Zeměpisná označení a označení původu, pojem, práva ze zápisu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy

Zeměpisná označení a označení původu, pojem, práva ze zápisu Bakalářská práce

Autor:

Karel Kuttelwascher Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. David Karabec

Duben, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen/a se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Ve Ţďáru nad Sázavou 1.4.2011

Karel Kuttelwascher

-1-

Poděkování Na tomto místě bych chtěl zejména poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce JUDr. Davidu Karabcovi za jeho podporu a mnoho cenných rad při vedení bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval svým rodičům za morální i finanční podporu při studiu.

-2-

Anotace Bakalářská práce popisuje a pomocí vybrané literatury ilustruje současné přístupy uplatnění ochrany označení původu a zeměpisného označení na trhu. Popisuje legislativu České republiky a Evropské unie. Jsou vysvětleny pravomoci Úřadu průmyslového vlastnictví a Evropské komise. Vysvětluje symboliku a její pouţití na etiketách a obalech výrobků. Uváděné příklady vycházejí ze správních a soudních rozhodnutí. Autor práce se snaţí přiblíţit téma ochranného označení původu a zeměpisného označení širší veřejnosti. Toto označení vnímá autor jako konkurenční výhodu, která se však nesmí dostat do situace, kde by docházelo k protekcionismu.

Annotation Bachelor thesis describes and illustrates with selected literature contemporary approaches claim the protection of designations of origin and geographical indications in the market. It describes the legislation of the Czech Republic and the European Union. They are explained by the Office of Industrial Property and the European Commission. It explains the symbolism and its use on labels and packaging products. The examples are based on administrative and judicial decisions. The author will try to bring topic protected designation of origin and geographical indication of the general public. This mark is perceived by the author as a competitive advantage that may not get into a situation where avoiding protectionism.

-3-

Obsah práce 1. ÚVOD

5

2. HISTORIE A POJEM 2.1. Historie označování zboţí 2.2. Předchozí zajištění ochrany 2.3. Současná právní úprava 2.4. Předmět úpravy 2.5. Vymezení pojmů

6 6 6 7 8 9

3. OZNAČENÍ PŮVODU 3.1. Pojem 3.2. Seznam českých OP mezinárodně zapsaných podle Lisabonské dohody

10 10 10

4. ZEMĚPISNÉ OZNAČENÍ 4.1. Pojem 4.2. Seznam přihlášených zeměpisných označení 4.3. Symbolika

13 14 14 16

5. PROCES PŘIHLÁŠENÍ 5.1. Zápis do rejstříku 5.2. Výluky ze zápisu 5.3. Řízení o ţádost před Úřadem 5.4. Seznam podaných ţádostí o ochranu v EU 5.5. Vznik ochrany 5.6. Doba trvání ochrany 5.7. Zánik ochrany 5.8. Z judikatury 5.8.1. Spor „HOŘICKÉ TRUBIČKY“ 5.8.2. Spor „KARLOVARSKÉ TROJHRÁNKY“ 5.8.3. Spor „KARLOVARSKÉ OPLATKY“

20 20 21 22 26 27 29 29 30 31 33 35

6. VZTAHY K ZAHRANIČÍ 6.1. Mezinárodní ochrana 6.2. Paříţská úmluva 6.3. Madridská dohoda 6.4. Lisabonská dohoda 6.5. Dohoda TRIPS 6.6. Komunitární právo OOPZO 6.6.1 Nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 6.6.2. Nařízení Komise (ES) č. 918/2004

37 37 38 38 39 39 40 40 43

7. PRÁVA ZE ZÁPISU 7.1. Práva ze zapsaného označení původu a zeměpisného označení 7.2. Ochrana práv ze zapsaného označení původu a zeměpisného označení 7.2.1 Zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení 7.2.2 Občanský soudní řád 7.2.3. Trestní zákon 7.2.4. Další právní předpisy

44 44 45 46 48 48 48

8. ZÁVĚR

49

9. BIBLIOGRAFIE

50 -4-

1. Úvod práce

Cílem práce je snaţit se přiblíţit dané téma široké veřejnosti a vysvětlit celkovou problematiku zeměpisného označení a označení původu. Jejich ochrana je velice významný marketingový nástroj, který přináší svým vlastníkům velké výhody a především zisky. Jejich významem je hlavně legislativní ochrana. Zeměpisná označení a označení původu výrobků jsou výhradně vyuţity pro produkty, které mají určitý vztah mezi jejich charakteristickými vlastnostmi a zeměpisným původem. Toto označení je duševním vlastnictvím pro své majitele a uţivatele, na jehoţ významu zakládají marketingovou strategii prodeje. Takové označení pomáhá svým majitelům vystoupit z masy dalších výrobců, kteří vyrábí stejné, nebo obdobné produkty. Výrobky uţívající zeměpisné označení jsou výhodněji umístěny na trhu a to buď z pohledu ceny, nebo prodaného mnoţství. Je to tedy především velká výhoda pro výrobky, jejichţ výjimečné sloţení či samotné zpracování má svou specifickou tradici. Výrobky s tímto označením se dostávají do popředí na evropském trhu, kde jsou nabízeny a stávají se známějšími.

-5-

2. HISTORIE A POJEM 2.1. Historie označování zboţí Označení původu a zeměpisná označení jsou předměty ochrany průmyslového vlastnictví. Jejich ochranná práva jsou významná pro výrobky a jejich výrobce v daném státě, mezi něţ bezpochyby patří také Česká republika. Označování původu výrobků a zboţí vzniklo volně a spontánně, protoţe spotřebitelé si dávali do spojitosti název výrobku s určitou kvalitou a vlastnostmi pro danou zeměpisnou oblast ze které produkt pochází. Ochranou těchto produktů a jejich práv před zneuţitím pro jiné výrobky, které nepocházejí z dané oblasti, zajišťovalo v Evropě právo soukromé. V polovině 20.století byl počátek o snahu veřejnoprávní regulace takového typu ochrany v evropských zemích a to zápisem těchto označení do veřejných knih. Tuto myšlenku z pohledu mezinárodního práva vyjádřila především Lisabonská dohoda na ochranu označení zeměpisného původu výrobků, která byla podepsána roku 1958. Právní ochrana zeměpisných označení je obsaţena v dalších mezinárodních smlouvách na ochranu průmyslového vlastnictví, kterými se Česká republika zavázala. Významnou ochranu průmyslového vlastnictví představuje také Paříţská úmluva a Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví tzv. TRIPS.

2.2. Předchozí zajištění ochrany v ČR Na území České republiky bylo poprvé spojeno zajištění ochrany zboţí s vývojem právní ochrany proti nekalé soutěţi (§ 4 aţ 9 zákona č.111/1927 Sb.). Tato právní norma nařizovala všem soutěţitelům na trhu, aby se vyvarovali jakýchkoliv zásahů v hospodářském styku, které se příčí s dobrými mravy hospodářské soutěţe a jejich úmyslné chování by narušovalo právo oprávněných soutěţitelů na ochranu označení původu.

-6-

V 70. letech byla upravena právní ochrana označení původu, a to zvláštními předpisy. Jedná se o zákon č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu, a jeho prováděcí vyhlášku Úřadu pro vynálezy a objevy č.160/1973 Sb., o řízení ve věcech označení původu výrobků. Horáček uvádí, že systém byl doplněn svazkem dvoustranných smluv mezi Československem a Rakouskem , stejně tak i Československem a Švýcarskem.1) Tato právní úprava předpisů pro označení původu byla platná v původní podobě do 1.dubna 2002. Nahradil ho s účinností od 1. dubna 2002 nový zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 159/1973 Sb., měl nevyhovující ustanovení, k němuţ patřil veřejnoprávní charakter, který umoţňoval řízené zásahy ze strany státu do práv majitelů označení původu. Příkladem byl např. § 4 odst. 4 tohoto zákona, který udával v případě převodu zapsaného označení původu, ţe v určitých případech podléhal souhlasu Úřadu. Nebo např. § 13 tohoto zákona, který navazuje na ustanovení § 10 vyhlášky č. 160/1973 Sb., kdy tuzemský ţadatel o označení původu v zahraničí musel ţádat o souhlas Úřadu.

2.3. Současná právní úprava Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele představuje současná právní úprava, která byla do právního řádu ČR zavedena teprve v nedávné době jako reakce na komunitární právo a sjednotila právní prostředí . Zaručuje volný pohyb zboţí v takovém rozsahu, aby se výlučná práva z průmyslového vlastnictví sama o sobě nestala překáţkou oprávněného obchodu. Označení původu a zeměpisné označení jsou mimo jiné chráněny Obchodním zákoníkem a to ustanovením o nekalé soutěţi (zák. 513/1991 Sb., § 44). Tedy ochrana označení původu a zeměpisného označení proti nekalé soutěţi prostřednictvím Obchodního zákoníku stojí hned vedle státní ochrany pro označení původu a zeměpisné označení. Tudíţ nelegálně pouţité označení původu a zeměpisné označení lze povaţovat jako neoprávněné soutěţní jednání. Je moţné domáhat se ochrany u obou těchto právních předpisů, avšak záleţí na situaci, za které došlo k porušení práva vlastníka ochrany.

___________________________________________________________________________ 1)

HORÁČEK, R.; ČADA, K.; HAJN, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, 448 s. marg.č.538.

-7-

Společným znakem je ochrana spotřebitele před vzbuzováním klamavých představ o jiném zeměpisném původu zboţí v případech, kdy místo původu určitého produktu má vazbu na jeho kvalitativní znaky. Podle ročenky 2010 Úřadu průmyslového vlastnictví „byla do rejstříku chráněných označení

původu a zeměpisných označení vedeného Evropskou komisí zapsána další 3 česká označení.“2) V současné době má Česká republika jiţ 25 zapsaných označení původu a zeměpisných označení na území Evropské unie.

2.4. Předmět úpravy Primárním právním předpisem, jenţ upravuje podmínky, za kterých lze získat v České republice ochranu označení původu nebo ochranu zeměpisného označení, představuje zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a změně zákona o ochraně spotřebitele. Zmíněný zákon ustanovuje v § 1 oblasti úpravy předmětu, které jsou závazné pro všechny osoby, kterých se tato úprava týká. Předmětem úpravy je označování původu zboţí a podmínky, za kterých je moţné získat právní ochranu označení původu a zeměpisného označení v České republice pro výrobky a potraviny, které vykazují specifické vlastnosti a jsou jimi charakteristické pro určitý druh zboţí. A také předpoklady ochrany označení původu a zeměpisného označení, za kterých nabývá účinnosti. Úprava předmětu je tvořena Nařízením Rady č. 510/2006, kde zákon vyloţeně přejímá nařízení Evropského společenství, které je plně pouţitelné i pro náš právní systém na ochranu označení původu a zeměpisného označení zemědělských produktů a potravin. Správní řízení jako jeden z předmětů úpravy stanovuje pravomoci správní činnosti orgánů zaměřených na vydávání závazných nálezů, posudků nebo osvědčení, které jsou důleţité pro zápis nebo naopak na obranu práva na označení.

__________________________________________________________________________________ 2)

Ročenka Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky 2010 (ÚPV ČR, 2010, str. 13)

-8-

2.5. Vymezení pojmů Český právní systém rozlišuje dva způsoby ochrany. Tím je označení původu a zeměpisné označení zemědělských výrobků, potravin a sluţeb, které jsou shodné s evropským předpisem. Ochranou označením původu se myslí název určitého místa, které je spojováno výlučně nebo z velké části specifickými vlastnostmi či kvalitou výrobku, které jsou připisovány charakteru dané přírodní oblasti anebo lidskými činiteli pouze za předpokladu, ţe je zboţí v dané lokalitě vyráběno, zpracováváno nebo připravováno. Zboţí s ochranným označením původu garantuje kvalitu, charakter, tradiční původ a také know-how výrobce potravinového výrobku nebo sluţeb. Ochranným zeměpisným označením se myslí výrobek nebo sluţba specifická pro určité vymezené území. Zeměpisné označení má odlišné vlastnosti k duševnímu vlastnictví oproti ostatním „tradičním“ právům. Zeměpisné označení je tedy cennější neţ ochranné známky. Výhodou zeměpisného označení je výlučnost a aspekt produktu daného místa. Jak se zmiňuje R.Horáček v Zákoně o ochraně zeměpisného označení: „Zeměpisné označení představuje méně silnou vazbu mezi původem výrobku a jeho kvalitativními znaky, neboť u tohoto druhu označováním rozhodné, zda odpovídající žádoucí vlastnosti výrobku „lze přičíst“ jeho zeměpisnému původu“.3)

__________________________________________________________________________________ 3)

HORÁČEK, Roman. Zákon o ochranných známkách. Zákon o ochranně označení původu a zeměpisných označení. Zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví.. Praha : C. H. Beck, 2008. §2 OOPZO – B. komentář, s. 543.

-9-

3. OZNAČENÍ PŮVODU 3.1. Pojem Jedná se o zeměpisné označení názvu zboţí, jehoţ vlastnosti jsou dané výlučně anebo alespoň převáţně tímto zeměpisným prostředím, a to jak činiteli přírodními, tak i lidskými, případně obojími. S nimi spojují spotřebitelé svoji představu o jakosti, lépe řečeno vlastnostech určitého druhu zboţí, právě proto, ţe pochází z daného místa (oblasti, kraje, státu). Jde o tradiční a ustálený pojem vymezený v právní teorii. S tímto označením jsou spojeny fáze přípravy, produkce a zpracování zboţí, které probíhají v jednom vymezeném území. Označení původu je zvláštní ochrana oproti obchodní značce, jde o speciální druh osvědčení jakosti zboţí, které zaručuje svou kvalitu a územní původ. Na tuto kvalitu dohlíţí státní orgán – ministerstvo zemědělství, avšak také sankcionuje dle Trestního zákoníku. Ke zrušení zápisu můţe dojít, jestliţe jiţ nejsou dodrţovány podmínky specifikace. Pojem „označení původu“ nemusí být historicky vžitý ani obecně známý pro to, aby mohl být zapsán do státního rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví.4) Česká legislativa převzala do svého právního systému ustanovení Lisabonské dohody na ochranu označení původu včetně jejich mezinárodního zápisu.

3.2. Seznam českých označení původu mezinárodně zapsaných podle Lisabonské dohody Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin V Evropské Unii roku 1993 byl zaveden systém s významem ochraňovat pojmenování zemědělských a potravinářských výrobků, které se dokázaly dostat určitým způsobem do podvědomí na evropském trhu (EU), ale také ve světě a tedy ochraňovat je před klamavě __________________________________________________________________________________ 4)

HORÁČEK, Roman. Zákon o ochranných známkách. Zákon o ochranně označení původu a zeměpisných označení. Zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví.. Praha : C. H. Beck, 2008. §2 OOPZO – B. komentář, s. 543.

- 10 -

vypadajícími výrobky, které konkurence neprávem nabízí na trhu. Podstatou je dobře chránit spotřebitele vůči neţádoucím klamáním ostatních podobných produktů, ale také šířit systém kvality Evropské Unie navenek, tzn. vůči třetím zemím. Označení spadající do reţimu nařízení Rady č.510/2006 5) č. nár.

č.

znění OP

pro výrobky

mzn. 1

1 PLZEŇ

Pivo

2

2 PLZEŇSKÉ PIVO

Pivo

4

4 KARLOVARSKÝ SUCHAR

Máslové a dietní suchary

25

25 SMÍCHOVSKÉ PIVO

Pivo

26

26 SMÍCHOVSKÝ STAROPRAMEN

Pivo

31

31 ČESKÝ SLAD

Slad

32

32 PRAVÉ OLOMOUCKÉ TVARUŢKY

Sýry

47

47 ZNOJEMSKÉ OKURKY

Okurky sterilizované

50

49 ČESKOBUDĚJOVICKÉ PIVO

Pivo

51

50 BUDĚJOVICKÉ PIVO -BUDVAR

Pivo

52

51 BUDĚJOVICKÝ BUDVAR

Pivo

53

52 BUDĚJOVICKÉ PIVO

Pivo

54

53, TŘEBOŇSKÝ KAPR

Kapr

836 55

54 KRKONOŠSKÝ PIVNÍ SÝR

Měkký sýr

58

57 ŢATECKÝ CHMEL - ČESKÝ

Chmel

59

58 TRŠICKÝ CHMEL - MORAVSKÝ

Chmel

60

59 ÚŠTĚCKÝ CHMEL - ČESKÝ

Chmel

61

60 MALÍNSKÝ KŘEN

Křen

70

69 MORAVSKÁ CIHLA

Tvrdý sýr ve tvaru cihly

- 11 -

71

70 PARDUBICKÝ PERNÍK

Perník

72

71 KARLOVARSKÉ OPLATKY

Oplatky

73

72 MARIÁNSKO-LÁZEŇSKÉ OPLATKY

Oplatky

76

75 VELKOPOPOVICKÝ SVĚTLÝ LEŢÁK

Pivo

86

598 BUD

Pivo

87

599 FLEKOVSKÉ PIVO

Pivo tmavé 13 stupňové

152

837 BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ VAR

Pivo

155

730 SEDLČANSKÝ HERMELÍN

Sýry

171

838 KARLOVARSKÉ TROJHRÁNKY

Oplatkové řezy vrstvené a plněné, vyráběné v oblasti Karlových Varů

172

839 KARLOVARSKÉ TRUBIČKY

Oplatkové rolované trubičky, plněné i neplněné, vyráběné v oblasti Karlových Varů.

__________________________________________________________________________________ 5)

Seznam českých označení původu, zdroj ÚPV - Databáze a seznamy zapsaných označení původu a zeměpisných označení

- 12 -

4. ZEMĚPISNÉ OZNAČENÍ 4.1. Pojem Jeho charakteristika je obdobná jako u označení původu a má i stejný právní účinek. Rozdíl je v tom, ţe zeměpisná oblast je vyznačována alternativně, tzn. ţe zboţí je buď připraveno nebo vyrobeno nebo zpracováno na vymezeném území. O zápisu označení nebo jeho zrušení platí stejná podmínka jako u označení původu. Tento způsob je v porovnání s označením původu více benevolentní. Zeměpisné označení je pro své specifické vlastnosti odlišné oproti ostatním „tradičním“ právům k duševnímu vlastnictví. Zeměpisné označení je tedy více ceněno neţ ochranné známky. Dokáţe totiţ velmi dobře poskytnout právní ochranu vůči neoprávněnému registrování ochranné známky totoţného nebo obdobného znění. Zeměpisné označení téţ zajišťuje výlučnost a aspekty produktu dané místem výroby, přičemţ dává záruku spotřebiteli o neměnných kvalitativních parametrech. Vlastníkem zeměpisného označení můţe být kaţdý, kdo vyrábí stejný produkt z dané oblasti nebo regionu, ale není moţné aby se výroba přenesla jinam, mimo danou oblast. A také nemůţe být prodáno dále. Registrované zeměpisné označení má navíc výhodu oproti ochranným známkám, ţe se nemusí jejich platnost pravidelně obnovovat. Proto pořízení takové registrace je jednorázovou poloţkou administrativních nákladů. Zeměpisné označení jako ochrana práv samostatné kategorie duševního vlastnictví je téměř výhradní evropskou záleţitostí, přičemţ kaţdá země se v této věci liší. V České republice ochrana zeměpisného označení a označení původu není nic nového. Tradičně jiţ čtyřicet let chrání stát produkty jak na svém tak i na mezinárodním trhu. Nejvíce účinnou ochranu představuje zápis produktu v registru vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví, která je v souladu se zákonem č. 452/2001 Sb., O ochraně označení původu a zeměpisných označení. Úřad průmyslového vlastnictví uvádí, ţe má v současnosti zapsáno přes 200 produktů, které tvoří 40% zemědělské a potravinové výrobky, kolem 25% tvoří vína, dále 15% jsou průmyslové suroviny a výrobky a 12% připadá pro minerální vody. Úřad ve svém seznamu také vede skoro jednu třetinu slovenských označení. ČR také poskytuje právní ochranu zahraničním zeměpisným označením, a to v rámci členství v Lisabonské dohodě na ochranu označení původu, a o jejich mezinárodním zápisu. __________________________________________________________________________________________ 6) Zdroj ÚPV - Databáze a seznamy zapsaných označení původu a zeměpisných označení

- 13 -

4.2. Seznam přihlášených zeměpisných označení Následující přehled vykazuje seznam jiţ zapsaných zeměpisných označení produktů u Úřadu průmyslového vlastnictví. Z názvů výrobků je viditelné, ţe jsou ze širší územní oblasti. Česká republika dlouhodobě chrání zeměpisná označení produktů a to jiţ čtyřicet let.

5 6 7 8 9 10 11

5 6 7 8 9 10 11

KARLOVARSKÁ VODA KARLOVARSKÁ MINERÁLNÍ VODA KARLOVARSKÁ PŘÍRODNÍ KARLOVARSKÝ MLÝN. PRAMEN KARLOVARSKÁ SUL KARLOVARSKÁ VŘÍDELNÍ SUL KARLOVARSKÁ PŘÍRODNÍ VŘÍDELNÍ SUL KYSELSKÁ (KYSIBELSKÁ) MATTONIHO KYSELKA MARIÁNSKO-LÁZEŇSKÁ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODA MARIÁNSKO-LÁZEŇSKÁ RUDOLFKA FRANTIŠKO-LÁZEŇSKÁ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODA LUHAČOVICKÁ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODA LUHAČOVICKÁ VINCENTKA ŠARATICA /PŘÍRODNÍ HOŘKÁ VODA/ BÍLINSKÁ KYSELKA PODĚBRADSKÁ MINERÁLNÍ VODA KRASLICKÉ HUDEBNÍ NÁSTROJE KRASLICKÉ KRAJKY ČESKÝ PORCELÁN DUCHCOVSKÝ PORCELÁN KARLOVARSKÝ PORCELÁN BZENECKÁ LIPKA PÁLAVSKÉ BÍLÉ PAVLOVICKÉ OHNIVÉ PRAŢSKÝ VÝBĚR SLOVÁCKÝ RUBÍN PROSTĚJOVSKÁ STAROREŢNÁ VALAŠSKOMEZIŘÍČSKÝ GOBELIN JINDŘICHOHRADECKÝ GOBELIN JABLONECKÉ SKLO

12

12

13

13

14

14

15

15

16

16

17 18

17 18

19 20 21 22 27 28 29 34 38 39 41 43 48 56 57 63

19 20 21 22 27 28 29 34 38 39 41 43 51 55 56 62

64

63 JABLONECKÁ KRYSTALERIE - 14 -

Minerální voda Minerální voda Minerální voda Minerální voda Vřídelní sůl k léčivým účelům Vřídelní sůl k léčivým účelům Vřídelní sůl k léčivým účelům Přírodní minerální voda stolní Přírodní minerální vody léčivé a stolní Přírodní léčivá minerální voda Přírodní léčivé minerální vody Léčivé minerální vody Přírodní léčivá minerální voda Přírodní léčivá minerální voda Přírodní léčivá minerální voda Přírodní minerální vody stolní Dechové hud. nástroje všeho druhu Výšivky, záclony, plyše Uţitkový porcelán Figurální a ozdobný porcelán Výrobky uţitkového porcelánu Víno Víno Víno Víno Víno Lihoviny Gobelíny Gobelíny Uţitkové a ozdobné sklo, zejména foukané, lisované a lisofoukané, dále mozaika a balotina. Uţitkové a ozdobné předměty z

KARLOVARSKÁ HOŘKÁ

tlustostěnného skla sodnodraselného nebo lehce olovnatého, zušlechtěné broušením a leštěním, popř. v kombinaci s dalšími dekoračními technikami, lustrové ověsy. Biţuterie, knoflíky, vánoční ozdoby, devocionálie, upomínkové předměty, ozdobné prvky biţuterní, např. perly z napodobeniny kamenů, krystalerie, lustrové ověsy, mozaika, balotina, sklo ozdobné, sklo uţitkové. Biţuterie ze skla, keramiky, kovů, plastických hmot a z přírodních materiálů org a anorg. původu. Hutní sklo, příp. zušlechtěné různými dekoračními technikami, sklo broušené a lité, sklo umělecké, plastiky ze skla. Figurky a upomínkové předměty hlavně ze skla Lihovina Skleněné výrobky uţitkového charakteru, hladké i různými způsoby zušlechtěné. Skleněné výrobky uţitkového charakteru, hladké i různými způsoby zušlechtěné. Lihovina

SEDLECKÝ KAOLIN

Plavený kaolin

ČESKÝ GRANÁT

Přírodní granáty, šperky a předměty vyrobené s pouţitím českých granátů Šperky a jiné předměty vyrobené s pouţitím českých granátů Ručně paličkované krajky

65

64 JABLONECKÉ ZBOŢÍ

66

65 JABLONECKÁ BIŢUTERIE

67

66 ŢELEZNOBRODSKÉ SKLO

68

67 ŢELEZNOBRODSKÉ FIGURKY

69 74

68 SLOVÁCKÁ BOROVIČKA 73 ČESKÝ KŘIŠŤÁL

75

74 ČESKÉ SKLO

77

51 4 56 1 56 2 56 3 68 4 84 8

79 80 81 83 16 7

ČESKÝ GRANÁTOVÝ ŠPERK VAMBERECKÁ KRAJKA NOVOHRADSKÁ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ DOBRÁ VODA

Dobrá voda, přírodní pramenitá voda, Dobrá voda, přírodní pramenitá voda perlivá

7)

__________________________________________________________________________________ 7)

Seznam českých zeměpisných označení, zdroj ÚPV - Databáze a seznamy zapsaných označení původu a zeměpisných označení

- 15 -

4.3. Symbolika Nařízením Komise evropského společenství č.628/2008 ze dne 2.července 2008 bylo změněno nařízení Evropského společenství č.1898/2006, které stanovilo prováděcí pravidla k nařízení Rady evropského společenství č.510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin. Nařízení Komise evropského společenství č. 1898/2006 stanoví ve své příloze V vlastnosti symbolů Společenství.8) Zapsané názvy zemědělských a potravinářských produktů jejichţ název je chráněn označením původu a zeměpisným označením můţe být součástí štítku nebo obalu produktu. Přijaté symboly Společenství napomohly výrobkům s ochranným označením původu nebo zeměpisného označení vystoupit z masy obdobných produktů. Spotřebitel má moţnost se lépe orientovat mezi těmito výrobky, které nemají vlastnost spojenou se svým zeměpisným původem. V současnosti jsou symboly ochraňující označení původu a zeměpisné označení pro země Evropského společenství shodné svou formou a barevným provedením. Pomocí vnitřních popisků je moţné rozpoznat symboly uvedené na etiketě výrobku. Evropské společenství díky svým dlouhodobým zkušenostem a s cílem maximální podpory ochranného označení se snaţí ulehčit spotřebitelům rozeznat oba symboly označení původu a zeměpisného označení pomocí barev a vnitřního popisku. Bylo potřeba zajistit v určitém časovém úseku prostor pro výrobce, ale také pro spotřebitele, aby měli moţnost připravit se na změnu barevného provedení obalu výrobku a barev symbolů Společenství na nich pouţitých. „Opatření Komise stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro chráněná zeměpisná označení a chráněná označení původu“ 9)

__________________________________________________________________________________ 8) 9)

Nařízení Komise (ES) č. 628/2008 – odst. (1), ze dne 2. Června 2008 Nařízení Komise (ES) č. 628/2008 – odst. (6), ze dne 2. Června 2008

- 16 -

Komise evropského společenství přijala nařízení Rady evropského společenství o dočasném pouţívání obalů a etiket, na kterých jsou uvedeny symboly Společenství v souladu se zněním přílohy nařízení Evropského společenství. V Úředním věstníku Evropské unie vstoupila v platnost příloha V nařízení Evropského společenství č. 1898/2006 platným před vstupem tohoto nařízení v platnost bylo možné používat až do dne 1.května 2010. 10) Všechny členské státy Evropské unie jsou zavázány pouţívat toto nařízení Komise a to v plném rozsahu.

1. Provedení symbolů můţe být černobílé, nebo barevné U barevného provedení se pouţívají barvy PANTONE nebo extrakty barvy pro čtyřbarevný tisk. Barvy PANTONE jsou vysoce koncentrované základní barvy. Jsou určené pro široké pouţití, neboť díky zvláštní příměsi dosahují vytvoření rovnoměrného povrchu. PANTONE systém je dobře znám. Vytváří praktický prostředek ke komunikaci o určitých barevných tónech. Symbol Společenství pro „chráněné označení původu“ v barvách Pantone

Symbol byl pojat ve velmi dobře zapamatovatelné červeno ţluté barvě. Hodí se jak na světlé tak i tmavší barevné provedení obalu výrobku.

__________________________________________________________________________________ 10)

Nařízení Komise (ES) č. 628/2008 – článek 2, ze dne 2. Června 2008

- 17 -

Symbol Společenství pro „chráněné zeměpisné označení“ v barvách Pantone

Pro symbol „chráněného zeměpisného označení“ je charakteristická modrá a ţlutá barva. Vynikne na jakémkoliv barevném provedení obalu, nebo etiketě výrobku díky modré reflexní barvě PANTONE. Všechny barvy, které byly pouţity pro symbol Společenství ať uţ pro „ chráněné označení původu“ nebo pro „chráněné zeměpisné označení“ jsou vysoce kontrastní a dobře viditelné. Symboly Společenství ve výtaţkových barvách pro čtyřbarevný tisk Symbol Společenství pro „chráněné označení původu“ ve výtaţkových barvách pro čtyřbarevný tisk

Zde je pouţito červené a ţluté barvy. Na první pohled je viditelné, ţe barvy jiţ nejsou tak syté, neboť kaţdá barva je jiţ směsí barev v určitém poměru. Symbol Společenství pro „chráněné zeměpisné označení“ ve výtaţkových barvách pro čtyřbarevný tisk

Barevné provedení symbolu je modrá a ţlutá barva. Také tyto barvy ztrácí na své výraznosti z důvodů smíchání různých odstínů barev. Symboly společenství pro čtyřbarevný tisk jsou v menším a méně výrazném provedení neţ symboly v barvě PANTONE. - 18 -

Symboly Společenství v černobílém provedení

2. SYMBOLY SPOLEČENSTVÍ V NEGATIVU

Aplikaci symbolu v negativním formátu lze pouţít za předpokladu, ţe obal či etiketa je tmavá. 3. KONTRAST S BARVAMI PODKLADU Symbol Společenství pro „chráněné označení původu“

Symbol Společenství pro „chráněné zeměpisné označení“

Kontrastní pouţití barev symbolu je nutné za předpokladu, ţe jedna z barev symbolu je totoţná s barvou obalu výrobku.

- 19 -

5. PROCES PŘIHLÁŠENÍ 5.1. Zápis do rejstříku Podle § 3 OOPZO je „označení původu a zeměpisné označení zapisováno do rejstříku označení původu a zeměpisných označení (dále jen „rejstřík“), který vede Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“).“ 11)

Úřad průmyslového vlastnictví je ústřední orgán státní správy České republiky. Plní funkci patentového a známkového úřadu. Rovněţ dohlíţí na dodrţování mezinárodních smluv na ochranu průmyslového vlastnictví, jimiţ je Česká republika vázána. Vyznačuje se také podporou ochrany a rozvoje průmyslového vlastnictví, mimo jiné uděluje také práva na ochranu označení původu a zeměpisného označení.

Rejstřík je přístupný k nahlédnutí všem osobám. Úřad do rejstříku zapisuje pouze rozhodné údaje o označení původu a zeměpisném označení. Takovýto zápis o označení původu či zeměpisného označení je následně uveřejněný ve Věstníku Úřadu, který také oznamuje skutečnosti jako je zrušení nebo změnu specifikace určitého označení původu popř. zeměpisného označení.

Úřad je povinen vydávat Věstník podle článku 12 odst. 2 Paříţské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, jíţ jsou členské země vázány vydávat periodicky úřední list. Úřad vydá komukoliv výpis z rejstříku, kdo jej o to poţádá. Zároveň tím umoţňuje subjektům vlastnící práva na ochranu prokazovat se k takovému uţívání ochrany pro označení původu a zeměpisného označení.

___________________________________________________________________________ 11)

Zákon č. 452/2001 Sb., § 4 OOPZO

- 20 -

5.2. Výluky ze zápisu

Jako primární výluky, které zákon neumožňuje a neposkytuje zápis, ustanovuje § 4 OOPZO. 12)

Takovéto označení názvu výrobku je pravdivé, ale mohlo by anebo je pravděpodobné, ţe ve spotřebiteli vzbudí mylnou domněnku o takovém zboţí, které nemá chráněný původ (např. obec Benátky u Ţdírce nad Doubravou oproti Benátky – město Itálie). Toto označení původu ani zeměpisné označení nemůţe být v tomto případě zapsáno do rejstříku. Producenti vína, kteří ţádají o zápis do rejstříku Úřadu, mohou poţádat o zápis za předpokladu, ţe jejich postavení na trhu bude rovné. Jedná se o zápis dvou nebo více označení původu nebo zeměpisných označení, které svým názvem mohou vyvolat domněnku obdobně znějícího místa původu. Výrobky, které mají obecný název jako například: ŠUNKA, TVAROH, SÝR, SALÁM, apod. nemohou být zapsány do rejstříku Úřadu jako zboţí s označením původu ani zeměpisného označení byť z této oblasti pochází. Jak píše R.Horáček Může dojít k rozporu mezi ochrannou známkou a označením původu, které mají stejné znění. Tudíž nemohou být zapsány ochranné známky, označení původu a zeměpisné označení jako ochrana, které by měla být v konfliktu s již existující ochranou. 13)

___________________________________________________________________________________________________________________________________________ 12)

HORÁČEK, R.; ČADA, K.; HAJN, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, 448 s. marg.č.541. 13) HORÁČEK, R.; ČADA, K.; HAJN, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, 448 s. marg.č.541.

- 21 -

5.3. Řízení o ţádost před Úřadem O zápis označení původu a zeměpisné označení, dále jen „označení původu“ do rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví mohou poţádat osoby fyzické i právnické, dále jen „osoby“ a nebo sdruţení výrobců či zpracovatelů, dále jen „sdruţení“, podle § 5 odst. 1 OOPZO . Sdruţení tvoří osoby vyrábějící, zpracovávající nebo připravující produkt ve vymezeném území, které má pro zboţí specifické vlastnosti a bude opatřeno ochranou označení původu o které bylo poţádáno. Sdruţení poţadující zápis nemá zákonem stanovenou právní formu a ani sloţení sdruţení není ničím podmíněno. V současné době se nejčastěji můţeme setkat např. se zájmovým sdruţením právnických osob - § 20f a násl. OZ, popřípadě sdruţení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Sdruţení můţe být tvořeno podle § 829 a násl. OZ, na základě smlouvy o sdruţení, a které nemusí mít právní subjektivitu. V takovém případě je nutné aby byl pověřen jeden z účastníků sdruţení, který bude zmocněn jednat ve věcech před Úřadem. Pakliţe se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu je moţné poţádat o zápis označení původu v případě, je-li tato osoba v daný čas z vymezeného území, které má charakterizovat původ výrobku jako jediná osoba vyrábějící, zpracovávající nebo připravující příslušné zboţí. Pro Českou republiku vyplývají závazky z mezinárodních smluv na ochranu průmyslového vlastnictví, jedná se o čl. 2 a 3 Paříţské úmluvy a čl. 3 TRIPS.O zápis mohou poţádat fyzické osoby s trvalým pobytem, ale i právnické osoby, jejichţ sídlo je mimo území České republiky - § 14 OOPZO . V případě této ţádosti musí být zmíněné osoby v řízení o zápis označení původu obligatorně zastoupeny advokátem nebo patentovým zástupcem. Zuzana Slováková říká, ţe „ustanovení vychází z národní zásady zacházení, která zajišťuje příslušníkům cizích států poskytovat stejné zacházení jako vlastním státním příslušníkům.“14) Starší právní úprava umoţňovala podat přihlášku o zápis označení původu fyzickým a právnickým osobám u Úřadu. Zápisem do rejstříku se přihlašovatel stal uţivatelem označení původu. Po zapsání přihlašovatele mohl být zapsán kdokoliv další vedle prvního zápisu. Postačovalo splnit podmínky stanovené pro zapsání označení původu určitého výrobku. U mezinárodního zápisu docházelo k rozporu s národní úpravou.

___________________________________________________________________________ 14)

SLOVÁKOVÁ, Zuzana. Průmyslové vlastnictví. Praha : LexisNexis, 2007. Označení původu a zeměpisná označení –6.3.1. Řízení před Úřadem , s. 212.

- 22 -

V článku 5 odst. 1 Lisabonské dohody je moţný zápis u Mezinárodního úřadu duševního vlastnictví na konkrétní jméno fyzické nebo právnické osoby, které jsou následně oprávněny uţívat své označení původu podle svých národních zákonodárství. Jakýkoliv další zápis uţivatele představoval potřebnou změnu příslušného stávajícího zápisu označení původu . Nyní je právní úprava zdokonalena, aby jiţ nedocházelo k potíţím s mezinárodní ochranou označení původu, jako tomu bývalo v minulosti. Mezinárodní úřad duševního vlastnictví poskytne zápis pouze vţdy na jediné jméno subjektu, kterým můţe být sdruţení, fyzická nebo právnická osoba. Pokud má dojít ke změnám (ať jde o změnu sloţení sdruţení nebo přistoupení dalších výrobců, zpracovatelů, tedy v případě pokud bylo označení zapsáno na jméno jediné fyzické nebo právnické osoby), nejsou promítány v údajích zapisovaných u Mezinárodního úřadu duševního vlastnictví. Podle Zuzany Slovákové je „tato úprava také v souladu s čl. 5 odst. 1 a 2 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 a čl. 1 a 2 nařízení Komise (EHS) č. 2037/93.“ 15) Předloţení ţádosti u Úřadu pro zápis označení původu je jednostranný právní akt, na tomto základě je zahájeno řízení ţádosti o zápis označení původu. Toto řízení je zaloţeno na principu zkoumání, stejně jako je tomu u ochranných známek. Úřad v takovém řízení zkoumá podrobně označení původu, které je uvedené v ţádosti. Musí splňovat zákonem stanovené podmínky pro zápis do rejstříku, ale také se zjišťuje, zda má zákonné formálněprávní náleţitosti. K podání ţádosti patří správní poplatek. Ţadatel je povinen doloţit s ţádostí mimo jiné také:

Výpis osvědčující ţadatele o skutečnosti místa provozovny, respektive tam kde se výrobek vyrábí, zpracovává nebo připravuje a zmíněné místo se nachází ve vymezeném území. Dále výpis můţe osvědčovat ţadatele o kvalitativních znacích jeho výroby nebo zpracování, které uvedl ve své ţádosti. Takovéto výpisy z evidence vydává příslušný úřad státní správy. V případě jiného trvalého místa pobytu neţ je Česká republika, je nutné nahradit zmíněný výpis osvědčením o ochraně původu podle platného práva státu, odkud zboţí pochází. Je třeba zajistit ţadatelům pocházejících ze zemí, které nepřistoupily k Lisabonské dohodě, umoţnit dosáhnout ochrany označení původu, chránící právo České republiky.

___________________________________________________________________________ 15)

SLOVÁKOVÁ, Zuzana. Průmyslové vlastnictví. Praha : LexisNexis, 2007. Označení původu a zeměpisná označení – 6.3.1.Řízení před Úřadem , s. 212.

- 23 -

Specifikaci zemědělských výrobků, pouze v případech ţádosti o zápis zemědělských výrobků nebo potravin určené pro lidskou výţivu a zemědělské výrobky neurčené pro lidskou výţivu. Seznamy zemědělských výrobků nebo potravin, které jsou určeny pro lidskou výţivu, a zemědělských výrobků neurčených pro lidskou výţivu obsahuje prováděcí vyhláška č. 243/2002 Sb. Specifikace pro zemědělské produkty nebo potraviny stanoví jejich charakteristické vlastnosti a vymezení zeměpisného prostředí dle § 6 OOPZO. Účelem specifikace je zajištění určitého standartu, který je předpokladem pro získání ochrany označení původu nebo zeměpisného označení. Zemědělské výrobky nebo potraviny podobného druhu, které nevyhovují specifikaci, nesmí pouţívat chráněné označení. Naše platná právní úprava v návaznosti na úpravu komunitárního práva začlenila také Institut specifikace zemědělských výrobků a potravin. Podle čl. 4 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 „je totiž užívání chráněného označení původu nebo zeměpisného označení podmíněno právě skutečností, že jimi opatřený zemědělský výrobek nebo potraviny vyhovují specifikaci.“ 16) V případě kdy ţádost nemá předepsané náleţitosti a nebo má určité nedostatky, na které Úřad upozorňoval a nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny, Úřad řízení zastaví. Dojde-li Úřad ke zjištění, ţe označení uvedené v ţádosti není moţné zapsat jako označení původu a to v případě, ţe nesplňuje podmínky stanovené zákonem pro zápis, nebo je vyloučeno ze zápisu podle § 4 OOPZO, se ţádost zamítne. Úřad zapíše do rejstříku označení původu pouze tehdy, jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky a vyhovuje-li označení původu uvedené v ţádosti podané u Úřadu. Mimo řízení o zápis je zde také právní úprava řízení o zrušení zápisu označení původu a zeměpisného označení. Jedná-li se o opravné řízení, tak zákon na ochranu označení původu a zeměpisného označení nevymezuje přímou úpravu související s přezkoumáváním rozhodnutí Úřadu. V tomto případě je zde uplatněna subsidiární zásada úpravy správního řádu, která se týká rozkladu podle § 152 SpŘ. V prvním stupni řízení lze podat rozklad vůči rozhodnutí Úřadu a to v zákonné lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. S tímto úkonem je spojeno zaplacení povinného správního poplatku. Na podnět komise předseda Úřadu rozhodne o rozkladu, přičemţ jde o řádný opravný prostředek s odkladným účinkem, to znamená, ţe u napadeného rozhodnutí se odkládá právní moc a vykonatelnost aţ do jeho rozhodnutí. ___________________________________________________________________________ 16)


- 24 -

Úřad průmyslového vlastnictví je ústřední orgán státní správy, nad kterým neexistuje jiţ ţádný jiný orgán, který by mohl provést přezkoumání rozhodnutí, tudíţ podání rozkladu nemá devolutivní účinek. V případném řízení o rozkladu je nutné pouţít ustanovení o zvláštnostech správního řádu o rozkladu. Avšak s výjimkou stanovující sloţení rozkladové komise a moţností způsobu ukončení řízení o rozkladu podle § 152 odst. 3 a 5 SpŘ. je moţné „Pravomocná rozhodnutí Úřadu přezkoumat ve správním soudnictví a to podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.“ 17) Moţnost přezkoumání všech rozhodnutí ústředních orgánů státní správy, včetně Úřadu průmyslového vlastnictví, je moţné u příslušného Městského soudu v Praze. Opravným prostředkem proti tomuto rozhodnutí je kasační stíţnost, kterou je moţné podat u Nejvyššího správního soudu v Brně. Nestanoví-li se nic jiného, platí pro řízení před Úřadem ve věcech označení původu a zeměpisných označení správní řád.

___________________________________________________________________________ 17)


- 25 -

5.4. SEZNAM PODANÝCH ŢÁDOSTÍ O OCHRANU V EU Seznam podaných ţádostí o ochranu původu nebo zeměpisného označení ze strany České republiky se v Evropské unii stále rozšiřuje. Výrobky ţádající o ochranu v Evropské unii jsou charakteristické místem původu. Převáţná část těchto produktů je známá a ţádaná v zahraničí. Znění Brněnské pivo nebo Starobrněnské pivo Březnický leţák Černá Hora (pivo) České pivo Český kmín

Č.OP/ZO 180 185 148 190

Hořické trubičky

159

Chamomilla Bohemica

84

Chelčicko-Lhenické ovoce

194

Chodské pivo Jihočeská Niva Jihočeská zlatá Niva Karlovarské oplatky Karlovarské trojhránky

195 199 200 72 171

Karlovarský suchar Lomnické suchary Mariánskolázeňské oplatky Nošovické kysané zelí Pardubický perník Pohořelický kapr

4 198 73 178 71 187

(Pravé) Olomoucké tvarůţky Štramberské uši Třeboňský kapr Všestarská cibule Znojemské pivo Ţatecký chmel

32 175 54 181 186 58

Pro výrobky Pivo Pivo Pivo Pivo Kmín kořenný (Carum carvi L.)-plod Oplatkové trubičky prázdné i plněné Květ Heřmánku prvého – flos Chamomillae vulgaris Ovoce – jádroviny a peckoviny, drobné ovoce Pivo Sýr s plísní uvnitř hmoty Sýr s plísní uvnitř hmoty Oplatky Oplatkové řezy vrstvené a plněné Máslové a dietní suchary Suchary Oplatky Kysané zelí Perník Kapr obecný (Cyprinus carpio) ţivý a zpracovaný Sýry Cukrářské pečivo Kapr Cibule Pivo Chmel

193

18)

Podle Úřadu průmyslového vlastnictví byla provedena poslední aktualizace dat ke dni 21.12.2010 19) __________________________________________________________________________________ 18)

Seznam podaných ţádostí o ochranu v EU, zdroj ÚPV - Databáze a seznamy zapsaných označení původu a zeměpisných označení 19) Zdroj ÚPV - Databáze a seznamy zapsaných označení původu a zeměpisných označení

- 26 -

5.5. Vznik ochrany „Ochrana označení původu nebo zeměpisného označení vzniká dnem zápisu do rejstříku dle § 8 odst. 1, ochranného označení původu a zeměpisného označení.“ 20) Zápis do rejstříku je úkonem registračním, který provádí správní orgán – Úřad (§ 158 odst. 1 SpŘ). Pro fyzické a právnické osoby se tímto úkonem zakládají subjektivní veřejná práva, jde o úkon konstitutivní povahy. Ţadatel dostává od Úřadu po zapsání do rejstříku osvědčení. A dále se subjekt tímto osvědčením, jakoţto úředním dokladem prokazuje o svém právu uţívat zapsané označení původu. Úřad o zápisu do rejstříku oznámí ve svém Věstníku. Ke dni zápisu označení původu nebo zeměpisného označení do rejstříku nastává účinek ochrany. Jde o novelizaci předešlého zákona, který ochranu označení původu ochraňoval vznikem dnem zápisu do rejstříku, avšak působnost ochrany vznikla zpětně dnem, kdy ţádost či přihláška dalšího uţivatele došla Úřadu - § 2 ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 159/1973 Sb. Údaje potřebné pro zápis do rejstříku jsou podle § 15 odst. 2 OOPZO zapisovány obligatorně čili povinné formální údaje, jako jsou např.: název označení původu nebo zeměpisného označení, potřebné údaje o ţadateli, datum podání ţádosti, apod. Jedná-li se o zemědělské výrobky nebo potraviny s ochranou označení původu či zeměpisného označení je nutné také doloţit specifikaci, která se zapíše do rejstříku. Pakliţe je potřebná změna specifikace výrobku, bude tato změna součástí zápisu v rejstříku. Avšak změnu specifikace můţe upravit pouze ţadatel zápisu označení původu - § 9 OOPZO. K takové změně můţe dojít za předpokladu technického a vědeckého vývoje, nebo změnou vymezení zeměpisného území. Do rejstříku lze dále libovolně zapisovat údaje vztahující se k danému označení, které jsou potřebné k vymezení specifikace (§ 15 odst. 3 OOPZO). Mimo obligatorních údajů o ţadateli je také moţné zapsat údaje o případném zástupci, tj. název, sídlo firmy, příjmení a jméno včetně trvalého místa pobytu. Další zápis subjektů byť splňují podmínky stanovené zákonem pro zápis označení původu nebo zeměpisného označení není moţné podle platných právních předpisů. Tudíţ je-li subjekt (fyzická nebo právnická osoba) zapsán do rejstříku, pak je toto vyráběné nebo zpracovávané zboţí jediné v danou chvíli ve vymezeném území. Jestliţe později začnou ostatní subjekty vyrábět, zpracovávat nebo připravovat obdobné zboţí a splňují zákonné podmínky, mají tyto osoby právo pouţít pro svůj výrobek označení. ___________________________________________________________________________ 20)


- 27 -

Práva vyuţívat označení ke svému zboţí a jeho následovné prokázání mohou výpisem z rejstříku, jedná-li se o označení původu pro zemědělský výrobek nebo potravinu, pak se prokazuje závazným nálezem, osvědčením nebo posudkem vydaným kontrolním orgánem. Osoba s ţádostí má právo na poskytnutí u Úřadu či kontrolního orgánu na vydání uvedených dokumentů. Rejstřík také vede sdruţení, které musí splňovat zákonné podmínky pro jeho zápis.Jakmile je sdruţení vedené v rejstříku, je moţné aby se další subjekty přidaly k takovému sdruţení za předpokladu splnění zákonem stanovených podmínek pro členství ve sdruţení dle § 5 odst. 6 OOPZO. „Členství musí být umožněno všem bez jakékoliv diskriminační povahy a dále je nepřípustné narušovat právně závazná pravidla hospodářské soutěže.“ 21) Sdruţení vydává svým členům na poţádání osvědčení o členství ve sdruţení, popřípadě výpisem z rejstříku se prokáţou jako členové. Ostatní výrobci nebo zpracovatelé, kteří nemají zájem vstoupit do sdruţení, nemění nic na situaci vyuţívat dané označení původu nebo zeměpisné označení. Prokazovat o uţívání oprávnění se mohou výpisem z rejstříku a závazným nálezem, osvědčením nebo posudkem vydaným kontrolním orgánem, ale pouze za předpokladu, je-li přiděleno označení pro zemědělský výrobek nebo potravinu. Zákonem stanovená úprava pro kontrolu specifikace označení původu a zeměpisného označení upravuje pravomoc kontrolních orgánů. „Funkci kontrolních orgánů plní Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Státní veterinární správa, viz. § 10 OOPZO.“ 22) Prostřednictvím této úpravy je nutné zajistit kontrolu specifikace produktů pouţívající ochranné označení. Nalezne-li příslušný kontrolní orgán nedostatky, je oprávněn poţadovat nápravu nedostatků, ukládat a navrhovat opatření k jejich odstranění a kontrolovat plnění těchto opatření. V případě, kdy kontrolní orgán poţaduje nápravu a subjekt tak neučiní, můţe být takovému subjektu zrušeno označení původu. Kontrolní orgán vydává potřebné dokumenty, kterými mohou být závazný nález, osvědčení nebo posudek pro zápis označení původu a zeměpisného označení výrobku nebo potraviny do rejstříku, popř. zrušení zápisu pro takové označení, anebo změnu specifikace pro zemědělský výrobek či potravinu. Bylo zde jiţ zmíněno o významu těchto závazných nálezů, posudků či osvědčení, jimiţ se výrobci a zpracovatelé prokazují pouţívat oprávnění označení původu, přestoţe nejsou zapsáni v rejstříku. Hovoříme zde pochopitelně pouze o subjektech, které plní zákonem stanovené podmínky a specifikace pro své zemědělské výrobky nebo potraviny. ___________________________________________________________________________ 21)

SLOVÁKOVÁ, Zuzana. Průmyslové vlastnictví. Praha : LexisNexis, 2007. Označení původu a zeměpisná označení – 6.3.2.Vznik ochrany , s. 212. 22) SLOVÁKOVÁ, Zuzana. Průmyslové vlastnictví. Praha : LexisNexis, 2007. Označení původu a zeměpisná označení – 6.3.2. Vznik ochrany, s. 212.

- 28 -

5.6. Doba trvání ochrany Ochranná doba, po kterou je moţné chránit označení původu a zeměpisné označení není časově omezená dle § 8 odst. 1 OOPZO . Ochrana zápisu tedy trvá tak dlouhou dobu po kterou jí Úřad ve svém rejstříku vede. Nebo pokud majitel ochranného označení původu nebo zeměpisného označení nepoţádá Úřad o vyjmutí zápisu z rejstříku sám.

5.7. Zánik ochrany Chráněné označení původu zaniká zrušením zápisu označení původu z rejstříku. Úřad jako jediný zahajuje řízení o zrušení zápisu označení původu na podnět kontrolního orgánu, všech příslušných subjektů nebo z vlastního podnětu – ex officio, a to pouze z taxativně stanovených důvodů viz § 11 OOPZO. Mezi subjekty na které se můţe vztahovat řízení o zrušení bezpochyby patří fyzická a právnická osoba ,jejíţ trvalé místo pobytu či sídlo firmy je mimo území České republiky. V tomto případě je otázkou kým má být taková osoba zastoupena, zda advokátem nebo patentovým zástupcem. Zákon stanovuje v § 14 OOPZO zastoupení navrhovatele advokátem nebo patentovým zástupcem pouze v případě řízení o zápis označení původu. Avšak je moţné mít za to, ţe je nutné mít zastoupení i v řízení o zrušení označení původu. Zahájením řízení o zrušení zápisu označení původu podnětem navrhovatele, jedná se o řízení sporné. V těchto případech se uplatňuje před Úřadem ve sporném řízení úprava podle § 141 SpŘ s odchylkami uvedenými v § 11 OOPZO. Úřad zruší zápis označení původu, pouze za těchto okolností, které jsou zákonem stanovené OOPZO): -

( § 11

23a)

K zániku zápisu označení původu může dojít dodatečnou změnou nebo zrušením podmínek. 23b)

-

Nálezem kontrolního orgánu můţe být zjištěna nesrovnalost pro zemědělský výrobek nebo potravinu, který jiţ pouţívá ochranu označení původu. Pokud nebyla závada odstraněna ve stanovené lhůtě, můţe i v tomto případě dojít ke zrušení jiţ tak existující ochrany označení původu.

-

Označení původu bylo zaregistrováno v rejstříku, aniž by vyhovovalo podmínkám stanoveným tímto zákonem; v tomto případě se na označení hledí, jako by nebylo zapsáno a ruší se zápis o označení původu. 23c)

__________________________________________________________________________________ 23a,b,c)

Zákon č. 452/2001 Sb., § 11 OOPZO – Zrušení zápisu

- 29 -

Zánik zápisu ex nunc pro označení původu se vztahuje k zmíněným prvním dvěma případům. Úřad stanoví, k jakému dni bude označení zrušeno, bez ohledu na to z jaké příčiny se tak stalo. Úřad své jednání potvrdí změnou v Rejstříku a dále o tomto stavu vyrozumí ve Věstníku. Dále současná právní úprava nepřipouští zrušení zápisu v případě, kdy se majitelé vzdávají nároku na označení bezdůvodně. Na takové pouţití označení původu má nárok kaţdý, kdo splní zákonem stanovené podmínky, ať jiţ je či není zapsán v rejstříku Úřadu. Pro zápis označení původu zemědělských výrobků a potravin je stanovena podmínka a to podle nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 se kterým je shodná právní legislativa České republiky. Je zde stanoveno za jakých podmínek je moţné získat zápis. Podmínky určují specifikaci kvalitativních znaků výrobku, jeţ chtějí pouţívat ochranné označení původu. V článku 10 tohoto nařízení Rady jsou stanoveny povinnosti kontrolního orgánu, které mají za úkol dohlíţet na splňování specifikací produktů nesoucích ochranné označení původu. Pakliţe kontrolní orgán nalezne nesrovnalosti poţadavků na specifikaci pro zemědělský výrobek a potravinu, učiní kroky k nápravě, která zajistí, aby chráněné označení původu mohlo být i dále pouţíváno pro výrobek. Jestliţe nedojde k odstranění závad v dodrţování specifikace, ke kterým se kontrolní orgán vyjádřil, pak Úřad bude nucen toto chráněné označení zrušit. Horáček však říká, že návrh na zrušení původu může vyjít od kohokoli, kdo chce tak učinit. 24)

5.8. Z judikatury Příklady následujících judikátů popisují spory soutěţitelů o uţívání ochrany označení původu a zeměpisného označení českých výrobků. Zmíněné kauzy poukazují na důleţitost ochrany výrobků, ale také na hospodářskou soutěţ mezi producenty v „současných ekonomických podmínkách.“ 25) V době dřívějšího Československa nebylo nutné zabývat se natolik touto ochranou, protoţe existovaly stejné normy pro výrobek vyráběný na různých místech země.

___________________________________________________________________________ 24)

HORÁČEK, Roman. Zákon o ochranných známkách. Zákon o ochranně označení původu a zeměpisných označení. Zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví.. Praha : C. H. Beck, 2008. §11 OOPZO, s. 543. 25) HORÁČEK, R.; ČADA, K.; HAJN, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, 448 s. marg.č.546-Z judikatury.

- 30 -

5.8.1. Spor „HOŘICKÉ TRUBIČKY“ Z rozhodnutí ÚPV OP-186/1992, v Praze dne 13.10.2004 Fakta : Dne 14.7.1994 bylo do rejstříku zapsáno označení původu číslo 159 ve znění „HOŘICKÉ TRUBIČKY“. V podání se navrhovatel domáhal zrušení zápisu tohoto označení původu o ochraně označení původu a zeměpisných označení s odůvodněním, ţe označení neodpovídá poţadavkům zákona, neboť receptura na hořické trubičky pochází z Francie a vlastnosti výrobků nejsou dány zvláštním prostředím a ani lidskými faktory. Navrhovatel se také vyjádřil k historii výroby trubiček v Hořicích a v bývalém Československu, kterou se zabýval dědeček manţelky navrhovatele aţ do doby zestátnění jeho továrny, který pouţíval vlastní recepturu. Navrhovatel dále připomněl, ţe výrobu hořických trubiček podle této receptury zahájil jiţ v roce 1988, v níţ je mu však v současné době bráněno společností S. Návrh na zrušení zápisu označení původu č. 159 ve znění „HOŘICKÉ TRUBIČKY“ byl rozhodnutím Úřadu zamítnut. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, ţe orgán prvého stupně řízení neshledal učiněný zápis v rozporu se zákonem č. 159/1973 Sb., za jehoţ účinnosti k němu došlo. Navrhovatel nepředloţil ţádné důkazy o nesplnění podmínek ustanovení § 11 zákona č. 452/2001 Sb., které by navrhované zrušení napadeného označení původu opravňovaly. Proti tomu rozhodnutí podal navrhovatel zrušení zápisu předmětného označení původu v zákonem stanovené lhůtě rozklad. Rozklad byl zaslán společnosti S., která je současným uţivatelem napadeného označení původu k vyjádření. Uţivatelé odmítli uvedená tvrzení, neboť jsou podle jejich názoru vykonstruovaná, tendenční a vycházejí z nesprávného výkladu právních předpisů. Ztotoţňují se tudíţ se závěry napadeného rozhodnutí, ţe předmětné označení původu bylo v době podání jeho přihlášky (a stále je) zeměpisným názvem země, oblasti nebo místa, který se stal obecně známý jako údaj o tom, odkud pochází výrobek. Z toho důvodu není ani smyslem zákona na ochranu spotřebitele klamání spotřebitele tím, ţe bude obhajovat či legalizovat výrobu hořických trubiček v jiném regionu. Označení původu č. 159 ve znění „HOŘICKÉ TRUBIČKY“, zn. sp. OP-186/1992, bylo přihlášeno dne 8.2.1994 a zapsáno do rejstříku dne 14.7.1994 pro hořické trubičky prázdné i plněné s vymezením jakosti takto: oplatka upečená z hladké výběrové mouky pšeničné, stolní - 31 -

olej, sušené mléko, vaječný ţloutek, cukr, voda. Průměr oplatky 18cm. Dvě zvlhčené oplatky pomazané sladkou vodou a náplní se stočí do trubičky. Náplň : vanilka, skořice, jemný cukr, kakao, oříšky. Vymezení zeměpisné oblasti: Hořice v Podkrkonoší a integrované obce Dachova, Chlum, Doubrava, Březovice, Chvalina. Odvolací orgán při vlastním přezkoumání zápisné způsobilosti napadeného označení původu „HOŘICKÉ TRUBIČKY“ konstatoval, ţe toto označení původu obsahuje zeměpisný údaj představující název oblasti resp. místa, kde se takto chráněné zboţí (tj. cukrářské trubičky) vyráběly a vyrábí. Příslušné doklady prokazují, ţe jediným specifickým místem vyráběných trubiček se rozumí město Hořice v Královéhradeckém kraji a jeho blízké okolí, coţ zcela nepochybně splňuje podmínku ustanovení § 1 odst. 1 zák. č. 159/1973 Sb., neboť tento údaj se stal obecně známým, odkud výrobky pocházejí. Je tudíţ výlučným zeměpisným prostředím, v němţ jsou dlouhodobě zaručeny charakteristické znaky těchto výrobků, neboť na území České republiky existuje více lokalit zvaných Hořice, např. v Jihočeském kraji, v kraji Vysočina apod. v daném případě je tudíţ nutno výlučné zeměpisné prostředí chápat jako původní oblast, v níţ tento obor vznikl, přičemţ není rozhodné. Odkud původní recept pochází. Odvolací orgán dále přezkoumal návrh na zrušení zápisu a konstatoval následující. Navrhovatel nepředloţil ţádné důkazy, ţe podmínky stanovené pro zápis napadeného označení původu odpadly, ani ţádný kontrolní orgán nesdělil Úřadu, ţe existuje nález, z něhoţ by vyplývalo, ţe poţadavky kladené na chráněné zboţí nebyly splněny. Rozhodnutí: Předseda Úřadu průmyslového vlastnictví na zrušení zápisu označení původu č. 159 ve znění „HOŘICKÉ TRUBIČKY“ rozhodl takto: podle ustanovení § 59 odst. 2 zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů, se rozklad zamítá a napadené rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zrušení zápisu výše uvedeného označení původu se potvrzuje. Zápis označení původu č. 159 ve znění „HOŘICKÉ TRUBIČKY“ zůstává v platnosti.

- 32 -

5.8.2. Spor „KARLOVARSKÉ TROJHRÁNKY“ Z rozhodnutí ÚPV OP 207-1992, v Praze dne 2.1.2002 Fakta : V uvedené věci bylo vydáno rozhodnutí o zamítnutí ţádosti o zápis dalšího uţivatele označení původu č. 171 ve znění „Karlovarské trojhránky“ s odvoláním na ustanovení § 7 odst. 4 zák. č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků s odůvodněním, ţe v průběhu řízení bylo zjištěno, ţe ţadatel dodává na trh výrobky na obalu označované jako „originál luxus Karlovarské oplatky“, přičemţ ale sídlem provozovny je Jáchymov. Na oplátkách uvnitř obalu je pak vyraţen nápis „ radiové lázně Jáchymov“, a proto tyto oplatky nesplňují podmínky stanovené v ustanovení § 1 odst. 1 a § 4 odst. 1 a 2 citovaného zákona. V rozhodnutí je dále uvedeno, ţe jsou-li takovým způsobem, který můţe spotřebitele klamat o původu, druhu, jakosti a dalších znacích označovaného zboţí, uváděny na trh téţ oplatky pod označením původu Karlovarské trojhránky, platí výše uvedené i pro ně. Podle názoru ţadatele se Úřadem vytýkaný rozpor v označování výrobků vztahuje pouze na označování Karlovarských oplatek a nikoli Karlovarských trojhránků. Navrhuje, aby věc byla vrácena zpět do řízení. Odvolací orgán přezkoumal napadené rozhodnutí a zjistil následující skutečnosti. Dne 11.2.2000 bylo do rejstříku pod č. 171 zapsáno označení původu ve znění „Karlovarské trojhránky“ a dne 30.8.2000 byla ţadatelem podána ţádost o zápis dalšího uţivatele toho označení původu. Ve zprávě Úřadu ze dne 28.5.2001 bylo ţadateli sděleno, ţe přestoţe na trh uvádí výrobky na obalu označované jako „originál luxus Karlovarské oplatky“, je sídlem jeho provozovny Jáchymov, přičemţ uvnitř obalu se nacházejí oplatky označené nápisem „radiové lázně Jáchymov“. Takový způsob označování je klamavý a označené výrobky nesplňují podmínky stanovené zákonem č. 159/1973 Sb. k vyjádření byla ţadateli poskytnuta lhůta do 31.6.2001. Dne 28.8.2001 bylo Úřadu doručeno vyjádření ţadatele v němţ uvádí, ţe nápis „radiové lázně Jáchymov“ byl na výrobek aplikován v podstatě z reklamních a propagačních důvodů a nejde o označení, které by vykazovalo znaky klamavosti, neboť nesouvisí s původem ani kvalitou výrobku, ale tvoří spíše jejich vnější úpravu, přičemţ klamavým by bylo např. označení „Jáchymovské oplatky“. Dále uvádí, ţe sídlo ţadatele je v Karlových Varech a podmínka daného zeměpisného původu je splněna i v případě provozovny v Jáchymově, neboť toto město leţí v oblasti západočeských lázní, v Karlovarském kraji. Ţadatel zdůrazňuje, ţe výtky - 33 -

Úřadu se týkají označení původu “Karlovarské oplatky“ a nikoli označení původu „Karlovarské trojhránky“, u kterého nebyl namítán ţádný rozpor. Odvolací orgán posoudil a konstatoval následující: ţadatel předloţil zákonem poţadované doklady. Na základě těchto měl být proveden průzkum, zda výrobky ţadatele vyhovují podmínkám stanoveným pro jiţ zapsané označení původu. O výsledku tohoto průzkumu je ţadateli namítán rozpor v označování výrobků na obalu pojmenovaných „originál luxus Karlovarské oplatky“ a uvnitř, na oplatkách, označovaných nápisem „radiové lázně Jáchymov“. Z toho tvrzení, stejně jako z přiloţených fotokopií těchto oplatek a jejich obalů vyplývá, ţe se týkají výhradně označení původu ve znění „Karlovarské oplatky“, které však není předmětem tohoto řízení. Nejsou zpochybněny doklady předloţené ţadatelem a nejsou uplatněny ţádné skutečnosti svědčící o klamavém označování výrobků „Karlovarské trojhránky“. Rozhodnutí musí vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci. Rozhodnutí: Předseda Úřadu průmyslového vlastnictví na návrh odborné komise ve věci rozkladu proti rozhodnutí ÚPV o zamítnutí ţádosti o zápis dalšího uţivatele označení původu č. 171 ve znění „Karlovarské trojhránky“, po přezkoumání napadeného rozhodnutí rozhodl takto: podle ustanovení § 59 odst. 3 zák. č. 71/1967Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů se rozkladu vyhovuje, napadené rozhodnutí se zrušuje a věc se vrací odboru ochranných známek k dalšímu řízení.

- 34 -

5.8.3. Spor „KARLOVARSKÉ OPLATKY“ Z rozhodnutí ÚPV OP-43/1967, v Praze dne 9.11.2004 Fakta : V uvedené věci bylo vydáno rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zrušení zápisu označení původu č.72 ve znění „KARLOVARSKÉ OPLATKY“. Orgán prvého stupně řízení konstatoval, ţe nelze provést zrušení zápisu společnosti P., jako dalšího uţivatele napadeného označení původu, jelikoţ zákon č. 452/2001 Sb. institut dalšího uţivatele, tedy ani řízení o něm vůbec neupravuje. Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel rozklad a navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno. Rozklad byl zaslán dalšímu uţivateli napadeného označení původu, společnosti P., k vyjádření. Ten uvedl, ţe podaný rozklad neobsahuje ţádné nové konkrétní argumenty ani důkazy, pouze obecná tvrzení a proto se ztotoţňuje s výrokem napadeného rozhodnutí a navrhuje, aby byl rozklad zamítnut v plném rozsahu. Jak vyplývá z obsahu spisu, jakoţ i z údajů uvedených v rejstříku označení původu a zeměpisných označení, bylo dne 11.12.1967 cestou mezinárodního zápisu u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví v Ţenevě na základě Lisabonské dohody na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu mezinárodně zapsáno pod číslem 71 napadené označení původu ve znění „ KARLOVARSKÉ OPLATKY“. V návaznosti na mezinárodní zápis napadeného označení původu došlo ke dni nabytí účinnosti zákona č. 159/1973 Sb., tedy k 1.2.1974, ve shodě s ustanovením § 17 odst. 2 tohoto zákona,k národnímu zápisu pod č. 72. Přihlašovatelem byl P2. Označení původu bylo zapsáno pro oplatky s vymezením jakosti: lázeňské kulaté spékané oplatky, vyráběné v oblasti západočeských lázní podle výrobních postupů a receptury získané na základě dlouholeté tradice. Jako další uţivatelé byli zapsáni společnost P. s počátkem doby ochrany ode dne 16.3.1994 a O.M. s počátkem doby ochrany ode dne 30.8.2000. Odvolací orgán shledal, ţe napadené označení původu bylo u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví zapsáno na základě Lisabonské dohody na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu. Odvolací orgán konstatoval, ţe napadené označení původu vyhovovalo podmínkám zápisu stanoveným jak Lisabonskou dohodou, tak zákonem č. 159/1973 Sb.

- 35 -

Pokud se týká postavení společnosti P., shledal odvolací orgán, ţe uvedená společnost byla zapsána do rejstříku jako další uţivatel dne 16.3.1994 na základě ustanovení § 8 zák. 159/1973 Sb. Podle této právní úpravy mohl o zápis jakoţto další uţivatel označení původu poţádat Úřad kaţdý, jehoţ výrobky vyhovovaly podmínkám stanoveným pro jiţ zapsané označení původu. Jak vyplývá z dokladů společnosti P., byly oplatky vyráběny v regionu Karlových Varů a vykazovaly specifické znaky kvality a charakteru výrobku. Je zřejmé, ţe splňovaly kriteria poţadovaná zákonem. Rozhodnutí: Předseda Úřadu průmyslového vlastnictví na návrh odborné komise ve věci rozkladu proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 19.4.2004 o zamítnutí návrhu na zrušení zápisu označení původu č. 72 zn. sp. OP-43 ve znění „KARLOVARSKÉ OPLATKY“, po přezkoumání napadeného rozhodnutí rozhodl: podle ustanovení § 59 odst. 2 zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů, se rozklad zamítá a napadené rozhodnutí se potvrzuje.

- 36 -

6. VZTAHY K ZAHRANIČÍ V Lisabonské dohodě na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu je definováno, kdo můţe poţádat o mezinárodní zápis. „Osoby, které mají trvalý pobyt nebo sídlo v České republice, mohou požádat o mezinárodní zápis označení původu podle mezinárodní smlouvy“ 26) prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví. Mezinárodní smlouva předepisuje výši správního poplatku pro kaţdého ţadatele o mezinárodní zápis. Výše těchto poplatků je uvedena ve Věstníku Úřadu.

6.1. Mezinárodní ochrana Mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv anebo ve Sbírce zákonů jsou nadřazeny před ustanovením zákona o ochraně původu a zeměpisného označení. Česká republika se zavázala v několika multilaterálních smlouvách, které mají v sobě zakotvenou ochranu označení původu a zeměpisného označení, jimiţ je Paříţská úmluva, Madridská dohoda o potlačení falešné a klamavé reklamy o původu zboţí, Lisabonskou dohodou na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu, Úmluvu o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví a o Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví – TRIPS, tato dohoda o Obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví zahrnuje pouze ochranu zeměpisného označení. V ustanovení čl. 22 odst. 1 TRIPS lze zeměpisné označení vnímat jako ochranu zahrnující jak zeměpisné označení tak označení původu ve smyslu zákona o ochraně označení původu a zeměpisného označení. Mimo multilaterálních mezinárodních smluv máme také mezinárodní smlouvy bilaterální, které také chrání označení původu a zeměpisné označení uzavřenými se Švýcarskem, Rakouskem a Portugalskem.

________________________________________________________ 26)

Lisabonská dohoda na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu ze dne 31.října 1958, revidována ve Stockholmu dne 14.července 1967, uveřejněná pod č. 67/1975 Sb. Ve znění vyhlášky č. 79/1985 Sb.

- 37 -

6.2. Paříţská úmluva Jedná se o významnou dohodu na ochranu označení původu v mezinárodních vztazích. V případě nedovoleného pouţití označení původu, které klamavě informuje spotřebitele o původu výrobku se unijní země zavázaly ke vzájemné spolupráci. Kdy kaţdá země zajišťuje ostatním unijním zemím vhodné právní prostředky k potlačení k neoprávněnému uţívání označení původu, ať jiţ jde o přímé nebo nepřímé pouţití pro určitý výrobek. Jedním ze zajištění práva je například moţnost zabavení všech takových výrobků při dovozu do unijní země, které se řídí podle vnitřních zákonů státu. Můţe se stát, ţe vnitřní zákony daného unijního státu nedovolují zabavení zboţí při dovozu, v tomto případě je uţito zákazu dovozu nebo zabavení ve vnitrozemí. Pakliţe vnitřní zákony nedovolují ani jeden ze zmíněných opatření, jsou nahrazeny ţalobami a prostředky, které jsou propůjčeny vlastním státním příslušníkům.

6.3. Madridská dohoda Je další neméně známá dohoda o potlačení falešných nebo klamavých údajů o původu zboţí. Jde o dohodu členských států, jeţ se zavázaly postihovat ty, kteří vydávají svůj výrobek jako klamavý nebo s falešnými údaji o původu výrobku. Prioritou všech států zavázaných touto dohodou je zabavit veškeré výrobky mající falešné nebo neoprávněné údaje jakou je právě nesoucí označení původu z některého členského státu, popřípadě region a místo nacházející se v některé zemi. Je moţné, ţe členský stát zakazuje zabavení zboţí přímo na hranici při dovozu. V takovém případě je nahrazen zákazem dovozu zboţí, anebo zabavení ve vnitrozemí. Můţe dojít k tomu, ţe zákony členského státu nedovolují ţádnou moţnost zabavení zboţí, proto v takovém případě následuje opatření ţalobami a prostředky, které tento zákon zajišťuje v úplně stejných případech svým státním příslušníkům. Madridská dohoda dále uvádí zákaz pouţívání veškerých údajů, které mají charakter publicity a jsou schopné klamat spotřebitele o původu výrobku. Klamavým způsobem se myslí uţití znaků, účtech, oznámeních, etiketách týkajících se vína, dokladů, obchodního oznámení a korespondenci.

- 38 -

6.4. Lisabonská dohoda Lisabonská dohoda a její členské země tvoří specifickou unii v rámci Evropské unie na ochranu průmyslového vlastnictví. Touto smlouvou se členské země zavázaly k ochraně označení původu výrobků na svém území, kde budou chránit práva všech zemí unie, které jsou jiţ tak chráněny v zemi označující původ a jsou také zapsána u Mezinárodního úřadu. Česká republika a její naplnění závazků vůči Lisabonské dohodě ustanovuje platná právní úprava o mezinárodním zápisu označení původu (dle zákona. 452/2001 Sb. v § 16 a 17 o ochraně označení původu a zeměpisného označení). Je třeba říci, ţe tato ustanovení se pouze a jenom týkají označení původu bez zeměpisného označení ,na které se Lisabonská dohoda nevztahuje. Lisabonská dohoda poskytuje ochranu označením původu takovým výrobkům, které jsou chráněny ve své zemi a mají přidělenou ochranu označení původu u Úřadu.

6.5. Dohoda TRIPS Podle článku 22 Dohody TRIPS jsou členové povinni chránit práva zeměpisného označení. Za zeměpisné označení je povaţováno zboţí s názvem určitého území, jehoţ výrobek má specifické kvalitativní vlastnosti, nebo způsobem výroby, zpracování anebo přípravou v daném území má přidělené zeměpisným označením. Za zboţí je také povaţována sluţba, je tedy moţné poskytovat ochranu jak výrobkům ,tak sluţbám. Sluţby samy o sobě mohou a mají charakteristické vlastnosti území, příkladem jsou lázeňské sluţby v oblasti Karlových Varů. Členové Dohody TRIPS se zavázali k ochraně zmíněných výrobků a sluţeb, kterým byla přiřazena ochrana zeměpisného označení. Členové disponují právními prostředky na jejich ochranu, která by mohla nastat v důsledku neoprávněného onačení nebo prezentace výrobků, kdy uvádí či naznačuje, ţe takové zboţí pochází z jiného zeměpisného území neţ je skutečně vyznačeno. Dotyčné zboţí klamavě informuje veřejnost o jeho zeměpisném původu, ale především uţívání tohoto označení je dopuštěno aktu nekalé soutěţe. Dohoda uvádí závazek ve kterém se členové zaručili povinností odmítnout zápis nebo zrušení ochranné známky, kterou neoprávněně nese zboţí a povaţuje se za produkt z určité oblasti a úmyslně klame spotřebitele o pravém původu produktu. Povinnost členů je také udělat patřičná opatření pro výrobky, jejichţ zeměpisné označení je pravdivé, ale nepravdivě uvádí konkrétní a to pravé označení, kdy se opět spotřebitelé uvádí v omyl. Mezinárodní smlouva TRIPS má také speciální ustanovení jako je například dodatečná ochrana zeměpisného označení pro vína a lihoviny(čl. 23 Dohody TRIPS). Česká legislativa chrání všechny výrobky, nejen vína a - 39 -

lihoviny. Pro splnění závazků vyplívajících z čl. 23 Dohody TRIPS byla proto řešena jiţ jen otázka zápisu označení původu nebo zeměpisného označení pro vína v případech, kdy onačení obsahuje stejně psaný nebo stejně znějící název místa původu (§ 4 odst. 2 zákona č. 452/2001 Sb.). Důvodem kterému lze přičíst výluku ze zápisu ochranných známek do rejstříku zařazena i označení přihlašována pro vína či lihoviny, která obsahují zeměpisný údaj, aniţ by víno nebo lihovina byla skutečně z původu země (§ 2 odst. 1,písm. j/ ZOZ). Cíle a principy vycházející z mezinárodní Dohody TRIPS, bylo všeobecně pojednáno v části týkající se vynálezů.

6.6. Komunitární právo OOPZO Pro svou specifickou povahu si vyţádaly zemědělské výrobky a potraviny zvláštní ochranu prostřednictví komunitárního práva. Nařízení Rady (ES) č. 2081/92 toto upravuje přímo v působící normě komunitárního práva o ochraně označení původu a zeměpisných označení pro zemědělské produkty a potraviny.

6.6.1. Nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 Chráněné označení původu a zeměpisné označení získalo uvnitř Společenství prostřednictvím nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 úpravu pravidel pro získání ochrany označení původu a zeměpisného označení. Zápisem do rejstříku vedeného Evropskou komisí je moţné získat ochranu v rámci Společenství. Toto nařízení Rady však nezahrnuje úpravu pro všechny výrobky chráněného označení původu a zeměpisného označení. Slováková : ochrana označení původu a zeměpisného označení se vztahuje pouze na vymezené skupiny zemědělských a potravinářských výrobků 27), jimiţ jsou 28): Zemědělských výrobků určených pro lidskou spotřebu, uvedených v příloze II Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství Potraviny, uvedené v příloze I tohoto nařízení Zemědělských výrobků, uvedených v příloze II tohoto nařízení ___________________________________________________________________________ 27)

SLOVÁKOVÁ, Zuzana. Průmyslové vlastnictví. Praha : LexisNexis, 2007. Označení původu a zeměpisná označení – Nařízení Rady (EHS) č.2081/92 , s. 212. 28) Nařízení Rady ES č. 1493/1999 ze 17.května 1999 o společné organizaci trhu s vínem není touto úpravou dotčeno.

- 40 -

„Současně se výslovně uvádí, že nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 neplatí pro vinařské výrobky.“ 29) Přílohy I a II o výrobcích a potravinách nejsou stanoveny jako konečné, je tedy moţné provádět změny. Do těchto příloh se nezapočítávají zemědělské výrobky a potraviny, to samé platí i pro skleněné a porcelánové výrobky. Sluţby přísluší i nadále v kompetenci národní legislativy. „Označení původu“ podle nařízení Rady (EHS) č.2081/92 v článku 2 odst. 2 písm. a) je vyrozuměno jako název určitého místa, oblasti, nebo země. Které je vyuţito pro označení místa, oblasti, nebo země ze které zemědělský výrobek nebo potravina pochází. Specifická kvalita nebo vlastnosti jsou připisovány převáţně či výlučně zeměpisným prostředím, jehoţ součástí jsou přírodní zdroje a lidské faktory. Způsob výroby, zpracování nebo příprava daného výrobku nebo potraviny se musí provádět ve vymezené oblasti. Toto právo na označení také splňují zemědělské výrobky pocházející z vymezeného území, které splňují zákonem stanovené podmínky. Dále tyto podmínky můţe splňovat a za označení původu je moţné vnímat určitý zeměpisný údaj, jestliţe jsou suroviny pro výrobu nebo přípravu produktu z vymezené oblasti, neţ je oblast zpracování. „Zeměpisným označením“ podle nařízení Rady (EHS) č.2081/92 v článku 2 odst. 2 písm. b) se jedná o název místa, oblasti, popř. země. Název je uţíván k označení zemědělských výrobků nebo potravin, které jsou známé pro svou kvalitativní a specifickou výrobou, zpracováním nebo přípravou probíhající ve vymezeném zeměpisném území. „Název, jenţ zdruhověl“ podle nařízení Rady (EHS) č.2081/92 v článku 3, kde jsou uvedeny výluky ze zápisu je zdruhovění názvu. Jedná se o zemědělské výrobky a potraviny, které jsou pojmenovány sice v souvislosti s oblastí jejich zeměpisného původu, ale název určitého výrobku nebo potraviny je tak všeobecně známě zdruhovělý, ţe jej nelze chránit zápisem. Zápisem nelze také chránit názvy rostlinných odrůd či druhu zvířete, ačkoli by se jednalo o klamání veřejnosti a především spotřebitele o pravém původu výrobku. Uţívání chráněného označení původu a zeměpisného označení pro zemědělské výrobky a potraviny spočívá ve splnění podmínek stanovených nařízením Rady (EHS) č. 2081/92 v čl. 4, kde jsou zmíněny minimální náleţitosti obsahu specifikace.

___________________________________________________________________________ 29)

Nařízení Rady ES č. 1493/1999 ze 17.května 1999 o společné organizaci trhu s vínem není touto úpravou dotčeno.

- 41 -

„Ţádost o zápis“ ustanovuje Rada (EHS) ve svém nařízení č. 2081/92 a to v čl. 5, kde se výslovně zmiňuje, kdo můţe poţádat o zápis do rejstříku na ochranu označení původu a zeměpisného označení, který vede Evropská komise. Ţádost mohou podat pouze sdruţení, ale také za výjimečných stanovených podmínek fyzické i právnické osoby. Ţádost se zasílá členskému státu Unie, ve které se nachází daná zeměpisná oblast. Dotčený stát, kterému byla ţádost zaslána, přezkoumá její náleţitosti a také zda je oprávněná, pakliţe se stát domnívá o správnosti a oprávněnosti, zašle ţádost dále Evropské komisi se specifikací a dokumenty dané ţádosti, o které se opírá jeho rozhodnutí. Členské státy Unie se zavázaly vydáním zmíněných předpisů nutných k dodrţování čl.5 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92. Přijetím zákona č. 452/2001 Sb. v § 18 Česká republika splnila poţadavek Rady (EHS), kde je obsaţena zvláštní úprava, která dovoluje aplikovat čl. 5 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92. Na základě § 18 OOPZO je moţné ţádost podat u Úřadu průmyslového vlastnictví. Definovaný rámec subjektů, jimţ Česká republika umoţňuje podat ţádost na ochranu označení původu a zeměpisného označení v rámci Evropské unie je v souladu s čl. 5 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92. Ţádost o zápis tedy mohou podat sdruţení, ale také fyzické a právnické osoby, kterým náleţí právo na označení původu nebo zeměpisného označení. V případě, kdy Úřad nalezne nedostatky v podané ţádosti, upozorní na takové nedostatky ţadatele, který má dvouměsíční lhůtu na opravení nedostatků. Avšak pokud ţádost splňuje veškeré podmínky Úřad takovou ţádost postoupí dál Evropské komisi a to nejpozději do dvou měsíců ode dne řádného doručení u Úřadu, včetně všech dokumentů, o které se jeho zjištění opírají. O postoupení ţádosti Evropské komisi a rovněţ o formální zjištění evropské komise, ţe ţádost obsahuje všechny údaje, má Úřad informační povinnost vůči ţadateli. Obdobný postup stanoví zákon č. 452/2001 Sb. i pro podání, ověřování a postoupení ţádosti o změnu specifikace dle § 19 OOPZO. Evropská komise zajistí formální přezkoumání ţádosti nejpozději však do šesti měsíců ode dne řádného předání komisi. Evropská komise zjišťuje, zda má ţádost veškeré nutné předpoklady pro přijetí. Evropská komise o svých nálezech informuje členský stát. Dojde-li Evropská komise k úsudku, ţe jsou splněny podmínky ochrany, zveřejní v Úředním věstníku Evropského společenství jméno, adresu ţadatele, název výrobku, hlavní body ţádosti, odkazy na národní zákonodárství týkající se výroby a zpracování nebo přípravy výrobků, popř. odůvodnění pro učiněný závěr. V obrácené situaci Evropská komise rozhodne, ţe nezveřejní takovou ţádost a to podle čl. 7 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92, kdy je moţné, aby se kterýkoliv členský stát vyjádřil vůči zápisu označení původu nebo zeměpisného označení, který by měl být zapsán do rejstříku Evropské komise. Kaţdý stát má moţnost vyjádřit se do šesti měsíců od zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství. Avšak vyjádřit se mohou také fyzické i právnické osoby, jejichţ zájem na věci je opodstatněný. Podle platně právních předpisů České republiky dle zákona č. 452/2001, mohou podat řádný a odůvodněný námitek osoby s trvalým pobytem nebo sídlem na území České republiky. Tyto osoby podávají svou opodstatněnou námitku Úřadu, která je následně přeposlána Evropské komisi pro - 42 -

konečné rozhodnutí. Termín pro podání námitek proti zápisu je moţné uskutečnit do pěti měsíců od zveřejnění ve věstníku Evropských společenství. Pět měsíců bylo zvoleno z důvodu dostatečné časové rezervy pro přeposlání ţádosti s námitkou Evropské komisi, která se musí uskutečnit v rámci šesti měsíčním termínu pro podání námitky členského státu dle zmíněného čl. 7 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92. Jestliţe subjekt nedodrţí termín pěti měsíců má za následek, ţe Úřad odmítne postoupit námitky Evropské komisi. Úřad je však povinen vyrozumět o této skutečnosti ţadatele o námitku. Jestliţe Evropská komise rozhodne o přípustnosti námitky, vybídne komise členské státy k vzájemné dohodě podle svých vnitrostátních zákonů, kterou musí uskutečnit ve lhůtě tří měsíců. Příslušným orgánem zastupujícím Českou republiku ve věci mezinárodní ochrany označení původu a zeměpisného označení je Úřad průmyslového vlastnictví včetně spolupráce státní správy podle § 21 odst. 1 OOPZO. Úřad je dále povinen poţadovat hledisko osoby, která podala ţádost nebo námitku pro označení původu či zeměpisné označení v EU. Úřad můţe poţadovat po osobách za zmíněné úkony, aby si samy hradily náklady za nález, osvědčení nebo posudek od kontrolního orgánu, který je oporou při svých tvrzení.

6.6.2. Nařízení Komise (ES) č. 918/2004 Národní ochranou zemědělských výrobků a potravin, především jejich zachování po určitou dobu se zabývá nařízení Rady (ES) č.918/2004. V tomto nařízení bylo stanoveno po jakou dobu byla chráněna označení původu či zeměpisná označení, která byla zapsána do dne 30.4.2004. Zapsaná označení do tohoto dne, byla pod ochranou Komise do chvíle, neţ o nich bylo rozhodnuto Komisí, přijetím nebo zamítnutím označení. Navrhovatelé zmíněných označení, však museli do 31.10.2004 podat novou přihlášku, aby tím potvrdili svůj stálý zájem o označení a jejím následném rozhodnutí Komisí. Podle Úřadu průmyslového vlastnictví nově podaných přihlášek v této souvislosti bylo 31 sdružení a jednotlivých výrobců nebo zpracovatelů.30a) Byla zde však výjimka na kterou se nařízení Komise (ES) č. 918/2004 nevztahovalo, byla pouze tři označení původu pro budějovická piva (Budějovické pivo, Českobudějovické pivo, Budějovický městský var), kterým byla komunitární ochrana poskytnuta přímo na základě Smlouvy o přistoupení.30b)

___________________________________________________________________________ 30)

Ročenka Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky 2004 (ÚPVČeské republiky, 2005, str. 9)

- 43 -

7. PRÁVA ZE ZÁPISU

7.1. Práva ze zapsaného označení původu a zeměpisného označení Předměty průmyslového vlastnictví mají odlišná práva oproti právům zapsaného zeměpisného označení a označení původu, protoţe jejich povaha nemá výlučnost práv. Právo osoby při zápisu u Úřadu pro označení původu nenáleţí jen příslušné osobě, ale také kaţdému jinému subjektu, který poţádá o zápis svého produktu, který bezpochyby splňuje stejné podmínky jako první osoba při zápisu (tj. zboţí je zpracováno s odpovídající kvalitou, anebo vlastnostmi, které se dají připsat vymezenému území, viz. § 8 odst. 2 OOPZO). Jestliţe jsou výrobky zemědělského původu a potraviny, je nutností výrobce popřípadě zpracovatele zajistit konkrétní specifikaci pro na daný výrobek, kterou stanovil ţadatel o zapsání označení původu. Práva k zapsanému označení původu má kdokoli, kdo splňuje a dodrţuje zákonem stanovené podmínky. Nynější platné podmínky jiţ nevyţadují zápis těchto osob do rejstříku, oproti starší právní úpravě. Subjekty se zapsaným ochranným označením původu a zeměpisným označením mají výhradní práva ke svým výrobkům, především jde o umístění ochranných známek na zboţí, kterého se tato ochrana týká. Ostatní subjekty nesplňující zákonné podmínky pro uţití označení původu a zeměpisného označení, mají povinnost nezasahovat do těchto práv podle § 23 OOPZO . Ochranné označení původu jsou konkrétně chráněny proti: Kterémukoliv vyuţití přímého či nepřímého obchodního prodeje zboţí na které se zápis nevztahuje. Pokud se jedná také o srovnatelné zboţí. Nebo v případě, kdy výrobek uţívá označení a vědomě těţí z dobré pověsti chráněného označení.

Jakémukoliv zneuţití, kopírování, imitování, popřípadě vzhledovému připomínání konkrétního výrobku, nezávisle na tom, zda je skutečný původ uveden (např. Karlovarské oplatky – vyrobeno v Praze, Krkonošský ementál). I v případě, kdy je chráněné označení přeloţeno nebo jsou k němu přidruţeny výrazy jako je: „typ“, „druh“, „metoda“, na způsob“, „napodobeno“, apod.

- 44 -

Kaţdé ostatní lţivé nebo klamavé informaci o zeměpisném původu, charakteru nebo primárnímu znaku zboţí uvedeného na obalu, ať jde o vnější, vnitřní či přepravní balení. Marketingové materiály nebo dokumenty související se zboţím, které vzbuzují falešný dojem ve spotřebiteli o původu zboţí. Ostatní úkony, které by mohly přispět k mylné domněnce o pravém původu zboţí. Označení původu a zeměpisné označení, která byla registrována se nemohou stát označením kategorií výrobků podle § 23 odst. 2 OOPZO. Označení původu a zeměpisné označení, která jsou zapsána, vykazují ze svých práv neodmyslitelný zákaz převodu zaregistrovaného označení včetně jejich práv. Také není moţné na chráněné označení udělit licenci a ani není moţné takové označení umístit jako předmět do zástavy, dle § 8 odst. 3 a 4 OOPZO. Oprávněn pouţívat zapsané označení je kaţdý, kdo splňuje zákonem stanovené podmínky, ale nejsou zde moţnosti jako je převod, přechod a udělení moţnosti vyuţití licenční smlouvy. Není moţné ,aby se označení původu průmyslového vlastnictví stalo předmětem zástavy, který by měl být následně zpeněţen za účelem uspokojení pohledávky věřitele. Práva spojená s uţíváním označení můţe pouze osoba, která splňuje zákonné podmínky. Tento způsob není dost dobře moţný, protoţe by zástavní právo nemohlo plnit svou ani zajišťovací a ani realizační funkci.

7.2. Ochrana práv ze zapsaného označení původu a zeměpisného označení Zapsané označení původu a zeměpisné označení jsou zákonem chráněné v soukromém tak i veřejném právu. Soukromoprávní prostředky ochrany práva ze zapsaného označení tvoří ţaloby. Především to je ţaloba odstraňovací, zdrţovací, určovací, na náhradu škody a na přiměřené zadostiučinění, které souvisejí s právy, jeţ vyvstávají z porušení práva ze zapsaného označení nebo zeměpisného označení upravující zákon na ochranu označení původu a zeměpisného označení. Významnou součástí jsou předběţná opatření, která můţe soud na ţádost jednoho z účastníků nařídit před samotným soudním řízením. Soukromé právo má jednu hlavní zásadu a tou je zásada dispozitivní. Rozumí se tím moţnost oprávněné osoby, zda bude poţadovat některou z moţností uplatnění nějakých prostředků ochrany svého práva či nikoliv. Veřejné právo a jeho prostředky na ochranu práva zapsaného označení a zeměpisného označení jsou upraveny trestním zákonem, zákonem o přestupcích a dále zákonem na ochranu spotřebitele. - 45 -

7.2.1 Zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení

Zákon na ochranu označení původu a zeměpisného označení upravuje oblast pravomocí, které jsou následkem zásahu do práv zapsaného označení původu a zeměpisného označení dle

§ 24 OOPZO . Kaţdý se můţe u příslušného soudu domáhat, aby bylo zakázáno uţívat zapsané označení pro srovnatelné zboţí, které nesplňuje podmínky pro uţívání označení původu či zeměpisného označení, a aby zboţí označené způsobem, jímţ došlo k ohroţení nebo porušení práv ze zapsaného označení původu, popřípadě zeměpisného označení, bylo staţeno z trhu.

Tato práva se vyznačují povahou majetkovou a nemajetkovou a proto je rozdělujeme na práva, která mohou vymáhat pouze osoby, kterým jsou přidělena práva na ochranu zapsaného označení původu tzn. kaţdý, kdo splňuje zákonem stanovené podmínky pro uţití zapsaného označení původu podle § 8 odst. 2 OOPZO , včetně práv, která můţe vyuţít kdokoliv. Osoby, jimţ náleţí práva na ochranu zapsaného označení původu a zeměpisného označení, se mohou u soudu doţadovat:

Informace o výrobku nesoucí zeměpisný původ či zeměpisné označení a chystá se nebo jiţ uvedl na trh srovnatelné zboţí, kterým by mohl klamat spotřebitele. Záměrem je zjištění identity majitele tohoto zboţí včetně osob zapojených do výroby a distribuce, coţ je základní předpoklad pro případný právní postih. Osoba má právo na informaci pouze za předpokladu, kdy soud zhodnotí váţnost situace, která by měla ohrozit práva k označení původu nebo zeměpisného označení, toto je upraveno v článku 47 TRIPS.

- 46 -

Postihu proti osobě porušující nebo ohroţující práva osoby disponující právy na ochranu zapsaného označení se můţe domáhat, aby zboţí uvedené nebo se záměrem uvést jej na trh, které by mohlo poškodit práva k jiţ zapsanému označení původu nebo zeměpisného označení bylo zabaveno a zničeno. Soud zde opět rozhoduje o přiznání práva. Soud nařídí zničení pouze za předpokladu, pokud jsou naplněny tři body podmínky: zboţí nenáleţí osobě, vůči níţ se návrh směřuje, zásah či ohroţení práv k označení původu nebo zeměpisného označení je moţné odstranit jiným způsobem a likvidace toho zboţí by byla nepřiměřeným krokem, kterým bylo porušeno či ohroţeno na právech vlastníka označení. Zmíněná úprava je provedením článku 46 TRIPS. Právo poţadovat vydání bezdůvodného obohacování Kdokoliv se můţe u soudu domáhat: Zákazu prodeje a výroby obdobného zboţí pouţívající zapsané označení původu nebo zeměpisného označení, které neplní podmínky pro uţívání tohoto označení původu. Zboţí porušující nebo ohroţující zapsané označení tím ţe je klamavě pouţito označení, aby bylo staţeno z trhu. Náhrada škody. Přiměřené zadostiučinění, a to i v peněţním plnění.

- 47 -

7.2.2 Občanský soudní řád Občanský soudní řád pouţívá právní prostředky na ochranu zapsaného označení a zeměpisného označení. Patří sem především moţnost podání ţaloby o určení dle § 80 písm. c/ OSŘ, návrh na vydání předběţného opatření podle §74 a násl. OSŘ a návrh na zajištění důkazu § 78 a 78a OSŘ .

7.2.3. Trestní zákon Trestní zákon také zahrnuje ochranu označení původu. Zákon hovoří o trestném činu v případě, kdy je úmyslně neoprávněně pouţito označení původu nebo takové označení, které je lehce zaměnitelné a ze kterého se očekává hospodářský zisk. Trestní zákon však bere v úvahu pouze ochranu označení původu a nikoliv zeměpisné označení. Otázkou je tedy zeměpisné označení, které není chráněno trestním zákonem a zda se tedy naplňuje skutková podstata trestného činu. Jedná se tedy pouze o ochranu označení původu, avšak pokud by došlo k závaţnému porušení práva majitele zeměpisného označení, které by naplnilo skutkovou podstatu trestního činu, tak by bylo moţné je postihnout, ale pouze podle jiného trestného činu. Zejména by se jednalo o trestný čin nekalé soutěţe podle § 248 TZ (zák. č. 40/2009).

7.2.4. Další právní předpisy K ochraně zeměpisného označení a označení původu představují jako další ochranu předpisy tvořící právo obchodní, zákon o přestupcích, zákon o ochraně spotřebitele nebo zákon o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětný vývoz zboţí porušující třeba některá práva duševního vlastnictví. V případě jedná-li se o úpravu v obchodním zákoníku, lze práva zeměpisného označení a označení původu chránit proti nekalé soutěţi, avšak pouze relativně dle § 44 a násl. obchodního zákoníku. V souvislosti s právy proti nekalé soutěţi ochraňujícími zájmy osoby vlastnící práva na označení je moţné domáhat se o zveřejnění rozsudku, ale mohou tak učinit pouze osoby v jejichţ prospěch bylo právo uznáno. Obchodní zákoník ochraňující tato označení vedené jako nekalá soutěţ stojí vedle zákona o ochraně označení původu a zeměpisného označení. Jednáním kterého by byla narušena práva vlastníků na označení původu a zeměpisného označení se dá totiţ chápat jako nedovolené soutěţní jednání. - 48 -

8. ZÁVĚR Ochrana označení původu a zeměpisného označení je podle mého názoru nástroj, pomocí kterého je dosaţeno ochrany pro výrobky s určitým tradičním charakterem, významem na trhu a významem pro spotřebitele. Myslím si, ţe jde o časově náročný proces, při kterém je ţádost zdlouhavě posuzována a to do chvíle, kdy je výrobku opravdu přidělena ochrana označení původu nebo zeměpisného označení. Ţádost je přísně podrobena posudkům a nálezům státních orgánů, coţ je dle mého uváţení nezbytné pro správné posouzení a rozhodnutí zda opravdu půjde o výrobek vyuţívající této ochrany. Toto označení vnímám jako konkurenční výhodu, která se však nesmí dostat do situace, kde by docházelo k protekcionismu. Celou věc vnímám s určitými rozpaky, kdy zájemci o zápis usilují a ve chvíli jeho získání jej neumí dostatečně marketingově pouţít. Domnívám se, ţe je nedostatečná mediální propagace i propagace označení na výrobku samotném. Získané označení pro výrobek a jeho pouţití vidím spíše jako vizuální doplněk, neţ charakteristický symbol.

- 49 -

9. BIBLIOGRAFIE Tištěné monografie: HORÁČEK, R.; ČADA, K.; HAJN, P. Práva k průmyslovému vlastnictví. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005, 448 s. ISBN 80-7179-879-7 HORÁČEK, Roman a kol. Zákon o ochranných známkách. Zákon o ochranně označení původu a zeměpisných označení. Zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Komentář. 2., podstatně doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, 543 s. ISBN 978-80-7400-058-4. SLOVÁKOVÁ, Zuzana. Průmyslové vlastnictví. I. Dotisk druhého, doplněného a rozšířeného vydání. Praha: LexisNexis CZ, 2007, ISBN 80-86920-08-9 ÚPLNÉ ZNĚNÍ, Autorské právo a průmyslová práva. ÚZ vydává Nakladatelství Sagit, a.s., Ostrava. ISBN 978-80-7208-767-9

Elektronické monografie, webovská sídla a databáze : ŠTĚRBOVÁ, Ludmila. Zeměpisná označení: jsou čeští výrobci připraveni na zánik současné právní ochrany po vstupu do EU?, Britské listy, 3.3.2004. Dostupný z WWW: < http://blisty.cz/art/17178.html > . ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ : NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1493/1999. O společné organizaci trhu s vínem [online]. 14.7.1999, L 179/1, [cit. 2011-0401]. Dostupný z WWW: . Databáze zeměpisných označení a označení původu Úřadu průmyslového vlastnictví, Dostupný z WWW: < http://www.upv.cz/cs/sluzby-uradu/databaze-on-line/databaze-zemepisnych-oznacenia-oznaceni-puvodu.html>. Ročenka Úřadu průmyslového vlastnictví 2004, Dostupný z WWW: < http://www.upv.cz/cs/publikace/rocenka/rocenka.html>. Databáze správních a soudních rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví, Dostupný z WWW: < http://www.upv.cz/cs/sluzby-uradu/databaze-on-line/databaze-spravnich-a-soudnichrozhodnuti.html>.

- 50 -

Seznam pouţitých zkratek EHS – Evropské hospodářské společenství ES – Evropské společenství EU – Evropská unie OOPZO – Ochranné označení původu a zeměpisného označení ÚPV – Úřad průmyslového vlastnictví

- 51 -

Zeměpisná označení a označení původu, pojem, práva ze zápisu

Recommend Documents