POJEM CIVILNÍHO PRÁVA • jedno/dvě z právních odvětví • kořeny v římském právu • soukromoprávní charakter OP • převaha dispozitivních norem • smluvní autonomie • subsidiarita a specialita • perspektivy vývoje OP
ČLENĚNÍ CIVILNÍHO PRÁVA 1.
občanské právo hmotné - dosavadní úprava (do 31.12.2013; §§ 879): OZ (zák.č. 40/1964) + samostatné zákoníky, resp. zákony, zejména obchodní zákoník (zák.č. 513/1991 Sb.), zákon o rodině (zák.č. 94/1963 Sb.), zákon o vlastnictví bytů (zák. č. 72/1994 Sb.) a další - nová úprava (od 1.1.2014; §§ 3081): nový OZ (zák. č. 89/2012 Sb.) + zákon o obchodních korporacích (zák.č. 90/2012 Sb.)
2.
občanské právo procesní - i nadále dosavadní OSŘ, tj. zák.č. 99/1963 Sb.
PRAMENY CIVILNÍHO PRÁVA • ústavní zákony (zejména Listina základních práv a svobod) • mezinárodní smlouvy (včetně příslušných smluv, nařízení, směrnic evropského práva)
• zákony
- občanský zákoník (zák.č. 64/1964 Sb.; zák.č. 89/2012) - občanský soudní řád (zák.č. 99/1963 Sb.) - obchodní zákoník (zák.č. 513/1991; zák.č. 90/2012 Sb.) - zákon o rodině (zák.č. 94/1963) - zákon o vlastnictví bytů (zák.č. 72/1994 Sb.) - zákon o nájmu nebytových prostor (zák.č. 116/1990 Sb.)
• podzákonné předpisy (např. nařízení vláda provádějící OZ) • nálezy ústavního soudu • právní zásady (viz § 3 nového OZ)
OBČANSKOPRÁVNÍ VZTAH A JEHO SLOŢKY 1.
kdo: subjekt občanskoprávních vztahů - fyzické osoby - právnické osoby
2.
co: předmět občanskoprávních vztahů - věci hmotné vs. nehmotné - věci movité vs. nemovité
3.
o čem: obsah občanskoprávních vztahů - práva - povinnosti
4.
na základě čeho: právní skutečnosti - právní jednání - právní události - protiprávní jednání - protiprávní stavy
KDO: SUBJEKTY OBČANSKO-, RESP. OBCHODNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ •
fyzické vs. právnické osoby - právnické osoby dle stávající úpravy (§ 18 OZ): - sdruţení fyzických nebo právnických osob (soukromoprávní korporace) - účelová sdruţení majetku (nadace) - jednotky územní samosprávy (veřejnoprávní korporace) - jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon - právnické osoby dle nové úpravy (§ 20 OZ): organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, ţe má právní osobnost, nebo jehoţ právní osobnost zákon uznává - právnické osoby dle NOZ: - korporace (§ 210, společenství osob) - fundace (§ 303, účelově vyčleněný majetek) - ústavy (§ 402, určené k provozování činnosti společensky nebo hospodářsky uţitečné)
•
způsobilost k právům, resp. právní osobnost
•
způsobilost k právním úkonům, resp. svéprávnost
ZPŮSOBILOST K PRÁVŮM A POVINNOSTEM PRÁVNÍ OSOBNOST U FYZICKÝCH OSOB • stávající právní úprava způsobilosti k právům a povinnostem u fyzických osob - od narození do smrti - i nasciturus, narodí-li se ţivý - řízení o prohlášení za mrtvého
• nová právní úprava právní osobnosti u fyzických osob - od narození do smrti - i nasciturus, vyhovuje-li to zájmům nenarozeného - řízení o prohlášení za nezvěstného (§ 66 an. nového OZ) - řízení o prohlášení za mrtvého (§ 71 an. nového OZ) - lhůty tří-, pěti- a sedmileté k prohlášení za mrtvého
ZPŮSOBILOST K PRÁVNÍM ÚKONŮM SVÉPRÁVNOST U FYZICKÝCH OSOB
• stávající právní úprava způsobilosti k právním úkonům u fyzických osob - dosaţením zletilosti (18 let) - před dosaţením zletilosti jen sňatkem (min. 16 let) - zbavení jen pro duševní poruchu - omezení jak pro duševní poruchu, tak nadměrné uţívání omamných látek
• nová právní úprava svéprávnosti u fyzických osob - dosaţením zletilosti (18 let) - před dosaţením zletilosti přiznáním svéprávnosti (min. 16 let) - pracovní způsobilost od 15 let - jen omezení, nikoli zbavení svéprávnosti - jen v mezích omezení duševní poruchou - nejdéle na tři roky, poté opětovné rozhodnutí soudem
ZPŮSOBILOST K PRÁVŮM A K PRÁVNÍM ÚKONŮM PRÁVNÍ OSOBNOST A SVÉPRÁVNOST U PRÁVNICKÝCH OSOB
•
• • • • • •
způsobilost k právům i k právním úkonům od vzniku do zániku p.o. dvoufázový vznik, resp. zánik p.o. obdobně dle nového o.z. má p.o. právní osobnost i svéprávnost od svého vzniku do svého zániku zaloţení p.o., resp. vznik ze zákona, z rozhodnutí orgánu veřejné moci vznik dnem zápisu do veřejnoprávního rejstříku před zánikem p.o. likvidace p.o. zánik výmazu z veřejnoprávního rejstříku
OBČANSKOPRÁVNÍ VZTAH A JEHO SLOŢKY 1.
kdo: subjekt občanskoprávních vztahů - fyzické osoby - právnické osoby
2.
co: předmět občanskoprávních vztahů - věci hmotné vs. nehmotné - věci movité vs. nemovité
3.
o čem: obsah občanskoprávních vztahů - práva - povinnosti
4.
na základě čeho: právní skutečnosti - právní jednání - právní události - protiprávní jednání - protiprávní stavy
CO: PŘEDMĚT OBČANSKOPRÁVNÍCH VZTAHŮ • • • •
• • • •
věci hmotné vs. nehmotné věci movité vs. nemovité co nelze povaţovat za věc: fyzickou osobu, lidské tělo a jeho části, v novém občanském zákoníku i zvíře (ţivý tvor) co můţe být předmětem občanskoprávních vztahů jen v případě státu, resp. jen omezeně: veřejné statky, nerostné bohatství, zbraně, omamné látky pojem nemovitosti ve stávajícím občanském zákoníku: pozemky + stavby spojené se zemí pevným základem; stavba není součásti pozemku pojem nemovitosti v novém občanském zákoníku: pozemky + podzemní stavby; stavba včetně všeho, co je zapuštěno do pozemku nebo upevněno v jeho zdech je součástí pozemku specifické věci: ovladatelné přírodní síly, byty, nebytové prostory, podnik, nově obchodní závod (organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouţí k provozování činnosti) pojem příslušenství a součásti věci
OBČANSKOPRÁVNÍ VZTAH A JEHO SLOŢKY 1.
kdo: subjekt občanskoprávních vztahů - fyzické osoby - právnické osoby
2.
co: předmět občanskoprávních vztahů - věci hmotné vs. nehmotné - věci movité vs. nemovité
3.
o čem: obsah občanskoprávních vztahů - práva - povinnosti
4.
na základě čeho: právní skutečnosti - právní jednání - právní události - protiprávní jednání - protiprávní stavy
NA ZÁKLADĚ ČEHO: PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI •
právní jednání: právní úkony, právní akty
•
právní úkony: - jednostranné - oboustranné jednostranně závazné - oboustranné oboustranně závazné - vícestranné
•
právní akty: deklaratorní vs. konstitutivní
•
právní události: plynutí času, narození, smrt
•
protiprávní jednání - soukromoprávní delikty - kárná provinění - správní delikty - přestupky - trestné činy
•
protiprávní stavy
PROMLČENÍ vs. PREKLUZE •
pojem promlčení a jeho dopad na právo, resp. právní nárok
•
obecné promlčecí lhůty ve stávajícím občanském, resp. obchodního zákoníku (3, 4)
•
speciální promlčecí doby ve stávajícím obč. zákoníku: práva z přepravy (1), právo na náhradu škody, na vrácení bezdůvodného obohacení (2, 3), práva z věcných břemen, práva soudně přiznaná, práva písemně uznaná (10)
•
nepromlčitelná práva: právo vlastnické, práva z bankovních vkladů, práva na výživné
•
promlčecí lhůty v novém občanském zákoníku: obecná (3); maximální majetková (10); možnost sjednání kratší, resp. delší promlčecí lhůty při zachování minimální (1) a maximální (15); nelze však sjednat v neprospěch slabší strany; speciální lhůty v novém OZ: právo na náhradu škody a vrácení bezdůvodného obohacení (10, 15), práva soudně přiznaná, práva písemně uznaná (10), právo na pojistné plnění z životního pojištění (10)
•
pojem prekluze a jeho dopad na právo, resp. právní nárok
POJEM VLASTNICKÉHO PRÁVA •
pojem věcných práv (absolutní práva, vůči všem)
•
druhy věcných práv (právo vlastnické, práva k věci cizí: práva odpovídající věcným břemenům, právo zadrţovací, právo zastávaní)
•
pojem vlastnictví (neomezené právní panství nad věcí – dominium, elasticita vlastnického práva)
•
oprávnění vlastníka: - oprávnění věc držet (ius possidendi) - oprávnění s věcí nakládat (ius disponendi) - oprávnění věc užívat (ius utendi) - oprávnění věc požívat (ius fruendi) - oprávnění věc zcizit (ius alienandi) - oprávnění věc zničit (ius destruendi)
NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA •
nabytí vlastnického práva: - původní (originární), tedy přechodem vlastnictví - odvozené (derivativní), tedy převodem vlastnictví - dvoufázovost převodu vlastnictví (právní titul, právní způsob nabytí) - nemo ad alienum plus iuris transferre potest, quam ipse habet
•
originární způsoby nabytí vlastnického práva: - vydržení - zhotovení věci - zpracování věci - smísení věci - přírůstek - ze zákona - děděním ze zákona - z rozhodnutí soudu
•
derivativní způsoby nabytí vlastnického práva: - děděním ze závěti - kupní smlouvou - darovací smlouvou - směnnou smlouvou
NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA DLE NOVÉHO OZ •
způsoby nabytí vlastnického práva: - přivlastnění: věc, která nikomu nepatří, si lze přivlastnit; za takovou věc se považuje movitá věc,kterou vlastník opustil, protože ji nechce jako svou držet; opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu; nález: má se za to, že nalezená věc není věcí opuštěnou; kdo věc najde, nesmí ji považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji, musí ji vrátit tomu, kdo ji ztratil oproti úhradě nutných nákladů a nálezného ve výši 10% - přírůstek věci: plody patří vlastníkovi pozemku; plody, které vydá zvíře, náleží vlastníkovi zvířete - zpracování věci: věc zpracovaná vlastníkem nemovité věci naleží tomuto vlastníkovi; v případě věci vlastněné několika vlastníky tomu, kdo přispěl materiálem či prací k hodnotě výsledku, příp. všem spoluvlastníkům - smísení věci - vydrţení - převod vlastnického práva
OCHRANA A OMEZENÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA •
ochrana vlastnického práva: - ochrana svépomocí - ochrana zásahem orgánu státní správy - ochrana soudní: - žaloba na vydání věci - žaloba na vyklizení nemovitosti - žaloba zápůrčí - žaloba na určení vlastnictví
•
omezení vlastnického práva: - zákaz zneuţití vlastnického práva (čl. 11/3 LZPS) - přečin zneuţívání vlastnictví (§ 229 TZ) - zákonná věcná břemena (povinnost umoţnit vstup k údrţbě) - omezení z rozhodnutí státního orgánu (zákonné podmínky omezení) - zákaz imisí - zákaz ohrožení stavby souseda - zákaz obtěžování souseda nadmíru hlukem, prachem atd.
SPOLUVLASTNICTVÍ •
podílové spoluvlastnictví: - pojem podílového spoluvlastnictví - způsob nabývání podílového spoluvlastnictví - princip majorizace ve vztahu spoluvlastníků - zákonné předkupní právo spoluvlastníka - zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví - reálné rozdělení věci - přikázání do vlastnictví za náhradu - zpeněžení a rozdělení výtěžku
•
společné jmění manţelů - vznik společného jmění manţelů - předmět společného jmění manţelů: jmění + závazky - výjimky za společného jmění manţelů: výlučný majetek + závazky manţelů - smluvní modifikace společného jmění manţelů - zánik společného jmění manţelů - vypořádání společného jmění manţelů - dohodou bývalých manželů - rozhodnutím soudu - uplatněním zákonné domněnky
VLASTNICTVÍ BYTŮ •
pojem bytové jednotky dle zákona o vlastnictví bytů
•
vznik spoluvlastnictví budovy a vlastnictví jednotky - vkladem prohlášení vlastníka budovy do katastru nemovitostí - výstavbou jednotky na základě smlouvy o výstavbě - dohodou spoluvlastníků budovy, příp. dohodou o vypořádání sjm - rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví příp. rozhodnutím soudu o vypořádání společného jmění manželů
•
vznik společenství vlastníků jednotek - v domech s nejméně pěti bytovými jednotkami - z toho nejméně tři ve vlastnictví různých vlastníků - právnická osoba, jenž se zapisuje do obchodního rejstříku - společenství je způsobilé právně jednat jen ve věcech souvisejících s nakládáním s bytovými jednotkami, resp. společnými prostory budovy - orgány společenství: shromáždění vlastníků, výbor společenství, další dle stanov
•
výstavba domu: - zápis vlastnického práva do katastru záznamem - právní titul: smlouva o výstavbě - zákonné věcné břemeno k pozemku
•
převody jednotek u bytových druţstev: - v případě člena družstva a současně nájemce převod jen jemu - v případě nájemce, nečlena družstva zákonné předkupní právo
DRŢBA + DETENCE •
pojem drţby: - faktický, právem chráněný stav - drţení věci (corporalis possessio) + vůle věc vlastnit (animus possidendi) - drţba oprávněná (v dobré víře) vs. drţba neoprávněná (ve zlé víře) - drţba věci vs. drţba práva
•
vydrţení: - pojem vydrţení - vydrţecí lhůta u movitých, nemovitých věcí (3, 10 let)
•
zadrţovací právo: - pojem zadrţovacího práva - jen u věcí movitých - nezákonná detence (v případě zmocnění se věci násilně, či lstí) - zpeněţení zadrţené věci
DRŢBA V NOVÉM OZ •
pojem drţby v novém OZ - bezprostřední nabytí drţby: ujmutím se věci vlastní mocí - odvozené nabytí drţby: nabytí drţby převodem od předchozího drţitele - řádná drţba: zakládající se na platném právním důvodu - poctivá drţba: z přesvědčivého důvodu, ţe drţiteli náleţí právo - nepoctivá drţba: ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, ţe vykonává právo, které mu nenáleţí - pravá drţba: ten, kdo se v drţbu nevetřel svémocně ani nevloudil potajmu nebo lstí - má se za to, ţe drţba je řádná, poctivá a pravá - ochrana drţby: ţaloba na ochranu drţby proti vypuzení z drţby - prekluzivní lhůta: zamítnutí ţaloby na ochranu, či uchování drţby po uplynutí šestitýdenní subjektivní prekluzivní lhůty, která běţí od okamţiku, kdy se ţalobce dozví o narušení svého práva a o osobě, která hrozbu ohroţuje, a jednoroční objektivní lhůtě běţící od okamţiku, kdy ţalobce mohl své právo uplatnit poprvé
VĚCNÁ BŘEMENA •
pojem věcných břemen: - práva k věci cizí a pojem věcných břemen - věcná břemena osobní - věcná břemena věcná
•
nabytí věcných břemen - originární nabytí: vydrţením, ze zákona, z rozhodnutí státního orgánu, děděním - derivativní nabytí: převodem smlouvou,děděním ze závěti
•
další - předkupní právo jako věcné právo - zánik věcných břemen: smrtí f.o., či zánikem p.o. jen v případech, kdy právo náleţelo výlučně této osobě; splynutím, zánikem nemovitosti; promlčením, není-li po dobu 10 let vykonáváno; smlouvou, rozhodnutím státního orgánu, ze zákona
NÁHRADA ŠKODY •
vznik nároku na náhradu škody: - obecná prevenční povinnost; tři složky - porušení právní, zákonné či smluvní povinnosti ze strany škůdce - prokázání příčinné souvislost mezi porušením povinnosti a vzniklou škodou - existence škody na zdraví, majetku vzniklá v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním škůdce - moderační právo soudu
•
druhy odškodnění, které je škůdce povinen hradit: - náklady na odstranění hmotné škody (skutečná škoda) - zisk ušlý poškozenému v důsledku vzniklé škody (ušlý zisk) - bolestné a ztížení společenského uplatnění při škodě na zdraví (vyhl. č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a zsu; hodnota bodu 120,-Kč) - odškodnění pozůstalých při usmrcení poškozeného (jednorázové částky od 85.000,-Kč do 240.000,-Kč podle stupně příbuzenského vztahu) - účelně vynaložené náklady spojené s léčením - ztráta na výdělku vč. ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti - náhrada nákladů na výživu pozůstalým poškozeného
ZVLÁŠTNÍ PŘÍPADY NÁHRADY ŠKODY •
škoda způsobená těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání: - odpovědnost v závislosti na rozumových a volních schopnostech, společně a nerozdílně odpovídají zákonní zástupci - zproštění se odpovědnosti zákonných zástupců při prokázání, že náležitý dohled nezanedbali - odpovědnost za škody způsobené osobou, která se sama uvedla do stavu vylučující schopnost ovládat své jednání, resp. posoudit jeho následky
•
škoda způsobená provozem dopravního prostředku: - odpovědnost za škodu způsobenou zvláštní povahou provozu - odpovědnost provozovatele (§ 427 OZ) i řidiče (§ 420 OZ) - rozdělení škody podle podílů při střetu provozu více provozovatelů
•
škoda způsobená na vnesených nebo odloţených věcech: - odpovědnost za škodu za věci vnesené do ubytovacích zařízení - odpovědnost za škodu na odložených věcech na místech k tomu určených, resp. místech obvyklých - nemožnost zprostit se odpovědnosti jednostranným prohlášením ani dohodou - odpovědnost za peníze, klenoty, cennosti do výše stanovené nař. vlády č. 258/1995 Sb. (5.000,-Kč)
BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ • •
• • • •
kdo se na úkor jiného obohatí, je povinen obohacení vydat obohacení je majetkový prospěch získaný plněním - bez právního důvodu - z neplatného právního důvodu - z právního důvodu, který odpadl - z nepoctivých zdrojů bezdůvodně se obohatil i ten, za nějţ bylo plněno, co po právu měl plnit sám bezdůvodným obohacením není plnění z promlčeného dluhu je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je kaţdý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením, není-li to moţné, peněţitá náhrada, vč. uţitků z bezdůvodného obohacení
DĚDICKÉ PRÁVO •
obecná ustanovení: - dědictví se nabývá smrtí zůstavitele - dědí se ze zákona, ze závěti nebo z obou důvodů - nenabude-li dědic dědictví ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona - dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu - dědic může dědictví odmítnout, ale jen do jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o právu dědictví odmítnout vyrozuměn - k odmítnutí dědictví nemůže dědic připojit výhrady nebo podmínky; taktéž nelze dědictví odmítnout zčásti - prohlášení o odmítnutí dědictví nelze odvolat - nedědí, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli nebo jeho blízkým
•
vydědění: - nedědí ten, kdo se vůči zůstaviteli a jeho blízkým dopustil úmyslného trestného činu - zůstavitel může vydědit potomka, jestliže - v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli pomoc v nemoci nebo ve stáří - o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, který by projevovat měl - byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku - zůstavitel může vydědit potomka, jestliže trvale vede nezřízený život
DĚDĚNÍ ZE ZÁKONA vs. ZE ZÁVĚTI •
dědění ze zákona:
- 1. dědická skupina: zůstavitelovi děti a manžel, každý stejným dílem; nedědí-li děti, nabývají dědictví stejným dílem děti dětí - 2. dědická skupina: manžel, rodiče, spolubydlící se zůstavitelem po dobu min. jednoho roku, odkázáni výživou na zůstavitele, resp. o něj pečovali - 3. dědická skupina: zůstavitelovi sourozenci, spolubydlící (jako ve 2. sk.) - 4. dědická skupina: prarodiče zůstavitele, příp. jejich děti •
dědění ze závěti:
- vlastnoruční závěť (náležitosti závěti) - závěť v písemné formě za účastni svědků (2 sv., 3 sv.) - závěť uzavřená před notářem - závěť a podíly zákonných dědiců •
vypořádání dědictví: - dědická dohoda, potvrzení nabytí dědictví soudem - ochrana oprávněného dědice
