Mechanoskopie Pojem: „ Mechanoskopie se zabývá posuzováním zákonitostí vzniku, trvání (existence) a zániku stop vytvořených nejrůznějšími nástroji a v řadě případů i identifikací nástrojů podle jimi vytvořených stop.“
V kriminalistice se mechanoskopie chápe ve dvou úrovních : a) Užší pojetí : nauka o nástrojích používaných pachateli k páchání trestné činnosti a o identifikaci těchto nástrojů podle stop, které byly těmito nástroji vytvořeny. Řadí se sem i identifikace nástroje nebo jiného předmětu podle jejich úlomků. b) Širší pojetí : zahrnujeme sem i jiné objekty, které nelze zcela jednoznačně považovat za typické nástroje, ale princip a podstata tvorby stop těmito předměty je teoreticky i prakticky naprosto shodná s klasickými nástroji.
Za NÁSTROJ je z kriminalistického hlediska považován každý předmět, který umožňuje a usnadňuje překonání nejrůznějších překážek.
Nástroje rozdělujeme do 4 skupin : a) Nástroj sériové tovární výroby, neupravený. b) Nástroj sériové tovární výroby dodatečně upravený k páchání trestné činnosti. c) Nástroj individuálně vyrobení k takovému účelu – páčidlo, natrhovač, paklíče apod.. d) Jakýkoliv další předmět, podle okolností a nahodile použitý k takovému účelu a způsobilí k přenášení fyzické síly.
Klasifikace mechanoskopických stop :
Stopy statické a dynamické : Statické stopy jsou vtisky (např. stopy kladiv). Dynamické stopy jsou rýhy, sešinuté stopy (soustava rýh) a stopy zhmožděné. Dynamické stopy jsou zcela běžné a vznikají buďto při vzájemném pohybu dvou objektů navzájem nebo při pronikání pracovní části jednoho objektu do materiálu druhé objektu. Stopy, které jsou nejhodnější k individuální identifikaci jsou vtisky a sešinuté stopy. Rýhy : vznikají v případě, kdy se povrch nástroje dotkl napadeného objektu v jednom bodě a vykonal suvný pohyb za současného normálního tlaku. Rýhy zpravidla způsobuje malá plocha nástrojeSešité stopy – soustava rýh: vznikají stykem větší plochy nástroje s povrchem napadeného objektu za stejných podmínek jako u rýh. Zhmožděné stopy : vznikají zabořením nástroje do napadeného objektu opakovaně v jednom bodě.
Vznik mechanoskopických stop :
Základní vlastností, která musí být pro identifikační účely splněna je individuálnost nástroje. Tato podmínka je splněna vždy, vždy však není splněna podmínka, že je nástroj podle jím vytvořených stop identifikovatelný. Individuálnost nástroje (jeho pracovní části) je výsledkem celého procesu výrobních operací a následného používání, poškození, opravování apod.. Skupiny znaků obecných i individuálních : a) znaky polotovaru : tyto znaky jsou zpravidla hrubé, výrazné a souvisí např. s odléváním polotovaru nástroje, vysekáním hrubého tvaru, kováním apod.. Tyto znaky zpravidla při dalším opracování nástroje zmizí. b) znaky opracování : vznikají dalším opracováním polotovaru nástroje do konečné podoby. Vznikají soustružením, frézováním, pilováním apod. c) znaky opotřebování : vznikají zpravidla na pracovních částech nástroje při jeho používání.
Znaky, které lze nalézt v jednotlivých mechanoskopických stopách : a) znaky obecné : umožňují typovat skupinu a druh nástroje, který vytvořil konkrétní mechanoskopickou stopu. ( stopa šíře záběrové části pilníku, vzhled stop vytvořených jednotlivými druhy kleští, hasáky apod..
b) znaky zvláštní : jsou znaky, které jsou vlastní pouze jedinému ze všech existujících nástrojů. Vyskytují se pouze na jedním nástroji a nezáleží na tom zda byl vyroben sériově nebo jednotlivě. Jedná se o různé charakteristické nerovnosti povrch, jejichž tvar a uspořádání jsou neopakovatelné. Tyto zvláštní znaky umožňují za optimálních podmínek individuální identifikaci.
Význam mechanoskopických stop : a) Vytvořit si správnou představu o situaci, za které došlo ke spáchání trestného činu nebo jeho pokusu, o jeho jednotlivých detailech i celkovém charakteru- Dále o druhu a charakteristických zvláštnostech nástroje použitého k překonání překážky. b) Určit skupinovou příslušnost nástroje. c) Identifikovat konkrétní nástroj a přes tento určit pachatele. d) Zkoumání mechanoskopických stop dále umožňuje zjistit mechanismus vzniku těchto stop, podmínky vytvoření a jejich souvislost s událostí trestného činu.
Zajišťování stop : a) Fotograficky s přiloženým měřítkem b) In natura ( v originále – celá stopa) c) Odlitím do vhodné hmoty – mikrosil
Zkoumání mechanoskopických stop : Vizuální metody Optické metody Optoelektronické metody Profilografické metody
Dělení podle objektů zkoumání v mechanoskopii : a) Zkoumání nástrojů a stop nástrojů. b) Zkoumání zámků, uzávěrů a mechanických zábranných systémů,
c) Zkoumání napadených bezpečnostních úschovných objektů – trezory apod.. d) Zkoumání plomb. e) Zkoumání poškozeného skla. f) Zkoumání mechanicky poškozených oděvných součástek. g) Zkoumání mechanicky poškozených předmětů.
Použitá literatura : STRAUS, J. a kol., Kriminalistická technika, 2. vydání, Plzeň, Aleš Čeněk, 2008, 431 s, ISBN 978-80-7380-0529.
