřazeny váhy, a jejich vážený součet dává skóre, podle kterého se usuzuje, zda podnik je náchylný k finanční tísni a úpadku, nebo je bankrot velice

28

nepravděpodobný, respektive se skóre nachází v šedé zóně, tj. v intervalu, kde nelze jednoznačně rozhodnout o pravděpodobnosti bankrotu.“ [2]

3.9.1

Altmanovo Z-skóre

Jedním z nejznámějších modelů predikce finanční tísně je Altmanův model, neboli Altmanův index finančního zdraví podniku. [10] Na základě údajů zpracovaných ze vzorku podniku definoval Altman lineární rovnici jednotlivých poměrových ukazatelů jako proměnných veličin. Těm přiřadil na základě statistického šetření koeficienty, které plní funkci vah, přičemž největší váhu má rentabilita celkového kapitálu. [9] Vzorec č. 27:

Z-skóre = 0,717 * x1 + 0,847 * x2 + 3,107 * x3 + 0,420 * x4 + 0,998 * x5

x1 = pracovní kapitál / celková aktiva x2 = nerozdělený zisk / celková aktiva x3 = zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva x4 = vlastní kapitál / celkové závazky x5 = tržby / celková aktiva Interpretace výsledků: Hodnoty menší než 1,2 Hodnoty od 1,2 do 2,9 Hodnoty nad 2,9 [10]

3.9.2

pásmo bankrotu pásmo šedé zóny pásmo prosperity

Indexy IN – indexy důvěryhodnosti

Index IN95 Tento model, který byl zpracován manžely Neumaierovými, vyhodnocuje finanční zdraví českých podniků v českém prostředí. Při jeho sestavování vyšli z českých účetních výkazů a zahrnuli specifičnost ekonomické situace v České republice, kterou je vysoká platební neschopnost firem. [7] Model IN95 je vyjádřen rovnicí, v níž jsou zařazeny poměrové ukazatele, kterým je přiřazena váha určená váženým průměrem hodnot tohoto ukazatele v odvětví. Tento model tedy zohledňuje určité zvláštnosti jednotlivých odvětví. [10] Index IN95 má největší vypovídací schopnost pro věřitele podniku. [16]

29

Pro zařazení podniku v rámci celé ekonomiky České republiky platí rovnice: Vzorec č. 28:

IN95 = 0,22 * x1 + 0,11 * x2 + 8,33 * x3 + 0,52 * x4 + 0,10 * x5 + 16,80 * x6

Pro zařazení podniku v rámci papírenského a polygrafického průmyslu platí vzorec: Vzorec č. 29:

IN95 = 0,23 * x1 + 0,11 * x2 + 6,07 * x3 + 0,44 * x4 + 0,10 * x5 + 16,99 * x6

x1 = celková aktiva / cizí zdroje x2 = zisk před zdaněním a úroky / nákladové úroky x3 = zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva x4 = celkové výnosy / celková aktiva x5 = oběžná aktiva / krátkodobé závazky x6 = závazky po lhůtě splatnosti / celkové výnosy [16] Hodnocení výsledků indexu IN95: IN > 2 velmi dobré finanční zdraví podniku, firmy mají schopnost bez problému hradit své závazky 1 < IN < 2 rizikové podniky, mohly by nastat problémy s placením závazků IN < 1 firma s vážnými finančními problémy, společnost nemá dostatečnou schopnost plnit své závazky [7]

Index IN99 Index IN99 zdůrazňuje pohled vlastníka podniku a posuzuje, zda firma tvoří ekonomickou přidanou hodnotu pro své majitele. [13] Vzorec č. 30:

IN99 = - 0,017 * x1 + 4,573 * x2 + 0,481 * x3 + 0,015 * x4

x1 = celková aktiva / cizí zdroje x2 = zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva x3 = celkové výnosy / celková aktiva x4 = oběžná aktiva / krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry [16] Hodnocení výsledků IN99: IN > 2,07 podnik dosahuje kladné hodnoty ekonomického zisku 1,42 ≤ IN < 2.07 situace není jednoznačná, podnik spíše tvoří hodnotu 1,089 ≤ IN < 1,42 nerozhodná situace 0,684 ≤ IN < 1,089 podnik spíše netvoří ekonomickou hodnotu IN < 0,684 firma má zápornou hodnotu ekonomického zisku (ničí hodnotu) [13]

30

Index IN01 Vzhledem ke skutečnosti, že index IN95 zkoumá podnik ze strany věřitelů a IN99 z pohledu vlastníků, v roce 2002 manželé Neumaierovi sestavili index IN01, který spojuje oba předchozí indexy a zohledňuje snahu o sledování tvorby ekonomické přidané hodnoty. Index IN01 vznikl analýzou vzorku 1915 podniků z průmyslu. Tyto podniky byly rozděleny na skupinu 583 podniků, které tvořily hodnotu, a na skupinu 503 podniků v bankrotu nebo těsně před bankrotem. Zbývajících 829 podniků tvořilo skupinu ostatních. [11] Vzorec č. 31:

IN01 = 0,13 * x1 + 0,04 * x2 + 3,92 * x3 + 0,21 * x4 + 0,09 * x5

x1 = celková aktiva / cizí zdroje x2 = zisk před zdaněním a úroky / nákladové úroky x3 = zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva x4 = celkové výnosy / celková aktiva x5 = oběžná aktiva / krátkodobé závazky Hodnocení výsledků IN01: IN01 > 1,77 podnik tvoří hodnotu ekonomického zisku 0,75 < IN01 ≤ 1,77 podnik netvoří hodnotu, ale nebankrotuje, tzv. „šedá zóna“ IN ≤ 0,75 podnik míří k bankrotu [11]

Index IN05 Index IN05 je aktualizací indexu IN01 na základě testů na datech průmyslových podniků z roku 2004. Vzorec č. 32:

IN05 = 0,13 * x1 + 0,04 * x2 + 3,97 * x3 + 0,21 * x4 + 0,09 * x5

Hodnocení výsledků IN05: IN05 > 1,6 předpovídá se uspokojivá finanční situace 0,9 < IN05 ≤ 1,6 podnik netvoří hodnotu, ale nebankrotuje, tzv. „šedá zóna“ IN ≤ 0,9 podnik je ohrožen vážnými finančními problémy [13]

3.10

Změna účetní legislativy

Účetnictví podnikatelských subjektů hraje v prostředí tržního hospodářství podstatnou roli. V České republice je regulováno právními předpisy – zákony a normami, které na ně navazují.

31

Právní úpravu účetnictví podnikatelů obsahuje: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, české účetní standardy, obchodní zákoník č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, daňové předpisy: o daň z příjmu, o nepřímé daně, o majetkové daně, ostatní předpisy, např: o zdravotní a sociální pojištění, o celní předpisy. [12] Značná část legislativních změn účetnictví podnikatelů vznikla v důsledku vstupu České republiky do Evropské unie. K 1. 1. 2004 tedy bylo nutné sladit české účetnictví s předpisy platnými v EU. V roce 2003 nabyla platnosti vyhláška č. 500/2002 Sb. Vyhláška podrobněji upravuje jednotlivé oblasti účetnictví, obsahuje vzorovou rozvahu, výkaz zisku a ztráty a směrnou účtovou osnovu. Uvedenou strukturu jednotlivých výkazů musí dodržovat všechny podnikatelské subjekty. Účetní jednotky mají více možností si individuálně přizpůsobit účetnictví specifikům své podnikatelské činnosti, mohou používat „vlastní účty“, tzn. že si samy volí číselná označení a pojmenování účtů. V roce 2004, kdy vstoupila Česká republika do Evropské unie, došlo k nejvíce podstatným změnám. Bylo nutné sjednotit legislativu účetnictví pro nové a stávající členské státy. Nejdůležitější novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ruší jednoduché účetnictví a nahrazuje ho daňovou evidencí. Tento krok měl ulehčit podnikání fyzickým osobám. Dále k 1. 1. 2004 nabyly účinnosti České účetní standardy. Ty upravují účetní metody a postupy účtování. Jsou závazné pro všechny účetní jednotky, čímž je vyloučeno, aby byly považovány za pouhá doporučení. [21] „Nejdůležitější postupy, které je nutné dodržovat, a které mají díky standardům zajistit soulad při používání účetních metod: odložená daň (ČÚS č. 003), tvorba a použití rezerv (ČÚS č. 004, čl. 3), tvorba a použití opravných položek (ČÚS č. 005, čl. 3), kursové rozdíly (ČÚS č. 006), oceňování majetku (ČÚS č. 013, čl. 3), odpisování dlouhodobého majetku (ČÚS č. 013, čl. 4).“ [21]

32

Od roku 2004 se postupně snižuje daň z příjmu právnických osob. V letech 2000 až 2003 byla její hodnota 31%, v roce 2004 poklesla na 28%. Snižování sazby daně z příjmu právnických osob má motivovat jednotlivce k podnikatelské činnosti. V roce 2005 vstoupila v platnost novela zákona o daních z příjmu, která upravuje daňové odpisy. Byla zkrácena doba odpisování v prvních třech odpisových skupinách a podnikatelé získali možnost zvýšit odpisové sazby v prvním roce odpisování. Dále byl zrušen tzv. reinvestiční odpočet. Za pozitivní změnu je považována možnost podnikatelů snížit základ daně z příjmu ve výši 100% nákladů, které byly vynaloženy na realizaci projektů výzkumu a vývoje. V roce 2005 nabyla účinnosti novela vyhlášky č. 500/2002 Sb., která upravuje účtování o emisních povolenkách. Tato novela má zajistit snižování množství vypouštěných skleníkových plynů do ovzduší. [21] Sazba daně z příjmu právnických osob v roce 2005 klesla na 26%. V roce 2006 nedošlo k mnoha změnám, za jedinou lze považovat změnu ve výpočtu mzdy zaměstnanců. Slevy na dani se odečítají až do částky vypočítané daně. Dále v roce 2006 poklesla sazba daně z příjmu na 24% a na této hodnotě zůstala i pro rok 2007. V roce 2007 vstoupila v platnost novelizace, která upravuje sankce za prodlení v daňovém řízení. Penalizace za pozdní úhradu daně od tohoto roku probíhá formou „úroků z prodlení“. Ty se počítají za každý den prodlení od původního data splatnosti daně. Sazba úroků z prodlení je rovna výši repo sazby navýšené o 14 %. [17] Od roku 2008 mají účetní jednotky povinnost uvádět v příloze účetní závěrky informace, které nejsou vykázány v rozvaze. Jedná se zejména o charakter a účel obchodních operací, které jsou významné pro posouzení finanční situace podniku. Dále mají povinnost v příloze uvádět informace k transakcím se spřízněnými stranami. V tomto roce nastaly změny i v oceňování dlouhodobého majetku a technického zhodnocení. Součástí ocenění se nově staly i daně, které souvisí s pořízením tohoto majetku včetně daně za převod nemovitosti. [24] Významnou změnou v roce 2008 je nový výpočet mzdy fyzických osob. Ta se nově počítá pomocí tzv. superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšená o sociální a zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel. Z této superhrubé mzdy se vypočítá daň z příjmu fyzických osob, sazba daně z příjmu FO je neprogresivní jednotná ve výši 15%. Daň z příjmu právnických osob se snížila na 21%. [17] Od 1.1.2008 vstoupily v platnost nové ekologické daně. Jedná se o daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a daň z pevných paliv. Daní je zatíženo dodání energií konečnému spotřebiteli. [18]

33

Závěrem je možné konstatovat, že změny legislativy účetnictví neměly na finanční analýzu podniku SLS spol. s r.o. významný dopad. Podnik neměl v průběhu sledovaného období náklady na výzkum a vývoj, novela o účtování emisních povolenek se podniku taktéž netýkala. Na společnost měly největší dopad úpravy daňového zákona, tedy sazby daně z příjmu právnických osob, které se však týkaly celého tržního hospodářství.

34

4 Vlastní práce 4.1

Charakteristika firmy

Obchodní firma: Sídlo: Identifikační číslo: Právní forma: Datum zápisu: Základní kapitál:

SLS Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. zkratka SLS, spol. s r.o. Bukovina 33 Křtiny, 679 05 494 44 760 Společnost s ručením omezeným 1. září 1993 500 000,- Kč

Předmět podnikání: – obchodní živnost – koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, – sítotisk, gumotisk, chemigrafie, stereotypie, galvanoplastika, ofsetový tisk. Ostatní skutečnosti: – se zahraniční majetkovou účastí. [23] Podnik Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. má sídlo v obci Bukovina, která leží přibližně 20 km severovýchodně od Brna. Byl založen 1. září 1993. Jde o podnik se zahraniční majetkovou účastí, drtivá většina objednávek je uskutečňována přes většinového majitele společnosti SLS, spol. s r.o., kterým je švédská firma SANDENS SFT AB. Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. působí v rámci papírenského a polygrafického průmyslu. Zabývá se zejména výrobou kotoučových a blokových vstupenek, pořadníkových kuponů v kotoučích, reklamních bločků s potiskem přední hrany, hlavičkových papírů, vizitek, samopropisovacích formulářů, letáků, firemních tiskopisů a samolepek. Dále vyrábí a prodává loterijní a stírací losy, zabývá se potiskem obálek a barvením papírů do kotoučů. Firma využívá ofsetový i mononákladový digitální tisk. Podnik Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. se rozkládá celkově na ploše 364,5 m2, přičemž skladové prostory zabírají 150 m2 a zbylých 214,5 m2 je využito pro výrobní účely. Podnik své výrobky téměř z 80% vyváží do zahraničí, zejména do Belgie a Švédského království. Ve vlastnictví společnosti Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. jsou dva stroje na výrobu kotoučových vstupenek (rok výroby 1962 a 1963), dva stroje na výrobu pořadníkových kuponů (1968 a 1969), stroj na barvení papíru (1978), dále ofsetová tiskárna na formát A4 a A3 (1965 a 1975) a velkoformátová řezačka 35

papíru POLAR 92E (rok výroby 1996). V roce 2007 si firma pronajala digitální tiskárnu, z důvodu jejího minimálního využití však pronájem roku 2009 ukončila. V roce 2004 poskytla firmě SLS spol. s r.o. mateřská společnost peněžní prostředky na koupi nemovitosti v Bukovině. Tuto částku v celkové výši 3 400 000 Kč podnik postupně splácí včetně úroků. Ve společnosti v současné době pracují tři zaměstnanci, kteří zajišťují veškerou technickou přípravu výroby i samotnou výrobu. Obsluhují stroje, zajišťují jednání s odběrateli i dodavateli a po celou dobu kontrolují celkový průběh výroby. Rovněž připravují i grafické a designové návrhy výrobků, přičemž pro tuto práci mají příslušnou kvalifikaci. [25] Dle klasifikace ekonomických činností CZ NACE patří společnost Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. pod: 181200: Tisk ostatní, kromě novin 471000: Maloobchod v nespecializovaných prodejnách [22]

4.2

Analýza absolutních ukazatelů

V této části je zpracována horizontální a vertikální analýza rozvahy a výkazu zisku a ztráty ve sledovaném období 2004 – 2008.

4.2.1

Horizontální analýza

Pomocí horizontální analýzy byly vyčísleny absolutní a procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů. Celkové výsledky této analýzy jsou uvedeny v přílohách č. 4 - 9. Tabulka č. 1: Horizontální analýza aktiv – absolutní vyjádření Položka (v tis. Kč)

Δ 2005 – 2004

Δ 2006 – 2005

AKTIVA CELKEM Stálá aktiva Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý fin. majetek Ostatní aktiva

-266 -100 -109 -147 -149 48 12 14 0 0 -119 45 -42 -11 -8 -1 Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

36

Δ 2007 – 2006

Δ 2008 – 2007

113 360 -260 -131 0 -184 55 13

-144 0 -146 50 0 -157 -39 2

Tabulka č. 2: Horizontální analýza aktiv – procentní vyjádření Δ 2005 – 2004

Položka

Δ 2006 – 2005

AKTIVA CELKEM Stálá aktiva Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý fin. majetek Ostatní aktiva

-4,39 -1,73 -2,25 -3,10 -12,67 4,67 4,78 5,32 0,00 0,00 -14,51 6,42 -40,00 -17,46 -23,53 -3,85 Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

Δ 2007 – 2006

Δ 2008 – 2007

1,99 7,84 -24,19 -47,29 0,00 -24,66 105,77 52,00

-2,48 0,00 -17,91 34,25 0,00 -27,94 -36,45 5,26

7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2004

2005

2006

2007

2008

roky Aktiva celkem

Stálá aktiva

Oběžná aktiva

Ostatní aktiva

Graf č. 1: Vývoj aktiv v čase Z grafu č. 1 je patrné, že majetek společnosti Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. je vázán zejména v podobě stálých aktiv, konkrétně ve formě dlouhodobého hmotného majetku. Během sledovaného období 2004 – 2008 vykazovala celková aktiva klesající tendenci. V roce 2004 činil celkový majetek 6 057 000 Kč, v roce 2008 už jen 5 660 000 Kč. Nejvýraznější pokles nastal v roce 2005, kdy se celková aktiva snížila o 266 000 Kč, tj. o 4,39%. Tento pokles byl zapříčiněn převážně poklesem oběžných aktiv, hodnota změny dosáhla 149 000 Kč. Pouze v roce 2007 došlo k mírnému zvýšení celkových aktiv a to o 1,99%. Podnik má stálý majetek vázán v podobě dlouhodobého hmotného majetku, převážně ve stavbách a strojích. Hodnota stálých aktiv v průběhu analyzovaného období nejdříve klesala až do roku 2007. V tomto roce došlo k nárůstu o 7,84%, tedy o 360 000 Kč. Celý tento nárůst byl zapříčiněn růstem investic do výrobních 37

kapacit o 35,02%, konkrétně šlo o pronájem digitální tiskárny. Ten byl však v roce 2009 ukončen z důvodu jejího nedostatečného využití. Oběžná aktiva taktéž kromě roku 2006 klesala, nejvýraznější pokles nastal v roce 2007, kdy se oběžná aktiva snížila o 24,19%, což představuje 260 000 Kč. Na tomto poklesu se podílelo zejména snížení objemu zásob o 131 000 Kč a krátkodobých pohledávek o 184 000 Kč. Pouze v roce 2007 byl zaznamenán nárůst oběžných aktiv o 4,67%, který byl zapříčiněn růstem zásob materiálu a krátkodobých poskytnutých záloh. Díky bilanční rovnici, která vyjadřuje rovnost celkových aktiv a pasiv podniku, se tedy musí celková aktiva podniku vyvíjet stejně jako celková pasiva. Tabulka č. 3: Horizontální analýza pasiv – absolutní vyjádření Položka

Δ 2005 – 2004

Δ 2006 – 2005

PASIVA CELKEM -266 -100 Vlastní kapitál 68 76 Cizí zdroje -334 -176 Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

Δ 2007 – 2006 113 77 36

Δ 2008 – 2007 -144 -213 69

Tabulka č. 4: Horizontální analýza pasiv – procentní vyjádření Položka

Δ 2005 – 2004

Δ 2006 – 2005

PASIVA CELKEM -4,39 -1,73 Vlastní kapitál 4,29 4,59 Cizí zdroje -7,47 -4,25 Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

Δ 2007 – 2006 1,99 4,45 0,91

Δ 2008 – 2007 -2,48 -11,79 1,73

V průběhu celého sledovaného období jsou celková pasiva podniku tvořena převážně cizími zdroji. Vlastní kapitál vykazuje od roku 2004 až do roku 2007 rostoucí tendenci, v průměru o 4,44%. V roce 2008 ale došlo k poklesu o 213 000 Kč, což představuje pokles o 11,79%. Ten byl zapříčiněn poklesem výsledku hospodaření běžného účetního období o 213 000 Kč (o 376%). Položky základního kapitálu a rezervního fondu se v průběhu sledovaného období nezměnily.

38

7 000

6 000

5 000

4 000

3 000

2 000

1 000

0 2004

2005

2006

2007

2008

roky

Pasiva celkem

Vlastní kapitál

Cizí zdroje

Graf č. 2: Vývoj pasiv v čase Cizí zdroje, které jsou tvořeny pouze krátkodobými závazky, měly do roku 2006 klesající tendenci, v roce 2005 poklesly nejvíce, a to o 334 000 Kč, což představuje 7,47%. Na tomto poklesu měl největší podíl pokles závazků z obchodních vztahů (o 211 000 Kč, tedy 26,95%) a závazků ke společníkům (o 168 000 Kč, tedy 4,80%). Od roku 2007 vykazují cizí zdroje mírnou rostoucí tendenci (v roce 2007 o 0,91% a v roce 2008 o 1,73%). Podnik nemá v průběhu celého sledovaného období žádné dlouhodobé závazky nebo bankovní úvěry (krátkodobé ani dlouhodobé). Tabulka č. 5: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty – absolutní vyjádření Δ 2006 – 2005

Δ 2007 – 2006

Δ 2008 – 2007

Celkové náklady -72 -351 Celkové výnosy -63 -360 Přidaná hodnota -8 127 Provozní VH 75 -11 Finanční VH -112 -2 VH za účetní období -9 9 VH před zdaněním -37 -13 Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

575 574 155 25 -23 1 2

-536 -246 -191 -289 -28 -290 -317

Položka (v tis. Kč)

Δ 2005 – 2004

39

Tabulka č. 6: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty – procentní vyjádření Položka

Δ 2005 – 2004 Δ 2006 – 2005 Δ 2007 – 2006 Δ 2008 – 2007

Celkové náklady -2,18 -10,84 Celkové výnosy -1,95 -11,36 Přidaná hodnota -0,52 8,33 Provozní VH 36,23 -3,90 Finanční VH 203,64 1,20 VH za účetní -11,84 13,43 období VH před zdaněním -24,34 -11,30 Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

19,92 20,43 9,39 9,23 13,61

-15,49 -7,27 -10,58 -97,64 14,58

1,32

-376,62

1,96

-304,81

3 500

3 000

2 500

2 000

1 500

1 000

500

0 2004

2005

2006

2007

2008

roky Celkové výnosy

Celkové náklady

Graf č. 3: Vývoj nákladů a výnosů v čase Hlavními výnosy podniku jsou tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb. Ty vykazovaly růst pouze v roce 2007 (o 486 000 Kč, což představuje 16,88%), jinak po celé sledované období klesaly (v roce 2005 pokles o 163 000 Kč, v roce 2008 o 484 000 Kč). Podobný vývoj jako tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb mají tedy i celkové výnosy. Hlavní nákladovou položkou je výkonová spotřeba a mzdové náklady. Výkonová spotřeba vykazuje klesající tendenci ve všech letech kromě roku 2007, kdy vzroste o 335 000 Kč, což zapříčinil růst spotřeby materiálu a energie. V roce 2008 už výkonová spotřeba opět poklesla o 18,88%. Mzdové náklady nejvíce vzrostly v roce 2007, a to o celých 254 000 Kč (tedy o 25,83%) .

40

Z tabulek č. 5 a 6 je patrné, že výsledek hospodaření z provozní činnosti v roce 2006 vzrostl o 36,23%, v následujících 2 letech mírně kolísal a v roce 2008 velmi prudce poklesl o celých 97,64% (o 289 000 Kč). Tento pokles byl zapříčiněn zejména poklesem tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb. Výsledek hospodaření za účetní období byl v letech 2004 – 2007 kladný, podnik tedy vykazoval zisk. V roce 2005 poklesl o 11,84%, to znamená o 9 000 Kč. V roce 2006 došlo k největšímu nárůstu, výsledek hospodaření za účetní období vzrostl o 13,43%, tedy o 9 000 Kč. V posledním roce, jako v jediném, byl výsledek hospodaření za účetní období záporný, podnik tedy vykazoval ztrátu. Poklesl o 317 000 Kč, což představuje 304,81%.

4.2.2

Vertikální analýza

Vertikální analýza sleduje objem (procentní zastoupení) jednotlivých položek ve vztahu k jejich celkovému objemu. Celkové výsledky vertikální analýzy jsou uvedeny v přílohách č. 10 - 12. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2004

2005 Dlouhodobý majetek

2006 Oběžná aktiva

2007

2008

Ostatní aktiva

Graf č. 4: Vertikální analýza aktiv Z grafu č. 4 je jasně patrné, že ve struktuře aktiv převažuje dlouhodobý majetek nad oběžnými aktivy (v průměru tvoří 83,06% celkových aktiv). Majetek podniku je tedy hlavně dlouhodobé povahy. Taková majetková struktura je pro výrobní podniky typická, dlouhodobý majetek je tvořen zejména hmotným majetkem. Pod tím je třeba si představit samostatné movité věci (výrobní stroje), stavby a pozemky, tedy prostředky pro výrobní provoz firmy. Oběžná aktiva představují v průměru 16,38% celkového majetku podniku. Největší podíl na oběžných aktivech mají krátkodobé pohledávky, které tvoří v průměru 67% z celkového oběžného majetku. Druhou významnou část tvoří

41

zásoby (24%) a zbylých 9% představuje krátkodobý finanční majetek. Oběžná aktiva se v průběhu sledovaného období podílí na celkovém majetku čím dál tím méně a zvyšuje se podíl dlouhodobého majetku. Během sledovaného období také pomalu roste objem časového rozlišení, které však za celé sledované období představuje méně než 1% z celkového majetku. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2004

2005

2006 Vlastní kapitál

2007

2008

Cizí zdroje

Graf č. 5: Vertikální analýza pasiv Z grafu č. 5 vyplývá, že struktura pasiv se během sledovaného období nijak výrazně neměnila, majetek podniku je financován zejména cizími zdroji. Na začátku sledovaného období, tedy v roce 2004, představoval vlastní kapitál 26,18% z celkových pasiv. Postupný nárůst vlastního kapitálu (až do roku 2007 na 31,13%) byl zapříčiněn nárůstem výsledku hospodaření z minulých let, z původních 15,85% na 22,21% podílu na celkových pasivech v roce 2008. V posledním roce však došlo k poklesu vlastního kapitálu z důvodu záporného výsledku hospodaření (-3,76% z celkových pasiv). Podnik nemá žádné dlouhodobé závazky ani bankovní úvěry, krátkodobé závazky tedy tvoří 100% cizích zdrojů. Cizí zdroje v roce 2004 představují 73,82% celkových pasiv podniku, v dalších letech pak klesají až do roku 2007 na 68,87%. V roce 2008 dochází k mírnému nárůstu na 71,84%. Největší podíl na cizích zdrojích mají závazky ke společníkům a závazky z obchodních vztahů. Jejich podíl na krátkodobých závazcích je v průměru 91%.

42

Tabulka č. 7: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Položka

2004

2005

2006

2007

2008

2,49

0,43

0,24

0,83

0,65

97,51

99,57

99,76

99,17

99,35

52,10

48,88

42,47

46,23

43,74

Přidaná hodnota

47,01

50,33

56,87

53,24

55,54

Mzdové náklady

Tržby z prodeje zboží Tržby z prodeje vl. výrobků a služeb Výkonová spotřeba

27,80

30,61

29,90

33,08

39,89

Provozní VH

6,35

9,31

9,34

8,73

0,24

VH za účetní období

2,33

2,21

2,62

2,27

-7,32

Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

Tabulka č. 7 zobrazuje vybrané údaje z vertikální analýzy výkazu zisku a ztráty, komplexní výsledky jsou uvedeny v příloze č. 12. U vertikální analýzy výkazu zisku a ztráty není zcela jednoznačné, kterou vztažnou veličinu použít. V tomto případě byly jako vztažná veličina použity celkové tržby, tedy suma tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb a tržeb z prodeje zboží. Z uvedené tabulky vyplývá, že tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb tvoří nejvyšší položku v celém výkazu, hlavní činností podniku je tedy výroba. Podíl tržeb z prodeje zboží je zanedbatelný, v roce 2004 tvoří 2,49% a v následujících letech dosahuje méně než 1%. Výkonová spotřeba tvoří v roce 2004 52,10% tržeb a v následujících letech klesá až na 43,74%. To je pozitivní signál, který v důsledku vede k tomu, že nákladovost tržeb v čase klesá, což dále ovlivňuje rentabilitu tržeb měřenou přidanou hodnotou, která v průběhu sledovaného období roste: v roce 2004 47,01%, v roce 2008 pak 55,54%. V průběhu sledovaného období se zvyšuje podíl osobních nákladů, a to zejména vlivem nárůstu podílu mzdových nákladů, které vzrostly z původních 27,80% v roce 2004 na 39,89% v roce 2008. Podíl výsledku hospodaření na tržbách se pohybuje mezi 2 - 3%, v roce 2008 však nastal pokles, výsledek hospodaření je záporný a jeho podíl na tržbách je celých - 7,32%.

4.3 4.3.1

Analýza rozdílových ukazatelů Čistý pracovní kapitál

Čistý pracovní kapitál je tvořen rozdílem mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky podniku. Jeho vývoj je zachycen v tabulce č. 8 a grafu č. 6.

43

Tabulka č. 8: Čistý pracovní kapitál Položka (v tis. Kč) Čistý pracovní kapitál

2004 -3 295

2005 -3 110

2006 -2 886

2007 -3 182

2008 -3 397

Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

Čistý pracovní kapitál je v průběhu celého sledovaného období záporný. V roce 2004 vykazuje hodnotu -3 295 000 Kč a následně roste až do roku 2006, kdy je jeho hodnota nejvyšší za celé sledované období, tedy - 2 886 000 Kč. Od roku 2006 opět klesá a v roce 2008 dosahuje nejnižší hodnoty za celé analyzované období, mínus 3 397 000 Kč. V průběhu analyzovaných let došlo k poklesu oběžných aktiv (zejména krátkodobých pohledávek) a krátkodobé závazky klesaly do roku 2006, pak rostly. Záporný čistý pracovní kapitál vyjadřuje skutečnost, že objem dlouhodobého kapitálu je menší než stálá aktiva a část stálých aktiv je kryta krátkodobým kapitálem. Existuje zde nebezpečí, že by podnik mohl mít problémy s plněním finančních závazků a kvůli jejich splácení by musel rozprodat stálý majetek. -2 600 2004

2005

2006

-2 700

-2 800

-2 900

-3 000

-3 100

-3 200

-3 300

-3 400

-3 500 Čistý pracovní kapitál

Graf č. 6: Čistý pracovní kapitál

44

2007

2008

4.4

Analýza poměrových ukazatelů

V této části analýzy bude podnik Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. hodnocen pomocí poměrových ukazatelů zadluženosti, likvidity, aktivity a rentability.

4.4.1

Ukazatele zadluženosti

Ukazatele zadluženosti poskytují informace o tom, jak podnik využívá cizí zdroje financování. Vysoké hodnoty ukazatelů zadluženosti nemusí bezpodmínečně znamenat finanční nestabilitu podniku, v dobře fungující firmě může naopak pozitivní účinek finanční páky přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu. Vývoj jednotlivých ukazatelů zadluženosti je uveden v tabulce č. 9. Vzhledem ke skutečnosti, že podnik Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. nevyužívá bankovní úvěry a nemá ani dlouhodobé závazky, nejsou v tabulce č. 9 uvedeny výpočty ukazatelů dlouhodobé a krátkodobé zadluženosti. Tabulka č. 9: Ukazatele zadluženosti Položka Celková zadluženost Míra samofinancování Dluh na vlastní kapitál Úrokové krytí Podkapitalizování

2004 73,82 26,18 2,82 0,33

2005 71,44 28,56 2,50 1,91 0,35

2006 69,60 30,40 2,29 1,75 0,38

2007 68,87 31,13 2,21 1,63 0,36

2008 71,84 28,16 2,55 -0,10 0,32

Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

Celková zadluženost Podnik SLS, spol. s r.o. nemá žádné bankovní úvěry ani dlouhodobé závazky, proto je v tabulce č. 9 uvedena jen celková zadluženost, která se tedy rovná i zadluženosti krátkodobé. Celková zadluženost nabývá ve všech letech vysokých hodnot, nejvyšší je v roce 2004, kdy dosahuje 73,82% a následně klesá až do roku 2007, ve kterém je ukazatel nejnižší za celé analyzované období (68,87%). V roce 2008 se celková zadluženost zvýšila na 71,84%, což bylo zapříčiněno zvýšením závazků z obchodních vztahů. Celková zadluženost je tedy v průběhu celého sledovaného období vyšší než 68%, z čehož lze usuzovat, že podnik disponuje malým množstvím vlastního kapitálu. Kvůli vysoké zadluženosti by mohla firma mít problémy do budoucna, např. při žádosti o poskytnutí úvěru.

45

Míra samofinancování Míra samofinancování vyjadřuje, jak jsou aktiva podniku financovány penězi vlastníků. Podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech je nejvyšší v roce 2007, kdy dosahuje 31,13%. V dalších letech je hodnota nižší, v průměru se pohybuje kolem 28%. Zbylá část aktiv je financována z cizích zdrojů. Celková aktiva jsou tedy v průměru z 29% financována z peněz vlastníků, ze zbylých 71% penězi věřitelů.

Dluh na vlastní kapitál Ukazatel dluh na vlastní kapitál má v průběhu analyzovaného období stejný průběh jako vývoj ukazatele celkové zadluženosti. Dluh na vlastní kapitál dosáhl nejvyšší hodnoty v roce 2004, kdy na 1 Kč vlastního kapitálu připadaly 2,82 Kč dluhu, tedy celkových závazků. Následně hodnota ukazatele klesala až do roku 2007, kdy dosáhla nejnižší hodnoty (2,21 Kč) a v roce 2008 byl zaznamenán opět nárůst na 2,55 Kč dluhu na 1 Kč vlastního kapitálu. Hodnoty tohoto ukazatele jsou relativně vysoké, což vypovídá o tom, že podnik ve velké míře využívá cizích zdrojů financování.

Úrokové krytí Ukazatel úrokového krytí informuje o tom, kolikrát by byla firma schopna ze zisku před zdaněním a odpočtem úroků uhradit své nákladové úroky. Jeho hodnota by se správně měla pohybovat okolo 8. Pokud hodnota klesne k hodnotě 3, pak je podnik považován za problémový. Hodnota ukazatele má po celé sledované období klesající tendenci. Nejvyšší, přesto kritické hodnoty dosahuje v roce 2005, kdy je podnik schopen pokrýt své nákladové úroky 1,91krát. Následně hodnota ukazatele klesá a v roce 2008 dosahuje dokonce záporné hodnoty z důvodu záporného výsledku hospodaření. Hodnota ukazatele úrokového krytí není pro rok 2004 uvedena, protože podnik nevykazoval žádné nákladové úroky.

Ukazatel podkapitalizování Ukazatel podkapitalizování je v průběhu celého sledovaného období menší než 1 (dosahuje hodnot 0,3 – 0,4), což znamená, že část stálých aktiv je financována krátkodobými závazky. Podnik nerespektuje zásadu správného financování, kdy by měl být dlouhodobý majetek kryt dlouhodobým kapitálem. Podnik je tedy podkapitalizován. Hlavní příčinou tohoto jevu je, že společnost Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. nevyužívá žádné dlouhodobé cizí zdroje financování majetku.

46

4.4.2

Ukazatele likvidity

Při analýze likvidity se posuzuje schopnost podniku splácet krátkodobé závazky. Jednotlivé ukazatele jsou uvedeny v tabulce č. 10 a grafu č. 7. Tabulka č. 10: Ukazatele likvidity Položka Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita

2004

2005

2006

2007

2008

0,26 0,21 0,02

0,25 0,18 0,02

0,27 0,20 0,01

0,20 0,17 0,03

0,16 0,12 0,02

Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

Běžná likvidita Ukazatel běžné likvidity vypovídá o tom, kolikrát by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby v daném okamžiku proměnil veškerá oběžná aktiva v hotovost. Optimální hodnota by se měla pohybovat v rozmezí 1,5 – 2,5. Z vypočítaných hodnot vyplývá, že ukazatel běžné likvidity se po celé sledované období nachází hluboko pod minimální doporučenou hodnotou. Běžná likvidita je nejvyšší v roce 2006, kdy dosahuje hodnoty 0,27, nejnižší je v roce 2008, kdy je její hodnota pouze 0,16. Oběžná aktiva tedy nejsou schopna pokrýt krátkodobé závazky podniku. Pokud by společnost proměnila všechna svá oběžná aktiva na hotovost, stejně by nebyla schopna uspokojit své věřitele. Běžná likvidita nabývá takto nízkých hodnot zejména kvůli nízkým hodnotám oběžného majetku, které mají klesající tendenci. V roce 2008 došlo k nárůstu krátkodobých závazků podniku a poklesu oběžného majetku, proto je hodnota běžné likvidity v tomto roce nejnižší.

Pohotová likvidita Pohotová likvidita vyjadřuje platební schopnost podniku, přičemž z oběžného majetku vylučuje zásoby jako nejméně likvidní položku. Doporučená hodnota by neměla klesnou pod hodnotu 1. Hodnoty ukazatele pohotové likvidity, stejně jako běžné likvidity, se pohybují pod doporučenou hranicí. V roce 2004 dosahoval ukazatel nejvyšší hodnoty 0,21 a následně klesal, na konci analyzovaného období vykazoval hodnotu 0,12. Hodnoty pohotové likvidity vyjadřují skutečnost, že i kdyby byly podniku zaplaceny veškeré pohledávky, tak by firma stejně neměla dostatek peněžních prostředků na zaplacení krátkodobých závazků.

47

Hotovostní likvidita Hotovostní likvidita měří schopnost firmy hradit krátkodobé závazky peněžními prostředky. Doručená hodnota se pohybuje v intervalu 0,2 – 0,8. Hodnoty hotovostní likvidity se nachází opět hluboko pod doporučovanou hodnotou. Mírný nárůst nastal v roce 2007, kdy byla hodnota hotovostní likvidity 0,03, což bylo zapříčiněno zvýšením peněžních prostředků na běžném bankovním účtu. V roce 2006 vykázal podnik nejnižší hodnotu hotovostní likvidity, činila pouze 0,01. To bylo způsobeno velmi nízkou hodnotou finančního majetku. Společnost Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. sice vykazuje velmi nízké hodnoty hotovostní likvidity, na druhou stranu ale nedrží velký objem nevyužité hotovosti. 0,30

0,25

0,20

0,15

0,10

0,05

0,00 2004

2005 Běžná likvidita

2006 Pohotová likvidita

2007

2008

Hotovostní likvidita

Graf č. 7: Vývoj ukazatelů likvidity v čase

4.4.3

Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity měří, jak efektivně hospodaří společnost se svým majetkem. Je možné jej vypočítat pro jednotlivé položky aktiv, konkrétně pro dlouhodobý majetek, zásoby, pohledávky a závazky. Jednotlivé ukazatele jsou uvedeny v tabulce č. 11 a grafu č. 8.

48

Tabulka č. 11: Ukazatele aktivity Položka Obrat celkových aktiv Obrat DHM Obrat zásob Obrat pohledávek Obrat závazků Doba obratu zásob Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků

2004 0,54 0,67 12,98 3,97 0,73 28 92 501

2005 0,52 0,64 11,51 4,32 0,73 32 84 499

2006 0,51 0,63 10,48 3,89 0,73 35 94 498

2007 0,58 0,69 23,23 6,04 0,85 16 60 430

2008 0,51 0,59 14,84 7,18 0,72 25 51 510

Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

Obrat celkových aktiv Ukazatel obratu celkových aktiv vyjadřuje, kolik jednotek tržeb připadá na jednu jednotku celkových aktiv bez ohledu na jejich zdroje krytí. Průměrná hodnota ukazatele obratu celkových aktiv je za celé sledované období 0,53 a vyvíjela se rovnoměrným tempem. Na jednu korunu aktiv tedy v průměru připadá 53 haléřů tržeb. V roce 2007 došlo k mírnému nárůstu na hodnotu 0,58, která byla zapříčiněna růstem tržeb. Stabilní hodnoty lze vysvětlit tím, že s rostoucím majetkem společnosti rostou i tržby a naopak.

Obrat dlouhodobého hmotného majetku Ukazatel obratu dlouhodobého hmotného majetku vyjadřuje efektivnost využívání strojů, budov, dopravních prostředků a dalšího výrobního zařízení. Obrat stálých aktiv se pohybuje v rozmezí 0,59 – 0,69 a jeho vývoj v čase kopíruje vývoj ukazatele obratu celkových aktiv. Vykazuje klesající tendenci, jen v roce 2007 došlo k nárůstu, který byl zapříčiněn zvýšením tržeb v daném roce. Na jednu korunu stálých aktiv tedy připadá průměrně 64 haléřů tržeb.

Obrat zásob a doba obratu zásob Ukazatel obratu zásob udává, kolikrát je v průběhu roku každá položka zásob prodána a znovu uskladněna. Hodnota ukazatele má klesající charakter až do roku 2007, a to z důvodu klesajících tržeb a rostoucích zásob. V roce 2007 došlo k prudkému nárůstu na hodnotu 23,23. Tento nárůst byl způsoben jak poklesem zásob, tak růstem tržeb. V roce 2008 došlo opět k poklesu na hodnotu 14,84. Doba obratu zásob udává počet dnů, po které jsou zásoby vázány v podnikání do jejich spotřeby nebo prodeje. Nejrychleji se zásoby přeměnily na tržby v roce

49

2007, a to za 16 dní, v roce 2006 trvala tato přeměna nejdéle (35 dní). Zásoby jsou tedy na tržby přeměňovány relativně rychle.

Obrat pohledávek a doba obratu pohledávek Obrat pohledávek udává, kolikrát za rok jsou uhrazeny pohledávky podniku. Obrat pohledávek kromě roku 2006 roste, což je pro podnik pozitivní. Znamená to, že pohledávky byly uhrazovány v čím dál menších intervalech. V roce 2006 došlo ke snížení obratu pohledávek na 3,89 za rok, což bylo zapříčiněno snížením tržeb a zvýšením pohledávek v daném roce. Doba obratu pohledávek vyjadřuje dobu, po kterou musí firma čekat, než obdrží platby od svých odběratelů. Hodnota ukazatele je nejvyšší v roce 2006, kdy podnik musel čekat průměrně 94 dní, než odběratelé zaplatili za svoje závazky. Nejkratší dobu podnik čekal v roce 2008, jen 58 dní. Z uvedených hodnot vyplývá, že odběratelé si nechávají na zaplacení svých závazků velmi dlouhou dobu. Doba splatnosti faktur, které podnik Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. vystaví, je 14 dní. Inkasování pohledávek je tedy opožděno ve všech letech.

Doba obratu závazků Doba obratu závazků vypovídá o tom, kolik dní podniku trvá úhrada vlastních závazků. Hodnoty tohoto ukazatele jsou extrémně vysoké, průměrně trvá 488 dní, než podnik uhradí své vlastní závazky. 700 600 500 400 300 200 100 0 2004

2005

2006

Doba obratu pohledávek

2007

2008

Doba obratu závazků

Graf č. 8: Doba obratu pohledávek a závazků Obecně platí, že doba obratu závazků by měla být delší než doba obratu pohledávek, jinak by byla narušena finanční rovnováha ve firmě. Z grafu č. 8 je patrné, že podnik inkasuje své pohledávky mnohem rychleji než platí své závazky, finanční stabilita je tedy zachována. Průměrný rozdíl ukazatelů doby obratu závazků a doby obratu pohledávek činí 411 dní.

50

Podnik by se měl pokusit více dodržovat dobu splatnosti faktur, aby dodavatelé neztratili zájem o další spolupráci.

4.4.4

Ukazatele rentability

Ukazatele rentability patří k nejsledovanějším ukazatelům analýzy. Poskytují informace o efektu, jakého bylo dosaženo vloženým kapitálem. Vyjadřují, kolik korun zisku připadá na jednu korunu vkladu do podniku. V tabulce č. 12 jsou uvedeny výpočty rentability celkového vloženého kapitálu (ROA), rentability vlastního kapitálu (ROE) a rentability dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE), graf č. 9 znázorňuje vývoj těchto ukazatelů v čase. Pro výpočet rentability celkového vloženého kapitálu a rentability dlouhodobě investovaného kapitálu byla použita sazba daně z příjmu, která je pro jednotlivé roky uvedena v tabulce č. 13. Tabulka č. 12: Ukazatele rentability (v %) Položka

2004

2005

2006

2007

2008

ROA – nezdaněná verze

2,51

4,16

4,18

4,62

-0,34

ROA – zdaněná verze

1,25

2,77

3,15

3,47

-1,06

ROE

4,79

4,05

4,39

4,26

-13,36

10,37

11,16

-3,75

ROCE

4,79 9,69 Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

Tabulka č. 13: Sazby daně z příjmu právnických osob Položka Daň z příjmu

2004

2005

2006

2007

2008

0,28

0,26

0,24

0,24

0,21

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky

Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) Ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání, hodnotí aktiva jako celek. Je možné jej spočítat ve zdaněné i nezdaněné verzi, ve zdaněné verzi uvažujeme zisk po zdanění a zdaněné úroky, v nezdaněné verzi zisk před zdaněním a odpočtem úroků. Rentabilita celkového vloženého kapitálu podniku Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. je po celé sledované období velmi nízká. Vykazuje ale rostoucí tendenci až do roku 2007, což je pro podnik pozitivní. V tomto roce dosáhla rentabilita 4,62%. Jedna koruna vkladu vlastníků a věřitelů se tedy zhodnotila na 1,0463 koruny.

51

V roce 2008 však došlo k prudkému poklesu rentability, hodnota dosahuje záporné hodnoty -0,34%. Tento prudký pokles byl zapříčiněn zejména záporným hospodářským výsledkem. Ukazatel ROA je možné vypočítat ve zdaněné verzi. Sazba daně z příjmu právnických osob je uvedena v tabulce č. 13. V průběhu sledovaného období klesla o 7%, což se samozřejmě odrazilo i na výsledcích zdaněné rentability celkového vloženého kapitálu.

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Pomocí ukazatele rentability vlastního kapitálu vlastníci zjišťují, jak byly zhodnoceny prostředky, které do podniku vložili. Vyjadřuje, kolik korun z výsledku hospodaření připadá na jednu korunu vlastního kapitálu. Nejvyšší hodnoty dosáhl ukazatel rentability vlastního kapitálu v prvním roce sledovaného období, kdy se jedna koruna vkladu vlastníků zhodnotila na 1,0479 korun. Až do roku 2007 hodnoty kolísají v rozmezí necelého 1%. V roce 2008 došlo k velmi prudkému poklesu, rentabilita vlastního kapitálu byla dokonce záporná, opět z důvodu záporného výsledku hospodaření v tomto roce. Na každou korunu vlastního kapitálu připadalo 13,36 haléřů ztráty. V průběhu celého analyzovaného období je ale rentabilita vlastního kapitálu nízká a pro vlastníky podniku nepříznivá.

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu vyjadřuje míru zhodnocení všech aktiv podniku, které jsou financovány vlastním i cizím dlouhodobým kapitálem. Vzhledem k tomu, že podnik nevyužívá žádné dlouhodobé závazky, je vývoj tohoto ukazatele velmi podobný jako vývoj ukazatele rentability vlastního kapitálu. V roce 2004 dosahují stejné hodnoty, protože podnik vykazoval nulové nákladové úroky. Hodnoty ukazatele ROCE mají stoupající charakter až do roku 2007, kdy z jedné koruny investované věřiteli a akcionáři podnik dosáhl 11,16 haléřů čistého zisku. V roce 2008 je hodnota ukazatele záporná, protože v tomto roce firma dosáhla ztráty.

52

15,00

10,00

5,00

0,00 2004

2005

2006

2007

2008

-5,00

-10,00

-15,00 ROA - zdaněná verze

ROE

ROCE

Graf č. 9: Vývoj ukazatelů rentability

4.5

Analýza pyramidových soustav ukazatelů

Pyramidové soustavy ukazatelů přispívají k odhalení příčin vývoje finanční situace podniku. Jejich cílem je zachytit a popsat vzájemné souvislosti jednotlivých ukazatelů a následně analyzovat vnitřní vazby. Rozklad dílčích ukazatelů je proveden pomocí logaritmické metody.

4.5.1

Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu (ROA)

Díky rozkladu rentability celkového vloženého kapitálu je možné určit, jak se na jeho změnách podílel obrat celkových aktiv a ziskovost tržeb. Hodnoty jednotlivých rozkladů jsou uvedeny v tabulce č. 14. Tabulka č. 14: Vstupní hodnoty pro rozklad zdaněné verze ROA Položka

2004

2005

2006

2007

2008

ROA

0,0126

0,0277

0,0315

0,0347

-0,0106

Obrat CA

0,5381

0,5229

0,5101

0,5844

0,5138

Ziskovost tržeb 0,0233 0,0529 0,0618 Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

0,0595

-0,0206

53

Tabulka č. 15: Indexy změn ukazatelů pro rozklad ROA Položka

Δ 2005 – 2004

Δ 2006 – 2005

Δ 2007 – 2006

Δ 2008 – 2007

ROA

2,20527

1,13899

1,10233

-0,30381

Obrat CA

0,97180

0,97556

1,14570

0,87912

Ziskovost tržeb

2,26927

1,16752

0,96215

-0,34558

Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

Na základě hodnot, které jsou uvedeny v tabulkách č. 14 a 15, lze určit pomocí logaritmického rozkladu vliv jednotlivých složek na změnu rentability celkového vloženého kapitálu. V roce 2008 byl index změny rentability celkového vloženého kapitálu záporný, proto pro tento rok nelze vypočítat její rozklad. Vliv ziskovosti tržeb a obratu celkových aktiv je zachycen v tabulce č. 16. Tabulka č. 16: Logaritmický rozklad ROA Obrat aktiv

Logaritmický rozklad ROA Δ 2005 – 2004

Δ 2006 – 2005

Δ 2007 – 2006

1

=

1,512 %

=

1

=

0,385 %

=

1

=

0,323 %

=

-0,03617 -0,055 % -0,19009 -0,073 % 1,39605 0,450 %

Ziskovost tržeb + + + + + +

1,03617

/ * 1,512 %

1,567 % 1,19009

/ * 0,385 %

0,458 % -0,39605

/ * 0,323 %

-0,128 %

Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

Z tabulky č. 16 je patrné, že v roce 2005 rentabilita zaznamenala největší nárůst, a to o 1,51%. Tento meziroční nárůst byl způsoben z 1,567% růstem ziskovosti tržeb a z 0,055% poklesem obratu celkových aktiv. Záporný vliv má obrat celkových aktiv na rentabilitu celkového vloženého kapitálu i v roce 2006. V roce 2007 rentabilita vzrostla o 0,32% z důvodu růstu obratu celkových aktiv o 0,45%, ziskovost tržeb v tomto roce poklesla o 0,13%. V posledním roce analyzovaného období vykazoval podnik ztrátu a rentabilita celkového vloženého kapitálu byla záporná. Z toho důvodu nebylo možné vypočítat logaritmický rozklad.

4.5.2

Rozklad rentability vlastního kapitálu (ROE)

Ukazatel rentability vlastního kapitálu je možné rozložit na čistou ziskovost tržeb, obrat celkových aktiv a poměr celkových aktiv k vlastnímu kapitálu (tzv. finanční páka). Hodnoty těchto ukazatelů jsou uvedeny v tabulkách č. 17 a 18.

54

Tabulka č. 17: Vstupní hodnoty pro rozklad ROE Položka

2004

2005

2006

2007

2008

Ziskovost tržeb

0,0479 0,0233

0,0405 0,0221

0,0439 0,0262

0,0426 0,0227

-0,1336 -0,0733

Obrat CA

0,5381

0,5229

0,5101

0,5844

0,5138

Finanční páka 3,8190 3,5012 3,2896 Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

3,2120

3,5508

ROE

Tabulka č. 18: Indexy změn ukazatelů pro rozklad ROE Δ 2005 – 2004

Položka

Δ 2006 – 2005

ROE 0,84534 1,08450 Ziskovost tržeb 0,94883 1,18317 Obrat CA 0,97180 0,97556 Finanční páka 0,91678 0,93956 Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

Δ 2007 – 2006

Δ 2008 – 2007

0,96999 0,86710 1,14570 0,97640

-3,13587 -3,22664 0,87912 1,10550

Vliv finanční páky, obratu celkových aktiv a ziskovosti tržeb nebylo možné vypočítat pro období 2008/2007, protože indexy ukazatelů rentability vlastního kapitálu a ziskovosti tržeb byly záporné. Nebylo tedy možné vypočítat jejich přirozený logaritmus. Rozklad rentability vlastního kapitálu je tedy uveden pouze pro období 2005/2004, 2006/2005 a 2007/2006. Tabulka č. 19: Logaritmický rozklad ROE Ziskovost tržeb

Logaritmický rozklad ROE 2005/2004

2006/2005

2007/2006

1

=

-0,74 %

=

1

=

0,34 %

=

1

=

-0,13 %

=

0,31259 -0,23 % 2,07356 0,71 % 4,67942 -0,62 %

Obrat aktiv + + + + + +

0,17027 -0,13 % -0,30498 -0,11 % -4,46319 0,59 %

Finanční páka +

0,51714

+

-0,38 %

+

-0,76858

+

-0,26 %

+

0,78378

+

-0,10 %

/ * -0,74 %

/ * 0,34 %

/ * -0,13 %

Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

Z tabulky č. 19 je patrné, že během celého analyzovaného období se rentabilita vlastního kapitálu vyvíjela negativně. Největší pokles nastal v roce 2005, kdy došlo k poklesu ROE o 0,741%. Na tomto poklesu se nejvíce podílel pokles finanční páky. Pouze v roce 2006 došlo k růstu ROE o 0,342%, který byl zapříčiněn zejména 55

růstem ziskovosti tržeb o 0,710%, poklesem obratu celkových aktiv o 0,104% a poklesem finanční páky. Největší vliv na rentabilitu vlastního kapitálu měla v roce 2006 a 2007 ziskovost tržeb.

4.6

Predikce finanční tísně podniku

Tato část hodnocení finanční situace podniku Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. se zabývá predikčními modely finanční tísně. Díky nim lze rozeznat finanční problémy dříve, než se naplno projeví. Modely je možné rozdělit na bonitní a bankrotní. Byly aplikovány dva bankrotní modely, Altmanovo Z-skóre a indexy důvěryhodnosti IN, které mají informovat o tom, zda podnik spěje k bankrotu.

4.6.1

Altmanovo Z-skóre

Hodnoty jednotlivých proměnných veličin a hodnoty Z-skóre jsou uvedeny v tabulce č. 20. Vývoj hodnot Z-skóre je znázorněn v grafu č. 10. Tabulka č. 20: Altmanovo Z-skóre Položka

2004

2005

2006

2007

2008

x2

-0,544 0,013

-0,537 0,012

-0,507 0,013

-0,548 0,013

-0,600 -0,038

x3 x4 x5

0,025 0,355 0,538

0,042 0,400 0,523

0,042 0,437 0,510

0,046 0,452 0,584

-0,003 0,392 0,514

Z-skóre 0,385 0,444 0,470 Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

0,535

0,205

x1

Z tabulky č. 20 a grafu č. 10 je jasně patrné, že hodnoty ukazatele Z-skóre se po celé sledované období pohybují v pásmu bankrotu. Do roku 2007 sice hodnoty vykazují rostoucí tendenci, v roce 2008 však došlo k poklesu na hodnotu 0,205. Tyto kritické hodnoty jsou způsobeny ukazatelem, který poměřuje čistý pracovní kapitál a celková aktiva. Hodnoty čistého pracovního kapitálu jsou záporné, po vynásobení tohoto ukazatele příslušnou vahou se tedy celková hodnota Z-skóre snižuje. Dále jsou nízké hodnoty zapříčiněny nízkými hodnotami rentability celkového kapitálu, které mají největší váhu. Ukazatel Z-skóre má až do roku 2007 rostoucí tendenci. To je způsobeno rostoucí rentabilitou a růstem vlastního kapitálu. Pokles v roce 2008 způsobil záporný pracovní kapitál a záporný výsledek hospodaření.

56

1,400

1,200

1,000

0,800

0,600

0,400

0,200

0,000 2004

2005

2006 Z-skóre

2007

2008

Dolní hranice

Graf č. 10: Vývoj Altmanova Z-skóre v čase

4.6.2

Indexy IN

Indexy důvěryhodnosti hodnotí důvěryhodnost podniku pro věřitele a jeho finanční výkonnost. Indexy se v průběhu let aktualizovaly, proto jsou uvedeny výpočty pro IN99 a IN05.

Index IN99 Index IN99 má vypovídací schopnost zejména pro vlastníka podniku a zohledňuje tvorbu ekonomické přidané hodnoty. Hodnoty proměnných veličin a indexu jsou uvedeny v tabulce č. 21 a grafu č. 11. Tabulka č. 21: Index IN99 Položka

2004

2005

2006

2007

2008

x1 1,355 1,400 1,437 x2 0,025 0,042 0,042 x3 0,546 0,559 0,507 x4 0,263 0,248 0,271 IN99 0,358 0,439 0,415 Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

1,452 0,046 0,596 0,204 0,476

1,392 -0,003 0,517 0,165 0,212

Hodnota indexu IN99 se po celé sledované období pohybuje pod spodní hranicí, která je 0,684. To znamená, že podnik dosahuje záporné hodnoty ekonomického zisku. Index IN99 jednoznačně upřednostňuje ukazatel rentability celkových aktiv ROA. Z důvodu nedostatečné výše tohoto ukazatele u společnosti Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. vychází i ukazatel IN99 velmi nízký. Nízkou hodnotu indexu

57

může tato společnost dosahovat také vzhledem k nízkým hodnotám běžné likvidity, které jsou způsobeny zejména nízkým objemem oběžných aktiv. 0,800 0,700

0,600 0,500 0,400 0,300

0,200 0,100 0,000 2004

2005

2006 IN99

2007

2008

Dolní hranice

Graf č. 11: Vývoj indexu IN99 v čase

Index IN05 Index IN05 je aktualizovaný index IN01, spojuje IN95 a IN99. Má tedy vypovídací schopnost jak pro vlastníky, tak pro věřitele podniku a taktéž zohledňuje snahu o sledování tvorby ekonomické přidané hodnoty. V tabulce č. 22 a grafu č. 12 je znázorněn jeho vývoj. Tabulka č. 22: Index IN05 Položka

2004

2005

2006

2007

2008

x1 1,355 1,400 1,437 x2 1,913 1,750 x3 0,025 0,042 0,042 x4 0,546 0,559 0,507 X5 0,263 0,248 0,271 IN05 0,414 0,563 0,554 Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

1,452 1,634 0,046 0,596 0,204 0,581

1,392 -0,098 -0,003 0,517 0,165 0,287

Z grafu č. 11 je patrné, že ani index IN05 nedosahuje pozitivních výsledků. Po celé analyzované období se jeho hodnoty pohybují opět pod spodní hranicí, která má hodnotu 0,9. Nejvíce se této hodnotě blíží v letech 2005 – 2007, kdy dosahuje hodnot vyšších než 0,55. V roce 2008 došlo k velkému poklesu na hodnotu 0,287, což bylo zapříčiněno zejména zápornou hodnotou rentability celkových aktiv a úrokového krytí. Po vynásobení těchto záporných hodnot příslušnými vahami došlo k poklesu hodnoty indexu důvěryhodnosti IN05.

58

Celkově jsou kritické hodnoty zapříčiněny zejména velmi nízkými hodnotami rentability celkových aktiv, která za celé sledované období nedosahuje ani 5% a v roce 2008 byla tato hodnota dokonce záporná. Hodnoty ukazatele běžné likvidity a ukazatele poměřujícího celkový majetek a cizí zdroje jsou taktéž velmi nízké. 1,000 0,900 0,800 0,700 0,600 0,500 0,400 0,300 0,200 0,100 0,000 2004

2005

2006 IN05

Graf č. 12: Vývoj indexu IN05 v čase

59

Dolní hranice

2007

2008

5 Diskuse výsledků Za pomoci metod finanční analýzy byly vypočítány jednotlivé ukazatele, které hodnotí finanční situaci podniku Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. Podkladové údaje byly získány z účetních závěrek z let 2004 - 2008, které jsou veřejně dostupné v obchodním rejstříku. Majetková struktura podniku závisí především na předmětu jeho činnosti. Společnost Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. je výrobní podnik, který působí v odvětví papírenského a polygrafického průmyslu, proto je jeho majetek vázán především v podobě dlouhodobého majetku. V případě SLS spol. s r.o. jde o výrobní prostory, skladovací prostory a stroje, které jsou potřebné pro zajištění samotné výroby. Tyto stroje jsou většinou staré, pochází ze 60. a 70. let. V roce 2007 společnost investovala finanční prostředky do pronájmu digitální tiskárny, ten však byl ukončen v roce 2009, protože tiskárna nebyla dostatečně využita. Tuto investici podnik financoval z vlastních finančních zdrojů, protože se po celé sledované období zvyšoval nerozdělený zisk. Firma nevyužívá za celé sledované období žádných bankovních úvěrů a výpomocí, a to ani dlouhodobých ani krátkodobých. Taktéž nemá žádné dlouhodobé závazky, veškeré cizí zdroje jsou tedy tvořeny pouze krátkodobými závazky. Tento fakt se negativně projevil zejména na ukazatelích platební schopnosti, které se po celé sledované období pohybovaly hluboko pod doporučenými hodnotami. Podnik vykazuje nízké hodnoty oběžného majetku, které se v průběhu období ještě snižovaly. Nejkritičtější hodnoty vykazoval ukazatel hotovostní likvidity, protože podnik vlastnil velmi málo krátkodobého finančního majetku. Ne zcela příznivé byly i výsledky ukazatelů zadluženosti. Celková zadluženost se v průběhu analyzovaného období pohybovala v rozmezí 68 – 74% . Vzhledem ke skutečnosti, že veškeré cizí zdroje jsou tvořeny pouze krátkodobými závazky, pak je tato zadluženost rovna zadluženosti krátkodobé, která je způsobena především vysokými závazky ke společníkům. Hodnoty ukazatele úrokového krytí jsou v porovnání s optimální hodnotou velmi nízké. Pro společnost Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. je to negativní jev, protože zisk převyšuje nákladové úroky minimálně. Nízké hodnoty jsou způsobeny nízkými hodnotami zisku, v posledním sledovaném roce byl výsledek hospodaření dokonce záporný. Z výpočtů ukazatele podkapitalizování je patrné, že podnik kryje část dlouhodobého majetku krátkodobými cizími zdroji. Příčinou tohoto jevu je, že podnik nevyužíval dlouhodobé cizí zdroje financování. Pozitivní vývoj byl shledán u doby obratu zásob. Hodnoty se v průběhu celého sledovaného období pohybují pod hodnotami oborového průměru. Z toho lze vyvodit, že podnik nemá zbytečně velké zásoby na skladě. 60

Doba obratu pohledávek je v průběhu celého analyzovaného období vysoká. Podnik vystavuje faktury s dobou splatnosti 14 dní, průměrně jsou však jeho pohledávky hrazeny za 76 dní. Podnik tedy musí dlouho čekat, než obdrží platby od svých odběratelů. V posledních dvou letech však ukazatel doby obratu pohledávek klesal, což je pro společnost příznivé. Velkým problémem je doba obratu závazků podniku, po celé analyzované období se pohybuje v rozmezí 430 – 510 dní. Podniku tedy trvá průměrně rok a čtyři měsíce, než zaplatí své závazky. Společnost SLS spol. s r.o. tedy inkasuje peníze za pohledávky dříve, než platí své závazky, což je pro podnik pozitivní. Vysoká doba obratu závazků však může negativně působit na stávající dodavatele, kteří by v důsledku pozdního placení faktur mohli ukončit dosavadní spolupráci. Také hledání nových potenciálních dodavatelů by pro firmu mohlo být v budoucnu velmi obtížné, protože na první pohled řádně neplní dodavatelsko-odběratelské závazky. Výsledek hospodaření za účetní období vykazuje velmi nízké hodnoty, v roce 2008 vykazuje dokonce ztrátu ve výši 213 000 Kč, což negativně ovlivňuje zejména ukazatele rentability. Ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) mírně rostl až do roku 2007, kdy dosáhl maximální hodnoty 4,62%. V roce 2008 došlo k velmi prudkému poklesu, hodnota ROA byla záporná, a to z důvodu zmíněné ztráty v tomto roce. Růst ROA byl v roce 2005 a 2006 zapříčiněn růstem ziskovosti tržeb a poklesem obratu aktiv. V roce 2007 byl růst způsoben poklesem ziskovosti tržeb a růstem obratu aktiv. Ukazatel rentability vlastního kapitálu kolísá až do roku 2007 v rozmezí jednoho procentního bodu, v roce 2008 je rentabilita záporná, protože podnik vykazuje záporný výsledek hospodaření. Na vývoj ROE měla největší vliv ziskovost tržeb. Finanční páka se pozitivně projevila v roce 2004 a 2006. Průměrná rentabilita vlastního kapitálu v papírenském a polygrafickém průmyslu byla v roce 2004 16,40%, v roce 2005 poklesla na 9,02% a následně opět rostla, v roce 2007 vykazovala hodnotu 16,19%. [19] V porovnání s oborovým průměrem je tedy rentabilita vlastního kapitálu velmi nízká a pro vlastníky podniku nepříznivá. Výsledky jednotlivých bankrotních modelů predikce finanční tísně prokázaly, že podniku hrozí finanční tíseň. Hodnoty Altmanova Z-skóre se po celé sledované období pohybují pod doporučenou spodní hranicí, tedy v pásmu bankrotu. Na tom měly největší podíl záporné hodnoty čistého pracovního kapitálu a velmi nízké hodnoty rentability celkového kapitálu. Hodnoty Z-skóre však vykazují rostoucí tendenci až do roku 2007 z důvodu rostoucí rentability a růstu vlastního kapitálu. V roce 2008 nastal prudký pokles kvůli zápornému výsledku hospodaření. Indexy důvěryhodnosti podniku SLS spol. s r.o. vykazují mírně rostoucí trend, k poklesu došlo v roce 2006 a 2008. Z indexu IN99 je patrné, že se jeho hodnoty pohybují hluboko pod doporučenou spodní hranicí, podnik tedy dosahuje záporné

61

hodnoty ekonomického zisku, což je pro vlastníky podniku velmi nepříznivá situace. Index IN05 vykazuje taktéž negativní výsledky, po celé analyzované období se jeho hodnoty pohybují opět pod doporučenou spodní hranicí. Tyto kritické hodnoty indexů důvěryhodnosti jsou zapříčiněny zejména nízkými hodnotami rentability celkových aktiv, které za celé sledované období nedosahují hodnoty 5%. I hodnoty ukazatele běžné likvidity jsou velmi nízké, protože podnik má nízký objem oběžného majetku. Pokles obou indexů v roce 2008 byl zapříčiněn zejména záporným výsledkem hospodaření a tím i zápornou hodnotou ukazatele rentability celkových aktiv. Na základě výsledků predikčních modelů finanční tísně je nutné konstatovat, že veškeré hodnoty byly hluboko pod doporučenými spodními hranicemi. Podnik tedy netvoří ekonomickou přidanou hodnotu, je ohrožen vážnými finančními problémy a nachází se ve velice nepříznivé finanční situaci.

62

6 Návrhy a doporučení V této části bakalářské práce jsou definována konkrétní doporučení pro podnik SLS Swedish Lottery Systems, spol. s r.o., která by měla vést ke zlepšení současné finanční situace. Prvním problémem jsou hodnoty ukazatelů likvidity. Ty se pohybují hluboko pod doporučenými hodnotami, což je negativním jevem zejména pro věřitele podniku. Celé cizí zdroje jsou tvořeny pouze krátkodobými závazky, z nichž nejvyšší položku tvoří závazky ke společníkům (průměrně 78% z celkových krátkodobých závazků). Mateřská společnost poskytla v roce 2004 firmě SLS spol. s r.o. prostředky na koupi nemovitosti. Tuto sumu SLS postupně splácí včetně úroků. Z tohoto důvodu bych doporučila položku závazky ke společníkům, členům družstva a účastníkům sdružení, která je nyní pod krátkodobými závazky (číslo řádku v rozvaze 106), přeúčtovat do dlouhodobých závazků (č. řádku 95). Díky tomu by došlo ke značnému snížení krátkodobých závazků, což by mělo pozitivní vliv na ukazatele likvidity, čistého pracovního kapitálu a potažmo i modely predikce finanční tísně. V tabulce č. 23 jsou uvedeny hodnoty likvidity v případě přeúčtování závazků ke společníkům do dlouhodobých závazků, v tabulce č. 24 pak hodnoty čistého pracovního kapitálu. Tabulka č. 23: Ukazatele likvidity v případě přeúčtování závazků ke společníkům do dlouhodobých závazků Položka

2004

2005

2006

2007

2008

Běžná likvidita

1,21

1,28

1,35

0,87

0,67

Pohotová likvidita

0,95

0,95

1,00

0,71

0,47

Hotovostní likvidita

0,11

0,08

0,07

0,11

0,07

Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

Z tabulky č. 23 je patrné, že hodnoty ukazatele likvidity by se v případě přeúčtování závazků ke společníkům do dlouhodobých závazků značně zvýšily. Sice by stále nevykazovaly doporučené hodnoty, už by ale nebyly tak kritické. Podnik by mohl navýšit zásoby, tím by ale vzrostly náklady na jejich skladování. Podnik by tedy měl navýšit krátkodobý finanční majetek, a to zejména prostředky na běžném účtu, kde je alespoň minimální úročení. V případě navýšení hotovostních peněž by bylo nutné počítat s tím, že nebudou nijak zúročeny.

63

Tabulka č. 24: Čistý pracovní kapitál v případě přeúčtování závazků ke společníkům do dlouhodobých závazků Položka (v tis. Kč)

2004

2005

Čistý pracovní kapitál

205 222 Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

2006 276

2007 -122

2008 -337

Díky přeúčtování závazků ke společníkům do dlouhodobých závazků by došlo k markantním změnám v hodnotách čistého pracovního kapitálu. Ten by vykazoval v prvních třech letech sledovaného období kladné hodnoty. Dalším problémem je skutečnost, že podnik je silně podkapitalizován. Část stálých aktiv je financována cizími zdroji. V případě přeúčtování závazků ke společníkům do dlouhodobých závazků by se však tento problém vyřešil, protože ukazatel podkapitalizování by se pohyboval v rozmezí 0,94 – 1,07, což lze považovat za naprosto optimální. Díky zmíněnému přeúčtování závazků ke společníkům by tedy došlo k výrazným pozitivním změnám hodnot podkapitalizování, čistého pracovního kapitálu a ukazatelů likvidity. Náklady na toto přeúčtování jsou prakticky nulové. Nepříznivé jsou i hodnoty doby obratu pohledávek a doby obratu závazků. Podnik musí dlouho čekat, než obdrží platby od svých odběratelů. Ideální by bylo, kdyby společnost Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. prodávala své výrobky pouze za hotové peníze, to však vzhledem ke konkurenčnímu prostředí není možné. Podnik sice může jako prostředek pro urychlení inkasa pohledávek zvolit sankční prostředky, tedy úroky z prodlení, sankční pokuty nebo platby pouze v hotovosti. Odradil by tím ale stávající odběratele, což si nemůže dovolit. Proto by měl uvažovat raději o pozitivní motivaci svých odběratelů. Jedná se např. o slevu za včasné zaplacení faktury, čímž může zároveň přilákat potenciální nové odběratele. Bylo by vhodné identifikovat odběratele, kteří podniku zajišťují nejvyšší tržby, a těm nabídnout slevu při včasném zaplacení faktury. Podnik SLS spol. s r.o. má tři hlavní odběratelské firmy: STENDIC NV – belgická firma, v roce 2008 odebrala výrobky v celkové hodnotě 774 502 Kč. SANDEN SFT AB – mateřská firma společnosti SLS spol. s r.o., švédská firma. V roce 2008 odebrala výrobky za 800 041 Kč. TJEDERS INDUSTRI AB – švédský podnik, za rok 2008 objednal výrobky za 452 212 Kč. Tyto tři firmy tedy v roce 2008 objednaly od podniku Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. výrobky v celkové hodnotě 2 026 755 Kč, což činí celých 70% z celkových tržeb v tomto roce. Podniku SLS spol. s r.o. bych doporučila zaměřit se při urychlení inkasa pohledávek právě na tyto odběratele a nabídnout jim slevu ve výši 2% z fakturované částky, pokud zaplatí do 7 dnů od data vystavení faktury

64

(doba splatnosti vystavených faktur je 14 dní). Celkové tržby za prodané výrobky by sice kvůli této nabídce mohly klesnout až o 1,4%, podnik SLS spol. s r.o. by však inkasoval peněžní prostředky dříve. Snížila by se tedy doba obratu pohledávek, byla by nižší než doba obratu závazků, což je žádoucí. Došlo by tedy k finanční rovnováze ve firmě. Dále by se zvýšil krátkodobý finanční majetek a potažmo i ukazatel hotovostní likvidity. Velkým problémem je enormně vysoká doba obratu celkových závazků. Je však nutné si uvědomit, kolik z těchto celkových závazků tvoří závazky z obchodních vztahů. Tabulka č. 25: Ukazatele doby obratu pohledávek a doby obratu závazků z obchodních vztahů Položka

2004

Doba obratu pohledávek 92 Doba obratu závazků z obchodních vztahů 88 Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

2005

2006

2007

2008

84

94

60

51

69

34

48

76

Z tabulky č. 25 lze vypozorovat, že doba obratu pohledávek je v prvních čtyřech letech vyšší než doba obratu závazků z obchodních vztahů. Cílem podniku by mělo být tedy snižování doby obratu pohledávek (viz výše), aby co nejdříve získal peněžní prostředky na zaplacení svých závazků, ze kterých mu hrozí případné pokuty a sankce. Za další problémovou oblast lze považovat nízké hodnoty rentability. Podnik by měl optimalizovat a kontrolovat variabilní i fixní náklady na jednotlivé výrobky a následně zvážit, jakou metodu tvorby ceny zvolí. Propočty nákladů na jednotlivé výrobky jsou velmi důležité, protože díky nim může podnik výrobkům určit obchodní přirážky. Pomocí této metody tvorby ceny výrobků si podnik může být jistý, že tržby za jednotlivé výrobky nebudou nižší než náklady na ně vynaložené. Byla provedena kalkulace nákladů na hlavní výrobky, které společnost Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. vyrábí. Mezi ně patří zejména pořadníkové kupony, vizitky, vstupenky a bločky. Díky kalkulaci nákladů bylo zjištěno, že náklady na jeden bloček, jehož prodejní cena je 10 Kč, činí 12,32 Kč. Podnik tedy na výrobě a následném prodeji tohoto výrobku prodělává. Doporučila bych proto společnosti tento výrobek buď přestat vyrábět, nebo zavést novou cenu, která by pokryla jak náklady, tak obchodní marži. Nová navrhovaná cena by mohla být 16 Kč, obchodní přirážka by činila 23% z prodejní ceny. Podnik by se měl zaměřit na kontrolu a řízení nákladů a odhalit, ve kterých oblastech by se daly snížit. Vzhledem k tomu, že podnik platí za vedení účetnictví externí firmě vysokou částku, jako první možnost, která by vedla ke zlepšení, se jeví najít konkurenční 65

účetní firmu, která si za provedené služby bude účtovat méně. Jelikož je však podnik SLS spol. s r.o. relativně malý, vhodnější bude rekvalifikační kurs pro stávajícího zaměstnance. Nákladem by sice byly peněžní prostředky jednorázově vynaložené za kurs. Společnost by ale vyškrtla náklady na externí účetní firmu, které činí až 150 000 ročně. Bylo by však nutné dále proškolovat zaměstnance (školení 1600 - 3200 Kč). Společnost Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. je zaměřena zejména na export, doporučila bych však, aby se pokusila rozšířit svoji působnost i na české prostředí, kde není příliš známa. Tím by se mohl vyřešit problém nízkých zakázek a snižujících se pohledávek, který byl v průběhu sledovaného období zaznamenán. Z důvodu nízkého hospodářského výsledku doporučuji tvorbu kvalitních webových stránek, protože náklady na jejich tvorbu jsou minimální (přibližně 12 000 – 15 000 Kč). Tabulka č. 26: Hodnoty modelů predikce finanční tísně v případě přeúčtování závazků ke společníkům do dlouhodobých závazků Položka Z-skóre IN99

2004

2005

2006

2007

2008

1,336 0,371 0,499

1,551 0,453 0,656

1,594 0,430 0,650

1,533 0,485 0,641

1,093 0,219 0,332

IN05 Zdroj: Vlastní zpracování na základě účetních výkazů

Z tabulky č. 26 je patrné, že v případě přeúčtování závazků ke společníkům do dlouhodobých závazků by byly nejvíce ovlivněny hodnoty Altmanova Z-skóre. Ty by se vyskytovaly v tzv. pásmu šedé zóny. Na hodnoty indexů důvěryhodnosti by toto přeúčtování mělo vliv nepatrný, protože v těchto ukazatelích dojde ke změně pouze jedné proměnné (likvidity), které je přiřazena velmi malá váha.

66

7 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo celkové posouzení finanční situace podniku Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. v letech 2004 – 2008 a následně navrhnout doporučení, která by vedla ke zlepšení současného stavu. V teoretické části práce je stručně popsán pojem a význam finanční analýzy, její metody a změny legislativy v průběhu sledovaného období a její dopady na účetní výkazy. V praktické části byla za pomoci elementárních metod finanční analýzy provedena horizontální a vertikální analýza, analýza rozdílových ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů, rozklad ukazatelů rentability a výpočet modelů predikce finanční tísně podniku. Vstupní data pro analýzu poskytuje finanční účetnictví firmy prostřednictvím interních účetních výkazů, které jsou sestaveny vždy k 31. 12. za období od roku 2004 do roku 2008. V hospodaření podniku byly po zhodnocení výsledků finanční analýzy identifikovány problémy se záporným čistým pracovním kapitálem a kritickými hodnotami platební schopnosti. Kritické hodnoty vykazoval i ukazatel podkapitalizování, rentabilita podniku byla velmi nízká po celé sledované období. Dále se vyskytl problém se záporným finančním výsledkem hospodaření a vysokými dobami obratu pohledávek a závazků. V roce 2004 poskytla mateřská společnost podniku SLS spol. s r.o. dlouhodobý úvěr, který je však v účetních výkazech vykazován pod krátkodobými závazky ke společníkům. Z tohoto důvodu společnost vykazuje záporný čistý pracovní kapitál, kritické hodnoty likvidity a velmi nízký ukazatel podkapitalizování. Podnik by tedy měl tuto položku přeúčtovat do dlouhodobých závazků, konkrétně do dlouhodobých závazků ke společníkům. Dalším doporučením je urychlení doby obratu pohledávek, a to zejména pomocí pozitivní motivace hlavních odběratelů. Podnik by měl uvažovat o zavedení slev za včasné zaplacení vydaných faktur. Díky rychlejšímu inkasu pohledávek bude mít společnost peněžní prostředky na včasné uhrazení svých závazků. Společnost SLS spol. s r.o. by se také měla zaměřit na kalkulaci nákladů na jednotlivé výrobky a následně určit obchodní přirážku z těchto nákladů. Díky tomu si podnik bude jistý, že cena výrobku pokrývá i marži a nejen náklady. Dalším doporučením je zaplatit stávajícímu zaměstnanci kurs účetnictví. Tím by byly eliminovány náklady spojené s placením externí firmě za vedení účetnictví. Celkově je však možné, i přes jmenované nedostatky, považovat podnik Swedish Lottery Systems, spol. s r.o. za podnik se silným zázemím. To mu poskytuje mateřská společnost, švédská firma SANDENS SFT AB.

67

Zdroje [1]

BLAHA, Z. S.; JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. vyd. Praha: Management Press, 2006. 194 s. ISBN 80-7261-145-3.

[2]

GRÜNWALD, R.; HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2007. 318 s. ISBN 978‐80‐86929‐26‐2.

[3]

KALOUSEK, F.; MÁCHAL, P. Finanční řízení. Brno: MZLU v Brně, 2000. 111 s. ISBN 80-7157-472-4.

[4]

KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2005. 137 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80‐7179‐321‐3.

[5]

KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 1.vyd. Praha: C.H. Beck, 2004. 714 s. ISBN 80-7179-802-9.

[6]

KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví: II. díl. 3. vyd., Praha: Polygon, 1997. 303 s. ISBN 80-85967-56-1.

[7]

KUBÍČKOVÁ, D.; KOTĚŠOVCOVÁ, J. Finanční analýza. Praha : EUPRESS, 2006. 126 s. ISBN 80-86754-57-X.

[8]

LANDA, M. Finanční plánování a likvidita. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 180 s. ISBN 978‐80‐251‐1492‐6.

[9]

MARINIČ, P. Finanční analýza a finanční plánování ve firemní praxi. Vyd. 1. Praha : Oeconomica, 2009. 191 s. ISBN 978-80-245-1397-3.

[10]

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. vyd. Praha: Grada, 2008. 120 s. Finanční řízení. ISBN 978‐80‐247‐2481‐2.

[11]

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. vyd. Praha: Grada, 2010. 144 s. Finanční řízení. ISBN 978‐80‐247‐3308‐1.

[12]

SEDLÁČEK, J. Účetnictví podnikatelů po vstupu do Evropské unie. Vyd. 1. Praha : C. H. Beck, 2004. 273 s.

[13]

SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978‐80‐251‐18‐30‐6.

[14]

SŮVOVÁ, H.; SRPOVÁ, J.; POLOPRUTSKÁ, R.; PETR, J.; KNAIFL, O.; KOHOUT, P.; JACKO, F., HUBÁLEK, K., ŠPACEK, E. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1.vyd. Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0.

68

[15]

ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. ES MZLU v Brně, 2001. 105 s. ISBN 80-7157-339-6.

[16]

ŽIVĚLOVÁ, I. Podnikové finance. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2007. 111s. ISBN 978‐80‐7375‐035‐0.

Internetové zdroje [17]

Accontes - účetnictví, daně, poradenství a ISO : Daně 2008 přinášejí výrazné změny [online]. 21.11.2007 [cit. 2010-05-23]. Daně 2008. Dostupné z WWW: .

[18]

Audit účetnictví, s. r. o. [online]. 2008 [cit. 2010-05-23]. Změny v daňové a účetní legislativě k 1.1.2008. Dostupné z WWW: .

[19]

Český statistický úřad [online]. 30.6. 2009 [cit. 2010-05-20]. Ekonomické výsledky průmyslu ČR v letech 2004 až 2007. Dostupné z WWW: .

[20]

HICLOVÁ, Lada. Audit účetnictví, s. r. o. [online]. 6. 2. 2007 [cit. 2010-05-23]. Změny v účetní a daňové legislativě pro rok 2007. Dostupné z WWW: .

[21]

HOLCMAN, J. BF&Co. [online]. 2006 [cit. 2010-05-23]. Aktuální změny ve vedení účetnictví podnikatelských subjektů. Dostupné z WWW: .

[22]

Ministerstvo financí České republiky [online]. 30.4.2010 [cit. 2010-05-20]. Administrativní registr ekonomických subjektů. Dostupné z WWW: .

[23]

Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. 20.05.2010 [cit. 201005-20]. Obchodní rejstřík a Sbírka listin. Dostupné z WWW: .

69

[24]

PwC Česká republika [online]. 26.2.2008 [cit. 2010-05-23]. České účetní předpisy. Dostupné z WWW: .

Ostatní zdroje [25]

Řízení rozhovor s Ing. Františkem Slavičem, jednatelem firmy SLS Swedish Lottery Systems, spol. s r.o., vedený Alenou Balákovou ze dne 19. 5. 2010.

70

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Horizontální analýza aktiv – absolutní vyjádření ..................................... 36 Tabulka č. 2: Horizontální analýza aktiv – procentní vyjádření .................................... 37 Tabulka č. 3: Horizontální analýza pasiv – absolutní vyjádření ..................................... 38 Tabulka č. 4: Horizontální analýza pasiv – procentní vyjádření .................................... 38 Tabulka č. 5: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty – absolutní vyjádření ..... 39 Tabulka č. 6: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty – procentní vyjádření .... 40 Tabulka č. 7: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty ...................................................... 43 Tabulka č. 8: Čistý pracovní kapitál .......................................................................................... 44 Tabulka č. 9: Ukazatele zadluženosti ........................................................................................ 45 Tabulka č. 10: Ukazatele likvidity .............................................................................................. 47 Tabulka č. 11: Ukazatele aktivity ............................................................................................... 49 Tabulka č. 12: Ukazatele rentability ......................................................................................... 51 Tabulka č. 13: Sazby daně z příjmu právnických osob ...................................................... 51 Tabulka č. 14: Vstupní hodnoty pro rozklad zdaněné verze ROA ................................. 53 Tabulka č. 15: Indexy změn ukazatelů pro rozklad ROA .................................................. 54 Tabulka č. 16: Logaritmický rozklad ROA .............................................................................. 54 Tabulka č. 17: Vstupní hodnoty pro rozklad ROE................................................................ 55 Tabulka č. 18: Indexy změn ukazatelů pro rozklad ROE................................................... 55 Tabulka č. 19: Logaritmický rozklad ROE ............................................................................... 55 Tabulka č. 20: Altmanovo Z-skóre ............................................................................................. 56 Tabulka č. 21: Index IN99 ............................................................................................................. 57 Tabulka č. 22: Index IN05 ............................................................................................................. 58 Tabulka č. 23: Ukazatele likvidity v případě přeúčtování závazků ke společníkům do dlouhodobých závazků ......................................................... 63 Tabulka č. 24: Čistý pracovní kapitál v případě přeúčtování závazků ke společníkům do dlouhodobých závazků ........................................ 64 Tabulka č. 25: Ukazatele doby obratu pohledávek a doby obratu závazků z obchodních vztahů ..................................................................... 65 Tabulka č. 26: Hodnoty modelů predikce finanční tísně v případě přeúčtování závazků ke společníkům do dlouhodobých závazků .............. 66

71

Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj aktiv v čase .......................................................................................................... 37 Graf č. 2: Vývoj pasiv v čase .......................................................................................................... 39 Graf č. 3: Vývoj nákladů a výnosů v čase ................................................................................. 40 Graf č. 4: Vertikální analýza aktiv .............................................................................................. 41 Graf č. 5: Vertikální analýza pasiv .............................................................................................. 42 Graf č. 6: Čistý pracovní kapitál .................................................................................................. 44 Graf č. 7: Vývoj ukazatelů likvidity v čase ............................................................................... 48 Graf č. 8: Doba obratu pohledávek a závazků ....................................................................... 50 Graf č. 9: Vývoj ukazatelů rentability........................................................................................ 53 Graf č. 10: Vývoj Altmanova Z-skóre v čase ........................................................................... 57 Graf č. 11: Vývoj indexu IN99 v čase ......................................................................................... 58 Graf č. 12: Vývoj indexu IN05 v čase ......................................................................................... 59

72

Přílohy Příloha č. 1: Rozvaha - aktiva Příloha č. 2: Rozvaha - pasiva Příloha č. 3: Výkaz zisku a ztráty Příloha č. 4: Horizontální analýza aktiv – absolutní vyjádření Příloha č. 5: Horizontální analýza aktiv – procentní vyjádření Příloha č. 6: Horizontální analýza pasiv – absolutní vyjádření Příloha č. 7: Horizontální analýza pasiv – procentní vyjádření Příloha č. 8: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty – absolutní vyjádření Příloha č. 9: Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty – procentní vyjádření Příloha č. 10: Vertikální analýza aktiv Příloha č. 11: Vertikální analýza pasiv Příloha č. 12: Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty

73